ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Katedra statistiky
TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI „Statistické hodnocení stavu životního prostředí ve vybraném regionu“
Vedoucí diplomové práce:
Doc. RNDr. Bohumil Kába, CSc.
Diplomant:
Jaroslav Klečka
2003
Statistické hodnocení stavu životního prostředí ve vybraném regionu
Kvalita ovzduší, jeden z nejdiskutovanějších problémů Mostecka posledních desítek let. Období, kdy smogové situace byly vyhlašovány několikrát do týdne a kdy imise znečišťujících látek mnohonásobně překračovaly zákonem stanovené limity již pominuly. Velmi významně se na tom podílela změna z centrálně plánovaného hospodářství na tržní. Výsledkem pak bylo hospodárnější využívání surovinových zdrojů a větší orientace státní moci na ochranu životního prostředí. Úroveň znečištění ovzduší se změnila nejvýrazněji v posledních deseti letech. Hodnoty emisí i imisí poklesly ve srovnání s rokem 1990 o několik desítek procent, přičemž významnou redukcí emisí došlo primárně i k výraznému snížení imisí indikující úroveň znečištění ovzduší. Problematikou ovzduší se zabývá celé spektrum odborné literatury, v této práci konkrétně [2] [5] [8], počínaje analýzami příčin znečištění a jejich důsledků, statistickými ročenkami konče [6] [7] [8]. Ze studia této odborné literatury vyšla v závěru skutečnost, že pro oblast Mostecka nebyla zpracována žádná komplexní prognóza dalšího vývoje v oblasti znečištění ovzduší. Touto skutečností bylo inspirováno zpracování této diplomové práce. Postižení vývojových tendencí v oblasti znečištění ovzduší na Mostecku od roku 1994 a konstrukce prognózy vývoje emisí znečišťujících látek na roky 2001-2003 jsou tedy hlavní myšlenkou a cílem této diplomové práce. Diplomová práce má dvě základní části. V teoretické části jsou uvedeny základní charakteristiky regionu, ve kterém se provádělo postižení vývojových tendencí a prognóza vývoje znečištění ovzduší, dále pak metody a postupy použité při statistických výpočtech. Praktická část obsahuje vlastní statistickou analýzu a je věnována hodnocení vývoje emisí znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší a hodnocení imisí, tedy obsahu škodlivých látek obsažených v ovzduší.
2
Kapitoly
zabývající
se
analýzou
vývoje
emisí
obsahují
stručnou
charakteristiku znečišťující látky, její vývoj v okrese Most v letech 1994-2000 a prognózu vývoje v okrese Most na roky 2001-2003. Součástí této analýzy je také porovnání přepočtených hodnot emisí (na 1 obyvatele) s hodnotami za Ústecký kraj. V rámci hodnocení vývoje imisí je věnována pozornost vývoji v okrese Most v letech 1997-2001 a vzájemnému statistickému porovnání průměrů dvou souborů vytvořených podle předem stanovených kritérií. Vedle prosté analýzy časových řad je v této práci použito i korelace časových řad, která zkoumá příčinnou závislost mezi jednotlivými časovými řadami. Výchozími podklady dat o znečištění ovzduší (emise a imise) v okrese Most byla literatura [6] [7] [8]. Statistická metodologie použitá v této práci vycházela z odborné literatury [1] [3] [4]. Metodologický rámec celé analýzy tvoří časové řady. Tato problematika je velmi dobře popsána v literatuře [1] a její studium bylo nezbytným předpokladem pro úspěšné splnění cíle diplomové práce. Hlavním úkolem části analýzy časových řad bylo postižení vývojové tendence (trendu). Předpokladem byla volba trendové funkce, která by nejlépe popisovala zkoumaný jev. Ve všech případech hodnocení vývoje emisí se ukázala jako nejvhodnější
exponenciální
křivka,
což
dokazují
vysoké
hodnoty
indexu
determinace. Výsledků
aplikace
trendové
funkce
na
časovou
řadu
bylo
použito
k prognostickým účelům. Na základě výsledku prognózy se očekává pokračující klesající trend vývoje u všech sledovaných ukazatelů emisí. Zejména v případě oxidu siřičitého by mělo být do roku 2003 dosaženo dalšího významného snížení emisí. V diplomové práci byla použita mj. metodika korelace časových řad, která má jiné předpoklady než je tomu u korelace ukazatelů v prostorových řadách. Statistický soubor není tvořen statistickými jednotkami prostorovými např. výrobek, dělník, atd., ale statistickou jednotkou jsou roky, měsíce, čtvrtletí, dekády, a ty jsou
3
odlišné z hlediska bezprostřednosti zkoumaného znaku a příslušné statistické jednotky. Hlavním úkolem části korelace časových řad bylo hodnocení závislosti imisí oxidu siřičitého na dvou měřicích stanicích v závislosti na směru větru. S ohledem na dosažené výsledky analýzy vyjádřené vysokým indexem korelace r=0,93 bylo možné označit zformulovanou hypotézu jako velmi pravděpodobnou.
4
Seznam použité literatury
1. CYHELSKÝ, L. a kol.: Základy teorie statistiky pro ekonomy, SNTL, 1979. 2. Ekologické centrum Most pro Krušnohoří: Životní prostředí Mostecka 2002 (CD-ROM), Česká společnost pro životní prostředí, 2002. 3. HINDLS, R., HRONOVÁ, S.: Metody statistické analýzy pro ekonomy,
Management Press, 2000. 4. KÁBA, B., SVATOŠOVÁ, L.: Statistika, Česká zemědělská univerzita Praha, 1999.
5. KOL. autorů: Environmentální výhled OECD, 2001, Ministerstvo životního prostředí ČR, 2002. 6. KOL. autorů: Statistická ročenka ČR (1994-2001), Český statistický úřad. 7. KOL. autorů: Statistická ročenka Ústeckého kraje (1994-2001), Český statistický
úřad. 8. KOL. autorů: Znečištění ovzduší české republiky – Ročenka ČHMÚ 1994-2001,
Český hydrometeorologický ústav. 9. VALÁŠEK, V. a kol.: 45 let Výzkumného ústavu pro hnědé uhlí a.s. Most,
Tisk K&B Most, 1998. 10. Zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší.
5
