ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA

Katedra informačních technologií Obor Informatika

Bakalářská práce na téma

E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky

Vedoucí bakalářské práce:

Autor práce:

Ing. Jiří Vaněk , Ph.D.

Michal Novák

Praha 2007, © Michal Novák

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: „E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky“ vypracoval samostatně. Během zpracování práce jsem použil pouze citované literární, informační podklady uvedené v seznamu literatury a dále rozhovory s osobami uvedenými v textu.

V Praze dne 28. března 2007

…………………….. Michal Novák

PODĚKOVÁNÍ Rád bych zde poděkoval panu Ing. Jiřímu Vaňkovi Ph.D. za jeho odborné vedení, podporu a věcné připomínky, které mi poskytl při vypracovávání této bakalářské práce.

E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky Souhrn Práce se zabývá Learning management systémem a E-learningem jako celkem, který přináší nový styl vzdělávání pomocí moderních technologií. Pohlíží na tvorbu elektronických studijních materiálů (opor) z hlediska pedagogicko-technického. Tato práce dále hledá možnosti uplatnění elektronických opor v rámci prezenčního studia na Provozně ekonomické fakultě České zemědělské univerzity.

Summary This assignment deals with Learning Management Systems and E-learning and unveils new systems of education with the help of modern technology. Its focus is especially on electronic study materials from technically-pedagogical point of view and consequently the posibilities of their further use on daily basis on Fakulty of Economics and Management in Czech University of Life Sciences.

Klíčová slova Learning management systém - LMS, E-learning, tvorba E-kurzu, specifika E-learningu, elektronický kurz, Moodle, Tutor

Key words Learning management systém – LMS, E-learning, production E-courses, , specific E-learning, electronic course, Moodle, Tutor


-1-

SOUHRN .................................................................................................................... 1 1. ÚVOD ..................................................................................................................... 4 2. CÍLE PRÁCE A METODIKA................................................................................... 5 2.1 Cíl ..................................................................................................................................................................... 5 2.2 Metodika .......................................................................................................................................................... 6

3. CO JE A NENÍ E-LEARNING................................................................................. 8 3.1 Historie E-learningu........................................................................................................................................ 8 3.2 Pojmy.............................................................................................................................................................. 10 3.2.1 Pojem E-learning .......................................................................................................................... 10 3.2.2 Elektronický kurz ......................................................................................................................... 12 3.2.3 Lekce ............................................................................................................................................ 12 3.2.4 Studijní opora ............................................................................................................................... 13 3.2.5 Systém LMS ................................................................................................................................. 14 3.2.6 LCMS ........................................................................................................................................... 16 3.2.7 Tutor ............................................................................................................................................. 16 3.2.8 Pedagog, Autor............................................................................................................................. 17 3.2.9 Další zdroje informací .................................................................................................................. 17 3.3 Proč E-learning.............................................................................................................................................. 17 3.4 E-learningový kurz a jeho specifika ............................................................................................................ 18 3.4.1 Co není E-learning........................................................................................................................ 19 3.4.2 Proč zavést E-learning? ................................................................................................................ 19 3.4.3 Bariéry zavedení E-learningu ....................................................................................................... 20 3.4.4 Nevýhody E-learningu.................................................................................................................. 20

4. TVORBA A PROVOZ E-LEARNINGU ................................................................. 22 4.1 Prostředky pro tvorbu E-learnigových kurzů ............................................................................................ 22 4.2 Nutné podmínky efektivního E-learningu................................................................................................... 23 4.2.1 Distribuce kurzů ........................................................................................................................... 24 4.3 Metodika tvorby kurzů................................................................................................................................. 26 4.3.1 Jak připravit distanční studijní produkt ........................................................................................ 26 4.4 Markanty E-learningu .................................................................................................................................. 28


-2-

4.4.1 Rozdíly mezi skripty a elektronickým kurzem ............................................................................. 28 4.4.2 Didaktické přístupy v tvorbě online kurzu ................................................................................... 29 4.4.3 Multimediální komponenty .......................................................................................................... 31 4.5 Standardy E-learningu ................................................................................................................................. 33 4.6 Osoby.............................................................................................................................................................. 34 4.6.1 Postavení pedagoga v distančním studiu ...................................................................................... 34 4.6.2 Tutor distančního studia ............................................................................................................... 35 4.7 Úkoly – stěžejní část E-learningu................................................................................................................. 36

5. ZAVEDENÍ A VYUŽITÍ NA PEF ČZU ................................................................... 37 5.1 Výchozí stav:.................................................................................................................................................. 37 5.1.1 Projekt EVYNA ........................................................................................................................... 37 5.1.2 Projekt VIS ................................................................................................................................... 39 5.1.3 E-learning na katedrách................................................................................................................ 40 5.1.4 Systém Elvis ................................................................................................................................. 41 5.1.5 E-learning v rámci univerzity - Moodle ....................................................................................... 41 5.1.6 Přehled LMS na ČZU................................................................................................................... 42 5.1.7 Vlastní E-learning studentů .......................................................................................................... 44 5.2 Zkušenosti při zavádění E-learningu na vysokých školách ....................................................................... 44 5.2.1 Slezská univerzitě v Opavě........................................................................................................... 45 5.2.2 E-learning na Masarykově univerzitě v Brně ............................................................................... 46 5.2.3 Implementace LMS na ČVUT v Praze......................................................................................... 48 5.3 Zavedení LMS na PEF ČZU ........................................................................................................................ 49 5.3.1 Koncepce LMS s dobrovolnými kurzy......................................................................................... 50 5.3.2 Interní projekt „Podpora elektronického vzdělávání na ČZU“..................................................... 52 5.4 Tvorba studijních opor studenty.................................................................................................................. 54 5.4.1 Jednoduchý postup ....................................................................................................................... 54 5.4.2 Přínos............................................................................................................................................ 56 5.5 Jiné zdroje kurzů........................................................................................................................................... 57

6. ZÁVĚR.................................................................................................................. 59 7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY....................................................................... 60 8. PŘÍLOHY .............................................................................................................. 62 E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky

-3-

1. Úvod Dnešní svět je plný počítačů v různých formách, a některé nejsou viditelné na první pohled. Počítače skryté v krabicích, noteboocích, osobních počítačích, PDA, zařízeních či mobilních telefonech nabízejí dříve neuvěřitelné prostředky pro studium. Všechna tato zařízení jsou schopna zobrazovat nejen text, animace ale zvuk i video. Kilometry vodičů vytvářejí mezi počítači rozlehlé datové sítě, které jsou schopny přenášet velké objemy dat. Fenomén jdoucí ruku v ruce s množstvím počítačů ve světě, je celosvětová síť internet. Internet dělá z osamocených počítačů prostředek komunikace, poznání i zábavy. Cenová dostupnost se odráží na rostoucím počtu lidí, kteří jsou schopni počítače užívat. Všechny tyto vyjmenované oblasti dávají předpoklady k novému směru využití počítače jako prostředku usnadňujícího cestu ke vzdělání. Klasický model, kdy učitel stojí u tabule a přednáší látku studentům nestačí. V době informační přesycenosti lidé chtějí konkrétnější, přesnější a obsáhlejší informace než ty, jež je učitel schopen nabídnout. Jeden učitel dokáže „obsloužit“ pouze určitý počet studentů, proto není schopen každému zvlášť látku opakovat podle jeho požadavků. Je nutné určité pasáže látky vždy ústně opakovaně předkládat studentům? Není jiná alternativa k ústnímu či „skriptovému“ podání látky, která by studenty dokázala motivovat a přitáhnout ke studiu? Studenti na klasických vyučovacích hodinách nemohou vždy vstřebávat látku svým tempem. Někdy potřebují více času na zvládnutí určitého problému, jindy „čekají“ na ostatní. Rozsah rychlost a kvalita studia bývá nastavena určitým způsobem, který nemusí vyhovovat všem. Jakým způsobem lze pro velké množství studentů vytvořit individuální studijní režim? Lze oba požadavky spojit, aniž by každý student musel mít osobního pedagoga? Těmito otázkami se nezaobírají pouze instituce zabývající se vzděláním, ale i firmy s větším počtem zaměstnanců. Dalšími skupinami lidí, které potřebují


-4-

individuální přístup, jsou například tělesně hendikepovaní lidé, nebo lidé ze vzdálených míst, kteří mají složitý přístup ke studiu. Ano, lze mít osobní přístup pro každého. Tomuto vychází vstříc myšlenka elektronického vzdělávání. Stávající model lze částečně nahradit vztahem student počítač. Počítač (server) dokáže obsluhovat velké množství studentů zároveň, a to kdykoli studenti chtějí. Každý student získává vlastní přístup k „prostředku, který ho učí“. Tím „prostředkem“ je elektronický kurz provozovaný na počítači. Ideálním stavem je, když je student elektronickým kurzem provázen lidským průvodcem (neboli tutorem). Platí pravidlo čím lepší pedagog a studijní materiály, tím lepší výsledky studenty. Analogie v elektronickém vzdělávání je, čím lepší elektronický kurz, tím lépe se učí. V elektronickém vzdělávání je jedno, zda se studentův počítač nachází ve vedlejší místnosti nebo v jiném městě. Student dostává informace v té podobě, o kterou žádá, opakovaně a nezávisle na ostatních studentech. Jakým způsobem zpřístupnit elektronické vzdělávání se všemi jeho výhodami je záměrem tohoto textu.

2. Cíle práce a metodika 2.1 Cíl Cílem této práce je: seznámit čtenáře s oblastí elektronického vzdělávání takzvaným E-learningem, potlačit obecnou představu o E-learningu jako skriptech v elektronické podobě, ukázat možnost jeho reálnou uplatnění a určitou krásu toho fenoménu, vysvětlit běžně používané pojmy, zaměřit se na podmínky, které předcházejí jeho zavedení, představit E-learning jako propracovaný systém studia a dále jej představit z různých z různých pohledů.


-5-

Dalším cílem práce je nastínit možnou variantu využití systému LMS pro Elektronické vzdělávání na Provozně ekonomické fakultě České zemědělské univerzity v Praze (dále PEF). Zjistit současný stav v této oblasti na PEF České zemědělské univerzity a některých vysokých škol v České republice. V návaznosti na tato zjištění využít zkušeností a zdrojů a navrhnout systém využití E-learningu na PEF pro studenty prezenčního studia. A dále navrhnout postupy vkládání autorských děl studentů. Snaží se navrhnout systém tak, aby byl pro studenty prezenčního studia co nejvyužitelnější a to za cenu minimálních nákladů poskytovatele systému - školy.

2.2 Metodika Prvotní otázkou pří řešení cílů bude hledání odpovědí na otázky: „Co je Elearning?“ a „Co nám přinese?“. Je možné aplikovat elektronické vzdělávání na vysoké škole? Za jakých předpokladů? Doplňuje nebo nahrazuje stávající systém? Vysvětlí se termíny a pojmy běžně používané, jež jsou nutné k pochopení dalšího textu. Zváží se jaké jsou možnosti a výhody, které přicházejí s nástupem elektronického vzdělávání, upozorní i na nevýhody. Osvětlí se jakým způsobem jsou tvořeny kurzy a jejich hlavní rozdíly oproti klasickým skriptům. Elektronickým vzděláváním jsou myšleny kurzy a studijní opory s návazností na systémy LMS. Další možnosti jako je tutorování a diskuze ustoupí trochu do pozadí.


-6-

Hledání odpovědí na otázky implementace a posuzování vhodnosti nasazení LMS na PEF bude kolidovat s aplikovaným řešením na jiných vysokých školách. Zjištění stávající situace v oblasti E-learningu a případné navržení LM systému na univerzitě, se stane podstatnou součástí této práce. Dalo by se s určitou nadsázkou říci, že tento text je prvním reálným krokem v postupu nasazení specifického fakultního informačního

systému

–

E-learningu. Důležitým typem informací, které se v této práci vyskytují, jsou informace nalezené na internetu. Jedním z informačních kanálů pro zmapování současného stavu E-learningu na PEF ČZU se stanou osobní výpovědi lidí pracující na projektech s touto problematikou na PEF ČZU a osobní výpovědi lidí, kteří se s ním setkali ve své praxi. Postupným hledáním možností implementace systému a dalším prohlubováním znalostí může autor korigovat své pohledy a teoretické úvahy. Autor taktéž využije zkušeností člověka profesně zabývajícího se E-learningem, jakožto i své vlastní zkušenosti.


-7-

3. Co je a není E-learning 3.1 Historie E-learningu o 60 LÉTA 20. STOLETÍ Ve druhé polovině šedesátých let se začalo experimentovat se stroji na učení. Začalo se jim říkat vyučovací automaty. I u nás byl jeden vyvinut, jmenoval se Unitutor. Vykládaná látka byla v Unitutoru rozdělena na jednotlivé stránky, na konci stránky se nacházela

kontrolní

otázka

s výběrem

z několika

možných

odpovědí.

Podle provedené volby bylo možné program dále větvit a pokračovat v libovolné další stránce. Informace o správném či chybném řešení představovala okamžitou zpětnou vazbu. Vyučovací automaty však byly příliš složité a ne příliš účinné. Proto se příliš neujaly. [1]

o 80 LÉTA 20. STOLETÍ V druhé polovině osmdesátých let dvacátého století se objevují první šestnáctibitové počítače, trh ovládají osobní počítače PC. Zároveň s tím můžeme sledovat obrovský rozmach kancelářských aplikací. Počítače se konečně začínají objevovat i v domácnostech. Ve školství dochází v souladu s celosvětovým vývojem kybernetiky a umělé inteligence k pokusu o zdokonalení vyučovacích automatů. Počítač se začíná používat jako učící a zkoušející stroj. Za pomoci počítače se začínají prověřovat teorie, které tvrdí, že by počítač měl částečně nahradit učitele. [1]

o 90 LÉTA 20.STOLETÍ Ve světě začalo několik (převážně univerzitních) vědeckých týmů vyvíjet inteligentní výukové systémy (Intelligent Tutoring Systems). Cílem těchto výukových systémů bylo vytvářet aplikace s dlouhodobou kontrolou nad výukovým procesem. Systémy v sobě vhodně spojovaly výklad učiva, procvičování probrané látky a testy. Dokázaly využívat grafiku, animace, zvuk a byly schopny v sobě integrovat i zcela nezávislé programy. Tempo i obsah výuky byl individualizován. Dosažené výsledky studujícího se ukládaly a vyhodnocovaly. Tím se automaticky rozhodovalo o dalším postupu. Role učitele se omezila na kontrolu a obsluhu. E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky

-8-

Postupem času se k testu se přidával výklad látky a procvičování. Z těchto prvků byly sestavovány jednotlivé lekce a z nich pak celé kurzy. Postup studentů byl individualizován a řídil se jejich výsledky. To ale znamenalo, že počítač musel předvídat všechny možné reakce studenta a situace, do kterých se mohl studující během práce dostat. Princip umělé inteligence u výukových programů spočívá ve vytvoření určitého modelu umělého studenta, na kterém je funkce programu založena. [1]

o PŘELOM 20-21 STOLETÍ Vývoj na univerzitách pokračoval rychle kupředu. Sylaby, knihovní zdroje, obsahy přednášek začaly být přemísťovány z klasických učeben na multimediální zdroje a na místní sítě. Soukromé společnosti začaly hledat možnosti potencionálního Elearningu. Na www vznikly virtuální univerzity, které nabízely všechny své kurzy a získání certifikátů přes internet. Koncem devadesátých let již E-learningové nástroje umožňovaly zkoušení on line v reálném čase, hry v reálném čase, pomocí nástrojů bylo možné okamžitě určit slabosti a silné stránky jednotlivých studentů. Student tak mohl získat vysokoškolský titul, aniž by byl někdy fyzicky přítomen ve třídě. Plně zaměstnaní dospělí mohli studovat na vysoké škole svým vlastním tempem bez toho, aby museli řešit problémy spojené se svou fyzickou přítomností ve škole.[1]

o SOUČASNÉ ROZDĚLENÍ FOREM STUDIA Současné školství definuje tři základní formy studia. Jedná se o studium prezenční (realizované denní docházkou do školy a aktivní účastí především ve vyučovacích hodinách), dále o studium kombinované (docházka do školy je snížena na jednou za časové období – např. týden nebo dva týdny, důraz se klade na kombinaci aktivní účasti a samostatné práce) a v neposlední řadě pak o studium distanční (docházka je zredukována na minimum, těžiště práce je v samostatné práci studenta na zadaných projektech). Toto rozdělení není platné pouze pro vysoké školy (kde jsou do důsledku uplatňovány pouze první dvě uvedené formy), ale i pro školy střední (existuje tzv. dálkové studium, které je svou podobou velmi blízké kombinované formě studia).[2]


-9-

3.2 Pojmy K pochopení textů pojednávajících o s E-learningu je třeba mít základní představu o pojmech, které se s tomto oboru lidské činnosti nejčastěji vyskytují. Tato kapitola zprostředkovává několik základních pojmů. Písmeno E prochází celým textem, je tedy vhodné vysvětlit co znamená. „E“ je zkratka od slova electronic / elektronická zařízení. Elektronická zařízení jsou mimo jiné stolní počítače, palmtopy, notebooky, elektronické diáře, mobilní telefony, PDA zařízení. Zde všude se otvírá prostor uplatnění takzvaného E-learningu, v překladu Elektronického-vzdělávání. 3.2.1 Pojem E-learning E-learning nemá jednoznačnou definici. Záleží z jakého pohledu či z jaké doby na něj nahlížíme. Dobou se chápe rok kdy daná definice vznikla. Je to systém stále měnící svoji podobu i rozsah nám nabízených možností. Přesto je nutné ujednotit si představu, co vlastně E-learning je. Nabízí se několik variant: (I) JAKO SYSTÉM:

•

E-learning je všeobsahující termín obecně užívaný ve vztahu k počítačově zdokonalenému vzdělávání. [3]

•

E-learning je vzdělávací proces, využívající informační a komunikační technologie k tvorbě kursů, k distribuci studijního obsahu, komunikaci mezi studenty a pedagogy a k řízení studia. [4] (II) JAKO PROSTŘEDEK:

•

E-learning je výuka s využitím výpočetní techniky a internetu. [4]

•

E-learning je forma vzdělávání využívající multimediální prvky - prezentace a texty s odkazy, animované sekvence, video snímky, sdílené pracovní plochy, komunikaci s lektorem a spolužáky, testy, elektronické modely procesů, atd v systému pro řízení studia (LMS). [4]


- 10 -

•

E-learning neboli elektronická podpora výuky, představuje využití jednotlivých eelearningových aktivit ve vzdělávání. Není vždy nutné tvořit rozsáhlé ucelené ekurzy, protože jsou podporovány takové taktiky a mechanismy, které pomáhají ulehčit rutinní práci, vylepšit a obohatit výuku podle specifické situace ve vašem kurzu.[5] (III) JAKO ZDROJ INFORMACÍ:

•

E-learning je v podstatě jakékoli využívání elektronických materiálních a didaktických prostředků k efektivnímu dosažení vzdělávacího cíle s tím, že je realizován zejména/nejenom prostřednictvím počítačových sítí. [ 4] (IV) JAKO PROCES:

•

E-learning je vzdělávací proces, využívající informační a komunikační technologie k tvorbě kursů, k distribuci studijního obsahu, komunikaci mezi studenty a pedagogy a k řízení studia. [4]

Z uvedených definic si lze představit E-learning pouze jako jeden jediný vzdělávací kurz konkrétního zaměření nebo aplikační systém, který řídí jednotlivé kurzy.


- 11 -

3.2.2 Elektronický kurz Opět je velmi těžké přesně definovat, co je to elektronický kurz.. Je nutné rozlišovat pojem elektronický text a E-learningový kurz. Rozdíly budou popsány dále v textu. •

Z technického hlediska je to soubor se studijním materiálem předmětu.

•

Z pedagogického hlediska, jedinečný prostředek nabízející zajímavou formou danou látku prezentovat. Neopomenutelnou vlastností oproti standardnímu „knižnímu“ zpracování je multimedialita. Uplatňování textů, hypertextů, obrázků, pohyblivých, obrázků, zvuku, videa, sekvencí, aktivního přístupu studenta. Kurzy musí obsahovat jasnou strukturu.

•

Ze systémového hlediska, prvek systému poskytovaný uživateli, nezávisle na ostatních prvcích. Prvek může existovat nezávisle na systému. Lze si ho zjednodušeně představit jako brožuru ke konkrétnímu problému, například „Brožura o přednosti v jízdě na pozemních komunikacích“. Tato brožura muže být nezávislá na dalších souvislostech, stejně tak být součástí učebních textů, například pro autoškoly. 3.2.3 Lekce Pod pojmem lekce si lze představit jednotlivé části kurzu. Kurz je z těchto lekcí

poskládán v celek. Lekce jsou řazené podle definované osnovy. Každá lekce má jasnou náplň, kterou procvičuje. Výhodami dělení kurzů na lekce, je že lze absolvovat pouze tu lekci, která nás zajímá nebo, se kdykoli vrátit k jakékoli lekci. Různí producenti kurzů mohou nazývat lekce různě, například cvičení. Jakým způsobem lze členit kurz názorně ukazuje obrázek.


- 12 -

Vzorové členění kurzu MS Office XP od firmy www.Gopas.cz

3.2.4 Studijní opora Pojmem „studijní opora“ jsou myšleny informace, kterými učitel zásobuje žáka v rámci studia. Studijní opory mohou vytvářet i žáci sami. Učitel se tímto způsobem chová i při běžném systému výuky (prezenční studium), pouze v distančním studiu je nutnost přípravy materiálů větší. Oporou můžou být kurzy, záznamy přednášek, autotesty, zvukové nahrávky nebo elektronické texty.


- 13 -

Seznam nejčastějších studijních opor:

E-learningové kurzy

studijní materiály pro výuku nové látky (texty, obrázky, zvuky, videa, demonstrační programy aj.),

zadání cvičení a vzorová řešení pro procvičení látky,

zadání příkladů a výsledky pro opakování studentů,

souhrny informací pro studentův rychlý náhled do studia,

testy s řešením a zdůvodněním k procvičování studentů,

testy s řešením pro zkoušení studentů,

encyklopedie, slovníky, elektronické knihy, odkazové materiály pro studenty s hlubším zájmem,

řídící informace pro studium (doporučené postupy, návaznosti)

[2] 3.2.5 Systém LMS LMS je zkratka z anglických slov „Learning Management System“,

která

v doslovném překladu znamená „učební správní systém“. Tento termín se již v odborné praxi zažil a nepřekládá se. LMS je pro studenta virtuální studijní prostředí (aplikace), ve kterém nalezne: kurzy, testy a pokyny jak studovat. Dále v tomto prostředí nalezne svůj aktuální rozvrh úkolů, diskusní fórum kde se může účastnit jednotlivých diskusí k tématům a konzultovat nejasné části jakoby se nacházel ve skutečné třídě [6]. LMS jsou aplikace, které v sobě zpravidla integrují nejrůznější online nástroje pro komunikaci a řízení studia (nástěnka, diskusní fórum, chat, tabule, evidence, hodnocení žáků, testování a přezkušování žáků, katalog výukových kurzů a objektů, správa přístupových práv, úložiště výukového obsahu, správa studijních plánů a další.) a zároveň zpřístupňují studentům učební materiály či výukový obsah online nebo i offline.[7]


- 14 -

LMS zajišťuje a řídí celý systém vzdělávaní, od studia, přes cvičení až po testování. LMS může monitorovat počet spuštění kurzu a dobu puštěného kurzu, spravovat cvičné testy, upozornit na nedokončené kurzy a podobně. Přes LMS se lze na kurzy zapsat, popřípadě se z nich odhlásit.

Příklad používaných LM systémů: •

eDoceo ( http://www.edoceo.cz/ )

•

Microsoft Class Server (http://www.microsoft.com/cze/education/ClassServer/ )

•

Moodle ( http://docs.moodle.org/cs/ ; http://moodle.cz/ )

•

Lotus IBM

•

iTutor ( http://www.e-learn.cz/ )

•

další: Ilias(http://www.ilias.uni-koeln.de/), Bazaar (http://klaatu.pc.athabascau.ca/cgi-bin/b7/main.pl?rid=1), Eledge (http://eledge.sourceforge.net/)

Grafické znázornění hlavních funkcí LM systémů


- 15 -

3.2.6 LCMS S procesem tvorby obsahu LMS se spojuje termín LCMS (Learning Content Management System). Termínem LCMS lze označit jakýkoliv nástroj či systém, který slouží k tvorbě či sestavování výukového obsahu, a řada výrobců to tak i dělá. Lze říci že je to systém prací zaměřených na tvorbu, používání obsahu ve spolupráci s LMS. Jejich spojnicí je v dnešní době norma SCORM. [ 8 ] LCMS řeší:

týmový proces tvorby obsahu

správu a znovu používání zdrojů obsahu

dekompozici a kompozici obsahu na učební jednotky libovolného rozsahu

dodávání individuelně uzpůsobitelných učebních jednotek koncovým uživatelům

detailní sledování aktivit uživatelů nad učebními jednotkami

podporu integrace výukových strategií E-learningu [8]

3.2.7 Tutor Tutor je metodický zprostředkovatel studia, hodnotitel výsledků a motivující síla studenta. Pomáhá při výběru kurzu, řešení úkolů, konzultuje obsah kurzu, shromažďuje připomínky a náměty a povzbuzuje studenty ve studiu. Práce tutora je odlišná od učitele a lektora, kteří působí při prezenční výuce [9]. Tutor zajišťuje organizační věci dotýkající se studenta, je to nejbližší osoba pro studenta v záležitostech studijních k příslušnému kurzu. Komunikuje pomocí nástrojů zabudovaných v LMS. Tutor pořádá TUTORIALY, konzultace se studenty, kde objasňuje nepochopené části. Tutor nevede prezenční studium!


- 16 -

3.2.8 Pedagog, Autor Pedagog v elektronickém vzdělávání, mění svoji roli. Pedagog je často také autorem učebních opor (textů, kurzů) pro E-kurz, které díky zpětné vazbě od studentů a tutora postupně upravuje a zdokonaluje. Pedagog v E-learningu zkouší studenty z probrané látky a zhodnotí jejich znalosti. Ten, kdo napíše celou učební oporu a odpovídá po odborné stránce za její obsah, je autor. Autor ve spolupráci s odborným týmem vytváří učební materiály. Role pedagoga a autora může být spojena do jedné osoby, ale nedoporučuje se to [6].

3.2.9 Další zdroje informací Výše vysvětlené pojmy jsou dostačující k pochopení dalších témat. Pro hlubší studium uvádím prameny, z nichž lze čerpat podrobnější informace. http://www.ella.cz/ http://cs.wikipedia.org/wiki/Learning_Management_System http://is.muni.cz/elportal http://www.educause.edu

3.3 Proč E-learning Cílem E-learningového kurzu je využívat maximálně všech zdrojů a prostředků při učení. Ovšem hlavním cílem je minimalizovat čas studenta při učení a tím snížit finanční prostředky potřebné ke studiu. Dle výzkumů si studenti zachovají jen velmi krátce informaci kterou pouze slyší, uchovají si 40% z informace, kterou slyší a vidí, a uchovají si 75 % z informace, kterou slyší i vidí a současně si ji mohou vyzkoušet (ověří si ji vlastní aktivitou). [ 10 ] Proto si studenti, kteří pouze pohybují kurzem, čtou a vidí informaci, většinou mnoho z jeho obsahu nezapamatují. Rovněž pouhé střídání informace s blokem otázek k zamyšlení, se postupně stává stereotypem a nepřináší kýžený efekt. Velký význam pro zapamatování má totiž rovněž poutavé zpracování obsahu – musí zde být výrazná E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky

- 17 -

přidaná hodnota oproti možnostem tištěného zpracování. Důležitými prvky v obsahu kurzu jsou různé simulace, příběhy, hry, vhodná kombinace zvuku, obrazu a interaktivního zapojení studenta do kurzu. [10]

3.4 E-learningový kurz a jeho specifika Kurz má několik specifik, která je při jeho tvorbě nutné brát na zřetel. Text pro distanční vzdělávání musí být kratší než v klasických skriptech, více hutnější a především musí být srozumitelný jak jeho samotný obsah, tak i jeho ovládání a orientace studenta v něm. Na rozdíl od prezenční výuky se student nemá možnost zeptat vyučujícího hned v okamžiku, kdy něco nepochopí. I když zpětná vazba mezi studentem a vyučujícím je důležitou součástí E-learningu a je dobře ošetřena, přesto je E-learning samostudiem a student musí s učebním materiálem pracovat sám.[11]

Jak již bylo uvedeno je třeba rozlišovat elektronické texty a E-learningové kurzy, které se vyznačují několika pravidly. Kurz:

neobsahuje dlouhé monolitické texty

využívá hypertext

je nutné vědět pomocí jakých prostředků bude zobrazován skládá se z lekcí využívá pohyblivých a nepohyblivých obrazů. Zde se uplatňuje pravidlo: „Jeden obrázek řekne víc než tisíc slov“

kurz bývá zakončen testem je propojen s LMS má svého Tutora obsahuje lekce předmětů podle studijních osnov


- 18 -

3.4.1 Co není E-learning Často se může zdát, že jakýkoli text uložený v elektronické podobě je Elearningovým kurzem. Profesionální autoři se s touto „konverzí formátu“ setkávají. „Konverze formátu“ znamená, že dokument v textovém formátu (např. doc) je jednoduše uložen do HTML formy, včetně obrázků a umístěn na medium (internet, CD rom). Hlavním znakem těchto konvertovaných textů v elektronické podobě je linearita textů. Learningovým kurzem nelze označit samostatné audio či video záznamy z přednášek konferencí. Ani články v elektronické podobě bez návazností, uvedených studijních cílů, uvedení do problematiky, úloh a otázek potřebných k zpětné vazbě pro studenta či učitele. Dobré kurzy využívají grafických textových i zvukových prvků.[11]

3.4.2 Proč zavést E-learning? Jaké jsou vůbec důvody zavádění LMS a tvorba či nákup E-learningových kurzů? Jaké výhody má tento systém pro toho, kdo ho zavádí? Otázkami a důvody proč zavádět LMS se zabývá následující kapitola. Tento seznam uvádí argumenty pro obhájce nového přístupu ke studiu. •

Snížení nákladů na klasické vzdělávání. Jedná se především o náklady na provoz učeben, zajištění studijních materiálů, mzda pedagoga, doprava a další. V případě Elearningu všechny tyto náklady jsou sníženy na minimum.

•

Časově nezávislé a individuální studium. Student sám volí dobu, kdy se bude vzdělávat, nebo-li vzdělává se ve chvíli, kdy to potřebuje a když se chce učivu věnovat. Absolvuje kurzy dle vlastních potřeb - věnuje učivu tolik času kolik potřebuje, volí rychlost učení, typ a formu kurzu, kdykoliv si může látku zopakovat a ověřit si svoje získané znalosti.

•

Zajištění vysoké úrovně předávaných znalostí. Tento přínos může být sporný, ale v okamžiku kdy je kvalita distribuovaného kurzu vysoká, je tato kvalita nabízena všem. Není problém kurz před použitím studenty, předat ho oponentovi, který jeho kvalitu doprovodí komentářem.


- 19 -

•

V rámci klasického hodnocení studentů je jistá závislost na pedagogovi, kdy známka nemusí přesně korespondovat s úrovní znalostí studenta. Také zjištění jaké informace si student z kurzu odnesl a zda je bude schopen využít v praxi, jsou těžko měřitelné. Přesto v E-learningu je každý student hodnocen podle stejných pravidel. Pedagog nezná studenty, proto nemůže být podjatý, zároveň testy jsou vyhodnocovány automaticky. E-learning dává studentovi možnost okamžité zpětné vazby a informuje o jeho výsledcích. Samotnými způsoby testování se tato práce nezabývá.

•

Kurzy lze tvořit zajímavou i zábavnou formou, které osloví více lidí. Studovaný obor nemusí být poté jen „strašákem zakončeným zkouškou“.

3.4.3 Bariéry zavedení E-learningu •

Náklady na potřebné počítačové vybavení, řídící systém a koupi kurzů mohou být příliš vysoké. Tento fakt zásadně ovlivňuje rozhodnutí k jeho zavedení ( i když náklady na provoz jsou poté minimální).

•

E-learning je možné zavést pouze ve chvíli, kdy studenti mají dostatečnou motivaci se sebevzdělávat.[12]

3.4.4 Nevýhody E-learningu Co se může zdá někomu jako velké plus, může být zároveň velké mínus pro někoho jiného. Zde je nastíněno několik bodů, které mluví proti používání E-learningu: •

Odosobnění výuky a společenského života. Denní studium je jedním z prostředků střetávání různých lidí. Při nadměrném používání počítačů mizí běžný společenský život, který člověk nutně potřebuje.

•

Nevhodnost pro každého. Použití kurzů v elektronické podobě není vhodné pro každého. Některým lidem nemusí být příjemné trávit dlouhé hodiny před blikajícími monitory hlučících počítačů.


- 20 -

•

Znalosti jsou podávány pouze jedním způsobem. V klasickém vzdělávacím procesu máme možnost při nepochopení látky vyučujícího požádat, aby vykládanou látku vyložil jiným způsobem. Při elektronické komunikaci bychom museli dlouze čekat na odpověď tutora nebo pedagoga, pokud není online.

•

Nutnost zobrazovacího zařízení, především počítače. Je jasné, že studium je možné pouze s počítačem nebo jiným zařízením. Pokud k němu nemáme z jakéhokoli důvodu přístup, nemůžeme se vzdělávat. Uvedené důvody jsou natolik závažné, že není možné plně nahradit stávající

prezenční výuku elektronickým vzděláváním. Je ho možné využít jako vynikající a téměř dokonalý doplněk prezenčního studia na Provozně ekonomické fakultě České zemědělské univerzity.


- 21 -

4. Tvorba a provoz E-learningu Následný text se zabývá podmínkami, za kterých lze efektivně používat elektronické kurzy. Seznamuje nás s nejzákladnějšími prvky při tvorbě E-learningového kurzu, který je specifický. Dále se zabývá postupem zavádění E-learningu do fungující struktury studia na vysoké škole.

4.1 Prostředky pro tvorbu E-learnigových kurzů Pro tvorbu kurzů je zapotřebí mít nutné technické vybavení, znalosti a dovednosti nutné k užívání těchto prostředků. Stolní počítač v kombinaci s použitím jeho základních periferií, jakou jsou monitor, klávesnice a myš je nejrozšířenějším technickým prostředkem. Počítač má mít vybavení hardwarovými komponentami, které zabezpečují potřebné funkce pro kreativní tvorbu. Hardwarové komponenty jako je grafická karta, video karta a zvuková karta, nahrávají nebo reprodukují doprovodné audio komentáře, zvukové efekty a video nahrávky. Softwarové prostředky jsou aplikace vytvářející elektronický kurz určený pro studenta. Pro výběr toho správného nástroje či aplikace na vytvoření E-learningového kurzu je nutné vždy předem zvážit, jaké nároky a požadavky na kurz budeme klást. Je důležité vědět v jakém LMS budou kurzy spouštěny. Výběr softwaru je také ovlivněn předpokládanou úrovní vytvořeného kurzu v závislosti na úrovni grafické vyspělosti a interaktivity kurzu. Pro tvorbu obrázků, grafiky různého druhu a ilustračních animací, často se využívá specializovaných aplikací kde hraje významnou roli např. technologie Macromedia Flash a produkty Authorware , Director 8.5 a CourseBuilder. Pomocí těchto aplikací je možné vytvářet plně multimediální E-learningové kurzy. Z důvodu názornosti a praktičnosti se používají interaktivní prostředí, která simulují práci s opravdovou aplikací.


- 22 -

K vytváření standardních ne-multimediálních kurzů lze použít například autorské nástroje Autor, ProAutor,Publisher, iTutor LCMS, ToolBook, eXe, ve kterých je možné vytvářet strukturu kurzu, vlastní testy a definovat podmínky pro průchod kurzem. [12]

4.2 Nutné podmínky efektivního E-learningu Než se zavede jakýkoli nový produkt, tedy i E-learning musí existovat podmínky které zaručí jeho úspěch. Zde jsou ve čtyřech bodech popsány předpoklady úspěšného nasazení E-learningu, který je zde představován jako systém studia.

o

AKTIVNÍ ZÁJEM STUDENTŮ (POPTÁVKA)

Podle zkušeností vysokoškolského studenta ze Švédska, se kterým jsem vedl osobní rozhovor, jsou E-learningové kurzy na Švédských školách již delší dobou samozřejmostí. Dle jeho názoru selhává tato forma studia na nezájmu studentů. Pokud nejsou studenti dostatečně motivování - a to buď sami sebou nebo školou - do využívání nových metod ve studiu, může se stát, že systém není studenty využit. Úspěch využití záleží také na úrovni začlenění do stávajícího systému a na informovanosti studentů.

o

KVALITNÍ A PŘÍSTUPNÉ KURZY

Kvalitní a přístupné kurzy předznamenávají úspěch systému. Přístupností se myslí nejen, přístup ke kurzům, ale ke kompletním doplňkovým službám, které nabízí LMS. Jakým způsobem tvořit kurzy není hlavím tématem tohoto textu. Tímto klíčovým problém se zabývá projekt realizovaný na PEF ČZU pod názvem VIS. Projekt VIS je zmíněn v kapitole 5.

o

DOSTATEK ZAŘÍZENÍ KDE LZE KURZY STUDOVAT

Pokud chceme používat elektronická zařízení ke studiu, musíme mít k těmto prostředkům přístup. Na PEF ČZ,U je dostatečný počet přístupných počítačů. Otázkou je jestli by stávající počet pokryl nároky všech studentů, kteří by počítač ke studiu potřebovali. E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky

- 23 -

Předpokládejme, že v tuto chvíli stráví každý student na počítači průměrně 15minut denně ve svém volném čase. Pokud by potřeboval na zvládnutí předmětu prostudovat 5 lekcí po 45minutách nároky na volné univerzitní počítače se radikálně zvyšují.

o

PROSTŘEDÍ VHODNÉ PRO STUDIUM

Důležitým předpokladem pro zvládnutí studované látky je prostředí, kde studujeme. Ideální prostředí je klidné, málo frekventované, dostatečně osvětlené, větrané místo. Faktorem, který ovlivňuje kvalitu studia, je „dostatek času“. Takové prostředí si student vytváří sám nebo vyhledává takové prostředí, které mu vyhovuje. Pokud není pro studenta dostupné, stává se studium nepříjemným a tím málo efektivním. Jedním z možných řešení jak takové prostředí vytvořit je model využívaný v některých firmách. Zaměstnanec, který studuje, kurz si na monitor připevní barevnou vlaječku, která signalizuje aby nebyl rušen.

o

UŽIVATELSKÉ MINIMUM ZNALOSTÍ PRÁCE S PC

Každý budoucí uživatel LMS musí mít základní znalosti ovládání počítače. Důležité je umět ovládat PC pomocí klávesnice a myši, zacházet s internetovým WWW prostředím a jeho prohlížeči. Je to dáno tím, že ovládání LMS a E-learning kurzů se odehrává přes www (internet) prostředí. Velmi zjednodušeně lze interpretovat tyto body do věty: „E-learning musí přijít ve správný čas na správné místo“. Jinak se prostředky investované do jeho nasazení, se mohou stát promarněnými.

4.2.1 Distribuce kurzů Dále je uvedeno jedno z možných řešení, jak zprostředkovat kurzy a další funkce LMS v rámci studia na vysoké škole. Řešení je velmi specifické přesto teoreticky realizovatelné.


- 24 -

Možností distribuce je nabídnout veškeré funkce, které jsou v LMS možné, všem uživatelům bez rozdílu. Nebylo by podstatné , zda by se uživatel nacházel v interní síti ČZU nebo mimo ni. Studijní systém LMS by nabízel E-kurzy, studijní opory, materiály studentů a další materiály a zprostředkovával by diskusní fóra nad předměty, online help desk a další služby. Bez rozdílu je možné také využívat cvičných autotestů, kterými student procvičuje své znalosti. Možnost využití online testů na hodnocení studentů využívají již některé katedry na PEF ČZU využívají.

Příklad využití LMS v online studiu

Pro studenty, kteří nemají přístup k internetu, je možné nahrát kurzy na nosič dat, například CD-ROM. Je zřejmé, že v této formě není přístupné fórum, nově zařazené materiály a další služby dostupné pouze online. Jaký obsah off-line způsob studia může poskytovat,ukazuje obrázek.


- 25 -

Možnost distribuce studijních opor offline

4.3 Metodika tvorby kurzů 4.3.1 Jak připravit distanční studijní produkt Příprava distančního studijního kurzu se v principu zásadně neliší od přípravy stejného produktu v prezenční formě, přesto je tato metodika tvorby zaměřena jako doplňkový studijní materiál. Použitá metodika tvorby vychází z textů RNDr. Heleny Zlámalové, CSc. [13] Při tvorbě nového E-learningového kurzu se doporučuje zachovat následující postup:

analyzovat poptávku a výběr tématu (marketing) vytvořit realizační tým (manažer kurzu + autorský kolektiv) organizačně zajistit studium (administrátor) zpracovat studijní “balíček” a jeho odborné posouzení po stránce obsahové i didaktické (oponentní řízení)

realizovat pilotního kurz zhodnotit pilotní kurz – hodnocení tutory, studujícími, organizátory provést potřebné úpravy a změny propagovat kurz (promotion)

Některé aktivity na sebe navazují, jiné mohou probíhat současně. Přípravě kurzu by však měl být věnován dostatek pozornosti a času. Každá dodatečná úprava již hotového kurzu způsobuje problémy studujícím i organizátorům studia a předělávání již vytištěných studijních opor zvyšuje náklady na kurz. E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky

- 26 -

Je-li kurz koncipován jako doplňkový materiál k prezenčnímu studiu, lze některé body sloučit do jednoho Tímto způsobem lze například sjednotit hodnocení tutory a realizaci pilotního kurzu. Dále lze minimalizovat realizační tým a studijní balíček. Je-li kurz koncipován jako plně distanční, nelze jednotlivé kroky vynechávat, naopak je nutné se držet standardů. (I) ROLE

Při tvorbě kurzu v celé jeho fázi se uplatňují určité role, které mají na starosti konkrétní činnosti. Struktura a množství rolí je redukováno s potazem tvorby kurzu jako doplňkového studijního materiálu. Garant modulu - Vybírá tým spolupracovníků, vypracovává projekt kurzu, koordinuje přípravu, uzavírá autorské smlouvy, sleduje termíny a finanční náklady, určuje oponenty, zodpovídá za konečný výsledek. Autor - Vytváří odborný obsah kurzu, metodicky zpracovává písemné materiálu i další studijní opory. Zodpovídá za odbornou kvalitu modulu. Oponent - Odborník v daném předmětu posuzující a připomínkující odborný obsah studijních opor. Výčet uvažovaných rolí není konečný, může se vyskytnout např. Manager kurzu, spoluautor a podobně. V další fázi jsou vypracovány autorské smlouvy pro autory textů, oponenty a další odborníky, kteří se na přípravě studijních opor podílejí. V této fázi je také nutné smluvně ošetřit autorská práva autorů distančních textů vzhledem dodatečně přidělávaným doplňkům a výtiskům. Distanční studijní texty také většinou nejsou v běžném prodeji nebo jsou zde jen v omezeném počtu pro zájemce z prezenčního studia. Před započetím této práce doporučujeme seznámit se s autorským zákonem a jeho novelami, které se týkají především ochrany elektronických produktů. [13]


- 27 -

4.4 Markanty E-learningu Tato kapitola není vyčerpávajícím návodem k tvorbě kvalitních kurzů. Je spíše souborem obecných pravidel a postupů, které se při tvorbě kurzů aplikují. Při tvorbě této kapitoly je využita přednáška „Autorská práce při tvorbě online kurzu“ Jany VEJVODOVÉ ze Západočeské univerzity na Masarykově univerzitě.[14] 4.4.1 Rozdíly mezi skripty a elektronickým kurzem On line kurz je nový typ komunikačního kanálu, který má své specifické rysy. Nelze převádět texty klasické do elektronické podoby z několika důvodů. Texty klasické (ve skriptech) mají statický a neosobní charakter. On line kurz má být velmi dynamický, navozující pocit neustálé komunikace mezi autorem a studentem kurzu, tím u studenta vyvolává aktivitu jeho samotného, i když použité dynamické texty mají primárně statický charakter. Z toho to důvodu lze používat při vyjadřování druhou osobu množného čísla. •

Délka textu online kurzu je kratší. On line kurz nabízí další aktivity než jen četbu, uživatel může vnímat text, hudbu, mluvené slovo a grafické podměty. Tím lze získat dovednosti a znalosti na základě jiných podnětů.

•

V online kurzu lze požívat auto-testy pro zpětnou vazbu, kolaborativní úkoly studentů. Studenti v kolaborativních úlohách diskutují, spolupracují a otvírají další témata která nejsou přímo v kurzu – což je důležité, student se sám stává sám do jisté míry spoluautorem. Auto-testy se využívají pro zpětnou vazbu studentů k právě probranému tématu nebo k celkovému prověření vlastních znalostí.

•

V online kurzu rozvíjí student své kritické myšlení, sociální kompetence a komunikativní schopnosti.

•

Co je cílem kurzu, musí být ve srozumitelné formě vyjasněno jak u celého tak i každé kapitoly. Pokud se začíná tvořit samotný kurz pomocí softwarových nástrojů, je nutné mít

připravený obsah kurzu a cíl použitý ve vztahu ke studentům. Je možné vypozorovat různé varianty: •

Mám obsah, ale není jasný cíl. Cíl se může objevit až při tvoření samotného kurzu.


- 28 -

•

Znám cíl, ale neznám obsah. 4.4.2 Didaktické přístupy v tvorbě online kurzu V tvorbě online kurzů se užívá u jiného stylu vyjadřování, který má studenta

vnést do problému. V klasickém vyučování by se tato situace dala připodobnit tomu kdy student na sebe nechává působit projev a atmosféru vyučujícího v učebně.

o ÚVODNÍ SLOVO Úvodní slovo kurzu má nabudit, motivovat, probudit zvědavost, fantazii. Může být emotivní, využít i citaci . Doporučuje se používat osobní charakter. Například: „V žijte se do role vedoucího marketingového podniku, Váš tým pracuje na analýzách ..“ Konverzační styl se používá z psychologického hlediska. Lze volit nadlehčené nadpisy k tématu.

o FORMULACE CÍLŮ Student může sám sebe korigovat, pokud zná cíle. Cíl je to, čeho chceme dosáhnout vzhledem k účastníkům kurzu, studentům. Cílem studenta nemůže být „vymezení pojmů“, to je cílem autora. Cílem nemůže být téma např. Dojivost krav během délky života,, nebo věta jednoduchá a souvětí. Nebo obecný cíl „ Získání obecných znalostí z..“. Měl by být kontrolovatelný. Nevhodné formulace jsou například: „řekneme si o, dnes si budeme povídat, dnes se dovíte, měli bychom se zabývat..“ Formulace cíle: např: „Pochopení příčin nízké dojivosti během života krávy“. „Pochopíte pojmy XY a dokážete je uplatnit v praxi“. Vhodné formulace: „naučíte se, sestavíte, pochopíte vztahy mezi, budete umět…


- 29 -

o MOŽNOSTI V TEXTU Stejně jako ve statickém textu lze zvýrazňovat klíčová slova. Navíc je možné využívat obrázky, a libovolné množství barev. Obecně se doporučuje menší počet barev, aby se neztratila názornost. On line kurzy nejsou lineární, lze u nich používat hyper textové odkazy na jiní stránky. Nepoužívá se však moc velké množství hypertextových odkazů, protože odvádí studenta od žádaného cíle. Je nutné použít jazykovou korekturu, v případě kdy by se v textu objevovalo velké množství pravopisných chyb, klesala by jeho „autorita“. Je vhodné ve veškerých kurzech vytvořených na univerzitě, používat stejnou sadu zástupných symbolů neboli ikon, pro snadnou orientaci v kurzech.

o UPLATNĚNÍ HYPERTEXTU Hypertext, nelineární rozdělení textu se velmi dobře uplatňuje i v e-kurzech. Umožňuje pomocí takzvaných odkazů jednoduché přeskakování kapitol v rámci kurzu, vracet se zpět vybírat a zobrazovat příbuzné informace. Tento způsob zobrazení informací je lidskému myšlení bližší, než lineární zobrazení textu.


- 30 -

Příklad uplatnění hypertextových odkazů

4.4.3 Multimediální komponenty Text může být psaný nebo mluvený. Grafika může být v podobě statických ilustrací, kreseb, map, plánů, fotografií. Dynamickou grafiku je video nahrávky a animace. Ty jsou velice přitažlivé, jsou zábavné a zvyšují motivaci studentů. Diagramy, tabulky a grafy se používají, pokud narůstá počet číselných údajů, klesá-li přehlednost dat nebo mají li studenti porovnat různá data. Animace dokáží vysvětlit různé procesy lépe než když jsou vysvětlovány pomocí „tabule a křídy“. Zvláště procesy, které probíhají v určitých krocích nebo založené na algoritmu. Lze zobrazovat jednoduché, až 3D animace.


- 31 -

Zvukový záznam lze velmi dobře uplatnit v jazykových kurzech, kde se porovnává intonace hlasu studenta se záznamem. Audio záznam lze též velmi dobře použít s videem. Video lze používat při různých situacích, které se těžce graficky simulují. Používání záznamu obrazovky (screen shootu) se vyplatí ve chvíli, kdy je názornost vysoká a jiným způsobem by bylo těžší dynamické děje vysvětlit. Simulátor umožní studentovi vstoupit do určitého procesu a ovlivnit jeho průběh. Tím si lze osvojit i určité dovednosti. Slide show je komponenta v kurzu, kterou lze přirovnat k výstupu z aplikace Power point. Statická grafika jsou klasické obrázky, které se běžně užívají v statických textech. Audio nahrávky lze přepsat do písemné podoby. Pokud toto není možné je důležité,aby nahrávky byly v profesionální podobě do maximální délky pěti minut. Je to vhodné i pro studenty se zrakovým postižením. Příklad kurzu: “Zpěvní ptáci v ČR“.


- 32 -

Příklad kvalitního kurzu, tvořeného dle metodiky [11]

4.5 Standardy E-learningu Standardy jsou sadou pravidel nebo procedur odsouhlasených a schválených standardizační organizací. V rámci E-learningových aktivit tato pravidla napomáhají především v oblasti tvorby kurzů a v oblasti nastavení komunikace mezi kurzy a řídícím systémem vzdělávání. Jsou důležitá jak pro poskytovatele řešení a vzdělávání, tak i pro uživatele a zákazníky.


- 33 -

Tvůrci kurzů, vývojáři nástrojů, aplikací a řídících systémů (LMS) se v současné době díky garanci dodržení těchto pravidel mohou bezstarostně věnovat řešení dalších vylepšení systémů, a to v jiných oblastech než je pouhé poskytování vzdělávacích obsahů. Stejně tak mají i zákazníci svoji jistotu zaručené kompatibility zakoupených kurzů pro provozované systémy.Standardy nezaručují, že obsah vyrobený v jednom vývojovém systému půjde upravovat v jiném vývojovém systému.[15] Existují desítky standardů e-Learningu popisujících řadu oblastí od HW, přes komunikační rozhraní až po didaktiku a meta-data. V současnosti se nejčastěji používají standardy AICC [http://www.aicc.org] a SCORM [ http://www.adlnet.org ]. AICC je významný zejména z historického hlediska, v minulosti patřil mezi široce podporovaný standard a dosud existuje velké množství hotového obsahu dle tohoto standardu. Současným trendem je standard SCORM, který přináší oproti AICC významné výhody z hlediska adaptability, sdílení, prohledávání a znovu využívání obsahu. Další rozšířené standardy jsou IMS, IEEE, ADL. Každý ze standardů je vyvíjen jinou organizací. [ 16 ] Který ze standardů je vhodný pro prostředí Provozně ekonomické fakulty s ohledem na možné celouniverzitní rozšíření, by mohlo být předmětem debaty. K debatě je třeba znát jednotlivé specifikace standardů zkušenosti s nimi a požadavky ze strany uživatele - školy.

4.6 Osoby Postavení některých osob v distančním studiu je velmi specifické. Pro názornost jsou zde uvedeny pro studenta dvě nejdůležitější osoby, které přímo ovlivňují jeho studium. Popis jejich činností má ukazovat hlavně jejich rozdílný přístup k celému studijnímu systému. Podrobný popis všech osob účastnících se distančního vzdělávání je v dokumentu „Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na technických vysokých školách“ který je využíván níže. 4.6.1 Postavení pedagoga v distančním studiu Postavení pedagoga v systému distančního vzdělávání je zcela odlišné od klasické role učitele v prezenčním studiu. Pedagog se jako odborník a vzdělavatel uplatní v několika funkcích: E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky

- 34 -

Jako autor distančních textových opor a případně odborných podkladů pro vytvoření dalších multimediálních opor. Autor také vytváří návod ke studiu a případně doplňující a podpůrný text pro práci tutora. Jako tutor distančního vzdělávání. Tutor je velmi specifický prvek systému distančního vzdělávání, který do určité míry nahrazuje učitele. [ 17 ]

4.6.2 Tutor distančního studia Úkolem tutora je zejména hodnotit (známkovat) přidělené samostatné práce a sdělovat výsledky studujícím a dále zodpovídat dotazy studujících, týkající se obsahu studijních materiálů a pomůcek. Zásadně platí, že v distančním vzdělávání se nepřednáší! Na rozdíl od učitele tutor neučí, ale různými způsoby a dostupnými prostředky podporuje studujícího při jeho studiu. Od tutorů se očekává, že povedou diskusní a pracovní semináře (tutoriály) určené k vyjasnění otázek spojených se studiem materiálů, zopakování hlavních myšlenek a souvislostí (vztahů), k procvičení pracovních postupů (technik), k osvojení dovedností atd. [ 17 ] Z výše uvedených informací je zcela zřejmé, že tutor není učitel v obecném chápání pedagogické funkce a řada "klasických pedagogů" může mít s přeškolením na tutora distančního vzdělávání objektivní problémy. Naopak praxe vzdělávacích institucí ukazuje, že často se v roli tutora velmi dobře uplatní vyškolení a zainteresovaní odborníci z praxe.[ 17 ]


- 35 -

4.7 Úkoly – stěžejní část E-learningu Stěžejní součástí distančního E-learningového studia jsou samostatné nebo kooperativní úkoly, které vyžadují od studenta vyšší míru přemýšlení a kreativity. Pro potřeby prezenčního studia, kdy elektronické kurzy jsou využívány jako doplněk ke studiu, lze úkoly užít také. Cíle které každý úkol se snaží splnit se mohou velmi zásadně lišit. Zde je uvedeno několik možných cílů. •

naučit studenta hledat různá řešení, aplikovat při řešení určité pojmy, respektovat jisté principy řešení. (navazuje na text studijního článku)

•

ověřit si jaké postoje student při řešení zaujímá

•

zdokonalit studentovi praktické dovednosti [14]

•

naučit studenta odpovědnosti za své řešení

•

vytvořit prostor pro studentovu kreativitu

•

podporovat týmovou práci Jakým způsobem odevzdá student úkol, záleží na tom, jestli má či nemá online

přístup. Pokud ano, student odevzdá úkol přímo do LMS. Pokud ne, může úkol odevzdat například v tištěné podobě. Hodnocení může probíhat slovně či bodově.


- 36 -

5. Zavedení a využití na PEF ČZU Cílem této kapitoly je zjistit aktuální stav panující na PEF ČZU kolem elektronického vzdělávání, zejména projekty zaměřující se na toto téma. Tato část práce má za cíl zjistit jaká je oficiální podpora E-learningu a LMS ze strany univerzitya řípadně navrhnout strukturu Learning management systému určeného přímo pro PEF. Dále ukázat možnost začlenění studentů přímo do tvorby studijních opor.

5.1 Výchozí stav: Tato kapitola mapuje stávající situaci na PEF ČZU, konkrétně se snaží:

Vyhledat systémy nabízející E-learningové kurzy řízené PEF

Vyhledat systémy spravované jednotlivými katedrami

Zjistit jakým způsobem fungují systémy spravované studenty

U těchto systému vyhledat prvky které by se uplatnily při zavádění zastřešeného systému.

V současné době, koncem roku 2006, existují na PEF dva velké projekty financované na základě získaných projektových grantů Evropské unie: 5.1.1 Projekt EVYNA Projekt je zaměřen na odstranění znevýhodnění u žen, které se vrací na trh práce po mateřské nebo rodičovské dovolené. Projekt řeší situaci uvedeným způsobem znevýhodněných žen. Jeho cílem je připravit systém vzdělávacích modulů pro kurzy, pomocí kterých tyto ženy aktualizují svoji odbornost, obnoví pracovní návyky a stanou se pro zaměstnavatele atraktivní. Projekt je zaměřen také na muže, kteří jsou v obdobné situaci jako výše uvedené ženy. [ http://evyna.pef.czu.cz/ ]


- 37 -

o POSTUP ŘEŠENÍ PROJEKTU EVYNA Prvním krokem bylo vyhlášeno výběrové řízení, které hledalo Garanty předem daných osmi oborů. Z přihlášených uchazečů byli vybráni garanti, kteří měli za úkol vytvořit osnovy jednotlivých kapitol svého oboru. Pro tento úkol mohli vytvořit tým, který by spolupracoval. Osnova obsahovala nadpisy kapitol a jejich stručný popis. Zároveň měli vytvořit pilotní kapitolu zpracovanou v textovém editoru, popřípadě přiložili prezentace, tabulky, obrázky a podobně. Takto připravené materiály byly převedeny pomocí automatických nástrojů systému eDoceo do elektronických textů. Takto vytvořený kurz z věcné správnosti zkontroloval garant. Třetím krokem byla oponentura výsledných studijních materiálů vybranými uživateli, zástupci zaměstnavatelů.

o VYHODNOCOVÁNÍ VÝSLEDKŮ KURZŮ EVYNA Celý projekt lze nalézt v online verzi na internetu, tak ho lze získat na disku CD. Autoři stáli před problémem, jak vyhodnotit závěrečné testy na konci kapitol. Vyřešili ho následujícím způsobem. Student může testy neomezeně opakovat. Výsledky testu se ukládají na pevný disk počítače, na kterém je test spuštěn. Pokud student dosáhne 100% správných odpovědí, odešle tento soubor pomocí emailu na zadanou adresu, kde je automaticky vyhodnocen. Poté student dostane osvědčení o absolvování kurzu. V online verzi je výše uvedený postup automatizován. Tento test – zkoušku lze absolvovat pod dohledem na některém kontaktním místě v ČR. Přihlášení na zkoušku se provádí přes internetové stránky projektu. Úspěšným složením této zkoušky lze získat Certifikát, který má vyšší vypovídací hodnotu. Help desk neboli podpora uživatele, je vyřešena pomocí e-mailu a FAQ, nejčastěji pokládaných otázek a odpovědí uveřejněných na internetových stránkách projektu. Využívá se systému eDoceo pro správu a řízení elektronických kurzů.


- 38 -

o HODNOCENÍ VZHLEDEM K VYUŽITÍ NA PEF Cíle projektu a následné postupy řešení nejsou prvoplánovitě určeny pro studenty a pedagogy. Není možné počet probíraných oborů rozšířit ani zvětšit množství probíraných kapitol, proto není vhodný k využití na celofakultní systém.Důvodem je dané projekční zadání a cílová skupina. Postupy a zkušenosti z tohoto projektu by bylo možné využít při tvorbě centrálního systému elektronického vzdělávání. Zajímavým nápadem je veřejná oponentura vytvořených lekcí. Kurzy vytvořené pomocí programu Autor v systému eDoceo, jsou spíše elektronické

texty

než

plnohodnotné

E-learningové

kurzy.

Postrádají

více

multimediálních prvků, nejsou hypertextové.

5.1.2 Projekt VIS V rámci grantu MŠMT nazvaného Vzdělávací informační systémy krátce VIS, jehož garantem je ing. Jarolímek z Katedry informačních a komunikačních technologií, je připravován elektronický kurz pro budoucí autory E-learningových kurzů. Projekt "Vzdělávání a certifikace lektorů pro práci s výukovými informačními systémy - nové metody učení" (VIS) byl zahájen dne 1. 1. 2006, doba realizace je stanovena na 21 měsíců. Hlavním cílem projektu je naučit univerzitní pedagogy a mladé vědecké pracovníky využívat a rozvíjet E-learningové nástroje při výuce vlastních předmětů z různých vědeckých disciplín. Zabezpečení

systému

kvalitního,

uznávaného

a

uplatnitelného

dalšího

vzdělávání bude realizováno vytvořením metodického aparátu dalšího vzdělávání s využitím nástrojů ICT a E-learningu, navržením systému certifikace dalšího vzdělávání a vyškolením cílových skupin. [ http://vis.pef.czu.cz/ ]


- 39 -

o SOUČASNÝ STAV PROJEKTU Cílem projektu je proškolit zájemce na metodiku tvorby E-learnigových kurzů. Zaměřuje se svojí strukturou na tato témata: Problematika E-learningu, Vlastnosti textu v e-kurzu, Struktura distančního online kurzu, HTML jazyk a CSS, JavaScript, Flash a digitální fotografie, Vzdělávací cíle, Testování výsledků výuky, Vlastnictví podkladů a autorské právo, Software v e - learningu a jeho rozdělení, Autor, E-doceo. Tento projekt vytváří tým lidí z různých kateder. Systém je v tuto chvíli je nejvíce využíván doktorandy a pracovníky univerzity.

o HODNOCENÍ VZHLEDEM K VYUŽITÍ NA PEF Tento projekt má „vyprodukovat“ lidi, kteří by měli být schopni samostatně vést tým, který by tvořil jednotlivé E-learningové kurzy. V tomto směru jsou nepostradatelným článkem hierarchie při tvorbě kurzu a jednotlivých cvičení! Tito lidé budou schopni vést jednotlivé kurzy. Jejich role může být Tutor, Autor nebo pedagog. 5.1.3 E-learning na katedrách Elektronické kurzy, elektronické testování, počítače jako zprostředkovatele materiálů ke studiu využívá část kateder fakulty. Objevují se ucelené systémy zprostředkovávající seznam literatury, studijní elektronické texty, diskusní fórum. Tento systém je provozován Katedrou informačního inženýrství (http://kii.pef.czu.cz/ viz 5.1.4). Katedra psychologie poskytuje studentům taktéž výukový modul. Je

zde jak

elektronická výuková opora k předmětům zajišťovaných katedrou psychologie, tak stránky celouniverzitní psychologické poradny. [ http://www.pef.czu.cz/kps ] Studenti ve spolupráci s vyučujícími vytváří vlastní webové stránky pro konkrétní předměty, který zprostředkovává základní studijní materiály a aktuální informace o výuce (např. http://sam.webzdarma.cz/; http://www.mujweb.cz/www/orms/ )


- 40 -

5.1.4 Systém Elvis Systém Elvis elektronický výukový systém katedry informačního inženýrství PEF ČZU v Praze. Obsahuje výukové materiály, umožňuje vzájemnou komunikaci, upozornění na důležité termíny a další. Po zaregistrování si může student zapsat některý z nabízených předmětů. Zapsáním získá studijní materiály a informace o předmětu. Studijní materiály se skládají z elektronických textů uložených ve formátu PDF. Texty obsahují

části

skript,

tutoriály,

dílčí

návody

i

řešené

příklady.

Elvis dále zprostředkovává: •

Diskuze ke kurzu, Online konzultace, Úkoly, Novinky, Vlastní poznámky, Nadcházející události, Zprávy. S jistotou lze tento systém nazvat LMS. Přes rozsáhlost nabízených předmětů je

struktura jednotlivých lekcí jasná a přehledná. Veškeré nabízené nástroje jsou funkční. Elvis z pohledu zavedeného běžícího systému, je ideálním pilotním prostředím pro provoz E-learningových kurzů na PEF. V tuto chvíli zde není správa, která by zajišťovala a monitorovala kurzy, přesto je pro jednoduchou administraci využitelný. Podle zkušeností studentů, kteří s tímto systémem pracují, je využíván hlavně jako zdroj elektronických textů využívaných ke studiu. Elvis nenabízí žádné Elearningové kurzy. [ http://kii.pef.czu.cz/ ]

5.1.5 E-learning v rámci univerzity - Moodle Z oficiálních stránek univerzity i vyjádření zaměstnanců, katedra informačních technologií zkoumá a prakticky zkouší možnosti využívat v prostředí ČZU univerzity Learning management systém Moodle. [ https://moodle.czu.cz/ ]


- 41 -

V současné době je zpřístupněno cca 15 kurzů pro Provozně ekonomickou fakultu s největším zastoupením kurzů pro katedru informačních technologií. Pojmem kurz zde bývá zastřešen konkrétní vyučovaný předmět. V kurzu jsou většinou statické studijní texty v různých formátech, prezentace k přednáškám a podobně. Některé kurzy se také skládají z video nahrávek, statického textu doprovázeného audio komentářem. Dále se zde nacházejí studijní materiály jednotlivých vyučujících. Lze zde najít i práce studentů v různých prezentacích. Tento fakt je důležitým krokem k využití studijních opor studentů, které jsou tvořené přímo za účelem elektronického vzdělávání. Dále je prováděna analýza požadavků jednotlivých kateder Provozně ekonomické fakulty na univerzitní LM systém.

5.1.6 Přehled LMS na ČZU Česká zemědělská univerzita má v současné době nakoupeno 1600 licencí pro provozování LM systému eDoceo od firmy Trask s.r.o. Jedná se o pokročilý systém, který poskytuje celou řadu funkcí pro podporu výukového procesu. Rozlišuje pět uživatelských rolí: kromě studenta a tutora je to administrátor, manažer a pedagog, v němž se spojují možnosti tutora a manažera. Pro tvorbu kurzů má eDoceo aplikaci Autor, která ukládá vytvořené kurzy ve standardních webových formátech a XML. Systému respektuje standardy AICC, takže v něm můžete přehrávat kurzy vytvořené v jiných prostředcích, pokud komunikují pomocí AICC protokolu Již se počítá spíše s využíváním opensource systému Moodle, se kterým experimentuje Katedra informačních technologií. [18] (I) VLASTNÍ LMS

Středisko podpory uživatelů se podílí na vývoji jednoduchého LMS (Learning Management System). Cílem je vytvořit jednoduchý nástroj, který by však byl plně integrován do prostředí stávajících informačních systémů s důrazem na snížení redundance operací a dat.


- 42 -

V současné době je systém složen ze dvou modulů: •

http://div.czu.cz – zkušební provoz, zatím bez kurzů, stále probíhá vývoj

•

http://etext.czu.cz – tento projekt není v provozu[19]

Diagram zobrazuje vývoj jednotlivých LM systémů na ČZU. Prvním systémem byl webCT. Jeho podpora skončila z důvodu nákladnosti jeho provozu. Druhým systémem je DIV, který byl vyvíjen na ČZU. Souběžně s DIVem se vyvíjel Text, systém využívaný na archivaci skript v elektronické podobě. Etext byl využíván hlavně na Agrologické a enviromentální fakultě. Systémy E-doceo a Moodle jsou v současné době provozovány paralelně. Každý z nich má jiné zaměření popsané výše.

Vývoj LMS na ČZU


- 43 -

5.1.7 Vlastní E-learning studentů V nadneseném významu si sami studenti vytvářejí vlastní E-learningové systémy! Tyto systémy mají jeden základní motiv a to je zvládnout studium. Tento motiv by měl být také motivem učitelů. To znamená předávat vědomosti a zkušenosti v smysluplné a zajímavé formě, přístupné pro průměrného studenta. Stává se, že oficiální studijní materiály jsou velmi nebo málo obsáhlé nebo názorné. Nenabízí přípravné testy či otázky, na kterých by si student ověřil své znalosti. Tyto nedostatky studenti vnímají a vytváří si prostředky, které jim studium zpříjemňují. Především se jedná o vlastní zápisy přednášek, výpisy z materiálů, nalezené a zpracované jiné zdroje, sepsané zkouškové otázky, komentáře ke zkouškám a jiné “taháky“. (např. http://nesis.cz www.pefsobe.org a jiné). Velice využívané jsou takzvané konference, které spojují studenty mimo oficiální diskusní fóra. Většinou jsou tvořeny na takzvaných free-mailech, kde doručený mail je přeposlán všem zaregistrovaným studentům. Témata bývají různá, od názoru na zkoušku až po zvaní na různé společenské akce. Hlavním motorem výše zmíněných činností je jejich vlastní chuť, spolupráce a pocit tvorby užitečného pro sebe a spolužáky. Kdyby bylo možné využít této vlastní iniciativy studentů pod záštitou školy, získali bychom model ideálního přístupu ke studiu. Student, který se učí vlastní prací a zároveň vytváří hodnotu a to vše bez nákladů pro školu! Tato myšlenka bude dále vysvětlována v textu.

5.2 Zkušenosti při zavádění E-learningu na vysokých školách Tato kapitola se zabývá postupy a zkušenostmi jiných vysokých škol, jakým způsobem vytvářely systémy pro elektronické vzdělávání. Vysoké školy se snažily začlenit stávající organizační jednotky do vznikajícího systému a využít jejich zkušeností s tímto způsobem studia. Příkladem zavádění E-learningu na vysokou školu může být postup na Slezské univerzitě v Opavě, ČVUT nebo na Masarykově univerzitě v Brně.


- 44 -

5.2.1 Slezská univerzitě v Opavě V akademickém roce 2004/2005 byla na SLU OPF zahájena výuka v tzv. kombinované formě studia, kdy studenti absolvují výuku prostřednictvím počítače a sítě internet s minimální nutností prezenční docházky. Ta je omezena na tři tutoriály za semestr a zkoušku z daného předmětu. Nyní je v tomto studiu zapsáno cca 200 studentů a do budoucna se počítá s počty okolo 300 studentů v tříletém bakalářském studiu na OPF SLU. Pro online výuku je využíván systém CMS Moodle, v němž jev současnosti umístěno cca 60 online kurzů a zaregistrováno zhruba 500 uživatelů. Protože náplň bakalářského studia v E-learningu je shodná rozsahem i časově se souběžně probíhajícím studiem prezenčním, je systém Moodle využíván také studenty z klasického denního studia. Naopak studující kombinované formy mají volně přístupné přednášky a semináře z prezenčního studia. Ústav distančního vzdělávání •

Aktivity k zavedení E-learningu začínají roku 2002 na Katedře informatiky a posléze je na fakultní úrovni položen základ vzniku samostatného Ústavu distančního vzdělávání (ÚDiV). ÚDiV momentálně zaměstnává 7 pracovníků z toho 5 je součástí Oddělení eLearningu. Hlavní náplní práce ÚDiV je technologická a metodická podpora všem účastníkům kombinovaného studia (studentům, tutorům, tvůrcům online kurzů, …).

•

ÚDiV se stará o technické zabezpečení studia; provoz serverů, systému Moodle, napojení na další informační systémy školy a funguje také jako horká linka, pro řešení akutních problémů technického rázu.

•

Další důležitou úlohou Ústavu distančního vzdělávání je metodická podpora tutorů kurzu, kteří se tak mohou věnovat obsahové stránce výuky a nemusí řešit tvorbu elektronických studijních materiálů, apod.

[ http://elearning.opf.slu.cz ]


- 45 -

ÚDiV Oddělení E-learningu

Technické zabezpečení studia

provoz serverů

napojení na další informační systémy školy

systém Moodle

horká linka

...

...

Metodická podpora tutorů kurzu problémy spojené s tvorbou on-line kurzů • Digitalizace dokumentů • Záznam a digitalizace videa a audia • Možnost tvorby fotodokumentace

Konzultace a pomoc při psaní studijních opor Příprava Tutorů

Struktura kompetencí na OPF SLU

5.2.2 E-learning na Masarykově univerzitě v Brně Masarykova univerzita (MU) v Brně se vydala cestou integrace E-learningu do studijního informačního systému. Hlavním důvodem pro tuto volbu byla záruka kvalitního rozvoje systému jako celku a schopnosti rozvoje jednotlivých agend přesně dle potřeb uživatelů i univerzity. Jedním ze zásadních požadavků na E-learning v IS MU bylo, aby E-learningové agendy vyhověly různým pedagogickým přístupům a specifickým potřebám fakult.

V roce 2004 se všechny fakulty univerzity ve spolupráci s ÚVT zapojily do řešení rozvojového projektu „IT a multimediální podpora výuky“. Tento projekt si kladl za cíl podpořit nové technologie ve výuce ve čtyřech souběžných liniích: E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky

- 46 -

•

Rozvoj celouniverzitní infrastruktury a systému podpory studia (Learning Management System, LMS).

•

Další vybavování jednotlivých fakult IT technologií pro práci s multimédii ve výuce.

•

Rozvoj systému nahrávání, zpracování a vystavení přednášek především prezenčního studia.

•

Podpora tvorby a použití nových výukových materiálů na jednotlivých fakultách. První dvě linie rozvíjel a zajišťoval především Ústav výpočetní techniky, třetí

linie byla řešena na Fakultě informatiky ve spolupráci s ÚVT, odpovědnost za poslední bod měly již jednotlivé fakulty, které jej řešily v podstatě samostatně, často v návaznosti na fakultní strategii.

Graficky vyjádřené zajištění jednotlivých činností projektu v roce2004.

Obecným cílem projektu bylo prohloubení mezifakultní součinnosti, zejména v oblasti přípravy a další manipulace s výukovými materiály. Projekt je opět členěn do tří základních oblastí:


- 47 -

•

Metodický a formální rámec.

•

Technologická podpora a vybavení.

•

Tvorba kurzů a souvisejících materiálů. Pro zvýšení kvality svých kurzů využívá MU soutěže. Kdy odměnou za úspěšný

kurz je finanční odměna. Informační systém MU obdržel prestižní ocenění EUNIS ELITE AWARD 2005 za vlastní LMS. [5] [ http://www.ics.muni.cz/elearning/ ]

5.2.3 Implementace LMS na ČVUT v Praze Dle přednášky Ivo Bažanta [14] bylo v roce 2003 vypsáno výběrové řízení na LM systém, které vyhrála společnost Microsoft s produktem Class server.V prvním testování Class server byl nainstalován na virtuální server. Některé části musely být doprogramované, například náhodné vygenerování otázek, možnost vypracovávání testů, časový limit pro testy.

o CELÁ IMPLEMENTACE JE ROZDĚLENA DO TŘÍ FÁZÍ: •

Implementace Class serveru. V této době je již Class server implementován a vyzkoušen

•

Hardwarové zázemí. ČVUT využívá hardwarové uspořádání: 6 serverů. 5 serverů má diskové pole, jeden databázový a souborový server je zálohován.

•

Integrace do Informačního systému univerzity. Informační systém ČVUT je složen z mnoha komponent (finanční systém, administrativní, děkanát, vedení, knihovna, ). Pro LM systém je klíčový modul „Soustředěná správa uživatelů“ neboli „Studium“. Studium ověřuje přístupy do systému nebo do komponenty. Slouží také jako seznam uživatelů.

Data z OSU

jsou předávána v CSV formátu do mezi databáze, odtud jsou

pomocí protokolu ELDA přenášena do Class serveru. Zde se vytvářejí e-directory adresáře. E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky

- 48 -

V Class serveru je možné vytvářet jednotlivé školy a jednotlivé třídy. Z tohoto má důvodu každá fakulta vytvořenu vlastní školu, každá přednáška a každé cvičení je vlastní třída. [ http://www.comtel.cz/ ]

5.3 Zavedení LMS na PEF ČZU V průběhu tvorby této práce bylo zjištěno několik variací LM systémů které jsou na ČZU provozovány. Původní záměr nasadit nový LMS pouze na Provozně ekonomickou fakultu, byl omezen na popsání možností využití fiktivního LMS s ohledem na potřeby studenta z pohledu studenta. Důvodem je zbytečnost nasazovat vlastní LM systém pouze pro potřeby jediné fakulty. Jakým způsobem se zavádí a dále pracuje s elektronickým vzděláváním na ČZU rozebírá v kapitola: Interní projekt „Podpora elektronického vzdělávání na ČZU“ Pokus o vytvoření vlastního Learning management systému, včetně jeho kompletního zajištění se zdá velmi neefektivní. Zkušenosti získané s provozem jiných systému na univerzitě (VIS, Evyna a systémy kateder), lze lépe využít při rozvoji stávajícího univerzitního systému. Tento systém vykazuje znaky kvalitního LM prostředí. Na základě podmínek efektivního E-learningu je dále patrné, že vytvořit tyto podmínky pro všechny studenty v rámci kapacitních možností školy by bylo velmi finančně náročné. Mít pro všechny studenty tutora je totiž prakticky nemožné. Proto se jako řešení nabízí vytvořit dobrovolné kurzy a dobrovolné testy.


- 49 -

5.3.1 Koncepce LMS s dobrovolnými kurzy Tento návrh systému LMS, užívání jeho kurzů a dalších nabízejících se možností se, je tvořen pro ideálního studenta. Zjednodušeně si lze ideálního studenta představit jako osobu zajímající se o studovaný předmět se nejen ve škole na povinných hodinách, která je do tohoto předmětu motivována pedagogem. Student sám vyhledává jiné zdroje, diskutuje nad problémy s jinými studenty a pedagogy. Návrh je pohledem studenta na systém LMS, který mu pomáhá a doplňuje prezenční studium. Pro formulaci je používán přítomný čas, navozující pocit existence navrhovaných služeb systému. Dobrovolné kurzy jsou veškeré kurzy určené pro studenty ať již vytvořené na akademické půdě ČZU nebo jinde. Pedagog doporučí který kurz je vhodný pro studovaný předmět a proto testy v kurzu mají pouze orientační charakter pro studenta. Student kurz či jeho část, využívá jako dodatečný studijní materiál. V LMS se nachází další materiály, opory, odkazy na další zdroje , audio či video prezentace. Důležitou součástí je sekce pro studenty, kam mohou vkládat svá díla. Studentských serverů je na internetu bezpočet a fungují velmi dobře. Proto prvotní podmínkou je, aby tento sdílený prostor byl spravován studenty, jako tomu je například na Vysoké škole ekonomické v Praze. Pro studenty je zásadní částí sekce dobrovolných testů z různých oborů a předmětů. Testy zadávají buď pedagogové nebo sami studenti skrz svého pedagoga. Množství různorodých otázek a ověřených odpovědí může studenta motivovat k většímu samostudiu. Tyto testy by se daly přirovnat ke cvičebnici, v níž student sám vypracovává určité pasáže. Informace pro studenty prezenčního studia ohledně výluky výuky, zadání cvičení, informace o zkoušce a další důležité informace včetně aktuálních informací o dění na fakultě naleznou studenti zde. A to včetně možnosti přidání vzkazů pro ostatní studenty. Propagace mezi studenty a dobré jméno na celé fakultě také přispívá k prestiž a rozvoji systému jako celku. Jeho využití stoupá a tím i počet studentů, kteří přispívají svými materiály. E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky

- 50 -

(I) OKRUHY K ŘEŠENÍ

Ať již ve stávajícím či v nově vznikajícím systému je nutné brát v úvahu okruhy úkolů které s ním souvisejí. Tyto úkoly lze vysledovat při zavádění informačních systémů do institucí. Diagram níže vyjadřuje úkoly, které by neměly být opomenuty při vytváření LMS s dobrovolnými kurzy. Slučuje dílčí úkoly do větších celků, které vyjadřují rozdělení oblastí. Řešit jednotlivé úkoly není účelem tohoto návrhu.

Struktura úkolů při zavádění a provozu LMS


- 51 -

Šestistran vyjadřuje souhrnné úkoly, které lze řešit samostatně. Obdélníky jsou jednotlivé dílčí úkoly. 5.3.2 Interní projekt „Podpora elektronického vzdělávání na

ČZU“ Ze zprávy o činnosti Odboru informačních a komunikačních technologií za rok 2006 [20], vyplývá, že se zabývá projektem „Podpory elektronického vzdělávání na ČZU v Praze“. Tento projekt je největší univerzitní činností vedoucí k využití Elearningu a další technologií. Zároveň si klade nemalé cíle. A již teď jsou známy jeho výsledky i další plánované kroky. Tento dokument nastiňuje jakým směrem se ubírá tento typ vzdělávání na ČZU.

o PRIORITY PROJEKTU: Analýza současných videokonferenčních systémů a příprava návrhu na technické a programové zajištění elektronických konferencí na ČZU.

Zmapování dosavadních E-learningových systémů na ČZU. Analýza E-learningových systémů na partnerských univerzitách. Příprava návrhu na implementaci celouniverzitního systému LMS (Learning Management System).

Návrh na ustavení celouniverzitního pracoviště (oddělení v rámci OIKT), které bude zabezpečovat elektronickou podporu výuky.

Studie na rozvoj ICT v oblasti podpory výuky jazyků. [20] (I) VÝSLEDKY A ZÁVĚRY PROJEKTU ZA ROK 2006:

Hmatatelným výsledkem v závěru roku 2006 je vypracovaná rešerše o současném stavu elektronického (distančního a online) vzdělávání a jeho budoucích pravděpodobných trendech. Seznam literatury a internetových stránek pro případné pozdější upřesnění informací, jako významná součást rešerše. Část rešerše se věnuje aktivitami jako je kontakt s komerční sférou, dodavateli systémů a zařízení pro podporu elektronického vzdělávání, jako jsou LM systémy, videokonferenční zařízení. Nashromážděné a uspořádané podklady a argumenty pro výběr vhodného LMS na univerzitní úrovni. E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky

- 52 -

o IMPLEMENTACE LMS NA ČZU Jako nejvhodnější LMS pro implementaci na ČZU bylo jednoznačně vybráno řešení založené na systému Moodle s podporou volně přístupného autorského nástroje pro tvorbu E-learningových kurzů eXe . [ https://moodle.czu.cz/ ] Implementace by měla proběhnout na univerzitním pracovišti typu OIKT se zajištěním všech standardních technických a administrativních agend (správa, bezpečnost, zálohování apod.). Management integrován s dalšími systémy používanými pro studium (IS Studium, Sylabus, BaDiS, Novell eDirectory aj.). Při implementaci je vhodné využít zkušeností z instalací na partnerských univerzitách v ELLS a dalších pedagogických pracovištích na ČZU či jiných českých univerzit.

o VYTVOŘENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ LMS A VIDEOKONFEREČNÍCH SYSTÉMŮ NA ČZU Pro další rozvoj univerzity v oblasti E-learningu je nutné zhodnotit připravenost školy pro elektronické vzdělávání. Pro důkladnou analýzu je třeba zajistit spolupráci všech kateder a navrhnout nový jednotný diagram organizační struktury z hlediska procesů. Pro zdárnou implementaci LMS je třeba navrhnout způsob proškolení pedagogů, navržení způsobu produkce vznikajících elektronických kurzů a ocenění pedagogů, kteří se budou do této formy výuky zapojovat Dále je nezbytné určit studijní aktivity,předměty a programy, které jsou vhodné pro elektronické vzdělávání. Z výše uvedených úkolů jasně vyplývá nutnost zřízení univerzitního pracoviště, které bude některé kroky samo realizovat a na dalších krocích spolupracovat s příslušnými útvary odpovědnými za pedagogický proces na ČZU. Takové pracoviště během realizace tohoto projektu vzniklo jako „Středisko podpory elektronického vzdělávání“ na OIKT


- 53 -

Výňatky i závěr z této zprávy zní velmi pozitivně pro budoucí vývoj elektronického vzdělávání na ČZU v Praze. Kroky které jsou nutné k jeho rozvoji, jsou velmi konkrétní, jakožto i dané cíle. I přes tyto snahy nelze srovnávat ČZU například s Masarykovou univerzitou či jinými vysokými školami, kde jsou v této oblasti podstatně dále.

5.4 Tvorba studijních opor studenty Využít kreativního potenciálu studentů lze ve prospěch všech. Tato část vysvětluje jakým způsobem lze studenty zařadit do tvorby studijních opor či částí Elearningových kurzů. Na smyšleném předmětu i postupu je demonstrován „geniální“ nápad, jak prakticky využít práce studentů. Tento nápad není původním nápadem autora tohoto textu, ale člověka profesně se zabývajícího tvorbou kurzů pro soukromou společnost. Student je nedílnou součástí univerzity, dal by se charakterizovat jako konzument znalostí, vědomostí a dovedností. Přesto i on se může zapojit do procesu učení někoho jiného, tento postup je zpracován dále. 5.4.1 Jednoduchý postup Myšlenka zapojení studenta pro procesu tvorby je v zásadě jednoduchá. Skládá se z několika kroků.

Příklad požadavku studentů na E-learningový doplněk ke studiu


- 54 -

Postup zpracování požadavku na E-laerningový doplněk ke studiu

1. Důležitý je prvotní výběr témat, která se budou řešit. Příkladem lze uvést: Studenti prvních až třetích ročníků mající konkrétní problém s určitou látkou požádají o její realizování pomocí E-learningu. Jde to zejména o dynamické děje, které se jen velmi těžko popisují ve skriptech. Úkoly by měly pokrývat konkrétní dílčí problém a ne nahrazovat celé kapitoly skript. Tyto své požadavky předají garantovi předmětu zabývající mu se tvorbou kurzu. Příklady požadavků:

Výpočet náročné úlohy pomocí matematického vzorce Převod hodnot v Karnafově mapě. Citlivost pravých stran v optimalizaci lineárních úloh. Dantzigův obvod a hledání nejkratší cesty. Volání služby Fork v OS Unix. Převod mezi binární a hexadecimální soustavou. a další 2. Garant smyšleného předmětu „Kreativní tvorba“ na začátku semestru shromáždí veškeré žádosti studentů. Cílem tohoto předmětu je využití počítače pro publikování a tvorbu ve specializovaných softwarech. Těmito softwary mohou být Corel Draw, Adobe Photoshop, či Macromedia Flash, které se již při výuce využívají. Shromážděné žádosti jsou nabídnuty studentům nebo týmům studentů, kteří si jednu vyberou a v rámci své semestrální práce zpracují.


- 55 -

Studenti, kteří si vybírají téma, musí svému tématu rozumět, pokud ne, látku si doplní a látku si ji tak připomenout. Pokud tvoří materiál pro jiné obory, než sami měli, zkontaktují se s autorem požadavku a s jeho pomocí vytvoří obsahovou část. Výstupem této práce je samozřejmě dokumentace a soubor ve formátu určený pro LMS univerzity. Soubor obsahuje samotnou E-learnigovou oporu, v rozsahu několika obrazovek. Důležitým prvkem musí být animace ztvárňující dynamické děje, které se nedají na papíře ztvárnit a poté jednotlivé kroky opakovat. 3. Na hodnocení takovéto činnosti lze pohlížet z několika úhlů. •

Za prvé po stránce kreativní. Hodnotí se prezenční schopnost, grafická dovednost, užívání správných postupů a podobně.

•

Za druhé lze hodnotit věcnou obsahovou stránku, je-li obsah správný. Neobsahuje-li chyby.

•

Za třetí hodnocení po stránce přínosu pro studenty a dokázal-li naplnit očekávání hodnotného materiálu. 4. Zveřejnění těchto materiálů, lze provádět postupně. Zveřejnit je jako

neověřený materiál pro studenty v LMS. Po zpřístupnění zkontroluje obsahovou správnost osoba, která jej dále doporučí studentům příslušného předmětu a opět materiály zveřejní v LMS. Obsahovou správnost také mohou posoudit studenti studujícího předmětu a svým „známkováním“ ho doporučit.

5.4.2 Přínos Taková tvorba studijních opor je přínosná pro studenty i pro univerzitu. To jakým způsobem studenti vyhledávají, pracují s informacemi a spolupracují, je rozhodující i pro jejich

další vývoj. Tato práce procvičuje jejich samostatnost a

schopnost pracovat s lidmi i technikou. Nemalý význam má i zkušenost samotné tvorby E-learnigového materiálu. Každá zveřejněná opora je zveřejněna včetně jejich autorů, kteří mohou získat jakousi prestiž.


- 56 -

Tento princip tvorby je přínosem v tom, že jednotlivé studijní opory jsou tvořeny s využitím stávajících možností univerzity, kdy učebny jsou vybaveny dostačující technikou i softwarem. Kvalifikované pedagogy v oblasti tvorby animací má fakulta také. Předměty blížící se smyšlenému předmětu „Kreativní tvorba“ existují. Jsou to například „Prezentační techniky“ pro obor Informatika ve 3. ročníku na PEF. Jelikož vytvořený materiál se zabývá pouze malou částí problému ukazuje jeho přímé řešení, není třeba dohledu z pedagogické stránky. A to hlavně z důvodu toho, že autoři jsou zároveň studenti, kteří intuitivně vědí které postupy jim ve studiu pomáhají. Příkladem jsou osobní studijní materiály, ve formě barevných poznámek, „táháčků“, zajímavých www stránek,a proto se lze domnívat, že jimi vytvořené Elearningové studijní opory budou mít stejnou a lepší úroveň. Tyto opory mohou doplňovat celé kurzy. Lze je vložit do fungujícího LMS na univerzitě a tím zároveň podpořit povědomí o něm. Proto není potřeba investic do zavedení této metody nebo ne tak velkých investic v porovnání s tvorbou celých kurzů.

5.5 Jiné zdroje kurzů Kurzy lze získat i jiným způsobem než vytvořit je vlastními silami. Další zmíněnou možností je vytvořit je pomocí studentů, jako alternativa vlastních sil a prostředků. Firmy zabývající se tvorbou E-learningem vytvoří za nemalý honorář velmi dobré a graficky vydařené kurzy. Přesto stále existuje další možnost jak získat kvalitní kurzy za nevelké finanční prostředky. Těmito možnostmi jsou myšleny kurzy, které jsou hrazeny z různých veřejných grantů. Granty jsou většinou poskytovány pro rozvoj celé nebo dílčí části společnosti a to i pro tvorbu e-kurzů. Projekt VIS vytvořený na ČZU, je také vytvořený na základě grantu, proto ho může zdarma využít veřejnost. Granty využívají školy, neziskové organizace i jiné instituce k tvorbě různých E-learnigových kurzů. Lze zjistit kdo využívá těchto grantů a za jakých podmínek, lze také využít jeho práce i pro studenty na ČZU.


- 57 -

Příkladem zájmu o veřejné využití E-learningu je sdružení CESNET. Tvorba portálu elearning.cesnet.cz se datuje od roku 2002, za účelem vyšší informovanosti nejen akademické veřejnosti působící v oblasti distančního vzdělávání a E-learning. Portál je vytvářen především pro segment vysokoškolských a univerzitních institucí v ČR, kterým je také nabídnuta možnost participace na obsahové náplni portálu. [ http://elearning.cesnet.cz ] Příklad web portálů zabývající se vzděláváním:

Eurochance - Jazykové kurzy pro zrakově postižené http://eurochance.brailcom.org/index

Vzdělávací program Evropské unie SOCRATES II http://web.socrates.cz/

Centre for Modern Education http://www.cfme.net/index.asp

Oficiální web Státní informační politiky ve vzdělávání provozovaný Ministerstvem školství http://www.e-gram.cz/Informacni_gamotnost.htm

Web pro základní a střední školy s online kurzy http://www.ceskaskola.cz/Soubory/

Distanční studijní kurzy, vytvořené v rámci programu PHARE http://www.csvs.cz/knihovna/ncdiv/studijni_kurzy_ncdiv.html


- 58 -

6. Závěr E-learning na vysoké škole může být součástí studijních opor prezenčního studia, které jsou pro studenty velmi efektivní. Původním záměrem této práce bylo zjištění a vypracovaní ideálního postupu nasazení E-learningu na Provozně ekonomické fakultě České zemědělské univerzity v Praze. Postup měl být zaměřen na nasazení LMS s využitím zkušeností a prostředků již běžících systémů a projektů. Překvapujícím zjištěním byl počet těchto projektů zaměřených na různé uživatele od žen po mateřské dovolené až po lektory v informačních systémech. Překvapením pro studenty může být běžící systém Moodle provozovaný na univerzitní úrovni, který není do prezenčního studia zapojen. Přesto v něm lze najít zajímavé materiály i studentské práce! Z oficiálních zdrojů je také zřejmé, že je do budoucna s jeho využitím a rozvojem počítáno. S ohledem na tato fakta autor v práci nevytváří nový Learning management (LM) systém, současný stav zkoumá. Autor navrhuje nové funkce LMS, které jsou pro studenty prezenčního studia doplňkem k tomuto studiu. A to s důrazem na dobrovolné kurzy, testy, další funkce. Závěrem zkoumání je, že univerzita již má potřebnou infrastrukturu, zkušenosti a lidi kteří tento typ vzdělávání jsou schopni dále rozvíjet. Osvětluje jakým způsobem pracovat s se studijními oporami pro studenty prezenčního studia a jak tyto kurzy získat. Důležitým naplnění cíle je popsání způsobu zapojení studentů do tvorby Elearningových studijních opor pro prezenční studium. Tento způsob může být pro univerzitu velmi lákavý z hlediska finanční nenáročnosti a rychlosti tvorby studijních opor. Autor také upozorňuje na možnost získaní kurzů, které byly tvořeny z různých dotací a grantů. Přesto je elektronické vzdělávání na ČZU oproti jiným velkým vysokým školám málo podporovaný. Autor se zaměřuje na vysvětlení E-learningu jako nového přístupu ke studiu, využívá k tomu názorných příkladů a protikladů oproti klasickým studijným prostředkům – hlavně skriptům. Vyzdvihuje jaké jsou hlavní výhody a upozorňuje na nevýhody v tomto způsobu učení. Snaží se upozornit na důležité body při tvorbě kurzů.


- 59 -

7. Seznam použité literatury 1

Historie e-learningu v České republice (autor:Hana Stříteská)

http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/2003p/xstrites.htm z ledna 2007 2

E-LEARNING JAKO SOUČÁST UNIVERZITNÍHO INFORMAČNÍHO SYSTÉMU (autor: Ing.Milan

Šorm) https://akela.mendelu.cz/~hanac/papers/elearning_hradec2002.pdf 3

Přeloženo z Wikipedie.com

http://en.wikipedia.org/wiki/E-learning z 17.1.2007 4

Wikipedie,otevřená encyklopedie

http://cs.wikipedia.org/wiki/ELearning z 15.2.2007 5 Zkušenosti vyučujících s e-learningem na MU (autor: Masarykova univerzita) http://is.muni.cz/elportal/zkusenosti z 29.1. 2007 6 E-learning moderní forma vzdělávání (autor:Mgr. Richard Kolibač) http://virtualni.osu.cz/elearning/1.kapitola.html 7

Wikipedie

http://cs.wikipedia.org/wiki/Learning_Management_System z února 2007 8

LCMS a LMS, vývoj kurzů, (autor:Jan Pejša, Kontis )

http://www.e-learn.cz/soubory/LMS_LCMS.pdf z března 2007 9 Ella CZ (autor: Společnost pro elektronické vzdělávání ) http://www.ella.cz/ -slovník pojmů z února 2007 10

Mixování tradičního přístupu s novými technikami pro zvýšení efektivity E-learningu (autor:Pavel Zídek) http://www.e-learn.cz/soubory/blendingapproaches.pdf z února 2007 11

E-learning moderní forma vzdělávání (autor: Mgr. Richard Kolibač)

http://virtualni.osu.cz/elearning/0.kapitola.html z února 2007 http://www.edoceo.cz/elearning 12 Co je e-learning? (autor: edoceo.cz) http://www.edoceo.cz/elearning z února 2007 13 Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na technických vysokých školách (autor:RNDr. Helena Zlámalová, CSc.)


- 60 -

http://icosym.cvut.cz/telel/zlamalova.html z března 2007 14

Video záznam přednášky „Autorské nástroje při tvorbě on - line kurzu“ (autor:Jana Vejvodová)

http://www.video.muni.cz/ z únor 2007 15 Standardy pro e-learning Edoceo Standardy e-Learning ( autor: Trask solutions s.r.o.) http://www.edoceo.cz/elearning/standards.jsp z února 2007 16

Standardy e-Learning (autor: Kontis s.r.o.)

http://www.e-learn.cz/uvod_standardy.asp z února 2007 17

Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na

technických vysokých školách (autor:RNDr. Helena Zlámalová, CSc.) http://icosym.cvut.cz/telel/zlamalova.html z března 2007 18

OIKT - LMS systémy (autor: OIKT ČZU)

http://www.oikt.czu.cz/?r=1689 z března 2007, 19

OIKT - e-Learning (autor: OIKT ČZU)

http://www.oikt.czu.cz/?r=94 z března 2007 20 Zpráva o činnosti OIKT v roce 2006 (autor: Odbor informačních a komunikačních technologií na ČZU) http://www.oikt.czu.cz/?r=2956 z března 2007


- 61 -

1. Přílohy Typografie výukových elektronických textů (Tomáš Staudek)


- 62 -

20


- 63 -

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

Recommend Documents