ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ

TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI: ANALÝZA DANĚ Z PŘIDANÉ HODNOTY PŘI DOVOZU A VÝVOZU

Vedoucí diplomové práce: Ing. Marta Šulcová-Seidlová Autor: Lenka Formanová

Praha  2003

1. Úvod Pro svou diplomovou práci jsem si zvolila téma “Analýza daně z přidané hodnoty při dovozu a vývozu” s cílem vypracovat přehlednou analýzu DPH při dovozu a vývozu, věnovat se jednotlivým daňovým dokladům, daňovým přiznáním a zajištění rizika u daňových úniků, která by mohla sloužit jako pomůcka pro usnadnění orientace a získání základního přehledu o této problematice např. pro začínající podnikatele či zaměstnance firem. V dnešní době se daň z přidané hodnoty stává neoddělitelnou součástí téměr všech finančních operací, stále více podnikatelských subjektů obchoduje se zahraničím.

S tímto rozvojem

podnikatelské činnosti a hospodářské kriminality v našem státě vzrůstá i potřeba neustále novelizovat daňové zákony s cílem předcházet neoprávněnému krácení daňové povinnosti daňovým únikům.

Časté změny však znamenají pro podnikatele nutnost věnovat maximální

pozornost veškerým právním úpravám, neboť každé pochybení má za následek postih ze strany finančních úřadů. Proto je nutné, aby měl každý zajištěn přístup k informacím o dani z přidané hodnoty a jejím uplatnění při dovozu a vývozu zboží či služeb do zahraničí.

2. Analýza daně z přidané hodnoty Část, souhrnně nazvaná jako “Analýza daně z přidané hodnoty”, obsahuje analýzu daňových dokladů, dovozu, vývozu a daňových přiznání. Daňové doklady jsou rozděleny na daňové doklady používané v tuzemsku a v zahraničí. Pozornost je věnována zejména zákonným náležitostem, způsobům a účelům, k jakým se tyto doklady používají. Součástí přehledů jsou i vypracované vzory daňových dokladů. Daňové doklady při uplatňování zdanitelných příjmů v tuzemsku: ¾ běžný daňový doklad ¾ zjednodušený daňový doklad ¾ opravný daňový doklad ¾ doklad o použití ¾ splátkový kalendář ¾ doklad o zaplacení ¾ daňový dobropis a vrubopis Daňové doklady při uplatňování zdanitelných plnění ve vztahu k zahraničí: ¾ písemné celní prohlášení u dovozu zboží ¾ písemné celní prohlášení u vývozu zboží

2

¾ doklad o zaplacení nebo písemná smlouva o úhradě služeb, potvrzená zahraniční osobou, v jejíž prospěch se uskutečňuje zdanitelné plnění ¾ přepravní doklad u mezinárodní přepravy ¾ doklad o zaplacení nebo písemná smlouva při poskytování služeb, souvisejících s mezinárodní přepravou, potvrzená tím, kdo přepravu uskutečňuje Další kapitola je věnována problematice dovozu a vývozu, je zde uveden princip zdaňování zboží při dovozu a vývozu, vysvětleny postupy při celním řízení i příklady, uvádějící výpočty DPH v různých situacích. Dovoz Uplatňování DPH při dovozu zboží je upraveno v § 43 zákona o DPH. Předmětem daně při dovozu je všechno dovážené zboží, kromě dováženého zboží od daně osvobozeného. Dani podléhá: a) zboží z dovozu b) české zboží, které je plátcem daně umístěno ve svobodném celním skladu nebo svobodném celním pásmu, není vyvezeno do zahraničí a je původním nebo novým vlastníkem v nezměněném stavu vráceno zpět do tuzemska c) české zboží, které je umístěno ve svobodném celním skladu nebo svobodném celním pásmu, prošlo zpracovatelskými organizacemi, není vyvezeno do zahraničí a je původním nebo novým vlastníkem ve změněném stavu vráceno zpět do tuzemska. Celní režimy Dovážené zboží je vždy propouštěno do některého z celních režimů, který navrhuje dovozce celnímu úřadu, jejichž smyslem je vyjádření účelu, pro který je zboží dováženo. Proto, aby plátce byl schopen posoudit konkrétní případy dovozu zboží, je nutné znát náplň jednotlivých celních režimů. Podstatné režimy pro uplatňování DPH: ¾ volný oběh ¾ uskladňování v celních skladech ¾ aktivní zušlechťovací styk ¾ přepracování pod celním dohledem ¾ dočasné použití ¾ tranzit ¾ pasivní zušlechťovací styk

3

Výpočet daně u dovozu zboží Do základu pro výpočet daně z přidané hodnoty se zahrnuje vše, co vstupuje do základu pro výpočet cla. Kromě toho se do základu daně zahrnuje samotné clo a další platby související s dovozem zboží, a pokud zboží podléhá spotřební dani, pak i tato daň. Ze součtu vyjmenovaných složek se počítá DPH podle příslušné sazby daně.

Vývoz V § 45 zákona o DPH je upraveno uplatnění DPH u režimu vývoz. Vyvážet můžeme jak zboží tak i služby. Vývoz zboží je osvobozen od povinnosti uplatnit daň z přidané hodnoty. Od povinnosti uplatnit daň na výstupu je osvobozeno české zboží, které má být vyvezeno do zahraničí a je propuštěno do celního režimu vývozu. Vývoz služeb je dle zákona o DPH považován za uskutečněné zdanitelné plnění, ale od povinnosti uplatnit daň je osvobozen. Aby jakákoli služba mohla být zdanitelným plněním, musí být vždy místem plnění tuzemsko. Daňové přiznání Další část se zabývá daňovými přiznáními, a to v rozdělení na daňové přiznání řádné, opravné a dodatečné, uvedeny jsou i způsoby jejich použití. Novinkou v této oblasti je nyní možnost podání daňového přiznání na finanční úřad v elektronické podobě.

3. Zajištění rizika daňových úniků Daňový únik je nejčastěji zkoumanou kapitolou daňového práva ze strany odborníků z praxe, teoretiků a pravidelně i novinářů. Daňový únik se tak stává vedlejším produktem příliš propracovaného daňového mechanismu. Obzvláště výrazně to platí pro DPH. Podvody s daní z přidané hodnoty v ČR podle nedávno zveřejněné zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu ročně stojí státní pokladnu 20 až 30 miliard. Studiem analýzy daně z přidané hodnoty jsem zjistila, že stále existují možnosti jak uskutečnit daňové úniky v této oblasti. Tato část je zaměřena na zjištění možných příčin daňových úniků u DPH, se kterými se v současnosti setkáváme. Největší problémy doprovázejí především dovoz zboží, ale i tuzemský obchodní styk. •

nadměrné odpočty – příčina daňových úniků

Firmy si záměrně opatřují faktury za neexistující zboží či služby, a tím si zvyšují nárok na odpočet daně z přidané hodnoty. V tomto případě finanční úřad prakticky nemá možnost takovou

4

skutečnost zjistit. Myslím si, že tyto nedostatky by se mohly odstranit zavedením povinnosti, kdy by firma měla nárok na vrácení nadměrného odpočtu od určité výše pouze tehdy, pokud by doložila doklad o zaplacení plátcem daně na výstupu. •

daňové úniky při dovozu zboží

Základem pro vyměření cla a následně i daně z přidané hodnoty je celní hodnota, která je stanovována podle přesných pravidel uvedených v celním zákoně. Celní hodnota zboží představuje další riziko, na jehož základě může docházet k daňovým únikům. Hodnota zboží doložená fakturou je záměrně snižována tak, aby byl základ pro výpočet cla a daně z přidané hodnoty co nejnižší. Jako příklad mohu uvést případy, kdy dovozce tvrdil, že dováží trička pořízená za 5 Kč – a z těch pak platil clo a DPH. Toto je klasický celní únik, protože jak víme, nové tričko za 5 Kč si v žádné zemi nekoupíme. Těmto celním únikům je však možno předejít tím, že bude zaveden katalog celních hodnot, na jejichž základě budou moci celníci ověřovat, zda-li cena uvedená deklarantem na celním prohlášení odpovídá realitě. Nejzávažnějším způsobem jak provést daňový únik, je deklarování jiného zboží než je skutečně dováženo, nebo nepřihlášení dováženého zboží vůbec. Poslední zmíněný způsob už je ovšem nazýván pašováním a setkáváme se s ním zejména u dovozu lihovin či tabákových výrobků, které jsou zatížené spotřební daní. V této části mohu jmenovat případ, kdy byly dováženy koberce z Belgie do České Republiky, přiznané množství na celním prohlášení bylo ovšem o 1000 koberců nižší než skutečnost v hodnotě přesahující 2 mil. korun. Celníci při namátkové kontrole nesrovnalost objevili a zabránili celnímu úniku ve výši 200 tisíc korun a daňovému úniku přes 500 tisíc korun. Toto je jeden z případů, kdy byl daňový únik objeven, ale je daleko více případů, kdy docházelo k únikům řádově v miliardách korun, a to v souvislosti s dovozem lehkých topných olejů. Podstata těchto úniků, ke kterým docházelo nejen v naší republice, ale v celé střední a východní Evropě, byla deklarace dovozu lehkého topného oleje, který byl osvobozen od spotřební daně a podléhal nižší dani z přidané hodnoty. Poté byly cisterny prodávány různým firmám a v tuto dobu byly doklady změněny na motorovou naftu, která pak byla prodávána na čerpacích stanicích za standardní cenu. Tyto velké kauzy nelegálních daňových podvodů zůstaly i nadále zcela neobjasněny a soudní jednání stále probíhají.

4. Diskuse a závěr V diskusi jsem se věnovala zhodnocení problematiky daně z přidané hodnoty, a zejména možností zajištění rizika daňových úniků. Jak je patrné z kapitoly věnované zajištění rizika daňových úniků a uvedených případů, současná legislativní úprava daně z přidané hodnoty, umožňuje provádět daňové úniky, které mohou ročně stát připravit o desítky miliard ročně. S tímto problémem se

5

nepotýká jen náš stát, ale i jiné země a úplně odstranit se ho nepodaří. Myslím si ale, že je možné riziko výskytu daňových úniků alespoň snížit na minimum. K tomu bude potřeba nejen změnit platnou legislativu, ale také přístup státních úředníků tak, aby nad podobnými aktivitami nezavíraly oči nebo je dokonce nepodporovaly. Vždyť na mnohých daňových únicích se podílejí právě celní úředníci, kteří spolupracují za poskytnutou úplatu. Pokud budou existovat zákony, které umožní postihovat daňové úniky s daleko větší razancí než je tomu dosud např. uplatnění vyšších trestů či zvýšení pokut, nebude se již nikomu vyplácet podvádět stát. V závěru jsem zmínila problémy, které souvisí s budoucím vstupem České Republiky do Evropské Unie. Česká Republika před svým vstupem musí splnit mnoho podmínek, mezi něž patří i slučitelnost s daňovým systémem Evropské Unie. Tyto změny však nelze provést okamžitě, ale vyžadují naopak řadu postupných kroků. I když již došlo k výrazným pokrokům, stále existují nevyřešené oblasti daňového systému.

6