ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta provozně ekonomická Katedra humanitních věd

Politický život v obci

Krásná Lípa

a v jejím přilehlém okolí

vedoucí diplomové práce: RNDr. Michal Kubálek, PhD. diplomant: Václav Bubeníček

© Václav Bubeníček, 2002

Čestné prohlášení Prohlašují, že jsem diplomovou práci na téma Politický život v obci

Krásná

Lípa

a

v jejím

přilehlém

okolí

vypracoval

samostatně na základě vlastního monografického výzkumu a za použití dokumentů, které uvádím v seznamu literatury.

V Praze, 28. listopadu 2002

Václav Bubeníček v.r.

Poděkování Především bych rád poděkoval vedoucímu mé diplomové práce RNDr. Michalovi Kubálkovi, PhD. za trpělivost, věnovaný čas a cenné rady při konzultacích. Za účinnou pomoc a poskytnutí důležitých starostovi

informací

děkuji

Ing. Zbyňkovi

současnému

Linhartovi,

krásnolipskému

bývalému

starostovi

Krásné Lípy Mgr. Milanovi Sudkovi, doubické starostce paní Boženě Stejskalové a zejména paní Anně Šikýřové z Obecního úřadu v Doubicích.

POLITICKÝ ŽIVOT V OBCI KRÁSNÁ LÍPA A V JEJÍM PŘILEHLÉM OKOLÍ

THE POLITICAL LIFE OF THE MUNICIPALITY OF KRÁSNÁ LÍPA AND ITS ADJACENT AREA

Obsah

Souhrn Komunální politická prostředí jsou z hlediska politické vědy často neprávem opomíjena. Předkládaná studie se pokouší alespoň

částečně

přispět

k výzkumu

politických

procesů

lokálních rozměrů na příkladě dvou obcí jihozápadní části Šluknovského

výběžku.

Se

zřetelem

k unikátnosti

každého

z mikrosvětů komunální politiky bylo hlavní snahou ověřit platnost teorie politické vědy její aplikací na nejnižším stupni

politické

vertikály.

Krátké

období

samostatnosti

menší z obcí umožnilo pozorovat vznik a rozvoj jedinečného politického prostředí. Studie se zabývá i právním rámcem přímo

ovlivňujícím

podroben

zejména

politický

komunální

život

volební

obce.

systém.

Kritice

byl

Stěžejní

část

práce se snaží o identifikaci faktorů vymezujících prostor pro

politické

determinanty

rozhodování

odlišující

samosprávy

vzorce

a

definovat

chování

místního

stranické

systémy,

volebního

elektorátu ve volbách různých úrovní. klíčová slova: komunální

politický

proces,

komunální

regionální spolupráce, vzorce volebního chování, politická orientace

sociálních

skupin,

elektorát,

volby,

volební

zákon, volební systém, volební inženýrství, teorie koalic

- 2 –

Obsah

Summary Local political environments are unjustly out of the political

science

interest.

This

study

attempts

to

contribute to the investigation of local political processes with

a

case

of

two

north

bohemian

municipalities.

With

respect to a particularity of each local politics the main effort

was

to

verify

the

relevance

of

political

science

theory also on the very local political level. Due to the short period of the independency of one of the described municipality it is possible to observe the initiation and the

evolution

of

a

unique

political

environment.

The

analysis also concerns legal issues which directly impact the local political life. Above all the electoral system used in municipality level is commented. The main part of the study makes an attempt to identify the factors that affect the local administration decision-making process and to

define

the

determinants

that

differentiate

the

local

electorate behavior in different levels of elections. key words: local

political

cooperation,

process,

voting

local

behaviour,

party social

system, classes

regional political

orientation, electorate, elections, electoral law, electoral system, electoral engineering, winning coalition theory

- 3 –

Obsah

1. Obsah 1. OBSAH 2. ÚVOD 2.1. Vymezení problému 2.2. Cíle a metodika práce 2.2.1. Historické hledisko 2.2.2. Demograficko-sociologické hledisko 2.2.3. Ekonomické hledisko 2.2.4. Politologické hledisko 3. HISTORICKÉ HLEDISKO 3.1. Obsah kapitoly 3.2. Úvodem 3.3. Historie oblasti 3.3.1. Období industrializace 3.3.2. Období do druhé světové války 3.3.3. Poválečné období 3.4. Krásná Lípa 3.5. Doubice

4 6 6 8 8 9 10 11 16 16 17 18 18 18 20 22 23

4.

DEMOGRAFICKO-SOCIOLOGICKÉ HLEDISKO

26

4.1. Obsah kapitoly 4.2. Úvodem 4.3. Počet obyvatel 4.3.1. Krásná Lípa 4.3.2. Doubice 4.4. Věková struktura 4.4.1. Věk a politická orientace 4.4.2. Krásná Lípa 4.4.3. Doubice 4.5. Vzdělanostní struktura 4.6. Národnostní struktura 4.7. Náboženství 4.8. Sociální struktura a zaměstnanost 4.8.1. Faktory působící na politickou orientaci sociální skupiny 4.8.2. Krásná Lípa 4.8.3. Doubice 4.9. Nezaměstnanost 4.9.1. Poptávka na trhu práce 4.9.2. Nabídka na trhu práce 4.10. Bydlení

26 27 28 29 30 32 32 32 33 34 35 36 37

- 4 –

37 41 42 43 44 45 46

Obsah

5. EKONOMICKÉ HLEDISKO 5.1. Obsah kapitoly 5.2. Úvodem 5.3. Zemědělství 5.3.1. Specifika zemědělství v oblasti 5.3.2. Krásná Lípa 5.3.3. Doubice 5.4. Průmysl 5.5. Terciární sféra a turistický průmysl 5.5.1. Krásná Lípa 5.5.2. Doubice 5.5.3. Mikroregion Tolštejn 6. POLITOLOGICKÉ HLEDISKO 6.1. Obsah kapitoly 6.2. Úvodem 6.3. Administrativní začlenění oblasti 6.4. Regionální spolupráce 6.4.1. Sdružení pro rozvoj Šluknovska 6.4.2. Euroregion Nisa 6.4.3. Euroregion Labe 6.4.4. Mikroregion Tolštejn 6.5. Analýza vzorců volebního chování 6.5.1. Krásnolipský elektorát 6.5.2. Doubický elektorát 6.6. Komunální politické prostředí 6.6.1. Krásná Lípa 6.6.2. Doubice 6.7. Komunální volební systém 6.7.1. Analýza volebního zákona 6.7.2. Příklad přepočtu volebního výsledku na mandáty 6.7.3. Analýza volebního systému 6.7.4. Komunální volební inženýrství 6.8. Volby do vyšších politických úrovní 6.8.1. Volby do poslanecké sněmovny 6.8.2. Volby do senátu 6.8.3. Volby do zastupitelstev krajů 7. ZÁVĚR 8. LITERATURA 9. PŘÍLOHA: POUŽITÉ ZKRATKY

- 5 –

48 48 49 51 51 52 53 54 56 57 58 59 61 61 63 64 64 64 65 66 66 66 66 69 71 71 89 100 100 102 107 116 117 117 132 137 146 151 160

Úvod

2. Úvod 2.1.

Vymezení problému

Komunitní studie, kterou právě držíte v rukou, uzavírá monografický

výzkum

podchycující

nejdůležitější

dimenze

politického života jihozápadní oblasti Šluknovského výběžku. Hlavním objektem výzkumu, jak ostatně již název diplomové práce naznačuje, bylo politické dění ve městě Krásná Lípa. Zasazení

do

kontextu

sledovat

vnější

a analyzovat

napojení

vztahy

municipalitami

s jejím na

nejbližším regionální

spolupráce

regionu.

či

okolím

umožnilo

struktury

oblasti

případné

Postupným

studiem

rivality

okolí

mezi

města

si

důležité místo v předkládané studii vydobyla nedaleká obec Doubice,

která

se

po

18ti

letech

strávených

pod

správou

Krásné Lípy osamostatnila a poslouží nám tak jako názorný příklad vzniku unikátního politického prostředí ve složitých podmínkách nejnižší úrovně komunální politiky determinované nepatrnou velikostí obce. Struktura textu zachovává logickou návaznost vybraných úhlů pohledu na politický život města. Těžištěm celé studie je závěrečná část analyzující faktory působící na volební chování krásnolipského a doubického elektorátu u voleb všech politických

úrovní.

Stejně

jak

pro

interpretaci

vzorců

volebního chování voličstva poslouží jako výchozí platforma kapitola o demografickém a sociologickém aspektu politické orientace

sociálních

skupin,

tendence

komunální

politiky

uplatňované místní administrativou budou dány do souvislosti s kapitolou o místní ekonomice, která identifikuje politický potenciál

aktérů

podnikatelské

sféry

udávající

směr

krásnolipskému politickému životu. Zastřešující a také první kapitolou

je

část,

která

přidává

- 6 –

časový

rozměr

jako

Úvod

vertikální úhel pohledu na stav místní politicko-sociální infrastruktury v kontextu s historickým vývojem popisované příhraniční oblasti poznamenané zejména poválečnou výměnou obyvatelstva a následným ekonomickým, kulturním a sociálním úpadkem. Při aplikaci teorií politické vědy v kapitolách studie je kladen důraz především na praktickou stránku popisovaného jevu. Určitou výjimkou je odstavec zabývající se odlišnými pohledy na determinanty vzorců volebního chování sociálních skupin, jejichž uvedení bylo v souvislosti s další aplikací na

případ

místního

elektorátu

považováno

za

relevantní.

Případný hlubší teoretický výklad je omezen na čistě účelový popis nedostatků některých zákonů se záměrem poukázat na znaky intenční deformace některých demokratických principů ze strany elit vyšší politické úrovně. Jedná se především o analýzu

proporcionality

komunálního

volebního

systému

a popis diskriminačních tendencí vůči obcím menší velikostní kategorie

při

přerozdělování

daňových

příjmů

ze

státního

rozpočtu. Pro další prohloubení teoretických vědomostí je vzhledem k omezenému rozsahu studie nutno čtenáře odkázat na politologickou literaturu.

- 7 –

Úvod

2.2.

Cíle a metodika práce

Cílem diplomové práce byla analýza politického procesu na komunální úrovni v obci Krásná Lípa v kontextu s jeho historickými, demografickými, sociologickými a ekonomickými aspekty.

Přínos

funkčnosti

studie

některých

měl

spočívat

zejména

teorií

politické

vědy

v

ověření

vycházejících

primárně z praxe politiky vyšší úrovně i v rovině komunální. V průběhu první fáze sběru dat byl monografický výzkum rozšířen i o nedalekou obec Doubice, která se osamostatnila v roce

1993

od

Krásné

Lípy

a

postupný

vznik

doubického

politického prostředí se tak stal z hlediska politické vědy zajímavým objektem pozorování. Po dokončení první fáze sběru dat

byla

vnitřní

struktura

studie

přeorganizována

podle

logické návaznosti kapitol. Vzhledem k duplicitě některých údajů v demografické a sociologické části byly obě kapitoly sloučeny. Následující popis dílčích cílů a metodiky jejich zpracování bude v zájmu zachování logického postupu výzkumu seřazen

podle

k provázanosti

jednotlivých témat

mnohdy

kapitol, docházelo

ačkoli

vzhledem

k paralelnímu

sběru

dat skrze strukturu předkládané studie.

2.2.1.

Historické hledisko

První část studie měla za úkol představit popisovanou oblast

z časového

hlediska

a

uvést

do

souvislosti

její

současný sociální vývoj s některými významnými historickými událostmi. Zlomovým bodem pro následný hospodářský, kulturní a společenský vývoj oblasti byl poválečný odsun větší části německého obyvatelstva. Hlavním cílem oddílu pojednávajícím o historii

tak

bylo

přiblížit

společenský

život

v Krásné

Lípě a Doubicích v době největšího ekonomického rozmachu (industrializace),

v období

před

- 8 –

druhou

světovou

válkou

Úvod

a v době společenského, kulturního a hospodářského úpadku po poválečném

odsunu

Němců.

Snadno

dostupná

literatura

se

bohužel omezuje pouze na období mezi 13. až 19. stoletím. Údaje o válečném a poválečném období jsou jen těžko dostupné a nebo vůbec neexistují. Informace byly ve většině případů doslova posbírány z fragmentů různých dokumentů, novinových článků, místních průvodců a vyprávění místních obyvatel.

2.2.2.

Demograficko-sociologické hledisko

Kapitola hlediska,

zachovala

do

které

sociologických

původní

byly

studií

o

strukturu

následně politické

demografického

inkorporovány orientaci

poznatky

demograficko-

sociálních skupin voličů, což poslouží jako výchozí bod pro následnou politologickou analýzu. Demografická získaných z roku

od

část

obecních

2001),

ze

vychází úřadů

studie

ze

statistických

(Sčítání

Sdružení

pro

lidu,

domů

rozvoj

údajů a

bytů

Šluknovska

(1999) a z Programu pro rozvoj Ústeckého kraje (2000) a jeho aktualizace souvislostí

(2001), s

které

historickým

jsou vývojem

následně

dávány

popsaným

v

do

předešlé

kapitole. Sociologická část se zaměřuje na identifikační znaky jednotlivých demograficko-sociálních skupin v závislosti na jejich volebním chování. Výchozím bodem byla studie Řehákové (1999),

která

lokalizuje

sociální

skupiny

v politickém

spektru pravice-levice. Pro definici voličské báze SPR-RSČ, které se autorka zmíněné studie vyhnula, se použily analýzy Kreidla a Vlachové (1998, 1999). Zvláštní zřetel byl brán na rozdílné pohledy na faktory ovlivňující politickou orientaci konkrétní sociální skupiny. Zatímco Řeháková (1999) vychází z premisy příslušnosti k sociální skupině, Matějů a Kreidl

- 9 –

Úvod

(1998)

hovoří

determinanty

o

(in)konsistenci

volebního

sociálního

rozhodování

voliče.

statusu Matějů

jako

(1998)

navíc uvádí, že určujícím faktorem může být také subjektivní identifikace posledního

jedince

ze

s určitou

jmenovaných

a

sociální

Vlachové

třídou.

(Matějů,

Výzkumy Vlachová,

1997a, 1997b) se zaměřují na stavy anomie, které mohou vést voliče k náklonnosti k extremismu.

2.2.3.

Ekonomické hledisko

Jedním z hlavních cílů administrativy města je podpora rozvoje místní ekonomiky jako hlavního faktoru působícího na úroveň zaměstnanosti obce. Kapitola o ekonomickém aspektu komunálního politického života popisuje slabá a silná místa jednotlivých sfér místního hospodářství a možné perspektivy jejího

dalšího

propojení

ekonomických

související aktérů

rozvoje.

analýza

ekonomické

Dílčím

zájmů

zdrojů

sféry.

cílem

byla

s místní

politikou

potenciální

Informace

identifikace

o

a

vyjednávací

struktuře

s tím síly

ekonomiky

Krásné Lípy a Doubic byly čerpány ze studie Sdružení pro rozvoj Šluknovska (1999), z Programu pro rozvoj Ústeckého kraje (2000, 2001) a Hospodářského atlasu severozápadních Čech (2000). Podstatná část analýzy byla věnována terciéru, zvláště službám pro cestovní ruch jako nejperspektivnějšímu odvětví

místní

oblasti

z hlediska

místních regionu

ekonomiky.

účely

komparace

konkurenceschopnosti

podnikatelských bylo

Pro

využíváno

subjektů dat

nabízených

terciérní

z Koncepce

popisované

sféry

rozvoje

služeb v rámci

cestovního

ruchu v okrese Děčín (2000). Naopak s ohledem na společný zájem podnikatelských subjektů na rozvoji turistického ruchu v kraji

byly

analyzovány

existující

regionální úrovni.

- 10 –

formy

spolupráce

na

Úvod

2.2.4. Na

Politologické hledisko základě

vypracované

z předcházejících politického

kapitol

prostředí.

platformy byl

tvořené

zahájen

Primárním

informacemi

výzkum

cílem

bylo

místního analyzovat

politické procesy v jejich návaznostech na sféry místního společenského života. Kapitolu tvoří čtyři samostatné celky odlišené úrovní v hierarchii politické vertikály. 1. Region V úvodu byla popisovaná oblast začleněna z hlediska administrativního. Následující podkapitola o regionální spolupráci

pojednává

o

činnosti

a

primárních

cílech

existujících regionálních organizací, ve kterých jsou dané

obce

členy.

Informace

byly

čerpány

především

z dokumentů, zpráv a usnesení popisovaných organizací. 2. Analýza vzorců volebního chování Popis charakteristik místní voličské báze vychází ze souhrnné

analýzy

Cílem

bylo

vzorci

volebního

Následná

všech

dosavadních

identifikovat chování

interpretace

výsledků

odlišnosti

ve

byla

volbách dávána

v aplikovaném

různých

do

voleb. úrovní.

souvislosti

se

závěry z demograficko-sociologické kapitoly. Vlastnosti místních

elektorátů

byly

následně

využívány

v části

pojednávající o komunálních volbách a především v části o volbách do vyšších politických úrovní. 3. Komunální prostředí Celek o komunálním prostředí se rozděluje na dvě části: na rozbor místního komunálního politického procesu a na analýzu vlastností komunálního volebního systému. a. První část se zaměřuje na stranické systémy fungující v obou

z popisovaných

principy,

na

obcí.

jejichž

- 11 –

Cílem

základě

je

systém

rozpoznat místních

Úvod

politických stran funguje a dále faktory, které celý politický proces v obcích podmiňují. Dílčím cílem, ačkoli neméně důležitým je pokus o aplikaci teorie koalic na komunální úrovni. Vychází se zejména ze studie Jüptnera (2001), který tvrdí, že na nejmenší komunální úrovni se o koalicích dá mluvit jen zřídka. Dle

jeho

názoru

rozhodnutí,

je

která

to

nemají

způsobeno

charakterem

s odlišným

politickým

názorem mnoho společného (autor mluví o tzv. principu velké rodiny). Zvláštní pozornost byla věnována vzniku komunálního politického

prostředí

devadesátých vládla

let,

v Doubicích

kdy

atmosféra

na

osadami

i jeho

Za

zájmu.

místní

napětí

a krásnolipskými

v období

mezi

politické

scéně

městským

z periferní

účelem

počátku úřadem

oblasti

porozumění

města

okolností

separatistických tendencí daných obcí byly studovány v té době platné zákony o místním referendu (zákon č. 298/1992

Sb.)

a obecním

č. 367/1990 Sb.),

dokumenty

zřízení Doubic

(zákon

zachycující

výsledky místního referenda o odtržení obce od Krásné Lípy, novinové články místních periodik a uskutečněny rozhovory jak s iniciátory doubického referenda, tak i s tehdejšími zastupiteli Krásné Lípy. V podkapitole jsou dále rozebírána jednotlivá volební období, jenž

do

během

místní

kterých

jsou

daného

volebního

politický

dokumenty

proces.

místních

volební

programy),

Městské

rady

za

řazeny

období Využity

politických zprávy

vedení

jednotlivá

- 12 –

důležité měly byly

stran města

volební

události, vliv

na

zejména

(především o

činnosti

období,

dále

Úvod

dokumenty některých zájmových skupin, články místních novin a informace z realizovaných rozhovorů s vedením obou obcí. Závěr

první

části

samostatného

celku

o

komunálním

prostředí je věnován úvaze o diskriminační politice státu

vůči

malým

obcím.

Doubice,

vzhledem

ke

své

velikosti, může sloužit jako exemplární případ takové politiky. Analýza je věnována způsobu přerozdělování příjmů z daní obcím ze státního rozpočtu. Příklad se soustředí na rozdíly mezi příjmy z daní nejmenších obcí a obcí, které překračují magickou hranici sta obyvatel. určení

Prostudovány

výnosů

z daní

byly

zákony

územním

o rozpočtovém

samosprávným

celkům

(zákon 243/2000 Sb. a 483/2001 Sb.) a pro konkrétní výpočet

příkladu

z Vyhlášky

pro

rok

Ministerstva

2002

byla

využita

č.

311/2001

financí

data Sb.

a Finanční zpravodaj MF 2/2002. b. Druhou část celku o komunálním prostředí tvoří rozbor vlastností komunálního volebního systému. Podkapitolu uvede

analýza

identifikovat

volebního jeho

slabá

zákona,

která

místa.

Kritika

se

snaží

aktuální

verze zákona je také dávána do souvislosti s jeho postupným

vývojem.

Lze

tak

dojít

k závěru,

že

postupné modifikace zákona záměrně vytvářejí prostor pro různé strategie, které mohou vést až k porušení základních

principů

demokracie.

Nastudovány

byly

všechny používané volební zákony od roku 1990 (zákon 368/1990 Sb., 298/1992 Sb., 152/1994 Sb. a 491/2001 Sb.). uvedené

Teoretickou kritiky

část na

následuje příkladě

exemplifikace krásnolipských

komunálních voleb z roku 1998 při použití současného

- 13 –

Úvod

postupu přepočtu získaných hlasů na mandáty a jejich rozdělení.

Poslední

částí

současného

komunálního

podkapitoly

volebního

je

systému

analýza z pohledu

volebního inženýrství. Podrobný rozbor byl zaměřen na metody

relevantní

systému,

na

z hlediska

uzavírací

komunálního

klauzuli

a

volebního

metodu

přepočtu

volebních zisků na mandáty. Při analýze byl kladen důraz

především

používaných

na

metod

sílu

a

diskriminačního

jejich

dopad

na

efektu

komunální

prostředí v popisovaných obcích. Podkapitolu uzavírá úvaha o možnostech volebního inženýrství na komunální úrovni.

Použité

studie

proporcionalitou získaných

se

různých

hlasů

na

povětšinou

formulí

mandáty.

zabývaly

pro

Zejména

šlo

přepočet o

studie

Lebedy (1998), Pecháčka (1999), Šimky (2000), Benoita (2000)

a

Zajíčkové

nejpoužívanější

(2002).

metody,

Vybrány

o kterých

byly

bylo

obecně

uvažováno

v souvislosti se změnou volebního systému ve volbách do PSP ČR (do analýzy byla zahrnuta i tzv. Koudelkova metoda zákon 204/2000 Sb.). 4. Vyšší úrovně politického prostředí Výše uvedená podkapitola o vzorcích volebního chování místního

elektorátu

poslouží

především

v podkapitole

o volbách do vyšších politických úrovní, která postupně rozebírá místní volby do PSP ČR, senátní volby a volby do krajského zastupitelstva. Jako referenční báze se u všech voleb používá především okres Děčín, případně celý Ústecký kraj. V Krásné analyzují

Lípě

se

výsledky

především

místních

v rámci

- 14 –

voleb

jednotlivých

do

PSP

ČR

volebních

Úvod

okrsků. V Doubici u zmíněných voleb dochází k zajímavé situaci:

ačkoli

teorie

z demograficko-sociologické

části aplikovaná na charakteristiky místního elektorátu naznačují na převážně levicovou orientaci, volby vždy vykazují výsledky opačné. Dílčím cílem podkapitoly tak bude uvést hypotézu o příčině takového vývoje. U

voleb

do

Senátu

Parlamentu

ČR

dochází

na

místní

úrovni ke změně volebního chování místního voličstva. Zatímco ve volbách do PSP Krásná Lípa vykazuje významně levicovější

výsledky,

u

senátních

voleb

je

podobná

orientace neprokazatelná. Převaha osobních sympatií ke kandidátovi při volbě je evidentní. Úkolem analýzy tak bylo zjistit, jaké faktory ovlivnily volbu konkrétních kandidátů. Krajské volby v Ústeckém kraji se vyznačovaly zejména vítězstvím

KSČM.

o vytvoření objektem

Povolební

legislativní

pro

aplikaci

jednání

koalice klasické

tak

ostatních byla

teorie

stran

zajímavým

koalic.

Pro

studium teorie koalic byla využívána především studie Říchové (2000) a částečně i analýza Jüptnera (2001). Data byla čerpána z volebních programů stran, z dohod o povolební

spolupráci,

koaliční

článků a volebního serveru ČSÚ.

- 15 –

dohody,

novinových


3. Historické hledisko 3.1.

Obsah kapitoly

Kapitola o historii je rozdělena do dvou celků: nejprve bude uvedena historie celé oblasti, kterou následuje popis společenského a kulturního života sledovaných obcí.

ÚVODEM HISTORIE OBLASTI

17 18

Období industrializace Období do druhé světové války Poválečné období KRÁSNÁ LÍPA DOUBICE

18 18 20 22 23

- 16 –


3.2.

Úvodem

Záměrem sociální

a

následující ekonomický

kapitoly život

kontextu.

V zájmu

návaznosti

úmyslně

vyhýbá

událostem,

je

přiblížit

oblasti na

v

další

jeho

politický, historickém

kapitoly

které

přímo

se

popis

nesouvisejí

s tématickou linií předkládané práce (zde je třeba odkázat na

místní

politické, minulé,

historické sociální

které

mají

průvodce).

a

ekonomické

přímý

či

Účelem

je

okolnosti

nepřímý

vliv

vystihnout

událostí i

na

doby

současný

společenský vývoj oblasti. Nejdůležitější část se tak zaměří na

období

největšího

industrializace, ekonomického

a

kdy

oblast

tedy

i

procházela

společenského

etapou

rozmachu.

Údobí mezi první a druhou světovou válkou bylo poznamenáno hospodářskou krizí a především národnostními problémy, které vedly k postupně se zvyšujícímu útlaku české menšiny. Vztahy mezi

Němci

k Němcům

v

a

Čechy

a

podstatě

až

zejména do

postoj

dnešní

místních

doby

nepřímo

obyvatel ovlivňují

i místní ekonomiku, která vzhledem ke své příhraniční poloze je

odvislá

o místní druhé

od

rozvoje

ekonomice).

světové

cestovního

Největší

válce,

kdy

ruchu

úpadek

byla

(viz

oblast

odsunuta

5.

kapitola

zažívala

většina

po

obyvatel

německé národnosti a doosídlení heterogenní skupinou českého obyvatelstva podstatně poznamenalo sociální a demografickou strukturu obyvatel kraje. Další odstavce se tak budou snažit přiblížit místní společnost před a po historickém mezníku výměny obyvatelstva, což poslouží k porovnání se současným demograficko-sociálním,

ekonomickým

a

politickým

životem

popisované oblasti, kterým se zabývají kapitoly následující.

- 17 –


3.3.

Historie oblasti

3.3.1.

Období industrializace

Popis bohaté historie kraje započněme až v 18. století. Vyššími správními jednotkami v oblasti

byla

a Doubice

v té

panství. době

českokamenického, století Norbert

Oktavián

rozvoj

řemesel,

patřily

které

vlastnil

Krásná

rod Kinský

Lípa

do

již

panství

téměř

Kinských.

Václav

(1642-1719)

zejména

pak

dvě obrázek 1: Erb rodu Kinských1

podporoval

plátenictví,

především sklářství

a dřevozpracující průmysl. Nerentabilní zemědělskou výrobu omezil

a

prodejem

rozparcelovaných

vrchnostenských

statků

dal vzniknout mnoha dominikálním vesnicím (podobně v roce 1704 vznikla i Nová Doubice). Na přelomu 18. a 19. století se

v kraji

postupně

začalo

ustupovaly

s textilní

výrobou.

manufakturní

a

Feudální

průmyslové

vztahy výrobě.

Současně s rozvojem hospodářství se také zkvalitnil sociální a kulturní

život

místních

obyvatel.

Po

zrušení

robotných

povinností v roce 1848 zanikl institut panství a území České Kamenice se stalo soudním okresem administrativně spadající pod děčínské hejtmanství.

3.3.2.

Období do druhé světové války

Po první světové válce byl politický život podobně jako v ostatních oblastech severních Čech zaměřen především na národnostní

otázku.

Místní

němečtí

politici

nesouhlasili

s připojením oblasti k osamostatněnému Československu a již 29. října 1918 se oblast Deutschböhmen, do které patřila také Krásná Lípa a Doubice, stala jednou ze čtyř oblastí ustanovené 1

německé

zemské

vlády

zdroj: http://jetrichovicko.euweb.cz/historie.htm

- 18 –

v Liberci.

V prosinci

do


Deutschböhmen

pronikly

které

zdolaly

nakonec

československé odpor

vojenské

německých

jednotky,

ozbrojených

složek

Bürgwehr. Spolu s hospodářskou krizí let třicátých, kdy v textilním průmyslu klesla ještě

zaměstnanost více

německým

na

40

vzrostlo

napětí

obyvatelstvem

a

menšinou. v Německu

až

Vítězství značně

%, mezi

českou nacistů

povzbudilo

obrázek 2: Typický obrázek ze Šluknovského výběžku roku 19382

místní

nacionalisty. Při komunálních volbách na jaře 1938 získala Sudetoněmecká

strana

(SdP)

v obcích

děčínského

kraje

v průměru 80 %. Důležitou roli v předmnichovských jednáních o okupaci

českého

pohraničí

sehrál

místní

Oldřich

šlechtic

Kinský.

kníže

V srpnu

1938

navštívil při své slavné misi lord

Runciman

spolu

jeho

výpravy

Frankem

Ashton-

i lovecký

zámeček

Gwatkinem knížete

Na

Tokáni4

A právě

Ashton-

Kinského

(Balzhütte).

s členem

Gwatkinovi zaslal kníže Kinský 29. září

1938

do

Mnichova

telegram (viz obrázek 3), kde mu

připomněl

obsazení armádou, obrázek 3: Telegram knížete Kinského Ashton-Gwatkinovi3 (29.září 1938)

2 3 4

místní

důležitost

Sudet která

německou by

bránila

obyvatelstvo

zdroj: Černý čtvrtek hradeckých dělostřelců, Severočeský deník, 22. – 23. září 1990 zdroj: Šiška, 2002 přibližně 5 km od Doubic

- 19 –

před


krutostí Čechů. Po zářijovém zákazu činnosti Henleinovy SdP se Kinský dle některých dokumentů5 stal členem teroristické jednotky,

tzv.

sudetoněmeckého

dobrovolnického

sboru

(Sudetendeutscher Freikorps), která od 19. září podnikala záškodnické akce po celém českém pohraničí. Důležitou roli při obraně státní hranice sehrály jednotky Stráže obrany státu

(SOS),

které

tvořili

příslušníci

Finanční

stráže6

a místního četnictva. Den po podpisu mnichovské dohody začala na území Sudet pronikat

německá

armáda,

před kterou se čeští občané snažili do

narychlo

vnitrozemí.

mohlo

uprchnout

Už

místní

v říjnu německé

obyvatelstvo nadšeně uvítat Adolfa své

Hitlera,

který

při

triumfální

cestě

po

nově

získaném

území

navštěvoval tamní města.

3.3.3.

obrázek 4: Slavnostní defilé krásnolipských nacistů před Adolfem Hitlerem7 (Krásná Lípa, říjen 1938)

Poválečné období

Vynucený exodus německého obyvatelstva byl bezpochyby bezprávím, které poznamenalo osudy všech odsunutých Němců8. Je ovšem nutno připomenout, že bezpráví v Sudetech nezačalo až

odsunem

německých

nacistů,

což

politici

sudetských

krajanských spolků, domáhající se práv na navrácení majetku, často opomíjejí. Dle zkušeností s německým obyvatelstvem byl jejich

5 6 7 8

odsun

na

základě

Postupimské

dohody

pravděpodobně

viz Šiška, 2002 O významu Finanční stráže při obraně státu pojednává například Marek, 1982 zdroj: Marek, 1985 O následcích odsunu německého obyvatelstva pojednává např. Kvaček, 2002

- 20 –


nejlepším řešením, jak oprostit Evropu ohniska napětí, které mohlo potencionálně přerůst v další větší konflikt. Problematika sudetských Němců je v popisované oblasti stále

živým

tématem

především

v souvislosti

se

zmíněnými

požadavky sudetských Landsmannschaftů na navrácení majetku. Obavy

před

ztrátou

majetku

SPR-RSČ

(viz

odstavec

PSP ČR

1996),

která

mohly

6.8.1.2 byla

na

známá

posílit straně

svým

volební

118

striktně

zisky

Volby

do

negativním

postojem k jakémukoli dialogu s německou stranou9. Odsun velké části německého obyvatelstva a doosídlení obyvatel

s neadekvátní

profesní

a

morální

strukturou

v porovnání s původními obyvateli mělo za následek celkový hospodářský příchozích

a

kulturní

nestačil

na

pokles plné

oblasti10.

celé

obydlení

všech

sídel,

Počet čímž

zanikly některé části obcí (jako kupříkladu Zadní Doubice) a došlo

k zchátrání

a

následné

demolici

mnoha

historicky

cenných budov11.

obrázek 5: Postup při stavbě domu s podstávkou v 19. století12 1 zdivo 2 roubená světnice 3 podstávka 4 hrázdění 5 konečná podoba domu

9

viz kupříkladu Sládek (1996) viz PRÚK (2000 i 2001) 11 Oblast Krásnolipska se nachází na pomyslné hranici dvou architektur venkovských stavení: slovanského srubu a hrázděného domu. Kombinací architektonických prvků obou typů budov vznikl tzv. dům s podstávkou (kombinaci obou architektur zobrazuje obrázek 5). Současný krásnolipský fond unikátního domu s podstávkou tvoří přibližně 450 staveb (zachování domu s podstávkou je jedním z hlavních cílů Spolku přátel Krásné Lípy, kterému předsedá místní historik Richard Klos, autor publikací o dějinách Krásnolipska a domu s podstávkou viz Klos, 1997 a 2000). K zachování některých objektů podstatnou měrou přispěl i nový trend chalupaření (v Doubici kupříkladu 170 domů z 205 patří rekreantům). I nadále ovšem mnoho budov, místní odkaz minulosti, chátrá díky indolentním postojům některých vlastníků, ve kterých se dodnes odráží poněkud odlišné chápání hodnot a přinejmenším zvláštní vztah k instituci vlastnictví evidentně poznamenaný relativně krátkou minulostí. 12 zdroj: K. Bernert in Klos, 1997 10

- 21 –


3.4.

Krásná Lípa Krásná Lípa byla podle pověsti13 založena v druhé

polovině

13.

století

německými

kolonisty pozvanými českými králi pro posílení hranic a vytvořením protiváhy vzdorným českým stavům.

Největšího

rozmachu

se

Krásná

Lípa

dočkala v 18. století spolu s rozvojem lehkého

obrázek 6: Erb Krásné Lípy

průmyslu14.

a manufaktury,

které

Šlo

ovšem

především

o

zajišťovaly

menší

obživu

podniky prakticky

3500 obyvatel. V roce 1731 přijal hrabě Filip Josef Kinský do

svých

služeb

anglického

odborníka

na

textilní

výrobu

Johna Barnese, který zde založil první textilní továrnu15. Později

v souvislosti

s obdobím

industriální

revoluce

se

v Krásné Lípě rozvinula téměř autarkní struktura místního textilního celý

průmyslu,

proces

výroby

která

postupně

závislý

zajišťovala

pouze

na

dovozu

prakticky základní

suroviny. S rozvojem průmyslu se rozrůstalo také městečko a spolu s ním i kulturní a společenský život. V Krásné Lípě se nacházely četné zábavní a restaurační podniky, konaly se tu rozličné kulturní a sportovní akce. Šluknovský výběžek byl

ke

konci

18.

století

svojí

hustotou

osídlení

porovnatelný s Prahou či Ostravskem. V roce 1869 byla do Krásné

Lípy

přivedena

železnice,

což

napomohlo

další

konjunktuře místní ekonomiky. Rozhodnutím císaře Františka Josefa I. byla Krásná Lípa 5. června 1870 povýšena na město. V roce 1910 dosáhlo město počtu 6930 obyvatel16.

13

viz průvodce kostela svaté Maří Magdalény v Krásné Lípě V prvních desetiletích 18. století se v obci nacházelo 22 kartounka, 13 punčochových výroben a 6 pil (zdroj: Sudek, 2001) 15 zdroj: Augustin, 2001 16 zdroj: www.luzicke-hory.cz 14

- 22 –

bělidel,

12

barvíren,


Absolutní v rozvoji

obrat

Krásné

Lípy

znamenal poválečný odsun většiny obyvatel německé národnosti. města

Vylidnění

a ztráta

všech

obchodních kontaktů měly za

následek

výroby

až

některých

od

omezení

po

zánik

obchodů

obrázek 7: Náměstí Krásné Lípy (počátek 20. století)

či

továren. Z textilní výroby do současnosti přežil především bývalý podnik Julius Kunert & Söhne, který vyráběl od roku 1924 punčochové zboží. V roce 1947 byl podnik přejmenován na Elite, který se v roce 1994 rozdělil a v Krásné Lípě tak vznikl

samostatný

subjekt

Novia17.

s názvem

V současnosti

Novia zaměstnává přibližně 300 zaměstnanců a patří tak mezi nejdůležitější podniky Krásné Lípy a okolí.

3.5.

Doubice Současná Doubice stojí na místě středověké sklárny Oblast

přibližně byla

z poloviny

pokryta

15. století18.

neproniknutelnými

hvozdy,

které poskytovaly dostatek dřeva potřebného pro výrobu obrázek 8: Erb Doubic

prakticky Velká

18 19

Pro

majitele

neosídlených

a pustých pozemků byla činnost sklářské výroby jedinou

spotřeba

stanoviště, 17

skla. možností

dřeva,

umožnila

jejich

která

ekonomického

často

mýcením

lesů

více o historii podniku Elite viz Růžička, 1997 viz http://www.uappmost.cz/CZ/VYZKUMY/sklo.htm Více o sklářství v oblasti pojednává Rez a Gelnar, 1999

- 23 –

nutila

využití19.

skláře

následnou

měnit

vesnickou


kolonizaci.

Doubice

původně

tvořily dvě osady - Přední Doubice a

šest

Doubice

kilometrů (ta

po

obyvatelstva

vzdálená

odsunu

Zadní

německého

zanikla).

Přední

Doubice se dále dělila na Starou Doubici datovanou do 16. století20 a Novou

Doubici,

která

vznikla

rozparcelováním panského statku na počátku 18. století (viz výše). Původně doubické obyvatelstvo živila

zemědělská

založením

Nové

rozšířila

výroba

výroba. Doubice nití,

Až se

obrázek 9: Středověká sklářská huť21. (Čechy kolem roku 1420)

plátenictví,

zpracování

bavlny

a řemeslná výroba22. Největší význam měl průmysl textilní, podobně jako v celém kraji. Na počátku 20. století měla obec kolem 800 obyvatel, nacházela se zde pletárna bavlněných punčoch,

dvě

36 drobných byly

podnikatelů

označovány

a staly

přádelny

se

za

(150 dělníků), a 8 ubytovacích

vstupní

registrovaným

bránu

působilo

hostinců.

Česko-Saského

letoviskem,

které

zde

Doubice

Švýcarska bylo

dle

dochovaných dokumentů23 doporučováno jako ideální prostředí pro

lidi

označení

nervově Mozkové

nemocné, lázně.

čímž

si

Společenský

20

Doubice život

vysloužily

osadníků

byl

V 16. století se v Doubici nacházelo deset usedlostí, několik domkářských stavení, pila a vrchnostenský hospodářský dvůr (viz Hamáček, 2002) 21 Iluminace z Mandevillova cestopisu (zdroj: London British Library IN Klos, 1997). 22 Záznam z roku 1900 uvádí, že se v Doubici nacházeli 4 truhláři, 2 kováři, 1 klempíř, 3 ševci, 2 řezníci, 2 bednáři, 3 zedníci, 1 stavitel a 1 pila (zdroj: Chmelík, 1995) 23 viz Chmelík, 1995

- 24 –


patrně velice čilý, což mimo jiné dokazuje i velké množství místních spolků24. Po

třetím

a

posledním

odsunu

zůstalo

v obci

10 německých rodin, převážně se jednalo o odborníky, kteří zajišťovali chod místních podniků. Některým paradoxně ani nebyl povolen odsun, ačkoli si o něj opakovaně žádali25. Stav obyvatelstva

Doubic

se

v příštích

letech

řídil

pracovními v obci,

především

příležitostmi které

původně

zabezpečovaly textilní 1958

tři

továrny.

již

fungovala

V roce

v Doubicích pouze

továrna,

kde

přibližně

jedna

pracovalo

250

až

300

dělníků26. Z původních 400 obrázek 10: Historická nedatovaná pohlednice z Doubic

obyvatel

z roku

1948

do

roku 1975, kdy byla výroba v továrně zrušena, klesl jejich počet

přibližně

přičleněna v Děčíně

ke

byly

k 1. lednu

11026.

na

Krásná na

1993

Ten

Lípě.

základě

opětovně

samý

rok

Rozhodnutím

referenda prohlášeny

Doubice

Okresního

z roku za

byla 1992

úřadu Doubice

samostatnou

obec.

V současnosti má obec 85 obyvatel a je využívána hlavně na rekreaci

(pouze

30

budov

ze

205

je

obydleno

místními,

zbývající domy patří rekreantům), z čehož lze usoudit, že společenský život obce se před 2. světovou válkou podstatně lišil od toho současného.

24 Ze seznamu uveďme kupříkladu Okrašlovací spolek, Spolek pro podporu nemocných a vdov, Spolek válečných vysloužilců, Hasičský spolek, Spolek pojištěnců proti požáru či Školský spolek (zdroj: Chmelík, 1995). 25 zdroj: rozhovor s Annou Šikýřovou, OÚ Doubice, 14. srpna 2002 26 zdroj: Obecní kronika Doubice 1945 - 2001

- 25 –


4. Demograficko-sociologické hledisko 4.1.

Obsah kapitoly

Kapitola

zachovává

strukturu

hlediska

demografického,

do které jsou zařazeny i závěry z použitých sociologických výzkumů ohledně politické orientace voličstva.

ÚVODEM POČET OBYVATEL

27 28

Krásná Lípa Doubice

29 30

VĚKOVÁ STRUKTURA

32

Věk a politická orientace Krásná Lípa Doubice

32 32 33

VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA NÁRODNOSTNÍ STRUKTURA NÁBOŽENSTVÍ SOCIÁLNÍ STRUKTURA A ZAMĚSTNANOST

34 35 36 37

Faktory působící na politickou orientaci sociální skupiny 37 Příslušnost k sociální skupině 37 Subjektivní identifikace se sociální třídou 39 Inkonsistence sociálně-ekonomického statusu 39 Krásná Lípa 41 Sezónní výkyvy zaměstnanosti 41 Průměrný plat 42 Spádovost 42 Doubice 42 Spádovost 43 NEZAMĚSTNANOST 43 Poptávka na trhu práce Nabídka na trhu práce

44 45

BYDLENÍ

46

- 26 –


4.2.

Úvodem

Kapitola pojednává o demograficko-sociologických jevech v jejich

širším

kontextu.

Kromě

statistické

deskripce

se

pokouší o identifikaci sociálních a demografických faktorů působících

na

a doubického

vzorce

elektorátu

volebního při

chování

volbách

do

krásnolipského PSP

ČR.

Popis

politické orientace daných skupin voličů se v následujícím textu omezí pouze na základní jednodimenzionální definici politického prostoru organizovaného podle levice a pravice1. Jedinou výjimku tvoří deskripce voličské báze SPR-RSČ, která bude vzhledem ke specifiku dané strany (viz dále) uváděna samostatně. Deduktivní

závěry

o

politické

orientaci

zmíněných

skupin se opírají především o studii Řehákové (1999), která uvádí

typologii

při volbách z hlediska

do

voličů

pravicových

Poslanecké

sněmovny

demograficko-sociálních

a levicových v letech

1996

charakteristik.

stran a 1998 Ve

své

studii se ovšem autorka striktně vyhýbá popisu voličské báze SPR-RSČ z důvodů nejasností panujících okolo vymezení strany na

škále

levicově-pravicového

V krásnolipských SPR-RSČ

14,2

%

volbách

do

preferenčních

PSP ČR hlasů,

1

spektra2.

politického v roce z čehož

1996

získala

vyplývá,

že

Podle Matějů a Vlachové (1997a, 1997b) existují v České republice následující politicky relevantní hodnotové dimenze: dimenze levice-pravice, dimenze požadavků na povinnosti vlády a dimenze anomie. Dimenze libertarianismus-autoritarianismus či vnitřní a vnější důvěra v politiku jsou již méně zřetelnějšími. 2 Samotná SPR-RSČ se považuje za stranu pravicovou (viz např. Sládek, 1996), přesto někteří žurnalisté (např. Žeglitz in Kreidl, Vlachová, 1998) upozorňovali na zřejmé levicové prvky programu SPR-RSČ, které by stranu lokalizovaly na opačném křídle politického spektra. Novák (in Kreidl, Vlachová, 1998 i 1999) ovšem poukazuje na podobnost SPR-RSČ s tzv. západoevropskou extrémní pravicí, která odpovídá spíše stranám středového fašismu. Se zajímavým zjištěním ovšem přišli Matějů a Vlachová, kteří ve své studii (Matějů, Vlachová, 1997a respektive 1997b) shledali voliče SPR-RSČ za elektorát, který se svojí hodnotovou politickou orientací nejvíce odchyluje od orientace deklarované (autoři studie lokalizovali SPR-RSČ do pravého středu) a to směrem doleva. Potvrzují to i tzv. druhé hlasy voličů (viz Kreidl, Vlachová, 1999, s.344). Záložní hlas pro levicovou stranu deklarovalo v roce 1998 celkem 65,5 % voličů SPR-RSČ.

- 27 –


z hlediska krásnolipského elektorátu lze evidentně usuzovat na relevantní politický subjekt, který tudíž nelze v analýze opomenout. báze

Pro

SPR-RSČ

doplnění byla

údajů

o charakteristiky

používána

zejména

voličské

studie

Kreidla

a Vlachové (1998 respektive 1999). Ačkoli

od

roku

1998,

ke

kterému

se

uvedené

studie

vztahují, došlo v Krásné Lípě k jistým posunům v politické orientaci krásnolipských voličů, použitá typologie rozhodně neztratila

na

významnosti.

Jak

si

ukážeme

později,

lze

aplikací uvedených premis politických orientací jednotlivých sociálních

a

demografických

skupin

voličů

na

poslední

výsledky voleb v Krásné Lípě spíše usuzovat na další posun v krystalizaci politických názorů krásnolipského elektorátu.

4.3.

Počet obyvatel

Podle historie oblasti popsané v předešlé kapitole lze populační vývoj přibližně rozdělit do následujících fází3: 1) od

2.

poloviny

19.

století

nastává

období

intenzivní

industrializace a urbanizace oblasti 2) v období mezi 1. a 2. světovou válkou dochází k moderaci populačního růstu 3) radikální výměna obyvatelstva po poválečném odsunu Němců a nedostatečné doosídlení oblasti 4) progresivní vývoj v počtu obyvatel během období socialismu 5) stagnace populačního růstu po roce 1989 Nejvýznamnějším obyvatelstva

zlomem

z vnitrozemí

do

byl

poválečný

příhraničních

transfer

oblastí,

který

znamenal významný zásah do sociálně-demografické struktury místních 3

obyvatel.

Noví

kolonisté

viz také PRÚK (2001)

- 28 –

v porovnání

s původním


německým obyvatelstvem tvořili nehomogenní skupinu relativně mladých lidí s průměrně nižší úrovní vzdělání (viz odstavec 3.3.3 na straně 20). Současný populační vývoj uvádí tabulka 1. Pro srovnání je v tabulce uveden údaj o počtu obyvatel před 2. světovou válkou. 1930 Krásná Lípa Doubice

1991

1992

9385 3434*

3418

846

-

-

*

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001

2002

3395 3336 3376 3381 3360 3425 3483 3528 3607 3618** 64

72

71

70

66

75

74

zdroj: MěÚ Krásná Lípa a OÚ Doubice

79

84

85

**

* včetně Doubice ** údaj k 1.9.2002

tabulka 1: vývoj počtu obyvatel v Krásné Lípě a v Doubicích

4.3.1.

Krásná Lípa

V období posledních pěti let se v Krásné Lípě setkáváme s progresivním

nárůstem

počtu

obyvatel,

což

je

v oblasti

Šluknovského výběžku dosti nezvyklý jev4.

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

Bilance obyvatelstva Krásné Lípy v letech 1989 - 2002

1989

110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 -10 -20 -30 -40 -50 -60 -70 -80 -90

Migrační saldo Přirozená měna Přírůstek obyvatel

graf 1: Vliv komponent bilance obyvatelstva Krásné Lípy na celkový přírůstek obyvatel (vypracováno podle dat získaných od MěÚ Krásná Lípa)

4

Problematikou negativního migračního salda Šluknovska se zabývá studie SPRŠ (1999).

- 29 –


Výše uvedený graf 1 znázorňuje významný vliv migrační mobility

posledních

let

na

kompenzaci

negativního

salda

přirozené měny obyvatelstva Krásné Lípy. Za

nejdůležitější

faktor

ovlivňující

nárůst

počtu

obyvatel obce je považována bytová politika5 obecního úřadu. Výrazný

nárůst

koinciduje

s

obyvatelstva

dokončenou

Krásné

bytovou

Lípy

také

výstavbou

evidentně

v Krásné

Lípě

v roce 1997 a 2000 (viz tabulka 8 na straně 46). Druhým

důležitým

faktorem,

který

podporuje

migrační

mobilitu je pracovní příležitost. Krásná Lípa ovšem v daném období nezaznamenala vyšší poptávku po pracovní síle. Lze tedy

předpokládat,

jako

negativní

že

nedostatek

faktor

byl

pracovních

částečně

příležitostí

vyvážen

poměrně

dostatečnou meziměstskou dopravou.

4.3.2.

Doubice

Časová obyvatel první

řada

Doubic

pohled

počtu má

na

pozitivní

trend (viz tabulka 1 na straně

29).

Jde

však

o oficiální údaj o počtu obyvatel

přihlášených

k trvalému

pobytu

v obci, jež nereflektuje skutečný

stav

trvale

bydlících obyvatel. Za

dosavadní

graf 2: Vliv komponent bilance obyvatelstva Doubic na celkový přírůstek obyvatel (vypracováno podle dat od OÚ Doubice)

existence

obce

(1993

–

2002)

přirozený

přírůstek (5 dětí) nedokázal kompenzovat přirozený úbytek obyvatel (14 osob). Vzhledem k tomu, že obec nedisponuje 5

viz např. Studie SPRŠ (1999)

- 30 –


žádnými volnými bytovými prostory, pozitivní vývoj v bilanci doubických obyvatel způsobují přihlášky místních rekreantů k trvalému pobytu v Doubicích (viz graf 2 migrační saldo). Jde povětšinou o přihlášky účelového charakteru, které na oživení

vnitřního

života

stárnoucí

vesnice

nemají

vliv.

Bohužel ani jejich množství nestačí pro překonání hranice 100

obyvatel,

což

by

mohlo

Doubicím

výrazněji

napomoci

k vyššímu příjmu ze státního rozpočtu6. Obec má v současnosti 205 domů a z toho 170 domů patří místním

rekreantům

(jde

o

jedinečný

případ

v regionu).

Vesnice tak díky velkému počtu rekreantů na svou velikost žije velice kvalitním společenským životem. Avšak situace místních

z hlediska

přirozeného

pohybu

obyvatel

je

v souvislosti s uvedeným faktem značně nepříhodná. Vzhledem k nedostatečné

dopravní

obsluze

a

nedostatku

pracovních

příležitostí v oblasti nelze předpokládat významnější zvraty v popsaném trendu. Záchranou ze současné situace by mohla být atraktivnost obce z hlediska jejího zdravého životního prostředí (NPČŠ). Současný

společenský

vývoj

ve

městech

vyvolává

zpětné

tendence k návratu k rurální společnosti. Spíše než o návrat k rurálnímu způsobu života se ovšem jedná v převážné většině případů

o tzv. rurbanismus,

kdy

obyvatelstvo

z měst

se

stěhuje na venkovská sídla, ale ponechává si svůj městský způsob života. Přesto se v okolí Doubic vyskytují náznaky ruralizačních v nedaleké rekreantka

tendencí.

krásnolipské z Prahy

(viz

Příkladem osadě také

může

Kyjov,

být

kozí

kterou

podkapitola

o

farma

provozuje

zemědělství,

odstavec 5.3.1). 6

viz také politologické hledisko, odstavec 6.6.2 na straně 89 Rozpočet obce jako determinanta politického rozhodování

- 31 –


4.4.

Věková struktura

4.4.1.

Věk a politická orientace

Z výše

zmíněné

studie

Řehákové

(1999)

vyplývá,

že

z hlediska levice a pravice lze identifikovat dvě skupiny obyvatel obecně

rozdělené

hranicí

pravicovější

než

45

let.

občané

Mladší

starší.

45ti

let

V rámci

jsou

pravice

nejmladší věková kategorie preferuje US, od 29ti do 60ti let převažuje

ODS

a

nad

60

let

je

upřednostňována

KDU-ČSL.

Levicově orientovaní voliči se mohou definovat na věkovém kontinuu,

kde

nejmladší

preferují

ČSSD

a

u

nejstarších

převládá KSČM. Pozoruhodnou charakteristikou voliče SPR-RSČ byl obecně nízký věk, což z delšího časového hlediska (např. čtyř let mezi

volbami)

strany.

implikuje

Nejdůležitější

značnou

roli

pro

nestabilitu SPR-RSČ

tak

elektorátu museli

hrát

prvovoliči.

4.4.2.

Krásná Lípa

90

VĚKOVÉ ROZLOŽENÍ (1-100 LET)

Věkové

ŽENY MUŽI

80

obyvatel

70

rozložení

města

Krásná

Lípa znázorňuje graf 3.

60

50

Prakticky

40

kopíruje

celorepublikové

30

20

rozložení

10

s nejsilnějšími

0 1

5

9

13

17

21

25

29

33

37

41

45

49

53

57

61

65

69

73

77

81

85

89

93

obyvatel

97

ročníky

přibližně kolem 25 a 55

graf 3: věková struktura obyvatel Krásné Lípy (zdroj: MěÚ Krásná Lípa, září 2002)

let7.

Průměrný

věk

obyvatel Krásné Lípy je 38 let, což odpovídá také průměru republiky. voličů 7

Vzhledem

v porovnání

k početnějšímu s Doubicemi

je

souboru možné

krásnolipských uvést

hypotézu

porovnáno s údaji od ČSÚ (viz http://www.czso.cz/cz/cisla/4/40/400302/data/40030201.xls)

- 32 –


o předpokládaném vztahu mezi počtem prvovoličů a volebním ziskem

SPR-RSČ.

Dle

získaných

dat

o

věkovém

rozložení

obyvatel Krásné Lípy lze zjistit, že prvovoliči v roce 1996, kdy SPR-RSČ v městě získala 14,2 % hlasů, formovali skupinu o

potencionální

voličské

síle

10,9

%.

Díky

předčasnosti

voleb v roce 1998 prvovoliči tvořili pouze 4,3 % z celého krásnolipského elektorátu (o 60,4 % méně než v roce 1996). Volební zisk SPR-RSČ v roce 1998 činil 6,9 % (od předešlých voleb ztratila 52,4 % hlasů). Přestože nelze bez konkrétního šetření

jakýkoli

funkční

vztah

mezi

popsanými

údaji

prokázat, existují názory8, že právě chybějící dva ročníky v roce 1998 podstatně napomohly k neúspěchu SPR-RSČ.

4.4.3. 14

Doubice Situace

Věková struktura obyvatel Doubic muži ženy

12

10

je rozdílná. Obyvatelstvo je

8

v Doubicích

obecně

staršího

(průměrný

6

věk

věku je

přibližně 42 let). Trend

4

2

0 1996 - 2002 1986 - 1995 1976 - 1985 1966 - 1975 1956 - 1965 1946 - 1955 1936 - 1945 1926 - 1935 1915 - 1925 ročníky

graf 4: věková struktura obyvatel Doubic (zdroj: OÚ Doubice, září 2002)

stárnutí

venkovského

obyvatelstva

je

patrný

na

velikosti

zvláště vesnicích podobných

Doubicím. Pomalé stárnutí Doubic tak umocňuje málo nadějnou perspektivu oživení obce. Vzhledem k vyššímu průměrnému věku doubických občanů lze odhadovat spíše na levicovou orientaci Doubic.

8

viz Kreidl, Vlachová (1998 či 1999)

- 33 –


4.5.

Vzdělanostní struktura

Úroveň zaostává kraje

vzdělání

za

je

ostatními

na

k odlivu

obyvatel

tom

kraji

nejhůře

především

v Ústeckém

republiky.

právě

obyvatel

okres

kraji

V rámci Děčín,

výrazně Ústeckého

kde

s vysokoškolským

dochází

vzděláním.

Důvodem je malá možnost uplatnění a nedostatečná příležitost k bydlení9.

Podíl

obyvatel

vzděláním10

s vysokoškolským

v děčínském okrese pohybuje kolem 4,5 %, což je o 1

než na krajské úrovni a o

1

se

/4 méně

/2 méně než je celorepublikový

průměr. Uvážíme-li

vzdělanostní

strukturu

krásnolipských

nezaměstnaných (odstavec 4.9.1) a strukturu zaměstnaných dle oboru (odstavec 4.8.2), lze presumovat, že skupina obyvatel s nižším vzděláním11 bude pravděpodobně tvořit významnou část místního

voličstva.

A

právě

voličstvo

s nižším

vzděláním

vytváří potenciální bázi levicově orientovaných voličů. Dle Řehákové (1999) totiž se vzděláním rostou preference pravice a vice versa. Dle Kreidla, Vlachové (1998, 1999) a Matějů (1998) hraje pro voliče s nižším vzděláním také významnou roli pravicový extremismus12. Uvnitř povětšinou

skupiny ti

se

ZŠ

pravicově a

vyučení

orientovaných preferují

voličů

KDU-ČSL,

která

postupně se zvyšujícím se vzděláním uvolňuje místo ODS až po skupinu vysokoškolsky vzdělaných, kteří dávají přednost US. Levicově s maturitou)

orientovaní povětšinou

se

vzděláním

upřednostňují

9

vyšším

ČSSD,

(alespoň

z čehož

lze

viz studie SPRŠ (1999) a PRÚK (2000 a 2001) jedná se o podíl vysokoškolsky vzdělaných na počtu obyvatel starších 25 let (zdroj: PRÚK, 2001) 11 nižším vzděláním se ve zmíněném kontextu rozumí základním vzdělání či vyučení bez maturity 12 Autoři se přidržují tradičního názvu, ačkoli poukazují na převládající levicovou orientaci u voličů SPR-RSČ (viz poznámka 2 na straně 27). 10

- 34 –


derivovat charakteristiky voliče KSČM jako osobu staršího věku s nižším vzděláním.

4.6.

Národnostní struktura

V Doubici se nenachází žádný příslušník jiné národnosti nežli české, problematika obyvatel jiné národnosti se tudíž týká pouze Krásné Lípy. Následující tabulka 2 uvádí národnostní skladbu občanů Krásné Lípy a počet trvale hlášených cizinců zjištěný při posledním sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001. Národnostní struktura obyvatel Krásné Lípy občané Krásné Lípy podle národnosti trvale přihlášení cizinci národnost počet národnost počet česká 3000 slovenská 15 německá 108 vietnamská 3 slovenská 89 ukrajinská 3 polská 5 ruská 2 romská 3 ostatní a nezjištěná 196 tabulka 2: Národnostní struktura obyvatel Krásné Lípy v r. 2001 (vypracováno podle předběžných výsledků SLDB 2001 získaných od MěÚ Krásná Lípa)

Zarážejícím

faktem

je

údaj

o

počtu

Rómů.

Odhad

MěÚ

uvádí, že počet občanů romské národnosti se ve skutečnosti pohybuje kolem 10 % z celkového počtu obyvatel, jde tedy přibližně o skupinu 360 lidí. Rómská otázka je obecně složitým politickým problémem pro značnou část municipalit oblasti Šluknovska13. Sociálně patologické příčinou

projevy

některé

negativních

postojů

části

etnika

majoritního

jsou

častou

obyvatelstva

ve

městě14. Studie SPRŠ (1999) označuje jako hlavní problémy

13

Jako exemplární případ, jak se vyrovnat s problematikou rómského etnika, může posloužit koupě nemovitosti v Krásné Lípě radními nedaleké nejmenované obce, do které přemístili několik problematických rómských rodin. 14 Dokazuje to i výsledek pokusu krásnolipské radní Hany Volfové, která ve snaze o uplatnění metod Místní agendy 21 zorganizovala v roce 2001 akci, která měla přimět místní obyvatelstvo ke komunikaci s městským úřadem. Akce spočívala v ozdobení vánočního stromu připomínkami a návrhy na změny ve městě, mezi kterými se mimo jiné nacházelo

- 35 –


hromady odpadků před domy Romů, nezájem o práci (viz také odstavec 4.9.1) a drobnou kriminalitu15. Negativní

postoj

místních

k Rómům

také

mohl

přispět

k relativně vysokému volebnímu zisku SPR-RSČ, jejíž návrhy na řešení rómské otázky byly mírně řečeno radikálnější (viz Sládek, 1996). Kreidl a Vlachová (1998, 1999) také prokázali souvislost k volbě

mezi

mírou

pravicového

regionální

extremismu.

kriminality

Domněnku

a

navíc

tendencí podporují

i relativně vyšší volební výsledky SPR-RSČ u voleb do PSP ČR 1996 a 1998 ve 2. okrsku

Krásné Lípy, kde žije většina

krásnolipských rómských občanů16 (viz podkapitola o volbách do Poslanecké sněmovny, odstavec 6.8.1.2 na straně 118).

4.7.

Náboženství

Při

posledním

SLDB

v roce

2001

se

k římskokatolické

církvi přihlásilo 423 občanů Krásné Lípy, 20 k českobratrské evangelické, 18 k československé husitské a 111 k ostatním církvím. Přibližně 80% obyvatel Krásné Lípy je bez vyznání. Voliče lze dle náboženského vyznání jednoduše rozdělit na dvě homogenní skupiny – na nevěřící a věřící bez rozdílu příslušné církve. Věřící jsou obecně pravicovější a podle Kreidla a Vlachové (1998, 1999) mají obecně slabší sklony k pravicovému extremismu v porovnání s voliči bez vyznání.

i několik požadavků a návrhů, jak snížit počet Rómů v Krásné Lípě (viz Strom vánočních přání, Vikýř, č. 186, březen 2002). 15 Počet trestných činů spáchaných Romy v Krásné Lípě tvoří pouze 1/2 z jejich celkového počtu, přesto uvážíme-li velikost romské komunity, relativní kriminalita uvnitř daného etnika je daleko vyšší (zdroj: Policie ČR, Krásná Lípa). 16 Na spojitost volebního výsledku SPR-RSČ s rómskou otázkou upozornil například Kostelecký (in Kreidl, Vlachová, 1998).

- 36 –


4.8.

Sociální struktura a zaměstnanost

4.8.1.

Faktory působící na politickou orientaci sociální skupiny

4.8.1.1. Příslušnost k sociální skupině Bezpochyby nejdůležitějším činitelem

ovlivňujícím

politickou orientaci jedince a tedy i jeho volební chování je příslušnost k určité sociální skupině. • zaměstnanci bez VŠ • dělníci

• rutinní nemanuálně pracující

• zemědělci

• samostatně výdělečně činní

• odborníci

• důchodci (?)

• zaměstnanci s VŠ

levice

střed

pravice

schéma 1: Lokalizace sociálních skupin dle předpokladu pravicové či levicové orientace17 v levicově pravicovém politickém spektru

Výše uvedené schéma 1 zjednodušeně znázorňuje závěry šetření Řehákové (1999)18. Z uvedeného výzkumu vyplývá, že dělníci a zemědělci jsou fundamentem levicového voličstva. Na opačné straně je situována skupina samostatně výdělečně činných jako nejpravicovější sociální skupina. Ke středu či k vyrovnanému postoji mezi levicí a pravicí patří především pracující

rutinních

zaměstnanci tendence

bez

VŠ,

k posunu

nemanuálních u

na

kterých pravé

se

křídlo

profesí ovšem

spolu

projevuje

politického

se jistá

spektra.

Odborníci vykazují převážně pravicovou politickou orientaci. U zaměstnanců s VŠ dochází k dichotomickému dělení skupiny dle uplatnění ve veřejném či soukromém sektoru, jež odlišuje především

výše

pracující

ve

pravděpodobností

příjmů veřejném

každé

z

sektoru

projevuje

podskupin. se

zklamání

tak z

U

podskupiny s

největší

podprůměrného

ohodnocení jejich práce a tedy i tendence k posunu doleva. 17 18

vlastní konstrukce dle závěru výzkumu Řehákové (1999) Podobně identifikuje politickou orientaci sociálních skupin i Matějů (1998).

- 37 –


Problematickou skupinou z hlediska zjednodušené lokalizace v rámci

politického

zmiňovaná

spektra

podskupina

přerozdělování

jsou

zaměstnanců

v rámci

důchodci. s VŠ

státního

Stejně

jsou

jako

závislí

rozpočtu,

proto

na lze

odhadovat na jejich převažující levicovou orientaci. Přesto se

názory

na

politickou

orientaci

důchodců

rozcházejí.

Afirmaci lokalizace skupiny na levém křídle hned po skupině dělníků

a

Existují

zemědělců

napomáhají

názory19,

ovšem

že

obecně

důchodci

nižší jsou

důchody.

heterogenní

sociální skupinou, jejíž podskupiny je nutno identifikovat dle profese, jež vykonávaly před odchodem do penze. Lokalizace sociální skupiny v jednorozměrném politickém prostoru evidentně koinciduje s výší příjmů dané skupiny. Lze

si

ji

lineární příjmu

tedy

funkci, a oborem

zjednodušeně

představit

jejímž

definičním

hodnot

index

oborem

poměru

jako je

hlasů

klesající právě

pro

výše

levici

a pravici. K podobnému závěru ovšem nelze dojít u voličů SPR-RSČ. Podle

analýzy

průměrnou

mzdou

Kreidla a

a

Vlachové

volebním

(1998

výsledkem

a

1999)

SPR-RSČ

mezi

neexistuje

souvislost. Největší riziko volby extremistů bylo prokázáno u dělníků a u zaměstnanců s nižším vzděláním20. Dokázalo se, že rozhodujícím faktorem u zmíněných dvou skupin bylo nízké vzdělání, což se již nedá tvrdit u další sociální skupiny důležité

pro

SPR-RSČ,

samostatně

výdělečně

činných,

u kterých závislost mezi volbou extrémní pravice a jejich úrovní dosaženého vzdělání nebyla prokázána.

19 20

viz Řeháková (1999) potvrzuje to i Matějů (1998)

- 38 –


4.8.1.2. Jiný

Subjektivní identifikace se sociální třídou pohled na politickou orientaci sociálních

tříd

nabízí Matějů (1998), který dokazuje, že důležitější než objektivní

příslušnost

k sociální

skupině

je

subjektivní

zařazení jedince na určitou úroveň v stratifikované sociální hierarchii. Analýza se zaměřuje především na obnovující se střední

třídu,

základních

která

pilířů

podle

tržních

autora

studie

ekonomik

a

je

jedním

zárukou

ze

stability

politického systému. Objektivně jí tvoří především odborníci a drobní

podnikatele.

V posledních

letech

došlo

k zásadní

změně subjektivní představy obyvatel o potřebných kritériích příslušnosti ke střední třídě. Zatímco dříve k identifikaci se

střední

třídou

stačilo

být

podnikatelem,

mít

vyšší

vzdělání či vyšší příjem, v současnosti hraje rozhodující roli především vyšší příjem. Obecně

lze

říci,

že

lidé,

kteří

se

identifikují

se

střední či vyšší třídou uznávají spíše pravicové hodnoty bez ohledu

na

jejich

zařazení

do

objektivní

sociální

třídy.

Navíc u nich převládá odpor k extremismu, který je patrný především subjektivní

u

podnikatelů, vazby

na

u

střední

kterých třídu

naopak

absence

vyvolává

značnou

náklonnost k extremismu v politické orientaci. 4.8.1.3. Inkonsistence sociálně-ekonomického statusu Podobnou koncepci vlivu příslušnosti k sociální třídě na

politickou

orientaci

voliče

uplatňují

Matějů

a Kreidl

(1998), kteří hovoří o konsistenci sociálního statusu jako faktoru působícího na voličovo rozhodování. Sociální status dle autorů určují zejména čtyři kriteria: vzdělání, příjem, subjektivní

zařazení

v sociální

ekonomický status zaměstnání.

- 39 –

hierarchii

a

sociálně-


Podobně

jako

v předcházejícím

případě

je

zařazení

jedince v rámci vertikály sociální diferenciace definované vzájemným postavením úrovně vzdělání, zaměstnání a příjmu21. Ačkoli platí logický závěr, že preference pravice rostou spolu s růstem sociálního statusu, je třeba podotknout, že také záleží na jeho míře vykrystalizovanosti, jejíž nižší úroveň zvyšuje pravděpodobnost volby levice a vice versa. Podle

výzkumu

zmíněných

autorů

nejvyšší

míru

konsistence

vykazují samostatně výdělečně činní. Významnou roli pro politickou orientaci hraje sociálněekonomický

status

inkonsistence sociálních

voliče.

Dominantní

postavení

sociálně-ekonomického

tříd

rutinní

z hlediska

statusu

nemanuální

mají

pracovníci

ze spolu

s odborníky a ve skupině rozlišené podle typu podniku se na nejvyšším

stupni

a státních

umístili

podniků.

zaměstnanci

Vyšší

míra

veřejného

inkonsistence

sektoru jedinci

neumožňuje subjektivní zařazení na vyšší úroveň v sociální hierarchii,

což

podle

výše

popsaného

závěru,

že

růst

tendence volit pravici závisí na růstu sociálního statusu, implikuje

větší

sklony

popsaných

skupin

k levicové

orientaci. V tomto bodě je studie Matějů a Kreidla (1998) v rozporu

s

analýzou

Řehákové

(1999).

Zatímco

Řeháková

umisťuje rutinní nemanuální pracovníky do středu politického spektra s mírnou tendencí k přesunu napravo, Matějů a Kreidl uvádějí přesný opak. Pravděpodobně rozhodujícím faktorem při odlišení politické orientace pracovníka bude jeho uplatnění v soukromém či veřejném sektoru.

21

Matějů, Kreidl (1998) hovoří (zaměstnání, vzdělání, příjem)

o

komponentách

- 40 –

tzv.

základní

stratifikační

triády


4.8.2.

Krásná Lípa

Alokace pracovních sil znázorňuje tabulka 3. Největší míra

zaměstnanosti

je

v průmyslovém

sektoru,

konkrétně

v průmyslu textilním, tradičním pro popisovanou lokalitu. Činnost Obchodní Služby Průmysl Zemědělství Restaurační a hotelová zařízení Turistický ruch Zdravotnictví a sociální péče Celkem

počet počet provozoven zaměstnanců 31 69 18 40 10 593 3 26 19 62 3 3 3 124 87 917

tabulka 3: Odhad počtu podniků a počtu zaměstnanců rozdělených dle sektoru (zdroj dat: MěÚ Krásná Lípa)

Mezi nejvýznamnější podniky (viz také odstavec 5.4 na straně 54) z hlediska zaměstnanosti patří: ¾ Novia (bývalá továrna Elite) - výroba punčochového zboží, svetrů a svrchního ošacení – přibližně 300 zaměstnanců ¾ Topoz – výroba potravinářských strojů – 70 zaměstnanců ¾ Pharming - kartonáž a potisk obalů – 70 zaměstnanců ¾ Color-Tex - barvení textilního zboží – 60 zaměstnanců Zaměstnanci průmyslového sektoru jsou především místní dělníci, kteří by v souladu s výše uvedenou teorií mohli tvořit potencionální základ levicové orientace města Krásné Lípy či potenciální zdroj voličstva SPR-RSČ. 4.8.2.1. Sezónní výkyvy zaměstnanosti Nový trend uzavírání pracovních smluv na dobu určitou se v Krásné Lípě a okolních městech začíná vyskytovat již poměrně často. Praktikují to především podniky zabývající se sezónními pracemi (stavební firmy, hotely, restaurace, …). Podle

neověřené

v okolních

informace

městech

také

je

podobný

u povolání

finančním prostředkům škol.

- 41 –

postup

učitelů

uplatňován

kvůli omezeným


4.8.2.2. Průměrný plat Platy ve městě (potažmo i v celé oblasti) se nejčastěji pohybují od 5.800 Kč do 15.500 Kč. Průměr uvedených částek činní

přibližně

10.500

Kč,

což

ovšem

neodpovídá

reálné

hodnotě průměrného platu vypočteného z celkové sumy platů přepočtem na jednoho pracovníka. Ten se blíží spíše spodní hranici uvedeného intervalu (přibližně 8.500 – 9.000 Kč). 4.8.2.3.

Spádovost

Praceschopní krásnolipští občané - nezaměstnaní hlášení u úřadu práce - vyjíždějící za prací jinam Dojíždějící za prací do Krásné Lípy

Téměř třetina obyvatel

1537 260 16,9% 480 31,2% 200

Krásné Lípy vyjíždí za prací do okolních měst

tabulka 4: Mobilita pracovních sil (Krásná Lípa) (zdroj: MěÚ Krásná Lípa)

(viz tabulka 4). Jedná

se především o Rumburk a Varnsdorf. Významnou roli zde hraje dopravní

obslužnost,

bez

které

by

již

tak

vysoká

nezaměstnanost ještě stoupala.

4.8.3.

Doubice

Profesní strukturu obyvatel Doubic uvádí tabulka 5. Vzhledem

k nízkým

platům

v oblasti

(viz

výše)

a nedostatečné dopravní obslužnosti v Doubicích se vyjíždění za prací do vzdálenějších

Profese

měst (např. do Varnsdorfu)

dělník učitel živnostník / podnikatel číšník administrativní pracovník policejní úředník ostatní nezaměstnaní studenti důchodci Celkem

místním příliš nevyplácí. Náklady spojené s dopravou do práce pro dělníka mohou představovat výdělku,

až

což

1

/4

jeho

nízká

mzda

dostatečně nevykompenzuje. Často

je

výhodnější

tak

paradoxně

pobírat

8 1 16 3 3 1 10 5 10 13 70

11,4% 1,4% 22,9% 4,3% 4,3% 1,4% 14,3% 7,1% 14,3% 18,6%

tabulka 5: Rozdělení dospělých občanů Doubic podle profesí a činností (zdroj: OÚ Doubice, září 2002)

sociální

podporu

v nezaměstnanosti

než

plat dělníka. Ze stejného důvodu se pravděpodobně v obci

- 42 –


nachází

tak

velký

počet

živnostníků

(viz

podkapitola

o místní ekonomice tabulka 10, str. 50). 4.8.3.1. Jak

Spádovost již bylo

v souvislosti

se

popsáno

výše,

zaměstnaností

největším obyvatel

problémem Doubic

je

nedostatečná dopravní obslužnost obce. Za prací vyjíždí přibližně 10 lidí, především do Krásné Lípy (Novia), Varnsdorfu a Rumburku. Do Doubice dojíždějí někteří

zaměstnanci

místních

restauračních

a

hotelových

zařízení. Jedná se především o mladé lidi, jejichž platové nároky

často

převyšují

možnosti

a

ochotu

podnikatelů.

Dochází tak k časté obměně personálu, který je nejčastěji rekrutován z okolních obcí: z Rybniště, Chřibské a Krásné Lípy.

4.9.

Nezaměstnanost

Nezaměstnanost celkovým

v

popisovaných

ekonomickým

transformace

obcích

vývojem

devadesátých

let

je

ovlivňována

regionu. spolu

Ekonomická

s

nevyhovující

strukturou ekonomických aktivit v okrese měla za následek rušení

celých

rozličných

podniků

či

jejich

částí.

faktorů22

nepříznivých

Synergický

způsobil

efekt

zvyšování

regionální nezaměstnanosti, která v současnosti činní 12,4 % (je

tedy

přibližně

o

1

/2

vyšší

než

je

celorepublikový

průměr). Podle zmíněných analýz Kreidla, Vlachové (1998, 1999) a Řehákové

(1998)

se

vliv

nezaměstnanosti

na

politickou

orientaci projevuje shodně jak ve prospěch levicových stran,

22

identifikace nepříznivých faktorů viz PRÚK, 2001

- 43 –


tak

i

SPR-RSČ.

V

souvislosti

s nezaměstnaností

je

možné

zmínit i studii Matějů a Vlachové (1997), která se zabývá vlivem anomie na politickou orientaci. Pocit anomie navozuje zejména

ztráta

sociálních

princip

ekonomického

jistot

úspěchu

či

rostoucí

jednotlivce,

důraz

což

může

na být

neschopností získat zaměstnání ještě umocněno. Pocity blízké rozpadu

sociálního

pravděpodobnost

řádu

u

daného

inklinace

individua

k levici,

mohou

popřípadě

zvýšit

ho

mohou

dovést až k volbě extremistických stran.

4.9.1.

Poptávka na trhu práce

Níže uvedená tabulka 6 a tabulka 7 znázorňují přibližnou věkovou

a

vzdělanostní

Vzhledem

ke

staršímu

skladbu

datu

údaje

uchazečů již

ne

o zaměstnání.

zcela

odpovídají

současnému stavu, přesto alespoň poslouží k ilustraci dané problematiky. Počet uchazečů o zaměstnání dle věku

Počet uchazečů o zaměstnání dle vzdělání Dosažené vzdělání bez vzdělání ZŠ vyučen vyučen s maturitou SOŠ bez maturity gymnázium ostatní SŠ vyšší a VŠ Celkem

Krásná Lípa 3 158 107 11 2 4 21 2 308

Doubice

1,0% 51,3% 34,7% 1 3,6% 1 0,6% 1,3% 6,8% 0,6% 100,0% 2

do 19 let 19 až 24 let 25 až 29 let 30 až 34 let 35 až 39 let 40 až 44 let 45 až 49 let nad 50 let Celkem

50,0% 50,0%

100,0%

roku

1999

26 75 51 20 26 31 31 48 308

Doubice

8,4% 1 24,4% 16,6% 6,5% 8,4% 10,1% 10,1% 1 15,6% 100,0% 2

50,0%

50,0% 100,0%

tabulka 7: počet uchazečů o zaměstnání rozdělený dle věku (zdroj: studie SPRŠ, 1999)

tabulka 6: počet uchazečů o zaměstnání rozdělený podle dosaženého vzdělání (zdroj: studie SPRŠ, 1999)

Od

Krásná Lípa

Věk

nezaměstnanost

v Krásné

Lípě

klesla

na

16,9 % (k 31.12.2001 bylo na rumburském Úřadě práce hlášeno 260

krásnolipských

nezaměstnaných).

V Doubicích

vzrostl

počet nezaměstnaných na 5 osob (7,1 %). Dle

věku

tvoří

největší

skupinu

mezi

nezaměstnanými

mladí uchazeči bez praxe a uchazeči předdůchodového věku

- 44 –


(viz tabulka 7). Avšak nejzávažnějším problémem z hlediska nezaměstnanosti uchazečů

v popisované

se základním

či

oblasti

je

středoškolským

vysoký

podíl

vzděláním

bez

maturity. Problematika nezaměstnanosti kraje se navíc komplikuje postupným

nárůstem

dlouhodobé

nezaměstnanosti.

Vytváří

se

tak skupina chronicky nezaměstnaných obyvatel, jež ztrácí pracovní

návyky

a

stává

se

tak

nealokovatelnou

na

trhu

práce. S tímto úzce souvisí i problematika nezaměstnanosti místní

rómské

komunity23.

Podíl

nezaměstnaných

v

rámci

etnika24 se pohybuje přibližně mezi 80 - 90 %. Rómové se tudíž podílí na více jak polovině nezaměstnanosti v Krásné Lípě. Podle

radních

jde

o

neřešitelný

problém.

Kromě

sociálních podpor je zdrojem příjmů mnohých romských rodin dovoz použité domácí elektroniky (i ze skládek) z Německa, její následná oprava a prodej25. V některých případech jde až o vysoce organizovanou spolupráci mezi rómskými rodinami na obou

stranách

hranic.

Vzhledem

k relativně

vysoké

rentabilitě činnosti se neočekává jakákoli změna v současném stavu.

4.9.2.

Nabídka na trhu práce

Ukazatel o zaměstnání

počtu

volných

naznačuje

míst

na

jednoho

uchazeče

disparátnost

vztahu

nabídky

a poptávky na trhu práce. V polovině roku 2001 bylo v okrese

23

Podle Kotýnkové (1999) má obecně vysoká míra nezaměstnanosti Rómů mimo jiné základ také v mentalitě daného etnika, které odlišným vnímáním časového horizontu neuznává dlouhodobou hodnotu vzdělání jako významný faktor k dosažení ekonomického úspěchu, který je ovšem Rómy velice ceněný. Nízké vzdělání a kvalifikace předurčuje složitou alokaci příslušníků komunity na trhu práce, což implikuje nízký sociální status, závislost na sociálních dávkách, drobnou kriminalitu a s tím související nevraživost majoritního obyvatelstva vůči rómskému etniku (viz také poznámka 14 na straně 35). 24 zdroj: rozhovor s krásnolipském místostarostou Linhartem, 31. července 2002 25 zdroj: studie SPRŠ (1999)

- 45 –


Děčín hlášeno 8 uchazečů na jedno volné pracovní místo26. Situace v děčínském okrese je relativně nejlepší ze všech okresů Ústeckého kraje, přesto převyšuje republikový průměr přibližně

1

o

ukazatele.

/5.

Od

Pozitivní

roku

1999

je

také

v kraji

klesající

klesl

počet

tendence uchazečů

o zaměstnání na jedno pracovní místo prakticky na polovinu.

4.10. Bydlení Jedním

z důležitých

obyvatelstva

je

bydlení.

indikátorů Bytovou

životní

výstavbu

úrovně

v Krásné

Lípě

a Doubici znázorňuje tabulka 8. V Doubici

není

vzhledem

k limitům

místního

rozpočtu

možno počítat s výstavbou nových obecních objektů. Přesto v průběhu

existence

obce

došlo 1992

Krásná Lípa 3

k rekonstrukci dvou obecních bytů. V Krásné Lípě je bytová výstavba

Doubice x

1993

5

-

radními považována za jednu z hlavních

1994

-

-

priorit

dvou

1995

-

1

kromě

1996

-

-

1997

35

-

1998

1

1

1999

2

-

města.

volebních

obdobích

několika místním

V posledních

rekonstrukcí sídlišti

dvě

město

vybudovalo nové

na

budovy

(v roce 1997 a 2000). Bytová výstavba evidentně podpořila imigrační mobilitu (viz odstavec 4.3). Podle fond

Krásné

SLDB Lípy

2001

tvoří

domovní

977

budov,

z něhož

2001

33 (+28 DPS) -

2002

1 DPS

2000

-

tabulka 8: Bytová výstavba v Doubici a v Krásné Lípě za posledních deset let (zdroj: MěÚ Krásná Lípa, OÚ Doubice)

637 domů (1061 bytů) je trvale obydlených. Na jeden trvale obydlený byt tak připadá 3,2 občanů Krásné Lípy.

26

podle údajů PRÚK, 2001

- 46 –


Důležitým faktorem ovlivňujícím politickou orientaci je místo bydliště voliče, rozděleno do kategorií dle velikosti sídla. Krásná Lípa patří do skupiny menších měst, která je teoreticky nejlevicovější hned po skupině sídel vesnického typu (Doubice). Zajímavým závěrem analýzy Kreidla a Vlachové (1998) je zjištění o převažující venkovské podpoře SPR-RSČ, čímž

se

vymyká

zkušenosti

ze

západoevropských

zemí,

kde

pravicový extremismus je spíše městským fenoménem (viz např. Husbands in Kreidl a Vlachová, 1998 i 1999). Kostelecký (in Kreidl

a

Vlachová,

1998)

dává

rurální

pozici

strany

do

souvislosti s větší koncentrací rómského etnika v některých venkovských lokalitách.

- 47 –


5. Ekonomické hledisko 5.1.

Obsah kapitoly

Struktura kapitoly následuje rozlišení dle sfér místní ekonomiky. Do terciární sféry je navíc zařazen Mikroregion Tolštejn, který ilustruje význam regionální spolupráce pro podporu cestovního ruchu.

ÚVODEM ZEMĚDĚLSTVÍ

49 51

Specifika zemědělství v oblasti Krásná Lípa Doubice PRŮMYSL TERCIÁRNÍ SFÉRA A TURISTICKÝ PRŮMYSL Krásná Lípa Doubice Mikroregion Tolštejn

- 48 –

51 52 53 54 56 57 58 59


5.2.

Úvodem

Úroveň hospodářského rozvoje oblasti nejlépe indikuje ukazatel hrubého domácího produktu per capita. Krásná Lípa a Doubice spadají pod děčínský okres Ústeckého kraje, kde HDP na obyvatele v roce 1997 vykazoval úroveň 89 % průměru ČR a 57,5 % průměru EU1. Oblast Šluknovska ovšem narozdíl od zbývající části kraje zaznamenává rostoucí dynamiku rozvoje malého a středního podnikání (MSP) zapříčiněnou především rozvojem cestovního ruchu a služeb s ním souvisejících, což také

dokládá

převaha

podnikatelských

subjektů

terciární

sféry (viz tabulka 9). Jistý díl na zvýšené atraktivnosti oblasti bude mít i vznik Národního parku České Švýcarsko v roce 2000 a umístění sídla Správy NPČŠ do Krásné Lípy2. Turistický ruch je v současné době považován za největší potenciál rozvoje celé oblasti. Podnikatelské subjekty podle odvětví Doubice Zemědělství, lesnictví a rybářství Průmysl Stavebnictví Doprava a spoje Obchod, pohostinství, ubytování Ostatní obchodní služby Veřejná správa, obrana Školství a zdravotnictví Ostatní veřejné, sociální služby

9,5 0,0 4,8 4,8 52,4 4,8 4,8 0,0 19,0

% % % % % % % % %

Krásná Lípa 4,9 % 11,0 % 15,9 % 2,9 % 48,0 % 5,6 % 0,4 % 2,7 % 8,5 %

tabulka 9: Struktura místních podnikatelských subjektů podle odvětví (zdroj: Hospodářský atlas severozápadních Čech, 2000)

Ačkoli

z hlediska

počtu

podnikatelských

subjektů

převládá odvětví služeb turistického ruchu, své dominantní postavení si v Krásné Lípě stále udržuje tradiční textilní průmysl, který se podílí na zaměstnanosti města více jak 1

zdroj: PRÚK (2001) Získání sídla Správy NPČŠ do Krásné Lípy lze považovat za jeden z největších politických úspěchů vedení města ve volebním období 1998 až 2002 (viz také odstavec 6.6.1 Správa Národního parku České Švýcarsko).

2

- 49 –


šedesáti procenty (viz podkapitola zaměstnanost odstavec 4.8.2, tabulka 3). V případě zemědělství dochází oproti předešlým odvětvím místní ekonomiky ke značné stagnaci. Možnost obratu nabízí konjunktura turistického průmyslu usnadňující potencionální rozvoj agroturistiky. Podnikatelské subjekty (na 100 obyvatel)

Rok

Doubice 1993 1994 1995 1996 1997 1998

16,0 5,2 11,7 17,1 22,2 26,6

Z toho FO (na 100 obyvatel)

Krásná Doubice Lípa 7,0 10,1 8,3 5,2 9,8 6,5 10,9 9,2 12,1 13,0 15,2

Počet obyvatel

Krásná Krásná Doubice Lípa Lípa 5,3 64 3 395 6,4 72 3 336 7,7 71 3 376 8,8 70 3 381 66 3 360 10,6 75 3 425

tabulka 10: Časová řada počtu podnikatelských subjektů a podnikatelů (FO) na sto obyvatel v kontextu vývoje počtu obyvatel v Krásné Lípě a Doubicích (zdroj: Hospodářský atlas severozápadních Čech, 2000)

Pozitivním vývojem lze označit rostoucí trend podílu podnikatelských subjektů na 100 obyvatel jak v Krásné Lípě, tak i v Doubicích3 (viz tabulka 10). Kapitola ekonomického pohledu na místní politický život se snaží o odhalení hlavního potenciálu komunální ekonomiky, na

který

by

se

měla

zaměřit

podpora

vedení

popisovaných

obcí. Z výše uvedeného již vyplývá, že největší důraz je kladen na podporu MSP v odvětví turistických služeb, který také

vedl

ke

spolupráci

obcí

jižní

části

Šluknovského

výběžku založením dobrovolného svazku obcí a k vypracování projektu turistického mikroregionu Tolštejn. Jeho produktem 3

Z tabulky je patrné, že v Doubicích nárůst počtu podnikatelských subjektů na 100 obyvatel je způsoben zakládáním živností FO. Je velice pravděpodobné, že důvod takového vývoje paradoxně spočívá v nedostatečné dopravní obsluze, která finančně znevýhodňuje dojíždění do práce a prakticky nutí místní obyvatelstvo k zakládání vlastních živností, jež jim tak umožňuje pracovat v místě bydliště (viz také odstavec 4.8.3 na straně 42 zaměstnanost v Doubicích). Navíc uvedený index přepočtu na 100 obyvatel podstatně zkresluje skutečné množství podnikatelských subjektů v obci vzhledem k výrazně menšímu počtu obyvatel Doubic.

- 50 –


bylo vytvoření turistické hry „Tolštejnské panství“, které postupně přerostlo prostorové vymezení mikroregionu až na úroveň celého Šluknovska (zahrnuje tedy i druhý šluknovský mikroregion Sever).

5.3.

Zemědělství

5.3.1.

Specifika zemědělství v oblasti

Nízká

úroveň

podnikatelských

aktivit

v odvětví

zemědělství v popisovaných obcích (viz tabulka 9 na straně 49)

vyplývá

zejména

(determinované

z

zejména

obecně

nízké

půdními

produkční

schopnosti

a klimatickými

podmínkami

oblasti), špatné finanční situace místních zemědělců a mimo jiné

i

podporu

dotační

politiky

udržování

státu

orientované

krajinotvorné

funkce

především

na

zemědělství4.

Děčínský okres taktéž patří do oblasti s nejvyšší výměrou neobdělávané půdy v republice5 (podíl úhoru na celkové ploše zemědělské půdy se v oblasti pohybuje v průměru kolem 30 %). Doubice Celkem - Orná půda - Zahrady Zemědělská - Sady půda - Chmelnice Druhy - Vinice pozemků - Louky - Pastviny Lesní půda Zastavěná plocha Ostatní plocha

7,7 0,7 8,4 0,0 0,0 0,0 74,0 16,9 89,5 0,3 2,5

% % % % % % % % % % %

Krásná Lípa 37,8 % 35,2 % 6,6 % 0,2 % 0,0 % 0,0 % 36,7 % 21,3 % 51,6 % 1,8 % 8,8 %

tabulka 11: Druhy pozemků v Krásné Lípě a Doubicích (zdroj: Hospodářský atlas severozápadních Čech, 2000)

4 5

viz také studie SPRŠ, 1999 viz PRÚK, 2000

- 51 –


Pozitivní změnu v současném špatném stavu v odvětví lze jen

těžko

očekávat.

především

na

Vzhledem

cestovní

k zaměření

ruch

se

místní

naskýtá

ekonomiky

možnost

rozvoje

zejména v oblasti agroturistiky. Sporné je, zda-li se dají vkládat naděje také do nové tendence určité části především mladší

populace

života.

Jak

k

si

návratu

ukážeme

k původnímu

později,

rurálnímu

určité

náznaky

způsobu takového

trendu lze již vypozorovat v Kyjově (osada Krásné Lípy). Krajinný charakter a atraktivnost okolí Krásné Lípy a Doubic vytvářejí příhodné podmínky pro vznik zejména menších farem rodinného typu.

5.3.2.

Krásná Lípa

Výše uvedená tabulka 11 ukazuje, že více jak polovinu území

Krásné

Lípy

tvoří

lesy.

Zemědělská

půda

zabírá

prakticky 38 % z celkové plochy obce. Narozdíl od Doubic je její struktura téměř rovnoměrně rozložena mezi ornou půdu, louky a pastviny. V Krásné

Lípě

se

nacházejí

celkem

tři

podnikatelské

subjekty zabývající se zemědělstvím. Nejvýznamnějším místním zemědělským

podnikem

je

Křinická

zemědělská

obchodní

společnost, s.r.o., která pro svou činnost využívá část orné půdy. V krásnolipské osadě Kyjov působí dvě soukromé farmy. Kozí

farmu

hospodářství

vlastní podporuje

pražská již

rekreantka,

zmiňovanou

jejíž

tezi

o

forma návratu

městského obyvatelstva k rurálnímu způsobu života. Podobné prvky lze vypozorovat také u druhé kyjovské bio-farmy, která se zaměřuje především na chov hospodářských zvířat. Rodinný nemožnost

typ

větší

extenzivnější

kyjovských intenzifikace

využití

farem

v podstatě

zemědělské

vzhledem

- 52 –

předurčuje

výroby

k omezenému

či

její

přístupu


k výrobnímu faktoru práce (omezená počtem zainteresovaných členů rodiny) a kapitálu (finanční situace drobných rolníků je všeobecně špatná). Potencionální rozvoj odvětví umožňuje velký podíl luk a pastvin, který vytváří vhodné podmínky pro intenzivnější chov dobytka. Další směr vývoje lze spatřovat v možnostech agroturistiky, podobně jako je tomu v Doubicích (viz dále).

5.3.3.

Doubice

Skladba půdního fondu Doubic (viz tabulka 11) očividně neumožňuje velký prostor pro zemědělskou produkci založenou na

rostlinné

výrobě.

Zemědělská

půda

Doubic

se

skládá

prakticky pouze z pastvin a luk. V současnosti slouží pro pěstování biomasy jako krmivové základny pro dobytek výše zmiňovaného soukromého zemědělce z přilehlé osady Kyjov. Největší

plochu

katastrálního

území

obce

pokrývají

lesy, jejichž hospodářské využití je vzhledem k tomu, že z větší části zasahují do Národního parku České Švýcarsko, podstatně omezené. Jeden z doubických rybníků má v současnosti v pronájmu Spolek přátel Doubice, který využívá k chovu ryb. Z výše popsaného je patrné, že zemědělská produkce má v Doubicích ostře vymezené mantinely. Vzhledem k tomu, že ekonomika obce je založena převážně na turistickém ruchu, se jeví jako perspektivní zaměřit se na potencionální možnosti agroturistiky.

V současnosti

již

jeden

z doubických

podnikatelů provozuje farmu specializující se na chov koní pro turistické účely.

- 53 –


5.4.

Průmysl

Krásná

Lípa

a

Doubice

patří

do

oblasti

s tradicí

textilního a strojírenského průmyslu. V devadesátých letech se

ovšem

Postupně

místní došlo

podnicích, z původního Přesto

k zániku

které

(kupříkladu má

struktura se

či

často

k

výroby

útlumu

Novia

závodu

průmysl

podstatně

rozdělovaly

krásnolipská druhého

průmyslu

na

ve

velkých

menší

podniky

vznikla

varnsdorfského

v místní

změnila.

v roce podniku

ekonomice

1994 Elite).

z hlediska

zaměstnanosti stále dominantní postavení (viz tabulka 3 na straně

41).

V současnosti

stále

významnějšími

se

stávají

firmy se zahraničním kapitálem, které využívají podstatně levnější pracovní síly6 a sousedství s Německem. Ve Šluknovském výběžku je průmysl soustředěn především do Varnsdorfu a do Rumburku. Prioritou vedení Krásné Lípy a Doubic by tak v zájmu snížení nezaměstnanosti mělo být udržení

dostačující

dopravní

obslužnosti,

což

se

nedaří

především v Doubicích. Ačkoli v minulosti v Doubicích pracovaly dvě textilní továrny, v současnosti již ani jedna neslouží svému účelu. Průmyslová

výroba

se

tak

zastavila

spolu

se

zavřením

poslední továrny v roce 1975. V Krásné Lípě na tradici textilního průmyslu navazují zejména

dva

podniky:

firma

Novia

zabývající

se

výrobou

punčochového zboží a svrchního ošacení a podnik Color-tex, který se věnuje barvení textilních výrobků. Obě firmy jsou jedni

z

nejvýznamnějších

zaměstnavatelů

ve

městě

(viz

odstavec 4.8.2 zaměstnanost), čímž v souvislosti s vysokou mírou 6

nezaměstnanosti

v Krásné

Lípě

vzrůstá

průměrný plat dělníka v oblasti se pohybuje mezi 6.000 až 8.000 Kč

- 54 –

negociační


potenciál

zmíněných

podniků

ve

vztahu

k místní

administrativě. Jaký vliv mají aktéři podnikatelské sféry na komunální

politické

prostředí

nejlépe

dokládá

příklad

rozporu mezi ekonomickými zájmy místního podniku a vedení města

popsaný

v podkapitole

o

komunálních

volbách

(viz

odstavec 6.6.1.4, str. 78 kauza Color-Tex). Druhým

nejtypičtějším

průmyslem

pro

Krásnou

Lípu

je

výroba potravinářských strojů, které se v současnosti věnují dva

podniky.

podniky

Kromě

zabývající

jmenovaných se

lehkou

ve

městě

průmyslovou

existují výrobou

ještě

(výroba

plastových oken, nábytku, obalů, kosmetiky a likérů). O

jisté

vedení

podpoře

města

lze

rozvoje

místního

hovořit

průmyslu

v souvislosti

ze

strany

s připravovanou

průmyslovou zónou na okraji města. Její následné využití místními

firmami

sporné.

Úspěch

především

na

pouze

pro

průmyslovou

průmyslové

strategii

zóny

města

výrobu

v Krásné

při

její

je

Lípě

ovšem závisí

komercializaci.

Situaci radních komplikuje existence velké průmyslové zóny v Rumburku, Vzhledem

která k tomu,

podnikatelských

jí

tak

že

vytváří

podstatnou

strategií

aktivit

za

města

účelem

konkurenci.

je

podnícení

vytvoření

nových

pracovních míst, určitou možností, jak vytvořit konkurenční výhodu

proti

rumburské

průmyslové

zóně,

lze

nalézt

v podstatném snížení ceny7 pronájmu. Za v oblasti

největší se

brzdu považuje

rozvoje zejména

průmyslového

odvětví

nedostatek

vysoce

kvalifikovaných osob a neznalost německého jazyka8.

7

například Janečková a Vaštíková (1999) uvádějí možnost nabízení bezplatného pronájmu plochy v průmyslové zóně při splnění určitých podmínek (např. minimální počet zaměstnanců). 8 viz studie SPRŠ, 1999

- 55 –


5.5.

Terciární sféra a turistický průmysl

Jak

uvádí

tabulka

9

na

straně 49 převládají v místní ekonomice sféry.

aktivity

Ze

Obec Krásná Lípa

terciární Doubice struktury služeb tabulka 12:

Počet lůžek v hotelích 71 (28,3 %) 90 (49,7 %)

Počet lůžek 251 181

Struktura ubytovacích zařízení v Krásné Lípě a Doubicích9

je patrné, že většina jich je

spojená s turistickým cestovním ruchem. Význam turistiky pro dynamiku místní ekonomiky vedl obce Šluknovska k založení sdružení

obcí

podnikatelských

Tolštejn, aktivit

jehož

účelem

zaměřených

je

na

právě

cestovní

podpora ruch.

Se

zřetelem k blízkosti německých hranic je podmínkou přílivu turistů ze zahraničí také kladný postoj místních k německým turistům, který vzhledem k nesnadné společné minulosti není v kraji úplnou samozřejmostí (viz také historické hledisko, odstavec 3.3.3 na straně 20). Atraktivnost kraje spočívá zejména ve výhodné poloze v sousedství Národního parku České Švýcarsko, CHKO Labské pískovce a CHKO Lužické hory, z čehož je

třeba

vycházet

při

identifikaci

stanovení

hlavních

rozvojových

cílové

priorit

obce

skupiny pro

při

podporu

turismu. Využití všech možností, které příliv turistů nabízí, si ještě vyžádá další investice do základní a také doprovodné10 turistické infrastruktury, která by mohla částečně zmírnit dopad značné sezónnosti místního turismu. Z tohoto důvodu se také jako nejvhodnější zdají být ubytovací jednotky typu penzion, případně menší hotel, což také dokládá výše uvedená tabulka 12, která ukazuje nízký podíl hotelových lůžek na celkovém

počtu

rekreačních

lůžek

9

v ubytovacích

zařízeních

zdroj: Koncepce rozvoje cestovního ruchu v okrese Děčín, 2000 Doprovodnou turistickou infrastrukturou jsou různá sportovně-rekreační či společenskokulturní zařízení. (viz také Koncepce rozvoje cestovního ruchu v okrese Děčín, 2000)

10

- 56 –


Krásné Lípy. Jiná situace je v Doubicích, kde počet lůžek místního penzionů.

hotelu

je

shodný

Ekonomickou

ztrátu

s množstvím

lůžek

doubických

doubického

hotelu

způsobenou

sezónními výkyvy turistické návštěvnosti kompenzuje hotelová restaurace, důležitou

hospoda součást

a malý místního

obchod

s

cestovního

potravinami. ruchu

lze

Za také

považovat fenomén druhého bydlení (chataření a chalupaření), který

taktéž

významně

přispívá

k vyrovnávání

negativních

ekonomických dopadů období mimo sezónu. Za slabé místo rozvoje turistického průmyslu v oblasti lze

označit

nerozvinutost

turistických

služeb

a

absence

komplexního podnikatelského prostředí v daném odvětví, což je

způsobeno

především

spolupracovat.

Za

nezájmem

nedostatečné

podnikatelských lze

kupříkladu

subjektů označit

nabídky incomingových cestovních kanceláří, jejichž činnost by

mohla

být

podpořena

vybudováním

jakéhosi

oblastního

informačního a rezervačního systému. Z výše uvedeného vyplývá, že základ rozvoje cestovního ruchu spočívá ve vybudování funkční turistické organizační struktury (viz například mikroregion Tolštejn), vypracování turistických programů a marketingové strategie (Tolštejnské panství) a investování do základní a doprovodné turistické infrastruktury.

5.5.1.

Krásná Lípa

Ačkoli se v Krásné Lípě vyskytuje v porovnání s okresem nadprůměrné

množství

stravovacích

a

ubytovacích

zařízení

(viz tabulka 12), lze jejich kapacitu považovat za relativně nedostatečnou. Kromě počtu daných zařízení se také jedná o jejich kvalitu. Krásnolipské ubytovací kapacity, které by uspokojily

vyšší

nároky

některých

- 57 –

bohatších

návštěvníků


především ze zahraničí, jsou nedostatečné11. To samé platí i o většině pohostinství, jejichž nabídka je často velice omezená

a otevírací

vyhovující

(ve

doba

se

večerních

nedá

považovat

hodinách

má

za

otevřeno

zcela

jen

pár

podniků v okrajových částech města). Nejdůležitější

vliv

na

rozvoj

turismu

má

bezpochyby

vedení města. Klíčovou úlohu při podpoře turismu má městské informační centrum jako hlavní propagátor města a potažmo i celého

okolí.

Další

podporu

podnikatelských

aktivit

v turistickém průmyslu si místní administrativa slibuje od získání

Správy

NPČŠ

atraktivity

města

připraveny

některé

do

má

Krásné

radnice

investice

Lípy12.

pro příští do

základní

Pro

zlepšení

volební (kemp

období

a

motel)

a doprovodné (velkého sportovní centrum, cyklistické a pěší stezky) turistické infrastruktury13 některých krásnolipských osad sousedících přímo s NP.

5.5.2.

Doubice

Narozdíl od Krásné Lípy lze kvalitu i počet doubických ubytovacích

a

restauračních

zařízení

prohlásit

v kontextu

velikosti obce za nadprůměrné. V současnosti se v Doubicích nachází

jeden

třetího).

hotel

Za

považovat

indikátor

počet

objektů14

na

v Krásné

Lípě

rekreačního

a

penziony

míry

trvale

připadá

na

(očekává

rekreační

teoretického

jednoho lůžka,

dva

počtu

bydlícího jednoho

v Doubicích

11

se

funkce lůžek

otevření obce

rekreačních

obyvatele.

obyvatele

dosahuje

daný

lze

Zatímco

sotva

půl

indikátor

viz kupříkladu studie SPRŠ (1999), PRÚK (2000) či Koncepce rozvoje cestovního ruchu v okrese Děčín (2000) 12 viz také politologické hledisko, odstavec 6.6.1, Správa NPČŠ 13 viz Hodnocení programového prohlášení rady města a činnosti města Krásná Lípa za období 1999 – 2002 (2002) 14 Výpočet zahrnuje také teoretický počet lůžek objektů vlastnících místními rekreanty (v Doubicích patří rekreantům 170 rekreačních objektů z celkového počtu 205 domů).

- 58 –


hodnoty 10,1, čímž se zařazuje do skupiny obcí se zcela dominantní rekreační funkcí. Uvážíme-li kapacitu doubických ubytovacích zařízení (viz tabulka 12), není překvapující, že během turistické sezóny se v Doubicích vystřídá v průměru na 1500

rekreantů.

ruchu

Kromě

využíváno

zmíněných

podnikatelem,

zařízení který

se

je

turistického

čistě

jen

pro

rekreační účely zabývá chovem koní. Možnost podpory MSP ze strany doubické administrativy je

z hlediska

nízkého

rozpočtu

obce

značně

limitována.

Přesto lze za jakýsi náznak subvence MSP označit minimální nájem obecního prostoru poskytnutý místní podnikatelce pro provoz obchodu potravinami. Udržení chodu doubické prodejny je totiž jednou z priorit vedení obce.

5.5.3.

Mikroregion Tolštejn

Mikroregion Tolštejn vznikl v srpnu roku 1999 sdružením osmi obcí Šluknovského výběžku za účelem podpory turistické

mapa 2: Geografické vymezení mikroregionu Tolštejn (zdroj: http://www.tolstejn.cz)

mapa 1: Geografické vymezení Tolštejnského panství (zdroj: http://www.tolstejn.cz)

návštěvnosti kraje (prostorové vymezení mikroregionu ukazuje mapa 2). Koncepce rozvoje cestovního ruchu v okrese Děčín (2000) označuje mikroregion Tolštejn za organizačně nejlépe připravený

ze

všech

turistických

- 59 –

mikroregionů

děčínského


okresu.

Předsedou

svazku

obcí

Tolštejn

je

jiřetínský

starosta a v současnosti i senátor za děčínský okres Josef Zoser15. Mikroregion má již schválen Realizační plán rozvoje cestovního

ruchu,

jehož

nejzajímavějším

produktem

je

vyhlášení Tolštejnského panství, které prakticky definovalo nosnou panství

ideu

celého

(nyní

dobrovolného

zahrnuje

prakticky

svazku celý

obcí.

Tolštejnské

Šluknovský

výběžek

viz mapa 1) se snaží systémem různých slev poskytovaných zainteresovanými

podnikatelskými

atraktivnost

Šluknovska

turistických

služeb

a

subjekty

docílit

zmíněných

zvýšit

tak

zkvalitnění

podniků16.

Mikroregion

v současné době disponuje přibližně 2100 lůžky v hromadných ubytovacích zařízeních17.

15

Blíže o osobě Josefa Zosera také pojednává podkapitola o senátních volbách v roce 2002 (odstavec 6.8.2.2 na straně 135). viz Zoser (2000) 17 zdroj: Koncepce rozvoje cestovního ruchu v okrese Děčín (2000) 16

- 60 –

Politologické hledisko

6. Politologické hledisko 6.1.

Obsah kapitoly

Následující celky.

První

kapitolu

z nich

tvoří

přistupuje

čtyři

navzájem

k problematice

propojené

politického

života zmíněných obcí v kontextu příslušného regionu. Druhý celek

zahrnuje

analýzu

vzorců

volebního

chování,

která

poslouží k interpretaci výsledků voleb v následujících dvou celcích:

první

z nich

se

zabývá

komunálním

prostředím

a komunálním volebním systémem a druhý si všímá místních voleb do vyšších pater politické hierarchie. ÚVODEM ADMINISTRATIVNÍ ZAČLENĚNÍ OBLASTI REGIONÁLNÍ SPOLUPRÁCE

63 64 64

Sdružení pro rozvoj Šluknovska Euroregion Nisa Euroregion Labe Mikroregion Tolštejn

64 65 66 66

ANALÝZA VZORCŮ VOLEBNÍHO CHOVÁNÍ

66

Krásnolipský elektorát Doubický elektorát

66 69

KOMUNÁLNÍ POLITICKÉ PROSTŘEDÍ Krásná Lípa Krásnolipský stranický systém Volební období 1990 až 1994 Volební období 1995 až 1998 Volební období 1999 až 2002 Komunální volby 2002 Doubice Vznik komunálního politického prostředí v obci Doubický stranický systém Komunální volby 1993 Komunální volby 1994 Komunální volby 1998 Komunální volby 2002 Obecní rozpočet jako determinanta politického rozhodování

- 61 –

71 71 71 75 76 78 84 89 89 91 92 93 94 97 98


KOMUNÁLNÍ VOLEBNÍ SYSTÉM Analýza volebního zákona Příklad přepočtu volebního výsledku na mandáty Analýza volebního systému Uzavírací klauzule Systém přepočtu hlasů na mandáty Komunální volební inženýrství

100 100 102 107 108 109 116

VOLBY DO VYŠŠÍCH POLITICKÝCH ÚROVNÍ

117

Volby do poslanecké sněmovny Okres Krásná Lípa Doubice Volby do senátu Senátní volby 1996 Senátní volby 2002 Volby do zastupitelstev krajů Ústecký kraj Krásná Lípa Doubice

- 62 –

117 117 118 123 132 132 135 137 137 143 144


6.2.

Úvodem

Následující kapitola nabízí pohled politické vědy na místní politický život. Stěžejní kapitolou diplomové práce ovšem

není

jen

svým

rozsahem.

Záměrně

byla

umístěna

za

předešlé kapitoly jako jejich logické vyústění. Historický vývoj, demograficko-sociální a ekonomické podmínky podmiňují vztahy

v místní

sociální

síti,

které

mají

návaznost

na

a

do

celkovou politickou atmosféru uvnitř komunity. Podkapitolu

uvede

zařazení

Krásné

Lípy

Doubic

jejich okolí, které je následně využíváno jako referenční báze

při

porovnávání

takovéto

místních

komparativní

ekonomickými odlišností

a

oblasti

sociálními

vzorců

výsledků

s víceméně

podmínkami.

volebního

voleb

chování

s výsledky paralelními

Následná

analýza

aplikované

místním

elektorátem při volbách různých úrovní je dávána do kontextu se závěry kapitoly o politické orientaci obyvatel z hlediska jejich demograficko-sociálních charakteristik. Hlavní částí kapitoly je rozbor komunálního politického prostředí Krásné Lípy a Doubic, zaměřující se na lokální stranické systémy, vytváření povolebních koalic a identifikaci faktorů, které komunální politický proces přímo ovlivňují. Důležitá část podkapitoly se věnuje kritice volebního zákona a podrobuje důkladné

analýze

podkapitoly

se

komunální na

základě

volební

systém.

podkapitoly

Poslední rozboru

část

vzorců

volebního chování místního elektorátu pokouší o podrobnější interpretaci výsledků voleb do vyšších politických úrovní.

- 63 –


6.3.

Administrativní začlenění oblasti Krásná okres

Lípa

Děčín

a

Doubice

Ústeckého

spadají

kraje,

který

pod tvoří

východní část statistické jednotky NUTS II Severozápad. mapa 3: okres Děčín

okresního

některých

města

nejdůležitějších Rumburk1,

čímž

Vzhledem

obcí

vznikla a

splňuje

vzdálenosti

Šluknovského

postupem

institucí tak

k větší

úřadů

času v

podstatné

výběžku

od

zastoupení

nedalekém

podmínky

městě

pro

jeho

prohlášení za tzv. obec III v rámci 2. fáze reformy veřejné správy, v jejímž důsledku by měl zaniknout děčínský okres jako územně-správní jednotka.

6.4.

Regionální spolupráce

6.4.1.

Sdružení pro rozvoj Šluknovska

Sdružení bylo založeno všemi osmnácti městy a obcemi Šluknovského společného

výběžku postupu

infrastruktury2 napětí,

v roce při

řešení

(silniční

regionální

1994

za

záležitostí

obchvaty,

televizní

původně

regionální

posílení

kanál,...).

účelem vysokého

Postupně

se

působnost SPRŠ rozšířila na ochranu ŽP, podporu podnikání, vzdělávání a zdravotnictví3. Ke konci devadesátých let se na území Šluknovska zformovaly dva turistické mikroregiony, což přispělo k rozšíření aktivit SPRŠ i do oblasti turistického ruchu

především

zaměřené

na

rozvoj

turistického

produktu

Tolštejnské panství, které se v budoucnu postupně rozšíří

1

V Rumburku je nyní zastoupení Úřadu práce, Finančního úřadu, Okresní správy sociálního zabezpečení, Kontrolního úřadu a Školského úřadu. zdroj: Stanovy sdružení SPRŠ, 1994 3 zdroj: Komplexní rozvojový dokument Šluknovského výběžku, 2001 2

- 64 –


o Českolipsko,

Českokamenicko

a

částečně

bude

zahrnovat

i příhraniční oblast Německa4.

6.4.2.

Euroregion Nisa

Euroregion sdružení

Nisa

(ERN)

příhraničních

vznikl

oblastí

iniciativou

Česka,

komunálních

Německa

a

Polska

v roce 1991. Cílem přeshraniční spolupráce bylo především postupné

odstranění

disparit

mezi

regiony

a

snižování

významu hranic, což by mělo usnadnit následnou integraci do Evropské unie. Činnost ERN je zaměřena5 především na podporu vzájemné spolupráce v otázkách územního plánování, udržování životního

prostředí,

zvyšování

životní

úrovně

obyvatel,

rozvoj přeshraniční infrastruktury, spolupráce při likvidaci přírodních katastrof, rozvoj turistiky, kultury a sociální infrastruktury. Základními principy6 uplatňovanými ERN jsou: parita, rotace, konsensus a rovnocennost. Do Euroregionu Nisa patří jak Krásná Lípa tak Doubice. Výhodou

členství

prostředků

pro

v ERN

investice

je

možnost

splňující

čerpání

finančních

podporované

aktivity

některého z prioritních projektů euroregionu ze Společného fondu malých projektů (SFMP). Nízký rozpočet Doubic ovšem neumožňuje splnit podmínku částečné finanční participace na většině projektů, čímž její členství v ERN částečně ztrácí na významu. Krásná Lípa zdrojů SFMP již využila kupříkladu při plynofikaci města s argumentem poukazujícím na zmírnění zátěže ŽP způsobené spalováním fosilních paliv. Vznik NPČŠ napomohl vedení města při odůvodňování dalších investic do infrastruktury města v souvislosti s ochranou ŽP (čistička odpadních vod, kanalizace, apod.) 4 5 6

viz Schválené stanovisko měst a obcí Šluknovského výběžku k návrhu PRÚK, 2001 zdroj: Rámcová dohoda o spolupráci Euroregionu Nisa, 1991 zdroj: http://www.euroregion-nisa.cz

- 65 –


6.4.3.

Euroregion Labe

Euroregion Labe (EL) vznikl v roce 1992 podobně jako Euroregion Nisa dobrovolným sdružením obcí části Ústeckého kraje a Komunálního společenství Euroregionu Horní Polabí a Východní Krušnohoří. Cíle EL7 se prakticky shodují s cíli ERN. Z popisovaných obcí je v EL zahrnuta pouze Krásná Lípa. Její členství v euroregionu je spíše formální záležitostí, jelikož

žádosti

o

finanční

podporu

projektů

z SFMP

může

město žádat vždy jen v rámci jednoho euroregionu.

6.4.4.

Mikroregion Tolštejn

Významnou

spolupráci

na

regionální

úrovni

znamená

založení dobrovolného svazku Tolštejn, který inicioval vznik projektu

mikroregionu

podnikatelských O mikroregionu

Tolštejn,

aktivit Tolštejn

jehož

v odvětví podrobněji

cílem

je

podpora

cestovního

ruchu.

pojednává

podkapitola

o turistickém průmyslu (odstavec 5.5.3 na straně 59).

6.5. 6.5.1.

Analýza vzorců volebního chování Krásnolipský elektorát

Výsledky

voleb

všech

úrovní srovnané

do

časové

řady

(tabulka 13) umožňují bližší analýzu voličského chování. Porovnají-li

se

výsledky

komunálních

voleb

s volbami

vyšších úrovní je na první pohled patrné, že na komunální úrovni je místními voliči aplikován odlišný vzorec volebního chování. Voliči se řídí většinou dle sympatií k osobnostem na

kandidátní

listině

a stranická

příslušnost

a orientace voliče tak ztrácejí na významnosti.

7

viz http://www.euroregion-labe.cz

- 66 –

kandidáta


Senát 1996 Senát 2002 KomV KomV PČR PČR KomV KomV Kraj PČR 1990 1994 1996 1. kolo 2. kolo 1998 1998 2000 2002 1. kolo 2. kolo 2002 25,0 13,1 21,4 49,0 51,0 23,9 7,0 22,4 22,0 9,1 12,7 27,3 24,9 49,0 33,8 8,8 21,4 26,4 21,3 30,7 19,9 48,8 48,3 (1,2) (1,5) 69,3 (7,0) (3,9) 56,9 26,3 25,5 13,2 15,2 12,2 14,8 28,4 24,9 19,7 23,1 14,2 6,9 0,4 0,2 4,9 3,7 0,5 9,4 3,3 1,0 1,6 (4K) 8,7 6,7 4,5 5,4 20,8 6,1 5,8 24,4 69,3 -

OF ODS ČSSD SNK KSČM SPR-RSČ SDČR ODA DEU US KDU-ČSL DŽJ HNHRM Volební účast

(*)

52,9 %

Levice Pravice

-

64,9 %

72,1 %

29,5 %

30,5 %

66,8 % 51,9 %

22,7 %

48,6 %

22,2 %

-

1,36

0,75

0,96

1,38

1,56

1,64

1,37

-

31,8 % 46,4 %

-

-

(*) Odhad dle zapsaného počtu voličů ve volbách 1994 s přihlédnutím k vývoji počtu obyvatel v období 1991 - 1994

tabulka 13: Porovnání výsledků voleb (%), volební účasti (%) a poměru hlasů pro levici a pravici v Krásné Lípě na různých úrovních v časové řadě, (zdroj: www.volby.cz)

Z hlediska

volební

účasti

se

u

krásnolipského

elektorátu těší největší přízni volby do poslanecké sněmovny spolu s volbami komunálními. Přesto lze vysledovat zřejmou tendenci krásnolipských voličů k častější absenci u voleb. Nejmenší voličskou účast měly volby do senátu a především volby do zastupitelstva kraje (22,7%). Uvedený poměr hlasů levice a pravice8 poukazuje na fakt, že

krásnolipský

elektorát

se

postupem

času

stává

stále

levicovějším. Rozdílný výsledek je ovšem u voleb do senátu. Lze

tedy

vzhledem

k prokazatelné

levicové

orientaci

krásnolipského elektorátu vyvodit závěr, že volby do senátu jsou

volby

dle

osobností,

kde

stranická

příslušnost

kandidáta hraje druhotnou roli.

8

Mezi pravicové strany je zařazena ODS, ODA, US, DEU, 4K a KDU-ČSL (spíše pravostředová strana, není ovšem levicová) a do skupiny levicových stran patří ČSSD, KSČM a DŽJ. Pro potřeby názornosti analýzy byly vybrány jen uvedené nejdůležitější politické strany, které lze snadno zařadit mezi levici a pravici. SPR-RSČ je vzhledem k různorodosti názorů některých odborníků (viz poznámka 2 na straně 27 demograficko-sociologické hledisko) v dimenzi levicově-pravicového spektra těžko zařaditelná, proto je při výpočtu indexu opomíjena.

- 67 –


Krásná celkem

5

Lípa

má

volebních

okrsků,

jejichž

přibližnou distribuci naznačuje mapa 4. Výsledky

za

jednotlivé okrsky nám tak

nabízejí

přibližné

rozdělení

pravicové

a levicové

orientace

obyvatel

mapa 4: Přibližné znázornění volebních okrsků Krásné Lípy

v rámci města Krásné Lípy a jejích osad. Ačkoli voličské chování v Krásné Lípě během let doznalo jistých změn, poměr sil

pravicově

udržuje lepší

na

a levicově

stejné

názornost

orientovaných

úrovni.

použity

hlasů

V následujícím

paprskové

grafy

se

textu

víceméně jsou

suplující

pro mapy

disparátních volebních výsledků dle okrsků. Lze tak usoudit, že posloupnost okrsků od nejlevicovějšího je následující: 2, 1, 3, 4, 5. Okrsky 1, 2 a 3 jsou městské okrsky, okrsky 4 a 5 jsou utvořeny z krásnolipských osad. V centru města je největší koncentrace obyvatel s nižším vzděláním9, což by vzhledem

k

levicovosti

prvního

okrsku

a

zejména

okrsku

druhého potvrzovalo teorii uvedenou v kapitole demografie. Uváží-li

se

potencionální

voličská

síla10

v

městských

okrscích, je evidentní, že tyto diktují celkovou levicovou orientaci města. Zvláštností Krásné Lípy jsou okrsky 4 a 5. Zatímco jsou v okrsku

9 10

4

síly

levice

a

pravice

dosti

vyrovnané

(kromě

dle rozhovoru s místostarostou Ing. Linhartem z 31.7.2002 Vliv voličské síly, ačkoli na příkladu komunálních voleb, uvádí tabulka 20 (str. 88).

- 68 –


voleb do ZK v r. 2000), pátý okrsek je jediným krásnolipským volebním okrskem s pravicově zaměřeným voličstvem. Interpretace

pravicové

orientace

pátého

okrsku

a nestabilnost pravicových a levicových sil v okrsku čtvrtém má

svá

úskalí

v nedostatečné

informaci

o demografické

struktuře místních obyvatel a tak se lze uchýlit k pouhým spekulacím: Vzhledem

k levicové

orientaci

ostatních

okrsků

lze

presumovat takovou orientaci i u okrsků 4 a 5, navíc jde-li o venkovská

sídla

vyhledávanou

v periferní

rekreační

oblasti

oblastí

a

města.

mnoho

Osady

objektů

jsou patří

rekreantům především z Prahy. Zvážíme-li tedy vliv rekreantů s voličskými průkazy na volební výsledky voleb do PSP ČR je možné dojít k podobnému závěru jako v případě Doubic (viz dále),

že

rekreanti

obrací

výsledky

voleb

ve

prospěch

pravicových stran. Výsledky voleb do ZK bez předpokládaného vlivu

pražských

rekreantů

napomáhají

uvedené

domněnce

především v okrsku čtvrtém. V okrsku 5 vyhrála opět pravice jako

v ostatních

definitivní

závěr

volbách.

Ani

především

zde

kvůli

ovšem

80 %

nelze

voličské

vyvodit absenci,

proto i zde je přijatelnější hovořit o spekulaci.

6.5.2.

Doubický elektorát

O vlivu rekreantů na volební výsledky voleb do PSP ČR jde

již

s větší

jistotou

hovořit

v případě

Doubic.

Nehomogenní doubický elektorát je složen z místních obyvatel a nesourodou

skupinou

doubických

rekreantů,

kterou

lze

považovat z hlediska členské struktury za značně variabilní. V následujícím

textu

je

analyzována

hypotéza

o doubickém pravicově-levicovém volebním boji mezi místními a rekreanty. Motivem byla především informace od místního

- 69 –


zdroje11 a evidentní nestabilnost poměru levice ku pravici12 (viz

tabulka

identifikaci

14).

Při

faktorů

analýze

bylo

ovlivňujících

nutné

provést

odlišnost

vzorců

volebního chování doubického elektorátu při volbách různých úrovní,

bez

kterých

by

hypotéza

o levicové

orientaci

místního obyvatelstva byla méně signifikantní (viz například senátní volby v roce 1996). PSP 1996 23,5 52,9 0,0 7,4 1,5 1,5 2,9 8,8 -

ČSSD ODS SNK ODA DEU KDU-ČSL US DŽJ KSČM ČSNS SV (SV-SOS) HNHRM Volební účast Levice Pravice

Senát 1996 1. kolo

15,4 50,0 0,0 0,0 19,2 15,4 -

2. kolo

32,1 67,9 -

PSP 1998 21,2 41,2 0,0 3,5 3,5 12,9 2,4 10,6 0,0 -

Kraj 2000 18,5 33,3 3,7 3,7 29,6 7,4

81,2 % 43,3 % 46,7 % 84,6 % 40,3 % 0,56

0,69

0,47

0,56

1,30

Senát 2002 PSP 1. kolo 2. kolo 2002 26,2 7,5 15,7 26,2 7,5 10,7 0,0 22,6 10,0 0,0 11,9 10,0 (1,19) 65,0 84,3 86,6 % 62,3 % 72,9 % 0,78

(1,00)

-

tabulka 14: Porovnání výsledků voleb (%), volební účasti (%) a poměru hlasů pro levici a pravici v Doubicích na různých úrovních v časové řadě, (zdroj: www.volby.cz)

Volební účast je v Doubicích vždy značně nadprůměrná ve srovnání s děčínským okresem. Tradičně nejnižší indiferenci projevuje doubický elektorát právě u voleb do PSP ČR (viz tabulka

14),

což

napomáhá

k jasnější

definici

názorových

rozdílů uvnitř elektorátu. V Doubicích ještě více platí, že na komunální úrovni se místní rozhodují především podle sympatií. Proto také v roce 1998

11 12

nemohlo

uspět

v Doubici

sdružení

viz poznámka 109 na straně 123 viz poznámka 8 na straně 67

- 70 –

Za

obnovu

důvěry


občanů13. V té době nikdo kandidáty pořádně neznal a volba se znovu

omezila

politického

na

volební

života

strany

Doubic,

za

již

známých

kterými

byla

osobností vidět

již

vykonaná práce. Nejvýznamnější osobností doubické politiky je

bezpochyby

stabilní

starostka

postavení

Stejskalová,

na doubické

jež

politické

si

scéně

vydobyla a

nedávno

nastoupila na svůj post již počtvrté. Místní odevzdaný

kolorit hlas

u ostatních

navíc

při

doplňuje

volbách

voleb).

Jedná

do se

vždy

PSP

jeden

neplatný

ČR

(nikoli

však

o

bianco

hlas

snad

demonstrující negativní názor daného voliče na nedostatky v současném politickém systému? Rozhodně daný fenomén patří do volebního chování doubického elektorátu.

6.6.

Komunální politické prostředí

Z hlediska politických věd zkoumajících politický život na nejnižší úrovni je komunálních politické prostředí vůbec nejzajímavějším projevem místního politického dění. Podkapitola

se

věnuje

komunálním

politickým

procesům

Krásné Lípy a Doubic. Analýzu lokálních stranických systémů následuje interpretace výsledků komunálních voleb a pokus o identifikaci

činitelů,

které

na

místní

politické

klima

působí.

6.6.1.

Krásná Lípa

6.6.1.1. Krásnolipský stranický systém Z celorepublikových politických stran působí v Krásné Lípě

Česká

demokratická

13

strana strana,

sociálně Komunistická

viz odstavec 6.6.2 Komunální volby 1998

- 71 –

demokratická, strana

Čech

Občanská a

Moravy,


Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa a Sdružení důchodců České republiky. Poslední potřebu

dvě

jmenované

komunálních

voleb

strany zatím

(SPR-RSČ

vždy

a

SDČR)

vytvářely

pro

koalici.

Vzhledem ke dvoučlenné kandidátní listině koalice pro volby do

jednadvacetičlenného

zastupitelstva,

která

již

sama

o sobě předurčuje slabý volební výsledek14, lze usuzovat, že se

jedná

spíše

o

úsměvný

pokus

dvou

občanů

Krásné

Lípy

o vstup do aktivního politického života města. Nicméně

nejúspěšnější

volební

stranou

ve

městě

je

sdružení nezávislých kandidátů, které i přesto, že vždy mění svůj název podle roku konání komunálních voleb (Sdružení 94, Sdružení 98,

Sdružení

2002),

má

prakticky

nejstabilnější

členskou základnu ze všech zmiňovaných volebních stran (viz tabulka 15). Někteří členové SNK definují orientaci sdružení v pravicově-levicovém středu15,

ovšem

politickém

s ohledem

na

spektru

charakter

do

mírně

řešených

pravého problémů

v zastupitelstvu a radě města je podobná orientace jen těžko prokazatelná. Ačkoli

na

komunální

politických

stran,

definovat

pomocí

nelze

úrovni jejich

inherentní

působí

pobočky

členské

národních

základny

ideologie

lehce

příslušných

politických stran vyšších úrovní. Pod záštitou registrované politické strany si volební strana ulehčí podání kandidátní listiny k volbám16 a také oslovuje nerozhodnuté voliče svojí zdánlivě

pravicovou

či

levicovou

orientací.

Účinnost

strategie pravicově či levicově se tvářící kandidátky je

14

viz odstavec 6.7.2 příklad přepočtu volebních zisků na mandáty zdroj: rozhovor s krásnolipským místostarostou Linhartem (S98), 31. července 2002 nemusí k registraci kandidátní listiny přikládat petici podporující její kandidaturu jako je tomu u nezávislých kandidátů

15 16

- 72 –


ovšem

podle

zkušeností

z Krásné

Lípy

s výsledky

voleb

z různých úrovní diskutabilní. Navíc členské základny zmiňovaných stran nejsou příliš veliké,

proto

se

často

kandidátní

listiny

doplňují

o kandidáty bez politické příslušnosti. Ti se často následně distancují od volební strany, za kterou kandidovali. Občas tak

dochází

k mezistranické

mobilitě

místních

politických

aktérů, která se částečně řídí volebními úspěchy politických stran (jak ukazuje tabulka 15) a především výhodnější pozicí na

kandidátní

listině.

V Krásné

Lípě

například

jeden

ze

zastupitelů zastává svoji funkci již třetí volební období a pokaždé za jinou volební stranu. Nejkurióznější ovšem byl případ kandidáta, který zvolil přestup z KSČM do ODS. Na národní

Volební strana

Volební období 1990 až 1994 1995 až 1998

úrovni

by

takové

chování

bylo

neakceptovatelné,

kandidovali znovu noví již kandidáti*** v jiné nekandidovali ve stejné (+přechod od) straně* straně

mandáty počet změna

OF

21

12

5

18 21

9 12

5 (→ODS) 8 9

4

ČSSD+NK KSČM

1 0

10 6

-

12 11(+2OF) 15(+1ČSSD)

8 15 13

12 6 5

1 0 3

5 3 3

-1 -1 +2

17(+2OF) 2

8 0

13 1

0 1

10 0

+4 -

9 9(+2ODS+1SDČR)

13 10

8 7

KSČM ČSSD** ODS** S94** SPR-RSČ+SDČR

0 3 1(→KSČM) 2 1999 3(→KSČM, až ODS 12(+1KSČM) 15 1 S2002,ČSSD) 2002 8(+1ODS) 7 14 0 15 S98 1 2 0 0 SPR-RSČ+SDČR * pokud se jedná o koalici, číslo udává počet kandidátů za obě koaliční strany ** odhadovaná změna v počtu mandátů podle stranické příslušnosti v r.1994 *** novým kandidátem v r. 1998 je považován ten, který nekandidoval v r. 1994 KSČM ČSSD

-2 -1 -1 +5 -

tabulka 15: porovnání pevné stranické příslušnosti a mezistranické mobility volebních stran v Krásné Lípě17

17

Vzhledem k faktu, že většina znovu kandidujících členů OF figurovala ve volbách 1994 na kandidátce ODS, byla tato strana v tabulce považována za místního nástupce OF.

- 73 –


ovšem

na

komunální

úrovni

je

podle

zkušeností

víceméně

problémů

řešených

trpěno. Důvodem

je

v zastupitelstvu

evidentně města,

povaha

kde

lze

jen

těžko

uplatnit

ideologický směr politické strany18. Mezistranická mobilita je

pravděpodobně

záležitost

mezilidských

vztahů

uvnitř

příslušné strany částečně také ovlivněná ambicemi některých z kandidátů.

Takový

přestup

většinou

nezhoršil

budoucí

volební výsledek kandidáta, ale ani nezlepšil. Vypovídá to o volebním chování místního elektorátu na komunální úrovni zaměřeného

především

na

sympatie

a osobní

zkušenost

s jednotlivými kandidáty. Podle analýzy19, ze které vzešla tabulka 15, byla po roce 1990 nejvýhodnější kandidatura za Sdružení nezávislých kandidátů, jelikož zvyšující se volební výsledky S94 a S98 zaručovaly vysokou pravděpodobnost úspěchu a tedy i členství v městském

zastupitelstvu.

zastupitelstva

Za

přibližně

14

S94

a

S98

kandidátů

bylo

zvoleno

při

své

do

první

kandidatuře, zatímco u ostatních stran existují kandidáti, kterým

se

již

po

několikáté

nepovedlo

prosadit,

ačkoli

zaujímali přední místa na kandidátce. Analýza

kandidátních

listin

v kombinaci

s volebními

výsledky kandidátů odkrývá strategii stran při sestavování kandidátních

listin,

která

se

řídí

především

důležitostí

kandidátů pro stranu a výsledky jednotlivých kandidátů ve volbách minulých20. 18

Problémy řešené v zastupitelstvu města jsou především infrastrukturního charakteru, kde levicová či pravicová ideologie se stává irelevantní (viz také Jüptner, 2001) Tabulka je výsledkem podrobné analýzy kandidátních listin ke komunálním volbám v letech 1990, 1994, 1998 a 2002. 20 Na prvních místech se většinou objevují aktivnější členové strany, kteří si tak zajistí budoucí účast v zastupitelstvu města, následují kandidáti s vyšším počtem hlasů z let minulých a na poslední pozici se umisťují kandidáti, kteří pouze doplňují kandidátku pro zajištění vyššího počtu hlasů pro stranu. 19

- 74 –


Z uvedené tabulky (tabulka 15) lze také vyčíst pevnost členské báze místních volebních stran. Rozhodně nejvolnější strukturu

členské

základny

vykazovala

ODS.

Kandidátní

listinu pro komunální volby v roce 1998 tvořili pouze tři členové

ODS

nestraníků, mandátu.

a zbývajících což

dopomohlo

Vzhledem

15 osob ODS

bylo

doplněno

k získání

k nevelkému

úspěchu

alespoň ve

z řad jednoho

volbách

1998

a složité situaci okolo složení kandidátní listiny, se ODS již neúčastnila komunálních voleb 2002. S podobně nestabilní kandidátní listinou se setkáváme i u ČSSD. Přesto její situace je od ODS značně odlišná. ČSSD se účastnila na řízení města v prvním volebním období po roce

1989,

především stavem,

mohla proti

kdy

tak

svoji

úspěšnějšímu

ovládala

městský

předvolební SNK

kampaň

opřít

úřad.

Navíc

namířenou

o porovnání mohla

se

počítat

s podporou politiků z vyšších úrovní politické vertikály21. Podle

sloupce

v uvedené

tabulce

udávajícího

počet

kandidátů, kteří kandidovali za stejnou stranu i ve volbách následujících,

lze

usoudit,

že

nejstabilnější

členskou

základnu má nepochybně KSČM a SNK. 6.6.1.2. Volební období 1990 až 1994 Prvních komunálních voleb po roce 1989 do jednadvacetičlenného krásnolipského zastupitelstva se účastnila tři politická uskupení: OF,

ČSSD

a KSČM.

v koalici

Volby

vyhrála

se

SNK,

koalice

Volební Počet zisk mandátů ČSSD + SNK 48,8 % 10 KSČM 26,3 % 6 OF 25,0 % 5 Odhad volební účasti 52,9 %

tabulka 16: Výsledky komunálních voleb22 v Krásné Lípě v roce 1990 (zdroj: MěÚ Krásná Lípa)

ČSSD a SNK se 48,8 % hlasů, čímž v zastupitelstvu města 21

Určitý náznak podpory okresní organizací ČSSD je patrný v souvislosti se sporem mezi vedením města a společností Color-Tex (viz odstavec 6.6.1.4. Kauza Color-Tex). Odhad volební účasti je založen na zapsaném počtu voličů ve volbách 1994 s přihlédnutím k vývoji počtu obyvatel v období 1991 - 1994

22

- 75 –


získala

10

prosazení

mandátů.

vlastních

Legislativní

členů

do

koalici

městské

nutnou

rady

a

pro

především

vlastního kandidáta na post starosty utvořila vítězná strana (koalice ČSSD a SNK) spolu s KSČM, které přislíbila jedno křeslo

v

MR.

4 kandidáti Starostou koncem

Sedmičlennou

za

se

ČSSD,

stal

volebního

MR

Krásné

2 nezávislí

Oto období

Souček

Lípy

tak

a 1 kandidátka

(ČSSD),

vystřídal

kterého

jeho

tvořili za

KSČM.

těsně

před

zástupce

Jaroslav

Gros (ČSSD). Úspěšnost vedení města v té době byla podmíněna změnami v přístupu

k

řízení

měst

a

obcí

jako

logický

důsledek

transformačního procesu celé společnosti. Z tohoto důvodu se hodnocení vedení města za volebním období 1990 až 1994 stává složitějším. pravomocemi

Radní při

se

těžko

samosprávném

vyrovnávali řízení

s rozšířenými

města.

Vzhledem

k navyklé dependenci na centru často inklinovali k přenášení odpovědnosti za finanční zabezpečení investičních projektů na orgány státní správy23, což nakonec vedlo k pozastavení plánovaných investičních akcí a zanedbání některých nutných oprav24. Vedení města nerespektovalo rozpočtové zásady25 a na základě nevýhodně uzavřených smluv docházelo k bezdůvodnému zadlužení města.

6.6.1.3. Volební období 1995 až 1998 Chyby dosavadního vedení města byly voliči evidentně zohledněny u voleb v roce 1994, kdy ČSSD propadla se ziskem pouhých 12,7 %. Ex-starosta Souček (ČSSD) a jeho nástupce

23

viz Zpráva o stavu města a úkolech roku 1994 a Zpráva o stavu města z 20. října 1994 viz Hodnocení programového prohlášení Městské rady v Krásné Lípě za volební období 1994 - 1998. 25 jde především o zásadu vyrovnanosti, kdy investiční příjmy byly používány na krytí provozních výdajů (o rozpočtových zásadách pojednává např. Žehrová, 2000) 24

- 76 –


Gros

(ČSSD)

získali

přibližně

čtyřikrát

až

pětkrát

méně

hlasů než ve volbách předešlých. Ačkoli oba byli uvedeni na předních místech kandidátky ČSSD, do ZM se dostali jiní, kteří překročili hranici stanovenou zákonem26 a měli tak při rozdělování mandátů přednost. Ti později rezignovali na svůj post zastupitele a postoupili je výše jmenovaným. Voleb

se

účastnilo

5 politických

uskupení,

ČSSD,

Sdružení 94 jako SNK, KSČM, ODS a koalice SPR-RSČ a SDČR27. Výsledky voleb zobrazuje tabulka 17. Ve

volbách

zvítězilo

Sdružení 94 se 48,3 % a deseti mandáty. koalice

Ačkoli tvořená

legislativní S94

a

ODS

disponovala většinou hlasů v ZM, nabídla

i

ostatním

stranám

participaci na rozhodování jedním

Volební Počet zisk mandátů 48,3 % S94 10 25,5 % KSČM 5 ODS 13,1 % 3 12,7 % ČSSD 3 SPR-RSČ + SDČR 0,4 % 0 Volební účast 64,9 % tabulka 17: Výsledky komunálních voleb v Krásné Lípě v roce 1994 (zdroj: MěÚ Krásná Lípa)

křeslem v sedmičlenné MR. Vedení ČSSD nevěřilo, že by S94 bylo schopno sestavit dostatečně kvalitní vedení města a tak její nabídku na spoluúčasti v MR odmítlo. Předpoklad, že se S94 bez ČSSD neobejde, se ovšem nevyplnil. Městská rada byla sestavena ze 4 zastupitelů za S94, dvou za ODS a jednoho z KSČM. Starostou byl zvolen bývalý ředitel místní školy Milan

Sudek (S94)

a místostarostou

se

stal

tehdy

šestadvacetiletý Zbyněk Linhart (S94). Napjatá situace mezi S94

a

ČSSD

vyvolávající

spory

uvnitř

ZM

postupem

času

ustoupila společnému zájmu rozvoji města28.

26

kandidát postupuje na první místo, pokud získá o 10 % více hlasů než je průměrný počet hlasů kandidátky (viz §45 odstavec 4 zákona č. 152/1994 Sb.) 27 absurdností kandidatury koalice SPR-RSČ a SDČR čítající pouhé dva členy se zabývá odstavec 6.7.2 příklad přepočtu volebního zisku na mandáty. S největší pravděpodobností se jednalo o žert ze strany zmíněných kandidátů. 28 dle rozhovoru s krásnolipským starostou Sudkem ze 4. září 2002

- 77 –


Po

nastoupení

k rozsáhlé

nových

radních

restrukturalizaci

do

organizační

funkce,

došlo

struktury

MěÚ

a zredukování platů úředníků, s cílem dosáhnout vyrovnanosti provozního rozpočtu města. Narozdíl od předešlého volebního období se období 1995 až 1998 vyznačovalo značnou investiční činností

zejména

do

infrastruktury

města.

Pod

vedením

místostarosty Linharta město získalo řadu dotací a investice za celé volební období tak překročily 100 mil. Kč. 6.6.1.4. Volební období 1999 až 2002 Komunální volby v roce 1998 znamenaly

absolutní

vítězství

pro SNK29, které získalo 69,3 % S98 hlasů

(viz

tabulka

KSČM

18).

Díky ČSSD

většině v zastupitelstvu se S98 oprostilo

od

vyjednávání

o legislativní koalici a ve své funkci

tak

i nadále

setrvali

ODS SPR-RSČ + SDČR Volební účast

Volební Počet zisk mandátů 69,3 % 15 14,8 % 3 8,8 % 2 7,0 % 1 0,2 % 0 51,9 %

tabulka 18: Výsledky komunálních voleb v Krásné Lípě v roce 1998 (zdroj: MěÚ Krásná Lípa)

starosta Sudek (S98) a místostarosta Linhart (S98). Městská rada

Krásné

Lípy

se

skládala

z 5 zastupitelů

ze

S98,

a zbývající dvě křesla obsadil jediný zastupitel ODS a jeden ze zastupitelů KSČM. řízení

města,

zvolených

ČSSD nebyla nabídnuta spoluúčast na

jelikož

kandidátů,

se

jednalo

kterým

o první

tak

volební

chyběly

období

dostatečné

zkušenosti. Městu se za volební období 1999 – 2002 povedlo dokončit investice

v celkovém

zajištěné

investice

objemu za

98

mil.

78 mil.

Kč Kč

a

další

jsou

finančně

připraveny

k realizaci30. Na připravované projekty bylo získáno celkem

29

Krásnolipské SNK mění svůj název dle roku konání voleb (S94, S98, S2002). viz Hodnocení programového prohlášení rady města a činnosti města Krásná Lípa za období 1999 - 2002.

30

- 78 –


123 mil. dotací. Nemalou váhu při žádostech o dotace měl argument, že Krásná Lípa je sídlem Správy Národního parku České Švýcarsko, které by ho mělo v zájmu turistického ruchu dostatečně

representovat

Strategické

umístění

jako

Správy

jeho

NPČŠ

vstupní

do

Krásné

bránu.

Lípy

lze

považovat za politicky nejúspěšnější čin vedení města ve volebním období 1999 až 2002. Správa Národního parku České Švýcarsko O vyhlášení NPČŠ se hovořilo Hlavním

již

delší

impulsem

existující

dobu.

byl

NP

Švýcarsko

Saské

na

německé

straně.

Některé

skupiny

(především

o myslivce

a

již

zájmové šlo

Správy

lesů

Lesy ČR, s.p.) s vyhlášení NP

nesouhlasily31,

podstatně diskuzi.

což

mapa 5: Geografické vymezení oblasti Národního parku České Švýcarsko (zdroj: http://www.npcs.cz)

komplikovalo Původní

návrh

zákona počítal se sídlem NPČŠ v Děčíně, který je ovšem od NP vzdálen přibližně 25 kilometrů. Mezi zájemci o sídlo NPČŠ byla

kromě

Krásné

Lípy

například

i

nedaleká

obec

Jetřichovice. Vedení Krásné Lípy se rozhodlo jednat o změně sídla

do

Radní

nabídli33

zavázali potřebné

31 32 33

jejich se

města státu

podílet

vybavení

přímo

s ministrem

nevyužívaný na

jeho

kanceláří, byty

viz Linhart (1999) viz Hořeňovský (1999a) seznam všech nabídek viz Hořeňovský (1999b)

- 79 –

objekt

MŽP

v Krásné

rekonstrukci, pro

Kužvartem32. Lípě,

poskytnout

zaměstnance

správy


a věnovat

pro

Následovala

účely

NPČŠ

jednání

i jednotlivými

své

vedení

informační

města

poslanci.

středisko.

s poslaneckými

Každý

poslanec

kluby

dostal

od

krásnolipské radnice prospekt se zmíněnou nabídkou města při projednávání

zákona

a

opakovaně

těsně

před

závěrečným

hlasováním. Krásná Lípa získala na svou stranu i poslance ODS, kteří přestože nehlasovali ve prospěch vyhlášení NPČŠ, podpořili

Krásnou

především

na

Lípu

počtu

jako

hlasů,

jeho kdy

sídlo.

pro

Projevilo

sídlo

se

v Krásné

to

Lípě

hlasovalo více poslanců než pro samotné ustavení oblasti národním

parkem.

místostarosty

Silné

Linharta

krásnolipské

tedy

nakonec

lobby dosáhlo

pod

vedením

úspěchu

(pro

hlasovalo 146 poslanců). Město Krásná Lípa se tak na základě zákona č. 161/1999 Sb. stalo 1. ledna 2000 sídlem Správy NPČŠ.

obrázek 11: Úbočí Vosího vrchu34 (Národní park České Švýcarsko)

Důvody, o získání

které

Správy

vedly

NPČŠ,

radní

byly

Krásné

s největší

Lípy

ke

snaze

pravděpodobností

následující: 1) město tak získalo další argument při žádosti o dotace na

infrastrukturní

projekty,

které

přímo

či

nepřímo

ovlivňují ekologické prostředí NP (čistička odpadních vod, kanalizace, revitalizace rybníků, plynofikace,...) 2) uvažuje se o nové budově infocentra Českého Švýcarska35, město by stavbu o nákladu přibližně 32 mil. Kč mohlo 34

zdroj: http://www.npcs.cz

- 80 –


zadat krásnolipským stavebním firmám, čímž by podpořilo místní ekonomiku a možná i zaměstnanost 3) Správa NPČŠ počítala s vytvořením 45 nových pracovních míst36 4) propagace Krásné Lípy jako vstupní brány NPČŠ a s tím související jako

rozvoj

impuls

cestovního

pro

místní

ruchu

by

podnikatele

mohl

sloužit

k zaměření

své

činnosti na služby spojené s turistikou a vytvoření tak zázemí pro turisty Kauza Color-Tex a její účinky na politické prostředí města V souvislosti s investicemi je zajímavé se zmínit o politických a vedením banální

okolnostech

města,

jež

nedorozumění

sporu

zdánlivě při

mezi

místním

vyvolalo

rekonstrukci

na

podnikatelem první

místního

pohled rybníku

Cimráku. Příklad může posloužit jako demonstrace politického vlivu ekonomických zájmů lokálních podniků jako limitujícího faktoru místního politického rozhodování. Vyjednávací síla podniku

roste

s

počtem

jeho

zaměstnanců,

což

ještě

více

platí o oblasti Krásnolipska, kde nezaměstnanost dosahuje 16,9 %

a podpora

zaměstnanosti

je

prvním

bodem

všech

volebních programů místních politických organizací. Krásnolipská barevna textilu Color-Tex, je s přibližně 60ti

zaměstnanci

v Krásné

Lípě.

jedním

z

nejvýznamnějších

Vlastníkem

podniku

je

zaměstnavatelů

ústecký

podnikatel

a předseda ústecké OVV ČSSD Vladimír Kozubek37. V současné době

je

také

a opětovně

místopředsedou

zvoleným

členem

KVV

ČSSD37

v

Zastupitelstva

35

Ústeckém města

kraji

Ústí

nad

viz Hodnocení programového prohlášení rady města a činnosti města Krásná Lípa za období 1999 – 2002 (2002) viz Hořeňovský (1999a) 37 viz http://vs.vismo.cz/ustecko.socdem/o_osoba.asp?d=1&u=422021&id_org=422021&id_o=1158 36

- 81 –


Labem38.

Za

ČSSD

Zastupitelstva

rovněž

Ústeckého

kandidoval

kraje

v roce

ve

volbách

2000

a

do

do

PSP

ČR

v roce 200239. Color-Tex využívá zmíněný rybník jako jeden ze zdrojů vody

nutných

naplánována

pro a

počátku

provoz.

připravená

V souvislosti s nutností

jeho

s

jej

jeho

předem

května

čtrnáctidenníku

Rekonstrukce

k realizaci

již

několik

se

také

stavbou

se

revitalizací vypustit.

2002

a

Se

kromě

Vikýři41,

vedení

Cimráku

let40.

počítalo začalo

oznámení města

byla

na

v místním

pravděpodobně

nepovažovalo za nutné v předstihu avizovat přímo vlastníka Color-Texu, tvrzení43

který

se

dozvěděl

byl

tímto

jednáním

dotčen.

o připravovaném

dubnovém

vypuštění

neformálními

informačními

Dle

jeho

rybníku

kanály.

Spěšné

přebudování vodního hospodářství ho přišlo prakticky na půl milionu

Kč

a výpadek

výroby

znamenal

ztrátu

přibližně

600 tisíc Kč42. Pravděpodobně to ovšem nebyl jediný důvod, který

podnikatele

Kozubka

vedl

k sepsaní

pamfletického

letáku43 namířeného proti vedení radnice, kde starostu Sudka (S98) označuje za tuneláře budoucnosti města, který svým jednáním hazarduje s pracovními místy v Krásné Lípě. Neshody

mezi

radními

a

zmíněným

podnikatelem

ovšem

trvají již delší dobu. Po městem realizované rekonstrukci kotelny

zabezpečující

teplo

na

místním

sídlišti

přišel

Color-Tex s návrhem, že by dodával teplo ze své ekologické kotelny44 přibližně o polovinu levněji. Vzhledem k finanční 38

viz http://www.mag-ul.cz/info/volby/volby2.htm zdroj: www.volby.cz viz Hodnocení programového prohlášení MR v Krásné Lípě 1994 - 1998 41 viz např. Linhart, Z.: Rekonstrukce Rybníka Cimrák. Vikýř č. 185, leden 2002 42 viz Kozubek, 2002 43 Kozubek, 2002 44 rekonstruovaná v roce 2001 s dotací od Ministerstva pro místní rozvoj v rámci Regionálního programu podpory rozvoje průmyslových podnikatelských subjektů na území 39 40

- 82 –


ztrátě, kterou by rozpočet města utrpěl v případě zavření rekonstruované

kotelny,

bylo

přijetí

takového

návrhu

pro

vedení města jistě nepřijatelné. A právě o neochotě radnice jednat

s vlastníkem

pojednával

výše

barevny

zmíněný

o

levnějších

leták.

Jeho

dodávkách

publikace

tepla

rozvířila

debatu mezi obyvateli sídliště45 o výši ceny tepla účtované městem46, což donutilo radnici vymyslet způsob, jímž by došlo alespoň k jejímu částečnému snížení47. Další spor mezi radnicí a Color-Texem se týká údajného znečišťování

odpadních

vod

podnikem.

Podle

výpovědi

vlastníka48 objektu došlo 1. července 2002 v provozu barevny k poruše čerpadla, v jejímž důsledku ve večerních hodinách unikla část barvící lázně do Křinice49 (místní říčka, která následně

protéká

Národním

parkem

až

do

Německa,

kde

je

některými obcemi používána jako zdroj pitné vody). Vzhledem k nedostatku kompetencí městského úřadu je ovšem posouzení případného

znečišťování

ŽP

firmou

Color-Tex

záležitostí

České inspekce životního prostředí. O Kozubkem

záměrném čtvrt

spekulovat,

načasování roku

nicméně

před je

letáku

vydaného

komunálními

nutné

dodat,

podnikatelem

volbami že

lze

poslední

jen slova

dokumentu jsou věnována právě krásnolipským voličům. Spolu s Kozubkovým

letákem

byl

také

rozdáván

dopis

místní

organizace ČSSD starostovi Sudkovi, kde se její předsedkyně NUTS II: Severozápad pod podmínkou vytvoření nových 17 pracovních míst (zdroj: http://www.mmr.cz/cz/regional/projekty/2001/1.xls) 45 Krásnolipské sídliště spadá pod první volební okrsek, kde S2002 v komunálních volbách 2002 utržila největší ztrátu v počtu hlasů od voleb 1998. 46 viz Linhart, Z.: Jak je to s teplem a jeho cenou, Vikýř č. 194, srpen 2002 47 Město převedlo kotelnu na svůj podnikatelský subjekt, který je plátcem DPH, jejímž rozdílem mezi 22 % DPH za nakoupený plyn a 5 % DPH za prodané teplo radnice dosáhne částečného snížení ceny. (viz Hořeňovský, P.: Teplo z kotelny zlevňuje – výrobcem se stává firma Křinice s.r.o. Vikýř č. 195, září 2002) 48 Kozubek, 2002 49 Pravděpodobně ovšem nešlo o jediný případ viz Schädlicher Schaum auf Fluss im Grenzgebiet. Deutsch-tschechische Presseagentur, 27. dubna 2001, dostupné z: http://www.dtpa.de/archiv/nachricht2350.html

- 83 –


distancuje od zmíněného letáku, přesto apeluje na vedení města, aby se snažilo vycházet s místními podnikateli. Dle dopisu

je

pro

rozvoj

Krásné

Lípy

důležitá

zaměstnanost,

která je mimo jiné prioritou MO ČSSD. Posouzení vlivu kauzy Color-Tex na výsledky komunálních voleb v roce 2002 je již ponechán na čtenáři. 6.6.1.5. Komunální volby 2002 V komunálních volbách v roce 2002 krásnolipští voliči následovali

S2002 KSČM ČSSD Volební účast

obecný trend pozvolné ignorace voleb. Volební

účast

představuje

dosáhla

46,4

přibližně

%,

1

/3

o

Volební Počet zisk mandátů 56,9 % 12 23,1 % 5 19,9 % 4

což více

voličů než při druhém kole senátních

46,4 %

tabulka 19: Výsledky komunálních voleb 2002 v Krásné Lípě (zdroj: www.volby.cz)

voleb, které se konalo ve stejné dny.

Voleb se účastnilo S2002, KSČM a ČSSD. ODS se nakonec nepodařilo sestavit kandidátní listinu. Ačkoli SNK opět dosáhlo legislativní většiny v městském zastupitelstvu

(viz

tabulka

zaznamenalo ztrátu přibližně

19),

od

voleb

z roku

1998

1

/4 hlasů. Zmrtvýchvstání ovšem

prožívala ČSSD, která získala nejvíce hlasů od komunálních voleb

1994

(v

porovnání

s rokem

1998

získala

o

polovinu

hlasů více). KSČM ziskem pěti mandátů restaurovala svojí pozici

z počátku

podnikatele

Kozubka

dotazníkového spekulace,

let

devadesátých.

O míře

na

uvedené

výsledky

výzkumu

mluvit

jinak

nicméně

největší

ztrátu

vlivu

voleb než

utržilo

pamfletu

nelze

bez

v termínech SNK

v centru

města, kde se také nachází místní sídliště50. Opět nebylo nutné vyjednávat o sestavení legislativní koalice,

jelikož

S2002

disponovala

50

většinou

Spor se týkal levnějších dodávek tepla na místní v porovnání s cenou tepla z městské kotelny (viz výše).

- 84 –

sídliště

hlasů z kotelny

v

ZM.

Color-texu


Bývalý

starosta

místostarostovi byla

dosazena

Sudek

uvolnil

Linhartovi Hana

a

do

Volfová,

svůj

funkce

známá

post

bývalému

zástupce

v obci

starosty

svojí

snahou

o iniciaci účasti místních na rozhodování aplikací principů Místní agendy 21 (naposledy při projektu dostavby hřiště na krásnolipském sídlišti51). Od minulého volebního období se struktura

Městské

nezměnila:

rady

6 kandidátů

až

na

S2002

a

kandidáta 1

za

ODS

KSČM.

prakticky

Podobně

jako

v minulém volebním období nebyla kandidátům ČSSD spoluúčast na MR nabídnuta, jelikož se opět jednalo o nové zastupitele bez dřívějších zkušeností s vedením města. Rozbor volebních programů Volební programy všech tří stran se dotýkají přibližně stejných

problémů.

Programy

S2002

a

KSČM

jsou

poněkud

konkrétnější v porovnání s programem ČSSD. Kandidáti S2002 a KSČM měli oproti kandidátům ČSSD výhodu, že se doposud podíleli na řízení města a mohli tak postavit svůj program na již vykonané či započaté práci (ČSSD totiž zatím vždy buď sama odmítla nebo jí bylo odmítnuto ze strany SNK členství v městské nabádají

radě). voliče

Zatímco

volební

k opatrnosti

při

programy výběru

S2002

a ČSSD

kandidátů,

KSČM

kromě výzvy k odevzdání hlasu její straně nepřímo podporuje kandidátku S2002 zdůrazněním důležitosti role místostarosty Linharta při obstarávání financí pro investice a zlepšení celkové finanční situace města. Ani jeden volební program neopomenul alespoň náznakem vyjádřit svůj postoj ke kauze Color-Texu. Zatímco program KSČM hovoří o znovunastolení důvěry spoluprací, S2002 se

51

viz např. Volfová, 2001

- 85 –


vyjadřuje

poněkud

k problematice

dodávek

vybrala

strategii

voliče

k zamyšlení

formou52

přesto

kotelny

Color-Texu.

zvláštní tepla

z

nepřímých nad

formulací,

motivem

které

přímo ČSSD

apelují

kandidatury,

na

morálním

kreditem a nedostatkem sebekritiky některých kandidátů. Analýzou

volebních

programů

všech

tří

stran

lze

identifikovat následující okruhy nejdůležitějších problému města seřazených dle obecné preference53: 1) Podpora zaměstnanosti Nezaměstnanost 16,9 % dostatečně ospravedlňuje vedoucí pozici

podpory

Uvedená

řešení

převládaly

zaměstnanosti jsou

vágní

již

sliby

ve

všech

programech.

dosti

rozpačitá.

neurčité

podpory

Především

MSP

(KSČM)

a vytváření podmínek pro investice (ČSSD), nacházela se však

i

konkrétnější

řešení

(S2002)

jako

vytvoření

průmyslové zóny, podpora turismu rozšířením ubytovacích kapacit jako motivace pro rozvoj terciární sféry místní ekonomiky

a

udržení

dopravní

obslužnosti

umožňující

vyjíždění místních za prací do okolních měst. 2) Škola a zdravotnická zařízení Jednalo

se

především

o

udržení

chodu

a

kvality

zmíněných zařízení. 3) Bydlení Podpora při rekonstrukci domů a individuální výstavby (všechny

programy),

pomoc

52

při

družstevní

výstavbě

Šlo o jednu z otázek ironicky pojatého „nezávislého kvízu“ umístěného na konci volebního letáku S2002, který se týkal především nejdůležitějších krásnolipských událostí za doby působení SNK na Městském úřadě. 53 Preference okruhu byla stanovena jednoduchým aritmetickým průměrem pořadí daného okruhu v rámci jednotlivých volebních programů (např. Zaměstnanost byla uvedena u S2002 na 3. místě, u ČSSD na 1. a v programu KSČM také na 1. místě = Ø 1,7) a následné porovnání průměrných preferencí problémů určilo jejich pořadí.

- 86 –


(S2002). ČSSD dokonce slibuje, že již nepostaví žádný „panelák“. 4) Kultura a sport V Krásné

Lípě

a zájmových především

mají

nadprůměrný

organizací,

finanční

počet

kterým

podporu.

různých

strany

Dále

se

spolků

slibovaly

jedná

o

různé

investice od rekonstrukce místního kulturního domu po stavbu nového sportovního areálu (S2002). 5) Bezpečnost Mezi neurčitými výroky vyniká jediný konkrétní návrh ČSSD zřídit městskou policii. Pro správné pochopení je třeba

dodat,

že

městská

policie

byla

v Krásné

Lípě

zřízena v prvním volebním období, kdy MěÚ ovládala ČSSD a následně zrušena po nástupu S94 na radnici. Důvodem byla její malá efektivnost a finanční náročnost. 6) Osady Z hlediska investiční činnosti jsou periferní oblasti Krásné

Lípy

v porovnání

s centrem

radnicí

prakticky

opomíjené. Jedná se především o volební okrsky 4 a 5, jejichž

voličská

síla54

není

příliš

veliká,

přesto

kupříkladu v posledních volbách jejich podpora vynesla S2002 jeden mandát. Volební programy osadám slibovaly investice

do

S2002)

podporu

a

místních

infrastruktur

přímé

demokracie

(ČSSD (KSČM)

a

zejména

zavedením

osadních výborů55 (KSČM a S2002).

54

viz tabulka 20 na straně 88 O zavedení osadních výborů se pokoušeli již dřívější radní, setkali se avšak s nezájmem místních. Dalším nepodařeným pokusem byl přesun konání veřejných plenárních schůzí zastupitelstva vždy do jiné osady, kam většinou dorazilo jen minimum občanů osady (dle rozhovoru s krásnolipským radním Jiřím Víchem (KSČM), Krásná Lípa: 6. září 2002). Pokud tedy nedošlo v krásnolipských osadách ke změně postoje jejich obyvatel k aktivní účasti na místní politice je pravděpodobnost úspěchu nového zastupitelstva při zřizování osadních výborů mizivá.

55

- 87 –


Analýza voličských preferencí v rámci krásnolipských okrsků Níže uvedená tabulka 20 znázorňuje rozdíly podílů hlasů56

získaných

volební

stranou

v okrsku

od

průměrného

procentního zisku za celé město. Dají se tak snadněji určit preference volební strany v daném okrsku (preferované strany jsou zvýrazněny). Výsledky se příliš neliší od městského průměru až na 5. okrsek, kde S2002 získalo největší podíl hlasů ze všech krásnolipských

okrsků

(67,3 %)

a propadla

KSČM,

která

získala o 9,4 % méně než je podíl hlasů pro KSČM za celé město. Vliv na výsledky voleb v pátém okrsku jistě měla i kandidatura dvou obyvatel z dané oblasti za S2002. Volební strana S2002 KSČM ČSSD Voličská síla Podíl hlasů Volební účast

Celkem

okr. 1 -2,95 -0,37 +3,32 40,3 % 100,0 % 40,3 % 46,4 % 48,1 % 56,9 % 23,1 % 19,9 %

Rozdíl od průměru okr. 2 okr. 3 okr. 4 okr. 5 -0,03 +2,77 -1,23 +10,39 +2,82 -1,35 +4,92 -9,44 -2,79 -1,42 -3,69 -0,95 24,9 % 18,4 % 10,2 % 6,1 % 23,1 % 20,5 % 9,0 % 7,1 % 42,2 % 50,6 % 39,4 % 51,2 %

tabulka 20: Okrskové rozdíly od celkového podílu hlasů volební strany, voličská síla okrsku, podíl okrsku na celkovém počtu hlasů a volební účast. (Krásná Lípa, komunální volby 2002)

Větší

rozdíl

čtvrtého

a

především

pátého

okrsku

od

celoměstského průměru než v jiných okrscích je také logicky dán menší potenciální voličskou silou daného okrsku, která limituje možnosti vlivu na celkové výsledky voleb. Podíl hlasů indikuje skutečnou voličskou sílu závislou na účasti voličů okrsku u voleb. Přímá úměrnost mezi volební účastí okrsku

v souvislosti

s celkovou

účastí

voličů

města

a skutečnou voličskou silou okrsku je evidentní.

56

Vzhledem k odlišnému počtu voličů a tedy i voličské síle okrsku porovnatelnosti údajů použito rozdílů procent, nikoli procentních rozdílů.

- 88 –

bylo

v zájmu


Porovnáním absolutních hodnot lze zjistit, že ztráta hlasů

S2002

v městských silou

od

voleb

okrscích,

v Krásné

roku

1998

které

Lípě.

byla

disponují

Spojitost

mezi

způsobena

především

největší

voličskou

úbytkem

voličských

preferencí a výše popsaným sporem okolo ceny tepla57 si bez dalšího šetření lze jen domýšlet.

6.6.2.

Doubice

6.6.2.1. Vznik komunálního politického prostředí v obci Odstředivé tendence osad Krásné Lípy vznikly na počátku let

devadesátých

především

v osadách

Doubice,

Vlčí

Hora

a Zahrady. Ve všech třech případech iniciativa vzešla ze strany

vlastníků

rekreačních

objektů,

kteří

nepovažovali

zájem městského úřadu o rozvoj okrajových oblastí města za dostatečný. Doubice,

nejmenší

osada

regionu

se

šedesáti

čtyřmi

obyvateli nebyla schopna ovlivňovat chod obce díky malému počtu

voličů,

který

nestačil

k

prosazení

doubického

representanta do zastupitelstva Krásné Lípy, který by hájil zájmy osady při rozhodování o jejím rozvoji a údržbě. To bylo

hlavní

příčinou

vedoucí

k

osamostatnění

Doubice

od

Krásné Lípy v roce 1993. Jak již bylo výše řečeno, první podnět vzešel z řad rekreantů58. Podle nich by si tak obec mohla hospodařit sama, Doubice by vynikla jako samostatná obec a zvýšil by se o ní zájem. skupinu

V roce

1992

obyvatel

se

rekreantům

k sepsání

nakonec

petice

povedlo

o vypsání

přimět

referenda

o odtržení osady od Krásné Lípy59.

57

viz odstavec 6.6.1.4 Kauza Color-Tex Místní rekreanti v obci vlastní přibližně 85 % budov (175 z 205). dle Schonfielda a Toinetové jde o jednu z tzv. protestních forem politické participace občanů (viz Novák, 1995, strana 4 a 14)

58 59

- 89 –


Podle § 11 tehdy platného zákona č. 298/1992 Sb. bylo zapotřebí alespoň

podpořit

30

%

vypsání

oprávněných

místního

občanů.

referenda

V

Doubici

podpisy

se

jednalo

o 15 podpisů. Návrh podpořilo 16 občanů a tak se 12. září 1992 konalo referendum o vzniku samostatné obce Doubice, kde místní

obyvatelstvo

poměrem

32

ku

9

vyjádřilo

souhlas

s osamostatněním. Ačkoli pro vznik obce hlasovalo téměř 4x více voličů, 32 občanů

tvoří

„pouze“

68

%

ze 47

oprávněných

voličů

(6 občanů se k hlasování nedostavilo), což se nedá považovat za

drtivou

většinu,

uvážíme-li,

že

„pro“

získalo

jen

o 8 hlasů více než je nadpoloviční většina všech voličů. Důvodem nesouhlasného či lhostejného postoje k tak závažné otázce,

která

pravděpodobně

měla úzký

změnit

vztah

budoucí

některých

vývoj

obce,

místních

byl

k Městskému

úřadu Krásné Lípy či dokonce jejich přímá účast v některých výborech či komisích Městského úřadu. Městský úřad pod vedením starosty Součka (ČSSD) nebyl nakloněn osamostatnění Doubice60. Následné rozdělení majetku mezi

obce

poznamenala

neznalost

a nezkušenost

čerstvých

zastupitelů Doubice oproti tehdejším zběhlým radním Krásné Lípy.

Ještě

těsně

před

vyhlášením

místního

referenda

se

městu například podařilo uskutečnit prodej Doubické hospody, z něhož nově vzniklá obec nezískala ani korunu. Začátek

pro

nové

zastupitelstvo

nebyl

lehký.

Město Krásná Lípa již dříve prodalo budovu bývalé školy, ve které sídlil původní MNV a tak jako první vyvstala otázka kam

umístit

v majetku

60

Obecní

obce,

úřad.

první

Většina

rok

se

vhodných

tedy

Obecní

viz citace starosty Součka v článku Hořeňovského, březen 1993

- 90 –

budov úřad

nebyla usídlil


v náhradních prostorách zmíněné Doubické hospody, které jim nový

vlastník

poskytl.

Rekonstrukcí

horních

pater

budovy

místní prodejny potravin získal Obecní úřad již natrvalo své sídlo. Rekonstrukce budovy Obecního úřadu se měla na dlouhou dobu stát jedinou větší investicí obce. Obyvatelé

Vlčí

Hory

a Zahrad

váhali

s uskutečněním

podobného kroku a vyčkávali až jak se bude dařit Doubicím. Rok

na

to

vešel

v platnost

zákon

č. 152/1994 Sb.,

který

doplnil zákon č. 298/1992 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o místním referendu o písmeno i) v § 10, které zakázalo konat referendum „o rozdělení obce, pokud by jím měla

vzniknout

pobytem“62,

obec

což

s méně

zmařilo

než

30061

veškeré

občany

s trvalým

separatistické

snahy

zmíněných osad63. 6.6.2.2. Doubický stranický systém Doubice se narozdíl od Krásné

Lípy

může

chlubit

jedinečným politickým klimatem oproštěným od vázanosti na politické prostředí z vyšších úrovní. S podobným jevem se ostatně setkáváme u obcí obdobné velikosti64. V Doubici tak kromě

nezávislých

kandidátů

nenalezneme

zastoupení

žádné

z celorepublikových politických stran. Pozoruhodný v roce

1998,

vývoj

kdy

na

místní

v komunálních

politické

volbách

scéně

kandidovala

nastal proti

sobě tři sdružení nezávislých. Situaci napomohla především ta

skutečnost,

k doubickým

že

pro

komunálním

registraci volbám

kandidátní bylo

listiny

díky

SNK

zákonu

č. 152/1994 Sb. o volbách do zastupitelstev obcí a malému 61

od roku 2000 podle § 21 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) se dokonce zvýšil limit pro nově vzniklé obce na 1000 občanů 62 § 62 zákona č.152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích 63 osada Vlčí Hora má v současnosti 86 obyvatel a Zahrady 71, což by nedosáhlo požadovaného počtu ani při založení společné obce 64 viz Jüptner, 2001

- 91 –


počtu místních voličů (57) potřeba získat pro vyžadovanou petici pouhé 4 podpisy65. Ani podrobnější analýzou volebních programů by nebylo možné lokalizovat jednotlivá politická sdružení v pravicovělevicovém politickém spektru vzhledem k typu problémů, ke kterým

se

volební

programy

vyjadřovaly.

Přihlédneme-li

k velikosti Doubice zde daleko více než v Krásné Lípě platí, že místní elektorát se při volbě orientuje podle osobních sympatií k danému kandidátovi. Rok 1998 byl ovšem pouhým zábleskem snahy o pluralitní politické prostředí. Volby do zastupitelstva v roce 2002 se již

účastnilo

opět

pouze

jediné

sdružení

nezávislých

(Doubice 2006). Za určitý náznak soutěže mezi kandidáty lze považovat to, že na kandidátce bylo uvedeno o dva kandidáty více

než

byl

počet

budoucích

zastupitelstva66.

členů

Kandidátní listina se skládala ze tří současných zastupitelů včetně starostky a především z místních podnikatelů, kteří se tak rozhodli vystoupit z pasivní role zájmové skupiny a podílet

se

aktivněji

na

rozhodování

o

dalším

rozvoji

Doubic. 6.6.2.3. Komunální volby 1993 Mimořádné komunální volby po Doubice

se

konaly

dne

6. března

vzniku 1993.

samostatné Tehdy

se

obce do

zastupitelstva obce volilo 9 členů. Vysoký počet zastupitelů byl pravděpodobně vybrán proto, že šlo o vůbec první volební

65

Do roku 1994 platil § 49 zákona č. 298/1992 Sb. o volbách do zastupitelstev v obcích a o místním referendu, který požadoval po neregistrovaných politických stranách, tedy i nezávislých kandidátech a jejich sdruženích v obcích do 1000 obyvatel připojit petici s 20 podpisy. Na každý pád v roce 1994 politické prostředí Doubice zatím nedozrálo natolik, aby proti sobě kandidovalo více volebních stran, jako tomu bylo v roce 1998. 66 umožnil to § 22 odstavec 2 zákona č. 491/2001 Sb., který povoluje v obcích se 7 či méně členy zastupitelstva obce uvést na kandidátní listině o 1/3 více kandidátů než je členů zastupitelstva. Pro sedmičlenné zastupitelstvo v Doubici tak mohlo být na kandidátce uvedeno nejvýše 9 kandidátů.

- 92 –


období a vzhledem k malé zkušenosti a typu problémů, které zastupitelstvo

mělo

na

počátku

řešit,

bylo

vhodnější

vytvořit větší skupinu zaangažovaných osob. Do voleb kandidovalo pouze jediné sdružení nezávislých kandidátů

složené

ze

signatářů místního

referenda

o osamostatnění obce doplněné o část podporovatelů zmíněné petice. Šlo evidentně pouze o formální záležitost, jak to u obcí podobného typu a velikosti bývá. Na

ustavující

schůzi

zastupitelstva

byla

starostkou

jednomyslně zvolena důchodkyně Božena Stejskalová (původním povoláním obcích

tkadlena).

je

Podobně

starostka

jako

neuvolněnou

v jiných

funkcí67.

stejně Obecní

malých rada

se

u podobných obcí nezřizovala68 a tak výkonnou funkci zastává doubická starostka. Obecní úřad zaměstnává jednu úřednici, která

vyřizuje

veškeré

administrativní

náležitosti

obce

a ačkoli nedisponuje rozhodovací pravomocí prakticky udržuje Obecní úřad a potažmo i obec v chodu. 6.6.2.4. Komunální volby 1994 V roce 1994 se opakovala situace z komunálních voleb roku

předchozího.

Zaregistrována

byla

pouze

jediná

kandidátní listina, ačkoli změnou zákona číslo 298/1992 Sb. se

podání

kandidátek

ke komunálním

volbám

sdružení

nezávislých

zjednodušilo

(viz

kandidátů

poznámka

65 na

straně 92). Přestože zatím nedochází ke vzniku pluralitní politické scény, nastaly již určité posuny k zárodku jejího vzniku. Zastupitelstvo

obce

na 7 a vytvořila

se

redukovalo

pevnější

skupina

počet

svých

místních

členů

politických

osobností, která i nadále měla určovat budoucí vývoj Doubic. 67 68

viz například Jüptner, 2001 dle § 44 odstavce 4 zákona č. 367/1990 Sb.

- 93 –


Z politiky obce tak odešlo pět osob, které se ke kandidatuře již

nevrátily.

kteří

Šlo

s největší

o

podporovatele

pravděpodobností

osamostatnění

v roce

1993

Doubic,

souhlasili

s přechodným členstvím v zastupitelstvu obce, aby napomohli Obecnímu úřadu v jeho složitém začátku. Ve

volbách

záležitost.

tak

opět

Starostkou

šlo

obce

evidentně i

nadále

jen

o formální

zůstala

Božena

Stejskalová. 6.6.2.5. Komunální volby 1998 Volby v roce 1998 do zastupitelstva obce měly rozhodně zajímavější politické

průběh. klima.

V

Doubicích

Voleb

se

se

vytvořilo

účastnila

pluralitní

tři

sdružení

nezávislých: ¾ Za obec krásnější ¾ Za veselejší Doubici ¾ Za obnovu důvěry občanů Hlavním důvodem byl pravděpodobně stanovený počet členů zastupitelstva rozhodnuto,

že

pro

volební

budoucí

období

1998

zastupitelstvo

–

2002.

bude

Bylo

pětičlenné.

Sedmičlenná kandidátní listina z roku 1994 se tak rozdělila. Vzniklo sdružení Za obec krásnější s paní starostkou v čele a dalšími čtyřmi členy původního zastupitelstva. Jeden ze zbývajících dvou členů zastupitelstva sestavil vlastní SNK nazvané

Za veselejší

Doubici

spolu

se

dvěma

místními

podnikateli. Pravděpodobně se jednalo o tzv. „kandidátku B“69 sdružení Za obec krásnější. Druhou příčinou vzniku unikátní politické soutěže na lokální

úrovni

mohla

být

změna

zákona

o volbách

do

zastupitelstev v obcích (viz odstavec 6.6.2.2 na straně 91). 69

použitý termín viz Jüptner, 2001

- 94 –


Pro petici nutnou k podání kandidátky k volební komisi bylo tehdy

vzhledem

k počtu

obyvatel

Doubic

zapotřebí

jen

4 podpisů. Nejspíše

proto

zmiňovaným

dvěma

nezávislých:

Za

bylo

zaregistrováno

volebním

obnovu

důvěry

jako

protipól

stranám

třetí

sdružení

občanů

(nešťastně

zvolený

název patrně vznikl jako analogie k událostem na národní politické scéně na sklonku roku předchozího, využitého pro náznak nespokojenosti se současným vedením obce) ve složení dvou

kandidátů.

Ti

ovšem

měli

pramalou

šanci

na

úspěch.

Důvody byly dva. Především elektorát

se

zkušeností

proto, řídí

že

je

mnoho

především

lidí

podle

s kandidujícími.

neznalo.

sympatií

Většina

a

členů

Doubický osobních

předešlého

zastupitelstva si již vydobyla pevnou pozici v preferenčním žebříčku práce,

doubických což

byla

voličů

jejich

díky

výhoda

výsledkům oproti

již

novým

vykonané politickým

aktérům. Situace se ovšem mezitím změnila, jeden z kandidátů si

v obci

zřídil

truhlářskou

dílnu

a

tak

se

stal

mezi

místními známějším. Nicméně druhý důvod jejich neúspěchu spočívá v malém počtu

kandidátů

na

kandidátní

listině.

Vzhledem

k metodě

přepočtu volebních výsledků na mandáty (Saint-Laguë) měla kandidátní listina s pouze dvěma kandidáty mizivou naději na získání

mandátu70.

jedině

s podporou

v rámci i v tak

70

výše malé

Podobná

volební

nadpoloviční

popsaných obci

většiny

podmínek

jako

strana

jsou

by

mohla

voličů,

prakticky Doubice

uspět

což

bylo

nemožné.

Tedy

se

projevuje

analogickým příkladem je koalice SPR-RSČ a SDČR v Krásné Lípě popsaná v odstavci 6.7.2

- 95 –


diskriminační

charakter

zákona,

který

znesnadňuje

pozici

nezávislých kandidátů. Ve volbách zvítězilo sdružení Za obec krásnější s třemi mandáty.

Sdružení

Za veselejší

Doubici

získalo

2 mandáty

a sdružení Za obnovu důvěry občanů u voleb podle očekávání propadlo (viz tabulka 21). Vzhledem

k většině

Za

obec

krásnější

nebylo

třeba

jednání o vzájemné podpoře či vytváření koalic (spíše se jednalo

o

tzv.

superkoalici71)

při

opakovaném

prosazení

Boženy Stejskalové na post starosty (obecní rada se v obcích s méně

jak

patnácti

charakter

doubické

politiky

prakticky

neumožňoval konfliktu

vznik v obecním

zastupitelstvu o tzv.

(jde

princip

velké

zastupiteli

nevolila72).

Volební strana

Údržbářský

Počet hlasů (abs) (v %)

Počet mandátů (abs) (v %)

Za veselejší Doubici 88 33,7 2 40,0 Za obnovu důvěry občanů 20 7,7 0 0,0 Za obec krásnější 153 58,6 3 60,0 celkem 261 100,0 5 100,0 Volební účast 81,5 % tabulka 21: volební výsledky v komunálních volbách v roce 1998 v Doubici (zdroj: www.volby.cz)

73

rodiny ). Zajímavá

je

také

tradičně

vysoká

účast

ve

volbách,

volební místnost navštívilo celkem 53 voličů z celkových 65 (81,5 %). Zastupitelstvo tvořilo pět členů. Dva z nich nastoupili do svého třetího funkčního období, dva do druhého, zbývající člen

byl

provozovatel

jednoho

z doubických

restauračních

zařízení.

71

Tímto termínem označuje Jüptner (2001) koalici, kde jsou zastoupeny všechny strany. Dle americké tradice teorie koalic jde o deviantní formu popírající koncept racionality (viz například Říchová, 2000, s. 121). Obecná teorie koalic ovšem počítá především s parlamentními koalicemi, jejichž konstrukce se řídí odlišnými pravidly než na komunální úrovni. Místní politika je často determinována mimopolitickými zákonitostmi dané především osobními vztahy mezi zastupiteli a velikostí obce. V menších obcích, kde se všichni znají, může jakýkoli zásadní projev nesouhlasu vést až k exkluzi jedince místní komunitou a jeho izolaci na okraji společnosti. 72 viz § 44 odstavce 4 zákona č. 367/1990 Sb. 73 viz Jüptner, 2001

- 96 –


6.6.2.6. Komunální volby 2002 Originální pluralitní politická

scéna

v Doubici

volebního období 1999 až 2002 se již bohužel ve volbách v roce

2002

stanoven

neopakovala.

na

sedm.

Dva

Počet

členů

zastupitelé

zastupitelstva

za

SNK

Za

byl

veselejší

Doubici sestavili spolu se starostkou (Za obec krásnější) devítičlennou

listinu74,

kandidátní

kde

většinu

tvořili

místní podnikatelé. Přestože se na výsledku voleb nedalo příliš změnit, k volbám přišlo plných 80 % voličů. Nejvíce hlasů získala místní podnikatelka provozující v obci jedinou prodejnu

potravin,

ve

které

je

také

sama

prodavačkou.

Starostka se umístila na čtvrtém místě (volilo ji 58,9 % voličů). Volební program Doubice 2006 se týkal kromě drobných úprav

okolí

obce

zejména

dvou

investic

infrastrukturního

charakteru: posílení vodovodního řadu, na které obec získala dotaci

8

a plynofikace s problémy většinou

milionů

Kč

obce.

Obě

jejich

od

investice

finančního

vyžadují

Ministerstva

částečnou

se

zajištění. finanční

zemědělství

ovšem

potýkají

Dotace

od

participaci

státu

obce

na

realizaci projektu. V případě posílení vodovodního řadu se jedná o částku převyšující roční rozpočet Doubic. Budoucí zastupitelstvo je tak postaveno před úkolem sehnat další zdroje

financování.

místním

voličům

Dle

bude

dopisu

rozesílaném

zastupitelstvo

před

připraveno

volbami

v případě

nutnosti vyhlásit i veřejnou sbírku. Ve

volebním

zavazují vytvořily

74

programu

vytvořit příznivé

nové

se

kandidáti

pracovní

podmínky

pro

viz poznámka č. 66 na straně 92

- 97 –

Doubice

příležitosti, přírůstek

2006

také

které

obyvatel

by

obce.


Vzhledem

k tomu,

že

většina

kandidátů

Doubice

2006

jsou

místní podnikatelé, mají tak větší možnost aktivně přispět ke zlepšení zmíněné situace. 6.6.2.7.

Obecní rozpočet jako determinanta politického rozhodování Prostor pro konstrukci volebního programu je podstatně

předurčen rozpočtů

finančními obcí

limity

v současnosti

obce.

Výši

daňových

příjmů

určuje

zákon

č. 243/2000

Sb.

novelizovaný zákonem č. 483/2001 Sb., který mimo jiné určuje koeficient obyvatel sdílené

velikostní

určuje dani.

kategorie

konečnou

Následující

obce.

výši

Ten

podílu

obce

zjednodušený

spolu

s počtem

na

konkrétní

příklad

se

pokusí

doložit diskriminační politiku státu vůči malým obcím75. Doubice má v současnosti 85 obyvatel, tudíž patří do nejnižší velikostní kategorie stanovené zákonem. Pro zvýšení příjmů z daní přesunem do vyšší kategorie by obec musela překonat hranici 100 obyvatel, jejíž dosažení je v současné situaci Doubic nereálné76. Pro srovnání bude použit příklad obce Merboltice taktéž patřící do okresu Děčín (přibližně 15 kilometrů na jihovýchod od Děčína), která se 116 obyvateli těsně

překračuje

hranici

pro

vstup

do

vyšší

velikostní

kategorie. Vyhláška Ministerstva financí č. 311/2001 Sb. stanovuje procento, kterým se obce podílí na celostátním hrubém výnosu ze sdílených daní. Predikce části sdílených daní připadající na obce pro rok 2002 činí sumu 70,9 mld. Kč77.

75

Podobná tendence je patrná i v postupném zpřísňování podmínek pro vyhlášení referenda o rozdělení obce (viz odstavec 6.6.2.1 na straně 89 Vznik komunálního politického prostředí v obci). Pravděpodobně je tím sledováno doporučení EU, které navrhuje stanovit optimální velikost nejmenších obcí nad 500 obyvatel (viz Přenosil, 2002). 76 viz také demograficko-sociologické hledisko, odstavec 4.3.2 na straně 30 77 zdroj: Finanční zpravodaj Ministerstva financí ČR, č. 2/2002

- 98 –


Podle

zmíněného

zákona

se

výše

daňového

příjmu

ze

sdílené daně vypočítá pomocí následujícího vzorečku: koeficient velikostní kategorie obce

x

počet obyvatel obce x

Součet násobků počtu obyvatel obce a koeficientu velikostní kategorie obce za všechny obce ČR

celkové výnosy sdílené daně

x

daňový příjem obce = ze sdílené daně

podíl připadající obcím (20,59%)

Takto získané údaje nám umožní výpočet předpokládaného příjmu obcí Doubice a Merboltice ze sdílených daní: pro Doubice: 0,4123 83 x 10 238 491,3489

x

70,9 mld.

=

237 tis. Kč

x

70,9 mld.

=

431 tis. Kč

a pro Merboltice: 0,5370 116 x 10 238 491,3489

Z výše

uvedeného

plyne

evidentní

závěr

potvrzující

domněnku o diskriminační politice státu vůči obcím menší velikosti. Srovnáním obou zmíněných obcí zjistíme, že ačkoli mají Merboltice o 39,7 % (33) více obyvatel než Doubice, je jejich

příjem

z daní

o

81,9

%

(194

tis.

Kč)

vyšší.

Na

jednoho obyvatele Doubic tak připadá přibližně 2,9 tis. Kč., zatímco jeden merboltický občan zajišťuje do rozpočtu obce o 900 korun více. To

je

evidentně

hlavní

důvod

převážně

charakteru místních politických rozhodnutí.

- 99 –

údržbářského


6.7.

Komunální volební systém

6.7.1.

Analýza volebního zákona

Zjišťování době

řídí

výsledků

§ 45 zákona

zastupitelstev

obcí.

komunálních č.

voleb

se

Sb.,

o

491/2001

Princip

v současné volbách

přidělování

do

mandátů

je

následující78: 1. Po

sečtení

listiny, limit79

všech

platných

jejichž

volební

5 % z celkového

hlasů, zisk

počtu

se

vyřadí

kandidátní

nepřekročil

stanovený

hlasů

upraveného

o

podíl

počtu kandidátů dané strany (nejvíce však voleným počtem členů

zastupitelstva)

na

počtu

členů

budoucího

zastupitelstva. Stanovení uzavírací klauzule jednodušeji znázorňuje následující vzoreček. počet hlasů nutný pro postup do skrutinia

≥

5%

celkový počet x platných hlasů

počet kandidátů na kandidátní listině x počet členů voleného zastupitelstva

Výpočet se tak snaží vyrovnat rozdíly mezi kandidátními listinami

s rozdílným

počtem

kandidátů.

Analýza

síly

diskriminačního efektu pětiprocentní hranice je uvedena v odstavci 6.7.3.1. Je evidentní, že omezující klauzule byla zavedena především v zájmu politických stran větších měst, přesto se její efekt může projevit již na komunální úrovni měst menších velikostí. S velikou pravděpodobností lze předpokládat, že většina voličů si není vědoma, jaký volební systém je aplikován v komunálních volbách80, proto lze

v menších

a středních

obcích

78

jako

jsou

Doubice

podrobný postup viz § 45 zákona č. 491/2001 Sb. v obcích, kde byla podána pouze jediná kandidátní listina, se k pětiprocentní hranici nepřihlíží 80 Mimochodem to dokazuje i příklad koalice SPR-RSČ a SDČR v Krásné Lípě (viz dále). 79

- 100 –


a Krásná

Lípa

hovořit

spíše

jen

o

mechanickém

než

o psychologickém efektu takovéto změny volebního zákona81. 2. Následné

přidělování

mandátů

volebním

stranám

se

uskutečňuje pomocí d´Hondtovy metody. Metoda předpokládá následující postup: a. Volební zisk strany se postupně dělí celými čísly počínaje číslem 1 (první získaný podíl je tedy roven dělenci)

až

počet

podílů

dosáhne

počtu

kandidátů

uvedených na kandidátní listině. b. Získané podíly všech kandidovaných stran se seřadí od nejvyššího k nejnižšímu až do počtu mandátů, které jsou k dispozici82. c. Mandáty se následně přidělí stranám, jejichž podíly se ve výsledné řadě nacházejí. Postup,

který

celkového

přiděluje

volebního

zisku

mandáty často

stranám

vede

dle

jejich

k situacím,

kdy

zastupitel menší strany získá méně hlasů než náhradník strany s větším počtem preferenčních hlasů (viz dále). 3. V rámci

kandidátní

listiny

se

mandáty

rozdělují

následovně: a. Upřednostňují překročí

10

kandidáta

se %

kandidáti,

průměrného

volební

strany

jejichž

počtu a

získané

hlasů to

pro

v pořadí

hlasy

jednoho podle

velikosti volebního zisku. V případě shody v počtu hlasů mezi dvěma kandidáty rozhoduje jejich pořadí na kandidátce. b. Po udělení mandátů preferenční skupině kandidátů se rozdělení mandátů řídí pořadím na kandidátní listině. 81

O mechanickém a psychologickém efektu se zmiňují například Lebeda (1998), Šimka (2000) či Zajíčková (2002). V případě shody dvou podílů se dává přednost podílu volební strany s vyšším volebním výsledkem. Pokud i ten je stejný, pořadí určí los.

82

- 101 –


Tato skutečnost se často stává terčem kritiky politiků úrovně83.

komunální

Zákon

tak

vytváří

prostor

pro

uplatnění různých strategií při konstrukci kandidátních listin (viz například poznámka 20 na straně 74), jelikož tak

podporuje

prosazení

méně

kandidátů84.

úspěšných

Zastupiteli se tak stávají kandidáti, kteří získali menší počet hlasů než některý z náhradníků vlastní strany (jak si také ukážeme později na konkrétním příkladě). Z toho pramení i kritika neprůhlednosti volby starosty. Volby

jsou

založeny

na

stranickém

principu,

z

čehož

vyplývá, že při volbě starosty nerozhoduje volební zisk potencionálního

kandidáta,

ale

většina

hlasů

v obecním

zastupitelstvu. 4. Kandidáti bez mandátu se stávají náhradníky. Zákon ovšem neřeší

problém,

s odstoupením

který

může

nezávislého

nastat

kandidáta,

na

v souvislosti jehož

post

tak

výsledku

na

nelze jmenovat náhradníka.

6.7.2. Pro mandátů

Příklad mandáty ilustraci politickým

přepočtu si

uveďme

stranám

volebního příklad

výpočtu

v komunálních

přidělených

volbách

v Krásné

Lípě v roce 1998. Tehdy se postup výpočtu řídil podle zákona č. 152/1994

Sb.,

který

byl

totožný

s popsaným

postupem

v předešlém odstavci pouze s tím rozdílem, že v roce 1998 se neuplatňovala pětiprocentní hranice pro postup do skrutinia a přepočet hlasů na mandáty využíval metodu Saint-Laguë85. 83

viz např. Jüptner (2001) Ještě v komunálních volbách v roce 1990 platil zákon 368/1990 Sb., který rozděloval mandáty v rámci kandidátní listiny podle pořadí určeného počtem hlasů pro kandidáta. Změna přišla až se zákonem č. 152/1994 Sb., který již vytvořil prostor pro manipulaci s konečnou strukturou zastupitelstva. Umožnilo se tímto také snadnější doplnění kandidátní listiny kandidáty „do počtu“, kteří napomáhali straně k vyššímu volebnímu zisku, ačkoli o zvolení osobně nestáli (viz dále). 85 Metoda Saint-Laguë používá řadu lichých dělitelů (1, 3, 5, ...). 84

- 102 –


volební strana Sdružení 98 počet kandidátů abs. volební zisk % celkem hlasů počet mandátů

Komunistická Česká strana Občanská strana Čech sociálně demokratická a Moravy demokratická strana

21 17 439 69,26 25 178 21

21 3 723 14,79

18 2 207 8,77

Koalice SPR-RSČ a SDČR

18 1 752 6,96

2 57 0,23

tabulka 22: Výsledky komunálních voleb v Krásné Lípě v roce 1998

Z

výchozího

zadání

(tabulka

22)

se

pomocí

uvedeného

postupu vytvoří podpůrná tabulka 23, ze které lze přehledně určit

posloupnost

počet kandidátů

dělitel

vypočtených

1 1 3 2 5 3 7 4 9 5 11 6 13 7 15 8 17 9 19 10 21 11 23 12 25 13 27 14 29 15 31 16 33 17 35 18 37 19 39 20 41 21 počet mandátů

přidělených

podílů.

mandátů

Vzhledem

podle

k tomu,

velikosti

že

Městské

podíly volebních výsledků pro potřebu metody Saint-Laguë Sdružení 98 1. 2. 4. 5. 7. 9. 10. 12. 13. 14. 15. 16. 19. 20. 21.

Komunistická Česká strana Občanská sociálně strana Čech demokratická demokratická a Moravy strana

17439,00 3. 5813,00 11. 3487,80 17. 2491,29 1937,67 1585,36 1341,46 1162,60 1025,82 917,84 830,43 758,22 697,56 645,89 601,34 562,55 528,45 498,26 471,32 447,15 425,34 15

3723,00 6. 1241,00 18. 744,60 531,86 413,67 338,45 286,38 248,20 219,00 195,95 177,29 161,87 148,92 137,89 128,38 120,10 112,82 106,37 100,62 95,46 90,80 3


2207,00 8. 735,67 441,40 315,29 245,22 200,64 169,77 147,13 129,82 116,16 105,10 95,96 88,28 81,74 76,10 71,19 66,88 63,06

1752,00 584,00 350,40 250,29 194,67 159,27 134,77 116,80 103,06 92,21 83,43 76,17 70,08 64,89 60,41 56,52 53,09 50,06

57,00 19,00

2

1

0

tabulka 23: Výpočet přidělených mandátů podle metody Saint-Laguë (komunální volby 1998, Krásná Lípa)

zastupitelstvo

Krásné

Lípy

má

21

pouze prvních 21 nejvyšších podílů.

- 103 –

členů,

připadá

v úvahu


Kuriozitou

krásnolipských

komunálních

voleb

je

kandidátní listina koalice SPR-RSČ a SDČR, kterou tvoří dva zástupci koaličních stran. Ačkoli ve volbách v roce 1994 obdrželi

123

hlasů,

nevzdali

se

a

registrovali

svoji

dvoučlennou kandidátku i v roce 1998. Recidiva účasti ve volbách jim vynesla pouhých 76 hlasů (o 47 hlasů méně než v roce 1994). Vzhledem k metodě přepočtu volebních výsledků na mandáty (Saint-Laguë) by kandidátní listina pro přidělení jednoho

mandátu

poslední

podíl,

dvoučlenné

musela

získat

který

kandidátce

větší

obdržel by

to

počet

mandát,

znamenalo

hlasů

tedy

než

je

601.

Při

hlas

pro

obdržet

volební stranu minimálně od 301 voliče, což se prakticky nepovedlo

žádné

ze

stran

kromě

S98.

Výhodou

koalice

zmíněných politických stran bylo, že k registraci kandidátní listiny nebylo nutné přikládat petici, jako by tomu bylo v případě

SNK.

Pro

podobnou

petici

by

totiž

bylo

nutné

získat podpisy 170 krásnolipských voličů, čehož by zmíněná kandidátní

listina

nedosáhla.

Jakkoli

absurdně

ovšem

kandidatura koalice SPR-RSČ a SDČR vypadá, potenciálně mohla být založena na zdánlivě racionálním kalkulu. SPR-RSČ v té době měla v krásnolipských volbách do PSP velkou podporu (v roce

1996

zainteresovaní

získala evidentně

dokonce

14,2

opomenuli

%

hlasů).

fakt,

že

Oba

vzorec

voličského chování ve volbách do PSP je jiný než při volbách komunálních.

Pravděpodobně

neznalostí

volebního

zákona

se

taktéž dopustili nešťastné chyby, že nedoplnili kandidátní listinu redundantními kandidáty (tzv. do počtu) jako ostatní volební strany86. Přidržíme-li se příkladu komunálních voleb

86

Například místní representace ODS čítá pouhé tři členy, kandidátní listinu doplňovala nezávislými kandidáty, bez kterých by neměla šanci získat jediný mandát (v roce 2002 se jí kandidátní listinu již nepodařilo sestavit a tak se vzdala kandidatury).

- 104 –


v roce 1998 a akceptujeme-li hypotetickou možnost, že všech 34

voličů87

hlasovalo

pro

volební

stranu

koalice

s plně

obsazenou kandidátní listinou, počet hlasů koalice by tak vzrost na 34 x 21 = 714 hlasů a vedl by tak hypoteticky k zisku

jednoho

mandátu

na

úkor

S98

(jednalo

by

se

o 19. mandát – viz tabulka 23). Vzhledem k novému volebnímu zákonu, který zavedl pětiprocentní omezovací klauzuli, by ovšem ani takový počet hlasů v současnosti nepomohl koalici SPR-RSČ a SDČR k postupu do skrutinia. Opakovaná chyba kandidatury pouze dvoučlenné kandidátní listiny

v roce

1998

spíše

potvrzuje

verzi,

že

se

jedná

o recesi dvou občanů Krásné Lípy. Vítězem

v roce

1998

se

tedy

stalo

S98

s volebním

výsledkem 69,3 % hlasů, které tak bylo přiděleno 15 mandátů a tedy dosáhlo absolutní většiny v zastupitelstvu města. Potvrdila

se

také

výhoda

plně

obsazené

kandidátní

listiny, která zajistila vyšší volební zisk při každém hlasu pro

volební

zastupiteli

stranu. se

stali

Došlo

tak

kandidáti

k zajímavé politických

situaci, stran,

kdy kteří

nedosahovali ani počtu hlasů posledního z kandidátů za S98 (viz dále). Následující tabulka 24 porovnává procentní zisky hlasů a přidělených mandátů volebních stran. Vzhledem k vysokému počtu

členů

krásnolipského

zastupitelstva

(21),

který

se

pohybuje přibližně uprostřed intervalu vymezeném zákonem88, se procentní podíly získaných hlasů a obdržených mandátů příliš neliší. Se snižujícím se počtem členů zastupitelstva dochází

k

mírnému

zvýhodnění

87

volební

strany

s nižším

Předpokládaný (minimální) počet voličů strany lze určit podle volebního zisku získaného nejúspěšnějším kandidátem dané volební strany. 88 viz § 28 v té době platného zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení)

- 105 –


volebním ziskem89. Se zřetelem ke konzistentnosti uvedeného příkladu je analýza systémů přepočtu volebních výsledků na mandáty pro komunální úroveň přesunuta do odstavce 6.7.3. volební strana Sdružení 98 volební zisk získané mandáty

abs. % abs. %

Komunistická strana Čech a Moravy

17 439 69,26 15 71,43

Česká strana sociálně demokratická

3 723 14,79 3 14,29

Občanská demokratická strana

2 207 8,77 2 9,52


1 752 6,96 1 4,76

57 0,23 0 0,00

tabulka 24: Volební výsledky a přidělené mandáty volebních stran (komunální volby 1998, Krásná Lípa)

Příklad rozdělení mandátů uvnitř kandidátní listiny S98 v komunálních

volbách

v roce

1998

ukazuje

tabulka

25. Vzhledem k tomu, že bylo straně přiděleno 15 mandátů, kandidátní listina S98 Pořadí Pořadové Pořadí při Počet podle číslo přidělování hlasů vol. kandidáta mandátů zisku 1 974 3. 2 1042 1. 3 844 8. 4 972 4. 5 1022 2. 6 795 11. 7 892 7. 8 790 12. 9 768 15. 10 786 13. 11 830 10. 12 927 5. 13 918 6. 14 753 16. 15 844 9. 16 774 14. 17 698 20. 18 723 19. 19 738 17. 20 622 21. 21 727 18. průměrný počet hlasů +10%

3. 1. 7. 4. 2. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 5. 6. 14. 15. náhradník 1 náhradník 2 náhradník 3 náhradník 4 náhradník 5 náhradník 6 913

tabulka 25: Příklad přepočtu volebních výsledků na mandáty uvnitř kandidátní listiny (kandidátní listina S98, komunální volby v Krásné Lípě 1998)

příklad

tak

k názorné

nejlépe

poslouží

demonstraci

důvodů

90

kritiky

zákona ,

umožňuje

který

prosazení

úspěšných pouze

kandidátů správným

méně do

ZM

umístěním

v kandidátní listině. Podle

postupu

v předešlém preferují

popsaného

odstavci kandidáti,

se kteří

překročí průměrný počet hlasů pro

kandidáta

o 10 %

(913

v případě

S98

6 kandidátů.

strany

zvýšený

hlasů),

čehož

dosáhlo

celkem

Zbývajících

9 mandátů bylo rozděleno podle

89

Potvrzuje to také Lebeda (1998). konkrétněji § 45 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí (nutno dodat, že tehdy platný zákon č. 152/1994 Sb. používal stejný postup při přidělování mandátů).

90

- 106 –


pořadí mandátů

na

kandidátní

přestalo

listině,

korespondovat

čímž

pořadí

s pořadím

v přidělování

podle

získaných

hlasů (v tabulce zvýrazněno). Došlo tak k situaci, kdy první náhradník získal více hlasů než člen zastupitelstva, který byl

uvedený

na

vyšší

pozici

na

kandidátce

(například

kandidát č. 9). V uvedeném příkladě není rozdíl v počtu hlasů natolik veliký,

aby

byly

možnosti

popsané

strategie

dostatečně

evidentní. Lze si ovšem představit hypotetickou situaci, že by byl do zastupitelstva zvolen kandidát bez jediného hlasu, který by se následně mohl s podporou svého stranického klubu ucházet

o

rozmístění

post

starosty.

kandidátů

na

Jedna

z

kandidátní

možných listině

strategií je

uvedena

v poznámce 20 na straně 74. Na příkladě si taktéž můžeme demonstrovat, že náhradník jedné strany může díky systému přepočtu mandátů založeném na stranickém principu získat více hlasů než zastupitel jiné strany. V uvedeném případě, kdy S98 získala většinu hlasů je rozdíl mezi náhradníky S98 a zastupiteli ostatních stran velice

znatelný.

Kupříkladu

porovnáme-li

volební

zisk

5. náhradníka S98 (622), zjistíme, že ačkoli získal nejméně hlasů ze všech kandidátů strany, zastupitelé ostatních stran dosáhli v průměru až o polovinu nižšího výsledku (KSČM /411, 310, 275/, ČSSD /244, 185/ a ODS /208/).

6.7.3.

Analýza volebního systému

Z metod volebního inženýrství91 je pro komunální úroveň relevantní především klauzule omezující postup do skrutinia92 a systém přepočtu hlasů na mandáty.

91 92

viz kupříkladu Pecháček (1999) a Šimka (2000) Uzavírací klauzule byla zavedena až zákonem č. 491/2001 Sb.

- 107 –

postup

volbách

(zákon

č. 491/2001 Sb., § 45 odstavec 1). Tabulka komunálních

zobrazuje voleb,

fiktivní

do

kterých

příklad

kandidovaly

dvě strany, kde větší z nich získala 95,1 % hlasů a druhá 4,9 %, čímž jí byl znemožněn postup

do

skrutinia

zjednodušený

model,

(jde

přesto

o velice

lze

dojít

ke

stejnému závěru i s větším počtem vítězných stran). byl

Pro

přepočet

použit

výsledků

v minulosti

na

mandáty

používaný

Saint-

Laguëův systém. Příklad

uvádí

postupné

pořadí

podílů

strany, za které by strana získala mandát. Lze

tak

které

snadněji

by

mohla

(v tabulce jsou

ty

identifikovat

získat

strana

zvýrazněno). mandáty,

mandáty, se

Jinými

které

4,9

slovy

vítězná

% to

strana

získala na úkor propadlé volební strany. V pravém sloupci tabulky jsou uvedeny pásy,

ve

kterých

pohybovat

počet

zastupitelstva

se

může

dle

mandátů

odstupňovaný

zákona obecního

podle

počtu

obyvatel. Dokazuje se tím, že diskriminační efekt

se

obcích.

může

projevit

V největších

již

městech

v nejmenších by

- 108 –

se

pak

počet obyvatel

1 3 5 7 9 11 13 15 17 19 21 23 25 27 29 31 33 35 37 39 41 43 45 47 49 51 53 55 57 59 61 63 65 67 69 71 73 75 77 79 81 83 85 87 89 91 93 95 97 99 101 103 105 107 109

95,10% 31,70% 19,02% 13,59% 10,57% 8,65% 7,32% 6,34% 5,59% 5,01% 4,53% 4,13% 3,80% 3,52% 3,28% 3,07% 2,88% 2,72% 2,57% 2,44% 2,32% 2,21% 2,11% 2,02% 1,94% 1,86% 1,79% 1,73% 1,67% 1,61% 1,56% 1,51% 1,46% 1,42% 1,38% 1,34% 1,30% 1,27% 1,24% 1,20% 1,17% 1,15% 1,12% 1,09% 1,07% 1,05% 1,02% 1,00% 0,98% 0,96% 0,94% 0,92% 0,91% 0,89% 0,87%

-

10 000 až 50 000

v komunálních

pro

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55

3 000 až 10 000

skrutinia

hranice

nově

do 500 obyvatel

do

pětiprocentní

efekt

500 až 3 000

zavedené

diskriminační

95,10%

50 000 až 150 000

dokázat

volební zisk

nad 150 000 obyvatel

snaží

dělitel

6.7.3.1. Uzavírací klauzule Vpravo uvedená pomocná tabulka 26 se

mandát


tabulka 26: Pomocná tabulka zobrazuje postup při přidělování mandátů fiktivní straně s volebním ziskem 95,1 %


mohlo jednat až o tři mandáty. V souvislosti se stanovenou hranicí pěti procent lze říci, že její účel, který by měl vést k tzv. koncentračnímu efektu93 a tedy i snadnějšímu sestavení legislativní koalice, je v obcích velikosti Krásné Lípy či Doubic jen nepatrný. 6.7.3.2. Systém přepočtu hlasů na mandáty Pokusme se nyní o identifikaci a porovnání vlastností charakteristických

současnému

systému

rozdělování

mandátů

s ostatními relevantními systémy. V úvahu jsou brány pouze metody

volebního

dělitele,

jelikož

metody

volebního

kvocientu jsou pro potřeby komunálních voleb nepraktické94. V zájmu konzistentnosti je pro analýzu použit příklad krásnolipských

komunálních

voleb

z roku

1998,

čímž

tak

plynule navazujeme na odstavec 6.7.2. Analyzován

byl

d´Hondtův

systém,

systém

Saint-Laguë,

vyrovnávací systém (upravený Saint-Laguë), tzv. Koudelkova metoda95, systém Imperiali a systém dánského dělitele. Volební Volební strana zisk S98 KSČM ČSSD ODS

69,26 14,79 8,77 6,96

% % % %

d´Hondt M 15 3 2 1

Ip M = počet mandátů

odch. +2,2 -0,5 +0,8 -2,2 2,92

SaintLaguë

upravený Koudelkova Imperiali Saint-Laguë metoda

M odch. M odch. 15 +2,2 15 +2,2 3 -0,5 3 -0,5 2 +0,8 2 +0,8 1 -2,2 1 -2,2 2,92 2,92

M 15 3 2 1

odch. +2,2 -0,5 +0,8 -2,2 2,92

M 17 3 1 0

odch. +11,7 -0,5 -4,0 -7,0 11,69

Dánská metoda M odch. 14 -2,6 3 -0,5 2 +0,8 2 +2,6 3,32

Ip = index proporcionality Loosemore-Hanby

tabulka 27: Porovnání systémů volebního dělitele na příkladě přepočtu volebních výsledků na mandáty v krásnolipských komunálních volbách v roce 1998

93

Koncentrační efekt by mohl vést až k legislativní většině strany, která získala méně než polovinu hlasů (viz také Šimka, 2000). 94 Je u nich potřeba řešit problém se zbytkovými mandáty, který u metod volebního dělitele odpadá. 95 Metoda se tak nazývá podle spoluautora zákona č. 204/2000 Sb., o volbách do Parlamentu ČR (konkrétně se jedná o § 50, odstavec 1), který byl následně Ústavním soudem shledán za protiústavní (viz nález Ústavního soudu č. 64/2001 Sb.). Občas je také metoda nazývána upravený d´Hondtův systém, jelikož jde o kombinaci systému d´Hondt a upraveného SaintLaguë. Aby nedošlo k záměně se systémem posledně jmenovaným, přidržme se označení Koudelkova metoda. Název též používá například Šimka (2000).

- 109 –


Výše

uvedená

procentického

tabulka

podílu

přidělených

27

zobrazuje

mandátů

odchylky

různými

systémy

přepočtu od procentického podílu získaných hlasů volebními stranami. Lze tak snadněji určit, která metoda favorizuje větší strany a která menší. Extrémy kontinua proporcionality systému

reprezentuje

systém

Imperiali

zvýhodňující

strany

s větším volebním ziskem a metoda dánského dělitele, která se umístila na druhém pólu kontinua. Ostatní systémy dosáhly stejného počtu mandátů a jen lehce zvýhodňují strany větší, což

ovšem

platí

především

pro

případy

s větším

počtem

Počet členů ZM

rozdělovaných mandátů. Rozdíl mezi systémy je lépe vidět na d´Hondt

M % 1 1 100,00 % 2 2 100,00 % 3 3 100,00 % 4 4 100,00 % 5 4 80,00 % 6 5 83,33 % 7 6 85,71 % 8 7 87,50 % 9 7 77,78 % 10 8 80,00 % 11 9 81,82 % 12 9 75,00 % 13 9 69,23 % 14 10 71,43 % 15 11 73,33 % 16 12 75,00 % 17 13 76,47 % 18 14 77,78 % 19 14 73,68 % 20 15 75,00 % 21 15 71,43 % Volební zisk S98:

Saint-Laguë O M 1 2 2 3 + 4 + 4 + 5 + 5 + 6 + 7 + 7 + 8 - 9 + 10 + 11 + 12 + 12 + 12 + 13 + 14 + 15

% 100,00 % 100,00 % 66,67 % 75,00 % 80,00 % 66,67 % 71,43 % 62,50 % 66,67 % 70,00 % 63,64 % 66,67 % 69,23 % 71,43 % 73,33 % 75,00 % 70,59 % 66,67 % 68,42 % 70,00 % 71,43 % 69,26 %

O

+ + + + + + + + + +

Systém volebního dělitele upravený Koudelkova Dánský Imperiali Saint-Laguë metoda dělitel M % O M % O M % O M % 1 100,00 % 1 100,00 % 1 100,00 % 1 100,00 % 2 100,00 % 2 100,00 % 2 100,00 % 2 100,00 % 3 100,00 % 3 100,00 % 3 100,00 % 2 66,67 % 3 75,00 % + 4 100,00 % 4 100,00 % 3 75,00 % 4 80,00 % + 5 100,00 % 5 100,00 % 3 60,00 % 3 50,00 % 5 83,33 % + 6 100,00 % 6 100,00 % 6 85,71 % + 6 85,71 % + 7 100,00 % 4 57,14 % 6 75,00 % + 7 87,50 % + 8 100,00 % 5 62,50 % 7 77,78 % + 8 88,89 % + 8 88,89 % + 6 66,67 % 7 70,00 % + 9 90,00 % + 9 90,00 % + 6 60,00 % 7 63,64 % - 9 81,82 % + 10 90,91 % + 7 63,64 % 8 66,67 % - 10 83,33 % + 11 91,67 % + 8 66,67 % 9 69,23 % - 11 84,62 % + 12 92,31 % + 9 69,23 % 10 71,43 % + 11 78,57 % + 13 92,86 % + 10 71,43 % 11 73,33 % + 12 80,00 % + 13 86,67 % + 11 73,33 % 12 75,00 % + 13 81,25 % + 14 87,50 % + 11 68,75 % 12 70,59 % + 14 82,35 % + 14 82,35 % + 11 64,71 % 12 66,67 % - 14 77,78 % + 15 83,33 % + 12 66,67 % 13 68,42 % - 14 73,68 % + 16 84,21 % + 13 68,42 % 14 70,00 % + 15 75,00 % + 17 85,00 % + 13 65,00 % 15 71,43 % + 15 71,43 % + 17 80,95 % + 14 66,67 % M = počet přidělených mandátů % = podíl S98 v ZM O = směr odchylky od volebního zisku

O

+ + + -

tabulka 28: Porovnání systémů volebního dělitele na příkladě přepočtu volebních výsledků Sdružení 98 v krásnolipských komunálních volbách v roce 1998

následujícím příkladě (viz tabulka 28), kde je znázorněna posloupnost

přidělených

mandátů

- 110 –

pro

S98

při

postupném


přidělování

všech

jednadvaceti

mandátů

krásnolipského

zastupitelstva s použitím zmíněných metod přepočtu. Dvojitá čára označuje hranici, kdy následující mandát získává

strana

s druhým

největším

ziskem

(KSČM).

Dalším

důležitým indikátorem z hlediska kriteria proporcionality je pořadí mandátu, který získala nejmenší strana (v tabulce zvýrazněno

červeně).

Šedivě

označené

legislativní

podíly

určují mandáty, které překračují proporcionálně náležející počet

mandátů.

Naopak

žlutě

označený

podíl

identifikuje

menší počet mandátů než ten, který by proporcionálně měl náležet S98. Sloupec označený v tabulce jako „O“ označuje podíly dle směru odchylky od volebního zisku. Tabulka je rozpůlená hranicí (11), od které si podle zákona může ZM Krásné Lípy stanovit počet členů budoucího zastupitelstva. Uvedená

analýza

nám

tak

napomáhá

k lepší

lokalizaci

použitých metod na kontinuu proporcionality (tabulka 29). Pořadí od čistě proporcionální metody po metodu blížící se většinovému

systému

lze

nejlépe

určit

dle

počtu

šedivě

a žlutě označených legislativních podílů (viz tabulka 28). proporcionalita poměrnost systém systému větší

menší

Saint-Laguë Dánský dělitel Upravený Saint-Laguë d´Hondt Koudelkova metoda Imperiali

favorizace volební zisk menší

větší

dělitel

systém Dánský dělitel Saint-Laguë Upravený Saint-Laguë d´Hondt Koudelkova metoda Imperiali

1;4;7... 1;3;5... 1,4;3;5... 1;2;3... 1,42;2;3... 2;3;4...

tabulka 29: Pořadí analyzovaných systémů podle proporcionality a zvýhodňování menších či větších stran96

Pořadí systémů určené favorizací stran podle volebního zisku (tabulka

29)

lze

vymezit

pomocí

údaje

o

pořadí

mandátu,

který připadne straně s druhým největším ziskem (tabulka

96

Ke stejnému závěru také došel Benoit (2000), který provedl analýzu na vzorku 4274 voleb.

- 111 –


28 dvojitá

čára)

a

straně

s

nejmenším

volebním

ziskem

(tabulka 28 červeně zvýrazněno). Použitá metoda ovšem není obecně dobře aplikovatelná. Pokud

by

vítězná

strana

dosáhla

nižšího

zisku,

některé

evidentní znaky použitých systémů by nebyly tak patrné jako v uvedeném případě. Správnost závěrů z použité metody nyní ověřme často v praxi využívaným indexem (dis)proporcionality Loosemore-Hanbyho97 a Raeovým indexem fragmentace98. Index proporcionality se pohybuje v rozmezí 0 až 100,

Počet členů ZM

kde 0 znamená absolutní proporcionalitu a 100, že křeslo

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21

d´Hondt If 0,00 0,00 0,00 0,00 0,32 0,28 0,24 0,22 0,37 0,34 0,31 0,40 0,49 0,46 0,44 0,41 0,39 0,38 0,43 0,41 0,46

Ip 30,63 30,63 30,63 30,63 15,84 15,84 16,34 18,13 10,75 11,86 12,77 7,51 1,22 2,24 3,96 5,63 7,10 8,40 5,31 5,84 2,81

Systém volebního dělitele upravený Koudelkova Saint-Laguë Imperiali Saint-Laguë metoda If 0,00 0,00 0,44 0,38 0,32 0,50 0,45 0,56 0,52 0,48 0,55 0,51 0,49 0,46 0,44 0,41 0,46 0,51 0,49 0,48 0,46

Ip 30,63 30,63 18,43 15,84 15,84 9,67 7,57 9,16 6,39 4,90 5,74 3,14 1,22 2,24 3,96 5,63 4,07 4,11 2,65 2,07 2,81

If 0,00 0,00 0,00 0,38 0,32 0,28 0,24 0,41 0,37 0,48 0,55 0,51 0,49 0,46 0,44 0,41 0,46 0,51 0,49 0,48 0,46

Ip 30,63 30,63 30,63 15,84 15,84 15,84 16,34 9,36 10,75 4,90 5,74 3,14 1,22 2,24 3,96 5,63 4,07 4,11 2,65 2,07 2,81

If

Ip

If

Ip

Dánský dělitel If

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,24 0,22 0,20 0,18 0,30 0,28 0,26 0,36 0,34 0,32 0,30 0,36 0,43 0,41 0,46

30,63 0,00 30,63 0,00 30,63 30,63 0,00 30,63 0,00 30,63 30,63 0,00 30,63 0,44 18,43 30,63 0,00 30,63 0,38 15,84 30,63 0,00 30,63 0,56 16,34 30,63 0,00 30,63 0,67 19,38 16,34 0,00 30,63 0,61 12,74 18,13 0,00 30,63 0,56 9,16 19,51 0,20 19,51 0,52 6,39 20,63 0,18 20,63 0,58 9,38 15,84 0,17 21,53 0,55 5,74 15,84 0,15 22,29 0,51 3,14 15,84 0,14 22,93 0,49 1,22 9,20 0,13 23,48 0,46 2,24 10,63 0,23 17,29 0,44 3,96 11,88 0,22 18,13 0,49 3,62 12,98 0,30 12,98 0,53 5,75 10,28 0,29 13,96 0,51 4,11 5,31 0,28 14,84 0,49 2,65 5,84 0,27 15,63 0,54 4,38 2,81 0,32 11,58 0,52 3,21 If = Raeův index fragmentace Ip = index proporcionality Loosemore-Hanby

tabulka 30: Porovnání systémů volebního dělitele pomocí indexu proporcionality a fragmentace (komunálních volby v Krásné Lípě v roce 1998)

97 98

Ip

postup výpočtu viz např. Samuels, Snyder (2001) postup výpočtu viz např. Pecháček (1999)

- 112 –


v zastupitelstvu by dostali všichni kandidáti bez jediného hlasu. Index fragmentace bude v následujícím příkladě použit jako ukazatel favorizace systému

ve prospěch:

stranám

malé strany

s větším

počtem

získaných

hlasů.

Index

či

menším

více

preferenčních

je

pravděpodobnosti,

založen že

dva

proporcionální: méně

větší strany

na

zastupitelé

méně

nepatří

do

stejného

stranického klubu. Výsledek se tak pohybuje mezi 0 a 1, kde 0 znamená, že všichni zastupitelé jsou členy jedné strany a naopak 1 naznačuje, že každý ze zastupitelů representuje jinou volební stranu. Výše uvedená tabulka 30 znázorňuje hodnoty zmíněných indexů

při

různém

počtu

členů

obecního

zastupitelstva.

U obou ukazatelů jsou hodnoty, vyšší než je jejich celkový průměr,

označeny

červeně

a

naopak,

jsou-li

nižší

žlutě.

Proporcionalita volebních systémů Imperiali Koudelkova metoda d´Hondt upravený Saint-Laguë Dánský dělitel Saint-Laguë

35,0

index proporcionality

30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

počet členů zastupitelstva

graf 5: Grafické znázornění závislosti proporcionality volebního systému na velikosti obecního zastupitelstva (příklad z krásnolipských komunálních voleb 1998)

Z toho vyplývají čtyři kombinace indexů, dle kterých lze určit

více

či

méně

proporcionálnější

systém

v kombinaci

s preferencemi stran s menším či větším volebním ziskem. Je na

první

pohled

zřejmé,

že

se

- 113 –

potvrdil

závěr

z předešlé


hypotézy o nejmenší poměrnosti sytému Imperiali a naopak největší u Saint-Laguë. Vzhledem ke složitosti interpretace dat

z tabulky

lze

dané

závěry

lépe

vyčíst

z grafického

znázornění zmiňovaných indexů (viz graf 5 a graf 6). Imperiali Koudelkova metoda d´Hondt upravený Saint-Laguë Saint-Laguë Dánský dělitel

Favorizace velkých stran 0,7

index fragmentace

0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0,0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

počet členů zastupitelstva

graf 6: Grafické znázornění závislosti upřednostňování volebních stran s větším či menším počtem získaných hlasů volebním systémem na velikosti obecního zastupitelstva (příklad z krásnolipských komunálních voleb 1998)

Z výše uvedených analýz vyplývá logická souvislost mezi proporcionalitou systému a zvýhodňováním volebních stran dle získaného počtu hlasů. Obecně panuje shoda, že Imperiali je systém strany.

nejméně Má

proporcionální,

nejvýraznější

zvýhodňující

reduktivní

efekt,

nejsilnější což

dokazuje

fakt, že v uvedeném příkladě by nejmenší strana nedostala ani jeden mandát (viz tabulka 28). Druhou metodou s výrazným většinovým efektem je tzv. Koudelkova metoda, která ztěžuje nejmenším

stranám

19. mandát).

zisk

Systém

prvního

d´Hondtův

mandátu skupinu

(ODS

získala

metod

až

nápadně

zvýhodňujících strany s vyšším počtem hlasů uzavírá. Menší intenzitu modifikované metody Saint-Laguë99, která napomáhá

99

Lebeda (1998) došel k závěru, že nejvíce se efekt vyrovnávací metody (upravený SaintLaguë) znesnadňovat malým stranám přístup k prvnímu mandátu projevuje v malých obvodech. Šimka (2000) ovšem dodává, že takový účinek má daný systém jenom u stran, které dosáhly menšího volebního zisku než činí podíl jednoho mandátu na celkově rozdělovaných mandátech,

- 114 –


větším stranám, lze přirovnat k metodě s dánským dělitelem, jež naopak nadržuje stranám s nejnižším počtem preferenčních hlasů100.

Nejproporcionálněji

se

bezesporu

chová

systém

Saint-Laguë, ačkoli při menším počtu mandátů mírně preferuje strany s menším ziskem. Z analýzy (viz tabulka 29, str. 111) také vyplývá, že čím větší je interval mezi děliteli, tím více

systém

manipulace

favorizuje

s prvním

menší

dělitelem

strany zvýhodňuje

a

současně, strany

že

s větším

počtem preferenčních hlasů. Význam metod s menším či větším většinovým efektem při následném vyjednávání o legislativní koalici je evidentní. Můžeme

si

Zastupitelstva

to

demonstrovat Krásné

Lípy

na v roce

příkladě 1994,

voleb kdy

do

vítězné

Sdružení 94 získalo 48,3 % hlasů a díky systému Saint-Laguë tedy 10 mandátů z 21. Následné vyjednávání vedlo k sestavení koalice s ODS, která získala nepoměrný počet křesel v MR (2 křesla v sedmičlenné MR = 28,6 %), v porovnání se svým nízkým volebním výsledkem (13,1 %). Výhody změny volebního systému v uvedeném případě nejlépe znázorňuje tabulka 31. Volební Saintupravený Koudelkova Dánský d´Hondt Imperiali zisk Laguë Saint-Laguë metoda dělitel S94 48,3 % 11 10 10 11 12 10 KSČM 25,5 % 5 5 5 5 5 5 ČSSD 12,7 % 2 3 3 2 2 3 ODS 13,1 % 3 3 3 3 2 3 tabulka 31: Komparace přepočtu volebních výsledků na mandáty při použití odlišných metod (Krásná Lípa, komunální volby v roce 1994)

s čímž nelze v popisovaném příkladě tak úplně souhlasit. Volební zisk ODS dosáhnul 6,96 % a pomocí modifikovaného systému Saint-Laguë strana získala desátý mandát, který tedy odpovídá 10 %. Pravdou ovšem je, že právě do desátého mandátu systém výrazněji zvýhodňuje vítěznou stranu, což podporuje Lebedovo tvrzení. Evidentně ovšem jde jen o nedorozumění způsobené záměnou používaných termínů. Šimka pravděpodobně poukazoval na Koudelkovu metodu, někdy také nazývanou upraveným d´Hondtem, u které zmíněné „pravidlo“ opravdu funguje. 100 Hodnoty indexu proporcionality (graf 5) jsou si podstatně blíže v porovnání s ostatními systémy.

- 115 –


V případě d´Hondtovy, Koudelkovy a především Imperiali metody by S94 získala většinu v ZM a jednání o povolební koalici by se stala bezpředmětnou.

6.7.4.

Komunální volební inženýrství

Změnu volebního systému či

hranice

pro

postup

do

skrutinia mohou krásnolipští radní

ovlivnit

jen

ztěží.

Přesto

jim

volebního

inženýrství

jedna

z hlediska

možnost,

výsledky

jak

voleb

zbývá

upravit

ve

svůj

prospěch.

Kromě

umělé

omezovací

klauzule

existuje

i přirozená, kterou definuje počet

volených

zastupitelů.

Podle

analýzy

dosavadních

komunálních

voleb

v Krásné

rok komunálních voleb *

CM

1990 M % M 11 5 45,5 % 6 12 6 50,0 % 6 13 6 46,2 % 6 14 7 50,0 % 7 15 7 46,7 % 7 16 8 50,0 % 8 17 8 47,1 % 9 18 9 50,0 % 9 19 9 47,4 % 9 20 10 50,0 % 9 21 10 47,6 % 10 22 10 45,5 % 10 23 11 47,8 % 11 24 11 45,8 % 12 25 11 44,0 % 12 * koalice ČSSD a

1994 % 54,5 50,0 46,2 50,0 46,7 50,0 52,9 50,0 47,4 45,0 47,6 45,5 47,8 50,0 48,0 SNK CM

% % % % % % % % % % % % % % % =

1998 2002 % M % 81,8 % 7 63,6 % 83,3 % 7 58,3 % 84,6 % 8 61,5 % 78,6 % 8 57,1 % 80,0 % 9 60,0 % 81,3 % 9 56,3 % 82,4 % 10 58,8 % 77,8 % 11 61,1 % 73,7 % 11 57,9 % 75,0 % 12 60,0 % 71,4 % 12 57,1 % 68,2 % 13 59,1 % 69,6 % 14 60,9 % 66,7 % 14 58,3 % 68,0 % 14 56,0 % M = počet mandátů celkový počet mandátů % = podíl na ZM M 9 10 11 11 12 13 14 14 14 15 15 15 16 16 17

tabulka 32: Srovnání participace SNK na ZM při odlišném celkovém počtu mandátů na příkladě výsledků komunálních voleb v letech 1990 až 2002

Lípě v období let 1990 až 2002 (tabulka 32) lze říci, že pro SNK je nejvýhodnější ustanovit počet členů zastupitelstva na 16 – 17, který by jim mohl při dosavadních ziscích vynést s velkou

pravděpodobností

legislativní

většinu

v

ZM.

Z hlediska získaného podílu na počtu členů v ZM lze označit výhodným

i

počet

11

až

12

zastupitelů.

Podle

zákona

č. 128/2000 Sb. ovšem v obcích do 15 zastupitelů se městská rada

nezřizuje,

což

by

řízení

Krásné

Lípy

mohlo

mírně

zkomplikovat. Podle Benoita (2001) má změna velikosti zastupitelstva dokonce větší dopad na proporcionalitu než změna volebního systému přepočtu hlasů na mandáty, což lze velice snadno

- 116 –


dokázat.

Hodnota

indexu

proporcionality

dříve

používaného

systému Saint-Laguë při jednadvacetičlenném zastupitelstvu Krásné Zatímco indexu,

Lípy při

tabulka

změně

30

systému

samozřejmě

ustanovením stejném

(viz

kromě

16ti

členů

výsledků

voleb

na

straně

přepočtu metody

budoucího index

na

112)

činí

jiný

se

Imperiali,

hodnota nezmění,

zastupitelstva

dosáhl

2,81.

by

dvojnásobné

při

hodnoty

(5,63).

6.8. 6.8.1.

Volby do vyšších politických úrovní Volby do poslanecké sněmovny

6.8.1.1. Okres Volby do

PSP

v děčínském

okrese

se

vyznačují

pravidelným vítězstvím ČSSD a zvyšujícím se volebním ziskem KSČM. Snižující se tendence volební účasti (především ve volbách v r. 2002) víceméně kopíruje celorepublikový trend. Výsledky voleb do PSP ČR v letech 1996, 1998 a 2002 v okrese Děčín 73 110

71 165

ODS ČSSD KSČM volební účast

26 008 (36,6 %)

22 526 (30,8 %) 18 642 (25,5 %)

54 723

18 338 (25,8 %) 13 642 (24,9 %)

12 409 (22,7 %)

8 335 (11,7 %)

7 646 (10,5 %)

1996

16 268 (29,7 %)

1998

2002

graf 7: Časová řada výsledků voleb do PSP v okrese Děčín v souvislosti s volební účastí za jednotlivé volební roky (vypracováno použitím údajů získaných z www.volby.cz)

- 117 –


Výše

uvedený

graf

7

zobrazuje

relaci

mezi

volební

účastí a volebním ziskem tří nejvýznamnějších parlamentních stran. Snižující se trend účasti voličů evidentně nejvíce nahrává KSČM. Voličská základna KSČM se jako jediná od voleb v r. 1996

rozšířila,

a

to

téměř

o

65

%,

což

spolu

se

snižující se volební účastí voličů ostatních volebních stran mělo za důsledek zdvojnásobení relativního volebního zisku KSČM (z 10,5 % na 22,7 %). Naproti tomu elektoráty ostatních volebních

stran

předčasné

volby

doznaly v roce

značných

1998,

kdy

ztrát. ČSSD

Výjimkou

získalo

byly

prakticky

třetinu preferenčních hlasů. 6.8.1.2.

Krásná Lípa

Úvodní poznámka k metodice analýzy volebních výsledků V následujícím textu jsou za účelem názornější exemplifikace voličských preferencí v rámci volebních okrsků používány

hvězdicové

Plocha

polygonu

strany

ve

k celkovému politického nejméně

grafy

relativní101

určuje

městě

a současně

volebnímu uskupení

substituující zobrazuje

výsledku

do

analýzy

desetiprocentního

míru

zisku

mapy.

dominance

dané

příspěvek

strany. bylo

volební

okrsku

Pro

zahrnutí

stanoveno

kriterium

volební

strany

alespoň

v jednom z okrsků. Volby do PSP 1996 Volební účast krásnolipských voleb do PSP v roce 1996 byla ze všech analyzovaných voleb v Krásné Lípě nejvyšší. Poměr

volebních

zisků

levicových

a pravicových

stran

byl

1,36 (viz tabulka 13 na straně 67). Orientaci krásnolipského elektorátu

jde

tedy

již

od

počátku

sledovaného

období

101 Z hlediska disparitního zastoupení voličů v jednotlivých okrskách jsou v zájmu zachování konzistence uvedených dat použity procentické zisky stran.

- 118 –


Volební strana SD-LSNS ČSSD ODS SNK DEU ODA KDU-ČSL DŽJ SDL ČMUS ČP KSČM SPR-RSČ LB Celkem Volební účast

deklarovat

Platné hlasy abs. % 39 2,19 487 27,30 381 21,36 22 1,23 59 3,31 88 4,93 81 4,54 108 6,05 4 0,22 3 0,17 1 0,06 236 13,23 254 14,24 21 1,18 1784 100 72,1 %

Volby

za

vyhrála

následovaná tabulka

33).

převážně ČSSD

levicovou.

s 27,3

ODS

s 21,4

Na

třetím

%

hlasů

%

(viz

místě

se

umístilo SPR-RSČ102 s poměrně vysokým volebním ziskem 14,2 %. Podrobnější analýzou polygonu SPR-RSČ (viz graf 8)

lze

zjistit,

že

nejvíce

preferenčních hlasů strana získala v městských okrscích 1 a především 2, kde

žije

nejvíce

národnosti103

tabulka 33: Výsledky voleb do PSP 1996 v Krásné Lípě (zdroj: www.volby.cz)

obyvatel

(zvláště

pak

rómské v ulici

Varnsdorfská patřící pod okrsek 2).

Zmíněný graf 8 dále znázorňuje quasi-dominantní pozici ČSSD, kterou narušují pouze preference ODS v pátém okrsku. Nejlevicovějšími byly okrsky 2 a 3 (u druhého okrsku index poměru

levice

a

pravice

dokonce

dosáhl

hodnoty

2,06).

V okrskách 1 a 4 se poměr hlasů pro ODS a ČSSD prakticky vyrovnávají.

Záhadou

prokazatelně

je

ovšem

pravicová

orientace pátého okrsku (index levice/pravice vyslovení

0,84).

jakékoli

(například

o

rekreantů Doubic104

=

-

viz

hypotézy

vnějším

jako

Pro vlivu

v případě dále),

ovšem

102

graf 8:Rozložení voličských preferencí v rámci volebních okrsků Krásné Lípy ve volbách do PSP v roce 1996

O potencionálních důvodech vysokého zisku SPR-RSČ pojednává odstavec 3.3.3 ( obavy místních v souvislosti s navrácením majetku odsunutým Němcům) a především 4. kapitola o demograficko-sociologickém aspektu voličské orientace. 103 Na souvislost mezi volebním ziskem SPR-RSČ a koncentrací rómského etnika upozornil Kostelecký (in Kreidl a Vlachová, 1998) 104 Úvaha o analogii s případem Doubic se především opírá o argument podobnosti atributů osad pátého okrsku a obce Doubice: rekreační chalupářská oblast v periferní oblasti města,

- 119 –


chybí kvalitní informační zdroj. Vzhledem k jeho velikosti (167

voličů)

ovšem

výrazně

neovlivňuje

celkový

výsledek

voleb. Volby do PSP 1998 Předčasné volby do PSP ČR v roce 1998 se v Krásné Lípě vyznačovaly

především

vysokým

volebním

výsledkem

ČSSD

(33,8 %) a vzhledem k situaci, ve které se volby konaly, překvapivým nárůstem hlasů pro ODS od voleb v roce 1996 (viz tabulka

34).

Největší

ztrátu

hlasů

zaznamenalo

SPR-RSČ,

které propadlo ve všech volebních okrskách včetně okrsku 1

druhého (o

/2 hlasů méně), ačkoli i v roce 1998 zde získala

nejvíce hlasů (38 % z celkového počtu hlasů pro SPR-RSČ bylo odevzdáno v okrsku 2). Je třeba připomenout, že právě druhý okrsek obývá nejvíce Rómů105. Volební ovlivnil který

výsledky

nový

získal

také

politický 6,7

%

nemálo

subjekt

hlasů.

US,

Vzhledem

k nižší volební účasti, nárůstu hlasů ODS,

ČSSD

volebním

a víceméně

ziskům

nealterovaným

ostatních

stran

od

voleb minulých, vyvstává otázka, na čí úkor

získala

US

jejích

118

hlasů?

Akceptuje-li se hypotéza, že k přesunu hlasů dochází především v rámci křídel

Volební strana KDU-ČSL SNK DEU ODS OK-PK ČSSD KSČM SPR-RSČ US DŽJ ČSNS SZ Celkem Volební účast

Platné hlasy abs. % 94 5,4 27 1,5 28 1,6 419 23,9 5 0,3 594 33,8 214 12,2 121 6,9 118 6,7 102 5,8 3 0,2 30 1,7 1755 100,0 66,8 %

tabulka 34: Výsledky voleb do PSP 1998 v Krásné Lípě (zdroj: www.volby.cz)

politického spektra106, lze především počítat s hlasy voličů, kteří

v roce

1996

hlasovali

pro

ODA

(88

hlasů),

která

nekandidovala a DEU, jež utrpěla ztrátu jednatřiceti hlasů. Důležitým jejíž voličů 105 viz 106 jde

faktorem

byl

také

počet

odevzdaných

hlasů

pro

obyvatelé naplňují většinu z demografických charakteristik levicově orientovaných (viz 4. kapitola o demografii). poznámka 103 na straně 119 o tzv. tezi o persistenci zformulovanou Mairem (in Kreidl a Vlachová, 1998)

- 120 –


potencionální

strany107,

parlamentní

který

tvořil

94,7 %

z celkového počtu hlasů (ve volbách do PSP v roce 1996 činil 82,2 % hlasů). Nárůst procent pro ČSSD tak nezpůsobil velké změny v poměru hlasů ostatních stran. Těžko říci, zda-li zde připadají

v úvahu

i

některé

hlasy

původních

voličů

neúspěšného SPR-RSČ. Dle výzkumů Řehákové (1999), Kreidla a Vlachové (1999) významná část voličů SPR-RSČ volila ČSSD. Odhad

navzájem

kompenzovaných

mezistranických

přechodů

voličů od voleb 1996 by ovšem vyžadovala složitější analýzu založenou na statistickém šetření výběrového souboru voličů Krásné Lípy, která vzhledem k časovému odstupu od obou voleb již není prakticky možná. Posílení Krásné

Lípy

ČSSD

v okrskách

dobře

znázorňuje

graf 9. Největší volební zisk zaznamenala

ČSSD

v okrsku

2,

ostatně jako dva roky předtím. Dominantní ČSSD

pozici

opět

polygonu

narušuje

pátý

okrsek, kde si vedoucí pozici stále

udržuje

ODS,

která

graf 9: Rozložení voličských preferencí v rámci volebních okrsků Krásné Lípy ve volbách do PSP v roce 1998

získala i přes poměrně vysoký zisk US stejný počet hlasů jako ve volbách v roce 1996. Naopak ve čtvrtém okrsku je vysoký

počet

kompenzován

preferenčních

ztrátou

ODS.

V

hlasů okrsku

1

pro byly

US hlasy

evidentně pro

ODS

a ČSSD podobně jako v minulých volbách takřka vyrovnané. Index poměru levice a pravice i přes volební zisk nově vzniklé

US

dosáhl

prakticky

stejné

107

hodnoty

(1,38)

jako

V roce 1998 se za strany, které měly potencionální šanci uspět ve volbách, dalo považovat ČSSD, ODS, US, KSČM, KDU-ČSL, SPR-RSČ a DŽJ (dle předvolebního výzkumu SofresFactum z dubna 1998)

- 121 –


v roce 1996. Levicovou orientaci Krásné Lípy určují městské okrsky

s největší

potencionální

voličskou

silou

(zejména

okrsek 2). Platné hlasy

Kandidující strana DL ČSSD ODA VpB HA Naděje RepMS CZm ČSNS SZR SV-SOS ČSDH ČP Rep SNK ODS KSČM Koalice KDU-ČSL a US-DEU SŽJ PrB SZ Celkem Volební účast

abs. 2 343 7 5 7 9 28 2 6 11 28 2 1 2 51 286 324

% 0,2 26,4 0,5 0,4 0,5 0,7 2,2 0,2 0,5 0,8 2,2 0,2 0,1 0,2 3,9 22,0 24,9

113

8,7

24 1,8 15 1,2 34 2,6 1300 100,0 48,6

tabulka 35: Výsledky voleb do PSP ČR v roce 2002 v Krásné Lípě (zdroj: www.volby.cz)

ztratila (o 251

2002

do

méně

PSP

následovaly

levicový

nastolený

krajskými

prakticky

dosáhla

hlasů

jako

a usadila (viz

tabulka

volbami.

KSČM

stejného

ČSSD,

se

kurs počtu

předstihla

tak

na

35).

druhém

KSČM

ODS místě

byla

také

jedinou stranou, jejíž elektorát se od

voleb

do

PSP

1998

rozšířil

(celkem o 110 voličů). Její vysoký volební zisk tak nebyl způsoben jen nízkou

volební

s tradičně elektorátu

účastí

v kombinaci

vysokou KSČM

(jako

asistencí tomu

bylo

například v případě krajských voleb jak

na

krajské

úrovni).

především hlasů

volbách

Volby do PSP 2002 Krásnolipské volby do PSP v roce

Nízkou

tak volební

komunální účastí

ČSSD než

1998),

ve ODS

(133 hlasů) a Koalice KDU-ČSL a US-DEU ČSSD

získala

hlasů, stran KSČM

(127 hlasů). o

22

ztrátou a

od

%

méně

pravicových

nárůstem voleb

Ačkoli

preferencí

1998

vzrostl

graf 10: Rozložení voličských preferencí v rámci volebních okrsků Krásné Lípy ve volbách do PSP v roce 2002

- 122 –


poměr levice ku pravici o 26 setin bodu na hodnotu 1,64. Rozbor voličských preferencí v rámci okrsků

ukazuje

graf 10. Ztráta quasi-dominantní pozice polygonu ČSSD

je

patrná již na první pohled. Zatímco si v okrsku 1 a 2 stále udržuje těsnou, přesto vedoucí pozici, v okrsku 3 a 4 ji již vystřídala

KSČM.

Naprosto

všechny

parlamentní

levice

a pravice

okrskách

ovšem

v městských

vyrovnaného

strany

dosáhl

došlo

okrskách

ke

v okrsku

4,

vyrovnané

kde

a

poměru

V ostatních

voličské

nalevo

dosáhly

index

hodnoty.

krystalizaci

výrazně

výsledku

orientace:

v pátém

okrsku

významně napravo. 6.8.1.3.

Doubice

Místní pravicově-levicový souboj – doubičtí vs. rekreanti108 Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR se v Doubici těší největší volební účasti hned po volbách komunálních. Ačkoli

se

pravidelně

neindikuje

to

přesný

účast

voličů

údaj

o

pohybuje

místní

kolem

volební

80

%,

účasti.

Doubických voleb do PSP se totiž vždy účastní určitý počet rekreantů,

který

z celkového

počtu

často

dosahuje

zapsaných

voličů.

až

jedné

Setkáváme

čtvrtiny se

tak

se

zajímavým faktorem ovlivňujícím podstatně volební výsledky v obci. Podle místního zdroje109 se jedná především o pražské voliče-rekreanty patřící povětšinou k voličské základně ODS. ODS je také ta strana, která ve volbách v roce 1996 dokonce získala nadpoloviční většinu hlasů (52,9 %). Dle stejného zdroje

jsou

ovšem

doubičtí

převážně

levicového

smýšlení.

Dochází tak ke kuriózní situaci, kdy vlivem rekreantů se

108

částečně se tématem zabývá také Bubeníček (2002) informací od místního zdroje je chápaná zdánlivě nedůležitá informace, jenž byla získána od blíže neurčitelné osoby či skupiny osob například při návštěvě místního obchodu s potravinami či restauračního zařízení v obci

109

- 123 –


často obrátí volební výsledky, které by dopadly jinak při účasti pouze místních voličů. V následujícím odstavci je uvedena hypotéza vycházející ze zmíněné domněnky, která se pomocí „očištěných“ volebních výsledků pokusí ověřit její důvěryhodnost. Hypotéza o příslušnosti rekreantů-voličů k voličské bázi ODS Prokazatelnost informace o pravicově-levicovém boji mezi místními a rekreanty ve volbách do PSP se postupem let ztěžuje. Jako základní východisko poslouží především výše zmíněné volby do PSP v roce 1996, kdy nadpoloviční poměr hlasů

pro

ODS

značně

navádí

k

uznání

hodnověrnosti

informace. Hypotéze napomáhá především tehdejší menší počet politických stran s významnějším volebním ziskem a jejich ostré

rozlišení

v pravicově-levicovém

politickém

spektru.

V následujících volbách dochází k rozložení hlasů mezi více politických analýzy, nelze

stran,

která

by

považovat

což

značně

tak

ztratila

část

komplikuje svoji

doubického

použitou

průhlednost.

elektorátu

metodu Navíc

rekrutovaného

z řad rekreantů za ideově stabilní skupinu vzhledem k velmi pravděpodobné mutaci její členské struktury a změn, kterých národní politická scéna doznala v posledních letech. Hypotéza vychází z následujících skutečností: 1. Celá

hypotéza

zdroje,

že

je

postavena

většina

na

doubických

informaci obyvatel

od

místního

jsou

levicově

zaměření. 2. Volební

výsledky

se

znatelně

liší

od

krajských

či

celorepublikových výsledků (viz tabulka 36). Pravdou je, že od malé obce jako jsou Doubice nelze očekávat těsnou korelaci s krajskými či snad i celorepublikovými volebními

- 124 –


výsledky, přesto nezapomeňme na vnější infiltraci vlivu rekreantů na výsledky voleb. Platné hlasy

Volební strana

abs. 16 36 1 5 1 2 6 1 68

Česká str.sociál.demokratická Občanská demokratická strana Demokratická unie Občanská demokratická aliance Křesť.a dem.unie-Čs.str.lid. Důchodci za životní jistoty Komunistická str.Čech a Moravy Sdruž.pro rep.-Republ.str.Čsl. Celkem

% 23,53 52,94 1,47 7,35 1,47 2,94 8,82 1,47 100,00

rozdíl od kraje

rozdíl od celorep. výsledků

-5,21 +26,46 -1,32 +1,47 -1,92 -1,02 -2,74 -11,18

-2,91 +23,32 -1,33 +0,99 -6,61 -0,15 -1,51 -6,54

tabulka 36: Analýza volebních výsledků z voleb do PSP 1996 v Doubici110 (zdroj: Bubeníček, 2002)

3. Podle údajů o volební účasti se zúčastnilo voleb v roce 1996

celkem

68

voličů

z

85ti

zapsaných.

Stejný

zdroj

udává, že k senátním volbám, které se konaly o půl roku dříve,

bylo

v

Doubici

zapsáno

60

voličů.

Lze

tudíž

považovat číslo 60 za přibližný počet místních voličů také u voleb do PSP. Rekreanti s voličskými průkazy tak tvořili skupinu

25

voličů.

účasti

rekreantů

Logickým získáme

předpokladem inherentní

plné

účast

volební místních

u voleb, čítající 44 voličů (77 %). Třebaže volební účast místních lze považovat za úctyhodnou, podíl rekreantů na počtu voličů se takto zvýšil na více jak třetinu (36,2 %), což

vytvořilo

značný

voličský

potenciál

rekreantů

pro

ovlivnění výsledků voleb. Podobným

způsobem

lze

odhadnout,

že

v roce

1998

se

voleb účastnilo 39 rekreantů a 47 místních z celkového počtu

65 (odhad

je

založen

na

údajích

o

komunálních

volbách z téhož roku). Vliv rekreantů byl v těchto volbách

110

Sloupce v tabulkách označené jako rozdíly představují rozdíl procent výsledků různých úrovní, nejedná se tedy o procentický rozdíl.

- 125 –


ještě

větší

než

v předešlých,

jelikož

disponovali

44 procenty z celkových voličských hlasů. 4. Každý hlas při podobně nízkém počtu voličů představuje přibližně 1,5 %, tudíž výkyvy v procentních rozdílech od porovnávaného většího souboru jsou velice pravděpodobné, přesto

drtivé

vítězství

ODS

již

samo

pobízí

k hlubší

úvaze. 5. Dle typologie voličů uvedené v kapitole demografie místní obyvatelstvo naplňuje většinu z charakteristik typických pro

levicově

zaměřený

elektorát.

Hypotéza

tak

získává

další argument. Hypotetickým očištěním volebních výsledků z roku 1996 o zmíněných pětadvacet rekreantů dostaneme volební výsledky, kde

vítězem

se

stává

ČSSD,

následovaná

ODS,

KSČM

a

ODA

(viz tabulka 37). Docházíme tedy k výsledku opačnému. Volební strana Česká str.sociál.demokratická Občanská demokratická strana Demokratická unie Občanská demokratická aliance Křesť.a dem.unie-Čs.str.lid. Důchodci za životní jistoty Komunistická str.Čech a Moravy Sdruž.pro rep.-Republ.str.Čsl. Celkem

Platné hlasy rozdíl od kraje abs. % 16 36,36 +7,62 12 27,27 +0,79 1 2,27 -0,52 5 11,36 +5,48 1 2,27 -1,12 2 4,55 +0,59 13,64 6 +2,08 1 2,27 -10,38 44 100,00

tabulka 37: Hypotetické volební výsledky doubických voleb do PSP 1996110

Výsledky

listopadových

senátních

voleb

v roce

1996

ovšem předkládanou hypotézu zdánlivě narušují. Tomáš Ježek za ODS tehdy v Doubici získal plných 50 % hlasů v prvním kole

a 68 % v druhém

kandidující

za

ČSSD

kole

voleb,

v doubických

zatímco volbách

Egon propadl

Lánský (viz

tabulka 45). Argumentem pro zmíněnou hypotézu by mohla být

- 126 –


nízká volební účast (kolem 45 %) a počet hlasů pro Tomáše Ježka,

který

se

shoduje

s hypotetickým

počtem

místních

voličů ODS111. Nejpravděpodobnějším důvodem ovšem může být negativní

postoj

k samotné

osobě

Egona

Lánského,

který

v Doubici vlastní rekreační objekt. V roce 1998 voličská síla rekreantů byla daleko vyšší (viz 3. východisko hypotézy). Hypotézu také podporuje již tradičně vysoký zisk ODS, poměrně vysoký podíl hlasů čerstvě vzniklé strany US, která vzešla ze stejných ideových kořenů jako ODS a malé rozdíly v získaných hlasech ostatních stran od

voleb

1996.

Výsledky

voleb

a

rozdíly

od

kraje,

od

celorepublikových výsledků a od předešlých voleb znázorňuje tabulka 38. Platné hlasy Volební strana Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. Demokratická unie Občanská demokratická strana Česká str.sociálně demokrat. Komunistická str.Čech a Moravy Sdruž.pro rep.-Republ.str.Čsl. Unie svobody Důchodci za životní jistoty Strana zelených Celkem

abs. 3 3 35 18 9 3 11 2 1 85

% 3,5 3,5 41,2 21,2 10,6 3,5 12,9 2,4 1,2 100

rozdíl od voleb 1996 abs. +2 +2 -1 +2 +3 +2 0 -

% +2,1 +2,1 -11,8 -2,4 +1,8 +2,1 -0,6 -

rozdíl (%) od kraje -0,6 +2,1 +14,9 -13,5 -2,0 -2,6 +5,1 -1,6 -0,3

od rep. -5,5 +2,1 +13,4 -11,1 -0,4 -0,4 +4,3 -0,7 +0,1

tabulka 38: Analýza výsledků doubických voleb do PSP v roce 1998110

Zaměříme-li se v uvedené tabulce na rozdíly absolutní, zjistíme, že se volební zisky hlasů nepříliš liší od voleb předcházejících.

Volební

účast

místních

se

prakticky

nezměnila, ovšem na rozdíl od voleb v roce 1996 se těchto účastnilo o 14 rekreantů více. Vzhledem k téměř nezměněnému počtu hlasů pro ODS, by pro potvrzení domněnky o pravicové

111

Což ovšem implikuje plnou volební účast voličů ODS, což je velice nepravděpodobné.

- 127 –


orientaci pražských rekreantů bylo třeba rozložit zbývající skupinu rekreantů mezi nově vzniklou US a ostatní politické strany.

Zde

možnosti

uvedené

analýzy

končí.

Následné

spekulace vedené snahou prosadit a potvrdit výše popsanou hypotézu by jen zdiskreditovaly původní úvahu. Jen pro úplnost lze doplnit výsledky voleb do PSP ČR v roce 2002 uvedené v následující tabulce (tabulka 39), kde jsou znázorněny rozdíly mezi všemi dosavadními volbami. volby 1996

volby 1998

Volební Platné hlasy Platné hlasy strana abs. ČSSD ODS ODA DŽJ KSČM SPR-RSČ PrB KDU-ČSL US DEU SZ SNK SV-SOS

16 36 5 2 6 1 1 1 0 -

% 23,53 52,94 7,35 2,94 8,82 1,47 1,47 1,47 0,00 -

abs. 18 35 2 9 3 3 11 3 1 0 -

% 21,18 41,18 2,35 10,59 3,53 3,53 12,94 3,53 1,18 0,00 -

volby 2002

rozdíl od voleb 1996

Platné hlasy

%

rozdíl od voleb 1996 abs.

abs.

%

abs.

+2 -1 0 +3 +2 +2 +2 0 -

-2,35 -11,76 -0,59 +1,76 +2,06 +2,06 +2,06 0,00 -

22 22 0 10 1

+26,19 +6 +26,19 -14 0,00 -5 +11,90 +4 +1,19 -

+2,66 +4 -26,75 -13 -7,35 +3,08 +1 -

+5,01 -14,99 +1,32 -

19

+22,62 +17*

+19,68* +2*

+2,62*

0 9 1

0,00 +10,71 +1,19

+9 -

%

rozdíl od voleb 1998

+10,71 -

abs.

-1 +9 -

%

-1,18 +10,71 -

68 100,00 85 100,00 84 100,00 Celkem * vypočteno rozdílem hlasů a procenta Koalice KDU-ČSL a US-DEU od počtu hlasů a procenta získaného těmito stranami v minulosti dohromady tabulka 39: Analýza volebních výsledků voleb do PSP ČR v letech 1996, 1998 a 2002 v obci Doubice110

Poslední volby do PSP již naznačují jistou změnu ve volebním chování doubického elektorátu tvořeného zmíněnými odlišnými skupinami voličů. Výsledky voleb se vyznačovaly především vysokou ztrátou hlasů pro ODS, mírným nárůstem hlasů pro ČSSD a vznikem nového elektorátu pro SNK. Vzhledem k omezené časové řadě voleb do PSP není možné provést regresní analýzu závislosti volebních výsledků na volební účasti místního obyvatelstva. Jisté ovšem je, že ve

- 128 –


volbách 2002 došlo od roku 1996 spolu se zvýšenou volební účastí

místních

k posunu

indexu

poměru

levice

a

pravice

směrem doleva (viz tabulka 14 na straně 70). Závěrem třeba

lze dodat, že z politologického hlediska je

chápat

doubických

voleb

ovlivňujícího volební

rekreanty do

volební

účast

jako

PSP

a

výsledky

neodmyslitelnou jako ho

voličů-rekreantů

významného akceptovat.

dodává

součást činitele

Proměnlivá

doubickým

volbám

alespoň určitý nádech nepředvídatelnosti, čímž se zvyšuje jejich atraktivnost vybízející k další analýze. Volby do PSP 1996 V roce 1996 v Doubici zvítězila ODS 36ti hlasy, což představuje celých 52,9 % ze všech platných hlasů v obci. Druhým

vítězným

uskupením

bylo

ČSSD

(23,5 %) následované KSČM a ODA (viz tabulka 40). Zajímavá

je

mimochodem

také

voličská základna KSČM, která má dle předpokladu

své

pevné

zastoupení

ve

všech analyzovaných volbách a dokonce, jak si ukážeme později, se i rozrůstá. Někteří z místních považují komunisty

Platné hlasy abs. % ČSSD 16 23,5 ODS 36 52,9 DEU 1 1,5 ODA 5 7,4 KDU-ČSL 1 1,5 DŽJ 2 2,9 KSČM 6 8,8 SPR-RSČ 1 1,5 Celkem 68 100,0 Volební účast Celkem 81,2 % Místní 73,3 % Volební strana

tabulka 40: Volební výsledky PSP ČR v r.1996 v Doubici (zdroj: www.volby.cz)

za jediné etablované zastoupení politické strany v Doubici. Oficiálně však tomu tak není. Na komunální úrovni totiž KSČM nekandiduje a ani nevyvíjí žádnou aktivní činnost.

Nejspíše

se ovšem jedná jen o konkrétní skupinu místních obyvatel, která je díky úzkým osobním vztahům uvnitř obce obecně známá svojí politickou orientací.

- 129 –


Volby do PSP 1998 Volby do PSP v roce 1998 se již

Volební strana

abs. % KDU-ČSL 3 3,5 DEU 3 3,5 ODS 35 41,2 ČSSD 18 21,2 KSČM 9 10,6 SPR-RSČ 3 3,5 US 11 12,9 DŽJ 2 2,4 SZ 1 1,2 Celkem 85 100,0 Volební účast Celkem 84,6 % Místní 72,3 %

na první pohled liší od předešlých o něco vyšší volební účastí (84,6%). Nezapomeňme atribut

ovšem

na

místních

neopomenutelný

voleb

do

PS,

na

rekreanty, kteří podstatně ovlivňují doubické

volební

odhadu

se

výsledky. voleb

39 rekreantů

a

z celkového

počtu

založen

údajích

na

Podle

účastnilo

47

místních

65

(odhad

o

je

komunálních

volbách z téhož roku). Volební účast místních

se

tedy

pohybovala

Platné hlasy

tabulka 41: Volební výsledky doubických voleb do PSP v r.1998 (zdroj: www.volby.cz)

kolem

72,3 %, což je méně než dva roky předtím. Vliv rekreantů byl evidentně výjimečný - tvořili celých 44 % z celkového počtu voličů

(dva

roky

předtím

tvořili

1

/3).

Akceptujeme-li

hypotézu, že rekreanti jsou pravicovější než místní, lze vzhledem k vyšší volební účasti hovořit o relativní ztrátě ODS

(jak

minulých

také –

ukazuje

viz

rozdíl

tabulka

38

získaných na

procent

od

127).

Jde

straně

voleb však

o procentní rozdíl, nikoliv o rozdíl absolutní. Uvážíme-li situaci, ve které předčasné volby probíhaly, je přinejmenším pozoruhodná minimální ztráta (1 hlas) v počtu hlasů pro ODS od voleb v roce 1996 (viz tabulka 41). Podobný vývoj byl zaznamenán i v Krásné Lípě (viz odstavec 6.8.1.2, str. 118). Dalo by se tak snad doubický elektorát ODS prohlásit za ideově

stabilní,

podobně

jako

je

tomu

u

KSČM?

Vzhledem

k proměnlivosti doubického elektorátu je podobný závěr jen obtížně prokazatelný.

- 130 –


Vstup Unie Svobody jako nového aktéra politické scény taktéž

podstatně

ovlivnil

doubické

volební

výsledky

a procentické rozložení politických sil. V Doubici získala Unie

Svobody

11

nejvýznamnějším

hlasů,

čímž

politickým

se

tak

stala

uskupením

pro

pravicové

orientaci

třetím

doubické

voliče

(viz tabulka 41). Zmíněnou

hypotézu

o

doubických

rekreantů, která zde byla vyslovena v předešlých odstavcích, podporuje již tradičně vysoký zisk ODS, poměrně vysoký podíl hlasů nedávno vzniklé strany US a malé rozdíly v získaných hlasech voličů o

ostatních

stran

od

voleb

1996

při

nárůstu

počtu

1

/4. Poměrem hlasů i nadále vede ODS, následována

ČSSD a dále US a KSČM. Volby do PSP 2002 Od voleb minulých se volby do

Volební strana

Platné hlasy abs.

%

ODS

22

26,2

ČSSD Koalice KDU-ČSL, US-DEU

22

26,2

19

22,6

KSČM

10

11,9

SNK

9

10,7

účasti

SV-SOS PrB

1 1

1,2 1,2

místních je bez podrobnějšího šetření

Celkem

PSP

v roce

2002

lišily

především

vyšší volební účastí jak celkovou tak i místních obyvatel. Posun orientace doubického

elektorátu

v závislosti

na

směrem

volební

doleva

těžko obhajitelnou úvahou (viz výše). Významnou

změnou

byl

nízký

Celkem Místní

volební zisk ODS. Akceptací premisy teze o persistenci112, mezistranického přesunu

hlasů

v

rámci

křídel

84

100,0

Volební účast 86,6 % 81,4 %

tabulka 42: Volební výsledky doubických voleb do PSP v r.2002 (zdroj: www.volby.cz)

politického

spektra,

lze

usoudit, že vysoký počet preferenčních hlasů Koalice KDU-ČSL a US-DEU

získala

právě

na

úkor

ODS.

Poměr

preferenčních

hlasů mezi ODS, ČSSD a Koalicí dosáhl vyrovnaného výsledku 112

viz také poznámka 106 na straně 120

- 131 –


(viz tabulka 42). Na čtvrtém místě se umístila KSČM, jejíž elektorát se od minulých voleb do PSP rozrostl o jednoho voliče.

Pozoruhodný

je

poměrně

vysoký

volební

zisk

SNK,

které dosáhlo téměř stejného počtu hlasů jako KSČM. Index poměru hlasů pro pravici a levici činil 0,78. Nehomogenní

doubický

elektorát

tak

i

nadále

vykazuje

pravicovou orientaci.

6.8.2.

Volby do senátu

6.8.2.1.

Senátní volby 1996

Děčínský volební obvod První volby

do

senátu

se

v okrese

Děčín konaly v listopadu 1996. V prvním kole získal nejvíce hlasů Tomáš Ježek za ODS (37,1 %). Do druhého kola postoupil Egon Lánský

spolu s Egonem Lánským za ČSSD (30,3%),

Tomáš Ježek

který nakonec s 57 % volby vyhrál. Kandidát Egon Lánský Josef Hošek Josef Marek Stanislava Holíková Tomáš Ježek Mahulena Čejková Celkem Volební účast

Volební strana ČSSD KSČM DEU ODA ODS ČSNS

Počet 1. kolo abs. % 8 779 30,3 4 564 15,8 406 1,4 2 072 7,2 10 748 37,1 2 367 8,2 28 936 100,0 29,4 %

hlasů 2. kolo abs. % 17 024 57,0

12 865

43,0

29 889 100,0 29,7 %

tabulka 43: Výsledky voleb do senátu v r. 1996 v okrese Děčín (zdroj: www.volby.cz)

Výsledky voleb uvádí tabulka 43. Ve druhém kole pro Tomáše Ježka pravděpodobně hlasovali pouze voliči ODS a ODA, jelikož Egon Lánský získal dvakrát více hlasů než v kole prvním.

- 132 –


Senátní volby se na každý pád setkaly s velkým nezájmem děčínského voličstva. Ve skutečnosti tedy k vítězství Egona Lánského stačilo pouhých 16,9 % hlasů děčínských voličů. Krásná Lípa Absence

krásnolipského

elektorátu

u

senátních

voleb

v roce 1996 dosáhla neuvěřitelných sedmdesáti procent, čímž se vyrovnala krajskému průměru. Volební strana

Kandidát Egon Lánský Josef Hošek Josef Marek Stanislava Holíková Tomáš Ježek Mahulena Čejková Celkem Volební účast

ČSSD KSČM DEU ODA ODS ČSNS

Počet hlasů 1. kolo 2. kolo abs. % abs. % 181 24,9 370 49,0 111 15,2 7 1,0 27 3,7 357 49,0 385 51,0 45 6,2 728 100,0 755 100,0 29,5 % 30,5 %

tabulka 44: Výsledky voleb do senátu v r. 1996 v Krásné Lípě (zdroj: www.volby.cz)

Index

poměru

levice

ku

pravici

dosáhl

v Krásné

Lípě

hodnot 0,75 v prvním kole a 0,96 ve druhém kole, čímž se tyto volby staly jedinými, kde zvítězila pravice nad levicí. Situace

ve

indexu

byl

volebních

okrskách

nejlevicovějším

byla

obdobná.

okrsek

3

Dle

hodnoty

s hodnotou

0,97

a nejpravicovějším okrsek 4 (0,47). Volby ve městě vyhrál ve druhém kole Tomáš Ježek těsným výsledkem 51 %. Doubice V Doubici hlasů

Tomáš

v druhém

Ježek,

kole

přestože

získal Egon

nadpoloviční Lánský

měl

většinu

teoreticky

k Doubici blíže. Volby do senátu nebyly v Doubici brány příliš vážně, jak ukazuje malá volební účast (v obou kolech se účastnilo

- 133 –


méně

než

polovina

doubických

voličů)

až

na

voliče

KSČM,

kteří již tradičně neignorují žádnou z voleb. Volební strana

Kandidát Egon Lánský Josef Hošek Josef Marek Stanislava Holíková Tomáš Ježek Mahulena Čejková Celkem Volební účast

Počet hlasů 1. kolo abs.

ČSSD KSČM DEU ODA ODS ČSNS

%

4 15,4 5 19,2 0 0,0 0 0,0 13 50,0 4 15,4 26 100,0 43,3 %

2. kolo abs. % 9

32,1

19

67,9

28 100,0 46,7 %

tabulka 45: Výsledky senátních voleb v r. 1996 v Doubici (zdroj: www.volby.cz)

Podle

volebních

výsledků

(tabulka

45)

lze

rozpoznat

snahu místního elektorátu KSČM zvrátit výsledky ve druhém kole volbou protikandidáta ODS, bezúspěšně. Vítězství kandidáta za ODS na první pohled znehodnocují hypotézu

uvedenou

při

analýze

voleb

do

PSP

(odstavec

6.8.1.3), které se konaly půl roku před volbami senátními, že doubičtí voliči jsou převážně levicového zaměření. Pro obhajobu zmíněné hypotézy lze použít následující argumenty: 1) nízká volební účast 2) nápadně

podobný

počet

voličů

ODS

jako

je

hypotetická

velikost místního elektorátu ODS (tabulka 37 na straně 126), což ovšem předpokládá velice nepravděpodobnou plnou volební účast elektorátu. 3) volby

do

osobností

Senátu než

Parlamentu volebních

ČR stran

jsou –

především

volbami

v souvislosti

se

zmíněným vlastnictvím rekreačního objektu Egona Lánského

- 134 –


v Doubici, lze jeho prohru v doubických volbách nejspíše považovat za důsledek nedobrých sousedských vztahů. 6.8.2.2.

Senátní volby 2002

Děčínský volební obvod Senátní volby roku 2002 se především vyznačovaly

Anna Briestenská

Zoser

mizivou

Opakovala

se

1996.

druhého

Do

Briestenská

s 20,5 %

prakticky

za

hlasů

volební

za

kola

ČSSD

situace

z roku

postoupila

s 25,8

Hnutí

účastí.

%

a

nezávislých

Anna Josef za

Josef Zoser

harmonický

rozvoj obcí a měst. Kandidát Ladislav Gregor Anna Briestenská Petr Hannig Jiří Benedikt Josef Zoser Vladimír Reiber Celkem Volební účast

Volební strana ODS ČSSD SZR KDU-ČSL HNHRM KSČM

Počet 1. kolo abs. % 4 363 19,6 5 759 25,8 489 2,2 3 068 13,8 4 576 20,5 4 032 18,1 22 287 100,0 21,9 %

hlasů 2. kolo abs. % 11 120

40,8

16 130

59,2

27 250 100,0 28,2 %

tabulka 46: Výsledky senátních voleb v r. 2002 za volební obvod č. 33 (Děčín) (zdroj: www.volby.cz)

Ačkoli

Josef

Zoser

získal

v prvním

kole

o

pouhé

procento více než jeho rival za ODS a o dvě procenta více než kandidát za KSČM (viz tabulka 46) volby ve druhém kole vyhrál se čtyřnásobným počtem hlasů než v prvním kole. Krásná Lípa Nezájem

krásnolipských

voličů

o

senátní

volby

se

projevil i v roce 2002, kdy se prvního kola účastnilo ještě méně voličů než u krajských voleb v roce 2000. Volební zisky

- 135 –


v prvním kole byly celkem vyrovnané až na neúspěch kandidáta ODS, který získal pouhých 9,1 % (viz tabulka 47). Volební strana

Kandidát Ladislav Gregor Anna Briestenská Petr Hannig Jiří Benedikt Josef Zoser Vladimír Reiber Celkem Volební účast

ODS ČSSD SZR KDU-ČSL HNHRM KSČM


tabulka 47: Výsledky senátních voleb v r. 2002 v Krásné Lípě (zdroj: www.volby.cz)

Ve druhém kole krásnolipské volby vyhrál Josef Zoser, místní fotograf a starosta nedalekého Jiřetína pod Jedlovou. Je důležité poznamenat, že Josef Zoser je poměrně známou osobností místního politického života. Starostou Jiřetína je již od roku 1990. Pod jeho vedením obec získala titul Obce roku

1998.

V roce

1999

byl

spoluzakladatelem

Svazu

obcí

Tolštejn (jeho součástí je také Krásná Lípa), jemuž od té doby

také

předsedá.

Euroregionu

Nisa

Od

a nyní

roku

tedy

2001

bude

je

místopředsedou

representovat

Děčínský

region také v Senátu Parlamentu ČR. Pokud jde o okrsky Krásné Lípy, druhé kolo Josef Zoser vyhrál ve všech více jak

2

/3 hlasů. V prvním kole ovšem vedl

pouze v okrsku třetím a pátém. V okrsku 4 skončil na druhém místě

za

kandidátem

KDU-ČSL.

V okrsku

1

získala

nejvíce

hlasů kandidátka za ČSSD, následovaná KDU-ČSL, KSČM a HNHRM. Voliči okrsku 2 nejvíce hlasů odevzdali kandidátovi za KSČM, na

druhém

místě

se

umístila

kandidátka

KDU-ČSL.

- 136 –

ČSSD

následována


Doubice V Doubici se senátních voleb narozdíl od Krásné Lípy či celého volebního obvodu účastnilo poměrně vysoké procento voličů (viz tabulka 48). Kandidát Ladislav Gregor Anna Briestenská Petr Hannig Jiří Benedikt Josef Zoser Vladimír Reiber Celkem Volební účast

Volební strana ODS ČSSD SZR KDU-ČSL HNHRM KSČM


tabulka 48: Výsledky senátních voleb v r. 2002 v Doubici (zdroj: www.volby.cz)

Absolutním vítězem doubických senátních voleb se stal Josef Zoser, který má ze všech kandidátů do senátu k Doubici nejblíže. Doubice je taktéž členem Svazku obcí Tolštejn, ve kterém Josef Zoser zastává funkci předsedy, jak již bylo ostatně zmíněno výše.

6.8.3.

Volby do zastupitelstev krajů

6.8.3.1. Ústecký kraj Město Krásná Lípa

a

obec

Doubice

se

nacházejí

v Ústeckém kraji, kde ve volbách do ZK 1998, jako v jediném kraji, zvítězila KSČM (28,2 %) (viz tabulka 50, str. 142). Výsledky

voleb

mohly

být

ovlivněny

následujícími

faktory: ¾ volební účast: 29,6 % - velmi nízká volební účast významně ovlivnila

výsledek

voleb

vzhledem

k

tradičně

volební účasti voličů KSČM (viz tabulka 49).

- 137 –

vysoké


¾ Podle zkušeností ze zahraničí se i zde potvrdilo pravidlo, že stávající vládní politická strana povětšinou prohrává volby na subnacionální úrovni. ¾ Demografické faktory jako vyšší nezaměstnanost (12,4 %113), problematika

bytové

identifikace

hlavních

výstavby,

kriminality

problémů

regionu

apod.

podle

(viz

volebních

programů v následujícím odstavci) Hypotéza o stabilním elektorátu KSČM Následuje pokus114 o podporu a disciplinovanosti

voličské

báze

hypotézy KSČM.

o

pevnosti

Zdůvodní

se

tak

vítězství KSČM v krajských volbách v roce 2000, jejíž hlavní příčinou byla nízká volební účast (volbám asistovalo méně než

1

/3 hlášených voličů). Pro srovnání (tabulka 49) byly použity údaje o volební

účasti

z

voleb

Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Celkem ZK2000/PSP1998

do

PSP

ČR,

které

jsou

pro

náš

účel

PSP1998 ZK2000 PSP1998 ZK2000 PSP1998 ZK2000 8 335 6 975 18 338 7 350 26 008 6 153 9 411 6 555 13 675 5 021 24 026 4 093 10 065 7 854 17 867 7 775 20 441 4 246 8 253 7 023 10 883 4 764 16 792 3 796 9 558 8 842 14 110 6 772 22 473 3 878 8 434 7 399 17 262 7 357 23 959 4 459 7 670 7 470 17 087 10 358 22 297 5 207 61 726 52 118 109 222 49 397 155 996 31 832 0,84 0,45 0,20

tabulka 49: Porovnání volební účasti volebních základen hlavních politických stran ve volbách do PSP 1998 a do zastupitelstev krajů 2000 (zdroj: Bubeníček, 2002)

nejvhodnější

díky

větší

volební

účasti.

Poslouží

tak

ke

zjištění teoretické velikosti volebních základen účastných

113 114

k 1.7.2001, zdroj: PRÚK (2001) viz také Bubeníček (2002)

- 138 –


politických

stran

(hypotéza

stabilnosti

elektorátu).

názornosti

se

u voleb

na

tak

Z hlediska

opomíjí

různých

vychází

předpokladu

jednoduchosti

rozdílnost

úrovních

z

a

volebních

a dvouletý

účelu vzorců

rozdíl

mezi

porovnávanými volbami. Jde pouze o teoretickou úvahu vedoucí k podpoře tvrzení o stabilnosti volební účasti voličů KSČM. Poměr uvedený v posledním řádku tabulky určuje velikost změny

volební

volbách.

účasti

Zjišťujeme

nejmenších

každé tak,

změn,

z volebních

že

což

volební potvrzuje

základen

báze náš

KSČM

v

obou

doznala

předpoklad

o disciplinovanosti voličů KSČM. Analýza volebních programů Analýze se podrobily volební programy ODS, ČSSD a KSČM jako vítězných stran krajských voleb v Ústeckém kraji. Ve stejným

své

podstatě

otázkám,

což

se

volební

posloužilo

programy k

vyjadřují

identifikaci

ke

hlavních

témat, kterými jsou především: ¾ Vysoká nezaměstnanost ¾ Kriminalita a problematika etnických menšin ¾ Bytová výstavba ¾ Vzdělání, protidrogová prevence ¾ Česko-německá otázka a vlastenectví ¾ Příhraniční spolupráce ¾ Podpora MSP ¾ Dobudování dálnice D8 ¾ Podpora cestovního ruchu Přístup

politických

stran

k řešení

hlavních

problémů

k hlavním

okruhům

kraje je velice podobný. Program

KSČM

se

vyjadřuje

přímo

problémů kraje. Mimo jiné se zavazuje vytvořit zákony ve

- 139 –


prospěch

zemědělství

„...respektující

rovnoprávnost

všech

forem vlastnictví...“ a zřídit státní bytovou banku, která by „…podporovala výstavbu bytů zejména družstevní formou“. Na

konci

program

neopomenul

vyzvat

občany

k účasti

ve

volbách. Na proti tomu program ODS již v úvodu apeluje na občany kraje, aby se zúčastnili voleb, ve kterých „...nastane ostrý střet s pokusy o další levicové experimenty,...“. Program ODS je z hlediska marketingové teorie vysoce profesionálním dokumentem.

Po

úvodním

programovém

prohlášení

slovu

předsedy

shrnutém

do

strany

šesti

a

bodů

stručném následují

čtivé rozhovory s navrženými kandidáty za ODS o problémech kraje. Program ČSSD v úvodu zdůrazňuje hlavní body programu, které jsou dále podrobněji rozpracovány v různých oblastech problémů

kraje

jako

celku,

místních

regionů

a

některých

obcí. Program také neopomenul zdůraznit důležitost vstupu ČR do EU a představu ČSSD o reformě veřejné správy. V podstatě by

program

ČSSD

svojí

rozsáhlostí

mohl

posloužit

jako

podrobnější analýza problémů kraje. Postoj k problematice česko-německých vztahů, který je zvlášť

důležitý

v

příhraničních

regionech

kraje,

nemohl

chybět v žádném z programů. Strany se shodly na zásadním prosazování objevuje

národních

především

výkonnostní životního

a

zájmů.

v programu

vrcholový

stylu

Pojem

sport

vlastenectví

ČSSD: jako

a vlastenectví“.

„…budeme vzor

ČSSD

a

se

se

často

podporovat

zdroj dále

proměn zmiňuje

o důležitosti příhraniční spolupráce s Německem, která by mohla

vést

podnikatelské

ke

zřízení

aktivity.

bezcelních KSČM

se

zón

jako

v příhraniční

stimul

pro

spolupráci

zavazuje „...prosazovat národní zájmy a státní suverenitu

- 140 –


České

republiky“.

ODS

pociťuje

„...nezbytnost

zachování

národní identity...“ a proto jejím cílem není „...rozpuštění se v nadnárodních byrokratických strukturách.“ Rozdílné

názory

zastávají

strany

v otázkách

financování. Zatímco KSČM předpokládá zřízení a využívání krajských a státních fondů, ČSSD se chce zasadit o zřízení zastoupení Ústeckého kraje při Evropské komisi v Bruselu, což by mělo usnadnit realizaci projektů využívajících dotací z fondu EU. Nejasný postoj zastává ve svém volebním programu ODS.

Zatímco

v proslovu

nynější

hejtman

Ústeckého

kraje

slibuje získat státní peníze na obnovu kraje, v programovém prohlášení

je

uvedeno,

že

ODS

má

v úmyslu

spolehnout

se

především na vlastní zdroje kraje a nechce čekat „... na pomoc od jinud, od státu či od EU.“ Povolební koalice ODS a ČSSD Po zveřejnění výsledků voleb do

55ti

členného

Ústeckého

zastupitelstva

kraje,

ve

kterých

zvítězilo KSČM s 1/4 hlasů, nastalo jeden

a půl

měsíční

období

vyjednávání

o povolební

koalici.

Složení

je

ZK

následující:

KSČM

získala 18 mandátů, ODS 17, ČSSD 11

a

4K

9

(viz

obrázek

12).

obrázek 12: Složení ZK Ústeckého kraje (zdroj: www.kr-ustecky.cz)

Odtud

se

odvíjely

návrhy

zúčastněných stran na vytvoření koalice (viz tabulka 50). Největší

vyjednávací

koaliční

potenciál

sílu

ČSSD

měla

tkvěl

v

bezpochyby jejím

ČSSD.

volebním

Vysoký výsledku

a především ve volebním programu, který umožňoval programový průnik i s pravicovým programem.

- 141 –


% hlasů KSČM ČSSD ODS 4K Celkem

28,2 17,2 26,8 13,7 -

% % % %

mandáty počet % 18 32,7 11 20,0 17 30,9 9 16,4 55 100,0

navrhované koalice KSČM ODS+4K ČSSD 29 % 28 % mandátů 37 mandátů % mandátů % % 63,6 % 67,3 % 50,9 %

tabulka 50: Zastoupení politických stran v Zastupitelstvu Ústeckého kraje a navrhované koalice politickými stranami

Zatímco jednala

s

KSČM ČSSD

o levicové koalici, ODS a 4K se

rozhodli

vytvořit

„koalici

odpovědnosti115“ spolu s ČSSD a ovládnout jedenácti člennou krajskou

radu

v poměru

ODS 4 : ČSSD

4

:

4K

3.

Šlo

tedy

o snahu izolovat vítěznou stranu KSČM v opozici. Ta, ještě před uzavřením jakékoli dohody, nárokovala funkci hejtmana z pozice

vítězné

strany.

Návrh

byl

ovšem

podpořen

pouze

zastupiteli KSČM, tudíž neprošel. ČSSD převaha pravicových sil

v nabídnuté

„duhové

koalici“

nevyhovovala

a

tak

v souladu s klasickou teorií koalic116 navrhla vyjednavačům ODS vytvoření krajské rady v poměru 6:5 ve prospěch ČSSD. Po šestitýdenním vyjednávání ODS a ČSSD došly ke kompromisnímu řešení – vytvoření krajské rady v poměru 5:6 ve prospěch ODS. ČSSD tak ustoupila od požadavku většiny v krajské radě a 4K

se

tak

ocitla

v opozici

spolu

115

s KSČM.

Složení

rady

termín použitý v záznamu ze společného jednání ODS a Čtyřkoalice z 24.11.2000 v Mostě, dostupné z: http://www.unie.cz/v2clanek.html?pID=24573&pHtml=full Dle klasické teorie koalic spočívající v aplikaci principů teorie her na vytváření povolebních koalic vítězných stran je nejúčelnější zformovat tzv. minimální vítěznou koalici (minimal winning coalition - MWC). Existuje více pohledů na konstrukci takové koalice (viz Říchová, 2000 a částečně také Jüptner, 2001). V uvedeném případě byl ze strany ČSSD požadavkem vyloučení 4K z povolební koalice naplněn von Neumannův a Morgensternův koncept nejmenšího počtu koaličních stran, což dle Leisersona ulehčuje vyjednávání uvnitř koalice (tzv. bargaining proposition). Současně tím byl naplněn i Rikerův koncept nejmenšího počtu křesel v ZK (tzv. minimum size coalition - v daném případě 50,9 %). Axelrodovo kriterium ideového propojení koaličních stran (minimal connected winning coalition) jednoznačně naplněno nebylo právě vypuštěním 4K, která by tak fungovala jako jakási spojnice mezi oběmi ideologicky vzdálenějšími stranami. A právě nedodržení kriteria ideologické či programové vzdálenosti mezi ODS a ČSSD (tzv. minimal range coalition) není na první pohled tak úplně jednoznačné. Je evidentní, že hlavním záměrem koaličního jednání bylo zatlačit vítěznou KSČM do opozice, což již lze považovat za společný cíl koaličních stran. Z tohoto pohledu tedy nehraje ideová vzdálenost koaličních stran významnou roli. Uvážíme-li však příbuznost volebních programů ČSSD a KSČM, jejichž průnikem by vznikla koalice naplňující všechna popsaná kriteria nejmenší vítězné koalice, je výsledek povolebních jednání z pohledu uvedené teorie zdánlivě nekonzistentní (terminologie MWC používá výraz deviantní). Kromě jiných politickostrategických důvodů zde možná mohlo jít i o vnější tlak z vyšší úrovně politické vertikály, jejíž nadřazená politická prezentace nezapadala do uvažované spolupráce s KSČM.

116

- 142 –


ODS

ČSSD

obsazení funkcí hejtman 2 zástupci hejtmana 3 členové rady statutární zástupce hejtmana 1 zástupce hejtmana 3 členové rady

kraje

rozdělení působnosti vnější vztahy legislativa ekonomika reg. a hosp. rozvoj doprava infrastruktura zemědělství a ŽP sociální věci zdravotní péče školství a tělovýchova kultura zaměstnanost

a

rozdělení

působností

upravené

koaliční mezi

dohodou

ODS

a ČSSD

ukazuje tabulka 51. Hejtmanem Ústeckého

tabulka 51: Rozdělení funkcí v RK a působnosti v rámci koalice ODS a ČSSD (Ústecký kraj) (dle Dohody o povolební spolupráci mezi ČSSD a ODS, 2000)

stal

kraje

lídr

se

krajské

ODS Jiří Šulc a jeho

statutárním zástupcem Jaroslav Foldyna za ČSSD. 6.8.3.2.

Krásná Lípa Platné hlasy abs. % 131 22,43 41 7,02 19 3,25 55 9,42 4 0,68 2 0,34 3 0,51 23 3,94 13 2,23 166 28,42 2 0,34 125 21,40 584 100,00 22,7 %

Kandidující strana ODS SNK SV 4K ČSDH HA SOP RepMS SŽJ a SZ KSČM PrB a KAN ČSSD Celkem Volební účast

tabulka 52: Výsledky krajských voleb v Krásné Lípě v r. 2000 (zdroj: www.volby.cz)

v roce

1998

ostatních

při

stran

Krásnolipské v roce

2000

se

krajské nesly

volby

ve

znamení

prvního opravdového triumfu KSČM, jež vyhrálo 28,4 %. v roce

volby KSČM 1998

s volebním

tak

od

více

jak

ziskem

voleb

do

PSP

zdvojnásobila

svůj podíl na celkových odevzdaných hlasech. Jde však o údaj relativní. K vysokému volebnímu zisku KSČM totiž přispěla především neuvěřitelně nízká volební účast, jelikož v počtu hlasů získala

volbách u voleb

do byla

KSČM PSP.

22

%

Ačkoli

hlasů

méně

asistence

neporovnatelně

nižší,

než

voličů poměr

levice a pravice se odchýlil směrem nalevo jen nepatrně. Důvodem byla především minimální volební účast voličů ČSSD, jejíž volební výsledek byl nejnižší ze všech voleb vyšších úrovní od roku 1996.

- 143 –


Triumf

KSČM

nejevidentnější

na

mapě

krásnolipských

je volební

volebních

okrsků (viz graf 11). Polygon KSČM

v uvedeném

prakticky

grafu

vystřídal

quasi-

dominantní

pozici

ČSSD

z předešlých

voleb

(1996

a

téměř

1998).

do

PSP

Pretenci

rovnostranný

na

polygon

graf 11: Rozložení voličských preferencí v rámci volebních okrsků Krásné Lípy ve volbách do ZK v roce 2000

KSČM znovu narušuje pátý okrsek severozápadních osad Krásné Lípy.

Stejně

jako

v předešlých

volbách

do

PSP

jsou

nejlevicověji zaměřené okrsky 2, 3 a 4. Predominance levice zmíněných okrsků je zde navíc akcentována vysokým volebním ziskem KSČM. Zatímco jsou síly pravice a levice v okrsku 1 téměř vyrovnané, o pravicovosti okrsku 5 lze jen těžko pochybovat. 6.8.3.3.

Doubice

Kandidující strana ODS SNK SV 4K SOP KSČM ČSSD Celkem Volební účast

Platné hlasy abs. % 9 33,3 1 3,7 2 7,4 1 3,7 1 3,7 8 29,6 5 18,5 27 100,0 40,3 %

tabulka 53: Výsledky krajských voleb v roce 2000 v Doubici (zdroj: www.volby.cz)

při

volbách

a

volit

Voleb do zastupitelstva kraje se

v

Doubici

27 obyvatel. velkou

Každý

roli

poměrném

účastnilo

pouze

hlas

tak

hrál

(prakticky

4%)

při

porovnávání

volebních

výsledků. První

místa

s KSČM

(viz

zdroj

hovoří

tabulka

obsadila 53).

o dohodě

ODS Místní

skupiny

místních voličů využít malé účasti KSČM,

která

byla

posléze

překažena

voliči ODS z řad rekreantů z Ústí nad Labem a Mostu, kteří

- 144 –


je

přehlasovali.

s úspěchem

Přesto

pochybovat.

se

dá

o

kvalitě

Srovnají-li

se

dané

informace

volební

výsledky

s volbami do PS z roku 1998 zjistíme, že KSČM tehdy volilo 9 voličů,

setkáváme

se

disciplinovaností

elektorátu

zapsaných

který

voličů,

voličů,

lze

uvažovat

opět KSČM.

odpovídá

spíše

s

již

A vzhledem

počtu

o místním

trvale

zmiňovanou k

počtu

hlášených

„protikomunistickém

spiknutí“ nežli o vnější intervenci z řad rekreantů z Mostu či Ústí nad Labem. Nejzajímavějším faktem na doubických krajských volbách byla prokazatelná preference levicových stran (index poměru levice a pravice činil 1,3) i přes vysoký volební zisk ODS. K hypotéze

o

levicové

orientaci

místních

tak

lze

přidat

další argument. Zda-li ovšem jde o signifikantní afirmaci je vzhledem k velmi nízké volební účasti těžké posoudit.

- 145 –

Závěr

7. Závěr Komunitní analyzovat

studie

politické

Krásné

Lípy

procesy

na

a

Doubic

dané

měla

za

komunální

úkol

úrovni.

Monografický výzkum, jehož výsledkem je předložená studie, se

zaměřil

také

a ekonomický

na

historický,

demografický,

aspekt

politického

života

dané

společenský oblasti.

Na

základě stanovených cílů lze z výsledků provedeného výzkumu vyvodit následující závěry. ¾ Z historického hlediska měl na vývoj celé oblasti největší dopad odsun německého obyvatelstva po druhé světové válce. Následné

doosídlení

obyvatelstva

heterogenní

nedostatečně

skupinou

českého

kompenzovala

původní

demografickou strukturu obyvatel a došlo tak ke značnému společenskému, kulturnímu a ekonomickému úpadku oblasti. ¾ Z hlediska problém která

demograficko-sociologického

oblasti

prakticky

označit

vysokou

diktuje

směr

míru

komunální

lze

za

hlavní

nezaměstnanosti, politiky

Krásné

Lípy. Podle analýzy demografického a sociálního složení krásnolipského a doubického elektorátu je lze na základě použitých

studií

Z hlediska

voleb

a také

zastupitelstva

do

označit pak

jde

za

levicově

především kraje.

o

orientované.

volby

U voleb

do

PSP

ČR

senátních

je

prokazatelně aplikován odlišný vzorec volebního chování a taktéž u voleb komunálních, kde vliv politické orientace voliče na volbu evidentně ztrácí na relevanci. ¾ Z hlediska politiku

ekonomického největší

má

význam

pro

krásnolipskou

podpora

rozvoje

komunální

turistického

ruchu, ve kterém lze spatřovat největší potenciál místní ekonomiky.

Nejvýznamnější

postavení

- 146 –

si

ovšem

i

nadále

Závěr

udržuje

pro

Krásnou

S problematikou

Lípu

vysoké

tradiční

průmysl

nezaměstnanosti

textilní.

souvisí

i nárůst

politického vlivu aktérů místní podnikatelské sféry. Kauza Color-Texu

je

dobrým

podnikatelského

důkazem

subjektu

rostoucí

politické

síly

v závislosti

na

počtu

zaměstnanců. ¾ Význam cestovního ruchu pro ekonomický rozvoj celé oblasti je

patrný

na

aktivní

regionální

spolupráci

místních

municipalit. Za významnou podporu podnikatelských aktivit v turistickém ruchu lze považovat existenci Mikroregionu Tolštejn. ¾ Rozbor

krásnolipského

ukázal,

že

stejně

postoj

k politické

i kandidáti ideologií i poměrně

se

jako

jednotlivými

voliči

za

volené

mezistranická

strany,

volbami.

tak

s politickou

kandidují. mobilita

systému

indiferentní

neztotožňují

kterou

komunálními

stranického

zastávají

orientaci

povětšinou

strany, značná

komunálního

Dokládá

kandidátů Přestože

to mezi není

krásnolipský stranický systém založen na pevně odlišených ideologiích, programů,

což

ostatně

existuje

jisté

dokládá politické

i

rozbor

napětí

volebních

mezi

vedoucí

volební stranou SNK a místní organizací ČSSD, které mezi danými

stranami

Ačkoli

může

být

vytváří

negativní

vzájemná

koaliční

nevraživost

potenciál.

způsobena

ostrou

kritikou SNK zaměřenou na volební období, kdy město řídilo vedení ČSSD, je velice pravděpodobné, že v pozadí sporu jsou který

ekonomické je

zájmy

současně

zmíněného

i předsedou

výkonného výboru ČSSD.

- 147 –

vlastníka děčínského

Color-Texu, okresního

Závěr

¾ Doubický stranický systém je podstatně jednoduší. Jedinou výjimkou

byly

komunální

kandidovala

tři

volby

roku

sdružení

1998,

do

nezávislých.

nichž

Vzhledem

k předpokladu provázanosti osobních vztahů mezi kandidáty, determinované velikostí Doubic, nelze hovořit o významně soupeřivém stranickém systému. ¾ Z relativně pevné struktury krásnolipské Rady města lze vyvodit závěr, že se její sestavování řídí mimopolitickými zákonitostmi zejména založenými na osobních vztazích mezi zastupiteli. Podobná situace je patrná i v Doubicích, kde starostka

obce

nedávno

počtvrté.

Z uvedeného

nastoupila

současně

na

svůj

vyplývá,

že

post

již

sestavování

povolebních komunálních koalic se rozhodně neřídí pravidly klasické teorie koalic, čímž se jen potvrdila Jüptnerova studie (2001). ¾ Osamostatnění

Doubic

od

Krásné

Lípy

a postupný

vznik

specifického politického prostředí posloužily jako dobrý objekt analýzy diskriminační politiky státu vůči nejmenším obcím,

nejlépe

daňových

prokazatelná

příjmů

obcím

ze

na

příkladě

státního

rozdělování

rozpočtu.

Nedostatek

financí omezuje takové obce v jejich rozvoji a za tímto účelem je postupně nutí ke sloučení s okolními většími obcemi.

To

charakteru implikuje

je

ostatně

doubické již

výše

i

důvod

komunální zmíněný

převážně

politiky,

omezený

údržbářského což

prostor

současně pro

vznik

kvalitnějšího stranického systému. ¾ Podrobná

analýza

geneze

současného

volebního

zákona

do

zastupitelstev obcí odhalila záměrnou deformaci základních demokratických

principů.

Rozbor

poukazuje

na

možnosti

aplikace různých strategií, jak ovlivnit konečný výsledek

- 148 –

Závěr

komunálních

voleb

při

závěrečném

přidělování

mandátů

konkrétním kandidátům výběrem správné posloupnosti alokace kandidátů na kandidátce. Na základě současného volebního zákona totiž může dojít k situaci, kdy se starostou stane kandidát s nejmenším počtem získaných hlasů. ¾ Původní

komunální

volební

systém

používal

pro

přepočet

hlasů na mandáty metodu Saint-Laguë, která dle provedeného porovnání s ostatními známými systémy vykazuje významně proporcionálnější systému

v současnosti

klauzule, určitý

výsledky.

která

podle

koncentrační

velikosti

a

narušuje

nově

provedené

efekt

především

Poměrnost

také

změna

celého

volebního

zavedená

omezující

analýzy u

může

vykazovat

zastupitelstev

metody

přepočtu

menší

hlasů

na

mandáty na systém d´Hondtův. ¾ Kromě

výše

zmíněné

manipulace

se

strukturou

kandidátní

listiny lze za poměrně silný nástroj komunálního volebního inženýrství považovat přirozenou klauzuli, která proporční vlastnosti systému reguluje pomocí stanoveného počtu členů zastupitelstva. ¾ Z hlediska voleb do vyšších politických úrovní je zajímavé zmínit se o doubických volbách do PSP ČR, kde dochází k pravidelnému pravicově-levicovému souboji mezi místními a pražskými rekreanty. ¾ Jak

již

bylo

řečeno

výše

je

volební

chování

místního

elektorátu u voleb do Senátu Parlamentu ČR odlišné od voleb do PSP ČR. U obou proběhlých voleb do senátu byl patrný vliv tzv. sousedského efektu. Zatímco v posledních volbách, ve kterých zvítězil starosta nedalekého Jiřetína, lze hovořit o pozitivním účinku, ve volbách z roku 1996 byl

propad

Egona

Lánského,

- 149 –

který

vlastní

v Doubici

Závěr

rekreační objekt, evidentně způsoben špatnými sousedskými vztahy. ¾ Zatímco

na

komunální

úrovni

má

sestavování

povolebních

koalic základ povětšinou v mimopolitických zákonitostech, o exemplární aplikaci teorie vítězných koalic lze hovořit u voleb

do

Zastupitelstva

Ústeckého

kraje

v roce

2000.

Ačkoli povolební jednání naplnilo většinu ze základních kritérií zmíněné teorie, na jejich výsledku bylo možné vypozorovat

i

určité

tlaky

z vyšších

úrovní

politické

vertikály na zachování jednotné ideologické representace politické strany i na úrovni krajské. ¾ Analýza vzorců volebního chování místního elektorátu ve volbách do PSP ČR a ZK v časové řadě prozradila postupnou krystalizaci v souladu

politických

s

demografických

premisami a

postojů

místního

politických

sociálních

voličstva

orientacích

charakteristik.

Na

dle

základě

krásnolipské sociální infrastruktury došlo k předpokládané extremizaci politických postojů místních směrem doleva. Předložená komunitní studie se snažila přispět aplikací některých

teorií

politické

vědy

na

příkladě

dvou

obcí

Šluknovského výběžku k výzkumu politických procesů komunální úrovně.

Její

přínos

k teorii

především

v potvrzení

podmínkách

politického

politické

výzkumů

vědy

provedených

komunálního

prostředí

lze

shledat

v

odlišných

a

v podrobné

analýze volebního zákona používaného na komunální úrovni.

- 150 –

Literatura

8. Literatura Augustin, J.: Velká encyklopedie měst a obcí ČR. Sokolov: nakladatelství Arbor Sokolov, a.s., 2001 Benoit, K.: Which Electoral Formula Is the Most Proportional? Political Analysis 8(4), 2000, dostupné z: http://www.politics.tcd.ie/kbenoit/files/PA84-381-388.pdf Bubeníček, V.: Doubice: analýza volebního chování místního elektorátu. Seminární práce. Praha: PEF ČZU, 2002, rukopis Hamáček, J.: Historie Doubic. Doubice, 2002, dostupné z: http://www.doubice.cz/historie.htm Hořeňovský, P.: Doubice má starostku. Vikýř č. 11, březen 1993 Hořeňovský, P.: Krásná Lípa – České Švýcarsko – Šance pro Šluknovsko, Vikýř, č. 139, 1999b Hořeňovský, P.: Starosta u ministra: Chceme národní park, pro jeho sídlo máme co nabídnout. Vikýř, č. 136, 1999a Hořeňovský, P.: Teplo z kotelny zlevňuje – výrobcem se stává firma Křinice s.r.o. Vikýř č. 195, září 2002 Chmelík, O.: Doubice – pokus o historický obraz části českokamenického panství. Ústí nad Labem, bakalářská práce, PedF UJEP, 1995 Janečková, L., Vaštíková, M.: Marketing měst a obcí. Praha: Grada Publishing, 1999 Jüptner, P.: Komunální koalice Politologická revue 2, prosinec 2001

a

politické

modely.

Klos, R.: Několik poznámek k přehledu dochování domu s podstávkou v Krásné Lípě a okolí. Vikýř č. 160 a 161, 2000 Klos, R.: Přehled dějin města Krásné Lípy 2. vydání, Krásná Lípa: TISK Krásná Lípa, 1997

- 151 –

s okolím.

Literatura

Kotýnková, M.: Fenomén sociálního vyloučení v kontextu české společnosti. In Česká společnost na konci tisíciletí 2. Editor: Potůček, M., Praha: nakladatelství Karolinum, 1999 Kozubek, V.: Pane starosto lžete! Krásná Lípa: Color-Tex, s.r.o., 2002 Kreidl, M., Vlachová, K.: Nastal soumrak extrémní pravice? Pracovní texty výzkumného projektu „Sociální trendy“ 5/1998, Praha: Sociologický ústav AV ČR, 1998 Kreidl, M., Vlachová, K.: Sociální zázemí extrémní pravice v ČR (voliči SPR-RSČ v letech 1996 – 1998). Sociologický časopis, XXXV, březen 1999 Kvaček, R.: České SPL-Práce, 2002

dějiny

II.

Praha:

nakladatelství

Lebeda, T.: Vládní stabilita v České Republice a volební systém poměrného zastoupení. Politologický časopis, č.2, 1998 Linhart, Z.: Jak je to s teplem a jeho cenou, Vikýř, č. 194, srpen 2002 Linhart, Z.: leden 2002

Rekonstrukce

Rybníka

Cimrák.

Vikýř

č.

185,

Linhart, Z.: Stanovisko města Krásná Lípa k vyhlášení Národního parku České Švýcarsko. Vikýř, č. 136, 1999 Marek, J.: Lesk a bída paschkönigů. Průboj, 9. ledna 1982 Marek, J: Partyzánský pluk: český odboj a osvobozeného severočeského pohraničí. Průboj, 1985

zajišťování 29. června

Matějů, P., Kreidl, M.: Rekonstrukce sociálního Pracovní texty výzkumného projektu „Sociální 3/1998, Praha: Sociologický ústav AV ČR, 1998

statusu. trendy“,

Matějů, P., Vlachová, K.: Krystalizace politického spektra a faktory působící na volební rozhodování v České republice. Pracovní texty výzkumného projektu „Sociální trendy“, 8/1997, Praha: Sociologický ústav AV ČR, 1997a

- 152 –

Literatura

Matějů, P., Vlachová, K.: The Role of Politically Relevant Attitudes and Value Orientations in Electoral Decisions, the Czech Republic in 1996. Working papers of the research project „Social trends“, 10/1997, Praha: Sociologický ústav AV ČR, 1997b Matějů, P.: Peripetie vývoje a krystalizace střední třídy. Pracovní texty výzkumného projektu „Sociální trendy“ 1/1998, Praha: Sociologický ústav AV ČR, 1998 Novák, M.: Je voličské chování racionální? Politické revue 2, prosinec 1995 Pecháček, Š.: Vliv změny volebního systému na systém politických stran. Informační podklad č. 1.120, Parlamentní institut, červen 1999, dostupné z: http://www.psp.cz/kps/pi/PRACE/pi-1-120.doc Přenosil, J.: Subjekty veřejné správy. Podkladový materiál pro přednášku v rámci předmětu Veřejná správa. Brno: PEF, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2002, dostupné z: http://www.mendelu.cz/pef/fin/versprava Rez, J., Gelnar, M.: Sklářská minulost kraje Lužických hor, 1999, dostupné z: http://www.luzicke-hory.cz/sklo.html Růžička, J.: ELITE – světově proslulá značka. Hlas severu, č. 22, 1997 Řeháková, B.: Předčasné volby 1998: Volební chování různých skupin voličů. Sociologický časopis, XXXV, březen 1999 Říchová, B.: Přehled moderních politologických teorií, empiricko-analytický přístup v soudobé politické vědě. Praha: vydavatelství Portál, 2000 Samuels, D., Snyder, R.: The Value of a Vote: Malapportionment in Comparative Perspective. British Journal of Political Science 31(3), 2001, dostupné z: http://www.polisci.umn.edu/faculty/dsamuels/MALBJPS.pdf Sládek, M.: Právě Váš hlas rozhodne!, 1996, dostupné z: http://www.republikani.com/kniha4.zip Sudek, M.: Obec se představuje. Vikýř, č. 182, listopad 2001

- 153 –

Literatura

Šimka, K.: č. 12, 2000

Politické

účinky

volebních

systémů.

Právník,

Šiška, M.: Kinský přispěl k rozbití země. Právo, 8.června 2002 Volfová, H.: Dotvoř si sídliště aneb mají si kde hrát? Vikýř č. 181, listopad 2001 Zajíčková, T.: Diskuze o změně volebního systému v českém kontextu. 2002, dostupné z: http://www.volby2002.cz/index.php?strana=S9 Zoser, J.: Svazek osmi obcí – Tolštejn. Hlas severu, č. 8, 2000 Žehrová, J.: Finance. 3. vyd., Credit Praha, 2000, s.163-182

- 154 –

ČZU

Praha:

vydavatelství

Literatura

MATERIÁLY POLITICKÝCH STRAN, STUDIE A JINÉ PRAMENY:

Dohoda o povolební spolupráci mezi ČSSD a ODS. Ústecký kraj: Ústí nad Labem, 18. prosince 2000, dostupné z: http://www.czechmedia.cz/clanky-2000.htm#18.12.2000 Finanční zpravodaj Ministerstva financí ČR č. 2/2002. Deník veřejné správy, 2002, dostupné z: http://denik.obce.cz/go/dokumenty/z_mf/rok_02/2_02/text2_02. htm Hodnocení programového prohlášení Městské rady v Krásné Lípě za volební období 1994 – 1998. Krásná Lípa: MěÚ Krásná Lípa, sestavil místostarosta Linhart, 11. října 1998 Hodnocení programového prohlášení rady města a činnosti města Krásná Lípa za období 1999 – 2002. Krásná Lípa: MěÚ Krásná Lípa, sestavil místostarosta Linhart, 3. října 2002 Hospodářský atlas severozápadních Čech. Most: rozvojová agentura, a.s., 2000, dostupné z: http://www.oku-dc.cz/Other/Atlas2

Regionální

Komplexní rozvojový dokument Šluknovského výběžku. Rada hospodářsko-ekonomického rozvoje Šluknovska, 23. října 2001, dostupné z: http://sprs.sluknovsko.cz/cinnost/stanovisko.htm Koncepce rozvoje cestovního ruchu v okrese Děčín. Brno: GaREP - Společnost pro regionální ekonomické poradenství, listopad 2000 Obecní kronika Doubice 1945 – 2001. Upravil P. Nečásek, dostupné z: http://www.doubice.cz/obecni_kronika.htm PRÚK: Aktualizace programu rozvoje Ústeckého kraje. Ústí nad Labem: Agentura regionálního rozvoje Euroregionu Labe, o.p.s., listopad 2001 PRÚK: Program rozvoje Ústeckého kraje. Praha: Terplan a.s., listopad 2000 Rámcová dohoda o spolupráci Euroregionu Nisa. Žitava: iniciační konference „Trojzemí“, 23. – 25. května 1991

- 155 –

Literatura

Schválené stanovisko měst a obcí Šluknovského k návrhu PRÚK. dostupné z: http://sprs.sluknovsko.cz/cinnost/stanovisko.htm

výběžku

Stanovy sdružení SPRŠ. Šluknov: Sdružení právnických osob pro rozvoj Šluknovska, 31. ledna 1994, dostupné z: http://sprs.sluknovsko.cz/stanovy.htm Studie SPRŠ: Studie pro rozvoj Šluknovska. Sdružení pro rozvoj Šluknovska, Šluknov: Agentura META, 1999, dostupné z: http://sprs.sluknovsko.cz/cinnost/cinnost3.htm Volební program ČSSD pro volby do ZK Ústeckého kraje v roce 2000. dostupné z: http://www.regionale.cz/kand.php3?id_kand=2419&id_kraj=6 Volební program ČSSD pro volby do ZM Krásné Lípy v roce 2002. Krásná Lípa: MO ČSSD, říjen 2002 Volební program KSČM pro volby do ZK Ústeckého kraje v roce 2000. dostupné z: http://www.kscm.cz/show.php?prave_menu/volby2000/krajske_vol by/us_vp.htm Volební program KSČM pro volby do ZM Krásné Lípy v roce 2002. Krásná Lípa: MO KSČM, říjen 2002 Volební program ODS pro volby do ZK Ústeckého kraje v roce 2000. dostupné z: http://www.ods.cz/docs/k05-ustecky.pdf Volební program S2002 pro volby do ZM Krásné Lípy v roce 2002. Krásná Lípa: Sdružení 2002, říjen 2002 Záznam ze společného jednání ODS a Čtyřkoalice z 24.11.2000 v Mostě, Ústecký kraj, dostupné z: http://www.unie.cz/v2clanek.html?pID=24573&pHtml=full Zpráva o stavu města a úkolech roku 1994. Krásná Lípa: MěÚ Krásná Lípa, sestavil starosta Souček, 21. ledna 1994 Zpráva o stavu města. Krásná Lípa: MěÚ Krásná Lípa, sestavil starosta Gros, 20. října 1994

- 156 –

Literatura

ZÁKONY:

zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 128/2000 Sb., 273/2001 Sb., 450/2001 Sb., 320/2001 Sb. a 313/2002 Sb. zákon č. 368/1990 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích, ve znění zákona č. 298/1992 Sb., 152/1994 Sb. a 491/2001 Sb. zákon č. 298/1992 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o místním referendu, ve znění zákona č. 152/1994 Sb. zákon č. 161/1999 České Švýcarsko zákon č. republiky

204/2000

Sb., Sb.,

kterým o

se

vyhlašuje

volbách

do

Národní

Parlamentu

park České

zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, ve znění zákona č. 483/2001 Sb. nález Ústavního soudu č. 64/2001 Sb., ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů vyhláška Ministerstva financí č. 311/2001 Sb., o stanovení procenta, kterým se každá obec podílí na stanovené procentní části celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů

- 157 –

Literatura

WEBOVÉ STRÁNKY:

Česká strana sociálně demokratická http://www.cssd.cz Český statistický úřad http://www.czso.cz Deník veřejné správy http://denik.obce.cz Deutsch-tschechische Presseagentur http://www.dtpa.de Euroregion LABE http://www.euroregion-labe.cz Euroregion NISA http://www.euroregion-nisa.cz Jetřichovicko http://jetrichovicko.euweb.cz Komunistická strana Čech a Moravy http://www.kscm.cz Krajská organizace ČSSD – Ústecký kraj http://vs.vismo.cz/ustecko.socdem Lužické hory http://www.luzicke-hory.cz Magistrát Ústí nad Labem http://www.mag-ul.cz Mediální portál CzechMedia http://www.czechmedia.cz Mikroregion Tolštejn http://www.tolstejn.cz/ Ministerstvo pro místní rozvoj http://www.mmr.cz Národní park České Švýcarsko http://www.npcs.cz Občanská demokratická strana http://www.ods.cz Okresní úřad Ústí nad Labem http://www.oku-ul.cz Parlamentní institut, PSP ČR http://www.psp.cz/kps/pi Projekt Regionále http://www.regionale.cz Projekt Volby 2002 http://www.volby2002.cz Sdružení pro rozvoj Šluknovska http://sprs.sluknovsko.cz

- 158 –

Literatura

Unie svobody - DEU http://www.unie.cz Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech Most http://www.uappmost.cz Ústecký kraj http://www.kr-ustecky.cz Volební server ČSÚ http://www.volby.cz

- 159 –

Příloha: použité zkratky

9. Příloha: použité zkratky CBC CZm ČMUS ČP ČSDH ČSNS ČSSD ČSÚ DEU DL DPS DŽJ ERN EU HA HNHRM CHKO KAN KDU-ČSL KomV KSČM KVV LB MěÚ MO MR MSP MWC MŽP NP NPČŠ NUTS ODA ODS OF OK-PK OÚ OVV PrB PRÚK

Cross Border Co-operation Cesta změny Českomoravská unie středu Česká pravice České sociálně demokratické hnutí Česká strana národně sociální Česká strana sociálně demokratická Český statistický úřad Demokratická unie Demokratická liga Dům s pečovatelskou službou Důchodci za životní jistoty Euroregion Nisa Evropská unie Humanistická aliance Hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst Chráněná krajinná oblast Klub angažovaných nestraníků Křesťanská a demokratická unie – Česká strana lidová Komunální volby Komunistická strana Čech a Moravy Krajský výkonný výbor Levý blok Městský úřad Místní organizace Městská rada Malé a střední podnikání Minimal winning coalition Ministerstvo životního prostředí Národní park Národní park České Švýcarsko La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques Občanská demokratická aliance Občanská demokratická strana Občanské forum Občanská koalice – Politický klub Obecní úřad Okresní výkonný výbor Pravý blok program rozvoje Ústeckého kraje

- 160 –

Příloha: použité zkratky

PSP Rep RepMS RK S2002 S94 S98 SDČR SDL SD-LSNS SdP SFMP SLDB 2001 SNK SOP SOS SOŠ SPKL SPR-RSČ SPRŠ SŠ SV-SOS SZ SZR SŽJ US VpB VŠ ZK ZM ZŠ ŽP

Poslanecká sněmovna Parlamentu Republikáni Republikáni Miroslava Sládka Rada kraje Sdružení 2002 Sdružení 94 Sdružení 98 Sdružení důchodců České republiky Strana demokratické levice Svobodní demokraté – Liberální strana národně sociální Sudetendeutsche Partei Společný fond malých projektů Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 Sdružení nezávislých kandidátů Strana občanského porozumění Stráže obrany státu Střední odborná škola Spolek přátel Krásné Lípy Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa Sdružení pro rozvoj Šluknovska Střední škola Strana venkova - spojené občanské síly Strana zelených Strana zdravého rozumu Strana za životní jistoty Unie svobody Volba pro budoucnost Vysoká škola Zastupitelstvo kraje Zastupitelstvo města Základní škola Životní prostředí

- 161 –

Věnováno Václavu Bubeníčkovi staršímu, který mě do kraje přivedl.

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

Recommend Documents