ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE
Fakulta provozně ekonomická Obor PROVOZ A EKONOMIKA
Teze k diplomové práci
„Statistická analýza vývoje spotřeby potravin a výdajů za potraviny v ČR a ve vybraných zemích“
Diplomovou práci zpracovala: Bc. Eva Kubíčková Vedoucí diplomové práce: Doc. Ing. Libuše Svatošová, CSc. Praha, 2003
Úvod a cíl Spotřeba potravin je pro člověka od nedávna jednou ze základních životních potřeb. Touto cestou přijímá živiny a potřebnou energii, kterou dále využívá pro stavbu svého těla. Příjem potravin by však měl odpovídat každodennímu režimu člověka. Výše přijatého množství potravin je tedy z tohoto hlediska u každého člověka velice relativní. Kvalita a kvantita potravin jsou dva ze základních faktorů, které mohou ovlivnit životní stav (tedy jeho kvalitu), ale především i délku života. Úroveň stravovacích návyků v každé zemi je dána úrovní ekonomiky, demografií, zvyklostmi obyvatel, ale také i zemědělskou výrobou. Ta ovlivňuje výživu nejen absolutním objemem, ale také svou strukturou. Určuje jak kvantitativní, tak kvalitativní charakter spotřeby potravin. Úroveň výživy obyvatelstva je tedy jedním ze základních ukazatelů životní úrovně. Z ekonomického hlediska je důležité uvědomit si, že potraviny jsou statkem nezbytným, což znamená, že uspokojení jejich potřeby je nutností lidského života. Poptávka po potravinách je tedy velice málo pružná. S rostoucí cenou potravin jejich poptávané množství klesá jen velmi málo, spíše vůbec. Poptávka po potravinách je také velice málo příjmově pružná. Při rostoucích příjmech obyvatel se snižuje podíl výdajů za potraviny (a opačně). Je to způsobeno tzv. fyziologickým stropem spotřeby potravin. Cílem práce je rozbor vývoje výdajů a spotřeby potravin v České republice a ve vybraných zemích v letech 1990 – 2001. Analýza vývoje výdajů umožňuje porovnat změnu struktury peněžních jednotek vydaných za potraviny v posledních deseti letech. Zjistit jaké jsou rozdíly ve výdajích jednotlivých sociálních skupin sledovaných Statistikou rodinných účtů. Analýza spotřeby potravin podává přehled o vývoji spotřeby jednotlivých druhů potravin. Je zde analyzován i vývoj nejdůležitějšího faktoru, který má vliv jak na výdaje, tak na spotřebu, tedy vývoj spotřebitelských cen. Jedním z cílů práce je také analýza závislosti mezi vybranými kvalitativními znaky, které se týkají výdajů a spotřeby potravin, prostřednictvím dotazníku zpracovaného pomocí programu STATISTIKA. Podkladový materiál Informace a data použitá v diplomové práci byla získána ze zdrojů Českého statistického úřadu (ČSÚ), který provádí sledování spotřeby potravin pomocí Statistiky rodinných účtů (u jednotlivých domácností), Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky (VÚZE) a na základě statistického zpracování a setřídění údajů, které byly získány pomocí dotazníku zhotoveného pro 200 respondentů. 1
Vývoj výdajů obyvatelstva za potraviny Příjmy a výdaje jsou jednou z nejdůležitějších částí statistického pozorování. Posuzují se podle statistiky rodinných účtů, která zkoumá příjmy a výdaje jednotlivých skupin obyvatelstva za různé druhy zboží a služeb. Je však nutné uvědomit si, že v průběhu sledovaných let dochází ke změnám jak jednotlivých skupin obyvatelstva, tak druhů zboží a služeb. Jednotlivé výdajové položky jsou od roku 1999 členěny podle klasifikace CZ-COICOP – „Klasifikace individuální spotřeby domácností podle účelu“. U všech sociálních skupin se průběh křivek znázorňujících vývoj výdajů za potraviny, nápoje a veřejné stravování v letech 1990 – 2001 od sebe zásadně neliší a má do značné míry trvalý charakter. Odlišná je však výše hodnot, které protínají. To je způsobeno nejen různou příjmovou úrovní, ale v některých případech i odlišným způsobem bydlení, životním stylem a demografickým složením domácností důchodců a ekonomicky aktivních osob. Peněžní výdaje po roce 1989 ovlivnila, stejně jako peněžní příjmy, především cenová liberalizace zahájená v roce 1991 a následný prudký růst spotřebitelských cen. Peněžní příjmy, na nichž jsou závislé peněžní výdaje rostly (zvláště v prvních letech po liberalizaci) pomaleji než ceny, jejich reálná hodnota klesala a důsledkem byl útlum spotřeby. Pokles reálných příjmů se zastavil zhruba v roce 1994. Čistá peněžní vydání na osobu během let 1990 – 1998 vzrostla u všech sociálních skupin téměř na dvojnásobek V roce 1999 však klesly v úhrnu domácností výdaje na výživu oproti stejnému období roku 1998 o 0,7 - 2,2 %, což bylo do značné míry ovlivněno poklesem cen potravin a nápojů v tomto období. Tento vývoj lze považovat za příznivý. Od roku 1999 celkové výdaje na výživu opět rostou. V hospodářsky vyspělejších zemích Evropy podíl výdajů za potraviny, nápoje a tabák nepřekračuje hranici 20 % z celkových výdajů. V Nizozemsku, Rakousku a Německu se dokonce pohybuje kolem 15 %. V zemích střední a východní Evropy (ZSVE) se jedná, s výjimkou ČR, o podíly v rozsahu 31,8 % (Slovinsko) až 58 % (Rumunsko). Z uvedených dat lze odvodit závěr, že ZSVE zbývá ještě značný prostor na cestě k dosažení úrovně ekonomického rozvoje srovnatelného s hospodářsky vyspělými zeměmi. Daná struktura spotřebitelských výdajů jednoznačně potvrzuje, že výkonnostní parametry agrárního sektoru těchto zemí nepostačují ve srovnání s okolními vyspělými zeměmi a připomíná naléhavost úkolu přiblížit se do okamžiku vstupu co nejvíce výdajové struktuře vyspělých zemí, kde váha zemědělství sehrává podstatně menší úlohu.
2
Vývoj spotřeby potravin Do roku 1989 byla spotřeba potravin charakterizována hmotným růstem spotřeby potravin živočišného původu a některých energeticky bohatých rostlinných zdrojů. Naopak nízká byla spotřeba ryb, luštěnin, ovoce a zeleniny. Z hlediska výživy to bylo negativní. Od roku 1990 dochází ve spotřebě potravin ke značným kvalitativním a kvantitativním změnám. Dlouhodobý trend růstu spotřeby potravin živočišného původu se zastavil a jejich spotřeba klesá. Ke zlomu ve spotřebě potravin došlo především v závislosti na ekonomických změnách, zejména na zvýšení spotřebitelských cen, daných odstraněním záporné daně z obratu. K dalším významným vlivům na spotřebu potravin patří realizace ekonomické reformy v roce 1991, zejména liberalizace spotřebitelských cen. Došlo k podstatnému snížení hmotné spotřeby i ke změnám ve struktuře jednotlivých potravinových skupin. Mezi potraviny, u nichž byl podstatný pokles spotřeby patřilo máslo, ryby, hovězí maso, mléko a mléčné výrobky. Naopak se poměrně výrazně zvýšila spotřeba zeleniny a ovoce. Deset let vývoje spotřeby potravin zaznamenal posun jedné generace spotřebitelů, jedné generace potravin a přechod od netržního hospodářství k tržnímu, kde soupeří sortiment našich a světových výrobců potravin. Spotřeba potravin v Evropě je ovlivňována značným množstvím faktorů, jejichž význam se mění v průběhu času a prostoru velice rychle. Spotřebu potravin v zemích Evropské unie je možné charakterizovat čtyřmi hlavními trendy: poklesem podílu výdajů za potraviny na celkových výdajích, determinovanou úrovní celkového objemu spotřeby potravin, změnou struktury spotřeby potravin a zvýšením podílu potravin spotřebovaných mimo domov. Celková spotřeba potravin v pětiletém období (v letech 1991 - 1996) v EU vzrostla o necelé 2 % a stejný růst byl charakteristický i pro roky 1996 - 2001. Vývoj spotřebitelských cen Jedním z hlavních ekonomických činitelů, který ovlivňuje množství výdajů za potraviny a následně i jejich spotřebu, je vývoj spotřebitelských cen. Indexy spotřebitelských cen jsou hlavním produktem statistiky spotřebitelských cen. V roce 1995 došlo k zásadním změnám v metodice sledování a výpočtů indexů spotřebitelských cen zboží a služeb. Důvodem těchto změn byl zvláště požadavek na vyšší míru mezinárodní kompatibility na základě metodických doporučení Eurostatu. V průběhu sledovaných let cenová hladina potravinářského zboží (potravin, nápojů a tabáku) v ČR s různými výkyvy rostla. V zemích EU ceny potravin také rostly. Tempo růstu však bylo velice pozvolné. Tato situace je jasným potvrzením, že segment trhu s potravinami 3
je v těchto zemích stabilizován s pozitivním vlivem na národní ekonomiky. Vývoj cen potravin v budoucnu je dnes velice těžké odhadnout. Cena bude jistě záviset na vývoji míry inflace, na rostoucí či klesající nabídce a poptávce, ale také na mnoha dalších skutečnostech, jako je například předpokládaný vstup České republiky do Evropské unie. V tomto případě by se České republice ještě více otevřel světový a především evropský trh, což by mělo jistě vliv na vývoj tuzemských cen. V posledních letech dochází ke stabilizaci cenové hladiny, mohou však nastat neočekávané události, jako jsou například závažná onemocnění zvířat, neúroda, sucho, nebo naopak záplavy (kterých jsme byli přítomni v roce 1998 a 2002), které tento vývoj mohou změnit. Analýza výdajů a spotřeby potravin s využitím dotazníku Struktura výdajů, nákupů a spotřeby jednotlivých druhů potravin byla analyzována na základě zpracovaných a setříděných údajů, získaných pomocí dotazníku. Dotazník obsahuje 35 otázek, na které odpovědělo 200 respondentů. Jednotlivé údaje byly setříděny do tabulky a pomocí programu Microsoft Excel byla zjištěna jejich absolutní a relativní četnost. Pro větší přehlednost byly výsledky četností některých otázek vyjádřeny i graficky pomocí výsečových grafů. Relativní četnost je uváděna v procentech jako součást grafu. Jelikož se jedná o znaky kvalitativní, a to jak alternativní, které mají pouze dvě obměny, tak množné, které nabývají více než dvou obměn, byla pro zjištění závislosti využita i asociace a kontingence pomocí programu STATISTIKA 6.0. Po vyhodnocení závislosti vybraných pěti párů kvalitativních znaků je možné říci, že mezi čtyřmi páry kvalitativních znaků byla zjištěna statisticky významná závislost. Těsnost této závislosti byla změřena pomocí koeficientů asociace a kontingence. Závislost byla zjištěna mezi těmito páry znaků: Myslíte si, že dnes vydáváte za potraviny více než dříve? X Nakupujete dnes více potravin na den než dříve?, Dodržujete racionální způsob výživy? X Jsou ve Vašem denním jídelníčku zastoupeny ovoce a zelenina?, Jaké je Vaše zaměstnání? X Jíte pravidelně? a Jste při nákupu potravin ovlivněni reklamou? X Dáváte přednost vlastně osvědčeným výrobkům nebo rádi ochutnáváte potraviny nové, i za předpokladu, že jsou dražší? Statisticky významná závislost nebyla zjištěna mezi těmito kvalitativními znaky: Dodržujete racionální způsob výživy? X Jaké tuky kupujete?
4
Seznam použité literatury 1. ADAMEC, Č. a kol. Správná výživa – součást ochrany zdraví. Praha: Společnost pro racionální výživu, 1990. 2. ASKEGAARD, S. - MADSEN, T. K. European Food Cultures. MAPP, 1995. 3. ČERVENKA, J. Jakost a zpeněžování zemědělských komodit. Praha: CREDIT, 2000. Skriptum ČZU. 4. ČERVENKA, J. - SAMEK, M. Potravinářské zbožíznalství. Praha: CREDIT, 1999. Skriptum ČZU. 5. GRACIA, A. Food Consumption in the European Union: Main Determinants and Country Differences. Příspěvek na 71. semináři EAAE. Zaragoza, 2001. 6. HEJDA, S. a kol. Kuchařka pro začátečníky. Praha: AVICENUM, 1984. 7. HENSON, S. Food safety and the european consumer. Příspěvek na 71. semináři EAAE. Zaragoza, 2001. 8. HES, A. a kol. Obchodní nauka. Praha: CREDIT, 1999. Skriptum ČZU. 9. KREJČÍ, J. - ŠTIKOVÁ, O. Vývoj změn ve spotřebitelské poptávce po potravinách. Praha: VÚZE, 1994 – 1997. 10. MACHÁČEK, O. a kol. Statistika II. Praha: VŠZ, 1986. Skriptum. 11. MURGOVÁ, R. Hospodyňkám od A do Z. Ostrava: Profil, 1990. 12. PRÁŠILOVÁ, Marie. Předdiplomní statistický seminář vybrané texty. Praha: CREDIT, 2002. Skriptum ČZU. 13. Statistická ročenka 1991 – 2002. Praha: Český statistický úřad, Scientia, 1991 – 2002. 14. Statistika rodinných účtů 1. díl – Příjmy, vydání a spotřeba domácností za roky 1990 – 2000. Praha: Český statistický úřad, Edice – Česká statistika, 1991 – 2001. 15. ŠTIKOVÁ, Olga, a kol. Spotřeba potravin a predikce vývoje poptávky po potravinářském zboží. Praha: VÚZE, 1994 – 1997. 16. ŠTIKOVÁ, Olga – SEKAVOVÁ, Helena – MRHÁLKOVÁ, Ilona. Výživa a spotřeba potravin v číslech. Praha: VÚZE, 2002. 17. Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 1995 „Zelená zpráva“. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, Agrospoj, 1995. 18. Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2001 „Zelená zpráva“. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, Agrospoj, 2001.
5
