ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta provozně ekonomická Podnikání a administrativa Katedra obchodu a financí

TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Téma:

Vedoucí diplomové práce: Ing. Aleš Hes, CSc Autor: Jitka Melcrová  Školní rok: 2003

Obecným veřejnoprávním předpisem, který upravuje základní podmínky podnikání fyzických a právnických osob, je zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon upravuje podnikání v oblasti výroby, obchodu a poskytování služeb i samostatnou výdělečnou činnost fyzických osob v těchto oblastech. Výjimku tvoří pouze činnosti, které jsou z režimu živnostenského zákona vyloučeny a jejichž provozování je ve většině případů upraveno zvláštními právními předpisy. V současné době je soukromé podnikání poměrně rozsáhlou oblastí a je obsaženo v četných vzájemně souvisejících právních předpisech. Živnostenské podnikání je pak jednou z forem podnikatelské činnosti a jeho právní úprava předpokládá realizaci řady právních vztahů. Pro právní režim oprávnění k živnostenskému podnikání jsou rozhodující vtahy mezi státem a fyzickými nebo právnickými osobami – podnikateli. Svým charakterem se jedná o vztahy veřejnoprávní povahy uskutečňované v režimu živnostenské správy. Živnostenský zákon se stal během posledních deseti let, stejně jako mnohé jiné právní předpisy, nedílnou součástí našeho života. Nejedná se o osamocený právní předpis, velmi úzce souvisí nejen s předpisy v něm citovanými, ale především s obchodním zákoníkem a správním řádem. Jeho principem je v zásadě umožnit vstup do podnikání každému, kdo splní podmínky stanovené zákonem. Jeho režimu podléhá většina podnikatelských aktivit, vyloučeny jsou jen činnosti vyžadující zvláštní odbornou způsobilost, jako je činnost advokátů, daňových poradců, auditorů, lékařů a další činnosti v režimu zvláštních předpisů, jako je např. činnost bank, spořitelen, pojišťoven apod. Během své platnosti byl živnostenský zákon přímo i nepřímo několikrát novelizován. Zásadní změnu představovala novela zákona č. 286/1995 Sb., která podstatně usnadnila vstup do živnostenského podnikání, pokusila se vyřešit podnikání průmyslových podniků a upřesnit podmínky podnikání zahraničních osob.

-1-

Uvedená novela živnostenského zákona sice nezměnila jeho koncepci z roku 1991, ale celkově liberalizovala podmínky živnostenského podnikání, především z hlediska požadované odborné způsobilosti pro provozování živnosti. Významnou změnou byla i úprava pravidel podnikání zahraničních osob, která ve srovnání s právní úpravou v jiných zemích je značně liberální. Zahraniční podnikatelé nemusí splňovat žádné mimořádné podmínky a mohou v podstatě provozovat živnost za stejných podmínek jako osoby české. Za tuzemskou osobu je považována každá osoba, která má na území České republiky sídlo nebo zde má trvalý pobyt. Fyzické osoby, které podmínku trvalého pobytu nesplňují, se tak dostávají do režimu zahraniční osoby. Dne 1. března 2000 nabyla účinnosti další rozsáhlá novela živnostenského zákona pod č. 356/1999 Sb. Jedná se o poměrně velkou přímou novelu živnostenského zákona, která provedla některé podstatné změny nejen v obecné textové části zákona, ale i v jeho jednotlivých přílohách. Změny v soustavě živnostenských úřadů byly provedeny zákonem č. 320/2002 Sb., který navazuje na předchozí předpisy vztahující se k reformě veřejné správy. Celkový počet živnostenských úřadů se od 1. ledna 2003 na jedné straně snížil, ale na straně druhé se jejich kompetence koncentrují vždy do jednoho místně a věcně příslušného živnostenského úřadu. Pro podnikatelskou veřejnost tato změna znamená zjednodušení vyřizování záležitostí vztahujících se k živnostenským úřadům. Potřeba změn nebyla vyvolána jen rozvojem podnikání, ale i nutností stanovit přesnější a někdy i přísnější kritéria pro vstup do podnikání a provozování živnosti a snaha přiblížit se právní úpravou podnikání v České republice podmínkám, které jsou pro tuto oblast lidské činnosti stanoveny v zemích Evropské unie. Zčásti se tohoto cíle dosáhlo poslední velkou novelou přijatou zákonem č. 356/1999 Sb. V současné době probíhají práce na harmonizaci našich právních norem s normami Evropské unie a na vyhodnocování dopadů našeho předpokládaného vstupu do unie. Úplná harmonizace práva České republiky s právem Společenství vyžaduje zcela novou koncepci právní úpravy a její rozdílnost nelze odstranit pouhou novelou stávající -2-

právní úpravy. Úplná kompatibilita s právem EU může být dosažena až přijetím nové právní úpravy v oblasti podnikání, se kterou se počítá v blízké budoucnosti. Cílem diplomové práce je zhodnocení aplikačních schopností zákona č. 455/1991 Sb. a jeho novel, upravujícím živnostenské podnikání v ČR a jeho uplatnění v praxi, a současně zhodnocení podmínek pro vstup do podnikání zahraničním osobám, které splní předpoklady stanovené právní úpravou podnikání ČR . Dílčími cíli práce jsou: •

analýza podmínek pro podnikání zahraničních osob,

•

analýza procesu úpravy živnostenského podnikání dle komunitárního práva Evropské unie. K hlavním metodám, které jsou při zpracování diplomové práce a při jejím řešení

používány patří: porovnávající a srovnávající prosté metody, analýza zjištěných skutečností a syntéza získaných poznatků z jednotlivých analýz. Literární přehled zahrnuje podmínky podnikání v ČR a EU, z důvodu možného vstupu ČR do Evropské unie a právní úpravu v EU. Vlastním řešením diplomové práce je

zhodnocení podmínek živnostenského

podnikání v ČR z hlediska zahraničních fyzických osob, a to nejenom ze států Evropské unie, ale i z ostatních nečlenských států. V úvodu jsou zmíněny obecné podmínky pro provozování živnosti zahraniční fyzickou osobou a na závěr uveden návrh přiblížení ČR k EU. Literatura, která byla v souvislosti s vypracováním diplomové práce prostudována, je uvedena v přehledu literatury. Hlavními prameny, podle kterých se podmínky provozování živnosti řídí, jsou poslední znění živnostenského zákona č. 455/1991 Sb. a obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. Vzhledem k danému rozsahu práce nebylo možné zmapovat všechny podmínky živnostenského podnikání v České republice, ale pouze část, která se přímo týká podnikání zahraničních fyzických osob na našem území.

-3-

K integraci do EU dnes neexistuje žádná jiná alternativa, máme-li dosáhnout zvýšení životní úrovně obyvatelstva. Příprava na náš vstup do EU sice může přinést specifická vydání, ale také kultivaci právního prostředí, zkvalitnění činnosti soudů a státní správy. Racionální využití fondů z EU přispěje k odstraňování rozdílů mezi regiony v ČR i k těsnější evropské regionální a přeshraniční spolupráci. Vstup do EU pak umožní urychlení růstu konkurenceschopné části české ekonomiky. O tom jak se bude situace vyvíjet po našem případném přijetí do EU, rozhodneme především mi sami. Čím lépe totiž budeme na vstup do EU připraveni, tím lépe se vyrovnáme s prostřední, do kterého se dostaneme. Vstup do Evropské unie si vyžádá nutné institucionální zajištění a zkvalitnění činnosti všech orgánů státní správy. V rámci programů, které Evropská unie nabízí, je velice důležité zvýšit konkurenceschopnost podniků, které chtějí v silném ekonomickém prostředí EU obstát. Z výzkumů, které jsou prováděny řadou agentur z oblasti výzkumu veřejného mínění vyplývá, že více než 4/5 obyvatel souhlasí se vstupem ČR do EU. V současnosti je již 30% firem ovlivněno ve své činnosti právě kontakty se zeměmi EU a blížícím se datem vstupu do EU.

-4-