ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ
Řízení agregátních linek v pilařské výrobě a optimalizace výrobního programu při alternativních technologických kombinacích
DISERTAČNÍ PRÁCE
Autor:
Ing. Michal Zeman
Školitel: Doc. Ing. František Friess, CSc. Katedra zpracování dřeva
Praha 2012
Poděkování: Disertační práce vznikla pod vedením pana Doc. Ing. Františka Friesse, CSc. na lesnické a dřevařské fakultě, ČZU v Praze. Tímto mu děkuji za cenné připomínky odborné vedení po dobu celého studia. Dále bych chtěl poděkovat za metodické připomínky Doc. Ing. Štefanu Barcíkovi, CSc. Rád bych tímto poděkoval také mé rodině a všem dalším, kteří mě podporovali při zpracování této práce.
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem disertační práci vypracoval sám a čerpal jsem z literárních zdrojů uvedených v seznamu použité literatury.
……………………………………………………………………
Abstrakt Disertaþní práce se zabývá problematikou Ĝízení a optimalizace výrobních procesĤ za využití agregátní technologie s alternativními technologickými kombinacemi. Práce pĜináší zobecnČní a návrh Ĝešení problematiky Ĝízení a využívání tČchto výrobních linek. Poukazuje na bČžné chyby a problémy provozĤ, které snižují výrobní a tím i ekonomickou efektivitu provozĤ. Podrobnou analýzou rĤznČ velkých provozĤ došlo
k vytvoĜení
návrhu
Ĝízení
a
optimalizace
dĜevaĜských
podnikĤ
s
prozatím þásteþným ovČĜením v praxi. Práce pĜináší obecné výsledky z Ĝízení provozĤ agregátních linek za využití vnitĜního informaþního a optimalizaþního softwaru, který byl pĜizpĤsoben na míru dle požadavkĤ výroby daného podniku. Cílem práce je zanést do praxe nové povČdomí o Ĝízení agregátních linek a poukázat na možnosti, které pĜináší nové generace strojního zaĜízení.
Klíþová slova: Optimalizace výroby, Ĝízení agregátních linek, optimalizaþní systém, informaþní systém, alternativy výroby, faktory výroby.
Abstract The dissertation deals with the management and optimization of production processes using aggregate technologies with alternative technological combinations. The work provides a generalization and proposal how to deal with the management and exploitation of such production the lines. It takes notice of common errors and problems of plants which decrease output and thereby the economic efficiency of operations. Over detailed analysis of different sized plants suggestion of control and optimization of timber enterprises with partial validation in practice for the time being have been created. The theses brings general results from operation control of aggregate lines using internal information and optimization software that was tailored to requirements of the manufacturing enterprise. The goal is to introduce into practice a new awareness of the management of aggregate lines and highlight the possibilities offered by new generations of machinery.
Keywords: Optimization of the production, management of aggregate numbers, system optimization, information systems, alternative production, factors of production.
ϭ
1 Úvod ........................................................................................................................ 5 2 Historický vývoj pilaĜských provozĤ až do souþasnosti ................................... 6 2.1 Historický vývoj rámových pil a provozĤ s rámovými pilami ............................... 7 2.2 Historický vývoj pásových pil a provozĤ s pásovými pilami ................................ 9 2.3 Historický vývoj kotouþových pil a provozĤ s kotouþovými pilami .................... 11 2.4 ZpĤsoby Ĝízení a organizace pilaĜských provozĤ ............................................. 11 2.5 Typy výrobních procesĤ vztažené k velikosti pilaĜského podniku .................... 13 2.6 Technická vybavenost pilaĜských podnikĤ na území ýR ................................. 14 2.6.1 PoĜezové kapacity a hlavní poĜezové stroje............................................... 15 2.6.2 Vybavenost pilaĜského provozu z pohledu zpracování boþního Ĝeziva ...... 17 2.6.3 Vybavenost pilaĜského provozu z pohledu tĜídČní a paketování Ĝeziva ..... 18 2.6.4 PilaĜský provoz z pohledu zpracování dĜevních odpadĤ ............................ 19 2.6.5 PilaĜský provoz z pohledu vybavenosti na vstupu- pĜejímka kulatiny ......... 21 2.6.6 MČĜení v pilaĜském provozu ....................................................................... 23 2.6.7 Údržba Ĝezných nástrojĤ v pilaĜském provozu ........................................... 25 3 Cíle disertaþní práce ........................................................................................... 27 4 Metodika dosažení cílĤ ....................................................................................... 28 5 Problematika pilaĜských provozĤ z hlediska Ĝízení výroby ............................. 30 5.1 Problémové faktory Ĝízení pilaĜských provozĤ .................................................. 31 5.2 Vytýþení faktorĤ k optimalizaci ......................................................................... 35 6 Analýza možností novodobých technologií a upravených starších technologií ........................................................................................................... 37 6.1
Rozbor starších technologií z pohledu automatizace a jejího Ĝízení ............. 37
6.2
Rozbor starších technologií z pohledu technického vybavení a možnosti
automatizace provozu ............................................................................................ 39 6.3
Rozbor novodobých technologií z pohledu automatizace a jejího Ĝízení ...... 40
6.4
Názorná kalkulace pĜínosu investice do automatizace krátícího a omítacího
uzlu ve starší technologii s rámovou a rozmítací pilou ........................................... 42 7 Centralizování a sbČr vstupních dat pro optimalizaci výroby ......................... 43 7.1
Automatické získávání dat ........................................................................... 46
7.1.1 Data z Ĝídících automatĤ strojĤ a zaĜízení ................................................. 48 7.1.2 Data z Ĝídících a osobních poþítaþĤ ........................................................... 50 7.2
Manuální zadávání dat ................................................................................. 52
8 VytvoĜení teoretického modelu informaþního systému pilaĜské výroby ....... 53 8.1
Historie výstavby navrženého informaþního systému................................... 56
8.2
Výstavba modulu manipulace a pĜejímky dĜíví ............................................. 58
8.2.1 Evidence dodavatelĤ … ............................................................................. 59 Ϯ
8.2.2 PĜejímka dĜíví … ........................................................................................ 62 8.2.3 Evidence zakázek k poĜezu … ................................................................... 64 8.2.4 Evidence standardních výĜezĤ … .............................................................. 65 8.2.5 Evidence výstupních parametrĤ výĜezĤ a jejich tĜídČní … ......................... 66 8.3
Výstavba modulu provozu pilnice ................................................................. 68
8.3.1 Zásuvný modul pĜíprava výroby ................................................................. 69 8.3.2 Zásuvný modul poĜezových strojĤ ............................................................. 71 8.3.3 Zásuvný modul tĜídČní a paketování Ĝeziva ............................................... 73 8.3.4 Zásuvný modul evidence nástrojĤ ............................................................. 74 8.3.5 Zásuvný modul údržba a servis strojĤ a zaĜízení ....................................... 75 8.3.6 Zásuvný modul evidence odbČru elektrické energie .................................. 75 8.4
Výstavba modulu skladového hospodáĜství ................................................. 77
8.4.1 Evidence skladu dĜevních odpadĤ ............................................................. 78 8.4.2 Evidence skladĤ Ĝeziva .............................................................................. 78 8.5
Výstavba modulu provozu sušárny a kotelny ............................................... 80
8.5.1 Evidence Ĝeziva v sušárnČ a sušících programĤ ........................................ 80 8.5.2 Evidence spotĜeby materiálu kotelny ......................................................... 80 8.6
Výstavba modulu logistiky a dopravních prostĜedkĤ .................................... 81
8.6.1 Evidence dopravních prostĜedkĤ ............................................................... 82 8.6.2 Evidence pĜevozové kapacity .................................................................... 82 9 OvČĜení informaþního modelu v praxi ............................................................... 83 9.1
PilaĜský provoz firmy PILA FACEK, s.r.o...................................................... 84
9.1.1 OvČĜování modelu IS v praxi- Modul manipulace a pĜejímky ..................... 87 9.1.1.1 PĜíprava výroby a pĜijetí zakázek ......................................................... 87 9.1.1.2 Elektronická pĜejímka dĜíví .................................................................. 91 9.1.1.3 OvČĜování dat a funkce optimalizace manipulace ............................... 94 9.1.1.4 Optimalizace pĜepravních vzdáleností ................................................. 96 9.1.2 OvČĜování modelu IS v praxi- Modul provozu pilnice ................................. 97 9.1.2.1 PĜenos dat z databáze TPV do poĜezové linky a vyhodnocení poĜezu 98 9.1.2.2 PĜehled zakázek a vyrobeného Ĝeziva ............................................... 101 9.1.2.3 PĜehled poruch a pĜerušení provozu ................................................. 102 9.1.3 ěešení problematiky mČĜících rámĤ v provozu firmy PILA FACEK ......... 103 9.1.4 ěešení problematiky ovality výĜezĤ a možnosti poĜezu ........................... 106 9.2
PilaĜský provoz firmy Holz-Schiller, s.r.o.- pila Luby ................................... 108
9.2.1 OvČĜování modelu IS v praxi- Modul ruþní pĜejímky a automatické manipulace dĜíví ............................................................................................... 111 9.2.1.1 Ruþní pĜejímka dĜíví........................................................................... 112 ϯ
9.2.1.2 Automatické ukládání výĜezĤ na sklad............................................... 114 9.2.1.3 VyskladnČní výĜezĤ ze skladu kulatiny .............................................. 116 9.2.1.4 Inventura skladu kulatiny ................................................................... 118 9.2.2 OvČĜování modelu IS v praxi- Modul provozu pilnice ............................... 118 9.2.2.1 PĜíprava poĜezových schémat ........................................................... 119 9.2.2.2 Sledování poĜezu výroby ................................................................... 120 9.2.2.3 PĜehled vyrobeného Ĝeziva ................................................................ 121 9.2.2.4 Evidence mezd a mzdových nákladĤ................................................. 124 9.2.3 OvČĜování modelu IS v praxi- Modul skladového hospodáĜství ............... 125 9.2.3.1 Databáze skladu s þerstvČ poĜezaným Ĝezivem ................................ 125 9.2.3.2 Databáze skladu s umČle vysušeným Ĝezivem .................................. 128 9.2.3.3 Databáze sušáren Ĝeziva ................................................................... 129 9.2.3.4 Evidence dodacích listĤ Ĝeziva- vyskladnČní paketĤ .......................... 130 9.2.3.5 Inventura Ĝeziva skladového hospodáĜství......................................... 132 9.2.3.6 Evidence historie paketĤ.................................................................... 133 9.2.3.7 Evidence vyprodukovaného dĜevního odpadu ................................... 135 9.2.4 OvČĜování modelu IS v praxi- Modul logistiky .......................................... 136 9.2.5 OvČĜování modelu IS v praxi- Evidence spotĜeby elektrické energie ....... 137 9.2.6 OvČĜování modelu IS v praxi- Kompatibilita pĜenášených dat s dalšími IS .......................................................................................................................... 137 10 Vyhodnocení pĜínosu informaþního a optimalizaþního systému ................. 138 10.1 PĜínos v provozu firmy PILA FACEK, s.r.o. ................................................ 138 10.2 PĜínos v provozu firmy HOLZ-SCHILLER s.r.o. ......................................... 147 11 ZávČr a doporuþení ........................................................................................... 152 12 Summary............................................................................................................ 156 13 PodČkování ........................................................................................................ 158 14 Seznam použité literatury................................................................................. 159 15 Seznam tabulek, grafĤ a obrázkĤ .................................................................... 163 15.1 Seznam tabulek ......................................................................................... 163 15.2 Seznam grafĤ ............................................................................................. 164 15.3 Seznam obrázkĤ ........................................................................................ 166 16 PĜílohy ................................................................................................................ 169
ϰ
1 Úvod Téma disertaþní práce „Ĝízení agregátních linek v pilaĜské výrobČ a optimalizace výrobního programu pĜi alternativních technologických kombinacích“ vzniklo na základČ mé praxe jako hlavního technologa pilnice s plánovaným poĜezem 1 000 000 m3 s využitím agregátní technologie a alternativou poĜezu na tradiþní technologii. V dobČ mého pĤsobení jsem narazil na þasto diskutovaný problém ohlednČ Ĝízení agregátních linek a jejich optimalizace. PomČrnČ velké množství informací jsem shledal pĜevážnČ ve starší literatuĜe, ve které jsou diskutovány zejména hlavní stroje, jako jsou rámové pily a kmenové pásové pily. V soudobé literatuĜe jsem nalezl zmínky a popis týkající se štČpkovacích strojĤ, kotouþových a profilovacích agregátĤ, ale k Ĝízení a optimalizaci, pĜípadnČ využití ve vzájemné kombinaci jsem se doþetl poskrovnu. A proto jsem se rozhodl tuto oblast prozkoumat, vyhodnotit stav využívání tČchto technologií, analyzovat a vyhodnotit nejþastČjší problémy pilaĜských a dĜevozpracujících provozĤ, možnosti nového strojního zaĜízení a vyhodnotit možnosti automatizace starších technologických celkĤ a s tím spojený pĜínos. Velmi dobĜe si uvČdomuji dĤležitost správného Ĝízení a optimalizace výroby, a proto jsem tomuto tématu vČnoval nejvČtší þást této práce. V prvopoþátcích jsem se zamČĜil na vyhodnocení stavu technologií v rĤznČ velkých podnicích, kde jsem sledoval stav a vybavenost provozĤ. Na základČ vybavenosti daného podniku jsem analyzoval schopnost Ĝízení daného provozu a možnosti optimalizace, která je úzce spjata s technologií, tokem materiálu a postojem v Ĝízení celého výrobního procesu. V této þásti disertaþní práce se zaobírám faktory výroby, které je možno optimalizovat, a které pĜímo ovlivĖují výrobní a ekonomickou efektivitu výroby. Dále se zabývám možností sbČru dat, jejich množstvím a kvalitou, která je spojena s možnostmi kontroly výrobního procesu neboli vytváĜením zpČtné vazby. Analýzou a podrobným rozborem všech dat se dostávám k výsledkĤm, které jsou využívány pĜi výstavbČ informaþního a optimalizaþního softwaru firmy, který sleduje tok materiálu, výrobu a jí pĜidružené þásti od poþátku až na konec, s vytvoĜením zpČtné kontrolní vazby. BČhem výstavby tohoto systému jsou sledovány výhody a nevýhody, které sebou systém pĜináší pĜi aplikaci v praxi. Z pohledu nezávislého pozorovatele je hodnoceno využívání a pĜípadné zneužívání softwaru jeho obsluhou. Cílem této práce je vyhodnotit souþasný vývoj pilaĜské výroby a seznámit dĜevaĜskou veĜejnost s možnostmi, které vývoj v tomto odvČtví pĜináší. Široké ϱ
veĜejnosti tak mohou být odhaleny jisté neduhy jejich vlastních výrob, nebo mĤže být nastínČn smČr, kterým se mohou pĜi využití své technologie vydat a ušetĜit tak náklady na výrobu, které jsou v souþasné dobČ témČĜ nejdĤležitČjším faktorem ovlivĖujícím životaschopnost a konkurenceschopnost daného podniku.
2 Historický vývoj pilaĜských provozĤ až do souþasnosti Historicky nejstarším strojem na území þeské republiky je rámová pila, která se þasto budovala jako souþást mlýnĤ. Tyto pily byly pohánČny vodním kolem a fungovali þasto jako vertikální nebo horizontální „jednušky“. S využitím parního stroje byl odstartován nový vývoj rámové pily až do podoby, jak ji známe dnes. Jednoduché provozy, které byly plnČ manuální, byly umístČny na každém rohu. Na poþátku 20. století v pĜedváleþné dobČ zaznamenával dĜevaĜský prĤmysl rozvoj. Tehdejší ýSR patĜila k významným svČtovým vývozcĤm. DĜevaĜský prĤmysl byl vybavován technologiemi nejen tuzemskými ale i zahraniþními pĜevážnČ pak technologiemi ze Skandinávie. V období válek byla výroba utlumena a po roce 1968 byly velké provozy znárodnČny. VČtšina malých provozĤ pak byla uzavĜena. Velké pilaĜské provozy byly využívány pro výrobu zboží urþeného pro export. Bohužel pĜevážná þást vydČlaných penČz nebyla investována zpČt do výrobních provozĤ, s tak se technologie postupnČ opotĜebovávaly a jen výjimeþnČ byly nahrazeny technologiemi novými. (Friess 2004) V 80. a 90. letech se na naše území dostalo i nČkolik moderních technologií ze Skandinávie a západních zemí. Takové provozy nalezneme ještČ dnes napĜíklad v ProtivínČ (PÍ) nebo BĜeznici (PB). Na poþátku devadesátých let se zaþalo objevovat velké množství malých pilaĜských provozĤ využívajících malého stupnČ mechanizace a rĤzných poĜezových strojĤ. Taktéž se objevovalo velké množství mobilních kmenových kotouþových pil švédské výroby, nebo malé mobilní pásové pily. Vznikalo velké množství malých provozĤ, které si od podnikání slibovaly zlepšení životní úrovnČ. Tento trend se zaþal rychle opouštČt z dĤvodu krize nastupující v letech 1992-93. V dalších letech následoval rozmach užívání kmenových pásových pil jako hlavního poĜezového stroje pilnice a tento trend pĜetrvává doposud. Oblíbenost kmenové pásové pily zaþínala stoupat. S vývojem velkých pilaĜských provozĤ, které se orientovaly na sériovou výrobu a výrobu lepeného lamelového dĜeva, vzrĤstala poptávka zakázkové nebo malosériové výroby. Pásové pily byly uplatĖovány pĜevážnČ pro zakázkovou výrobu, z dĤvodu variability provozu a možností využití hodnotové výtČže každého ϲ
kmene. Vertikální pásové pily byly a jsou využívány pĜevážnČ prro poĜez lamelových pĜíĜezĤ, truhláĜského Ĝeziva a pro poĜez listnatého dĜeva. a naše území dostávaly zahraniþní technologie v podobČ Po roce 2000 se na velkokapacitních pil se e štČpkovacími, profilovacími a koto ouþovými agregáty. V souþasné dobČ je na našem území 5 velkopil (Pražan, PĜíkazský, 2007), které dosahují kapacity poĜezu u okolo 4 mil. m3 roþnČ. Malým a stĜedn nČ velkým pilám pak zĤstává zbytek tČžby pila aĜské kulatiny vyjma exportovaného množžství. Soudobé malé a stĜed dnČ velké pilaĜské podniky vlastní vČtšino ou morálnČ zastaralé technologie, na kterých vykrývají požadavky trhu, které z dĤvvodu sériové výroby nemohou obsadit velké é a nČkteré stĜednČ velké podniky. V posledních p nČkolika letech dochází ve stĜednČ velkých a nČkdy i malých provozech k investicím vedoucím k obmČnČ zaĜízení za no ové, nebo alespoĖ k repasi a þásteþné au utomatizaci provozu. Ke konci roku 2009 a po oþátkem roku 2010 se situace s investice emi výraznČ zhoršila z dĤvodu svČtové hosp podáĜské krize a nejistoty vstupního materiálu, m která byla ovlivnČna cenou a veden ním státních lesĤ.
Tabulka þ. 1 RozdČlení kapacit poĜezu v ýR Spoleþenstvo dĜevozpracujících podnikĤ
2.1 Historický vývoj rámových r pil a provozĤ s rámovými pilami Historicky nejstarším a v EvropČ nejrozšíĜenČjším strojem se e stala rámová pila. Rámová pila procházela dlouholetým vývojem, kdy fungovala jakko horizontální nebo vertikální „jednuška“ na vodní pohon jako doplnČk mlýnĤ. S vývvojem parního stroje nabíral význam rámové pily nový spád. Síla parního stroje nastartovala vývoj pily s vertikální rovinou Ĝezu, který probíhal až do nedávné doby a pĜiinesl sebou výkonné a spolehlivé stroje tak, jak je známe dnes. Výrobou a vývoje em tČchto strojĤ se zaobíralo nČkolik svČto ovČ známých firem, mezi které pattĜila i þeská firma Královopolská. Výrobci tČchto strojĤ sledovali charakteristiky Ĝezu, využití pil a 0. let se staly stroje vývojový trend. Z pomČrnČ jednoduchých strojĤ známých z 50 výraznČ složitČjší a výko onnČjší. Na postupný vývoj trhu s dĜívím reagovala výstavba nových vysokokapacitnícch pil, kde docházelo k soustĜećování a sdružování s i nČkolika ϳ
rámových pil. NejznámČjším postavením je tzv. tandem, kdy jsou rámové pily postaveny za sebou. První pila provádí prizmování a druhá rozmítání prizmy. Takové linky se þasto stavČli vedle sebe a vznikaly tak první velkokapacitní pily, pĜevážnČ ve Skandinávii. Výkon rámových pil byl dosahován postupným vybavováním a jejich technickými úpravami. K poþátkĤm vývoje mĤžeme Ĝadit napĜíklad pĜerušovanou podávku výĜezu, od které se þasem opustilo. NovČjší stroje jsou vybaveny automatickým odskokem rámu nebo naklápČním rámu v kombinaci s odskokem až po souþasné osmiþkové rámy, známé z produkce firmy Esterer nebo Linck. Tyto vymoženosti umožnili kontinuální podávku s výrazným nárĤstem posuvové rychlosti, která se pohybuje až na hranici 17 m/min. Již na poþátku padesátých let se u nás provozovalo kolem 450 pil, které využívaly strojní vybavení z tuzemska þi ze Skandinávie. Jednalo se pĜedevším o strojní zaĜízení v podobČ rámových pil, které byly vsazeny do pilaĜských provozĤ samostatnČ nebo v tandemu. Výkonu a kapacitČ se pĜizpĤsobovalo vybavení a zejména uspoĜádání pilnice. Strojní vybavení a stupeĖ mechanizace pĜedurþovaly strategii podniku. Podniky, které vlastnily jednu rámovou pilu s plnČ manuálním ovládáním nebo s minimálním stupnČm mechanizace byly pĜedurþeny zejména pro malé kapacity, které se pĜizpĤsobovaly spíše zakázkové výrobČ. Naopak dvČ rámové pily v tzv. tandemu, pĜedurþovaly výkon a vysokou kapacitou, která byla dána možným zpĤsobem poĜezu. Takovýmto provozĤm se naopak nevyplácela zakázková výroba, a proto byly úþelnČ budovány pro sériovou výrobu. Limitujícím faktorem rámové pily byla roþní kapacita, která se pohybovala okolo 5000 m3 roþnČ pĜi jednosmČnném provozu. To znamená, že podniky využívající dvČ rámové pily na tĜísmČnný provoz dosahovaly kapacity okolo 30 000 m3 za rok. PotĜebný nárĤst kapacity byl Ĝešen výstavbou dalších rámových pil (tento jev byl markantní pĜevážnČ ve Skandinávii). Ke konci 80. let se u nás zaþaly vyskytovat sdružené stroje, které kombinovaly štČpkovací stroj s rámovou pilou. Názornou ukázkou je doposud fungující pilnice od firmy Esterer v ProtivínČ ve firmČ Votan & Forest a.s. Tato pilnice byla ve své dobČ jednou z nejmodernČjších, protože prvky jako agregace štČpkovacího stroje a rámové pily, nebo automatická dvouhĜídelová rozmítací pila a poloautomatická omítací pila známá pod obchodním názvem Combimes u nás byla v roce 1982 ojedinČlá. V souþasné dobČ se na našem území nachází stále velké množství firem využívajících technologie poĜezu s rámovou pilou. VČtšina provozĤ s touto
ϴ
technologií jsou malé nebo stĜednČ velké firmy. Výjimkou je velkokapacitní pila firmy Holzindustrie Chanovice, kde se vedle agregátní linky od nČmecké firmy SAB nachází tradiþní poĜezová technologie se dvČma rámovými pilami od firmy EWD a Esterer v kombinaci s rozmítací pilou skládající se ze štČpkovacího stroje a dvouhĜídelové rozmítací pily s pČti pĜestavitelnými prvky Ĝezu. Toto vybavení je spíše výjimkou. Rámové pily tak nalezneme pĜevážnČ v malých a stĜednČ velkých provozech þasto v kombinaci s kotouþovou rozmítací pilou. Technický stav tČchto provozĤ je povČtšinou velmi špatný až zubožený a o stupni automatizace nelze ani hovoĜit. Další nevýhodou tČchto provozĤ je zamČĜení na poĜez zakázkové výroby stavebních prvkĤ s doplĖkem výroby paletových pĜíĜezĤ, které sebou pĜináší složité plánování výroby a sdružování nČkolika zakázek pro využití poĜezu tzv. na jeden závČs. PĜestavba závČsu pĜedstavuje obrovské þasové ztráty, obzvláštČ v pĜípadČ zakázkové výroby, snižuje se tak efektivita práce a využití þasového fondu smČny. To vede ke zvyšování nákladĤ a pĜi souþasném vývoji ceny kulatiny ke zvyšování ceny finálního produktu. Z dĤvodu konkurenceschopnosti jsou pak firmy nuceny redukovat finální cenu a zisk je tak minimální ne-li nulový. To vede ke zmírání a v lepším pĜípadČ živoĜení firmy. Z namátkového zmapování zhruba 25 pil, které jsem osobnČ navštívil, mohu tvrdit, že finanþní zázemí malých a nČkterých stĜednČ velkých dĜevaĜských firem na území ýR je povČtšinou špatné a slabé. Tlak vyvíjený cenou kulatiny a tlak na finální cenu produktĤ nedává dĜevaĜĤm pĜíliš šanci na úspČch a Ĝádný výdČlek.
2.2 Historický vývoj pásových pil a provozĤ s pásovými pilami Dalším strojem, který se stává na našem území v posledních 15 letech pomČrnČ oblíbeným, je kmenová pásová pila. Pásová pila jako taková je vĤbec nejmladším poĜezovým strojem. První patent byl zaznamenán v roce 1808 a jako funkþní stroj byla vyrobena v roce 1852.
Tento stroj byl využíván jako hlavní poĜezový stroj
pĜevážnČ ve Francii, na našem území se v historii vyskytoval jen výjimeþnČ. O þemž svČdþí i tabulka 1 (Friess 2004). V souþasné dobČ se u nás pásové pily vyskytují i v provozech s velkou kapacitou, jako je firma Less s pilnicí v ýáslavi, nebo HolzSchiller s pilnicí v Lubech ad. Tyto stroje jsou využívány pĜevážnČ k poĜezu hodnotnČjších výĜezĤ, jako jsou oddenkové þásti, kde je vysoký podíl kvalitního lamelového pĜíĜezu. Výhodou tČchto strojĤ zĤstává postupný Ĝez z jedné a druhé strany, kdy mĤže operátor pily v reálném þase posuzovat kvalitu Ĝeziva a rozhodovat ϵ
se dle cennosti sortimentu. Takovéto stroje jsou pĜedurþeny k poĜezu, kde je sledována hodnotová výtČž. PoĜez na této pile dovoluje i zpracování nestandardních poĜezových schémat a plné využití kvality pilaĜského výĜezu. Kmenové pásové pily mají v pĜípadČ rozmítání prizmy nízký výkon z dĤvodu postupného odĜezávání lamel, fošen þi hranolĤ, a proto jsou þasto kombinovány s dvouhĜídelovou rozmítací pilou, která tento problém Ĝeší. Touto kombinací se výkon pásové pily zvyšuje. Zajímavou kombinací poĜezu a svým zpĤsobem i unikátem na území ýR se stala právČ pilnice firmy Holz-Schiller Luby, kde je pro rozmítání pĤlek od pásové pily využívána rámová pila. Ta svojí tloušĢkou pilových listĤ snižuje proĜez a zvyšuje výtČž Ĝeziva. Lamely vzniklé rozmítáním jsou posléze optimalizaþnČ omítány na poloautomatické omítací pile typu Combimes. V tomto provozu je pásová pila ještČ dovybavena pĜedĜazenou frézou, která zvyšuje kapacitu samotné pily. Díky této kombinaci a promyšlenému poĜezovému schématu je pásová pila schopna poĜezat až 120 m3 za den. Provozy vybavené kmenovou pásovou pilou, jsou schopné témČĜ okamžitČ zmČnit postoj a zpĤsob zpracování pilaĜské kulatiny, což je v souþasné dobČ obrovskou výhodou. Naopak provozy, které využívají malé þasto i mobilní kmenové pásové pily, nebo mobilní kotouþové pily tuto možnost nemohou plnČ využít z dĤvodĤ složité manipulace s kmenem, pomalého Ĝezu apod. Tyto stroje svojí konstrukcí a ovládáním nedovolí provozovateli zmČnu, která by mohla zmČnou poĜezu, nebo pracovního postupu, plánování výroby zefektivnit výrobu. Daný stroj je pro takovéto zmČny pĜíliš jednoduchý. Provozovatelé takovýchto jednoduchých strojĤ jsou nuceni hledat alternativní produkty s vyšší finální cenou, kterou je zákazník ochoten zaplatit. Velké množství takovýchto pil omezilo pilaĜskou výrobu, nebo využívá stroj pro poĜez Ĝeziva, které mu zvýší další výrobou pĜidanou hodnotu. Jiné firmy svoji þinnost bČhem posledních 3 let ukonþily.
Tabulka þ. 2–vývoj pilaĜských kapacit v ýechách a na MoravČ v roce 1925
ϭϬ
2.3 Historický vývoj kotouþových pil a provozĤ s kotouþovými pilami TĜetím typem poĜezových strojĤ jsou kotouþové pily. První kotouþová pila byla vyrobena v roce 1777 v Anglii. Tento stroj rychle nabyl na významu a v pilaĜském zpracování se zaþal velmi þasto využívat. Jako hlavní poĜezový stroj pilnice byla využívána kotouþová pila pĜevážnČ v Anglii a v zemích s pĜevládajícím anglickým vlivem. U nás se tento stroj zaþal objevovat pĜevážnČ jako sekundární pomocný stroj, který sloužil pĜevážnČ pro zkracování a omítání Ĝeziva, pĜípadnému rozmítání fošen a prken (Friess 2004). V souþasné dobČ nabírá kotouþová pila jiný význam a užívá se i jako primární poĜezový stroj agregovaný do tzv. agregátních nebo také profilovacích linek, kde slouží výhradnČ jako rozmítací pila. Takovéto linky jsou vČtšinou navrženy pro vysokou kapacitu s vysokou poĜezovou rychlostí. Samotná kotouþová pila by neobstála bez agregace s kotouþovými sekaþkami, které byly vynalezeny a vyrobeny v 60. letech minulého století. Nyní se používají kotouþové pily pro velkokapacitní provozy s poĜezem až 2 000 000 m3 roþnČ. I pĜes dlouholetý vývoj kotouþových pil je jejich užití omezené z dĤvodu výšky Ĝezu a rostoucí Ĝeznou spárou s rostoucím prĤmČrem Ĝezného kotouþe. Takovéto linky se bČžnČ používají pro poĜez kulatiny s prĤmČrem do 50 cm. Je pravdou, že na území ýR se v souþasné dobČ nachází 5 velkokapacitních pil s agregátními linkami (Pražan, PĜíkaský, 2007), ale i 1 pila v Libereckém kraji, která využívá agregátní technologii pro poĜez zakázkové výroby s poĜezem do prĤmČru 60 cm. Tato pila byla postavena v roce 2009 jako Hi-tech technologie dotovaná z fondĤ EU jako ojedinČlý projekt na území ýR. Tato technologie využívá kotouþovou pilu s pČti pĜestavitelnými stĜedovými prvky. Její výkon je i pĜes zpracování zakázkové výroby obrovský a dosahuje až 180 m3 kulatiny dennČ s poĜezem na jednu smČnu. I takto moderní pila se potýká v souþasné dobČ s problémy, které vyvstaly na trhu s dĜívím. Vysoká cena a špatná dostupnost kulatiny je prvotním problémem všech souþasných provozovatelĤ pilaĜských provozĤ.
2.4 ZpĤsoby Ĝízení a organizace pilaĜských provozĤ ěízení podniku vždy patĜilo a patĜí k nejtČžším a nejsložitČjším úkolĤm každého vedoucího nebo manažera. VČtšina podnikĤ, nebo lépe organizací má zavedený jistý zpĤsob Ĝízení. ZpĤsoby Ĝízení vycházejí ze známých modelĤ organizace podnikĤ dle strategie Ĝízení. NejþastČjším zpĤsobem Ĝízení je tzv. lineární organizace, kdy každý ϭϭ
podĜízený má jen jednoho nadĜízeného. Tato strategie je úþinná a efektivní u malých a stĜednČ velkých podnikĤ. S velikostí podniku úþinnost tohoto zpĤsobu Ĝízení klesá. Dalším velmi rozšíĜeným modelem je Ĝízení patriarchální. Aniž by si to vedení spoleþnosti pĜipouštČlo, þasto Ĝeditel nebo majitel ovlivĖuje svými pĜíkazy veškeré þinné složky organizace a þasto tak vyboþuje z pĜeurþeného lineárního modelu právČ k patriarchálnímu zpĤsobu Ĝízení. Tento zpĤsob Ĝízení je k vidČní velmi þasto, ale spíše jako chybný model lineárního zpĤsobu Ĝízení. U velkých podnikĤ a mezinárodních organizací, které jsou vlastníky našich nejvČtších a nČkterých stĜednČ velkých pilaĜských kapacit, je rozšíĜen model výrobnČmístní formy organizace. Výhodou je, že tento model zvýrazĖuje jediného vedoucího spoleþnosti, je orientován výrobnČ a veškeré výrobní a strategické agendy jsou centralizovány do sídla spoleþnosti (pĜednášky Friess). I v této formČ organizace jsou velmi þasto zĜizovány poradenské štáby a rĤzné komise. Velmi þasto se svolávají porady, kde se radí vedení spoleþnosti s pĜizvanými odborníky o strategii Ĝízení a vedení podniku. Probírají se zde jak centrální otázky vedení spoleþnosti, marketingu, tak i výrobní problémy. Tento zpĤsob organizace je vhodný a funkþní. PrávČ v takovéto organizaci je þasto zapotĜebí vhodného informaþního systému, který dokáže centralizovat data ze všech stĜedisek podniku tak, aby mohla být zpracována a vyhodnocena dle pĜedstav spoleþnosti. MĤžeme tvrdit, že jsou v souþasnosti firmy vybaveny rĤznými informaþními systémy, systémy Ĝídících výrobu apod. Tato skuteþnost je spíše vymožeností velkých firem. Dalším faktem je, že informaþní systémy zavedené v tČchto firmách jsou vybudovány spíše na ekonomickém základu a ne na základČ výroby. To velmi þasto
vede
ke
zkresleným
informacím
a
ovlivĖuje
následné
rozhodování
managementu firmy. Z praxe vím, že ekonomické ukazatele nemusí vždy poukazovat na podstatu vČci, která daný ukazatel mĤže ovlivĖovat. NapĜíklad nákladová cena produktu je ovlivnČna velkou Ĝadou faktorĤ poþínajících na kvalitČ a cenČ vstupního materiálu, voleném zpĤsobu poĜezu, vhodnosti voleného Ĝezného nástroje, pracnosti, logistiky výroby apod. Ekonomický ukazatel celkových nákladĤ výroby mĤže poukazovat na nevhodnost výroby daného produktu. Ale pĜi zmČnČ poĜezu, nebo zvolení jiného pracovního postupu mĤže výrobu tohoto produktu zlevnit až na tolik, že se mĤže stát tento produkt nejvýnosnČjším ze všech. Domnívám se, že takovéto informaþní systémy jsou pro vedení výrobní spoleþnosti nevhodné. Pro porovnání, malá firma, která je závislá na rozhodování þastokrát pouze jednoho þlovČka na tom
ϭϮ
mĤže být, co se rozhodování týþe výraznČ lépe. ObzvláštČ v tom pĜípadČ, pokud plánování výroby, nákup materiálu a ekonomiku podniku Ĝeší jeden a ten samý þlovČk, který má veškeré potĜebné informace o výrobČ, vstupech a výstupech provozu. Kvalitní ukazatele mohou výraznČ ovlivnit rozhodování a vedení podniku.
2.5 Typy výrobních procesĤ vztažené k velikosti pilaĜského podniku Výrobní proces každého podniku je rozliþný a záleží na technologii a zpĤsobu organizace výroby. Pokud vztáhneme typy výrobních procesĤ na velikosti pilaĜských provozĤ vyskytujících se na území ýR, mĤžeme pomČrnČ pĜesnČ Ĝíci, že velkokapacitní pily mají pĜevahu linkového výrobního procesu nebo rozvČtveného výrobního procesu. Typické pro tyto velkokapacitní pily jsou agregátní profilovací linky s navazující adjustaþní stanicí. Takové linky pĜesnČ odpovídají výše zmínČnému charakteru výrobního procesu.
Tyto provozy se skládají z jednoho nebo více
paralelnČ uspoĜádaných linkových výrobních procesĤ. Výjimkou je pilnice ve firmČ Holzindustrie Chanovice. Zde se nachází agregátní poĜezová linka a soustava nČkolika strojĤ tradiþní poĜezové technologie. Agregátní poĜezová linka odpovídá svým
charakterem
linkovému
výrobnímu
procesu,
ale
tradiþní
technologie
s rámovými pilami, pásovou pilou a rozmítací pilou je typickým zástupcem kombinovaného výrobního procesu.
U linkového výrobního procesu je výhodou
eliminace chyb pĜi tvorbČ alternativ poĜezu, protože daná technologie umožĖuje pouze nČkolik variant. Naopak kombinovaný nebo rozvČtvený výrobní proces mĤže rozhodování výraznČ zkomplikovat, protože obsahuje výraznČ více alternativních možností. Naopak malé a stĜednČ velké firmy mají strukturu výrobních procesĤ rozmanitou. NČkteré firmy jsou zástupci rozvČtveného výrobního procesu, kdy hlavní poĜezový stroj vyrobí poĜezem naráz nČkolik produktĤ, které jsou dále zpracovávány na nČkolika dalších
strojích
s vlastním
výstupem. Další možnou
variantou je
kombinovaný výrobní proces, kdy je vstupní materiál za hlavním poĜezovým strojem rozdČlen do nČkolika dalších zpracovatelských uzlĤ (omítání, rozmítání, optimalizaþní krácení atd.) a výstupní materiál je soustĜedČn napĜíklad do jedné tĜídící linky. Tento typ výrobního procesu je zaznamenáván þastČji u stĜednČ velkých podnikĤ a vČtších malých podnikĤ. Charakter sbíhavého výrobního procesu mĤžeme na našem území také spatĜit napĜíklad na pile firmy LESS v ýáslavi.
ϭϯ
Velkokapacitní pily mají poĜezový program vČtšinou podrobnČ zpracovaný tak, aby poĜez, kvalita kulatiny, kvalita Ĝeziva a další vstupní faktory odpovídaly charakteru a technické vybavenosti linky, a aby byl poĜez co možná nejefektivnČjší. Pokud linka obsahuje možnost optimalizaþního obloukového Ĝezu (nejmodernČjší technologie Linck a EWD), povoluje firma zatĜićovat na manipulaþní lince i kmeny s maximální kĜivostí odpovídající parametrĤm povolených poĜezovou linkou. Pokud poĜezová linka tuto možnost nemá, zatĜićuje se kĜivý výĜez jako horší kvalita s tzv. redukovaným þepem, aby pĜi prĤchodu vznikal ostrohranný hranol. Pak mĤže být zatĜídČna kulatina s þepovým prĤmČrem 25 cm, do boxu s výĜezy o þepovém prĤmČru 23 cm, tzn. s þepovým prĤmČrem až o 2 cm menším. PĜitom záleží na možnostech poĜezové linky, zda takovýto výĜez zvládne poĜezat þi ne (zda je v mezích technických parametrĤ linky). Naopak malé a stĜednČ velké firmy nemají poĜez tak dobĜe zvládnutý. Je to dáno malosériovou výrobou nebo spíše zakázkovou výrobou, kterou se tyto provozy živí. ýastokrát obrovská rozmanitost finálních produktĤ, zabírá pĜíliš mnoho þasu na kalkulaci, pĜípravu a zpracování kvalitního poĜezu. Na to povČtšinou nezbývá þas. PoĜez tČchto firem je závislý na kulatinČ, která je skladem, nebo kterou jsou schopny sehnat a nakoupit þastokrát i v šibeniþním termínu. V tu chvíli jde jakákoliv kalkulace poĜezu a ekonomiky stranou. VČtší þepový prĤmČr nahradí prĤmČr požadovaný, hlavnČ aby z nČj požadované Ĝezivo vyšlo. Tím dochází k poklesu výtČže stĜedového Ĝeziva a s ním spojených ekonomických výsledkĤ. Velká rozmanitost produktĤ mĤže být vhodná z dĤvodu doplnČní poĜezu vhodným boþním Ĝezivem, které mĤže pozvednout hmotnou výtČž, ale ne vždy i výtČž hodnotovou. Takovéto faktory ovlivĖují výrobu, efektivitu a hospodárnost podniku. V souþasné dobČ je tento faktor násoben díky situaci trhu s dĜívím, která se nevyvíjí tak, jak by si dĜevaĜi pĜedstavovali. Cena kulatiny stále roste a ovlivĖuje existenci jejich firem.
2.6 Technická vybavenost pilaĜských podnikĤ na území ýR Technická vybavenost pilaĜských podnikĤ v ýR je velmi rozmanitá. Velká Ĝada malých a stĜednČ velkých podnikĤ využívá strojního vybavení, které bylo vybudováno již pĜed nČkolika desítkami let. Druhou skupinou jsou malé podniky s malými pilaĜskými provozy založenými na principu zpracování dĜevní hmoty malými rámovými pilami bez podpilí nebo jen mobilními pilami. TĜetí skupinu tvoĜí pily se zahraniþním
kapitálem
(pĜevážnČ
velkokapacitní
ϭϰ
pilnice),
které
využívají
nejmodernČjších technologií. Nesmíme však opomíjet nové provozy s þeským kapitálem, které využívají moderních technologií, vybudovaných za pomoci dotaþních titulĤ EU (napĜ. pila Facek). Roþní poĜezová kapacita provozu je vČtšinou závislá na technické vybavenosti provozu, prosperitČ a umístČní, a tak je možné tento ukazatel brát i jako ukazatel technické vybavenosti provozu. V souþasné dobČ je vývoj technické vybavenosti ovlivnČn cenou dĜíví a stavebním trhem. Díky vysoké cenČ kulatiny a nižší poptávce po Ĝezivu si nemĤže velká Ĝada podnikĤ dovolit investici do technického vybavení provozu.
2.6.1 PoĜezové kapacity a hlavní poĜezové stroje Technická vybavenost podniku je zajisté dána velikostí podniku a bývá ovlivnČna jeho prosperitou. Na našem území se vyskytuje velké množství firem rĤzných velikostí a rĤzné technické a technologické vybavenosti. PĜehled pilaĜských provozĤ, dle roþní poĜezové kapacity v roce 2009 (Pražan 2010).
Tabulka þ. 3 RozdČlení pilaĜských provozĤ v ýR zpracovávajících jehliþnatou a listnatou kulatinu dle výše poĜezu v roce 2009 (pouze aktivní k 31.12.2009)-zdroj: (Pražan 2010)
Z tabulky þ.3 vyplývá, že obrovský poþet pilaĜských provozĤ dosahuje roþní kapacity poĜezu do 2500 m3 za rok. Tento ukazatel svČdþí i o technické a technologické vybavenosti podniku. Jedná se þasto o provozy s rámovými pilami bez podpilí, nebo s primitivními þasto i mobilními pásovými a kotouþovými pilami bez mechanizace. Takovéto provozy velmi rychle vznikají a zanikají. Mnoho z nich je úþelovČ využíváno na pĜechodnou dobu jako doplnČk zemČdČlské þinnosti mimo hlavní sezóny.
ϭϱ
PilaĜské provozy s roþní kapacitou mezi 2 500 – 5 000 m3 jsou vČtšinou vybaveny jednou rámovou pilou bez mechanizace nebo jen s primitivními prvky mechanizace bez elektrického provozu. U roþní poĜezové kapacity v rozmezí mezi 5 000-10 000 m3 povČtšinou nalezneme rámové pily se základní mechanizací, výjimeþnČ i pásové pily. Pily s roþní kapacitou 10 000 – 20 000 m3 bývají vybaveny jednou nebo dvČma rámovými pilami se stĜedním stupnČm mechanizace a automatizace. Nebo kmenovou pásovou pilou v kombinaci s kotouþovou rozmítací a omítací pilou. Roþní kapacita 20 000 – 50 000 m3 svČdþí o vyšším stupni automatizace a mechanizace v podání dvou rámových pil v kombinaci s kotouþovými rozmítacími a omítacími pilami. ýasto i v kombinaci s kmenovou pásovou pilou nebo hranolovací linkou na slabou hmotu. Pily s kapacitou nad 50 000 m3 za rok jsou povČtšinou vybaveny agregátními technologiemi s automatizací vyššího stupnČ. Vysoké poĜezové kapacity (nad 500 000 m3) je docilováno vysokou poĜezovou rychlostí a velkosériovou výrobou. Pro tento typ poĜezu jsou vybaveny pilaĜské provozy speciálními profilovacími agregátními linkami plnČ automatizovanými a Ĝízenými výkonnými poþítaþi. Snahou výrobcĤ tČchto poĜezových linek je plná automatizace a zjednodušení ovládání poĜezové linky, tak aby musela obsluha linky co možná nejménČ zasahovat do poĜezu. Eliminují tak chybovost lidského faktoru a zvyšují výkon. -Výše uvedený pĜehled je þerpán z dizertaþní práce Ing. Petra Pražana 2010.
Rámová pila je nejzastoupenČjším strojem v pilaĜských provozech na území ýR. SvČdþí o tom i prĤzkum Jana Bomby z roku 2009. Na následujícím grafu je možné porovnat zastoupení rĤzných poĜezových strojĤ.
Graf þ. 1 Procentuální zastoupení hlavních poĜezových strojĤ na území ýR (Bomba 2009)
ϭϲ
2.6.2 Vybavenost pilaĜského provozu z pohledu zpracování boþního Ĝeziva Souþasné pilaĜské provozy bývají vybaveny klasickými stroji pro zpracování pilaĜských pĜíĜezĤ, jako jsou prkna, fošny a prizmy. Ke standardním strojĤm, které vlastní i malé pilaĜské provozy patĜí kotouþová zkracovací pila, omítací pila a velmi þasto i rozmítací pila. SamozĜejmČ stáĜí, technický stav a vybavenost strojĤ bývají odvislé na velikosti a prosperitČ pilaĜského provozu. U malých provozĤ se setkáváme s plnČ manuálními stroji bez prvkĤ mechanizace, které bývají þastokrát užívány samostatnČ. U malých provozĤ (malé 2 viz. tab.3) a stĜedních pilaĜských provozĤ bývají tyto stroje ustaveny do navazujících uzlĤ, které jsou ustaveny do jednoho celku, nebo jsou zaĜazeny do poĜezové linky. Mezioperaþní pĜesun je provádČn pomocí dopravníkĤ, aĢ už hnaných nebo nehnaných. U stĜedních podnikĤ s vČtší poĜezovou kapacitou bývají tyto operace þásteþnČ automatizovány napĜíklad osazením kombinace krátícího a omítacího uzlu do jednoho stroje. Takové jsou napĜíklad poloautomatické stroje od firmy Paul nebo Eserer známých napĜíklad pod obchodním názvem combimes. Jedná se o jednostrannou prĤbČžnou zkracovací pilu, kdy jeden pracovník vykonává posun Ĝeziva pro krácení a proces omítání probíhá automaticky. Toto uskupení plnČ odpovídá „stĜedoevropskému stylu“, kdy je proces zkracování provádČn pĜed samotným procesem omítání boþního Ĝeziva. Tento zpĤsob je u nás velmi rozšíĜený, protože dokáže navýšit výtČž boþního Ĝeziva. Vedlejším faktorem je velká rozmanitost šíĜkových a délkových produktĤ i ve formČ kratiny. I pĜesto se u nás mĤžeme setkat i s tzv. „skandinávským zpĤsobem“, kdy je boþní Ĝezivo omítáno a až po té vykracováno. S tímto zpĤsobem jsem se setkal u firmy Naturmont s.r.o. v BĜeznici (roþní kapacita poĜezu kolem 4000 m3/rok). Tento zpĤsob zpracování je na našem území ojedinČlý. Výhodou je menší poþet šíĜkových a délkových dimenzí s nevýhodou snížení výtČže boþního Ĝeziva. Skandinávský zpĤsob je pĜedurþen spíše velkokapacitním pilaĜským provozĤm. AĢ už si to uvČdomujeme þi nikoliv, skandinávského zpĤsobu je využíváno pĜi výrobČ na profilovacích agregátních linkách, kdy frézováním stupĖovité prizmy dochází k „podélnému omítání“. K vykracování Ĝeziva dochází posléze až na adjustaþních stanicích za pomoci automatického trimeru. Tento zpĤsob je k vidČní na optimalizaþních agregátních linkách (linky umožĖující výškové pĜestavení boþních fréz na základČ namČĜené šíĜky ofrézovaného kusu). Tento zpĤsob je k vidČní napĜíklad v pilnici ve firmČ Holzindustrie Chanovice. ýást výše uvedeného textu je þerpána ze skript pilaĜské zpracování dĜeva Friess 2004 a z literatury Karla Froniuse.
ϭϳ
2.6.3 Vybavenost pilaĜského provozu z pohledu tĜídČní a paketování Ĝeziva Zhruba 89 % pilaĜských provozĤ tĜídí a ukládá Ĝezivo do paketu ruþnČ nebo za pomoci jednoduché mechanizace. Jednoduchou mechanizací se rozumí délkové a šíĜkové tĜídČní boþního Ĝeziva za pomoci váleþkových, ĜetČzových a lištových dopravníkĤ (tĜídiþĤ) umístČných za omítací pilou. Výjimkou je zbývajících 11% pilaĜských provozĤ, které využívají mechanizovaného a automatizovaného zpĤsobu tĜídČní. Tyto provozy spadají do skupiny s poĜezovou kapacitou 15 000 m3 a více. To znamená, že se jedná pĜevážnČ o vČtší kapacity poĜezu. A i v této skupinČ pilaĜských provozĤ mĤžeme pozorovat výrazné rozdíly ve zpĤsobu tĜídČní a paketování Ĝeziva. StĜednČ velké podniky a stĜednČ velké podniky s vyšší kapacitou poĜezu užívají vČtšinou mechanizovaných zpĤsobĤ tĜídČní. Dle velikosti provozu jsou voleny rĤzné zpĤsoby tĜídČní Ĝeziva a ukládání do paketĤ. Jedním zpĤsobem je tĜídČní dle rozmČrĤ, které udává poĜezová linka v závislosti na vizuálním posouzení kvality pracovníkem obsluhy. ěezivo je vytĜídČno do nČkolika svislých kójí, odkud je ruþnČ vybíráno a ukládáno do paketu. Dalším zpĤsobem je tĜídČní podle rozmČrových parametrĤ na mechanizovaných dopravnících
popsaných
v prvním
odstavci
a
následné
paketování
na
poloautomatické stanici typu UNIPAK. Paketovací stanice typu Unipak je poloautomatické pracovištČ užívané pro rozebírání a tĜídČní vyrobeného paketu Ĝeziva. Paket netĜídČného Ĝeziva je na tomto pracovišti automaticky rozebrán na jednotlivé kusy Ĝeziva, které jsou Ĝazeny za sebe. Obsluha pracovištČ pak vizuálnČ posuzuje kvalitu jednotlivých kusĤ Ĝeziva a tĜídí je do tĜí odlišných kvalit, kdy dvČ vytĜídČné kvality shazuje do dvou svislých boxĤ a tĜetí ukládá do paketu. ěezivo je do paketu ukládáno s proložením nebo bez proložení. Ukládání prokladĤ mĤže být provádČno ruþnČ dalším pracovníkem obsluhy, nebo automaticky pomocí tzv. prokladaþĤ se zásobníkem prokladĤ. VytĜídČné kvality Ĝeziva pak znovu obsluha uloží na tuto stanici, která provede uložení Ĝeziva do paketu. Výhodou je pomČrnČ velká rychlost tĜídČní a pĜesného ukládání Ĝeziva do paketĤ vþetnČ prokladĤ. Tento typ zaĜízení je velmi oblíbený a taktéž rozšíĜený. U vČtších stĜedních podnikĤ a velkopil je využíváno klasických adjustaþních stanic, skládajících se z þásti tĜídČní Ĝeziva a z þásti ukládání Ĝeziva. I u tČchto stanic záleží na zpĤsobu provedení. Rozlišujeme tĜi základní typy dle zpĤsobu ukládání Ĝeziva. Prvním typem je adjustaþní stanice se svislými boxy pro ukládání Ĝeziva. Druhým typem je adjustaþní stanice se šikmým ukládáním Ĝeziva a tĜetím typem je stanice
ϭϴ
s vodorovnými etážemi pro ukládání Ĝeziva. Každá tĜídící stanice má svá specifika. První typem je tĜídící stanice se svislými boxy. Je nejménČ nároþná na zástavbový prostor, ale nevýhodou je nešetrnost k Ĝezivu (odražené hrany apod.). Co se šetrnosti k Ĝezivu týþe, je nejvýhodnČjším typem adjustaþní stanice s vodorovnými etážemi. Ta je ale omezena poþtem etáží. S rostoucím poþtem etáží roste výška zaĜízení a tíhové zatížení základĤ linky. Další nevýhodou tohoto typu je rozlehlost zaĜízení, protože je prostorovČ nároþné. Zlatou stĜední cestou pak zĤstává adjustaþní stanice se šikmým uložením tĜídících boxĤ. Všechny typy tČchto stanic jsou složitým zaĜízením, jejichž zástavbové rozmČry jsou závislé na poþtu tĜídících boxĤ þi etáží. TĜídČní na tČchto zaĜízeních mĤže probíhat taktéž odlišnČ. ZpĤsobĤ zatĜićování Ĝeziva je hodnČ, ale všechny mají stejný základ, a to vizuální posouzení kvality Ĝeziva z jedné nebo z obou stran Ĝeziva s možností zadání kvality a následným automatickým namČĜením šíĜky, délky a tloušĢky Ĝeziva. ěídící poþítaþ pak na základČ pĜiĜazené kvality a namČĜených rozmČrĤ zatĜídí Ĝezivo do požadovaného boxu, nebo etáže. ýást skládání Ĝeziva na paketovacích stanicích probíhá obdobnČ jako u stanice typu Unipak. ZaplnČný box þi etáž s vytĜídČným Ĝezivem je vyprázdnČn a Ĝezivo uloženo na podávací dopravník paketovácí linky. ěezivo je automaticky rozebíráno a Ĝazeno za sebe tak, aby bylo možné provést automatické paketování. Za pĜítomnosti obsluhy je Ĝezivo ukládáno do paketĤ s proložením nebo bez proložení. U takovýchto stanic je z 90 % prokládání Ĝeziva provádČno automaticky pomocí automatizovaných prokladaþĤ. (Friess 2004, Fronius 1989 a další podklady pilaĜských firem). Vybavenost tČchto adjustaþních stanic je taktéž odlišná, nČkteré adjustaþní stanice obsahují automatický trimer pro krácení Ĝeziva, jiné zase paketovací a balící zaĜízení, nČkteré obsahují cejchování výrobku apod. Škála vybavení tČchto zaĜízení je obrovská a záleží na pĜání investora. 2.6.4 PilaĜský provoz z pohledu zpracování dĜevních odpadĤ DĜevní odpady jsou samostatnou kapitolou pilaĜských provozĤ. Za posledních 30 let prodČlala struktura pilaĜských odpadĤ velkou zmČnu, od svazkování odĜezkĤ s kĤrou po odkorĖování a vytvoĜení sypké dĜevní frakce v podobČ dĜevní štČpky a pilin. Každý pilaĜský závod se potýká s dĜevními odpady v podobČ, kĤry (v pĜípadČ odkorĖování), pilin, štČpky, krajin a odĜezkĤ. Objem tČchto odpadĤ není zanedbatelný, jelikož jeho podíl vþetnČ kĤry se pohybuje okolo 43% z objemu poĜezané hmoty. (Friess 2004, Fronius 1989). Z þehož jej z 10% tvoĜí kĤra, 13% piliny a 20% kusový odpad (pĜípadnČ dĜevní štČpka). ϭϵ
KĤra byla v historii prodávána tak, jak napadala z odkorĖovaþĤ a zpracovatelské závody si ji sami upravovali dle potĜeby. KĤra byla využívána pĜevážnČ pro spalování, deponii a kompostování. V nedávné historii zaþala být kĤra užívána i k výrobČ briket. Nesmíme opomenout ani souþasný trend využívání kĤry jako estetického prvku v zahradnictví, což vede mnohé firmy k výrobČ drcené kĤry, kterou pak mohou lépe finanþnČ zhodnotit. Výskyt pilin v pilaĜské výrobČ je samozĜejmý, protože tento produkt vzniká díky dČlící rovinČ Ĝezu tzv. Ĝezné spáĜe. Podíl pilin ve zpracování dĜeva zaujímá cca 819% z objemu poĜezané hmoty v závislosti na užitém poĜezovém obrazci a obrábČcím nástroji. Piliny byly povČtšinou využívány pro spalování. V souþasné dobČ se z nich vyrábČjí brikety a pelety, které jsou využívány taktéž pro spalování. Kusový odpad byl historicky významným prvkem. Byl prodáván jako palivové dĜíví v celých délkách uložený do paketĤ, nebo jako krácený s pĜidanou hodnotou. S pĜíchodem výroby tĜískových desek se zvýšila po tomto produktu poptávka. Taktéž novodobé zpracování dĜeva a vývoj frézovací technologie zmČnil tuto podobu odpadu do sypké frakce v podobČ dĜevní štČpky. I pĜes vývoj frézovacích a sekacích strojĤ si kusový odpad zachoval své postavení na trhu. DĜevní štČpka byla a je nejvíce využívána pro spalování, výrobu papíru a výrobu tĜískových desek. S rostoucí kapacitou zpracovatelských závodĤ na výrobu tĜískových desek, jako jsou souþasné firmy DDL Lukavec nebo Kronospan vzrostla i poptávka po dĜevní štČpce. Díky tomu rostla i cena štČpky. PilaĜské provozy dĜevní štČpku tĜídili a tĜídí na velkou frakci tzv. papírenskou a malou frakci s vČtším podílem tĜísek (tzv. sirek). RoztĜídČním štČpky do dvou frakcí dokázaly pilaĜské provozy tento produkt nČkolikanásobnČ zhodnotit. V souþasné dobČ rozvoje alternativní výroby elektrické energie stoupla poptávka po dĜevní štČpce ještČ více. Stagnace a pozastavení papírenské výroby ve ŠtČtí vede souþasné pilaĜe k myšlence výroby tzv. energetické štČpky, kdy štČpku a piliny netĜídí. Tak se stává dĜevní štČpka výhodným produktem i pro malé firmy, které si þasto kupují malé sekaþky dĜevního odpadu, nebo si objednávají mobilní drtiþe, které jimi vyprodukovaný kusový odpad rozdrtí na požadovanou frakci. Kusový odpad v souþasné dobČ ztrácí na trhu své místo, které nahrazuje tzv. energetická štČpka. StĜednČ velké a velké dĜevaĜské podniky jsou velmi þasto vybavovány doplĖkovými stroji na zpracování dĜevních odpadĤ, jako jsou drtiþe kĤry, sekaþky kusového odpadu, tĜídící síta apod. NejþastČji se jedná o bubnové sekaþky
ϮϬ
s kalibraþním sítem sloužící pro zpracování kusového odpadu v podobČ oblin, odĜezkĤ a zbytkĤ po omítání („odsamkĤ“). Zpracovaný materiál je pak dopraven ke skladování ve venkovních boxech nebo bunkrech. V pĜípadČ potĜeby tĜídČní štČpky využívají pilaĜské provozy vibraþních, rotaþních a bubnových tĜídiþĤ. Pro tĜídČní drcené kĤry je pak velmi þasto užíváno diskových nebo hvČzdicových tĜídiþĤ. 2.6.5 PilaĜský provoz z pohledu vybavenosti na vstupu- pĜejímka kulatiny Vstupem pilaĜského provozu se rozumí nákup kulatiny. Kulatina je nakupována buć ve formČ výĜezĤ, nebo kmenĤ v celých délkách. U velkokapacitních pil a stĜednČ velkých pil pĜevládá nákup kulatiny v podobČ pilaĜských výĜezĤ. Kulatinu v celých délkách nakupují pĜevážnČ malé a stĜednČ velké provozy, které svoji výrobu zamČĜují alespoĖ z þásti na zakázkovou výrobu. Z nakoupené kulatiny pak mohou vymanipulovat výĜezy potĜebných rozmČrĤ a kvalit. Manipulace nakoupeného dĜíví probíhá ruþnČ nebo za pomocí mechanizace. U malých pilaĜských provozĤ pĜevládá ruþní zpĤsob manipulace. MČĜení dĜíví je provádČno pásmem a prĤmČrkou, Samotné krácení pak pomocí jednomužné motorové pily. Rozvoz dĜíví na jednotlivé skládky je provozován za pomoci þelních nakladaþĤ, vysokozdvižných vozíkĤ s upravenými vidlemi, nebo pomocí kolejových manipulaþních vozíkĤ. Takto je bČžnČ provádČna manipulace u provozĤ s roþní kapacitou do 10 000 m3. U takovýchto provozĤ není provádČno ani odkornČní kulatiny, nebo jen zcela výjimeþnČ. U „vČtších“ malých provozĤ nebo stĜednČ velkých provozĤ s kapacitou do 25 000 m3 je pak z velké þásti využíváno manipulaþních kolejových vozíkĤ s hydraulickou rukou. NejþastČji užívaným kolejovým vozíkem je vozík Baljer-zembrod þasto vybavený ĜetČzovou zkracovací pilou a jednoosým mČĜícím 2D rámem. V souþasné dobČ je vedle tČchto vozíkĤ poĜizován samostatnČ stojící reduktor koĜenových nábČhĤ. U takto velkých provozĤ bývá bČžné i odkorĖování kulatiny, které vČtšinou probíhá tČsnČ pĜed vstupem do pilnice. TĜetí variantou jsou manipulaþní linky vyrobené pro krácení kmenĤ v celých délkách. Dle velikosti zpracovávané dĜevní hmoty jsou tyto linky vybavovány ĜetČzovou nebo kotouþovou krátící pilou. ěez ĜetČzové pily je pomalejší, ale obsáhne vČtší prĤmČry kulatiny. Takovéto linky bývají zakonþeny tĜídícím dopravníkem, kterému pĜedchází mČĜení dĜíví. ýasto se zde využívají 2D mČĜící rámy s mČĜením ve dvou osách. Tento rám je souþasnČ s mČĜením pro zatĜídČní užíván i pro úþely
Ϯϭ
pĜejímky dĜíví. Tyto linky jsou povČtšinou zhotoveny tak, že umožĖují pĜejímku kulatiny v celých délkách i pĜejímku pilaĜských výĜezĤ. Poslední variantou jsou tĜídící linky pilaĜských výĜezĤ, které slouží pĜevážnČ velkokapacitním pilám, které pro zajištČní provozu nakupují výhradnČ pilaĜské výĜezy. Na tČchto linkách bývají z pravidla osazeny 3D mČĜící rámy využívané pro pĜejímku dĜíví. V lince bývá zpravidla zaĜazen detektor kovu a dvourotorový prstencový odkorĖovaþ, na paralelní vČtvi pak bývá umístČn reduktor koĜenových nábČhĤ. Od varianty tĜídČní kulatiny portálovým jeĜábem se témČĜ všude opustilo, práce je zdlouhavá, a nebezpeþná. Výhodou portálových jeĜábĤ zĤstává výška skladování, kterou však v souþasné dobČ umí nahradit tČžkotonážní vysokozdvižné manipulaþní vozíky napĜíklad od výrobce Kalmar. PomČrnČ zajímavou a samostatnou kapitolou manipulaþních linek a pilaĜských provozĤ jsou reduktory koĜenových nábČhĤ. Tyto stroje se zaþaly objevovat spolu s harvestorovou technologií a v posledních letech se jejich výskyt rapidnČ zvyšuje. Reduktor koĜenových nábČhĤ využívají rĤznČ velké kapacity pilaĜských provozĤ. Harvestorová technologie je rychlá, pomČrnČ šetrná, ale neĜeší redukci koĜenových nábČhĤ kmene, která pak ve všech strojích pilaĜských provozĤ zpĤsobuje komplikace aĢ už v dopravČ nebo pĜi samotném zpracování výĜezĤ. Jelikož je harvestorová tČžba velmi rozšíĜená a pokrývá více jak polovinu tČžby, nezbývá pilaĜským provozĤm nic jiného než se s tímto faktem smíĜit a podĜídit se novým trendĤm tČžby. Proto se vČtší firmy odhodlali ke koupi tohoto zaĜízení, které vČtšinou funguje zcela automaticky na základČ získaných dat z mČĜícího rámu nebo pokynĤ obsluhy. Malé provozy koĜenové nábČhy neĜeší, nebo je oĜezávají klasickou jednomužnou motorovou pilou. Reduktory koĜenových nábČhĤ jsou buć vĜazeny do manipulaþní linky, nebo ustaveny jako samostatný stroj. Varianta vĜazení do linky manipulace má dvČ možnosti. Buć je reduktor vĜazen do série dopravního systému, nebo jako paralelní vČtev manipulaþní linky. V sérii se vyskytuje pĜevážnČ pĜi zpracovávání dlouhého dĜíví, protože krácení kmene dává reduktoru dostatek þasu kmen opracovat. Naopak u pilaĜských výĜezĤ bývá vĜazen do linky paralelnČ s možností vytvoĜení zásoby výĜezĤ k oredukování. Zde by mohl vĜazený reduktor brzdit materiálový tok a snižovat tak kapacitu tĜídící nebo manipulaþní linky. Další velmi využívanou variantou je samostatnČ stojící reduktor koĜenových nábČhĤ, který bývá vČtšinou obsluhován obsluhou manipulaþního vozíku Baljer-zembrod. ŠtČpka z reduktorĤ je pak
ϮϮ
prodávána jako biomasa pro úþely spalování, nebo bývá spalována ve vlastních kotelnách. OdkorĖovaþe jsou dalším technologickým uzlem, který je velmi þasto vĜazen do manipulaþních linek, nebo pĜímo do dopravy na vstupu do pilnice. V ýeské republice jsou nejrozšíĜenČjší prstencové odkorĖovaþe typu Cambio, Valonkone, söderhamn erikson a další. Starší provozy využívají prstencových odkorĖovaþĤ ruské výroby. Pro velkokapacitní pily jsou pak využívány vysokokapacitní dvourotorové prstencové odkorĖovaþe s protismČrným chodem, nejþastČji odkorĖovaþe firmy Valonkone. NČkteré provozy pásových pil pak užívají odkorĖovaþe s frézovací hlavou, která nahrazuje i reduktor koĜenových nábČhĤ. Nevýhodou tČchto odkorĖovaþĤ je podíl dĜeva obsaženého v kĤĜe a výraznČ nižší kapacita než u prstencových odkorĖovaþĤ. 2.6.6 MČĜení v pilaĜském provozu MČĜení kulatiny v pilaĜské výrobČ je samostatnou kapitolou už jenom z dĤvodu rozlišnosti mČĜících rámĤ a jejich rozšíĜenosti, která vyplývá z podkladĤ a materiálĤ zpracovaných kolektivem MZLU z roku 2006 nazvaného „elektronická pĜejímka dĜíví“ (Horáþek, Hunková, Janák ad.). Elektronické mČĜení je užíváno pĜevážnČ pro pĜejímku dĜíví provádČnou na manipulaþních skladech a tĜídících linkách kulatiny. V tomto dokumentu bylo zmapováno užívání mČĜících rámĤ a jejich typĤ užívaných pro pĜejímku dĜíví na území ýR. Výsledkem práce je pĜehled užívání mČĜících rámĤ, jejich pĜedností a nedostatkĤ s doporuþenými koeficienty pĜevodu pĜi provádČní pĜejímky dĜíví 2D mČĜícím rámem a 3D mČĜícím rámem. 2D rámy nadhodnocují kubaturu pĜejímaného dĜíví a 3D rámy kubaturu podhodnocují. Elektronické mČĜení bylo porovnáváno s ruþním mČĜením, aby byla zachována objektivita výzkumu. O rozšíĜení užívání mČĜících rámĤ a jejich typĤ svČdþí následující grafy. Graf þ. 2 Využívání elektronického mČĜení suroviny pro pĜejímku – zdroj: („elektronická pĜejímka dĜíví“- Horáþe, Hunková, Janák a kolektiv)
Graf þ. 3 Využívání jednotlivých zpĤsobĤ mČĜení pro elektronickou pĜejímku suroviny u jejích zpracovatelĤ – zdroj: („elektronická pĜejímka dĜíví“- Horáþe, Hunková, Janák a kolektiv)
Ϯϯ
V souþasné dobČ jsou využívány mČĜící rámy nejen pro pĜejímku dĜíví, ale i na vstupu do pilnice. Tento trend je specifický spíše pro stĜední a vČtší pilaĜské provozy, které potĜebují data pro Ĝízení technologie nebo pro rozhodování. Jedním dĤvodem je sledování poĜezové kapacity stroje (provozu pilnice) a získání potĜebných dat pro rozhodování. MČĜení pĜed vstupem do pilnice právČ z dĤvodu sledování poĜezové kapacity a získávání dat je docela zajímavým prvkem, pokud si firma zajistí sbČr dĤležitých informací, jako jsou napĜíklad þepový, stĜedový prĤmČr (obČ osy v pĜípadČ dvouosých mČĜících rámĤ), sbíhavost, kĜivost, kubatura, délka. Získaná data je vhodné ukládat do elektronického uložištČ (HDD na serveru nebo PC) s pĜiĜazeným datem a þasem. Jen tak je možné posléze vyhledávat data a analyzovat provoz. Na první pohled se mohou zdát všechny tyto informace zbyteþné, ale toto zdání klame. Dle kvality rámu a snímání je možné získat velmi pĜesná data, která mohou pomoci správnČ analyzovat vstupní kulatinu a párovat ji s výstupy z pilnice. Firma mĤže získat témČĜ okamžitý pĜehled o celé výrobČ, toku materiálu, tĜídČní, výrobní kapacitČ apod. Druhým
dĤvodem
Z mČĜícího rámu
instalace
mČĜícího
rámu bývá
automatizace
provozu.
jsou pĜenášena potĜebná data o výĜezu do Ĝídícího systému
technologie, který na jejich základČ rozhoduje o polohování strojĤ a nástrojĤ, rychlosti poĜezu, natáþení výĜezu apod. I z tČchto mČĜících rámĤ lze zároveĖ ukládat potĜebná data pro rozhodování. Takovýto postup bývá bČžnČ praktikován. PĜed instalací mČĜícího rámu se mĤže investor rozhodnout mezi þtyĜmi bČžnČ dostupnými typy mČĜení. Jedná se o tzv. 2D a 3D mČĜení. Rozdíl mezi 2D a 3D mČĜením je znaþný a tak je dĤležité si uvČdomit, co od daného mČĜícího rámu bude investor požadovat. Pro orientaþní mČĜení kubatury, nebo pro krácení na manipulaþních vozících baljer-zembrod je bČžnČ užíváno jednoosého mČĜícího 2D rámu. Takovýto rám mČĜí prĤmČr kulatiny pouze v jedné ose. Z namČĜených hodnot je možné vyþíst prĤmČr kulatiny a v pĜípadČ stojícího kmene a pojíždČjícího mČĜícího rámu i pomČrnČ pĜesný tvar kmene. Jedná se o mČĜící systém s pomČrnČ velkou odchylkou. Tento mČĜící rám, nelze užít pro pĜejímku dĜíví, protože postrádá dle uzanþních pravidel mČĜení druhé osy prĤmČru kmene. Pro pĜesné mČĜení pĜípadnČ i pĜejímku dĜíví se užívá tzv. dvouosý mČĜící 2D rám. Tento rám mČĜí kulatinu ve dvou osách na sebe kolmých. ýastokrát jsou pĜijímaþe a vysílaþe tohoto mČĜícího rámu ukládány pod úhlem 45°, aby na jejich povrchu neulpívali neþistoty, jakými jsou napĜíklad kĤra nebo odštČpky. Ty by mohly zpĤsobovat odchylku v mČĜení. PĜi
Ϯϰ
naklopeném mČĜícím rámu pod úhlem 45° je pravdČpodobnost ulpívání neþistot na snímaþích výraznČ nižší. Druhou kapitolou mČĜících rámĤ jsou tzv. 3D mČĜící rámy. Jejich systém je velmi složitý, využívá tĜí nebo þtyĜ laserových vysílaþĤ a pĜijímaþĤ, které na základČ odchýlení paprsku mČĜí celkový povrch kmene. Na základČ elektronické modelace z namČĜených hodnot je získáván pĜesný 3D model kmene. MČĜení je velmi pĜesné v tolerancích 0,5 mm. Druhým systémem snímání jsou 3D kamery z jejichž obrazu poþítaþ vytváĜí model a mČĜení kulatiny. NejþastČjším systémem je kombinace obou tČchto systému. Takovýto systém vyrábí napĜíklad firma SICK, kanadská firma Prologic a firma How-Saw. Tyto mČĜící rámy jsou oblíbené pĜevážnČ u velkých dĜevaĜských podnikĤ a u výrobcĤ moderní technologie. 2.6.7 Údržba Ĝezných nástrojĤ v pilaĜském provozu Údržba Ĝezných nástrojĤ neodmyslitelnČ patĜí k pilaĜskému provozu. ěádná péþe o Ĝezné nástroje dokáže snížit náklady poĜezu. Z praxe je známá dostupnost automatických þi poloautomatických brusek pilových kotouþĤ, fréz a listĤ rámových pil. Bruskami pro údržbu tČchto nástrojĤ disponuje témČĜ každý provoz. Malé firmy vlastní vČtšinou staré litinové brusky pro broušení listĤ rámové pily. ByĢ je i pro rámovou pilu dĤležitá správná údržba pily snese pĜi bČžném provozu i nástroje, které jsou broušeny na bruskách vykazujících mírné vĤle vzniklé opotĜebením. ObdobnČ jsou na tom i mobilní kmenové pásové pily, kdy jejich majitelé užívají pĜenosné brusky pásĤ. V malých provozech jsou používány nástroje z klasické rychloĜezné oceli bez stelitových zubĤ. Výjimkou jsou kotouþové pily, které jsou v souþasné dobČ vyrábČny pĜevážnČ se zuby z tvrdokovu. NČkteré firmy vlastní i poloautomatické brusky na kotouþové pily. Ostatní firmy nechávají své nástroje brousit a opravovat u specializované firmy. Velké provozy mají vČtšinou svojí vlastní brusírnu, protože obrat pil užívaných pĜi poĜezu je tak veliký, že by se nevyplatilo si nechat pily udržovat specializovanou firmou. Cena dopravy totiž výraznČ prodražuje servis. Bohužel stav brusek, válcovacích strojĤ apod. mnohdy neodpovídá potĜebnému stavu. Firmy se snaží ušetĜit a tak kupují starší stroje na údržbu nástrojĤ namísto strojĤ nových, i když se v posledních 5ti letech od této myšlenky ustupuje. Nekvalitní stroje pro údržbu Ĝezných nástrojĤ se podepisují na životnosti nástroje. PĜitom cenová dostupnost brusek pro kotouþové a listové pily je v posledních letech velmi dobrá. I nové stroje se nechají poĜídit za rozumné ceny. Specifickými stroji, které jsou výraznČ dražší, Ϯϱ
zĤstávají brusky, válcovací stroje, navaĜovací a svaĜovací stroje pro pilové pásy kmenových pásových pil. Firmy vlastnící vertikální kmenovou pásovou pilu povČtšinou nechávají u pilových pásĤ provádČt servis externí firmou (napĜ. firma Gofer). Na území ýR se nacházejí i provozy, které si servis pilových pásĤ provádČjí sami. Poþet pilaĜských provozĤ s kvalitními stroji pro údržbu nástrojĤ se v posledních letech zvýšil, patrnČ i z dĤvodu cenové dostupnosti strojĤ, zkušenosti s prodloužením životnosti nástroje nebo jen z dĤvodu snížení nákladĤ na servis nástrojĤ. Na níže uvedeném grafu uvedeném v disertaþní práci Jana Bomby z roku 2009 je k vidČní zastoupení využívaných zpĤsobĤ ostĜení nástrojĤ. VšeobecnČ lze tvrdit, že skupiny pilaĜských provozĤ s vČtší poĜezovou kapacitou využívají vlastních prostĜedkĤ broušení nástrojĤ a jen jako dodatek externí firmu. Snaha využít vlastních prostĜedkĤ plyne z rostoucích nákladĤ na ostĜení. Podíl vlastního broušení roste s poĜezovou kapacitou provozu. Prodražení externího servisu zpĤsobuje hlavnČ doprava do a z místa provozu externí firmy.
3
3
Pily s kapacitou poĜezu do 1000 m /rok
Pily s kapacitou poĜezu 1000-4999 m /rok
Graf þ. 4; Graf þ. 5 Využívání zpĤsobĤ broušení Ĝezných nástrojĤ (Jan Bomba 2009)
3
3
Pily s kapacitou poĜezu 5000-19999 m /rok
Pily s kapacitou poĜezu 20000-49999 m /rok
Graf þ. 6; Graf þ. 7 Využívání zpĤsobĤ broušení Ĝezných nástrojĤ (Jan Bomba 2009)
Ϯϲ
3 Cíle disertaþní práce Cílem mé práce je, jak už jsem pĜedeslal v úvodu analyzování pilaĜských provozĤ po stránce Ĝízení, orientace a politiky firmy. Taktéž bych chtČl prostĜednictvím této práce seznámit veĜejnost s novými trendy, vývojem v oblasti zpracování dĜeva, trendem v Ĝízení a orientaci dĜevaĜských spoleþností. Avšak myšlenka tématu disertaþní práce vyvstala z bČžné praxe a s ní spojených bČžných provozních problémĤ. A proto by mČla práce poukázat na bČžná krizová místa výroby, poukázat na nesprávné kroky v Ĝízení dĜevaĜských spoleþností a nastínit možná Ĝešení využitelná pĜi rozhodování a Ĝízení výroby nebo celé spoleþnosti. Dalším bodem, který je v práci zmínČn, je správný postup pĜi optimalizaci stávajících provozĤ a pĜípadný postup pĜi inovaci nebo výstavbČ nového pilaĜského provozu. Zde jsou nastínČny nové trendy a faktory, které bČžné provozy ovlivĖují, a to by mČlo pomoci dĜevaĜské veĜejnosti se správnČ orientovat pĜi výbČru nové technologie, nebo þásti vybavení, které má nahradit þást jejich stávajícího provozu. Body k Ĝešení: 1) Zhodnocení problematiky pilaĜských provozĤ z hlediska Ĝízení výroby a vypsat nejpodstatnČjší z nich 2) Analyzovat možnosti novodobých technologií a upravených starších technologií z pohledu optimalizace výroby 3) Vyhodnotit možnosti sbČru dat, jejich množství a kvalitu z hlediska optimalizace výroby a Ĝízení podniku 4) VytvoĜit model optimálního informaþního a optimalizaþního softwaru využívaného pilaĜskou výrobou 5) OvČĜit model v praxi 6) Vyhodnotit pĜínos informaþních systémĤ a optimalizace výroby
Ϯϳ
4 Metodika dosažení cílĤ Pro obecné zmapování situace v pilaĜských provozech jsem nastudoval disertaþní práci Jana Bomby- hodnocení stavu strojnČ technologického vybavení pro malé a stĜední pilaĜské podniky v ýeské republice (2009) a dizertaþní práci Petra Pražanaanalýza faktorĤ možností vývoje malých a stĜedních pilaĜských provozĤ (2010). V tČchto pracích je velmi dobĜe zmapováno prostĜedí malých i stĜednČ velkých pilaĜských provozĤ. Disertaþní práce Jana Bomby je pro mé téma velkým pĜínosem, hlavnČ z dĤvodu zmapování strojnČ technologické vybavenosti pilaĜských provozĤ s poĜezem do 50 000 m3/rok. To je skupina pilaĜských provozĤ, která vlastní z vČtší þásti zastaralejší technologie a objasnČní problematiky optimalizace by pro mnohé z nich mohlo být pĜínosem. Snahou je objasnit problematiku starších i nových pilaĜských provozĤ se zamČĜením na zefektivnČní výroby, snížení nákladovosti poĜezu a pomoci se zpČtnou vazbou, která je velmi dĤležitá pĜi Ĝízení jakéhokoliv podniku, þi provozu. Pro dĤkladnČjší zmapování problematiky Ĝízení jsem se rozhodl osobnČ navštívit 12 pil z okolí mého regionu a dalších 21 pil z celé ýeské republiky. Vybral jsem 2 zástupce velkopil (poĜez nad 200000 m3/rok), 2 velké pily (poĜez 50000-200000 m3/rok), 15 pil stĜední velikosti s poĜezem (10000-50000 m3/rok) a 14 malých pil (s poĜezem do 10000 m3/rok). V tČchto provozech byly získávány informace od vedoucích pracovníkĤ þi majitelĤ firem. Metodika dosažení cílĤ: -
Z naþerpaných informací vytvoĜit závČry k cílĤm 1 a 2 a stanovit body k Ĝešení pro vypracování následujících cílĤ. Doplnit o poznatky získané v dlouhodobČ spolupracujících provozech
-
Z návštČv pil a dostupných materiálĤ analyzovat technické a technologické možnosti pilaĜských provozĤ na území ýR. Ve spolupráci s firmou AlvaStrakonice (elektroinstalace a programování strojního zaĜízení) a výrobcem dĜevaĜských strojĤ a zaĜízení Sedlická strojírna- Sedlice u Blatné.
-
Analyzovat možnosti stávajících a nových technologií z hlediska zpĤsobu Ĝízení strojĤ uchovávání a sbČru dat z technologie. Tato problematika je konzultována s odborníky firmy ALVA, kteĜí se zabývají vytváĜením Ĝídících systémĤ výrobního zaĜízení a elektrárenských provozĤ. Konzultace jsou vedeny s projektanty, elektrikáĜi a programátory.
Ϯϴ
-
VytvoĜit spolupráci se stĜednČ velkými provozy pro instalaci a ovČĜení pĜínosu navrhovaného informaþního systému. Jsou vybráni dva zástupci stĜednČ velkých pil s orientací na zakázkovou výrobu- Pila Facek, s orientací poĜezu lamelových pĜíĜezĤ- Holz Schiller pila Luby a jednou velkopilou s agregátní linkou a tradiþní technologií ve firmČ- Holzindustrie Chanovice.
-
VytvoĜení ideálního modelu informaþního a optimalizaþního systému ve spolupráci s vedoucími provozĤ, ekonomy a programátory firmy Alva.
-
OvČĜování navrženého systému v praxi. To znamená zavedení nového systému do dané firmy. V prvotní fázi ovČĜení komunikace s danými Ĝídícími moduly, mČĜícími rámy, þteþkami þárových kódĤ apod. V další fázi probČhlo ovČĜování dvojí kontrolou, tzn. ruþní evidence versus poþítaþová evidence, þastČjší kontrola skuteþnosti a importovaných dat z výroby trvající cca 6 mČsícĤ.
-
Vyhodnotit pĜínos informaþního systému porovnáním dat z uplynulých let. Analyzovat pĜínos pro vedení pilaĜského provozu a pro samotnou výrobu.
-
Nastínit nové možnosti pro inovaci þi vybudování nových pilaĜských provozĤ s implementací novodobých trendĤ Ĝízení technologie a strojní vybavenosti provozu. Tato kapitola je vypracována na základČ informací získaných z rĤzných zdrojĤ, jako jsou odborné þlánky þasopisĤ Euwid Holz- Holzkurier ad., kde jsou zveĜejĖovány novinky výrobcĤ, novodobé trendy vývoje pilaĜských provozĤ, ceny materiálĤ atd.. Další informace jsou získány z firmy Alva a Sedlická strojírna, které mají zkušenosti s výstavbou moderních pil jako je pila Facek, pila firmy Onertex (SK), firmy HIT Torgau (D), Hit schleusingen (D) ad..
Analýzy jsou provádČny na základČ sbČru vČtšího množství dat a vyhodnocením v programu Statistika nebo pomocí programu Microsoft Exel. Získaná data jsou umístČna v tabulkách pro lepší kompatibilitu mezi programy Microsoft exel a Microsoft Acces.
Ϯϵ
5 Problematika pilaĜských provozĤ z hlediska Ĝízení výroby BČhem návštČvy 33 pilaĜských provozĤ z celé ýeské republiky jsem probíral problematiku Ĝízení podniku s mnoha vedoucími zamČstnanci a þasto i s majiteli podniku. V tČchto provozech jsem získal prvotní informace, které jsem si musel utĜídit. Ne každý z oslovených byl vstĜícný a sdílný. Ve stĜednČ velkých podnicích jsem mČl možnost pozorovat plynulost toku materiálu výrobou vþetnČ diskuzí s vedoucími stĜedisek þi pĜedáky smČny. Mnohdy byly informace získané od majitele firmy odlišné od informací získaných od vedoucího provozu a zamČstnancĤ, což svČdþí buć o úmyslném zkreslování mnČ dostupných informací, nebo o tzv. „komunikaþním šumu“ uvnitĜ firmy. S tímto problémem jsem se setkal nČkolikrát, obzvláštČ u stĜednČ velkých provozĤ, kde je zapotĜebí nČkolika vedoucích meziþlánkĤ, které dČlí majitele (Ĝeditele) od výroby samotné. U malých firem tento problém odpadá, protože o Ĝízení výroby, nákupu a prodeji materiálu rozhoduje povČtšinou pouze jeden þlovČk. Co se zmapování výroby týþe, nejsnazší pĜístup k informacím byl právČ ve stĜednČ velkých podnicích. NejménČ sdílní byli zamČstnanci velkých pilaĜských provozĤ a vedoucí nČkterých malých pilaĜských provozĤ. NicménČ se mi i pĜes omezenou sdílnost vedoucích a zamČstnancĤ podaĜilo vizuálnČ zmapovat vybavenost a technický stav provozovaných technologií vþetnČ toku materiálu za probíhající výroby. BČhem þtyĜletého období, které jsem této práci vČnoval, se mi naskytla možnost vČnování se inovacím výroby v pČti pilaĜských provozech (Holz Schiller-pila Luby, Holzindustrie Chanovice - Chanovice, DĜevovýroba Wimmer - Lazsko, DĜevopodnik Hausner- Koryþany a pila Facek- OldĜichov v Hájích. Další výhodou jsou nabité znalosti a zkušenosti z provozu pilnice Holzindustrie Chanovice, kde jsem 4 roky pracoval jako hlavní technolog. ěízení manipulaþní linky, pĜíprava výroby, skladba a optimalizace provozu, plánování údržby, kalkulace nákladovosti mi nejsou cizí. Díky mé pĜítomnosti u výstavby pilnice a postupného zavádČní výroby jsem se dostal až k problematice strojĤ a jejich Ĝízení. Zde jsem pomáhal programátorĤm rĤzných firem optimalizovat a koordinovat tok materiálu poĜezovými linkami. Obrovskou výhodou je má znalost agregátní linky od firmy SAB programované nČmeckou firmou Alfha a pĜilehlé technologie obsazené tradiþními rámovými pilami a kmenovou pásovou pilou s pĜedĜazeným štČpkovacím strojem (spirálovou frézou).
ϯϬ
5.1 Problémové faktory Ĝízení pilaĜských provozĤ Organizace výrobního þasu: Hlavním problémem Ĝízení výroby je organizování výrobního þasu a s ním související efektivita výroby. Tento problém je þasto zpĤsoben neznalostí potĜeb pilaĜského provozu. To je výrazným faktem hlavnČ u provozĤ malých pil, kde jsou již bČhem pĜípravy výroby opomíjeny dĤležité faktory, jako jsou sdružování zakázek, pĜíprava dostateþného množství vstupní suroviny (kulatiny), koordinace dopravy, umístČní skládek kulatiny, vþasné oznámení pokynĤ pracovníkĤm smČny apod. To jsou faktory, které dovedou dle mého zjištČní snížit výrobní þas až na polovinu. BČžné ztrátové þasy v pilaĜské výrobČ využívající rámové pily dosahují bČžnČ hodnoty 12 %, což pĜedstavuje celou hodinu ztrátového þasu, která je z 80% zpĤsobena dvojím pĜevČšováním závČsu pily. Setkal jsem se i s provozy, kde díky orientaci na zakázkovou výrobu a špatné pĜípravČ výroby pĜevČšují závČs rámové pily i 3-4 krát za smČnu. Tomuto faktu pak odpovídá hodnota ztrátového þasu 22% nebo také 1hod a 40 min. Ve dvou firmách jsem se dostal k dĤležité informaci ohlednČ produktivního þasu, který vyplíval ze snímkĤ pracovního dne. PĜi tvorbČ grafĤ jsem využil zmiĖovaných pracovních snímkĤ dne, které byly v obou pĜípadech vyhotoveny pĜed stanovením poĜezových norem. Pracovní snímky byly vytváĜeny po dobu jednoho týdne.
Graf þ. 8 Porovnání podílu délky ztrátových þasĤ vzhledem k þasovému fondu smČny (Firma 1)
ϯϭ
Graf þ. 9 Porovnání podílu délky ztrátových þasĤ vzhledem k þasovému fondu smČny (Firma 2)
Z výše uvedených grafĤ je patrné, že nejvČtší podíl ztrátových þasĤ tvoĜí pĜevČšení závČsu rámové pily. U firmy þ. 1 je další nejvČtší ztrátovou složkou organizace práce, tok materiálu a technický stav linky. U firmy þ. 2 je druhou nejvČtší ztrátou tok materiálu a organizace práce. Dle slov vedoucích pracovníkĤ tyto údaje vyþíslují ztráty v poĜezu, které nelze opomenout. Firma þ. 1 vykazuje ztrátu 18% z pracovního þasového fondu a firmy þ. 2 pak 12 %. Reálné je tyto ztráty stáhnout v ideálním pĜípadČ na 5-8% což by þinilo využitelný pracovní fond 7,25 hod dennČ. U firmy þ.1 je prĤmČrný denní poĜez 41,5 m3 kulatiny pĜi podílu ztrátového þasu 18%. Pokud by se tento podíl ztrátového þasu povedlo snížit na hranici 8%, dosahovala by firma prĤmČrnČ o 4,15 m3 poĜezu více, což by v roþním poĜezu znamenalo nárĤst poĜezové kapacity cca o 900 m3 kulatiny, pĜi stejných poĜezových nákladech.
PĜíprava výroby: PĜíprava výroby má taktéž velký vliv na náklady a organizaci poĜezu. Z údajĤ získaných v nČkolika firmách jsem získal zajímavé informace. PĜíprava výroby þastokrát zapomíná na vybavenost a kapacitu poĜezové technologie a pĜi vytváĜení poĜezových schémat mnohdy navrhne vysoký poþet boþních prken, který pak zaplní krátící a omítací uzel. Ten pak zpĤsobuje pĜibrzdČní výroby a snížení kapacity provozu (viz. graf þ. 9). Parametry strojĤ a nástrojĤ jsou dalšími limitními faktory, které snižují þi zvyšují výkon linky nebo výtČže Ĝeziva. BČžnou chybou je napĜíklad ϯϮ
koupČ tzv. „univerzálních“ kotouþových pil, které proĜíznou prizmu o výšce 160 mm. PĜíprava výroby pak kalkuluje s tČmito pilami i pro poĜez nižších prizem, þímž si vČtšinou pĜidČlá problém ohlednČ výtČže Ĝeziva. ýím vČtší je prĤmČr pily pro rozmítání, tím vČtší je i Ĝezná spára. ýím více pil užije pĜíprava výroby do závČsu, tím vČtší je proĜez a odbČr elektrického proudu. S navyšujícím se odbČrem proudu klesá i podávací rychlost pily. Tento pĜíklad je v praxi celkem bČžný a zpĤsobuje snížení výtČže a kapacity rozmítací pily (vyšší kapacita nemusí být vždy vyžadována). Pro názorný pĜíklad užijeme dva rozmČry pil pro Ĝez lamel 31x100 mm v dvouprizmovém poĜezu s 9 pilami v Ĝezu. První pila má prĤmČr 400 mm a šíĜkou zubu 4,2 mm a druhá pila má prĤmČr 350 mm se šíĜkou zubu 3,5 mm. Rozdíl v šíĜce ložné plochy je pĜi užití jednoho nebo druhého pilového kotouþe cca 6 mm na þepovém prĤmČru kulatiny mĤžeme ubrat témČĜ 1 cm. ýímž ve výsledku dokážeme zvýšit výtČž stĜedového Ĝeziva až o 2,7 %. Taktéž na tĜídČní kulatiny se pozapomíná, a tak mnohdy vstupuje do poĜezu kulatina s výraznČ se odlišujícími parametry, což má za následek pokles hmotné i hodnotové výtČže. VýtČž aĢ už hmotná nebo hodnotová je závislá i na použitém poĜezovém stroji a vhledem ke stavu pilaĜských provozĤ na našem území se jedná z cca 60 % o rámové pily. Díky pevnČ nastavenému závČsu nemá obsluha možnost reagovat na parametry vstupní kulatiny. Tuto možnost mají pouze malé a stĜednČ velké provozy užívající kmenovou pásovou pilu nebo optimalizaþní kotouþovou nebo agregátní linku. Tento faktor taktéž dokáže snížit výtČž i o 3%. PĜitom souþasná cena kulatiny pĜímo vybízí k redukci a optimalizaci již na vstupu.
PĜepravní kapacita a organizace skladĤ: Dalším faktorem ovlivĖujícím nákladovost provozu je organizace skladĤ a pĜepravní kapacity dopravních prostĜedkĤ. Vedení spoleþnosti by si mČlo uvČdomit, že velké transportní vzdálenosti prodražují výrobu. VČtší pĜepravní vzdálenost zabírá více þasu, zvČtšuje spotĜebu pohonných hmot a zvyšuje opotĜebení stroje. Málokterá firma
se
tímto
vlivem
zabývá.
PĜitom
užívá
kolových
nakladaþĤ
nebo
vysokozdvižných vozíkĤ zcela bČžnČ. V souþasné dobČ se vyplácí transportní vzdálenosti zkracovat, což znamená, že by vedoucí, nebo pĜíprava výroby mČla pĜemýšlet i nad uspoĜádáním jednotlivých skládek Ĝeziva a kulatiny. NejbČžnČjší sortimenty Ĝeziva a kulatiny by mČly být umístČny co nejblíže poĜezové lince. Tím se zkrátí pĜepravní þas a spotĜeba pohonných hmot. Proþ tedy nevyužít vozíku Baljer
ϯϯ
zembrod, nebo tĜídícího dopravníku, který má výraznČ nižší provozní náklady než bČžný motorový dopravní prostĜedek? VždyĢ dovezení výĜezu na konec tĜídiþe nestojí nic. TĜídiþ se otáþí naprosto stejnČ, aĢ už veze výĜez do prvního nebo posledního boxu. Trochu problém by mohl nastat u vozíku Baljer zembrod. Zde už na pĜepravní vzdálenosti závisí, a tak by mČla být dovezená kulatina skládána do optimální vzdálenosti od pilnice (napĜ. do 1/3 vzdálenosti kolejové trati manipulaþního vozíku apod.) Totéž platí o skladu Ĝeziva. V bČžné praxi to vypadá následovnČ. Kulatina i Ĝezivo se ukládají tam, kde je zrovna místo, což má za následek zdlouhavé a složité navážení kulatiny na zakládací dopravník pily nebo složité hledání Ĝeziva pĜi expedici. ýas jsou peníze a ve výrobČ to platí dvojnásobnČ. Úvahou o správném ukládání výĜezĤ a Ĝeziva dokáže firma ušetĜit nemalé peníze. Obþas by ušetĜila i jeden dopravní prostĜedek.
Pomocné provozy: Pomocnými provozy se rozumí údržba strojĤ a zaĜízení nebo servis Ĝezných nástrojĤ. Bez pomocných þinností se neobejde žádná pilaĜská výroba. I zde se dá ušetĜit velké množství výrobního þasu, nákladĤ na údržbu strojĤ a nástrojĤ. Princip spoþívá v plánování údržby, odstávek, výmČny nástrojĤ apod. V evropských zemích jako je NČmecko, Rakousko apod. bývá zvykem, že údržbáĜ plní i funkci seĜizovaþe stroje, a tak o pĜestávkách mČní nástroje poĜezových strojĤ, aby díky výmČnČ nástrojĤ nedocházelo ke ztrátovým þasĤm, které zkracují využitelný pracovní fond stroje. Tento fakt je v pilaĜských provozech na území ýR ojedinČlý a provozují ho povČtšinou jen velké pilaĜské provozy. Dalším neduhem þeských provozĤ je zanedbání prevence. VČtšina provozĤ stroje pouze maže a opravuje. Opravy jsou zapotĜebí, ale je tĜeba je plánovat tak, aby nezasahovali do pracovního fondu stroje. Vím, že nČkteré opravy nelze naplánovat, protože vzniknou neþekanČ, napĜíklad únavou materiálu, propálením vinutí motoru apod. Ale velkému množství poruch pĜedcházet lze. Takové poruchy by mČly být odstranČny mimo pracovní dobu stroje. Obdobné je to s Ĝeznými nástroji. Správný servis Ĝezného nástroje dokáže prodloužit jeho životnost až o 25%. Nástroje je tĜeba nejen brousit, ale kontrolovat a udržovat jejich vnitĜní pnutí, kontrolovat teplotní namáhání, pĜedcházet problémĤm s nadmČrným otupením atd. Jen díky nadmČrnému otupení firma ztrácí obrovské peníze vynaložené na koupi nových nástrojĤ a na zaplacení zvýšené spotĜeby elektrické energie. Otupení sebou pĜináší i vČtší teplotní namáhání nástroje, které
ϯϰ
souvisí s jeho roztažností a velikostí vnitĜního pnutí. Proto by mČl být kladen dĤraz na sledování velikosti otupení a správného servisu nástroje. Údržba nástrojĤ je v pilaĜských provozech velmi þasto zanedbávána z dĤvodĤ nevČdomosti a neznalosti této problematiky.
5.2 Vytýþení faktorĤ k optimalizaci V pĜedchozí kapitole byly nastínČny nejþastČjší problémy, se kterými se mĤžeme setkat v bČžné praxi. Pro optimalizaci výroby je velmi dĤležité níže zmínČné faktory navzájem provázat, protože nČkteré faktory sami o sobČ nedovedou dosáhnout pĜedpokládané úspory. Výše popsanou problematiku Ĝeší model informaþního a optimalizaþního systému, který se skládá z následujících þástí: 1) Skladové hospodáĜství Manipulaþní sklad - pĜejímka kulatiny - mČĜení, krácení a tĜídČní kulatiny - sklad výĜezĤ a jeho optimalizace - statistika pĜejímaného dĜíví Sklad dĜevních odpadĤ - automaticky poþítané množství odpadĤ z poĜezu - vlastní spotĜeba a prodej Sklad mokrého Ĝeziva - pĜíjem Ĝeziva na sklad - optimalizace skladového hospodáĜství - pohyb Ĝeziva mezi sklady - statistika Ĝeziva - on-line sklad - export Ĝeziva Sklad suchého Ĝeziva - pĜíjem Ĝeziva na sklad - optimalizace skladového hospodáĜství - pohyb Ĝeziva mezi sklady - statistika Ĝeziva - on-line sklad - export Ĝeziva ϯϱ
2) Provoz pilnice PĜíprava výroby - optimalizace poĜezových schémat - optimalizace vstupní suroviny - tĜídČní a paketování Ĝeziva PoĜez kulatiny - mČĜení kulatiny - materiálový tok - optimalizace poĜezu - kontroling - tĜídČní a paketování Ĝeziva -sledování spotĜeby elektrické energie - optimalizace otupení nástrojĤ - sledování nákladĤ daného poĜezu - sledování stavu zakázek a termínĤ Údržba strojĤ a zaĜízení - plánování údržby - sledování materiálĤ údržby Servis nástrojĤ - evidence nástrojĤ- pĜiĜazení identity - broušení a údržba nástrojĤ - statistika nástrojĤ a jejich údržby 3) Provoz sušárny a kotelny - pĜíjem Ĝeziva do sušárny - optimalizace sušících ĜádĤ - sledování provozu kotelny - spotĜeba paliva kotelny - emisní hodnoty kotelny 4) Dopravní prostĜedky - pĜiĜazení identity dopravního prostĜedku - servis dopravního prostĜedku - spotĜeba dopravního prostĜedku - optimalizace tras dopravního prostĜedku - optimalizace vytížení dopravního prostĜedku
ϯϲ
6 Analýza možností novodobých technologií a upravených starších technologií Z níže uvedeného grafu vyplývá zastoupení jednotlivých poĜezových strojĤ u podnikĤ s poĜezovou kapacitou 5 000-100 000 m3/rok. Zastoupení horizontálních pásových pil pĜevažuje u firem s nižší kapacitou poĜezu a možnosti automatizace jsou výraznČ omezeny. Kotouþové hranolovky jsou užívány spíše jako doplnČk technologie rámových pil, protože poĜezem slabé hmoty se výraznČ snižuje výkon pily. Informace pro vytvoĜení tohoto grafu jsou þerpány z DP Jana Bomby (2009) a doplnČny o novou poĜezovou kapacitu s agregátní technologií firmy PILA FACEK (2010).
3
Graf þ. 10 Zastoupení hlavních poĜezových strojĤ u poĜezových kapacit 5000-100000 m /rok
6.1 Rozbor starších technologií z pohledu automatizace a jejího Ĝízení K rozboru Ĝízení a ovládání starších technologií bylo využito osobních návštČv 12 pilaĜských provozĤ na území ýR ve spoleþnosti projektanta firmy ALVA Strakonice, který se postaral o odbornou stránku ve vČci elektroinstalace a Ĝízení. Jednalo se pĜevážnČ o provozy s jednou nebo dvČma rámovými pilami þasto vybavených rozmítací pilou a pĜidružených strojĤ jako jsou omítací a zkracovací pily. Elektroinstalace a Ĝízení tČchto strojĤ je velmi zastaralé. Elektroinstalace strojního zaĜízení byla dodána s instalací stroje, takže její stáĜí odpovídá zhruba rozmezí 2035 let. Výjimkou jsou nové provozy, nebo provozy, které již byly automatizovány (napĜíklad pilnice DĜevopodnik Hausner v Koryþanech). Elektroinstalace tČchto provozĤ již neodpovídá souþasným normám, a mohla by být v jistém slova smyslu i nebezpeþná. PĜi dĤkladném prozkoumání technologie byly nalezeny elektrokabely s poškozenou vnČjší izolací, nČkteré svorkovnice motorĤ jsou
ϯϳ
narušené, elektrorozvodné skĜínČ nejsou prachotČsné, živé þásti v rozvadČþích jsou volnČ pĜístupné apod. Shledané nedostatky by mohly vést k ublížení zdraví pracovníkĤ nebo požáru vzniklého jiskĜením þi usazeným prachem. ěízení takovýchto provozĤ je taktéž velmi zastaralé. Veškeré spouštČní dopravníkĤ, odluþovaþĤ apod. spouští obsluha jednotlivých strojĤ ruþnČ stisknutím daného tlaþítka nebo je provedena primitivní automatizace za pomoci relátek, stykaþĤ a jejich spínání. Takovýto stupeĖ automatizace ušetĜí práci zamČstnancĤm pilaĜského provozu, ale neumožní další rozvoj a sním spojené zvýšení efektivity práce. Dle vyjádĜení projektanta je možné provést automatizaci bez výmČny stávající elektroinstalace jen u 33 % firem. U 25 % firem je pak možné automatizovat Ĝízení technologie jen za pĜedpokladu výmČny alespoĖ þásti elektroinstalace a u 42 % firem by novodobá automatizace vyžadovala kompletní výmČnu elektroinstalace. Novodobá automatizace je založena ne principu procesorového Ĝízení, které je závislé na vybavení rozvadČþe procesorovým Ĝídícím automatem. Dle velikosti provozu je volen vhodný typ Ĝídícího automatu, který je vybaven kartami s požadovaným poþtem vstupĤ a výstupĤ. Jednoduše lze Ĝíci, že každý signál, který vychází z tlaþítek, snímaþĤ je oznaþován jako vstup a signál ovládající spuštČní motorĤ, hydraulického ventilu, blikaþky, houkaþky atd. je oznaþován jako výstup. ěídící automat pak na základČ vstupních signálĤ a napsaného programu Ĝízení ovládá výstupy, spouští motory, ventily apod. To je zjednodušený princip novodobého Ĝízení. Starý princip Ĝízení je založen z velké þásti na stykaþích a relátkových spínaþích. Na základČ pĜíkazu (stisknutí tlaþítka sepnutí snímaþe) je pĜivedeno na patĜiþné relátko elektrické napČtí, které relátko sepne a tím ovládá výstup (spuštČní motoru, ventilu atd.). Jedná se o jednoduchý mechanický systém založený na principu spínaþĤ a vypínaþĤ. V tomto pĜípadČ nelze provést novodobou automatizaci Ĝízení technologie bez zásahu a výmČny þásti elektrorozvadČþe nebo elektroinstalace. Technologie staré cca 15-20 let už jsou z þásti vybaveny Ĝídícími automaty. NČkteré typy automatĤ lze rozšíĜit o další vstupy a výstupy, ale vývojové prostĜedí pro programátory bývá tČžko dostupné. ýastokrát cena starého vývojového prostĜedí a kabelĤ pro propojení poþítaþe programátora a Ĝídícího automatu, pĜesáhne cenu nového Ĝídícího automatu, na které je programátor vybaven. KaždopádnČ úprava je možná bez vČtších zásahĤ.
ϯϴ
Graf þ. 11 ZnázornČní možností vytvoĜení nového automatizovaného provozu u pilaĜských provozĤ 3 s kapacitou 5000-100 000 m /rok, bez zásahu do stávající elektroinstalace stroje
Tabulka þ. 4 PĜehled poþtu navštívených provozĤ, jejich strojní vybavenosti, prĤmČrné stáĜí strojĤ a elektroinstalace
6.2 Rozbor starších technologií z pohledu technického vybavení a možnosti automatizace provozu Z pohledu technického vybavení je vČtšina pilnic zastaralých. VČtšina hlavních poĜezových strojĤ je vČtšího stáĜí jak 20 let, vedlejší stroje pilnice pak pĜesahují bČžnČ hranici stáĜí 12 let. Velká Ĝada strojĤ vykazuje znaþné vĤle na lineárních vedeních, hydraulické rozvody prosakují, hydraulické a pneumatické válce jsou vydĜené a zohýbané, transportní a váleþkové ĜetČzy vþetnČ pohonových kol jsou znaþnČ opotĜebené atd. Ve vší poþestnosti je stav pilaĜských provozĤ zubožený a zastaralý. NicménČ je možné na 80% hlavních strojĤ a vedlejších strojĤ provést generální opravy a prodloužit tak životnost stroje pĜi zachování kvality Ĝezu cca o dalších 5-10 let. PĜípadné výmČny namáhaných þástí jako jsou ložiska, hĜídele, þepy, hydraulické a pneumatické válce, pĜípadnČ hydraulické a pneumatické ventily, vyjdou provozovatele levnČji než poĜízení nového stroje. Otázkou zĤstává, zda je vhodné takto staré stroje opravovat, nebo zakoupit stroj nový nebo lehce opotĜebovaný. Lehce opotĜebovaným strojem se rozumí stroje robustní konstrukce renomovaných výrobcĤ, jako jsou ϯϵ
paul, esterer, linck, sab,
söderhamn atd., které vykazují stáĜí cca 5-8 let. Takovéto stroje se pomČrnČ þasto objevují na evropském trhu. Stroj je prodáván vČtšinou z dĤvodu pozastavení þinnosti pilaĜského provozu, nebo výmČny stroje za nový díky dotaþním grantĤm, nebo z dĤvodu potĜeby vysoké spolehlivosti stroje (garance na servis apod.). Takovéto stroje je možno lehce repasovat, vymČnit opotĜebované díly a nainstalovat do staršího provozu. Výhodou pak zĤstává nižší poĜizovací cena a dobrá kvalita stroje. I zde závisí na promyšlené investici. Pokud do poĜezové linky s kapacitou okolo 15 000 m3/rok poĜídí provozovatel kombinovaný krátící a omítací uzel a þásteþnČ automatizuje provoz, pak mĤže ušetĜit jednoho nebo dva pracovníky. Tento uzel pak mĤže zvýšit výtČž boþního Ĝeziva a pĜinést tak do budoucna provozovateli další zisk. Z pohledu konstruktéra strojního vybavení je možné automatizovat provoz pĜedevším v mezioperaþních pĜesunech, zpracování boþního Ĝeziva, tĜídČní a separaci Ĝeziva. Dále je možné automatizovat vstup do pilnice s možností vybavení technologie mČĜícím rámem. Automatizace starého strojního vybavení, jako je rámová pila, nebo rozmítací pila je þásteþnČ možná, ale není úþinná (nepĜináší oþekávaný nárĤst výkonu). Na tČchto strojích povČtšinou není co automatizovat, jejich konstrukce a výkon je dán výrobou samotného stroje. Zvýšení výkonu mĤže pĜinést napĜíklad poloautomatické stĜedČní a podávání do rozmítací pily, které dokáže lépe nastĜedit Ĝezivo v kratším þase nežli obsluha. Je vhodné využít u velkých dvouhĜídelových rozmítacích pil, které ustavují závČs pil na stĜed.
6.3 Rozbor novodobých technologií z pohledu automatizace a jejího Ĝízení Novodobé provozy stĜednČ velkých pilaĜských provozĤ, jako jsou napĜíklad plnČ automatická agregátní linka ve firmČ Pila Facek, poloautomatická linka ve firmČ DĜevovýroba Wimmer, poloautomatická linka ve firmČ DĜevopodnik Hausner, automatický
provoz
pily
Holzindustrie
Chanovice,
pila
Martinice
nebo
poloautomatický provoz firmy Holzschiller Luby, jsou vybaveny jiným zpĤsobem Ĝízení nežli staré provozy. Novodobé zpĤsoby Ĝízení a hlídání provozu linky, umožĖují obsluze dosáhnout lepších výkonĤ a výtČže. V pĜípadČ vybudování diagnostiky v Ĝídícím systému mĤže obsluha rychle indikovat problém, který mĤže být zpĤsoben vadným snímaþem, nebo ventilem apod. PĜi pochopení logiky funkce zaĜízení a jeho Ĝízení má obsluha z þásti vyhráno. Logické funkce, které jsou ϰϬ
nadĜazeny spínání jednotlivých celkĤ, umožĖují obsluze rychlý zásah v pĜípadČ poruchy, nebo odstavení stroje. Nebo naopak rozsvícením kontrolky diagnostikovat možnost podávky dalšího kusu, aby nedocházelo k prostojĤm stroje a snižování jeho poĜezové kapacity. Pokud je výrobní linka Ĝízena procesorovým automatem, je možné linku postupnČ vybavit rĤznými senzory snímaþi, které dokáží výrobu z þásti nebo plnČ automatizovat bez potĜeby zásahu obsluhy. Takovéto dovybavení provozu je možné v pĜípadČ, že je tomu uzpĤsobeno i strojní zaĜízení. Pokud napĜíklad obsluha musí odebrat kus Ĝeziva, musí se pĜi plné automatizaci jeho úkon nahradit vhodným strojním zaĜízením. Možnosti novodobých technologií jsou velmi široké a záleží þistČ a jen na požadavcích zákazníka a na jeho finanþních možnostech. Plná automatizace u provozĤ s poĜezovou kapacitou do 15 000 m3 za rok asi postrádá logiku, ale u provozĤ s vyšší poĜezovou kapacitou, mĤže být automatizací jednotlivých þástí (napĜ. omítací uzel, podávka výĜezĤ do stroje a další) výraznou úsporou nákladĤ nebo hmotné výtČže. Je zapotĜebí si uvČdomit, že þásteþná þi plná automatizace zaĜízení sebou pĜináší i jistá rizika v podobČ složitosti zaĜízení a požadavku na kvalifikovanČjší obsluhu. U novodobých technologií je þasto používán k Ĝízení poþítaþ, kde je provedena vizualizace a pĜípadnČ optimalizace Ĝezu. Takové pracovištČ pak mĤže obsluhovat pouze þlovČk s alespoĖ základní znalostí práce na PC. Taktéž požadavky na kvalifikaci elektrikáĜĤ se výraznČ zvyšují. Ti musí dostat do podvČdomí zpĤsob Ĝízení a jeho logiku, aby dokázali v pĜípadČ elektrické poruchy vþas diagnostikovat a opravit vadnou souþástku. Díky Ĝídícímu automatu mnohdy vznikají situace, kdy si elektrikáĜi neví rady. Proþ nejde výstup na spuštČní motoru? Je vadná karta? Nebo motor? ýastokrát se jedná pouze o podmínku, která brání daný dopravník spustit. NapĜíklad senzor bČhu dopravníku pĜed ním. Bez signalizace jeho bČhu nemĤže Ĝídící automat spustit dopravník za ním. Protože neví, zda se pĜedchozí dopravník toþí a zda by nemohlo dojít ke kolizi dopravovaného materiálu. Když pomineme požadavky na kvalifikaci obsluhy, dostáváme se k dalšímu negativu, které se zatím do podvČdomí þeských lidí nedostalo, a tím je riziko bezpeþnosti práce. Pokud si zamČstnanec ĜádnČ nezastaví a nevypne linku, mĤže pĜi vkroþení do prostoru snímaþe indikovat bČh dopravníku. Automat nerozlišuje, zda snímaþ zastínilo Ĝezivo nebo noha þlovČka a iniciuje bČh dopravníku. Díky této nedbalosti obsluhy vzniká velké množství tČžkých nČkdy až smrtelných pracovních úrazĤ.
ϰϭ
6.4 Názorná kalkulace pĜínosu investice do automatizace krátícího a omítacího uzlu ve starší technologii s rámovou a rozmítací pilou Pro názornost jsem si nechal vytvoĜit cenovou nabídku na automatizaci krátícího a omítacího uzlu, která spoþívá v demontáži staré krátící a omítací pily a jejich pĜíslušenství. Omítací pila postrádala možnost tĜídČní a veškeré Ĝezivo bylo vrháno do dvou boxĤ. Omítací pila je dále omezena na Ĝezné šíĜky 80, 100, 120, 140, 160, 180 a 200 mm.
Toto nastavení je dáno hydraulickým válcem se 7dmi vstupy.
Omezení šíĜky omítání neumožĖuje dosahovat optimální výtČže boþního Ĝeziva. Navrhované Ĝešení obsahuje poloautomatickou omítací pilu s prĤbČžným krácením a zamČĜením ložné plochy prkna þi prizmy pro automatické polohování pĜed pilou a spuštČní do Ĝezu. Tento zpĤsob omítání je známý z omítacích pil Esterer a paul. Tento uzel ušetĜí dva pracovníky s prĤmČrnou hrubou hodinovou mzdou 95,- Kþ/hod a cca 1,8% výtČže spoþívající v optimalizaci omítání boþních prken. To znamená, že pĜi uvedené prĤmČrné hrubé hodinové mzdČ pracovníka þiní nahrazení novou technologií úsporu až 224 048,- Kþ (95Kþ x 8hod x 220 dní x 1,34koeficient superhrubé mzdy) + náhrada za Ĝádnou dovolenou 20 500,- Kþ = 244 548,- Kþ na jednoho zamČstnance roþnČ. Z cenové nabídky vytvoĜené firmou Sedlická strojírna, s.r.o. na automatizaci þásti pilnice, kde bude jako náhrada omítacího a krátícího uzlu zaĜazen kombinovaný krátící a omítací uzel vychází, že je možné ušetĜit dva pracovníky provozu, kdy jeden vykonává krácení boþního Ĝeziva a druhý pomáhá tĜídit Ĝezivo za omítací pilou. Investice se pohybuje v rozsahu vyjmutí krátícího a omítacího uzlu a instalace kombinovaného krátícího a omítacího uzlu s tĜídícím dopravníkem s 6ti tĜídícími místy dle kvality a rozmČru. Mimo jiné je možné omítat a rozmítat Ĝezivo do tloušĢky 80 mm. Rozpis této investice je znázornČn v pĜiložené tabulce þ. 5. Vezmeme v potaz úsporu dvou zamČstnancĤ v celkových nákladech 2 x 244 548 = 489 096,Kþ za rok. Dále pak zapoþítáme úsporu ve zvýšení výtČže o ca 1,6-2 % z celkové výtČže, která je zajištČna díky automatickému mČĜení a polohování a dostaneme hodnotu navýšeného objemu boþního Ĝeziva z 1190 m3 na 1470 m3 (výtČž 9,8% z roþního poĜezu 15000 m3) což pĜi souþasné prĤmČrné cenČ boþního Ĝeziva 3600,Kþ/m3 þiní þástku 280 x 3600 = 1 008 000,- Kþ. Po seþtení uspoĜených nákladĤ a tržní ceny získaného boþního Ĝeziva pak þiní navýšený zisk orientaþní þástku 1 497 096,- Kþ. Což znamená návratnost strojního zaĜízení zhruba za 4,5 roku.
ϰϮ
Tabulka þ. 5 NastínČní ceny investice pĜestavby a automatizace krátícího a omítacího uzlu
7 Centralizování a sbČr vstupních dat pro optimalizaci výroby Optimalizace výroby by mČla vždy probíhat na základČ získaných informací o cenČ kulatiny, o možnostech výroby, o cenách Ĝeziva apod. Získané informace se v rĤzných podnicích liší stejnČ jako množství a struktura informací (dat). Jiné množství a kvalitu informací získává majitel malého provozu, než vedoucí þi technolog stĜednČ velkého nebo velkého pilaĜského provozu. Každý þlovČk pojímá optimalizaci jiným pohledem a vČtšinou se soustĜedí na jednu nebo dvČ konkrétní vČci. Optimalizace souþasných pilaĜských provozĤ je podceĖována a není provádČna globálnČ. Je velké množství faktorĤ, které ovlivĖují pilaĜskou výrobu. Pokud vyzdvihneme nejdĤležitČjší faktor, je to cena vstupní kulatiny, která se v souþasné dobČ dosahuje ceny až na hranici 2600 Kþ/m3 smrkového výĜezu. Na rozdíl od minulých let se nerozdČluje cena za kvalitu A, B a C hmoty, což má drastický dopad na všechny pilaĜské provozy, hlavnČ pak na malé a stĜednČ velké provozy. Vývoj ceny kulatiny je možné shlédnout na následujícím grafu þ.12 a tabulce þ.6 Cena kulatiny vždy zaujímala v nákladové položce poĜezu ca 68-75% (podloženo i disertaþní prací Ing. Petra Pražana 2010). O to víc by se mČl klást dĤraz na zhodnocení vstupního materiálu pĜi co nejnižších nákladech na poĜez a provoz.
ϰϯ
Graf þ. 12 Vývoj ceny pilaĜské kulatiny v období roku 2007-2012
Tabulka þ. 6 Zobrazení prĤmČrných cen pilaĜské kulatiny a zobrazení ukazatele trendu meziroþního procenta rĤstu ceny
Z tabulky þ. 6 a grafu þ. 12 je patrné, že rĤst ceny pilaĜské kulatiny v období roku 2010 a 2011 byl markantní a dosáhl 28% nárĤstu ceny oproti þtvrtému þtvrtletí roku 2009, nárĤst ceny mezi 1.þtvrtletím roku 2007 a 1. þtvrtletím roku 2012 pak þiní 52%. Je zĜejmé, že nárĤst ceny mezi jednotlivými roky (období 1Q.2007- 3.Q 2009) vyrovnával inflaci, pohyboval se však v rozmezí 2,5-3,5%. Neþekaný meziroþní nárĤst o 15-24% nikdo neþekal a málokterý provoz byl schopný se tomuto trendu „rĤstu cen“ rychle pĜizpĤsobit. To má za následek souþasnou stagnaci a zánik nČkterých pilaĜských provozĤ. Dalším výrazným faktorem ovlivĖujícím pilaĜskou výrobu jsou náklady na mzdy. Tyto náklady bČžnČ zaujímají rozmezí mezi 7-15%. PĜi souþasných daĖových reformách a tlaku ze strany zamČstnancĤ mohou tyto náklady dle trendové funkce ϰϰ
vzrĤst až na 20%. Z níže pĜiložené tabulky þ.6 a grafu þ. 13 lze odezĜít vývoj hrubé hodinové mzdy, který je mnohdy ovlivnČn momentální prosperitou daného produktu. Bývá tak upĜednostĖováno odmČĖování zamČstnance, který výrobou daného produktu pĜímo ovlivĖuje. V dobČ zvýšení poptávky po boþním Ĝezivu bylo motivací zvýšením hrubé mzdy zvýšit výtČž boþního Ĝeziva. V souþasné dobČ poptávka po tomto produktu klesla a vzrĤst mezd tČchto pracovníkĤ se pozastavil. Naopak nyní je snahou zkvalitnČní pĜejímky kulatiny z dĤvodu její ceny, takže motivace a finanþní odmČny putovaly k personálu provádČjícímu pĜejímku dĜíví a k vedoucímu provozu. Taktéž zvýšením kapacity poĜezu je možné snížit náklady na poĜez, a v tu chvíli je privilegována obsluha rámové pily. Nejsem si zcela jist, že je tento zpĤsob odmČĖování tím správným, avšak z dostupných materiálĤ je patrné, že do jisté míry jsou mzdy jednotlivých zamČstnancĤ odrazem trhu.
Tabulka þ. 7 Vývoj mezd zamČstnancĤ jednoho pilaĜského provozu v období 2007-2012
Graf þ. 13 Vývoj mezd zamČstnancĤ jednoho pilaĜského provozu v období 2007-2012
ϰϱ
FaktorĤ, které ovlivĖují ceny výstupĤ a výrobu pilaĜských provozĤ je výraznČ více. Faktory vyjma výše zmínČných zaujímají zbylých 16% nákladĤ na poĜez dĜevní hmoty. To je ten dĤvod, proþ se vČtšina dĜevaĜĤ zamýšlí spíše nad výkonem a optimalizací toku uvnitĜ provozu. Snaží se tak snížit náklady na mzdy a zbylou režii (vztaženou k jedné provozní hodinČ provozu), které posléze rozpoþítávají do 1m3 Ĝeziva. Tento tlak je pochopitelný, ale ne zrovna správný. Pokud to vezmeme z jiné stránky, úsporou nákladĤ v režii (provozní náklady na technologii, THP ad.) snížíme taktéž cenu na 1m3 Ĝeziva se zachováním kapacity poĜezu pĜi stejné vstupní cenČ kulatiny. Avšak pomČr ceny kulatiny v nákladech na poĜez se zvýší. Z tohoto dĤvodu je tĜeba provádČt analýzy provozu na základČ získaných informací. Informace mĤžeme získávat rĤznými zpĤsoby a to komunikací se zamČstnanci, þtením a probíráním se hromad papírĤ a pracovních výkazĤ, získáváním informací od zákazníkĤ, konkurentĤ a dodavatelĤ. Pro zajištČní správné volby a rychlého rozhodování hraje vysokou roli rychlost dostupnosti dat a informací. Jen tak je možné se rozhodnout rychle a správnČ. Z tohoto dĤvodu je navržen optimalizaþní systém, jehož funkce je odzkoušena v provozu firmy PILA FACEK a HOLZ-Schiller. SbČr dat do tČchto informaþních systémĤ je provádČn kombinací automatického pĜenosu dat z Ĝídících poþítaþĤ, mČĜících rámĤ, þteþek þárových kódĤ a pravidelného ruþního vkládání dalších potĜebných informací.
7.1 Automatické získávání dat Automatickým získáváním dat se rozumí pĜesun dat mezi Ĝídícími poþítaþi (automaty) strojního zaĜízení v provozu a serverem nebo jako alternativou nadĜazeným personálním poþítaþem. ěídící systémy a poþítaþe ukládají bČhem provozu data o právČ probíhajícím provozu do mezipamČti. Jedná se o data, jako jsou délka a prĤmČr výĜezu, poĜezové schéma, poþet kusĤ, kvalita, poloha pil stroje atd. Tato data jsou pak v pravidelných intervalech pĜesouvána do jednoho Ĝídícího serveru nebo PC, a po ovČĜení shody mezi serverem a Ĝídícím automatem jsou z mezipamČti Ĝídícího systému vymazána. Tím se snižuje pravdČpodobnost zahlcování pamČti Ĝídícího systému stroje a pĜípadná ztráta dat pĜi poruše stroje. Data ze strojĤ a Ĝídících poþítaþĤ jsou pĜesouvána systematicky do pĜedem definovaných tabulek a datových paketĤ na serveru nebo v Ĝídícím PC (dále jen serveru) za využití unikátních smČrovacích adres, které jsou pĜiĜazeny jednotlivým strojĤm, Ĝídícím automatĤm a poþítaþĤm. Tím je zajištČna centralizace a sbČr ϰϲ
automatických dat. Jelikož se jedná o obrovské informaþní pakety, které obsahují þastokrát nic neĜíkající þísla, musí dojít k filtraci a výbČru potĜebných dat. ýásteþný výbČr dat lze provést již bČhem pĜenosu z Ĝídícího systému stroje na server. Ale jistý typ informaþních dat je zapotĜebí vyseparovat až po sléze, z dĤvodu eliminace chyb a nižšího zatČžování Ĝídícího procesoru stroje bČhem pĜenosu, který se musí plnČ vČnovat výrobČ. DĤležité pro sbČr a centralizaci dat jsou tzv. UPD protokoly, na jejichž základČ komunikují Ĝídící automaty strojĤ, mČĜících rámĤ a dalších zaĜízení se serverem nebo Ĝídícím poþítaþem. Tyto protokoly pĜedstavují tzv. datové pakety pro pĜenos z Ĝídícího nebo vyhodnocovacího procesoru stroje nebo zaĜízení na server nebo Ĝídící PC. Tyto protokoly jasnČ udávají strukturu dat, jejich množství, þasový interval a pĜesný sled tak, aby jej mohl programátor informaþního systému v daných þasových intervalech snímat a ukládat. Pro zjednodušení pĜedstavy pĜenosu dat si vybavte napĜíklad jízdní Ĝád autobusu, ten vám Ĝíká, v kolik, kam a jakým autobusem se dostanete. Pokud informace z tohoto Ĝádu nebudete akceptovat, nebudete ani cestovat. Stejné je to pĜi centralizování dat. Pokud nebude UPD protokol akceptován, nedojde k pĜenosu dat. Názorná ukázka UPD protokolu mezi mČĜícím rámem a Ĝídícím poþítaþem na obrázku þ.1.
Obrázek þ. 1 UPD protokol pro pĜedání a sbČr dat mezi mČĜícím rámem a Ĝídícím poþítaþem
ϰϳ
7.1.1 Data z Ĝídících automatĤ strojĤ a zaĜízení Data pĜenášená z Ĝídících automatĤ mají charakter fyzikálních veliþin, poþtĤ, þísel, nebo jedniþek a nul. Vždy záleží na tom, co od dané informace vyžadujeme a kde ji bereme. Stroje a zaĜízení jsou dle složitosti a potĜeby vybavovány elektrickými, hydraulickými a pneumatickými prvky, které jsou ovládány prĤmyslovými Ĝídícími automaty, nebo postaru relátky a stykaþi. Prvky, z nichž získáváme informace se nazývají snímaþe. Je jedno zda se jedná o snímaþe mechanické, indukþní kapacitní þi jiného druhu. Nositelem informace je vždy, napČtí, nebo proud, které svojí velikostí pĜenášejí potĜebnou informaci. NapĜíklad lineární snímaþ (mČĜení vzdálenosti) má výstupní napČtí od 2-20 V. HodnotČ 2V odpovídá vzdálenost 0mm. HodnotČ 20V pak vzdálenost 400mm. Pokud se stroj polohuje do Ĝezu a lineární snímaþ se dostane do hodnoty 10V což odpovídá vzdálenosti 200 mm. Naopak bČžné jednoduché snímaþe jako jsou indukþní, mechanické, kapacitní nebo optické, fungují jako spínaþe nebo rozepínaþe. NapĜíklad z optického snímaþe je do Ĝídícího systému vysíláno stálé napČtí 24V þemuž odpovídá hodnota 1 (napĜ. snímaþ je volný), v pĜípadČ zastínČní snímaþe (prknem, fošnou …) dojde k rozepnutí obvodu snímaþe a výstupní hodnota jsoucí do Ĝídícího automatu má hodnotu 0V což znamená hodnotu 0. Na základČ hodnoty 1/0 mĤže Ĝídící automat spínat nebo vypínat napĜíklad motor bČhu dopravníku. Na základČ vstupních informací do Ĝídícího automatu systém pomocí tzv. pĜevodníkĤ pĜevádí hodnoty napČtí, nebo proudu do reálných fyzikálních veliþin, jako jsou vzdálenost, síla, odpor, rychlost atd. Tyto informace pak Ĝídící automat ukládá do mezipamČti, odkud si je pĜejímá nadĜazený systém jako je Ĝídící poþítaþ stroje apod. Snímaþe a prvky, které dávají tzv. kód jsou oznaþovány jako Ĝídící vstupy, které vstupují do Ĝídícího systému. Na základČ získaných informací procesor nebo operátor vyhodnotí situaci a ovládá pomocí tzv. výstupĤ prvky technologie (napĜ. elektromotor, hydraulický nebo pneumatický ventil, žárovku apod. Jednoduché blokové schéma paralelního Ĝídícího systému je znázornČn na obrázku þ. 2. Na Obrázku þ.3 je pak znázornČno blokové schéma procesorového systému.
ϰϴ
Obrázek þ. 2 Blokové schéma paralelního Ĝídícího systému (Ing. Karel Janák 1997)
Obrázek þ. 3 Blokové schéma procesorového systému (Ing. Karel Janák 1997)
Z bČžných strojĤ a podružného zaĜízení je tedy možné získávat pravidelnČ nepĜeberné množství dat a informací, které lze využít pro optimalizaci pilaĜského provozu. Tato data jsou velmi pĜesná až na výjimky poruchy senzoru, které jsou zcela výjimeþné. Data, která mĤžeme ukládat, jsou napĜíklad: a) ZastínČní odstínČní senzorĤ vztaženo na þas- vhodná data pro optimalizování rychlostí dopravníkĤ a zkracování technologických mezer (využívají programátoĜi pĜi spouštČní linky). ProvádČní optimalizace toku materiálu poĜezovou linkou. b) PĜesná poloha nástrojĤ- možno sledovat výkmit nástrojĤ a charakteristiku Ĝezu (Ĝezné spáry), nebo pro zpČtné vyþtení poĜezového obrazce pĜi porovnávání parametrĤ vstupujícího výĜezu a vystupujícího Ĝeziva (sledování výtČže). c) ýasové parametry- hlídání þasu bČhu stroje (spuštČní zastavení stroje)pozastavení stroje (na jak dlouho- bČhu stroje v automatickém nebo manuálním provozu apod. Vhodné pro kontrolu obsluhy a její pracovní morálky- možnost optimalizace þasových ztrát. ϰϵ
d) Parametry þárových a þíselných kódĤ- pokud je pĜiĜazován þárový nebo þíselný kód na kulatinČ, nebo Ĝezivu- automatické þteþky, nebo ruþní þteþky umí pĜenášet kódy, které jsou specifické a pĜiĜazují vždy jeden paket, nebo výĜez. e) Data z pĜípadných mČĜících rámĤ, scannerĤ, detektorĤ, kontinuálních vah atd.prĤmČr, délka, kubatura, kĜivost, þepový prĤmČr, prĤmČry z libovolné þásti kmene, obsah kovových prvkĤ, pĜípadnČ i místo kovu ve vzdálenosti od nábČžné hrany, hmotnosti, ložná šíĜka prizmy nebo Ĝeziva atd. Vhodné pro optimalizaci poĜezových schémat nebo sledování výtČže. f) Aktuální, nebo prĤmČrný odbČr elektrické energie- vhodné i pro stanovení a optimalizaci otupení nástrojĤ ve stroji. Online sledování nákladĤ na elektrickou energii a pĜiĜazení jednotlivým poĜezĤm. Možnost optimalizace rychlosti poĜezu (vytížení až na hranici stroje) g) Data o pĜíchodu lidí a obsazení pracovních míst- þteþky osobních þipĤ apod. Personální optimalizace a ovČĜení spolehlivosti obsluhy apod. h) Automatické ukládání videosekvencí þi fotografií- pĜi provádČní pĜejímky kulatiny. Možná zpČtná kontrola posouzení kvality jednotlivých výĜezĤ dle pĜejímacího protokolu. i) Diagnostika senzorĤ a Ĝízení stroje. Na základČ parametrĤ zpČtné vazby je možné sledovat správnou funkci elektrických snímaþĤ a zaĜízení. PĜíklad: automat ví, že od zastínČní prvního snímaþe má Ĝezivo dorazit na druhý snímaþ bČhem 5 vteĜin, pokud nedorazí v horizontu 5-8 vteĜin, mĤže být diagnostikována lehká závada. Pokud se toto stane 3x za sebou, mĤže být diagnostikována velká závada apod. To mĤže napomoci opraváĜĤm hledat pĜípadný elektrický nebo mechanický problém. Optimalizace údržby a zkracování prostojových þasĤ pĜi opravách. 7.1.2 Data z Ĝídících a osobních poþítaþĤ ěídícím poþítaþem se rozumí napĜíklad poþítaþ obsluhy poĜezového stroje. V tomto poþítaþi mĤže být provedena vizualizace stroje, vþetnČ snímaþĤ, informací o polohování stroje a nástrojĤ, možnost ovládat stroj a pĜilehlé zaĜízení v tzv. manuálním provozu apod. Je to poþítaþ, který slouží pĜímo pro ovládání strojĤ a zaĜízení výroby. Do tohoto poþítaþe bČžnČ zasahuje obsluha a zadává potĜebné parametry pro zajištČní správné funkce poĜezu (viz. obrázek þ. 4). Nebo se jedná o
ϱϬ
Ĝídící poþítaþ manipulaþní linky, pro pĜejímku kulatiny. Pomocí tohoto poþítaþe obsluha zadává vizuálnČ posuzovanou kvalitu a ovládá linku. Nebo Ĝídící poþítaþ sušáren Ĝeziva, kotelny apod. Takovýchto poþítaþĤ je v provozech na území ýR již mnoho. Parametry zadané obsluhou linky jsou následnČ vysílány do Ĝídícího automatu linky. ěídící automat pak na základČ pĜíkazĤ vyhodnocuje a ovládá linku. NapĜíklad zadáním zpČtného poĜezu ovládá logické funkce bČhu urþitého uskupení dopravníkĤ, které vrací prizmu po poĜezu zpČt pĜed hlavní stroj (rámové pily, pásová pila, agregátní linky apod.) Z tČchto poþítaþĤ je možné získat informace o probíhajících procesech, pracovních postupech, úpravách poĜezových schémat bČhem Ĝezu apod. Lze na jejich základČ provádČt optimalizaci pracovních postupĤ procesĤ atd.
Obrázek þ. 4 ěídící poþítaþe s vizualizací Pila Facek a Holz-Schiller- pila Luby
Osobními poþítaþi pak mohou být poþítaþe pro pĜípravu výroby, nebo vedení skladového hospodáĜství vedení evidence zakázek apod. V tČchto poþítaþích jsou nainstalovány jisté programy, nebo databáze, které využívají lidé, jako jsou pĜípraváĜ výroby, technolog, majitel apod. Výstupem tČchto softwarĤ jsou informace pro výrobu, nebo sklady. Informacemi pro výrobu mohou být poĜezová schémata pĜiĜazená jednotlivým výĜezĤm, nebo þísla zakázek a poþty kusĤ atd. Tyto informace jsou vČtšinou získávány na základČ pĜíkazu obsluhy v daném softwaru. NapĜíklad v pĜípravČ výroby je tlaþítko „pĜedat do výroby“, „uložit na server“, „aktualizovat poþet paketĤ“ apod. Tím dojde k potvrzení pĜenosu dat na server nebo nadĜízený PC. Zde dochází k výraznČ jednodušším pĜenosĤm dat. Ta se pĜedávají exportem a importem dat v pĜedem definovaných tabulkách. PĜenos dat je provádČn bČžnČ za pomoci
ϱϭ
ethernetové sítČ na rozdíl od Ĝídících automatĤ, které využívají vČtšinou profibusového pĜipojení. Na základČ dat získaných z výše zmínČných poþítaþĤ, mĤže být provádČna zpČtná vazba kontroly, která provazuje výrobu, pĜípravu výroby, sklady apod. Zde je pak možné porovnávat teorii se skuteþností. Je možno porovnat teoretickou a skuteþnou výtČž, nebo pĜepokládaný a skuteþný poþet kusĤ Ĝeziva a jeho kvality apod. SbČr dat i z tČchto poþítaþĤ mĤže být velkým pĜínosem v optimalizaci komplexu pilaĜského provozu. Výhodou oproti Ĝídícím automatĤm strojĤ a zaĜízení je snazší pĜenos a sbČr dat. Data jsou shodná se zadanými parametry obsluhou daného poþítaþe.
7.2 Manuální zadávání dat Pojmem manuální zadávání dat je rozumČno zadávání potĜebných informací a dat do poþítaþe. Jedná se o ukládání dat do patĜiþného softwaru nebo do pĜedem pĜipravených tabulek. Jedná se o bČžnou praxi vČtšiny souþasných provozĤ, které využívají bČžnČ dostupných tabulkových softwarĤ jako je Microsoft exel nebo Microsoft Access (databáze) napĜíklad pro zadávání denního poĜezu, pĜejímky dĜíví apod. Tyto programy umožĖují archivaci dokumentĤ (tabulek) formou souborĤ nebo jednotlivých databází. Lidé využívají tČchto programĤ jako zjednodušeného pĜehledu s možností základních matematických, logických a statistických funkcí. ýásteþnou výhodou zĤstává, hlavnČ u databázových programĤ jako je Microsoft Access, archivace a provázanost urþitého typu dat, která dávají v souþinnosti urþité informaþní výstupy v podobČ tabulek, pĜehledĤ a grafĤ. Ty pak slouží jako vstupní informace vedoucím provozu, þi majitelĤm firmy. Výhodou tČchto dat je možnost využití z dĤvodu snadné konverze a pĜenosu do databázových systémĤ. Elektronická podoba dat šetĜí spoustu þasu na rozdíl od tradiþní papírové formy, která se s rostoucím objemem dat a informací stává nepĜehlednou a témČĜ zbyteþnou. Ukládání dat elektronickou cestou je velkou výhodou. Pravdou je, že elektronická podoba dat vzniká povČtšinou na základČ papírové formy, která je posléze zakládána jako písemný doklad (pro možnost kontroly- zpČtná vazba). Bez ruþního zadávání dat se neobejde žádná databáze, vždy je nutné doplnit data, která mohou být souþástí výpoþtĤ, pĜehledĤ apod. V bČžné dĜevaĜské praxi se jedná napĜíklad o ceny kulatiny, ceny Ĝeziva, zadání informací o kvalitČ Ĝeziva, zadání SPZ vozidla a dalších informací, které do systému nejsou pĜenášeny automaticky.
ϱϮ
U tohoto zpĤsobu zadávání dat hraje jistou roli lidský faktor, který zpĤsobuje jisté procento chybovosti a nepravdivosti dat. Proto je dĤležité pĜi využívání tČchto dat provádČt kontrolu zpČtnou vazbou (pokud je to možné). NapĜíklad prĤmČr daného výĜezu vytáhnout z jiné tabulky, získané napĜíklad mČĜícím rámem a porovnat jej. Pokud jsou data shodná, mĤžeme je bezstarostnČ využívat pro další výpoþty, pokud ke shodČ nedochází, mČla by být po provedení výpoþtu nebo ukládání na tuto skuteþnost obsluha upozornČna. Záleží jen na zadávajících, jak moc vkládaná data zkreslují. Snahou databázových systémĤ je vstup takovýchto dat omezit, nebo ovČĜit napĜíklad dvojím zadáváním což je zdlouhavČjší a pracnČjší varianta. Dvojí zadávání dat znáte napĜíklad z internetových obchodĤ, kdy si obchodník ovČĜuje shodu emailové adresy nebo telefonního þísla.
8 VytvoĜení teoretického modelu informaþního systému pilaĜské výroby Teoretický model informaþního systému je vytvoĜen na základČ zjištČných informací o možnosti centralizování a sbČru dat. Je brán ohled na velikosti pilaĜských provozĤ a jejich potĜeb. DĤraz je kladen i na nutnost vybavení provozu, aĢ už z pohledu hardwaru nebo softwaru. Databázový informaþní a optimalizaþní software je tvoĜen z jednotlivých modulových þástí tak, aby bylo možné vytvoĜit základní informaþní systém, který bude možno pĜiĜazováním jednotlivých modulĤ rozšiĜovat. VýraznČ zjednodušené schéma takovéhoto informaþního a databázového systému je možné shlédnout na obrázku þ. 5. Ve schématu jsou znázornČny rĤzné provozy pilaĜského závodu. Je zde znázornČna pĜejímka kulatiny, poĜezová technologie, tĜídČní a paketování, sklady Ĝeziva, sušárny, kotelna a expedice. V závislosti na velikosti podniku se bude lišit i struktura znázornČného managementu firmy a jednotlivého ovlivĖování výrob. V obrázku je znázornČn klasický liniový zpĤsob Ĝízení, který je u malých a stĜednČ velkých pilaĜských provozĤ nejrozšíĜenČjší. Jednotlivé barevné šipky vyznaþují smČr toku informací, pĜíkazĤ a materiálĤ. Na obrázcích jsou znázornČny i novodobé zpĤsoby vedení evidence pomocí þárových kódĤ, mČĜících rámĤ, kontinuálních vah þi novodobé technologie.
ϱϯ
Obrázek þ. 5 Schéma optimalizaþního informaþního systému.
ϱϰ
Myšlenka informaþního systému je založena na principu vnitĜní ethernetové sítČ podniku, za pĜedpokladu, že se jedná o stĜednČ velkou firmu, alespoĖ se dvČma provozy. NadĜazený poþítaþ, nebo server (1) sbírá data z Ĝídících poþítaþĤ provozu (2). ěídící poþítaþe provozu soustĜećují data z Ĝídících automatĤ technologie, ze snímaþĤ, mČĜících rámĤ apod. (3). Tok informaþních dat je znázornČn zelenými, modrými, þervenými a fialovými šipkami. Vstupní informace (tok dat) jsou znázornČny zelenou šipkou. Výstupní a Ĝídící informace jsou znázornČny modrou šipkou. Tok materiálu výrobou je znázornČn þernou šipkou. Centralizovaný sbČr dat je pak znázornČn fialovou šipkou. ýervenou šipkou je znázornČn výstup informaþních dat do jednotlivých Ĝídících a osobních poþítaþĤ, které fungují zároveĖ jako zpČtná kontrolní vazba. Hierarchie podniku je vždy závislá na daném podniku. Ve schématu je vyobrazena pomocí barevných postaviþek, kdy þervená postaviþka znázorĖuje nejvyšší orgán podniku (Ĝeditel, majitel), oranžová postava znázorĖuje vrcholový management (technolog celého provozu, ekonom atd.), který Ĝídí a ovládá stĜední management (vedoucí výroby, pĜedák smČny apod.) znázornČný modrou barvou. ěadoví zamČstnanci jsou znázornČni þernou barvou. NadĜízený vždy získává informace od podĜízených zamČstnancĤ a Ĝídícího poþítaþe (znázornČno zelenou šipkou). Na základČ tČchto se rozhoduje a Ĝídí své podĜízené pĜímými pĜíkazy (vazba znázornČná modrou šipkou). Na podobném principu probíhá funkce Ĝízení technologie a strojního zaĜízení, jen s tím rozdílem, že na základČ vstupních informací získaných ze strojĤ, snímaþĤ a obsluhy je provoz Ĝízen automaticky, nebo poloautomaticky. ZpĤsob vyhodnocování a Ĝízení technologie je dán logickými obvody uvnitĜ Ĝídícího automatu nebo poþítaþe. ZpĤsob Ĝídící funkce je znázornČn stejnou barvou šipek jako u zamČstnancĤ. Zelené šipky znázorĖují informativní charakter dat a modré šipky pak znázorĖují pĜíkazové a Ĝídící funkce. Výjimkou jsou šipky znázornČné oranžovou barvou. Ty znázorĖují postup Ĝeziva mezi jednotlivými sklady s možností využití technologie þárového kódu. Osoba provádČjící pĜevoz, nebo osoba odpovČdná za pohyb Ĝeziva mezi jednotlivými sklady mĤže za pomoci jednoduché þteþky þárových kódĤ naþítat pakety Ĝeziva a pĜiĜazovat jim atribut daného skladu. Data z þteþky þárových kódĤ jsou pĜeneseny na server, nebo Ĝídící poþítaþ, který vede potĜebnou evidenci pohybu paketĤ a v pĜípadČ potĜeby vyhledá paket a jeho umístČní.
ϱϱ
8.1 Historie výstavby navrženého informaþního systému Schéma z obrázku þ. 5 bylo konzultováno s nČkolika provozovateli stĜednČ velkých pilaĜských provozĤ. Bohužel málokdo z pĜítomných si dokázal pĜedstavit princip funkce tohoto systému. Nakonec se povedlo ve spolupráci s ing. JiĜím Korcem pĜemluvit vedení firmy Haas Fertigbau Chanovice pro zavedení prvotního informaþního systému na pilnici. Tato možnost byla prvotním pĜínosem, protože byl ovČĜen pĜínos tohoto systému. Z pochopitelných dĤvodĤ mi byl k této databázi po mém odchodu z firmy odepĜen pĜístup. Jako alternativní Ĝešení se mi naskytly hned dvČ možnosti zavedení informaþního systému, a to ve firmČ Holz Schiller Luby s vedením pana Ing. JiĜího Korce a firmy PILA FACEK s vedením pana Michala Facka. Po vyĜþení ortelu o výstavbČ systému vyvstala otázka, jak budeme vytváĜet databázi pilaĜského provozu. Po konzultaci s programátorem databázových systémĤ s Ing. Pavlíkem jsme dospČli k závČru, že je nutné zvolit vhodný programovací jazyk, ve kterém bude databáze vybudována. Jelikož jsme chtČli vytvoĜit strukturovanou databázi, nabízeli se nám programovací jazyky SQL, Pascal, Oberon, Fortan ad. Jelikož jsme potĜebovali zajistit jednoduchou dostupnost databáze pĜi co nejnižších nákladech, rozhodli jsme se pro výstavbu databáze systému v jazyce SQL. Jazyk SQL je nejstarší podobou jazyka pro psaní databází a využívá jej napĜíklad program Microsoft Access. RozšíĜenost programu Microsoft Access se stala rozhodujícím faktorem. TémČĜ každá firma pĜi koupi sady Microsoft office obdrží i program pro tvorbu a správu databází Microsoft Access, a tak jsme se spoleþnČ s ing. Korcem a ing. Pavlíkem rozhodly pro výbČr tohoto jazyka. Díky dostupnosti programu Access jsme nenarazili na problém s rozšíĜováním licence na Ĝídících a osobních poþítaþích. Ty obsahovali bČžnou sadu programĤ Microsoft office. Prvotní databáze vznikla pouze v Ĝídícím poþítaþi sušáren, kde byly vedeny sklady hotového Ĝeziva a prioritou þ. 1 bylo sledování skladového hospodáĜství. Zde jsme využili pro ukládání dat sekundární harddisk osobního poþítaþe, který zároveĖ sloužil pro Ĝízení sušících ĜádĤ sušáren. Po zavedení systému v sušárnách a skladech, byla zavedena databáze manipulaþního skladu. Zde nás zajímaly informace o kvalitČ, poþtu, rozmČrech a množství kulatiny na skladČ z dĤvodu plánování poĜezu. Po dotažení informaþního systému manipulaþní linky jsme se soustĜedili na výstavbu informaþního systému pilnice, který byl výraznČ složitČjší. Zde jsme zaþali sledovat tok materiálu výrobou vstup a výstup z pilnice. Po
ϱϲ
vyhotovení této þásti informaþního systému jsme databáze všech tĜí celkĤ propojili a získali tak zpČtnou vazbu. Po þtyĜmČsíþním ovČĜování skuteþností a pravdivostí dat byl systém úspČšnČ spuštČn. Bohužel po krátké dobČ opustil firmu mĤj nadĜízený Ing. Korec a následnČ i já. Z pochopitelných dĤvodĤ nám byl pĜístup k databázi odepĜen. Po úspČšném pĜemlouvání majitele firmy Holz-schiller pana Schillera, dostal nový vedoucí pilaĜského provozu v Lubech pan Ing. Korec svolení k vybudování obdobného systému jako ve firmČ Haas Fertigbau. S novou pĜíležitostí výstavby informaþního systému pĜišla nová pĜíležitost ovČĜení funkþnosti informaþního systému i v jiné firmČ. Tato firma se zabývá poĜezem okenních lamel a pĜíĜezĤ pro výrobu BSH (vrstvené lamelové dĜevo). Pilnice je vybavena vertikální pásovou pilou, rámovou pilou, optimalizaþní pilou typu combimes na zpracování boþního Ĝeziva a rozmítací pilou costa a paul. Roþní poĜezová kapacita provozu v roce 2009 dosahovala hodnoty 28 000 m3 pĜi poĜezu na dvČ smČny. V souþasné dobČ dosahuje kapacity poĜezu témČĜ 40 000 m3 (ke konci roku 2011).
PĜínosem pro zvýšení
kapacity poĜezu byl informaþní systém ve spolupráci s vedením ing. Korce. Postupným optimalizováním provozu za pĜínosu optimalizaþního informaþního systému došlo k navýšení poĜezové kapacity se zdokonalením poĜezu. Postupným zdokonalováním provozu bylo možno pĜedkládat stále lepší výsledky. V roce 2011 bylo díky informaþnímu systému doloženo vedení spoleþnosti, že zvýšením kapacity poĜezu pásové pily zvýší kapacitu celého provozu. V polovinČ roku 2011 byla instalována fréza pĜed pásovou pilu, která pĜispČla k závratné hodnotČ roþního poĜezu 40 000 m3/rok. V roce 2010 byla provedena instalace obdobného systému i ve firmČ Pila facek. Informaþní systém byl dodán s novou agregátní technologií orientované na zakázkovou výrobu stavebního Ĝeziva. Zde byl informaþní systém poupraven na pĜíjem jednotlivých zakázek, na jejichž základČ dochází k manipulaci dĜeva. Každý vymanipulovaný výĜez je popsán þíslem zakázky a ukládán na skládku nebo pĜímo k poĜezu na agregátní technologii. Zde je sledován pohyb materiálu, zakázek, poĜezových schémat a Ĝeziva. Informaþní systém v této firmČ je þásteþnČ ochuzen o jisté moduly, které byly nainstalovány v pilaĜském provozu v Lubech. Z dĤvodu postupné tvorby systému probíhala výstavba v ucelených modulech, které byly vždy samostatnČ zavádČny a ovČĜovány. Postupným propojováním nových a nových modulĤ vznikl širokosáhlý informaþní systém. Teprve tak jsme si uvČdomily
ϱϳ
výhodu tzv. stavebních modulĤ, které umožní informaþní systém distribuovat a zavádČt po þástech. Každá výroba si tak mĤže uzpĤsobit informaþní systém obrazu svému. Tento systém je tvoĜen z následujících stavebních modulĤ: a) Modul manipulace a pĜejímky - Evidence dodavatelĤ - PĜejímka dĜíví - Evidence zakázek k poĜezu - Evidence standardních výĜezĤ - Evidence výstupních parametrĤ výĜezĤ a jejich tĜídČní b) Modul provozu pilnice - PĜíprava výroby - PoĜezové stroje - TĜídČní a paketování Ĝeziva - Evidence nástrojĤ - Údržba a servis strojĤ a zaĜízení - Energetický odbČr strojĤ a zaĜízení c) Modul skladového hospodáĜství - Manipulaþní sklad - Sklad dĜevních odpadĤ - Sklad mokrého Ĝeziva - Sklad suchého Ĝeziva d) Modul provozu sušárny a kotelny - Sušící Ĝády - Evidence poþtu paketĤ a množství Ĝeziva - Evidence spotĜeby energií - Evidence spotĜeby dĜevních odpadĤ e) Modul logistika a dopravní prostĜedky - Evidence dopravních prostĜedkĤ - Využití pĜepravní kapacity dopravních prostĜedkĤ - Servis dopravních prostĜedkĤ
8.2 Výstavba modulu manipulace a pĜejímky dĜíví Tento modul je v každém provozu pĜínosem, protože díky nČmu je možné sledovat, jaká kulatina vstupuje do procesu poĜezu, jaké množství kulatiny je na
ϱϴ
skladČ pĜípadnČ jaké kvality. Je možné sledovat konsignované množství z dodacího listu a množství v pĜejímce. Dále je možné sledovat dodavatele, jaké množství kulatiny pĜiváží na sklad (vhodné, když kupující hradí pĜepravu). Možnost sledování charakteristiky dĜeva z rĤzných lokalit, jako napĜíklad, sbíhavost, ovalita kmene, kvalita kulatiny, koĜenové nábČhy, pĜípadnČ kov ad. Na základČ zadání nákupní ceny u jednotlivých dodavatelĤ pak mĤžete statisticky vyhodnotit podíly kvalit a ceny. Na konci kvartálu nebo za zvolené období je možné vyjet nakoupené množství jako sumu, nebo dle þepových prĤmČrĤ, délek, kvalit atd. Na základČ vyjmenovaných pĜínosĤ je vytvoĜen tento modul z pČti základních podskupin, které jsou k dobČ dle potĜeby poskládány. Jedná se o skupinu tvoĜenou: 1) Evidencí dodavatelĤ, Evidencí pĜepravních spoleþností a dopravních prostĜedkĤ, Evidencí dodacích listĤ. 2) PĜejímkou dĜíví, Evidencí parametrĤ pĜejímaných výĜezĤ nebo kmenĤ 3) Evidencí zakázek poĜezu (v pĜípadČ manipulace dle zakázkové výroby) 4) Evidencí standardních výĜezĤ (v pĜípadČ manipulace dlouhých kmenĤ pro standardní sériovou výrobu) 5) Evidencí parametrĤ výstupních výĜezĤ, jejich kvalit a tĜídČní
8.2.1 Evidence dodavatelĤ … Evidence dodavatelĤ má své opodstatnČní, na základČ smluvních vztahĤ je možné zpČtnČ kontrolovat, zda dodavatel drží svá ujednání. Taktéž je možné vyhodnotit pĜínos dodavatele pro danou spoleþnost (pilaĜský provoz). V tabulce þ. 7 je k nahlédnutí smluvené a skuteþnČ dodané množství kulatiny za smluvnČ ujednané jednotné ceny 2050,- Kþ/m3. Jak je vidČt, nČkteĜí dodavatelé nesplnily své smlouvy a nedodaly smluvené množství kulatiny. Dalším problémem, se kterým se pilaĜský provoz potýkal, je zmČna struktury smluvních dodávek, co se kvality kulatiny týþe. Z pĤvodního smluveného množství hmoty D se zmČnilo procentuální zastoupení o 4,3% což þiní rozdíl 475 m3/rok. Co má dĜevaĜ dČlat s kulatinou této kvality, pokud na ni nemá zakázky. PoĜezem nebo vyzdravením rázem vzrĤstá prĤmČrná cena kulatiny ĜádovČ i o desetikoruny s þímž dĜevaĜ nepoþítal. Tato þást evidence umožní kupujícímu (provozovateli pilaĜského provozu) vþas zakroþit. V této databázi je možné sledovat dodávky výĜezĤ jednotlivých kvalit uvedených v konsignovaném množství a porovnat je se skuteþnČ pĜijatým množstvím. Na vstupní surovinČ je možné výraznČ ušetĜit kvalitní pĜejímkou dĜíví. To dokáží dĜevaĜi
ϱϵ
ocenit hlavnČ v souþasné dobČ, protože situace na trhu s dĜívím není zrovna pĜíznivá.
Tabulka þ. 8 Smluvené a dodané množství kulatiny do pilaĜského provozu za kalendáĜní rok
Graf þ. 14 Porovnání smluveného a dodaného množství pilaĜských výĜezĤ kvality A/B
Graf þ. 15 Porovnání smluveného a dodaného množství pilaĜských výĜezĤ kvality C
ϲϬ
Graf þ. 16 Porovnání smluveného a dodaného množství pilaĜských výĜezĤ kvality D
Evidence dodavatelĤ je tvoĜena funkþními celky, do kterých se ukládají následující data: 1) Evidenci dodavatelĤ vytváĜí vedoucí pracovník, který má na starosti pĜejímku kulatiny. Pokud by bylo umožnČno zasahovat do evidence obsluze manipulaþní linky, mohlo by dojít k opČtovnému zadání jednoho a toho samého dodavatele. Zadání parametrĤ dodavatele je ponecháno nadĜízenému, u kterého je poþítáno s vyšší gramotností. V této evidenci jsou uloženy informace o dodavatelské firmČ, vþetnČ kontaktĤ. Dále jsou zde ukládány informace o smluveném množství kulatiny dle kvalit, délek a prĤmČrĤ. StejnČ tak jsou zde uloženy informace o smluvených cenách kulatiny pro dané období (ohraniþeno þasovým intervalem). Obsluze manipulace jsou zpĜístupnČny pouze informace o firmČ z dĤvodu nutnosti vytvoĜení pĜejímacího protokolu. 2) Stejným zpĤsobem je zde vytvoĜena databáze dopravcĤ, kde jsou uloženy informace o dopravní firmČ vþetnČ kontaktĤ. Taktéž jsou zde ukládány smluvní ceny pĜepravy za kilometr a nakládku výĜezĤ na odvozním místČ. Obsluze manipulace jsou opČt zpĜístupnČny pouze informace o dopravní firmČ z dĤvodu zadání informace do pĜejímacího protokolu. 3) Databáze dodacích listĤ dodavatele. Do této databáze ukládá obsluha manipulace dĤležité informace, jako jsou dodavatelská firma, pĜepravní firma, SPZ vozidla, jméno Ĝidiþe, þas pĜíjezdu, vykázané kilometry jízdy Ĝidiþe pro tuto nakládku, konsignované množství, dĜevinu, zda se jedná o certifikovanou kulatinu, þíslo dodacího listu a datum vystavení dodacího listu. V souþasné ϲϭ
dobČ je možné dodací list do databáze uložit jako obrázek, získaný naskenováním dodacího listu (z dĤvodu pĜípadné ztráty písemné formy DL). Informace o obsluze a þasu uložení dodacího listu jsou provedeny automaticky pĜi stisku tlaþítka „uložit DL“.
8.2.2 PĜejímka dĜíví … PĜejímka dĜíví mĤže být provádČna ruþnČ, nebo mechanizovanČ za pomoci manipulaþní linky, která je vybavena dvouosým 2D mČĜícím rámem nebo 3D mČĜícím rámem. Uzanþní pravidla nepovolují mČĜení dĜíví za úþelem pĜejímky jednoosým 2D mČĜícím rámem. DĤvodem je mČĜení prĤmČrĤ kmene ve dvou na sebe kolmých osách.
V závislosti na zpĤsobu mČĜení pĜi pĜejímání dĜíví jsou vyhotoveny dva
zpĤsoby získávání dat. Jedním zpĤsobem je poloautomatická pĜejímka za pomoci mČĜících rámĤ a druhým zpĤsobem je zadání parametrĤ do databáze ruþnČ. Proto rozlišujeme dva zpĤsoby pĜenosu dat do databáze.
a) Prvním zpĤsobem je elektronická pĜejímka dĜíví. Obsluha manipulaþní linky provádí tĜídČní kulatiny na základČ vizuálního posouzení kvality. Danou kvalitu pĜiĜazuje jednotlivým výĜezĤ, které jsou následnČ mČĜeny optoelektronickým mČĜícím rámem. ěídící poþítaþ ukládá zadanou kvalitu a pro výpoþet veškeré namČĜené prĤmČry a délku kmene. Na základČ uzanþních pravidel o pĜejímání dĜíví jsou stanoveny stĜedové prĤmČry, ze kterých je poþítána kubatura kmene. Pro potĜeby kupujícího je stanoven þepový prĤmČr daný dvČma mČĜenými osami. Z parametrĤ na sebe kolmých os je možné stanovit ovalitu kmene, která mĤže být pĜínosem pĜi poĜezu. Dále je z mČĜícího rámu získán parametr délky výĜezu nebo kmene. Do databáze je ukládána skuteþnČ namČĜená délka a tzv. redukovaná délka užívaná pro výpoþet kubatury výĜezu. Dále je ukládán parametr sbíhavosti, který je vypoþítán z prĤbČžného mČĜení prĤmČrĤ kmene. Dalším dnes pomČrnČ dĤležitým parametrem je oznaþení výĜezu s koĜenovými nábČhy. Toto oznaþení buć provede obsluha po vizuálním posouzení, nebo Ĝídící automat na základČ výpoþtu podloženého namČĜenými hodnotami. Tyto informace jsou ukládány do pĜedem pĜipravených tabulek v databázovém systému. Dalším dĤležitou informací je pĜejímaná dĜevina a to z toho dĤvodu, že mĤže být pĜejímka provádČná tzv. v kĤĜe nebo bez kĤry. Pokud je provádČna pĜejímka výĜezĤ v kĤĜe, vypoþítává se dle vzorce pro odpoþet kĤry
ϲϮ
(dán uzanþními pravidly) teoretická tloušĢka kĤry, která je závislá na dĜevinČ a prĤmČru výĜezu. Tato hodnota je taktéž ukládána z dĤvodu ovČĜení prĤmČrĤ po odkornČní (pokud je zaĜazeno do výrobního procesu). V souþasné dobČ je možné do informaþního systému ukládat i fotografie nebo videosekvence, zachycující jednotlivé výĜezy bČhem elektronické pĜejímky, aby bylo možné pozdČji doložit dodavateli kulatiny oprávnČné posouzení kvality kmene. Odpadají tak zbyteþné dohady pĜi reklamacích pĜejímky dĜíví.
b) Druhým zpĤsobem je ruþní provedení pĜejímky. Tuto pĜejímku provádí povČĜená osoba, která za pomoci pásma a prĤmČrky zmČĜí délku a požadované prĤmČry výĜezu, nebo kmene. PrĤmČr výĜezu nebo kmene je opČt mČĜen dvČma na sebe kolmými mČĜeními. Doporuþuji provést mČĜení stĜedového i þepového prĤmČru z dĤvodu stanovení sbíhavosti, která sehrává v další výrobČ svoji roli v podobČ hmotné výtČže. Kvalita výĜezu, nebo kmene je opČt provedena vizuálním posouzením a pĜiĜazením k danému kusu kulatiny. Z velké þásti je provádČna ruþní pĜejímka výĜezĤ a kmenĤ v kĤĜe. Ale pro jistotu je ponechána i volba pĜejímky bez kĤry. Odpoþet kĤry probíhá automaticky po zadání rozmČrových a kvalitových parametrĤ výĜezu do databáze. Podmínkou pro výpoþet tloušĢky kĤry je opČt pĜejímaná dĜevina. Ta je volitelná pro každý kus výĜezu samostatnČ. OpČt je možné zadávat parametr „výĜez s koĜenovými nábČhy“. I bČhem ruþního ukládání parametrĤ do evidence je možné nahrát fotky každého pĜejímaného kusu. Uložení fotografie je možné provést automaticky. Systém umí pĜenést a uložit fotografie dle poĜadového þísla a automaticky je Ĝadit do databáze. Takže pokud je zachováno poĜadí výĜezĤ pĜejímky i ve fotoaparátu, mĤže obsluha pĜenést fotografie s datovkou a þasem, které vezme z názvu ukládané fotografie. Zadávací formuláĜ zobrazený pĜi zadávání dat do databáze je znázornČn na obrázku þ. 6.
ϲϯ
Obrázek þ. 6 Zadávací formuláĜ databáze pĜejímky dĜíví pro ruþní zadání dat z pĜejímky
8.2.3 Evidence zakázek k poĜezu … Tato þást evidence slouží pro pĜijetí objednávky od zákazníka. Do této evidence jsou ukládány informace o zákazníkovy, vþetnČ kontaktĤ. V této databázi nesmČjí chybČt informace jako þasový termín expedice, datum pĜijetí objednávky, zápis požadovaného druhu Ĝeziva a jeho parametrĤ. Jako jsou dĜevina, zda se jedná o stĜedové þi boþní Ĝezivo, zda je omítané nebo neomítané, parametry jako tloušĢka, šíĜka, délka, kvalita, množství, pĜípadnČ další požadované operace jako je máþení sušení apod. Na základČ této evidence mĤže být úþelovČ manipulována kulatina tak, aby prĤmČry odpovídaly poĜezovému schématu a bylo dosaženo co možná nejlepší výtČže Ĝeziva. Na základČ parametru „boþní“ a „stĜedové“ Ĝezivo, mĤže Ĝídící poþítaþ manipulaþní linky vybírat z evidence možných poĜezových schémat a optimalizovat tak výrobu výĜezĤ z dlouhého dĜíví, nebo vybírat z již vymanipulovaných výĜezĤ. Pokud není možno využít manipulaþní linky, nabízí se na základČ provedené pĜejímky dlouhého dĜíví možnost optimalizovat jednotlivé kusy v softwaru pro pĜípravu výroby. Dle þíselné identifikace kusu je pak možné vyhledat vhodné výĜezy k optimalizaci vþetnČ náĜezového plánu (viz. obrázek þ. 7.). ϲϰ
Obrázek þ. 7 Výpis kmenĤ urþených k manipulaci vþetnČ pĜiĜazení zakázek jednotlivým výĜezĤm
8.2.4 Evidence standardních výĜezĤ … Evidence standardních výĜezĤ zahrnuje soupis výĜezĤ užívaných pro sériovou výrobu. Tuto evidenci lze skloubit s evidencí zakázek. PĜi zpracování kmenĤ na manipulaþní lince je možné upĜednostnit výbČr výĜezĤ pĜijatých zakázek, nebo standardní výĜezy. Pokud obsluha upĜednostní evidenci zakázek, bude Ĝídící poþítaþ na základČ zmČĜených hodnot kmene vybírat hodící se výĜezy z evidence zakázek a v pĜípadČ zbytku kmene, pro který se nehodí žádný výĜez ze zakázkové výroby, bude vybírat výĜez z evidence standardních výĜezĤ. V pĜípadČ opaþné volby je upĜednostnČna výroba standardních výĜezĤ a jako doplnČk výroba výĜezĤ z evidence zakázek. Do této evidence je možno uložit data jako þepový prĤmČr, délka výĜezu, kvalita výĜezu a množství. Evidence umožĖuje zadání jednotlivých rozmČrových parametrĤ, nebo jen délky, nebo þepového prĤmČru, v závislosti na potĜebách provozovatele. Je vhodné si zvolit požadované výĜezy o všech parametrech a nehodící prĤmČry pak vyrábČt ve standardních délkách 3, 4 a 5m, které se nechají následnČ prodat ϲϱ
napĜíklad velkopilám. PĜíklad zadání standardního výĜezu pro výrobu je patrný na obrázku þ. 8 (formuláĜ z informaþního systému, nebo Ĝídícího poþítaþe).
Obrázek þ. 8 FormuláĜ pro zadání parametrĤ výroby standardních výĜezĤ
8.2.5 Evidence výstupních parametrĤ výĜezĤ a jejich tĜídČní … Tato þást se zabývá uspoĜádáním skladu nebo spíše ukládáním výĜezĤ na požadované místo. V jedné kapitole jsem se zmínil o podceĖování optimalizace logistiky toku materiálu uvnitĜ firmy. Na manipulaþním skladČ taková optimalizace právČ zaþíná. Je dĤležité si uvČdomit, že pokud vytvoĜíme nČkolik skuteþných, nebo alespoĖ fiktivních boxĤ, pro ukládání výĜezĤ a kulatiny, jejich vzájemná vzdálenost od zakládacího dopravníku pily bude rĤzná. Na základČ této evidence je možné automaticky nebo ruþnČ optimalizovat následné pĜepravní vzdálenosti mezi skládkou výĜezĤ a pilou. Je dĤležité si uvČdomit, že každý dopravní prostĜedek (baljer-zembrod, kolový nakladaþ, vysokozdvižný vozík) má omezenou pĜepravní kapacitu danou velikostí drapáku, kleští apod. a že musí pĜevést veškerou kulatinu zahrnutou v roþním poĜezu. Tento systém umožĖuje na základČ statistiky nákupu v pĜedchozím období stanovit nejzastoupenČjší sortiment výĜezĤ a na základČ zadaných informací vzdáleností boxĤ a pĜevozní kapacity vozíku uspoĜádání tĜídČní výĜezĤ tak, aby nejvČtší objemy byly pĜepravovány na co nejkratší vzdálenosti. V malých provozech je možné ušetĜit náklady na spotĜebu nafty, nebo údržby spojené s tzv. motohodinami stroje nebo vytvoĜit možnost pro další využití stroje. Ve velkých provozech je možné ušetĜit i jeden dopravní prostĜedek. Níže uvedená tabulka a graf mi byly poskytnuty firmou, kde je využíváno pro tĜídČní a pĜepravu ϲϲ
výĜezĤ k poĜezu kolejového manipulaþního vozíku Baljer-zembrod. Byl jsem témČĜ šokován, když jsem zjistil, že skládky vymanipulovaných a vytĜídČných výĜezĤ jsou ukládány za sebou dle rostoucích prĤmČrĤ. Tzn. že výĜezy s nejvČtším zastoupením se nacházeli kolem stĜedu kolejové dráhy. PĜiþemž skládka dlouhé kulatiny byla provedena v blízkosti pily. Díky takovémuto uspoĜádání musí vozík ujet zbyteþné kilometry za rok. Tyto kilometry sebou pĜináší þasovou ztrátu a snížení efektivity využívání stroje. Pro názornost: Informaþní systém by automaticky navrhl skládky dle nejvČtšího zastoupení co nejblíže pile a skládky s co nejmenším zastoupením co nejdále od pily. Výjimkou jsou sortimenty urþené pro prodej. Ty musí být uloženy co nejdál od pily. Protože ty bude vozík pĜevážet pouze jedenkrát. PrávČ v tomto pĜípadČ došlo k úspoĜe z 536 km/rok na 457 km/rok = 79 km/rok. Což pĜedstavuje úsporu 15% v ujeté vzdálenosti a tedy i þasu na pĜepravu materiálu. Vztaženo na výrobní hodiny 260 uspoĜených výrobních hodin. A to se jedná o manipulaþní prostĜedek, který vykonává pĜímoþarý pohyb. U kolových prostĜedkĤ je tato úspora markantnČjší.
Tabulka þ. 9 Zastoupení výĜezĤ na manipulaþním skladu tĜídČných a ukládaných dle þepových prĤmČrĤ
Pro zajištČní správné funkce této evidence je zapotĜebí zadat parametry jednotlivých „boxĤ“ neboli místa ukládání výĜezĤ a jeho pĜepravní vzdálenosti od pily. Dále je nutné zadat zpĤsob tĜídČní (þepový nebo stĜedový prĤmČr, délku a kvalitu) na jejichž základČ bude tĜídČno a pĜedpokládané množství objemu výĜezĤ, pokud nebude známo z historie pĜejímky nebo poĜezu. NeménČ dĤležitou informací je i pĜepravní kapacita dopravního prostĜedku pro jednu jízdu. Z té se pak vypoþítává optimální poþet tras pĜi využití plné pĜevozové kapacity manipulaþního prostĜedku. ϲϳ
Obrázek þ. 9 FormuláĜ pro zadání parametrĤ tĜídČní výĜezĤ do boxĤ s možností optimalizace logistiky pĜevozu vytĜídČných výĜezĤ k poĜezu.
8.3 Výstavba modulu provozu pilnice Výstavba modulu poĜezové linky zabrala nejvíce þasu z dĤvodu podrobného prozkoumání problematiky poĜezu v rĤzných provozech. Po dĤkladném vyhodnocení problematiky jsme se rozhodli vybudovat tento modul s možností propojení tzv. zásuvných modulĤ. Tyto tzv. zásuvné moduly je možno postupnČ pĜidávat a propojovat k základnímu modulu poĜezu. Základní stavební jednotkou modulu je hlavní poĜezový stroj napĜíklad rámová nebo pásová pila. Dalšími moduly jsou další poĜezové stroje, jako jsou rozmítací pila, omítací pila, zkracovací pila nebo tĜídící þi paketovací linka, zpracování odpadĤ apod. V neposlední ĜadČ jsou vytvoĜeny podpĤrné zásuvné modely jako pĜíprava výroby, evidence vstupujících výĜezĤ, evidence vyrobeného Ĝeziva, evidence a sledování odbČru elektrické energie, evidence a údržba nástrojĤ, evidence servisu a údržby strojĤ a zaĜízení.
ϲϴ
Díky tČmto modulĤm je možné optimalizovat výrobu jen po þástech nebo jako komplex. Velkým pĜínosem je evidence vstupních výĜezĤ a vystupujícího Ĝeziva. Taktéž evidence nástrojĤ nebo evidence servisu a údržby strojĤ a zaĜízení dokáže uspoĜit velkou þást nákladĤ. I pĜi vytváĜení modulu poĜezové linky jsme dbali dĤraz na vytvoĜení víceúþelové databáze, a tak jsme nezapomnČli na možnosti automatizovaného nebo ruþního zadávání dat. Dle stupnČ automatizace je možné jednotlivé zásuvné moduly modifikovat a upravovat. Nyní se seznámíme se „zlatou stĜední cestou" tohoto modulu, kdy je þást evidence vytváĜena automaticky sbČrem dat a þásteþnČ ruþním zadáváním dat. Pro sledování a optimalizování pilaĜského provozu je dĤležité sledovat všechny faktory, které mohou ovlivnit hmotnou nebo hodnotovou výtČž Ĝeziva. Dále je dĤležité sledovat faktory, které ovlivĖují efektivní využívání stroje a jeho výkon. Jako zpČtná vazba poslouží porovnání teoretických dat z pĜípravy výroby a skuteþných dat z pilaĜské výroby. UspoĜádání strojĤ a zaĜízení v provozu je dané a bez další investice s nimi nelze nic provést a tak je dĤležité sledovat faktory, které výrobu brzdí a omezují, aby je bylo možné minimalizovat nebo zcela odstranit pĜípadnou investicí.
8.3.1 Zásuvný modul pĜíprava výroby Tento modul obsahuje nČkolik základních evidencí, které jsou zapotĜebí pro správné provedení pĜípravy výroby a její optimalizaci. A proto je zapotĜebí pochopit funkci a pĜínos kvalitní pĜípravy výroby. Každá pĜíprava výroby Ĝešící poĜez se neobejde bez návrhu poĜezových schémat. V souþasné dobČ se na trhu objevilo nČkolik dodavatelĤ vhodného programu pro návrh a optimalizaci poĜezových schémat. Jedním z nich je napĜíklad Alfha profit + od nČmeckého tvĤrce firmy Alfha. Tento software nabízí možnost volby stĜedového a boþního Ĝeziva a typu poĜezu vzhledem k možnostem linky a jejích Ĝezných nástrojĤ. Druhou alternativou je ruþní vypracování poĜezových schémat, což je zdlouhavČjší þinnost hlavnČ v prvopoþátku. Po nČkolika mČsících se poĜezová schémata zaþnou opakovat. Proto je vhodné vytvoĜit evidenci poĜezových schémat, kam je možné již vytvoĜená schémata ukládat. K jednotlivým položkám zakázek je pĜiĜazováno poĜezové schéma (pĜípadnČ jeho alternativa). Po vyplnČní zakázky poĜezovými schématy a jejím uložení dojde ke spárování zakázky s pĜejatou kulatinou. NáslednČ je možné vytisknout pĜehled pro manipulaci (viz obrázek þ. 7) a poĜez. Pro poĜez je možné vytisknout pĜehled pĜipravených zakázek z manipulace, vþetnČ jednotlivých výĜezĤ. Pro poĜez
ϲϵ
provádČný hlavnČ na rámových pilách je dĤležité sdružovat nČkolik zakázek dohromady, aby bylo možné využít jednoho rozmČru závČsu rámové pily co možná nejdéle. Z výpisu pĜipravených zakázek je možné vybrat prioritní zakázky, a vygenerovat tak zvaný sdružený poĜez. Optimalizaþní systém automaticky spáruje poĜezy se shodnou velikostí prizmy a urþí poĜadí výĜezĤ pro poĜez (v pĜípadČ zakázkové výroby). PoĜadí urþí proto, že pĜi stejné výšce prizmy mĤže být užito jiného rozmČru pro rozmítání. A tak sdružuje stejné rozmČry pro rozmítání od nejpoþetnČjšího výskytu. Viz pĜiložený výpis z databáze (obrázek þ. 10). Dle tohoto výpisu je možné pomČrnČ pĜesnČ ovládnout poĜez z pohledu toku materiálu, výmČny nástrojĤ, þasového využití stroje a kompletaci zakázek pĜi tĜídČní a ukládání Ĝeziva do paketĤ Dále je vhodné vytvoĜit evidenci plánu poĜezu. V této þásti je udáván typ poĜezu, výpis výĜezĤ a jejich poĜadí (v pĜípadČ zakázkové výroby), pĜípadnČ seznam užitých nástrojĤ, skladba paketĤ vþetnČ oznaþení zakázky a þasový plán, který je teoreticky odeþítán z výkonové kĜivky daného stroje. (Výkonová kĜivka stroje je k vidČní na obrázku þ. 11). Dle parametrĤ jednotlivých os se porovnává se vstupními parametry výĜezĤ a urþuje se napĜíklad posuvová rychlost. V pĜípadČ rámové pily a využití vkládání výĜezĤ tzv. þelo na þelo je teoretický výpoþet pomČrnČ pĜesný, obzvláštČ pak se zanesením koeficientu využitelnosti výrobního þasu.
Obrázek þ. 10 Náhled na výpis þásti poĜezového listu sdružených zakázek.
ϳϬ
Obrázek þ. 11 Výkonová kĜivka rychlobČžné rámové pily vzhledem k výšce Ĝezu (Karl Fronius 1991) s kĜivkou teoretického výkonu a prakticky dosažitelného výkonu stroje
8.3.2 Zásuvný modul poĜezových strojĤ I pĜesto, že je každý poĜezový stroj jiný a odlišný, má evidence poĜezu stroje podobné parametry. Rozlišujeme pouze primární poĜezový stroj výĜezĤ (kulatiny) a stroje pro poĜez pĜíĜezĤ (prizmy, prkna, fošny). Základem evidence poĜezu je tabulka obsahující þíslo výĜezu, prĤmČr, délka, závČs (u rámové pily, rozmítací pily), pĜípadnČ skladbu poĜezu (pásová pila, agregátní poĜezová linka apod.). ýíslo výĜezu plnČ postaþuje, protože ostatní parametry lze vygenerovat z evidence manipulaþní linky. V pĜípadČ mČĜícího rámu, þi þtecího zaĜízení kódĤ probíhá zápis dat automaticky. Evidence závČsu pily je dĤležitá pro zpČtné porovnání se závČsem daným pĜípravou výroby (zda nedošlo ke zmČnám). Pokud technologie umožĖuje alternativy toku materiálu, je dĤležité zaznamenat užitou trasu. Technologie umožĖuje napĜíklad zaslání prizmy zpČt pĜed rámovou pilu nebo pĜed rozmítací pilu, zvolenou alternativu poĜezu je vhodné poznamenat a uložit. Evidence bČhu stroje a odbČru elektrické energie. V souþasné dobČ je možné vybavit stroj jednoduchou a levnou souþástkou, která snímá aktuální odbČr proudu motoru stroje. Tato souþástka umožĖuje sledovat bČh stroje v þase a jeho zatížení. Díky tomuto pĜevodníku je možné vysledovat, kdy byl stroj spuštČn, kdy a jak dlouho bČžel naprázdno a zda byl plnČ vytížen. V pĜípadČ zavedení této informace do Ĝídícího automatu stroje, je možné na základČ kĜivek pĜíkonĤ jednotlivých motorĤ stroje a aktuálního poĜezového schématu urþit i velikost otupení nástrojĤ. Na základČ této hodnoty je možné obsluze naznaþit vhodnost výmČny nástrojĤ. Lze tak ϳϭ
pĜedcházet jejich nadmČrnému otupení a prodloužit tak jejich životnost. Názorný graf þ. 17 znázorĖuje odlišné proudové zatížení pĜi daném stupni otupení nástroje a odlišné posuvové rychlosti dávkování rozmítaného materiálu.
Graf þ. 17 Vliv otupení na odbČr proudu pĜi rozmítání dvČma rĤznými posuvovými rychlostmi podávky
Dále mĤže být vČtšina poĜezových strojĤ vþetnČ rámových pil hlídána i z pohledu prostojĤ urþených na základČ snímaþĤ nebo již zmínČných odbČrĤ proudu. V pĜípadČ, že pĜes snímaþ neprojde v daném þasovém období výĜez, nebo Ĝezivo, mĤže Ĝídící automat vyslat informaci o prostoji. Dle vybavenosti stroje je možné zobrazit na panelu obsluhy okno pro zadání dĤvodu prostoje napĜíklad formou pĜednastavené tabulky. Obsluha jen vybere možnost, která odpovídá charakteru prostoje. Ukázkou je napĜíklad nedostatek výĜezĤ pĜed rámovou pilou, tok materiálu pĜed rozmítací pilou, štČpina v závČsu rámové pily atd. Na základČ tČchto informací je pak možné diagnostikovat nejþastČjší dĤvody prostoje, které lze následovnČ eliminovat. Objektivnost však závisí pouze na obsluze stroje, která výbČr z pĜednastavených možností provádí. Rozdílem mezi evidencí hlavního poĜezového stroje a vedlejších strojĤ je pouze odlišnost dat charakterizujících vstupní materiál a poĜezový obrazec (pĜípadnČ výstupní materiál). U omítací a zkracovací pily je na základČ snímaþĤ možno sledovat takt stroje a obsluhy. Jelikož omítací a zkracovací uzel bývá slabou stránkou pilaĜského provozu, mĤže být obsluha tČchto strojĤ charakterizována poþtem taktĤ za minutu. Tento ukazatel mĤže charakterizovat pracovištČ a rozdíl
ϳϮ
mezi jednotlivými zamČstnanci (smČnový provoz). Je možné, že si obsluha stroje osvojila špatný pracovní postup a pĜes nesmírnou snahu nemĤže dosáhnout stejné hodnoty taktu jako jeho kolega. 8.3.3 Zásuvný modul tĜídČní a paketování Ĝeziva Ve firmách, které vlastní tĜídící a paketovací linku je tento modul výhodný, protože veškeré informace o namČĜeném Ĝezivu, pĜiĜazené kvalitČ a vyrobených paketech je možno využít právČ pro úþely databáze. Veškerý pĜenos dat je provádČn automaticky a je identifikován na základČ ojedinČlého þísla, data a þasu. Jen tak lze vytváĜet rĤzné sestavy na základČ zadaných filtrĤ, sledovat hodinovou, denní, mČsíþní nebo roþní výrobu Ĝeziva. Tento modul je vytvoĜen i s možností ruþního zadávání dat o vyrobených paketech. Ne každá výroba umožĖuje automatický pĜenos a archivaci dat. Tím je umožnČno sledování výroby i firmám, které provádČjí mČĜení a tĜídČní Ĝeziva ruþnČ. OjedinČlé þíslo paketu, které je automaticky generováno informaþním systémem, je vhodné uvést na daný paket. NapĜíklad za pomoci tzv. platového štítku, nebo za pomoci barevného spreje. Možnost identifikace paketu umožní další sledování paketu, v návazných výrobách, snazší provedení inventur na skladech Ĝeziva nebo jen snazší vypisování dodacího listu pĜi nakládce. Na základČ udání ojedinČlého þísla do systému vždy bude vyhledán paket a zobrazeny informace o Ĝezivu, jako jsou rozmČry, kvalita, objem þi stáĜí paketu. Informace o vyrobeném Ĝezivu mohou být porovnávány s teoretickým množstvím Ĝeziva z poĜezových obrazcĤ. Na základČ tČchto údajĤ je možné vysledovat napĜíklad zjednodušování si práce obsluhy zkracovacího uzlu, kdy urþitý podíl kratiny obsluha vyhazuje do odpadu z dĤvodu ulehþení práce a tzv. „zvýšení výkonu“. Na základČ pĜiĜazené kvality finálního Ĝeziva je možno sledovat množství oblin, nebo zamodrání a vysledovat tak nesrovnalosti v tĜídČní kulatiny apod. Do databáze jsou ukládány základní informace, jako jsou Ĝezané rozmČry Ĝeziva úþtované rozmČry Ĝeziva, kvalita, zda se jedná o omítané nebo neomítané Ĝezivo, poþet kusĤ Ĝeziva v paketu, kubatura paketu (poþítá se automaticky na základČ zadaných rozmČrĤ Ĝeziva), plocha Ĝeziva (napĜíklad u boþního Ĝeziva), datum a þas výroby, obsluha provádČjící tĜídČní a paketování Ĝeziva. PĜípadný identifikaþní štítek paketu Ĝeziva mĤže vypadat jako štítek uvedený na obrázku þ. 12.
ϳϯ
Obrázek þ. 12 Identifikaþní štítek paketu Ĝeziva
8.3.4 Zásuvný modul evidence nástrojĤ Evidence nástrojĤ je velmi podceĖována i ve velkých provozech. Výrobce nástroje je schopen za malý pĜíplatek každý nástroj popsat vámi zadaným kódem. NapĜíklad þíselnou Ĝadou. Tím se jasnČ identifikuje každý Ĝezný nástroj. Parametry nástroje jsou pak pod tímto unikátním þíslem uloženy v databázi evidence nástrojĤ. Krom toho, že provozovatel získá pĜehled o nástrojích ve firmČ, mĤže sledovat i náklady na servis každého kusu. Záleží jen na využívání této databáze. Pokud je užit daný nástroj do Ĝezu, není nic jednoduššího, než uvést do tabulky þas nasazení nástroje do poĜezového stroje a þas následné výmČny. Po té je možné zadat do databáze datum a þas údržby a pĜiĜadit jednotlivým nástrojĤm provedené operace servisu. NapĜíklad, rámová pila, þas vložení nástroje do závČsu pily 12.4.2009- 13:50, jedná se o nástroje 1001, 1002, 1023, 1024, 1025 a 1026. Tím je specifikováno, které nástroje byly vloženy do Ĝezu. NáslednČ pak vyjmutí ze stroje 12.4.2009 v 18:00. Tím je stanovený þas užití nástroje a z evidence poĜezu je možné vztáhnout na základČ data a þasu i množství poĜezané hmoty. NáslednČ je do databáze uvedeno, jaké operace servisu byly na nástroji provedeny. NapĜíklad brusiþ Tomáš Nekoneþný brousil dne 13.4.2009 v 8:00 nástroje 1001….1026, na nástroji 1002 provedl výmČnu 3 stelitových zubĤ a nástroj þ. 1026 válcoval. Nebo je možné uvést externí broušení a doplnit servis, napĜíklad i s cenou pro každý nástroj. Tím je dána nákladovost na údržbu daného nástroje. Výsledkem této databáze je pĜehled jednotlivých nástrojĤ, který mĤže obsahovat informaci o þetnosti užívání daných typĤ nástrojĤ, informace o podrobném servisu každého z nich, množství poĜezané hmoty, životnost, poĜizovací cena, náklady na servis atd. Ze získaných informací je možné vyvodit vhodnost nástroje pro daný ϳϰ
poĜez, porovnání vstupní ceny nástroje versus cena údržby a životnost nástroje apod. Na základČ tČchto informací je možné se objektivnČ rozhodnout pro dodavatele nástrojĤ, dodavatele servisu, nebo vhodnosti užití nástrojĤ rĤzných parametrĤ pro rĤzný typ poĜezu. Na základČ uložených parametrĤ je možné automaticky vyhodnocovat jisté aspekty pomocí grafĤ, tabulek apod. 8.3.5 Zásuvný modul údržba a servis strojĤ a zaĜízení Tento zásuvný modul slouží pro sledování nároþnosti a nákladovosti údržby daného stroje a zaĜízení. Podstatou je rozdČlení poĜezové linky, nebo manipulaþní linky apod. na jednotlivé þásti, které chceme sledovat. Vhodné je rozdČlit sledování na jednotlivé stroje a zaĜízení, ale ne vždy je tato cesta efektivní. Proto doporuþuji sledovat hlavnČ jednotlivé stroje a jim pĜidružené technologické þásti. NapĜíklad. Uzel omítání rozdČlit na omítací pilu, zaĜízení pĜed a zaĜízení za omítací pilou. Je tak jasné, na jakou þást technologie byly spotĜebovány náhradní díly, jak dlouho probíhala oprava, jak þasto je stroj mazaný, jaké spotĜeby maziv, náhradních dílĤ jsou vykazovány apod. Na základČ zadaných informací mĤže nákupþí náhradních dílĤ pĜiĜazovat ceny dílĤ, servisu jednotlivým strojĤm. Dále je možné sledovat spotĜebu olejĤ a jejich ceny, s tím spojenou þasovou nároþnost. Ze získaných informací je možné vytvoĜit pĜehled oprav, dílĤ nebo spotĜeby olejĤ, mazacích tukĤ ad. Je tak možné vyhodnotit nákladovost na udržení provozu. ýlovČk by se až divil, kolik mĤže stát servis a údržba 30-ti letého stroje. Za cenu servisĤ, oprav a þasových prostojĤ (snížení þasového výrobního fondu), by bylo þastokrát možné zaplatit splátky leasingu nového stroje. PĜiĜazováním jednotlivých úkonĤ a materiálu jednotlivému strojnímu zaĜízení je možné stanovit stroje a zaĜízení, které výrobu prodražují. Na základČ toho je možné se rozhodnout pro opatĜení jako je napĜíklad koupČ kvalitnČjších dílĤ, centrálního mazání stroje, generální oprava nebo investice do nového stroje apod. Tato databáze je zatím pouze ve stavu zavádČní a ovČĜovacím procesu. 8.3.6 Zásuvný modul evidence odbČru elektrické energie Tento zásuvný modul byl zmínČn již pĜi tvorbČ modulu poĜezového stroje v kapitole 8.3.2. Z ukládání aĢ už aktuálních nebo prĤmČrných hodnot dat, je možné získat spoustu informací, jako jsou nákladovost poĜezu, co se odbČru elektrické energie týþe. NapĜíklad doba využitelnosti nástrojĤ z hlediska otupení, takt stroje a jeho efektivní využívání, celkový odbČr stroje za stanovené období apod. Tento údaj mĤže ϳϱ
být pouze informativní, nebo mĤže být využit pro optimalizaci výroby, kdy je možné vysledovat dobu otupení nástrojĤ pĜi daném poĜezu a dĜevinČ a zvolit tak vhodnou dobu pro jejich výmČnu (napĜ. v dobČ pĜestávky na obČd). Nebo je možné vysledovat takt stroje, který by bylo možné zkrátit, napĜíklad úpravou dávkování výĜezu, prizmy apod. Tento pĜehled mĤže uspoĜit až 15% nákladĤ z odbČru elektrické energie na poĜez 1 m3 Ĝeziva. Výstupem z této databáze mĤže být napĜíklad roþní pĜehled odbČru elektrické energie vztažené na prĤmČr kulatiny, výšku prizmy, poĜezový stroj atd. Je možné porovnat nákladovost v letním a zimním provozu, která se výraznČ liší. Tento pĜehled je možné využít napĜíklad pĜi plánování dalšího období poĜezu. Názornou ukázkou je graf þ. 18, který poukazuje na možnost optimalizace otupení Ĝezných nástrojĤ. Tzv. pĜevodník zasílá data o aktuálním odbČru proudu Ĝídícímu poþítaþi, který hodnoty prĤmČruje a ukládá napĜíklad v 5 vteĜinových intervalech. Je tak možné sledovat prĤbČh Ĝezu a intervaly dávkování jednotlivých prizem k poĜezu. Z praxe zjištČná hodnota otupení odpovídá pĜi daném poĜezu, použitém nástroji a posuvové rychlosti hodnotČ odbČru proudu 92 A. Pokud je tato hodnota pĜekroþena prĤmČrnou hodnotou v Ĝezu, v osmi po sobČ jdoucích cyklech, rozsvítí se oranžová kontrolka na panelu obsluhy a signalizuje obsluze vhodnost výmČny Ĝezných nástrojĤ z dĤvodu dosažení optimálního otupení nástroje. PĜi dodržování vþasné výmČny Ĝezných nástrojĤ se zvyšuje životnost nástroje, která je v tomto pĜípadČ dána þetností broušení. Otupení nástroje se pĜi pĜekroþení optimální hranice otupení mČní s exponenciální funkcí, což zapĜíþiĖuje i vČtší odpor v Ĝezu a výrazný nárĤst proudového zatížení motoru pĜi stálé podávací rychlosti stroje.
Graf þ. 18 Sledování hranice otupení nástroje v závislosti na proudovém zatížení motoru stroje
ϳϲ
8.4 Výstavba modulu skladového hospodáĜství Skladové hospodáĜství je samostatná kapitola, kterou je vhodné Ĝešit oddČlenČ. Každá výrobní firma aĢ už dĜevaĜská nebo jiného oboru Ĝeší problematiku skladového hospodáĜství. Touto problematikou se zabývá Ĝada softwarĤ, které jsou souþástí ekonomických systémĤ, jako je Helios, MoneyS3 apod. Bohužel pilaĜská výroba je v tomto ohledu velmi specifická a ne každý systém jí vyhovuje. Pro evidenci Ĝeziva je možné využít i výše zmiĖovaných systémĤ, ale ty neumožĖují sledování stejných parametrĤ jako námi pĜizpĤsobená databáze. V této databázi je sledován každý paket Ĝeziva, který je vybaven unikátním (ojedinČlým) þíslem. Toto þíslo jasnČ identifikuje paket Ĝeziva a jeho historii. Historií paketu Ĝeziva se rozumí postup paketu Ĝeziva od vyrobení po zpracování, þi expedici. Je možné vysledovat, jak dlouho se paket ve firmČ vyskytuje, v kolika inventurách byl þítán, kde se nacházel a kolikrát byl pĜevážen. Tyto informace mohou posloužit napĜíklad pĜi optimalizaci výrobkové Ĝady þi ukládání paketĤ do jednotlivých skladĤ. Celá evidence funguje na bázi nČkolika shodných tabulek, které spadají pod jednotlivé sklady. Pro identifikaci a výþet paketĤ na jednotlivém skladu slouží databáze paketĤ Ĝeziva z výroby, která je zahrnuta v kapitole 8.3.3. Správné skladové hospodáĜství musí zahrnovat i sklad pilaĜské kulatiny a dĜevních odpadĤ. Sklad kulatiny je Ĝešen již v kapitole 8.2.5 evidence výstupních parametrĤ výĜezĤ a jejich tĜídČní, kde je na bázi tĜídČní do jednotlivých skládek ukládán každý výĜez a jeho parametry. Tato databáze je shodná s touto databází, takže zmiĖovaný modul lze použít z kapitoly 8.2.5. Naopak evidence dĜevních odpadĤ vychází buć z þásti modulu zmiĖovaného v kapitole 8.3.1. pĜíprava výroby, nebo z údajĤ kontinuálního mČĜení hmotnosti dĜevních odpadĤ. Pro ukládání dat z kontinuálního mČĜení je dĤležité vlastnit elektronickou plnČ automatickou váhu, nejlépe pro každý druh odpadu zvlášĢ, což je finanþnČ velmi nároþné. Proto byla zmínČna možnost teoretického výpoþtu. Jedná se o to, že z poĜezového obrazce pĜiĜazeného jednotlivým výĜezĤm vycházejí teoretické Ĝezné spáry a odpady. Ty jsou následnČ pĜepoþítávány do prostorových metrĤ na základČ koeficientu pĜevodu prm/plm. NejþastČji se setkáváme s dĜevní štČpkou a pĜevodovým koeficientem 2, 85 prm/plm, piliny 3,0 prm/plm, kĤra 3,5 prm/plm a kusový odpad pak pĜepoþítáváme koeficientem 2,0 prm/plm (Friess 2004). Objem takto stanovených odpadĤ je orientaþní, ale postaþující. Databáze odpadĤ pak zahrnuje ještČ evidenci dodacích
ϳϳ
listĤ, které se vystavují pĜi expedici a nakládce na kamion. Tyto dodací listy pak obsahují skuteþné množství odpadĤ v prm. Porovnáním teorie a skuteþnosti lze stanovit nové pĜepoþtové koeficienty použité pro úþely firmy. Zbývá otázka vlastní spotĜeby odpadĤ napĜíklad ve vlastní kotelnČ, nebo návazné výrobČ. I s touto skuteþností bylo poþítáno. Byla vytvoĜena databáze kotelny, která je propojena s databází odpadĤ. Množství spotĜebované kotelnou se pak pĜiþítá k množství expedovaného materiálu.
8.4.1 Evidence skladu dĜevních odpadĤ Sklad dĜevních odpadĤ je vytvoĜen jako jedna databáze, která obsahuje tabulku s poþtem a pojmenováním všech struktur odpadĤ vznikajících v provozu (piliny, štČpky, kĤra …). Souþástí skladu dĜevních odpadĤ je evidence dodacích listĤ. Databáze mĤže být využívána aktivnČ, nebo pasivnČ. Aktivní forma již v názvu svČdþí o jakési þinnosti systému. Vstup dat je provádČn automaticky na základČ teoretického výpoþtu pĜípravy výroby nebo automatického pĜesunu dat z mČĜícího zaĜízení, jako jsou kontinuální váhy. V tomto pĜípadČ dochází k vytvoĜení tzv. zpČtné kontrolní vazby vznikající porovnáním teoretického a skuteþného množství dĜevních odpadĤ. Skuteþné množství je v evidenci vytvoĜeno souþtem množství vyplývajícího z vystavených dodacích a spotĜebních listĤ. Pasivní zpĤsob pĜedstavuje pouze data evidence dodacích listĤ a pĜípadná data z evidence kotelny. Výstup je pasivním, protože vzniká pouze souþtem jednotlivých dodacích listĤ a vlastní spotĜeby. Nevzniká zde žádná zpČtná kontrola výstupních dat. Této databáze je využíváno hlavnČ v malých provozech, kde není instalován modul pĜípravy výroby a kde není provoz vybaven kontinuální váhou. Evidence dodacích listĤ ukládá informace o zákazníkovi, jako jméno spoleþnosti, adresa spoleþnosti, nasmlouvané množství, þíslo smlouvy, kontaktní údaje, jméno a adresa pĜepravní spoleþnosti, kontaktní údaje pĜepravní spoleþnosti, SPZ auta, SPZ návČsu, jméno Ĝidiþe, množství odpadu, druh odpadu, datum a þas vystavení dodacího listu a specifické jedineþné þíslo dodacího listu. Dle potĜeby je možné tuto databázi rozšíĜit.
8.4.2 Evidence skladĤ Ĝeziva Pro evidenci skladĤ je dĤležité stanovení poþtu skladĤ. U malých provozĤ je to pouze tzv. „mokrý sklad“, místo, kde se skladuje právČ vyrobené Ĝezivo. U vČtších provozĤ pak pĜibývá tzv. „suchý sklad“, místo, kam se ukládá Ĝezivo po umČlém ϳϴ
vysušení. Tímto místem bývá temperovaná hala, která udržuje optimální podmínky pro vysušené Ĝezivo. Na tĜetím místČ jsou úložné kapacity sušáren, které také slouží þásteþnČ jako sklady Ĝeziva v dobČ procesu sušení. Tyto zmínČné tĜi sklady jsou navzájem propojeny s databází vyrobeného Ĝeziva, kde jsou uloženy informace o vzniku všech paketĤ. Taktéž záleží na struktuĜe a uspoĜádání skladu. VČtšina pilaĜských provozĤ ukládá Ĝezivo tam, kde je zrovna místo, což je pochopitelné. To sebou pĜináší jisté nevýhody, které sebou pĜinášejí bloudČní a vyhledávání paketu v pĜípadČ potĜeby prodeje, sušení apod. Proto je vhodné vytvoĜit tzv. kóje, do kterých bude Ĝezivo ukládáno. Tyto kóje je vhodné oþíslovat, aby bylo patrné, kam bylo Ĝezivo uloženo. ýíslo kóje je pak obsluhou manipulaþního vozíku pĜiĜazeno þíslu paketu buć písemnou formou, nebo elektronickou formou za pomoci þteþky þárového kódu ze štítku paketu. Tato data jsou následnČ zanesena do evidence odpovídajícího skladu pomocí vkládacího formuláĜe (ruþní zadávání) nebo automatického pĜesunu ze þteþky þárových kódĤ. Pohyb paketĤ v rámci interních skladĤ je evidován stejným zpĤsobem. Nezapomínejme však na možnost nákupu Ĝeziva, nebo sušení na zakázku. V tomto pĜípadČ je k dispozici databáze nakoupených nebo pĜijatých paketĤ. Zde se ukládá informace o dodavateli nebo zákazníkovi, jeho obchodním jménČ, adrese a kontaktech. Za pomoci vkládacího formuláĜe jsou do této evidence ukládány parametry paketu a Ĝeziva stejnČ jako pĜi evidenci vyrobených paketĤ. Každý uložený paket je evidován pod vygenerovaným unikátním þíslem paketu stejnČ jako pĜi výrobČ Ĝeziva. Toto þíslo by mČla obsluha provádČjící pĜejímku Ĝeziva nastĜíkat sprejem na paket, nebo vytisknout a pĜipevnit plastový štítek. PĜi pĜejímce Ĝeziva urþuje obsluha umístČní paketu do pĜíslušného skladu. StejnČ jako pĜijímání Ĝeziva musí skladové hospodáĜství Ĝešit export Ĝeziva a sním spojené dodací listy. V tomto ohledu vzniká databáze odbČratele vþetnČ obchodního jména, adresy, kontaktĤ, þíslem pĜípadné objednávky nebo zakázky shodné s evidencí zakázek (viz kapitola 8.2.3 evidence zakázek poĜezu). Do této databáze jsou tedy ukládány þísla paketĤ Ĝeziva urþených k expedici. Na základČ identifikaþního þísla paketu jsou automaticky dohledána data o Ĝezivu, množství, kvalitČ apod. Dále jsou zde ukládány datum a þas expedice, vlhkost Ĝeziva z kontrolního mČĜení, osoba provádČjící expedici a kontrolní mČĜení vlhkosti, data o pĜepravní spoleþnosti, SPZ auta, SPZ návČsu a jméno Ĝidiþe. Databází je
ϳϵ
automaticky generováno þíslo dodacího listu, pod kterým je možné zpČtnČ vyhledat vyskladnČní Ĝeziva.
8.5 Výstavba modulu provozu sušárny a kotelny Tento modul sleduje provoz sušárny a kotelny. U sušárny se jedná o množství sušeného Ĝeziva a použitých sušících ĜádĤ (programĤ). U kotelny se pak jedná o spotĜebu a druh vstupního materiálu pro úþely výroby tepla nebo elektrické energie, pĜípadnČ i množství vyrobeného tepla. 8.5.1 Evidence Ĝeziva v sušárnČ a sušících programĤ Evidence Ĝeziva v sušárnČ je shodná s evidencí skladĤ (kapitola 8.4.2) jen s tím rozdílem, že je zde pĜidána informace o sušícím programu. Informace o sušícím programu umožní dohledat v odpovídající evidenci informace o prĤbČhu sušícího procesu, data a þasu zapoþetí a ukonþení sušícího procesu, vþetnČ prĤbČhĤ vlhkostí a teplot zaznamenaných v þase. Evidence sušícího programu umožĖuje ruþní nebo automatický zápis dat o sušícím procesu dané sušárny. V souþasné dobČ je drtivá vČtšina sušáren ovládána Ĝídícím poþítaþem, do kterého vstupují data o teplotČ vzduchu uvnitĜ sušárny a vnČ sušárny, vlhkosti Ĝeziva, psychometrickém rozdílu, data a þasu. PĜi zadávání programu ukládá obsluha sušáren informace o dĜevinČ, a parametrech Ĝeziva vþetnČ poþáteþní a koneþné vlhkosti Ĝeziva. Díky jednoznaþnČ urþenému programu a pĜiĜazení unikátního þísla je možné pod tento program ukládat informace o prĤbČhu sušení. NapĜíklad každých 5 hodin se automaticky nebo ruþnČ zapíšou informace o teplotách, vlhkostech, datu a þasu. Tím je sledován celý prĤbČh sušení pro pĜípadné dokazování vhodnosti a prĤbČhu voleného sušícího procesu v pĜípadČ reklamace cílovým zákazníkem. Díky této evidenci sušících programĤ je možno zpČtnČ vysledovat prĤbČhy sušení jednotlivého paketu a druhu Ĝeziva, na jejichž základČ je možné provést kalkulaci sušení. Je tak možné rozlišovat náklady na sušení stavebního, lamelového a truhláĜského Ĝeziva nebo sušení v závislosti na rozmČrech a kvalitách Ĝeziva. To mĤže snížit nebo naopak zvýšit finální cenu sušení daného produktu (Ĝeziva). 8.5.2 Evidence spotĜeby materiálu kotelny V této þásti se jedná o evidenci materiálu vstupujícího do procesu spalování. Jedná se o sledování množství a druhu vstupujícího paliva kotelny. Jen tak je možné porovnat množství spálených dĜevních odpadĤ s množstvím vyrobeného tepla.
ϴϬ
Množství a druh vstupního materiálu þiní výhĜevnost a spotĜebu samotné kotelny. Ideální je využívat co nejlevnČjší vstupní materiál. V bČžné praxi je to vČtšinou kĤra, která má výraznČ nižší prodejní cenu nežli dĜevní štČpka nebo pilina. Bohužel kĤra vykazuje nižší výhĜevnost nežli dĜevo a bČžnČ se pohybuje v rozmezí 6000- 8000 kcal/kg (friess 2004). Ovšem velmi þasto se zapomíná na produkt vznikající z frézovacích odkorĖovaþĤ nebo reduktoru koĜenových nábČhĤ. Tento druh odpadu obsahuje kĤru a jistý podíl dĜevní frakce, který zvyšuje výhĜevnost a hoĜlavost kĤry. Je ovČĜeno praxí, že pĜi zpracování 40 000 m3 kulatiny roþnČ a užití reduktoru koĜenových nábČhĤ, napadá tento odpad v takovém množství, že pokryje výrobu tepla pro sušárny o objemové kapacitČ 720 m3 po dobu 10 mČsícĤ v roce. Zde mĤžeme polemizovat o výhodnosti reduktoru koĜenových nábČhĤ, který nepĜináší jen užitný dĜevní odpad, ale snižuje i þetnost vzniku problémĤ pĜi poĜezu kmene. Evidence spotĜeby kotelny je pro úþely zpČtné kontroly vzniku dĜevních odpadĤ propojena s evidencí skladu dĜevních odpadĤ.
8.6 Výstavba modulu logistiky a dopravních prostĜedkĤ Pod pojmem logistika firmy si ne každý dĜevaĜ umí pĜedstavit význam. Logistika je v tomto smČru optimalizována tak, aby pĜepravní vzdálenosti mezi skládkou kulatiny, pilou, skladem Ĝeziva a dalšími sklady byly co možná nejmenší. Jedná se o optimalizaci pĜepravních tras a pĜevozové kapacity jednotlivých manipulátorĤ, aĢ už se jedná o kolejové vozíky s hydraulickou rukou nebo kolové nakladaþe þi vysokozdvižné vozíky. Každý manipulátor má jistou pĜevozovou kapacitu, kterou je tĜeba plnČ využívat, aby byly pĜevozy efektivní. Zbyteþným najíždČním kilometrĤ se doprava dĜeva uvnitĜ podniku prodražuje. Je dĤležité volit umístČní skladĤ tak, aby logicky navazovaly na pilnici sušárny a místa nakládky kamionĤ. Místa urþená ukládání urþitého typu Ĝeziva a kulatiny by mČly být navrženy tak, aby pĜi pĜevozu Ĝeziva a kulatiny s nejvČtším obratem pĜekonával manipulaþní prostĜedek co možná nejkratší vzdálenost. Naopak Ĝezivo a kulatinu s menším roþním obratem ukládat do postupnČ se vzdalujících míst. PĜevozová kapacita a využití manipulátorĤ se tak zvýší. PĜi správném využití tras a uložení paketĤ se sníží náklady na provoz a servis dopravních prostĜedkĤ. V pĜíkladu uvedeném v kapitole þ 8.2.5 je kalkulováno s pĜepravní kapacitou vozíku Baljer Zembrod využívaného na manipulaþním skladu. Jen uspoĜádáním skladu by bylo dosaženo úspory 14% pĜepravní kapacity kolejového manipulátoru.
ϴϭ
Samotná evidence dopravních prostĜedkĤ by mČla pĜinášet úspory v provozování jednotlivých manipulátorĤ a zajistit efektivitu využití pĜepravní kapacity každého z nich. To souvisí i s uspoĜádáním skladĤ. 8.6.1 Evidence dopravních prostĜedkĤ Každý dopravní prostĜedek je v této evidenci veden pod svým poĜadovým þíslem. V této evidenci jsou uvádČny motohodiny dopravního prostĜedku vztažené k datu a þasu. Jsou zde zaznamenávány pravidelné servisy a údržby. Na základČ dovršení daného poþtu motohodin, mĤže být zaslán informaþním systémem email nebo sms osobČ, která má tuto þinnost na starosti. Je možné každému manipulátoru pĜipisovat þástky a materiál, které jsou spojeny s udržováním jeho provozu. Dalším velmi dĤležitým ukazatelem je spotĜeba pohonných hmot. Vzhledem ke stále rostoucí cennČ PHM je informace o spotĜebČ jednotlivých manipulátorĤ velmi zajímavá. Díky optimalizaci tras a zvýšení efektivity pĜevozu je možné uspoĜit velké množství kilometrĤ, se kterými jsou pĜímo spojené náklady na pohonné hmoty þi servis manipulátoru. V této databázi je možné ukládat jméno Ĝidiþe, poþet kilometrĤ, poþet motohodin a natankované množství PHM. Tím je možné kontrolovat provozní náklady stroje vþetnČ prĤmČrné spotĜeby, které je posléze možno rozpoþítat na pĜevezené množství paketĤ Ĝeziva. 8.6.2 Evidence pĜevozové kapacity Pro úþely evidování pĜevozové kapacity manipulátoru je každý Ĝidiþ povinen vést agendu o pĜevozech paketĤ Ĝeziva. PĜevozy kulatiny jsou velmi složité, ale i zde je možné poþítat, kolikrát se daný prostĜedek musel otoþit mezi zakládacím dopravníkem pily a daným boxem kulatiny (známá vzdálenost a pĜepravní kapacita stroje). DĤležité pro optimalizaci pĜepravní kapacity stroje je zapisování každého pĜepravovaného paketu Ĝeziva a jeho umístČní. NapĜíklad Ĝidiþ nabere vyrobený paket na pilnici. Opíše þíslo paketu a zaveze jej do skladu na pĜedem urþené místo. K danému þíslu paketu pĜipíše þíslo kóje a skladu, kam paket uložil. NapĜíklad paket 00345709
z výroba (þ.3) do skladu mokrého Ĝeziva (þ.2) kóje (þ.12). Hned po
uložení dat do informaþního systému je známo, kde se paket s þíslem 00345709 nachází, kdo jej pĜepravoval a jakou vzdálenost urazil. Díky podrobnému vedení pĜevozĤ je možné urþit pĜevozní kapacitu stroje a podniknutých tras. Systém je schopen na základČ rozmČrových parametrĤ tras a uložených paketĤ vþetnČ skladĤ spoþítat, kolik mČl v daný den vysokozdvižný vozík urazit kilometrĤ. Jedná se sice o teoretický výpoþet, ale pokud se bude od reality lišit ϴϮ
napĜíklad dvojnásobnČ, je asi nČco špatnČ. Na základČ tČchto výpoþtĤ je možné vytvoĜit tlak na Ĝidiþe, aby pĜi pĜevozech pĜemýšleli a využívali plnČ pĜevozovou kapacitu stroje. Úspory jsou poté znaþné. Výsledkem tČchto evidencí je pĜehled v daném þasovém intervalu, který pĜináší informace o najeté vzdálenosti, prĤmČrné spotĜebČ stroje, množství pĜevezeného Ĝeziva a o nákladech na provoz stroje.
9 OvČĜení informaþního modelu v praxi Výše zmínČný informaþní systém je ovČĜován ve dvou stĜednČ velkých pilaĜských provozech. Jedním provozem je Pila Facek, s.r.o. a druhým provozem je HolzSchiller pila Luby. Tyto provozy byly ochotny vyzkoušet pĜínos informaþního systému pro jejich výrobu. Pila Facek je z technologického a technického pohledu unikát na území ýR. Jedná se o pilaĜský provoz s automatizovanou manipulaþní linkou a plnČ automatizovaným pilaĜským provozem, kde je užito moderní agregátní technologie firmy SAB a Sedlické strojírny. Tento provoz se zabývá výhradnČ zakázkovou výrobou, které je celá technologie pĜizpĤsobena. Pila Facek se rozhodla využít navrhovaný informaþní systém pouze pro manipulaþní a poĜezovou linku. Není zde zahrnuta þást skladového hospodáĜství, nástrojĤ a dalších modulĤ. Naopak pilaĜský provoz firmy Holz- Schiller- pila Luby je zamČĜen na poĜez lamelových pĜíĜezĤ. Tento provoz je z velké þásti poloautomatický, místy plnČ automatický. Je zde využito manipulaþní linky, technologie vertikální pásové pily v kombinaci s rámovou pilou a dalšími rozmítacími pilami vþetnČ poloautomatického zkracovacího a omítacího uzlu. V souþasné dobČ probíhá výstavba adjustaþní stanice. V tomto provozu je využit informaþní systém postavený pĜevážnČ na evidenci skladového hospodáĜství a výroby, což je výrazná odlišnost od IS firmy Pila Facek. Jsou zde ovČĜeny kompletní moduly manipulaþní linky, pilaĜského provozu, skladového hospodáĜství a sušáren, dodací listy a evidence odpadĤ, mzdy ad. Aby bylo možno vysvČtlit principy optimalizace a ovČĜování informaþního a optimalizaþního systému, je nutné bližší seznámení s provozy uvedených firem.
ϴϯ
9.1 PilaĜský provoz firmy PILA FACEK, s.r.o. Prvním provozem je pilaĜský provoz firmy PILA FACEK, s.r.o. Tento provoz se skládá z provozu manipulaþní linky, poĜezové linky, kotelny, sušáren, máþení a výroby štípaného dĜíví. Bohužel tato firma souhlasila pouze se zavedením informaþního systému pro manipulaþní linku a poĜezovou linku. Podívejme se tedy z blízka na tyto dva provozy. Provoz manipulaþní linky je znázornČn na obrázku þ. 13, kde je uvedeno celé schéma manipulaþní linky v pĤdorysném pohledu. ýervená þísla
Obrázek þ. 13 PĤdorysné schéma technologie manipulaþní linky firmy PILA FACEK, s.r.o.
oznaþují dĤležité technologické prvky, jako jsou [1] reduktor koĜenových nábČhĤ, [2] detektor kovu se sprejovým popisovaþem inkriminovaného místa, [3] dvouosý 2D mČĜící rám uložený pod úhlem 45°, [4] ĜetČzová krátící
pila,
[5]
tiskárna
þíselného
nebo
þárového kódu pro popis þepového prĤmČru výĜezu. Pro názornou pĜedstavu, jak vypadá popisování kmene, je uveden obrázek þ. 14 vzniklý
pĜi
zkouškách
tiskacího
zaĜízení.
Popisovaþ slouží pro tištČní unikátních kódĤ zakázek nebo kmenĤ pĜímo na výĜezy. Obrázek þ. 14 Popisování kmene
ϴϰ
V technologickém schématu jsou zakresleny šipky znázorĖující vstup a výstup výĜezĤ a kmenĤ do a z manipulaþní linky. Modrá šipka znázorĖuje místo pro vstup kmenĤ nebo výĜezĤ, fialová šipka znázorĖuje možný výstup kmene nebo výĜezu s kovem a zelené šipky znázorĖují místa výstupĤ již vytĜídČných a popsaných výĜezĤ. Linka je schopna zpracovat kulatinu o délce 14 m a maximálním prĤmČru kmene 70 cm (limit poĜezové linky prĤmČr 60 cm). Již pĜi separaci kmenĤ dochází k redukování koĜenových nábČhĤ kmene. Odpad vzniklý pĜi redukování je dopravován do zásobníkového boxu. Po zredukování koĜenových nábČhĤ vstupuje kmen k operaci detekce kovu a mČĜení. Díky mČĜení dvouosým mČĜícím rámem je možné provádČt elektronickou pĜejímku dĜíví a automatickou manipulaci kmene pro úþely výroby. Data z mČĜícího rámu pĜecházejí do Ĝídícího poþítaþe a následnČ i do databáze informaþního systému. Z databáze informaþního systému jsou sbírány informace o jednotlivých zakázkách a rozmČrových a kvalitových parametrĤ potĜebných výĜezĤ. Požadované výĜezy jsou pak optimalizaþnČ skládány do namČĜeného kmene. V pĜípadČ, že se do kmene nehodí žádné poĜezové schéma, mĤže být kmen vyhozen do pravé strany (znázornČno fialovou šipkou) nebo nakrácen na standardní výĜezy. V pĜípadČ hodícího se výĜezu je kmen rozmanipulován ĜetČzovou krátící pilou. Každý výĜez dostává þíslo zakázky, které je vytištČno na výĜezu a je zaslán tĜídícím dopravníkem do požadovaného boxu. Odtud je vybírán kolejovým vozíkem baljer zembrod a umisĢován na pĜedem stanovené místo ve skladu kulatiny. Celý proces manipulace probíhá automaticky s možností zásahu obsluhou (napĜíklad upĜednostnČní varianty poĜezu, zadání kvality kmene apod.). Další samostatnou þástí je poĜezová linka. Tato linka je Ĝízena zcela automaticky Ĝídícím poþítaþem s možností zásahu obsluhy poĜezové linky. Dalšími pracovišti jsou tĜídČní Ĝeziva a ukládání Ĝeziva do paketu, které je provádČno ruþnČ. PĤdorysné schéma tohoto provozu je znázornČno na obrázku þ. 15. Vstup výĜezĤ k poĜezu je znázornČn modrou šipkou. VýĜezy jsou na zakládací dopravník ukládány pomocí kolejového manipulátoru Blajer-zembrod. VýĜezy postupují ve smČru þervené šipky, která znázorĖuje technologický tok materiálu, k prstencovému odkorĖovaþi cambio, kde dojde k odkornČní výĜezu. OdkornČný výĜez pokraþuje dále ve smČru þervené šipky k prĤbČžnému 3D laserovému mČĜícímu rámu. Zde dojde k pĜesnému zmČĜení a vymodelování výĜezu. Data z mČĜícího rámu jsou pĜedána Ĝídícímu poþítaþi a do databáze IS (informaþního systému). ěídící poþítaþ pĜiĜadí poĜezové schéma výĜezu na základČ pĜípravy výroby a informací z databáze IS. Obsluha potvrdí umístČní
ϴϱ
poĜezového schématu a v pĜípadČ nevhodnosti mĤže poĜezové schéma upravit. Potvrzením dává pokyn Ĝídícímu poþítaþi k poĜezu výĜezu. Tento výĜez je posílán na základČ poĜezového schématu ke zpČtnému poĜezu. Dle složitosti poĜezového schématu se mĤže výĜez vrátit zpČt pĜed poĜezový stroj až 3krát. ZpČtný poĜez probíhá automaticky na téže strojích, které se automaticky pĜestavují dle požadavku Ĝídícího poþítaþe. Data o polohách jednotlivých strojĤ jsou hlídány a ukládány do databáze IS. BČhem jednotlivých prĤchodĤ jsou vyrábČna omítaná boþní prkna díky profilovací technologii. Po posledním prĤchodu je Ĝezivo zasíláno na jednoduchou tĜídící linku, kde je dle rozmČrĤ a zadané kvality tĜídČno do 5-ti tĜídících boxĤ. Odtud je Ĝezivo vybíráno obsluhou provádČjící paketování Ĝeziva. Zadávání kvality Ĝeziva provádí pracovník obsluhy tĜídČní. Tento pracovník provádí namátkové mČĜení a vizuální kontrolu vystupujícího Ĝeziva. Potvrzuje danou kvalitu Ĝeziva na sekundární obrazovce Ĝídícího poþítaþe, pĜípadnČ mĤže kvalitu zmČnit. Data o provedeném tĜídČní jsou ukládána do databáze IS. RĤžové šipky ve schématu znázorĖují výstup tĜídČných frakcí odpadu (kĤra, piliny, energetická štČpka, papírenská štČpka). Žlutá šipka znázorĖuje výstup boþního Ĝeziva a zelené šipky znázorĖují výstup stĜedového Ĝeziva. PĜedstavu o technologii doplní 3D obrázek technologie obrázek þ.16.
Obrázek þ. 15 PĤdorysné schéma linky poĜezu ve firmČ PILA FACEK, s.r.o.
ϴϲ
Obrázek þ. 16 3D náhled na poĜezovou linku firmy PILA FACEK, s.r.o.
9.1.1 OvČĜování modelu IS v praxi- Modul manipulace a pĜejímky V provozu firmy Pila Facek byla zavedena þást IS a to konkrétnČ modul manipulace a pĜejímka dĜíví. Pro úþely zprovoznČní informaþního systému bylo dĤležité získání informací o Ĝízení linky a získání dat z detektoru kovu a mČĜícího rámu manipulaþní linky. Dále bylo zapotĜebí zjistit informace potĜebné k ovládání popisovací hlavy a nastavení pĜedávacího ASCII protokolu tiskárny. Veškeré informace byly shrnuty a zabudovány do IS a jeho databáze. Informaþní systém je uložen na zabezpeþeném serveru, kde se ukládají veškerá data o pĜejímkách kulatiny, zákaznících poĜezu, prodeji apod. Pevný disk, na který jsou veškerá data ukládána, se zálohuje pravidelnČ každých 24 hodin. V pĜípadČ poškození disku tak mĤže dojít maximálnČ ke ztrátČ dat za posledních 24 hodin. Na tento server se pĜipojují jednotliví zamČstnanci pod svým pĜihlašovacím jménem a heslem, která mají tzv. úrovĖové pĜístupy. To znamená, že každý zamČstnanec se dostane pouze do té þásti databáze, která mu je urþena a smí provádČt pouze povolená nastavení a úpravy. 9.1.1.1 PĜíprava výroby a pĜijetí zakázek Poþátek Ĝízení zakázkové výroby spoþívá ve vytvoĜení databáze zakázek. Ta je zpĜístupnČna povČĜené osobČ z hlavní obrazovky databáze, jejíž náhled je možné vidČt na obrázku þ. 17. V hlavní obrazovce informaþního systému je možné najít
ϴϳ
þásti, jako jsou nastave ení systému, zakázky, pĜejímky, tĜídČn ní, pĜehled boxĤ ve výrobČ a technickou pĜíp pravu výroby.
Obrázek þ. 17 Hlavní strana databáze d ve firmČ PILA FACEK, s.r.o.
Pod tlaþítkem nová zakázka ukládá povČĜená osoba novČ Č pĜijatou zakázku. Obsluze se otevĜe panel z obrázku þ. 18, kde zadá patĜiþné inforrmace jako oznaþení zakázky, uložení potĜe ebných dat k objednateli, datum pĜijettí a datum odbČru hotového Ĝeziva a své jméno. PĜípadnČ mĤže zvolit prioritu stupnČm 1-10, kdy priorita
Obrázek þ. 18 Panel IS pro pĜijetí p nové zakázky
urþuje informaþnímu sysstému naléhavost zakázky. Informaþní systém na základČ þísla priority mĤže posun nout zakázku v ĜadČ smČrem vzhĤru, takžže se zakázka zaþne ϴϴ
zpracovávat ihned nebo ihned po dokonþení zakázky s vyšší prioritou. Pro zadávání podrobných parametrĤ dané zakázky slouží program, který se nachází pod tlaþítkem TPV umístČném na hlavním panelu IS. Po stisknutí tohoto tlaþítka se zobrazí hlavní nabídka modulu pĜípravy výroby. Hlavní panel je vyobrazen na obrázku þ.19. Obsahuje þásti nastavení, sestavy, zakázky, aktuální poĜez a archivace zakázek. Pod tlaþítkem „volba poĜezu“ se nachází optimalizaþní program.
Obrázek þ. 19 Hlavní panel modulu pĜípravy výroby IS firmy PILA FACEK, s.r.o.
Pro stanovení poĜezového obrazce viz. obr. 20. Pomocí spodního zadávacího panelu se vykresluje požadovaný poĜezový obrazec, ze kterého se vypoþítává výtČž stĜedového Ĝeziva, boþního Ĝeziva a celková výtČž. V horní þásti se automaticky
Obrázek þ. 20 Program na generování poĜezových schémat a kódu nastavení poĜezových strojĤ
ϴϵ
generuje kód poĜezu, který k slouží pro pĜesné nastavení strojĤ Ĥ poĜezové linky pĜi naþtení výĜezĤ shodných h parametrĤ. Vygenerovaný kód je pĜene esen do požadované zakázky. I po uložení toh hoto kódu je možné vstoupit a pĜípadnČ upravit data poĜezu v databázi zakázky pom mocí formuláĜe umístČného pod tlaþítkem m „zakázky úpravy“ (viz. obr. 17) Náhled do tohoto t formuláĜe je možné vidČt na obrázzku þ. 21.
Obrázek þ. 21 FormuláĜ pro úpravu ú jednotlivých poĜezových schémat a výĜezĤ Ĥ jednotlivých zakázek
Na obrázku þ. 21 je k vidČní pĜesnČ zadaný poĜezový list stroje, který obsahuje h poþet, þíslo zakázky, poĜezové sché éma, které je dáno parametry výĜezu, jejich písmenným a þíselným kódem. k Takto zadanou zakázzku pĜesune pracovník technické pĜípravvy výroby (TPV) do Ĝídícího poþítaþe manipulaþní linky. Tento poþítaþ na základČ priorit a parametrĤ výĜezĤ vyhodnotí výĜezyy hodící se do optimalizaþního plánu vykracování v kmene. Každý výĜez je pak popssán þíslem zakázky a zatĜídČn do pĜedem m stanoveného boxu. Pro danou zakázku je urþen vždy jeden tĜídící box. Z tohoto o boxu pak obsluha kolejového vozíku vybírá á vymanipulované a popsané výĜezy a ukládá je na sklad výĜezĤ. Díky ukládaným datĤ Ĥm z Ĝídícího poþítaþe manipulaþní linkky do IS je možné sledovat informace o jižž vyrobených výĜezech a výĜezech k manipulování. m Tak je možné sledovat aktuálníí stav rozpracovanosti jednotlivých zaká ázek. Ukázkou mĤže posloužit pĜehled výĜezzĤ k výrobČ na manipulaþní lince, kterrý je vyobrazen na obrázku þ. 22.
ϵϬ
Obrázek þ. 22 Aktuální pĜehle ed výĜezĤ urþených k výrobČ na manipulaþní lince e
9.1.1.2 Elektronická pĜe ejímka dĜíví PĜed samotným vykrá ácením kmene však probíhá tzv. elektron nická pĜejímka dĜíví. Obsluha manipulaþní liinky uloží do databáze dodavatele ku ulatiny a informace z obdrženého dodacího listu. Tyto informace zadává obsluha manipulaþní m linky do databáze IS pod tlaþítkkem pĜejímky. Po stisknutí tohoto tlaþíttka je možné uložit zmínČné informace. Zadá ávací formuláĜ je k vidČní na obrázku þ. 23. 2
Obrázek þ. 23 FormuláĜ pro zadání z informací z DL dodavatele a zahájení elekktronické pĜejímky dĜíví
Pod unikátním þíslem pĜejímky, které je vygenerováno IS, je vedena celá pĜejímka dĜíví. Do databáze jsou ukládány u informace o nutnosti redukovat koĜenové nábČhy (v pĜípadČ redukování kme ene), informace o obsahu kovu a jeho poloze od spodního þela kmene, informace o dvou na sebe kolmých stĜedových prĤ ĤmČrech, sbíhavosti, ϵϭ
þepových prĤmČrech, délce kmene a kvality, kterou zadává obsluha o manipulaþní linky. Na základČ tČchto parametrĤ je po dokonþení pĜejímky tištČn dokument atabázovému systému není problém pĜejímku ihned po pĜejímky dĜíví. Díky da dokonþení odeslat elekttronickou poštou na jakoukoliv emailovo ou adresu. Na konci období (den, týden, mČssíc …) je možné vyjet pĜehled všech pĜe ejímek. (viz. obrázek 24).
Obrázek þ. 24 PĜehled dodávvek kmenĤ v objemech
Tentýž pĜehled je možné é vytisknout i v cenách za nákup kulatin ny. Taktéž je možné vytisknout pĜehledy objemĤ vyrobených výĜezĤ, dle prĤmČrĤ, délek, kvalit atd. StejnČ tak je možné vytisknout pĜehled p výĜezĤ v cenách. PĜehled dodaných km menĤ a výĜezĤ, vytištČný podle dodavatele e umožnil porovnání skuteþných dodávek kullatiny a nasmlouvaného množství. V ku upních smlouvách je uvedeno procentuální zastoupení kvality, pĜípadnČ tloušĢkovýcch stupĖĤ kulatiny a jednotlivé ceny. Tyto parrametry byly po provedení porovnání skutteþnosti a smlouvy u nČkterých dodavatelĤ v pomČrnČ p velkém rozporu. ObzvláštČ dne es, kdy je stanovena jednotná cena pro dodá ávku kulatiny pouze s dodatkem procen ntuálního zastoupení jednotlivých kvalit nebo prĤmČrĤ, mĤže být tento pĜehled užiteþn ný. Podívejme se na to z pohledu dĜevaĜe, kdy k kalkuluje s prĤmČrnou cenou kulattiny 2300 Kþ/m3 se zastoupením jednotlivých kvalit v procentuálním pomČru A/B 50 0%, C 40%, D 10%. Z pĜehledu pak vyplyne,, že je skuteþná dodávka kulatiny v pro ocentuálním pomČru ϵϮ
A/B 20%, C 55%, D 25% %. DĜevaĜ je tedy nucen zvýšit cenu sta avebního Ĝeziva, aby cenu kulatiny v kvalitČ C zaplatil. Z nasmlouvané kulatiny kvaliity A/B mohl vyrobit kvalitní truhláĜské Ĝezivo, nebo lamelový pĜíĜez, který má výraznČ Č vyšší prodejní cenu a mohl by tak cenu sta avebního Ĝeziva ponechat nižší. Pokud však obdrží pouze kulatinu kvality C, mussí se zákonitČ potýkat s otázkou ceny finálního produktu. Tomuto mĤže pomoci da atabáze pĜejímky dĜíví. V informaþním systému s lze nastavit, maximální procentuální odchýlení zastoupení pĜijatých kvaliit, þi prĤmČrĤ. PĜi pĜekroþení dané meze je e obsluha linky ihned informována prosttĜednictvím monitoru na nedodržení skladby smluvní dodávky. V tu chvíli mĤže dĜevaĜ zaþít jednat. Další pomČrnČ zajímavou informací je uložení výĜezĤ na skladČ kulatiny nebo v jednotlivých boxech manipulaþní m linky. V jakémkoliv okamžiku je možno vyjet okamžitou informaci o stavu s skladu kulatiny, na který se okam mžitČ pĜipisuje každý vyrobený kus (manipula aþní linka) a odepisuje se každý poĜezzaný kus (poĜezová linka). Tzv. online sklad je j velmi praktickou záležitostí. Díky plné automatizaci tohoto provozu funguje tzv. online sklad naprosto dokonale. Podobným zpĤsobem je možné vést sklad i v jiných pro ovozech, jen s výjimkou aktualizovanostti napĜíklad každé 4 hodiny nebo každý den.. PĜehled skladu je možné vytisknout na a základČ zvoleného filtru. NapĜíklad podle þíssel zakázek, nebo podle délky výĜezĤ, podle prĤmČrĤ, podle kvality atd. Jeden takovýý pĜehled je možné shlédnout na obrázku þ. 25.
Obrázek þ. 25 Okamžitý pĜeh hled manipulaþního skladu.
ϵϯ
Nebo je možné si vyje et pĜehled boxĤ manipulaþní linky. V obrá ázku odpovídajícímu uspoĜádání linky jsou za apsány veškeré vyrobené výĜezy, které byly b do daného boxu vytĜídČny. Takový pĜehle ed je praktický z dĤvodu optimalizace logistiky. Je možné urþit pĜepravní vzdálenosti výĜezĤ. v Pokud jsou výĜezy ihned z boxu b odebírány na poĜezovou linku, je výho odné aby byly zatĜídČny do nejbližšího bo oxu. Ovšem, pokud
Obrázek þ. 26 PĜehled vyrobe ených a vytĜídČných výĜezĤ v jednotlivých boxech h manipulaþní linky
jsou výĜezy ukládány na a sklad, je vhodné, když je manipulaþní linka odveze až na konec dopravníku, který je nejblíže skladu. PĜepravní vzdálenossti kolejového vozíku mohou být sníženy a mĤ Ĥže být lépe využita jeho pĜevozová kapa acita. PĜehled výĜezĤ v jednotlivých boxech je viditelný na obrázku þ.26 výše. 9.1.1.3 OvČĜování dat a funkce optimalizace manipulace Tato þást práce je vžd dy velmi složitá a zdlouhavá, protože je nutné ovČĜit obrovské množství dat pĜímo na a manipulaþní lince. V prvních pČti dnech d po zavedení informaþního a optimalizzaþního systému do manipulaþní linky byll fyzicky pĜemČĜován každý kmen, který vstoupil do linky. Ruþní mČĜení prĤmČrĤ, délky d kmene a jeho ovedeno po prĤchodu kmene mČĜícím rá ámem. DĤležité bylo podélné kĜivosti bylo pro zachovat mČĜení prĤmČrrĤ ve stejném úhlu, jako je mČĜí mČĜící rá ám (pod úhlem 45°). Pokud není dodržen stejjný úhel mČĜení, mĤže být odchylka i 0,,5 cm. Ta pak mĤže fyzické a automatické mČĜení m odchýlit. Je pravdou, že tento typ mČĜícího rámu nemČĜí vždy nejmenší a nejvČtší prĤmČr. Záleží na tom, jak je kmen ustaven na dopravníku. VČtšinou je e ustaven tak, že nejvČtší prĤmČr je se nachází témČĜ ϵϰ
v horizontální rovinČ, to je dáno ovalitou a zemskou gravitací. Po dlouhodobém mČĜení bylo prokázáno, že se výsledky našeho fyzického a automatického mČĜení pĜíliš neliší. PrĤmČrná a smČrodatná odchylka namČĜených prĤmČrĤ ruþním a automatickým mČĜením se pohybuje okolo 1,5 ± 2,3 mm a 1,9 ± 2,2 mm u délky se pak jedná o 0,65 ± 9,8 mm.
Graf þ. 19 Porovnání hodnot ruþnČ mČĜených a automaticky mČĜených prĤmČrĤ výĜezĤ
Dále jsme zkoušeli porovnávat alternativy optimalizace manipulaþního programu linky. Vkládali jsme do výĜezu nakresleného z namČĜených hodnot výĜezy z databáze zakázek. Krom toho, že byl poþítaþ snad tisíckrát rychlejší, jsme stejnČ nedosahovali takových výsledkĤ jako optimalizaþní software, který dokázal urþit nČkolik možných variant a vždy vybral tu nevhodnČjší. Preferuje se vkládání dlouhých výĜezĤ, protože jejich výroba je výraznČ složitČjší. Vždy se pĜejímaná kulatina musí hodit kvalitou a prĤmČrem v dané délce kmene, který odpovídá výĜezu. Postupným sledováním optimalizaþního programu bylo vyzkoušeno ještČ dalších faktorĤ, jako bylo stanovení priority v databázi TPV. V tomto pĜípadČ volí optimalizaþní program výĜezy s nejvyšší prioritou (pokud se do kmene hodí) i když jsou kratší než jiné výĜezy. Takže otázka prioritního manipulování byla taktéž vyzkoušena. Díky možnosti stanovení rĤzných parametrĤ, jako je priorita, prĤmČr a délka kmene, lze zkrátit výrobní þas výĜezĤ pro danou zakázku na minimum s možností využití vhodné kulatiny. Tím je výraznČ ušetĜena hmotná výtČž stĜedového Ĝeziva pĜi poĜezu na agregátní lince. Dále jsme ovČĜili fyzickým mČĜením vyrobené výĜezy, zda odpovídaly požadavkĤm zadaných v TPV. Délka výĜezu se pohybovala v tolerancích ± 5 mm. ýepové prĤmČry výĜezĤ se pohybovali v rozmezí ± 12 mm. To už mohlo být pro pilaĜskou ϵϱ
výrobu problematické obzvláštČ v pĜípadČ, že probíhá mČĜení kmene v kĤĜe (výrazný vliv na výtČž). Tento problém byl diagnostikován a upraven. Výrobce linky Sedlická strojírna využíval pro vykreslení modelu tzv. teoretické sbíhavosti kmene dopoþtené rozdílem þepového a stĜedového prĤmČru, které byly vztaženy k polovinČ délky kmene. To bylo pĜíþinou pomČrnČ velké odchylky na þepovém prĤmČru výĜezu umístČných hlavnČ v oddenkové þásti kmene. Tento problém jsme odstranili ve spolupráci s dodavatelem linky tím, že je pro optimalizaþní program doþasnČ využíváno všech mČĜení, které jsou na daném kmeni provedeny. To znamená mČĜení na sebe kolmých prĤmČrĤ kmene mČĜených v délce kmene na 5 cm úsecích. Z mČĜení jsou pouze vyjmuty prĤmČry s výraznou odchylkou, která mĤže být zpĤsobena boulí na kmeni, sukem, nebo zbytkem vČtve. Takový prĤmČr je pak dopoþítáván jako aritmetický prĤmČr ze dvou sousedních mČĜení. Po této úpravČ se þepové prĤmČry výĜezĤ pohybují v toleranci ± 4 mm. Tato odchylka se zvČtší po odstranČní kĤry z kmene, protože odeþet kĤry probíhá na základČ teoretického výpoþtu, který poþítá s prĤmČrnou kornatostí kmene pro danou dĜevinu. Skuteþnost je však trochu jiná. TloušĢka kĤry se na jednotlivých výĜezech liší a tak se liší i þepové prĤmČry odkornČných výĜezĤ. Jediný problém, který na logice provozĤ firmy PILA FACEK vnímám, je rozdílnost typĤ mČĜícího rámu na pilnici a manipulaþní lince. Na manipulaþní lince je užito ménČ pĜesného 2D dvouosého mČĜícího rámu pro mČĜení v kĤĜe a na pilnici je užito 3D mČĜícího rámu (velmi pĜesného) pro mČĜení výĜezĤ bez kĤry. To sebou pĜináší rozdílné výsledky mČĜení výĜezĤ, které mohou ovlivnit výrobu. V rámci získaných informací z mČĜícího rámu a úpravy optimalizaþního sytému je funkce manipulaþní linky stoprocentní. Ale i pĜesto jsme narazili na urþitý problém, který bude popsán a Ĝešen v kapitole 9.1.3. Díky moderní technologii pilnice mĤže být pomČrnČ dobĜe využito ovality kmene. Tato problematika je blíže popsaná v kapitole 9.1.4.
9.1.1.4 Optimalizace pĜepravních vzdáleností Tato problematika není v provozu Pila Facek Ĝešena, protože dle názoru vedení firmy není dĤležitá. Já bych si dovolil rozporovat. Optimalizaþní program ví, jaké zakázky budou v optimalizaci výroby Ĝešeny a dle jejich objemnosti by mohl informaþní systém vyhodnotit nejlepší variantu pro zatĜídČní a uložení výĜezĤ z pohledu dopravních vzdáleností.
ϵϲ
Systém by vždy hledal pro objemnČjší zakázky místo co nejblíže poĜezové lince, protože pro jejich pĜesun bude muset kolejový manipulátor vykonat nejvíce cest, aby je pĜepravil na skládku výĜezĤ a k poĜezu. Tomu je možné pĜizpĤsobit i zatĜídČní výĜezĤ dané zakázky do boxĤ, které by mohlo být pĜímo v úrovni dané skládky. To by znamenalo jednu cestu manipulátoru do místa skládky a opakovaným otáþením pĜesouvání kulatiny z tĜídících boxĤ na skládku. V tento okamžik plnČ odpadá jakékoliv pojíždČní manipulátoru. A trasy pro budoucí zavážení budou vzhledem k dané situaci ty nejkratší. Z teoretického propoþtu by mohlo být ušetĜeno až 18% vzdálenosti pojíždČní kolejového manipulátoru. Tedy i þasu potĜebného pro pojíždČní a opotĜebení manipulátoru vznikajícího pojíždČním. To jen na okraj k možnosti využití optimalizace logistiky.
9.1.2 OvČĜování modelu IS v praxi- Modul provozu pilnice Abychom mohly ovČĜit model provozu pilnice v praxi, bylo zapotĜebí mravenþí práce, která byla provedena ve spolupráci s dodavatelem strojního zaĜízení pilnice se Sedlickou strojírnou a programátory firmy ALVA Strakonice pĜi spouštČní linky. Jednalo se o možnosti pĜenosu a ukládání dat z kanadského mČĜícího rámu a z Ĝídícího poþítaþe poĜezové linky. PrvotnČ se jednalo o informace o namČĜených hodnotách výĜezu dále pak skuteþného poĜezového obrazce, obsluhy a dalších informací. Dle domluvy s panem Fackem není souþástí tohoto modulu IS výstup Ĝeziva v paketech, nýbrž jen v rozmČrech a poþtech kusĤ. Tuto informaci získáváme pro úþely archivace z Ĝídícího poþítaþe poĜezové linky. Data z mČĜícího rámu jsou užívána pĜevážnČ pro poĜez, do databáze jsou ukládány informace o skuteþném þepovém a stĜedovém prĤmČru kmene po odkornČní, informace o skuteþné délce a kubatura kmene. I pĜesto, že je možné sledovat pĜesnou kĜivost kmene, pĜesnou ovalitu kmene sukatost atd., není tČchto parametrĤ pĜi archivaci využíváno. TČchto informací je využíváno pouze pĜi vkládání výĜezu do podávky poĜezového stroje, kdy dochází k automatickému natáþení kmene tak, aby byl poĜez co možná nejpĜesnČjší s co možná nejvČtší výtČží stĜedového a boþního Ĝeziva. Pomocí natáþení kmene je optimálnČ eliminována kĜivost kmene tak, aby pĜi poĜezu vznikala co možná nejmenší oblina na stĜedovém nebo boþním Ĝezivu.
ϵϳ
9.1.2.1 PĜenos dat z databáze TPV do poĜezové linky a vyhodnocení poĜezu Do Ĝídícího poþítaþe poĜezové linky jsou automaticky ukládány zakázky, které jsou pĜipraveny k poĜezu. Tento pĜenos je proveden ihned po ukonþení pĜípravy pilaĜských výĜezĤ na manipulaþní lince. V souþasné dobČ jsou výĜezy popisovány písmenným a þíselným kódem odpovídající kódu zakázky. To znamená, že všechny výĜezy jedné zakázky jsou popsány stejným kódem. Na základČ seznamu zakázek volí obsluha poĜezové linky þíslo zakázky k poĜezu. Zakázky jsou Ĝazeny tak, že na vrchu jsou Ĝazeny zakázky pĜipravené manipulací. Pokud zakázky obsahují rĤzný stupeĖ priority, jsou Ĝazeny od nejvyššího stupnČ priority, þímž urþují vhodné poĜadí poĜezu. Pokud však mají zakázky pĜiĜazen stejný stupeĖ priority, jsou Ĝazeny vzestupnČ dle data odbČru. Pokud je datum odbČru shodný jsou Ĝazeny dle poĜadí pĜijetí zakázky. Takový pĜehled rozpracovanosti zakázky je k vidČní na obrázku þ. 27.
Obrázek þ. 27 PĜehled a vhodné poĜadí zakázek výroby a jejich rozpracovanosti
Obsluha nahraje do Ĝídícího poþítaþe poĜezové linky vybrané þíslo zakázky pomocí formuláĜe zakázky viditelného na obrázku þ. 28. Dle þísla zakázky je do Ĝídícího poþítaþe pĜenesen kompletní seznam vyrobených výĜezĤ (z manipulaþní linky) s pĜiĜazeným poĜezovým obrazcem, který je dán pĜi ukládání zakázky technickou pĜípravou výroby. Na základČ domluvy zakládá kolejový manipulátor Baljer zembrod výĜezy dané zakázky na zakládací dopravník poĜezové linky. VýĜezy jsou automaticky odkornČny a dopraveny k 3D mČĜícímu rámu firmy Prologic +. Ten pĜesnČ zmČĜí výĜez a na základČ zmČĜených parametrĤ vybere nejpodobnČjší výĜez ze seznamu výĜezĤ z manipulaþní linky. Díky pĜiĜazenému poĜezovému obrazci zvolí ϵϴ
hodnotu natoþení výĜezu pro optimální poĜez. PoĜezový obrazec se zobrazuje i obsluze poĜezové linky, která jej musí potvrdit. Až na základČ potvrzení vstupuje výĜez do poĜezové linky, kde je pĜesnČ natoþen dle instrukcí z mČĜícího rámu a poĜezán. Pokud poĜezové schéma danému výĜezu nevyhovuje, napĜíklad z dĤvodu výtČže (velká þi malá boþní prkna), která se obsluze zobrazuje na monitoru, má obsluha možnost poĜezové schéma zmČnit. Obrázek monitoru obsluhy poĜezového stroje je k vidČní na obrázku þ. 4 vpravo. Každé potvrzené poĜezové schéma je uloženo do databáze informaþního systému z dĤvodu možnosti vytvoĜení zpČtné vazby mezi poĜezem a pĜípravou výroby.
Obrázek þ. 28 FormuláĜ pro naþítání zakázky k poĜezu
Dle složitosti poĜezového obrazce je Ĝídícím poþítaþem volen poþet opakovaných prĤchodĤ daného výĜezu poĜezovým strojem tak, aby byl poĜezán dle navrženého poĜezového obrazce. Poþet prĤchodĤ poĜezovým strojem je taktéž ukládán spolu se skuteþným poĜezovým schématem daného výĜezu. SouþasnČ jsou ukládány informace o poþtu, rozmČrech a kvalitČ vzniklého Ĝeziva stĜedového Ĝeziva. U boþního Ĝeziva jsou ukládány pouze rozmČrové parametry a kusy. Uložená data o vstupním výĜezu, poĜezovém obrazci a vzniklém Ĝezivu, poþtu prĤchodĤ atd. mohou být užita pĜi generování pĜehledu poĜezu. Jeden z pĜehledĤ výroby je k vidČní na obrázku þ. 29. V tomto pĜehledu je možné generovat rĤzné údaje na základČ pĜedvoleného filtru. Je možné vytisknout pĜehled o výĜezu, poĜezovém obrazci, výtČži, zakázce, atd. Na znázornČném výpisu je možné shlédnout jednotlivé poĜezané výĜezy vþetnČ parametrĤ prĤmČrĤ a délky, kterým je ϵϵ
pĜiĜazen þas zpracování, výtČž stĜedového a boþního Ĝeziva. Výsledkem je pak souþet uvedený v záhlaví formuláĜe. Zajímavý je i ukazatel poþtu prĤchodĤ poĜezovou linkou.
NejdĤležitČjší však zĤstává možnost porovnání s pĜípravou
výroby. Toto porovnání je okamžité a pĜehledné viz obrázek þ.30.
Obrázek þ. 29 Vygenerovaný pĜehled poĜezu v daném þasovém intervalu
Obrázek þ. 30 Porovnání teoretického poĜezového schématu z TPV a skuteþného poĜezu
Na obrázku þ. 30 je vidČt, že teoretické porovnání poĜezĤ se skuteþností se liší. DĤvod odlišnosti je zpĤsoben prĤmČrem a tvarem výĜezu, který ve finále do poĜezu vstupuje. Skuteþná výtČž je poþítána z objemu výĜezu, který namČĜil 3D mČĜící rám umístČný pĜed poĜezovou linkou. Chybovost, která zde vzniká, je zpĤsobena ϭϬϬ
mČĜením v kĤĜe a bez kĤry a mČĜením na dvou typech mČĜících rámĤ. PomČrnČ velká odchylka byla dĤvodem bližšího prozkoumání této problematiky, které popíši v kapitole þ. 9.1.3 9.1.2.2 PĜehled zakázek a vyrobeného Ĝeziva Na základČ uložených dat z poĜezu dochází k tzv. kompletaci jednotlivých zakázek. V pĜípadČ, že dojde k poĜezu veškerých výĜezĤ a dojde ke shodČ poþtĤ kusĤ Ĝeziva daných rozmČrĤ a kvality je zakázka automaticky uložena jako dokonþená. V tu chvíli je možné vygenerovat ze systému výpis vyrobeného Ĝeziva dle rozmČrĤ, kvalit, nebo zakázek. Je možné vytisknout výpis výĜezĤ v porovnání s pĜiĜazeným poĜezovým schématem, þi výtČží stĜedového a boþního Ĝeziva. Výpis je možné stanovit na základČ zvolených filtrĤ a pĜedvoleb. Jeden z výpisĤ vyrobeného Ĝeziva mĤžete shlédnout na obrázku þ. 31, který ukazuje množství vyrobeného Ĝeziva v zadaném þasovém intervalu dle výrobních rozmČrĤ Ĝeziva. Na základČ tohoto výpisu je tĜeba možné stanovit bČžnČ se opakující Ĝezivo, které je možno vyrobit i na sklad. NapĜíklad v pĜípadČ volné poĜezové kapacity poĜezové linky.
Obrázek þ. 31 Výpis vyrobeného Ĝeziva na poĜezové lince omezený þasovým intervalem
Díky velkému poþtu možných variant výpisĤ informací z poĜezové linky si mĤže vedoucí provozu nebo firmy vygenerovat potĜebné ukazatele pro Ĝešení daného problému. Je možné porovnávat vstupní a výstupní materiál, výtČže Ĝeziva, pĜípadnČ odpadĤ nebo jen porovnat vyrobené množství Ĝeziva nebo nakoupené množství
ϭϬϭ
kulatiny za urþitá období. Je možné porovnávat nákup kulatiny, zmČnu podílĤ kvality kulatiny apod. Díky pĜehledu jednotlivých zakázek je možné stanovit napĜíklad výrobek s nejvyšší poptávkou, zákazníka s nejvČtším odbČrem, zákazníka s odbČrem nejcennČjšího sortimentu apod. Také je možné po zadání cen kulatiny a Ĝeziva u jednotlivých dodavatelĤ a odbČratelĤ zjistit okamžité tržby za prodané Ĝezivo a náklady spojené s nákupem kulatiny v daném þasovém intervalu. 9.1.2.3 PĜehled poruch a pĜerušení provozu Souþástí databáze poĜezové linky jsou i databáze pĜerušení poĜezu a poruch poĜezové linky. Na základČ delšího zastavení linky na více jak 20 vteĜin vyskoþí na ploše obrazovky Ĝídícího poþítaþe zadávací okno poruchy, kde obsluha pĜed opČtovným spuštČním linky vybere jednu z pĜedem definovaných možností, nebo zadá možnost novou. Tato možnost (porucha) se uloží do databáze vþetnČ data a þasu vzniku a zániku. Mimo poruchy zadané obsluhou jsou automaticky ukládány informace o otevírání dveĜí bezpeþnostního plotu z dĤvodu sledování dodržování bezpeþnosti práce. NáslednČ je tak možné vytisknout pĜehled pĜerušení provozu a poruch stroje, ze kterého je možné vyþíst þas provozu a prostoje. Díky této databázi je možné optimalizovat þasové prostoje linky obzvláštČ v pĜípadČ, že dochází stále k jedné chybČ. Okno pro ukládání poruchy je znázornČno na obrázku þ. 32. ýas vzniku a zániku je automatický a ukládá se, až po stisknutí tlaþítka ulož, kterým zároveĖ obsluha zpĜístupní ovládání linky. Obsluha tedy mĤže volit z pĜednastavených poruch nebo vepsat poruchu novou. Z uložených poruch v databázi je možné vytisknout pĜehled
Obrázek þ. 32 Automaticky otevírané okno pro zadání poruchy linky v pĜípadČ odstavení linky na dobu delší než 20 vteĜin
ϭϬϮ
poruch, které se za zvolený þasový interval na lince vyskytly. Pokud je ukládání a výbČr poruch provádČn svČdomitČ, mĤže takový pĜehled pĜinést neþekané informace. NapĜíklad na výpisu poruch níže (viz obrázek 33) je patrné, že obsluhu a stroj sužovaly problémy s þidlem podávacích válcĤ, které v souþtu zapĜíþinily témČĜ 24 minutový prostoj linky. Dále se zde vyskytl problém s polohováním pil, který zapĜíþinil témČĜ 6 minutový prostoj. V souþtu linka ztratila 34 minut a 54 vteĜin výrobního þasu, díky vadnému snímaþi a špatnému zapolohování pil, které mohlo být zpĤsobeno zneþištČním uvnitĜ poĜezového stroje. Tento výpis slouží jako sumáĜ, je samozĜejmČ možné vyjet i podrobný výpis, kde bude uveden þas a doba trvání každého zastavení. Díky þasovému sledu je pak možné urþit pĜíþinu vzniku.
Obrázek þ. 33 Výpis všech poruch linky v zadaném þasovém intervalu
9.1.3 ěešení problematiky mČĜících rámĤ v provozu firmy PILA FACEK Základním problémem, se kterým se nepotýká pouze výroba této firmy, je problém provádČní pĜejímky dĜíví v kĤĜe s teoretickým odeþtem kĤry. Tato metoda má svá opodstatnČní hlavnČ v letním období, kdy kulatina bez kĤry rychleji vysychá, což zpĤsobuje tvorbu výsušných trhlin. Metoda pĜejímky v kĤĜe je na našem území nejrozšíĜenČjší a jen výjimeþnČ je provádČna pĜejímka kulatiny až po odkornČní. ZpĤsob pĜejímky bez kĤry je specifický hlavnČ pro velkokapacitní pilaĜské provozy a nČkteré stĜednČ velké pilaĜské provozy. Bohužel díky teoretickému odeþtu tloušĢky kĤry z namČĜeného prĤmČru kmene mĤže docházet k odchylkám oproti mČĜení již odkornČných kusĤ. Je pravdou, že pokud vezmeme celou dodávku výĜezĤ, které zmČĜíme mČĜícím rámem pĜed
ϭϬϯ
odkornČním a odeþteme z nich teoretickou tloušĢku kĤry dostaneme s drobnou odchylkou shodné množství dĜevní hmoty jako pĜi mČĜení po odkornČní. Odchylky, které vznikají na jednotlivých výĜezech, jsou plusové i minusové, což ve výsledku znamená „teoreticky vypoþtenou“ neboli prĤmČrnou tloušĢku kĤry. Pokud mČĜíme každý výĜez zvlášĢ (v kĤĜe a následnČ bez kĤry) zjistíme, že se 27,8% výĜezĤ pohybuje pod hranicí vypoþteného prĤmČru. To mĤže ve výrobČ zpĤsobovat jisté problémy s ostrohranností Ĝeziva. Naopak 18,3 % výĜezĤ vykazuje vČtší prĤmČr nežli prĤmČr vypoþtený. VČtší prĤmČr znamená vČtší objem a pĜi shodném poĜezovém obrazci snížení výtČže Ĝeziva. Do odchylky ±3 mm se pak vejde zbývajících 53,9 % výĜezĤ. Dalším pomČrnČ významným faktorem je sbíhavost kmene. Ta je dle mého zjištČní odvislá od místa (regionu), kde daný kmen rostl. Zkušenost je taková, že sbíhavost kmenĤ z rĤzných lokalit je rozdílná. NapĜíklad sbíhavost kmene z jisté lokality se bČžnČ pohybuje v rozmezí 6-8 mm/m naopak z regionu, který se nachází ve vyšších polohách, se mĤže sbíhavost kmene pohybovat bČžnČ v rozmezí 8-11mm/m. Tento faktor taktéž ovlivĖuje velikost stĜedového prĤmČru a hmotnatosti kmene. U kmenĤ délky 12 m a þepového prĤmČru 20 cm mĤže být bČžnČ namČĜen rozdíl 1-2 cm. To mĤže þinit rozdíl v objemu kmene pohybující se okolo 0,096 m3. Tento rozdíl je pociĢován u výtČže stĜedového Ĝeziva, která mĤže v jistých pĜípadech klesnout až o 2%. Naopak sbíhavost má kladný vliv na výtČž boþního Ĝeziva, hlavnČ pĜi výrobČ kratiny, kdy naopak dokáže zvýšit v jistých pĜípadech výtČž až o 2,8%. ZávČr tedy je, že pokud využijeme výroby kratiny, mĤžeme celkovou hmotnou výtČž Ĝeziva zvýšit, avšak hodnotová výtČž Ĝeziva zĤstává povČtšinou nižší, nežli u kusĤ s menší sbíhavostí. Nyní se dostáváme k problematice mČĜících rámĤ, která mĤže v nČkterých podnicích þinit pomČrnČ znaþné potíže se skladovým hospodáĜstvím výĜezĤ. Z odpovČdí na dotazy, které jsem položil vedoucím rĤzných pilaĜských podnikĤ vyplynulo, že vČtší þást firem hlídá stav množství kulatiny na skladČ tzv. objemovČ. To znamená, že pĜejímkou kulatiny je naskladnČno na sklad jisté množství výĜezĤ o objemu daným mČĜením výĜezĤ. PĜi poĜezu jsou zpracovávané výĜezy opČt mČĜeny a kubírovány. Objem poĜezu se pak odeþítá od množství kulatiny na skladu. PĜi ruþním mČĜení dĜíví jsou odchylky zanedbatelné hlavnČ v pĜípadČ poĜezu v kĤĜe. Ale pokud je užito mČĜících rámĤ ve stejném uskupení jako firmy PILA FACEK, mĤže docházet k obrovským odchylkám. Problém je v užití rozliþných typĤ rámĤ pĜi procesu
ϭϬϰ
pĜejímání kulatiny a jejího naskladnČní a pĜi procesu odeþtu objemu poĜezané kulatiny z manipulaþního skladu. V pĜípadČ firmy Pila Facek jsou jednotlivé výĜezy urþité zakázky identifikovány na základČ mČĜení 3D rámem. Díky jednoznaþné identifikaci se ze skladu kulatiny postupnČ odeþítají jako urþitý kus s urþitou hmotnatostí, takže nedochází k rozdílĤm mezi odeþítaným objemem výĜezu a objemem výĜezu, který byl skuteþnČ naskladnČný. Bohužel v nČkterých jiných pilaĜských provozech je tato problematika Ĝešena jiným zpĤsobem.
Pro pĜejímku dĜíví instalují provozovatelé tzv. 3D mČĜící rámy nebo
dvouosé 2D mČĜící rámy, které jsou pĜesné a užívají se pro elektronickou pĜejímku dĜíví. Ovšem 3D mČĜící rám množství pĜejímané hmoty podhodnocuje cca o 3,6 m3 na 100 m3 dĜeva. Naopak dvouosý 2D mČĜící rám pĜejímané množství mírnČ nadhodnocuje cca o 0,34 m3 na 100 m3 dĜeva. To znamená, že pokud použije provozovatel 3D rám v manipulaþní lince a dvouosý 2D mČĜící rám u vstupu pilnice, bude mít teoreticky vČtší množství poĜezané kulatiny, než kulatiny nakoupené. Výrobce mČĜících rámĤ uvádí, že pĜi mČĜení stejných výĜezĤ kulatiny na dvou mČĜících rámech stejného typu mĤže dosahovat odchylka mČĜení až 1,2%. Pokud je použit 3D mČĜící rám a dvouosý 2D mČĜící rám, mĤže být dosaženo odchylky až 4,5%. Pokud však bude užito 3D mČĜícího rámu a jednoosého 2D rámu, mĤže být odchylka až 7,6 % objemu. Tyto odchylky jsou uvádČny pro mČĜení výĜezĤ v kĤĜe nebo bez kĤry. Pokud je provádČno mČĜení v kĤĜe na jenom typu rámu a následné mČĜení bez kĤry na jiném typu mČĜícího rámu, mĤže se odchylka zvČtšit o dalších 1,4%. To by pak znamenalo rozdíl 9 m3 pĜi mČĜení 100 m3 kulatiny. Taková hodnota by pak pĜedstavovala odchylku pĜi roþním poĜezu 10 000 m3 celých 900 m3 dĜeva. SamozĜejmČ dosažení takovéto odchylky je naprostý extrém, ale hodnoty okolo 4,5% je dosahováno bČžnČ pĜi užití rozdílných typĤ mČĜících rámĤ a provádČní pĜejímky v kĤĜe a poĜezu bez kĤry. To mĤže zpĤsobovat problémy pĜi inventurách manipulaþního skladu. Tuto problematiku je možné Ĝešit pomocí našeho informaþního systému, který funguje na základČ pĜiþítání a odeþítání jednotlivých kusĤ kulatiny. V manipulaþních skladech s výĜezy tĜídČnými podle délky a prĤmČru je využíváno tzv. stĜední hodnoty objemu, která je stanovena tabulkovČ napĜíklad dle þepového prĤmČru výĜezu a délky. PĜi naskladĖování výĜezĤ a pĜi odeþítání výĜezĤ ze skladu je kalkulováno s prĤmČrnou hmotnatostí kmene. Takováto hodnota objemu se od skuteþnosti liší jen
ϭϬϱ
zanedbatelnČ a pĜi pĜiþítání a odeþítání ze skladu dochází k maximální odchylce 0,50,7%. Což je oproti výše zmínČné metodČ výrazný pokrok. 9.1.4 ěešení problematiky ovality výĜezĤ a možnosti poĜezu V provozu firmy Pila Facek byla zvažována možnost pĜiĜazení identity každému výĜezu. Identita každého výĜezu by byla stanovena þárovým nebo þíselným kódem tištČným na kmen, stejnČ jako je tomu doposud v pĜípadČ jednotlivých zakázek. V pĜípadČ možnosti jednoznaþného urþení identity kmene by bylo možné využívat ovality kmene, která bČžnČ dosahuje hodnoty 2-4 cm. Tato hodnota je rozdílem dvou na sebe kolmých mČĜení prĤmČru, která se provádČjí pĜi pĜejímce dĜíví. Pro úþely urþení zastoupení kmenĤ s ovalitou a její velikostí bylo ruþnČ pĜemČĜeno prĤmČrkou ca 150 m3 dĜeva. Ovalita byla mČĜena na þepovém konci výĜezĤ rĤzných prĤmČrĤ a délek. Z bČžné dodávky výĜezĤ a kmenĤ plyne, že 60,3% výĜezĤ je zapotĜebí brát jako výĜezy pravidelné kruhového tvaru. 24,8% pak jako výĜezy s mírnou ovalitou 5-10 mm. Zbylých 14,9 % þiní zastoupení výĜezĤ s vČtší až velkou ovalitou. ZmínČné hodnoty byly zaneseny pro lepší názornost do grafu þ. 20
Graf þ. 20 Podíl výĜezĤ s ovalitou v bČžné dodávce pilaĜských výĜezĤ
Obrázek þ. 34 Rychlá demonstrace ovality výĜezu na þepovém konci pĜiložením svinovacího metru
ϭϬϲ
Ovalitu kmene využívá jen málokterý pilaĜ. VČtšina pilaĜĤ zatĜićuje kmeny s ovalitou podle menšího prĤmČru nebo podle zprĤmČrovaného prĤmČru. StejnČ tak je tomu i v pilaĜském provozu firmy PILA FACEK. VytvoĜili jsme jednoduchý test, pĜi nČmž jsme do oválného výĜezu vepsali upravené poĜezové schéma. Toto schéma využívalo pomČru os oválného kmene a možnosti správného natoþení na poĜezové lince. PĜi užití þepového prĤmČru 290 mm je možno vepsat obrazec se dvČma hranoly 100x180 mm. Pro tuto alternativu je možno volit i oválný kmen, který by byl Ĝazen do boxu s prĤmČrem 280 mm a to s jednou osou 295 mm a druhou osou 275 mm. Tento oválný kmen v délce 5 m pĜinesl úsporu v podobČ výtČže stĜedového Ĝeziva o 1,5%. Stejný test byl proveden u mnoha dalších poĜezových obrazcĤ vþetnČ velkých þepových prĤmČrĤ pilaĜských výĜezĤ, kdy byl þepový prĤmČr 420 mm nahrazen kmenem s ovalitou o osách 400 mm a 430 mm. Tento výĜez by byl opČt zaĜazen do boxu s prĤmČry o 10 mm menšími. OpČt v délce 5 m pĜinesl úsporu pĜi daném poĜezu 1% výtČže stĜedového Ĝeziva. V celkovČ provedených testech pĜi využití 40 ks ovalitých výĜezĤ byl prokázán prĤmČrný nárĤst výtČže stĜedového Ĝeziva o 1,12 %. Za užití oválných výĜezĤ a výroby kratiny pak byla zvýšena i výtČž boþního Ĝeziva a to prĤmČrnČ o 0,61 %. V souþtu pak þiní využití ovality kmene pĜi poĜezu prĤmČrnou úsporu 1, 63% celkové výtČže. Využití ovality kmene je možné v pĜípadČ užití vhodné technologie, která se nachází napĜíklad v námi zkoumaném pilaĜském provozu. Zde se nachází speciální stĜedící a natáþecí zaĜízení známé z velkokapacitních agregátních linek. Na základČ informací z mČĜícího rámu toto zaĜízení natáþí výĜez o požadovaný úhel. I zde bylo provedeno mČĜení natáþení kmene na základČ pokynu mČĜícího rámu. Natoþení kmene probíhá s prĤmČrnou pĜesností ±6 úhlových stupĖĤ. U výĜezĤ menších prĤmČrĤ je pĜesnost nižší tzn. ± 5-8 úhlových stupĖĤ. U vČtších prĤmČrĤ je pĜesnost natáþení výĜezu vČtší což je dáno vČším obvodem kmene (delší dráha se dá pĜesnČji odmČĜit). Zde je dosahováno pĜesnosti natoþení 3-6 úhlových stupĖĤ. Díky pĜesnému natáþení kmene je možné využít pĜesného polohování pĜi poĜezu oválných výĜezĤ.
ϭϬϳ
Obrázek þ. 35 OvČĜení skuteþnosti natáþení ovalitých výĜezĤ v poĜezové lince pily Facek
9.2 PilaĜský provoz firmy Holz-Schiller, s.r.o.- pila Luby Druhým pilaĜským provozem, ve kterém byl zaveden informaþní systém, je firma Holz-Schiller, s.r.o. pila Luby. Tento provoz se skládá z provozu manipulaþní linky, poĜezové linky, kotelny, sušáren, truhlárny a v souþasné dobČ je ve výstavbČ adjustaþní stanice. Tato firma souhlasila se zavedením informaþního systému pro manipulaþní linku, poĜezovou linku, sušárny a skladové hospodáĜství vþetnČ odpadĤ. Výroba této pily se soustĜedí na výrobu lamelového pĜíĜezu, který je svým zpĤsobem poĜezu velmi specifický. Jedná se o výrobu okenních lamel, lamel pro lepené lamelové dĜevo a pĜípadnČ truhláĜského Ĝeziva. U této výroby je velmi dĤležité vizuální posouzení pĜejímaného dĜíví, doposud je pĜejímka dĜíví provádČna ruþnČ i pĜi dosažené poĜezové kapacitČ 40 000 m3/rok. Po provedení pĜejímky jsou kmeny kráceny na pilaĜské výĜezy dle potĜeby a optimalizaþního návrhu. Krácení probíhá buć od silného konce kmene, nebo od þepového konce kmene. Po vykrácení jsou výĜezy s koĜenovými nábČhy redukovány pomocí automaticky Ĝízeného reduktoru koĜenových nábČhĤ. Po oredukování jsou výĜezy odkornČny a zatĜídČny do boxĤ tĜídící linky dle kvality, þepových prĤmČrĤ a délek. Odtud jsou pĜeváženy pomocí kolových nakladaþĤ na manipulaþní sklad. PoĜezová linka je svým zpĤsobem také unikát, kdy je využito poĜezu svislou pásovou pilou a jako rozmítacího stroje užíváno rámové pily nebo tĜí nezávislých ϭϬϴ
kotouþových rozmítacích a omítacích pil. Pro zajištČní optimální výtČže stĜedového i boþního Ĝeziva je v provozu pilnice instalován poloautomatický zkracovací a omítací uzel od firmy esterer známý pod obchodním názvem Combimes. ěezivo je doposud tĜídČno a ukládáno do paketĤ ruþnČ. V souþasné dobČ probíhá výstavba tĜídící a paketovací linky, která výrobu oprostí od namáhavé fyzické práce a ušetĜí 4 pracovníky provádČjící tĜídČní a paketování Ĝeziva. Pakety vyrobeného Ĝeziva jsou ukládány na tzv. mokrý sklad, odkud jsou následnČ pĜevezeny do sušáren. Zde je sušeno na požadovanou vlhkost pro úþely výroby, která se nachází ve mČstČ Klatovy, v Chebu a v Regenu. Suché Ĝezivo je ukládáno do klimatizaþní haly nebo ihned pĜepraveno do výroby spoleþností
Holz-Schiller nebo jiných cílových
zákazníkĤ. PoĜezová technologie Firmy Holz-Schiller v Lubech je znázornČna na obrázku þ. 36
Obrázek þ. 36 Schéma poĜezové linky firmy HOLZ-Schiller pila Luby
PoĜezová linka firmy Holz-Schiller skýtá spoustu technologických možností a variant toku materiálu. Vstupní kulatinu je možné poĜezat na pásové pile(vstup oznaþen modrou šipkou vpravo na schématu obrázku þ.36), nebo rámovou pilou ϭϬϵ
(vstup oznaþen modrou šipkou vlevo). Z 95% je využíváno poĜezu pilaĜských výĜezĤ pásovou pilou, která dokáže zhodnotit kvalitu výĜezu a navýšit variabilitu poĜezu. Boþní Ĝezivo a prizmy výšky do 138 mm jsou posílány pomocí soustavy nČkolika dopravníkĤ (smČr þervené šipky v horní þásti obrázku) na omítací a rozmítací pilu costa a paul. Rozmítací pila costa rozmítá prizmy do výšky 138 mm na jednotlivé lamely. Rozmítnuté stĜedové Ĝezivo je ihned tĜídČno a paketováno (výstup Ĝeziva je naznaþen zelenou šipkou v horní þásti obrázku þ. 36 smČĜující nahoru). Boþní Ĝezivo a stĜedové Ĝezivo k vykrácení jsou pĜesouvány na poloautomatickou zkracovací a omítací pilu combimes, kde jsou výtČžovČ zkracovány a omítány na požadovaný rozmČr. ěezivo z omítací pily combimes je tĜídČno a paketováno vpravo ve smČru toku materiálu (v pravé spodní þásti schématu, výstup Ĝeziva je naznaþen zelnými šipkami). Omítané Ĝezivo z pily Paul je pak tĜídČno a paketováno vlevo od omítací pily.
Odpad v podobČ štČpky vznikající na nové fréze pásové pily a sekaþky
dĜevního odpadu je skladován v otevĜeném betonovém boxu (výstup znaþen rĤžovou šipkou vlevo). Piliny od pásové pily, katru a ostatních kotouþových pil jsou odsávány a dopravovány do válcového sila (znaþeno rĤžovou šipkou). Mechanizace a strojní zaĜízení pásové pily umožĖuje výstup a následný vstup prizem z a do pásové pily, þehož je možno využít pĜi složitém poĜezu kulatiny, pĜi kterém je možné urþitou þást Ĝeziva odložit na sklad Ĝeziva a následnČ zpracovat napĜíklad na rámové pile v dobČ údržby pásové pily nebo v dobČ nižšího využití stroje vzniklého napĜíklad pĜi poĜezu slabé hmoty.
Obrázek þ. 36a Hrubé uspoĜádání provozu firmy Pila Luby
ϭϭϬ
9.2.1 OvČĜování modelu IS v praxi- Modul ruþní pĜejímky a automatické manipulace dĜíví V provozu firmy Holz-Schiller pila Luby je doposud provádČna ruþní pĜejímka dĜíví, tzn. pĜejímaný kmen je mČĜen ruþnČ a kubírován na základČ þepového a stĜedového prĤmČru. Kubírování kmenĤ nebo výĜezĤ pro oficiální pĜejímku je provádČno dle stĜedového prĤmČru, mČĜeného ve dvou na sebe kolmých osách. ýepové pĜejímání je využíváno pro interní záležitosti firmy, sloužící pro následnou manipulaci a poĜez. Délka je mČĜena ocelovým pásmem, prĤmČr je mČĜen kovovou prĤmČrkou a kvalita kmene je posuzována vizuálnČ. Díky specializaci poĜezu na lamelový pĜíĜez je v tomto pilaĜském provozu zapotĜebí velkého množství kvalitní kulatiny. ýastokrát dochází k reklamaci pĜejímky ze strany dodavatele z dĤvodu snížení kvality kmene þi výĜezu oproti dodacímu listu. Z tohoto dĤvodu byla do provozu manipulaþní linky instalována videokamera s vysokým rozlišením, která ukládá velmi kvalitní fotografie každého kusu. Každá fotografie je ukládána pod názvem, ve kterém je zakomponovaný datum, þas, þíslo pĜejímky a poĜadové þíslo kusu, které je shodné s poĜadovým þíslem v dokumentu pĜejímky. Po pĜejmutí každého kmene nebo výĜezu je provedeno optimalizaþní krácení (u dlouhých kmenĤ), vizuální kontrola každého výĜezu a zadání jeho kvality pro tĜídČní. V pĜípadČ potĜeby dojde k redukování koĜenových nábČhĤ. Po redukování koĜenových nábČhĤ je výĜez odkornČn a zatĜídČn do jednoho z 9 ti boxĤ. TĜídČní výĜezĤ je provádČno na základČ kvality, þepového prĤmČru a délky. Do budoucna je uvažováno zakoupení popisovacího zaĜízení, které se nachází napĜíklad v provozu firmy Pila Facek. PoĜizovací cena se pohybuje ĜádovČ v þástce 250 000 Kþ. Díky popisovacímu zaĜízení je možné jednoznaþnČ urþit identifikaci daného výĜezu þi kmene, která je dĤležitá z dĤvodu archivace a párování poĜezu a skladu. Taktéž je uvažováno o koupi 3D mČĜícího rámu, bohužel jeho poĜizovací cena se pohybuje okolo 1 500 000 Kþ a jeho pĜínos pro výrobu není tak znaþný jak by se mohlo zdát. Z vytĜídČných boxĤ je kulatina vybírána a ukládána na jednotlivé skládky. Zde je instalována neovČĜená verze optimalizaþního modulu logistiky. Jedná se o komplikované rozmístČní skladu, s þímž souvisí i složité a zdlouhavé vyhodnocování funkce a pĜínosu této þásti informaþního systému. Informaþní systém v souþasné dobČ umožĖuje sledovat data o materiálu, poĜezu, výkonu, apod. Náhled na úvodní stranu informaþního systému je možné shlédnout na obrázku þ. 37.
ϭϭϭ
Obrázek þ. 37 Úvodní strana informaþního systému firmy Holz-Schiller Luby
9.2.1.1 Ruþní pĜejímka dĜíví Ruþní pĜejímka dĜíví je provádČna pravidelnČ a velmi peþlivČ. PovČĜená osoba, která je ĜádnČ ohodnocena provádí pĜejímku dĜíví za pomoci pásma a dĜevaĜské prĤmČrky. Provádí mČĜení kulatiny dle uzanþních pravidel pĜejímky dĜíví platných pro území ýR, tzn. že vždy mČĜí dva na sebe kolmé stĜedové prĤmČry a délku kmene. VizuálnČ posoudí a zapíše kvalitu kmene. Z dĤvodĤ reklamací je pak každý kmen vyfocen a fotografie ukládána z videokamery do databáze IS. Pro interní úþely dále mČĜí pro dva na sebe kolmé þepové prĤmČry. NamČĜené hodnoty ukládá do databáze pĜejímky, kde jsou uvedeny informace o dodavateli, dopravci, SPZ auta, Ĝidiþi, þíslu dodacího listu, konsignovaného množství a parametry jednotlivých namČĜených kmenĤ vþetnČ jejich kvality, délky a dĜeviny. Kubatura kmene je automaticky dopoþítávána na základČ zadaných parametrĤ prĤmČrĤ a délky. Srážka kĤry probíhá stejnČ jako u firmy pila facek vypoþteným koeficientem ze vzorce pro odpoþet kĤry (2k= P0 + P1 x dskP2 ) parametry P0 - P2 jsou stanoveny pro jednotlivé dĜeviny jako je smrk, borovice, dub a buk. Objem výĜezu þi kmene je tedy poþítán dle vzorce Vbk = {[dsk – (P0 + P1 x dskP2)]2 x ʌ x L}/ 40 000 , kde dsk je stĜedová tloušĢka v kĤĜe mČĜená v cm a L je délka výĜezu v m. Díky mČĜení prĤmČru kulatiny ve stĜedu a na þepu je možné stanovit sbíhavost kmene, která má pĜi manipulaci kmene jistou váhu. Provedeným ovČĜením faktoru ϭϭϮ
sbíhavosti je možné polemizovat o teoretické sbíhavosti kmene, která je normou stanovena na hodnotu 1 cm/m. I v tomto provozu jsem si ovČĜil, že se sbíhavost kmene liší v závislosti na regionu rĤstu daného kmene a na þásti kmene, kde se výĜez nachází. Informaþní systém umožĖuje provedení pĜejímky na základČ vkládacího formuláĜe, který je viditelný na obrázku þ. 38 a 39. Všechny informace a data jsou vkládány ruþnČ, vþetnČ namČĜených hodnot jednotlivých kmenĤ a výĜezĤ pĜejímky.
Obrázek þ. 38 Vkládací formuláĜ pro ruþní pĜejímku dĜíví ve firmČ Holz-Schiller
Obrázek þ. 39 Vkládací formuláĜ pro ruþní pĜejímku dĜíví ve firmČ Holz-Schiller- data pro uložení pĜejímky
ϭϭϯ
Po dokonþení pĜejímky a uložení všech potĜebných dat je automaticky vytištČn pĜejímací protokol, který jasnČ vykazuje pĜijaté kmeny a výĜezy s jejich rozmČrovými a kvalitativními parametry. Pro úþely fakturace jsou k jednotlivým položkám pĜejímky kromČ kubatury pĜipsány i ceny za kus, vyplývající ze smlouvy mezi dodavatelem a odbČratelem. To usnadĖuje práci pĜi kontrole faktury od dodavatele. Na pĜehledu pĜejímky dĜíví znázornČné níže jsou ceny z dĤvodu zachování cenové politiky firmy vymazány.
Obrázek þ. 40 Protokol pĜejímky dĜíví ve firmČ Holz-Schiller
9.2.1.2 Automatické ukládání výĜezĤ na sklad Ruþní pĜejímka slouží pouze pro úþely oficiálního pĜejmutí kulatiny a zanesení rozmČrových parametrĤ do evidence automatické manipulaþní linky, kde jsou do jednotlivých kmenĤ optimalizaþnČ vkládány standardní výĜezy urþené pro úþelový poĜez firmy Holz- Schiller. StejnČ jako u firmy Pila Facek je pĜipraven náĜezový plán jednotlivých výĜezĤ v kmeni na základČ automatického vkládání bČžných parametrĤ výĜezĤ. (viz. obrázek þ.7 str. 64). Takto vykrácené výĜezy dostávají po odkornČní svĤj þárový kód, který je v souþasné dobČ provizornČ pĜipevĖován na þelo výĜezu jako foliový štítek pomocí kovové sponky. Tato strategie pouze ovČĜuje možnost optimalizace a její pĜínos za užití þárového kódu. Štítek s þárovým kódem udává prĤmČr kulatiny délku a dodavatele, þímž je jasnČ stanovena identifikace kmene. ϭϭϰ
Štítek má podobu þárového a þíselného kódu, který ulehþuje práci s evidencí v návazných výrobách þi inventurách. ýárový kód pĜináší usnadnČní v podobČ využití þteþky þárového kódu, která daný þárový kód naþte a uloží. Uložená data o þárových kódech lze automaticky pĜesunout do databáze IS, kde jsou následnČ plnČ využívána. Štítek kulatiny, který by mČl být v budoucnu tištČn pomocí tiskacího zaĜízení na þepový konec kmene a který je v souþasné dobČ pĜipevĖován na kmen jako potištČná folie je znázornČn na obr. þ. 41. První þíslo štítku (10) znaþí dodavatele, druhé þíslo (11) poĜadové þíslo v pĜejímce, tĜetí þíslo (4) znaþí délku výĜezu, þtvrté þíslo (48) znaþí stĜedový prĤmČr a písmeno B znaþí kvalitu výĜezu. Datum a þas nad kódem znaþí datum a þas zapoþetí pĜejímky. Všechny tyto údaje jsou obsaženy v þárovém kódu, který je možno naþítat i ze vzdálenosti 2,5 m pomocí þteþky þárového kódu.
Obrázek þ. 41 ýárový a þíselný kód pro urþení výĜezu a jeho rozmČrových a kvalitativních parametrĤ
Na základČ jednoznaþné identifikace by bylo možné pĜiĜazovat jednotlivá poĜezová schémata jednotlivým poĜezovým strojĤm, což mĤže zvednout výtČž Ĝeziva v tomto provozu o 1,19 %. OvČĜeno právČ pomocí provizorních štítkĤ. VČĜíme, že tato identifikace kmene mĤže pĜinést ještČ vyšší úsporu výtČže Ĝeziva. Po vykrácení, redukování, odkornČní a následném zatĜídČní do požadovaného tĜídícího boxu jsou parametry jednotlivých výĜezĤ automaticky ukládány do informaþního
systému
pomocí
formuláĜe
pĜíjemka
na
sklad.
Tím
dojde
k jednoznaþnému naþítání jednotlivých výĜezĤ na sklad kulatiny. Takový formuláĜ pro ruþní a automatické ukládání dat je k dispozici na obrázku þ. 42. Díky tomuto formuláĜi dochází k pĜesnému naþítání skuteþného množství naskladnČné dĜevní hmoty vþetnČ možnosti výpisu jednotlivých výĜezĤ shodných délek, nebo prĤmČrĤ, þi kvalit.
ϭϭϱ
Obrázek þ. 42 PĜejímka výĜezĤ na sklad
Díky datĤm a informacím ukládaným do informaþního systému je možné vygenerovat okamžité množství výĜezĤ na skladČ podle požadovaných parametrĤ. To umožĖuje pĜipravit kvalifikovaný poĜez, vþetnČ poĜezových schémat se zakomponováním dalších faktorĤ jako jsou plánovaná výmČna Ĝezných nástrojĤ, zmČna poĜezu apod.
9.2.1.3 VyskladnČní výĜezĤ ze skladu kulatiny Díky inovaci se štítky s þárovým kódem je vyskladĖování výĜezĤ ze skladu mnohem pĜesnČjší nežli dĜíve. Díky pĜesné identifikaci výĜezu je možné odeþíst daný kus a pĜesné parametry shodné s parametry pĜi naskladnČní kusu. DĜíve bylo naskladnČní a vyskladnČní výĜezu provádČno na základČ buć þepového, nebo stĜedového prĤmČru, délky a kvality. Díky stanovené kubatuĜe tzv. zástupce výĜezu pro daný prĤmČr a délku bylo možné pĜiþítat a odeþítat jednotlivé kusy bez vznikajícího rozdílu kubatury naskladnČného a vyskladnČného kusu. K rozdílĤm i tak docházelo z dĤvodu zmČĜení výĜezu v jiném místČ. Tím docházelo k odchylce prĤmČru a následného chybného pĜiĜazení kubatury výĜezu, která se ze skladu odeþítala. V souþasné dobČ probíhá vyskladĖování výĜezĤ za pomoci ruþního zadávání poĜezu jednotlivých strojĤ, nebo za pomoci automatického pĜenosu dat ze þteþky þárového kódu.
FormuláĜ pro vyskladnČní je uveden na obrázku þ. 43. Díky ϭϭϲ
zadaným datĤm poĜezu je možné sledovat poĜezané množství výĜezĤ, kvalitu, dĜevinu atd. pro daný poĜezový stroj þi obsluhu stroje. Je tedy možné porovnat kvalitu poĜezu na základČ vstupních parametrĤ kulatiny a výstupních parametrĤ Ĝeziva. Taktéž je možné porovnat kvalitu obsluhy stroje a výkon stroje závislý na obsluze.
Obrázek þ. 43 Výdejka výĜezĤ ze skladu za danou smČnu a stroj
Porovnáním kvalit poĜezu a obsluhy bylo docíleno postupným tlakem na jednotlivé osoby ovládající poĜezový stroj navýšení výkonu stroje a zvýšení kvality pĜi volbČ poĜezového obrazce, na kterém pĜi poĜezu kmenovou pásovou pilou velmi záleží. Zvýšilo se zastoupení lamel kvality A v Ĝezivu pĜi poĜezu stejné dĜevní hmoty a stejné možnosti volby jednoho ze tĜí poĜezových schémat. Každá firma se dnes potýká s problematikou kvality a zastoupení požadovaných rozmČrĤ pilaĜských výĜezĤ. Ne každý výĜez je pro pilaĜské zpracování a potĜebný poĜez vhodný. NapĜíklad v této firmČ se velmi þasto potýkají s problémem nižší kvality výĜezĤ a jistých nevhodných prĤmČrĤ pro poĜez lamelového pĜíĜezu. Tím tak vzniká otázka co s takovými výĜezy. Ing. Korec tuto otázku vyĜešil prodejem. PlnČ s ním souhlasím, protože úþelová výroba lamel vyžaduje vysokou kvalitu kulatiny a vhodný poĜez, aby bylo možné docílit požadovaného množství pohledové kvality A a zároveĖ vysoké výtČže Ĝeziva potĜebných rozmČrĤ. NČkteré výĜezy kvality C jsou sotva vhodné pro výrobu stavebního Ĝeziva, natož pak lamelových pĜíĜezĤ. Díky tomuto informaþnímu systému bylo dokázáno, že podíl lamel kvality A je pĜímo úmČrný zastoupení dané kvality kulatiny a volby poĜezového obrazce.
ϭϭϳ
Z dĤvodu prodeje je do tohoto systému zavedena evidence dodacích listĤ pro prodej kulatiny. Zde jsou ukládány informace o odbČrateli výĜezĤ, pĜepravní spoleþnosti, automobilu, þíslu dodacího listu, data, a parametrech jednotlivých výĜezĤ vþetnČ celkové kubatury. Na základČ tohoto dodacího listu dochází automaticky k odeþtu výĜezĤ ze skladu obdobným zpĤsobem, jako je tomu u výdejky výĜezĤ. Díky pĜejímkám a naskladnČní výĜezĤ na sklad kulatiny a díky výdejkám þi dodacím listĤm je možné využívat tzv. on-line stav skladu. Kdy je možné sledovat pohyb množství kulatiny, kvalit a parametrĤ v þase. 9.2.1.4 Inventura skladu kulatiny Inventuru skladu kulatiny je vždy velmi obtížné provést kvalitnČ. Díky inovaci se štítky s þárovým kódem je to možná trochu jednodušší avšak zdlouhavČjší proces. Protože je nutné naþíst všechny þárové kódy výĜezĤ uložených na manipulaþním skladu. Naþítání þárových kódĤ je možné provádČt za pomoci þteþky þárových kódĤ. Po naþtení jsou jednotlivé þárové kódy výĜezĤ uloženy do þteþky a po pĜenosu do databáze jsou identifikovány. Na základČ identifikace výĜezu je pĜiĜazen prĤmČr, délka, kvalita a kubatura odpovídající pĜejímce. Stav naþtených výĜezĤ je uložen do nového formuláĜe s aktuálním datem. Tento formuláĜ poslouží jako nový výchozí stav pro databázi výĜezĤ. DĤležité pĜi inventuĜe je nezapomenout na výĜezy umístČné na zakládacím dopravníku pilnice. Nový výchozí stav uložených výĜezĤ (nová inventura) je porovnána s teoretickou inventurou skladu, která je generována informaþním systémem. Pokud byla evidence výĜezĤ vedena správnČ, nemČlo by dojít k odchylce mezi skuteþnČ provedenou inventurou a teoretickou inventurou. Teoretická inventura je poþítána tak, že je brán výchozí stav (poslední provedená inventura) a k nČmu jsou pĜiþteny naskladnČné výĜezy z databáze pĜíjemka výĜezĤ na sklad. Od tohoto množství jsou odeþteny výĜezy, které byly prodány, a výĜezy, které byly poĜezány v provozu pilnice. Rozdíl skuteþné a teoretické inventury je vyobrazen ve formuláĜi „chybČjící výĜezy“ a pĜípadnČ vytištČn jako písemný dokument. Tyto výĜezy je pak možné odeþíst z evidence napĜíklad vyskladnČním pro úþely vytvoĜení podvalĤ apod. 9.2.2 OvČĜování modelu IS v praxi- Modul provozu pilnice V tomto modulu je využíváno modulu pĜípravy výroby, kdy jsou vytváĜeny poĜezové obrazce pro jednotlivé výĜezy s ohledem na kvalitu a výtČž Ĝeziva v podobČ okenních lamel a produktĤ pro lepení BSH hranolĤ. Výjimkou nezĤstává ani truhláĜské Ĝezivo jako jsou fošny. Modul pĜípravy výroby umožĖuje koordinaci poĜezu ϭϭϴ
s ohledem na množství kulatiny a jejích parametrĤ. Na základČ vygenerovaných parametrĤ kulatiny jsou pĜipraveny vhodné skladby poĜezu. Cílem je dosažení co možná nejvČtší výtČže okenních lamel s radiálním a poloradiálním prĤbČhem vláken. PoĜezové obrazce jsou stanovovány tak, aby byly vytíženy všechny poĜezové stroje s co možná nejvyšší výtČží Ĝeziva. Myšlenka výroby lamelového pĜíĜezu za použití kombinace kmenové pásové pily a rámové pily je velmi zajímavá. A to z pohledu snadného pĤlení výĜezĤ s možností vyĜíznutí stĜedu a následného rozmítání pĤlek na rámové pile. Lamely vzniklé z poĜezu rámové pily jsou optimalizaþnČ omítány soubČžnČ s hranou obliny na poloautomatickém krátícím a omítacím uzlu combimes, aby byla zachována rovnoletost vláken lamely. Je tak dosahováno vysoké výtČže radiálního a poloradiálního Ĝeziva (lamel) s rovnoletým prĤbČhem vláken v délce Ĝeziva. Díky rámové pile je snížen i proĜez, který je dán malou tloušĢkou pilových listĤ. TloušĢka pilových listĤ rámové pily je výraznČ nižší nežli tloušĢka bČžnČ používaných pilových kotouþĤ rozmítacích pil.
9.2.2.1 PĜíprava poĜezových schémat PĜi pĜípravČ poĜezových schémat je využito softwaru od firmy Alva pro vytváĜení poĜezových schémat. UtvoĜený poĜezový obrazec je možné vytisknout a uložit v podobČ obrázku nebo þíselného kódu tak, aby jej bylo možné po sléze porovnat s parametry
poĜezu,
získanými
z jednotlivých
poĜezových
strojĤ.
Generátor
poĜezového plánu poþítá výtČž stĜedového a boþního Ĝeziva, umístČného do poĜezového obrazce. Díky možnosti optimalizace boþního Ĝeziva je možné výtČž ve výrobČ zvýšit. Bohužel vČtšinou se pohybuje reálná výtČž o nČco níže nežli výtČž teoretická. VytvoĜené poĜezové schéma je možné elektronicky pĜenést do obslužné kabiny pásové pily kde je uloženo do Ĝídícího poþítaþe a obsluze pily je pak umožnČn výbČr vhodné alternativy poĜezu. Možnost vytváĜení poĜezového schématu je viditelné na obrázku þ. 44.
ϭϭϵ
Obrázek þ. 44 VytváĜení poĜezového schématu pro poĜez okenních lamel
9.2.2.2 Sledování poĜezu výroby Z poĜezového listu vyskladnČných výĜezĤ je možné pĜiĜazením poĜezových schémat vygenerovat teoretické množství výstupního Ĝeziva a to porovnat s realitou. Finální Ĝezivo je objektivním ukazatelem nČkolika faktorĤ jako je volba poĜezového schématu, využívání úzkých lamel pĜi omítání apod. U této sériové výroby je výraznČ složitČjší párování výstupního Ĝeziva a vstupního výĜezu než tomu bylo u provozu firmy Pila Facek. Zde je možné sledovat celkové objemy vstupu a výstupu a ne jednotlivých výĜezĤ a jim pĜipadající Ĝezivo. Je možné sledovat poĜez pásové pily, kterému je možné díky unikátnímu þárovému kódu pĜiĜadit výĜez a poĜezové schéma. PoĜez samotné pásové pily lze sledovat na základČ parametrĤ polohování poĜezového vozíku pily a parametrĤ z polohování frézy. Díky impulzu pro vložení a vyprázdnČní poĜezového vozíku, které lze ukládat z Ĝídícího poþítaþe je možné urþit ukonþení poĜezu a navalení nového výĜezu. Data o polohování je možno porovnat s navrhovanými poĜezovými obrazci a sledovat tak obsluhu stroje a využívání alternativ poĜezu. Díky nutnosti urþení toku Ĝeziva po poĜezu je možné sledovat smČr toku dané prizmy, pĤlky þi boþního Ĝeziva. Zda pokraþovalo k poĜezu rámovou pilou, omítací pilou nebo rozmítací pilou paul þi costa. Obdobou je omítání na optimalizaþní pile combimes, která umí pĜenést data o poþtu zpracovaných kusĤ, jejich délkách, tloušĢkách, šíĜkách a volených programech.
ϭϮϬ
Díky tČmto datĤm z Ĝídícího automatu je možné vysledovat užívání urþitých omítacích programĤ. Díky tomu je také možné kontrolovat obsluhu tohoto stroje. U rozmítacích pil a rámové pily je závČs pil pevnČ daný šíĜkovou skladbou Ĝeziva. Proto je možné využít maximálnČ informaci o poþtu zpracovaných kusĤ za jednotku þasu. Ukládání informace o prĤchodech je možno rozšíĜit o pĜiĜazení data a þasu prĤchodu prizmy poĜezovým strojem. Tím je možné sledovat využití kapacity stroje. FormuláĜ o vyžití pily Costa je k vidČní na obrázku þ. 45.
Obrázek þ. 45 FormuláĜ sledování výroby omítací a rozmítací pily costa
9.2.2.3 PĜehled vyrobeného Ĝeziva Tato þást informaþního systému je obrovskou výhodou pro sledování výroby a jejích produktĤ. Každé Ĝezivo vystupující z poĜezové linky, aĢ už se jedná o finální produkt v podobČ okenních lamel nebo polotovaru v podobČ prizem, je evidován v IS jako vyrobený paket. Do informaþního systému je zanesen každý vyrobený paket (balík) Ĝeziva. Do systému jsou ukládány parametry Ĝeziva, jako jsou jeho rozmČry, kvalita, poþet kusĤ Ĝeziva v paketu, výrobní smČna, mistr smČny þi osoby provádČjící paketování a skládání, datum a þas výroby. Po zadání tČchto parametrĤ je automaticky vygenerováno jedineþné identifikaþní þíslo paketu a spoþítána kubatura Ĝeziva. Po uložení do systému je automaticky vytištČn plastikový štítek, na kterém se nacházejí potĜebné informace vþetnČ unikátního þísla a jeho þárového kódu. Podoba štítku je vyobrazena na obrázku þ. 46.
ϭϮϭ
Obrázek þ. 46 Štítek pĜipevnČný na paket Ĝeziva vþetnČ þárového a þíselného kódu paketu
NáslednČ je možné všechny již uložené pakety vyhledat a uspoĜádat v evidenci nazvané soupis paketĤ, tak jak je vidČt na obrázku þ. 47. Pomocí této evidence lze vyhledat pakety dle omezujících parametrĤ (filtrĤ) zadávaných ve spodní þásti formuláĜe. Po vyhledání daného souboru paketĤ je možné provádČt další omezující výbČry z již vyhledané skupiny paketĤ pomocí zadávání dalších parametrĤ (filtrĤ). Jednotlivé omezené výbČry paketĤ je možné tisknout jako užiteþné pĜehledy nebo je využít jako písemnou formu evidence výroby. Jeden z vygenerovaných pĜehledĤ je k vidČní na obrázku þ. 48.
Obrázek þ. 47 Evidence nazvaná soupis paketĤ, kde jsou uloženy veškeré vyrobené pakety
ϭϮϮ
Obrázek þ. 48 Výpis paketĤ výroby k datu 27.4.2012 dle dĜeviny, kvality a rozmČrĤ jednotlivých lamel
Soubory paketĤ Ĝeziva jednotlivých výpisĤ je možné vybírat dle libosti, tak aby mohly být porovnány napĜíklad s výrobou z pĜedchozí smČny, s poĜezovými obrazci apod. PomČrnČ zajímavým ukazatelem je finální cena paketĤ. Po stisknutí tlaþítka ceny sortimentu mĤže být vytištČn pĜehled vyrobeného Ĝeziva po jednotlivých paketech vþetnČ jejich prodejní ceny. To je velmi zajímavá informace obzvláštČ pro obchodní a ekonomické oddČlení podniku. Taktéž je možné tento pĜehled využít jako ukazatel hodnotové výtČže. MĤže tak být na základČ ceny nakoupené kulatiny, ceny Ĝeziva a nákladĤ spojených s poĜezem ihned vykalkulován mČsíþní, týdenní, denní þi smČnový zisk. Pokud jsou uložena data poĜezu do výdejky kulatiny, je možné témČĜ okamžitČ porovnat surovinu vstupující do poĜezu s výstupním Ĝezivem, z þehož je vypoþítána prĤmČrná výtČž stĜedového Ĝeziva, boþního Ĝeziva nebo výtČž celková. Taktéž mohou být porovnány tržní ceny kulatiny a Ĝeziva, na jejichž základČ mĤže být vypoþítána hodnotová výtČž.
ϭϮϯ
Z této evidence jsou následnČ pĜenášeny data jednotlivých paketĤ a v nich obsaženého Ĝeziva do skladových evidencí, jako jsou „mokrý sklad“, „suchý sklad“, sušárny, þi dodací list. Na základČ unikátního þísla paketu jsou v této databázi vyhledány potĜebné informace (data), které jsou užity napĜíklad pĜi tvorbČ dodacího listu, nebo tvorbČ pĜehledu jednotlivých skladĤ. 9.2.2.4 Evidence mezd a mzdových nákladĤ Každý provoz se potýká s problematikou mezd, docházky a mzdových nákladĤ. V tomto pilaĜském provozu byla jako souþást IS zavedena docházka zamČstnancĤ, kterou vyplĖuje mistr smČny (z dĤvodu kontroly). To znamená, že docházka je vyplĖována ruþnČ. Ovšem tento informaþní systém je pĜipraven tak, že do budoucna bude možné pĜejít na vytváĜení automatické docházky provádČné pomocí þipu pĜidČleného každému zamČstnanci. Každý þlovČk obdrží vlastní þip, kterým, bude potvrzovat svĤj pĜíchod, odchod a pĜerušení. Díky známé pracovní dobČ a pĜesnému zaĜazení þlovČka je možné sledovat ihned po doplnČní docházky pĜítomnost jednotlivých pracovníkĤ, jejich mzdy a aktuální náklady vznikající zamČstnavateli. To je velmi užiteþné, protože právČ mzdy mohou tvoĜit až 20% nákladĤ poĜezu. Pro evidenci docházky slouží jednoduchá databáze zamČstnancĤ, kde jsou uloženy veškeré osobní informace o zamČstnanci, jako je rodné þíslo, adresa, telefon atd. NejvČtší komplikací této þásti informaþního systému je ochrana osobních údajĤ, která musí být v souladu se zákonem 101/2000 Sb. To znamená, že daná databáze vyžaduje pĜísnou ochranu proti vniknutí z vnČjšího prostĜedí, zabezpeþení pĜístupĤ k dané databázi apod. Protože je celý informaþní systém umístČn na serveru, který je pĜipojen k internetové síti, muselo být provedeno dvojí zabezpeþení a nČkolika úrovĖové zabezpeþení pĜístupĤ uvnitĜ databáze. FormuláĜ pro zápis odpracovaných hodin je k vidČní na obrázku þ. 49. Jsou zde zahrnuty kolonky dovolená, základní pracovní doba, pĜesþas, lékaĜ a další paragrafy, které umožĖují zamČstnanci absenci v zamČstnání. Díky podrobnému ukládání informací je možné sledovat docházku zamČstnancĤ z nČkolika pohledĤ. NapĜíklad maximální poþet pĜesþasových hodin. Poþet absencí z dĤvodu zdravotního stavu zamČstnance atd. Tato databáze umožĖuje vytvoĜení jakéhosi profilu zamČstnance, který mĤže posloužit pĜi osobním ohodnocení.
ϭϮϰ
Obrázek þ. 49 Databáze mezd a evidence docházky zamČstnancĤ
9.2.3 OvČĜování modelu IS v praxi- Modul skladového hospodáĜství Pod pojmem skladové hospodáĜství si pĜedstavte veškeré sklady, které má firma k dispozici. AĢ už se jedná o kulatinu, o Ĝezivo, dĜevní odpady, oleje, þi náhradní díly. V tomto modulu je možné vytvoĜit evidenci jakéhokoliv skladu. Ve firmČ Holz-Schiller je vytvoĜena databáze pro sledování pohybu paketĤ Ĝeziva a databáze dĜevních odpadĤ. Tyto prvky databáze jsou pro pilaĜský provoz nejdĤležitČjší a nejzákladnČjší. Za pomoci modulu skladového hospodáĜství je možné sledovat skladovací kapacitu a její vytíženost tak, jako sledování pohybu paketĤ mezi jednotlivými sklady. Informace uložené v databázi umožĖují sledování þasového intervalu skladování jednotlivých paketĤ a jejich Ĝeziva. Tyto data lze využít napĜíklad pro analýzu výroby Ĝeziva a jeho poptávky. Pokud bude paket Ĝeziva uložen na skladu po dobu 6 mČsícĤ, asi se jedná o ménČ žádaný produkt, který nemá smysl vyrábČt na sklad. Nebo se jedná o chybu skladníka, který by mČl tento paket naložit mezi prvními, zatímco expeduje pakety s þerstvým Ĝezivem shodných parametrĤ. 9.2.3.1 Databáze skladu s þerstvČ poĜezaným Ĝezivem Provozovatelé této databáze používají název „mokrý sklad“. Toto pojmenování si vysloužila díky evidenci naskladnČných paketĤ s þerstvým Ĝezivem, aĢ už nakoupeným nebo právČ vyrobeným.
To znamená, že jsou na sklad ukládány
ϭϮϱ
pakety s Ĝezivem, které vykazuje vysoký obsah vody, takĜíkajíc „syrové Ĝezivo“ (bČžná relativní vlhkost okolo 35-65%). Evidence skladu pĜebírá informace o paketech a jejich Ĝezivu na základČ identifikaþního kódu paketu, který je vytištČn na plastovém štítku pĜipevnČném na paketu Ĝeziva. Toto identifikaþní þíslo je ojedinČlé, takže díky nČmu databáze spáruje databázi evidence skladu s databází pĜehledu vyrobeného Ĝeziva (viz. kapitola 9.2.2.3) nebo s databází evidence nákupu Ĝeziva. Evidence nákupu Ĝeziva není v této firmČ zavedena, protože pilaĜský provoz Holz-schiller Ĝezivo nenakupuje. Tuto evidenci a její funkþnost jsem si ovČĜil v dobČ mé praxe v tehdejší firmČ Haas Fertigbau Chanovice. Tak zvané naskladnČní paketu mĤže být provedeno ruþnČ nebo automaticky pomocí þteþky þárového kódu. Každý Ĝidiþ, který pĜeváží Ĝezivo pomocí vysokozdvižných vozíkĤ nebo jiných manipulátorĤ, je vybaven þteþkou þárového kódu, kterou z kabiny svého vozíku (manipulátoru) naþítá jednotlivé þárové kódy pĜevážených paketĤ a pĜiĜazuje je na jednotlivé sklady. Na konci smČny nebo v dobČ polední pauzy dojde k pĜesunu dat ze þteþky þárového kódu do formuláĜe patĜiþného skladu. Tím dochází k automatické aktualizaci skladového hospodáĜství. V souþasné dobČ jsme ve spolupráci s ing. JiĜím Korcem vyzkoušeli rozdČlení skladu na jednotlivé kóje, které obdržely své þíslo. ěidiþ vozíku tak ukládá identifikaþní þíslo paketu pod þíslo kóje, kde se paket nachází. Tento zpĤsob se zdá být velmi praktický z dĤvodĤ dohledávání paketĤ pĜi pĜevozech þi exportu. Problém, který vyvstává, je závislý na peþlivosti zamČstnance. Pokud zamČstnanec uloží paket pod jiné þíslo kóje, mĤže vyvstat stejný problém s dohledáváním paketu jako dĜíve. I s tímto problémem se dá bojovat pomocí þárového kódu, který bude umístČn na sloupku dané kóje. ZamČstnanec sejme þteþkou þárového kódu nejprve þíslo kóje þi sušárny a teprve po té identifikaþní þíslo paketu. PĜi pĜenosu dat ze þteþky do Ĝídícího poþítaþe dochází ke kontrole úplnosti údajĤ. Pokud nemá paket pĜiĜazené þíslo kóje, objeví se na obrazovce. Eliminace pĤvodní chyby je výrazná, kdy se chybovost pohybuje okolo 0,9-1,8 % z objemu. To znamená pĜi pĜevozu 100 ks paketĤ jsou 1až 2 pakety nezaĜazené. Taktéž je využíváno ukládání jména Ĝidiþe provádČjícího pĜevozy paketĤ pĜi ukládání dat ze þteþky þárového kódu, takže je možné zpČtnČ dohledat, kdo danou chybu zpĤsobil. Na základČ zpČtných pĜehledĤ je pak možné vyhodnotit spolehlivost jednotlivých zamČstnancĤ a pĜijmout potĜebná opatĜení.
ϭϮϲ
FormuláĜ pro vkládání a aktualizaci skladu je k vidČní na obrázku þ. 50. V uvedeném formuláĜi se nacházejí veškeré informace o datu naskladnČní, identifikaci paketu, informacích o Ĝezivu, poþtu kusĤ Ĝeziva, objem Ĝeziva, kód vyrobeného zboží, na jehož základČ je možné pĜiĜadit jednotlivým paketĤm Ĝeziva ceny z ekonomického systému helios. To vše je možné dohledat v databázi každého skladu. Taktéž je možné vytisknout pĜehledy podle pĜedem zadaných parametrĤ, napĜíklad smrkové Ĝezivo tloušĢky 30 mm šíĜky 138 mm pohledové kvality A radiální prĤbČh vláken. Díky takto specifikovaným parametrĤm jsou vyhledány pakety obsahující požadované Ĝezivo. Pod výpisem paketĤ je provedena suma objemĤ pĜípadnČ i tržních cen bez DPH. Takovýto pĜehled je k vidČní na obrázku þ. 51.
Obrázek þ. 50 FormuláĜ evidence skladu s þerstvČ poĜezaným Ĝezivem
Další potĜebou vycházející z praxe je rezervace nebo pĜiĜazení objednávky danému paketu Ĝeziva. To lze provést pĜímo v zadávacím formuláĜi skladu viditelného na obrázku þ. 50. PĜíklad pĜiĜazení rezervace je viditelný i na podrobném výpisu uvedeném na obrázku þ. 51, kde je provedena rezervace paketu þ. 080909201 pro výrobu firmy Holz-Schiller v Klatovech. Stejným zpĤsobem je možné pĜiĜadit þíslo objednávky jiného zákazníka.
ϭϮϳ
Obrázek þ. 51 Podrobný výpis paketĤ skladu s daným typem Ĝeziva
9.2.3.2 Databáze skladu s umČle vysušeným Ĝezivem Provozovatelé této databáze používají název „suchý sklad“. Toto pojmenování si tato þást databáze vysloužila díky ukládání informací o umČle vysušených paketech Ĝeziva. Tato databáze funguje stejným principem jako databáze „mokrého skladu“ jen s tím rozdílem, že je u daného paketu uložena informace o koneþné vlhkosti, které bylo docíleno v sušárnČ Ĝeziva bČhem procesu sušení. V pĜípadČ ukládání sušícího Ĝádu ještČ identifikaþní þíslo daného sušícího programu sušárny. Tuto možnost mám vyzkoušenou z provozu firmy Haas Fertigbau Chanovice, kde se nacházelo 22 velkokapacitních sušáren. Informace o pĜesunu paketĤ je možné zadat ruþnČ nebo pomocí automatického pĜenosu dat ze þteþky þárových kódĤ. Do této þteþky naþítá þárový kód Ĝidiþ manipulaþního vozíku vždy po pĜevezení paketu do daného místa. OpČt na konci smČny nebo bČhem polední pauzy dojde k pĜesunu dat do databáze skladového hospodáĜství. StejnČ jako v pĜípadČ skladu s þerstvČ vyrobeným Ĝezivem je možné i zde vytvoĜit podrobný pĜehled paketĤ a jednotlivého Ĝeziva. Díky možnosti zadávání parametrĤ (filtrĤ) je možné vygenerovat urþitý typ Ĝeziva odpovídajícího požadavkĤm. Taktéž je možné provést rezervaci þi pĜiĜazení þísla objednávky stejnČ jako u pĜedchozího skladu Ĝeziva. Vyjma tČchto informací je v pĜípadČ zavedení modulu IS nazvaného „sušící programy sušárny“, sledovat sušící proces daného paketu Ĝeziva.
ϭϮϴ
9.2.3.3 Databáze sušáren Ĝeziva Základ této þásti databáze je shodný se základem pĜedchozích skladĤ Ĝeziva. Rozdíl je pouze v tom, že u sušáren jsou zadávány informace o sušárnČ (nejþastČji þíselné oznaþení sušárny), datu a þasu zahájení procesu sušení, poþáteþní vlhkosti ad. Informace o zavezeném paketu jsou do databáze zaneseny stejným zpĤsobem jako u pĜedchozích dvou skladĤ Ĝeziva. Existuje možnost zadání ruþnČ, nebo pomocí automatického pĜenosu dat ze þteþky þárového kódu. PĜi zavážení sušárny Ĝidiþ manipulaþního vozíku ukládá þísla paketĤ do þteþky þárového kódu, nebo píše þísla pĜevezených paketĤ do pĜedem pĜipraveného pĜepravního listu. NáslednČ jsou data ze þteþky þárového kódu automaticky pĜevedena do databáze, nebo musí povČĜená osoba pĜepsat do databáze identifikaþní kódy pĜevezených paketĤ z pĜepravního listu. PĜi opisování je dokázána 3 krát vyšší chybovost zpĤsobená lidským faktorem nežli u paketĤ naþítaných ze þteþky þárového kódu.
Obrázek þ. 52 Podrobný výpis paketĤ sušárny þ.1 po dokonþení procesu sušení
Po spuštČní sušárny jsou buć ruþnČ, nebo automaticky zaneseny informace o datu spuštČní sušárny, poþáteþní vlhkosti Ĝeziva a zvoleném sušícím programu. Pokud je propojen Ĝídící automat sušárny s databází IS, je možné v pravidelných
ϭϮϵ
intervalech ukládat data o prĤbČhu sušení spoþívající v zápisu data a þasu, poklesu vlhkosti Ĝeziva, informace o teplotČ, psychometrickém rozdílu ad. I z této evidence je možné vytisknout výpis Ĝeziva uloženého v sušárnČ buć jako sumární pĜehled, nebo výbČr daného typu Ĝeziva. VýbČr daného druhu Ĝeziva mĤže být užiteþný napĜíklad pro plánování výroby v druhovýrobČ. Ukázku celkového výpisu sušárny po ukonþení procesu sušení je možné shlédnout na obrázku þ. 52 9.2.3.4 Evidence dodacích listĤ Ĝeziva- vyskladnČní paketĤ Evidence dodacích listĤ slouží pro vytvoĜení dokladu dodacího listu. Dodací list je vypisován pro úþely exportu Ĝeziva z firmy, nebo pĜi vyskladnČní paketĤ Ĝeziva zpČt do výroby (velmi omezené množství). V každém dodacím listu musí být uvedeno þíslo dodacího listu, datum vystavení, adresa a identifikace dodavatele a odbČratele, þíslo vozidla, jméno Ĝidiþe nebo osoby pĜebírající zboží, jméno osoby provádČjící vystavení dodacího listu a nejlépe pĜepravce. V neposlední ĜadČ musí být na dodacím listu uveden podrobný výpis pĜepravovaného Ĝeziva. Pro zadání veškerých zmínČných informací slouží zadávací formuláĜ znázornČný na obrázku þ. 53. Díky možnosti zadání unikátních þíselných kódĤ (þárových kódĤ) paketu je vystavení dodacího listu formalitou. Vypsání þísel paketĤ je možné provést ruþnČ nebo opČt za pomoci pĜenosu dat ze þteþky þárových kódĤ. Po zadání þísel paketĤ jsou do dodacího listu naþteny potĜebné informace o Ĝezivu (kvalita, rozmČr, kubatura, þíslo zbožového kódu apod.) z databáze evidence daného skladu. Po uložení dodacího listu dojde k jeho vytištČní do papírové podoby viz. obrázek þ. 54. Ve formuláĜi pro vytváĜení dodacího listu se nacházejí tlaþítka, která umožĖují export dat do ekonomického úþetního systému helios, nebo export dat do exelové tabulky, kterou je možno odeslat odbČrateli pro úþely snazšího naskladnČní þi zavedení dat do databáze þi ekonomického systému odbČratele. Taktéž je možné vygenerovat a vytisknout pĜehled všech dodacích listĤ, nebo dodacích listĤ vybraných dle odbČratele, Ĝeziva, dopravce ad. Na základČ tČchto informací je možné analyzovat jednotlivé odbČratele napĜíklad dle množství a skladby odebraného Ĝeziva, ceny Ĝeziva a dalších faktorĤ. Pakety, které jsou uloženy do databáze dodacího listu, jsou automaticky vyskladnČny ze skladu, kde se právČ nacházely. AĢ už se jedná o výrobu, mokrý þi suchý sklad nebo pĜímo sušárnu. Tím je zajištČn automatický odpis spotĜebovaných
ϭϯϬ
þi expedovaných paketĤ. Jen tak je možné sledovat tzv. on-line sklad (aktuální skladové množství Ĝeziva a jeho skladba).
Obrázek þ. 53 Zadávací formuláĜ pro vytvoĜení dodacího listu
Obrázek þ. 54 Tisková podoba dodacího listu
ϭϯϭ
9.2.3.5 Inventura Ĝeziva skladového hospodáĜství Žádný sklad se neobejde bez provádČní inventarizace skladu. I v naší databázi bylo na tuto skuteþnost pomyšleno, a proto vznikla databáze inventury skladĤ. Princip inventury spoþívá v teoretickém výpisu paketĤ jednotlivých skladĤ (mokrý sklad, suchý sklad, sušárny). Ve výpisu jsou vyobrazeny pakety, které by mČly být v danou dobu na skladČ. Tento soupis vznikne tak, že teoretická inventura skladu zapoþítává poþáteþní stav paketĤ na skladČ (skuteþnČ provedená inventura za poslední inventarizaþní období), ke kterému se automaticky pĜiþtou veškeré pakety naskladnČné z výroby. NáslednČ jsou odstranČny pakety, které byly pĜevezeny do jiného skladu a pakety které již byly expedovány (podloženo evidencí dodacích listĤ Ĝeziva). Díky prolínání více þástí systému dojde k pĜesnému výpisu všech paketĤ, které mají být v daný okamžik na skladČ. Dnem provedení inventury dojde k založení nových formuláĜĤ skuteþné inventury jednotlivých skladĤ. Veškeré pakety umístČné na skladech jsou zapisovány do þteþky þárového kódu a následnČ jsou pĜeneseny do novČ vytvoĜených formuláĜĤ inventury. Po uzavĜení inventury (dokonþení naþtení všech paketĤ všech skladĤ) jsou formuláĜe uloženy jako nový výchozí stav. V tuto chvíli probČhne porovnání právČ provedené inventury skladĤ a teoretické inventury skladĤ. Rozdíl je vyobrazen na obrazovce, pĜípadnČ vytištČn do papírové podoby. V tomto výpisu jsou vypsány veškeré chybČjící pakety, které se v inventuĜe neobjevily. NejþastČjší chybou, která na skladech vzniká, je špatné vyskladnČní paketĤ Ĝeziva, které bylo výrobou upraveno na jiné Ĝezivo nebo Ĝezivo, které bylo pĜeĜazeno do nižší jakostní tĜídy napĜíklad z dĤvodu dlouhodobého skladování. Výpis tzv. „nezvČstných paketĤ“ je viditelný na obrázku þ. 55. Zde je napĜíklad viditelný výpis paketĤ s modĜínovým Ĝezivem, které bylo pĜevedeno na Ĝezivo s horším stupnČm kvality a nebylo správnČ vyskladnČno. U takových paketĤ je možné provést užší výbČr, zadání dĤvodu vyskladnČní a provést vyĜazení paketĤ ze skladu. Pod tlaþítkem „hĜbitov paketĤ“ (komická forma popisu pro dodateþnČ vyskladnČné pakety) je možné shlédnout všechny dodateþnČ vyskladnČné pakety a dĤvod jejich dodateþného vyskladnČní. Je možné, že se díky takto provedené inventuĜe pĜijde i na Ĝezivo, které mohlo být firmČ odcizeno.
ϭϯϮ
Obrázek þ. 55 Podrobný výpis paketĤ, které nebyly nalezeny v podrobné inventuĜe
9.2.3.6 Evidence historie paketĤ Pod pojmem historie paketĤ si lze pĜedstavit sledování pohybu daného paketu Ĝeziva v rámci skladĤ firmy. Evidence historie paketĤ zaznamenává data, kdy došlo ke zmČnám pohybu paketu napĜíklad mezi sklady, kdy byl paket naþten do inventury (v kolika inventurách se vyskytoval), až do doby kdy byl paket vyskladnČn. Takováto evidence umožĖuje sledování toku materiálu uvnitĜ skladĤ, vþetnČ možnosti optimalizace skladového hospodáĜství. Takovým ukazatelem je napĜíklad obmČna skladu, nebo prĤmČrná doba uložení paketu s Ĝezivem o rozmČru 30x138 kvalita BC až do doby vyskladnČní apod. Takovéto informace umožĖují optimalizovat výrobkovou Ĝadu pĜípadnČ uspoĜádání skladu z dĤvodu sledování logistiky firmy. FormuláĜ, ve kterém je možné sledovat historii paketĤ s následnou možností výbČru parametrĤ Ĝeziva je k nahlédnutí na obrázku þ. 56. ěádek s þernČ zabarveným þíslem paketu 81123001544 má vypsanou historii níže, ze které vyplývá: datum vzniku výroby 2.1.2012, dne 31.1. 2012 byl zaznamenán v inventuĜe skladu, dne 29.2.2012 byl zaznamenán ve druhé inventuĜe skladu, dne 13.3.2012 byl uložen do sušárny þ. 2 zaevidován ve výkazu þ.274. Ukonþení procesu sušení dne 20.3.2012 s koneþnou vlhkostí 10%. Dne 21.3 2012 byla vytvoĜena rezervace pro pana Jílka ve výkazu 7633 a dne 22.3.2012 byl vyskladnČn a expedován na dodacím listu 10994 jako paket se suchým Ĝezivem.
ϭϯϯ
Obrázek þ. 56 FormuláĜ pro sledování historie paketĤ
Obrázek þ. 57 Vygenerování obmČny skladu dle parametrĤ Ĝeziva
Ve formuláĜi uvedeném výše je vyobrazena prĤmČrná doba obmČny skladu dle skladby Ĝeziva. ěezivo je Ĝazeno dle dĜeviny rozmČru a kvality Ĝeziva. Ve sloupci obmČna skladu jsou pak vypsané prĤmČrné doby mezi výrobou a vyskladnČním Ĝeziva. NapĜíklad v pĜípadČ vyobrazeného borového Ĝeziva je doba vyskladnČní dána ϭϯϰ
dobou sušení a skladování daného Ĝeziva. U nČkterých rozmČrĤ Ĝeziva a jejich kvalit se prĤmČrná doba obmČny skladu výraznČ liší. 9.2.3.7 Evidence vyprodukovaného dĜevního odpadu Protože není ve firmČ Holz-Schiller taková provázanost pĜípravy výroby a poĜezu jako je napĜíklad ve firmČ Pila Facek, nelze brát v potaz teoreticky vypoþtené množství dĜevních odpadĤ. Odchylka by byla oproti realitČ pĜíliš vysoká. Proto jsme se v této firmČ soustĜedili spíše na vytvoĜení tzv. pasivní evidence dĜevních odpadĤ. To znamená, že evidence odpadĤ je vedena na základČ vystavených spotĜebních a dodacích listĤ. Dodací list slouží jako prĤvodní doklad o nakládce a pĜepravČ dĜevního odpadu, ale také jako evidence. SpotĜební list je vystaven napĜíklad pĜi zavezení dĜevního odpadu do vlastní kotelny. Každý kamion, který je naložen dĜevním odpadem, je kubírován dle vnitĜních rozmČrĤ návČsu. NávČs je dle SPZ zaĜazen vþetnČ vypoþtených prostorových metrĤ do databáze vozidel. V této evidenci jsou vedeny údaje o Ĝidiþi, pĜepravní spoleþnosti a velikosti návČsu. Po naložení dĜevním odpadem je váha soupravy kontrolována vážením. V pĜípadČ, že je plnČ naložen, je uvedené množství z evidence návČsu potvrzeno a uloženo do databáze dodacího listu dĜevního odpadu. Pokud je množství dĜevního odpadu menší, zmČĜí se a vypoþte objem prázdné þásti návČsu. Tento objem je následnČ odeþten z množství uloženého v evidenci návČsĤ. Na základČ uložených dodacích a spotĜebních listĤ, je možné tisknout pĜehledy souþtu expedovaných dĜevních odpadĤ. PĜehledy mohou být tištČny i jako omezené výbČry na základČ zadání omezujících parametrĤ, kterými jsou napĜíklad druh odpadu, den, odbČratel ad. Díky této možnosti je možné sledovat množství vzniklých dĜevních odpadĤ vĤþi spotĜebČ kulatiny. Nevýhodou je, že není možné brát odvezené množství odpadĤ jako pĜesné, protože záleží na poþtu odvezených kamionĤ, vlastní spotĜebČ a zbývající zásobČ. Ovšem jako doplĖkový ukazatel postaþuje. Naopak pomČrnČ pĜesným ukazatelem je dlouhodobý interval, kde se odchylka s rostoucí délkou intervalu snižuje. Je tak možné stanovit množství vyprodukovaného dĜevního odpadu za mČsíc, þtvrtletí, pololetí þi rok. Pro úþely sledování produkce dĜevních odpadĤ je dĤležité sledovat i vlastní spotĜebu. K tomu slouží tzv. pĜíjemky kotelny. V takové pĜíjemce je uveden datum a þas zavezení dĜevním odpadem, druh odpadu (kĤra, piliny…), množství v prm a osoba odpovČdná za pĜijetí. Tyto pĜíjemky jsou souþástí databáze dodacích listĤ, aby bylo možné vytvoĜit celkový souþet a tím i produkci dĜevních odpadĤ. ϭϯϱ
Z pĜíjemky dĜevního odpadu do kotelny je pak možné posoudit množství zpracovaného dĜevního odpadu, strukturu a pĜípadnČ i tržní cenu, o kterou podnik díky spalování pĜišel. U firmy Holz- Schiller bylo zjištČno, že redukování koĜenových nábČhĤ pokryje spotĜebu provozu kotelny po dobu 10-ti mČsícĤ v roce. Zbývající dva mČsíce v roce je kotelna zásobována pilinou a kĤrou. Kotelna tedy využívá nejménČ hodnotný materiál a pĜitom dodává dostateþné množství tepla pro provoz sušáren a truhlárny.
Obrázek þ. 58 FormuláĜ pro zadávání dodacího listu a pĜíjemky kotelny
Každý uložený dodací list je možno ihned pĜenést do ekonomického programu Helios, který automaticky vystaví fakturu dle dodacího listu na správný druh odpadu (uvedený kód zboží), správného množství a ceny a správného odbČratele. Zákazník pak pro možnou kontrolu obdrží fakturu vþetnČ dodacího listu. 9.2.4 OvČĜování modelu IS v praxi- Modul logistiky Modul logistiky nebyl v této firmČ plnČ spuštČn, prozatím se nachází ve fázi vývoje a ovČĜování. I v takto krátké dobČ je možné zaznamenat jisté úspory spojené s pĜevozem Ĝeziva a kulatiny. Úspory je dosahováno pĜevážnČ ve spotĜebČ pohonných hmot z dĤvodu úspory transportní vzdálenosti. Systém je ovČĜován na základČ poþtu pĜevezených paketĤ a kójí, kam je Ĝezivo ukládáno. Obdobné je i nastavení tĜídících boxĤ kulatiny, kdy je nejþetnČjší zastoupení výĜezĤ tĜídČno co možná nejblíže poĜezové lince. Taktéž skládky pro ukládání výĜezĤ jsou postaveny tak, aby nejobjemnČjší sortiment byl co nejblíže objektu pilnice.
ϭϯϲ
9.2.5 OvČĜování modelu IS v praxi- Evidence spotĜeby elektrické energie SpotĜeba elektrické energie je sledována pro každý stroj zvlášĢ. ElektrorozvadČþe jednotlivých strojĤ jsou vybaveny pĜevodníky, které snímají aktuální odbČr elektrického proudu. Pomocí Ĝídícího poþítaþe jsou informace o denní spotĜebČ zaznamenávány do tabulky, která prozatím slouží jako týdenní, mČsíþní a roþní pĜehled. Do budoucna se plánuje využití tČchto modulĤ pro sledování otupení nástrojĤ, a spotĜeby elektrické energie vztažené k danému poĜezovému obrazci. Do této fáze prozatím není tento modul dotvoĜen. Máme vyzkoušeno mČĜení otupení na rozmítací pile vztažené k danému poĜezu a rychlosti posuvu viz.obrázek þ. 18. Bohužel þas, který mohu bČhem zamČstnání vČnovat vývoji tomuto informaþnímu systému, mi nedovolil prozkoumat tuto problematiku blíže. Ale na základČ výsledkĤ z mČĜení provedeného na rozmítací pile vím, že lze tohoto modulu v praxi využít. MĤže být dosaženo úspory spoþívající v navýšení poþtu broušení nástrojĤ, což mĤže pĜinést kalkulovanou úsporu až 3,7% nákladĤ spojených s poĜízením nového typu nástroje a zkrácením doby servisu daného typu nástroje. 9.2.6 OvČĜování modelu IS v praxi- Kompatibilita pĜenášených dat s dalšími IS Velkou pozornost jsme vČnovali možnosti propojení námi vytvoĜeného IS s ekonomickými (úþetními programy). Naše úsilí pĜineslo „ovoce“ a informaþní systém pilaĜského provozu firmy Holz-Schiller je úspČšnČ propojen s úþetním programem Helios. Kompatibilita a pĜenos dat je ovČĜen dlouhodobým užíváním. DĤležitou þástí pro spojení nČkolika rĤzných databází je struktura importovaných dat a jejich formát. Pokud jsou tyto dodrženy, pak není problém s importem dat do jiné databáze. Základem propojení programu úþetnictví s naší databází je vytvoĜení tzv. kódĤ zboží, pod kterými jsou jednotlivé položky vedeny v úþetním programu.To znamená, že jsme museli pĜevzít a nebo vytvoĜit kódy jednotlivých produktĤ (zboží). Každé Ĝezivo, dĜevní odpad, kulatina atd. obdrželi vlastní þíselný kód produktu na jehož základČ je pĜiĜazována cena. Díky tČmto kódĤm je možné využívat pĜenos dat do ekonomických databází a systémĤ. Stejné propojení lze vytvoĜit i zpČtnČ, kdy do námi vytvoĜeného informaþního systému importujeme data o cenách jednotlivého „zboží“ (Ĝeziva, kulatiny apod.) Na základČ tČchto cen pak mĤžeme kalkulovat s náklady na nákup kulatiny, nebo ziskem z prodeje kulatiny, s náklady na mzdy zamČstnancĤ apod. Úspora, kterou systém pĜináší je evidentní. Úþetnictví a mzdy stíhá jedna osoba namísto dvou. Díky pĜenosu dat jako jsou pĜejímky kulatiny, dodací listy Ĝeziva þi dodací listy dĜevního odpadu odpadá velká þást práce, která ϭϯϳ
byla potĜebná pro zadání veškerých potĜebných údajĤ pro fakturaci, nebo ovČĜení pĜíchozích faktur. Taktéž bylo docíleno snížení chybovosti vzniklé lidským faktorem pĜi zadávání a kontrole potĜebných dat úþetních dokladĤ.
10
Vyhodnocení pĜínosu informaþního a optimalizaþního systému
Vyhodnocování pĜínosu opČt rozdČlím na dvČ pomyslné þásti, kdy budu popisovat pĜínos IS pro firmu PILA FACEK a pĜínos IS pro firmu HOLZ-SCHILLER. ObČ firmy se shodnou na skuteþném pĜínosu informaþního systému, který zpĜehlednil a zrychlil dostupnost k informacím a potĜebným datĤm. V obou pĜípadech má management lepší pĜehled o výrobČ. U firmy Holz-Schiller došlo k velké úspoĜe þasu a snížení chybovosti pĜi zadávání dat do úþetnického programu Helios, což má pĜíznivý vliv na možnost snížení poþtu zamČstnancĤ v oblasti fakturace. VšeobecnČ lze Ĝíci, že informaþní a optimalizaþní systém dokázal pomoci zvednout výkon strojního zaĜízení pilaĜského provozu, navýšit výtČž urþitých sortimentĤ, snížit náklady poĜezu a zdokonalit kontrolu nad celým provozem od personálu až po spotĜebu þi výstup materiálu.
10.1 PĜínos v provozu firmy PILA FACEK, s.r.o. V pilaĜském provozu této firmy bylo docíleno prokazatelné úspory v 6 bodech a to v pĜípravČ výroby, v optimalizaci pĜepravních vzdáleností kolejového manipulátoru, pĜi vyhodnocení výroby, ve zkrácení výrobního þasu zakázek, navýšení výkonu poĜezové linky a zvýšením výtČže díky využívání kmenĤ s ovalitou. Tyto body pozitivnČ pĜispČly ke snížení nákladĤ výroby. První úspory byly viditelné v oblasti pĜípravy výroby, kdy bylo docíleno automatickým
pĜenosem
dat
jednotlivých
zakázek
mezi
Ĝídícím
poþítaþem
manipulaþní linky a osobním poþítaþem personálu provádČjícího pĜípravu výroby, úspory v oblasti výtČže Ĝeziva a úspory þasu potĜebného pro zpracování jednotlivých zakázek. Na základČ pĜenesených dat a stanovených priorit jsou manipulovány dodané kmeny na požadované pilaĜské výĜezy, které jsou pĜiĜazovány jednotlivému Ĝezivu a dané zakázce. Informace o vyrobených výĜezech jsou ukládány zpČt do databáze pĜípravy výroby. Díky pĜesným datĤm popisujících výĜezy je možné optimalizovat výtČž Ĝeziva za pomoci softwaru pro návrh poĜezového obrazce. Což v pĜedchozím pĜípadČ nebylo možné. Díky této možnosti došlo k navýšení výtČže boþního Ĝeziva v prĤmČru o 1,23%. Pro ilustraci poslouží tabulka porovnáno nČkolik
kusĤ výĜezĤ a
þ. 10, kde je
jejich teoretické výtČže s výtČží skuteþnou.
ϭϯϴ
Pomocí dat získaných z databáze bylo možné upravit poĜezová schémata na daný výĜez tak, aby se co možná nejvíce zvýšila výtČž stĜedového a boþního Ĝeziva.
Tabulka þ. 10 Ukázka navýšení výtČže již v pĜípravČ výroby za využití informaþního systému
Díky spuštČní nové poĜezové linky tohoto provozu, bylo možné ovČĜit funkci a pĜínos námi navrženého informaþního systému. Význam úspory celkové výtČže v období od spuštČní linky až do souþasnosti je znaþný. Obsluha poĜezové linky a personál provádČjící pĜípravu výroby se dopouštČl znaþných chyb, které pĜímo ovlivĖovali výtČž Ĝeziva. NárĤst výtČže Ĝeziva byl viditelný a znaþný, ve druhém a tĜetím kvartálu roku 2011 se stoupání výtČže pozastavilo z dĤvodu dosažení maximálního využití výĜezu pĜi poĜezu na tomto typu poĜezového stroje. VýtČž je možné navýšit pouze využitím vhodných poĜezových obrazcĤ pro výĜezy s ovalitou. Oproti prvnímu þtvrtletí roku 2010 bylo bČhem následujících 6 þtvrtletí dosaženo úctyhodné úspory 6,43% z celkové výtČže Ĝeziva. ýímž se zvýšil zisk na 1m3 Ĝeziva o cca 205,- Kþ pĜi souþasných cenách Ĝeziva a kulatiny. PrĤbČh vzniku úspory výtČže Ĝeziva je znázornČn na grafu þ. 21.
ϭϯϵ
Graf þ. 21 Navýšení výtČže Ĝeziva v období mezi 1. þtvrtletím 2010 až 3. þtvrtletím 2011
Pokud setrváme ještČ chvilku u pĜípravy výroby, zjistíme, že došlo ještČ k úspoĜe þasu potĜebného na zpracování a výrobu pĜijaté zakázky. Tím se výroba stává mnohem flexibilnČjší a rychlejší. ýást úspory souvisí s navýšením výkonu samotné poĜezové linky, kdy je stejný poþet výĜezĤ zpracován rychleji. Další úspora þasu pro vytvoĜení zakázky byla docílena pĜiĜazením priorit pĜi zpracování nové zakázky. Od malých zakázek vČtšinou zákazníci oþekávají rychlé zpracování, protože jde pĜeci jen o: „pouhých 6 m3 dĜeva, nebo ne?“. To znamená, že pĜiĜazením priorit bylo umožnČno tomuto pilaĜskému provozu malým zákazníkĤm þasovČ vyhovČt. Z tohoto dĤvodu byly rozdČleny zakázky do objemových skupin <5m3 Ĝeziva, 5-10 m3 Ĝeziva, 10-15 m3 Ĝeziva a >15 m3 Ĝeziva. U první skupiny se podaĜilo pomocí optimalizace pracovních úkonĤ a stanovením správných priorit ušetĜit až polovinu þasu potĜebného na zpracování a výrobu zakázky do 5 m3 Ĝeziva. To znamená, že takovouto zakázku je nyní firma schopna vyĜešit a dodat do 2 pracovních dní. U zakázek 5-10 m3 Ĝeziva do 4 dní, u zakázek 10-15 m3 Ĝeziva do 7 pracovních dní a vČtších zakázek jak 15 m3 Ĝeziva se prĤmČrná dodací doba pohybuje okolo 14-ti pracovních dní. Dodací þasy se mohou zdát vysoké, ale vzhledem k poþtu zakázek (pĜevážnČ krovy a další stavební dĜíví) je tato doba velmi pozitivní. Graf vývoje doby zpracování zakázky je možné shlédnout na grafu þ. 22.
ϭϰϬ
Graf þ. 22 Vyobrazení úspory þasu pĜi zpracování rĤznČ velkých zakázek
Z trendových funkcí grafu vyplývá, že malé zakázky (do 10 m3 Ĝeziva) zaznamenali témČĜ okamžité snížení þasu potĜebného pro vytvoĜení a výrobu dané zakázky. Díky polynomickému trendu a regrese tĜetího Ĝádu je možné vyvodit závČr, že doba potĜebná pro vytvoĜení a výrobu malé zakázky (do 10 m3 Ĝeziva) se dále nebude snižovat nebo jen s minimálním poklesem. Naopak trendová rovnice u zakázek o velikosti 10-15 m3 Ĝeziva poukazuje na možný nárĤst pĜedpokládané doby potĜebné pro vypracování a výrobu takto velkých zakázek. Trendová funkce velkých zakázek (nad 15 m3 Ĝeziva) je velmi promČnná a pĜedpokládá ustálení doby potĜebné na zpracování a výrobu takto velkých zakázek v oblasti 14-ti pracovních dní. Doba potĜebná pro vyhotovení a výrobu takto velkých zakázek je závislá na jejich objemu a velikosti. KaždopádnČ díky tomuto informaþnímu systému došlo k úspoĜe þasu potĜebného na výrobu rĤznČ velkých zakázek na 1/3 až ½ þasu. Další úspory bylo dosaženo v oblasti samotné poĜezové linky, kde díky sledování jednotlivých poruch a jejích þetností, došlo za pomoci výrobce strojního zaĜízení k navýšení výkonu poĜezové linky. Úpravy provedené ze strany dodavatele spoþívaly v odstranČní jistých technických nedokonalostí zaĜízení a v úpravČ Ĝídícího softwaru poĜezové linky. PostupnČ došlo k úspoĜe prostojových (ztrátových) þasĤ, které v poþátku pĜedstavovali až 26% výrobního (produktivního) þasu. Za pomoci výrobce stroje a úprav poĜezových schémat došlo ke snížení prostojových þasĤ až na ϭϰϭ
hodnotu 4,3 %, která pĜedstavuje bČžnČ vznikající komplikace ve výrobČ zpĤsobené odlišností jednotlivých pilaĜských výĜezĤ a jejich rostlé struktury dĜeva. PĜi bČžné osmihodinové smČnČ pĜedstavují prostoje poĜezové linky dobu cca 20 min. I nadále jsou sledovány poruchy stroje a zaĜízení, jejich þetnost a pravidelnost výskytu. Cílem i nadále zĤstává tento neefektivní þas minimalizovat. Vývoj úspory výrobního þasu po zavedení modulu poruch do IS je možné sledovat na grafu þ. 23.
Graf þ. 23 PrĤbČh úspory výrobního þasu poĜezové linky
Z grafu þ. 23 je patrné, že docházelo ke skokovému úbytku prostojového (neefektivního) þasu. Tento skok je dán jednotlivými návštČvami odborníkĤ výrobce strojního zaĜízení, kteĜí potĜebnými úpravami docílili snížení ztrátových þasĤ poĜezové linky. Z polynomické trendové funkce vyplývá, že je možné provést ještČ drobné úspory v oblasti ztrátových þasĤ. Bohužel nebude nikdy možné dosáhnout jejich plné eliminace. Díky pomČrnČ velké eliminaci ztrátových þasĤ výroby a pĜizpĤsobení poĜezových schémat (optimalizace poþtu prĤchodĤ jednotlivých výĜezĤ), došlo k navýšení poĜezové kapacity výrobní linky. Postupné navyšování poĜezové kapacity linky je patrné z grafu þ. 24, kde je patrný nárĤst výrobní kapacity pĜi porovnání 1-3 þtvrtletí roku 2010 a roku 2011. Pokles zaznamenaný ve 4. þtvrtletí roku 2010 a 1. þtvrtletí 2011 je zpĤsoben odstavením technologie v dobČ 21.12.2010- 5.1.2011 a menší poptávkou po stavebním Ĝezivu ovlivnČné zimním obdobím. Ovšem bČhem druhého a tĜetího þtvrtletí došlo k navýšení poĜezové kapacity o cca 2500 m3 kulatiny. Logaritmický prĤbČh funkce však naznaþuje možnost dalšího navýšení výkonu linky. Dle trendu bude prĤbČh navýšení poĜezového výkonu linky stále pomalejší. ϭϰϮ
Graf þ. 24 PrĤbČh navýšení výkonu poĜezové linky
Výrazným navýšením poĜezové kapacity linky došlo k další úspoĜe. Tentokrát v úspoĜe režijních nákladĤ spojených s provozem poĜezové linky. S rostoucím množstvím poĜezané dĜevní hmoty ve stejném výrobním þase rostou i režijní náklady spojené s provozem poĜezové linky. Náklady rostou hlavnČ z dĤvodu navýšení odbČru elektrické energie, zvýšené potĜeby obmČny Ĝezných nástrojĤ a údržby. RĤst režijních (provozních) nákladĤ však není pĜímo úmČrný rĤstu objemu poĜezané kulatiny. Díky navýšení poĜezu linky došlo i pĜes rĤst provozních nákladĤ ke snížení režijních nákladĤ vztažených na 1 m3 kulatiny. Na grafu þ. 25 je viditelná míra snížení nákladĤ vztažených na poĜez 1m3 kulatiny.
3
Graf þ. 25 Vývoj režijních nákladĤ vztažených na 1m Ĝeziva
Jelikož se jedná o lineární trendovou funkci, která popisuje prĤbČh snížení režijních nákladĤ na poĜez 1m3 kulatiny, je možné pĜedpokládat pĜi dalším ϭϰϯ
navyšování poĜezové kapacity stroje snížení nákladĤ na poĜez 1 m3 kulatiny. Míra nákladovosti se však mĤže mČnit v závislosti na strategii vedenou hlavnČ v oblasti Ĝezných nástrojĤ, jejich servisu a údržby poĜezové linky. StejnČ tak jako pokles režijních nákladĤ na poĜez 1 m3, je možné zaznamenat pokles mzdových nákladĤ vztažených na 1m3 kulatiny pĜi zvýšení poĜezové kapacity výrobní linky. Trendová funkce mzdových nákladĤ je taktéž lineární klesající, jen z dĤvodu postupného navyšování mezd zamČstnancĤ v þase je tato funkce ménČ strmá. S navýšením poĜezové kapacity sice klesají náklady na poĜez 1 m3 kulatiny, ale cena 1 m3 kulatiny stále roste. To je patrné z grafu þ. 26, který zaznamenává prĤbČh nákladĤ spojených s poĜezem v þase. Tento graf kalkuluje s navýšením poĜezové kapacity linky v uplynulém období. Pro dokreslení celé situace vstupních nákladĤ je v grafu zahrnuta ještČ kĜivka vývoje tržní ceny Ĝeziva s ohledem na výtČž Ĝeziva.
3
Graf þ. 26 PĜehled nákladĤ poĜezu 1 m kulatiny v provozu firmy Pila Facek v porovnání s prĤmČrnou 3 tržní cenou Ĝeziva vztaženou na 1 m Ĝeziva
Z výše umístČného grafu je patrné, že pĜi navýšení výkonu linky lineárnČ klesají mzdové a režijní (provozní) náklady poĜezové linky. Naopak z dĤvodu navyšování tržní ceny kulatiny rostou náklady na poĜízení 1m3 kulatiny. Polynomická trendová funkce poĜizovacích nákladĤ kulatiny poukazuje na možnost dalšího rĤstu ceny. I pĜi ϭϰϰ
snížení mzdových a režijních nákladĤ je nutné kalkulovat s navýšením ceny Ĝeziva, která je z nejvČtší þásti ovlivnČna cenou kulatiny. Cenu Ĝeziva je možné doþasnČ snížit navýšením výtČže Ĝeziva, která je taktéž limitována. Tím dojde ke zvýšení tržní ceny Ĝeziva, vztažené na 1 m3 kulatiny. Vývojový trend ceny Ĝeziva vykazuje malý lineární rĤst. To znamená, že pĜi zvyšování ceny kulatiny dle polynomické trendové funkce bude muset dojít i k navýšení ceny Ĝeziva. Pomocí informaþního systému je tedy možné vþasnČ reagovat na zmČnu ceny Ĝeziva, která je odvislá od nákladĤ spojených s poĜezem(mzdové a režijní náklady a náklady na poĜez kulatiny). Tyto náklady, vþetnČ ceny kulatiny je možné sledovat v požadovaných þasových intervalech. To znamená, že je možné sledovat historický vývoj nákladĤ a cen z již uložených dat, nebo jen souþasnou situaci, odvíjející se v daných dnech. Z dĤvodu uvČdomČní si tržní ceny kulatiny je možné vytvoĜit graf þ. 27, ze kterého plyne, že cena kulatiny s rostoucím objemem roste. Díky stále se navyšující cenČ kulatiny je rĤst ceny vĤþi rĤstu poĜezaného objemu kulatiny nelineární. Navýšení poĜezové kapacity, tedy objemu poĜezané kulatiny je velmi pĜesnČ popsáno polynomickým trendem o rovnici y=-69,59x4+1222x3-7395x2+18124x-9798. Tato funkce pĜedpokládá na konci období 3. þtvrtletí roku 2011 pokles v objemu poĜezané
Graf þ. 27 VzrĤst ceny kulatiny vzhledem k vzrĤstu poĜezové kapacity stroje
kulatiny. Jako každý rok je v zimním období nižší poptávka po Ĝezivu, která je zpĤsobena pozastavením stavebních prací. Naopak trendová funkce rĤstu ceny ϭϰϱ
kulatiny vzhledem k rostoucímu objemu je více strmá. Strmost je dána stále se zvyšující cenou kulatiny. Z tČchto trendových funkcí lze vyþíst, že cena kulatiny nebude následovat trend poklesu poĜezové kapacity. Cena kulatiny se bude naopak zvyšovat, což mĤže mít nepĜíznivý vliv na nutné zvýšení ceny finálního produktu. Jednou z možností, jak þásteþnČ utlumit vzrĤst ceny kulatiny je využití ovality kmene. Je ovČĜeno z výzkumu provedeného v praxi, že pĜi vepsání vhodného poĜezového obrazce do ovalitého kmene mĤže dojít k navýšení výtČže u tČchto kmenĤ o 1,15%. Pokud se však zastoupení tČchto kmenĤ rozpoþítá do okolní výtČže, není tento pĜínos tak znaþný, jak by mohlo na první pohled vypadat. Porovnání výtČže 40-ti náhodnČ vybraných oválných výĜezĤ je k vidČní na grafu þ. 28
Graf þ. 28 Porovnání výtČže standardního poĜezu a poĜezu s využitím ovality výĜezu
ýást informaþního systému, jenž není ani v jednom námi vyvinutém informaþním systému dlouhodobČ zavedena, je krátkodobČ ovČĜena v provozu firmy pila Facek na kolejovém manipulátoru baljer-zembrod. Jedná se o modul logistiky. Tento modul byl ovČĜen v provozu po dobu dvou po sobČ následujících mČsícĤ. Manipulaþní linka byla dovybavena modulem pro zkracování pĜepravních vzdáleností. Tento modul je zakomponován v Ĝídícím poþítaþi linky, ale dle mnČ dostupných informací není využíván. Z doby kdy jsme modul aktivnČ využívali jsem provedl výĜez s názorným grafem (graf. þ. 29.) Z grafu je zĜejmé, že kolejový manipulaþní vozík dennČ ujede o dosti vČtší vzdálenost než by bylo nezbytnČ nutné. Modrá kĜivka grafu znázorĖuje bČžnČ ujeté metry za den, þervená kĜivka grafu pak demonstruje nejnutnČjší vzdálenost pro pĜepravu požadovaného množství vytĜídČných a poĜezaných výĜezĤ. ϭϰϲ
Pokud provedeme prĤmČr najetých metrĤ, dostáváme þervenou a modrou pĜímku umístČnou v grafu. Tato pĜímka poukazuje na rozdíl najetých metrĤ za den, což znamená, že kolejový manipulaþní vozík baljer-zembrod ujede dennČ o 1277 m více než by bylo nutné. Z uvedených parametrĤ tedy vyplývá, že roþní úspora v podobČ nájezdu kilometrĤ mĤže dosáhnout hodnoty až 255 km/rok. Na technický stav všech manipulátorĤ aĢ už kolejových nebo kolových se na opotĜebení nejvíce podepisuje právČ množství ujetých kilometrĤ.
Graf þ. 29 Porovnání ujeté vzdálenosti kolejového vozíku a vzdálenosti optimalizované
10.2 PĜínos v provozu firmy HOLZ-SCHILLER s.r.o. V pilaĜském provozu této firmy bylo docíleno prokazatelné úspory v obdobných bodech jako u provozu pila Facek. Jedná se o úsporu v podobČ výtČže Ĝeziva, zvýšení podílu lamel kvality A, navýšení poĜezové kapacity a úspory v podobČ doby skladování Ĝeziva. Tyto body pozitivnČ pĜispČly ke snížení nákladĤ výroby a zvýšení prodejní ceny finálního produktu. Jen pro názornou ukázku jsou ilustrovány grafy þ.30 a 31, které jsou obdobou grafĤ þ.21 a 24. Tyto grafy vypovídají o skuteþnosti úspory v podobČ výtČže Ĝeziva a navýšení výkonu poĜezové linky. V provozu firmy Holz- Schiller bylo v období mezi 1.Q 2010 a 3.Q 2011 dosaženo úspory hmotné výtČže Ĝeziva ve výši 2,65%. Se zmČnou poĜezových schémat mĤže být v budoucnu dosaženo ještČ vyšší úspory, která by se díky poĜezu na pásové pile mohla blížit výtČži 68%. Díky zmČnČ poĜezu by bylo možné navýšení stĜedové výtČže až o 3,5%. V souþasné dobČ bylo dosaženo úspory 1,96% v podobČ boþního Ĝeziva a 0,69 % v podobČ stĜedového Ĝeziva.
ϭϰϳ
Graf þ. 30 PrĤbČh navýšení výtČže Ĝeziva
Možnost kontroly poĜezových schémat a jejich dodržování je u sériové výroby provádČné v této firmČ velmi obtížné. Je tedy možné sledovat parametry poĜezu pásové pily, které jsou získávány z Ĝídícího systému upínacího vozíku pásové pily, v podobČ poþtu prĤchodĤ omítací pily costa nebo rozmítací pily paul þi krátícího a omítacího uzlu combimes. Za pomoci optimalizaþního informaþního systému bylo docíleno navýšení poĜezové kapacity celé poĜezové technologie. Tuto skuteþnost je možné sledovat na grafu þ. 31, který vykazuje nárĤst poĜezové kapacity v období 1.Q 2010 až 3.Q 2011 ze 7300 m3/þtvrtletí na 9580 m3/þtvrtletí což þiní nárĤst roþní kapacity až o 8400 m3. Logaritmická trendová funkce s rovnicí y= 991,3 ln(x)+7003 znaþí, že by mohlo být dosaženo ještČ o nČco vyšší poĜezové kapacity. Jelikož se nyní pohybuje provoz na hranČ kapacity pásové pily, rozhodlo se vedení firmy na základČ informací z námi vytvoĜeného IS, pro navýšení poĜezové kapacity pásové pily. Diskutována je kapacita v rozmezí ca 5000-10000 m3/rok, která by pokryla chybČjící materiál na vstupu navazujících strojĤ, jako jsou rozmítací pila nebo rámová pila. Finálním rozhodnutím vedení firmy je umístČní štČpkovací frézy pĜed pásovou pilu. Tento stroj sníží poþet prĤchodĤ pásovou pilou a navýší tak kapacitu stroje až o 20 %.
ϭϰϴ
Graf þ. 31 PrĤbČh navýšení poĜezové kapacity provozu Holz-Schiller
S rostoucí kapacitou poĜezu technologie došlo ke snížení provozních a mzdových nákladĤ vztažených na 1m3 kulatiny, stejnČ jako tomu bylo v pĜípadČ firmy PILA FACEK. RovnČž došlo k navýšení objemu poĜezané kulatiny, která sebou nese i tržní cenu. Díky rostoucí tržní cenČ roste cena objemu kulatiny neúmČrnČ k rostoucí kapacitČ poĜezu. Tuto skuteþnost vykazuje graf þ. 32. V pĜípadČ firmy Holz-Schiller roste cena kulatiny s exponentem e0,081x.
Graf þ. 32 Vliv navýšení kapacity poĜezu a sním související cenu kulatiny
ϭϰϵ
Další úsporou, které bylo dosaženo je navýšení podílu lamel kvality A. Díky prokázání pĜímého vlivu kvality kulatiny na podíl lamel kvality A, mohla být uzpĤsobena manipulace kmenĤ tak, že z ménČ kvalitního kmene je vyĜíznuta pouze kvalitní þást a þást výĜezĤ kvality C a kvality D je prodávána firmám zaobírajících se výrobou stavebního Ĝeziva. Díky navýšení podílu kvalitních výĜezĤ došlo i k výraznému navýšení podílu lamel kvality A. PrĤkazný vliv podílu tČchto lamel na kvalitČ výĜezĤ prokazuje i statistická analýza rozptylu provedená v softwaru statistika 10, kterou bylo potvrzeno naše tvrzení. Viz, graf þ. 33. a tabulky þ. 10 a 11
Graf þ. 33 Prokázání závislosti podílu lamel kvality A na kvalitČ kulatiny za využití metody nejmenších þtvercĤ
Tabulka þ. 11 Prokázání závislosti podílu lamel kvality A na kvalitČ kulatiny za využití metody nejmenších þtvercĤ
Tabulka þ. 12 Prokázání homogenity rozptylĤ
ϭϱϬ
Z tabulky þ. 10 a 11 plyne závislost podílu lamel kvality A na kvalitČ kulatiny. Jelikož se vypoþtená hladina významnosti v testu homogenity pohybuje na hranici 0,809, která je vyšší nežli volená hladina významnosti Į=0,05 nemĤžeme zamítnout nulovou hypotézu a mĤžeme považovat rozptyly za neprĤkaznČ rozdílné. Z toho je možné dedukovat závislost podílu lamel kvality A na kvalitČ kulatiny. V grafu þ. 34 je porovnáno 14 dní shodného data v roce 2010 a v roce 2011, kdy byl povolen prodej nehodící se kvality kulatiny. Díky zvýšení podílu kulatiny kvality A a B oproti kvalitČ C vzrostlo i zastoupení lamel kvality A, který z prĤmČrné hodnoty 24,43% vystoupal na hodnotu 35,23%. Kulatina nižší kvality je prodávána za shodnou cenu, jako je cena nákupu nebo za cenu nižší. Nižší prodejní cenu si mĤže firma dovolit z dĤvodu zvýšení hodnotové výtČže Ĝeziva, kdy rozdíl ceny lamel kvality A a kvality BC, þi SW vyrovná ztrátu na prodeji kulatiny.
Graf þ. 34 Porovnání podílu lamel kvality A v roce 2010 a 2011
Za pomoci modulu skladového hospodáĜství došlo úspoĜe spoþívající v uvolnČní skladovacích prostor pro ukládání Ĝeziva a zrychlení obmČny tzv. mokrého a suchého skladu. U jistých sortimentĤ dosahovala skladovací doba hodnoty vČtší než tĜi mČsíce, což je velmi dlouhá doba, pĜedstavující vázanost finanþních prostĜedkĤ na skladČ a zábČr skladovacích prostor firmy. PrĤmČrná doba obmČny skladu se pohybovala v roce 2009 v rozmezí 30-33 dnĤ. V roce 2010 již byla prĤmČrná skladovací doba Ĝeziva snížena na 28-31 dnĤ a v roce 2011 bylo dosaženo obmČny
ϭϱϭ
skladu v þasovém intervalu 18-22 dnĤ. Díky rychlé obmČnČ došlo k redukci skladu z pĤvodní plochy 2260 m2 na plochu 1625 m2. Vlivem redukce mokrého skladu došlo k výraznému zpĜehlednČní skladu a zvČtšení manipulaþního prostoru firmy. Vzniklý prostor je využíván pro nakládku nákladních automobilĤ. Díky urychlené obmČnČ skladu se zmenšila vázanost finanþních prostĜedkĤ v Ĝezivu ĜádovČ o 700 000,- Kþ. Tím došlo ke zlepšení ekonomických ukazatelĤ jako je absolutní likvidita (likvidnost), kdy vysoký objem naskladnČného Ĝeziva firmu finanþnČ zatČžovala a snižovala její likviditu. NČkdo by mohl namítnout, že z dĤvodu rychlé obmČny skladu nemĤže být využito pĜirozeného sušení Ĝeziva. Na tuto pĜipomínku musím reagovat a podotknout, že 78% Ĝeziva je sušeno ihned po poĜezu, s tím, že nákladovost spojená s prodloužením þasu umČlého sušení, je oproti vázanému kapitálu na skladČ zanedbatelná. U lamel tloušĢky 30mm se jedná o prodloužení procesu sušení cca o 10 hodin (údaj získaný ovČĜením v praxi). Dále došlo k optimalizaci suchého skladu, který je díky možnosti rezervací paketĤ již v sušárnČ možné taktéž zredukovat jeho velikost a skladovací kapacitu. Doposud fungoval sklad suchých paketĤ jako úložištČ paketĤ ze sušárny vykrývající dobu potĜebnou pro zajištČní exportu Ĝeziva. Nyní tento sklad funguje pouze pro úþely uložení paketĤ v pĜípadČ zpoždČní automobilu pro export a jako sklad Ĝeziva pro zajištČní provozu vlastní truhlárny. Snahou je veškeré pakety umístČné v sušárnČ rezervovat daným odbČratelĤm, kteĜí jsou na základČ prognózy sušícího programu sušárny oslovováni tak, aby bylo možné pakety Ĝeziva ze sušáren rovnou nakládat na nákladní automobily. Tím jsou ušetĜeny finance, které by ležely v podobČ materiálu na skladu po dobu i nČkolika týdnĤ. Je uspoĜen transport paketĤ ze sušáren do skladu a následnČ ze skladu na kamion. Tato optimalizace není zatím pĜesnČ zkalkulována. Dle hrubých propoþtĤ by mohlo dojít k úspoĜe cca 350 000,Kþ, která je ovlivnČna snížením potĜeby pĜevozĤ Ĝeziva a vázanosti materiálu na suchém skladČ.
11
ZávČr a doporuþení
PĜi zkoumání problematiky pilaĜských provozĤ z pohledu Ĝízení a optimalizace výroby jsem se pĜesvČdþil, že se jedná o velmi složité téma. NicménČ jsem došel k závČrĤm, že pokud pomineme velkokapacitní pily s poĜezem nad 200 000 m3 za rok, dostáváme se k nejproblematiþtČjší skupinČ, kterou tvoĜí stĜednČ velké a malé pilaĜské provozy. ZmínČná skupina malých a stĜednČ velkých pilaĜských provozĤ se potýká s nejvČtšími problémy spoþívajících v Ĝízení a optimalizaci vlastních provozĤ. ϭϱϮ
NejvČtším problémem je vzdČlanost vedoucích pracovníkĤ a majitelĤ firem v oboru prvotního zpracování dĜeva, kteĜí þastokrát pomíjejí základní faktory ovlivĖující samotnou výrobu. To se promítá v samotné optimalizaci výroby, která je vČtšinou zamČĜena na jednu þi dvČ konkrétní oblasti (napĜíklad výkon, obrat apod.). Dá se tvrdit, že témČĜ žádná pilaĜská výroba nepojímá optimalizaci výroby komplexnČ, a to je základní problém, který sebou pĜináší nedostatky snižující efektivitu výroby. Ta pĜímo ovlivĖuje ekonomický vývoj celého provozu þi firmy. Dalším cílem mé práce bylo analyzování možností novodobých technologií a upravených starších technologií z pohledu optimalizace výroby. Za pomoci odborníkĤ z firmy Sedlická strojírna, s.r.o. byly analyzovány staré, inovované a nové provozy z pohledu technických a technologických možností strojního zaĜízení. Odborníci firmy Alva Strakonice, s.r.o. pak pomohly pĜi posouzení z pohledu ovládání a Ĝízení výroby vþetnČ elektrických a Ĝídících obvodĤ. Výsledek této analýzy je pĜekvapivý. I pĜesto, že se na území ýR nacházejí pilaĜské provozy vybavené pĜevážnČ stroji a zaĜízením starší výroby, je možné velkou þást z nich automatizovat za pĜedpokladu dovybavení strojní þásti a þásteþné nebo plné výmČny elektroinstalace a Ĝídících systémĤ. PĜi využití þásteþné automatizace by urþité firmy docílili zvýšení efektivity výroby s možnou úsporou poþtu zamČstnancĤ. Z pohledu optimalizace výroby je možné u Ĝady souþasných pilaĜských provozĤ provést sbČr dat z Ĝídících systémĤ strojĤ a zaĜízení, které by za pomoci vhodného informaþního systému pomohly analyzovat a optimalizovat výrobu. Navazující þást práce se zaobírala vyhodnocením možnosti sbČru dat, jejich množstvím a kvalitou z pohledu optimalizace výroby a Ĝízení podnikĤ. U pilaĜských provozĤ, které vlastní nové þi inovované strojní zaĜízení, nebo jen stroje a zaĜízení s inovací elektrické instalace, je možné provést sbČr dat, která pĜináší velkou Ĝadu možností z pohledu analýzy a vyhodnocení stavu provozu. V závislosti na výbavČ strojĤ a zaĜízení je možné centralizovat až nepĜeberné množství dat, která svým charakterem vyjadĜují a popisují prĤbČh zpracování, parametry vstupních a výstupních materiálĤ apod. V závislosti na Ĝídícím systému je možné získávat velmi pĜesná data, která mohou sloužit jako hodnotící ukazatele výroby. Dále je možné využít doplĖujících zaĜízení, jako jsou mČĜící rámy, automatické popisovací zaĜízení, tiskárny a þteþky þárových kódĤ a dalších, které mohou pomoci pĜi sbČru a centralizaci pĜesných dat s výhodou eliminace chybovosti lidského faktoru.
ϭϱϯ
StČžejním úkolem mé práce bylo vytvoĜení modelu informaþního systému a jeho ovČĜení v praxi. Dle zkušeností získaných z jednotlivých pilaĜských provozĤ a pravidelných konzultací s vedoucími provozĤ, programátory a vČdeckými pracovníky byl vytvoĜen teoretický modul informaþního a optimalizaþního systému urþeného pro potĜeby pilaĜské výroby. Tento modul využívá data získaná ruþním zadáváním pracovníkĤ firmy a automatickým pĜenosem z Ĝídících systémĤ þi procesorĤ strojĤ a zaĜízení výroby. Data jsou centralizována a ukládána do datového úložištČ serveru. Díky centralizaci dat je možné provádČt zpČtnou kontrolní vazbu pro jednotlivé þásti podniku a výroby. Na základČ tohoto návrhu byl vytvoĜen reálný IS, který byl instalován ve firmČ Holz-Schiller, s.r.o. pila Luby a ve firmČ PILA FACEK, s.r.o., a kde byl jeho pĜínos pro pilaĜskou výrobu ovČĜen. OvČĜením systému v pilaĜském provozu se zakázkovou výrobou (Pila Facek) a v provozu se sériovou výrobou (Holz-Schiller) je možné potvrdit pĜínos aĢ už pĜi pĜejímce dĜíví, tak pĜi sledování a optimalizaci výroby s následnou možností kontroly skladového hospodáĜství. ýásteþnČ je možné potvrdit i úspory vzniklé za pomoci sledování logistiky firmy a sledování Ĝezných nástrojĤ vþetnČ jejich servisu. PĜínosem mĤže být i možnost sledování aktuálního odbČru elektrického proudu, která je zmínČna v nČkolika kapitolách. Firma Holz- Schiller uvažuje o zavedení tohoto modulu právČ z dĤvodu možnosti sledování a optimalizace otupení Ĝezných nástrojĤ, která by dle hrubých propoþtĤ mohla pĜinést další úsporu v podobČ 13-18% na poĜizování a servis Ĝezných nástrojĤ. U firmy Pila Facek byla optimalizována pĜejímka dĜíví s následnou optimalizací kmenĤ dle jednotlivých zakázek a stanovení jejich priorit. Byla prokázána úspora v podobČ
úspory
výtČže
Ĝeziva
v hodnotČ
6,43%.
Dále
byla
za
pomoci
optimalizaþního systému sledována poĜezová linka, její poĜezová kapacita, poþet prĤchodĤ kmene a její poruchy. Na základČ získaných informací byly provedeny úpravy strojního zaĜízení a softwaru firmy, které pĜinesly navýšení poĜezového výkonu linky. Spolu s navýšením výkonu došlo k poklesu provozních a mzdových nákladĤ na poĜez 1m3 kulatiny. Z dĤvodu snížení nákladĤ na poĜez bylo možné i pĜes výrazný rĤst ceny kulatiny zachovat, nebo jen minimálnČ zvýšit rĤst cen Ĝeziva, což se stalo výhodou oproti konkurenþním firmám. Dále byla provČĜena možnost využívání ovality výĜezu pĜi poĜezu v agregátní technologii s pĜínosem navýšení výtČže Ĝeziva (i když malého).
ϭϱϰ
U firmy Holz-Schiller byla provedena taktéž optimalizace pĜejímky dĜíví a následné manipulace, kde byl prokázaný vliv úspory pĜi manipulování kmenĤ na standardní výĜezy. Manipulace a krácení kmenĤ prokázalo pĜímý vliv na zvýšení objemu výĜezĤ s lepší kvalitou, což má pĜíznivý vliv v podílu zastoupení lamel kvality A ve finálním Ĝezivu. Dalším pĜínosem optimalizaþního systému je pĜínos v podobČ navýšení hmotné a hodnotové výtČže Ĝeziva a zvýšení poĜezové kapacity celého provozu. Modul skladového hospodáĜství pak pĜinesl úsporu v podobČ finanþních prostĜedkĤ vázaných na skladu syrového a suchého Ĝeziva, kdy díky zrychlení obmČny skladu došlo k výraznému ponížení skladovacích prostor a množství Ĝeziva. To má pĜíznivý vliv na ekonomiku firmy, kdy dochází témČĜ k okamžitému zhodnocení výroby prodejem finálního Ĝeziva. Další úsporu, kterou pĜinesl tento modul, pĜedstavuje využívání dĜevních odpadĤ pro vlastní potĜebu. Bylo prokázáno, že pro provoz kotelny postaþuje témČĜ samotný dĜevní odpad od reduktoru koĜenových nábČhĤ bez vČtšího využívání piliny a þisté kĤry. To se pĜíznivČ odrazilo v prodeji dĜevních odpadĤ a množství tĜídČných frakcí, které byly díky navýšení podílu odpadu z reduktoru koĜenových nábČhĤ ušetĜeny spalování. CelkovČ hodnotím pĜínos optimalizaþního a informaþního systému pozitivnČ a doporuþuji jeho zavedení i dalším firmám s kapacitou poĜezu okolo 10 000 m3/rok a vyšší. Myslím si, že pĜi správném využívání možností takovéhoto systému mĤže dojít ke zlepšení ekonomiky firmy, zvýšení efektivity výroby z pohledu navýšení poĜezové kapacity výrobního zaĜízení a navýšení kvality poĜezu s možností navýšení výtČže Ĝeziva. Taktéž je možné ihned sledovat skladové hospodáĜství a výrobu provozu. Za pomoci dalších modulĤ IS je možné zvýšit a zkvalitnit kontrolu provozu a samotných zamČstnancĤ. Nesmíme opomenout možnost využití propojení s úþetními programy firmy, nebo dálkového pĜipojení pomocí internetu. ObČ možnosti šetĜí þas a zvyšují efektivitu pĜi rozhodování o vedení firmy. Internetové pĜipojení mĤže být výhodou pro manažery a obchodníky firmy, kteĜí mohou sledovat aktuální pohyb materiálu na skladČ, výrobní náklady nebo jen plán výroby.
ϭϱϱ
12
Summary
This thesis is based on the idea of theoretical knowledge and common experience interconnection. Our effort is to grasp the principles of control and optimization of the sawmill operations using standard or aggregate cutting technology with a certain grade of variability. The aim is to evaluate the assets and liabilities of certain types of technologies and point out the options of individual production unit optimization. In order to progress the optimization results new information and optimization software was made. It’s able to gather all needed data on whose grounds the analysis and assessment of the whole sawmill are carried out. This information system was introduced in two sawmills of medium size each with different cutting characteristics in order to verify its long-term benefit. This project was funded by the sawmills of Holz-schiller a Pila Facek who are concerned in possible optimization of the operations and an increase of their earnings. On the basis of the analysis and conferring with the sawmills’ executives the software conception was drew up with the hope of its benefit. In the sawmill operation of Pila Facek the information system for optimization of tailored production was created. Vice versa in the company of Holz-Schiller the information system intended for optimization of mass production of window lamellas with extensive cutting variability was formed. The optimization software is exploited in favour of both the sawmills nowadays. Long-term use of this system brought about significant savings in the shape of operation and wage expenses decrease, increase of the cutting yield as well as cutting technology performance. To top it all the firm of Holz-Schiller reached the proportional rise of the timber volume as far as A-class window lamellas are concerned and also timber stock optimization. Despite the considerable rise of round timber prices in the period of 2007- 2011 due to the newly created information system the firms were capable of keeping up the end product costs on the level which assured them the same profit as before. That is why they were able to raise their own competitiveness on the Czech and foreign market. The interconnection of the whole database into one Ethernet network and the centralization of saved data on the server ensured joining of the database and the company’s bookkeeping software. It brings time savings and eliminates human errors during accounting data transfer to a certain extent. Another option is to make use of ϭϱϲ
the Internet connection which brings advantages and flexibility during acquiring of data and information concerning production and stocks wherever in the world. This way a business department is able to meet customers’ requirements within very short time. Overall I regard this work as very beneficial because it has given us the option to outline the right track for the optimization of sawmill production on a large or medium scale. The information technology exploitation yields time savings, exactness and flexibility
while
making
decisions
concerning
optimization.
ϭϱϳ
production
management
and
13
PodČkování
Tato disertaþní práce vznikla za pomoci spoleþností Holz-Schiller, s.r.o. pila Luby a PILA FACEK, s.r.o., které díky financování vývoje navrženého informaþního systému umožnily ovČĜení modelu v bČžné praxi. JmenovitČ bych chtČl podČkovat Ing. JiĜímu Korcovi, panu Michalu Fackovi, Ing. Pavlíkovi, Ing. Rezkovi, kteĜí mají na vytvoĜení tČchto dvou IS velký podíl. Dále bych chtČl podČkovat doc. Ing. Františku Friessovi CSc. a doc. Ing. Štefanu Barcíkovi CSc. za podnČtné pĜipomínkování a vedení tohoto projektu.
ϭϱϴ
14
Seznam použité literatury
ěepa Václav: Podnikové procesy- procesní Ĝízení a modelování, Grafa 2006, ISBN 80-247-1281-4 Koneþný Miloslav: Logistika v systému Ĝízení podniku, Ostrava: Vysoká škola BáĖská-Technická universita 1999, ISBN 80-7078-667-1 Bauer Jan: Teorie Ĝízení podniku, Praha: ýeské vysoké uþení technické 1996, ISBN 80-01-01457-6 Smolová Ivana: Ekonomika a Ĝízení podniku. ýást 1, Brno: Ediþní stĜedisko vysokého uþení technického 1986, Kunovský Jan: Ekonomika a Ĝízení podniku. ýást 2, Brno: Ediþní stĜedisko vysokého uþení technického 1986, Brožová H.;Houška M.;Šubrt T.: Modely pro vícekriteriální rozhodování, ýZU v Praze 2003, ISBN 80-213-1019-7 KoláĜ Lubomír: Automatická objemová pĜejímka kulatiny, vlákniny, štČpky a biomasy, Papír a celulóza 0031-1421 64, 10 (2009), s. 310-311 64:10 2009 Pražan P.;PĜíkazký F.: Postavení malých a stĜedních pilaĜských provozĤ v ýR, Lesnická práce 3/2007: lesnická práce, s.r.o. 2007, ISSN 0322-9254 Pražan, P.; PĜíkaský, F. 2007: Stav a vývoj pilaĜského prĤmyslu ve stĜední EvropČ a ýR se zamČĜením na malé a stĜední podniky. In DěEVAěSKÝ PRģMYSL V ýR, souþasný a budoucí vývoj prĤmyslu založeného na bázi dĜeva. Sborník odborných pĜíspČvkĤ z celostátního semináĜe v BrnČ,. Bomba, J.; Friess, F. 2009: Vývoj pilaĜství v þeských zemích. In Lesnická práce: þasopis pro lesnickou vČdu a praxi, 2 (89): Josten, Elmar: DĜevo a jeho obrábČní, Grada 2010, ISBN 978-80-247-2961-9 Karl Fronius: Erbeiten und Anlagen im Sägewerk Band 3-Gatter, Nebenmaschinen, Schnitt-und Restholz-behandlung, Verlag Stuttgart 1991, ISBN 3-87181333-8 Karl Fronius: Erbeiten und Anlagen im Sägewerk Band 2-Spaner, Kreissägen und Bandsägen, Verlag Stuttgart 1989, ISBN-13: 978-3871813320
ϭϱϵ
Karl Fronius: Erbeiten und Anlagen im Sägewerk Band 1- Der Rundholzplatz, Verlag Stuttgart 1982, ISBN-13: Das Sägewerk, Verlag Guhl, K 1986, ISBN-13: 978-3882200270 Peschel Peter, DĜevaĜská pĜíruþka, Sobotáles 2002, ISBN 80-85920-84-0 Deppert,Werner: Pneumatik in der Holzverarbeitung, Vogel 1979, ISBN 3-80230143-9 Friess František. 2004: PilaĜské zpracování dĜeva I/1,Skripta, ISBN 80-213-1148-7 Friess František. 2004: PilaĜské zpracování dĜeva I/2, Skripta, ISBN 80-213-1149-5 Friess František. 2004.: Technologické souvislosti pilaĜského zpracování pĜesíleného dĜeva, þlánek ve sborníku Využití pĜesíleného dĜeva, ISBN 80-02-01619-X Friess F., 2006 – Velikost provozu a strategie firmy v pilaĜské výrobČ. ýZU Praha 2006, ISBN 80-313-533-4, s. 12-17 Saljé E.; Meyer B.: Zeitliche Ausnutzung, Mengeleistung und Fertigungskosten von Gatterstraßen, Holz als Roh- und Werkstoff 33, Verlag Springer 1975 Žćárek M.:Souþasný stav a možnosti dalšího rozvoje dĜevaĜského prĤmyslu ýR, DĜevaĜský prĤmysl v ýR, Sborník odborných PĜíspČvkĤ z celostátního semináĜe, MZLU 2007, ISBN 978-80-7375-098-5 Trieskové a Beztrieskové obrábanie dreva 2008, Vydavatel´stvo TU Zvolen 2008, ISBN 978-80-228-1913-8 Štajnochr Lubomír: Broušení nástrojĤ, Grada 2004, ISBN 80-247-0742-X Beneš Vladimír: Teorie ěezných nástrojĤ, Praha Ediþní stĜedisko vysokého uþení technického 1990, uþební text ěasa
jaroslav,
Technologická
cviþení-návrh
nástrojĤ
pro
obrábČní,
Praha,
nakladatelství techn. Lit. 1981 Bilík OldĜich, Trvanlivost bĜitua provozní spolehlivost obrábČcího nástroje, Universita Jana Evangelisty PurkynČ 2001, ISBN 80-7044-389-8 Hernandez Michael J.: Návrh databází, Grada 2006, ISBN 80-247-0900-7 JANÁK, K. – KRÁL, P. – ROUSEK, M. Výrobní zaĜízení. 1. vyd. Praha: Informatrium, spol. s r.o., 2007, ISBN 978-80-7333-057-6.
ϭϲϬ
JANÁK, K. Automatizace pro dĜevaĜské inženýrství. 1. vyd. Brno: MZLU, 1997, ISBN 80-7157-286-1. JANÁK, K. Automatizace pro dĜevaĜské inženýrství. 2. vyd. Brno: Mendelova zemČdČlská a lesnická univerzita 2003, ISBN 80-7157-710-3. JANÁK, K. – ONDRÁCEK, K. – ŠLEZINGEROVÁ, J. PĜíjem dĜíví : uþební text. 1. vyd. Brno: Mendelova zemČdČlská a lesnická univerzita 2006, ISBN 807157-959-9. PĜíkaský, F. Pražan, P. (2006): PĜežijí malé a stĜední pilaĜské provozy v ýeské republice? JANÁK, K. – ONDRÁCEK, K. Elektronická pĜejímka dĜíví : Karel Janák, Karel Ondráþek. 1. vyd. Brno: Mendelova zemČdČlská a lesnická univerzita, 2006,Folia universitatis agriculturae et silviculturae mendelianae brunensis = Monografie, Facultas silviculturae et technologiae ligni. ISBN 80-7157942-4. Janik Wilhelm: Handbuch der Holztrocknung, Fachbuchverlag, 1960 Leipzig, 208 str. Kozárek JiĜí, ZávČreþná práce: Vliv doby máþení na kvalitu provedené impregnace dĜeva, Brno 2009, 59 stran Disertaþní práce Ing. PĜemysl Šedivka 2010- Ekonomická specifika zejména prvovýrobních firem malokapacitního zpracování dĜeva- ýZU v PrazeFakulta Lesnická a dĜevaĜská Disertaþní práce Ing. Petr Pražan 2010- Analýza faktorĤ možností vývoje malých a stĜedních pilaĜských provozĤ v ýR- ýZU v Praze- Fakulta Lesnická a dĜevaĜská Disertaþní práce Ing. Jan Bomba 2009- Hodnocení stavu strojnČ technologického vybavení pro malé a stĜední pilaĜské podniky v ýeské republice- ýZU v Praze- Fakulta Lesnická a dĜevaĜská Holzkurier, 2009b – Größte Sögewerke Ostereichs mit über 50000 FM Jahreseinschnitt – Produktion 2009/Plan 2010, þasopis Holzkurier þ. 53/2009, str.10, Holzkurier, 2010a – Die Sägeindustrie Deutschland mit über 50000 FM Jahreseinschnitt 2009/2010, þasopis Holzkurier 05/2010, str. 10-11, ϭϲϭ
Internetové zdroje: -EWD, 2011: http://www.ewd.de [cit.28.10.2011] -HOLZ UND HOLZWERKSTOFFE, 2011: http://www.euwid-holz.de/ [cit.2.4.2012] -Web. stránky BIOM. Dostupné z: http://biom.cz/czp-pestovani-biomasy/odborneclanky/vyvoj-pilarstvi-v-ceskych-zemich [cit.19.5.2010] -LINCK, 2011: http://www.linck-hvt.de [cit.28.10.2011] -***http://www.euwid-holz.de/suche.html ; ýlánek: Rundholzpreise in Großbritannien sind weiter angestiegen Text-Nr.: 005 Ausgabe: HZ48/2011 Ersch.-Dat.: 01.12.2011 [citováno 2012-02-10] ***http://www.euwid-holz.de/suche.html ýlánek: Stammholzpreise in Schweden zuletzt gestiegen [citováno 2012-02-10] ***http://www.euwid-holz.de/suche.html In Polen kostet sägefähiges Nadelrundholz im ersten Halbjahr 2012 deutlich mehr als 2011 Text-Nr.: 014 Ausgabe: HZ51/2011 Ersch.-Dat.: 22.12.2011 [citováno 2012-02-10] ***http://www.euwid-holz.de/suche.html ýlánek: Schnittholzproduktion in Österreich im vierten Quartal deutlich rückläufig Text-Nr.: 010 Ausgabe: HZ48/2011 Ersch.-Dat.: 01.12.2011 – [citováno 2012-02-10] ***http://www.euwid-holz.de/suche.html ýlánek: Druck auf BSH-Preise hat sich im Verlauf der vergangenen Wochen wieder erhöht Text-Nr.:021 Ausgabe HZ51/2011 Esch.-Dat.:22.12.2011 [citováno 2012-02-10]
ϭϲϮ
15
Seznam tabulek, grafĤ a obrázkĤ
15.1 Seznam tabulek Tabulka þ. 1 RozdČlení kapacit poĜezu v ýR Spoleþenstvo dĜevozpracujících podnikĤ .................................................................................................................................... 7 Tabulka þ. 2–vývoj pilaĜských kapacit v ýechách a na MoravČ v roce 1925 ............. 10 Tabulka þ. 3 RozdČlení pilaĜských provozĤ v ýR zpracovávajících jehliþnatou a listnatou kulatinu dle výše poĜezu v roce 2009 (pouze aktivní k 31.12.2009)-zdroj: (Pražan 2010)............................................................................................................ 15 Tabulka þ. 4 PĜehled poþtu navštívených provozĤ, jejich strojní vybavenosti, prĤmČrné stáĜí strojĤ a elektroinstalace .................................................................... 39 Tabulka þ. 5 NastínČní ceny investice pĜestavby a automatizace krátícího a omítacího uzlu ........................................................................................................... 43 Tabulka þ. 6 Zobrazení prĤmČrných cen pilaĜské kulatiny a zobrazení ukazatele trendu meziroþního procenta rĤstu ceny ................................................................... 44 Tabulka þ. 7 Vývoj mezd zamČstnancĤ jednoho pilaĜského provozu v období 20072012 .......................................................................................................................... 45 Tabulka þ. 8 Smluvené a dodané množství kulatiny do pilaĜského provozu za kalendáĜní rok............................................................................................................ 60 Tabulka þ. 9 Zastoupení výĜezĤ na manipulaþním skladu tĜídČných a ukládaných dle þepových prĤmČrĤ ..................................................................................................... 67 Tabulka þ. 10 Ukázka navýšení výtČže již v pĜípravČ výroby za využití informaþního systému ................................................................................................................... 139 Tabulka þ. 11 Prokázání závislosti podílu lamel kvality A na kvalitČ kulatiny za využití metody nejmenších þtvercĤ ..................................................................................... 150 Tabulka þ. 12 Prokázání homogenity rozptylĤ ......................................................... 150
ϭϲϯ
15.2 Seznam grafĤ Graf þ. 1 Procentuální zastoupení hlavních poĜezových strojĤ na území ýR (Bomba 2009) ......................................................................................................................... 16 Graf þ. 2 Využívání elektronického mČĜení suroviny pro pĜejímku – zdroj: („elektronická pĜejímka dĜíví“- Horáþe, Hunková, Janák a kolektiv)........................... 23 Graf þ. 3 Využívání jednotlivých zpĤsobĤ mČĜení pro elektronickou pĜejímku suroviny u jejích zpracovatelĤ – zdroj: („elektronická pĜejímka dĜíví“- Horáþe, Hunková, Janák a kolektiv) .................................................................................................................. 23 Graf þ. 4; Graf þ. 5 Využívání zpĤsobĤ broušení Ĝezných nástrojĤ (Jan Bomba 2009) .................................................................................................................................. 26 Graf þ. 6; Graf þ. 7 Využívání zpĤsobĤ broušení Ĝezných nástrojĤ (Jan Bomba 2009) .................................................................................................................................. 26 Graf þ. 8 Porovnání podílu délky ztrátových þasĤ vzhledem k þasovému fondu smČny (Firma 1) .................................................................................................................... 31 Graf þ. 9 Porovnání podílu délky ztrátových þasĤ vzhledem k þasovému fondu smČny (Firma 2) .................................................................................................................... 32 Graf þ. 10 Zastoupení hlavních poĜezových strojĤ u poĜezových kapacit 5000-100000 m3/rok ........................................................................................................................ 37 Graf þ. 11 ZnázornČní možností vytvoĜení nového automatizovaného provozu u pilaĜských provozĤ s kapacitou 5000-100 000 m3/rok, bez zásahu do stávající elektroinstalace stroje ................................................................................................ 39 Graf þ. 12 Vývoj ceny pilaĜské kulatiny v období roku 2007-2012 ............................. 44 Graf þ. 13 Vývoj mezd zamČstnancĤ jednoho pilaĜského provozu v období 2007-2012 .................................................................................................................................. 45 Graf þ. 14 Porovnání smluveného a dodaného množství pilaĜských výĜezĤ kvality A/B .................................................................................................................................. 60 Graf þ. 15 Porovnání smluveného a dodaného množství pilaĜských výĜezĤ kvality C .................................................................................................................................. 60 Graf þ. 16 Porovnání smluveného a dodaného množství pilaĜských výĜezĤ kvality D .................................................................................................................................. 61 Graf þ. 17 Vliv otupení na odbČr proudu pĜi rozmítání dvČma rĤznými posuvovými rychlostmi podávky .................................................................................................... 72 Graf þ. 18 Sledování hranice otupení nástroje v závislosti na proudovém zatížení motoru stroje ............................................................................................................. 76
ϭϲϰ
Graf þ. 19 Porovnání hodnot ruþnČ mČĜených a automaticky mČĜených prĤmČrĤ výĜezĤ ........................................................................................................................ 95 Graf þ. 20 Podíl výĜezĤ s ovalitou v bČžné dodávce pilaĜských výĜezĤ ................... 106 Graf þ. 21 Navýšení výtČže Ĝeziva v období mezi 1. þtvrtletím 2010 až 3. þtvrtletím 2011 ........................................................................................................................ 140 Graf þ. 22 Vyobrazení úspory þasu pĜi zpracování rĤznČ velkých zakázek ............. 141 Graf þ. 23 PrĤbČh úspory výrobního þasu poĜezové linky ....................................... 142 Graf þ. 24 PrĤbČh navýšení výkonu poĜezové linky................................................. 143 Graf þ. 25 Vývoj režijních nákladĤ vztažených na 1m3 Ĝeziva ................................. 143 Graf þ. 26 PĜehled nákladĤ poĜezu 1 m3 kulatiny v provozu firmy Pila Facek v porovnání s prĤmČrnou tržní cenou Ĝeziva vztaženou na 1 m3 Ĝeziva .................. 144 Graf þ. 27 VzrĤst ceny kulatiny vzhledem k vzrĤstu poĜezové kapacity stroje ......... 145 Graf þ. 28 Porovnání výtČže standardního poĜezu a poĜezu s využitím ovality výĜezu ................................................................................................................................ 146 Graf þ. 29 Porovnání ujeté vzdálenosti kolejového vozíku a vzdálenosti optimalizované ........................................................................................................ 147 Graf þ. 30 PrĤbČh navýšení výtČže Ĝeziva ............................................................... 148 Graf þ. 31 PrĤbČh navýšení poĜezové kapacity provozu Holz-Schiller .................... 149 Graf þ. 32 Vliv navýšení kapacity poĜezu a sním související cenu kulatiny ............. 149 Graf þ. 33 Prokázání závislosti podílu lamel kvality A na kvalitČ kulatiny za využití metody nejmenších þtvercĤ ..................................................................................... 150 Graf þ. 34 Porovnání podílu lamel kvality A v roce 2010 a 2011 ............................. 151
ϭϲϱ
15.3 Seznam obrázkĤ Obrázek þ. 1 UPD protokol pro pĜedání a sbČr dat mezi mČĜícím rámem a Ĝídícím poþítaþem .................................................................................................................. 47 Obrázek þ. 2 Blokové schéma paralelního Ĝídícího systému (Ing. Karel Janák 1997) .................................................................................................................................. 49 Obrázek þ. 3 Blokové schéma procesorového systému (Ing. Karel Janák 1997) ..... 49 Obrázek þ. 4 ěídící poþítaþe s vizualizací Pila Facek a Holz-Schiller- pila Luby ....... 51 Obrázek þ. 5 Schéma optimalizaþního informaþního systému. ................................. 54 Obrázek þ. 6 Zadávací formuláĜ databáze pĜejímky dĜíví pro ruþní zadání dat z pĜejímky .................................................................................................................. 64 Obrázek þ. 7 Výpis kmenĤ urþených k manipulaci vþetnČ pĜiĜazení zakázek jednotlivým výĜezĤm .................................................................................................. 65 Obrázek þ. 8 FormuláĜ pro zadání parametrĤ výroby standardních výĜezĤ ............... 66 Obrázek þ. 9 FormuláĜ pro zadání parametrĤ tĜídČní výĜezĤ do boxĤ s možností optimalizace logistiky pĜevozu vytĜídČných výĜezĤ k poĜezu...................................... 68 Obrázek þ. 10 Náhled na výpis þásti poĜezového listu sdružených zakázek. ............ 70 Obrázek þ. 11 Výkonová kĜivka rychlobČžné rámové pily vzhledem k výšce Ĝezu (Karl Fronius 1991) s kĜivkou teoretického výkonu a prakticky dosažitelného výkonu stroje .................................................................................................................................. 71 Obrázek þ. 12 Identifikaþní štítek paketu Ĝeziva ........................................................ 74 Obrázek þ. 13 PĤdorysné schéma technologie manipulaþní linky firmy PILA FACEK, s.r.o. .......................................................................................................................... 84 Obrázek þ. 14 Popisování kmene.............................................................................. 84 Obrázek þ. 15 PĤdorysné schéma linky poĜezu ve firmČ PILA FACEK, s.r.o. ........... 86 Obrázek þ. 16 3D náhled na poĜezovou linku firmy PILA FACEK, s.r.o. ................... 87 Obrázek þ. 17 Hlavní strana databáze ve firmČ PILA FACEK, s.r.o. ......................... 88 Obrázek þ. 18 Panel IS pro pĜijetí nové zakázky ....................................................... 88 Obrázek þ. 19 Hlavní panel modulu pĜípravy výroby IS firmy PILA FACEK, s.r.o. .... 89 Obrázek þ. 20 Program na generování poĜezových schémat a kódu nastavení poĜezových strojĤ ...................................................................................................... 89 Obrázek þ. 21 FormuláĜ pro úpravu jednotlivých poĜezových schémat a výĜezĤ jednotlivých zakázek ................................................................................................. 90 Obrázek þ. 22 Aktuální pĜehled výĜezĤ urþených k výrobČ na manipulaþní lince ...... 91
ϭϲϲ
Obrázek þ. 23 FormuláĜ pro zadání informací z DL dodavatele a zahájení elektronické pĜejímky dĜíví ......................................................................................... 91 Obrázek þ. 24 PĜehled dodávek kmenĤ v objemech ................................................. 92 Obrázek þ. 25 Okamžitý pĜehled manipulaþního skladu. ........................................... 93 Obrázek þ. 26 PĜehled vyrobených a vytĜídČných výĜezĤ v jednotlivých boxech manipulaþní linky ....................................................................................................... 94 Obrázek þ. 27 PĜehled a vhodné poĜadí zakázek výroby a jejich rozpracovanosti .... 98 Obrázek þ. 28 FormuláĜ pro naþítání zakázky k poĜezu ............................................ 99 Obrázek þ. 29 Vygenerovaný pĜehled poĜezu v daném þasovém intervalu ............. 100 Obrázek þ. 30 Porovnání teoretického poĜezového schématu z TPV a skuteþného poĜezu ..................................................................................................................... 100 Obrázek þ. 31 Výpis vyrobeného Ĝeziva na poĜezové lince omezený þasovým intervalem ................................................................................................................ 101 Obrázek þ. 32 Automaticky otevírané okno pro zadání poruchy linky v pĜípadČ odstavení linky na dobu delší než 20 vteĜin ............................................................. 102 Obrázek þ. 33 Výpis všech poruch linky v zadaném þasovém intervalu .................. 103 Obrázek þ. 34 Rychlá demonstrace ovality výĜezu na þepovém konci pĜiložením svinovacího metru ................................................................................................... 106 Obrázek þ. 35 OvČĜení skuteþnosti natáþení ovalitých výĜezĤ v poĜezové lince pily Facek ...................................................................................................................... 108 Obrázek þ. 36 Schéma poĜezové linky firmy HOLZ-Schiller pila Luby..................... 109 Obrázek þ. 37 Úvodní strana informaþního systému firmy Holz-Schiller Luby ........ 112 Obrázek þ. 38 Vkládací formuláĜ pro ruþní pĜejímku dĜíví ve firmČ Holz-Schiller ..... 113 Obrázek þ. 39 Vkládací formuláĜ pro ruþní pĜejímku dĜíví ve firmČ Holz-Schiller- data pro uložení pĜejímky ................................................................................................ 113 Obrázek þ. 40 Protokol pĜejímky dĜíví ve firmČ Holz-Schiller ................................... 114 Obrázek þ. 41 ýárový a þíselný kód pro urþení výĜezu a jeho rozmČrových a kvalitativních parametrĤ .......................................................................................... 115 Obrázek þ. 42 PĜejímka výĜezĤ na sklad ................................................................. 116 Obrázek þ. 43 Výdejka výĜezĤ ze skladu za danou smČnu a stroj........................... 117 Obrázek þ. 44 VytváĜení poĜezového schématu pro poĜez okenních lamel............. 120 Obrázek þ. 45 FormuláĜ sledování výroby omítací a rozmítací pily costa ................ 121 Obrázek þ. 46 Štítek pĜipevnČný na paket Ĝeziva vþetnČ þárového a þíselného kódu paketu ..................................................................................................................... 122
ϭϲϳ
Obrázek þ. 47 Evidence nazvaná soupis paketĤ, kde jsou uloženy veškeré vyrobené pakety ...................................................................................................................... 122 Obrázek þ. 48 Výpis paketĤ výroby k datu 27.4.2012 dle dĜeviny, kvality a rozmČrĤ jednotlivých lamel .................................................................................................... 123 Obrázek þ. 49 Databáze mezd a evidence docházky zamČstnancĤ ....................... 125 Obrázek þ. 50 FormuláĜ evidence skladu s þerstvČ poĜezaným Ĝezivem ................. 127 Obrázek þ. 51 Podrobný výpis paketĤ skladu s daným typem Ĝeziva ...................... 128 Obrázek þ. 52 Podrobný výpis paketĤ sušárny þ.1 po dokonþení procesu sušení .. 129 Obrázek þ. 53 Zadávací formuláĜ pro vytvoĜení dodacího listu................................ 131 Obrázek þ. 54 Tisková podoba dodacího listu ......................................................... 131 Obrázek þ. 55 Podrobný výpis paketĤ, které nebyly nalezeny v podrobné inventuĜe ................................................................................................................................ 133 Obrázek þ. 56 FormuláĜ pro sledování historie paketĤ ............................................ 134 Obrázek þ. 57 Vygenerování obmČny skladu dle parametrĤ Ĝeziva ........................ 134 Obrázek þ. 58 FormuláĜ pro zadávání dodacího listu a pĜíjemky kotelny ................ 136
ϭϲϴ
16
Přílohy
Stará a nová elektroinstalace strojního zařízení
169
Sledování jednoznačné identifikace kmene- potisk na čepovém průměru výřezu
Přehled zakázek v počítači managementu
170
Zpracovaný objem výřezů a odpovídající výtěž řeziva PF
1.Q 2010
2.Q 2010
3.Q 2010
4.Q 2010
3 tl. Stupeň V (m ) str% bok% 100-149 1,19 41,02 0,00 150-199 157,277 38,20 4,87 200-249 647,540 40,55 10,82 250-299 782,177 43,61 13,40 300-349 56,790 44,95 13,88 350-399 456,100 45,02 13,72 400-449 32,960 45,55 14,36 450-500 2134,034 42,70 10,15 100-149 3,912 41,07 0,00 150-199 435,914 40,97 4,95 200-249 1222,210 42,03 10,37 250-299 1504,501 43,92 13,43 300-349 1089,710 45,10 13,19 350-399 703,992 45,31 14,69 400-449 333,195 45,59 14,57 450-500 32,880 42,16 16,46 5326,314 43,27 10,96 100-149 9,160 44,92 0,00 150-199 621,532 40,10 4,96 200-249 1367,467 42,25 10,37 250-299 1562,712 44,13 13,20 300-349 1177,514 45,28 14,29 350-399 650,005 45,99 14,93 400-449 216,891 46,65 15,38 450-500 32,049 45,52 14,80 5637,330 44,35 10,99 100-149 2,090 46,01 1,47 150-199 337,552 41,20 4,97 200-249 1194,770 42,39 10,52 250-299 1370,225 44,95 13,52 300-349 1061,400 46,17 16,39 350-399 566,360 46,41 16,76 400-449 247,886 46,63 17,30 450-500 46,31 15,65 4780,283 45,01 12,07
celk.% 1.Q 2011
52,85 2.Q 2011
54,23 3.Q 2011
55,35
57,08
3 tl. Stupeň V (m ) str% bok% celk.% 100-149 150-199 398,155 46,01 4,99 200-249 1154,820 42,11 10,81 250-299 1544,338 44,94 13,40 300-349 1279,080 46,16 16,06 350-399 434,012 46,45 16,70 400-449 155,729 46,70 17,10 450-500 12,004 46,30 15,60 4978,138 45,52 13,52 59,05 100-149 3,560 46,00 150-199 777,293 46,12 5,05 200-249 1578,230 44,09 10,29 250-299 2123,903 45,86 13,40 300-349 1198,557 46,67 16,04 350-399 639,484 47,00 16,86 400-449 380,208 46,89 16,90 450-500 48,444 47,80 12,32 6749,679 46,30 12,98 59,28 100-149 150-199 879,630 46,09 5,04 200-249 1298,098 44,34 10,36 250-299 2102,230 45,91 13,03 300-349 1275,548 46,70 15,98 350-399 721,057 46,99 16,95 400-449 414,804 46,81 16,25 450-500 128,755 47,30 13,20 6820,122 46,31 12,97 59,28
Zpracovaný objem výřezů a odpovídající výtěž řeziva H-S 1.Q 2010
2.Q 2010
3.Q 2010
4.Q 2010
3 tl. Stupeň V (m ) str% bok% 200-249 345,982 48,90 10,20 250-299 893,034 49,10 9,25 300-349 1756,529 48,12 11,20 350-399 2167,006 49,65 9,33 400-449 1483,659 50,20 12,01 450-500 723,437 48,08 11,03 7369,647 49,01 10,50 200-249 424,658 49,01 10,83 250-299 987,578 49,06 10,22 300-349 1602,301 48,23 11,38 350-399 2395,560 49,62 10,22 400-449 1477,005 50,85 12,00 450-500 655,438 49,01 11,21 7542,540 49,30 10,98 200-249 238,885 49,00 10,79 250-299 1024,654 49,21 10,34 300-349 1920,002 48,99 12,35 350-399 2450,899 49,66 13,88 400-449 1509,117 50,80 12,24 450-500 875,342 49,77 11,20 8018,899 49,57 11,80 200-249 198,345 48,95 11,01 250-299 1058,814 49,41 10,61 300-349 2050,329 49,29 12,88 350-399 2388,250 49,56 13,78 400-449 1602,045 50,82 12,11 450-500 685,211 49,93 11,25 7982,994 49,66 11,94
celk.% 1.Q 2011
59,51 2.Q 2011
60,27 3.Q 2011
61,37
61,60
3 tl. Stupeň V (m ) str% bok% celk.% 200-249 288,030 49,03 10,99 250-299 1110,210 49,40 10,32 300-349 2285,213 49,28 12,78 350-399 2080,320 49,88 14,01 400-449 1429,005 50,65 12,88 450-500 387,250 50,09 11,32 7580,028 49,72 12,05 61,77 200-249 199,010 49,12 11,44 250-299 1623,281 49,55 11,02 300-349 2699,400 49,16 12,92 350-399 2325,652 49,65 13,91 400-449 1733,433 51,02 13,02 450-500 825,649 50,03 12,88 9406,425 49,76 12,53 62,29 200-249 26,350 49,06 11,37 250-299 1587,050 49,41 11,88 300-349 2656,387 49,32 12,46 350-399 2480,237 49,71 13,02 400-449 1832,553 50,78 12,99 450-500 989,038 49,89 13,04 9571,615 49,70 12,46 62,16
171
172
173
174
Výkazy skladů 1 a 2
175
