ČESKÉ ČASOPISY PRO DĚTI A MLÁDEŢ VYDÁVANÉ V ZAHRANIČÍ

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra české literatury

ČESKÉ ČASOPISY PRO DĚTI A MLÁDEŢ VYDÁVANÉ V ZAHRANIČÍ Diplomová práce

Brno 2011

Vedoucí diplomové práce: PhDr. Milena Šubrtová, Ph.D.

Vypracovala: Petra Prchlíková 1

Bibliografická citace diplomové práce: PRCHLÍKOVÁ, Petra. České časopisy pro děti a mládeţ vydávané v zahraničí. Brno : Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra ĉeské literatury, 2011. 112 l., 16 l. příl. Vedoucí diplomové práce Milena Šubrtová.

Anotace: Diplomová práce mapuje ĉeská periodika vydávaná pro děti a mládeţ v ĉeských menšinách v zahraniĉí, přednostně v meziváleĉném období v evropských zemích (Jugoslávie, Rakousko, polská Volyň a k tomu navíc Podkarpatská Rus) a ve Spojených státech amerických. Soustředí se zejména na periodika urĉená dětem ve věku povinného vzdělávání. Vedle přehledu a rozboru jednotlivých titulů shrnuje i jejich spoleĉné a rozdílné znaky, především v oblasti jejich literární sloţky a v kontextu dobové literatury.

Annotation: Diploma thesis aims at making an overview of the Czech periodicals published for children and youth among the Czech minorities abroad, primarily in European countries (Yugoslavia, Austria and Polish Volhynia, as well as Carpathian Ruthenia) and in the United States of America between the two World Wars. Primarily, it focuses on periodicals intended for children in the age of compulsory education. In addition to the review and analysis of individual titles, both common and distinct characteristics are summarised, especially from the aspect of their literary component and in the context of period literature.

Klíčová slova: ĉeská literatura, literatura pro děti a mládeţ, ĉasopisy pro děti, ĉasopisy pro mládeţ, krajanský tisk, exilový tisk, dějiny ĉeské literatury

Keywords: Czech literature, children’s and juvenile literature, children´s periodicals, juvenile periodicals, history of Czech literature, compatriot press, exile press

2

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a pouţila jen prameny uvedené v seznamu literatury.

V Praze dne 10. 12. 2010

Petra Prchlíková 3

Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala své školitelce paní Mileně Šubrtové za cenné rady a vstřícnost, paní Haně Popelové z Knihovny Náprstkova muzea a pracovníkům Národní knihovny ĈR za ochotné zpřístupňování pramenů a své rodině za trpělivost a pomoc. 4

OBSAH

OBSAH .............................................................................................................................. 5 ÚVOD ................................................................................................................................ 7 1.

PŘEHLED A VÝVOJ ZAHRANIĈNÍCH ĈASOPISŮ PRO DĚTI A MLÁDEŢ . 11

2.

JUGOSLÁVIE ......................................................................................................... 13

3.

2.1.

Zorniĉka ............................................................................................................. 16

2.2.

Dětský/Náš koutek............................................................................................. 20

2.3.

Vlk, věstník mládeţe ......................................................................................... 38

2.4.

Hlasatel ĉeskoslovenské mládeţe v Záhřebu .................................................... 38

2.5.

Mladí, rubrika v týdeníku Jednota ..................................................................... 39

RAKOUSKO ........................................................................................................... 41 3.1.

Přítel dítek ......................................................................................................... 44

3.2.

Dětský koutek a Socialistické klíĉení ve (Vídeňských) Dělnických listech a Pro

děti ve Vídeňských novinách........................................................................................ 45 3.2.1. 4.

5.

VOLYŇ ................................................................................................................... 51 4.1.

Hlídka dorostu a Zornice v Hlasu Volyně ......................................................... 53

4.2.

Poškolák ............................................................................................................ 57

4.3.

Ĉeské kvítko ...................................................................................................... 58

PODKARPATSKÁ RUS ......................................................................................... 60 5.1.

6.

Útěcha ............................................................................................................ 47

Ĉeské ĉtení......................................................................................................... 62

SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ ............................................................................. 72 6.1.

Přítel dítek ......................................................................................................... 74

6.2.

Svobodná škola .................................................................................................. 76 5

7.

8.

6.3.

Zlatá hvězda....................................................................................................... 79

6.4.

Noviny pro maliĉké ........................................................................................... 80

OSTATNÍ ZEMĚ .................................................................................................... 81 7.1.

Evropa................................................................................................................ 81

7.2.

Mimoevropské země ......................................................................................... 89

SROVNÁNÍ

ZAHRANIĈNÍCH

ĈASOPISŮ

PRO

DĚTI

A

MLÁDEŢ

V KONTEXTU DOBOVÉ LITERATURY .................................................................... 92 8.1.

Obecná charakteristika ĉasopisů........................................................................ 92

8.2.

Autoři, zaměření a obsah ................................................................................... 95

ZÁVĚR .......................................................................................................................... 104 RESUMÉ........................................................................................................................ 106 PRAMENY A LITERATURA ...................................................................................... 108 Odborná literatura a ĉlánky, bibliografie, encyklopedie a internetové zdroje ........... 108 Prameny ...................................................................................................................... 112 SEZNAM PŘÍLOH ........................................................................................................ 113 PŘÍLOHA Ĉ. 1 – SOUPIS ĈASOPISŮ, PŘÍLOH A RUBRIK PRO DĚTI A MLÁDEŢ VYDÁVANÝCH V ZAHRANIĈÍ .....................................................................................I

6

ÚVOD

Ĉeské ĉasopisy pro děti a mládeţ vydávané v zahraniĉí jsou jedním z okruhů dětských ĉasopisů, které doposud nebyly podrobněji jako celek zmapovány, i to bylo mou motivací k rozhodnutí blíţe se jim věnovat. Zdá se, ţe jedinou prací s takto vymezenou tematikou je třístránkový ĉlánek M. Přibáně České exilové časopisy pro děti a mládeţ1 z roku 1993. Nejdůleţitějším pramenem přinášejícím základní informace o těchto ĉasopisech, příp. i přílohách a rubrikách, jsou dva katalogy zahraniĉního tisku – Zahraniční krajanské noviny, časopisy a kalendáře do roku 19382 F. Štědronského z roku 1958 (dále jen Zahraniční krajanské časopisy) a Exilová periodika : katalog periodik českého a slovenského exilu a krajanských tisků vydávaných po roce 19453 L. Formanové, J. Gruntoráda a M. Přibáně z roku 1999 (dále jen Exilová periodika). Oba dva jsou abecedním soupisem periodik ĉleněným podle států, v nichţ vycházely, u jednotlivých titulů jsou uvedeny více ĉi méně struĉné informace. Pouze první z přehledů v příloze ĉlení periodika a přílohy podle zaměření. Oba katalogy se pokoušejí o kompletnost, té však vzhledem k charakteru zahraniĉního tisku nemůţe být patrně nikdy dosaţeno zcela (coţ ostatně i sami autoři předesílají). Existují i další méně obsáhlé soupisy, které většinou slouţily jako podklad uvedeným dvěma publikacím. Podrobnější informace o jednotlivých ĉasopisech v některých případech najdeme v literatuře zaměřené na krajany v jednotlivých zemích. Nejobsáhleji byl takto zpracován vývoj jugoslávského ĉasopisu Dětský/Náš koutek, kterému byl předmětem zvláštního rozsáhlého ĉlánku v Přehledu kulturních, literárních a školních otázek4, krajanskému tisku, vĉetně toho pro děti a mládeţ, se věnují i další ĉlánky v tomto sborníku. Ĉeskému tisku

1

PŘIBÁŇ, M. České exilové časopisy pro děti a mládeţ. In Literatura pro děti a mládeţ v samizdatu a exilu. Brno : Masarykova univerzita pro pedagogickou fakultu, 1993. 2

ŠTĚDRONSKÝ, F. Zahraniĉní krajanské noviny, ĉasopisy a kalendáře do roku 1938. Národní knihovna v Praze, Praha 1958. 33

FORMANOVÁ, L., GRUNTORÁD, J., PŘIBÁŇ, M. Exilová periodika : Katalog periodik ĉeského a slovenského exilu a krajanských tisků vydávaných po roce 1945. Jeţek; Libri Prohibiti : Praha, 1999. ISBN 80-85996-24-3. 4

DANĚK, A. 60 let Dětského koutku. In Přehled kulturních, literárních a školských otázek XVI, 1995, Daruvar. ISSN 13303880.

7

v Rakousku je věnována kapitola v monografii Česká menšina v Rakousku5 F. A. Soukupa z roku 1928, která zmiňuje i významný dětský ĉasopis Útěcha. Přehled ĉeských periodik ve Spojených státech amerických (vĉetně dětských) k roku 1911 přináší T. Ĉapek ve studii Padesát let českého tisku v Americe6, vydaném v tomtéţ roce. Na něj navazuje monografie A. Jaklové z roku 2006 Čechoamerická periodika 19. století7. Zpřesněním textu a jeho doplněním o ĉást pojednávající o periodikách zaloţených ve 20. století vznikla v roce publikace Čechoamerická periodika 19. a 20. století8. Podobně také starší ĉlánek V. Duben-Nevluda 100 let českého tisku v Americe9 v roĉníku 1970 Proměn dětská periodika pomíjí (tento autor však sepsal několik přehledů zahraniĉního ĉeského tisku, které se staly podkladem pro příslušný oddíl katalogu Exilová periodika). Základní informace o ĉasopisech pro mládeţ najdeme v příslušné kapitole druhého svazku Dějin volyňských Čechů10 J. Vaculíka z roku 1998. Výjimeĉně se o některých ĉasopisech zmiňuje dobový ĉeskoslovenský tisk a také noviny nebo kulturní periodika a sborníky vydávané krajany, přiĉemţ tato někdy referují i o dětských krajanských ĉasopisech v jiných zemích. Informace o tisku v ostatních zemích jsem ĉerpala pouze ze dvou základních katalogů. Ne všechny ĉasopisy jsou dochovány v ĉeských knihovnách, a pokud ano, zpravidla ne ve všech a v úplných roĉnících. Mým původním záměrem bylo podrobněji zkoumat pouze fond Sukovy knihovny při Národní pedagogické knihovně Komenského. Ta však disponuje jen několika odpovídajícími tituly, a to vţdy jen v několika roĉnících (viz České časopisy pro mládeţ ve fondu Sukovy studijní knihovny literatury pro mládeţ11). Některé další roĉníky a jiná periodika jsou dostupné v Národní knihovně ĈR. Postupně se ale ukázalo, ţe bude nezbytné obrátit se na Knihovnu Náprstkova muzea, která opatruje bohatý fond krajanského tisku, především staršího data a která se tak stala 5

SOUKUP, F. A. Ĉeská menšina v Rakousku. Praha : Národní rada ĉeskoslovenská v Praze, 1928.

6

ĈAPEK, T. Padesát let ĉeského tisku v Americe (1860-1910), s doplňky do zaĉátku 1911. New York : Správní radové "Bank of Europe", 1911. 7

JAKLOVÁ, A. Ĉechoamerická periodika 19. století. Brno : Nadace Universitas Masarykiana : Akademické nakladatelství CERM : NAUMA, 2006. ISBN 80-7204-427-3, 978-80-7204-427-6, 80-86258-66-1. 8

JAKLOVÁ, A. Ĉechoamerická periodika 19. a 20. století. Praha : Nakladatelství Academia, 2010. ISBN 978-80-200-1810-6. 9

DUBEN-NEVLUD, V. 100 let českého tisku v Americe. In Proměny 1/1970, New York : Czechoslovak Society of Arts and Sciences in America. 10

VACULÍK, J. Dějiny volyňských Ĉechů. Praha : Sdruţení Ĉechů z Volyně a jejich přátel, 1997-2001. ISBN 80-901878-5-4 (sv. 1), 80-901878-8-9 (sv. 2), 80-210-2568-9 (sv. 3). 11

TAUEROVÁ, H. České časopisy pro mládeţ ve fondu Sukovy studijní knihovny literatury pro mládeţ. Praha : ÚŠI při MŠ ĈSR v Praze, 1985.

8

nejvýznamnějším zdrojem informací pro mou práci. Přesto ani zde nebylo moţno nalézt všechny roĉníky a všechny ĉasopisy, v Ĉeské republice nejsou doloţeny vůbec, případně se některé roĉníky nacházejí v jiných vědeckých knihovnách, ty jsem však jiţ nestudovala. Řadu periodik vydávaných po roce 1945 se podařilo shromáţdit knihovně samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti. Ĉasopisům z tohoto období jsem se však věnovala pouze okrajově a jednotlivé ĉasopisy jsem podrobněji nezkoumala. Na základě uvedené literatury jsem se pokusila do práce zahrnout všechna periodika splňující kritérium literatury pro děti a mládeţ a místa vydávání v zahraniĉí. Vzhledem k rozsahu tématu jsem se ale na některé typy ĉasopisů zaměřila podrobněji. Především jsem se soustředila na ĉasopisy vydávané mezi dvěma světovými válkami, coţ bylo dáno mj. mnoţstvím tisku vydávaného v té době, urĉitou stabilitou a tradicí krajanských komunit a v neposlední řadě dostupností materiálu v knihovnách a archivech. Přednost jsem dala tisku krajanskému před tiskem exilovým, coţ ovšem přímo souvisí s vybraným obdobím. Geograficky se tak vydělily země, v nichţ ţily nejvýznamnější ĉeské menšiny – Jugoslávie, Rakousko, polská Volyň a Spojené státy americké. K nim jsem připojila ještě Podkarpatskou Rus, která sice v době první republiky nebyla zahraniĉní zemí, a tuto podmínku tedy nesplňuje, ĉeská populace ţijící v této oblasti však do jisté míry odpovídala charakteristikám krajanské menšiny. Kritérium literatury pro děti a mládeţ ve smyslu literatury pro mládeţ ve věku od tří do patnácti let nebylo moţno uplatnit vţdy zcela. U periodik, která jsem měla k dispozici přímo, bylo moţno jeho zaměření zjistit poměrně přesně, přesto však někdy uvádím informace i o titulech urĉených zřejmě dospívající mládeţi, buď proto, ţe se do jisté míry věnovaly i mladším ĉtenářům, nebo s jiným, dětským ĉasopisem nějakým způsobem souvisely ĉi doplňují celkovou představu o tisku pro mladé v dané zemi. Pokud jsem vycházela pouze z katalogů, musela jsem spolehnout jen na znění titulu/podtitulu a struĉnou informaci autorů u vybraného periodika, v některých případech uvádím i periodika, u nichţ není věk předpokládaných ĉtenářů jednoznaĉný. Vynechala jsem v těchto

případech

ĉasopisy

s jednoznaĉně

politickým

zaměřením,

které

byly

pravděpodobně vskutku urĉeny mladým dospělým, dále věstníky akademické a studentské. Věstníky sdruţení jako jsou skauti, Sokol, Orel, YMCA apod. jsem zařadila jen v případě, ţe byly vydávány přímo pro dětské ĉleny nebo alespoň obsahovaly přílohu/rubriku těmto ĉlenům urĉenou, event. ještě pokud nějak souvisely s jinými spolkovými ĉasopisy 9

urĉenými mládeţi. Zcela jsem pak pominula krajanské kalendáře, jejichţ souĉástí teoreticky mohly být i oddíly věnované mladým ĉtenářům. Nezabývala jsem se také ĉeskými periodiky vydávanými v zahraniĉí v jiném neţ ĉeském jazyce a periodiky výhradně slovenskými (zařadila jsem jen ĉasopisy ĉesko-slovenské). Z hlediska formy jsem největší pozornost věnovala ĉasopisům, resp. samostatným přílohám pro děti a mládeţ, případně ale zmiňuji, pokud se mi je podařilo dohledat (v katalozích, další literatuře ĉi náhodou), i přílohy drobné a nepravidelné a dětské rubriky v tisku pro dospělé ĉtenáře. U jednotlivých periodik jsem se snaţila zjistit základní informace o vydávání a jejich grafické podobě. Tituly a podtituly jsou zapsány v původním znění, byť se někdy odlišuje od dnešních mluvnických a pravopisných norem. Především mě ale zajímalo zastoupení literární sloţky v ĉasopisech, výběr ţánrů a témat, poměr tvorby původní a přejaté a její celková úroveň. Bez zajímavosti nebyl ani vztah ĉasopisů a redakce ke ĉtenářům. Zabývala jsem se i proměnami různých rubrik. Dalším cílem bylo nastínění vývoje, zaměření a úĉelu ĉeského tisku pro mládeţ v zahraniĉí, hledání spoleĉných znaků a zvláštností periodik a jejich porovnání opět zejména po stránce literární. Pokusila jsem se je také zasadit do kontextu soudobé ĉeské literatury pro děti a mládeţ. Přehled vývoje ĉeského krajanského tisku pro mládeţ uvádím v první kapitole. Následujících pět kapitol se věnuje Jugoslávii, Rakousku, Volyni, Podkarpatské Rusi a Spojeným státům americkým (názvy kapitol jsou voleny tak, aby co nejlépe vystihovaly danou zeměpisnou oblast, nikoliv příslušnost ke státu, v případě Jugoslávie kapitola zahrnuje jak bývalou Jugoslávii jako celek, tak souĉasné samostatné Chorvatsko). Na jejich zaĉátku jsou vţdy zařazeny nejdůleţitější historické souvislosti, jejich hlubší zkoumání není v moţnostech této práce. Další kapitola shrnuje informace o periodikách v ostatních zemích. Poslední kapitola jsou uvedeny výsledky srovnání ĉasopisů. Připojen je Soupis ĉasopisů, příloh a rubrik pro děti a mládeţ vydávaných v zahraniĉí.

10

1. PŘEHLED A VÝVOJ ZAHRANIČNÍCH ČASOPISŮ PRO DĚTI A MLÁDEŽ

Aĉkoliv ĉeský tisk vycházel nebo vychází v řadě států, kde byla ĉi je třeba i jen malá ĉeská komunita, tisk urĉený dětem a mládeţi nacházíme jen v některých z nich. Z názvu a podtitulu není někdy zřejmé, jak staré mládeţi byl ĉasopis urĉen, snaţila jsem se vybrat zejména ty pro mládeţ přibliţně do patnácti let, ostatní případně zmiňuji jen okrajově. Vůbec nejstarším periodikem byl zřejmě Přítel dítek, který vyšel jako příloha Přítele zvířat zřejmě v roce 1856. O jeho podobě však máme málo informací. Na přelomu 19. a 20. století se objevuje několik ĉasopisů ve Spojených státech. Většinou neměly dlouhého trvání, dva z nich, Přítel dítek a Svobodná škola, se naproti tomu udrţely po řadu desetiletí, první vycházel v letech 1889–1947, druhý dokonce více neţ sto let, od roku 1896 dosud. Přítel dítek byl urĉen pro uţší skupinu katolických dětí, Svobodná škola naopak pro ţáky svobodomyslných škol. V Evropě zaĉaly vycházet ĉasopisy urĉené mládeţi aţ po první světové válce (s výjimkou uvedeného Přítele dítek). Rakouská Útěcha to byla v letech 1922–41, která pravděpodobně navazovala na rubriku Dětský koutek v Dělnických novinách. V Jugoslávii byla nejprve vydávána Zornička (1925–27), poté Dětský koutek, který vznikl v roce 1928 jako pouhá rubrika a přetrval aţ do dnešní doby (v letech 1961–98 se jmenoval Náš koutek). V polské Volyni se vysloveně dětský ĉasopis České kvítko objevil jen krátce ve školním roce 1938/39. Předtím delší dobu vycházela v týdeníku Hlas Volyně příloha Hlídka dorostu, později Zornice (1927–37), která se však věnovala především mládeţi dospívající. V uvedených zemích vycházely ještě některé další ĉasopisy a dětské a mládeţnické rubriky ĉi přílohy běţného tisku, které uvádím v příslušných kapitolách. Zvláštní pozici měla v té době Podkarpatská Rus – patřila k Ĉeskoslovensku, místní Ĉeši tedy vlastně neţili v zahraniĉí, přesto se v lecĉems přibliţovali charakteristikám krajanské komunity. Pro úĉely podpory výuky ĉeského jazyka a sbliţování mládeţe ĉeské a podkarpatoruské vycházelo od roku 1925 nejméně do roku 1929 (snad i později) České čtení. Před druhou světovou válkou najdeme periodikum pro děti uţ jen v Brazílii, kde byla k Věstníku spolku „Slavia“ v Sao Paulu připojena Dětská besídka (není jasné, ke kterému ĉíslu ĉi ĉíslům). 11

Po roce 1945 pokraĉuje z výše uvedených ĉasopisů jen jugoslávský Dětský/Náš koutek a americká Svobodná škola, kratiĉce ještě Přítel dítek. Zdá se, ţe v USA se uţ další dětské ĉasopisy ani rubriky neobjevily (kromě některých skautských). V Jugoslávii nově krátkou dobu po válce (1945–47) vycházel Hlasatel československé mládeţe v Záhřebu (zřejmě však urĉený dospělejší mládeţi) a od roku 1974 rubrika pro dospívající Mládeţ v týdeníku Jednota. V Rakousku v téţe době vznikají Rozhledy pro katolickou mládeţ (od roku 1970 dodnes) a dětská a mládeţnická rubrika v Krajanských novinách (70. a 80. léta). Ĉeská periodika na Volyni a Podkarpatské Rusi pozbývají smyslu, jelikoţ většina krajanů byla repatriována. Po druhé světové válce se zaĉal tisk věnovat dětem také v některých dalších zemích (Argentina, Austrálie, Francie, Itálie, Kanada, Německo, Nizozemsko a Švýcarsko). Šlo ĉastěji o různé rubriky a přílohy, méně o samostatné ĉasopisy, ţádný z nich uţ zřejmě nedosáhl takového významu jako některé meziváleĉné ĉasopisy. Jejich přehled viz v kapitole 7. Ostatní země. Krom ĉasopisů, příloh a rubrik zmíněných v této práci ovšem mohly existovat i některá další tiskoviny, které buď v případě ĉasopisů a příloh nejsou doloţeny, anebo je v případě rubrik dostupné katalogy nezmiňují a jejich dohledání by znamenalo prozkoumat všechna doloţená periodika. To se můţe týkat i zemí zde neuvedených.

12

2. JUGOSLÁVIE

Vhled do historie, školství, spolkaření a dalších okolností spjatých s ţivotem našich krajanů v Chorvatsku, resp. Jugoslávii před druhou světovou válkou (do roku 1941) nám poskytne komplexní publikace Češi v Chorvatsku Josefa Matuška12. Doĉteme se v ní, ţe první zmínky o Ĉeších v Chorvatském pohraniĉí najdeme jiţ v 16. století, později se sem Ĉeši stěhují v souvislosti se zakládáním manufaktur. Mohutnější kolonizace zaĉala aţ koncem století 18 v souvislosti s novými zákony Josefa II. – Ĉeši se usazovali ve Vojenské hranici nebo na panských statcích, ţivotní podmínky byly v obou případech znaĉně nároĉné. Po zrušení Vojenské hranice v roce 1973 dochází dalším k velkým vlnám stěhování, vzniká řada nových osad mimo její území. S ĉeskými přistěhovalci v chorvatských městech se ve větší míře setkáváme od druhé poloviny 19. stol. (v roce 1848 se několik ĉeských revolucionářů, např. J. V. Friĉ, zachránilo před policií útěkem do Záhřebu), hromadné stěhování pak probíhá aţ do první světové války, další následuje po roce 1918. Ĉeši se uplatňují jako mistři v továrnách, hoteliéři, inţenýři, námořníci, hudebníci a divadelníci, kněţí, uĉitelé a úředníci a další. V letech 1878–1914 se Ĉeši usazovali také v Bosně a Hecegovině. Krajané na venkově ţili rozptýleně, v některých ĉeských městech vznikaly sice spolky, ţily však svým vlastním ţivotem a před první světovou válkou se však neozval jediný hlas volající po zaloţení ústředí ĉeských spolků. Tato potřeba se zvaţuje aţ po roce 1918, Ĉeskoslovenský svaz v království SHS (Jugoslávii) byl zaloţen aţ v roce 1921. Svaz se zabýval mj. otázkou ĉeských škol. Před válkou existovaly školy jen ve dvou banátských osadách a v Ćupriji v Srbsku, stav slovenských škol byl oproti tomu poněkud více uspokojivý. Poĉet ĉeských škol se od roku 1918 postupně zvyšuje, vývoj však nepostupuje dostateĉně rychle. V Daruvaru vzniká v roce 1923 školní výbor, tzv. Matice školská, od roku 1926 pak působí jako pracovní odbor Ĉeskoslovenského svazu, její územní působnost se postupně rozšiřuje, v roce 1930 se sídlo přesouvá do Záhřebu. Vznikající ĉeské školy měly různý status – ĉeské soukromé školy, doplňovací školy (nad rámec povinné výuky ve státní (jugoslávské) škole), do obou byli vysíláni uĉitelé ĉeských ministerstvem školství,

12

MATUŠEK, J. Češi v Chorvatsku. Daruvar : Jednota, 1994. ISBN 953-96028-1-5.

13

paralelní školy byly zakládány při státních školách, byly povolovány při poĉtu ţáků větším neţ 30 a působili na nich příslušníci ĉeské menšiny s jugoslávským obĉanstvím, krom toho existovaly další alternativy, jak vzbudit zájem o ĉeštinu i v nejmenších a nejzapadlejších osadách, kde nemohl být zřízen ţádný z jmenovaných škol (dětské besídky, okresní (koĉovné) školy, resp. uĉitelé…). Vedle škol národních existovala mateřská škola v Daruvaru (od roku 1926) a v Bělehradě (od roku 1936). Zaloţení ĉeského gymnázia se prosadit nepodařilo, při daruvarském gymnáziu se ĉeštině vyuĉovalo pouze v kursech, které zajišťoval prof. Franta Burian. Všechny typy škol se setkávaly s různými obtíţemi a poĉet ţáků v nich kolísal. Trpěly také nedostatkem uĉebnic a pomůcek. Celkem se ĉeským menšinovým školám podařilo podchytit asi 1800 dětí, zatímco dalších 2000 aţ 2500 nemělo nikdy příleţitost ĉeskou školu navštívit (ani se uĉit ĉeštině v jiné formě). V souĉasnosti

existují

v Chorvatsku

dvě

ĉeské

základní

školy,

v Daruvaru

a

v Konĉenicích, se ĉtyřmi obvodními školami š jedna ĉtyřletá škola v Ivanově Sele. Vedle toho je ve 20 obcích (2007/08) vyuĉován ĉeský jazyk a kultura. V Daruvaru a v Konĉenicích jsou ĉeské mateřské školy a v Daruvaru ještě gymnázium s ĉeským oddělením.13

Vznikala také potřeba dostat mezi krajany ĉeské knihy. O distribuci knih formou putovních knihovniĉek se starala Ústřední knihovna Ĉeskoslovenského svazu v Daruvaru, zaloţená v roce 1928 z iniciativy F. Buriana (od roku 1926 uţ knihovniĉky rozesílala sama daruvarská Beseda). V roce 1932 byla knihovna rozdělena na Ĉeskou se sídlem v Daruvaru, kterou nadále vedl F. Burian, a Štefánikovu slovenskou se sídlem ve Staré Pazově, kterou řídil Ferdo Klátik a o jejíţ šíření se zaslouţil uĉitel M. Kamenar. Knihy přibývaly zásluhou zejména darů spolků Komenský, ministerstva školství a sbírek konaných v Ĉeskoslovensku, rozrůstal se i poĉet ĉtenářů. Ţákovských knihovniĉek bylo 14 (18 v roce 1940). V roce 1941 byla ĉinnost Ústřední knihovny zastavena. V řadě osad vznikaly také spolkové knihovny, někde i ĉítárny, zásobené ĉeskými novinami i ĉasopisy. O ty měla ale zájem především starší generace. Mladší upřednostňovala chorvatský tisk anebo krajanský týdeník Jugoslávští Čechoslováci.

13

Školství [online]. c2007 [cit. 6. 10. 2010]. Dostupné ceha.hr/index.php?option=com_content&task=view&id=41&Itemid=10>.

z WWW:


14

Před první světovou v Jugoslávii neexistoval krajanský tisk krom týdeníku Český list (Nový český list), vydávaného v letech 1911–1914. Po válce postupně vycházejí v Záhřebu dva týdeníky – Československé listy a Hlas, ani jeden z nich však neměl ambice stát se novinami pro celou ĉeskou menšinu, tedy i krajany-venkovany. V roce 1922 zaĉíná Jaroslav Dittrich v Daruvaru vydávat Jugoslávské Čechoslováky, který brzy pronikl do ĉeských osad, naopak se ale nesetkal s porozuměním ve městech. Spor byl urovnán v roce 1925, v následujícím roce redakci převzal Otto Sobotka. List se věnoval především ţivotu ĉeské menšiny, přinášel mnoţství zpráv o ţivotu ĉeských spolků a škol. Vycházely v něm různé přílohy, z jedné z nich, z Dětského koutku, stal se později samostatný dětský měsíĉník. Prvním ĉesko-slovenským dětským ĉasopisem v Jugoslávii byla Zornička, která vycházela v letech 1925–1927 v srbské Staré Pazově. Podstatně významnějším, jiţ pouze ĉeským periodikem pro děti a mládeţ byl Dětský/Náš koutek, vydávaný v chorvatském Daruvaru. Měl nejprve podobu rubriky v Jugoslávských Čechoslovácích (od r. 1928), od šk. r. 1932/33 aţ dodnes, s krátkou přestávkou v době okupace za druhé světové války a ve šk. r. 1949/50 a 1955/56, vychází uţ jako samostatný ĉasopis. Byl to navíc vůbec první ĉasopis pro děti v Chorvatsku. Krom toho v letech 1939–41 existoval Vlk, věstník mládeže, vydávaný v Záhřebu skautskou druţinou Vlci při odboru mládeţe Spojených spolků v Záhřebu. Při tomto odboru krátkou dobu po válce (1945–47) vycházel list Hlasatel československé mládeže v Záhřebu. Mládeţi byla v sedmdesátých a osmdesátých letech věnována ještě dvoustránková rubrika Mládí v týdeníku Jednota, vydávaném v Daruvaru Svazem jugoslávských Ĉechoslováků.

15

2.1. ZORNIČKA Nákladný dětský měsíĉník Zornička vycházel ve třech roĉnících v letech 1925–27 pod patronací Ĉeskoslovenského svazu. Měl ĉeskou a slovenskou ĉást. Hlavním úĉelem ĉasopisu bylo kompenzovat nedostatek vhodné ĉetby ve školách a knihovnách14. První roĉník vycházel od 1. března 1925 ve ĉtyřech ĉíslech (ĉervnové s dvojnásobným poĉtem stran). Následující roĉník (1925/26) vycházel řádně, s měsíĉní periodicitou s výjimkou prázdnin (celkem 9 ĉísel, z toho 1 dvojĉíslo). Třetím roĉníkem (1926/27) bylo vydávání ukonĉeno (v Náprstkově muzeu je roĉník nekompletní, obsahuje jen ĉ. 1, 4 a 9, nelze tedy urĉit, kdy přesně ĉasopis přestal vycházet15). Vydavatelem a nakladatelem byl Ĉeskoslovenský svaz v království Srbů, Chorvatů a Slovinců, redakce sídlila ve Staré Pazově (Srbsko). První roĉník se tiskl v tiskárně Makarije v Zemuně, další v Kníhtlaĉiarnách , ú. spol. v Báĉ. Petrovci. Odpovědným redaktorem a redaktorem slovenské ĉásti (ve většině ĉísel 3. roĉ. obou ĉástí) Ferda Klátik, ĉeskou ĉást redigoval v 1. roĉ. Otto Sobotka, ve 2. roĉ. Anna Hykšová, 16 a od ĉísla 2 roĉ. 3 August Streit17. Zornička měla 16 stran a obálku, formát 24 x 16 cm. Náklad ĉinil 8000 výtisků.18 Na svou dobu byla přepychově vybavena. Tištěna byla ofsetem19. Obálka byla dvoubarevná a kaţdé ĉíslo obsahovalo několik ilustrací ĉi fotografií. Ĉasopis byl uvnitř zdoben ornamentální grafikou, jejímiţ autory byly ţaĉky M. Kellenbergera z Petrovce. Krom toho byly přetiskovány dětské kresby (viz oddíl 2.1.2. Obsah). 14

SOBOTKA, O. Náš koutek jubiluje. In Jednota, 36/1974, Daruvar, s. 16.

15

Dle vzpomínek O. Sobotky (SOBOTKA, O. Náš koutek jubiluje. In Jednota 37/1974, Daruvar, s. 16) bylo vydávání ukonĉeno dvojĉíslem 9–10 II. roĉníku, coţ však neodpovídá skuteĉnosti zjištěné při studiu dostupných roĉníků v Náprstkově muzeu. 16

ŠTĚDRONSKÝ, F. Zahraniční krajanské noviny, časopisy a kalendáře do roku 1938. Národní knihovna v Praze, Praha 1958, s. 22.; MATUŠEK, J. 70 let českého tisku v jihoslovanských zemích. In kulturních, literárních a školských otázek XI, 1981, Daruvar, s. 43. 17

Dle katalogu ŠTĚDRONSKÝ, F. Zahraniční … s. 43 redigoval Aug. Streit ĉ. 2, dle mých zjištění ještě dostupná ĉ. 4 a 9, pravděpodobně tedy krom prvního ĉísla, kde je uvedena A. Hykšová, redigoval celý třetí roĉník. 18

MATUŠEK, J. 70 let … s. 43.

19

SOBOTKA, O. Náš koutek jubiluje. In Jednota 37/1974, Daruvar, s. 16.

16

Motivem k zaloţení Zornice byl nedostatek mimoškolní ĉetby ţáků škol, které se zřizovaly od první poloviny 20. let. S nápadem na zaloţení ĉesko-slovenského ĉasopisu pro děti přišli Otto Sobotka z ĉeského Nového Sadu a Ferda Klátik ze slovenské Staré Pazovy. Návrh byl předloţen na plenárním zasedání Ĉeskoslovenského svazu, které se konalo při příleţitosti Slovenských národních slavností v Petrovci v srpnu 1924, návrh byl téměř bez debaty schválen. Starost byla s tiskem, s tiskárnou v Petrovci se nedohodli, nakonec byla přijata nabídka tiskárny Makarija v Zemuně, kde byl vedoucím náš krajan (jméno O. Sobotka ve vzpomínkách neuvádí). Název Zornička byl zvolen kvůli stejnému významu a znění v obou jazycích. Ĉeskoslovenský svaz na ĉasopis doplácel velkými sumami.20 Ve třetím roĉníku bylo vydávání Zorniĉky zastaveno, jelikoţ vydavatel nemohl nákladný ĉasopis nadále vydrţovat a navíc uĉitelům v ĉeských i slovenských školách nevyhovovala jeho dvojjazyĉnost – řada ţáků, vyrůstajících v chorvatském prostředí, sotva rozuměla svému mateřskému (ĉeskému, resp. slovenskému) jazyku.21 Je třeba k tomu dodat, ţe zájem dětí nebyl malý – mnoho ţáků s ĉasopisem komunikovalo a zasílalo své příspěvky.

2.1.1. AUTOŘI

Hlavními autory byli za ĉeskou ĉást novosadský úředník a redaktor několika dalších periodik Otto Sobotka a uĉitelka ĉeské školy v Bělehradě Anna Hykšová. O. Sobotka se podepisoval krom plného jména nejĉastěji Strýĉek Otto, někdy téţ Otokar Sobotka ĉi Strýĉek Otokár. Přispíval do všech roĉníků, byť redaktorem byl jen v roce prvním. A. Hykšová se ujala redakce ĉeských ĉlánků ve druhém roĉníku, v prvním publikovala jeden příspěvek, poté jiţ pravidelně publikovala pod šifrou A. H. Do posledního roĉníku napsal několik ĉlánků August Streit (A. S.). Několikrát se objevuje jméno U. Syrová, Jar. Znorov a Franta Burian, který později redigoval Dětský koutek, krom toho další autoři. Slovenskou ĉást po celou dobu redigoval Ferda Klátik, uĉitel ve slovenské škole ve Staré Pazově. Jeho jméno ani iniciály se pod ţádným ĉlánkem neobjevují. Ĉasto se však jako objevuje pseudonym Strýĉok/Strýĉko/Strýĉek Ľubomír, nepodařilo se mi však prokázat, zda šlo o F. Klátika. Podobná struktura pseudonymu byla oblíbená, krom Strýĉka Ľubomíra najdeme mezi autory Tetu Ľudmilu a Strýĉka Slavoše.

20

SOBOTKA, O. Náš koutek jubiluje. In Jednota 36/1974 a 37/1974, Daruvar, s. 16 a 16.

21

MATUŠEK, J. 70 let českého tisku v jihoslovanských zemích. In Přehled XI, 1981, Daruvar, s. 43.

17

Krom toho se objevují ukázky z díla klasických ĉeských a slovenských spisovatelů, především Adolfa Heyduka, Hviezdoslava a J. V. Sládka. Hojně byly otiskovány slohové práce a literární pokusy ţáků, jmenujme např. Maju Franketovou z Mariboru, jejíţ příspěvky se objevily hned několikrát.

2.1.2. OBSAH

Aĉ více prostoru Zorničky zabírala literární ĉást, i pro různé rubriky bylo vymezeno dosti místa – kolem ĉtyř stran a k tomu vnitřní strany a zadní strana obálky. Prozaických příspěvků a nauĉných ĉlánků (nepoĉítaje v to práce dětské) bývalo v jednom ĉísle průměrně 6. Nejĉastější to byly lidové, příp. autorské pohádky a povídky s dětským hrdinou, humorné ĉi s morálním poselstvím. Jejich autory byli zejména A. Hykšová a Strýĉko Ľubomír, který napsal i několik příběhů na pokraĉování. Ze známých děl najdeme Karafiátovy Broučky, ukázky z Petra Pana J. Barrie s původními ilustracemi, povídky L. N. Tolstého aj. Objevovaly se i bajky a anekdoty. V ĉíslech 2 aţ 8 druhého roĉníku (s výjimkou vánoĉního vydání) vycházel pětidílný seriál Slovanské umění, věnovaný umění zainteresovaných národům (ĉeskému, slovenskému, chorvatskému, slovinskému a srbskému). V témţe roĉníku vyšla několikrát rubrika Slovenské a české dediny v našej drţav, resp. České slovenské osady v našem státě, ve které byly představeny nejvýznamnější krajanské obce v Jugoslávii. Většina dalších ĉlánků byla zaměřena také na vlastivědu, historii a ţivot a dílo záznamných osobností. Básní, lidových písní, říkadel a balad a dalších forem poezie najdeme průměrně 4 aţ 5. Autorské básniĉky mají ĉasto humorný námět ze ţivota maliĉkých dětí, jejich autorem býval Otto Sobotka, jmenujme např. cyklus říkadel o popleteném Láďovi, podobný typ pouţívala i U. Syrová. Všechny básně J. Znorova jsou jiţ svým názvem někomu adresovány (Čechám, Matce…). Ve dvou ĉíslech se vyskytl „pro dětské divadlo upravený ĉlánek z ĉítanky“ od Strýĉka Ľubomíra. A dvakrát byl zařazen komiks s doprovodnými verši. Literární ĉást Zorničky doplňují citáty, přísloví a různá desatera (skautské, správného ţivota…). Za ní byly v různé posloupnosti řazeny samostatné rubriky: 18

Novinky pokryly zpravidla dvě strany, zahrnovaly krátké zprávy a zajímavosti z vědy, kultury, světového dění apod., psány byly ĉesky i slovensky. Obĉas je jako zdroj uveden některý ĉeský ĉasopis. Ţarty/Ţerty obsahovaly vţdy několik slovenských a později i ĉeských vtipů, anekdot, veselých příhod ze školy atd. Specifickými rubrikami jsou Práca/Práce a hra a Detské kresby. První obvykle přinášela návod na rukodělnou výrobu nebo námět na dětskou hru. Ve druhé se zveřejňoval jeden nebo více obrázků od ţáků z různých škol. Obvykle na vnitřní zadní straně obálky najdeme Hádanky. Ĉítaly nejĉastěji 4 aţ 6 hádanek, rébusů a dalších úkolů, ve slovenštině i ĉeštině. Doplňovalo je Rozlúštenie z předchozího ĉísla a Rozlúštitelia –seznam řešitelů. Následovaly Odkazy, kde redakce odpovídala ĉtenářům na dotazy, vysvětlovala proĉ, nezařadila některé jejich příspěvky, vyjadřovala podporu zaĉínajícím „spisovatelů“, omlouvala se za nedorozumění apod. Neopomenutelné byly Ţiacke práce, zařazované od ĉísla 3 z května 1925, tištěné na vnitřní přední straně obálky a/nebo na zadní straně obálky. Ţáci posílali buď básniĉky, anebo krátká slohová cviĉení – popisy místa, vyprávění, zprávy, obĉas najdeme i vyspělejší pokusy – povídky, ĉlánky aj.

19

2.2. DĚTSKÝ/NÁŠ KOUTEK Historie daruvarského Dětského koutku, resp. Našeho koutku trvá od r. 1928 dodnes. Ze zaĉátku plnil de facto funkci ĉítanky a dětské ĉetby vůbec. Jeho hlavním posláním bylo a je podporovat výuku ĉeštiny ve školách v Chorvatsku, dává také moţnost setkávat se s ĉeským jazykem i dětem, které se jej ve škole neuĉí. Krom toho podporuje literární pokusy dětí, jejichţ příspěvkům dává na svých stránkách prostor. V roce 1928 se v týdeníku Jugoslávští Čechoslováci poprvé objevuje hádankářský Dětský koutek (ĉ. 35, 37 a 38). V ĉíslech 40, 42 a 43 místo něj najdeme půlstránkovou rubriku Pro naše děti, nyní však uţ převáţně literárně zaměřenou. Od dvojĉísla 51–52/1928 mění rubrika název na Dětský koutek22, koncepce se nemění. Od poĉátku následujícího roku je zařazena kaţdých 14 dní (s výjimkou prázdnin). Od ledna 1931 se z něj stává samostatná příloha (souĉasně pokraĉuje rubrika uvnitř Jugoslávských Čechoslováků). Roĉníky Dětského koutku se dodnes poĉítají od zaĉátku jeho vycházení v Jugoslávských Čechoslováků, a to podle školních roků. V tzv. 1. roĉníku (tj. od 20. prosince 1928 do 4. ĉervence 1929) vyšel 13krát, ve 2. roĉníku 19krát, ve 3. roĉníku 17krát a ve 4. 19krát. Od šk. r. 1932/33 (od 5. roĉníku) vychází Dětský koutek jiţ jako samostatný měsíĉník 10 x roĉně (rubrika byla zrušena). Poslední předváleĉný roĉník (13.) skonĉil ĉ. 3 ze 7. března 1941. Byl obnoven v listopadu 1946. V r. 1949/50 a 1955/56 dochází k celoroĉní přestávce, pak jiţ ĉasopis vychází nepřetrţitě. Od ledna 1961 (ĉ. 5, roĉ. 1960/61) se název na popud středoškolské mládeţe mění na Náš koutek a souĉasně se téţ rozšiřuje obsah směrem k této věkové skupině,23 od roĉníku 1969/70 se vrací zpět na úroveň pouze základní školy.24 V roce 1989/90 přibyla příloha pro nejmenší Beruška, není jasné, kdy přestala vycházet – roĉník 2004/05 ji uţ neobsahuje. V době války v 90. letech vychází

22

Takto je název uveden v originálním výtisku. O. Sobotka, redaktor Jugoslávských Čechoslováků ve svém ĉlánku uvádí, ţe se mu nepodařilo zjistit, zda rubrika Pro naše děti nevyšla ještě v posledním ĉ. 51-52/1928, jelikoţ toto ĉíslo neměl k dispozici (SOBOTKA, O. Náš koutek jubiluje. In Jednota 38/1974, Daruvar, s. 16). Jiní autoři (Matušek a Daněk, viz pozn. 10 a 11) pak uvádějí, ţe rubrika Pro naše děti vyšla naposledy v ĉísle 51-52/1928 a název se změnil aţ v roce následujícím. 23

MATUŠEK, J. 70 let českého tisku v jihoslovanských zemích. In Přehled kulturních, literárních a školských otázek XI, 1981, Daruvar, s. 42-43, 66-67. 24

DANĚK, A. 60 let Dětského koutku. In Přehled kulturních, literárních a školských otázek XVI, 1995, Daruvar, s. 65. ISSN 13303880.

20

ĉasopis pravidelně, přestoţe většina dětí byla odsunuta do Ĉeské republiky.25 Od roku 1998 aţ dodnes ĉasopis vychází opět pod názvem Dětský koutek.26 Převáţná ĉást roĉníků se nachází v Náprstkově muzeu, nikoliv však všechny. Chybí první pováleĉný roĉník 1946/47, roĉník 1948/49, dále celá padesátá léta a roĉníky 1960/61, 1961/62, 1963/4 a 1965/66. Posledním dostupným roĉníkem je 1990/91, další scházejí, krom ĉísla 1 roĉníku 2004/05 a ĉísla 8 roĉníku 2005/06. Hádankářský Dětský koutek v Jugoslávských Čechoslovácích řídil Ad. Kohout, který byl i autorem podobné rubriky pro dospělé (nejprve Hádanky, poté Hádankářský koutek)27. V rubrice Pro naše děti není redaktor uveden, dle vzpomínek O. Sobotky ji připravoval on sám spolu s ředitelem ĉeské školy v Daruvaru Františkem Brouĉkem28. Po přejmenování rubriky na Dětský koutek ji v prvních ĉíslech redigoval ještě F. Brouĉek, nejpozději v březnovém ĉísle 11/1929 se redakce ujal Franta Burian. Samostatný měsíĉník ve třicátých letech vycházel nákladem listu Jugoslávští Čechoslováci, vydavatelem byl Otto Sobotka (mj. redaktor dřívější Zorničky). Tiskl se ve vlastní tiskárně (v roce 1935 byl zakoupen vlastní, skuteĉný tiskařský stroj). Zodpovědným redaktorem byl opět F. Burian, který v této pozici setrval aţ do zastavení vydávání a opět se do ní vrátil po druhé světové válce a redigoval jej aţ do své smrti v roce 1958. V té době ĉasopis vydává Matice školská Ĉeskoslovenského svazu v Daruvaru, nákladem Jednoty (tj. týdeník navazující na tradici Jugoslávských Čechoslováků). Od ĉ. 4 z r. 1958/59 je redaktorkou Ţofie Krasková, poĉínaje roĉníkem 1964/65 Otakar Sakař. Od r. 1965 ĉasopis vydává nově vzniklá Novinová a vydavatelský instituce Jednota.29 V r. 1968 se hlavním redaktorem stává Alois (Slávek) Daněk, redaktorkou Zdeňka Pilátová. Od r. 1975/76 aţ dosud ĉasopis vede Libuše Stráníková, roz. Sakařová (jen v roĉnících 46–49, v letech 1980-84, ji zastupovali A. Daněk a Zdeňka Táborská). 30

25

DANĚK, A. 60 let…, s. 75.

26

FORMANOVÁ, L., GRUNTORÁD, J., PŘIBÁŇ, M. Exilová periodika : Katalog periodik českého a slovenského exilu a krajanských tisků vydávaných po roce 1945. Jeţek; Libri Prohibiti : Praha, 1999. ISBN 80-85996-24-3. 27

Tato rubrika pod různými názvy pokraĉovala aţ do r. 1931, přehled vydání uvádí DANĚK, A. 60 let … s. 53-60. 28

SOBOTKA, O. Náš koutek jubiluje. In Jednota, 38/1974, Daruvar, s. 16.

29

MATUŠEK, J. 70 let českého tisku v jihoslovanských zemích. In Přehled kulturních, literárních a školských otázek XI, 1981, Daruvar, s. 42-43, 66-67. 30

DANĚK, A. 60 let Dětského koutku. In Přehled kulturních, literárních a školských otázek XVI. 1995, Daruvar, s. 65. ISSN 13303880.

21

Hádankářský Dětský koutek měl rozsah jen malého sloupku. Literární rubriky Pro naše děti i Dětský koutek vycházely na polovině strany velkého formátu. Jak vzpomíná O. Sobotka, z rubriky se od šk. roku 1929/30 pořizovaly zvláštní otisky, které se rozesílaly do škol31. Ve třetím roce (1930/31) se v záhlaví rubriky uvádí i ĉíslo roĉníku a ĉasopisu. Od ĉ. 7 (15. ledna 1931) se separáty Dětského koutku liší od rubriky, rozšiřují se na ĉtyři strany malého formátu s obrázky a jako takováto příloha vycházejí do konce školního roku 1931/32.32 Rubrika v Jugoslávských Čechoslovácích má nadále rozsah půlstrany velkého formátu a od přílohy se liší především absencí obrázků. Od školního roku 1932/33 má nyní jiţ samostatný ĉasopis 12 stran, od šk. roku 1934/35 stran 16, později i ilustrovanou obálku s titulní kresbou lipovlanského uĉitele Jaroslava Rajlicha.33 Po obnoveném vydání v roce 1946 je stran jen 8, od 4. ĉísla roĉ. 1947/48 pak opět 16, jejich poĉet se postupem ĉasu zvyšoval, nejprve na 24 (1959/60),34 od roĉníku 1961/62 po několik let dokonce na 40 (vĉetně příloh), od roĉníku 1965/66 se poĉet stran ustaluje na 36. V roce 1990/91 se zvětšuje formát na 16,5 x 23 cm a poĉet stran se sniţuje na 32. Příloha Beruška má v prvním roĉníku a prvním ĉísle roĉníku druhého 8 stran, dále pak jen 4 strany (obojí v rámci 36, resp. 32 stran Našeho koutku).35 Ve šk. roce 1931/32 dosáhl náklad 1000 výtisků36. J. Matušek uvádí v roce 1981 aktuální náklad 1300 ks37. V souĉasnosti (od roku 200938) je ĉasopis distribuován všem ţákům uĉícím se ĉeštinu zdarma, díky skuteĉnosti, ţe jej Ministerstvo vědy a osvěty Republiky Chorvatsko jako uĉební pomůcku.39 O. Sobotka se jiţ dříve podílel na vydávání ĉesko-slovenského dětského ĉasopisu Zornička, který v roce 1927 zanikl. Potřeba podobného periodika však trvala nadále, neumoţňovaly to však technické podmínky. V roce 1928 se podařilo získat nový tiskařský

31

SOBOTKA, O. Náš koutek jubiluje. In Jednota, 38/1974, Daruvar, s. 16.

32

DANĚK, A. 60 let…, s. 54.

33

SOBOTKA, O. Náš…, s. 16.

34

DANĚK, A. 60 let…, s. 60.

35

DANĚK, A. 60 let …, s. 61-75.

36

SOBOTKA, O. Náš …, s. 16.

37

MATUŠEK, J. 70 let …, s. 68.

38

STRÁNÍKOVÁ, L. Vydavatelská činnost [online]. 20. 2. 2009. [cit. 29. 8. 2009]. Dostupné z WWW: . 39

STRÁNÍKOVÁ, L. NVI Jednota [online]. c2007 [cit. 29. 8. 2009]. Dostupné z WWW: .

22

(rozmnoţovací) stroj, který umoţňoval tisk většího formátu novin.40 V té době zaĉal Adolf Kohout připravovat vedle hádankářské rubriky pro dospělé také podobný odstaveĉek pro děti – Dětský koutek. To inspirovalo O. Sobotku a Františka Brouĉka k nápadu zaloţit pravidelnou rubriku věnovanou dětem, a tak vzniká půlstrana Pro naše děti, která se v posledním41 ĉísle roku 1928 mění na Dětský koutek v širším slova smyslu.42 Tato rubrika a později samostatný ĉasopis byly většině ĉtenářů distribuovány prostřednictvím škol. Potřebám školy, resp. výuce ĉeského jazyka také ve velké míře slouţily a velká ĉást dospělých přispěvatelů byla z řad uĉitelů, příp. jiných menšinových pracovníků. V roce 1941 Dětský koutek v souvislosti s druhou světovou válkou zaniká. V tomtéţ roce byly také zakázány všechny ĉeské spolky a školy. Uĉitelé byli odvoláni zpět do Ĉeskoslovenska, kam odchází i řada dalších krajanů, další ĉást utíká na západ. Po osvobození Daruvaru v září 1944 se situace zlepšuje, 1. října je znovu zaloţen Ĉeskoslovenský svaz, který si jako jeden z prvních úkolů vytyĉuje otevírání ĉeských škol, ĉeské školy jsou legalizovány, v praxi však jejich zřizování naráţí zejména na nedostatek uĉitelů a uĉebnic, zřizovaly se proto uĉitelské kursy, uĉitelé se scházeli na besedách, velmi nápomocni jim coby rádci byli např. F. Burian a Josef Knytl. Teprve v roce 1948 je vydán vyuĉovací plán, který se však ĉasto mění. Uĉebnic se stále nedostávalo, slibně se rozvíjející pomoc z Ĉeskoslovenska po roce 1948 ustala. Jednou z hlavních pomůcek byl Dětský koutek, vycházející opětovně od školního roku 1946/47 a Jazykový záhonek F. Buriana v Jednotě, týdeníku navazujícím na Jugoslávské Čechoslováky. Další pomocí byly uĉebnice zaslané spolkem amerických Ĉechů ILOVA z Chicaga, vydaných pro tamní menšinové školy. V Daruvaru byla zaloţena první sedmiletka s plným vyuĉováním v ĉeském jazyce, vedl ji F. Burian, v roce 1954 vzniká poprvé gymnázium s ĉeskou paralelkou. V padesátých letech se situace ve školství stabilizuje, vydávají se také první vlastní uĉebnice, příp. překlady z uĉebnic chorvatských. V roce 1960 byl zvolen do funkce osvětového rady Josef Zámostný, jehoţ snaha se brzy projevila. V té době se poĉet škol

40

SOBOTKA, O. Náš koutek jubiluje. In Jednota 37/1974, Daruvar, s. 16.

41

Dle ĉlánku SOBOTKA, O. Náš koutek jubiluje. In Jednota 38/1974, Daruvar, s. 16 to bylo aţ v následujícím roĉníku 1929, dle dochovaných ĉísel Jugoslávských Čechoslováků ale jiţ v posledním ĉísle 1928. 42

SOBOTKA, O. Náš … s. 16.

23

ustálil na poĉtu kolem 15. V šedesátých letech zaĉíná výuka ĉeského jazyka v obcích, kde se nepodařilo zaloţit ĉeskou školu, zájem je veliký.43 Dětský koutek je nedílnou souĉástí školního ţivota, a byl proto uznán uĉební pomůckou.

2.2.1. AUTOŘI

Počátky v Jugoslávských Čechoslovácích (1928) Hádanky pro hádankářskou rubriku pro dospělé i pozdější takovou pro děti (Dětský koutek) připravoval A. Kohout, přispívali do ní i ĉtenáři-řešitelé, mezi nimi Jindra Horáková, která se později stala významnou dopisovatelkou literárního Dětského koutku. Ĉlánky v rubrice Pro naše děti jsou buď nepodepsané, jejich autorem byl tedy pravděpodobně redaktor F. Brouĉek. Vyskytlo se několik básní klasických autorů (Adolg Heyduk, Eliška Krásnohorská a J. V. Sládek) a souĉasných (Bohumil Schweigstill), vedle toho je uvedena šifra J. K., snad patří Josefu Knytlu.

Dětský koutek v Jugoslávských Čechoslovácích (1928–1932) Řadu prací různého ţánru pro Dětský koutek napsal sám jeho redaktor Franta Burian. Jednotlivými dílky přispívali někteří další autoři44, někteří z nich se poté objevili i v pozdějším samostatném ĉasopise, např. dopisovatel s iniciálami A. K. z Ćuprije45. Dětský koutek v této době hojně těţil z díla známých i méně známých ĉeských spisovatelů a redaktorů, souĉasných i starších – Vojty Beneše, Františka Homolky, Aloise Jiráska, Karla Kálala, Josefa Kubiĉky, Terezy Mellanové, Jana Miloty Orebského, Františka Pátka, Josefa Prchala, Hanuše Sedláĉka, J. V. Sládka, Pavel Skřivana, Vilmy Sokolové, Jany Víravské, Aloise Záruby a dalších.

43

KOLOUCH, O. České školství v Chorvatsku po II. světové válce. In Přehled kulturních, literárních a školských otázek XIV, 1992, Daruvar, s. 87-97. 44

Z období leden 1931 aţ ĉerven 1932 jsem měla k dispozici jen rubriku uvnitř Jugoslávských Čechoslováků, samostatná příloha z téţe doby byla pravděpodobně rozsáhlejší, není tedy jisté, zda v ní daní autoři nepublikovali ĉastěji. 45

Snad Adolf Kohout, redaktor Hádankářského koutku pro dospělé a dřívějšího hádankářského Dětského koutku, který pocházel také z Ćuprije.

24

Výjimeĉně se objevovaly překlady z jugoslávských národních literatur, spíše pak útvary lidové slovesnosti, jen jednou se vyskytla autorská báseň, a to Vítr Zmaje Jovana Jovanoviće v překladu Otty Františka Bablera. Ţákovská tvorba nebyla tak ĉastá jako v pozdějších letech, za všechny uveďme Josefa Zámostného a Slávka Daňka, oba v Dětském koutku publikovali i v následujících obdobích (viz níţe).

Samostatný Dětský koutek před druhou světovou válkou (1932–1941) O náplň Dětského koutku se z velké ĉásti staral profesor daruvarského gymnázia a spisovatel Franta Burian (1888–1958), hlavní redaktor ĉasopisu, který do něj vybíral ĉlánky a beletristická díla z klasické i soudobé literatury, ale sám také pro Dětský koutek napsal spoustu drobných prozaických dílek, básní a ĉlánků. Publikoval pod pseudonymy B. Franta, Ĉeněk Němec46 ĉi Petr Zderadin (dle ĉeských vesnic Petrovice, kde se narodil, a Zderadiny, odkud pocházela jeho rodina, a pod znaĉkami B., F. B.47). Jeho význam shrnuje J. Matušek: „Jeho dílo se stalo mezníkem jak v literatuře pro děti a mládeţ, tak také v literatuře pro venkovský lid. Výchovná nota ve všech jeho pracích stále vystupuje zřetelně do popředí, nedá se nijak zapřít, a Burian si také toho byl vědom. Byl si také vědom toho, ţe právě tato didaktiĉnost neprospívá jeho dílu, ale nemohl jinak. Stal se zakladatelem poezie pro děti a mládeţ ĉeských přistěhovalců a seskupil kolem sebe celou řadu básníků, především osvětových pracovníků, s nimiţ spoleĉně vychovával mladé generace. Ale s Burianem zaĉíná také onen literární proud, který věnuje velkou pozornost venkovu a který se snaţí zapadlý venkov nejen pobavit, nýbrţ také mravně povznést.“48 Krom něj měl ĉasopis několik pilných dopisovatelů: Jindra Horáková (1902–1972), význaĉná ĉeskochorvatská spisovatelka. Publikovala mj. i v Jednotě a Jugoslávských Čechoslovácích. Kniţně vydala necelých deset souborů povídek a pohádek pro mládeţ zabývala se i ţivotem ĉeské menšiny ve Slavonii.

46

V Dětském koutku se objevuje podpis Ĉeněk Němec, Sarajevo.

47

MATUŠEK, J. Ţivot a dílo Franty Buriana. In Přehled kulturních, literárních a školských otázek I. 1962, Daruvar, s. 36-37. 48

MATUŠEK, J. Literární tvorba jugoslávských Čechů. In Přehled kulturních, literárních a školských otázek II. 1963, Daruvar, s. 14.

25

Uĉitelka Slávka Ţukovićová-Máchová (Mali Zdenci) zasílala zejména básně a scénáře k dětským představením. V Dětském koutku pak publikovala aţ do 90. let. Třetí z přední dámské trojice byla Marie Pokorné-Pařízkové (Mali Zdenci), která pro Dětský koutek psala také ještě v 90. letech. Dále najdeme různé typy příspěvků Josefa Knytla (1898–1964; uĉitel, ochotník a sbormistr; ĉlánky), Evy Kisićové (Záhřeb), M. Kreka (Daruvar), Václav Kvapila (Bela Crkva; poesie), V. Slavoje (Záhřeb), Otty Sobotky (redaktora někdejší Zorničky), Josefa Vaňka (Daruvar; mj. adaptace národních pohádek) a dalších autorů tvořících přímo pro Dětský koutek. Jiné ĉlánky pocházejí z pera souĉasných i starších ĉeských spisovatelů a redaktorů přispívajících do jiných dětských ĉasopisů: Vojta Beneš, Josef a Karel Ĉapek, F. L. Ĉelakovský, Karel Driml, Felix Háj, Karel Havlíĉek Borovský, Jan Herben, Adolf Heyduk, Alois Jirásek, Karel Kálal, Jan Kollár, Josef Koţíšek, Eliška Krásnohorská, Josef Lada, J. S. Machar, Alois Machovec (Ivan Krahulík, vl. jm. František Muţík), František Mrkviĉka, Boţena Němcová, Josef Nerad, František Pátek, Josef Prchal, F. S. Procházka, K. V. Rais, Václav Řezáĉ, Hanuš Sedláĉek, Jaroslav Seifert, J. V. Sládek, Bohumil Schweigstill, Miloš Veselý, Jaroslav Vrchlický ĉi Adolf Wenig. Pravidelně byly zařazovány příspěvky dětských a mladých ĉtenářů z různých ĉeských škol a obcí, poĉet příspěvků dokonce převyšoval poĉet příspěvků dospělých dopisovatelů. Přehled těch nejplodnějších zachycuje ĉlánek 60 let Dětského koutku49. Mezi mladými přispěvateli byl právě i autor tohoto ĉlánku Alois (Slávek) Daněk (1919–2008), který svá dílka posílal jiţ do prvních roĉníků Dětského koutku a zůstal mu věrný téměř aţ do své smrti50, a také Josef Zámostný (1922–199851), ţák, později student a nakonec uĉitel, v letech 1946–48 také redaktor týdeníku Jednota52.

49

DANĚK, A. 60 let Dětského koutku. In Přehled kulturních, literárních a školských otázek XVI. 1995, Daruvar, s. 56-57. ISSN 13303880. 50

Zemřel Alois (Slávek) Daněk [online]. 9. 10. 2008 [cit 6. 10. 2010]. Dostupné z WWW: . 51

LALIĆOVÁ, L. Ceny Franty Buriana [online]. 16. 12. 2008 [cit. 6. 10. 2010]. Dostupné z WWW: . 52

SELICHAROVÁ, M. Vývoj a proměny Jednoty. In Přehled kulturních, literárních a školských otázek XXIV, 2006, Daruvar, s. 6. ISSN 13303880.

26

Zřídka byly uveřejněny překlady děl jugoslávských autorů – povídky Ivany BrlićovéMaţuranićové, Branislava Nušiće a básně Vladimíra Nazora, Alexy Šantiće a Otona Ţupanĉiĉe. Ĉasto najdeme překlady lidová poezie a prózy Otty Františka Bablera. Světoví spisovatelé se vyskytli výjimeĉně.

Dětský/Náš koutek od druhé světové války do současnosti (1946–2010) Podrobný přehled přispěvatelů Dětského/Našeho koutku podává studie 60 let Dětského koutku53, výĉet konĉí rokem 1995. V následujícím textu vycházím z tohoto ĉlánku, případné další informace jsem doplnila porovnáním s roĉníky dostupnými v Náprstkově muzeu (chybějí zejména 50. léta a roĉníky následující po r. 1990/91, s výjimkou dvou ĉísel z roĉ. 2004/05 a 2005/06, blíţe viz úvod k podkapitole Dětský/Náš koutek). Aţ do své smrti v roce 1958 publikoval v ĉasopise především Franta Burian. Ten pro něj také za celou dobu existence ĉasopisu (resp. ve srovnání do roku 1995) napsal nejvíce příspěvků vůbec. Nadále také Dětský koutek pilně zásoboval Slávka Ţukovićová-Máchová, a to jedním příspěvkem

ještě

v 90.

letech.

Marie

Pokorná-Pařízková

se

přestěhovala

do

Ĉeskoslovenska a na nějakou dobu se odmlĉela, od 60. let opět publikuje, několik prací vyšlo ještě v 90. letech. Do Ĉech se natrvalo vrátila také Jindra Horáková, její tvorba se objevuje znovu aţ koncem 60. let, ovšem uţ v menší míře, vyšlo jí však v té době několik knih. Z předváleĉných autorů najdeme po roce 1946 ještě hudebníka Josefa Knytla, ojediněle Aloise (Slávka) Daňka a Josefa Zámostného. Po válce se okruh autorů rozšiřuje o významnou osobnost prof. Josefa Matuška, který s F. Burianem a S. ŢukoviĉovouMáchovou zajišťuje většinu příspěvků. V letech 1958–1964 se redakce ujímá Ţofie Krasková, uĉitelka ĉeské školy J. A. Komenského v Daruvaru, která pro ĉasopis píše i v pozdější době. Kromě ní přibývají např. Karel Bláha, Jiřina Hribarová-Broţíková, František Klaĉmer ĉi Zdeňka Plavcová, kteří publikují i nadále. Hádankářskou rubriku má na starosti A. Daněk, Jazykový koutek J. Matušek, rubriku Mladý biolog Otokar Sakař, Malý technik Josef Zámostný, Včera, dnes a zítra Boţidar Grubušić, poté Ivan Krasko, Z národně osvobozeneckého boje Václav Milde,

53

DANĚK, A. 60 let Dětského koutku. In Přehled kulturních, literárních a školských otázek XVI. 1995, Daruvar, s. 58-85. ISSN 13303880.

27

Zpívejte s námi Ludmila Kolejáková. Na Slovenské stránce najdeme většinou verše Michala Babinky. V období 1964–68 rediguje ĉasopis uĉitel a novinář O. Sakař, v následujících sedmi roĉnících A. Daněk, uĉitel daruvarské školy, se Zdeňkou Pilátovou, tajemnicí Jednoty. Od roku 1975 aţ dodnes je redaktorkou Libuše Stráníková (roz. Sakařová), později téţ předsedkyně Ĉeské besedy Daruvar a šéfredaktorka týdeníku Jednota. V roce 1968 ĉasopis lektoroval O. Sobotka, od r. 1969 Marie Sohrová a od r. 1982 Jiřina Staňová. Nejhojněji přispívali K. Bláha, Antonín Horák, J. Hribarová-Broţíková, F. Klaĉmer, Jaroslav Koleška, Ţ. Krasková, Josef Matušek, Světluška Nevrklová-Grbićová (90. léta), Z. Plavcová, opět M. Pokorná-Pařízková, Anna Radićová (od druhé poloviny 80. let, nejprve jako ţákyně), Milada Rašetićová (90. léta), Jiřina Staňová ĉi S. Ţukovićová-Máchová. V šedesátých a sedmdesátých letech najdeme ještě ojediněle ĉlánky některých starších spolupracovníků. Hádanky chystal téměř aţ do své smrti v září 2008 A. Daněk54, staral se i o další rubriky, J. Matušek připravoval rubriky o Ĉeších v Jugoslávii, Alen Matušek hudební a sportovní rubriky, Jiřina Staňová kapitoly u kultury, rubriky o výtvarných umělcích měly na starosti Jaruška Pihýrová a Helena Zákorová-Sabolićová, řadu různých rubrik řídila L. Stráníková55. Stripy na pokraĉování kreslil především Dalibor Klubíĉko. Zejména po roce 1968 se zaĉínají objevovat práce spisovatelů z Ĉeskoslovenska, mezi nimi je především brněnská spisovatelka Anna Cydrichová, která spolu s Máchovou a Pokornou byla po Burianovi nejplodnějším autorem Dětského/Našeho koutku vůbec. Z Prahy zasílal své příspěvky např. Jaroslav Neĉas. Vedle toho s ĉasopisem spolupracovala i řada místních, jugoslávských spisovatelů – Dušan Ðjurišić (Skopje), Dragutin Horkić (Zagreb), Zdenka Jušićová–Seuniková (Zagreb), Vid Peĉjak (Ljubljana), Milenko Ratković (Titograd), Milan Taritaš (Zagreb), Janko Vuĉinić (Titograd56), Nada ZekmanovaJakimova (Skopje).

54

V krátkém nekrologu k jeho úmrtí se píše, ţe „ještě donedávna zásoboval ĉasopis chorvatských krajanů Jednotu, Dětský koutek a Ĉeský lidový kalendář s kříţovkami a jinými hádankami“. (Zemřel Alois (Slávek) Daněk [online]. 9. 10. 2008 [cit. 6. 10. 2010]. Dostupné z WWW: .) Přitom minimálně ještě pro dubnové ĉíslo z roku 2006 připravil hádankářskou rubriku. 55

Nejsou uvedeni všichni autoři rubrik, jejich podrobný přehled viz v ĉlánku DANĚK, A. 60 let Dětského koutku. In Přehled kulturních, literárních a školských otázek XVI. 1995, Daruvar. ISSN 13303880 56

Podgorica

28

V celé historii Dětského/Našeho koutku se na jeho obsahu významnou měrou podíleli mladí přispěvatelé – ţáci základních škol i studenti z různých ĉástí Jugoslávie. Dle přehledu 60 let Dětského koutku byl ve všech obdobích do r. 1995 poĉet dětských autorů výrazně vyšší neţ poĉet dopisovatelů dospělých. V tomto ĉlánku lze dohledat také jejich seznamy. Do ĉ. 1 roĉníku 2004/05 přispělo 14, do ĉ. 8 následujícího roĉníku 9 ţáků. Někteří z ţáků přispívali do ĉasopisu i v dospělosti, např. malíř Dalibor Klubíĉko, který připravil jiţ v 7. roĉníku základní školy v Daruvaru strip do všech ĉísel jubilejního 40. roĉníku (1974/75). Jako mladé publikovaly např. i J. Pihýrová a L. Stráníková (Sakařová). Kromě příspěvků mladých i dospělých krajanů a jugoslávských přispěvatelů a spisovatelů byly ve velké míře otiskovány práce ĉeských spisovatelů. Po druhé světové válce šlo ještě především o klasické a prvorepublikové autory (K. Ĉapek, F. Háj, A. Machovec, M. Veselý aj.). Nejznámější z nich se na stránkách ĉasopisu vyskytují i později, ĉím dál ĉastěji se ale objevují soudobí prozaici a básníci. V šedesátých aţ osmdesátých letech najdeme ukázky z novějšího i staršího díla např. Věry Adlové a Zdeňka Adly, Františka Branislava, Jana Bruknera, Jana Ĉarka, Václava Ĉtvrtka, Hany Doskoĉilové, Jiřího Havla, Josefa Hiršala, Františka Hrubína, Zdeňka Kriebela, Josefa Kainara, Mileny Lukešové, Miloše Macourka, Ondřeje Sekory, Jana Skácela, Hermy Svozilové-Johnové, Karla Šiktance a dalších. Dvě ĉísla roĉníků 2004/05 a 2005/06 přinášejí tvorbu např. Jindřicha Balíka, Hany Doskoĉilové, Jiřího Faltuse, Rudolfa Křesťana, Jiřího Ţáĉka. Od 60. let se výrazně vylepšila grafická stránka ĉasopisu, nelze se tedy nezmínit o jeho ilustrátorech. Obrovský podíl na této měla jiţ zmíněná akademická malířka H. ZákorováSabolićová. Prvních několik jejích ilustrací se objevilo v roĉ. 1959/60, pak uţ pro Náš koutek kreslí pravidelně a později se stává i jeho výtvarnou redaktorkou (od r. 1964). Stěţejními ilustrátory byli později Dalibor Klubíĉko, Ivan Krisla, J. Pihýrová ĉi Dalibor Pilát (spolupracoval jiţ dříve). Technické a grafické redakce se v roĉníku 1994/95 ujala Vlatka Daňková. Svými kresbami do ĉasopisu hojně přispívali i ţáci. Podrobný přehled ilustrátorů a ilustrací uvádí studie 60 let Dětského koutku.

29

2.2.2. OBSAH

Počátky v Jugoslávských Čechoslovácích (1928) První, hádankářský Dětský koutek obsahoval skuteĉně jen hádanky, rébusy, příp. vtipy. Vedle toho se v Jugoslávských Čechoslovácích obĉas samostatně objevovaly literární práce, z nichţ některé svou povahou mohly být vhodné i pro mládeţ, pouze v ĉ. 35 z 30. 8. 1928 na str. 3 najdeme sloupek Zábavné hry pro děti. Velký prostor noviny věnovaly také školství, takové ĉlánky však nebyly urĉeny přímo dětem. Rubrika Pro naše děti byla jiţ přímo literárně zaměřená, i kdyţ ani o hádanky ochuzena nebyla. V kaţdém ze tří ĉísel najdeme několik ĉlánků – básní, lidových pohádek, ţertovných povídek nebo třeba krátký divadelní výstup. Vedle toho přísloví a hádanky. Tematika je různá – školní, přírodní, pohádková, oslavná…

Dětský koutek v Jugoslávských Čechoslovácích (1928–1932) Forma rubriky dávala prostor především pro menší literární ţánry. Nacházíme tedy především různé básně a říkanky, kraťounké povídky, pohádky, pověsti a anekdoty. Je-li zařazena delší povídka ĉi ĉlánek, pak zpravidla zabírá celou rubriku. Samostatnou ĉtyřstránkovou přílohu, která vycházela paralelně od ledna 1931, jsem neměla k dispozici ke studiu. Je pravděpodobné, ţe obsahovala více ĉlánků a dovolovala zřejmě i jejich větší rozsah. Autorské básně jsou nejĉastěji ţertovné anebo sepsané k nějaké příleţitosti (prázdniny, svátek matek, státní svátek…). Své místo tu má i lidová slovesnost – říkadla, balada ĉi hry. Ĉasto jsou zařazeny samostatné oddíly Hry našich dětí a Lidové lomihlávky. Próza má ĉasto humorný nádech, nejzajímavější jsou pak národní verze příběhů šprýmařů – Nasredina Hodţi ĉi Kašpárka. Oblíbené jsou také národní pohádky, a to nejen slovanské, ale i z různých koutů světa (z Austrálie, z Malajsie, novořecká…). V souvislosti s úmrtím Karla Kálala je zařazen seriál Z Kálalova „Věna“. Uplatňují se i další krátké útvary – přísloví, citáty, vtipy, návody na výrobu předmětů, pokusy, hry apod. Téměř v kaţdém ĉísle najdeme na konci Hádanky. Za nimi bývá někdy řazena ještě Naše pošta, která slouţí ke komunikaci redakce s dětskými dopisovateli. 30

Samostatný Dětský koutek před druhou světovou válkou (1932–1941) Podstatnou ĉást Dětského koutku zaplňují literární příspěvky. Poměr umělecké prózy a poesie je zhruba vyrovnaný, připoĉteme-li k próze i různé nauĉné a novinové ĉlánky (přiĉemţ jasnou hranici mezi beletrií a publicistikou nelze vţdy přesně stanovit), pak tato nad verši převaţuje. Autorská tvorba se objevuje ĉastěji neţ ukázky z lidové slovesnosti. Hojným prozaickým ţánrem jsou příběhy s dětským hrdinou, většinou směřující k nějakému implicitnímu, příp. explicitnímu ponauĉením. Mezi nimi vyniká dílo J. Horákové. Její povídky charakterizuje krásný, místy aţ básnický jazyk a s tím související schopnost popsat velmi výstiţně duševní rozpoloţení dítěte. Hlavní postava se obvykle musí vyrovnat s méně nebo více nepříjemnou a chmurnou situaci (zklamání z jiných i ze sebe sama, zrada, poníţení, chudoba, smrt blízkého ĉlověka), řešení nachází ĉasto ve snu, musí-li situaci řešit bezprostředně, mívá příběh i lehce dobrodruţný charakter spojený s ohroţením ţivota. Akcent je kladem na rodiĉovskou lásku a něhu, přátelství a další ctnosti. Některé povídky ale mají i humorný charakter, pramenící s dětské nevědomosti a naivity. Podobný typ povídek zasílali i jiní přispěvatelé, resp. přispěvatelky a byly také přejímány od autorů z Ĉeskoslovenska. Ĉasto se objevovala próza Jana Herbena, Aloise Machovce a téţ K. Kálala, kde je morální akcent poněkud více nápadný. Na pokraĉování byly uveřejňovány ukázky z Káji Mařika Felixe Háje, někdy ve zkrácené podobě. Dalším typem prózy J. Horákové byly lyrické pohádky s přírodními motivy, vystupují v nich personifikovaná zvířata, rostliny, nebeská tělesa, přírodní ţivly, měsíce, roĉní období aj. Pohádky jsou buď spjaty právě s některým ĉasovým obdobím, nebo jde o metaforu přírodního jevu (svit sluníĉka, cesta potůĉku krajinou). Krom toho bylo v Dětském koutku otištěno několik úryvků z jejího románu pro dospělé Zarostlé pěšinky. Ĉtenáři nebyli ochuzeni ani o ĉeskou autorskou pohádkovou tvorbu – humorné příhody od B. Schweigstilla, popletené bajky J. Lady, výňatky ze zvířecích pohádek J. a K. Ĉapka (Povídání o pejskovi a kočičce, Dášeňka). Pohádky krajanských autorů, s výjimkou J. Horákové, téměř nenacházíme, jde spíše o zpracování lidových námětů (zastoupené především adaptacemi J. Vaňka). Má-li autorská próza v názvu slovo pohádka, jde většinou o pouĉné příběhy odehrávající se ve snu dětského představitele.

31

Pozornost se soustřeďovala na historii staré i nové vlasti a ĉeskoslovenské státnosti. Jednou z forem byly historické povídky A. Jiráska a A. Weniga ze starších ĉeských dějin. Najdeme i vyprávění ze ţivota ĉeské menšiny v Jugoslávii. Nepřekvapuje, ţe řada ĉlánků se věnovala ţivotu a myšlenkám T. G. Masaryka (m.j. ukázka z Hovorů s TGM), později i Edvardu Benešovi (vzpomínky V. Beneše, ţivotopisné prózy J. Janoty). Nauĉné ĉlánky se vyskytovaly sporadicky. Spíše byly publikovány různé návody na výrobu dárků, kouzla apod. Z poezie byly ĉasté básně k nějaké příleţitosti (státní svátek, Vánoce, svátek matek apod.), básně vlastenecké a na poĉest význaĉné osobnosti (zejména T. G. Masaryka), básniĉky s tematikou přírody ĉi roĉních období a říkadla pro nejmenší. Takové psal i V. Kvapil a zejména B. Franta. Ten krom toho pro roĉník 1936 připravil cyklus veršovaných veselých pohádek, bajek a povídek vytvořených k ilustracím Dušana Milivojeviće. Vynikají jazykem, vtipem i pointou. Lidovou poezii najdeme jen obĉas. Oblíbenou zábavou byla školní divadelní představení. Dětský koutek přinášel obĉas scénáře k takovým hrám. Jejich autorkou bývala Slávka Ţukoviĉová-Máchová, její práce mají humorný nádech. Literární ĉást doplňují desatera, citáty, přísloví ĉi vtipy. Za ĉástí literární byly zařazovány různé rubriky, obvykle v rozsahu 4 stran. Rubriky nevycházely v kaţdém ĉísle, někdy byly vynechány zcela, nikdy však nebyla opomenuta závěreĉná stránka hádanek. Střídající se názvy rubrik z menšinového prostředí (Z našeho ţivota, Z našich osad a škol…) se postupně ustálily na dvou z nich – Z našich škol a Z našich osad, v nichţ informovali ţáci a ţákyně z větších měst, někteří z nich pravidelně, o školním ţivotě, mimořádných událostech, kulturních akcích apod. Nejĉastěji zprávy přicházely z Bělehradu, Daruvaru, Záhřebu, téţ z Hercegovce a Prekopakry. Pro rozvoj jazykových a literárních schopností ţáků a podporu ĉeského jazyka vůbec byla velice významná sekce Práce našich ţáků (téţ Práce naší mládeţe, Práce našich dětí, Stránka naší mládeţe, Stránka našich škol), kde se uveřejňovaly básniĉky a krátké prózy dětských dopisovatelů, z nichţ někteří psali pravidelně. Náměty odpovídají dětskému světu – svátky, roĉní období, příroda ĉi příhody ze ţivota. Poĉet takových příspěvků dokonce

32

převyšoval poĉet příspěvků dospělých krajanů. Zveřejňování ţákovských prací se stalo tradicí Dětského koutku, která trvá dodnes. Redaktor B. Franta poskytoval korespondentům i zpětnou vazbu – v rubrice Z redakce, Naše dopisy, později Naše pošta odpovídal dětem na dotazy, vyřizoval vzkazy, podporoval je v jejich tvůrĉím snaţení, vysvětloval, proĉ některé dílko zatím nebylo zveřejněno apod. V prvních roĉnících V ĉíslech 3 a 4 roĉníku 1938/39 vycházel Skautský koutek. Příleţitostně se zařazovaly další rubriky – Ku dni spořivosti, Na Dušičky ĉi Prázdniny ve staré vlasti. Koutek Hádanky (od roĉníku 1939/40 Kdo to uhodne? ) se postupně rozrostl ze 3 na 5 úkolů – rébusů, poĉetních příkladů, jazykových hádanek apod. F. Burian je buď přejímal z ĉeských ĉasopisů, nebo je vymýšlel sám, ĉasto s veršovaným zadáním, později vyuţíval i náměty ţáků, uĉitelů a dalších57. Řešitelé byli zveřejňováni a vylosovaní odměňováni (zpravidla jeden v kaţdém ĉísle). V prvních roĉnících samostatného ĉasopisu nacházíme obĉas ještě další rubriky: Hry naší mládeţe, Hry našich dětí ĉi jen Hry, obsahující náměty na lidové dětské hry, Zajímavosti, Drobnosti ĉi Různé zprávy, informující o rozliĉných tématech.

Dětský/Náš koutek od druhé světové války do současnosti (1946–2010) Kompletní informace o rubrikách obsaţených v jednotlivých roĉnících aţ do roku 1995 poskytuje ĉlánek A. Daňka 60 let Dětského koutku58, případné další zdroje jsou citovány. Některé informace jsem doplnila, příp. pozměnila na základě studia roĉníku ĉasopisu dostupných v Náprstkově muzeu (některé ovšem chybějí, zejm. 50. léta, blíţe viz úvod ke kapitole Dětský/Náš koutek). Z těch jsem také ĉerpala případné struĉné informace o literární náplni ĉasopisu. O vývoji v letech následujících po roce 1995 jsem mohla ĉerpat informace pouze ze dvou ĉísel roĉníku 2004/05 a 2005/06, ta jediná jsou v Ĉeské republice dostupná. V pováleĉných roĉnících nadále převládá literární tvorba. Soudě dle roĉníku 1947/48 se ţánry, témata a styl příliš neliší od prvorepublikových. Přibývají ovšem náměty váleĉné a

57

DANĚK, A. 60 let Dětského koutku. In Přehled kulturních, literárních a školských otázek XVI. 1995, Daruvar, s. 58. ISSN 13303880. 58

DANĚK, A. 60 let …, s. 51-86.

33

odpovídající nové politické situaci – Za vlast, s Titem vpřed!, Leninova smrt, Traktory a tanky. Březnové ĉíslo je ale tradiĉně věnováno T. G. Masarykovi a s velkým smutkem informuje také o smrti Jana Masaryka. V prvním ĉísle roĉníku 1946/47 uveřejnil B. Franta svou slavnou báseň Jiřina Řeháková59, inspirovanou Maryčkou Magdonovou, která ale, „na rozdíl od Bezrušovy básně, je jen protestem prosti statistice, bezcitné a chladné, která nevěnuje ţádnou pozornost národnostnímu cítění,“ jak píše J. Matušek60. Přibliţně ĉtyři strany zabírají rubriky. K původním Práce našich ţáků, Z našich škol, Z našeho ţivota a Kdo to uhodne? se přidává několik nových – Ruční práce, Pionýrský zpravodaj, ve dvou ĉíslech roĉníku 1953/54 Jazykový záhonek, který jinak vycházel v Jednotě, a dvakrát v roĉníku 1954/55 Slovenský kútik, řízený Ţofií Kraskovou. V šedesátých letech literární ĉást stále dominuje, ale je uţ ĉleněna do rubrik. Jsou to rubriky Nejmenším, Z české literatury, Z jugoslávské literatury, Ze světové literatury, Zpívejte s námi (v roce 1964 zaniká), Naše scéna, O našich spisovatelích, O našich velikánech, Mluví k vám, Z alba našich umělců, Seznamujeme vás (1964–67). S urĉitým zpoţděním nacházíme známá díla soudobých ĉeských autorů – v roĉníku 1962/63 např. básně Josefa Bruknera a Josefa Kainara, na pokraĉování O letadélku káněti, jako příloha Hrubínových Dvakrát sedm pohádek a další. V přílohách dalších roĉníků vychází také třeba Národní báchorky a pověsti Boţeny Němcové ĉi ĉeské zpěvohry od K. V. Chrpa. Na pokraĉování tři a půl roku vycházel komiksový seriál Kousky Ferdy mravence Ondřeje Sekory. Existovala i Slovenská stránka, většinou s verši Michala Babinky. Od roĉníku 1960/61 se mění název na Náš koutek a obsah se rozšiřuje i na středoškolskou mládeţ – přibývají překlady z jugoslávských literatur a z tvorby ĉeských a světových klasiků (viz příslušné rubriky). Naše rubrika obsahovala příspěvky dětských a dospívajících ĉtenářů a dospělých krajanů. Od roku 1964 byla Naše rubrika rozdělena na tři nové: Naše rubrika (ţákovská tvorba), Práce naší mládeţe a Z krajanské tvorby pro mladé čtenáře, uveřejňují se téţ ţákovské kresby. Literární pokusy mladých dopisovatelů odpovídaly jejich věku, charakter příspěvků krajanů publikujících pro ĉasopis uţ v dřívějších dobách (S. Ţukovićová-

59

MATUŠEK, J. Náš Bezruč. In Přehled kulturních, literárních a školských otázek VIII. 1973, Daruvar, s. 46

60

MATUŠEK, J. Ţivot a dílo Franty Buriana. In Přehled kulturních, literárních a školských otázek I. 1962, Daruvar, s. 47

34

Máchová) se příliš nezměnil, mladší autoři se však uţ přibliţovali aktuální tvorbě ĉeských spisovatelů (dle roĉníku 1962/63). Za ĉástí literární následuje méně rozsáhlá, ale pestrá ĉást různých zajímavostí. Reportáţe a zprávy obsahovaly rubriky Dnes, včera a zítra (do r. 1964), Z našich škol, Z našeho ţivota (1967/68), Z naší vlasti, Z národně osvobozeneckého boje, Zprávy z domova a ciziny, Letem naším světem, Jak to kdysi bývalo (Jak lidé ţili)a Z dalekých zemí, v roĉníku (1966/67) ještě Naše rozhovory a Vzpomínáme. Jazykový koutek vysvětloval ĉtenářům urĉité záludnosti a chyby v ĉeštině, a to na příkladu situace ĉi rozhovoru ze ţivota. Od roku 1964 nevychází. Další rubriky plnily funkci vzdělávací: Mladý biolog, Malý technik, resp. Ze světa techniky, později Zajímavá fyzika, Zajímavá astronomie ĉi Z tajů meteorologie, a zábavnou: Ţerty, Rozmanitosti, Zajímavosti, Tisíc proč?, Tělocvik – sport (Tělovýchova a sport), Ruční práce, Naše hry a Kdo to uhodne?, od roku 1964 také Našim kutilům. Rubrika Naše pošta, resp. Redaktor – čtenářům udrţovala kontakt se ĉtenáři. V roĉníku 1968/69 zůstává podoba ĉasopisu více méně neměnná (přibývají jen rubriky Lékař radí a Zajímavosti z přírody), v roĉníku následujícím se ale poĉet rubrik pro lepší přehlednost významně zmenšuje. Zůstaly Mladé hlasy (namísto Naší rubriky), Z původní tvorby pro mladé čtenáře, Z přírody, vědy a techniky, Zasmějte se s námi a Kdo to uhodne?. Obsah se vrací zpět pouze na úroveň základní školy, středoškoláci Náš koutek uţ nepotřebovali, protoţe ĉeských knih bylo mnohem víc. Na základě přátelských styků s redakcemi ĉeských i jugoslávských ĉasopisů se přetiskuje řada ĉlánků, ilustrací, ţertů a obrázkových seriálů. Od roĉníku 1969/70 také zaĉíná vycházet obrázkový seriál Příhody pejska Matýska, který se těšil velké oblibě, a proto komiksy/stripy (přetisky z jiných ĉasopisů) vycházely i v dalších roĉnících. V sedmdesátých letech se nepravidelně vyskytují rubriky Náš test, Stalo se, Udělejte si sami, Veselá stránka, Zprávy ze škol, Ţe to nevíš? a další. Jubilejní 40. roĉník (1974/75) byl zahájen stostránkovým trojĉíslem v honosnější grafické úpravě. Obsahovalo ţivotopisy redaktorů Našeho koutku a medailonky a ĉlánky nejvýznamnějších přispěvatelů (další se objevily i v následujícím ĉísle), nejlepší práce ţáků, Kvíz, Udělejte sami a dva kreslené seriály. Jeden z nich, Frantovy příhody, nakreslil ţák Dalibor Klubíĉko, vycházel pak v celém roĉníku a jeho autor se později stal významným ilustrátorem ĉasopisu.

35

Od roku 1975 se poĉet rubrik opět zmenšuje, zůstávají jen Mladé hlasy (obsahuje i dětské kresby) a Pestrá stránka (namísto Zasmějte se s námi a Kdo to uhodne?), později najdeme Kroniku z našich škol a obĉasně i další. Na posledních dvou stranách na obálce vychází rubrika Galerie českých umělců a komiksy, řadu z nich připravil Dalibor Klubíĉko. V dalších roĉnících pak Koutek pro děvčata a chlapce ĉi Literární kalendář. 1979/80 a 1980/81 vycházel seriál Petrovy příhody Marie Pokorné-Pařízkové. V kaţdém roĉníku byly vypisovány různé soutěţe. První dvojĉíslo 50. roĉníku (1984/85) bylo slavnostní, obsahovalo mj. hlaviĉky ze starých roĉníků, vzpomínky na první přispěvatele, ĉtenáře a ilustrátory. V šesti ĉíslech tohoto roĉníku se pak objevuje nová rubrika Počítače mezi námi. V roĉníku 1985/86 najdeme tři nové sloupce – Technický koutek, Ptejte se (odpovědi lékařky na ĉtenářské dotazy) a Připomínáme (Kalendář) o významných událostech a téţ Letem celým světem, Svět kolem nás. V následujícím roĉníku 1986/87 byl zahájen seriál En a Ten ţákyně Anny Radićové, který pak vychází po řadu let. Objevuje se rubrika Jak to bylo s rockem. V roĉníku 1987/88 se mění názvy některých rubrik: Mladé hlasy na Čtenáři čtenářům, Z původní tvorby na Píšou pro vás, zavádí se Okénko do přírody a vycházejí Velké hudební omyly a Prof. Burian by se divil (po dva roky). V roĉníku 1989/90 najdeme poprvé samostatnou přílohu Beruška. Nahrazuje vlastně rubriku Nejmenším – obsahuje básniĉky a krátké pohádky a povídky pro malé děti, převáţně z pera klasických a soudobých ĉeských spisovatelů. V tomtéţ roĉníku se mění i skladba rubrik, nadále vycházejí: O čem se hovoří, My o vás, Vy o sobě, Píšou pro vás, Povídám pohádku, Čtenáři čtenářům, Kouzla kolem nás, Nejen kopaná, Povídáme si něco jenom my sami, Pestrá stránka, Hádej, hádankáři a Malá galerie – Techniky výtvarného vyjadřování. V následujícím roĉníku přibývají rubriky Ekologická čítanka a Pro holky a kluky (Pro kluky a holky), Pro volné chvíle nahrazuje Pestrou stránku a Hádej, hadači. Roĉník 1991/92 obsahoval rubriky Dvě stě let pospolu, Procházka p českých hradech a zámcích a O českých malířích, roĉník 1992/93 rubriky Mistři českého malířství, Vynikající Češi v dějinách Chorvatska (oba pokraĉují i v dalším roĉníku), První čtenářské kroky známých krajanů, O daruvarském okolí, dvojstránku o ĉeských básnících a Cestujeme s písničkou po Čechách. V jubilejním 60. roĉníku přibylo pět nových zábavných rubrik nových spolupracovníků pro mládeţ: Hudební telegram, Sportovní zajímavosti, Vše o stripu, Co mám vědět o kosmetice a Jak se obléci, dále Koutek pro skauty a Tradice zapsaná v krojích a speciální rubriky Napsal nám, kde v kaţdém ĉísle

36

byl představen jeden ĉeský nebo chorvatský spisovatel, který odpovídal na otázky redaktorky, a 60 let dětského koutku, obsahující práce ze starých Dětských koutků). Následný vývoj můţe jen naznaĉit podoba ĉasopisu v letech 2004–06. Asi polovina prostoru je stále věnována literatuře – tvorbě klasický i soudobých ĉeských, chorvatských i krajanských spisovatelů, básním, říkadlům, pohádkám i povídkám. V ĉ. 8 roĉníku 2005/06 jsou sdruţeny do velké rubriky Studánka, coţ můţe připomínat literární přílohu pro dospělé Studnice v týdeníku Jednota. V obou roĉnících je zařazena i rubrika Pohádky z celého světa a Co to je, kdyţ se řekne, navazující na někdejší Jazykový koutek – obsahují vţdy obrázek a příhodu, na níţ je vysvětlena urĉitá fráze. V rubrice Čtenáři čtenářům se objevuje 8–10 příspěvků a několik kreseb. Roĉník 2004/05 obsahuje dále rubriky Děvčata na slovíčko, Pro šikulky, Ze světa filmu, Z české hudební scény, Krok za krokem přírodou, Tisíc proč a tisíc proto, Putujeme naším krajem, matematické pohádky, hádanky a vtipy. V roĉníku 2005/06 se některé názvy liší: Film a Hudba zábava, některé rubriky jsou nové: Jazyk a literatura (obsahuje ĉeskou lidovou píseň Voláme sluníčko), Recept proti nudě, Perličky ze školních sešitů. Děvčata na slovíčko, Krok za krokem přírodou, Tisíc proč a tisíc proto, Putujeme naším krajem chybějí.

37

2.3. VLK, VĚSTNÍK MLÁDEŽE Měsíĉník Vlk, vydávaný druţinou Vlků (skautů) odboru mládeţe Spojených spolků61 v Záhřebu, vycházel v letech 1939–41. Nesl sokolské heslo „Ve zdravém těle zdravý duch!“. Postupně se stal ĉasopisem veškeré mládeţe při Spojených spolcích v Záhřebu. Ĉasopis není vůbec dostupný v ĉeských vědeckých knihovnách. Dle studie 70 let českého tisku v jihoslovanských zemích se první ĉíslo objevilo v lednu 1939. Oznaĉování ĉísel a roĉníků je nepřesné. Druhý roĉník vycházel aţ od podzimu 1940 a byl ukonĉen, jak prý uvádí vedoucí redaktor Ruda Turek ve svém dopise, dvojĉíslem 6/7 z 31. března 1941 (10 dní před okupací Záhřebu).62 To neodpovídá soupisu Zahraniční krajanské časopisy, který dokládá jediné ĉíslo 6 roĉníku 2. z ĉervna 1940 (v soukromém vlastnictví). Podle soupisu vycházel Vlk na 10 stránkách rotaprintem, ve formátu 35 x 22 cm.63 Redakce sídlila v Šubićově ulici 20 (Ĉeský národní dům). Redaktory byli nejprve Zdeněk Bezdíĉek a Zdeněk Vavruška za dozoru vedoucího druţiny a uĉitele záhřebské ĉeské doplňovací školy Ad. Poláka. Od ĉ. 3 roĉ. 2 ĉasopis řídil Ruda Turek. Hlavní náplní byly spolkové zprávy a informace o spoleĉných akcích a podnicích. V druhém roĉníku se pozornost věnovala letnímu skautskému táboru v Breţicích.64

2.4. HLASATEL ČESKOSLOVENSKÉ MLÁDEŽE V ZÁHŘEBU Hlasatel československé mládeţe v Záhřebu vycházel od listopadu 1945 do března 1947. Zřejmě navazoval na předváleĉný věstník Vlk (shoduje se příslušnost k vydavateli i jméno jednoho z redaktorů). Ĉasopis není v ĉeských knihovnách dostupný, informace lze ĉerpat ze studie 70 let českého tisku v jihoslovanských zemích65.

61

Tj. záhřebské Spojené spolky Ĉeská beseda a Ĉeskoslovenská obec.

62

MATUŠEK, J. 70 let českého tisku v jihoslovanských zemích. In Přehled kulturních, literárních a školských otázek XI. 1981, Daruvar, s. 25. 63

ŠTĚDRONSKÝ, F. Zahraniční krajanské noviny, časopisy a kalendáře do roku 1938. Národní knihovna v Praze, Praha 1958, s. 22. 64

MATUŠEK, J. 70 let…, s. 25.

38

Byl zamýšlen zřejmě jako měsíĉník. První roĉník (1945) měl 3 ĉísla, další ĉísel 7 (první dvojĉíslo vyšlo aţ v dubnu)66, poslední jen jediné dvojĉíslo (ĉíslem 1–2/1947 z 25. března bylo vydávání ukonĉeno). Náklad byl kolem 200 kusů a postupně klesal. Vydavatelem byl odbor mládeţe Spojených spolků67 (novinářský krouţek), redakce sídlila nejprve v Jurišićově ul. 5/I, od r. 1946 v Tobarově 17. Redaktory byli Jar. Šrámek, Zdeněk Bezdíĉek a Blaţej Heisert (1945) a Zdeněk Procházka (od r. 1946). Dle 70 let českého tisku v jihoslovanských zemích psal Hlasatel „o všem, s ĉím se setkávala ĉeská mládeţ velkoměsta, hovořil o zájezdech, upozorňoval na rozhlasové relace, vzpomínal na padlé kamarády, sledoval sport, hudbu, divadlo, studentské sjezdy, ĉinnost různých mládeţnických krouţků a velkou pozornost věnoval otázce repatriace“. Aĉ se redakce snaţila být nepolitickou, její spolupracovníci byli mnohdy radikální. Z toho lze mj. usuzovat, ţe list byl urĉen spíše dospělejší mládeţi.68

2.5. MLADÍ, RUBRIKA V TÝDENÍKU JEDNOTA V roce 1974 zaloţil tehdejší šéfredaktor Josef Matušek týdeníku Jednota dvě stránky věnované mládeţi (on sám je oznaĉuje jako přílohu, byly však tištěny na běţných posledních dvou stranách novin). Rubrika neměla z poĉátku název, ale J. Matušek hned v prvním ĉísle (1/1974) vyzval ĉtenáře, aby jej sami navrhli. Na základě ankety bylo vybráno jméno Mládí ve spojení s daným roĉníkem, tedy nejprve „Mládí ´74“, které rubrika nesla od ĉ. 7/1974. Udrţela se do osmdesátých let. Od ĉísla 12/1990 do 37/1991 sice existovala dvoustránková rubrika sport- hudba-mládí, avšak pozornost se věnovala ĉastěji prvním dvěma jmenovaným oblastem neţ té třetí. Poté se jiţ podobná samostatná mládeţnická sekce neobjevuje vůbec, celý týdeník se přináší především váleĉné zprávy, ovšem vĉetně těch týkajících se mládeţe.

65

MATUŠEK, J. 70 let…, s. 57-60.

66

Dle ĉlánku MATUŠEK, J. 70 let… (s. 59) „v r. 1945 vyšlo úhrnem 7 ĉísel Hlasatele“, jde zřejmě o omyl a má na mysli roĉ. 1946, na předešlém místě totiţ uvádí, ţe roĉ. 1945 měl jen 3 roĉníky, poté uţ zase píše jen o roĉ. 1947 s jediným dvojĉíslem. 67

Tj. záhřebské Spojené spolky Ĉeská beseda a Ĉeskoslovenská obec.

68

MATUŠEK, J. 70 let českého tisku v jihoslovanských zemích. In Přehled kulturních, literárních a školských otázek XI. 1981, Daruvar, s. 60.

39

Ĉlánek Vývoj a proměny Jednoty zmiňuje, ţe Jednota měla rubriku „pro mladé“ od r. 1965.69 Tento roĉník jsem neměla k dispozici, v následujících jsem podobnou rubriku, přímo adresovanou mládeţi, nenašla70. Jednota vychází od r. 1946 dodnes. Vydavatelem je od r. 1965 Novinově vydavatelská instituce Jednota.71 V době, kdy vycházela rubrika Mládí, měla celkem 24 stran, formát (B4 23,5 x 33,5) a barevnou obálku72. Náklad byl kolem 2 tisíc73. Obsahem byly nejrůznější zábavné, informativní i pouĉné ĉlánky odpovídající zájmům dospívajících. Redaktor hned na zaĉátku mladé ĉtenáře vyzval, aby mu psali, co by je zajímalo a o ĉem by se mělo psát. Otiskovány byly také jejich básnické pokusy. R. Turek ve svém ĉlánku pozitivně hodnotí přínos Mládí : „... mladí adepti poezie mohli zkoušet své literární nadání a obrušovat své výtvory. Moc toho z těch pokusů nepřetrvalo a mnohá jména odplavil ĉas, ale i tak to bylo jakési inspirativní vábení, které sem tam někoho zaujalo nebo i trvale upoutalo a přineslo své plody.“74

69

SELICHAROVÁ, M. Vývoj a proměny Jednoty. In Přehled kulturních, literárních a školských otázek XXIV. 2006, Daruvar, s. 7-8. ISSN 13303880. 70

Zjištěno ve Slovanské knihovně v namátkou otevřených ĉíslech roĉníků 1966–70, roĉníky 1971–73 nejsou k dispozici. 71

STRÁNÍKOVÁ, L. Jednota [online]. c2007 [cit. 2010-08-29]. Dostupné z WWW: . 72

SELICHAROVÁ, M. Vývoj… s. 7-8.

73

50 let vydavatelské činnosti. In Přehled kulturních, literárních a školských otázek XVII, 1996, Daruvar, s. 49. ISSN 13303880. 74

TUREK, R. Jednota a krajanské literární tvorba. In Přehled kulturních, literárních a školských otázek XVII, 1996, Daruvar, s. 35. ISSN 13303880.

40

3. RAKOUSKO

Nástin ţivota Ĉechů (Ĉechoslováků) v Rakousku do třicátých let 20. století podává publikace Čechoslováci rakouští75, podrobnější údaje přináší Česká menšina v Rakousku76, další informace najdeme i v knihách Naši krajané v cizině77 a Československé školské obce v evropském zahraničí78. Přítomnost Ĉechů v Rakousku, zejména ve Vídni, zasahuje hluboko do historie. Jiţ kolem let 1500–1600 jich zde ţilo 6–8 tisíc, jejich poĉet prudce stoupá v 19. století v době industrializace, z 15 tisíc v roce 1800 vyrostl aţ na 94 tisíc v roce 1846.79 Před první světovou válkou ĉinil jejich poĉet jiţ na 400 tisíc, po ní se však velká ĉást našich krajanů vrátila do vlasti a k roku 1932 ţilo v Rakousku 100 tisíc Ĉechů.80 Po druhé světové válce jich však znovu ubývá a dle sĉítání z roku 2001 se k ĉeskému jazyku hlásilo 12 tisíc rakouských obĉanů (z toho šest tisíc ve Vídni).81 Jiţ od 18. století se ĉeská menšina organizovala, mnoţství spolků vzniká zejména ve století 19. V roce 1868 byl zaloţen školský spolek Komenský, teprve v roce 1883 se otevírá první ĉeská škola a opatrovna, spolek se stará i o knihovny, ĉítárny, přednášky apod. Další vývoj byl komplikovaný a spojený s řadou omezení. Situace se významně mění po roce 1919, kdy se postupně zřizuje řada škol různých stupňů a typů.82 V roce 1936 bylo na všech ústavech spolku Komenský zapsáno celkem 4716 ţáků. Během války byl spolek zakázán,

75

FOLPRECHT, J., STREJĈEK, K. Čechoslováci rakouští. Praha : Spolek „Komenský“, 1934.

76

SOUKUP, F. A. Česká menšina v Rakousku. Praha : Národní rada ĉeskoslovenská v Praze, 1928.

77

FOLPRECHT, J. Naši krajané v cizině. Praha : Václav Petr, 1940.

78

FOLPRECHT, J. Československé školské obce v evropském zahraničí. Praha : Ĉsl. ústav zahraniĉní, 1937.

79

FOLPRECHT, J., STREJĈEK, K. Čechoslováci … s. 8.

80

FOLPRECHT, J., et al. Pro nás a pro naše. Praha : Školský odbor při Ĉeskoslovenském zahraniĉním ústavě, 1932, s. 16. 81

„Od 90. let pozitivní obraz“: Češi v Rakousku [online]. 7. 9. 2010 [cit. 20. 11. 2010]. Dostupné z WWW: . 82

FOLPRECHT, J., STREJĈEK, K. Čechoslováci … s. 31-43.

41

po roce 1945 byla ĉinnost obnovena a trvá doposud, udrţet se však podařilo jedinou školní budovu.83 Sociální péĉi o děti se věnoval spolek České srdce, který vznikl v roce 1918.84 Ĉeský tisk v Rakousku, především ve Vídni byl aţ do druhé světové války velice rozšířený, katalog Zahraniční krajanské časopisy85 zachycuje do roku 1938 dvě stě listů, nepoĉítaje v to kalendáře (velkou ĉást z nich tvořily před rokem 1914 profesní ĉasopisy a věstníky, vzniklé v souvislosti se soustředěním odborových organizací do centra rakouské říše86). Prvním dětským ĉasopisem, resp. přílohou pro mládeţ, mohl být snad Přítel dítek (1856), informace o něm jsou však nejasné. Urĉitý prostor mládeţi jinak před první světovou válkou věnovaly jen obĉasné přílohy dvou hlavních deníků – Vídeňského deníku (1907 aţ 1938, s několika změnami názvu, poté slouĉen s Vídeňskými novinami) a Dělnických listů (1881 aţ 1926, poté do roku 1934 jako Vídeňské Dělnické listy). Na poĉátku dvacátých let pak Dělnické listy pravděpodobně vedly Dětský koutek, stejnojmenná rubrika byla v letech 1930–34 souĉástí přílohy Dělnická besídka Vídeňských Dělnických listů. Zřejmě od roku 1926 obsahovaly mládeţnickou přílohu Socialistické klíčení (nepravidelně snad jiţ dříve). Navazující Vídeňské noviny (1934–39) měly rubriku Pro děti. Pravděpodobně jediným periodikem urĉeným přímo dětem však byla poměrně nákladně vedená Útěcha (1922–41). Uvedeným titulům jsou věnovány samostatné podkapitoly. Věstník České srdce s podtitulem Orgán Československé sociální péče v Rakousku (vznikl v roce 1921, od roku 1923 vycházel jako příloha revue Dunaj, která zanikla v roce 194187) zveřejňoval v roĉníku 1922 ţákovské dopisy, jinak ale mládeţi urĉen nebyl (podrobněji viz v úvodu podkapitoly Útěcha).

83

Školský spolek Komenský slaví 135. výročí svého zaloţení [online]. 29. 3. 2007 [cit. 20. 11. 2010]. Dostupné z WWW: . 84

FOLPRECHT, J., STREJĈEK, K. Čechoslováci … s. 43

85

ŠTĚDRONSKÝ, F. Zahraniční krajanské noviny, časopisy a kalendáře do roku 1938. Praha : Národní knihovna v Praze, 1958. 86

SOUKUP, F. A. Česká … s. 308.

87

ŠTĚDRONSKÝ, F. Zahraniční krajanské noviny, časopisy a kalendáře do roku 1938. Praha : Národní knihovna v Praze, 1958, s. 31, ĉ. 103

42

Po roce 1945 poĉet ĉeských tiskovin v Rakousku poklesl, coţ dokládá katalog Exilová periodika88. Mládeţi se věnovala následující periodika: O roku 1952 zřejmě do šedesátých let vycházel Hlas Sokola, Měsíčník samosprávy mládeţe Sokolské ţupy vídeňské, později se stejnojmenná rubrika objevoval ve Vídeňských svobodných listech (vycházejí od roku 1946 dodnes).89 Od roku 1970 dodnes vychází také sešitový zpravodaj Ĉeské katolické misie Rozhledy, Měsíčník katolické mládeţe ve Vídni90. Dochována jsou jen některá ĉísla roĉníků 1991 aţ 1997. Obsah se různí. V roĉníku 1991 jsou to pozvánky na různé akce, rubrika Co se děje (plán dětských a mládeţnických mší apod.) a na pokraĉování komiks o ţivotě blahoslavené Laury, a také rébusy aj. Roĉník 1997 obsahuje jiţ jen oznámení a zprávy ze ţivota katolické obce. Na mladé ĉtenáře nezapomínal ani ĉtrnáctideník Krajanské noviny s podtitulem Časopis pro přátelství, svébytnost a svornost, vydávaný ve Vídni od roku 1972 dosud Sdruţením Ĉechů a Slováků v Rakousku91. Od poĉátku aţ do roku 1985 byla s různou frekvencí zařazována rubrika Hlídka mládeže, v roĉnících 1984 a 1985 několikrát vyšla pod názvem Ahoj, děvčata a chlapci!. Roĉník 1986 podobnou rubriku neobsahuje, další roĉníky jsem neměla k dispozici, v 90. letech rubrika neexistovala. V několika ĉíslech roĉníku 1972, dvanáctkrát v roĉníku 1973 a dvakrát v roĉníku 1975 (roĉník 1974 není dostupný) najdeme ještě koutek Pro vás, děti, obsahující zejména dobrodruţné příběhy. Krom Hlasu Sokola vycházely i další sokolské a vedle toho téţ skautské zpravodaje, u nichţ však katalog Exilová periodika92 explicitně neuvádí, ţe by byly urĉeny mládeţi. Mimo to existovaly i jiné mládeţnické ĉasopisy, které však měly charakter jasně politický a byly zřejmě urĉeny spíše mladým dospělým.

88

FORMANOVÁ, L., GRUNTORÁD, J., PŘIBÁŇ, M. Exilová periodika : katalog periodik českého a slovenského exilu a krajanských tisků vydávaných po roce 1945. Jeţek; Libri prohibiti, Praha, 1999. ISBN 80-85996-24-3. 89

FORMANOVÁ, L. Exilová … s. 208.

90

FORMANOVÁ, L. Exilová … s. 215, ĉ. 456.

91

FORMANOVÁ, L. Exilová … s. 211, ĉ. 445.

92

FORMANOVÁ, L. Exilová ….

43

3.1. PŘÍTEL DÍTEK Jako příloha roĉníku 1856 Přítele zvířat vyšlo zřejmě několik ĉísel Přítele dítek (uvádí to publikace Česká menšina v Rakousku z roku 192893). Měsíĉník Přítel zvířat, Časopis Vídeňského centrálního spolku proti týrání zvířat, vydávaný k zušlechtění člověčenstva a obraně zvířat, jehoţ spolupracovníkem byl J. Burgerstein94, vycházel ve Vídni od roku 1856, v knihovnách Ĉeské republiky jsou dochovány roĉníky 1856 aţ 1858 a ještě stejnojmenné roĉníky 1859–60 s místem vydání v Brně. Ve dvou ĉíslech roĉníku 1856 najdeme na pokraĉování ĉlánek O dětských spolcích k ochraně zvířat, ale předpokládaná příloha Přítel dítek se v dochovaném svazku nevyskytuje. K tomuto roĉníku jsou připojeny jen Povídky a básně ku prospěchu mládeţe, příloha k časopisu "Přítel zvířat" od centrálního spolku Vídenského proti týrání zvířat, ovšem vydané v Brně roku 1859. Jako přívazek roĉníku 1957 vyšel svazek nesoucí název Přítel dítek, povídky pro mládeţ od E. Š. Roĉník 1958 obsahuje dvanáct ĉísel ĉtyřstránkové Přílohy k časopisu „Přítel zvířat“, v jejíţ hlaviĉce je uvedeno ještě Otec Bohumír. Kaţdé ĉíslo přináší jeden příběh s dětským hrdinou pojednávající o vztahu ke zvířatům. Souĉástí jsou i bohatě vyvedené ilustrace.

93

SOUKUP, F. A. Česká menšina v Rakousku. Praha : Národní rada ĉeskoslovenská v Praze, 1928, s. 302.

94

ŠTĚDRONSKÝ, F. Zahraniční krajanské noviny, časopisy a kalendáře do roku 1938. Praha : Národní knihovna v Praze, 1958, s. 43, ĉ. 194.

44

3.2. DĚTSKÝ KOUTEK A SOCIALISTICKÉ KLÍČENÍ VE (VÍDEŇSKÝCH) DĚLNICKÝCH LISTECH A

PRO DĚTI VE VÍDEŇSKÝCH NOVINÁCH

Dětem a mládeţi se v některých obdobích věnovaly Dělnické listy (později Vídeňské dělnické listy) a navazující Vídeňské noviny. Dělnické listy vycházely od roku 1890 s podtituly Časopis k obraně zájmů dělnických a hájení pravdy, Orgán strany sociálně demokratické (od r. 1985) a První český denník ve Vídni (od r. 1900). V roce 1926 byl název změněn na Vídeňské dělnické listy. List zanikl v únoru 1934, kdy byla v Rakousku rozpuštěna sociálně demokratická strana, a nahradily ho Vídeňské noviny, List československého lidu v Rakousku, který byl zrušen v roce 1941.95 Dělnické listy obsahovaly zřejmě jiţ v době rakouské monarchie obĉasné přílohy s dětskou literaturou96. Teprve po první světové válce pak pravděpodobně krátký ĉas vycházela rubrika Dětský koutek. Jedinou zprávu o něm však podává redaktor dětského ĉasopisu Útěcha Antonín Machát v ĉlánku z prvního, zářijového ĉísla z roku 1922, v němţ jako podnět k rozhodnutí vydávat tento ĉasopis uvádí, ţe si ĉtenáři Dětského koutku v Dělnických novinách přáli více ĉtení a postrádali obrázky, coţ v rubrice nebylo moţno splnit.97 (Vídeňské) Dělnické listy jsou k dispozici v Knihovně Náprstkova muzea, avšak v nekompletním stavu (co do roĉníků i ĉísel). Roĉníky 1921 aţ 1924 nejsou dochovány vůbec, v dostupných mladších a starších roĉnících jsem Dětský koutek ani jinou podobnou rubriku nenašla. Pod stejným názvem, Dětský koutek, se později (doloţeno od ledna 1930 do února 1934) objevuje rubrika pravidelné sobotní přílohy Dělnická besídka. Přílohu řídil Josef Petrů, měla rozsah 4 strany malého formátu (tištěna na jednom listu velkého formátu), z nichţ přibliţně jedna strana byla věnována dětem. Nejĉastěji byly náplní této ĉásti příběhy na pokraĉování (dlouho např. V šeru dávných věků Eduarda Štorcha ĉi Pohádková ročenka Wilhelma Hauffa), obĉas se vyskytly i básně ĉi bajky.

95

ŠTĚDRONSKÝ, F. Zahraniční krajanské noviny, časopisy a kalendáře do roku 1938. Praha : Národní knihovna v Praze, 1958, s. 33 a 50, ĉ. 112 a 251. 96

SOUKUP, F. A. Česká menšina v Rakousku. Praha : Národní rada ĉeskoslovenská v Praze, 1928, s. 318.

97

Útěcha, roĉ. 1922/23, ĉ. 1, Vídeň, s. 8.

45

Pro starší mládeţ vycházela při (Vídeňských) Dělnických listech příloha Socialistické klíčení (v roĉníku 1928 nese podtitul Periodická příloha Vídeňských Dělnických listů pro DTJ98 a mládeţ). Dle katalogu Zahraniční krajanské časopisy zaznamenává přílohu uţ Kalendář čs. lidu dělného v Rakousku z roku 192399. U dochovaných roĉníků je připojena poprvé aţ v ĉísle 159 Vídeňských dělnických listů z 12. ĉervence 1928, kde je oznaĉena jako ĉíslo 13. roĉníku III. Lze tedy usuzovat, ţe Socialistické klíčení se objevovalo jiţ dříve, ale ĉíslované bylo aţ od roku 1926. U roĉníků 1928 a 1929 je připojeno jen několikrát, vycházelo ale zřejmě jiţ tehdy pravidelně (např. v roĉníku 1928 neslo zářijové vydání oznaĉení „ĉíslo 18“, Socialistické klíčení tedy mohlo v té době vycházet jednou za ĉtrnáct dní, v následujícím roĉníku bylo listopadové ĉíslo jedenácté, příloha tedy mohla mít měsíĉní periodicitu). Od roku 1930 je měsíĉní periodicita doloţena, v lednu 1934 vyšlo poslední ĉíslo. Náplní Socialistického klíčení byly různé spolkové a organizaĉní zprávy a ĉlánky s tematikou školskou, sociální, tělovýchovnou i politickou, v menší míře byly zařazovány i básně, citáty a jiné literární útvary. Urĉena byla zřejmě dospívající i starší organizované mládeţi. Vídeňské noviny byly vydávány Jakubem Starým od roku 1934 po zrušení Vídeňských dělnických listů a zanikly zřejmě v roce 1941100. V roce 1938 se s nimi slouĉil Vídeňský deník. Vycházely zpoĉátku třikrát, později ĉtyřikrát týdně. Zpravidla v úterním vydání se v prvních třech letech objevovala rubrika Pro děti, v roce 1934 a 1935 kaţdý týden, v roce 1936 se zaĉala střídat s rubrikou Škola a domov, zaměřenou na různé aspekty výchovy, obě rubriky během roku postupně vymizely. V následujících letech ţádný podobný koutek neexistoval. V roce 1940 se pak ještě vyskytovaly sloupky Omladiny „Komenského“ (sdruţení dorostu do 24 let101). Koutek Pro děti zahrnoval obvykle dva ĉi tři příspěvky – básniĉky, pohádky, v nichţ ĉasto vystupovala personifikovaná zvířata ĉi věci a které měly humorný nádech (např. Jak se dlaţdice dostala do města), dále najdeme Lidové škádlivky a

98

Tj. Dělnické tělocviĉné jednoty.

99

ŠTĚDRONSKÝ, F. Zahraniční … s. 45, ĉ. 213.

100

F. Štědronský uvádí, ţe v roce 1939 z politických důvodů, to však neodpovídá dochovaným exemplářům (ŠTĚDRONSKÝ, F. Zahraniční krajanské noviny, časopisy a kalendáře do roku 1938. Praha : Národní knihovna v Praze, 1958, s. 50, ĉ. 251). 101

FOLPRECHT, J., STREJĈEK, K. Čechoslováci rakouští. Praha : Spolek „Komenský“, 1934, s. 21.

46

vtipy v nepravidelně zařazované sekci Z dětského humoru. Řadu pohádek přeloţil Josef Petrů pod pseudonymem Petr Záhoř102. 3.2.1. ÚTĚCHA Útěcha vycházela ve Vídni od roku 1922 pravděpodobně do konce roku 1941. Nesla podtitul Časopis československé mládeţe v republice Rakouské103, od roĉníku 1938/39 Časopis československé mládeţe ve Vídni a okolí. Převáţně literárně zaměřený ĉasopis se věnoval dětem školního věku. Byl spjat s Dělnickými listy, v nichţ jiţ předtím a zpoĉátku moţná i souběţně existoval Dětský koutek (viz předchozí podkapitolu). V úvodním slově k prvnímu ĉíslu Útěchy slibuje redaktor Antonín Machát, ţe došlé dopisy dětí z prázdnin otiskne v Dětském koutku a v Českém srdci.104 V říjnovém ĉísle druhého roĉníku (1922) Českého srdce, věstníku stejnojmenného orgánu Ĉeskoslovenské sociální péĉe v Rakousku, se pak dopisy skuteĉně objevily (zařazeny byly uţ v únorovém ĉísle 2, a to v samostatné rubrice Besídka). V následujícím roce 1923 vycházelo České srdce jiţ jako příloha revue Dunaj, kde mělo menší prostor a dětským ĉtenářům se nevěnovalo uţ vůbec105. Samotná Útěcha zapoĉala roĉníkem 1922/23. Poslední v knihovnách doloţený roĉník je dvacátý (1941/42), který konĉí ĉíslem 4 z prosince 1941 (nejspíše to bylo opravdu poslední ĉíslo). Dle katalogu Zahraniční krajanské časopisy zanikla Útěcha v první polovině roku 1941 po rozpuštění ĉeských škol ve Vídni106, ĉasové vymezení však zjevně není zcela přesné. Ĉasopis vycházel během školního roku od září zpravidla do ĉervna, zpoĉátku dvanáctkrát roĉně (jedno ĉíslo kaţdý měsíc, v posledních měsících školního období po několika ĉíslech měsíĉně, někdy vyšel ĉasopis ještě v ĉervenci), od roku 1927 se vydávání ustálilo na 10 ĉíslech za rok s pravidelnou měsíĉní periodicitou, v letech 1934–38 se ĉasto vyskytovala dvojĉísla, někdy i trojĉísla, pak bylo vydávání znovu pravidelné.

102

Petr Záhoř je pseudonymem Josefa Petrů, jak dokládá internetový slovník nakladatelství (ZACH, A. Slovník českých nakladatelství 1849-1949 [online]. 2007–2010 [cit. 20. 11. 2010], heslo Lidová knihovna vídeňská. Dostupné z WWW: http://www.slovnik-nakladatelstvi.cz). 103

Od roĉníku 1933/34 na obálce celého roĉníku konĉí však podtitul odlišně v hlaviĉce ke kaţdému ĉíslu „Časopis československé mládeţe v Rakousku“. 104

Útěcha. Roĉ. 1922/23, ĉ. 1, Vídeň, s. 8.

105

ŠTĚDRONSKÝ, F. Zahraniční krajanské noviny, časopisy a kalendáře do roku 1938. Praha : Národní knihovna 1958, s. 34, ĉ. 118. 106

ŠTĚDRONSKÝ, F. Zahraniční … s. 48, ĉ. 240.

47

Redaktorem je nejprve pouze A. Machát. V této pozici setrvává i nadále, od druhého roĉníku přibývá ještě „odpovědný redaktor“ Josef Ţinkovský. Od třetího roĉníku 1924/25 ĉasopis spolurediguje Milada Kalinová, vl. jm. Anna Dvořáková (pseudonym je uváděn u ĉlánků a na obálce roĉníku, vlastní jméno v tiráţi)107. V roĉníku 1935/36 nahrazuje J. Ţinkovského Jaroslav Malý. Roĉník 1938/39 uvádí jediné jméno – Jaroslava Macháta coby vedoucího redaktora, od roĉníku 1940/41 je vedoucím redaktorem Josef Petrů v zastoupení J. Macháta. Majitelem, vydavatelem a nakladatelem byl nejprve Vzdělávací sbor Jednota Máj ve Vídni, od roĉníku 1927/28 Lidová knihovna vídeňská. Tiskly Lidové knihtiskárny Ant. Machát a spol. ve Vídni. Stránkování bylo průběţné, dlouhou dobu se dodrţoval poĉet 8 stran na ĉíslo (tedy nejprve 96, později 80 stran za celý rok), v letech 1934–38 let jejich poĉet varioval mezi 8 a 12, dvojĉísla někdy mívala i 14 ĉi 16 stran, celkový rozsah roĉníku se pohyboval stále okolo 80 stran, od roĉníku 1938/39 nadále měla jednotlivá ĉísla 12 stran (krom prvních dvou dvojĉísel roĉníku 1938/39 a dvou šestnáctistránkových vánoĉních vydání roĉníků následujících), celkem tedy 104 aţ 124 stran za rok. Náklad v roce 1933 ĉinil 5 tisíc výtisků.108 List měl formát 29 x 22, nejprve byl tištěn ĉernobíle, později byla hlaviĉka a obrázky vyvedeny v jedné rozdílné barvě. Po celou dobu zůstávala stejná hlaviĉka od Adolfa Kašpara109 – houf dětí nesoucí šerpu s názvem a podtitulem ĉasopisu, postavy z ĉeských dějin a v pozadí silueta Hradĉan. Útěcha byla hojně vybavena ilustracemi.

3.2.2. AUTOŘI

Nejplodnější autorkou Útěchy byla jistě její dlouholetá redaktorka Milada Kalinová (vl. jm. Anna Dvořáková), která pro ni napsala řadu básní, krátkých próz a zejména povídek na

107

Publikace Soukup, F. A. Česká menšina v Rakousku. Praha : Národní rada ĉeskoslovenská v Praze, 1928, s. 292 uvádí jména Milada Kalinová a Anna Dvořáková jako dvě různé osoby, jistě však šlo o spisovatelku jedinou, jak uvádí mj. i internetový slovník nakladatelství (ZACH, A. Slovník českých nakladatelství 1849-1949 [online]. 2007–2010 [cit. 20. 11. 2010], heslo Lidová knihovna vídeňská. Dostupné z WWW: http://www.slovnik-nakladatelstvi.cz). 108

ŠTĚDRONSKÝ, F. Zahraniční krajanské noviny, časopisy a kalendáře do roku 1938. Praha : Národní knihovna 1958, s. 48, ĉ. 240. 109

ZACH, A. Slovník českých nakladatelství 1849-1949 [online]. 2007–2010 [cit. 20. 11. 2010], heslo Lidová knihovna vídeňská. Dostupné z WWW: http://www.slovnik-nakladatelstvi.cz.

48

pokraĉování. Lze předpokládat, ţe některé ĉlánky psal i redaktor Antonín Machát, podepsán je však zřídkakdy. Další řadu ĉlánků publikoval Jaroslav Machát, a to jiţ předtím, co se stal redaktorem ĉasopisu. Z jiných rakouských Ĉechů přispívali např. F. Hlaváĉ, Fr. Hluchý, Fráňa Klátil, Josef Petrů (mj. redaktor Dělnických listů a Vídeňských novin, viz předchozí kapitolu), Josef Pilnáĉek, S. Rouštecká (vl. jm. Vlastimila Karlasová110), František Strnad ĉi E. H. Vyslyšelová. Rubriku Hádanky řídil po několik let O. Houser, později J. Bradáĉ, Okénko do světa M. Hlaváĉková a Hlídku mládeţe Věra Gerţová. Redakce zařazovala i starší tvorbu ĉeských spisovatelů, kteří byli nějakým způsobem spjati s Vídní. Z nejstarších to byl J. S. Machar. V letech 1913–16 ve Vídni pobývala Helena Malířová, která se zde seznámila s Ivanem Olbrachtem. V letech 1913-14 na školách Komenského ve Vídni působil Pavel Sula. Ilustrace připravovali mj. malíři Jaromír Jindra a Eduard Tomek. Nad původními autory v Útěše převaţovali starší i novější spisovatelé ĉeští (Jan Herben, Bronislava Herbenová, Tereza Mellanová, Boţena Němcová, G. R. Opoĉenský, Fr. S. Procházka, Adolf Wenig a mnoho dalších), ĉasto se objevovala i díla světových autorů (E. de Amicis, H. CH. Andersen, J. R. Kipling, Lafontaine, E. T. Seton, L. N. Tolstoj, Jules Verne aj.).

3.2.3. OBSAH

Většina prostoru v Útěše byla věnována próze (vĉetně nauĉných ĉlánků), která byla doplněna poezií. Poslední dvě aţ tři strany obvykle zabíraly rubriky. Oblíbené byly příběhy na pokraĉování. Řadu z nich napsala Milada Kalinová, měly pohádkový a dobrodruţný aţ fantastický charakter (Prodavačka snů, O smutném království, Krásná Ankara a hadí král, Podivuhodný vynález profesora Brkoslava neboli Vašek lítá po hvězdách, Tajemství kapitánovy truhly a další). Z dalších uveďme např. Podivné veverčiny příhody v lidském hnízdě od N. Hammarströmové. Na pokraĉování vycházela ale i klasická díla (Florenstký písařík Edmonta de Amicis, Kiplingův Mauglí ĉi

110

ZACH, A. Slovník …

49

Peterka Gabriely Preissové) a soudobá ĉeská próza (Domov můj! Marie Majerové). V roĉníku 1924/25 vycházel v příloze ilustrovaný Robinson111. Seriálovou formu měly i populárně nauĉné ĉlánky, např. Učte se esperantu, Vídeňské okresy a Z dějin města Vídně. V prvním roĉníku 1923/24 se nejprve jednou objevil Veselý koutek. Teprve od 7. ĉísla byla zařazena pravidelná rubrika Z vlastní hlavy, do níţ psaly děti. Ta vycházela znovu ještě v roĉníku 1925/26, k ní přibyl v několika ĉíslech Studentský koutek, který obsahoval příspěvky starších ĉtenářů a pokraĉoval i v následujícím roce. Tím byl ale tento typ rubriky ukonĉen a podobná existovala znovu aţ v posledních třech roĉnících pod názvem Hlídka mládeţe.

Starší

mládeţ

měla

v roĉnících

1928/29

a

1936/37

i

samostatnou

(osmistránkovou) přílohu Studentská hlídka. Pouze v prvním pololetí roku 1927 se setkáváme se Slovenským kútikem, zahrnujícím různé typy příspěvků. V roĉníku 1925/26 vycházel sloupek zpráv a zajímavostí Ze světa, na nějţ navázalo aţ Okénko do světa v roĉníku 1928/29, které pak existovalo od roĉníku 1930/31 s výjimkou dvou let souvisle. Zajímavosti a poznatky z různých oblastí přinášely v různých roĉnících ještě více ĉi méně pravidelné rubriky Kdo to ví?, Pro bystré hlavičky a směs, Otázky – odpovědi, 100 otázek a odpovědí ĉi Zajímavé rozmanitosti. Od roĉníku 1931/32 po tři roky vychází zvláštní zpravodajství o aktivitách loutkového divadla pod názvem Kašpárek vypravuje (Kašpárkův koutek). V roĉnících 1925/26 aţ 1933/34 najdeme Hádanky, které byly jednotlivě zařazovány jiţ dříve a také později, ale nikoliv jako rubrika. Rébusy, hádanky, hříĉky ĉi různé pokusy byly v roĉníku 1933/34 umístěny také v rubrice Chytrost nejsou ţádné čáry. Ve třech ĉíslech roĉníku 1938/39 probíhala vědomostní soutěţ o let nad Vídní. Odměňováni byli v některých obdobích i luštitelé hádanek. Jako příloha roĉníku 1924/25 vycházel slovníĉek německo-ĉeský112.

111

Dle obsahu roĉníku, není souĉástí dochovaného roĉníku.

112

Dle obsahu roĉníku, není souĉástí dochovaného roĉníku.

50

4. VOLYŇ

Nejvýznamnější a nejjednotnější oblastí ve východoslovanských zemích, kde ţili ĉeští emigranti, byla Volyň. O historii zdejšího ĉeského osídlení podává přehledný materiál Češi na Volyni, dostupný na webových stránkách Svazu Ĉechů z Volyně113, podrobně vývoj mapují třídílné Dějiny volyňských Čechů114. Ĉeši se na Volyň zaĉali organizovaně stěhovat od roku 1868, kdy Volyň patřila do carského Ruska. Po první světové válce se západní ĉást stala souĉástí Polska, východní ĉást spadala pod Ukrajinskou sovětskou socialistickou republiku. V roce 1939 na Volyni ţilo kolem 40 tisíc Ĉechů v 638 obcích. Během druhé světové války vstoupila řada volyňských Ĉechů, nejen muţů, do ĉeskoslovenských jednotek v Sovětském svazu a podílela se pak na osvobození vlasti. Po roce 1945 celá Volyň připadla Sovětskému svazu. V ĈSR bylo organizováno usidlování vojáků a posléze na základě mezivládní smlouvy ĈSR a SSSR byla provedena hromadná reemigrace dalších 30 tisíc Ĉechů z oblasti Volyňské gubernie (která se však netýkala ţen provdaných za muţe jiné národnosti a rodin ţijících mimo toto území). Jiţ od poĉátku se rozvíjel kulturní a spoleĉenský ţivot a styky se starou vlastí. Ty pokraĉovaly v západní ĉásti i po první světové válce, ve východní nejprve také, ale od poloviny 20. let byly omezovány a nakonec zakázány. S příchodem ĉeských přistěhovalců zaĉaly vznikat i ĉeské školy, které však byly v roce 1887 zrušeny, resp. rusifikovány. Obnovovány byly po roce 1921. V západní, polské ĉásti měly buď status státní školy ĉesko-polské, který byl povaţován za méně výhodný pro udrţování ĉeského jazyka a kultury (např. zde ĉasto vyuĉovali neĉeští uĉitelé), anebo byly soukromé. Ve východní ĉásti byly státní školy s ĉeským vyuĉovacím jazykem, v roce 1937 byla v menšinových školách výuka v mateřském jazyce zakázána.

113

HOFMAN, J. Češi na Volyni [online]. .

[cit.

1.

11.

2010].

Dostupné

z WWW:

114

VACULÍK, J. Dějiny volyňských Čechů. Praha : Sdruţení Ĉechů z Volyně a jejich přátel, 1997-2001. ISBN 80-901878-5-4 (sv. 1), 80-901878-8-9 (sv. 2), 80-210-2568-9 (sv. 3).

51

Zřizovány byly knihovny a ĉítárny, které odebíraly i ĉeská periodika, přesto se pociťovala potřeba vlastního ĉeského krajanského tisku, který by se věnoval specifickým otázkám místní komunity. V západní ĉásti před první světovou válkou krátkodobě vycházely více ĉi méně významné noviny, teprve však Hlas Volyně (1926–37), měl delší trvání, i kdyţ zdaleka nebyl všemi krajany přijímán a kladně hodnocen. Jiţ ve druhém roĉníku 1927 byla zavedena nepravidelná rubrika Hlídka dorostu, která poĉínaje rokem 1929 vycházela jako příloha. V roce 1934 se z ní stala samostatná příloha Zornice, která zanikla v polovině roku 1937. Na Hlas Volyně v letech 1938–39 navázaly Krajanské listy. Jeho redakce zajišťovala vydávání samostatného dětského ĉasopisu České kvítko (jeden roĉník 1938/39). Tento list snad navazoval na jediný roĉník 1937/38 školního ĉasopisu Poškolák. Na vydávání a redakci zmiňovaných mládeţnických a dětských periodik se různou měrou podílel Josef Foitík, který po návratu do Ĉeskoslovenska zaĉal vydávat týdeník Věrná stráţ. Sdruţení ĉeské mládeţe pak v Ĉeskoslovensku vydávala vlastní ĉasopis Pozdrav115. Zmiňme ještě měsíĉník Probuzení, časopis křesťanské mládeţe a lidu na Volyni v Polsku, vycházející od roku 1934 minimálně do roku 1935 (spíše déle). Ĉasopis byl vydáván v Praze, měl ale „filiální redakci“ v Polsku. Především se věnoval mládeţi sdruţené ve Sdruţeních katolické mládeţe (SKM), výjimeĉně ale i dětem (některá SKM měla i Dětské besídky). V této kapitole se věnuji podrobněji jen uvedených rubrikám, přílohám a ĉasopisům vydávaným na území Volyně. Všechny souĉásti Hlasu Volyně jsou uvedeny ve spoleĉném oddílu.

115

Pozdrav : časopis frekventantů Doplňovací a rekreační školy volyňské mládeţe v Jesenici, chlapeckého a dívčího Studentského domova, odboru mládeţe při Svazu Čechů z Volyně a studentské péče Kruhu přátel volyňských Čechů v Ţatci. V Národním archivu je dostupné ĉ. 2 prvního roĉníku 1947.

52

4.1. HLÍDKA DOROSTU A ZORNICE V HLASU VOLYNĚ Krajanský týdeník Hlas Volyně vycházel v letech 1926–37.116 Téměř po celou dobu věnoval pozornost i mládeţi – dorostu, jejím zájmům a později i spolkové ĉinnosti. V ĉísle 13/1927 vychází poprvé rubrika Hlídka dorostu. Do konce roku a v roĉníku 1928 vychází nepravidelně, někdy v kaţdém ĉísle, někdy s měsíĉním odstupem (v roce 1927 celkem 22krát, v roce 1928 celkem 27krát). Obĉas byla zařazena do Přílohy „Hlasu Volyně“, která obsahovala také rubriky Sokolská hlídka a Sportovní hlídka. K Hlídce dorostu byla dvakrát (ĉ. 40 a 41/1927) přiĉleněna Dětská besídka, která ale jiţ později nevyšla. Od roĉníku 1929 vychází po pět let Hlídka dorostu jako dvoustránková příloha jednou za ĉtrnáct dní, i během prázdnin, ne však zcela pravidelně (v jednotlivých roĉnících 1929–32 vyšla 20krát, 22krát, 21krát, 11krát, roĉník 1933 není dostupný). Je samostatně ĉíslovaná, a to dle kalendářního roku, od roĉníku 1931 se uvádí i roĉník. V roce 1934 se z Hlídky dorostu stává samostatná ĉtyřstránková příloha Zornice, vychází s dvoutýdenní frekvencí, je ĉíslována samostatně a roĉníky jsou uváděny dvojmo – od prvního roĉníku Zornice, v závorce pak od zaĉátku vycházení Hlídky dorostu jako přílohy, tedy např. I. (VI.). Pravidelně vycházela v letech 1934–36, v roce 1937 vyšla uţ jen ĉtyři ĉísla (1, 2, 3-4 a 5-6). Hlas Volyně vydávali a tiskli Marie a J. Ráţovi, Josef Zeman, Antonín Perný a spol. v Kvasilově. Redakci Hlídky dorostu zřejmě zajišťoval především Josef Mojdl (redaktor se neuváděl), nicméně v několika ĉláncích se mluví o tom, ţe by měl být vybrán ĉlověk, který by přílohu řídil. Redaktor Zornice byl jiţ uveden, byl jím Josef Foitík. Hlídka dorostu coby pouhá rubrika měla obvykle rozsah jen jednoho ĉi dvou ĉlánků, jen výjimeĉně byla delší. Jako příloha pak ĉítala dvě strany většího formátu (34 x 24 cm117). Zornice se rozrostla na strany 4. Obě přílohy byly ĉernobílé, obrázky najdeme jen

116

VACULÍK, J. Dějiny volyňských Čechů. Sv. II. (1914–1945). Praha : Sdruţení Ĉechů z Volyně a jejich přátel, 1998, s. 44 a 46. ISBN 80-901878-8-9. 117

ŠTĚDRONSKÝ, F. Zahraniční krajanské noviny, časopisy a kalendáře do roku 1938. Praha : Národní knihovna v Praze, 1958, s. 27, ĉ. 82.

53

ojediněle. Od ĉísla 14/1929 má Hlas dorostu zdobenou hlaviĉku, navrţenou J. Foitíkem, Zornice má malovanou hlaviĉku od poĉátku. Náklad koncem 1927 ĉinil asi tisíc výtisků118. 4.1.1. AUTOŘI

Zřejmě nejvýznamnějším autorem Hlídky dorostu a Zornice byl Josef Foitík, jako dopisovatel přispíval hojně ĉlánky uţ od zaĉátku vycházení mládeţnické rubriky, po zaloţení Zornice se stal jejím redaktorem. Později se ujal vydávání novin Krajanské listy a dětského ĉasopisu České kvítko. Z krajanů se na obsahu Hlídky dorostu a Zornice dále podíleli básník Jiří Rébl, Antonín Flengr, novinář Josef Mojdl, uĉitel a povídkář Karel Půlpytel, který psal pod pseudonymem Plamínek119, do Zornice pak ĉasto přispívali ještě Vl. Brouĉek (básně a povídky na pokraĉování), V. Mazánek (básně), M. J. Venkovský (ĉlánky), zejména básně zasílali mladší i starší ĉtenáři, např. Vašík Tlustý ĉi Věra Bohatá. V menší míře najdeme starší i soudobé ĉeské autory, kupříkladu J. M. Orebského, Josefa Prchala, Miloše Veselého ĉi J. V. Sládka.

4.1.2. OBSAH

Rubrika Hlídka dorostu obsahovala obvykle jeden ĉi dva ĉlánky různorodého charakteru. Někdy šlo o básně nebo krátké prozaické útvary, jindy o informace a výzvy z různých oblastí krajanského ţivota (ĉtenářské spolky, divadlo), zajímavosti, hádanky a jiné. Zpoĉátku býval rozsah obĉas i delší – pak se vyskytovalo několik různých ţánrů, jednou byla připojena literární Besídka dorostu, dvakrát Dětská besídka, které pak ale neměly pokraĉování. Do přílohy Hlídka dorostu se jiţ vešlo podstatně více příspěvků. Obvykle zaĉínala zamyšlením nad různými stránkami mládeţnického ĉi krajanského ţivota nebo moralizujícím ĉlánkem. Následovaly básně z pera krajanských i ĉeských básníků a ĉasto povídky na pokraĉování. Obĉas byly zařazeny i populárně nauĉné ĉlánky. Vycházely např. seriály Světová města a Poznejme naše osady. Dosti prostoru bylo věnováno zprávám a 118

VACULÍK, J. Dějiny volyňských Čechů. Sv. II. (1914–1945). Praha : Sdruţení Ĉechů z Volyně a jejich přátel, 1998, s. 45. ISBN 80-901878-8-9. 119

VACULÍK, J. Dějiny volyňských Čechů. Sv. II. (1914–1945). Praha : Sdruţení Ĉechů z Volyně a jejich přátel, 1998, s. 44. ISBN 80-901878-8-9

54

zajímavostem ze staré i nové vlasti i celého světa, ĉleněným někdy do rubrik Z celého světa, Různé zprávy, Letem – světem ĉi Kronika. V závěru bývaly nepravidelně i další sloupeĉky – Pro zasmání, Hádanky ĉi Hádankářský koutek, Dopisy a Ţákovské dopisy. V ĉísle 9 z roku 1932 je poprvé jasně formulována myšlenka mládeţnických spolků v ĉlánek o „kolech ĉeské mládeţe“ a způsobu jejich zakládání. Jak se záměr vyvíjel v následujícím roĉníku, jsem nemohla zjistit, jelikoţ tento není dostupný, avšak Zornice vycházející od roku 1934 uţ měla přímo v programu podporu zakládání těchto mládeţnických spolků a myšlenka se ujímala poměrně rychle. Nejprve to bylo formou úvah o potřebě organizování se dorostu a informací o tom, jak si poĉínat při zřizování odborů. Spolu s prvními koly pak bylo ustanoveno zastřešující Sdruţení ĉeskoslovenské mládeţe. V ĉísle 9/1934 byla prvně zařazena rubrika Hlídka Svazu československé mládeţe, která pak vycházela nepravidelně. Přinášela zprávy ze spolkového ţivota a z ústředí, vzory dokumentů apod. Dle J. Vaculíka Sdruţení ĉeskoslovenské mládeţe vydávalo psaný bulletin Naše snahy, který přinášel organizaĉní zprávy a pokyny120. Zornice vedle toho přinášela i řadu dalších ĉlánků a rubrik. Básně různé úrovně byly uváděny v Besídce veršů. Autory byli krajanští básníci a mladí ĉtenáři, byly přetiskovány i verše ĉeskoslovenských spisovatelů. Obvykle měly námět z přírody nebo vlastenecké, J. Foitík v jednom z prvních ĉlánků vyzýval dopisovatele, aby se tolik nesoustředili na milostné básně a raději psali něco vhodného i pro děti. Z prozaických útvarů se objevovala nejĉastěji povídka, oblíbené byly dobrodruţné nebo humorné příběhy na pokraĉování. Jedenkrát, v prvním ĉísle, se vyskytla rubrika Pro naše maličké, obsahující pohádku, jedenkrát Dívčí koutek s básněmi. Citáty měly většinou hlaviĉku O nás – pro nás, přísloví Zlatá zrnka. Své místo měly v Zornici úvahy nad různými stránkami ţivota a moralizující příspěvky. Nechyběly ani ĉlánky populárně-nauĉné. Rubrika Ze zdravovědy nejĉastěji přinášela návody k poskytnutí první pomoci ĉi ke sběru a vyuţití léĉivých bylin. Jednou najdeme rubriku Malý zahradníček, několikrát Koutek mladého hospodáře, další příspěvky z oblasti přírodních věd byly jen obĉasné. Historické a kulturní ĉlánky vycházely někdy samostatně, ve druhém roĉníku několikrát v rubrice Člověk a kultura. V prvním roĉníku býval ještě Historický koutek, který především krátce upozorňoval na výroĉí historických událostí, pouze v jednom ĉísle obsahoval pověst. Někdy byla tematika poměrně úzká – např.

120

VACULÍK, J. Dějiny … s. 46.

55

filatelie ĉi umělé jazyky. Dvakrát vyšla Osvětová hlídka, přinášející zajímavosti ze ţivota mládeţe v jiných ĉástech světa. Na podporu ĉtenářů v jejich vlastních literárních snahách byl zamýšlen Jazykový koutek, který ale vyšel jen několikrát. Šestkrát se objevil Slovenský koutek, v němţ byl nejprve otištěn přehled pravidel ĉtení ve slovenštině, později básně ĉi různé ĉlánky. Poslední strana ĉi dvě byly věnovány zprávám z domova, ze staré vlasti a z ciziny. V prvním roĉníku se rubrika jmenovala Letem – světem, ve druhém se název změnil na Rozmanitosti. V Listárně Zornice redakce uveřejňovala své reakce na zaslané dopisy, které byly celé otištěny jen zřídka, v rubrice Z dopisů našich čtenářů (ĉi Dopisy našich čtenářů ĉi Dopisy). Závěr přílohy patříval zábavě – Veselý koutek (Koutek humoru) obsahoval vtipy a anekdoty, Hádankářský koutek (Hádanky) rébusy, jazykové hříĉky a další úkoly, někdy návody k vytváření a luštění hádanek.

56

4.2. POŠKOLÁK Poškolák byl vlastně školním ĉasopisem ĉeské školy v Lucku, nesl podtitul Časopis pro zušlechtění malých i velkých dětí. Není jasné, nakolik se rozšířil i mezi mládeţ mimo školu, kdyţ měl být předchůdcem klasického dětského ĉasopisu České kvítko121. Dle Dějin volyňských Čechů vycházel Poškolák nepravidelně v letech 1937–38. Náprstkovo muzeum má ve svém fondu jediné, první ĉíslo toho ĉasopisu z 20. října 1937, které skuteĉně v hlaviĉce uvádí roĉník 1937–38 a informaci o nepravidelném vycházení. Kolik ĉísel vyšlo ve skuteĉnosti, není jisté. Uzávěrka dalšího ĉísla byla plánována na 10. listopadu 1937122. Vydavatelem byl novinářský klub ĉeské školy v Lucku, který byl jedním z odborů vznikající školní samosprávy. První ĉíslo vyšlo pod redakcí ţáka Antonína (Toníka) Tomáška, dle Dějin volyňských Čechů ve spolupráci s Josefem Foitíkem, redaktorem dřívější Zornice a pozdějšího Českého kvítka. Ten hned v prvním ĉísle formou dopisu vyjádřil podporu vznikajícímu periodiku. Ĉasopis byl strojově psaný a cyklostylovaný, měl 8 stran. Název byl psán ruĉně, najdeme i jednu ilustraci k notovému zápisu lidové písně. Náklad prvního ĉísla byl propagaĉních 200 výtisků. Cena byla stanovena na 10 grošů. Kromě úvodního představení obsahoval Poškolák stránku rozliĉných Denních zpráv, báseň K dvacátému osmému říjnu, záznam ţákovského proslovu o ĉeské škole, ukázku lidové písně, Dopisy našich přátel, Naše práce (kratiĉké slohové práce ţáků), Program naší samosprávy, stránku Mezitřídní organizace – zprávy z jednotlivých samosprávných klubů, Veselou sprchu (vtipy a hádanky) a redakĉní výzvu.

121

VACULÍK, J. Dějiny volyňských Čechů. Sv. II. (1914–1945). Praha : Sdruţení Ĉechů z Volyně a jejich přátel, 1998, s. 31. ISBN 80-901878-8-9. 122

Poškolák. 1/1937, Luck, s. 8.

57

4.3. ČESKÉ KVÍTKO České kvítko s podtitulem Noviny našich dětí vycházelo ve školním roce 1938/39. První ĉíslo bylo vydáno 1. září 1938, několik následujících ĉísel vyšlo se ĉtrnáctidenní frekvencí, ale jiţ ĉtvrté, listopadové vydání je dvojĉíslem (5–6) a takto ĉasopis vychází i nadále. V lednovém ĉísle 9–10 redakce informuje, ţe bylo rozhodnuto pro nízký poĉet odběratelů vydávat České kvítko jako měsíĉník123, nadále však zůstává staré ĉíslování formou dvojĉísel. Poslední v Náprstkově muzeu dostupné je ĉíslo 13–14 z 20. března. Mj. se v něm komentuje politická situace v Ĉeskoslovensku. Je moţné, ţe z těchto důvodů bylo tímto ĉíslem vydávání ukonĉeno. Důvodem ukonĉení vydávání však byl nepochybně i nedostatek předplatitelů – uţ ĉlánek z předchozího únorového ĉísla124 vyjadřuje obavu, zda bude ĉasopis vycházet i v následujícím roĉníku. V kaţdém případě však nevycházel po 1. září 1939, kdy v souvislosti se zaĉátkem druhé světové války vyšlo poslední ĉíslo Krajanských listů, jehoţ redakce se o České kvítko starala. Vydavatelem byl Josef Foitík, který souĉasně vydával týdeník Krajanské listy125. Z ĉlánků v Českém kvítku vyplývá, ţe redakci ĉasopisu zajišťoval redaktorský sbor Krajanských listů126 a ţe tyto noviny doplácely na malý poĉet odběratelů Českého kvítka. Jako adresa redakce a administrace je uvedena tato: Luck, ul. Szevczenski 39. Odpovědným redaktorem byl Josef Rejzek. Ĉasopis měl 8 stran malého formátu. Vycházel ĉernobíle, měl zdobenou hlaviĉku a kaţdé ĉíslo obsahovalo několik ilustrací a fotografií. Dle ĉísla 4127 ĉinil poĉet předplatitelů 60. Cena za roĉní předplatné ĉinila 3 zl. do Polska a 4 zl. do Ameriky. Kaţdé ĉíslo obsahuje obvykle několik básní, několik napsal krajan Mikuláš Chrpa, většinou však pocházely z pera básníků z Ĉeskoslovenska (Josef Kubiĉka, Miloš Veselý aj.). Krom toho jsou zařazeny jedna aţ tři prózy. V povídkové tvorbě se uplatnil Vl.

123

České kvítko. 9-10/1939, Luck, s. 1.

124

České kvítko. 11-12/1939, Luck, s. 1.

125

VACULÍK, J. Dějiny volyňských Čechů. Sv. II. (1914–1945). Praha : Sdruţení Ĉechů z Volyně a jejich přátel, 1998, s. 31-32. ISBN 80-901878-8-9. 126

České kvítko. 1/1938, Luck, s. 8.

127

České kvítko. 4/1938, Luck, s. 8.

58

Brouĉek, píšící i pro Zornici, a zejména Jaroslav Míchal z Bílé Hory. Vedle toho nacházíme díla ĉeských autorů, např. úryvek z Hovorů s T. G. Masarykem Karla Ĉapka, na pokraĉování dobrodruţnou povídku Františka Lva Poslední prohra Calvina Kenta ĉi pohádky Bohumila Schweigstilla. Literární sloţka je doplněna rozliĉnými ĉlánky – některé se věnují fungování ĉasopisu, obsahují různé výzvy ĉtenářům apod., jiné mají historické téma, další přinášejí zajímavosti ĉi zprávy (kratší jsou obĉas sdruţeny v rubrikách se jmény Co nového ve světě, Co se děje, Rozmanitosti anebo Zajímavosti). Jednou se vyskytla rubrika Pro zasmání, dvakrát Hádanky. Od ĉísla 5–6 vycházejí asi na dvou stránkách příspěvky Od našich čtenářů. Ţáci sem psali básniĉky, vyprávění a příhody ze ţivota, zprávy ze škol atd.

59

5. PODKARPATSKÁ RUS

Zřejmě jediný ĉeský dětský ĉasopis na Podkarpatské Rusi České čtení zaĉal vycházet při uĉitelském ústavu v Mukaĉevu v roce 1925, sedm let po vzniku Ĉeskoslovenské republiky. V této době se v této zaostalé a navíc válkou zniĉené oblasti intenzivněji rozvíjí školství, které bylo zaloţeno na národnostním principu. Podíl ĉeské inteligence na tomto rozvoji je nesporný, přicházeli sem ĉeští úředníci, zdravotníci i uĉitelé a vznikla tak potřeba zajistit výuku v rodném (ĉeském) jazyce také pro jejich děti. Bylo také záhodno zvyšovat povědomí Rusínů o jejich ĉeských, resp. slovenských spoluobĉanech a obráceně. Poţadavek na podporu výuky jazyka ĉeského na Podkarpatské Rusi byl jistě legitimní, neboť přestoţe většina škol byla ruská (tj. rusínská128), ani ĉeskoslovenských škol nebylo málo. Jejich poĉet se postupně vyvinul tak, ţe dle studie z roku 1936129 bylo 17 % všech škol na Podkarpatské Rusi ĉeskoslovenských (tj. s vyuĉovacím jazykem ĉeským nebo slovenským). Tyto školy navštěvovali hojně také Ţidé, coţ bylo přiměřené poměrnému zastoupení Ĉechů, Slováků a Ţidů na tomto území. To uvádí autor ĉlánku jako argument proti hlasům kritizujícím ĉeskoslovenskou školu na Podkarpatské Rusi: „Vytýká se jí zejména, ţe ĉechisuje a ţe chce Podkarpatskou Rus poĉeštit. Je to nejen nesmysl, ale je v tom i kus zlé vůle, neboť ze srovnávací statistiky kaţdý pozorovatel můţe nestranně poznati, ţe vedle ĉsl. škol zcela svobodně rozvíjejí se školy ostatních národností, rusínské, maďarské, německé i rumunské.“130 Je třeba k tomu dodat, ţe před první světovou válkou byla převáţná většina škol v této zemi maďarská, jen na několika desítkách škol se vyuĉovalo rusko-maďarsky, resp. jazyky menšin. Po zaĉlenění území pod oznaĉením Zakarpatská oblast do Ukrajinské sovětské socialistické republiky v roce 1946 byli Rusíni oznaĉeni za Ukrajince a jazykem vyuĉovaným na školách se stala spisovná ukrajinština.

128

Pozn.: Spisovný jazyk rusínský nebyl v té době ještě kodifikován, jazykové poměry na školách se tedy lišily a odpovídaly v zásadě moţnostem uĉitelů – vyuĉovalo se tedy, nářeĉími rusínštiny, ukrajinsky i rusky (velkorusky). 129

PEŠINA, J. Národní školství na Podkarpatské Rusi. In Podkarpatská Rus : Podkarpatská Rus : sborník hospodářského, kulturního a politického poznání Podkarpatské Rusi. Redig. J. Zatloukal. Brno : Subcarpatia; Uţhorod : Klub T.G. Masaryka, c2005, s. 259-266 130

PEŠINA, J. Národní … s. 264

60

Přestoţe tedy za první republiky nebyly všechny školy podkarpatoruské, nelze v porovnání s dobou minulou a budoucí mluvit o významném omezování národního školství. Státní uĉitelský ústav v Mukaĉevu, na jehoţ půdě především vznikalo České čtení, byl jedním ze tří, resp. ĉtyř středních škol pro uĉitele na Podkarpatské Rusi. Oznaĉoval se jako ruský/rusínský, působili na něm však i ĉeští uĉitelé a od roku 1929 měl ĉeskou poboĉku, vedenou zatímním správcem Janem Štrobachem. V letech 1929–1939 se tedy někdy hovoří o ruském/rusínském uĉitelském ústavu a ĉeském uĉitelském ústavu.131 Ĉeská poboĉka měla ve školním roce 1931/32 118 ţáků ve třech třídách a 3 uĉitele. Ne všichni absolventi pak působili na Podkarpatské Rusi, nýbrţ odcházeli i do dalších ĉástí republiky. Abiturienti a profesoři školy se v letech 1962–2006 z iniciativy Antonína Ĉáĉaly scházeli (Spolek Kantorských Mukačeváků), prvního sjezdu se zúĉastnilo 109 osob. Vydávali ĉasopis Kantorský Mukačevák, několikrát zmiňovaný v ĉasopise Podkarpatská Rus (v ĉ. 1/2003 Podkarpatské Rusi se referuje o ĉ. 136 Kantorského Mukačeváku).132 V Kantorském Mukačeváku by snad bylo moţno dohledat podrobnější informace i o Českém čtení, bohuţel není dostupný ve veřejných knihovnách.

131

PEŠINA, J. Školství na Podkarpatské Rusi v přítomnosti. Praha : Státní nakladatelští, 1933, s. 33-36;

KUŠTEK, V. Obrázky z Mukačeva. In Podkarpatská Rus : Časopis Společnosti přátel Podkarpatské Rusi. 1/2009, s. 5. Dostupný také z WWW: . 132

PILÁT, T. Z Kantorského Mukačeváku. In Podkarpatská Rus : Časopis Společnosti přátel Podkarpatské Rusi. 1/2003, s. 2.; KUŠTEK, V. Obrázky z Mukačeva. In Podkarpatská Rus : Časopis Společnosti přátel Podkarpatské Rusi. 1/2009, s. 5. Dostupný také z WWW: .

61

5.1. ČESKÉ ČTENÍ České čtení s podtitulem Listová čítanka pro mládeţ Podkarpatské Rusi a časopis pro sbliţování mládeţe české vycházelo od roku 1925 nejméně do roku 1929, a snad ještě ve 30. letech 20. století v Mukaĉevě. Jeho mateřskou půdou byl ĉeský státní uĉitelský ústav v Mukaĉevě, autorsky se na něm podíleli především vydavatel Jan Štrobach, uĉitel ĉeštiny, profesor a „zatímní správce“ ústavu133 a chovanci této školy. Od ostatních ĉasopisů zahrnutých do této práce se České čtení do jisté míry odlišuje – nevycházelo vlastně v zahraniĉí, nýbrţ na území našeho tehdejšího státu, a nebylo primárně urĉeno tamní ĉeské komunitě, nýbrţ i dětem jiné národnosti uĉícím se ĉeštinu a ĉtenářům z ostatních ĉástí ĈSR. Otázku místa vydávání můţeme pominout, přijmeme-li, ţe Podkarpatská Rus náleţela ĉeskému státu z historického hlediska po velmi krátkou dobu, a poukáţeme-li na rozdíl mezi mateřským jazykem potenciálního ĉtenářstva (rusínštiny134) a převaţujícím jazykem ĉasopisu (ĉeština). Zcela zanedbat však nelze kulturní sblíţení obou národů, vyvolané právě sdílením spoleĉného státu za první republiky (viz blíţe v úvodu). Hlavní, nikoliv jedinou cílovou skupinou byli podkarpatoruští ţáci. Jak píše Štrobach v předmluvě k prvnímu roĉníku, snadné, přístupné ĉlánky ze všech oborů školní výchovy měly ţákům usnadnit nauĉit se ĉeský jazyk. Štrobach jmenuje i další důvody, pro které se České čtení rozhodl vydávat: „…2) aby i uĉitel ĉeského jazyka měl ve „ĉtení" praktickou příruĉku, jejímiţ ĉlánky přiměřenými zdejším poměrům by doplnil vhodně materiál dosavadních ĉítanek do té doby, neţ bude vydána rozsáhlejší ĉítanka školními úřady. 3) abych vhodnými ĉláneĉky z Podkarpatské Rusi seznámil i ĉeskou mládeţ se ţivotem, zvyky a potřebami zdejšími a ukázal jí krásy bratrské země. 4) abych uveřejňováním ţákovských prací vedl mládeţ k samostatné ĉinnosti a k navazování vzájemných styků se studující mládeţí druhých zemí republiky. …“

133

KUŠTEK, V. Obrázky …. s. 5

134

V diplomové práci pouţívám termín rusínština (русиньскый язык), tak jak je v souĉasnosti běţně zaveden v ĉeském jazyce. V Českém čtení se však pro tento jazyk pouţívalo oznaĉení podkarpatoruština. Za první republiky někteří Rusíni pouţívali v ĉeštině pro svou řeĉ také oznaĉení ruština.

62

Nakolik České čtení plnilo svůj úĉel a kdo byli jeho skuteĉní ĉtenáři, se lze jen dohadovat. Dostupné informace o ĉtenářské obci jsou shrnuty na konci tohoto úvodu. České čtení vycházelo s měsíĉní, resp. dvouměsíĉní frekvencí s výjimkou dvou prázdninových měsíců, poprvé bylo vydáno v lednu r. 1925. Je obtíţné zjistit, kdy bylo vydávání ukonĉeno ĉi zda bylo v některých letech přerušeno. V ĉeských vědeckých knihovnách jsou k dispozici dva první roĉníky: Roĉník 1925 vycházel od ledna do ĉervna r. 1925 (ĉ. 1 aţ 6, s dvojĉíslem 2–3, kaţdé ĉíslo mělo samostatné stránkování). Jednotlivá ĉísla roĉ. 1926 nelze jednoznaĉně odlišit, dostupná je svázaná verze roĉníku, bez titulních listů (krom prvního a posledního dvojĉísla) a se stránkováním nezávisle na ĉíslech. Roĉník zaĉíná dvojĉíslem září–říjen 1925 (1.–2.) a je ukonĉen dvojĉíslem květen–ĉerven 1926 (9.– 10.). Lze soudit, ţe i ostatní ĉísla mohla být slouĉena do dvojĉísel (napovídá tomu ĉlenění vázaného roĉníku, ukonĉení textů na stránkách a přesahy na další strany). Krom prvních dvou roĉníků je dostupná Besídka : Příloha Českého čtení pro čtenáře začátečníky z roku 1925 (Ćíslo 1) a 1929 (Díl II.). S jakou frekvencí přílohy vycházely, není jasné. Adresář republiky československé135 zmiňuje v přehledu firem v Mukaĉevě v rubrice Noviny České čtení ještě v roce 1937, není však jisté, nakolik je údaj aktuální (za druhé světové války a později ĉasopis z politických a demografických důvodů nepochybně nevycházel). Vydavatelem byl Jan Štrobach, profesor mukaĉevského uĉitelského ústavu. Ĉasopis vydával vlastním nákladem, nejprve tiskem v tiskárnách Reform (Mukaĉevo, Masarykova ul. 1), později v Knihtiskárně Karpatia ("Karpatia" Tiskárna Könyvnyomda, Samuel Weisz). Roĉník 1926 a obě dostupné přílohy vytiskly Státní tiskárny v Uţhorodě. Jako adresa redakce je v prvním roĉníku uvedena Duchnoviĉova ul. 17, Mukaĉevo. Výše nákladu uvedena není. Cena vĉetně poštovného ĉinila u prvního roĉníku 1,50 Kĉs za 1 ĉíslo, cena roĉního předplatného u druhého roĉníku byla 10 Kĉ, Besídka z roku 1925 stála 70 hal., z roku 1929 2,5 Kĉs. Ĉasopis i jeho přílohy měly menší formát, v ĉernobílém provedení. Jednotlivá ĉísla prvního roĉníku ĉítala kolem 20 stran a zhruba stejný poĉet ĉlánků. První z excerpovaných příloh měla 16, druhá 32 stran.

135

Adresář republiky Československé pro průmysl, ţivnosti, obchod a zemědělství. Svazek 2, Seznam adres: Země Moravskoslezská, Slovensko, Podkarpatská Rus = Adressbuch der Cechoslovakischen Republik für Gewerbe, Handel und Landwirtschaft .... Band II. II. Praha : Rudolf Mosse, 1937. Podkarpatská Rus, s. 3176. Dostupné z WWW: .

63

Kaţdé ĉíslo obsahovalo několik obrázků, z toho obvykle jeden ĉi dva celostránkové. Některé ilustrace byly vytvořeny zřejmě přímo pro České čtení ĉi přejaty z jiných dětských ĉasopisů, některé kresby jsou přetištěny z klasické literatury (např. z Alšova Špalíčku). U dalších obrázků není tvůrce zřejmý, jde o fotografie, kresby ĉi nákresy a lze se domnívat, ţe je vytvořili autoři příslušných ĉlánků. Obálky zdobí folklorizující kresba krojované dívky na pozadí podkarpatské krajiny od Ladislava Kaigla, který do ĉasopisu přispíval i dalšími kresbami a ĉlánky (blíţe o něm viz v oddíle 6.1.1. Autoři). První strana ĉísel prvního roĉníku byla v horní ĉásti zdobena kresbou (rytinou) praţských Hradĉan a Mukaĉevského hradu, ovinutou lipovými ratolestmi, signovanou Příbranský. Řada ilustrací pochází od Františka Pavla Malého (1882–1952), ĉeského grafika a ţurnalisty, který kreslil i pro jiné ĉasopisy (mj. Malého čtenáře). Základním jazykem je ĉeština, některé ĉlánky jsou psány slovensky, objevují se i ukázky z rusínštiny136 (zejména lidová slovesnost) a ruštiny a z dalších slovanských jazyků. Cyrilice (azbuka) je někdy transkribována do latinky. Příloha Besídka byla výhradně ĉeská. Obĉas nalezneme pravopisné nepřesnosti nerespektující tehdejší pravidla, např. v ĉlánku O Dorostu Čsl. Červeného Kříţe137 Pavly Molnárové, redaktorky měsíĉníku Lípa, jsou velká/malá poĉáteĉní písmena v názvech psána podle anglického vzoru, coţ zřejmě odpovídalo zvyklostem v Ĉeskoslovenském ĉerveném kříţi jako mezinárodní organizaci. Co se týĉe ĉtenářské obce, její sloţení a velikost nelze přesně dohledat, náklad ĉasopisu není znám. Z dopisů ĉtenářů, otištěných v prvních ĉíslech můţeme soudit, ţe ĉasopis vzbudil poměrně velkou pozornost, a to nejen na Podkarpatské Rusi. Zájem projevily ĉeské školy různého stupně (obĉanská škola z Jablonce nad Nisou, která měla druţbu s podkarpatoruskou řecko-katolickou školou

v Brestově, gymnasium v Klatovech,

novojiĉínské reformní reálné gymnasium, uĉitelský ústav v Ĉeských Budějovicích, jehoţ chovanci objednali 85 výtisků) a ţáci měšťanské školy a ruského uĉitelského semináře v Mukaĉevě. O Českém čtení referovaly některé ĉasopisy, např. v ĉísle 28 Bratrství (ĉasopis ĉsl. vojska)138. Na rozsah odběratelů lze usuzovat také podle přispěvatelů. Více informací o těchto autorech je uvedeno v oddíle 6.1.1. Autoři.

136

V diplomové práci je pouţit termín rusínština, tak jak je v souĉasnosti běţně zaveden v ĉeském jazyce. V Českém čtení se však pro tento jazyk pouţívalo oznaĉení podkarpatoruština. 137

České čtení, 1926, s. 128–129.

138

Skuteĉnost, ţe se o Českém čtení zmiňují jiné ĉasopisy, je uvedena v ĉ. 1/1926, kde je vytištěn i text ĉlánku z Bratrství. Toto tvrzení nebylo ověřeno.

64

5.1.1. AUTOŘI

Řada ĉlánků v Českém čtení není podepsána, lze předpokládat, ţe autory byli ĉleni redakce, pravděpodobně profesoři Mukaĉevského uĉitelského ústavu v ĉele s Janem Štrobachem. Publikovány byly i práce chovanců této školy, tedy budoucích uĉitelů, případně jejích absolventů. Ĉlánky ze svých oborů (z oblasti přírodních věd, vlastivědy aj.) hojně přispívali uĉitelé, ţáci ĉi abiturienti mukaĉevského reálného gymnasia (ĉasto např. byly uváděny národopisné ĉlánky prof. Františka Gregora139, který pro České čtení vytvořil opakovaně otištěnou mapu Podkarpatské Rusi), ĉlenové jiných škol vyššího stupně a uĉitelských ústavů se sídlem ve větších podkarpatoruských městech (krom Mukaĉeva např. Berehovo, Chust, Uţhorod…) a uĉitelé obecních škol. Neméně se na náplni Českého čtení podílely ĉeské školy různého stupně (měšťanské školy, gymnasia, uĉitelské ústavy) z ostatních ĉástí republiky (Ĉeské Budějovice, Jablonec nad Jizerou, Ĉeský Těšín, Brno, Praha aj.). Významným autorem byl dále Ladislav Kaigl140, ĉeský umělec (spisovatel a kreslíř) působící v Podkarpatí a souĉasně kulturní referent školského referátu v Uţhorodě141 a profesor v Mukaĉevě. Pod některými ĉlánky jsou uvedeny iniciály autora St. T., jehoţ totoţnost se nepodařilo zjistit. Další skupinou přispěvatelů byli odborníci a pracovníci z různých odvětví (lékaři, lesní, ředitel dětského domova…). Řada ĉlánků byla převzata z jiných periodik (Bratrství, Mladý čtenář, Naše Praha, Úsvit), mezi autory najdeme např. Anuši Mittelhorbovou ĉi Františka S. Procházku. V případě přílohy Besídka byly přejímány texty (bez uvedení autora) z Malého čtenáře a z některých dobových ĉítanek142. Objevují se i příspěvky dalších soudobých spisovatelů, jejichţ tvorba však nebyla urĉena přímo mládeţi, byla zaměřena převáţně na vlastivědné náměty,

139

František Gregor st. (1896-1942), středoškolský profesor a entomolog, redaktor Entomologických listů a vlastivědného ĉasopisu Kravařsko; TOMEŠ, J., et al. Československý bibliografický slovník, Praha : Academia, 1992, s. 172. ISBN 80-200-0443-2; LOSKOTOVÁ, I., et al. Encyklopedie dějin města Brna [online]. 2004, 4. 12. 2010 [cit. 4. 12. 2010]. Heslo František Gregor. Dostupné z WWW: . 140

Na dvou místech je zřejmě omylem uvedeno „K. Kaigl“. Jednou je pod ilustrací k písni uvedeno „prof. K. Kaigl, Mukaĉevo“, avšak přímo v kresbě je signatura „L. Kaigl“. 141

POP, Ivan. Malíři podkarpatské školy – vrchol rusínskeho národního obrození [online]. 10. 11. 2009 [cit. 4. 3. 2010]. Dostupné z WWW: . 142

Tj. Slovenská čítanka, Bartošova „Dom. čítanka“, Zlatá brána

65

jmenujme např. Amálii Koţminovou (1876–1951), národopisnou pracovnici a autorku próz z prostředí Jiţních Ĉech a Podkarpatské Rusi143. Vydavatel ĉerpal i z klasické literatury, zejména z ĉeské a méně z rusínské, obĉas i z ruské. Obvykle jsou uvedeny úryvky ze známých děl ĉi u kratších próz a u básní i celistvé útvary, někdy vydavatel texty zjednodušil a přizpůsobil ĉtenářským moţnostem školáků. Vybíral stěţejní osobnosti jednotlivých národních literatur, běţně vyuĉované ve školách, málokdy ale zaměřené přímo na tvorbu pro děti a mládeţ (K. J. Erben, A. Jirásek, B. Němcová, J. Neruda, J. V. Sládek; A. V. Duchnoviĉ, Hviezdoslav; L. N. Tolstoj).

5.1.2.

OBSAH

České čtení – běţná čísla Typickým jevem v Ĉeském ĉtení jsou shluky dvou ĉi více příspěvků k urĉitému tématu. Mají různou formu – folkloristické ĉlánky bývají doplněny ukázkou lidové slovesnosti, místopisné reportáţe pověstmi, medailony spisovatelů úryvky z jejich díla a citáty. Rozliĉná témata, kterým se věnuje Ĉeské ĉtení, jsou zmíněna v následujících odstavcích u jednotlivých skupin literárních útvarů. Dominujícím ţánrem ĉasopisu jsou populárně nauĉné ĉlánky z různých oborů. Ĉasto je těţké rozlišit, kdy ještě jde o ĉistě nauĉný text a kdy jiţ o beletrii. I statě, které mají jednoznaĉně informativní charakter, bez zvláštních mravních ĉi estetických záměrů, obsahují řadu aktualizujících prvků – metaforická vyjádření, básnické přívlastky ĉi řeĉnické figury, texty jsou obvykle adresovány přímo ĉtenáři (ĉtenářům), obsahují i závěreĉná ponauĉení ĉi výzvy. Tak například ĉlánek O houbách je uvozen větou: „Od ĉasného jara aţ do pozdní jeseně objevují se obĉasně, jakoby dotykem ĉarovného proutku stvořeny, různé druhy hub.“144 S ní kontrastuje v jednom z následujících odstavců procenty vyjádřený obsah bílkovin v jednotlivých druzích. Také ĉlánek O horském koni v Podkarpatské Rusi145 (tj. o huculském koni) se nejprve tváří jako literatura umělecká, zaĉíná řadou řeĉnických otázek, pokraĉuje jako příběh nebohého, strádajícího koníĉka (v

143

FORST, Vladimír, et al. Lexikon české literatury : Osobnosti, díla, instituce. Díl 2, sv. II, K-L. Praha : Academia, 1993. s. 909. ISBN 80-200-0345-2. 144

O houbách. In České čtení, 6/1925, s. 15

145

NEUMAN, H. O horském koni na Podkarpatské Rusi. In České čtení, roĉ. 1926, s. 19-21

66

singuláru), v závěru však jiţ poskytuje konkrétní, i ĉíselné informace o obrodě chovu těchto koní za přispění státu. V próze Osvobozená země146, podávající krátký nástin postupné poroby rusínského národa a jeho „vysvobození“, je ĉtenář vtaţen do děje jiţ synekdochami typu pars pro toto, za podpory dalších poetických vyjádření: „Smutné, dojemné jsou dějiny Rusína. Před tisíciletími přihnal svá stáda do tichých horských údolí a vodil svůj pluh na úrodných rovinách pod Karpaty, za Tisou a na stepi uherské. … na jeho šíji dolehla ozbrojená pěst maďarského bojovníka…“ V tomto případě jde jiţ ale spíše o jakousi historickou povídku neţ o běţný populárně-nauĉný ĉlánek. Takovéto nauĉné ĉlánky s jistou mírou uměleckého pojetí jsou nejobvyklejší. Výjimkou nejsou ale ani cestopisné příspěvky, reportáţe, medailony a jiné. Tematická skladba odpovídá zaměření ĉasopisu – nejĉastěji se objevují vlastivědné, národopisné a folkloristické náměty, a to jak z ĉeské, tak z podkarpatoruské strany. Týkají se geografických, historických ĉi hospodářských zajímavostí: ĉeských i podkarpatoruských měst, hradů a dalších míst (na takové ĉlánky nezřídka navazují místní pověsti), výjevů z krajiny a ze ţivota v některých oblastech Podkarpatské Rusi, ĉeských a méně rusínských dějin, různých národů a menších etnických skupin ţijících na území Ĉeskoslovenska, resp. Podkarpatské Rusi, a dalších slovanských národů (krom Ĉechů, Slováku a Rusínů také Ţidů ĉi Romů – „cikánů“, Chodů nebo Pobaltských Slovanů). Velký prostor je věnován historickým i souĉasným osobnostem. Jde o struĉné ĉi rozsáhlejší biografie, obsahující někdy citáty, medailony, oslavné epické texty i básně, gratulace u příleţitosti výroĉí apod. Nejzmiňovanější je T. G. Masaryk, připomíná se jeho ţivot i myšlenky. Ĉást ĉlánků je zaměřena na otázky státu a demokracie. Vlastivědně orientovanou produkci doplňují jazykovědné ĉlánky, dotýkající se zejména lexikologické sloţky – např. lidového botanického a mykologického názvosloví ĉi etymologie místních názvů. Původ jmen je jinak v Českém čtení objasňován spíše formou pověstí. Ve dvou ĉíslech má ĉtenář moţnost porovnat mezi sebou různé slovanské jazyky a některé další jazyky na povídce Dělnice a kohout147 , která je zapsána ĉesky, slovensky, polsky, srbochorvatsky, slovinsky,

146

Osvobozená země. In České čtení, roĉ. 1926, s. 2

147

Povídka "Dělnice a kohout" v některých slovanských jazycích a nářečích. In České čtení, 5/1925, s. 19; Povídka "dělnice a kohout" v neslovan. jazycích, kterými se mluví na Podkarpatské Rusi. In České čtení, 6/1925, s. 17.

67

podkarpatorusky, rusky, malorusky – ukrajinsky148, maďarsky, ţidovským ţargonem149, německy a rumunsky. Objevují se i příspěvky literárněvědné. Jsou to zejména medailony, portréty ĉi krátké ţivotopisy klasických spisovatelů, doplněné úryvky z jejich tvorby, v případě S. Ĉecha jsou uvedeny obsahy některých děl. Dva ĉlánky přibliţují typy podkarpatských lidových písní (koljadka, kolomejka), někdy jsou připojeny k příslušnému literárnímu útvaru jen struĉné vysvětlivky (balada, pověst). Jen obĉas se vyskytují přírodovědné nauĉné ĉlánky, s tématy z oblasti botaniky ĉi mykologie, fyzické geografie ĉi fyziky, a ĉlánky z dalších oborů (vojenství, etiketa…). Někdy mají spíše charakter publicistický (např. zpráva Nový prvek). To lze říci i o dalších informativních textech, které se dotýkají spolkového ţivota (Ĉsl. ĉervený kříţ, Sokol), sociálního a zdravotního zabezpeĉení (ĈĈK), péĉe o mládeţ v dětských domovech ĉi o nevidomé děti. K výchově sirotků se váţe i úryvek z kroniky mukaĉevského dětského domova Po čtyřech letech, popisující úspěšné uplatnění bývalého chovance v uĉení u kamenického mistra v Ĉechách, který o jeho prospívání ústavu pravidelně referoval150. Některá ĉísla věnují ĉást prostoru právě probíhající ĉi odeznívající události – lednové ĉ. 1/1925 Vánocům, ĉ. 2–3/1925 T. G. Masarykovi, jehoţ narozeniny připadají na březen, ĉ. 6/1925 Janu Husovi. Mravouĉné ĉlánky s výmluvnými názvy např. Ideál, náš cíl ĉi Spoření, zlaté koření apelují na hodnoty a dobré chování mladých ĉtenářů. Obsahují oslovení ĉtenáře, řadu imperativů a řeĉnických otázek. M. Gregorová ukazuje ctnosti na povaze babiĉky B. Němcové (hrdost a spravedlnost nezávisle na sociálním původu, vlastenectví). Varování před nástrahami alkoholu má formu tří příspěvků, z nichţ jeden obsahuje Masarykův citát a informace o prohibici v zahraniĉí, zdravotních dopadech konzumace lihovin a popis pokusu s rostlinou a lihem, druhý je zprávou o nešťastné smrti dětí náhodně poţivších denaturovaný líh, třetí příběhem ze ţivota rodiny alkoholiků.151

148

Oznaĉení jazyků zde respektuje názvy uvedené v originále, byť v některých případech neodpovídají souĉasné praxi (podkarpatoruština – rusínština; srbochorvatština, jejíţ existence je dle názoru ĉásti veřejnosti a odborníků sporná). V titulu ĉlánku se navíc hovoří o „jazycích a nářeĉích“, dnes však jsou všechny jmenované jazykové útvary povaţovány za svébytné jazyky. 149

Podkarpatoruský ţidovský ţargon. Ve fonetickém přepisu.

150

Po čtyřech letech. In České čtení, 2-3/1925, s. 35

151

České čtení. 2–3/1925, s. 34

68

Ĉistě umělecká autorská próza se vyskytuje v menší míře. Obvykle jde o ukázky z klasické literatury. Původní beletristické texty jsou ojedinělé. Krom převyprávění pověstí, pohádek apod. (viz níţe) můţeme v dostupných ĉíslech Českého čtení najít jen bajku Člověk a medvěd, povídku se zvířecím hrdinou Ze ţivota pstruha, dobrodruţný příběh Nebezpečný hon a několik vyprávění. Zajímavou formou je rozhovor „dědouška“ s vnuĉkou na pokraĉování152. Zahrnuje celkem sedm krátkých ĉástí, z nichţ poslední je jen monologem dívenky k pejskovi Puntíĉkovi. Přemýšlivá holĉiĉka klade dědeĉkovi záludné dotazy, tak jak je v útlém dětství zvykem, nebo mu vypráví o svých přáních, dědeĉek jí trpělivě odpovídá a vlastními otázkami se ji snaţí motivovat k dalšímu přemýšlení. Jde o jeden z mála původních ĉistě beletristických útvarů, vyskytujících se v Českém čtení, navíc nezvykle urĉený spíše menším dětem. V případě poezie jsou vybírána díla významných ĉeských a rusínských spisovatelů i básně, píseň ĉi veršovaná bajka, které vytvořili autoři přímo pro Ĉeské ĉtení. Témata jsou obyĉejně přírodní nebo vlastenecká. Celkově jsou veršované útvary méně ĉasté. Velkou roli hraje v ĉasopise lidová slovesnost, která je důleţitým prostředkem pro poznávání jazyka a kultury. Publikována je řada rusínských a ĉeských pověstí, zejména místních, o původu a téţ historických. Převyprávěli je ĉasto ţáci středních škol, vĉ. uĉitelských ústavů na Podkarpatské Rusi. Dále je otištěno několik podkarpatoruských lidových pohádek, jedna pravděpodobně umělá pohádka o princezně Slavěnce a ĉokoládě a jedna anekdota. Jeden ĉlánek obsahuje ukázky rusínských ukolébavek, rozpoĉitadla a říkadla při tluĉení másla. Z národních písní najdeme jednu slovenskou, jednu ruskou a několik rusínských. Zvláštní pozornost je třeba věnovat dvěma podkarpatoruským, resp. ukrajinským písňovým formám: Koljadky (téţ koljady) jsou dle Českého čtení153 jedny z nejstarších ruských písní, původně zpívané při pohanských obřadech, později při křesťanských svátcích, s křesťanskými jmény, ovšem při zachování dávného ducha. Encyklopedie rusínské kultury a historie154

152

KAIGL, L. Dědouškovy rozhovory s vnučkou. In České čtení, 2-3/1925, s. 22; KAILGL, L. Dědoušek, vnučka, ptáček a poutníček. In České čtení, 5/1925, s. 16-18. 153

KAĈUŇUK. Koljady. In České čtení, 1926, s. 59.

154

MAGOCSI, P. R., POP, I. Encyclopedia of Rusyn History and Culture. Toronto : University of Toronto Press, 2005

69

(2002) o nich hovoří jako o rusínských lidových vánoĉních písních. V ĉasopise jsou uvedeny jen dvě koljadky, obě se vztahují k Vánocům. Kolomyjky (téţ kolomejky) jsou, jak je se píše v jednom ze ĉlánků155, jednoduché prosté rusínské popěvky týkající se běţných událostí, tuţeb a přání. Slovník literární teorie156 je definuje jako ukrajinský lidový popěvek o dvou ĉtrnáctiverších, doprovázený ĉasto tancem. Ve většině ĉísel se objevují citáty významných osobností historie a kultury, a to buď samostatné, nebo ĉastěji vázané k ĉlánkům, obvykle s tematikou vlastenectví, demokracie ĉi ctností. Dopisy ĉtenářů, jak z podkarpatoruské, tak z ĉeské strany, jsou uveřejněny v prvních dvou ĉíslech ĉasopisu (1, 2–3/1925). Tato ĉísla jsou doplněna hádankami a americkou kříţovkou. Na konci ĉísla 2–3/1925 jsou otištěny reklamy. Některá ĉísla věnují ĉást prostoru právě probíhající ĉi odeznívající události – lednové ĉ. 1/1925 Vánocům, ĉ. 2–3/1925 T. G. Masarykovi, jehoţ narozeniny připadají na únor, ĉ. 6/1925 Janu Husovi.

Besídka: Příloha Českého čtení pro čtenáře začátečníky Texty vybrané do přílohy Besídka formálně i obsahově zcela odpovídaly svému zaměření na zaĉínající ĉtenáře – byly krátké, jednoduché, z hlediska ţánrů a témat jasně urĉené malému dítěti. Měly vlastně charakter ĉítanky, ĉásteĉně (v případě Besídky z roku 1929) i dětské encyklopedie, resp. opakování z různých školních předmětů. Příloha z roku 1925 přináší na prvních jedenácti stranách především původní, případně převzaté a zkrácené ĉi převyprávěné povídky, pohádky, pověsti ĉi básně. Náměty jsou zimní a vánoĉní, humorné ze ţivota, tradiĉní pohádkové (vodník…) a historické. Z lidové poezie jsou zařazena dětská říkadla, hry a písně a balada Osiřelo dítě. Následuje rubrika Ţákovské dopisy a práce, která zahrnuje pozdrav ţáků z Ĉeských Velenic, kteří mj. přirovnávají svou situaci (útisk a následnou úlevu po připojení k ĈSR) k té na Podkarpatské Rusi, a pak řadu příspěvků malých ĉtenářů, které se ţánrově i tematicky

155

STUPKA, O. Podkarpatské kolomejky. In České čtení, 1926, s. 8–9.

156

VLAŠÍN, Š. et al. Slovník literární teorie. Praha : Ĉeskoslovenský spisovatel, 1977.

70

podobají předcházející ĉásti Besídky. V posledním oddíle Veselý koutek najdeme vtipy, Příhody Barona Prášila, další anekdoty a hádanky. Druhá Besídka (1929) je delší a důsledněji ĉleněna na rubriky. Náplň oddílu Národní říkadla, písničky a hádanky odpovídá svému názvu, ĉítá více neţ ĉtyřicet kusů z lidové poesie, z toho jednu píseň (Hajej, můj zlatoušku) s celostránkovou Alšovou ilustrací, dvě modlitbiĉky z Broučků J. Karafiáta. V rubrice Povídky, pohádky, a legendy najdeme ţertovné povídky, méně známé pohádky zapsané podle lidového vyprávění nebo podle B. Němcové ĉi K. J. Erbena, pověsti, např. Původ kořalky ĉi povídky J. Košťála o Pánu Jeţíši a několik dalších ĉlánků. Oddíl je doplněn Erbenovou baladou Polednice, lidovým říkadlem, pohádkou ve verších a příslovím. Další dvě ĉásti jsou zaměřeny především na vědomosti: Řemeslníci a ţivnostníci obsahují ĉtyři odstavce, v nichţ jsou vyjmenována různá povolání a náplň jejich ĉinnosti. Lidské tělo je sérií otázek a odpovědí k tomuto předmětu. Také Dějepisné články a pověsti jsou zaměřeny na poznání, děje se to však především formou beletristických útvarů, nepostrádají tedy estetickou sloţku. Většinou jsou to pověsti, a to výhradně z ĉeských dějin, doplněny jsou několika historickými ĉlánky. Jsou řazeny chronologicky – od původu Slovanů aţ po dobu Jiřího z Poděbrad. Na konci přílohy ĉtenář najde ĉtyři delší pohádky.

71

6. SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ

První etapa ĉeského vystěhovalectví do Spojených států amerických zaĉíná v polovině 19. století a vrcholí v 80.lLetech tohoto století, důvody jsou ekonomické. Většina krajanů se usazuje v Chicagu, Clevelandu a New Yorku. K roku 1940 dosáhl poĉet Ĉechů 750 tisíc157 (poĉet Ĉechoslováků k roku 1932 celkem 1,2 milionu). Další vlny exilu, především politického, přicházejí po roce 1948 a 1968. Vzhledem k rozsahu emigrace do USA o ní na tomto místě neuvádím podrobnější informace. Věnuje se mu ĉetná literatura, základní informace lze najít např. v monografiích Češi v cizině 1850–1938158, České menšiny v Evropě a ve světě159 nebo Češi v Americe160. Ve Spojených státech americký vycházelo do roku 1938 také zdaleka největší mnoţství ĉeského (ĉeskoslovenského) tisku. Katalog Zahraničních krajanských časopisů161 zaznamenává téměř pět set novin a ĉasopisů, k tomu navíc na padesát kalendářů. Po roce 1945 jich je jiţ méně, katalog Exilová periodika162 uvádí 163 poloţek v USA (o něco více jich má Německo). Periodika pro mládeţ reprezentuje především Přítel dítek, který vycházel po několik desetiletí (1889–1947), a Svobodná škola, která existuje od roku 1896 zřejmě dosud. Poĉátkem 20. století se po několik let vyskytovala Zlatá hvězda (1901–1903) a jako příloha Ţenských listů Noviny pro maličké (od roku 1905 nejméně do roku 1908). Všem uvedeným jsem věnovala samostatné kapitoly. Kromě těchto ĉasopisů v 19. století, resp. poĉátkem století 20. vzniklo několik dalších, ţádný z nich však není dochován v ĉeských knihovnách:

157

FOLPRECHT, J. Naši krajané v cizině. Praha : Václav Petr, 1940, s. 27.

158

VACULÍK, J. Češi v cizině 1850–1938. Brno : Masarykova univerzita, 2009.

159

VACULÍK, J. České menšiny v Evropě a ve světě. Praha : Libri, 2009.

160

DUBOVICKÝ, I. Češi v Americe = Czechs in America. Praha : Praţské edice, 2003.

161

ŠTĚDRONSKÝ, F. Zahraniční krajanské noviny, časopisy a kalendáře do roku 1938. Praha : Národní knihovna v Praze, 1958. 162

FORMANOVÁ, L., GRUNTORÁD, J., PŘIBÁŇ, M. Exilová periodika : Katalog periodik ĉeského a slovenského exilu a krajanských tisků vydávaných po roce 1945. Jeţek; Libri Prohibiti : Praha, 1999. ISBN 80-85996-24-3.

72

V Milwaukee vydával Anton Novák za redakce Ant. Jurky týdeník (někdy měsíĉník) Besídka dětská. Vycházel od března 1884 a v roce 1886 splynul s ĉasopisem Domácnost (1882 aţ 1932?).163 V letech 1895–98 vycházela v Baltimore Besídka, Obrázkový týdenník pro mládeţ. Vydávala ji Evangelická Jednota a redigoval Vincent Písek. Ve studii Padesát let českého tisku v Americe z roku 1911 se uvádí, ţe byl ĉasopis později „ přestěhován do New Yorku, kde jej rediguje rev. Vincent Písek v ĉís. 347 vých. 74 ul.“164. Dle Zahraničních krajanských časopisů zaĉal V. Písek s pomocí presbyterního nakladatelského výboru Besídku znovu vydávat v roce 1900 a ještě v roce 1911 vycházela. Besídka jako měsíĉník byla pak zaznamenána ještě v roce 1933 v Pittsburghu.

165

Monografie Čechoamerická

periodika 19. a 20. století eviduje kromě baltimorské Besídky, oznaĉené jako Besídka (I), ještě Besídku (II), která měla vycházet od roku 1896 zřejmě do roku 1929 jako měsíĉník v Pittsburghu a vydávána byla Presbyteriánským Výborem. Vzhledem k uvedeným charakteristikám mohla mít spojitost s výše jmenovanou Besídkou. Dále registruje ještě Besídku (III) s podtitulem Obrázkový sborník pro mládeţ, kterou vydávala jednou roĉně od roku 1897 patrně do roku 1909 v New Yorku American Tract Society.166 Zdá se, ţe i tato Besídka mohla s předchozími souviset. Případně mohlo jít skuteĉně o tři zcela odlišné ĉasopisy a návaznost uváděná Zahraničními krajanskými časopisy je mylná. Dětské besídky vydával od roku 1898 zřejmě po dva roky Školní výbor v Clevelandu.167 Měsíĉník pro evangelickou mládeţ Přítel, vycházející od listopadu 1907 do května ĉi ĉervna 1909, vydával a redigoval v New Yorku V. P. Baĉkora, farář ĉesko-bratrské presbyterní církve v Bronxu.168

163

ŠTĚDRONSKÝ, F. Zahraniční … s. 64-65, ĉ. 371 a s. 77-78, ĉ. 461.

164

ĈAPEK, T. Padesát let českého tisku v Americe (1860-1910), s doplňky do začátku 1911. New York : Správní radové "Bank of Europe", 1911, s. 154. 165

ŠTĚDRONSKÝ, F. Zahraniční … s. 64, ĉ. 370.

166

JAKLOVÁ, A. Čechoamerická periodika 19. a 20. století. Praha : Nakladatelství Academia, 2010, s. 417, ĉ. 30-32. ISBN 978-80-200-1810-6 167

ŠTĚDRONSKÝ, F. Zahraniční … S. 76, ĉ. 452.

168

ŠTĚDRONSKÝ, F. Zahraniční krajanské noviny, časopisy a kalendáře do roku 1938. Praha : Národní knihovna v Praze, 1958, ĉ. 108, ĉ. 688.

73

6.1. PŘÍTEL DÍTEK Téměř sedmdesát let (1889–1947) vycházel v Chicagu katolický Přítel dítek, Časopis pro Česko-Americkou mládeţ a přátele její169, který byl přílohou ĉasopisu Katolík170. Převaţovala literární sloţka a náboţenské zaměření bylo jasně patrné. První ĉíslo Přítele dítek vyšlo 24. prosince 1889171, spoleĉně s ĉísly z roku 1890 se zřejmě povaţuje za první roĉník, roĉník 1891 je oznaĉen jako druhý, poĉínaje prvním, lednovým ĉíslem. Přílohou Katolíka se stal patrně hned v roce 1893, kdy tento ĉasopis pro dospělé ĉtenáře vznikl172. Přítel dítek zanikl v roce 1947 (Katolík aţ v roce 1975).173 V ĉeských knihovnách nejsou dostupné všechny roĉníky. Periodicita byla týdenní (Katolík periodicitu několikrát změnil, po většinu ĉasu vycházel dvakrát ĉi třikrát týdně174), ĉíslovalo se podle kalendářního roku, ĉasopis se vydával i během prázdnin. Vydavatelem byl Řád Ĉeských Benediktinů v Chicagu. Postupně ĉasopis redigovali Prokop Neuţil, B. Kvítek, Valentin Kohlbeck, Josef Chvátal, Jindřich Zeissl, Placid Šašek, Bonifác Tomek a další.175 Přítel dítek měl zpravidla 16 stran (ĉíslování bylo průběţné). Formát se několikrát změnil, v roce 1916 měl 24 x 16 cm176. V kaţdém ĉísle bylo několik ilustrací. Náklad v roce 1924 ĉinil 4 496 výtisků.177

169

JAKLOVÁ, A. Čechoamerická periodika 19. a 20. století. Praha : Nakladatelství Academia, 2010, s. 499, ĉ. 481. ISBN 978-80-200-1810-6 170

FORMANOVÁ, L., GRUNTORÁD, J., PŘIBÁŇ, M. Exilová periodika : katalog periodik českého a slovenského exilu a krajanských tisků vydávaných po roce 1945. Jeţek; Libri prohibiti, Praha, 1999, s. 273, ĉ. 577. ISBN 80-85996-24-3. 171

ĈAPEK, T. Padesát let českého tisku v Americe (1860-1910), s doplňky do začátku 1911. New York : Správní radové "Bank of Europe", 1911, s. 139, ĉ. 117. 172

FORMANOVÁ, L. Exilová … s. 273, ĉ. 577.

173

JAKLOVÁ, A. Čechoamerická … s. 499, ĉ. 481.

174

FORMANOVÁ, L. Exilová … s. 273, ĉ. 577.

175

JAKLOVÁ, A. Čechoamerická … , s. 499, ĉ. 481.

176

ŠTĚDRONSKÝ, F. Zahraniční krajanské noviny, časopisy a kalendáře do roku 1938. Praha : Národní knihovna v Praze, 1958, ĉ. 108, ĉ. 689. 177

ŠTĚDRONSKÝ, F. Zahraniční … ĉ. 108, ĉ. 689.

74

Autoři ĉasto nebyli u ĉlánků uvedeni, pokud ano, objevovala se jména ĉeských i světových autorů, ale větší ĉást ĉlánků, zvláště náboţenských, zřejmě psali ĉlenové řádu. Ĉasopis byl psán ĉesky, ve třicátých letech měl vedle delší ĉeské i několikastránkovou anglickou ĉást. Zpoĉátku byly náplní především výrazně věrouĉné příspěvky, úryvky z bible s připojeným výkladem, deklamovánky, „rozmluvy s maliĉkými o ţivotě“ (Zvěst vţdy nová), rubriky Apoštolát modlitby, Jeţíškovo putování, Putování po Svaté Zemi (podobná rubrika existovala i ve třicátých letech pod názvem Pouť po Svaté Zemi), Svaté dítky o dětství svatých apod. Postupně se objevuje více básní a povídek, i kdyţ povětšinou výchovného aţ náboţenského charakteru. Ve třicátých letech byly zařazovány i různé povídky na pokraĉování, např. dobrodruţné, historické a další (Kája Mařík F. Háje, Malý lord v překladu Elišky Krásnohorské, Výš a výše Anuše Mittenhubrové…), ĉi České pohádky pro americkou mládeţ. V rubrice Ze strýčkova stolku, resp. Strýčkova hovorna pouĉoval některý „strýĉek“ děti, jak se správně chovat v různých situacích, coţ ilustroval většinou na příkladu vhodných příběhů. Velký prostor (i několik stran) byl věnován dopisům ĉtenářům a odpovědím na ně. Brzy vznikla rubrika Pro ma-lé čte-ná-ře, s krátkou povídkou s vyznaĉeným slabikováním. Od dvacátých let byly podobné povídky zařazovány v rubrice Česká hodinka, resp. Hodinka v českém pravopise, která obsahovala obvykle i mluvnické úkoly. Zábavě slouţily teĉkovky, malovánky (omalovánky) s náboţenskými motivy a rubriky Strýčkovy oříšky a Zábavný koutek s několika rébusy a jinými hříĉkami. Na anglických stránkách bývala jedna ĉi dvě povídky, báseň, zajímavosti, ĉlánky o svatých, kouzelnický koutek, teĉkovka, sloupek Nursery Rhyme Puzzle – obrázek se skrytými motivy a básniĉkou – ĉi kutilská rubrika The Handy Boy At Home.

75

6.2. SVOBODNÁ ŠKOLA Svobodná škola (Free Thinking School) existuje přes sto let, od roku 1896 zřejmě dodnes, a je tak patrně vůbec nejdéle vycházejícím ĉeských krajanským ĉasopisem pro děti a mládeţ. První ĉíslo ĉasopisu vyšlo 15. 12. 1896178, a v Ĉeské republice jsou doloţena ĉísla z roku 2006. Původně šlo o měsíĉník, později dvouměsíĉník, nejpozději od roku 1996 ĉtvrtletník179. Ĉíslování odpovídalo kalendářnímu roku. Podtitul zněl nejprve Měsíčník věnovaný zájmům českých svobodomyslných škol ve Spojených státech (1897), později Kniha česko-americké svobodomyslné mládeţe (1900), Kniha svobodomyslné mládeţe (1911), Obrázkový časopis pro výchovu mládeţe české v duchu svobodomyslném (nejpozději od roku 1929), Obrázkový časopis pro výchovu mládeţe české (od sedmdesátých let), Obrázkový časopis pro výchovu české mládeţe (od roku 1992180). Vydával jej v Chicagu Sbor pro dobro svobodomyslných sobotních a nedělních škol, přejmenovaný později na Sdruţení Ĉeských svobodomyslných škol (nejpozději v roce 1929). Tiskla Národní tiskárna. Jako redaktoři postupně působili mj. Alois Janda (1896, snad i později), František Dagobert Novák (od 1897), B. Jandová (převzala redakci po manţelu A. Jandovi v roce 1911), K. B. Svoboda (1916), Antonín Machek (nejpozději od 1929), Bohumil Marek (60. léta), Viktor Ĉejka (60. aţ 80. léta), Sáva Rokniĉ (90. léta) a Petr Krpec (od r. 1998)181. Od 20. let se vedle redaktora („pořadatel“, anglicky „editor“) uvádí ještě „výpravĉí“, anglicky „manager“. Byli jím Karel Jirák (20. a 30. léta), Frances Hrdliĉková, psána Hrdliĉka (40. aţ 60. léta), Václav J. Baštář (70. a 80. léta), Mildred Konĉelová, psána Konĉel, Robert Baumruk (v posledním desetiletí). Roĉník 1897 měl 16 stran a 4 strany příloh, pak bylo stran 20 bez příloh, později se jejich poĉet sníţil na 16, a od třicátých let na 10 ĉi 12 (někdy i více), stránkovalo se bez 4 stran

178

ŠTĚDRONSKÝ, F. Zahraniční krajanské noviny, časopisy a kalendáře do roku 1938. Praha : Národní knihovna v Praze, 1958, s. 118, ĉ. 757. 179

FORMANOVÁ, L., GRUNTORÁD, J., PŘIBÁŇ, M. Exilová periodika : katalog periodik českého a slovenského exilu a krajanských tisků vydávaných po roce 1945. Jeţek; Libri prohibiti, Praha, 1999, s. 300, ĉ. 641. ISBN 80-85996-24-3. 180

FORMANOVÁ, L. Exilová … s. 300, ĉ. 641.

181

Ĉásteĉně dle FORMANOVÁ, L. Exilová … s. 300, ĉ. 641.

76

obálky. Od šedesátých let bylo stránkování uvedeno i na obálce, celkový poĉet stran je dosud 16. Formát se měnil, v šedesátých letech se ustálil na menší velikosti. Obálka bývala zdobená, od sedmdesátých let se nemění – obsahuje stále stejný, jednoduchým stylem psaný titul a pod ním jednu báseň ĉi kratiĉkou prózu s ilustrací ĉi dekorací. List je od poĉátku poměrně bohatě ilustrován, po celou dobu je však tištěn ĉernobíle, pouze obálka v některých dobách bývala tištěná dvoubarevně, resp. v roĉníku 1916 s barevnou reprodukcí, v posledních desetiletích je vytištěna ĉerným písmem na barevném podkladě. Svobodná škola byla zřejmě distribuována do celých Spojených států amerických (soudě dle uváděného seznamu jednatelů) i do Ĉeskoslovenska. Poměrně dost ĉlánků bývalo původních. V roĉníku 1900 je na obálce uveden celý seznam autorů, kteří poskytli původní látku (J. V. Sigma, K. Hájek, F. H. Svoboda, M. R. Hlínová, Aza Ĉerná, K. E. Sršeň, Boh. Hladký, M. E. Zemanová)182. Jejich jména se objevují i v dalších roĉnících. Ve třicátých letech ĉasto nacházíme příspěvky redaktora A. Machka, jehoţ dílka byla otiskována ještě po mnoho dalších let, ĉi Josefa Šmídy. Od poĉátku je krajanská tvorba doplňována díly ĉeských, příp. světových spisovatelů, ti v pozdějších letech dominují. V době mezi světovými válkami jsou zařazováni autoři starší i soudobí, i kdyţ z modernější literatury najdeme vlastně jen pohádky Josefa Lady. Po druhé světové válce ĉerpá Svobodná škola stále ještě z předchozích období, básně a prózy souĉasníků se objevují aţ se zpoţděním, tak je tomu i nadále a vlastně ještě i v posledních letech se přednost dává lety prověřeným spisovatelům před těmi mladšími. V 19. století bývala próza, nauĉné ĉlánky (mj. dějepisné a tzv. svobodomyslné, pojednávající např. o papeţství, pověrách, Velikonocích atd.) a básně zařazovány zhruba ve stejném poměru, ĉasto najdeme bajky, v roĉníku 1911 existovala i zvláštní rubrika pro malé ĉtenáře. Ve třicátých letech byla náplní především próza – povídky, pohádky, příběhy na pokraĉování, např. pohádky Josefa Lady – O kocourkovi, který mluvil a Povídky o chytré lišce. V téţe době vycházel i pozoruhodný seriál Fricek a Francek, později Fricek, Francek a Nácek, satirické povídky o ţidovském a ĉeském chlapci, k nimţ se později připojil ještě nezvedený německý chlapec Nácek, obsahující řadu naráţek na domnělé povahové vlastnosti národů, vysmívajícím se náboţenským praktikám apod. Autorem byl Josef Šmída. V menší míře byly zařazovány nauĉné ĉlánky. V kaţdém ĉísle najdeme obvykle i několik básní ĉi říkadel a jednu píseň. Zdá se, ţe v té době ĉasopis

182

Svobodná škola. 1900, Chicago.

77

uspokojoval celou věkovou skupinu školní mládeţe. V druhé polovině 20. století se obsah přibliţuje spíše menším dětem, ĉlánky jsou kratší a jednodušší, ĉasto najdeme lidová říkadla, písně, přísloví apod. Nemuselo to ale nutně souviset s věkem ĉtenářů, ale moţná spíše s úrovní jejich znalosti ĉeštiny, lze tedy říci, ţe je Svobodná škola v posledních desetiletích urĉena především zaĉínajícím ĉtenářům. Zpoĉátku se ĉasopis ĉeskému jazyku nevěnoval systematicky, ale např. v roĉníku 1900 najdeme Slovníček slov, která bývají nesprávně psaná. Od třicátých let byly kapitolky z ĉeské mluvnice a související školní úlohy (nejjednodušší ĉtení, mluvnická cviĉení) zařazovány pravidelněji. Původně měla rubrika podobu listu urĉeného k vystřiţení a zhotovení sešitku (byl potištěn z obou stran, na kaţdé straně byly horizontálně dvě menší stránky, takţe vzniklý sešitek měl strany ĉtyři). V šedesátých letech se obdobná rubrika objevovala pod názvy Mluvnice a Učme se česky, měla však rozsah jen jedné strany. V roce 2003 se ĉeštině věnoval koutek Co to je, kdyţ se řekne…, která vysvětlovala urĉité úsloví (např. „vychytat mouchy“). K vystřihování a sešití byly připraveny i Stručné dějiny národa českého v roĉnících 1934 a 1935. Ĉást ĉasopisu od zaĉátku tvořily rubriky. Redakĉní zprávy byly uváděny v rubrice Listárna redakce, později Redakční, a v roce 2003 v úvodníku Od redakčního stolu, ĉtenářská pošta v rubrice s názvy Malý dopisovatel, Z blízka i z dáli a Dopisy, příspěvky dětí v rubrice Z dětského péra, resp. Dětské práce, ve třicátých letech obĉas doplněné navíc rubrikou Práce dětí z Československa. Tyto ĉásti ve ĉtyřicátých letech mizejí, vracejí se aţ v letech sedmdesátých – dopisy v rubrikách Z došlých dopisů, Z naší pošty a Z listonošovy brašny, dětské práce v rubrice Ze školy… (uveden vţdy název konkrétní školy), později Z našich českých škol. V roĉníku 1911 se vyskytovala ještě rubrika Různé a z různých koutů, přinášející tematicky různorodé zprávy. K zábavě byly urĉeny rubriky Malý kouzelník (roĉník 1897), v roĉníku 1900 najdeme několikrát v příloze hádanky, ve třicátých letech vycházejí ne zcela pravidelně rubriky Pro zasmání a Hádanky, hádanky, příp. vtipy nacházíme obĉas i v dalších desetiletích.

78

6.3. ZLATÁ HVĚZDA Zlatá hvězda, Poučný časopis pro mládeţ čechoamerickou byla vydávána a redigována F. H. Svobodou v Schuyleru (Nebraska) v letech 1901–1903. V prvním roĉníku vycházela jako měsíĉník, od druhého roĉníku jednou za ĉtrnáct dní. 183 Nejsou dochována všechna ĉísla. Paginace byla průběţná, v prvním roĉníku měla jednotlivá ĉísla kolem 32 stran (celkem 342 stran), později 12 stran. Formát ĉinil 26 x 17 cm184. Ĉasopis obsahoval prózu a poezii ĉeskou (např. Touha po vzdělání Karoliny Světlé ĉi na pokraĉování Baročnina závěť Elišky Krásnohorské) i světovou (např. jako seriál Robinson Krusoe v adaptaci Františka Rutha), ale také řadu rubrik: Písně, Básně, Překlady (v podobě krátké povídky v anglickém i ĉeském znění), Slova a věty ĉi Mluvnice ĉi Bohemian Lesson (jazykový koutek zahrnující teorii i cviĉení), Z českých čítanek (základy ĉtení pro zaĉáteĉníky), Dějiny americké, Zeměpis, Ţivotopisy, Naše zdraví, Rozhledy ĉi Nová kníţka.

183

ŠTĚDRONSKÝ, F. Zahraniční krajanské noviny, časopisy a kalendáře do roku 1938. Praha : Národní knihovna v Praze, 1958, s. 129, ĉ. 840. 184

ŠTĚDRONSKÝ, F. Zahraniční … s. 129, ĉ. 840.

79

6.4. NOVINY PRO MALIČKÉ Noviny pro maličké vycházely v Chicagu od roku 1905 jako dětská příloha Ţenských listů (1894–1924).185 V Náprstkově muzeu jsou doloţeny ĉtyři roĉníky, publikace Padesát let českého tisku v Americe z roku 1911 o nich hovoří v přítomném ĉase, pravděpodobně v té době tedy stále vycházely, mělo jít o sborník vydávaný jednou za rok186. Podle dochovaných roĉníků se však zdá, ţe vycházely jednou týdně, ĉíslované jsou v zápatí poslední stránky daného ĉísla, obsahují zároveň i hlaviĉku, po ĉísle 27 roĉníku 1907 se ĉíslo neuvádí (týdeník se tedy skuteĉně mohl změnit na roĉní sborník). Vydavatel a redaktoři uvedeni nejsou, Ţenské listy dle Zahraničních krajanských časopisů vydávaly od r. 1901 Miloslava R. Hlínová a Růţena Kabátová, redigovaly je Karla Machová a Josefa Humpal-Zemanová (zakladatelka ĉasopisu)187. Kaţdé ĉíslo mělo ĉtyři strany (příp. byla vloţena ilustrace), paginace byla průběţná, celkem tedy míval jeden roĉník přes 200 stran. Uváděna byla prakticky jen díla soudobých ĉeských autorů (Josef Koţíšek, Boţena Studniĉková, Ludmila Tesařová aj.), případně klasických ĉeských (Boţena Němcová) i světových spisovatelů (L. N. Tolstoj). Jednotlivá ĉísla obsahovala asi ĉtyři ĉlánky, nejĉastěji pohádky, povídky a básniĉky (vĉetně lidových říkanek), téţ nauĉné ĉlánky (např. Devatenáct zdravotních pravidel pro dítky), vtipy (vĉetně kreslených), „poĉetní oříšky“ a cviĉení ze ĉtení a psaní pro maliĉké apod.

185

ŠTĚDRONSKÝ, F. Zahraniční … s. 97, ĉ. 604 a s. 130, ĉ. 845.

186

ĈAPEK, T. Padesát let českého tisku v Americe (1860-1910), s doplňky do začátku 1911. New York : Správní radové "Bank of Europe", 1911, s. 155. 187

ŠTĚDRONSKÝ, F. Zahraniční … s. 130, ĉ. 845.

80

7. OSTATNÍ ZEMĚ

7.1. EVROPA V Evropě před rokem 1938 ţily významné ĉeskoslovenské menšiny v Jugoslávii (více neţ polovinu tvořili Slováci), Rakousku, Francii, Německu, Rumunsku, Polsku (vesměs na Volyni), Rusku, malé Belgii, Bulharsku, Švýcarsku a Nizozemsku. (Nejpoĉetnější byla ovšem slovenská menšina v Maďarsku.) S koncem druhé světové války byla organizována reemigrace krajanů, téměř všichni Ĉeši se vrátili z Volyně (která v té době byla jiţ souĉástí SSSR), ĉásteĉně z Jugoslávie, Rakouska, Rumunska a dalších zemí. Po roce 1948 a 1968 pak docházelo k vlnám politického exilu do různých evropských zemí. Ĉeský tisk vycházel krom Belgie, Nizozemska a Rumunska (tam byl jen jeden slovenský deník) ve všech těchto státech (navíc ještě ve Velké Británii), někdy šlo však jen o jeden ĉi několik listů. Nejvíce periodik bylo vydáváno ve Francii, Jugoslávii, Německu, Rakousku a SSSR (resp. předrevoluĉním Rusku), do roku 1938 dominovalo Rakousko, po roce 1945 bylo nejvíce ĉeského tisku v Německu (168, tj. dokonce více neţ v USA). Ĉasopisy, resp. přílohy pro děti ĉi mládeţ zaznamenává katalog Zahraniční krajanské časopisy pouze v Jugoslávii, Rakousku a Polsku, všechny uvádím v předcházejících samostatných kapitolách. Připojme ještě Podkarpatskou Rus, která pro Ĉechy byla vlastně cizinou, kde je doloţen jeden dětský ĉasopis. Nelze ovšem vylouĉit, ţe některé noviny ĉi ĉasopisy v ostatních zemích obsahovaly např. dětskou ĉi mládeţnickou rubriku. Urĉitý prostor mohly mladým lidem věnovat např. Věstník paříţského sokola (doloţeno ĉ. 3/1938) ĉi berlínský Zahraniční sokolský věstník (doloţeno prosincové ĉíslo z roku 1906). Druhá světová válka a následující desetiletí situaci v ĉeském (ĉeskoslovenském) exilu znaĉně změnila. Zabývat se podrobně takovými souvislostmi této práci nepřísluší, nejdůleţitější informace uvádím jen v přecházejících kapitolách o Jugoslávii (kde ĉeská menšina působí dosud), Rakousku a Volyni (odkud se většina krajanů vrátila do vlasti). Poĉet ĉeských periodik se v některých zemích výrazně zvýšil. Řada věstníků, zpravodajů a dalších listů vycházela za války, další přibyly v souvislosti s politickým exilem, přetrvával

81

ale i běţný krajanský tisk. V katalogu Exilová periodika188 nacházíme i řadu ĉasopisů, příloh a rubrik urĉených dětem a mládeţi. V Jugoslávii navazuje Dětský koutek na stejnojmenný předváleĉný titul (viz samostatná kapitola), v ostatních zemích vznikají nově (Rakousko viz v samostatné kapitole, ostatní země v následujících oddílech). Pomíjím zpravodaje spolků jako Skaut, Sokol apod., pokud katalog explicitně nezmiňuje, ţe byly celé ĉi zĉásti věnovány mládeţi, a politicky orientované mládeţnické věstníky.

188

FORMANOVÁ, L., GRUNTORÁD, J., PŘIBÁŇ, M. Exilová periodika : katalog periodik českého a slovenského exilu a krajanských tisků vydávaných po roce 1945. Jeţek; Libri prohibiti : Praha, 1999. ISBN 80-85996-24-3.

82

7.1.1. NĚMECKO

V Německu po roce 1945 zaznamenáváme nejvíce periodik věnovaných mladým ĉtenářům. Nejstarším evidovaným jsou Zvonky z Murnau (Murnauské zvonky), ĉasopis katolické mládeţe v uprchlickém táboře Murnau, který vycházel jako rozmnoţený strojopis zřejmě jen v roce 1949 (šest ĉi sedm ĉísel). Redigoval jej Rudolf Krempl.189 Ĉasopis Malý čtenář s podtitulem Časopis československé mládeţe v exilu vydával od roku 1955 v Ludwigsburku Karel Marek. V prvním roĉníku byla periodicita ĉtvrtletní a paginace průběţná. Není jisté, jak dlouho list vycházel, dle jednoho zdroje byl ukonĉen jediným dochovaným nedatovaným vánoĉním ĉíslem 4 prvního roĉníku (tedy z roku 1955), dle jiných vycházel aţ do roku 1970.190 Uvedené ĉíslo mělo 8 stran a obsahovalo vánoĉní poezii, koledy a pohádky. Ĉasopis byl zřejmě spjat s Ĉeskou doplňovací školou Ludwigsburg. Vazbu na ĉeské doplňovací ĉi dálkové školy měla i další periodika: Od roku 1958 vycházely pod názvem Zpravodaj Československé dálkové školy korespondenĉní kursy ĉeštiny pro děti exulantů, vydávané a redigované Josefem Kratochvilem v Mnichově/Stuttgartu.

V 70. letech

vycházel

Zpravodaj

spoleĉně

s ĉasopisem Skaut-exulant a navazuje na něj zřejmě list Oběţník a snad i Dálková škola J. A. Komenského.191 Oběžník (ĉi Československá dálková škola – Oběţník) vydával J. Kratochvil ve Stuttgartu pro studenty Ĉeskoslovenské dálkové školy v exilu. Vycházel od roku 1969, ĉísla nejsou datována, nýbrţ oznaĉována zkratkami. Oběţníky zřejmě připravoval Přemysl Pitter. 192 Ĉasopis Dálková škola J. A. Komenského (s různými podtituly) vydával v Mnichově Ĉeský ústřední svaz v Německu. Doloţeny jsou neĉíslované výtisky z let 1979–1982.

189

FORMANOVÁ, L., GRUNTORÁD, J., PŘIBÁŇ, M. Exilová periodika : katalog periodik českého a slovenského exilu a krajanských tisků vydávaných po roce 1945. Jeţek; Libri prohibiti : Praha, 1999, s. 190, ĉ. 406. ISBN 80-85996-24-3. 190

FORMANOVÁ, L. Exilová … s. 155, ĉ. 313.

191

FORMANOVÁ, L. Exilová … s. 187, ĉ. 396.

192

FORMANOVÁ, L. Exilová … s. 161, ĉ. 329.

83

Ĉasopis měl 6 aţ 8 stran a obsahoval pohádky, básniĉky a kopie materiálů z ĉeskoslovenských dětských ĉasopisů.193 Zpravodaj Československé dálkové školy a Oběţník a snad i Dálková škola J. A. Komenského byly spjaty s ĉasopisem Skaut-exulant, který připravoval opět J. Kratochvil. List byl koncipován jako měsíĉník. Jeho vývoj je nejasný, vycházel od roku 1952 ĉi 1953 zřejmě do roku 1989, dle internetového ĉlánku Josef Kratochvil, skautský činitel, pedagog a odbojář

194

však vycházel ještě po roce 1990 pod názvem Československý Skaut-Junák

v zahraničí. I před rokem 1990 se ale název měnil a ještě ĉastěji se střídaly podnázvy. Měnil se také uváděný vydavatel a místo vydávání, resp. redakce, nejĉastěji to byl Stuttgart, dále také Londýn, Mnichov ĉi švédský Åtvidaberg. V roce 1971 a 1972 byl Skaut-exulant přílohou švýcarské Palety, pak vychází opět samostatně. V roce 1973 přibývá dívĉí příloha Tam-tam, ze které se ale záhy stal samostatný ĉasopis (blíţe o ní viz dále v oddíle o Švýcarsku). Podrobněji dle dostupných informací mapuje proměny Skautaexulanta katalog Exilová periodika195. Mezi skautskými ĉasopisy, u nichţ lze dle katalogu Exilová periodika soudit, ţe byl urĉen dětem, najdeme ještě Nepravidelník Psohlavců, skautský ĉasopis ĉeských a slovenských vlĉat smeĉky 3. oddílu Mnichov-Psohlavci. Zaznamenána jsou ale jen 2 ĉísla z dubna 1982 v nákladu asi 20 výtisků, šlo tedy zřejmě o oddílový ĉasopis bez dalších ambic.196 V letech 1988–89 vycházel v Mnichově nepravidelně magazín Šestý pád : Časopis české a slovenské mládeţe v emigraci. Vydavatelem a obsahových i výtvarným redaktorem byl Miroslav Kolář.197 Krom samostatných ĉasopisů byly dětem a mládeţi urĉeny přílohy (rubriky) exilových novin, některé z nich byly spojeny s katolickými listy: Dětem se důsledně věnoval mnichovský měsíĉník Hlas exilu (1952–57), například ve formě ĉlánků o skautingu ĉi pohádek M. Smolíkové. V posledním ĉísle 8/1957 vyšla

193

FORMANOVÁ, L. Exilová … s. 135, ĉ. 261.

194

Slavné osobnosti [online]. 2003 [cit. 15. 11. .

2010].

Dostupné

z WWW:

195

FORMANOVÁ, L., GRUNTORÁD, J., PŘIBÁŇ, M. Exilová periodika : katalog periodik českého a slovenského exilu a krajanských tisků vydávaných po roce 1945. Jeţek; Libri prohibiti : Praha, 1999, s. 173, ĉ. 356. ISBN 80-85996-24-3. 196

FORMANOVÁ, L. Exilová … s. 159, ĉ. 323.

197

FORMANOVÁ, L. Exilová … s. 180, ĉ. 374.

84

dokonce samostatná příloha Malý čtenář198. Mezi redaktory Hlasu exilu najdeme např. Hanu Šklíbovou. H. Šklíbová vedla po mnoho let také rubriku Slovíčko nejmenších v měsíĉníku České slovo s podtitulem Noviny československého exilu. Vydáván byl v Mnichově v letech 1955–1990, rubrika vycházela patrně jen do 70. let.199 Hradčany svobodných Čechoslováků, Lidově nadstranické ztečné listy Čechů a Slováků, vycházející v Münsingen od roku 1978 snad do roku 1980, obsahují v dostupných ĉíslech (1–2/79, 3–4/79 a 3–4/80) přílohu Vůdce dorostu. V Mnichově vychází od roku 1963 zřejmě dosud Hlas sv. Cyrila a Metoda s podtitulem Pastorační dopis Duchovní sluţby pro čs. uprchlíky v Německu, později Seelsorgebrief, s ĉtvrtletní periodicitou. Od Vánoc 1975 obsahuje nepravidelně dětskou přílohu Hlásek.200 Bulletin Ĉeské katolické misie sv. Vojtěcha ve Stuttgartu Kontakty (podtitul Věstník krajanské katolické farnosti Stuttgart, resp. Věstník Farní rady a duchovní sluţby), vycházející nepravidelně od roku 1972 snad do roku 1991, obsahoval od roku 1978 přílohu Dětem, od roku 1982 změněnou na Dětské kontakty, a od roku 1985 rubriku Polárka.201 Z náboţenských ĉasopisů má dětskou přílohu (Hvězdička) ještě Liahona, Církev Jeţíše Krista Svatých posledních dnů. Tento list vychází od roku 1993 ve Friedrischdorfu ve 23 jazykových mutacích.202

198

FORMANOVÁ, L. Exilová … s. 144-145, ĉ. 282.

199

FORMANOVÁ, L. Exilová … s. 130-132, ĉ. 252.

200

FORMANOVÁ, L. Exilová … s. 145-146, ĉ. 283.

201

FORMANOVÁ, L. Exilová … s. 152, ĉ. 303.

202

FORMANOVÁ, L. Exilová … s. 154, ĉ. 309.

85

7.1.2. ŠVÝCARSKO

Ĉeský dětský náboţenský a výchovný magazín misijního domu Velehrad Dopis pro tebe vycházel v Curychu od roku 1975, naposledy je doloţen v roce 1982. Obvykle dvacetkrát do roka anonymní redakce připravila ĉtyřstránkový sešitek obsahující vţdy jeden text inspirovaný biblickými motivy.203 Paleta s podtitulem Měsíčník československé mládeţe, resp. Časopis české a slovenské mládeţe, vydával a redigoval v letech 1970–72 v Curychu Miroslav Fišera. Od ĉ. 29/1972 ještě krátce vycházel jako rubrika evropského vydání Amerických listů. Ĉíslování bylo průběţné. Šlo o zábavný a nauĉný ĉasopis „pro děti od 7 do 17 let“, převaţovala klasická próza a poezie pro děti, najdeme i původní tvorbu, kreslené příběhy a krajanskou inzerci. Od ĉ. 3 byla zařazena rubrika Skautská hlídka, kterou od ĉ. 6 redigoval Josef Kratochvil pod pseudonymem J. K. Baby. Od dvojĉísla 11–12/1971 byla souĉástí příloha Skautexulant, předtím německý ĉasopis vydávaný téţ J. Kratochvilem (blíţe viz předchozí oddíl Německo).204 Z dívĉí přílohy jmenovaného německého Skauta-exulanta se vyvinul samostatný skautský a zábavný ĉasopis Tam-tam, který vycházel od roku 1973 aţ do roku 1997 v Zollikebergu, resp. Curychu.

Periodicita se sniţovala z měsíĉní, přes dvouměsíĉní aţ na ĉtvrtletní.

Z rozliĉných podnázvů vyplývá, ţe list nebyl urĉen pouze mládeţi. Obsahoval nauĉné ĉlánky, praktické skautské rady, literární práce vĉetně původních, soutěţe apod. Dvě ĉísla z roku 1977 měla samostatnou přílohu pro děti Lucernička, jinak vycházející v Nizozemsku. V letech 1975–79 vyšlo celkem třináct ĉísel táborové přílohy Sem-tam.205 V Curychu vycházel od roku 1985 ĉtvrtletník Ĉeské katolické misie Špunt M., Časopis české mládeţe ve Švýcarsku. Je doloţen nedatovaným ĉíslem 5 zřejmě z roku 1986.206

203

FORMANOVÁ, L., GRUNTORÁD, J., PŘIBÁŇ, M. Exilová periodika : katalog periodik českého a slovenského exilu a krajanských tisků vydávaných po roce 1945. Jeţek; Libri prohibiti : Praha, 1999, s. 225, ĉ. 479. ISBN 80-85996-24-3. 204

FORMANOVÁ, L. Exilová … s. 235-236, ĉ. 500.

205

FORMANOVÁ, L. Exilová … s. 242-243, ĉ. 512.

206

FORMANOVÁ, L. Exilová … s. 242, ĉ. 510.

86

7.1.3. NIZOZEMSKO

Skautský „ĉasopis světlušek a vlĉat“ Lucernička vycházel ve školním roce 1976/77 jako příloha ĉasopisu Stezka, v roce 1977 vyšel dvakrát souĉasně jako příloha švýcarského ĉasopisu Tam-tam (viz v předcházejícím oddíle Švýcarsko). Vydával a redigoval jej Ctirad Kuĉera (s přezdívkou Radek). Redakce sídlila postupně v Utrechtu, Delfzijl a Winschoten.207 Skautský měsíĉník Stezka s různými podnázvy vycházel v letech 1975–87, obsahoval nauĉné i zábavné ĉlánky.208 Dětem se věnovala také příleţitostná rubrika Dětský svět v ĉasopise Okno dokořán, resp. Okno. Tento zpravodajský a publicistický list vycházel postupně v šesti nizozemských městech v letech 1969–93. Krom dětského koutku obsahoval obĉasně ještě rubriku Skautský list, redigovanou C. Kuĉerou.209

7.1.4. ITÁLIE

Dětským ĉtenářům věnoval prostor měsíĉník Nový ţivot, vycházející od roku 1949 v Londýně, od roku 1954 v Římě aţ do roku 2001. Obsahoval rubriku Pro naše nejmenší čtenáře, kde ĉasto publikovala Zuzana Pavlová.210 V letech 1971–74 byla k Novému ţivotu přiĉleněna dětská příloha Radar, která předtím měla podobu samostatného ĉasopisu. Ten zaloţil P. Ladislav Dittrich v roce 1963 ĉi 1964, vycházel v Turíně, resp. Foglizzu. Na redakci se dále podíleli Adolf F. J. Karlovských, Josef Kratochvil a Hana Šklíbová. Poslední dva jmenovaní redigovali i další evropské ĉasopisy pro mládeţ (viz předcházející a následující oddíly). Radar obsahoval nauĉné ĉlánky, krátké prózy a básně, hádanky, soutěţe. Dále rubriky Hlásí se a Naše národní galerie, do kterých texty, resp. výtvarnými pracemi přispívali ĉtenáři, redakĉní Čao, děti ĉi

207

FORMANOVÁ, L. Exilová … s. 192, ĉ. 410.

208

FORMANOVÁ, L. Exilová … s. 196, ĉ. 415.

209

FORMANOVÁ, L. Exilová … s. 194-195, ĉ. 413.

210

FORMANOVÁ, L., GRUNTORÁD, J., PŘIBÁŇ, M. Exilová periodika : katalog periodik českého a slovenského exilu a krajanských tisků vydávaných po roce 1945. Jeţek; Libri prohibiti : Praha, 1999, s. 87, ĉ. 159. ISBN 80-85996-24-3.

87

Náboţenské okénko. Trojĉíslo 6–7–8/1974 bylo koncipováno jako Prázdninový zápisníček, který si měli ĉtenáři vytvářet podle připravených otázek, úkolů a rubrik.211 P. L. Ditrich vydával v Turíně formou rozmnoţeného strojopisu ještě ĉasopis Start, Tribuna české mládeţe. Doloţeno je jediné ĉíslo 3/1966, vycházel ale zřejmě ještě v 70. letech.212

7.1.5. FRANCIE

Zřejmě jediným francouzským ĉasopisem urĉeným mládeţi byl cyklostylovaný Československý slabikář, který v letech 1949–50 (dle doloţených ĉísel) v Paříţi řídila Hana Šklíbová, redaktorka několika výše uvedených ĉasopisů.213

211

FORMANOVÁ, L. Exilová … s. 88, ĉ. 160.

212

FORMANOVÁ, L. Exilová … s. 90, ĉ. 165.

213

FORMANOVÁ, L. Exilová … s. 64, ĉ. 112.

88

7.2. MIMOEVROPSKÉ ZEMĚ

Spojené státy americké přijímaly v minulosti největší poĉet ĉeských krajanů, kteří se sem stěhovali jiţ od poloviny 19. století a dále zejména v historických meznících 20. století. V USA také před druhou světovou válkou vycházelo nejvíce ĉeských periodik. Zpracovala jsem je v samostatné kapitole. Kromě USA se po první světové válce obĉané z Ĉeskoslovenska přesidlovali zejména do Kanady, o něco méně do Argentiny, v malé míře do Brazílie.214 Po roce 1948 a 1968 směřovaly vlny emigrace do Kanady a do Austrálie. V kaţdé z uvedených zemí najdeme alespoň jedny noviny ĉi ĉasopis, které nezapomínaly na mládeţ, nejvíce takových bylo v Kanadě (pomíjím většinu skautských a sokolských věstníků, u nichţ není zřejmé, nakolik byly urĉeny mladým ĉtenářům). Naši krajané se ovšem stěhovali i do dalších zemí, jejich poĉet byl však výrazně niţší, taktéţ i produkce ĉeského tisku (z dětských ĉasopisů ĉi rubrik jsem nenašla ţádné).

214

FOLPRECHT, J., et al. Pro nás a pro naše. Praha : Ĉsl. Zahraniĉní ústav, 1932, s. 18.

89

7.2.1. BRAZÍLIE

K jednomu ĉi snad více ĉíslům Věstníku spolku „Slavia“ v Sao Paulu byla připojena Dětská besídka. Věstník vycházel jako měsíĉník od roku 1934. K jakému ĉíslu dochovaná příloha patřila, nebylo moţno zjistit.215

7.2.2. ARGENTINA

Ve ĉtyřicátých letech vycházela nepravidelně literární rubrika Dětem v ĉasopise Československý vlastenec (snad od 1945, doloţeno od ĉ. 20/1946, poslední doloţené ĉ. 71– 75/1949). Místem vydání bylo Buenos Aires 216 Existovala ještě rubrika Dětský koutek v ĉasopise Velehrad – Alcazar (1940–59), vydávaném tamtéţ.217

7.2.3. AUSTRÁLIE

V Sydney najdeme dva listy s příleţitostnou dětskou rubrikou. Zpravodaj Čechů a Slováků v N. S. W. (od 1957) měl Dětský koutek.218 V Bulletin Krajan (od 1958) vycházel Detský kútik.219

215

ŠTĚDRONSKÝ, F. Zahraniční krajanské noviny, časopisy a kalendáře do roku 1938. Praha : Národní knihovna 1958, s. 17, ĉ. 14. 216

FORMANOVÁ, L., GRUNTORÁD, J., PŘIBÁŇ, M. Exilová periodika : katalog periodik českého a slovenského exilu a krajanských tisků vydávaných po roce 1945. Jeţek; Libri prohibiti : Praha, 1999, s. 15, ĉ. 1. ISBN 80-85996-24-3. 217

FORMANOVÁ, L. Exilová … s. 17, ĉ. 7.

218

FORMANOVÁ, L. Exilová … s. 45, ĉ. 76.

219

FORMANOVÁ, L. Exilová … s. 27-28, ĉ. 33.

90

7.2.4. KANADA

Nejstarším zaznamenaným kanadským periodikem, které se věnovalo mládeţi, byl Bobřík, Časopis Masarykovy mládeţe v Kanadě, vycházející v Torontu měsíĉně od prosince 1946 do března 1947. Vydával ho Výbor Masarykova domu v Torontu, redigoval jej Jan Doĉkálek.220 J. Doĉkálek vydával od ĉervna do Vánoc 1949 v Trentonu také ĉasopis Čas, Neodvislý demokratický týdeník kanadských Čechoslováků s přílohou Mladý čtenář. Dle některých informací zánik listu souvisel se vznikem týdeníku (ĉtrnáctideníku) Nový domov221, který vychází v Torontu od roku 1950 dosud. Katalog Exilová periodika neuvádí, ţe by Nový domov obsahoval dětskou rubriku, zajímal se však např. o skauting.222 Na německé a londýnské skautské ĉasopisy Skautskou stopou, Skautská stopa, Stopa navázala v Torontu v letech 1952–54 Stopa, Zpravodaj čs. skautů a skautek v exilu. Vycházela ĉtyřikrát roĉně (celkem 12 ĉísel). Věnovala se zřejmě (i) mládeţi, jak lze soudit z anglického podtitulu Bulletin of Czechoslovak Boy Scouts and Girls Guides in Exile. V roce 1958 na ni navázala Stopa v USA.223 Zaznamenána je ještě jedna Stopa, vydávaná (vydaná) ve Vancouveru v období 1955–57, dle některých pramenů však šlo pouze o jedno „bludné ĉíslo“ americké Stopy.224 Jinak byly dětem urĉeny uţ jen rubriky některých periodik: Levicově orientovaný měsíĉník Český hlas, Jediný český časopis v Kanadě, vydávaný od roku 1947 zřejmě do roku 1950 v Torontu J. Rumíškem, měl nejprve rubriku Přečtěte dětem, později Český hlas dětem.225

220

FORMANOVÁ, L., GRUNTORÁD, J., PŘIBÁŇ, M. Exilová periodika : katalog periodik českého a slovenského exilu a krajanských tisků vydávaných po roce 1945. Jeţek; Libri prohibiti : Praha, 1999, s. 97, ĉ. 175. ISBN 80-85996-24-3. 221

FORMANOVÁ, L. Exilová … s. 98, ĉ. 182.

222

FORMANOVÁ, L. Exilová … s. 110-111, ĉ. 207.

223

FORMANOVÁ, L. Exilová … s. 115, ĉ. 219.

224

FORMANOVÁ, L. Exilová … s. 115, ĉ. 220.

225

FORMANOVÁ, L. Exilová … s. 100, ĉ. 186.

91

Dětskou literární stránku Mini Telegram vedla v Telegramu, Listu Čechů a Slováků Olga Smolíková. Ĉasopis vycházel v Edmontonu v letech 1969–75 s měsíĉní, později dvojměsíĉní a nepravidelnou periodicitou.226

8. SROVNÁNÍ ZAHRANIČNÍCH ČASOPISŮ PRO DĚTI A MLÁDEŽ V KONTEXTU DOBOVÉ LITERATURY

8.1. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ČASOPISŮ 8.1.1. NÁZEV

Název ĉasopisu zpravidla jasně naznaĉoval jeho zaměření. Některé z nich se svým názvem přímo hlásily k dětem. Nejstarší ĉasopisy přijímaly jméno Přítel dítek (ĉi jen Přítel), které najdeme u třech periodik a které připomíná i své jmenovce vycházející v Ĉeskoslovensku, anebo Dětská besídka, Besídka dětská ĉi pouze Besídka. Výmluvné byly názvy Noviny pro maličké v USA, Malý čtenář (Německo), Mladý čtenář (Kanada), Dětský koutek v Jugoslávii (který ovšem odkazuje na svůj původ v novinovém dětském koutku a který se pak na urĉitou dobu proměnil v Náš koutek proto, ţe mezi ĉtenáři byli i středoškoláci, kteří ovšem nechtěli být povaţováni za děti). Jiné ĉasopisy zdůrazňovaly svou příslušnost k ĉeské menšině, např. podkarpatoruské České čtení ĉi volyňské České kvítko. Najdeme i podobný název dvou periodik – jugoslávské Zorničky a volyňské Zornice (pro starší mládeţ), přitom v případě Zorničky je volba titulu redaktory vysvětlována jeho shodností v ĉeském a slovenském jazyce (ĉasopis měl dvě jazykové ĉásti). Příbuzný název nesl i poněkud starší americký ĉasopis Zlatá hvězda a německé přílohy Polárka a Hvězdička. Americká Svobodná škola připomínala svou příslušnost ke svobodomyslným školám, rakouská Útěcha patrně měla přinést ĉtenářům povzbuzení ve zřejmě nelehké situaci odlouĉení od domova. Dětské rubriky měly ve svém názvu slova „děti, dětský, malý“ apod. pravidelně. Řada z nich vycházela jako Dětský koutek, jiné se jmenovaly Dětem, Pro děti, Pro vás, děti, Pro naše děti, Pro naše nejmenší čtenáře, Dětský svět, Slovíčko nejmenších, Přečtěte dětem, Český hlas dětem a Minitelegram.

226

FORMANOVÁ, L. Exilová … s. 116, ĉ. 222.

92

Mládeţnické přílohy a rubriky měly nejĉastěji v názvu „mládeţ“ anebo „dorost“, doplněné ĉasto slovem „hlídka“. Nacházíme tedy Hlídku dorostu (Volyň), Hlídku mládeţe (Rakousko), Mládí (Jugoslávie) ĉi Vůdce dorostu (Německo).

8.1.2. PERIODICITA

Frekvence vydávání se samozřejmě u různých ĉasopisů liší, nejĉastější formou je ale měsíĉník. U déle vycházejících periodik se taková periodicita někdy nedařila dodrţet, vycházela ĉasto dvojĉísla nebo se ĉasopis posléze změnil na dvouměsíĉník. Některé ĉasopisy vycházely i jako týdeník. U měsíĉníků ĉasto vydávání odpovídalo školnímu roku – první ĉíslo bylo zářijové, poslední ĉervnové a o prázdninách ĉasopis nevycházel. Roĉník se pak uváděl ve formátu jako školní rok (např. 1934/35), anebo byla uvedena jen druhá polovina roku (např. 1935). Jiné ĉasopisy vycházely standardně, dle kalendářního roku a i o prázdninách. U příloh závisela periodicita na koncepci novin/ĉasopisů, ke kterým byla připojena, a na různých okolnostech, které redaktorům umoţňovaly ĉi komplikovaly vydávání. U deníků ĉi novin vycházejících několikrát do týdne bývaly přílohy týdenní, u týdeníků byly přiloţeny buď ke kaţdému ĉíslu, nebo jednou za ĉtrnáct dní ĉi měsíc. Leckdy ale vycházely dosti nepravidelně. U rubrik je takové porovnání ještě obtíţnější, bývaly zařazovány někdy jen obĉasně, jindy pravidelně, ale s velmi různou frekvencí.

8.1.3. VYDAVATELÉ A REDAKTOŘI

Vydavatelem a nakladatelem bývaly např. různé krajanské spolky – v Jugoslávii vydával Zorničku Ĉeskoslovenský svaz, Dětský/Náš koutek v letech 1947–65 Matice školská, v Rakousku Útěchu zpoĉátku Vzdělávací sbor Jednota Máj. Jindy byly ĉasopisy vydávány soukromou osobou ĉi institucí spjatou s kulturním ţivotem – v případě jugoslávského Dětského koutku ve 30. letech to byl redaktor Otto Sobotka, od roku 1965 Novinová a vydavatelský instituce Jednota, u volyňského Českého kvítka redaktor Josef Foitík, podkarpatské České čtení vydával profesor uĉitelského ústavu Jan Štrobach, Útěchu v pozdějších letech Lidová knihovna vídeňská, zaloţená redaktorem Antonínem 93

Machátem, americkou Svobodnou školu Sdruţení Ĉeských svobodomyslných škol. Dětský/Náš koutek vydávali uvedené subjekty, ve 30. letech ovšem nákladem týdeníku Jugoslávští Čechoslováci, v letech 1947–65 týdeníku Jednota. České kvítko dotoval týdeník Krajanské listy, jeţ vydával redaktor J. Foitík. Ĉasopisy pro věřící mládeţ vydávaly zpravidla náboţenské organizace, např. amerického Přítele dítek Řád Ĉeských Benediktinů v Chicagu. Redaktoři se rekrutovali ĉasto z řad uĉitelů, redaktorů ĉasopisů pro dospělé, kulturních pracovníků a příslušníků církve. Mezi dvěma světovými válkami měly ĉasopisy obvykle jen jednoho, případně dva redaktory. Typické bylo zvláště v zaĉátcích vycházení ĉasopisu, ţe jeho existence závisela právě na redaktorovi (příp. vydavateli), který leckdy pracoval bez honoráře ve svém volném ĉase a finance na vydávání získával sloţitým způsobem od krajanských sdruţení nebo ho dokonce sponzoroval z vlastních zdrojů. Sídlem vydavatelství, resp. redakcí bývala přirozeně krajanská kulturní centra dané oblasti – v Chorvatsku to byl Daruvar, v Rakousku Vídeň, na Volyni Luck, na Podkarpastké Rusi Mukaĉevo, ve Spojených státech amerických Chicago. Nebylo to ovšem pravidlem a zejména v pozdějších letech vycházela periodika i v jiných menších městech, kde působila ĉeská menšina, a bývala i zaměřena na uţší okruh ĉtenářů.

8.1.4. ROZSAH A GRAFICKÁ PODOBA PERIODIK

Poĉet stran u ĉasopisů se pohyboval o 8 do 20, u některých v některých obdobích i více. U déle vycházejících periodik se rozsah vyvíjel – někdy zaĉal ĉasopis vycházet jako útlý sešitek (nebo dokonce jako rubrika v novinách) a poté, co se etabloval, poĉet stran se zvýšil, jindy byl vývoj opaĉný – na poĉátku šlo o rozsáhlý ĉasopis, s postupem ĉasu ale upadal, poĉet stran se zmenšoval, např. v kombinaci se změnou periodicity. Souběţně se změnou poĉtu stran někdy docházelo ke změně formátu, takţe rozsah vlastně zůstával zachován, příp. se změnil obráceně, neţ by se na první pohled zdálo. Přílohy mívaly dvě ĉi ĉtyři strany (nešlo-li o samostatné přílohy, které lze vlastně povaţovat za ĉasopis), rubriky bývaly jednostránkové, ĉi šlo skuteĉně jen o „koutek“. Většina blíţe zkoumaných ĉasopisů vycházela ĉernobíle, výjimeĉně se objevoval dvoubarevná verze, zpravidla jen v případě obálky. Dokonce i ve druhé polovině 20. století vycházela americká Svobodná škola ĉernobíle a jugoslávský Dětský koutek dvoubarevně (i 94

kdyţ v moderní grafické podobě), plně barevný tisk byl u Dětského koutku zahájen aţ koncem devadesátých let. Většina ĉasopisů byla více ĉi méně bohatě ilustrovaná. Nicméně např. vydavatel Dětského koutku ve svých vzpomínkách hovoří o komplikovaném získávání tiskařských štoĉků. Situace se v tomto případě změnila aţ s příchodem grafické redaktorky a také s novými technickými podmínkami tisku.

8.2. AUTOŘI, ZAMĚŘENÍ A OBSAH Největší pozornost v této kapitole soustředím na ĉasopisy pro děti ve věku povinné školní docházky. Jedině ty zcela splňují definici literatury pro děti a mládeţ. Okrajově zmíním mládeţnická periodika, která někdy ve své literární ĉásti obsahovala příspěvky vhodné pro mladší ĉtenáře anebo pro ně měla vymezen zvláštní koutek, ale jinak byla urĉena spíše mládeţi dospívající aţ dospělé. V kapitolách o jednotlivých zemích sice uvádím struĉné informace i o některých skautských věstnících a ĉasopisech urĉených katolické mládeţi, na tomto místě se jim ale blíţe věnovat nebudu.

8.2.1. AUTOŘI

Řada významnějších ĉasopisů a příloh si ĉasem vytvořila poměrně stálý, byť malý okruh přispěvatelů, kteří pro ně připravovali nauĉné ĉlánky, ale i básně, kratší prózy anebo povídky s pokraĉováním. Ĉasto se velkou měrou na náplni podílel jeden nebo dva (hlavní) redaktoři a tvorba dopisovatelů byla jen doplňková. Tak tomu bylo např. u chorvatského Dětského koutku v době mezi dvěma světovými válkami, kdy řadu básní a různých ĉlánků napsal redaktor Franta Burian, o prózu se starala stálá spolupracovnice Jindra Horáková, přispívali ovšem i další autoři, vesměs uĉitelé z různých koutů Jugoslávie. Oba spisovatelé byli mnohokrát připomínáni ještě v mnoha následujících desetiletích ĉasopisu. Podobně v Rakouské Útěše najdeme nejvíce prací od jeho redaktorky Milady Kalinové, druhý redaktor Antonín Machát je uveden zřídka, byť lze předpokládat, ţe zajišťoval různé nauĉné ĉlánky, zprávy apod. Ĉasem se zaĉali hojněji objevovat i jména různých dopisovatelů, někdy pozdějších redaktorů (např. Jaroslava Macháta). Podkarpatské České čtení těţilo především z příspěvků, většinou nauĉných ĉlánků, uĉitelů z různých škol, redaktor Jan Štrobach není jako autor uveden prakticky nikdy, opět ale můţeme tušit, ţe ve 95

skuteĉnosti připravoval některé z nepodepsaných ĉlánků. Do volyňské Hlídky mládeţe od poĉátku přispíval různými ĉlánky Josef Foitík, který se stal později jejím redaktorem, resp. redaktorem navazující Zornice, a ještě později vydával dětský ĉasopis České kvítko. Dalším ĉastým autorem uvedených příloh byl Vl. Bouĉek, který vynikal hlavně povídkami na pokraĉování. Taktéţ americká Svobodná škola získala v osobě redaktora Antonína Machka plodného autora, jehoţ básně otiskovala i po mnoha letech. Někteří ze zmíněných redaktorů a přispěvatelů se doĉkali i kniţního vydání svých děl (Jindra Horáková ĉi Milada Kalinová). Neopomenutelnými autory byli ĉasto dětští ĉtenáři, jejichţ práce se zpravidla zveřejňovaly v samostatných rubrikách. Blíţe o tom víc v následujícím oddíle. Do podkarpatského Českého čtení a jugoslávského Dětského, resp. Našeho koutku posílali své práce i dopisovatelé z Ĉech a Moravy. České čtení si vytvořilo ĉtenářskou základnu po celém Ĉeskoslovensku a uĉitelé a ţáci mnohých škol neváhali zaslat redakci vlastní ĉlánky, resp. dopisy a školní práce. V případě Dětského, resp. Našeho koutku zaĉaly příspěvky autorů ze staré vlasti přicházet aţ ve druhé polovině 20. století. Ĉasto šlo o krajany, kteří strávili několik ĉi více let v Jugoslávii, vrátili se do Ĉeskoslovenska, ale přechodné bydliště jim nezůstala cizí. Tak tomu bylo i v případě Jindry Horákové, která se navíc uţ za první republiky věnovala popularizaci ţivota našich krajanů pro ĉtenáře z Ĉeskoslovenska. Doĉasný pobyt v zahraniĉí a opětovný návrat se týkal i některých našich spisovatelů, kteří takto pobývali ve Vídni. Jejich díla byla pak v rakouské Útěše ĉasto uváděna, nepsali je však přímo pro tento ĉasopis, nýbrţ byla zpravidla přejata z ĉeského kniţního vydání ĉi ĉeských ĉasopisů, a šlo tedy spíše o vyjádření úcty ze strany ĉeské menšiny. Dětské a mládeţnické rubriky starších novin a ĉasopisů většinou vyuţívali spíše starší a soudobou tvorbu ĉeských a světových spisovatelů neţ tvorbu původní. Redaktor se zpravidla neuváděl. Periodika z pozdější doby (po druhé světové válce) jsem většinou nestudovala přímo, v katalogu Exilová periodika je ale leckdy uveden redaktor dětské rubriky. Dětské koutky několika ĉasopisů různých evropských zemí řídila Hana Šklíbová, vícero skautských ĉasopisů a rubrik redigoval Josef Kratochvil. Ani samostatné ĉasopisy s urĉitou autorskou základnou se však obvykle neobešly bez přejímání ĉlánků z ĉeských dětských ĉasopisů anebo z dřívější a aktuální kniţní tvorby spisovatelů. Z ĉasopisů byly oblíbené např. Malý čtenář, Mládí ĉi Lípa. 96

Ve všech obdobích, a to aţ do dnešních dnů, i kdyţ jiţ v menší míře, bývala zařazována intencionální i neintencionální díla klasických spisovatelů literatury 19. století. Neopomenutelní byli a jsou Svatopluk Ĉech, K. J. Erben, Jan Herben, Adolf Heyduk, J. S. Machar, Boţena Němcová, K. V. Rais, J. V. Sládek, Jaroslav Vrchlický a dalších, ze světové literatury Edmond de Amicis ĉi L. N. Tolstoj. Před první světovou válkou se objevovala jména méně významná, ale oblíbená (Ludmila Grossmanová-Brodská, Bronislava Herbenová, Tereza Mellanová ĉi Vilma Sokolová), která nezmizela ani později, přibyla k nim pak ještě jména dalších, starší i mladších autorů – Anuše Mittenhubrová, Karel Kálal, Josef Kubiĉka, Josef Prchal, Fr. S. Procházka, Hanuš Sedláĉek, Bohumil Schweigstill, Pavel Skřivan, Joţa Toucová-Mettlerová, Miloš Veselý, Adolf Wenig a další. Neopomenutelná je osoba Vojty Beneše, který strávil druhé desetiletí 20. století ve Spojených státech amerických, kde mj. napsal ĉítanky pro tamní ĉeské ţáky (do USA se pak vrátil ještě v období druhé světové války a pak v roce 1949). Jeho tvorba, zvláště ta pojednávající o dětství bratra Edvarda a o ţivotě v Americe, se objevovala v krajanských ĉasopisech v různých zemích. Ze známějších spisovatelů, kteří psali ĉi zaĉínali psát za první republiky, nacházíme v krajanských ĉasopisech především F. Háje a Josefa Ladu, někdy téţ Josefa a Karla Ĉapka, sporadicky Jaroslava Seiferta. Ve dvou ĉasopisech přetrvávajících z předcházejícího období, Dětském/Našem koutku a Svobodná škola, byli ĉastěji zařazováni aţ v pováleĉném období, kdy se k nim přidávali další – František Halas, František Hrubín atd. Zatímco Svobodná škola se pak i nadále drţela těchto „prověřených“ autorů a soudobé, moderní spisovatele uváděla spíše výjimeĉně, Dětský/Náš koutek seznamoval ĉtenáře i s aktuální literaturou, a ti tedy nepřicházeli ani o jména, jako je Věra Adlová a Zdeněk Adla, Hana Doskoĉilová, Zdeněk Kriebel, Milena Lukešová a další, jmenovaní v příslušné kapitole.

8.2.2. ZAMĚŘENÍ A OBSAH

Časopisy a samostatné přílohy pro děti školního věku Hlavním cílem ĉasopisů urĉených školním dětem, ať jiţ explicitně vyjádřeným, nebo vyplývajícím z jeho obsahu, byla zpravidla jejich výchova ve vlasteneckém duchu, podpora krajanského ţivota a kultury a udrţování ĉeského jazyka. Ĉasopisy ĉasto do jisté míry plnily funkci jakési ĉítanky. Zvláště ve dvacátých letech se školy potýkaly s nedostatkem uĉebnic i vhodné literatury, spousta ţáků navíc nenavštěvovala 97

plnohodnotnou ĉeskou školu, nýbrţ školu doplňující, resp. jazykové kursy, takţe ĉasopis pro ně byl vhodnou (a leckdy i jedinou) doplňkovou ĉetbou. Některé z nich si kladly za cíl i sbliţování s vrstevníky v Ĉeskoslovensku, coţ také plnily – byly odebírány i dětmi z původní vlasti, případně u z dalších států, v příslušných rubrikách se objevují i jejich dopisy. Tomu odpovídá i náplň většiny z nich – tvořila je krásná literatura a různé nauĉné ĉlánky. Z prózy se dobře hodily povídky a pohádky, obĉas byly zařazovány i příběhy na pokraĉování. Povídky měly tradiĉně urĉitý výchovný záměr, který byl někdy zvlášť nápadný, jindy se autoři snaţili co nejvíce přiblíţit dětské duši a vybírali příběhy dobrodruţné, napínavé, odehrávající se ve snu, které měly ĉtenáře k danému morálnímu závěru přivést jaksi mimochodem. Didaktické povídky, leckdy s náboţenským námětem pochopitelně dominovaly v ĉasopisech urĉených věřící mládeţi (např. americký katolický Přítel dítek). Próza s dětským hrdinou ovšem sledovala i jiné cíle – zábavné a estetickovýchovné. Nacházíme dobrodruţné povídky, fantastické pohádky (např. Milada Kalinová, rakouská Útěcha) povídky ze ţivota dětí, s dívĉí tematikou. Další velkou skupinu povídek tvoří prózy s přírodními náměty. Šlo např. o humorné příběhy ze ţivota zvířátek nebo lyrickoepické povídky, které psala např. Jindra Horáková (jugoslávský Dětský koutek) a které vynikaly poetickým jazykem. Modernější próza se vyskytovala aţ v Dětském/Našem koutku ve druhé polovině 20. století, kdy i tvorba krajanských spisovatelů napodobňovala tvorbu ĉeskou, nebo se jí dokonce vyrovnala. Mezi pohádkami najdeme lidové a místní ĉeské, vĉetně klasických pohádek K. J. Erbena a Boţeny Němcové, národní ze zemí, kde ţila daná krajanská komunita, evropské národní, orientální i světové. Nechybí ani autorská pohádka, buď napodobující lidovou látku, nebo moderní, např. od Josefa Lady ĉi bratří Ĉapků, ale i od krajanských spisovatelů. Zařazovány byly i bajky. Oblíbené byly různé prozaické útvary s historickou tematickými náměty – historické povídky, ĉlánky a pověsti. Ĉastá byla kombinace dějepisného nebo vlastivědného ĉlánku s místní pověstí. Nauĉné ĉlánky se kromě ĉeských dějin (příp. dějin nové vlasti) dotýkaly témat státotvorných, vlastivědných, literárněhistorických, představovaly různé významné ĉeské osobnosti, za první republiky byl velmi ĉasto připomínán T. G. Masaryk, a to zvláště 98

v březnových ĉíslech. Ĉlánky se věnovaly ale i geografii, přírodovědě, technice, tělesné výchově a sportu, kutilství a dalším tématům. V Dětském/Našem koutku od 60. let existovaly různé přírodovědné, technické a další koutky. Nauĉné ĉlánky a útvary na pomezí beletrie, populárně-nauĉné literatury, event. publicistiky tvořily podstatnou ĉást náplně zejména podkarpatoruského Českého čtení. Nemalý prostor býval vymezen poezii. Z lidové slovesnosti nacházíme říkadla, hry, písně i balady. Autorské básně a básniĉky těţily zejména z námětů vlasteneckých a přírodních a ze ţivota malých dětí. Některé měly humorný charakter a ĉasto pak šlo o veršovaný příběh. Modernější poezie se opět objevuje aţ od 60. let. V době mezi světovými válkami se obĉas objevovaly scénáře k dětským divadelním představením, řadu takových najdeme v Dětském koutku. Školní vystoupení, doplňovaná o pásma básní, písní a tanců, bývala tehdy velice oblíbená, stejně jako fenomén loutkového divadla. Ve vídeňské Útěše dokonce po několik let vycházela rubrika Kašpárek vypravuje, která přinášela zprávy o konaných loutkových představeních. V některých ĉasopisech jiţ ve starších dobách najdeme obrázkové příběhy, doprovázené někdy verši nebo jiným textem, opravdový komiks však zevšedněl aţ v Dětském/Našem koutku koncem 60. letech, od té doby vycházely stripy nebo celostránkové komiksy pravidelně. Jednoduché a krátké pohádky, povídky a říkadla bývala někdy umístěna ve zvláštní rubrice pro nejmenší. Dětský koutek měl v 90. letech samostatnou přílohu Beruška pro malé děti. Literární ĉást ĉasopisu doplňovaly různé kratiĉké útvary – přísloví, pořekadla, citáty atp. Celkově lze říci, ţe krajanské ĉasopisy pro děti dávaly přednost tradiĉní látce a formám před moderní literaturou, novější díla ĉeských spisovatelů se objevovala obvykle s urĉitým zpoţděním. Také autoři původních prací se inspirovali spíše starší literaturou, nicméně někteří se snaţili s aktuální tvorbou drţet krok (to platí zejména pro druhou polovinu 20. století a Dětský/Náš koutek). Většinou můţeme jejich příspěvky povaţovat za průměrné i podprůměrné, vţdyť šlo ĉasto o uĉitele, kteří se pravděpodobně snaţili především přispět k výchově a rozvoji mládeţe, spíše neţ realizovat vlastní literární ambice- Jejich dílka naplňovala povětšinou formální kritéria i poţadavky na jazykovou úroveň, zvláštní umělecké kvality a tvůrĉí přístup nacházíme méně ĉasto. Někteří autoři nicméně nad ostatními vynikali, coţ potvrzovalo i opakované připomínání jejich tvorby v ĉasopisech a kniţní vydání (blíţe viz v předchozím oddíle o autorech). Tematicky se próza, poezie i 99

nauĉné ĉlánky hojně zaměřovaly na vlast, domov, folklor, tradice, národní historii, významné ĉeské osobnosti, literaturu a ĉasto ĉerpaly z lidové slovesnosti, aby podporovaly a udrţovaly ve ĉtenářích nejen znalost ĉeského jazyka, ale i národní a kulturní povědomí. Krajanské ĉasopisy 19. století a první poloviny 20. století snesou srovnání s tehdejšími průměrnými ĉeskými ĉasopisy všeobecného zaměření, ostatně z nich ĉasto přejímaly různé texty. V urĉitých ohledech je můţeme přirovnat k regionálním periodikům (např. v oblasti místního zpravodajství), příp. i k ĉasopisům školním (velký prostor pro dětskou tvorbu). O ĉasopisech druhé poloviny 20. století existuje podstatně méně informací, které by umoţňovaly porovnání se soudobým ĉeským tiskem. Např. ale Náš koutek v 60. aţ 80. letech dosahoval vysoké úrovně obsahové i grafické a zcela se tak vyrovnal ĉasopisům vydávaným v Ĉeskoslovensku. Naopak Svobodná škola zaostávala a těţila prakticky jen ze starší literatury. V prvním desetiletí 21. století pak na rozdíl od dětských ĉasopisů v Ĉeské republice Dětský koutek i Svobodná škola stále věnují velký prostor literární tvorbě. Ani periodika urĉená dětem se, zvláště v některých obdobích, nedokázaly vyhnout urĉitému politickému podtextu. Ve 20. a 30. letech prakticky všechny ĉasopisy vyzdvihovaly osobu T. G. Masaryka i řady dalších tehdejších politiků. Ve druhé polovině 30. let zaĉíná vídeňská Útěcha ĉím dál ĉastěji tiknout ĉlánky oslavující Adolfa Hitlera, informuje o vojenské sluţbě atd., coţ jí ovšem lze vzhledem k politické situaci jen těţko mít za zlé a je otázkou, nakolik tato praxe vycházela z přesvědĉení redaktorů a nakolik byla jen nutnou sebeobranou. Podobně byl Dětský koutek v pováleĉných letech poplatný komunistickému reţimu, od šedesátých let ale tento prvek ustupuje do pozadí. Poslední strany ĉasopisů bývaly obvykle vymezeny rubrikám. Právě v krajanských periodikách měla obrovský význam podpora vlastní tvorby dětí. Byly k tomu vybízeny a byl jim k tomu také věnován zvláštní prostor, který v některých ĉasopisem obsáhl i několik stran. V Dětském/Našem koutku se název této rubriky mnohokrát měnil, mj. se nazývala Práce našich ţáků, Naše rubrika, Mladé hlasy a Čtenáři čtenářům, v Útěše rubrika Z vlastní hlavy, ve volyňském Českém kvítku rubrika Od našich čtenářů, v americké Svobodné škole např. rubriky Z dětského péra ĉi Z listonošovy brašny, ale také samostatné Práce dětí z Československa. Dopisy ĉtenářů se otiskovali v těchto rubrikách, nebo na ně redakce reagovala v rubrikách typu Naše pošta (Dětský koutek) a Listárna redakce (Svobodná škola), anebo pro ně byla urĉena rubrika samostatná, např. Malý dopisovatel, Z blízka i z dáli a Dopisy (Svobodná škola). Dětský/Náš koutek se věnoval i školnímu a krajanskému ţivotu, ĉtenáři přispívali reportáţemi a zprávami do rubrik Z našich škol a 100

Z našich osad aj., ve Svobodné škole vychází podobná rubrika Z našich českých škol aţ v posledních desetiletích (nepravidelně). Vzhledem k cílové skupině ĉtenářů připravovaly některé redakce rubriky zaměřené na ĉeštinu. Rubriky amerických ĉasopisů, např. Česká hodinka a Hodinka v českém pravopise v Příteli dítek a Mluvnice a Učme se česky ve Svobodné škole anebo Slova a věty ve Zlaté hvězdě většinou spoĉívaly v kratiĉkých povídkách, někdy s vyznaĉeným slabikováním nebo s připojeným překladem do úředního jazyka země (angliĉtiny), a mluvnických cviĉeních. V Jazykovém koutku, který vycházel v Dětském koutku v 60. letech a po roce 2000, přibliţoval redaktor vţdy urĉitý obtíţnější jazykový jev, zpravidla na příkladu „ze ţivota“, podobnou rubriku pod názvem Co to je, kdyţ se řekne… najdeme i ve Svobodné škole v roĉníku 2003. Některé ĉasopisy (Dětský koutek v 50. letech a Útěcha v roĉníku 1926/27) měly krátkodobě i Slovenský kútik s různým obsahem. Slovenské ĉlánky obĉas zařazovalo i České čtení. Jugoslávská Zornice, vycházející v letech 1925–27 byla koncipována přímo jako ĉesko-slovenský ĉasopis, a příspěvky ve slovenštině byly tedy samozřejmostí. Zprávám a zajímavostem byly rezervovány rubriky s patřiĉnými názvy Zajímavosti, Rozmanitosti (České kvítko, Dětský/Náš koutek), Zajímavé rozmanitosti (Útěcha), Co nového ve světě, Co se děje (České kvítko), Drobnosti, Letem celým světem (Dětský koutek) ĉi Různé a z různých koutů (Svobodná škola). Dětský/Náš koutek zařazoval od 80. let 20. století rubriky zaměřené na aktuality ze sportu, hudební scény, rubriky o kosmetice apod. Snad v ţádném z ĉasopisů nechyběly hádanky, rébusy, kříţovky a podobné hříĉky. Objevovaly se jiţ v nejstarších dobách, a to dokonce i v katolickém Příteli dítek (USA), pod názvem Strýčkovy ořechy. Dětský koutek se z malé hádankářské rubriky v novinách dokonce vyvinul a hádanky z ĉasopisu nezmizely dodnes (název se měnil, z původního Hádanky na Kdo to uhodne?, později se rubrika spojila s humoristickou Zasmějte se s námi v Pestrou stránku). Zábavě dále slouţily např. vtipy, hry, kouzla, kutilské návody aj. Jazyková úroveň ĉasopisů je velmi dobrá, nijak se neodlišuje od soudobých ĉeských periodik, různé anomálie, historismy ĉi naopak neologismy nebo dokonce komicky působící chyby, se kterými se obĉas můţe setkat v některých (amerických) krajanských

101

periodikách pro dospělé ĉtenáře227, se v nich neobjevují. Jistě to je dáno i tím, ţe redaktory a přispěvateli byli a jsou ĉasto uĉitelé ĉi jiní vzdělaní pracovníci, kteří měli a mají kontakt s vlastí, za první republiky navíc šlo ĉasto o osoby, které v Ĉeskoslovensku vyrostly. Přispívající ţáci se snad někdy chyb dopouštěli a v jazyce si nebyli jistí, tak také někdy ve svých dopisech vysvětlují svůj ostych posílat do ĉasopisů své práce, redaktory byli však vţdy ujišťováni, ţe chyby budou opraveny a ţe tato obava nesmí být důvodem k pasivitě.

Dětské rubriky Do dětských koutků v ĉasopisech se většinou vešla jen jediná báseň ĉi kratiĉká próza, event. příběh na pokraĉování, někdy jich bylo několik anebo je doplňovaly hádanky apod. To byl i případ Dětského koutku, který zaĉínal právě jako rubrika týdeníku Jugoslávští Čechoslováci. Náplní Dětského koutku, který byl souĉástí přílohy Dělnická besídka ve Vídeňských dělnických listech, byla ĉást povídky na pokraĉování, v rubrice Pro naše děti v navazujících Vídeňských novinách najdeme zase ĉasto humorné povídky, v nichţ vystupují personifikovaná zvířata ĉi předměty. Dětskou rubriku, Pro vás, děti, obsahovalo v 70. letech velmi nepravidelně i další vídeňské periodikum Krajanské noviny, zařazovány byly různé dobrodruţné ĉi detektivní povídky, např. od Jacka Londona. Podrobnějšímu zkoumání rubrik v ĉasopisech po roce 1945 jsem se podrobněji nevěnovala.

Mládeţnické časopisy, přílohy a rubriky Urĉit přesně, které z ĉasopisů, příloh ĉi rubrik nesoucí v titulu ĉi podtitulu slovo „mládeţ“, byl zamýšlen pro mládeţ ve smyslu dětí, který na mládeţ dospívající a který dokonce na mládeţ dospělou, není vţdy jednoduché. Např. volyňská Hlídka dorostu, resp. Zornice byla míněna jako věstník sdruţení mládeţe od 14 let, takţe obsahovala zprávy z ĉinnosti a další vhodné ĉlánky, zároveň ale obsahovala i prózu a básně hodící se i pro mladší ĉtenáře, několikrát dokonce vyšla rubrika přímo zaměřená na nejmenší děti. Tato literární ĉást přílohy je srovnatelná s dětskými ĉasopisy, o kterých pojednávám výše.

227

JAKLOVÁ, A. Ĉechoamerická periodika 19. a 20. století. Praha : Nakladatelství Academia, 2010. ISBN 978-80-200-1810-6

102

Většina dalších ĉasopisů, příloh a rubrik, které zmiňuji v této práci (různé hlídky mládeţe apod.), byla zřejmě urĉena dospívajícím spoleĉně s mladými dospělými (přibliţně tedy od 14 do 24 let), zpravidla se zabývala spíše zpravodajstvím z mládeţnického spolkového ţivota, příp. i politickými tématy, a ĉlánky vhodnými pro tuto věkovou skupinu (sport, hudba…), pokud obsahovala ukázky z krásné literatury, pak ale ĉasto byly vhodné spíše nebo také pro mladší ĉtenáře. Blíţe jsem se nezabývala periodiky vycházejícími po druhé světové válce mimo Jugoslávii a Rakousko, u nichţ se tedy lze o zaměření a náplni jen dohadovat z katalogu Exilová periodika228.

228

FORMANOVÁ, L., GRUNTORÁD, J., PŘIBÁŇ, M. Exilová periodika : Katalog periodik ĉeského a slovenského exilu a krajanských tisků vydávaných po roce 1945. Jeţek; Libri Prohibiti : Praha, 1999. ISBN 80-85996-24-3.

103

ZÁVĚR

Na poĉátku diplomové práce bylo několik ĉesky psaných ĉasopisů pro mládeţ s místem vydání mimo oblast souĉasné Ĉeské republiky, které se nacházejí ve fondech Sukovy knihovny. Původním záměrem bylo tedy prostudovat tato periodika, dohledat další s takovou charakteristikou, zjistit okolnosti, za kterých vycházely a uĉinit jejich srovnání. V tuto chvíli, ani později se nepodařilo najít pramen, který by se tématem ĉeských ĉasopisů pro děti a mládeţ vydávaných v zahraniĉí jako celkem zabýval. Postupně se mi zkoumáním fondů dalších knihoven a katalogů krajanských a exilových periodik a další sekundární literatury se podařilo najít mnoţství dalších dětských periodik a také příloh a rubrik, které vycházely pro děti našich krajanů, a ukázalo se, ţe jen jejich zmapování zabere podstatnou ĉást výzkumu. Podrobně prostudovat všechny z nich nebylo v moţnostech diplomové práce, zaměřila jsem se proto na významnější ĉasopisy v oblastech s největšími ĉeskými menšinami a v období 20. a 30. let 20. století. Jednotlivým zemím jsem věnovala pět samostatných kapitol. Ostatní doloţené ĉasopisy a rubriky, které vycházely v dalších zemích, jsem s nejzákladnějšími údaji shrnula v jediné kapitole. K diplomové práci jsem připojila ještě soupis všech periodik, jejichţ existenci se mi podařilo zjistit. Vůbec nejstarší ĉasopis pro mládeţ Přítel dítek vyšel coby příloha zřejmě jiţ v roce 1856 v Rakousku. Další se objevily aţ koncem 19. století ve Spojených státech amerických, dva z nich zaznamenaly po první světové válce rozkvět a Svobodná škola se udrţela dokonce aţ do dnešní doby. V evropských zemích (Jugoslávie, Rakousko, polská Volyň, Podkarpatská Rus) krom Přítele dítek dětská periodika vznikala aţ po roce 1920 a nejpozději zaĉátkem druhé světové války bylo vydávání ukonĉeno. Kromě těchto území najdeme v daném období uţ jen nejasnou zmínku o brazilské dětské příloze. Po roce 1945 byl obnoven jen jugoslávský Dětský koutek, který existuje dodnes, v Rakousku se ĉasopisy ĉi rubriky pro děti vyskytují opět aţ od 70. let a nedosahují jiţ významu Útěchy. Menšiny z Volyně a Podkapratské Rusi byly prakticky zcela repatriovány (to se týkalo ĉásteĉně i Jugoslávie a Rakouska). Období druhé poloviny 20. století přinesl rozvoj ĉeského tisku 104

věnovanému mládeţi v některých dalších evropských a některých zámořských státech (Argentina, Austrálie, Francie, Itálie, Kanada, Německo, Nizozemsko a Švýcarsko), šlo spíše o dětské rubriky neţ samostatné ĉasopisy. Celá práce měla směřovat k porovnání periodik, vymezení jejich typických znaků a zasazení do dobového literárního kontextu. Nejvíce moţností komparace však nabízejí ĉasopisy z období mezi dvěma světovými válkami. O nich také existují více ĉi méně podrobné informace ve starších i mladších publikacích věnovaných krajanským komunitám v jednotlivých zemích. Dětské ĉasopisy spoleĉně s rozvojem menšinového školství a dalších kulturních aktivit přispívaly nejen k výuce a udrţování ĉeského jazyka, ale i k podpoře národního povědomí. Důraz byl kladen na prvky domova, vlastenectví, historie ĉi tradice. Podstatnou náplní periodik byly ukázky z ĉeské literatury, klasické i soudobé, a z lidové slovesnosti, zpravidla se ale ĉasem vytvořil malý okruh krajanských autorů, kteří přispívali původními pracemi. Ĉasto vycházeli ze souĉasné nebo ještě spíše z o něco starší ĉeské tvorby, přinášeli však také vlastní témata z krajanského ţivota nebo z historie, geografie a folkloru své nové vlasti. Diplomová práce je základním příspěvkem ke zkoumané problematice, stále poskytuje řadu východisek pro další studium. Vytvořený seznam zahraniĉního tisku pro mládeţ se pokouší o kompletnost, kromě ĉasopisů, příloh a rubrik registrovaných dostupnými katalogy přináší i některé další poloţky, existenci všech v minulosti ĉi souĉasnosti vydávaných periodik ale prokázat nemůţe. Především ale nebylo moţno podrobně všechny nalezené tituly analyzovat. Některé jsou sice doloţené, nejsou ale vůbec dochovány v knihovnách a archivech Ĉeské republiky (mohou se ale nacházet ve fondech zahraniĉních institucí ĉi v osobním vlastnictví), a jiných víme jen z více ĉi méně spolehlivých zdrojů. Řada dalších v Ĉeské republice archivována je, ale vzhledem k ĉasovým a rozsahovým moţnostem diplomové práce jsem do nich buď jen nahlédla, nebo jsem je nestudovala vůbec. To se týká především novějších ĉasopisů, které jsou ĉasto dostupné v knihovně Libri Prohibiti. Údaje o dostupnosti jednotlivých periodik jsou uvedeny v příloze. Prostor pro další bádání se nabízí také např. v komparaci v rámci dalších ĉasových období a v podrobnějším porovnání jiţ zkoumaných nebo dalších aspektů a také v rozsáhlejším uvedení tematiky do dějinného a kulturního kontextu. Samy ĉasopisy se navíc mohou stát cenným materiálem pro historický výzkum.

105

RESUMÉ

Diplomová práce se pokouší zmapovat ĉeská periodika vydávaná pro děti a mládeţ v ĉeských menšinách v zahraniĉí. Přednostně se zajímá o meziváleĉný krajanský tisk vycházející v evropských zemích (Jugoslávie, Rakousko, polská Volyň a k tomu navíc Podkarpatská Rus) a ve Spojených státech amerických, méně o tisk druhé poloviny 20. století a tisk exilový. Soustředí se zejména na periodika urĉená dětem ve věku povinného vzdělávání. Vedle samostatných ĉasopisů struĉně uvádí i dětské přílohy a rubriky tisku pro dospělé ĉtenáře. Na zaĉátku práce je shrnut vývoj ĉasopisů v závěreĉné kapitole jejich spoleĉné a rozdílné znaky, především v oblasti literární sloţky a v kontextu dobové literatury. Hlavní ĉást tvoří přehled a rozbor jednotlivých titulů, kaţdé z výše uvedených zemí je zpracována v samostatné kapitole, další kapitola se věnuje ostatním státům. V závěru nabízí východiska pro další studium, připojen je seznam periodik, vĉetně údajů o jejich dostupnosti v ĉeských knihovnách.

Diploma thesis aims at making an overview of the Czech periodicals published for children and youth among the Czech minorities abroad. Priority is given to compatriotic press in European countries (Yugoslavia, Austria and Polish Volhynia, as well as Carpathian Ruthenia) and in the United States of America between the two World Wars, less attention is paid to the press of the second half of 20th century and exile press. Primarily, it focuses on periodicals intended for children in the age of compulsory education. In addition to separate magazines, it presents also children´s supplements or children´s pages and columns in press for adults. In the beginning of the thesis the development of the magazines is foreshadowed, in the last chapter their common and distinct characteristics are summarised, especially from the aspect of their literary component and in the context of period literature. The main body of the thesis is composed of the review and analysis of individual titles, each of the above mentioned countries is elaborated in a separate chapter, and following chapter deals with other than aforementioned states. The conclusion

106

provides basis for further research, the list of the periodicals with information on their availability in the Czech libraries is available in the annex.

107

PRAMENY A LITERATURA

ODBORNÁ LITERATURA A ČLÁNKY, BIBLIOGRAFIE, ENCYKLOPEDIE A INTERNETOVÉ ZDROJE

Adresář republiky Československé pro průmysl, ţivnosti, obchod a zemědělství. Svazek 2, Seznam adres: Země Moravskoslezská, Slovensko, Podkarpatská Rus = Adressbuch der Cechoslovakischen Republik für Gewerbe, Handel und Landwirtschaft .... Band II. II. Praha : Rudolf Mosse, 1937. Dostupné z WWW: . Bibliografie české literární vědy [online]. AV ĈR, v. v. i., c2010 [cit. 2010-02-17]. Dostupný z WWW: . ĈAPEK, T. Padesát let českého tisku v Americe (1860-1910), s doplňky do začátku 1911. New York : Správní radové "Bank of Europe", 1911. DANĚK, A. 60 let Dětského koutku. In Přehled kulturních, literárních a školských otázek XVI, 1995, Daruvar. ISSN 13303880. DUBEN-NEVLUD, V. 100 let českého tisku v Americe. In Proměny 1/1970, New York : Czechoslovak Society of Arts and Sciences in America. DUBOVICKÝ, I. Češi v Americe = Czechs in America. Praha : Praţské edice, 2003. FOLPRECHT, J. Československé školské obce v evropském zahraničí. Praha : Ĉsl. ústav zahraniĉní, 1937. FOLPRECHT, J. Naši krajané v cizině. Praha : Václav Petr, 1940. FOLPRECHT, J., et al. Pro nás a pro naše. Praha : Školský odbor při Ĉeskoslovenském zahraniĉním ústavě, 1932. FOLPRECHT, J., STREJĈEK, K. Čechoslováci rakouští. Praha : Spolek „Komenský“, 1934. FORMANOVÁ, L., GRUNTORÁD, J., PŘIBÁŇ, M. Exilová periodika : Katalog periodik českého a slovenského exilu a krajanských tisků vydávaných po roce 1945. Jeţek; Libri Prohibiti : Praha, 1999. ISBN 80-85996-24-3. Lexikon české literatury : Osobnosti, díla, instituce. Praha : Academia, 1985–2008. HOFMAN, J. Češi na Volyni [online]. [cit. 1. 11. 2010]. Dostupné z WWW: . 108

JAKLOVÁ, A. Čechoamerická periodika 19. století. Brno : Nadace Universitas Masarykiana : Akademické nakladatelství CERM : NAUMA, 2006. ISBN 80-7204-427-3, 978-80-7204-427-6, 80-86258-66-1. JAKLOVÁ, A. Čechoamerická periodika 19. a 20. století. Praha : Nakladatelství Academia, 2010. ISBN 978-80-200-1810-6. Jednotná informační brána [online]. Dostupné z WWW: <www.jib.cz>. KOLOUCH, O. České školství v Chorvatsku po II. světové válce. In Přehled kulturních, literárních a školských otázek XIV, 1992, Daruvar. KUŠTEK, V. Obrázky z Mukačeva. In Podkarpatská Rus : Časopis Společnosti přátel Podkarpatské Rusi. 1/2009. Dostupný také z WWW: . LALIĆOVÁ, L. Ceny Franty Buriana [online]. 16. 12. 2008 [cit. 6. 10. 2010]. Dostupné z WWW: . LOSKOTOVÁ, I., et al. Encyklopedie dějin města Brna [online]. 2004, 4. 12. 2010 [cit. 4. 12. 2010]. Dostupné z WWW: . MAGOCSI, P. R., POP, I. Encyclopedia of Rusyn History and Culture. Toronto : University of Toronto Press, 2005 MATUŠEK, J. 70 let českého tisku v jihoslovanských zemích. In kulturních, literárních a školských otázek XI, 1981, Daruvar. MATUŠEK, J. Češi v Chorvatsku. Daruvar : Jednota, 1994. ISBN 953-96028-1-5. MATUŠEK, J. Literární tvorba jugoslávských Čechů. In Přehled kulturních, literárních a školských otázek II. 1963, Daruvar. MATUŠEK, J. Náš Bezruč. In Přehled kulturních, literárních a školských otázek VIII. 1973, Daruvar. MATUŠEK, J. Ţivot a dílo Franty Buriana. In Přehled kulturních, literárních a školských otázek I. 1962, Daruvar. Národní knihovna České republiky [online]. 2006. Dostupné z WWW: <www.nkp.cz> „Od 90. let pozitivní obraz“: Češi v Rakousku [online]. 7. 9. 2010 [cit. 20. 11. 2010]. Dostupné z WWW: . PEŠINA, J. Národní školství na Podkarpatské Rusi. In Podkarpatská Rus : Podkarpatská Rus : sborník hospodářského, kulturního a politického poznání Podkarpatské Rusi. Redig. J. Zatloukal. Brno : Subcarpatia; Uţhorod : Klub T. G. Masaryka, c2005 PEŠINA, J. Školství na Podkarpatské Rusi v přítomnosti. Praha : Státní nakladatelští, 1933. 109

PETRŮ, E. Úvod do studia literární vědy. Olomouc : Rubico, 2000. PILÁT, T. Z Kantorského Mukačeváku. In Podkarpatská Rus : Časopis Společnosti přátel Podkarpatské Rusi. 1/2003, s. 2.; KUŠTEK, V. Obrázky z Mukačeva. In Podkarpatská Rus : Časopis Společnosti přátel Podkarpatské Rusi. 1/2009. Dostupný také z WWW: . POP, Ivan. Malíři podkarpatské školy – vrchol rusínskeho národního obrození [online]. 10. 11. 2009 [cit. 4. 3. 2010]. Dostupné z WWW: . PŘIBÁŇ, M. České exilové časopisy pro děti a mládeţ. In Literatura pro děti a mládeţ v samizdatu a exilu. Brno : Masarykova univerzita pro pedagogickou fakultu, 1993. SELICHAROVÁ, M. Vývoj a proměny Jednoty. In Přehled kulturních, literárních a školských otázek XXIV, 2006, Daruvar. ISSN 13303880. Slavné osobnosti [online]. 2003 [cit. 15. 11. 2010]. Dostupné .

z WWW:

SOBOTKA, O. Náš koutek jubiluje. In Jednota, 36/1974, Daruvar. SOBOTKA, O. Náš koutek jubiluje. In Jednota 37/1974, Daruvar. SOBOTKA, O. Náš koutek jubiluje. In Jednota 38/1974, Daruvar. SOUKUP, F. A. Česká menšina v Rakousku. Praha : Národní rada ĉeskoslovenská v Praze, 1928. STRÁNÍKOVÁ, L. Jednota [online]. c2007 [cit. 2010-08-29]. Dostupné z WWW: . STRÁNÍKOVÁ, L. NVI Jednota [online]. c2007 [cit. 29. 8. 2009]. Dostupné z WWW: . STRÁNÍKOVÁ, L. Vydavatelská činnost [online]. 20. 2. 2009. [cit. 29. 8. 2009]. Dostupné z WWW: . Školský spolek Komenský slaví 135. výročí svého zaloţení [online]. 29. 3. 2007 [cit. 20. 11. 2010]. Dostupné z WWW: . Školství [online]. c2007 [cit. 6. 10. 2010]. Dostupné z WWW: . ŠTĚDRONSKÝ, F. Zahraniční krajanské noviny, časopisy a kalendáře do roku 1938. Národní knihovna v Praze, Praha 1958. TAUEROVÁ, H. České časopisy pro mládeţ ve fondu Sukovy studijní knihovny literatury pro mládeţ. Praha : ÚŠI při MŠ ĈSR v Praze, 1985.

110

TOMÁNKOVÁ, M. České časopisy pro děti a mládeţ vydávané do roku 1918. Brno, 2008. 58 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Dostupné z WWW: . TOMEŠ, J., et al. Československý bibliografický slovník, Praha : Academia, 1992. ISBN 80-200-0443-2 TUREK, R. Jednota a krajanské literární tvorba. In Přehled kulturních, literárních a školských otázek XVII, 1996, Daruvar. ISSN 13303880. VACULÍK, J. Dějiny volyňských Čechů. Praha : Sdruţení Ĉechů z Volyně a jejich přátel, 1997-2001. ISBN 80-901878-5-4 (sv. 1), 80-901878-8-9 (sv. 2), 80-210-2568-9 (sv. 3). VACULÍK, J. České menšiny v Evropě a ve světě. Praha : Libri, 2009. VACULÍK, J. Češi v cizině 1850–1938. Brno : Masarykova univerzita, 2009. VLAŠÍN, Š. et al. Slovník literární teorie. Praha : Ĉeskoslovenský spisovatel, 1977. ZACH, A. Slovník českých nakladatelství 1849–1949 [online]. 2007–2010 [cit. 20. 11. 2010]. Dostupné z WWW: . Zemřel Alois (Slávek) Daněk [online]. 9. 10. 2008 [cit 6. 10. 2010]. Dostupné z WWW: .

111

PRAMENY Uvedena jsou pouze přímo studovaná periodika. Úplný seznam periodik zmiňovaných v této práci viz v Příloze ĉ. 1. České čtení. 1925–1926, 1929, Mukaĉevo České kvítko. 1938/39, Luck České srdce. 1922, Vídeň Dětský koutek. 1932–42, 1947/48, 2004–2006, Daruvar Dunaj.1923–24, Vídeň Hlas Volyně. 1927–32, 1934–37, Kvasilov Jugoslávští Čechoslováci. 1928–1932, Daruvar Krajanské noviny. 1972–73, 1975–78, 1981–86, 1990, 1999, Vídeň Náš koutek. 1962/63, 1964/65, 1966/67–1990/91, Daruvar Noviny pro maličké. 1905–1908, Chicago Poškolák. 1937, Luck Probuzení. 1934–35, Praha Přítel dítek. 1956–58, Vídeň Přítel dítek. 1891, 1906, 1911, 1919, 1922, 1923,1931–35, Chicago Rozhledy. 1991, 1997, Vídeň Svobodná škola. 1897, 1900, 1911, 1929, 1932–39, 1946, 1950, 1963, 1965–67, 1976, 1978–79, 1980–84, 1996, 2003, Chicago Útěcha. 1922–41, Vídeň Vídeňské dělnické listy. 1926–1934, Vídeň Vídeňské noviny. 1934–41, Vídeň Zlatá hvězda. 1901–03, Schuyler Zornička. 1925–27, Stará Pazova

112

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha ĉ. 1 – Soupis ĉasopisů, příloh a rubrik pro děti a mládeţ vydávaných v zahraniĉí

113

PŘÍLOHA Č. 1 – SOUPIS ČASOPISŮ, PŘÍLOH A RUBRIK PRO DĚTI A MLÁDEŽ VYDÁVANÝCH V ZAHRANIČÍ

Obsah: ĈSR (UKRAJINA) – PODKARPATSKÁ RUS ............................................................ III ARGENTINA ................................................................................................................. III AUSTRÁLIE .................................................................................................................. III BRAZÍLIE ...................................................................................................................... IV FRANCIE ....................................................................................................................... IV ITÁLIE............................................................................................................................ IV JUGOSLÁVIE (CHORVATSKO, SRBSKO), CHORVATSKO ................................... V KANADA ......................................................................................................................VII NĚMECKO .................................................................................................................. VIII NIZOZEMSKO ............................................................................................................... X POLSKO (UKRAJINA) – VOLYŇ ............................................................................... XI RAKOUSKO .................................................................................................................XII SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ ................................................................................. XIV ŠVÝCARSKO ............................................................................................................. XVI

Vysvětlivky, poznámky a zkratky: Soupis je ĉleněn dle států, v nichţ se místo vydávání periodika historicky nacházelo. V závorce je případně uveden souĉasný stát, kde se místo nachází. V rámci států jsou hesla řazena abecedně. Ĉíslování je průběţné. Za ĉíslem následuje název ĉasopisu, přílohy ĉi rubriky (případně různých více názvů oddělených lomítky) a v závorce zkratka útvaru: (Ĉ) – ĉasopis, (sP) – samostatná příloha, (P) – příloha, (R) – rubrika. V případě přílohy/rubriky následuje za „in“ název periodika, v němţ vycházela. Na druhém řádku je kurzívou uveden případný podtitul. Další řádek obsahuje základní údaje: místo vydávání; období vydávání (u příloh/rubrik, pokud je to moţné, jsou uvedena pouze data, kdy vycházela daná příloha/rubrika, nikoliv celé periodikum); periodicita (u příloh/rubrik je uvedena jejich periodicita, nikoliv periodicita celého listu). U některých periodik je připojena struĉná charakteristika a další důleţité informace. Nakonec jsou

zařazeny údaje o dostupnosti periodika v ĈR. V případě příloh je u roĉníků v závorce uvedeno, zda je příloha archivována spoleĉně s mateřským periodikem, nebo samostatně (to je naznaĉeno zkratkou příslušného názvu).

Zkratky knihoven a archivů: CES – Centrální evidence sbírek KNápM – Knihovna Náprstkova muzea LP – knihovna Libri Prohibiti MZK – Moravská zemská knihovna NA – Národní archiv ĈR NK – Národní knihovna ĈR NPKK – Národní pedagogická knihovna Komenského SlK – Slovanská knihovna VKO – Vědecká knihovna Olomouc Soupis je pouze orientaĉní a neobsahuje pouţité prameny. Ty je třeba dohledat v příslušných kapitolách diplomové práce.

ii

ĈSR (Ukrajina) – Podkarpatská Rus 1. České čtení (Ĉ) Mukaĉevo; 1925–1929?; měsíĉně Doloţeny roĉníky 1925 a 1925/26 a příloha Besdíka z let 1925 a 1929. Ĉasopis zmiňuje však ještě Adresáři republiky Československé z roku 1937. Vydavatelem byl Jan Štrobach. NPKK: roĉ. 1925, 1925/26 NK: roĉ. 1925, 1925/26, 1929 (příloha Besídka)

ARGENTINA 2. Dětem (R) in Československý vlastenec Buenos Aires; 1945?–1949?; nepravidelně KNápM: ĉ. 20/1946, 36, 41, 55, 56, 58/1947, 61–70/1948, 71–75/1949

3. Dětský koutek (R) in Velehrad – Alcazar Buenos Aires, Glew; 1940?–1959? KNápM: ĉ. 12/1945

AUSTRÁLIE 4. Dětský koutek (R) in Zpravodaji Čechů a Slováků v N. S. W. Sydney, 1957?–?, nepravidelně KNápM: jednotlivá ĉísla roĉ. 1965–66 LP: roĉ. 1958–73 (nekompletní)

5. Detský kútik (R) in Krajan Sydney, 1958?–?, nepravidelně Vydával Ĉs. krouţek v Sydney. Ĉlánky ĉesky i slovensky, redakce zřejmě slovenská. KNápM: ĉ. 1,2/1958, 3/1960, 1/1962

iii

BRAZÍLIE 6. Dětská besídka (P) in Věstník spolku „Slavia“ v Sao Paulu Sao Paulo; 1934? Soukromé vlastnictví.

FRANCIE 7. Československý slabikář (Ĉ) Paříţ; 1949–1950? Cyklostylovaný ĉasopis. LP: ĉ. 3/1950, květen/1950

ITÁLIE 8. Pro naše nejmenší čtenáře (R) in Nový ţivot Londýn/Řím; 1949?–2001? Uvedené roky odpovídají době vydávání Nového ţivota. Kdy přesně vycházela rubrika není jasné. LP: roĉ. 1949–1999

9. Radar (Ĉ->P) in Nový ţivot Turín, Foglizzo/Řím; 1963(64)?/1971–74 Od roku 1963 ĉi 1964 vycházel samostatný ĉasopis Radar, od roku 1971 byl přiĉleněn coby příloha k ĉasopisu Nový ţivot. LP: ĉ. 2–5/1966, prosinec/1967, 1/1968 (R.), roĉ. 1971–1974 (N. ţ. – příloha)

10. Start (Ĉ) Tribuna české mládeže Turín; 1966? – 70. léta?, nepravidelně Rozmnoţený strojopis. iv

V ĈR nedostupný.

JUGOSLÁVIE (CHORVATSKO, SRBSKO), CHORVATSKO 11. Dětský koutek / Náš koutek (R->sP->Ĉ) List české mládeže v Jugoslávii, Měsíčník české mládeže v Jugoslávii, Časopis pro české děti a mládež v Jugoslávii, Časopis pro české děti v Jugoslávii Daruvar; 1928->1931->1932–dosu; R a sP ĉtrnáctidenně mimo prázdnin, Ĉ měsíĉně mimo prázdnin V roĉníku 1928 týdeníku Jugoslávští Čechoslováci původně hádankářská rubrika Dětský koutek, poté dětský rubrika Pro naše děti, od posledního ĉísla 1928 nadále dětská rubrika Dětský koutek. Od roĉníku 1931 J. Č. vychází dětský koutek jako samostatná příloha, rubrika stále existuje. Od školního roku 1932/1933 se stává samostatným ĉasopisem. K přestávkám ve vydávání dochází v roĉnících 1941/42–1945/46, 1949/50 a 1955/56. Od ledna 1961 se mění název na Náš koutek, od roku 1998 zpět na Dětský koutek. Vydavatelem byl Otto Sobotka (1932–1941), Matice školská (1946–1965), Novinově vydavatelská instituce Jednota (1965–dosud). KNápM: roĉ. 1928–1932 (J. Č.), 1932/33–1941/42, 1947/48 (D. k.), 1962/63, 1964/65, 1966/67–1990/91 (N. k.), 2004/05–2005/06 nekompletní (D. k.) NK: roĉ. 1932/33, 1969/70 NPKK: roĉ. 1935/36–1937/38

12. Hlasatel československé mládeţe v Záhřebu (Ĉ) Záhřeb; listopad 1945 – březen 1947; měsíĉník (nepravidelně) Vydavatelem byl odbor mládeţe Spojených spolků (novinářský krouţek) V ĈR nedostupný.

13. Mládí (R) in Jednota Daruvar; 1974 – 80. léta; jednou týdně, později nepravidelně Vydavatelem týdeníku Jednota byla Novinově vydavatelská instituce Jednota. SlK: roĉ. 1974–1989

Náš koutek (Ĉ) viz 11. Dětský koutek / Náš koutek 14. Vlk (Ĉ) Věstník mládeže Záhřeb; 1939–1941; periodicita nejasná (měsíĉník?) Vydavatelem byla druţina Vlků odboru mládeţe Spojených spolků. v

V ĈR nedostupný.

15. Zornička (Ĉ) Stará Pazova; březen 1925 – 1927; 10 x roĉně mimo prázdnin Ĉesko-slovenský ĉasopis. Vydavatelem byl Ĉeskoslovenský svaz v království Srbů, Chorvatů a Slovinců. KNápM: roĉ. I (1925), II (1925/26), III (1926/1927)

vi

KANADA 16. Bobřík (Ĉ) Časopis Masarykovy mládeže v Kanadě Toronto; 1946–1947; měsíĉně V ĈR nedostupné.

Český hlas dětem (R) viz 19. Přečtěte dětem / Český hlas dětem 17. Mini Telegram (R) in Telegram Edmonton; 1969?–75? LP: roĉ. 1970–1975 (nekompletní)

18. Mladý čtenář (P) in Čas Trentonu; 1949–1949; týdně? Zánik Času snad souvisel se vznikem Nového domova (od 1950 dosud). V ĈR nedostupné.

19. Přečtěte dětem / Český hlas dětem (R) in Český hlas Toronto; 1947?–1950?; měsíĉně? KNápM: roĉ. 1948–1950 (nekompletní)

20. Stopa (Ĉ) Zpravodaj čs. skautů a skautek v exilu Torontu; 1952–1954; ĉtyřikrát roĉně Anglický podtitul Bulletin of Czechoslovak Boy Scouts and Girls Guides in Exile. Navázala na německé a londýnské skautské ĉasopisy Skautskou stopou, Skautská stopa a Stopa. V roce 1958 na ni navázala Stopa v USA. Zaznamenána je ještě jedna Stopa, vydávaná (vydaná) ve Vancouveru v období 1955–57, dle některých pramenů však šlo pouze o jedno „bludné ĉíslo“ americké Stopy. LP: roĉ. 1952–54 (nekompletní)

vii

NĚMECKO 21. Dálková škola J. A. Komenského (Ĉ) Česká a slovenská doplňovací škola v Německu Mnichov; 1979?–1982?; nepravidelně LP: roĉ. 1979–1982 (nekompletní)

22. Dětem / Dětské kontakty / Polárka (P->R) in Kontakty Stuttgart; 1978/1982/1985–1991?; nepravidelně Do roku 1985 příloha, poté rubrika. LP: ĉ. 1/1979, 3,4/1980 (D.), 3/1982 (D. k.), roĉ. 1985–1991 (K., nekompletní)

Dětské kontakty (P) viz 22. Dětem / Dětské kontakty / Polárka 23. Hlásek (P) in Hlas sv. Cyrila a Metoda Mnichově; 1975–?; nepravidelně LP: 1975–1991 (H. sv. C. a M., nekompletní, příloha H. v některých ĉíslech)

24. Hvězdička (P) in Liahona. Friedrischdorfu; 1993–1998?, ĉtvrtletně Vychází ve 23 jazykových mutacích. LP: roĉ. 1993–98 (L., nekompletní)

25. Malý čtenář I (Ĉ) Časopis československé mládeže v exilu Ludwigsburk; 1955–1955?/1975?; nepravidelně LP: ĉ. 4/[1955]

26. Malý čtenář II (P) in Hlas exilu Mnichov; 1957–1957 Příloha vyšla jedenkrát v posledním ĉísle 8/1957 Hlasu exilu. Ĉasopis, který vycházel od roku 1952, se ale dětem věnoval jiţ dříve formou ĉlánků. LP: ĉ. 8/1957 (H. e.)

viii

Murnauské zvonky (Ĉ) viz 34. Zvonky z Murnau / Murnauské zvonky 27. Nepravidelník Psohlavců (Ĉ) Mnichov; 1982–1982?; ĉtvrtletně Zřejmě pouze oddílový ĉasopis ĉeských a slovenských vlĉat smeĉky 3. oddílu MnichovPsohlavci. V ĈR nedostupné.

28. Oběţník / Československá dálková škola – Oběţník (Ĉ) Stuttgart; 1969–?; nepravidelně Pro studenty Ĉs. dálkové školy v exilu. LP: ĉ. 2B/1970

Polárka (R) viz 22. Dětem / Dětské kontakty / Polárka 29. Skaut-exulant (Ĉ) Stuttgart/Londýn/Mnichov/Åtvidaberg; 1952/1953–1989?; měsíĉně Zaloţen v roce 1952 ĉi 1953. V roce 1971 a 1972 byl Skaut-exulant přílohou švýcarské Palety, pak vychází opět samostatně, v roce 1973 přibývá dívĉí příloha Tam-tam, ze které se ale záhy stal samostatný ĉasopis (viz 63. Tam-tam). Moţná vycházel i po roce 1990. LP: roĉ. 1958, 1968–1971, [1973], 1974–1976, 1980, 1981, 1983, 1987 (nekompletní)

30. Slovíčko nejmenších (R) in České slovo Mnichov; 1955? – 70. léta? LP: roĉ. 1955–1990

31. Šestý pád (Ĉ) Časopis české a slovenské mládeže v emigraci Mnichov; 1988–89; nepravidelně LP: ĉ. 1/1988

32. Vůdce dorostu (R) in Hradčany svobodných Čechoslováků, Lidově nadstranické ztečné listy Čechů a Slováků Münsingen; 1979?–1980? LP: ĉ. 1–2/1979, 3–4/1979, 3–4/1980

ix

33. Zpravodaj Československé dálkové školy (Ĉ) Mnichov/Stuttgart; 1958 – 70. léta?, nepravidelně V 70. letech vycházel spoleĉně s ĉasopisem Skaut-exulant a zřejmě na něj navazuje list Oběţník a snad i Dálková škola J. A. Komenského. V ĈR nedostupné.

34. Zvonky z Murnau / Murnauské zvonky (Ĉ) Murnau, 1949–1949, nepravidelně V ĈR nedostupné.

NIZOZEMSKO 35. Lucernička (sP) in Stezka Utrecht, Delfzijm, Winschoten; 1976–1977 Skautský „ĉasopis světlušek a vlĉat“. V roce 1977 vyšel dvakrát souĉasně jako příloha švýcarského ĉasopisu Tam-tam (viz 63. Tam-tam). LP: ĉ. 5/1976 (S.)

36. Dětský svět (R) in Okno dokořán / Okno Oegstgeest, Utrecht, Amsterdam, Zwijndrecht, Haarlem, Nijmegen; 1969?–1993?; nepravidelně LP: některá ĉ. z roĉ. 1973–1988, 1991, 1993

x

Polsko (Ukrajina) – Volyň 37. České kvítko (Ĉ) Noviny našich dětí Luck; 1938–1939; ĉtrnáctidenně, měsíĉně Vydavatelem byl Josef Foitík. KNápM: roĉ. 1938/39

38. Hlídka dorostu / Zornice (R->P->sP) in Hlas Volyně Kvasilov; 1927/1929/1934–1937; nepravidelně/ĉtrnáctidenně Rubrika Hlídka dorostu byla zaloţena v roĉníku 1927 Hlasu Volyně, v roĉníku 1929 se z ní stává dvoustránková ĉtrnáctidenní příloha, od roĉníku 1934 vychází pod názvem Zornice na ĉtyřech samostatných stranách. KNápM: roĉ. 1927–1936 (H. V.), roĉ. 1936 bez přílohy NK: roĉ. 1934–35, 1937 (H. V.), roĉ. 1937 bez přílohy NA: roĉ. 1934, 1936–37 (H. V.)

39. Poškolák (Ĉ) Luck; 1937–1938; nepravidelně Zřejmě pouze školní ĉasopis. KNápM: ĉ. 1/1937

40. Probuzení (Ĉ) Časopis křesťanské mládeže a lidu na Volyni v Polsku Praha; 1934–1936?; měsíĉně Ĉasopis byl vydáván v Praze, měl ale „filiální redakci“ v Polsku. Výjimeĉně se věnoval i dětem. NA: roĉ. 1934–35

Zornice (sP) viz 38. Hlídka dorostu / Zornice

xi

RAKOUSKO Ahoj, děvčata a chlapci! (R) viz Hlídka mládeţe / Ahoj, děvčata a chlapci! 41. Besídka (R) in České srdce Vídeň; 1922?–1922; nepravidelně Rubrika dětských dopisů. KNápM: roĉ. 1922

42. Dětský koutek (R) in (Vídeňské) Dělnické listy Vídeň; 1921?–1922? a 1930?–1934; měsíĉně Poĉátkem 20. let 20. stol. snad v Dělnických novinách vycházel Dětský koutek. Nejpozději od roku 1930 do roku 1934 byla ve Vídeňských Dělnických listech stejnojmenná rubrika Dětský koutek souĉástí přílohy Dělnické besídky (starší roĉníky jsou nekompletní a v dochovaných ĉíslech se rubrika nevyskytuje). KNápM: roĉ. 1926–1929 (nekompletní), 1930–34

43. Hlas Sokola (Ĉ) Měsíčník samosprávy mládeže Sokolské župy vídeňské Vídeň; 1952 – 60. léta?; měsíĉně V ĈR nedostupné.

44. Hlídka mládeţe / Ahoj, děvčata a chlapci! (R) in Krajanské noviny Vídeň; 1972–1985; nepravidelně NK: roĉ. 1972–73, 1975–1978, 1981–85

45. Pro děti (R) in Vídeňské noviny Vídeň; 1934–1936; týdně, v roĉ. 1936 nepravidelně Vydavatelem Vídeňských novin byl Jakub Starý. KNápM: roĉ. 1934–36

46. Pro vás, děti (R) in Krajanské noviny Vídeň; 1972–1975; nepravidelně NK: roĉ. 1972–73, 1975

xii

47. Přítel dítek (sP) in Přítel zvířat Vídeň; 1856–?; zřejmě měsíĉně Nejasné informace. Dochované roĉníky 1856, 1857, 1858 Přítele zvířat obsahují různé přílohy urĉené mládeţi, ţádná z nich ale nenese oĉekávaný název Přítel dítek. KNápM: roĉ. 1856 (P. z.) NK: roĉ. 1857 (příloha), 1858 (P. z.) VKO: roĉ. 1857

48. Rozhledy (Ĉ) Měsíčník katolické mládeže ve Vídni Vídeň; 1970–dosud?; měsíĉně NK: roĉ. 1991–1997

49. Socialistické klíčení (sP) in (Vídeňské) Dělnické listy Periodická příloha Vídeňských Dělnických listů pro DTJ a mládež Vídeň; 1923?/1926–1934; měsíĉně, ĉtrnáctidenně Příloha zaznamenána jiţ v roce 1923, pravidelně vycházela zřejmě aţ od roku 1926, doloţena poprvé v roĉníku 1928 (oznaĉena jako III. roĉník periodické přílohy). KNápM: roĉ. 1926–1929 (nekompletní), 1930–34 (V. D. l.)

50. Útěcha (Ĉ) Časopis československé mládeže v republice Rakouské – Časopis československé mládeže ve Vídni a okolí Vídeň; 1922–1941?; 12 x, později 10 x roĉně, mimo prázdnin Ĉasopis zaĉal roĉníkem 1922/23, poslední dochované je prosincové ĉíslo 4 z roku 1941 (tj. roĉník 1941/42). Vydavatelem byl Vzdělávací sbor Jednota Máj ve Vídni, později Lidová knihovna vídeňská. KNápM: roĉ. 1922/23–1941/42 NK: roĉ. 1934/35 NPKK: roĉ. 1938/39–1940/41

xiii

SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ 51. Besídka I (Ĉ) Obrázkový týdenník pro mládež Baltimore; 1895–98?; týdně Ĉasopis zřejmě zanikl v roce 1898. Později snad byl přestěhován do New Yorku, kde měl nadále vycházet (1900–1911?), šlo ale spíše o Besídku III. Zaznamenána měla být pak ještě v roce 1933 v Pittsburghu, to však byla moţná Besídka III. Besídky I, II a III, mohou však navzájem souviset, všechny byly vydávány náboţenskými organizacemi. V ĈR nedostupné.

52. Besídka II (Ĉ) Pittsburgh; 1896–1929?; měsíĉník Snad vycházela ještě v roce 1933. V tomto roce byla zaznamenána Besídka spojovaná s Besídkou oznaĉenou zde I, šlo ale zřejmě spíše o Besídku II. V ĈR nedostupné.

53. Besídka III (Ĉ) Obrázkový sborník pro mládež New York; 1897–1909?; 1 x roĉně Mohla souviset s Besídkou I. V ĈR nedostupné.

54. Besídka dětská (Ĉ) Milwaukee; 1884–1886; týdně, měsíĉně V roce 1886 splynul s ĉasopisem Domácnost (1882–1932). V ĈR nedostupné.

55. Dětské besídky (Ĉ) Cleveland; 1898–1899? V ĈR nedostupné.

56. Noviny pro maličké (sP) in Ţenské listy Chicago; 1905–1908/1911?; týdně, resp. 1 x roĉně KNápM: roĉ. 1905–1908 (N. p. m.)

xiv

57. Přítel (Ĉ) New York; 1907–1909; měsíĉně Měsíĉník pro evangelickou mládeţ. V ĈR nedostupné.

58. Přítel dítek (sP) in Katolík Časopis pro Česko-Americkou mládež a přátele její Chicago; 1889–1947; měsíĉně Vydavatelem byl Řád Ĉeských Benediktinů v Chicagu. KNápM: roĉ. 1891, 1906–1919, 1922, 1923 (P. d.) VKO: roĉ. 1925–28 MZK: roĉ. 1889–93, 1902, 1904–05 (P. d.) NK: roĉ. 1931–1935 (P. d.)

59. Svobodná škola (Ĉ) Obrázkový časopis pro výchovu mládeže české v duchu svobodomyslném a jiné podtituly Chicago; 1896–dosud?; měsíĉně Vydavatelem byl Sbor pro dobro svobodomyslných sobotních a nedělních škol, přejmenovaný později na Sdruţení Ĉeských svobodomyslných škol. KNápM: roĉ. 1897, 1899–1905, 1909–1911, 1913, 1915–1919, 1929–1939, 1946, 1950, 1963, 1965–67, 1976, 1978–84, 1996, 2003 (kompletní i nekompletní roĉníky) NK: roĉ. 1933 NPKK: roĉ. 1929, 1932, 1934–38 LP: ĉ. 4, 5, 6/1974, 2/1975, 3/1976, 5/1982, 1–6/1991, 1–6/1992. 5/1993 CES: ĉ. 3/1974

60. Zlatá hvězda (Ĉ) Poučný časopis pro mládež čechoamerickou Schuyler; 1901–1903; měsíĉník, ĉtrnáctideník KNápM: roĉ. 1901–1903

xv

ŠVÝCARSKO 61. Dopis pro tebe (Ĉ) Curych; 1975–1982?; 20 x do roka Dětský náboţenský a výchovný magazín misijního domu Velehrad. LP: roĉ. 1975–1982

62. Paleta (Ĉ) Měsíčník československé mládeže – Časopis české a slovenské mládeže Curych; 1970–72; měsíĉně Zábavný a nauĉný ĉasopis „pro děti od 7 do 17 let“. Od ĉ. 29/1972 ještě krátce vycházel jako rubrika evropského vydání Amerických listů. LP: roĉ. 1970–1972 (nekompletní)

63. Tam-tam (Ĉ) Zollikeberg/Curych; 1973–1997; měsíĉně, dvouměsíĉně, ĉtvrtletně List nebyl urĉen pouze mládeţi. Dvě ĉísla z roku 1977 měla samostatnou přílohu pro děti Lucernička, jinak vycházející v Nizozemsku (viz 35. Lucerniĉka). LP: roĉ. [1973]–1994 (nekompletní)

Lucernička (P) viz 63. Tam-tam 64. Špunt M. (Ĉ) Časopis české mládeže ve Švýcarsku Curych; 1985–?; ĉtvrtletně Vydáván Ĉeskou katolickou misií. LP: ĉ. [5/1986]

xvi