ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA OBOR: PROVOZ A EKONOMIE

TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI NA TÉMA: Statistická analýza životní úrovně mladých rodin Ústeckého kraje

Vedoucí diplomové práce: Ing. Marie Prášilová, CSc. ©2003

Zuzana Kubšová

1. ÚVOD Události listopadu roku 1989 se v České republice staly počátkem poměrně hlubokých společenských přeměn. Zaniklo totalitní uspořádání společnosti, otevřely se hranice, nastaly ekonomické reformy, návazně vznikly sociální nerovnosti a změnilo se myšlení lidí. Obzvláště mladým lidem přinesla devadesátá léta širší možnosti uplatnění a seberealizace, možnosti cestování, možnosti studia a práce v zahraničí. Důsledky politického převratu se proto v nemalé míře promítly i do demografického chování české společnosti, především pak mladé generace. Založení rodiny už není všemi mladými lidmi vnímáno jako nejvyšší životní hodnota, ale naprosto přirozeně se dostává do konfliktu s potřebou budování kariéry a uplatnění se v jiných sférách, které jsou v dnešní době mladými lidmi považovány za perspektivnější. Proti založení rodiny nepůsobí jen široká nabídka nových příležitostí, ale také faktory ekonomické. Těmito faktory jsou v prvé řadě neustálý růst životních nákladů, růst nákladů na děti a na jejich vzdělání, nedostatečná podpora mladých rodin s dětmi a také finanční nedostupnost bydlení. Je proto pochopitelné, že si mladí lidé své životní kroky - uzavření manželství a pořízení dětí – pečlivě rozmýšlejí a plánují. Důsledkem tohoto je skutečnost, že stále více mladých lidí se sňatkem nepospíchá a jeho uzavření odkládá do věku vyššího. V posledním desetiletí byl proto zaznamenán nejen prudký pokles sňatečnosti, ale bohužel i porodnosti. Porodnost je v současné době tak nízká, že v České republice dochází k poklesu počtu obyvatel.

2. ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ Životní úroveň je představována jako úroveň materiálního blahobytu jednotlivce nebo domácnosti. V ekonomické analýze se životní úroveň obyčejně poměřuje množstvím spotřebovávaných statků a služeb, včetně volného času. Stejná úroveň spotřeby obecně nereprezentuje stejnou životní úroveň domácností, které se nacházejí v odlišných podmínkách. Velká domácnost musí spotřebovávat více než malá domácnost, pokud obě mají dosahovat stejné životní úrovně. V odborné literatuře bývá životní úroveň často vytěsňována kategorií kvalita života, kdy jedinec zvažuje, jaký bude jeho standard. Jestli vyšší, díky enormní spotřebě, s níž ale souvisí devastace životního prostředí, nebo naopak nižší, pokud některé potřeby ve snaze souladu člověka s přírodou omezí. Na zhodnocení a statistické vyjádření životní úrovně, životních podmínek, způsobu a kvality života společnosti se zaměřuje sociální statistika.

2

3. SOCIÁLNÍ STATISTIKA Sociální statistika číselně zobrazuje a analyzuje hromadné společenské jevy a procesy. Přihlíží ke klíčovým vazbám sociálního života na ekonomickou a ekologickou oblast. Sociální statistika se člení na deset podskupin. Nejvíce údajů získává ze sčítání lidu, domů a bytů a dále z neúplných výběrových šetření, z mikrocenzů a ze šetření dotazníkových.

4. CHARAKTERISTIKA DEMOGRAFICKÉHO CHOVÁNÍ PO ROCE 1989 V dnešní době stále více mladých lidí odkládá uzavření sňatku do pozdějšího věku, než tomu bylo před listopadem roku 1989. Průměrný věk nevěst i ženichů v době prvního sňatku tak stále roste. Za poslední desetiletí se průměrný věk nevěst zvýšil o čtyři roky, u svobodných ženichů o 3,6 roku. V současnosti se ženy poprvé vdávají ve svých téměř šestadvaceti letech. Muži, kteří poprvé vstupují do svazku manželského, jsou v průměru o dva roky starší, než jejich partnerky. Velmi rychle se snižuje podíl vdaných žen a ženatých mužů v nejmladší generaci. Podíl vdaných žen ve věku 20-24 let poklesl v devadesátých letech ze šedesáti procent na procent třicet, zatímco podíl svobodných žen se téměř zdvojnásobil. Dosáhl šedesáti osmi procent. Podíl svobodných mužů ve věku 20-29 let se ve stejném období zvýšil o dvacet procent, na procent šedesát sedm.

5. CHARAKTERISTIKA ÚSTECKÉHO KRAJE K 31.12.2001 žilo v Ústeckém kraji na rozloze 5 335 přesně

825 939 obyvatel.

V průběhu roku 2001 se v Ústeckém kraji narodilo 7 905 dětí. Ve stejném období zemřelo 8 825 obyvatel. V roce 2001 bylo uzavřeno 4 411 sňatků a rozvedeno 3 267 manželství. Průměrná hrubá měsíční mzda činila ke 31.12.2001 na fyzickou osobu 13 425,-Kč. Nejvyšší průměrná hrubá měsíční mzda na fyzické osoby byla zaznamenána ve stejném období v okrese Most (15 123,-Kč), nejnižší v okrese Louny (11 945,-Kč). V porovnání s celorepublikovým průměrem je průměrná hrubá měsíční mzda Ústeckého kraje o 1217,-Kč nižší. Ústecký kraj vykazuje nejen jednu z nejnižších úrovní příjmů fyzických osob v České republice, ale dlouhodobě také jednu z nejvyšších měr nezaměstnanosti. Tato míra činila na konci roku 2001 téměř 16%, přičemž nejvyšší vykazoval okres Most (21,66) a nejnižší okres Litoměřice (11,94%).

3

6. DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ MLADÝCH RODIN ÚSTECKÉHO KRAJE V období od září do prosince roku 2002 proběhlo na území Ústeckého kraje dotazníkové šetření. Respondenty tohoto šetření byly jen mladé manželské páry jakožto představitelé mladých rodin. Stanovenými kritérii výběru byl právě rodinný stav účastníků šetření a věk člena rodiny, který má v rodině rozhodující slovo. Znamená to, že dotazovanými byly vždy manželé a že muž nebyl starším pětatřiceti let. Skutečnost, že za podstatné kritérium výběru byl pokládán právě věk muže vychází z tradice české rodiny, kdy právě otec je pokládán za hlavu rodiny. Kritéria výběru šetřených rodin vycházela z definice mladé rodiny užité v knize Češi na prahu nového tisíciletí. Respondenti byli při dotazníkovém šetření dotazováni přímo tazatelem, který jejich odpovědi ihned zaznamenával. Ke zpracování a následné statistické analýze bylo tak na začátku roku 2003 poskytnuto 121 plně a řádně vyplněných

dotazníků.

Získané

údaje

byly

vyhodnocovány

jednostupňovým

a

dvoustupňovým tříděním znaků, pomocí relativních četností a kontingenčních tabulek za využití programů MS Excel 2000 a SAS System for Windows V 8.

7. ZÁVĚR Podle výsledků statistické analýzy dat získaných vlastním dotazníkovým šetřením se průměrná mladá rodina Ústeckého kraje jeví jako rodina průměrně situovaná, která se svým příjmem vychází dobře. Stejně tak jako průměrná rodina České republiky, pořizuje si i průměrná rodina Ústeckého kraje jednoho či dva potomky. Nejvyšší položkou rodinného rozpočtu jsou u většiny šetřených rodin výdaje za potraviny. Více než polovina mladých rodin vydává za stravu měsíčně až čtyřicet procent svého čistého měsíčního příjmu. Dalšími významnými položkami rodinného rozpočtu jsou výdaje na bydlení a ošacení. Výše uvedených základních výdajů ovlivňuje výši úspor mladé rodiny. Na základě výše svých úspor pak rodiny rozhodují, kolik peněz měsíčně investují do kultury či ročně do rodinných dovolených. V průměru mladá Ústecká rodina vydává měsíčně za kulturu do pěti set korun českých, co se týče výdajů za dovolené, jejich průměrnou výši nelze jednoznačně určit. Tyto výdaje jsou více než výdaje za kulturu závislé na výši čistého ročního rodinného příjmu. Z uvedeného šetření je zřejmé, jak se tyto výdaje proporcionálně zvyšují od nejnižších po nejvyšší příjmové kategorie v rámci této diplomové práce vymezené.

4

Průměrná mladá rodina žijící v Ústeckém kraji vlastní automobil. Jeho hodnota ovšem není nijak vysoká, pohybuje se u většiny dotázaných rodin do osmdesáti tisíc korun českých. Stejně tak jako u nákupu automobilu, rozhodují se manželé při koupi ostatního spotřebního zboží o realizaci nákupu především na základě ceny zboží, na výrobci jim tolik nezáleží, původ zboží jim nepřijde tak podstatným. Co se týče pohledu na svět, zdá se, že mladé páry Ústeckého kraje jsou plné optimizmu a věří, že se jim vede lépe, než by tomu bylo před rokem 1989. Tento názor sdílí padesát sedm procent dotázaných mladých rodin. Dvacet procent si není tak úplně jisto, stejně vysoký je pak podíl těch, kteří si myslí, že by se jim před rokem 1989 lépe vedlo. Většina mladých manželských párů Ústeckého kraje není bohužel spokojena s úrovní sociální pomoci českého státu mladým rodinám. Jsou převážně toho názoru, že český stát pomáhá mladým rodinám velmi málo. I přesto je ovšem z provedeného dotazníkového šetření patrný pozitivní pohled na svět a víra v lepší budoucnost. Hodnocené odpovědi působí optimističtěji než odpovědi respondentů šetření provedeného v rámci šetření podkladů bakalářské práce z období od ledna do února roku 2001. V porovnání se začátky svého rodinného života a začátky rodinného života svých rodičů, přiklánějí se současní mladí manželé k názoru, že se mají lépe. Z výsledků dotazníkového šetření podkladů této diplomové práce vyplývá, že průměrná mladá rodina Ústeckého kraje je svou životní úrovní v podstatě spokojena. Pro většinu

mladých rodin je návrat do doby před politickým převratem listopadu 1989

nepřipustitelným. Tento pohled mladých lidí je pro budoucí vývoj České republiky velmi důležitým. Tyto výsledky vlastního dotazníkového šetření byly porovnávány s výsledky šetření prováděných v letech 1993, 1997 a 2001 Sociologickým ústavem Akademie věd České republiky. Hodnocena byla ze všech poskytnutých dotazníků otázka, ve které byli respondenti dotazováni, jak vnímají životní úroveň své domácnosti. Jelikož lidé hodnotí svou životní úroveň na základě svých příjmů, byly odpovědi respondentů na tuto otázku srovnávány právě s odpověďmi respondentů Ústeckého kraje na otázku, jak vycházejí se svým čistým měsíčním příjmem. Výsledky srovnávaných šetření jsou téměř shodné. Je proto možné konstatovat, že výsledky dotazníkového šetření uskutečněného v posledním čtvrtletí roku 2002 v Ústeckém kraji jsou srovnatelné s výsledky šetření Sociologického ústavu provedeném v rámci celé České republiky.

5

6