České předsednictví v EU – priority ČR Ing. Jaroslav Humpál
seminář Rapotín, 2.10.2008
Úvodem bude pokračovat v řešení běžících úkolů a řešit zavádění finální podoby legislativních návrhů v rámci Kontroly zdraví Nelze si myslet, že předsednická země přestaví EU k obrazu svému Může však dát řešení určitých problémů národní „nátisk“ ČR
Hlavní problémy k projednání
Zahájení diskuze o finanční perspektivě po roce 2013 Zahájení diskuze o budoucí podobě přímých plateb po roce 2013 – Redefinice LFA Strategie EU v oblasti biopaliv – revize strategie Další možné okruhy - zdraví zvířat, používání pesticidů, společná rybářská politika, GMO, akční plán pro lesy
Budoucí podoba přímých plateb Po
roce 2013 lze předpokládat silný tlak na snížení podílu rozpočtu na SZP na celkovém rozpočtu EU Je předpoklad, že toto snížení podílu připadne na vrub přímých plateb Jak veliké snížení bude nelze předpokládat, nicméně nutno uvažovat s postupným krácením
Budoucí podoba přímých plateb
ČR ve spolupráci s dalšími 7 NČS vyjádřila v dopise požadavek na stejné podmínky v rámci SZP Tyto stejné podmínky jsou zúženě presentovány jako požadavek na jednu výši platby v €/ha zemědělské půdy v celé EU Výše národních obálek v rámci SPS/SAPS byla stanovena na základě historických čísel všech 22 přímých plateb
Stejné podmínky presentuje pozici jednotné platby na hektar s tím, že by členský měl mít možnost podle své potřeby cíleně podporovat tzv. citlivé sektory Nebezpečí narušení zásady společného trhu a vnitřní rozpor pozice ČR
Jedna plošná sazba v celé EU Současná
situace Výpočet sazby jednotné platby na farmu se odvíjí zejména od referenčního výnosu, který např. v ČR tvoří 72 % obálky SAPSu Referenční výnos se násobí sazbou 63 €/t referenčního výnosu
Příklady výše referenčního výnosu (t/ha) ČR
4,20/4,48 Slovensko
4,06/4,00
Belgie
6,24/8,50 Itálie
3,90/5,29
Německo
5,66/6,46 Portugalsko 2,90/2,89
Dánsko
5,22/5,87 Rakousko
5,27/5,92
Francie
6,02/6,78 Maďarsko
4,73/4,69
UK
5,83/7,10 Polsko
3,00/3,02
Teoretická výše přímých plateb €/ha (2013)
ČR
255
Slovensko
200
Belgie
445
Itálie
297
Německo
345
Portugalsko
161
Dánsko
289
Rakousko
232
Francie
288
Maďarsko
227
UK
238
Polsko
190
Změna výše přímých plateb €/ha v případě jedné sazby 252 €/ha (2013) ČR
-3
Slovensko
+51
Belgie
-193
Itálie
-46
Německo
-94
Portugalsko
+91
Dánsko
-137
Rakousko
+20
Francie
-37
Maďarsko
+20
UK
+14
Polsko
+61
Výše plateb v rámci EAFRD (jen z rozpočtu EU) v €/ha v rámci finanční perspektivy 2007-2013
ČR
113/32
Slovensko
145/44
Belgie
43/75
Itálie
81/81
Německo
68/43
Portugalsko
149/37
Dánsko
24/20
Rakousko
172/172
Francie
31/26
Maďarsko
94/33
UK
69/36
Polsko
118/36
Další rozdíly LFA
a AEO, různé výše plateb a limitů nebo redukcí Zdanění příjmů Zahrnutí dotací do daňového základu Výše spotřební daně Výše zdravotního a sociálního pojištění Parita kupní síly
Ekonomické výsledky českého zemědělství Nízká
intenzita výroby na ha (0,6/EU 1,0) Velmi vysoká nákladovost výroby, zejména nadprůměrná výrobní spotřeba (0,78/EU 0,59)(materiálové náklady, energie, služby režie) Podprůměrná produktivita práce na AWU (0,8/EU 1,0) Nízká efektivnost využití podpor – provozní podpory/ČPH (0,7/EU 0,4)
Redefinice LFA
ČR požaduje zachování stávajícího objemu peněz, neboť finanční perspektiva je do roku 2013 dána. Je skutečností, že každý členský stát má platby v LFA a AEO nastaveny jinak LFA na veškerou zemědělskou půdu, nebo jen TTP, nebo TZP + objemná krmiva na orné Různé limity plateb nebo degrese Velké rozdíly mezi členskými státy
Cíl plateb LFA Zamezit
opouštění zemědělské půdy Přispět k optimálnímu rozmístění hospodářských činností Přispět k územní soudržnosti venkov – město Zajistit dostatečnou úroveň příjmů zemědělců
Platby LFA – další cíle
Zachování přírodních zdrojů včetně biodiverzity krajiny Údržba tradiční zemědělské venkovské krajiny Zachování přežvýkavců v LFA Udržení zaměstnanosti Udržení TTP
Jaká hlediska by měla budoucí SZP zohledňovat Ekonomické
Sociální
Environmentální
Tržní orientace
Stabilita příjmů farmy
Udržitelný rozvoj z hlediska ŽP
Konkurenceschopnost
Životaschopnost venkova
Biodiversita
Rozpočtové náklady
Zaměstnanost
Očekávání z hlediska ŽP
Efektivnost transferu financí
Distribuce plateb
Administrativní zátěž
Zjednodušení
Ostatní
Náklady zemědělců
Implementační pravidla
Kompatibilita s požadavky WTO
Náklady veřejné správy
Lepší cílení podpor
Koherence s cíli ostatních politik
Závěrem Děkuji za pozornost Ing.
Jaroslav Humpál
Ústav zemědělské ekonomiky a informací Slezská 7, 120 56 Praha 2 Tel: +420 222 000 165 E-mail:
[email protected]
