Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta životního prostředí Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb., zákona č. 163/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb. a zákona č. 216/2007 Sb.
PLÁN OBLASTI POVODÍ OHŘE A DOLNÍHO LABE
červen 2009
Náležitosti vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví 1. Obsah a cíle koncepce, její vztah k jiným koncepcím. ....................................................... 3 2. Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území a jeho pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce............................................................. 6 3. Charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být provedením koncepce významně zasaženy.............................................................................. 61 4. Veškeré současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro koncepci, zejména vztahující se k oblastem se zvláštním významem pro životní prostředí (např. oblasti vyžadující ochranu podle zvláštních právních předpisů)......................................................................................... 61 5. Cíle ochrany životního prostředí stanovené na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní úrovni, které mají vztah ke koncepci a způsob, jak byly tyto cíle vzaty v úvahu během její přípravy, zejména při porovnání variantních řešení............................................................................................... 89 6. Závažné vlivy (včetně sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, pozitivních a negativních vlivů) navrhovaných variant koncepce na životní prostředí................................................................................................... 96 7. Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí vyplývajících z provedení koncepce ............................................................................................................... 108 8. Výčet důvodů pro výběr zkoumaných variant a popis, jak bylo posuzování provedeno, včetně případných problémů při shromažďování požadovaných údajů (např. technické nedostatky nebo nedostatečné know-how).......................................................................................................... 113 9. Stanovení monitorovacích ukazatelů (indikátorů) vlivu koncepce na životní prostředí........................................................................................................................ 114 10. Popis plánovaných opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjištěných při provádění koncepce. ......................................... 114 11. Stanovení indikátorů (kritérií) pro výběr projektu. ............................................................ 115 12. Vlivy koncepce na veřejné zdraví. ..................................................................................... 117 13. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů. ...................................................................... 124 14. Souhrnné vypořádání vyjádření obdržených ke koncepci z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. .............................................................................. 127 15. Závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska ke koncepci. ............................................ 137
2
1. Obsah a cíle koncepce, její vztah k jiným koncepcím. V České republice má plánování v oblasti vod dlouholetou tradici. Hlavní rámec jednotné politiky České republiky v oblasti vod představuje Plán hlavních povodí České republiky pro období 2007 - 2012. Plán hlavních povodí České republiky stanoví rámcové cíle v uvedených oblastech, hlavní principy a zásady státní politiky k prosazování vytyčených cílů. K jejich dosažení navrhuje rámcové programy opatření, při současné harmonizaci veřejných a zohlednění sociálních a ekonomických souvislostí. Plánování v oblasti vod je soustavná koncepční činnost, jejímž cílem je vymezit a vzájemně harmonizovat veřejné zájmy v oblastech ochrany vod jako složky životního prostředí, trvale udržitelného užívání vodních zdrojů a hospodaření s vodami pro zajištění požadavků na vodohospodářské služby, zejména pro zásobování pitnou vodou a konečně ochrany před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod. Pořizovatelem Plánu hlavích povodí České republiky je Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí, dotčenými ústředními správními úřady a krajskými úřady. Plán hlavních povodí České republiky je zpracován pro tři hlavní povodí – povodí Labe, povodí Moravy včetně dalších přítoků Dunaje a povodí Odry. Plány oblastí povodí, které přímo vychází z Plánu hlavních povodí České republiky, pořizují správci povodí podle své působnosti ve spolupráci s příslušnými krajskými úřady a ve spolupráci s ústředními vodoprávními úřady pro 8 oblastí povodí vymezených vyhláškou č. 292/2002 Sb. Pořizovatelem Plánu oblasti povodí Ohře a dolního Labe je Povodí Ohře, státní podnik ve spolupráci s krajskými úřady Středočeského, Plzeňského, Karlovarského, Ústeckého a Libereckého kraje. Plán oblasti povodí Ohře a dolního Labe se zpracovává ve třech etapách (přípravné práce, návrh Plánu oblasti povodí, konečný návrh plánu oblasti povodí) a nejpozději každých 6 let ode dne jeho prvního schválení se přezkoumává a aktualizuje. Zároveň Plán oblasti povodí Ohře a dolního Labe podléhá posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona 100/2001 Sb. Návrh Plánu oblasti povodí Ohře a dolního Labe je sestaven pro první šestileté plánovací období na léta 2010 až 2015. Základními pracovními jednotkami Plánu oblasti povodí Ohře a dolního Labe jsou vodní útvary vymezené jak pro vody povrchové, tak i pro vody podzemní. Plán oblasti povodí Ohře a dolního Labe stanoví pro tyto vodní útvary konkrétní cíle na základě rámcových cílů a rámcových programů opatření PHP ČR, potřeb a zjištěného stavu povrchových a podzemních vod, potřeb užívání těchto vod a program opatření, které jsou nutné k dosažení konkrétních cílů. Plán oblasti povodí Ohře a dolní Labe je členěn v souladu s přílohou č. 2 vyhlášky č. 142/2005 Sb. o plánování v oblasti vod. Každá část Plánu oblasti povodí Ohře a dolního Labe obsahuje textovou část, tabulkovou část a část grafickou. Kapitoly C a D obsahují navíc speciální část – listy opatření. Nedílnou součástí Plánu oblasti povodí Ohře a dolního Labe jsou schválené dokumenty zpracované v rámci I. etapy Přípravné práce – časový plán a harmonogram prací pro zpracování Plánu oblasti povodí Ohře a dolního Labe a Předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami zjištěných v oblasti povodí Ohře a dolního Labe, včetně výchozího vymezení silně ovlivněných vodních útvarů a výchozích návrhů zvláštních cílů ochrany vod.
Cíle stanovené v Plánu oblasti povodí Ohře a dolní Labe k ochraně vod jako složky životního prostředí vychází především z Plánu oblasti povodí České republiky (PHP), z předpisů EU, zejména Rámcové směrnice. Environmentální cíle jsou definovány jednak v Rámcové směrnici a zároveň v PHP následovně: • zamezení zhoršení stavu všech útvarů povrchových vod, • zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod (s výjimkou umělých a silně ovlivněných vodních útvarů) a dosažení jejich dobrého stavu, • zajištění ochrany a zlepšení stavu všech umělých a silně ovlivněných vodních útvarů a dosažení jejich dobrého ekologického potenciálu a dobrého chemického stavu, • cílené snížení znečištění nebezpečnými látkami, nutriety a organickými látkami, tj. zastavení nebo postupné odstranění emisí těchto látek a zabránění jejich vnosu z plošných zdrojů, • zamezení nebo omezení vstupů znečišťujících látek do podzemních vod a zamezení zhoršení stavu všech vodních útvarů těchto vod, • zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů podzemních vod a zajištění vyváženého stavu mezi odběry podzemní vody a jejím doplňováním a dosažení dobrého stavu těchto vod, • odvrácení jakéhokoliv významného a trvajícího vzestupného trendu koncentrace nebezpečných, zvlášť nebezpečných látek a jiných závadných látek jako důsledků dopadů lidské činnosti, za účelem snížení znečištění podzemních vod, • sledování vývoje stavu a zásob podzemních vod a možnosti jejich využití. Dalším cílem respektující závěry jednání Mezinárodní komise pro ochranu Labe k Předběžnému přehledu významných problémů nakládání s vodami zjištěných v mezinárodní oblasti povodí Labe, je: •
významné snížení eutrofizace Severního moře, postupnou redukcí znečištění povrchových vod živinami (dusík, fosfor) v mezinárodní oblasti povodí Labe
Cíle ochrany před negativními dopady extrémních hydrologických situací a pro zlepšování vodního režimu krajiny jsou formulovány takto: •
snížit počet povodněmi ohrožených obyvatel a omezit ohrožení majetku, kulturních a historických hodnot při prioritním uplatňování principu prevence. Pro ochranu před negativními účinky sucha - postupně se přizpůsobit předpokládané změně klimatu.
Ke zpracování Plánu oblasti povodí Ohře a dolní Labe byly použity mapové podklady ze zdrojů pořizovatele, materiály dostupné na webových stránkách ústředních správních úřadů a krajů - územní plány velkých územních celků (ÚP VÚC), programy rozvoje krajů, plány rozvoje vodovodů a kanalizací krajů a koncepční dokumenty jako jsou územní energetické koncepce a další materiály, které lze uplatnit ve vztahu k plánům oblasti povodí. A dále materiály doplňující problematiku plánování v oblasti vod, které byly vytvořeny zpracovatelem Plánu oblasti povodí Ohře a dolní Labe. Národní úroveň: Plán hlavních povodí České republiky (2007) Strategie udržitelného rozvoje ČR (2004) Státní politika životního prostředí ČR (2004-2010) Koncepce agrární politiky ČR pro období po vstupu do EU (2004-2013) Koncepce vodohospodářské politiky MZe po vstupu do EU (2004-2010)
4
Operační program Rozvoje venkova a multifunkčního zemědělství (2004-2006) Akční plán výstavby rybích přechodů (1999) Horizontální plán rozvoje venkova ČR na období 2004-2006 – Agroenviromentální opatření Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR Zdraví pro všechny v 21. století a zněj odvozené krajské programy „Zdraví 21“ Státní surovinová politika (2004) Státní energetická koncepce (2004) Národní rozvojový plán ČR (2004-2006) Národní rozvojový plán ČR (2007-2013) Program rozvoje venkova (2007-2013) Operační program Životního prostředí (2007-2013) Operační program Rybářství (2007-2013) Strategie ochrany klimatického systému Země v ČR (1999) Akční program zdraví a životní prostředí České republiky (1998) Národní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie pro roky 2006-2009 Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti (2005) Dopravní politika ČR (2005-2013) Strategie hospodářského růstu ČR na léta 2005-2013 Strategie ochrany před povodněmi pro území České republiky (2003) Národní lesnický program pro období do roku 2013 (2008) Regionální úroveň: Povodňový plán Libereckého kraje Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Libereckého kraje Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje Povodňový plán Středočeského kraje Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje Plán rozvoje vodovodů a kanalizací pro území Středočeského kraje Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Středočeského kraje Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje Povodňový plán Plzeňského kraje Plán odpadového hospodářství Plzeňského kraje Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Plzeňského kraje Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Plzeňského kraje Koncepce ochrany přírody a krajiny Plzeňského kraje Povodňový plán Karlovarského kraje Plán odpadového hospodářství Karlovarského kraje Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Karlovarského kraje Koncepce ochrany přírody a krajiny Karlovarského kraje Povodňový plán Ústeckého kraje Plán odpadového hospodářství Ústeckého kraje Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Ústeckého kraje Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Ústeckého kraje Koncepce ochrany přírody a krajiny Ústeckého kraje
5
2. Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území a jeho pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce. Území oblasti povodí Ohře a dolního Labe leží v severozápadní části ČR a statutárně se dotýkají Karlovarského, Ústeckého, Libereckého, ale i Středočeského kraje a okrajově Plzeňského kraje. Popis složek životního prostředí v oblastí povodí Ohře a dolního Labe vychází z dílčích stavů životního prostředí významně zastoupených krajů.
Ovzduší Emise V pojetí zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých zákonů (zákon o ochraně ovzduší), v platném změní, dělíme zdroje znečišťování ovzduší na stacionární (zvláště velké, velké, střední a malé) a mobilní. Zvláště velké, velké a střední zdroje jsou sledovány jako bodové zdroje jednotlivě, malé zdroje plošně na úrovni obcí, mobilní zdroje liniově a plošně na úrovni krajů. Údaje o emisích znečišťujících látek a další technické údaje o zdrojích znečištění ovzduší jsou evidovány v databázích REZZO (Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší). Významně jsou sledována množství emisí základních znečišťujích látek, a to emise TZL, SO2, NOx, CO, VOC – těkavé organické látky a NH3 (tabulka č.1), v pohledu emisních stropů. Tabulka č. 1 Emise hlavních znečišťujících látek v České republice podle vybraných krajů 2006 (REZZO 1-4) ** TZL [t/rok]
SO2 [t/rok]
NOx [t/rok]
CO [t/rok]
VOC* [t/rok]
NH3* [t/rok]
Středočeský
10837,4
23333,7
40494,5
64715,0
25860,9
8539,5
Karlovarský
2327,5
16965,4
12013,4
10097,8
5251,8
729,5
Ústecký
5516,6
71620,5
70386,0
27699,7
15821,6
2698,8
2033,8 3469,9 5137,4 12653,9 Liberecký *emise VOC a NH3 rozpočteny do krajů odborným odhadem
6758,3
1141,8
**emise z přeshraniční dopravy nejsou do jednotlivých krajů rozpočítány
6
V Karlovarském kraji dochází k významnému vypouštění emisí SO2 a NOx z velkých a zvláště velkých zdrojů znečištění. Největším producentem emisí CO a TZL jsou v kraji mobilní a malé stacionární zdroje. Malé zdroje tvoří také rozhodující část emisí VOC. V roce 2007 došlo k výraznému zvýšení emisí SO2, protože bylo odstaveno odsiřovací zařízení na zvláště velkém spalovacím zdroji znečišťování ovzduší (Teplárna provozovatele Sokolovská uhelná – divize Vřesová) z důvodu výstavby dalšího stupně odsiřování. Avšak v tomto případě nebylo ohroženo plnění doporučeného emisního stropu. Vývoj emisní situace v Karlovarském kraji ukazuje obrázek č. 1. Obrázek č. 1 - Relativní vývoj emisí základních znečišťujících látek a struktura jejich zdrojů v Karlovarském kraji
Zdroj: ČHMÚ, ČIŽP, ORP, CDV, VÚZT, ČSÚ
Velkými zdroji emisí v Ústeckém kraji jsou především elektrárny, teplárny, povrchové doly a provozy chemického, strojírenského a papírenského průmyslu a průmyslu stavebních hmot. Zdrojem emisí je i zemědělství. Z hlediska znečišťování ovzduší nabývá na významu vzhledem ke svému rychlému rozvoji automobilová silniční doprava. V případě doporučených hodnot krajských emisních stropů pro SO2 a NOx jsou na území kraje tyto hodnoty stále ještě překračovány. U těkavých organických látek (VOC) a amoniaku (NH3) jsou emisní hodnoty v roce 2007 o 36 %, resp. o 35 % nižší než hodnoty stropů k roku 2010. Tabulka č. 2 popisuje emisní stavy v Ústeckém kraji.
7
Obrázek č. 2 - Relativní vývoj emisí základních znečišťujících látek a struktura jejich zdrojů v Ústeckém kraji
Zdroj: ČHMÚ, ČIŽP, ORP, CDV, VÚZT, ČSÚ
Emisní bilance zdrojů Libereckého kraje má v posledních letech vyrovnaný charakter (obrázek č. 3). Provozovatelé zdrojů postupně používají ekologické, šetrné technologie včetně zařízení na snižování emisí. K dobré emisní bilanci přispívá i to, že v kraji nejsou provozy s významným dopadem na znečišťování ovzduší (elektrárny, slévárny, chemický průmysl apod.). Za významné zdroje znečišťování ovzduší lze považovat sklářské provozy, centrální zdroje tepla, lakovny a zemědělské provozy. Největším producentem znečišťujících látek zejména v oblasti Frýdlantska a Liberecka je elektrárna Turow na území Polska. V rámci České republiky patří Liberecký kraj k oblastem s nízkou produkcí znečišťujících látek. Obrázek č. 3 - Relativní vývoj emisí základních znečišťujících látek a struktura jejich zdrojů v Libereckém kraji
Zdroj: ČHMÚ, ČIŽP, ORP, CDV, VÚZT, ČSÚ
8
Emisní situace ve Středočeském kraji, v pohledu území povodí dolního Labe, je ovlivňována nárůstem silniční dopravy a také částečným návratem ke spalování pevných paliv v lokálních topeništích, výstavbou logistických areálů s rozšiřováním stávajících zdrojů emisí (obrázek č. 4). Obrázek č. 4 - Relativní vývoj emisí základních znečišťujících látek a struktura jejich zdrojů ve Středočeském kraji
Zdroj: ČHMÚ, ČIŽP, ORP, CDV, VÚZT, ČSÚ
Imise Hodnocení úrovně znečištění ovzduší vychází z monitorování koncentrací znečišťujících látek v přízemní vrstvě atmosféry v síti měřicích stanic. Při hodnocení úrovně znečištění ovzduší je především sledován vztah zjištěných imisních hodnot k příslušným imisním limitům a cílovým imisním limitům. Hodnoty imisních limitů, cílových imisních limitů, mezí tolerance a dalších podmínek sledování a vyhodnocování kvality ovzduší stanovuje nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, které je prováděcím právním předpisem již zmíněného zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění. Imisní limity stanovují přípustné hodnoty pro oxid siřičitý, suspendované částice frakce PM10, oxid dusičitý a oxidy dusíku, oxid uhelnatý, benzen a olovo. Cílové imisní limity se dotýkají troposférického ozonu, kadmia, arzenu, niklu a polycyklických aromatických uhlovodíků vyjádřených jako benzo(a)pyren). Celkové hodnocení kvality ovzduší pro rok 2007 je příznivé. V tomto roce nebyla žádná část území kraje definována jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší*, podobně jako v roce 2006. Ve srovnání s rokem 2005, kdy oblasti kraje se zhoršenou kvalitou ovzduší zaujímaly 4 9
% území kraje, došlo ke zlepšení kvality ovzduší. V roce 2007 nebylo na měřicích stanicích na území Karlovarského kraje zaznamenáno žádné překročení cílových imisních limitů sledovaných znečišťujících látek ovzduší (kromě přízemního ozonu, který byl překročen na jedné stanici (Přebuz) ze dvou, na kterých je měření této látky na území kraje realizováno). Pouze na 0,9 % území kraje je ustanovena oblast s překročenými cílovými imisními limity pro ochranu zdraví**. Ve srovnání s rokem 2006, kdy takto byla definována 4 % území kraje, došlo ke zlepšení. Naopak v roce 2005 nebylo žádné území takto definováno za tuto oblast. Mapa č. 1 - Oblasti kraje s překročenými imisními (a) a cílovými limity (b) pro ochranu zdraví, 2007
a)
b)
Zdroj: ČHMÚ
V roce 2007 byl na několika (8 z 23) měřicích stanicích na území Ústeckého kraje překročen denní imisní limit pro suspendované částice PM10, na stanici Litvínov byl překročen denní imisní limit pro oxid siřičitý a na stanici Ústí nad Labem–Všebořická byl překročen roční limit pro oxid dusičitý. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší* v roce 2007 zaujímaly 4,1 % území kraje. V porovnání s předchozími lety, kdy v roce 2005, resp. 2006 zaujímaly oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší 62,5 % resp. 42 % území kraje, tak došlo ke zlepšení. V roce 2007 byl na většině (9 z 12) měřicích stanic překročen cílový imisní limit pro ozon a na 3 stanicích z 5 byl překročen limit pro benzo(a)pyren (Teplice, Most a Litoměřice– ZÚ). Oblasti s překročenými cílovými imisními limity** pro ochranu zdraví zaujímaly 5,3 % území kraje. Ve srovnání s rokem 2006 (14 % území kraje) se jedná o zlepšení; naopak v roce 2005 zaujímaly tyto oblasti pouze 2,4 % území kraje.
10
Mapa č. 2 - Oblastí kraje s překročenými imisními (a) a cílovými limity (b) pro ochranu zdraví, 2007 a) b)
Zdroj: ČHMÚ
Na území Libereckého kraje nebylo v roce 2007 na žádné měřící stanici zaznamenáno překročení imisních limitů sledovaných znečišťujících látek ovzduší. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší* byly na 0,9 % území kraje. Ve srovnání s předchozími lety, kdy v roce 2005, resp. 2006 zaujímaly oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší 42,2 %, resp. 4 % území kraje, tak došlo k zlepšení. V roce 2007 bylo na stanici Liberec–město zaznamenáno překročení cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren, která je jedinou stanicí, kde je koncentrace této látky na území kraje sledována. Dále byl překročen limit pro kadmium na jedné stanici (Tanvald) ze čtyř, kde je kadmium sledováno. Přízemní ozon je měřen v kraji na dvou stanicích; k překročení limitu došlo na stanici Souš. Jako oblast s překročenými cílovými imisními limity pro ochranu zdraví** bylo vymezeno 2,7 % území kraje. V porovnání s rokem 2006 (1 %) se jedná o mírné zhoršení. Naopak v roce 2005 bylo touto oblastí definováno 8 % území kraje.
11
Mapa č. 3 - Oblasti kraje s překročenými imisními (a) a cílovými limity (b) pro ochranu zdraví, 2007 a) b)
Zdroj: ČHMÚ
V roce 2007 byl na území Středočeského kraje překročen denní imisní limit pro ochranu zdraví pro suspendované částice PM10 na 7 stanicích z 16. Na jedné stanici (Stehelčeves) byl překročen i roční imisní limit pro PM10. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší* zaujímaly 4,5 % území kraje. V porovnání s předchozími lety, kdy v roce 2005, resp. 2006 zaujímaly oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší 51,5 %, resp. 38 % území kraje, tak došlo ke zlepšení kvality ovzduší. V roce 2007 byl překročen cílový imisní limit pro ochranu zdraví pro benzo(a)pyren na obou stanicích, na kterých bylo měření koncentrací této látky realizováno (Kladno-Švermov, Brandýs nad Labem). Na 2 stanicích z 9 došlo i k překročení cílového imisního limitu pro arsen (Kladno-Švermov a Stehelčeves). Na 2 stanicích (Mladá Boleslav, Ondřejov) ze 3 byl překročen i limit pro přízemní ozon. Oblasti s překročenými cílovými imisními limity pro ochranu zdraví** zaujímaly 5,3 % území kraje. V porovnání s rokem 2006 (8 % území kraje) se jedná o zlepšení; naopak v roce 2005 zaujímaly tyto oblasti pouze 0,3 % území kraje.
12
Mapa č. 3 - Oblasti kraje s překročenými imisními (a) a cílovými limity (b) pro ochranu zdraví, 2007 a) b)
Zdroj: ČHMÚ
* Oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší se rozumí území v rámci zóny nebo aglomerace, kde je překročena hodnota imisního limitu pro ochranu lidského zdraví u jedné nebo více znečišťujících látek (oxid siřičitý, suspendované částice PM10, oxid dusičitý, olovo, oxid uhelnatý a benzen). ** Platí pro kadmium, arsen, nikl a benzo(a)pyren. Ozon není do celkového hodnocení zahrnut z důvodu překročení jeho cílového imisního limitu na většině území České republiky. Imisní a cílové imisní limity (LV a TV) jsou ustanoveny nařízením vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší. Výběr měřicích stanic pro vyhodnocení kvality ovzduší: Stanice byla vybrána, pokud byl alespoň jednou na ní překročen imisní limit nebo byla zařazena alespoň jednou mezi pět nejhorších lokalit v kraji v dané charakteristice.
13
Voda Kvantitativní údaje Srážkové poměry v oblasti povodí Ohře a dolního Labe jsou obdobně jako teplotní poměry značně ovlivněny orografickým členěním a zejména nadmořskými výškami, proto je rozdělení srážek v oblasti povodí místně velmi nerovnoměrné. Dlouhodobý průměrný roční úhrn srážek v této oblasti povodí (657 mm) je přibližně v úrovni průměrného úhrnu ČR. Průměrný roční úhrn srážek ČR- 661 mm. Nejnižší srážky v této oblasti jsou na Žatecku (dešťový stín Krušných a Doupovských hor), kde dlouhodobý průměr činí kolem 400 – 500 mm, nejvyšší jsou v oblasti Klínovce v Krušných horách – více než 1000 mm. Více než 16 % z celkové plochy povodí má průměrný roční srážkový úhrn menší než 500 mm, většina území (kolem 61 %) má roční srážkový úhrn v rozmezí 500 – 700 mm. V oblasti povodí Ohře a dolního Labe bylo v roce 2006 ve vodohospodářské bilanci evidováno celkem 137 odběrů povrchové vody. Vodohospodářská bilance eviduje všechny odběry povrchové vody nad 6000 m3/rok nebo 500 m3/měsíc. Celkem bylo v roce 2006 z útvarů povrchových vod odebráno téměř 619,0 mil. m3 vody. Největší podíl připadá na odběry pro energetiku 72,7 %, dále na průmysl 14,9 %. Odběr povrchové vody pro vodárenské využití činil v roce 2006 cca 9,0 % z celkového odebraného množství. Odběry v rámci důlní činnosti tvořily 3,0 %, na odběry pro zemědělství připadalo cca 0,4 % a na jiné využití připadlo méně než 0,1 %. Pro inventarizaci byly použity všechny odběry podzemních vod, ohlašované podle Vyhlášky 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci. V roce 2005 bylo zaznamenáno 22 významných odběrů podzemních vod (nad 20 l/s). Celkově se jednalo o 1284,41 l/s.
Znečišťování vody Jakost povrchových a podzemních vod, je na jedné straně ovlivňována znečišťováním z bodových zdrojů znečištění (kvalita i kvantita vod). Na druhé straně jakost povrchových i podzemních vod určuje plošné znečištění vod (pouze kvalita). Dalším faktorem ovlivňujícím jakost povrchových a podzemních vod je havarijní znečištění.
14
Zdroje bodového znečištění povrchových vod můžeme rozdělit podle původu vypouštění do několika sfér. Významnými bodovými znečištěními jsou sféry komunální, průmyslová, důlní, energetická, zemědělská a ostatní. Legislativní rámec tvoří především Nařízení vlády č. 229/2007 Sb., kterým se mění Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Data o lokalizaci, množství a jakosti vypouštěných vod jsou každoročně ohlašována povinnými subjekty na základě ustanovení podle § 22 vodního zákona č. 254/2001 Sb., Vyhlášky č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance a Vyhlášky č. 391/2004 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy. Z hlediska typů plošného znečištění povrchových vod představuje nejvýznamnější zdroj zemědělství (dusík, fosfor a pesticidy) a následují vstupy atmosférickou depozici (dusík). Pro plošné znečištění dusíkem platí kombinované hodnocení, založené na kvantifikaci bilančního přebytku, který vstupuje do půdy v povodí vodního útvaru, spolu s vyhodnocením podílu plochy zranitelných oblastí (vymezených podle nařízení vlády č. 103/2003 Sb. v platném znění). Bilanční přebytek dusíku se počítají jako rozdíly celkových vstupů dusíku ze zemědělských zdrojů a atmosférické depozice a výstupů daných denitrifikací a spotřebou dusíku rostlinami na zemědělských a lesních půdách. Plošné znečištění vod fosforem se hodnotí jako celkový vstup fosforu, který se dostává do vodního útvaru s erozním smyvem. Plošné znečištění povrchových vod vychází z alternativního vyhodnocení, které spočívají v určení podílu intenzivně využívaných zemědělských půd v povodí vodních útvarů. Bodové znečištění podzemních vod se odvíjí od inventarizace starých ekologických zátěží obsahující zvýšené koncentrace relevantních nebezpečných látek podle seznamu ukazatelů, relevantních pro hodnocení chemického stavu podzemních vod. Z hlediska dostupnosti nejlépe vyhovují údaje, uložené v Systému evidence zátěží životního prostředí (SEKM, dříve SEZ), který obsahuje v současné době nejrozsáhlejší databázi skládek a starých ekologických zátěží v ČR. SEKM obsahuje především data o starých ekologických zátěžích, na jejichž průzkum a sanaci byly vynaloženy prostředky MŽP ČR a Fondu národního majetku. Z hlediska určení významných bodových zdrojů znečištění jsou z údajů v databázi podstatné zejména identifikace a popis zátěže, dále sledované průzkumné a pozorovací objekty (vrty, studny apod.) v rámci jednotlivých zátěží a naměřené koncentrace jednotlivých
15
látek v těchto objektech. Identifikace významných zdrojů znečištění podle SEKM probíhala v následujících krocích:
výběr zátěží spadajících do zájmové oblasti, tj. oblasti povodí Ohře a dolního Labe, eliminace zátěží bez dat o koncentracích polutantů v podzemních vodách, určení kriterií (látek, jejich koncentrací a relevantních měření) pro výběr zátěží potenciálně rizikových z hlediska stavu podzemních vod, určení rizikových zátěží, přiřazení rizikových zátěží útvarům podzemních vod, případně pracovních jednotek, ve kterých se rizikové zátěže nacházejí, zpracování přehledu znečišťujících látek s nadlimitní koncentrací pro každý útvar/pracovní jednotku podzemních vod.
Významné vlivy týkajících se plošného znečištění podzemních vod lze shrnout do skupin látek: dusík, síra, pesticidy. Z hlediska typů plošného znečištění jsou nejvýznamnější vstupy ze zemědělství (dusík a pesticidy) a atmosférickou depozici (síra a dusík). U dusíku, kde podle platné legislativy již platí revize zranitelných oblastí na základě podrobných dat z monitoringu, se zpracovává jednak významnost plošného znečištění procentem plochy zranitelných oblastí na plochu útvarů/pracovních jednotek, dále se počítají koncentrace dusičnanů v podzemních vodách na základě simulačního modelu. U pesticidů nelze vzhledem ke změnám v aplikaci použít dostatečně vypovídající nepřímé hodnocení rizika z hlediska používání pesticidů na zemědělské půdě. Proto se vyčíslují procenta intenzivně obdělávané zemědělské půdy v útvaru nebo pracovní jednotce. Dále umocňují rizika acidifikace dusík a síra. Hodnocení se v rámci vlivu zjednodušuje na posouzení vlivu dusíku, protože v současné době díky odsíření všech tepelných elektráren na území České republiky síra přestává hrát v atmosférické depozici významnější úlohu. Síra se podílí na acidifikaci pouze v oblastech v minulosti dlouhodobě postižených, jako jsou Krušné hory, Jizerské hory a Krkonoše, a to ve formě síry vázané na půdní horizont. Vyhodnocení významnosti acidifikace se tak zakládá na kombinaci velikosti vstupů dusíku a zranitelnosti horninového prostředí vůči acidifikaci.
16
Jakost povrchových vod Karlovarský kraj V kraji bylo sledováno 22 profilů na vodních tocích Ohře, Teplá, Svatava, Rolava, Reslava, Odrava, Bystřice, Černá voda, Černá, Bílý Halštrov, Rokytnice, Chodovský potok a Lužní potok. Ve skupině A* byly nejvíce znečištěnými profily Chodovský potok-Dvory a OhřeRadošov. Ostatní profily na Ohři dosahovaly maximálně III. třídy. IV. třídy dosáhly sírany ve Svatavě. Obecně III. třídy nejčastěji dosahovaly ukazatele kyslíkového režimu. Nejlépe hodnoceným tokem byla Černá voda, kde i AOX dosáhly pouze II. třídy. Čistými toky byly i Lužní potok** a Rokytnice** nad přítokem Lužního potoka. Látky skupiny B nepřekročily hranice I. třídy, přestože se oproti loňskému roku rozšířilo spektrum sledovaných organických látek. Ve skupině C byly nejvíce znečištěny Chodovský potok-Dvory, Ohře-Radošov a Bystřice-Ostrov nad Ohří. Nejvyšší koncentrace byly zjištěny u veškerého železa a arsenu. Ve skupině D překročilo limit V. třídy množství termotolerantních koliformních bakterií na Bystřici v Ostrově nad Ohří. IV. třídu měl tento ukazatel v profilu OhřeHubertus. Obrázek č. 5 - Podíl měřicích profilů ve třídách jakosti vod ČSN podle skupin ukazatelů A–D v kraji [%], 2007
* Zatřídění jakosti podle ukazatelů skupiny A je negativně ovlivněno především vysokými koncentracemi AOX. 11 profilů z 18 bylo v V. třídě, tři ve třídě IV. ** Nebyly sledovány AOX. Zdroj: ČHMÚ
17
Ústecký kraj V kraji bylo sledováno 41 profilů na 19 vodních tocích*. Ve skupině A bylo zatřídění jakosti negativně ovlivněno především vysokými koncentracemi AOX**. IV. a V. třídy v mnoha ukazatelích skupiny dosahovala Bílina. Labe bylo hodnoceno III. třídou u veškerého fosforu a BSK5 na všech profilech kraje a na většině profilů pro další ukazatele kyslíkového režimu. Z menších toků patřily k více zatíženým Mandava a Teplický potok. Nezahrneme-li do hodnocení AOX, řadí se k velice čistým tokům sledované hraniční potoky, dále z ostatních Kamenice a Ohře od Nechranické přehrady až po Terezín. Látky skupiny B byly v horší než II. třídě hodnoceny na Bílině v Ústí nad Labem (IV. třída) a pod Zálužím (III. třída). Ve skupině C dosahovaly IV. třídy hodnoty veškerého železa na dolním toku Bíliny a v profilu Ohře-Lužný. Silně znečištěna arsenem byla Bílina a Teplický potok. Ve skupině D termotolerantní koliformní bakterie způsobily V. třídu Teplického potoka v Kozlíkách a IV. třídy dosáhly v Bílině-Ústí nad Labem a v MandavěVarnsdorfu. Chlorofyl dosáhl IV. třídy na většině profilů Labe a na Bílině v Mostě.
Obrázek č. 6 - Podíl měřicích profilů ve třídách jakosti vod ČSN podle skupin ukazatelů A–D v kraji [%], 2007
* Jedná se o profily na tocích Labe, Ohře, Bílina, Ploučnice, Mandava, Kamenice, Chomutovka, Liboc,Teplický potok, Blšanka, Křinice, Černá voda, Divoká Bystřice, Flájský potok, Mohelský potok, Moldavský potok, Polava, Rybný potok a Vilémovský potok. ** AOX dosahovaly hodnot IV. a V. třídy na téměř 80% profilů z 35 měřených. Zdroj: ČHMÚ
18
Liberecký kraj V kraji bylo sledováno 11 profilů na vodních tocích Jizera, Ploučnice, Lužická Nisa, Kamenice a Smědá. Pro „Plán oblasti povodí Ohře a dolního Labe“ jsou relevantní následující údaje: Ve skupině A dosahovaly nejhorších tříd jakosti vod profily na Ploučnici - Noviny a Česká Lípa. Na zmíněných profilech byly AOX ve IV. nebo V. třídě. IV. třídou byla klasifikována konduktivita a NL 105 °C v Ploučnici-Novinách. III. třída byla zaznamenána nejčastěji pro BSK5 na Lužické Nise a Ploučnici. Látky skupiny B dosáhly II. třídy pouze u 1,1,2,2-tetrachlorethanu v profilech Kamenice- Spálov. Ve skupině C bylo III. Třídou hodnoceno železo v profilu Ploučnice-Noviny. Obrázek č. 7 - Podíl měřicích profilů ve třídách jakosti vod ČSN podle skupin ukazatelů A–D v kraji [%], 2007
Zdroj: ČHMÚ
Středočeský kraj V kraji bylo sledováno 39 profilů na 18 vodních tocích*. Pro „Plán oblasti povodí Ohře a dolního Labe“ jsou relevantní následující údaje: Ve skupině A byly ukazatele kyslíkového režimu a veškerý fosfor ve III. třídě u Labe. Ve skupině B byl III. třídou klasifikován 1,2-dichlorethan v profilu Labe-Obříství (na hranici oblasti povodí).
19
Obrázek č. 8 - Podíl měřicích profilů ve třídách jakosti vod ČSN podle skupin ukazatelů A–D v kraji [%], 2007
* Jedná se o toky: Labe, Vltava, Berounka, Sázava, Jizera, Želivka, Cidlina, Blanice, Doubrava, Klejnárka, Litavka, Loděnice, Mrlina, Výrovka, Vlkava, Bakovský, Zákolanský a Rakovnický potok. Zdroj: ČHMÚ
Jakost podzemních vod Podzemní voda byla sledována na 94 objektech pozorovací sítě. Tu v oblasti povodí Ohře a dolního Labe pro rok 2007 tvořilo 24 pramenů, 23 mělkých vrtů a 47 hlubokých vrtů. Celkově se odebralo 187 vzorků podzemních vod na fyzikálně - chemickou analýzu. Pro tuto oblast lze shrnout, že nejvýznamnějšími ukazateli znečištění byly dusíkaté látky, jako dusičnany (3,7 % nadlimitních vzorků) a amonné ionty (10,7 % analyzovaných vzorků překročilo limit pro pitnou vodu). Výraznější zastoupení amonných iontů oproti dusičnanům ukazuje na redukční podmínky tvorby chemického složení podzemních vod. Celková mineralizace podzemních vod této oblasti překračovala limit pro pitnou vodu v 7,5 % analyzovaných vzorků. Přítomnost organických látek vyjádřených přes ukazatele CHSKMn (3,7 % nadlimitních vzorků) a DOC (5,3 % nadlimitních vzorků) byla ve srovnání s jinými oblastmi povodí spíše vyšší, dokonce procentuální zastoupení DOC je v této oblasti nejvyšší.
Plaveniny a sedimenty Režim plavenin a jakostní parametry byly sledovány pro rok 2007 na 5 úsecích na Labi a na hlavních přítocích (Ohře, Bílina, Ploučnice). Roční koncentrace plavenin se pohybovala podobně jako v minulých letech v rozmezí 8 mg.l-1 na Ohři v Lounech a 28 mg.l/1 na Bílině v Trmicích. Mírně zvýšený chod plavenin s hodnotami 30 až 120 mg.l-1 byl opakovaně 20
zaznamenán na Labi, Bílině a Ploučnici při srážkových epizodách v průběhu ledna. Na Bílině dozníval rozkolísaný mírně zvýšený chod až do poloviny února. Na přítocích ovlivnily chod plavenin nejvýznamnější červnové, případně srpnové přívalové srážky, při nichž byla měřena roční maxima na Bílině (528 mg.l-1) což bylo zaznamenáno počátkem listopadu a prosince po vydatných srážkách. Na Labi byl chod plavenin v průběhu roku stabilnější s minimálními výkyvy, zejména v úseku pod Mělníkem. Maximální roční hodnota zde dosáhla pouze 75 mg.l-1. Naopak v hraničním profilu Labe pod Děčínem byl pozorován rozkolísaný chod (10 až 150 mg.l-1) v prvním čtvrtletí a koncem roku. Krátkodobé vzestupy hodnot koncentrací do 180 mg.l-1 se zde vyskytly v červnu. Roční odtok plavenin na Labi ovlivnil zejména transport v únoru, březnu a prosinci, na přítocích také v listopadu. Ve srovnání s dlouhodobými průměry byl celkový odtok na Labi i přítocích průměrných (30 až 80 %). Za rok odteklo z oblasti hraničním profilem Labe (Prostřední Žleb) 186 463 tun suspendovaných nerozpuštěných látek (47 % dlouhodobého průměru). Přetrvávajícím závažným problémem některých toků oblasti je významná kontaminace pevných matric zejména toxickými kovy (arsenem a beryliem), a to na Bílině a Ohři v úseku nad Nechranickou nádrží. V plaveninách Ohře nad Nechranickou nádrží byly ve všech vzorcích zjištěny obsahy arsenu (až 124 mg.kg-1) a berylia (až 22 mg.kg-1) což odpovídá zvýšené až rizikové kontaminaci. V závěrovém profilu Ohře v Terezíně byl v rizikovém obsahu měřen jen pentachlorbenzen (4500 µg.kg-1). Mírně zvýšeny byly na Bílině obsahy většiny kovů včetně rtuti, obsahy látek PAU a TOL, dále hexachlorbenzen a organochlorovaný insekticid řady DDT (118 µg.kg-1). Na Labi byly hodnoceny látky zjištěné v množstvích odpovídajících nejvýše mírnému znečištění. Z pesticidů byl měřen v hraničním profilu v mírně zvýšených obsazích izomer p,p´ DDD (až 400 µg.kg-1), dále hexachlorbenzen (až 170 µg.kg-1) a pentachlorbenzen (do 900 µg.kg-1). Sedimenty na Ohři byly podobně jako plaveniny zvýšeně kontaminovány v úseku nad Nechranickou nádrží zejména arsenem (66 až 72 mg.kg-1), obsahy berylia byly těsně pod limitem zvýšené kontaminace. Sedimenty Bíliny měly mírně zvýšené obsahy většiny kovů a v případě arsenu byl překročen limit rizikového znečištění v úseku pod průmyslovou aglomerací Záluží-Most (Záluží 86,6 až 143 mg.kg-1). Mírně zvýšené zde byly také obsahy většiny látek skupiny PAU a sumární obsahy kongenerů PCB s nejvyššími hodnotami v Záluží, dále obsahy hexachlorbenzenu (až 170 µg.kg-1) a tradičně také obsahy p,p´ DDT pod Spolchemií (360 µg.kg-1). Sedimenty Labe neobsahovaly žádnou ze sledovaných látek v úrovni zvýšeného zatížení nebo rizikového obsahu. Pod soutokem Labe a Vltavy byly v úrovni mírného znečištění pouze látky PAU a antimon, v hraničním úseku Labe pod 21
Děčínem byly mírně zvýšené obsahy arsenu antimonu, kadmia, mědi, rtuti, zinku, hexachlorbenzenu, p,p´ DDT a dalších izomerů.
Radiochemie Matrice voda Povrchové vody ve sledovaných profilech byly ve srovnání s údaji z celé ČR relativně méně zatíženy vysokými hodnotami radiologických ukazatelů. V prostoru Jáchymovska byla zjištěna maximální hodnota celkové objemové aktivity alfa (RL) 713 mBq.l-1 na profilu Bystřice (Ostrov nad Ohří) a obsahy uranu (RL) do 26 µBq.l-1. V prostoru ložiska Stráž pod Ralskem byla nejvyšší hodnota celkové objemové aktivity beta (RL) 324 mBq.l-1, obsahy uranu (RL) do 7 µBq.l-1. Na profilu Ploučnice (Noviny pod Ralskem) byla nejvyšší hodnota celkové objemové aktivity beta (RL) 526 mBq.l-1.
Matrice plaveniny Nejvyšší naměřené hodnoty aktivity radionuklidu 226Ra (160 Bq.Kg-1.) v plaveninách ze všech celorepublikově sledovaných profilů byly zjištěny na profilu Ohře (Terezín). Aktivita všech měřených radionuklidů na 4 sledovaných profilech byly nižší než v minulém roce. Aktivity radionuklidů 134 Cs a 235U byly zjištěny pod mezí detekce.
Matrice sedimenty Od roku 2006 byly nově v této oblasti povodí monitorovány obsahy radioizotopů na 3 profilech z prostoru těžby uranu v okolí Stráže pod Ralskem a na 2 profilech v prostoru Jáchymovska. V sedimentech řeky Rolavy v prostoru Jáchymovska byla zjištěna nejvyšší aktivita izotopu 40K v rámci celé ČR (1 064 Bq.Kg-1.) a nejvyšší aktivita izotopů 2. thoriové řady
228
Ra (113 Bq.Kg-1.) a 228 Th (110 Bq.Kg-1) v této oblasti povodí. V okolí Stráže pod Ralskem v říčních sedimentech Ploučnice byly analyzovány aktivity maximálně 61 Bq.Kg-1 pro 228 Ra, 57 Bq.Kg-1 pro 228 Th a 491 Bq.Kg-1 pro 226 Ra. Aktivity všech měřených radionuklidů se na dlouhodobě sledovaných profilech obecně pohybovaly na úrovni dlouhodobých normálů. Dlouhodobě sledovaný profil Ohře (Louny), na
22
kterém byly zjišťovány významné hodnoty sledovaných izotopů, nebyl v roce 2007 zařazen do situačního monitoringu. Pod mezí detekce se u dlouhodobě sledovaných i nových profilů vždy vyskytovaly aktivity radionuklidů 134 Cs a 235U.
Akumulační biomonitoring Vysoké hodnoty rtuti se vyskytovaly na Bílině a na Labi v Děčíně. Na Bílině byly rovněž vysoké hodnoty arsenu a PBDE. Sledované profily jsou pod významným chemickým podnikem (Spolchemie Ústí nad Labem s městskými aglomeracemi).
Voda a povodně, četnost povodní, vliv na životní prostředí Průtoky ve vodních tocích jsou výslednicí působení tří hlavních činitelů, které jsou fyzicko-geografické, tj. velikost a tvar povodí, spádové poměry, hustota říční sítě a její uspořádání, existence přirozených či umělých vodních nádrží; meteorologicko-klimatologické,
z
nichž
rozhodující
význam
má
výskyt
atmosférických srážek, jejich množstvím a plošným i časovým rozdělením souvisí i retenční schopnost území. Ta se v průběhu bezesrážkových období a jednotlivých dešťových epizod mění; značnou roli kromě vývoje teplot a jím podmíněného výparu má také rozsah a růstová fáze vegetačního pokryvu půdy a urbanizace; působení člověka a jeho zásahy do půdních a vegetačních poměrů a morfologie vodních toků.
Souhrnné působení všech těchto činitelů dává každému vodnímu toku vlastní hydrologický charakter, jehož nejvýznamnějším znakem je rozdělení vodnosti v čase, které do určité míry kopíruje průběh srážkové činnosti. Naprostá většina povodní v ČR je způsobena srážkami, v zimním půlroce a rovněž oteplením s následně vyvolaným táním sněhové pokrývky. Zvláště je-li provázeno srážkami. Povodeň může též být vyvolána výskytem ledových jevů v tocích. Povodně převážně lokálního významu mohou být také způsobeny jinými příčinami, např. přehrazením toku sesuvem půdy. Podle pojmenování příčin a sezónního výskytu povodní rozlišujeme následující hlavní typy povodní: 23
Letní typ povodní z regionálních dešťů s trváním i několika dnů (v průměru 1-3 dny) s možným výskytem na celém území ČR. Rozsáhlé záplavy vznikají především na středních a dolních úsecích vodních toků. Deště postihují rozlehlejší oblasti, vyznačují se menší vydatností, vznik je většinou vázán na výskyt atmosférických front a cyklon (tlakových níží). Zimní a jarní typ povodní z tání sněhu může být provázen současnými srážkami. Povodně bývají nejvýraznější, pokud leží sníh i v nížinách a podhůřích, protože ve vyšších polohách odtávají sněhové zásoby pozvolna. Výskyt tohoto typu převládá v nížinách a pahorkatinách v povodí Moravy, Labe a Vltavy. Velmi záleží na intenzitě oteplení, mocnosti sněhové pokrývky, vodní hodnotě sněhu (1 cm čerstvého prachového sněhu odpovídá 1 mm vody, tj. 1 litr vody na m2, 1 cm starého slehlého sněhu představuje 4 mm vody), nadmořské výšce, expozici povodí, též na míře promrznutí půdy (brání vsaku a zvyšuje se koeficient odtoku). Výskyt není vázán pouze na jaro, ale i na typicky zimní měsíce (prosinec až únor). Povodňové vlny s plochým vrcholem dosahují zpravidla největšího objemu v roce a dlouhé doby trvání. Letní typ povodní, jehož příčinou jsou krátkodobé přívalové deště (vzniká „flash floods“ neboli blesková povodeň). V extrémních případech je intenzita vyšší než 100 mm/hod. (tj. 100 litrů na m2). Letní povodně mívají krátké trvání (v průměru méně než 2-6 hod), postihují území menší rozlohy (většinou do desítek km2), mohou se vyskytnout kdekoli v ČR a vyvolávají povodeň většinou na malých tocích. Nejčastější výskyt je pozorován od poloviny dubna do září. Odtoková odezva u bleskových povodní bývá i jen několik desítek minut, zvláště v malých povodích s větším sklonem svahů a menší lesnatostí, proto je tato povodeň u nás nejčastějším typem povodňového ohrožení. Možnosti předpovědí přesnějšího místa výskytu bleskové povodně jsou poměrně obtížné. Zimní a jarní typ povodní - dojde ke zmenšení průtočnosti koryta, a tím k vzestupu hladiny. Povodně vznikají jako následek výskytu ledových jevů (např. ledové zácpy a nápěchy) v tocích, mohou nastat i v tocích s relativně nízkými průtoky. Pro Ohři a její přítoky je typický zimní režim povodní, který je převážně způsoben závětrným efektem Krušných hor. Významné letní povodně jsou na Ohři proto poměrně řídké a mohou být způsobeny nepříliš často se vyskytujícími východními povětrnostními situacemi.
24
K transformacím povodňových vln na Ohři přispívají nádrže situované na horním toku Ohře a jejích přítocích a zejména nádrž Nechranice. Pro Labe pod soutokem s Vltavou je význačný smíšený režim povodní, kde v úseku od Mělníka po Litoměřice dochází v závislosti na velikosti objemu povodně a kulminačním průtoku k významným přirozeným transformacím povodňové vlny v inundačních územích (srpen 2002). Pod Litoměřicemi Labe vtéká do poměrně sevřeného údolí a až po státní hranici již proto k dalšímu významnějšímu zploštění vlny nedochází. Kolísání průtoků v tocích je přirozenou součástí vodního režimu krajiny. Průměrné průtoky bývají charakterizovány hodnotou Qa (průměrný dlouhodobý průtok), extrémně vysoké průtoky při povodních např. hodnotou Q100 (průtok v průměru dosažený nebo překročený jednou za 100 let) a extrémně nízké průtoky v obdobích sucha např. hodnotou Q355 (průtok v průměru překročený po 355 dní v roce). Pro posouzení míry extrémů je pak možné využít poměrů Q100/Qa a Qa/Q355. Tyto poměry obecně klesají se vzrůstající plochou povodí při vyrovnávání extrémů z menších dílčích povodí. Při porovnatelné velikosti povodí jsou větší hodnoty poměru Q100/Qa zaznamenatelé. U povodí, kde je větší nebezpečí náhlých povodní např. vlivem orografického zesílení srážek, při déletrvajících deštích nebo vlivem nepříznivé morfologie terénu, při přívalových lokálních srážkách. U povodí s větším poměrem Q100/Qa je také větší nebezpečí podcenění povodňových rizik obyvateli a samosprávou, protože běžně sledované průtoky v toku se zde při extrémních situacích vícenásobněji změní. Hodnoty N-letých průtoků, poměru Q100/Q1 a Q100/Qa ve vodoměrných stanicích hlásných profilů podle podkladů ČHMÚ jsou znázorněny na mapě č.4. Mapa č. 4 - Poměr Q100/Qa u vybraných vodoměrných stanic
25
Zdroj: PLÁN OBLASTI POVODÍ OHŘE A DOLNÍHO LABE
Půda Současná stav a vývoj Půda je jednou ze základních složek životního prostředí, významných pro existenci rostlinných a živočišných organizmů. Ochrana půdního fondu patří k základním přístupům strategie udržitelného rozvoje. V oblasti povodí Ohře a dolního Labe rozeznáváme 6 různých půdních typů. Černozemní půdy se vyskytují téměř na 10 % území, převážně v Dolním Poohří a labské údolní nivě, kde lemují nivní půdy podél Ohře a Labe. V menší míře se objevují též v oblasti Mostecké pánve. Hnědozemě doprovázejí černozemní půdy a tvoři 20 % celkové plochy povodí. Nejrozšířenějším půdním typem jsou podzoly, které pokrývají 54 % plochy. Vyskytují se v nižších polohách Krušných hor, v horním Poohří, na území Slavkovského lesa, Českého středohoří, Lužických hor, v povodí Ploučnice a Kamenice. Půdy horských poloh jsou horské podzoly a zaujímají nejvyšší polohy hornatin. Jejich zastoupeni v této oblasti tvoří asi 10 % z celkové plochy. Z hlediska obsahu jílnatých částic a štěrku zde převažují půdy hlinité (31 %), především v dolním Poohří, podél Labské údolní nivy, na území České tabule a v Mostecké pánvi. V menší míře jsou zastoupeny těžší půdy jílovité a jíly (20 %) podél horního toku Ohře, na Chomutovsku a Lounsku a jílovitohlinité (14 %) v údolních nivách dolní Ohře a Labe, na území Doupovských hor a Českého středohoří. Půdy hlinitopísčité a 26
písčitohlinité (celkem 18 % plochy) se vyskytují v některých polohách Krušných hor, na území Slavkovského lesa a ve Šluknovském výběžku. Kamenité půdy (15 %) najdeme v okrajových částech Krušných hor a v nejvyšších partiích Slavkovského lesa. Z pohledu minerálního složení převládají v tomto povodí půdy bohaté až velmi bohaté.
Mapa č. 5 - Půdni typy povodí Ohře a dolního Labe
Zdroj: PLÁN OBLASTI POVODÍ OHŘE A DOLNÍHO LABE
Struktura území a využití půdy 27
Rozloha Karlovarského kraje v roce 2007 činila 331 452 ha. Meziročně klesla rozloha orné půdy o 776 ha, vzrostla plocha trvalých travních porostů o 597 ha a lesních pozemků o 48 ha. Ostatní kategorie se významně nezměnily.
Obrázek č. 9 - Struktura území s využitím půdy v Karlovarském kraji [%], 2007
Zdroj: ČÚZK
Rozloha Ústeckého kraje v roce 2007 činila 533 450 ha. Meziročně klesla rozloha orné půdy o 530 ha, vzrostla výměra trvalých travních porostů o 255 ha, lesních pozemků o 611 ha a vodní plochy o 258 ha. Ostatní kategorie se významně nezměnily.
Obrázek č. 10 - Struktura území s využitím půdy v Ústeckém kraji [%], 2007
Zdroj: ČÚZK
V Libereckém kraji meziročně poklesla výměra orné půdy o 691 ha, vzrostla rozloha trvalých travních porostů o 508 ha, lesních pozemků o 117 ha a zastavěné plochy o 209 ha. Ostatní kategorie se významně nezměnily. Obrázek č. 11 - Struktura území s využitím půdy v Libereckém kraji [%], 2007
28
Zdroj: ČÚZK
Rozloha Středočeského kraje v roce 2007 činila 1 101 478 ha. Plocha orné půdy meziročně klesla o 707 ha, plocha ovocných sadů klesla o 48 ha. Zvýšil se podíl zahrad o 115 ha, trvalých travních porostů o 147 ha, lesních pozemků o 128 ha a zastavěných ploch a nádvoří o 102 ha. Ostatní kategorie se významně nezměnily.
Obrázek č. 12 - Struktura území s využitím půdy ve Středočeském kraji [%], 2007
Zdroj: ČÚZK
Příroda a krajina Ochrana přírody a krajiny v ČR je v současné době upravena celou řadou právních předpisů na úrovni národní, EU i mezinárodní (mnohostranné i bilaterální environmentální smlouvy) a je zajišťována prostřednictvím zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, který ji rozděluje podle úrovně ochrany na obecnou a zvláštní ochranu přírody a krajiny a podle předmětu ochrany na ochranu územní a druhovou. 29
Obecná ochrana území Obecná ochrana území poskytuje zákonnou ochranu celému území České republiky. Využívá k tomu několika hlavních nástrojů – územní systémy ekologické stability, významné krajinné prvky, krajinný ráz a přírodní parky.
Územní systémy ekologické stability Územní systém ekologické stability (dále ÚSES) je podle § 3 písmene a) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb. Územní systémy ekologické stability existují ve třech úrovních – lokální, regionální a nadregionální, přičemž posledně jmenované dále navazují, resp. se stávají, součástí ekologické sítě vyššího významu (EECONET). Evropská ekologická síť– EECONET (European Ecological Network) představuje síť území schopných zajišťovat rozmanitost přírodních ekosystémů a uchovávat přírodní bohatství celého kontinentu. Každá z úrovní se skládá z biocenter, která svým stavem a velikostí umožňují trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému, a biokoridorů, které neumožňují rozhodující části organismů trvalou existenci, ale zajišťují jejich migraci mezi biocentry. Lokální územní systém ekologické stability zahrnuje i celý rozsah systémů regionálních a nadregionálních. V současné době je pro celé území ČR zpracován územně technický podklad Nadregionální a regionální ÚSES ČR. Nadregionální prvky ÚSES v Karlovarském kraji tvoří 7 reprezentativních biocenter, 2 biocentra unikátní (Soos a Mnichovské hádce) a 16 biokoridorů. Dále se v Karlovarském kraji nachází 84 biocenter a 70 biokoridorů základního (minimálního) regionálního ÚSES. Od roku 1993 jsou zpracovávány generely lokálních ÚSES pro jednotlivé obce nebo skupiny obcí (např. Žluticko - jih, Ostrovsko - východ, Chyšsko, Toužimsko) buď samostatně, nebo již přímo jako součást územních plánů. V Ústeckém kraji jsou nadregionální a regionální prvky ÚSES stanoveny obecně závaznou vyhláškou Ústeckého kraje č. 1/2001, kterou se vymezuje závazná část územně 30
plánovací dokumentace „2. změna a doplňky územního plánu velkého územního celku Severočeské hnědouhelné pánve“, platnou od 1.1.2007, podle níž se v Ústeckém kraji nachází 8 nadregionálních biocenter, 113 regionálních biocenter, 15 nadregionálních biokoridorů a 61 regionálních biokoridorů. Lokální prvky ÚSES jsou vymezovány v rámci jednotlivých územních plánů obcí. V Libereckém kraji nalezneme tyto následující skladebné prvky ÚSES: biocentra nadregionálního významu: 1 – 3 (včetně biocenter v V-ZCHÚ v LK o 2
souhrnné výměře 51554680 m , tj. 1,6 % celkové výměry LK). biocentra regionálního významu: 4 – 59, v LK (včetně biocenter v V-ZCHÚ – v LK 2
o souhrnné výměře 136772593 m , tj. 4,3 % celkové výměry LK). biocentra místního významu vložená v trasách NR biokoridorů: 101 – 252 (v LK 2
o souhrnné výměře 11950613 m , tj. 0,4 % celkové výměry LK). biocentra místního významu vložená v trasách R biokoridorů: 401 – 634 (v LK o 2
souhrnné výměře 24559690 m , tj. 0,8 % celkové výměry LK). biocentra místního významu v systému místního významu: 1001 – 1696 (v části 2
mimo V-ZCHÚ v LK o souhrnné výměře 151176135 m , tj. 4,8 % celkové výměry L 2
pro základní orientaci: biocentra v LK zaujímají celkovou výměru 376013711 m , tj. 11,9 % celkové výměry LK (bez místních biocenter v místním systému v V-ZCHÚ). Celkovou situaci v Libereckém kraji popisuje mapa č.6. Územní systémy ekologické stability Libereckého kraje. Mapa č. 6 - Územní systémy ekologické stability Libereckého kraje
31
Zdroj: Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje
Ve Středočeském kraji prvky ÚSES nadregionální a regionální úrovně jsou vymezeny v rámci zpracování územních plánů velkých územních celků (dále jen ÚP VÚC), jejichž zpracování zajišťuje Krajský úřad Středočeského kraje – odbor regionálního rozvoje (dle § 14 odst. 2 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Ve Středočeském kraji je vypracováno sedm ÚP VÚC, zatím pouze dva jsou schváleny. Na území řešeného plánu povodí zasahují například nadregionální biocentra Kokořínský důl a Řepínský důl.
Tabulka č. 2 - Územní plány velkých územních celků ve Středočeském kraji
32
Zdroj: Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje
Prvky lokálních ÚSES jsou zachyceny v okresních a místních generelech, které byly zpracovávány v 90. letech 20. století. K jejich faktické realizaci dochází až po schválení územně plánovací dokumentace (ÚPD) správních území jednotlivých obcí (1 nebo více katastrálních území). Počet zpracovaných ÚPD v tomto smyslu do jisté míry ukazuje rozsah provedení ÚSES.
33
Tabulka č. 3 - Množství schválených ÚPD v jednotlivých okresech Středočeského kraje
Zdroj: Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje
Významné krajinné prvky Významný krajinný prvek (VKP) – je podle zákona č. 114/92 Sb. definován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Podle § 3 zákona jsou významnými krajinnými prvky lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a další části krajiny, které orgán ochrany přírody zaregistruje. V Karlovarském kraji je 14 orgánů státní správy pověřených působností v registraci významných krajinných prvků mimo území CHKO Slavkovský les a VVP Hradiště. Jsou jimi: Aš, Cheb, Chodov, Kraslice, Kynšperk nad Ohří, Karlovy Vary, Loket, Mariánské Lázně, Nejdek, Ostrov, Sokolov, Toužim, a Žlutice. Správní území se od sebe liší nejen rozlohou, ale i přírodním charakterem, který má podstatný vliv na kvalitu i kvantitu registrovaných VKP. Přes tyto základní ovlivňující prvky jsou jednotlivá území rozdílná mírou kvality přístupu k registraci VKP, a tím i kvality, ale i kvantity, registrovaných VKP. V několika případech byly jako VKP registrovány i takové prvky, jejichž význam pro ochranu přírody je sporadický, především pak na území Sokolovska (např. budované opěrné kamenné zdi při patách výsypek). Na Sokolovsku registrované VKP postrádají často odborné zdůvodnění registrace, které je omezeno pouze na obecné formulace ze zákona o ochraně přírody (např. VKP Habartov, Hrádek, Dolní Rychnov a další).
34
Jako VKP jsou nejčastěji registrovány mokré louky, remízy, drobné geomorfologické útvary a lokality se známým výskytem zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů (nejčastější zástupci jsou rostlinné druhy čeledi vstavačovitých, z živočišné říše jsou to obojživelníci). Neznamená to však, že jsou registrována všechna takováto území. Jejich rozprostření je různé, v některých územích byly opomenuty mnohé významné lokality s výskyty ohrožených druhů rostlin a živočichů, nebo prvků v krajině zajišťujících mnohé ekologické funkce. Například v Krušných horách na Kraslicku nebylo do r. 1999 registrováno žádné VKP, přestože tato oblast patří k nejbohatším v regionu co do biologické rozmanitosti. Většina registrovaných VKP pochází z doby existence okresních úřadů, které VKP registrovaly, a kde byl zajištěn kvalifikovaný přístup k problematice VKP. Výjimkou byl okres Sokolov, kde registrace byla převedena na nižší správní jednotky. Od doby vzniku nového krajského uspořádání a převedení působnosti pověřených úřadů státní správou došlo k omezení registrace VKP. Výjimku tvoří správní území Ostrov, Mariánské Lázně, Kraslice, kde dochází k novým návrhům a následné registraci VKP. Ve správním území Toužimi se nachází VKP Lom u Políkna, který ale fakticky spravují Karlovy Vary. Kromě registrace VKP (§76, odstavec 2 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějším předpisů) jsou v některých oblastech prováděny evidence VKP (§ 77, odstavec 3 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějším předpisů). Na území Chebského okresu bylo v minulosti provedeno mapování všech VKP určených ze zákona. Proběhlo přibližně v letech 1992 - 2000 a prováděly ho kvalifikované osoby. Dle vypracované jednotné metodice tak vznikl obsáhlý materiál, který je neustále zdrojem nejširších odborných podkladů pro praktickou ochranu přírody. V mapách 1 : 5 000 jsou zakresleny všechny zákonné VKP. Vypuštěny byly pouze lesní porosty s výjimkou rašelinných lesů a malých přirozených lesních fragmentů. Mapovány jsou tak veškeré vodoteče, prameniště, mokřady, remízy a nelesní zeleň. Jednotlivá VKP jsou mapově dělena ještě do kvalitativních zón a prvků. Kvalita mapového zpracování umožňuje rychle a objektivně posoudit ekologickou stabilitu daného VKP. Každý takto evidovaný VKP má svojí evidenční kartu, zařazení do vegetačních jednotek, fyziotypů aktuální vegetace a biogeografické kategorie, vztah k jiným vymezeným územím ochrany (CHOPAV apod.). Karta ale především nese velmi podrobné informace o charakteru lokality, přesného popisu vztahů jednotlivých složek, vnějších vlivů, výčet sledovaných druhů rostlin a živočichů, zvláště chráněné druhy, často fotodokumentaci. Celé území okresu Cheb čítá téměř 600 evidovaných VKP.
35
Naopak v Ústeckém kraji k 31.12. 2007 bylo zaregistrováno 63 VKP. Nejčastěji se jedná o podmáčené, případně horské nebo xerofilní louky, tůňky, porosty dřevin a keřů, komplexy skalních masivů a bylinné vegetace, lokality ohrožených rostlin a živočichů, parky a aleje. K roku 2005 bylo na území Libereckého kraje zaevidováno 242 VKP. Evidence k tomuto roku vycházela z přehledu registrovaných VKP (dle § 6 zákona č. 114/1992 Sb., a § 7 vyhlášky č. 395/1992 Sb.), dále z podkladů AOPK ČR, dosud nepodchycených v ÚSOP (tzn. dosud bez přiděleného evidenčního čísla).
Přírodní parky a krajinný ráz Přírodní park zřizuje obecně závazným právním předpisem (nařízením) příslušný orgán ochrany přírody (krajský úřad) za účelem velkoplošné ochrany krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami (§ 12 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb.). Ve zřizovacím výnosu jsou obvykle definovány činnosti, které je na území parku možné vykonávat pouze se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody. V Karlovarském kraji je vyhlášeno 11 přírodních parků. Jednotlivými parky jsou Český les, Halštarov, Horní Střela, Jelení vrch, Leopoldovy Hamry, Kamenné vrchy, Přebuz, Smrčiny, Stráž nad Ohří a Zlatý kopec. V souladu s obecně platným §12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je nutné tyto parky, nejen v Karlovarském kraji, považovat za vymezené oblasti krajinného rázu. Místo krajinného rázu je často uváděno jako krajinný prostor, protože v hornaté a vrchovinné krajině je toto místo zřetelně vymezitelné hranicí viditelného, relativně blízkého obzoru na reliéfu a má zřetelné prostorové dimenze. V oblasti krajinného rázu každého z přírodních parků Karlovarského kraje nejsou odlišovány rozdíly v hodnotách a charakteristikách jednotlivých míst krajinného rázu. Ze statutu vyhlášení přírodního parku je možné považovat všechna jeho místa za rovnocenně hodnotná a případné odlišnosti posuzovat a zohlednit v konkrétních případech předložených záměrů činností ve smyslu citovaného § 12 zákona č. 114/1992 Sb. Na území Ústeckého kraje se v současné době roku 2007 nachází 7 přírodních parků. Jednotlivé názvy a charakteristiky příslušných parků ukazuje tabulka č. 4. - Přírodní parky na území Ústeckého kraje k 31. 12. 2007.
36
Tabulka č. 4 - Přírodní parky na území Ústeckého kraje k 31. 12. 2007.
Zdroj: Ročenka životního prostředí Ústeckého kraje 2007
V Libereckém kraji k roku 2005 byly doposud vyhlášeny jen 3 přírodní parky (Ještěd, Peklo a Maloskalsko), žádný z parků však neleží na území řešeného plánu oblasti povodí. Na území Středočeského kraje bylo dosud vyhlášeno celkem 16 přírodních parků, které zahrnují různé typy krajin. Na území „Plán oblasti povodí Ohře a dolního Labe“ zasahuje pouze PP Rymáň, který pomáhá částečně ochraňovat širší okolí CHKO Kokořínsko. Liší se od ostatních tím, že v něm nalezneme zajímavé pískovcové útvary, i když v menším rozsahu než na Kokořínsku a v Českém ráji.
Zvláště chráněné části přírody V oblasti povodí Ohře a dolního Labe jsou z hlediska ochrany přírody ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v kategorii NP a CHKO chráněny následující lokality.
37
Národní park České Švýcarsko (79,25 ha) CHKO České středohoří (1053 ha) CHKO Labské pískovce (324 ha) CHKO Lužické hory (267 ha) CHKO Kokořínsko (272 ha) CHKO Slavkovský les (610 ha) Dále je v oblasti povodí Ohře a dolního Labe 247 maloplošných ZCHÚ. Národní přírodní rezervace (22.lokalit) Přírodní rezervace (77 lokalit) Národní přírodní památky (24 lokality) Přírodní památky (121 lokalit)
Polohy jednotlivých zvláště chráněných částí přírody podle krajů zastoupených v povodí Ohře a dolního Labe jsou na obrázcích č. 13 a 14 Obrázek č. 13 - Zvláště chráněná území a přírodní parky Karlovarského a Ústeckého kraje, 2007
Zdroj: AOPK Obrázek č. 14 - Zvláště chráněná území a přírodní parky Libereckého a Středočeského kraje, 2007
Zdroj: AOPK
38
Péče o zvláště chráněné druhy Karlovarský kraj
Karlovarský kraj v roce 2007 kofinancoval 18 projektů na úseku ochrany životního prostředí. Jednalo se o příspěvky v celkové výši 1 mil. Kč u následujících činností: záchranné programy zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů mapování a monitoring výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a druhů významných rámci kraje programy ochrany biodiverzity podpora činnosti záchranných stanic pro zraněné a handicapované živočichy projekty a programy na ochranu přírody a krajiny včetně ochrany přírodních stanovišť projekty technických úprav v krajině pomocí technologií šetrných k přírodě, zejména úpravy a značení pramenů vodních toků, zřízení a obnova studánek, zřízení a opravy malých technických a kulturních staveb v krajině umocňující krajinný ráz, projekty čištění malých vodních toků a tůněk apod.
Ústecký kraj
Krajský úřad Ústeckého kraje v roce 2007 pořídil pracovní verze Koncepce ochrany přírody a krajiny Ústeckého kraje s databází lokalit. Na základě výstupů z Koncepce ochrany přírody a krajiny Ústeckého kraje (v roce 2007 neschválena) bylo zahájeno vypracování projektů péče o zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů. V roce 2007 byl zpracován návrh záchranného programu pro lilii cibulkonosnou (Lilium bulbiferum L. susp. bulbiferum) na území Ústeckého kraje. V průběhu roku 2007 obdržel Ústecký kraj celkem 7 žádostí o náhradu škod způsobených zvláště chráněnými živočichy, a to vydrou říční (Lutra lutra) – 1 žádost, a kormoránem velkým (Phalocrocorax carbo) – 6 žádostí. Celková uhrazená částka dosáhla hodnoty 761 817 Kč.
39
Tabulka č. 5 - Náhrada škod způsobených zvláště chráněnými živočichy v Ústeckém kraji v r. 2007
Zdroj: Ročenka životního prostředí Ústeckého kraje 2007
Liberecký kraj
Managementové práce v MZCHÚ byly v roce 2007 realizovány ve výši 734 tis. Kč. Jednalo se zejména o kosení travních porostů, likvidaci invazních druhů rostlin, opravu hraničních tabulí a instalaci nových informačních tabulí. Na průzkumné a monitorovací práce v MZCHÚ bylo věnováno 170 tis. Kč. V roce 2007 věnoval kraj částku 72,5 tis. Kč na podporu zvláště chráněných druhů mimo MZCHÚ. Jednalo se o transfery mravenišť, péči o netopýří lokality a o údržbu travních porostů se zvláště chráněnými a ohroženými druhy rostlin v lokalitách louka pod hrází v Oboře – Lomnice n. P., slatinné louky u Okřešic – Česká Lípa a louky u Bořetína. V letech 2006–2008 je realizován projekt Likvidace invazních rostlin v Libereckém kraji – Interreg IIIA Česko–Sasko. V Libereckém kraji probíhá také záchranný program populace sysla obecného na Boskovickém letišti. V bývalém vojenském prostoru Ralsko je snaha o posílení populace tetřívka obecného. Na Českolipsku probíhají aktivity k posílení populace popelivky sibiřské. Ve stanici pro handicapované živočichy v Libštátě se dlouhodobě věnují záchraně genofondu sovy pálené.
Volně žijící živočichové a planě rostoucí rostliny Karlovarský kraj
Geomorfologická a klimatická pestrost reliéfu, ale také relativně velká lesnatost a menší hustota obyvatelstva patří mezi hlavní faktory příznivě ovlivňující biodiverzitu fauny Karlovarského kraje. Populace druhů, vázaných svým výskytem na lesní biotopy, lze považovat za stabilizované a bez aktuálního ohrožení. Výjimku tvoří tetřev hlušec (Tetrao urogallus) a v daleko menší míře čolek hranatý (Triturus helveticus). Postupný zánik krušnohorské populace prvého z uvedených druhů je možno hodnotit jako velmi pravděpodobný, dlouhodobé přežití čolka hranatého v Karlovarském kraji zajistí zřejmě jen 40
podpůrný záchranný program. Postupným mizením vhodných biotopů v důsledku zániku jsou naopak bezprostředně ohroženy především druhy nelesních stanovišť kulturní krajiny. Mezi silně ohrožené druhy je možno počítat jak druhy ranných sukcesních stádií vegetace modrásci Maculinea sp., střevlíci Carabus sp., skřivan lesní (Lullula arborea), bělořit šedý (Oenanthe oenanthe), lelek lesní (Caprimulgus europaeus), konipas luční (Motacilla flava), tak druhy (extenzivně) obhospodařovaných pozemků – čolci Triturus sp., skokani Rana sp., ještěrka obecná (Lacerta agilis), chřástal polní (Crex crex), čáp bílý (Ciconia ciconia), tetřev hlušec (Tetrao tetrix). Zánik a degradace nelesních typů biotopů jsou způsobeny intenzifikací zemědělské produkce na jedné straně, a naopak zarůstáním a ruderalizací neobhospodařovaných pozemků na straně druhé. Zvláštní skupinu ohrožených živočichů tvoří druhy vodních biotopů - raci Astacus sp., vranka obecná (Cottus gobio), mihule potoční (Lampetra planeri), vydra říční (Lutra lutra), perlorodka říční (Margaritifera margaritifera), střevle potoční (Phoxinus phoxinus ). Jejich další existence je bezprostředně závislá na udržení, eventuelně zlepšení čistoty vody, ale také strukturální zachovalosti vodních toků a nádrží v regionu. Zvláště chráněné rostliny lze na území shrnout do přehledu vzácných a ohrožených druhů řas, mechorostů, lišejníků, hub a cévnatých rostlin, jejichž výskyt je na území Karlovarského kraje znám. Každá z těchto skupin vyžaduje z hlediska popisu specifický přístup, u řas a lišejníků je nutné klást důraz na lokality a nikoliv na jednotlivé taxony, houby se vyskytují jen zřídka v pozorovatelné podobě, mechorosty a cévnaté rostliny lze kategorizovat výčtem druhů. Mezi ohrožené a vzácné druhy řas na území kraje hlavně patří: Percursaria percursa, Batrachospermum moniliforme a Batrachospermum vagus. Údaje o výskytu hub v rámci regionu jsou velmi kusé. Podrobněji byly zkoumány lokality Soos a Božídarská rašeliniště. Zvláště chráněné druhy hub stanovuje taxativně Vyhláška MŽP č.3 95/1992 Sb. V rámci regionu jsou z ohrožených a vzácných druhů nejčastěji nalézány druhy rašelinišť a podmáčených lesů. Jejich ochrana spočívá v podstatě jen v ochraně stanovišť se všemi fázemi vývoje lesních a mokřadních ekosystémů, zejména je důležitá fáze rozpadu, včetně výskytů dlouhodobě tlejícího dřeva. Ze zvláště chráněných druhů byly v regionu nalezeny: Suillus flavidus, Otidea concinna, Boletus flavus, Amanita regalis a Amanta friabilis.
Vzácné druhy lišejníků s velkým až klíčovým významem v Karlovarském kraji jsou: 41
petrikolní lišejníky specializované na kovy obohacené horniny - republikově významný je hojnější výskyt na unikátních rudných výsypkách Krušných hor: Acarospora sinopica, Lecidea silacea, Lecanora handelii, L. subaurea, Rhizocarpon ridescens (jediný známý výskyt v ČR). ostatní vzácné lišejníky: Baeomyceces placophyllus (východní hranice rozšíření druhu), Micarea turfosa, Peltigera neopolydactyla, Pleopsidium chlorophanum, Solorina spongiosa, Stereocaulon alpinum, Stereocaulon incrustatum, Stereocaulon saxatile, Verrucaria ochrostoma (jediný známý výskyt v ČR), Usnea filipendula
V rámci národní legislativy nejsou žádné druhy mechorostů zvláště chráněné. Evropskou legislativou je chráněna řada druhů, přičemž minimálně dva z nich (Buxbaumia viridis, Hamatocaulis verniculosus) byly v minulosti nalezeny v těsné blízkosti regionu a jejich výskyt v zájmovém území je poměrně pravděpodobný. V současné době je na území Karlovarského kraje (mimo CHKO Slavkovský les a VVP Hradiště) znám výskyt 20 kriticky ohrožených, 38 silně ohrožených a 38 ohrožených druhů a poddruhů cévnatých rostlin zvláště chráněných dle Vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. Dále se zde vyskytuje dalších 20 druhů, které v současnosti nejsou zvláště chráněné, ale v nejnovější verzi celostátního červeného seznamu jsou zařazené do kategorií kriticky a silně ohrožené. Například Scheuchzeria palustris, Listera cordata, Utricularia ochroleuca, Hippochäete variegata, Scorzonera parviflora a Gentianella obtusifolia ssp. sturmiana. Ústecký kraj
Mapování druhů vyskytujících se na území Ústeckého kraje, které bylo provedeno v koordinaci ústředního pracoviště AOPK ČR v Praze ve spolupráci se střediskem v Ústí n.L., má za výsledek zjištění těchto evropsky významných druhů rostlin a živočichů. Seznam rostlin vyskytujících se na území Ústeckého kraje Zvonovec liliolistý (Adenophora liliifolia) Střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus) Hvozdík písečný český (Dianthus arenarius subsp. bohemicus) Sinokvět chrpovitý (Jurinea cyanoides) Žabníček vzplývavý (Luronium natans) Koniklec otevřený (Pulsatilla patens) Vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum)
42
Seznam živočichů vyskytujících se na území Ústeckého kraje Brouci roháč obecný (Lucanus servus) páchník hnědý (Osmoderma eremita) tesařík obrovský (Cerambyx cerdo) Motýli přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria) modrásek bahenní (Maculinea nausithous) modrásek očkovaný (Maculinea teleius) hnědásek chrastavcový (Euphydryas aurinia) Saranče saranče (Stenobothrus eurasius) Vážky vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis) klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia) Korýši rak kamenáč (Austropotamobius torrentium) Měkkýši vrkoč útlý (Vertigo angustior) vrkoč bažinný (Vertigo moulinsiana) velevrub tupý (Unio crassus) skalnice kýlnatá (Heliciyona lapicida) Kruhoústí a ryby mihule potoční (Lampetra planeri) bolen dravý (Aspius aspius) losos atlantský (Salmo salar) vranka obecná (Cottus gobio) Obojživelníci kuňka obecná (Bombina bombina) čolek velký (Triturus cristatus) Savci netopýr černý (Barbastella barbastellus) 43
netopýr velkouchý (Myotis bechsteinii) netopýr velký (Myotis myotis) sysel obecný (Spermophillus citellus) bobr evropský (Castor fiber) vydra říční (Lutra lutra) rys otrovid (Lynx lynx) Liberecký kraj
Liberecký kraj je charakteristický velkou rozmanitostí přírodních biotopů a s tím související vysokou druhovou diverzitou. Oblastmi s největší koncentrací kriticky a silně ohrožených druhů rostlin a živočichů jsou kotliny s rybničními soustavami a rašelinnými loukami a lesy na Českolipsku (širší okolí Holan, Doks, Hradčan nebo Hamru na Jezeře včetně navazující nivy Ploučnice) – zde se m.j. vyskytují i neoendemity prstnatecc český (Dactylorhiza bohemica) a tučnice česká (Pinguicula bohemica). Na území Libereckého kraje nachází zhruba třetina ze všech druhů rostlin červeného seznamu, resp. necelých 40 % ze všech druhů zvláště chráněných, obsažených v příloze Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. (tabulka č.6). Rovněž nelze pominout, že reálné ohrožení, resp. vzácnost jednotlivých druhů se v krajském měřítku může značně lišit od situace v celostátním měřítku. Zejména druhy teplomilných společenstev jsou v našem území jen okrajově zastoupeny a tudíž jsou mnohem vzácnější než v rámci celé ČR (např. v termofytiku poměrně běžné druhy Filipendula vulgaris, Pyrethrum corymbosum, Salvia pratensis, Stachys recta či Vincetoxicum hirundinaria jsou na území kraje sporadické až velmi vzácné). Naopak některé druhy chladnějších poloh a druhy se subatlantským rozšířením jsou na Liberecku relativně hojnější. Příkladem je sítina ostrokvětá (Juncus acutiflorus), která v širším prostoru Lužických hor představuje jednoho z nejběžnějších zástupců rodu.
Tabulka č. 6 - Počty ohrožených a zvláště chráněných druhů rostlin v celostátním kontextu
Zdroj: Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje
44
Pokud jde o živočichy, každoročně probíhá mapování některých ohrožených druhů obratlovců (např. jeřáb popelavý, orel mořský, vydra říční, čáp bílý, ledňáček říční, netopýři). Z monitoringu vyplývá, že sledované populace jsou stabilní. Souběžně probíhalo dílčí mapování vybraných skupin bezobratlých (např. mravenci rodu Formica, střevlíkovití brouci, vážky, vodní měkkýši). Průzkum vodních měkkýšů v PR Meandry Smědé, zadaný Libereckým krajem, prokázal po více než 25 letech výskyt kružníka Rossmasslerova Gyraulus rossmaessleri na území ČR. Středočeský kraj
Ve Středočeském kraji se hrubým odhadem mohou vyskytovat necelé 3/4 celkového druhového bohatství cévnatých rostlin, tj. kolem 2 700 taxonů (včetně neofytů). Ve vyhlášce č. 395/1992 Sb., je uvedeno celkem 485 taxonů cévnatých rostlin. Z celkového počtu chráněných taxonů patří do středočeské flóry přibližně 260 taxonů, což je téměř 54 % celkového počtu chráněných taxonů. Recentně se ve Středočeském kraji vyskytuje 192 taxonů chráněných rostlin, což je téměř 40 % celkového počtu chráněných taxonů. Přibližně 109 druhů lze pro střední Čechy považovat za vyhynulé či nezvěstné. Za téměř s jistotou vyhynulé lze považovat minimálně 50 taxonů celkové středočeské flóry. Příkladem cévnatých rostlin mohou být : zvonek hadincovitý (Campanula cervicaria), pětiprstka hustokvětá (Gymnadenia densiflora), smrkovník plazivý (Goodyera repens), hrachor hrachovitý (Lathyrus pisiformis), kuřička hadcová (Smejkalova) (Minuartia smejkalii), mochna Crantzova hadcová (Potentilla crantzii subsp. serpentini), koniklec jarní (Pulsatilla vernalis), žluťucha jednoduchá svízelovitá (Thalictrum simplex subsp. galioides) a orobinec stříblošedý . Ze 67 druhů savců aktuálně zjištěných na území středních Čech je 18 druhů (26,9 %) řazeno mezi zvláště chráněné druhy živočichů ve smyslu vyhl. Ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. k zákonu č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška č. 395/1992 Sb.): 2 druhy kriticky ohrožené, 8 druhů silně ohrožených a 8 druhů ohrožených. V nové verzi Červeného seznamu ČR je ze středočeské fauny zastoupeno rovněž 18 druhů: 1 druh kriticky ohrožený (CR), 4 druhy ohrožené (EN), 4 druhy zranitelné (VU), 1 druh téměř ohrožený (NT), 1 druh nevyhodnocený (NE) a 7 druhů v kategorii taxonů, o nichž jsou nedostatečné údaje (DD). Na území Středočeského kraje hnízdí celkem 71 zvláště chráněných druhů ptáků dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., další druhy se vyskytují na tahu nebo zimují. Z hnízdících druhů je
45
10 řazeno mezi kriticky ohrožené druhy, 34 druhů mezi silně ohrožené a 27 druhů mezi ohrožené. Z 8 druhů plazů aktuálně zjištěných na území středních Čech jsou všechny zařazeny mezi zvláště chráněné živočichy ve smyslu prováděcí vyhlášky č. 395/1992 Sb. 2 druhy spadají do kategorie kriticky ohrožený druh, 5 druhů do kategorie silně ohrožený druh a 1 druh do kategorie ohrožený druh. V nové verzi Červeného seznamu je zastoupeno rovněž všech 8 druhů: 1 druh je kriticky ohrožený (CR), 1 druh ohrožený (EN), 2 druhy zranitelné (VU), 2 druhy téměř ohrožené (NT) a 2 druhy jsou zařazeny do kategorie málo dotčený (LC). Ze 17 druhů obojživelníků aktuálně zjištěných na území středních Čech je 16 druhů (94,1 %) řazeno mezi zvláště chráněné živočichy ve smyslu prováděcí vyhlášky č. 395/1992 Sb., 5 druhů spadá do kategorie kriticky ohrožený druh, 7 druhů do kategorie silně ohrožený druh a 4 druhy do kategorie ohrožený druh. V nové verzi Červeného seznamu je zastoupeno všech 17 druhů: 1 druh kriticky ohrožený (ČR), 4 druhy ohrožené (EN), 2 druhy zranitelné (VU) a 10 druhů v kategorii téměř ohrožený (NT). Ochrana druhů vyžadujících vyznačení zvláštních území ochrany dle Směrnice Rady (92/43/EHS) se týká obou kuněk a čolka velkého (Triturus cristatus) (druhy uvedené v příloze II.), druhy vyžadující přísnou ochranu jsou zařazeny do přílohy IV (blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), ropucha krátkonohá (Bufo calamita) a zelená (Bufo viridis), rosnička zelená (Hyla arborea), skokan ostronosý (Rana arvalis), skokan štíhlý (Rana damaltina) a skokan krátkonohý (Rana lessonae) a do přílohy V jsou vloženy druhy, jejichž odebírání z volné přírody může být předmětem určitých opatření na jejich obhospodařování skokan hnědý (Rana temporaria), skokan skřehotavý (Rana ridibunda) a zelený (Rana kl. esculenta). Mihule potoční (Lampetra planeri) a šest druhů ryb patří mezi zvláště ohrožené druhy ve smyslu vyhlášky č. 395/1992 Sb. Z 91 druhů bezobratlých, které jsou uvedeny ve vyhl. č. 395/1992 Sb., se 33 řadí mezi druhy kriticky ohrožené, 22 mezi silně ohrožené a 36 mezi ohrožené druhy. Na území Středočeského kraje se v současné době pravidelně prokazatelně vyskytuje 10 druhů kriticky ohrožených, 13 silně ohrožených a 28 druhů ohrožených. Celkem se tak na území středních Čech vyskytuje 51 druhů bezobratlých náležících mezi zvláště chráněné živočichy, což je více než polovina (56 %) všech druhů aktuálně chráněných dle vyhlášky č. 395/1992 Sb.
46
Šíření nepůvodních rostlinných a živočišných druhů Invazní druhy rostlin v Karlovarském a Ústeckém kraji
Rizikové druhy Druhy běžně rozšířené nebo se v poslední době šířící do původních nebo přírodních biotopů. Tyto druhy jsou v považovány za silně rizikové a je potřeba jim věnovat zvýšenou pozornost. Bělotrn kulatohlavý – (Echinops sphaerocephalus), bolševník velkolepý – (Heracleum mantegazzianum), borovice vejmutovka – (Pinus strobus), celík (zlatobýl) kanadský – (Solidago canadensis), celík (zlatobýl) obrovský– (Solidago gigantea), douglaska tisolistá – (Pseudotsuga menziesii), dub červený – (Quercus rubra), janovec (čilimník) metlatý – (Cytisus scoparius), kolotočník ozdobný – (Telekia speciosa), křídlatka česká – (Reynoutria ×bohemica), křídlatka japonská – (Reynoutria japonica), křídlatka sachalinská – (Reynoutria sachalinensis), lupina mnoholistá (vlčí bob mnoholistý) – (Lupinus polyphyllus), netýkavka žláznatá (Roylerova) – (Impatiens glandulifera), pámelník bílý (poříční) – (Symphoricarpos albus), pitulník stříbrný (postříbřený) – (Galeobdolon argentatum), slunečnice topinambur (tobinambur hlíznatý) – (Helianthus tuberosus), tavolník – (Spirea sp.), trnovník akát (akát bílý) – (Robinia pseudacacia), všedobr horský – (Imperatoria ostruthium). Zdomácnělé druhy Druhy běžně rozšířené nebo i vzácnější avšak zcela naturalizované v původních a přírodních biotopech, u kterých není uvažováno o speciálním managementu. Dvouzubec černoplodý – (Bidens frondosa), komonice bílá – (Melilotus albus), komonice lékařská – (Melilotus officinalis), merlík fíkolistý (smokvolistý) – (Chenopodium ficifolium), merlík stopečkatý – (Chenopodium pedunculare), měrnice černá – (Ballota nigra ssp. nigra), náprstník červený – (Digitalis purpurea), netýkavka malokvětá – (Impatiens parviflora), pcháč obecný – (Cirsium vulgare), pcháč rolní – (Cirsium arvense), rozrazil břečťanolistý – (Veronica hederifolia), rozrazil nitkovitý – (Veronica filiformis), sítina tenká – (Juncus tenuis), topol kanadský – (Populus ×canadensis), violka – (Viola ×scabra), violka vonná – (Viola odorata), vratič obecný – (Tanacetum vulgare), vrbovka žláznatá (cizí) – (Epilobium ciliatum), všedobr horský – (Imperatoria ostruthium). Hojné plevelné a ruderální druhy 47
Druhy v běžně rozšířeně a zcela naturalizované většinou však pouze v biotopech vytvořených člověkem, tj. běžné polní a zahradní plevele, běžné ruderální druhy sídel a průmyslových objektů, výsypek a deponií průmyslového a komunálního odpadu. Heřmánek terčovitý – (Matricaria discoidea), heřmánkovec přímořský (nevonný) – (Tripleurospermum inodorum), hulevník Loeselův – (Sisymbrium loeselii), chundelka metlice – (Apera spica-venti), jitrocel větší – (Plantago major ssp. major), kakost pyrenejský – (Geranium pyrenaicum), laskavec ohnutý (srstnatý) – (Amaranthus retroflexus), laskavec zelenoklasý – (Amaranthus powellii), lebeda lesklá – (Atriplex sagittata), lebeda podlouhlolistá – (Atriplex oblongifolia), pěťour malokvětý – (Galinsoga parviflora), pěťour srstnatý – (Galinsoga ciliata), rozrazil perský – (Veronica persica), štětička větší – (Virga strigosa), turanka kanadská (turan kanadský) – (Conyza canadensis), vesnovka obecná – (Cardaria draba). Nehojné a potenciálně rizikové druhy Druhy nepříliš hojné vyskytující se však v původních a přírodních biotopech. Druhy označené hvězdičkou (*) jsou často v jiných částech ČR na výrazném postupu a jsou tam vnímány jako silně rizikové. Ostatní druhy mají v dalších oblastech ČR podobný charakter rozšíření, tj. nejsou příliš hojné a nejsou v současnosti považovány za rizikové. Angelika lékařská (děhel lékařský) – (Angelica archangelica), brukev černá (černohořčice) – (Brassica nigra), * čechřice vonná – (Myrrhis odorata), * hvězdnice kopinatá – (Aster lanceolatus), hvězdnice novobelgická – (Aster novi-belgii), hvězdnice různobarvá – (Aster ×versicolor), hvězdnice vrbovitá – (Aster ×salignus), * javor jasanolistý (javorovec jasanolistý) – (Acer negundo), kejklířka skvrnitá – (Mimulus guttatus), * kustovnice cizí – (Lycium barbarum), * loubinec popínavý – (Parthenocissus inserta), * mahónie cesmínolistá – (Mahonia aquifolium), * netvařec křovitý – (Amorpha fruticosa), * pajasan žláznatý – (Ailanthus altissima), pupalka dvouletá – (Oenothera biennis), rdesno mnohoklasé – (Persicaria polystachya), rozchodník španělský – (Sedum hispanicum), rukevník východní – (Bunias orientalis), střemcha pozdní – (Prunus serotina), * šeřík obecný – (Syringa vulgaris), * štětinec laločnatý – (Echinocystis lobata), * šťovík alpský – (Rumex alpinus), * šťovík dlouholistý – (Rumex longifolius), * šťovík rozvětvený (kyseláč rozvětvený) – (Rumex thyrsiflorus), tavola kalinolistá – (Physocarpus opulifolius), * třapatka dřípatá – (Rudbeckia laciniata), 48
Nehojné ruderální a plevelné druhy Druhy nepříliš hojné, vyskytující se většinou pouze v biotopech vytvořených člověkem. Konopí rumištní – (Cannabis ruderalis), turan roční severní – (Erigeron annuus ssp. septentrionalis).
Živočišná invaze v Karlovarském a Ústeckém kraji
Za invazní druhy živočichů lze považovat taxony splňující následující podmínky: jsou adventivního původu, ale ve volné krajině vytváří životaschopné populace na naše území se dostali v novověku vytlačují alochtonní taxony nebo jsou toho potencionálně schopné. Druhů, které splňují tyto podmínky je celá řada. V následujícím přehledu jsou zpracovány druhy, jejichž výskyt v oblasti je znám a jejichž invazní potenciál je nepochybný. Naopak druhy, jejichž invazní potenciál je v současnosti nízký (např. psík mývalovitý), podrobněji rozepsány nejsou. V celkovém kontextu je třeba mít na paměti i invazní potenciál případných cizorodých genotypů původně autochtonních druhů. Mohou způsobit tzv. genetickou erozi původních populací. Toto nebezpečí hrozí především u dobře míněného vysazování uměle odchovaných nebo dovezených jedinců ohrožených druhů. Norek americký (Mustela vison), Jelen sika (Cervus nippon), Mýval americký (Procyon lotor), Střevlička východní (Pseudorasbora parva), Křižák pruhovaný (Argiope bruennichi), Klíněnka jírovcová (Cameraria ohridella), Písečník novozélandský (Potamopyrgus antipodarum) (syn. P. jenkinsi), Plzák španělský (Arion lusitanicus) Invazní druhy rostlin v Libereckém kraji
V Libereckém kraji lze za nejvýznamnější invazní druhy rostlin označit: Křídlatky (Reynoutria japonica, R. x bohemica, R. sachalinensis) Netýkavky (Impatiens glandulifera, I. parviflora) Celíky (Solidago canadensis, S. gigantea)
49
V Libereckém kraji k běžným, ale méně závažným invazním druhů patří zejména: Vrbovka cizí (Epilobium ciliatum), Sítina tenká (Juncus tenuis), Dvouzubec černoplodý (Bidens frondosa), Náprstník červený (Digitalis purpurea), Vlčí bob mnoholistý (Lupinus polyphyllus), Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum), Třapatka dřípená (Rudbeckia laciniata), Hvězdnice (Aster x salignus, A. lanceolatus, Aster novi-belgii), Topinambur (Helianthus tuberosus), Kolotočník ozdobný (Telekia speciosa), Oman pravý (Inula salicina), Rdesnovec mnohoklasý (Rubrivena polystachya; Persicaria polystachya), Kejklířka skvrnitá (Mimulus guttatus), Trnovník akát (Robinia pseudoacacia), Borovice vejmutovka (Pinus strobus), Jírovec maďal (Aesculus hippocastanum) Z nepůvodních keřů lze zmínit: Janovec metlatý (Sarothamnus scoparius), Pámelník potoční (Symphoricarpos rivularis), Šeřík obecný (Syringa vulgaris), Tavola kalinolistá a různé tavolníky (Physocarpus opulifolium, Spiraea vanhouttei aj.)
Živočišná invaze v Libereckém kraji
Bezobratlí Mezi invazní druhy, jejichž populace prodělávají prudké pravidelné či nepravidelné výkyvy početnosti, lze zařadit jak druhy původní, tak i nepůvodní. Známá jsou kalamitní přemnožení hmyzích škůdců v lesích, která společně s dalšími nepříznivými faktory (monokultury, imisní zátěž, klimatické podmínky) vedla k rozpadu smrkových porostů v Jizerských horách a Krkonoších. Na začátku 20. stol. to byly především kalamity bekyně mnišky (Lymantria monacha), v druhé polovině 20. stol. invaze obaleče modřínového (Zeiraphera griseana), lýkožrouta smrkového (Ips typographus) a ploskohřbetky smrkové (Cephalcia abietis). V dubových porostech patří k přemnožujícím se druhům zejména obaleč dubový (Tortrix viridana). Řada nepůvodních druhů hmyzu, které byly na naše území zavlečeny s dovozem zemědělských plodin a potravin je souhrnně označováno jako polní a skladištní škůdci. Nejznámějším druhem je pravděpodobně mandelinka bramborová (Leptinotarsa decemlineata), tzv. „americký brouk“, která se u nás poprvé objevila v roce 1945. Z pohledu ochrany přírody nemá tato skupina rozhodující význam. Ryby
50
Dovozy a vysazování nepůvodních druhů ryb často významně ovlivňují složení ichtyofauny v různých zemích, povodích či v jednotlivých vodních systémech. Jako náhrada za mizející domácí druhy ryb byly do Čech již koncem 19. stol. dováženy příbuzné druhy z Evropy a Severní Ameriky, mnohem později i z východní Asie. Kromě aktivního záměrného dovozu a vysazování k nám v poslední době pronikly i některé druhy ryb formou invaze nebo tzv. introdukce neúmyslné. V ČR dnes žijí jednak nepůvodní druhy, které ovšem pocházejí ze stejné zoogeografické oblasti, jednak exotické druhy z jiných geografických oblastí. Např. ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus) nebo hlavatka podunajská (Hucho hucho) jsou v povodí Labe introdukované nepůvodní druhy, vyskytující se přirozeně v povodí Dunaje.
Pstruh americký duhový (Salmo gairdneri irideus), Síh peleď (Coregonus peled), Síh severní maréna (Coregonus lavaretus maraena), Siven americký (Salvelinus fontinalis), Střevlička východní (Pseudorasbora parva), Tolstolobik bílý (Hypophthalmichthys molitrix)
Ptáci Bažant obecný (Phasianus colchicus),
Savci
Několik nepůvodních druhů savců, chovaných dříve pouze v oborách, bylo později úmyslně vypuštěno do volné přírody. Jde zejména o introdukované druhy spárkaté zvěře – muflona, daňka, jelena siku aj. Jiné druhy unikly ze zajetí a rozšířily se postupně na řadu území. Ondatra pižmová (Ondatra zibethicus), Norek americký (Lutreola vison), Psík mývalovitý (Nyctereutes procyonoides), Daněk evropský (Cervus dama), Muflon (Ovis musimon), Kamzík horský (Rupicapra rupicapra), Koza bezoárová (Capra aegagrus)
Invazní druhy rostlin ve Středočeském kraji
Mezi nejvýznamnější invandery patří křídlatky (Reynoutria sp.), netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), netýkavka žlaznatá (Impatiens grandulifera) a bolševník velkolepý 51
(Heracleum mantegazzianum). Za invazní druhy flóry se v současnosti ve Středočeském kraji považují následující taxony: javor jasnolistý (Acer negundo), pajasan žláznatý (Ailanthus altissima), laskavec ohnutý (srstnatý) (Amaranthus retroflexus), laskavec zelenoklasý (Amaranthu powellii), ambrozie peřenolistá (Ambrosia artemisiifolia), netvařec křovitý (Amorpha fruticosa), andělika lékařská (Angelica archangelica), chundelka metlice (Apera spica-venti),
ovsík
vyvýšený
(Arrhenatherum
elatius),
hvězdnice
kopinatá
(Aster
lanceolatus), hvězdnice novobelgická (Aster novi-belgii), hvězdnice různobarvá (Aster versicolor), lebeda podlouhlolistá (Atriplex oblongifolia), lebeda lesklá (Atriplex sagittata), (Ballota nigra ssp. nigra), dvouzubec černoplodý (Bidens frondosa), brukev černá (černohořčice) (Brassica nigra), posed bílý (Bryonia alba), rukevník východní (Bunias orientalis), konopí rumištní (Cannabis ruderalis), vesnovka obecná (Cardaria draba), merlík fíkolistý (Chenopodium ficifolium), merlík stopečkatý (Chenopodium pedunculare), pcháč oset (Cirsium arvense), pcháč obecný (Cirsium vulgare), bolehlav plamatý (Conium maculatum), turanka kanadská (Conyza canadensis), kokotice ladní (Cuscuta campestris), janovec metlatý (Cytisus scoparius ssp. scoparius), náprstník červený (Digitalis purpurea), štětinec laločnatý (Echinocystis lobata), bělotrn kulatohlavý (Echinops sphaerocephalus), vodní mor kanadský (Elodea canadensis), vrbovka žláznatá (Epilobium ciliatum), turan roční severní (Erigeron annus ssp. septentrionalis), jasan pensylvánský (Fraxinus pennsylvanica), pitulník postříbřený (Galeobdolon argentatum), pěťour srstnatý (Galinsoga ciliata), pěťour maloúborný (Galinsoga parviflora), kakost pyrenejský (Geranium pyrenaicum), olševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum), slunečnice topinambut (Helianthus tuberosus), netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), všedobr horský (Imperatoria ostruthium), sítina tenká (Juncus tenuis), bytel metlatý pravý (Kochia scoparia ssp. scoparia), lupina (vlčí bob) mnoholistá (Lupinus polyphyllus), kustovnice cizí (Lycium barbatum), mahónie cesmínolistá (Mahonia aquifolium), heřmánek terčovitý (Matricaria discoidea), komonice bílá (Melilotus albus), komonice lékařská (Melilotus officinalis), kejklířka skvrnitá (Mimulus guttatus), čechřice vonná (Myrrhis odorata), pupalka dvouletá (Oenothera biennis), záraza menší (Orobanche minor), rdesno mnohoklasé (Persicaria polystachya), tavola kalinolistá (Physocarpus opulifolius), borovice vejmutovka (Pinus strobus), jitrocel větší pravý (Plantago major ssp. major), topol kanadský (Populus *canadensis), střemcha pozdní (Prunus serotina), dub červený (Quercus rubra), křídlatka sachalinská (Reynoutria sachalinensis), křídlatka japonská (Reynoutria japonica), křídlatka česká (Reynoutria *bohemica), škumpa orobincová (Rhus hirta), trnovník akát (Robinia pseudacacia), třapatka dřípatá (Rudbeckia laciniata), šťovík alpský (Rumex 52
alpinus), šťovík dlouholistý (Rumex longifolius), šťovík rozvětvený (Rumex thyrsiflorus), rozchodník španělský (Sedum hispanicum), hulevník Loeselův (Sisymbrium loeselii), zlatobýl kanadský (Solidago canadensis), zlatobýl obrovský (Solidago gigantea), pámelník bílý (Symphoricarpos albus), šeřík obecný (Syringa vulgaris), vratič obecný (Tanacetum vulgare), kolotočník
ozdobný
(Telekia
speciosa),
heřmánkovec
nevonný
(Tripleurospermum
inodorum), rozrazil nitkovitý (Veronica filiformis), rozrazil břečťanolistý (Veronica hederifolia), rozrazil perský (Veronica persica), violka vonná (Viola odorata), violka (Viola *scabra), štětička větší (Virga strigosa). Mezi výjimky v invazních druzích, které se v současnosti na území středních Čech pravděpodobně nevyskytují, patří následujících šest taxonů: konopí rumištní (Cannabis ruderalis), všedobr horský (Imperatoria ostruthium), čechřice vonná (Myrrhis odorata), rdesno mnohoklasé (Persicaria polystachya), šťovík alpský (Rumex alpinus) a šťovík dlouholistý (Rumex longifolius).
Živočišná invaze ve Středočeském kraji
Ze 67 současných druhů savců je ve středních Čechách nepůvodních celkem 11 druhů (16,4 %), z nichž 7 bylo záměrně vysazeno na území ČR a 4 druhy se do ČR rozšířily ze sousedních zemí (synantropní hlodavci, psík mývalovitý (Nyctereutes procyonoides)). Střední Čechy hrály stěžejní roli při zdomácnění 3 druhů – ondatry pižmové (Ondatra zibethicus) (vysazena r. 1905 na Dobříši), jelence běloocasého (Odocoileus virginianus) (1884 – 1893 tamtéž a na Opočnu) a norka amerického/minka (Mustela vison) (ve velkém počtu vypuštěn do volnosti ze zanikajících kožešinových farem ve středním Povltaví v první polovině 90. let 20. století). Jako invazní druhy lze označit norka amerického (Mustela vison) a psíka mývalovitého (Nyctereutes procyonoides) s progresivním nárůstem početnosti o osídlené plochy, jejich současné rozšíření pokrývá velkou část, ne-li celé území středních Čech. Rozšiřování ondatry pižmové (Ondatra zibethicus) se v současnosti zastavilo a prochází populační stagnací až regresí (nikoliv však areálovou); obdobný trend se dlouhodobě projevuje u králíka divokého (Oryctolagus cuniculus). Zbývající nepůvodní druhy jsou obhospodařovány myslivecky. Za invazní druh je třeba považovat i nutrii (Myocastor coypus), která v posledních zhruba 10 letech vytváří četné volně žijící (polodivoké) populace, a to zejména v nížinách (např. v Polabí). Invazní druhy sice zvyšují diverzitu savčí fauny středních Čech, jejich přítomnost však není ničím opodstatněná a je třeba usilovat o jejich likvidaci (eradikaci), mimo jiné i proto, že narušují ustálené poměry ve stávajících zoocenózách 53
(zejména progresivní norek americký (Mustela vison)). V rámci ČR je aktuálně invazním druhem i mýval severní (Procyon lotor), jeho výskyt ve středních Čechách zatím zjištěn nebyl a ani ho v blízké budoucnosti nepředpokládáme (pokud nebude záměrně vypuštěn). Ostatní nepůvodní druhy jsou buď myslivecky obhospodařovány (králík divoký (Oryctolagus cuniculus), jelenec běloocasý (Odocoileus virginianus), daněk skvrnitý (Dama dama), muflon (Ovis musimon)) nebo jde o široce rozšířené synantropní druhy (potkan (Rattus norvegicus), myš domácí (Mus musculus)); krysa obecná (Rattus rattus) je považovaná za indiferentní, zoogeograficky zajímavý druh. Na rozdíl od jiných skupin obratlovců (ryby, savci) není problematika nepůvodních nebo invazních druhů ptáků příliš významná. Jedinými nepůvodními pravidelně se vyskytujícími druhy na území kraje jsou krocan divoký (Meleagris gallopavo) chovaný v některých oblastech pro myslivecké účely. Dále pak myslivci vypouštěné různé druhy bažantů, především pak bažant obecný (Phasianus colchicus). Mimo to dochází k poměrně častým pozorováním cizokrajných ptáků uniklých ze zajetí. Nejčastěji se jedná o zástupce řádu vrubozobých. Jediným vážným problémem s rostoucím vlivem z hlediska ochrany přírody je myslivecké vypouštění velkých počtů uměle odchovaných jedinců kachny divoké (Anas platyrhynchos). Vypouštění jedinci vykazují značné morfologické změny oproti divokým zástupcům tohoto druhu, které naznačují hlubší odchylky i v genetické výbavě těchto ptáků a možné další odlišnosti v anatomii a fyziologii, způsobené dlouhodobým procesem příbuzenského křížení. Mezi nepůvodní druhy plazů středních Čech v současné době počítáme: želvu bahenní (Emys orbicularis) (prokazatelně vysazována v průběhu celého 20. století, pravděpodobně i dříve), želvu nádhernou (Trachemys scripta elegans), ještěrku zední (Podarcis muralis) a užovku stromovou (Elaphe longissima). Na území Středočeského kraje docházelo rovněž k „posilování“ našich populací ještěrky zelené (Lacerta viridis) zvířaty z Balkánu a s největší pravděpodobností byla u nás vysazována také ještěrka balkánská (Lacerta trilineata) (všechny introdukce ostatních druhů proběhly po II. světové válce). Kromě výsadků ještěrky zelené (Lacerta viridis) a ještěrky balkánské (Lacerta trilineata) z Balkánu nejsou prozatím introdukce nepůvodních druhů problémem, protože se zvířata v našich klimatických podmínkách nerozmnožují a dříve nebo později vyhynou. Problémem pro autochtonní herpetofaunu však je výskyt nepůvodních predátorů (především norka amerického (Mustela vison). Ve středních Čechách evidujeme přítomnost 13 nepůvodních druhů ryb. 54
Síh peleď (Coregonus peled) a síh severní (Coregonus. lavaretus) (nově oddělován i druh Coregonus
maraena),
tolstolobik
pestrý
(Aristichthys
nobilis)
a
tolstolobik
bílý
(Hypophthalmichthys molitrix), amur bílý (Ctenopharyngodon idella), pstruh duhový (Oncorhynchus¨mykiss) a siven americký (Salvelinus fontinalis), pstruh obecný (Salmo trutta), hlavatka podunajská (Hucho hucho), ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus), sumeček americký (Ameiurus nebulosus), koljušky tříostná (Gasterosteus aculeatus). Za invazní druhy, které představují nebezpečí pro původní ichtyofaunu a vodní ekosystémy, lze označit jen dva druhy – karase stříbřitého (Carassius auratus) a střevličku východní (Pseudorasbora parva). Na území středních Čech se podle získaných údajů z mapování v současné době vyskytují v přírodních podmínkách čtyři druhy raků. Z toho jsou 2 druhy původní, a to rak říční (Astacus astacus) a rak kamenáč (Austropotamobius torrentium).
Les Lesnatost a druhová skladba lesů Výměra lesů Karlovarského kraje v roce 2007 činila dle ČÚZK 143 429 ha (dle ÚHÚL 143 691 ha), lesnatost dosáhla 43,4 % (průměr ČR je 33,7 %), tj. druhé nejvyšší hodnoty v ČR. Lesy zvláštního určení tvořily 44 % rozlohy lesů, jejich rozloha se meziročně procentuálně nezměnila.
Obrázek č. 15 - Druhová skladba lesů v Karlovarském kraji [%], 2007
Zdroj: ÚHÚL 55
Výměra lesů Ústeckého kraje v roce 2007 činila dle ČÚZK 159 719 ha (dle ÚHÚL 159 951 ha), lesnatost dosáhla 30 % (průměr ČR je 33,7 %), tj. páté nejnižší hodnoty v ČR. Lesy zvláštního určení tvořily 40 % rozlohy lesů, meziročně jejich rozloha vzrostla o 3 %.
Obrázek č. 16 - Druhová skladba lesů v Ústeckém kraji [%], 2007
Zdroj: ÚHÚL
Výměra lesů Libereckého kraje v roce 2007 činila dle ČÚZK 140 141 ha (dle ÚHÚL 140 666 ha), lesnatost dosáhla 44,5 % (průměr v ČR je 33,7 %), tj. nejvyšší hodnoty v ČR. Lesy zvláštního určení tvořily 28 % rozlohy lesů, jejich výměra se meziročně procentuálně nezměnila.
Obrázek č. 17 - Druhová skladba lesů v Libereckém kraji [%], 2007
Zdroj: ÚHÚL
56
Výměra lesů Středočeského kraje v roce 2007 činila dle ČÚZK 305 439 ha (dle ÚHÚL 306 205 ha), lesnatost dosáhla 27,8 % (průměr ČR je 33,7 %), tj. druhé nejnižší hodnoty v ČR. Lesy zvláštního určení tvořily 24 % rozlohy lesů, meziročně se jejich rozloha snížila o 1 %.
Obrázek č. 18 - Druhová skladba lesů v Středočeském kraji [%], 2007
Zdroj: ÚHÚL
Zdravotní stav lesů Zdravotní stav porostů v Karlovarském kraji je určován především mírou defoliace*, jejíž vývoj u jehličnatých porostů starších 60 let znázorňuje následující graf. na obrázku č. 19. Výše nahodilých těžeb způsobených abiotickými vlivy, z nichž polomy vázané na poškození větrem tvoří rozhodující většinu, dosáhla třetí nejvyšší hodnoty v ČR, 1 212 tis. m3 dřeva. Těžba smrkového kůrovcového dřeva byla evidována v rozsahu 39 tis. m3. Vysoké hodnoty těžby ovlivnil lednový orkán Kyrill.
Obrázek č. 19 - Vývoj míry defoliace jehličnatých porostů v Karlovarském kraji starších 60 let (třída 2–4) [%], 1997–2007
57
* Defoliace (odlistění) – relativní ztráta asimilačního aparátu (listů nebo jehličí) v koruně poškozeného stromu v porovnání
se zdravým stromem, rostoucím ve stejných porostních a stanovištních podmínkách.
Zdroj: VÚLHM
Zdravotní stav porostů v Ústeckém kraji je opět určován především mírou defoliace*, jejíž vývoj u jehličnatých porostů starších 60 let znázorňuje graf na obrázku č. 20. Výše nahodilých těžeb způsobených abiotickými vlivy, z nichž polomy vázané na poškození větrem tvoří rozhodující většinu, dosáhla třetí nejnižší hodnoty v ČR, 236 tis. m3 dřeva. Těžba smrkového kůrovcového dřeva byla evidována v rozsahu 67 tis. m3. Obrázek č. 20 - Vývoj míry defoliace jehličnatých porostů v Ústeckém kraji starších 60 let (třída 2–4) [%], 1997–2007
. Zdroj: VÚLHM
V Libereckém kraji, výše nahodilých těžeb způsobených abiotickými vlivy, z nichž polomy vázané na poškození větrem tvoří rozhodující většinu, meziročně vzrostla, dosáhla však páté nejnižší hodnoty v ČR, 488 tis. m3 dřeva. Těžba smrkového kůrovcového dřeva byla evidována v rozsahu 37 tis. m3. Vysoké hodnoty těžby ovlivnil lednový orkán Kyrill. V grafu
58
na obrázku č. 21 je vykreslena míra defoliace dokládající zdravotní stav lesů Libereckého kraje. Obrázek č. 21 - Vývoj míry defoliace jehličnatých porostů v Libereckém kraji starších 60 let (třída 2–4) [%], 1997–2007
Zdroj: VÚLHM
Výše nahodilých těžeb v Středočeském kraji způsobených abiotickými vlivy, z nichž polomy vázané na poškození větrem tvoří rozhodující většinu, dosáhla čtvrté nejvyšší hodnoty v ČR, 953 tis. m3 dřeva. Těžba smrkového kůrovcového dřeva byla evidována v rozsahu 61 tis. m3. Vysoké hodnoty těžby ovlivnil lednový orkán Kyrill. Středočeský kraj byl v roce 2007 čtvrtým krajem nejvíce postiženým suchem (27 tis. m3 dřeva). Graf na obrázku č. 22 znázorňuje míru defoliace vykreslující zdravotní stav lesů Libereckého kraje. Obrázek č. 22 - Vývoj míry defoliace jehličnatých porostů ve Středočeském kraji starších 60 let (třída 2-4) [%], 1997–2007
Zdroj: VÚLHM
59
Pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce V případě zpomalení či dokonce odložení realizace předkládaného koncepčního dokumentu může dojít k následujícím negativním jevům: • • • • • • • • • •
snížení předpokládaných veřejných podpor na přípravu a realizaci potřebných opatření, zejména v oblasti vodohospodářské infrastruktury; nedostatek prostředků pro úhradu výdajů na opatření ve veřejném zájmu (§ 102 vodního zákona); ohrožení vodních zdrojů, vodárenských a kanalizačních systémů při mimořádných a krizových situacích včetně povodní a období sucha; zpomalení zlepšování kvality vodních ekosystémů; zpomalení odstraňování migračních překážek ve vodních tocích; pomalejší tempo revitalizace vodních toků a nádrží; nedostatečné snižování podílu zornění zemědělské půdy; zpomalení nárůstu záchytné schopnosti vodních srážek zemědělskou krajinou; nižší tempo odstraňování starých ekologických zátěží; malá provázanost při realizaci jednotlivých opatření dílčích finančních nástrojů (např. Program rozvoje venkova, Operační program Životního prostředí, Operační program Rybářství) a z toho vyplývající nižší účinnost konkrétních záměrů.
Do doby než dojde alespoň k výraznému odstranění nejvýznamnějších problémů vodního hospodářství (předpokládají se tři programová období tj. do roku 2027), nelze očekávat, že se lze obejít bez významné podpory požadovaných směrů vývoje. Předkládaný Plán oblasti povodí Ohře a dolního Labe navrhuje postupy, které by měly zamezit, případně minimalizovat uvedené negativní jevy.
60
3. Charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být provedením koncepce významně zasaženy. Koncepce svým rozsahem zasahuje v různé míře do všech významných složek životního prostředí, jež jsou charakterizovány v předchozí kapitole 2. Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území a jeho pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce.
4. Veškeré současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro koncepci, zejména vztahující se k oblastem se zvláštním významem pro životní prostředí (např. oblasti vyžadující ochranu podle zvláštních právních předpisů12a)). Problémové jevy a stav životního prostředí jsou zhodnoceny následující SWOT analýzou. Silné stránky • celkový stav vod má trvalý trend ke zlepšování, • významné omezení emisí do vodního prostředí z bodových zdrojů znečištění, splaškových a průmyslových odpadních vod a snížení emisí z plošných zdrojů, zejména omezením aplikace hnojiv a pesticidů, • snižování počtu lokalit se starou ekologickou zátěží, • postupné zavádění metod správné praxe při nakládání s chemickými látkami, • dobrá prevence závažných havárií, • institucionální zabezpečení prevence závažných havárií, • praktické zkušenosti z nedávných extrémních povodní a jejich vyhodnocení • propracovaný reprezentativní systém chráněných území, • relativně vysoká lesnatost, • tradice hospodaření na půdě i v méně příznivých oblastech, • zvyšující se environmentální povědomí obyvatelstva, zakotvené krajské systémy environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty, • existence regulačních zákonů a technických předpisů v oblasti poskytování vodohospodářských služeb, • uplatňování institutů koncepčního plánování rozvoje oboru vodovodů a kanalizací, • umožnění finančních podpor z veřejných rozpočtů a fondů EU ve prospěch rozvoje a obnovy vodohospodářské infrastruktury, • relativně vysoké procento připojených obyvatel na vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu, • vyhovující úroveň čištění odpadních vod v obcích nad 100 tis. EO (mimo hl.m. Praha) • vyhovující jakost pitné vody z vodovodů pro veřejnou potřebu, • funkce správců povodí, správců vodních toků a technickobezpečnostního dohledu nad vodními díly, založená legislativou, ve prospěch spolehlivého poskytování vodohospodářských služeb, • mezinárodní spolupráce při ochraně vod.
61
Slabé stránky • regionálně rozdílný stav vod, • nedostatečná úroveň čištění odpadních vod na lokální úrovni, znečištění vodních toků a nevhodné nakládání s kaly z čistíren odpadních vod v obcích do 2000 ekvivalentních obyvatel a v obcích od 2 000 do 10 000 EO, • nedostatečná úroveň řešení srážkových vod z intravilánu obcí, • pomalý postup inventarizace starých ekologických zátěží, resp. kontaminovaných míst, • chybějící právní úprava, která by řešila staré ekologické zátěže komplexním způsobem, • nedostatečná aplikace BAT z hlediska ochrany vod, • snížená přirozená retenční schopnost krajiny, • zvýšená vodní eroze v krajině, • nedostatek ekostabilizačních prvků v krajině, • postup komplexních pozemkových úprav, • současný stav morfologie vodních toků, • ochuzená prostorová a věková struktura a nevhodně pozměněná druhová skladba lesů, • eutrofizace a acidifikace, • antropogenní poškození a degradace půd, • roztříštěnost držby pozemků, • nedostatečná zabezpečenost ochrany měst a obcí proti povodním, • urbanizace záplavových území, • nedostatek finančních zdrojů na obnovu dlouhodobě zanedbané infrastruktury vodovodních a kanalizačních sítí, • nedostatek finančních zdrojů na obnovu vodních děl zajišťujících vzdouvání a akumulaci povrchové vody na drobných vodních tocích, • nedostatek finančních zdrojů na výstavbu vodovodů a kanalizací, včetně čistíren odpadních vod k naplnění relevantních směrnic EU, resp. odpovídajících národních právních předpisů, • nenaplnění článku 9 Rámcové směrnice ohledně úhrady všech nákladů na vodohospodářské služby z výnosů od uživatelů, • nevyhovující jakost individuálních zdrojů pitné vody, • částečně nevyhovující jakost surové vody pro použití k zásobování pitnou vodou, • nedosažení úrovně ztrát pitné vody z vodovodů pro veřejnou potřebu v porovnání s nejvyspělejšími státy EU, • nedostatečná úroveň zneškodňování odpadních vod z obcí do 2 tis. EO, • rezervy při zabezpečování vodohospodářských služeb za mimořádných a krizových situací, • nízká účinnost technologického výzkumu v oblasti vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu, • rezervy v public-relation v oblasti poskytování vodohospodářských služeb, • nedostatek zkušeností z praxe při uplatňování některých ustanovení zákonů v oblasti vod a poskytování vodohospodářských služeb. Příležitosti implemetace požadavků Rámcové směrnice pro vodní politiku a proces plánování v oblasti vod, • implementace požadavků Nitrátové směrnice, • existence Operačního programu životní prostředí, • existence Programu rozvoje venkova, • existence Operačního programu Rybářství • zřízení fondu pro realizaci protipovodňových opatření, • skokové zlepšení stavu vod v důsledku použití zvýšeného objemu finančních prostředků, • podstatné zvýšení disponibilních veřejných finančních prostředků a prostředků EU na ochranu vod, protipovodňovou ochranu a zajištění vodohospodářských služeb •
62
• • • • • • • • • • • • •
vyšší míra uplatnění environmentálně šetrných technologií, zavádění výrobních technologií se zvýšeným podílem recyklované vody, zavedení BAT, postupné uplatňování správné zemědělské praxe, revitalizace drobných vodních toků, zohlednění přírodě blízkých způsobů retence vod, komplexní pozemkové úpravy, posilování rekreační funkce krajiny, akcelerace vývoje nových sanačních technologií, předcházení environmentálním a technologickým rizikům, zvyšování veřejné poptávky po plnění mimoprodukčních funkcí lesních, zemědělských i vodních ekosystémů, zvyšující se uvědomění potřeby realizace preventivních protipovodňových opatření, prosazování regulačních nástrojů ve prospěch kvality poskytovaných vodohospodářských služeb.
Ohrožení (Rizika) nízká politická podpora environmentálním otázkám, • zhoršování kvality ovzduší a tím zvýšení atmosférické depozice, • zvyšování antropogenní zátěže prostředí v souvislosti s hospodářským rozvojem, • zpomalení přechodu výrobních podniků na progresivní technologie, • nesplnění limitů znečištění ŽP při nemožnosti financovat BAT, • formulace standardů dobrého stavu vod, • nedostatečné materiální a odborné zázemí pro prevenci závažných havárií, • skutečný průběh předpokládané klimatické změny, • nedostatek vlastních finančních zdrojů pro financování projektů, • snížení předpokládaných veřejných podpor na přípravu a realizaci potřebných opatření, zejména v oblasti vodohospodářské infrastruktury, • nedostatek prostředků pro úhradu výdajů na opatření ve veřejném zájmu (§ 102 vodního zákona), • ohrožení vodních zdrojů, vodárenských a kanalizačních systémů při mimořádných a krizových situacích včetně povodní a období sucha. • 36,89% plochy povodí zabírá orná půda mimo zavlažovaných ploch a dalších 17% plochy pokrývají jehličnaté lesy – tyto systémy mají nízkou ekologickou stabilitu. V období silných přívalových srážek jsou tyto plochy rizikové. • Zhruba 68 tis. ha je v povodí evidováno Zemědělskou vodohospodářskou správou jako odvodněné plochy pozemků o rozsahu nad 100 ha. Na těchto plochách může drenážní odtok činit 2 - 5 % kulminačních povodňových průtoků v recipientech odvodnění. • Nízká míra akumulace i retence v povodí Liboce, Blšanky a Ploučnice nad Robečským potokem. • Zvýšená až riziková akumulace arsenu a berylia v plaveninách toku Ohře nad Nechranickou nádrží. • Úseky vodních toků ohrožené výskytem ledových jevů – části dolního toku Labe, horní a dolní Ohře, Bíliny, Bystřice (Dubí u Teplic), Chomutovky, Libockého a Lobezského potoka, Ploučnice a Svatavy. • Celkový počet lokalit, které byly vymezeny jako nechráněné nebo nedostatečně chráněné před povodněmi, činí 105, počet ohrožených obyvatel v nich trvale žijících je 46 500. • Z hlediska bilance je třeba do budoucna podrobněji sledovat vodní toky: Bouřlivec, Bystrá, Bystřice (levostranný přítok Ohře), Eliášův potok, Chomutovka, Jílovský potok, Kamenice, Panenský potok, Robečský potok, Svatava, Zalužanský potok, Blšanka, Liboc a Srpina. • Napjaté stavy v některých hydrogeologických rajónech vzhledem k vodárenským odběrům. •
63
• • • • • • • • •
V oblasti Stráže pod Ralskem je nejvyšší hodnota celkové objemové aktivity beta (RL) 324 mBq.l-1, obsahy uranu (RL) do 7 µBq.l-1 ve vodě. Zvyšování antropogenní zátěže prostředí v souvislosti s hospodářským rozvojem. Nesplnění limitů znečištění ŽP při nemožnosti financování BAT. Formulace standardů dobrého stavu vod. Skutečný průběh předpokládané klimatické změny. Nedostatek vlastních finančních zdrojů financování projektů. Snížení předpokládaných veřejných podpor na přípravu a realizaci potřebných opatření, zejména v oblasti vodohospodářské infrastruktury. Nedostatek prostředků pro úhradu výdajů na opatření ve veřejném zájmu (§ 102 vodního zákona). Ohrožení vodních zdrojů, vodárenských a kanalizačních systémů při mimořádných a krizových situacích včetně povodní a období sucha.
64
Hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
Charakteristika dotčených lokalit Evropsky významné lokality V oblasti oblasti povodí Ohře a dolního Labe se nachází částečně nebo celou rozlohou 121 Evropsky významných lokalit. V podstatné části identifikovaných EVL jsou předmětem ochrany druhy či stanoviště, jenž jsou ovlivňovány nebo tvořeny vodou nebo v nich hraje vodní prostředí významnou úlohu. Evropsky významné lokality v působnosti řešeného území jsou včetně předmětů ochrany uvedeny v příloze č. 1. Ptačí oblasti V oblasti povodí Ohře a dolního Labe se nachází částečně nebo celou rozlohou 6 ptačích oblastí. Vodního prostředí se bezprostředně svými předměty ochrany dotýkají PO CZ0421003 Vodní nádrž Nechranice, CZ0511007 Českolipsko - Dokeské pískovce a mokřady, významnou souvislost v vodním prostředím má PO CZ0311034 Údolí Otavy a Vltavy. Předměty ochrany jsou v těchto lokalitách druhy, jenž se na uvedených lokalitách rozmnožují. Z tahově významných lokalit zde není identifikována a chráněna žádná. Ptačí oblasti v působnosti řešeného území jsou včetně předmětů ochrany uvedeny v příloze č. 2. Zhodnocení úplnosti podkladů Pro posouzení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti dle § 45 h a i zákona č. 114\1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění bylo použito kompletních podkladů „Plán oblasti povodí Ohře a dolního Labe“ v digitální podobě tak, jak byly zveřejněny na http://www.poh.cz/VHP/vhp.htm. Jedná se o „Upravený Návrh Plánu oblasti povodí Ohře a dolního Labe předložený dne 1.4.2009 ke schválení krajským úřadům dle § 12 odstavce 7 vyhlášky č. 142/2005 Sb., o plánování v oblasti vod“. Dále byly použity dostupné podklady pro prostorové analýzy v prostředí GIS. Kromě zmíněných datových podkladů poskytnutých zadavatelem byly použity podklady ze zdrojů Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, veřejné výzkumné instituce (http://www.vuv.cz/oddeleni-gis/) a data z veřejně přístupných zdrojů AOPK ČR.
Metodika hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Pro posouzení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti dle § 45 h a i zákona č. 114\1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění jsou zásadní plánované aktivity, a to jak plošného a obecného charakteru, tak přesně definované záměry, jenž se ovšem vymykají zásadám pro zpracování koncepčního materiálu předložené prostorové působnosti a rozsahu. Při zpracování posouzení byla pozornost soustředěna na následující kapitoly opatření, jenž mohou přímo či nepřímo ovlivňovat lokality soustavy Natura 2000 respektive jejich předměty ochrany. C.4.Programy opatření k dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí C.4.2 Opatření uplatněná pro vody užívané nebo které se budou využívat pro odběr vody určené pro lidskou spotřebu C.4.4 Opatření pro regulaci odběrů a vzdouvání vod včetně odůvodnění případných výjimek 65
C.4.6. Opatření k omezování vypouštění znečištění z bodových zdrojů a jiných činností majících vliv na stav vod C.4.7. Opatření k omezování, případně zastavení vnosu zvlášť nebezpečných látek do vod C.4.8. Opatření k prevenci a snížení dopadů případů havarijního znečištění C.4.10 Doplňující opatření nezbytná pro splnění přijatých cílů ochrany vod jako složky životního prostředí C.4.12. Opatření k aplikaci principu „znečišťovatel platí“ C.4.13. Opatření k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodních útvarů, umožňujících dosažení požadovaného ekologického stavu nebo dobrého ekologického potenciálu C.4.14 Opatření regulující znečištění z plošných zdrojů znečištění D.4. Opatření na ochranu území před extrémními vodními stavy D.4.1 Kapacity koryt vodních toků D.4.6. Opatření ke splnění přijatých cílů ochrany před povodněmi Významnost vlivů je hodnocena podle následující stupnice: Hodnota -2
-1
0 +1 +2
?
Termín Významný negativní vliv
Popis Negativní vliv dle odst. 9 § 45i ZOPK Vylučuje schválení koncepce obsahující takto vyhodnocené úkoly (záměry) (resp. koncepci je možné schválit pouze v určených případech dle odst. 9 a 10 § 45i ZOPK) Významný rušivý až likvidační vliv na stanoviště či populaci druhu nebo její podstatnou část; významné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Vyplývá ze zadání koncepce, nelze jej eliminovat (resp. eliminace by byla možná jen vypuštěním problémového dílčího úkolu, záměru, opatření atd.). Mírně negativní Omezený/mírný/nevýznamný negativní vliv vliv Nevylučuje schválení koncepce. Mírný rušivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, okrajový zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Je možné jej dále snížit navrženými zmírňujícími opatřeními. Nulový vliv Koncepce, resp. její dílčí úkoly nemají žádný prokazatelný vliv. Mírně pozitivní Mírný příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné vliv zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, mírný příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Významný Významný příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; pozitivní vliv významné zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Vliv nelze Díky obecnosti zadání koncepce (nebo jednotlivých úkolů) není hodnotit možné hodnotit její vlivy.
Poznámka: Cílem naturového hodnocení je zjistit, zda má koncepce významný negativní vliv. To odpovídá hodnotě -2 na stupnici. Pro úplnost je hodnotící stupnice doplněna o hodnoty -1, 0, +1, +2, ? přičemž všechny odpovídají zjištění, že „záměr nemá významný negativní vliv“. Jemnější členění umožní odlišit záměr s mírně negativním
66
vlivem od záměrů zcela bez vlivů nebo dokonce s vlivy pozitivními. Znak „?“ značí neproveditelnost hodnocení v této fázi z důvodu nedostatečnosti dat na straně koncepce, resp. jí plánovaných úkolů, která je způsobena přílišnou obecností koncepce. Nejedná se o případ, kdy nejsou zadavatelem poskytnuty podklady nebo jsou nedostatečná data o předmětech ochrany lokalit (v tomto druhém případě se použije principu předběžné opatrnosti, resp. dalších průzkumů či konzultací).
Argumenty pro stanovení významného negativního vlivu se mohou týkat: Kvantitativních parametrů předmětu ochrany. Dá se říci, že již ovlivnění řádově jednotek procent výskytu v dotčené EVL/PO by mělo být považováno za významný vliv. Kvalitativních parametrů předmětu ochrany. Nezávisle na kvantitativních parametrech může být argumentace významného vlivu založena na kvalitě výskytu předmětu ochrany jako např.: • jedinečný výskyt v ČR (tj. předmět ochrany je v dotčené EVL/PO sice hojný, ale je to jediná EVL/PO, kde se vyskytuje jako předmět ochrany) • velmi kvalitní výskyt v rámci EVL/PO (jádrové území pro výskyt druhu, větší rozlohy reprezentativních porostů atd.) • ohrožená, poslední, zanikající populace/stanoviště v EVL/PO Zásadního významu místa z hlediska biologie druhu, např.: • místo rozmnožování (hnízdiště, tokaniště, trdliště, stromové dutiny apod.) • nenahraditelný potravní biotop • úkrytové možnosti • migrační trasy Ekologických funkcí nezbytných pro zachování předmětů ochrany a celistvosti lokality. V případech identifikace negativních vlivů by mělo být zhodnocení významnosti vlivů podepřeno širším konsensem relevantních odborníků (regionálních znalců pro ovlivněný předmět ochrany a kde je to díky charakteru záměru nebo významu lokality nutné, i předních odborníků na celostátní úrovni). Naturové hodnocení dbá principu předběžné opatrnosti, a to obzvláště v případech, kdy neexistují dostatečné vědecké podklady pro zhodnocení vlivů na dotčené předměty ochrany a zároveň se jedná o předměty ochrany mimořádných charakteristik (kvality nebo kvantity v rámci dotčené lokality nebo celého území ČR). Princip předběžné opatrnosti je však možné aplikovat pouze tehdy, pokud lze identifikovat vlivy záměru (tzn. kdy jsou k dispozici dostatečné podklady o záměru). Postup hodnocení Při vyhodnocení vlivu plánu oblasti povodí Ohře a dolního Labe na lokality soustavy Natura 2000 ve smyslu § 45 h a i zákona č. 114\1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění byly použity nestandardní přístupy a to vzhledem k posuzovanému dokumentu, který se svojí podrobností ve zpracování vymyká podrobnosti při standardním zpracování koncepčního dokumentu v předloženém rozsahu působnosti. Vzhledem k tomu, že měla být posouzena skutečnost, zda několik set opatření nekoliduje a případně do jaké míry s 121 Evropsky významnou lokalitou a 6 ptačími oblastmi, a vzhledem k tomu, že z předložených dokumentů není až na výjimky patrná územní ani jiná souvislost s lokalitami soustavy Natura 2000, bylo přistoupeno k hodnocení tak zvaných skupin opatření, kdy byly podchyceny hlavní charakteristiky jednotlivých opatření na základě jejich předpokládaných vlivů. Pro tyto skupiny opatřeních byly následně identifikovány 67
nejdůležitější potenciální přímé a nepřímé vlivy, jenž byly následně klasifikovány podle shora uvedené stupnice. Prostorovou analýzou poskytnutých dat byly v prostředí GIS identifikovány pravděpodobně geograficky kolidující opatření s lokalitami soustavy Natura 2000. Pokud to bylo prakticky, zejména z pohledu dat možné a účelné, byla tato analýza provedena pro každý typ (ID) opatření. V opačném případě byly použity pro vyhodnocení prostorových interakcí skupiny opatření tak jak byly poskytnuty zpracovatelem. Výstup z tohoto procesu je rozdělen na část sumarizující počet geografických kolizí zákresu opatření s Ptačími oblastmi s vyjmenováním dotčených PO. Ten samý výstup je vytvořen pro Evropsky významné lokality. Jelikož nelze některé kroky analýzy praktikovat s bodovými a liniovými podklady, jsou výjimečně u některých takto zpracovaných opatření poznamenány pouze počty interakcí. Přeshraniční vlivy koncepce Koncepční materiál bude svým působením ovlivňovat území sousedních i dalších států, jenž jsou ovlivnitelné odtokem a průtokem vod z posuzovaného území. V globálním konceptu dojde k ovlivnění příslušného mořského recipientu resp. stavu mořských vod. Vzhledem k tomu, že materiál celkově řeší problematiku zlepšení stavu kvality jak vod a toků samotných, tak celého území kvalitu vody ovlivňující, nelze předpokládat zhoršení podmínek ovlivnitelných posuzovaným územím na území dalších států. Pozitivně lze nahlížet na předloženou koncepci i z pohledu biologického resp. z pohledu migračních toků organismů a jejich ovlivňování. Z výše uvedených důvodů lze konstatovat, že předložená koncepce „Plán oblasti povodí Ohře a dolního Labe“ nebude mít negativní přeshraniční vliv na území soustavy Natura 2000. Definice pravděpodobných kumulativních vlivů záměru Plán oblasti povodí Ohře a dolního Labe je zpracován v souladu s dalšími souvisejícími koncepčními dokumenty jak z pohledu ČR, tak z pohledu EU. Přes toto pojetí nelze vyloučit střetové oblasti, v nichž může dojít ke kumulaci plánovaných opatření dvou nebo více koncepcí. Tyto střety jsou pravděpodobné v přímé úměrnosti a intenzitě využívání území. Jednat se může zejména o střety s koncepčními dokumenty řešícími dopravu, využívání území a pod.. Dokument také řeší situaci na české území zasahujících okrajových povodí přítoků Labe v Německu a povodí Mandavy jenž spadá do povodí Odry. Z tohoto důvodu je nutné v dalších stupních realizace opatření postupovat dle platných zákonů a střetovost včetně kumulací vlivů posuzovat na nižších úrovních, jenž jsou podrobněji a přesněji uchopitelné. Definice pravděpodobných vlivů koncepce Pravděpodobné vlivy koncepce „Plán oblasti povodí Ohře a dolního Labe“ lze stanovit na základě aktivit vedoucích k realizaci jednotlivých typů opatření a pak s ohledem na jejich trvání. Vlivy lze klasifikovat také podle skupiny opatření: • opatření teoretická respektive koncepčního charakteru, jenž budou ovlivňovat soustavu Natura 2000 při další realizaci na základě dále zpracovaných materiálů (C.4.10 apod.) • opatření organizační, jenž přijmutí určitých zásad nebo restriktivních opatření povedou ke změně stavu přírodního prostředí resp. stávajících vlivů na soustavu Natura 2000 (např. C.4.4, C.4.12) • opatření konkrétní, jenž znamenají konkrétní fyzické zásahy do přírodního prostředí (např. kap. C.4.6 C.4.13, D.4.6 a další) S ohledem na výše uvedené skupiny opatření lze za nejvážněji fyzicky ovlivňující soustavu 68
Natura 2000 považovat konkrétní opatření doprovázená stavební činností, a to jak v povodí, tak v bezprostředním okolí toku, tak přímo v korytech. Tyto činnosti bývají často spojovány s možností havárií a s událostmi způsobenými nadstandardními stavy jako jsou povodně. Trvání realizovaných opatření v některých případech také může znamenat jistou míru nebezpečí pro soustavu Natura 2000, a to v podobě provozních havárií nebo dalších nestandardních událostí. Vzhledem k charakteru koncepce a k její podrobnosti jsou při jednotlivých analýzách pravděpodobných vlivů, a to i z hlediska jejich síly a účinku, brány v úvahu pouze rámcově s ohledem na rozlišovací zrno – tedy s patřičnou znalostí rozsahu, umístění a provedení opatření.
Vyhodnocení významnosti vlivů na předměty ochrany Vyhodnocení vlivů koncepce na lokality soustavy Natura 2000 C.4.2 Opatření uplatněná pro vody užívané nebo které se budou využívat pro odběr vody určené pro lidskou spotřebu Účelem těchto 19ti opatření je zejména zlepšení jakosti vodních zdrojů a jejich ochrana proti jakémukoliv znečištění. Znečištění vodních zdrojů je způsobováno zejména zhoršenými odtokovými poměry, způsobenými odnosy půdy erozivní činností vody, zhoršením retenčních schopností krajiny a dále bodovými a difúzními zdroji znečištění. Mezi tato opatření lze zařadit stanovování ochranných pásem a způsob hospodaření v nich, sledování jakosti surové vody a opatření zmíněná v Plánech pro zlepšení jakosti surové povrchové vody odebírané za účelem úpravy na vodu pitnou. Další opatření představuje vyhlášení citlivých oblastí (podle § 32 vodního zákona), u nichž jsou uplatňovány přísnější požadavky na čištění odpadních vod a dále vyhlášení zranitelných oblastí (podle § 33 vodního zákona), ve kterých jsou území znečištěná nebo ohrožená dusičnany ze zemědělských zdrojů. Skupina opatření Hospodaření v ochranných pásmech vodních zdrojů OH100104 Opatření k ochraně v.n. Fláje před znečištěním OH100122
vliv
Charakteristika vlivu, poznámka
? až Opatření při respektování ochranných podmínek +2 soustavy Natura 2000 snižuje rizika pro lokality a předměty ochrany potenciálně dotčených lokalit. Změny stávajících odběrů je nutné posoudit s ohledem na potenciálně dotčené předměty ochrany. Opatření OH100122 bude příznivě ovlivňovat přírodní prostředí PO CZ0421005 Východní Krušné hory
S 15 EVL tato opatření vykazují území interakci v 27 případech a to konkrétně CZ0424030 Bezručovo údolí CZ0420035 Na loučkách CZ0423213 Chomutov - zoopark CZ0423229 Údlické Doubí CZ0410176 Vysoký kámen CZ0413191 Pila CZ0414027 Lomnický rybník 69
CZ0413181 Javorná CZ0413179 Horní Kramolín CZ0413180 Horní Kramolín - Ovesné CZ0414110 Krušnohorské plató CZ0413195 Teplá s přítoky a Otročínský potok CZ0420144 Novodomské a polské rašeliniště CZ0414127 Hradiště CZ0424125 Doupovské hory 12 interakcí je zaznamenáno s PO CZ0421005 Východní Krušné hory CZ0421004 Novodomské rašeliniště - Kovářská CZ0411002 Doupovské hory C.4.4 Opatření pro regulaci odběrů a vzdouvání vod včetně odůvodnění případných výjimek Účelem těchto opatření je eliminovat nežádoucí vlivy zajišťování vodohospodářských služeb na množství povrchové a podzemní vody. Odběry povrchových a podzemních vod mohou v některých případech způsobit nedosažení environmentálních cílů. Jedná se zejména o napjatou vodní bilanci povrchových a podzemních vod, způsobenou např. nepříznivým poměrem mezi odběry a základním odtokem. Jedná se o správní opatření, kterými dochází k regulaci odběrů povrchových a podzemních vod a jejich akumulaci. Podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů je potřeba povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami, pokud dochází k jejich odběru, akumulaci, jejich čerpání za účelem snížení jejich hladiny, k umělému obohacování podzemních zdrojů povrchovou vodou, vypouštění odpadních vod do nich, k čerpání podzemních vod a jejich následnému vypouštění do těchto vod za účelem získání tepelné energie, čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a k jejich následnému vypouštění do těchto vod, popřípadě do vod povrchových a k jinému nakládání s nimi u povrchových vod také pokud dochází k jejich odběru, akumulaci a vzdouvání, využívání jejich energetického potenciálu, užívání těchto vod pro chov ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných vodních živočichů za účelem podnikání, k vypouštění odpadních vod do nich, k čerpání povrchových vod a jejich následnému vypouštění do těchto vod za účelem získání tepelné energie a k jinému nakládání s nimi (§ 8). Povolení je časově ohraničené, předmětem povolení je rozsah povoleného ročního odběru nebo jiného nakládání s vodami (§ 9). Pokud je odebíráno více než 6 000 m3/rok nebo 500 m3/rok, má provozovatel povinnost měřit množství a jakost odebrané vody a výsledky předávat správcům povodí (§ 10). Stejně tak při objemu vody vzduté vodním dílem nad 1 000 000 m3 je povinnost měřit objem vzduté vody a výsledky předávat správcům povodí (§ 10). Vodoprávní úřad může zároveň platné povolení k nakládání s vodami zrušit či změnit, pokud dojde ke změně minimálního zůstatkového průtoku nebo minimální zůstatkové hladiny podzemních vod, případně je-li to nezbytné ke splnění plánu oblasti povodí (§ 12). Minimální zůstatkový průtok je podle zákona o vodách takový průtok povrchových vod, který ještě umožňuje obecné nakládání s povrchovými vodami a ekologické funkce vodního toku (§ 36). Minimální hladina podzemních vod je hladina, která ještě umožňuje trvale udržitelné užívání vodních zdrojů a při které nedojde k narušení ekologické stability ekosystému vodních útvarů s nimi souvisejících (§ 37). Dalším opatřením je možnost úpravy manipulačních řádů podle §47 vodního zákona, kde je uvedeno, že správa významných vodních toků může podávat podněty ke zpracování, úpravám a ke koordinaci manipulačních řádů vodních děl jiných vlastníků. 70
Uplatňování výše uvedených opatření minimalizuje nebezpeční nevratných změn hydrogeologického režimu. Při citlivých úpravách odběrů povrchových a podzemních vod, doprovázených nutnými změnami manipulačních řádů, bude zajištěn jak dobrý ekologický stav útvarů povrchových vod, tak nejdůležitější požadavky na užívání vod. Skupina opatření
vliv
Charakteristika vlivu, poznámka
Opatření proti nevhodnému využití území (těžba kolektoru podzemních vod) OH100106
0 až Jedná se o legislativní a správní opatřeni na ochranu +2 podpovrchových vod jenž nejsou v rozporu s ochranou lokalit soustavy Natura 2000.
Opatření k zamezení rizikového kvantitativního stavu útvaru podzemních vod
? až Účelem těchto opatření je eliminovat nežádoucí +2 vlivy zajišťování vodohospodářských služeb na množství povrchové a podzemní vody. Odběry povrchových a podzemních vod mohou v některých případech způsobit nedosažení environmentálních cílů. Jedná se zejména o napjatou vodní bilanci povrchových a podzemních vod, způsobenou např. nepříznivým poměrem mezi odběry a základním odtokem. Opatření jako doplňování vodních zdrojů mohou být v rozporu s ochranou lokalit soustavy Natura 2000 jelikož znamenají zásah do přírodního prostředí a biotopů. Naopak opatření jako je omezení čerpaného množství, zavedení limitu minimální hladiny, zlepšení rozmístění odběrných objektů mohou zlepšit nebo zachovat stav těchto území.
OH100107
Odběry podzemních vod
+2
OH100132
Opatření se územně střetají v 45ti případech s 33 EVL: CZ0514667 Západní jeskyně CZ0513662 Lemberk - zámek CZ0513506 Horní Ploučnice CZ0513668 Zdislava - kostel CZ0423209 Domaslavice CZ0514042 Jestřebsko - Dokesko CZ0423214 Jezerka CZ0423198 Bezejmenný přítok Trojhorského potoka CZ0513258 Stvolínky - Kravaře CZ0423219 Luční potok - Třebušín CZ0424034 Babinské louky CZ0423651 Držovice - rodinný dům CZ0423216 Kopistská výsypka CZ0424038 Holý vrch u Hlinné CZ0512100 Roverské skály CZ0420026 Bořeň
Jímání podzemních vod Řepín významně ovlivňuje průtoky Pšovky v Mělnické Vrutici a tím způsobuje nevyhovující kvantitativní stav útvaru podzemních vod 45220 Křída Liběchovky a Pšovky. Opatření významná i pro dobrý stav lokalit soustavy Natura 2000. CZ0423656 Úštěk - kostel CZ0420171 Údolí Hačky CZ0423213 Chomutov - zoopark CZ0423510 Ohře CZ0423229 Údlické Doubí CZ0423203 Černovice CZ0513659 Doksy - zámek CZ0513255 Slatinné vrchy CZ0422087 V kuksu CZ0214013 Kokořínsko CZ0513245 Mariánský rybník CZ0514243 Velký a Malý Bezděz CZ0422084 Písčiny u Oleška CZ0424036 Běšický chochol CZ0513240 Janovické rybníky CZ0513508 Zahrádky CZ0213039 Labe - Liběchov
71
a ve třech opatřeních s 2 PO CZ0421003 Vodní nádrž Nechranice a CZ0511007 Českolipsko - Dokeské pískovce a mokřady C.4.6 Opatření k omezování vypouštění znečištění z bodových zdrojů a jiných činností majících vliv stav na vod Bodové zdroje znečištění představují znečištění povrchových a podzemních vod látkami z komunálních odpadních vod, průmyslových odpadních vod a látkami vyskytující se ve starých ekologických zátěžích (SEZ). U komunálních a průmyslových odpadních vod se jedná o nedostatečnou vodohospodářskou infrastrukturu ve městech a obcích a průmyslových podnicích. Úniky látek do vodního prostředí ze SEZ jsou zapříčiněny zejména nekontrolovaným vznikem těchto SEZů (černé skládky) a často nedostatečným zabezpečením proti kontaminaci okolního prostředí. V této kapitole jsou uvedena veškerá opatření, která jsou zaměřena na eliminaci komunálních bodových zdrojů znečištění. Opatření k eliminaci znečištění z průmyslových zdrojů a starých ekologických zátěží jsou samostatně řešeny v rámci kapitoly C.4.7. Skupina opatření
vliv Charakteristika vlivu, poznámka
Drobní znečišťovatelé a ? až Omezení bodového znečištění a intenzifikace ČOV menší obce do 2000 obyvatel +2 povede ke kontrolované likvidaci odpadních vod a ke snížení zatížení prostředí. Riziky jsou soustředěné OH100116 odtoky předčištěných vod do recipientů a vlastní stavby . Zvýšená rizika jsou tu v případě havárií ČOV. U 86 opatření v ploše povodí, kde dochází až k 200 střetům s EVL a 58 střetům s PO. výstavba, intenzifikace nebo modernizace ČOV výstavba nebo rekonstrukce kanalizace OH100013, OH100062, OH100063, OH100064, OH100065, OH100066, OH100067, OH100068, OH100069, OH100070, OH100071, OH100072, OH100075, OH100076, OH100001, OH100004, OH100005, OH100006, OH100007, OH100008, OH100009, OH100012, OH100014, OH100016, OH100018, OH100019, OH100020, OH100023, OH100024, OH100025, OH100026, OH100027, OH100028, OH100029, OH100031, OH100034, OH100035, OH100036, OH100037, OH100038, OH100039, OH100041, OH100043, OH100045, OH100046, OH100047, OH100049, OH100050, OH100052, OH100054, OH100057, OH100058, OH100059, OH100060, OH100073, OH100074, OH100077, OH100078, OH100079, OH100080, OH100081, OH100082, OH100083, OH100084, OH100085,
? až Výstavbou nebo intenzifikací ČOV kromě snížení +2 vnosu znečištění do povrchových vod má toto opatření kladný vliv i na zlepšení kyslíkového režimu v recipientu a při kombinaci eliminace organického znečištění a nutrientů se výrazně sníží riziko eutrofizace povrchových vod. Zlepšení funkčnosti nebo výstavba ČOV je pozitivním vlivem na přírodní prostředí. Ke střetům se zájmy ochrany přírody může dojít při výstavbě a rekonstrukci a při dalších souvisejících aktivitách. Zkapacitněné a nové ČOV sebou nesou riziko zvýšeného nebezpečí pro tok v případě havárií. Odstavení ČOV v případě rekonstrukce může být závažným vlivem v období nízkých průtoků. Doporučit lze zařazování biologických stupňů dočištění. Výstavbou nebo rekonstrukcí kanalizace dojde k podchycení vzniklých odpadních vod a jejich bezpečným odvedením na čistírnu odpadních vod dochází k zamezení znečišťování půdního prostředí, povrchových a podzemních vod. Zamezení průsaků a omezení bodového znečištění lze vnímat jako pozitivní 72
OH100086, OH100087, OH100088, OH100089, OH100090, OH100103, OH100131
vliv na zájmy ochrany přírody, stejně jako čištění odpadních vod. Soustředění splašků a havárie můžou tyto zájmy negativně ovlivnit. Opatření jsou uvedena jako 56 konkrétních opatření. Ke střetům dochází u PO CZ0421006 Labské pískovce a to u opatření OH100046 a u opatření OH100057
Důlní vody OH100124
?
Vypouštění důlních vod je pojato obecně bez lokalizace, vliv nelze bez podrobnějších podkladů hodnotit. Posoudit je nutné konkrétní případy vypouštění důlních vod.
Opatřeními v ploše povodí (OH100116) je dotčeno 84 EVL: CZ0420166 Velký rybník CZ0420520 Lužickohorské bučiny CZ0420507 Údolí Chřibské Kamenice CZ0513505 Dolní Ploučnice CZ0510508 Klíč CZ0510509 Jezevčí vrch CZ0423206 Dobrná CZ0513249 Prácheň - Zicht CZ0514667 Západní jeskyně CZ0513662 Lemberk - zámek CZ0513506 Horní Ploučnice CZ0513665 Skalice u České Lípy CZ0513668 Zdislava - kostel CZ0423209 Domaslavice CZ0513244 Manušické rybníky CZ0423215 Kateřina - mokřad CZ0423211 Háj u Oseka CZ0513257 Stružnické rybníky CZ0513238 Cihelenské rybníky CZ0513237 Česká Lípa - mokřad v nivě Šporky CZ0423210 Doubravka CZ0514042 Jestřebsko - Dokesko CZ0423214 Jezerka CZ0424030 Bezručovo údolí CZ0423198 Bezejmenný přítok Trojhorského potoka CZ0513258 Stvolínky - Kravaře CZ0423219 Luční potok - Třebušín CZ0424034 Babinské louky CZ0423651 Držovice - rodinný dům CZ0423216 Kopistská výsypka CZ0424038 Holý vrch u Hlinné CZ0420416 Milešovka CZ0420035 Na loučkách CZ0423202 Březina
CZ0512100 Roverské skály CZ0420026 Bořeň CZ0423656 Úštěk - kostel CZ0424035 Bílé stráně CZ0423224 Ploskovice CZ0424037 Lovoš CZ0423213 Chomutov - zoopark CZ0423225 Radobýl CZ0420156 Louky u Volyně CZ0422075 Borečský vrch CZ0423510 Ohře CZ0413177 Bystřina - Lužní potok CZ0423229 Údlické Doubí CZ0513659 Doksy - zámek CZ0513255 Slatinné vrchy CZ0422087 V kuksu CZ0214013 Kokořínsko CZ0513245 Mariánský rybník CZ0423212 Hořenec - Číčov CZ0514243 Velký a Malý Bezděz CZ0423236 Všechlapy - Kamýk CZ0423227 Sinutec - Dlouhý kopec CZ0423233 Vrch Milá CZ0424039 Oblík - Srdov - Brník CZ0420012 Želinský meandr CZ0423232 Vrch Hazmburk CZ0424033 Raná - Hrádek CZ0424036 Běšický chochol CZ0413174 Borecké rybníky CZ0413190 Ostrovské rybníky CZ0420165 Velký vrch - Černodoly CZ0422077 Kleneč CZ0420014 Hora Říp CZ0423201 Blšanský chlum CZ0413184 Pískovna Erika CZ0413185 Matyáš CZ0413193 U sedmi rybníků CZ0410150 Soos 73
CZ0413188 Olšová vrata CZ0423217 Krásný Dvůr CZ0410021 Nadlesí CZ0422085 Soběchlebské terasy CZ0413181 Javorná CZ0413182 Krásno CZ0410404 Bečovské lesní rybníky CZ0414026 Úpolínová louka - Křížky CZ0423223 Petrohrad CZ0412071 Skalka pod Tisovým vrchem CZ0413179 Horní Kramolín CZ0413180 Horní Kramolín - Ovesné CZ0513240 Janovické rybníky CZ0414110 Krušnohorské plató CZ0513508 Zahrádky CZ0413195 Teplá s přítoky a Otročínský potok
CZ0420406 Křížové vršky CZ0420144 Novodomské a polské rašeliniště CZ0410413 Kaňon Ohře CZ0414127 Hradiště CZ0424125 Doupovské hory a 6 PO CZ0421003 Vodní nádrž Nechranice CZ0511007 Českolipsko - Dokeské pískovce a mokřady CZ0421005 Východní Krušné hory CZ0421006 Labské pískovce CZ0421004 Novodomské rašeliniště Kovářská CZ0411002 Doupovské hory
C.4.7 Opatření k omezování, případně zastavení vnosu zvlášť nebezpečných látek do vod Zvlášť nebezpečné látky představují vybrané látky na základě jejich toxicity, perzistence a bioakumulace vůči vodnímu prostředí a jsou vyjmenované v příloze 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách. Dle tohoto zákona je cílem ochrany vod jako složky životního prostředí snížení znečištění nebezpečnými látkami a zastavení nebo postupné odstraňování emisí, vypouštění a úniků zvlášť nebezpečných látek. Průmysl, zejména chemický, produkuje a užívá množství látek, které jsou závadné pro lidi i přírodní prostředí a přes poměrně striktní předpisy pro nakládání s nimi se mohou tyto látky dostat do podzemních a povrchových vod v důsledku úniků nebo vypouštěním odpadních vod, ve kterých jsou obsaženy. Stará ekologická zátěž – SEZ (environmentální, ekologická závada, kontaminované místo), je obvykle definovaná jako úroveň znečištění, u které nelze vyloučit negativní důsledky pro zdraví člověka nebo jednotlivé složky životního prostředí. SEZ vznikly dlouhodobou průmyslovou a zemědělskou činností (bodové zdroje) v uplynulých letech, zpravidla před privatizací. Zátěže se v naprosté většině případů koncentrují do podzemních vod a horninového prostředí, odkud mohou být vyplavovány i do povrchových vod. Jedná se o opatření, která vyplývají zejména z Programu na snížení znečištění povrchových vod 1 nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami [O40]. Tato opatření jsou zaměřena jednak na eliminaci znečištění z průmyslových zdrojů, ve vazbě na povrchové vody a dále, ve vazbě na podzemní vody, na staré ekologické zátěže. Nejefektivnější způsob odstranění těchto látek z odpadních vod je eliminovat jejich vznik opatřeními ve výrobě, které jsou často spojeny s přechodem na výrobní technologii vyšší úrovně. K tomu je nutno ve smyslu příslušných ustanovení právních předpisů využít nejlepší dostupné techniky z hlediska ochrany životního prostředí i technické a ekonomické dostupnosti. Odpadní vody z průmyslových výrob se před jejich vypuštěním do vodního toku předčišťují nebo čistí v průmyslových čistírnách odpadních vod a následně jsou společně čištěny s městskými odpadními vodami. Základním problémem SEZ je jejich identifikace a určení 1
opatření definována v tomto programu budou realizována do konce roku 2009.
74
jejich rizikovosti pro zdraví člověka a jednotlivé složky přírodního prostředí. Celý proces sanace, který má končit eliminací dopadů ze SEZ, je proto nutné provádět v etapách a dle jejich výsledků rozhodovat o dalším postupu. Skupina opatření Opatření k omezování, případně zastavení vnosu zvlášť nebezpečných látek OH100109
Nevhodné využití území – vliv bývalé těžby v oblasti Stráž pod Ralskem a Hamr na Jezeře OH100121
Staré ekologické zátěže OH100125
vliv Charakteristika vlivu, poznámka +2 Jedná se o přímý pozitivní vliv potenciálně ovlivněných předmětů ochrany lokalit soustavy Natura 2000. Zásadním způsobem řešení se jeví uzavření oběhu vod ve výrobních procesech. U vypouštění vod je důležitým faktorem jejich monitoring a zejména jejich odborné posouzení z hlediska vlivů na druhy a ekosystémy. ?
Negativně mohou být zasaženy předměty ochrany EVL CZ0513505 Dolní Ploučnice, CZ0513506 Horní Ploučnice. Bližší posouzení je možné až na základě přesnějších dat.
+2 Jedná se o přímý pozitivní vliv potenciálně ovlivněných předmětů ochrany lokalit soustavy Natura 2000. Zmiňovaný postup zamezení šíření znečištění ze zdrojů musí být prioritou i u starých zátěží. Navrženo je 8 opatření
SEZ konkretizované OH15000, OH150004, OH150005, OH150006, OH150007, OH150008, OH150009, OH150010, OH150011, OH150012, OH150014 ,OH150015, OH150016, OH150019, OH150020, OH150021, OH150023, OH150025, OH150027, OH150028, OH150029, OH150031, OH150033, OH150034, OH150035, OH150036, OH150037, OH150038, OH150039, OH150042, OH150044, OH150048, OH150049, OH150052, OH150055, OH150056, OH150057, OH150058, OH150061, OH150062, OH150063 , OH150064, OH150065, OH150066, OH150067, OH150068, OH150069, OH150070, OH150073,
0 až Jedná se o přímý pozitivní vliv potenciálně +2 ovlivněných předmětů ochrany lokalit soustavy Natura 2000. Zmiňovaný postup zamezení šíření znečištění ze zdrojů musí být prioritou i u starých zátěží. Počet opatření v této kapitole je 57. ke střetu dochází pouze v jednom případě a to u opatření OH150042 s PO CZ0421006 Labské pískovce
V důsledku plánovaných opatření podzemních a povrchových vod lze očekávat potenciální střety mimo výše jmenované zejména v následujících dotčených EVL: CZ0420520 Lužickohorské bučiny CZ0510509 Jezevčí vrch CZ0423652 Chřibská - kostel CZ0423206 Dobrná CZ0420507 Údolí Chřibské Kamenice CZ0513249 Prácheň - Zicht CZ0423507 Horní Kamenice CZ0514667 Západní jeskyně CZ0513509 Svitavka CZ0513662 Lemberk - zámek CZ0514041 Suchý vrch - Naděje CZ0513506 Horní Ploučnice CZ0513505 Dolní Ploučnice CZ0423228 Strádovský rybník CZ0423653 Jílové u Děčína - škola CZ0513665 Skalice u České Lípy CZ0510508 Klíč CZ0513668 Zdislava - kostel 75
CZ0423209 Domaslavice CZ0513244 Manušické rybníky CZ0423215 Kateřina - mokřad CZ0423211 Háj u Oseka CZ0513257 Stružnické rybníky CZ0513238 Cihelenské rybníky CZ0513237 Česká Lípa - mokřad v nivě Šporky CZ0423210 Doubravka CZ0514042 Jestřebsko - Dokesko CZ0424030 Bezručovo údolí CZ0513258 Stvolínky - Kravaře CZ0424034 Babinské louky CZ0424038 Holý vrch u Hlinné CZ0420416 Milešovka CZ0423202 Březina CZ0512100 Roverské skály CZ0423656 Úštěk - kostel CZ0424035 Bílé stráně CZ0424037 Lovoš CZ0423213 Chomutov - zoopark CZ0423225 Radobýl CZ0420160 Podmilesy CZ0420005 Louky pod Louchovem CZ0423510 Ohře CZ0413177 Bystřina - Lužní potok CZ0423229 Údlické Doubí CZ0513659 Doksy - zámek CZ0410155 Rudné CZ0513255 Slatinné vrchy CZ0422087 V kuksu CZ0214013 Kokořínsko CZ0214013 Kokořínsko CZ0513245 Mariánský rybník CZ0514243 Velký a Malý Bezděz CZ0410168 Vysoká Pec CZ0422084 Písčiny u Oleška CZ0410176 Vysoký kámen CZ0424039 Oblík - Srdov - Brník CZ0420012 Želinský meandr CZ0424033 Raná - Hrádek CZ0413174 Borecké rybníky CZ0413190 Ostrovské rybníky CZ0420165 Velký vrch - Černodoly
CZ0422077 Kleneč CZ0420014 Hora Říp CZ0423201 Blšanský chlum CZ0413184 Pískovna Erika CZ0413185 Matyáš CZ0413193 U sedmi rybníků CZ0410150 Soos CZ0423217 Krásný Dvůr CZ0213055 Podolí CZ0410021 Nadlesí CZ0413191 Pila CZ0414027 Lomnický rybník CZ0410401 Krásenské rašeliniště CZ0413181 Javorná CZ0413182 Krásno CZ0410404 Bečovské lesní rybníky CZ0412065 Medvědí rozhledy CZ0410414 Kladské rašeliny CZ0414026 Úpolínová louka - Křížky CZ0423223 Petrohrad CZ0412071 Skalka pod Tisovým vrchem CZ0513240 Janovické rybníky CZ0414110 Krušnohorské plató CZ0513508 Zahrádky CZ0413195 Teplá s přítoky a Otročínský potok CZ0420406 Křížové vršky CZ0420144 Novodomské a polské rašeliniště CZ0410413 Kaňon Ohře CZ0414127 Hradiště CZ0424031 České Švýcarsko CZ0424125 Doupovské hory CZ0213039 Labe - Liběchov dále je dotčeno 5 PO: CZ0511007 Českolipsko - Dokeské pískovce a mokřady CZ0421005 Východní Krušné hory CZ0421006 Labské pískovce CZ0421004 Novodomské rašeliniště Kovářská CZ0411002 Doupovské hory
C.4.8 Opatření k prevenci a snížení dopadů případů havarijního znečištění I přes poměrně striktní předpisy pro nakládání s látkami závadnými po lidi i přírodní prostředí dochází v průmyslu (zejména chemickém) k úniku nebo vypouštění odpadních vod, které tyto látky obsahují. Havarijní znečištění má často katastrofální důsledky na vodní biotu. Jedná se o opatření potřebné k prevenci významných úniků znečišťujících látek z technických zařízení a k prevenci nebo zmírnění následků událostí způsobujících havarijní znečištění, jako 76
např. v důsledku povodní, a to včetně detekčních nebo varovných systémů k těmto účelům, a pro havárie, které nemohly být rozumně předvídány, včetně všech přiměřených opatření ke snížení ohrožení vodních ekosystémů. Každý uživatel látky registrované v integrovaném registru znečišťování je povinen ohlásit (dle zákona o integrované prevenci) užívání a množství produkované registrované látky v emisích. Každý objekt, v němž je umístěna vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek, musí mít zpracován systém prevence závažných havárií s cílem snížit pravděpodobnost vzniku a omezit následky závažných havárií na zdraví a životy lidí, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek v objektech a zařízeních a v jejich okolí.
Skupina opatření
vliv Charakteristika vlivu, poznámka
Opatření k prevenci a snížení dopadů havarijního znečištění
+2 U předpokládaných havarijních stavů zpracovat jako součást provedených studií a opatření i vliv havárie na přírodní prostředí a zájmy ochrany přírody s definovanými riziky a účinky případné havárie včetně doporučených postupů k omezení škod.
OH100110
C.4.10 Doplňující opatření nezbytná pro splnění přijatých cílů ochrany vod jako složky životního prostředí Doplňková opatření mohou být v souladu s vyhláškou č. 142/2005 Sb., o plánování v oblasti vod, navrhovány např. podle přílohy VI Směrnice 2000/60/ES. Doplňková opatření mohou být rovněž přijata s cílem zabezpečit dodatečnou ochranu nebo zlepšení vod, na než se vztahuje směrnice 2000/60/ES. Okruh doplňkových opatření je dán přílohou VI RS 2000/60/ES a je následující: legislativní nástroje; administrativní nástroje; ekonomické nebo fiskální nástroje; sjednané environmentální dohody; regulování emisí; kodexy správných postupů; znovuzřízení a obnova mokřadů; regulace odběrů vody; opatření na ovlivňování požadavků (nároků), mimo jiné podpora adaptované zemědělské výroby jako je pěstování plodin s malou vláhovou potřebou v oblastech trpících suchem; opatření zaměřená na účinnost a opakované využití, mimo jiné podpora úsporných technologií v průmyslu a postupů zavlažování šetřících vodu; stavební projekty; odsolovací stanice; revitalizační projekty; umělé doplňování zvodní; vzdělávací projekty; výzkumné, vývojové a demonstrační projekty; další relevantní opatření.
Skupina opatření
vli Charakteristika vlivu, poznámka v
Uplatnění požadavku na zpracování Strategie migračního zprůchodnění vodních toků v ČR do Plánu hlavních povodí v rámci jeho aktualizace k roku 2012
-1 Strategie zprůchodnění zpracovat na základě potřeb až zvláště chráněných druhů živočichů a v souladu s +2 migračními potřebami dálkově migrujících druhů. Zaměřit se na klíčové migrační překážky dělící populace či omezující migrace do zásadních úseků povodích. Dále je nutné koncepčně řešit migrační prostupnost velkých vodních děl.
OH100127
Uplatnění požadavku na
?
Koncepčně respektovat požadavky na územní a 77
zpracování Strategie a koncepce kombinace přírodě blízkých protipovodňových, technických a revitalizačních opatření včetně stanovení priorit do Plánu hlavních povodí v rámci jeho aktualizace k roku 2012
druhovou ochranu včetně předmětů ochrany lokalit soustavy Natura 2000. V případě nerespektování biologických zásad opatření hrozí reálné riziko pro předměty ochrany.
OH100128
Uplatnění požadavku na zpracování strategie změny stávajícího vymezení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů
0
Zjištěné skutečnosti využít k zlepšení stávajícího stavu
?
Koncepčně respektovat požadavky na územní a druhovou ochranu včetně předmětů ochrany lokalit soustavy Natura 2000.
OH100129
Uplatnění požadavku na zapracování Strategie rozvoje vnitrozemské plavby v ČR do Plánu hlavních povodí v rámci jeho aktualizace k roku 2012 OH100126
Průzkumný monitoring OH100130
0 Opatření je navrhováno v 79 útvarech povrchových vod. Monitoring lze využít pro predikci vývoje přírodního prostředí resp. dotčených předmětů ochrany lokalit soustavy Natura 2000.
C.4.12 Opatření k aplikaci principu „znečišťovatel platí“ Jedná se o opatření, která budou zajišťovat finanční účast znečišťovatele za využívání vodních zdrojů a na realizaci opatření pro eliminaci jím produkovaného znečištění (pokud ještě není zajištěna). Přitom se bude vycházet ze současných ekonomických nástrojů uplatňovaných v ČR, jak vyplývají z národních právních předpisů. S ohledem na současný stav v přípravě oceňování přírodních zdrojů se nepředpokládá, že bude v této fázi plánování uplatňována v oblasti vodohospodářských služeb úhrada jiných environmentálních nákladů, než jsou poplatky za odebrané množství podzemní vody, vypouštění odpadních vod do vod povrchových a platby za odběry povrchové vody. Přitom bude sledováno na jedné straně dosažení návratnosti nákladů za vodohospodářské služby a na druhé straně sociální únosnost navržených opatření. Skupina opatření Opatření k aplikaci principu "Znečišťovatel platí" OH100111
vliv Charakteristika vlivu, poznámka 0
Pro výši plateb využít stanovení environmentálních nákladů souvisejících s užíváním vod tak, aby reflektovaly skutečné škody a náklady. Preferovat zamezení vypouštění znečištěných vod.
78
C.4.13 Opatření k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodních útvarů, umožňujících dosažení požadovaného ekologického stavu nebo dobrého ekologického potenciálu V minulosti provedené technické zásahy do přirozené trasy koryt vodních toků měly za následek ztrátu jejich přirozené členitosti. Technické zásahy zpravidla spočívaly ve změně trasy vodních toků tak, aby co nejméně překážela při zemědělském využívání. Celkově úpravy přinesly tyto hlavní problémy: zrychlení běžných i povodňových průtoků, omezení migrace vodních živočichů nevhodným průtokovým režimem a migračními překážkami, snížení samočisticí schopnosti vodního toku apod. Na základě výše uvedeného je zřejmé, že se jedná o opatření, která mají napravovat výše uvedené problémy. Obecně lze mluvit o těchto opatřeních: rybí přechod, rybí osádky, odstranění zakrytí vodního toku, obnova přirozené členitosti vodního toku v rámci koryta, aktivace, obnova a zřizování postranních ramen, tůní a mokřadů, hospodaření na rybnících. Při návrhu opatření byly vzaty v úvahu lokality vyhlášené jako zvláště chráněná území. Kromě konkrétních opatření navržených v plánu oblasti povodí jsou navržena další opatření pro zvláště chráněná území, která jsou uvedena v Plánech péče uvedených na internetových stránkách AOPK ČR www.ochranaprirody.cz. Použitím těchto opatření lze dosáhnout přiblížení se přirozenosti vodního toku obnovou jeho členitosti, vytvoření přirozených úkrytů a podmínek pro život ryb, obnovu migrační prostupnosti, retence vody v území a zvýšení krajinotvorné a estetické funkce toku.
Skupina opatření Revitalizace vodních toků a ploch, revitalizace nivních ekosystémů, pramenišť a mokřadů. Odbahňování koryt toků.
Zlepšení průchodnosti vodních toků
vliv Charakteristika vlivu, poznámka -1 Pozitivní přínos tohoto obecného opatření spočívá ve až zlepšení stanovištních podmínek pro předměty ochrany +2 potenciálně dotčených lokalit. Negativum lze vidět v možné destrukci a poškození stávajících biotopů i vlastních předmětů ochrany jenž se mohou vyskytovat v místě opatření -1 Obnovení migrační kontinuity toku provádět s až ohledem na maximální funkčnost toku. Otevření +2 možnosti migrace může podpořit šíření nepůvodních druhů a nebo změnit dosud stabilizované poměry v jednotlivých oddělených úsecích vodí. K negativním vlivům může docházet v době realizace stavby a to jak v toku tak v břehových partiích.
Celkem se jedná o 109 opatřeních (OH110002, OH110076, OH110029, OH110033, OH110102, OH110101, OH110098 , OH110006, OH110015, OH110016, OH110017, OH110019, OH110020, OH110022, OH110025, OH110026, OH110027, OH110030, OH110036, OH110041, OH110043, OH110044, OH110046, OH110045, OH110050, OH110051, OH110052, OH110053, OH110055, OH110077, OH110078, OH110003, OH110004, OH110005, OH110007, OH110069, OH110070, OH110072, OH110028, OH110031, OH110032, OH110091, OH110035, OH110038, OH110039, OH110075, OH110095, OH110093, OH110133, OH110134, OH110135, OH110136, OH110137, OH110111, OH110110, OH110109, OH110107, OH110106, OH110105, OH110104, OH110103, OH110100, OH110099, OH110097, OH110096, OH110120,OH110115, OH110114, OH110113, OH110121, OH110122, OH110123, OH110011, OH110059, 79
OH110071, OH110014, OH110138, OH110139, OH110140, OH110037, OH110132, OH110141, OH110124, OH110125, OH110126, OH110153, OH110154,OH110156, OH110119, OH110118, OH110117, OH110116, OH110073, OH110074, OH110127, OH110009, OH110142, OH110143, OH110144, OH110145, OH110146, OH110147, OH110155, OH110148, OH110149, OH110150, OH110151, OH110152,OH110157) Minimálně s jednou z 13ti EVL (CZ0424031 České Švýcarsko, CZ0513238 Cihelenské rybníky, CZ0514042 Jestřebsko – Dokesko, CZ0513506 Horní Ploučnice, CZ0213039 Labe – Liběchov, CZ0423510 Ohře, CZ0424125 Doupovské hory, CZ0410414 Kladské rašeliny, CZ0414026 Úpolínová louka – Křížky, CZ0413195 Teplá s přítoky a Otročínský potok, CZ0513505 Dolní Ploučnice, CZ0423507 Horní Kamenice, CZ0423214 Jezerka) je v územní interakci 46 opatřeních (OH110003, OH110005, OH110006, OH110007, OH110009, OH110011, OH110014, OH110015, OH110016, OH110017, OH110019, OH110020, OH110022, OH110025, OH110026, OH110027, OH110028, OH110029, OH110030, OH110031, OH110032, OH110033, OH110036, OH110037, OH110039, OH110041, OH110043, OH110044, OH110045, OH110046, OH110052, OH110053, OH110074, OH110093, OH110098, OH110109, OH110110, OH110115, OH110117, OH110119,OH110120, OH110124, OH110127, OH110132, OH110143, OH110153, OH110157). U ptačích oblastí (CZ0411002 Doupovské hory, CZ0421006 Labské pískovce, CZ0511007 Českolipsko - Dokeské pískovce a mokřady) je zaznamenáno geografickou analýzou 18 interakcí a to s opatřeními OH110002, OH110003, OH110004, OH110005, OH110006, OH110007, OH110032, OH110033, OH110050, OH110051, OH110052, OH110053, OH110055, OH110077, OH110098, OH110107, OH110115, OH110153, OH110157.
Revitalizace vodních toků OH100115
Migrační prostupnost OH100117
Jedná se zejména o odstranění opevnění, navrácení koryta do původní trasy, napojení odstavených říčních až ramen, odstranění zatrubnění, budování mokřadů a +2 víceúčelových nádrží, zprůchodnění migračních překážek. V intravilánu jde zejména o odstranění tvrdé úpravy a využití přírodě blízkých postupů k úpravě toku a k ochraně před povodněmi, v extravilánu je vhodná celková rekonstrukce říční nivy včetně všech jejích struktur, jako jsou odstavená ramena, mokřady, lužní lesy a pod. Pozitivní přínos tohoto obecného opatření spočívá ve zlepšení stanovištních podmínek pro předměty ochrany potenciálně dotčených lokalit. Negativum lze vidět v možné destrukci a poškození biotopů i vlastních předmětů ochrany jenž se mohou vyskytovat v místě opatření ?
-1 Obnovení migrační prostupnosti je možné řešit buď až odstraněním překážek (v případě, že pominul účel +2 jejich výstavby) nebo rybím přechodem, a to buď v rámci migrační překážky nebo mimo ni tzv. By-pasem. Uvedené opatření jsou veskrze pozitivní,. Nutné je však upozornit na možný vliv na druhové složení fauny toků jejich zprůchodněním a na možné šíření 80
nepůvodních a invazních druhů organismů. Podpora litorálních společenstev OH100120
0 až Opatření bude mít pozitivní vliv na druhovou bohatost +2 a vývoj vodních organismů a na zpřírodňování rozsáhlých vodních ploch.
Zásahy do biocenóz - rybí obsádky – rybníky
0 až Opatření bude mít pozitivní vliv na druhovou bohatost +2 a vývoj vodních organismů a na zpřírodňování OH100123 rozsáhlých vodních ploch. Zásadní je snaha omezit nadměrný vnos živin do stojatých vod a následné znečišťování dolních částí povodích. CZ0423510 Ohře Navržených 63 lokalit shora uvedených CZ0423229 Údlické Doubí opatření se prostorově dotýká 69 EVL: CZ0423203 Černovice CZ0420166 Velký rybník CZ0513659 Doksy - zámek CZ0420520 Lužickohorské bučiny CZ0513255 Slatinné vrchy CZ0423652 Chřibská - kostel CZ0214013 Kokořínsko CZ0420507 Údolí Chřibské CZ0513245 Mariánský rybník Kamenice CZ0423212 Hořenec - Číčov CZ0513505 Dolní Ploučnice CZ0514243 Velký a Malý Bezděz CZ0423653 Jílové u Děčína - škola CZ0423227 Sinutec - Dlouhý kopec CZ0510508 Klíč CZ0423233 Vrch Milá CZ0513249 Prácheň - Zicht CZ0420012 Želinský meandr CZ0513506 Horní Ploučnice CZ0423232 Vrch Hazmburk CZ0423228 Strádovský rybník CZ0424036 Běšický chochol CZ0513665 Skalice u České Lípy CZ0413174 Borecké rybníky CZ0513668 Zdislava - kostel CZ0413190 Ostrovské rybníky CZ0423209 Domaslavice CZ0413193 U sedmi rybníků CZ0513244 Manušické rybníky CZ0410150 Soos CZ0423215 Kateřina - mokřad CZ0422081 Na spáleništi CZ0423211 Háj u Oseka CZ0413191 Pila CZ0513257 Stružnické rybníky CZ0414027 Lomnický rybník CZ0513238 Cihelenské rybníky CZ0410401 Krásenské rašeliniště CZ0513237 Česká Lípa - mokřad v CZ0413181 Javorná nivě Šporky CZ0413182 Krásno CZ0423210 Doubravka CZ0410404 Bečovské lesní rybníky CZ0514042 Jestřebsko - Dokesko CZ0414026 Úpolínová louka CZ0423214 Jezerka Křížky CZ0424030 Bezručovo údolí CZ0412071 Skalka pod Tisovým CZ0513258 Stvolínky - Kravaře vrchem CZ0424034 Babinské louky CZ0513240 Janovické rybníky CZ0423216 Kopistská výsypka CZ0420416 Milešovka CZ0414110 Krušnohorské plató CZ0420035 Na loučkách CZ0513508 Zahrádky CZ0423202 Březina CZ0413195 Teplá s přítoky a CZ0512100 Roverské skály Otročínský potok CZ0420026 Bořeň CZ0420144 Novodomské a polské CZ0420171 Údolí Hačky rašeliniště CZ0424037 Lovoš CZ0410413 Kaňon Ohře CZ0423213 Chomutov - zoopark CZ0414127 Hradiště CZ0420156 Louky u Volyně CZ0424111 Labské údolí CZ0420160 Podmilesy CZ0424031 České Švýcarsko CZ0420005 Louky pod Louchovem CZ0424125 Doupovské hory CZ0422075 Borečský vrch 81
a 6 Ptačích oblastí CZ0421003 Vodní nádrž Nechranice CZ0511007 Českolipsko - Dokeské pískovce a mokřady CZ0421005 Východní Krušné hory CZ0421006 Labské pískovce CZ0421004 Novodomské rašeliniště - Kovářská CZ0411002 Doupovské hory
82
C.4.14 Opatření regulující znečištění z plošných zdrojů znečištění Plošné znečištění je způsobováno zejména zemědělskými zdroji. Z intenzívní rostlinné a živočišné výroby vyplývá používání dusíkatých hnojiv v nadměrné míře, dále se jedná o způsob hospodaření se statkovými hnojivy, erozi půdy a používání rostlinných ochranných prostředků. Za významné plošné zdroje znečištění lze považovat hlavně znečištění dusičnany ze zemědělství a z atmosférické depozice, částečně znečištění fosforem z eroze a znečištění pesticidy ze zemědělství. K problematice plošných zdrojů znečištění jsou v ČR vyhlášeny od roku 2003 zranitelné oblasti podle nařízení vlády č. 103/2003 Sb. a stanoví opatření, která jsou ve zranitelných oblastech povinná a která minimalizují úniky dusíku ze zemědělského hospodaření a snižují erozi. Z tohoto důvodu lze považovat vyhlášené zranitelné oblasti za plochy, kde se řeší plošné zdroje znečištění. Jako další opatření uplatněná na plošné zdroje znečištění je postupný zákaz používání pesticidů na zemědělsky využívaných půdách, omezování plošného znečištění z atmosférické depozice, spočívající ve snižování emisí dodržováním platné legislativy, hospodaření se statkovými hnojivy, racionalizace výživy rostlin, organizační protierozní opatření. Hlavním pozitivním efektem, který se předpokládá po realizaci opatření, je snížení koncentrací dusíku a fosforu ve vodním prostředí. Sekundárním efektem níže uvedených opatření aplikovaných v ploše povodí je také ochrana zemědělského půdního fondu a pozemků určených k plnění funkcí lesa, zejména jsou-li spojené s realizací komplexních pozemkových úprav.
Skupina opatření Omezení negativních vlivů pesticidů na povrchové a podz. vody
vliv Charakteristika vlivu, poznámka +1 Plošná opatření jenž nepřímo ovlivňují stav biotopů a dalších předmětů ochrany soustavy Natura 2000. Podstatné je nejen snížení zátěže eutrofizací ale i vliv dalších cizorodých vstupů do ekosystémů.
OH100112 Ochrana vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů
+1 Hodnota těchto opatření pro soustavu Natura 2000 je úměrná znalosti účinku popsaných vlivů na biotopy a ekosystémy.
OH100113 Opatření k eliminaci dusíku jako plošného zdroje znečištění vod
+1
OH100114 Omezení obsahu chloridů v podzemní vodě
+1
OH100118
83
Omezení obsahu síranů v podzemní vodě
+1
OH100119 Opatření k omezení eroze z pohledu transportu chemických látek
+1 Plošná opatření vedoucí ke stabilizaci odtokových poměrů a vymývání polutantů budou mít pozitivní vliv na ekosystémy.
OH100051 Snižování znečištění z atmosférické depozice
+1 Opatření pozitivně ovlivňující zejména oligotrofní stanoviště a to jak hydrická tak terestrická.
OH100091 Opatření řešící plošné znečištění je rozděleno na opatření ošetřující problematiku v útvarech povrchových vod a v v útvarech podpovrchových vod. Plošně směřovaná opatření zasahují téměř všechny lokality soustavy Natura 2000. Jedné se o interakce s předpokládaným kladným vlivem. Z tohoto důvodu zde není jejich výčet konkretizován. D.4.1 Kapacity koryt vodních toků Kapacita koryta vodního toku je většinou charakterizována N-letostí průtoku, který ještě nevybřežuje. Přirozená kapacita koryt se většinou pohybuje kolem Q1, což je pro zastavěná území nevyhovující. Zvětšování průtočného profilu vodního toku se tak stalo nejschůdnější cestou k dosažení určitého stupně ochrany přilehlé zástavby, v centrech větších měst potom především „tvrdými“ úpravami koryta do obdélníkového profilu s nábřežními zdmi. K ostatním možnostem řešení protipovodňové ochrany se většinou přistupovalo až v případě, že územní uspořádání chráněné zástavby zvětšení kapacity koryta neumožnilo vzhledem k prostorovým podmínkám. V širším slova smyslu lze k opatřením tohoto druhu řadit i výstavbu podélných hrází kolem území, která mají být chráněna. Návrhy na zvýšení kapacity koryt vodních toků, případně na lokální zprůtočnění úzkých hrdel vychází z vyhodnocení současné a cílové ochrany zastavěných území. V souladu s Plánem hlavních povodí jsou v programu opatření akce, zařazené nebo navrhované do Programu 129 120 – Podpora prevence před povodněmi II. Na vodních tocích ve správě Lesů ČR jsou navržena i hrazení bystřin. Úpravy koryt vodních toků za účelem zvýšení jejich kapacity je převážně navrhováno tam, kde v minulosti již byly úpravy provedeny a jedná se o silně ovlivněné vodní útvary.
Skupina opatření Rekonstrukce koryta, úprava toku (20 lokalit)
vliv Charakteristika vlivu, poznámka ?
Pozitivní přínos tohoto obecného opatření navrženého v 20ti lokalitách spočívá ve zlepšení stanovištních až +2 podmínek pro předměty ochrany potenciálně dotčených lokalit. Negativum lze vidět v možné destrukci a poškození biotopů i vlastních předmětů ochrany jenž se mohou vyskytovat v místě opatření
84
Pro konkrétní vyhodnocení vlivů 20 navržených záměrů na soustavu Natura 2000 koncepce neposkytuje vhodné podklady. Z tabulky v textové části a z mapových podkaldů lze odvodit, že budou zřejmě dotčeny EVL CZ0513506 Horní Ploučnice, CZ0513505 Dolní Ploučnice, CZ0423510 Ohře, CZ0424125 Doupovské hory, CZ0424111 Labské údolí, CZ0213039 Labe – Liběchov, CZ0424031 České Švýcarsko a Ptačí oblasti CZ0411002 Doupovské hory, CZ0421005 Východní Krušné hory a CZ0421006 Labské pískovce. D.4.6 Opatření ke splnění přijatých cílů ochrany před povodněmi Tato kapitola se věnuje především opatřením technického charakteru, mezi něž patří realizace protipovodňových opatření s retencí – poldry a retenční nádrže, protipovodňová opatření podél vodních toků, zvyšování bezpečnosti vodních děl a stabilizace koryt drobných vodních toků. Navrhovaná opatření vedou ke splnění přijatých cílů ochrany před povodněmi, specifikovanými v kap. D.2.1. Pro oblast povodí Ohře a dolního Labe jsou tímto Plánem hlavních povodí ČR vymezeny tři prioritní oblasti – území dolního Labe v úseku Štětí - Křešice – Hřensko, Česká Lípa a obce v záplavovém území Ploučnice a Svitávky a území soutoku Ohře a Labe. Pro tyto oblasti jsou zpracovány koncepční studie protipovodňových opatření. Návrhy jsou zpracovány v souladu s cíli Programu prevence před povodněmi II na období 2007 až 2013, Operačního programu Životní prostředí a Programu rozvoje venkova na období 2007 až 2013 a Program péče o krajinu. S ohledem na nesouhlas MŽP a dalších neziskových organizací k navrženým protipovodňovým opatřením v prioritní oblasti „Ochrana České Lípy a obcí v záplavovém území Ploučnice včetně protipovodňových opatření povodí Svitávky“, bude dle dostupných materiálů zabývající se touto problematikou tj. Projekt Ploučnice – vazba protipovodňové ochrany a hydromorfologického stavu vod (zpracovatel Šindlar s.r.o.), Studie revitalizačních úprav v povodí Ploučnice (zpracovatel Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o.) a Návrh protipovodňových opatření v prioritní oblasti „Ochrana České Lípy a obcí v záplavovém území Ploučnice včetně protipovodňových opatření povodí Svitávky“ (zpracovatel Hydroprojekt.) zpracována studie proveditelnosti. U této studie se předpokládá financování u OPŽP, prioritní osa I. Plán hlavních povodí ČR současně uložil promítnout do plánů oblastí povodí prioritní opatření povodňové prevence s prokazatelným efektem snížení rizika z povodní a k tomu stanovil způsob jejich financování z výše uvedených programů. Z toho tedy vyplývá, že všechna opatření, navržená závaznou částí plánů oblastí povodí budou finančně pokryta těmito programy. Navrženo je 31 opatřeních (OH200002, OH200003 , OH200004, OH200009, OH200010, OH200011, OH200012, OH200013, OH200014, OH200015, OH200017 , OH200018, OH200019, OH200020, OH200022 , OH200024, OH200025, OH200026, OH200027, OH200028, OH200029, OH200030, OH200041, OH200043, OH200044, OH200045, OH200046, OH200047, OH200048, OH200049, OH200050). Ačkoli se jedná převážně o opatření chránící intravilány obcí, je nutné mít na zřeteli skutečnost, že tato opatření jsou často umístěna mimo zastavěné území. To se týká z většiny plošně náročných a potenciálně konfliktních opatřeních jako jsou např. suché a polosuché poldry či jejich soustavy, nebo úpravy toků.
Skupina opatření
vliv Charakteristika vlivu, poznámka
85
pevné konstrukce, mobilní konstrukce, ohrázování
-1 až Jedná se o intravilány a břehové partie toku. Nepřímo +0 mohou během realizace ovlivňovat kvalitu vod a břehových partií toku.
úpravy toků
? až Opatření obsahují i dále popsaná opatření s možnými +2 riziky. Může docházet k destrukci břehových porostů, Organismů v sedimentech, dnu a březích toku, k odtěžení litorální vegetace a pod.. Každé jednotlivé opatření je nutné zvláště posoudit. Revitalizovat tůně je vhodné tak, aby nedocházelo k trvalému udržení rybí obsádky.
mosty, spádové objekty, protipovodňová opatření na stokové síti
-1 až Technické opatření může zde docházet k narušení +0 morfologie toku, migrační průchodnosti a funkce aluvia toku. Realizace s sebou nese nebezpečí úniků látek a havárií.
Ze široké škály31 konkretizovaných opatření se pouze 3 (OH200013, OH200026, OH200048) územně střetávají s EVL, konkrétně se jedná o CZ0414127 Hradiště, a CZ0424411 Labské údolí. Další 4 střety s opatřeními (OH200009, OH200013, OH200027, OH200026, OH200048) jsou zaznamenány u PO CZ0421005 Východní Krušné hory a u PO CZ0421006 Labské pískovce . Opatření v ploše povodí Ploučnice zaznamenává územní střet s lokalitami EVL CZ0420520 Lužickohorské bučiny, , CZ0513509 Svitavka, CZ0514041 Suchý vrch -, Naděje, CZ0513505 Dolní Ploučnice, CZ0510508 Klíč, CZ0510509 Jezevčí vrch, CZ0423206 Dobrná, CZ0513249 Prácheň – Zicht, CZ0514667 Západní jeskyně, CZ0513662, Lemberk – zámek, CZ0513506 Horní Ploučnice, CZ0513665 Skalice u České Lípy, CZ0513668 Zdislava – kostel, CZ0513244 Manušické rybníky, CZ0513257 Stružnické, rybníky, CZ0513238 Cihelenské rybníky, CZ0513237 Česká Lípa - mokřad v nivě Šporky, CZ0514042 Jestřebsko – Dokesko, CZ0513258 Stvolínky – Kravaře, CZ0512100 Roverské, skály, CZ0513659 Doksy – zámek, CZ0513255 Slatinné vrchy, CZ0214013 Kokořínsko, CZ0513245 Mariánský rybník, CZ0514243 Velký a Malý Bezděz, CZ0513240 Janovické, rybníky, CZ0513508 Zahrádky a s PO CZ0511007 Českolipsko - Dokeské pískovce a mokřady. Vyhodnocení vlivů variant koncepce na lokality soustavy Natura 2000 Posuzovaný materiál je předložen v jedné variantě, v které byl také posuzován. Závěr Účelem posouzení předpokládaného vlivu koncepce na lokality soustavy Natura 2000 bylo vyhodnocení předložených opatření z hlediska toho zda mohou mít významný negativní vliv. Na základě poskytnutých dat nelze s přesností určit druh, sílu, distribuci ani účinek možných negativních vlivů. To platí zvláště u skupin opatření jenž zahrnují širokou paletu opatření distribuovaných v ploše povodí. Z tohoto důvodu byl často u jednotlivých skupin opatření stanoven vliv v předpokládaném rozpětí které vychází z předpokladu vlivů. Celkové vnímání problematiky opatření a jeho vlivů je komentováno v poznámce ve formě upozornění na možná rizika a nebezpečí vyplývající z realizace. Obecně lze konstatovat, že navrhovaná opatření nemají významný negativní vliv na lokalitu soustavy Natura 2000 za předpokladu že budou respektovány zákonné normy a standardní 86
postupy, a že k jejich realizaci bude přistupováno s vědomím, že lokality soustavy Natura 2000 jsou omezujícím a někdy i limitujícím faktorem potenciálně škodlivých aktivit. Toto posouzení nenahrazuje posouzení jednotlivých realizací konkrétních záměrů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti dle § 45 h a i zákona č. 114\1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění, jenž by mělo být v případě, že příslušný orgán OOP nevyloučí vliv záměru na lokality soustavy Natura 2000 součástí hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA). Toto posouzení by mělo obsahovat konkrétní informace o vlivech záměru na základě podrobné dokumentace k záměru a na základě charakteristik dotčených lokalit soustavy Natura 2000. Kompenzační a zmírňující opatření a další doporučení Kompenzační opatření je definováno dle §45i, odst. 9 zákona č. 114/1992 Sb. takto: „Pokud hodnocení podle odstavce 2 prokáže negativní vliv na území Natura 2000 a neexistuje variantní řešení s menším negativním vlivem nebo bez něj, lze navrženou koncepci nebo záměr schválit, případně řešení v rámci územně plánovací dokumentace přijmout jen z naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu a za současného uložení kompenzačních opatření nezbytných pro zajištění ochrany a celistvosti území Natura 2000 postupem podle odstavce 11.“ Jelikož hodnocení koncepce prokázalo její negativní vliv na lokality soustavy Natura 2000 (§ 45i odst. 9), ale nejedná se o významný negativní vliv na prioritní biotopy a druhy, kdy lze navrženou koncepci nebo záměr schválit, případně řešení v rámci územně plánovací dokumentace přijmout jen z naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu a za současného uložení kompenzačních opatření nezbytných pro zajištění ochrany a celistvosti území Natura 2000 postupem podle odstavce 11. Kompenzační opatření ve smyslu odstavce 9 stanoví rozhodnutím orgán ochrany přírody na základě dožádání orgánu příslušného ke schválení koncepce nebo záměru. Uložení a zajištění kompenzačních opatření je v tomto případě důvodem pro přerušení řízení vedeného příslušným orgánem veřejné správy. V případě stanoviska ke konceptu řešení územně plánovací dokumentace orgán ochrany přírody navrhne kompenzační opatření v rozsahu a podrobnosti odpovídající příslušnému druhu územně plánovací dokumentace. O uložených kompenzačních opatřeních nebo o kompenzačních opatřeních, která jsou součástí schválené územně plánovací dokumentace, informuje příslušný orgán ochrany přírody neprodleně Ministerstvo životního prostředí. Ministerstvo životního prostředí o uložených a provedených kompenzačních opatřeních informuje Komisi. Kompenzační opatření Pro stanovení přesného rozsahu případných kompenzačních opatření je nutné na základě projektu jednotlivých záměrů stanovit plochu zničených nebo poškozených biotopů podle jejich typů a stanovit potenciální možnost zasažených jedinců a populací. Poškozené nebo zastavěné plochy je pak možno kompenzovat. Plocha provedených opatření bude stanovena na základě poškozených ploch a hodnotnosti jejich náhrady. Pro kompenzaci negativního ovlivnění je možné navržené způsoby kompenzačních opatření použít v kombinaci nebo jednotlivě. U biotopů jako kompenzační opatření v úvahu připadá zlepšení stavu biotopů stávajících, a to zejména vhodnými managementovými opatřeními. Možné je též prověřit stav nepřírodních lesních biotopů v lokalitách s ohledem na jejich možnou revitalizaci v náhradu za biotopy
87
zničené či poškozené. Další přípustnou možností je pokusit se vytvořit nové plochy biotopů vytvořením náhrady za poškozené nebo zaniklé biotopy. Plocha nově vytvořeného biotopu by měla být v době realizace koncepce alespoň částečně funkční. Jednotlivé druhy zasažených rostlin a živočichů jenž jsou předměty ochrany lze kompenzovat zlepšením jejich životních podmínek a stavu jejich stanovišť v rámci stávajících EVL a PO, nebo vytvořením vhodných náhradních biotopů. Zmírňující opatření Smyslem zmírňujících opatření je navržení a přijmutí takových postupů a změn během plánování a realizace opatření tak, aby byly minimalizovány případně plně vyloučeny možné vlivy na předměty ochrany dotčených lokalit. Ideálním postupem je začlenění takovýchto opatření přímo do projektové dokumentace a tím je pevně zakotvit pro jejich realizaci. Zmírňující opatření jsou navrhována pro konkrétní záměry na základě posouzení jejich vlivu na lokality soustavy Natura 2000 a přírodní prostředí.
88
5. Cíle ochrany životního prostředí stanovené na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní úrovni, které mají vztah ke koncepci a způsob, jak byly tyto cíle vzaty v úvahu během její přípravy, zejména při porovnání variantních řešení.
Strategie OECD pro oblast životního prostředí pro první desetiletí 21. století S odkazem na kritéria environmentální udržitelnosti a s přihlédnutím k analýze uvedené ve Výhledu OECD pro oblast životního prostředí, Strategie pojmenovává pět navzájem spjatých cílů k posílení nákladově efektivních a funkčních environmentálních politik v kontextu udržitelného rozvoje: • • • • •
Zachování integrity ekosystémů prostřednictvím účinného hospodaření s přírodními zdroji. Zrušení vazby mezi tlaky na životní prostředí a hospodářským růstem. Zlepšení informovanosti při rozhodování: měření pokroku pomocí ukazatelů. Sociálně-environmentální souvislosti: zvýšení kvality života. Globální vzájemná environmentální závislost: zlepšení řízení a spolupráce.
Pro oblast sladkých vod jsou stanoveny pro jednotlivé členské země následující úkoly: • • • • •
• • •
•
Zajištění přístupu všech lidí k bezpečné pitné vodě a odpovídajícím hygienickým prostředkům; Dosažení dohodnutých cílů pro kvalitu vody a stanovení dalších cílů nezbytných k zajištění ekologické hodnoty vodních zdrojů in-situ a ekologických funkcí, jež zajišťují; 3. Uplatňování ekosystémového přístupu při hospodaření se zdroji sladké vody a souvisejícími povodími, na základě integrovaného hospodaření v povodích řek; Vytvoření a uplatňování právního rámce podporovaného vhodnými politickými nástroji, s cílem zajistit vhodné využívání sladkovodních zdrojů, včetně opatření ke zlepšení jejich efektivního využívání; Vytvoření politik zaměřených na náhradu všech nákladů poskytování vodních služeb a externích nákladů spojených s používáním vody a poskytnutí stimulů k efektivnímu využívání vodních zdrojů (řízení poptávky), s přihlédnutím ke společenským dopadům těchto politik; Výrazné snížení úniků z vodovodních sítí; Vytvoření vhodných strategií pro ekologické hospodaření v povodích, s cílem předejít riziku extrémních povodní a sucha; Zajištění spolupráce při environmentálně šetrném hospodaření a efektivním využívání přeshraničních vodních zdrojů, s cílem snížit riziko povodní a minimalizovat možné konflikty vyplývající z používání nebo znečišťování přeshraničních vodních zdrojů; a Podpora vytváření potenciálu a transferu technologií na pomoc rozvojovým zemím při hospodaření s jejich sladkovodními zdroji a jejich rozvoji udržitelným 89
způsobem a při zajišťování bezpečné pitné vody a dostatečných hygienických prostředků.
Šestý akční program ES pro ochranu životního prostředí 2001-2010 • • • • • • • • • •
stabilizovat koncentrace skleníkových plynů v atmosféře na úrovni, která nebude vyvolávat nepřirozené změny v zemském podnebí, chránit a v případě potřeby obnovovat strukturu a funkčnost přírodních systémů, zastavit ztrátu biodiversity v Evropské unii i v celosvětovém měřítku, chránit půdy proti erozi a znečištování, dosáhnout takové kvality životního prostředí, aby úrovně člověkem vytvořených znečišťujících látek nepřinášely významné dopady na lidské zdraví a aby lidské zdraví neohrožovaly, zajistit úplné a řádné provádění rámcové směrnice o vodě, zajistit úplné a řádné provádění směrnice o dusičnanech, aby byla učiněna přítrž eutrofizaci jezer, řek a moří Společenství a byl omezen dopad na podzemní vody nad limity uvedené ve směrnici o pitné vodě, postupně omezovat vypouštění některých nebezpečných látek do vod Společenství, a to v termínech stanovených rámcovou směrnicí o vodě (tzn. v r. 2020 a později) revidovat směrnici o kvalitě vody ke koupání, včlenit rámcovou směrnici o vodě a ostatní politiky vztahující se ke kvalitě vody do dalšího rozvoje společné zemědělské politiky a do politiky regionálního rozvoje Společenství.
Strategie udržitelného rozvoje ČR (SUR ČR) Strategickými environmentálními cíli jsou •
• •
zajistit na území ČR co nejlepší kvalitu všech složek životního prostředí (včetně fungování jejich základních vazeb), dále ji postupně zvyšovat a vytvářet tak podmínky pro postupnou regeneraci krajiny, pro minimalizaci až eliminaci rizik pro lidské zdraví a pro postupnou regeneraci živé přírody. Zároveň v nejvyšší ekonomicky a sociálně přijatelné míře uchovat přírodní bohatství ČR (neobnovitelné zdroje, biologickou a krajinnou rozmanitost). minimalizovat střety zájmů mezi hospodářskými aktivitami a ochranou životního prostředí a postupně dosáhnout oddělení ekonomického růstu od nárůstu negativních dopadů na životní prostředí (decoupling) přispívat, přiměřeně možnostem a významu ČR, k řešení evropských a globálních environmentálních problémů (zejména ohrožení změn klimatu a ozónové vrstvy Země a úbytku biodiverzity).
90
K těmto strategickým cílům jsou stanoveny následující vybrané dílčí cíle, zaměřené na jednotlivé složky životního prostředí: •
•
•
•
•
• •
•
•
V oblasti ochrany ovzduší ve stanovených lhůtách (2005, 2010) dosáhnout a dále nepřekračovat imisní limity stanovené pro všechny kategorie látek znečišťujících ovzduší a dále ve stanovené lhůtě (2010) dosáhnout a dále nepřekračovat národní emisní stropy, stanovené pro látky znečišťující ovzduší. V oblasti ochrany vod ve stanovených lhůtách (2005, 2010) dosáhnout a udržet dobrý chemický a ekologický stav povrchových vod a vodních ekosystémů a dobrý chemický a kvantitativní stav podzemních vod. Dále je nutno podporovat rozvoj infrastruktury v oblasti dodávky kvalitní pitné vody a nakládání s městskými odpadními vodami. V oblasti ochrany půdy zastavit nadměrný přísun živin a dalších znečišťujících látek do půdního horizontu a ve stanovených lhůtách dosáhnout limitních požadavků na obsah nežádoucích látek a dále je nepřekračovat, provést opatření k zabránění kontaminace půd ze starých ekologických zátěží, zajistit ochranu půdy před vodní a větrnou erozí a před zbytečnými zábory pro nezemědělské a nelesní účely. V oblasti ochrany lesů průběžně zlepšovat druhovou skladbu i věkovou a prostorovou strukturu lesů s cílem blížit se postupně přírodě blízkému stavu, resp. stavu umožňujícímu lesním ekosystémům vykonávat všechny jejich přirozené ekologické funkce a podporovat mimoprodukční funkce lesa. V oblasti zemědělství soustavně snižovat podíl orné půdy ve prospěch trvalých travních porostů. Zároveň prosazovat extenzivní principy ekologického zemědělství. Rovnováhou mezi produkčními a mimoprodukčními funkcemi zemědělství zajišťovat kulturní krajinu. Nevyužívaným a z tohoto hlediska neperspektivním částem zemědělské půdy navracet jejich ekologické funkce. V oblasti péče o krajinu postupně realizovat krajinotvorná opatření podporující žádoucí environmentální i estetické funkce krajiny a ekosystémů; důraz musí být kladen také na posilování retenční schopnosti krajiny. V oblasti rizikových faktorů dále zvyšovat účinnost managementu chemických látek a přípravků (zejména předcházení haváriím), postupně eliminovat zvláště rizikové typy látek (perzistentní a bioakumulativní látky, endokrinní disruptory), vyžadovat jejich substituci dostupnými bezpečnějšími alternativami a zajistit bezpečný management geneticky modifikovaných organismů a produktů (GMO). V oblasti ochrany biologické a krajinné rozmanitosti v rámci územního programování podporovat rozvoj přírodní a krajinné infrastruktury včetně posilování retenční schopnosti krajiny a prostřednictvím vhodných opatření aktivně chránit cenné části území. Postupně odstraňovat „staré ekologické zátěže“ tak, aby byla minimalizována až eliminována z nich plynoucí rizika a využít rozvojový potenciál zdevastovaných či nevyužívaných zastavěných ploch (brownfields).
Státní politika životního prostředí ČR (2004 - 2010) Základním dokumentem ČR v oblasti ochrany životního prostředí je Státní politika životního prostředí ČR na období 2004 - 2010. Zaměření POP OH je v souladu s cíli Státní
91
politiky životního prostředí ČR. Shodnou prioritou pro oba dokumenty je kvalita života. Oba dokumenty také pracují s obdobnými cíli, kterými jsou: • • • • •
zastavení poklesu biodiverzity, ochrana povrchových a podzemních vod, environmentálně příznivé využívání krajiny, omezování antropogenních/průmyslových vlivů a rizik, ochrana životního prostředí před negativními účinky živelních událostí a následky krizových situací. Na úrovni opatření to jsou: • • • • • •
•
• • • • • • • •
splnit požadavek směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod do roku 2010; zajistit v roce 2010 zásobování 91 % obyvatel kvalitní pitnou vodou; snížit plošné znečištění povrchových a podzemních vod a zabránit, popř. snížit, následky havarijního znečištění; zajistit zpracování a přijetí Plánu hlavních povodí České republiky a plánu osmi oblastí povodí; trvale monitorovat organické polutanty a toxické kovy v povrchové a podzemní vodě; zvýšit prevenci ochrany před povodněmi a zmírnit dopady období sucha zvýšením retenční a retardační schopnosti krajiny zpomalením a vyrovnáním odtoku srážkové vody, snížením erosních účinků povrchově odtékající vody a ověřením dostatečnosti stávajících vodních zdrojů na překlenutí období sucha; pokračovat v realizaci programu Prevence před povodněmi, který zahrnuje obnovu a výstavbu malých vodních nádrží, suchých poldrů a hrází, vypracování studií odtokových poměrů a vymezení záplavových území u všech významných vodních toků a území ohrožených zvláštními povodněmi; podporovat odbahňování rybníků; podporovat přirozené tvary vodních toků (meandry); podporovat protipovodňová opatření v kanalizačních systémech měst, jejichž katastr zasahuje do záplavového území vodních toků; zpřísnit podmínky pro povolování staveb a činnosti v záplavových území s cílem předcházet zbytečným škodám; při realizaci vodních děl důsledně respektovat zájmy ochrany přírody a krajiny; realizovat revitalizační opatření v krajině a na drobných vodních tocích s ohledem na komplexní řešení vodního režimu krajiny a na různé krajinné typy; zajistit podmínky pro život a reprodukci původní populace ryb, popř. dalším technickým i biologickým opatřením zvýšit výskyt původních vodních živočichů a omezit výskyt nepůvodních druhů ryb; plnit implementační plán Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES z 23. října 2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.
Státní program ochrany přírody a krajiny Z hlediska navrhovaných cílů a priorit předkládaná koncepce souvisí především s následujícími cíli Státního programu ochrany přírody a krajiny:
92
•
• •
•
•
Přednostně revitalizovat vodní toky v minulosti zatrubněné nebo jinak nadměrně regulované, napravovat důsledky systematického odvodnění a podporovat zakládání i obnovu drobných rybníků, nádrží a mokřadů na zemědělské půdě s převahou mimoprodukčních funkcí. Vytvořit podmínky pro účinnější řešení vlastnických vztahů při naplňování vládního programu Revitalizace říčních systémů. Připravit nástroje k podpoře mimoprodukční funkce rybníků a dalších vodních nádrží, mimo jiné jako stanovišť vodního ptactva a dalších volně žijících živočišných i rostlinných druhů. Podle výsledků příslušných mezinárodních jednání se sousedními zeměmi vypracovat a realizovat konkrétní akční plán stavby funkčních rybích přechodů pro významné tažné druhy ryb (losos, úhoř, jeseteři, ostroretka) na vybraných vodních tocích všech hlavních povodí v ČR. Navracet nivám řek jejich původní rozmanité ekologické funkce včetně schopnosti neškodného převedení povodní. Za tímto účelem zvyšovat v těchto nivách podíl luk a lužních lesů, odstraňovat nevhodné stavby, zavádět systém odsazených povodňových hrází a posilovat význam hydrologické sítě (propojovat trvale zavodňovaný systém kanálů a slepých ramen). Metodicky zpracovat problematiku ekologicky přijatelných minimálních průtoků na tocích a náhonech k vodním dílům včetně právní stránky věci.
Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR Plán oblasti povodí reaguje na cíle formulované v kapitole Vodní a mokřadní ekosystémy. Jsou to následující cíle: • • • • •
Zlepšení ekologického stavu vodních a mokřadních ekosystémů a přirozených hydroekologických funkci krajiny. Ochrana a management vodních a mokřadních ekosystémů. Omezeni znečištění a zlepšení kvality fyzikálně-chemických složek vodních a mokřadních ekosystémů. Diverzifikace hydromorfologických složek vodních a mokřadních ekosystémů. Omezeni negativních vlivů zemědělství a rybářství na vodní a mokřadní ekosystémy.
Strategie ochrany pro povodněmi na území České republiky Plán oblasti povodí reaguje na veškeré formulované zásady porovnávané strategie: • • •
preventivní opatření pro ochranu před povodněmi je nejefektivnější formou ochrany, na zabezpečení realizace preventivních opatření ke snížení škodlivých účinků povodní se musí podílet vlastníci a správci nemovitostí, což mohou být rovněž organizace na úrovni regionů, okresů, obcí anebo individuální osoby, efektivní preventivní opatření je nutné uplatňovat systémově v ucelených (hydrologických) povodích a s ohledem na provázání vlivů jednotlivých opatření podél vodních toků,
93
• •
• •
•
pro efektivní ochranu před povodněmi je třeba nalézt vhodnou kombinaci opatření v krajině, která zvyšují přirozenou akumulaci a retardaci vody v území, a technických opatření k ovlivnění povodňových průtoků, pro návrhy k ochraně před povodněmi je třeba využívat kvalitní informace o geomorfologii území, rostlinném pokryvu, složení půdy a moderní informační technologie umožňující modelování povodní, tj. informace, které zpřesňují vymezení rozsahu a průběhu povodní a zároveň dovolují posuzovat účinnost zvolených opatření podél celého vodního toku, pro řízení opatření k ochraně lidí a majetku v zaplavovaných územích je třeba zkvalitnit informační systém při povodních a přípravu povodňových plánů, s ohledem na charakter území a geografickou polohu České republiky je nezbytné řešit ochranu před povodněmi v mezinárodním kontextu, zejména v rámci stávajících mezistátních dohod o spolupráci v povodích řek přesahujících hranice státu, vzhledem k finanční náročnosti je zabezpečení účinné ochrany před povodněmi víceletý proces, kdy prioritou státního zájmu je podpora prevence oproti úhradě nákladů za škody způsobované povodněmi
Koncepce vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství České republiky na období po vstupu České republiky do Evropské unie do roku 2010 Z hlediska navrhovaných cílů a priorit předkládaná koncepce souvisí především s následujícími základními pilíři relevantními pro období po vstupu České republiky do Evropské unie: • • • •
zkvalitnění péče o vodní zdroje a související vodohospodářskou infrastrukturu včetně naplnění právních předpisů Evropských společenství, zabezpečení bezproblémového zásobování obyvatel kvalitní pitnou vodou a efektivní likvidace odpadních vod bez negativních dopadů na životní prostředí, prevence negativních účinků vod a důsledků suchého období, zkvalitnění činností odborných vodohospodářských institucí.
Národní lesnický program pro období do roku 2013 Zaměření posuzovaného plánu souvisí s
Cíle II.
Zlepšení a ochrana životního
prostředí Národního lesnického programu pro období do roku 2013.
Plán hlavních povodí české republiky Předkládaný plán vychází z následujících environmentálních cílů: •
zamezení zhoršení stavu všech útvarů povrchových vod,
94
• • •
zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod (s výjimkou umělých a silně ovlivněných vodních útvarů) a dosažení jejich dobrého stavu, zajištění ochrany a zlepšení stavu všech umělých a silně ovlivněných vodních útvarů a dosažení jejich dobrého ekologického potenciálu a dobrého chemického stavu, cílené snížení znečištění nebezpečnými látkami, nutriety a organickými látkami, tj. zastavení nebo postupné odstranění emisí těchto látek a zabránění jejich vnosu z plošných zdrojů
Při zpracování POP OH z hlediska souladu s definovanými cíli na mezinárodní, komunitární a národní úrovni byly v jednotlivých etapách zpracování POP OH hodnoceny soulady či případné rozpory, tak aby byly ve výsledném návrhu odstraněny. Celý proces přípravy směřoval k závěrečnému jednovariantnímu dokumentu metodou zpracování dílčích variantních řešení s následnou diskusí. Diskuse probíhala jak na úrovni interních členů týmu, tak v rámci zasílání písemných připomínek k zveřejněným návrhům.
95
6. Závažné vlivy (včetně sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, pozitivních a negativních vlivů) navrhovaných variant koncepce na životní prostředí. Pro zhodnocení možných významných vlivů na životní prostředí jsou definovány jednotlivé významné složky životního prostředí. Hodnocení vlivů bylo provedeno na co nejkonkrétnější úrovni, to znamená na úrovni opatření či srovnatelných skupin opatření. Významnost vlivů je hodnocena podle následující stupnice: Hodnota -2
Termín Významný negativní vliv
-1
Mírně negativní vliv
0 +1
Nulový vliv Mírně pozitivní vliv Významný pozitivní vliv Vliv nelze hodnotit
+2 ?
Popis Vylučuje schválení koncepce obsahující takto vyhodnocená opatření Významný rušivý až likvidační vliv. Vyplývá ze zadání koncepce, nelze jej eliminovat (resp. eliminace by byla možná jen vypuštěním problémového dílčího opatření ). Omezený/mírný/nevýznamný negativní vliv Nevylučuje schválení koncepce. Mírný rušivý vliv na posuzovanou složku životního prostředí. Je možné jej dále snížit navrženými zmírňujícími opatřeními. Koncepce, resp. její dílčí úkoly nemají žádný prokazatelný vliv. Mírný příznivý vliv na posuzovanou složku životního prostředí. Významný příznivý vliv na posuzovanou složku životního prostředí. Díky obecnosti zadání koncepce (nebo jednotlivých úkolů) není možné hodnotit její vlivy.
96
Vlivy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu
Vlivy na archeologii, historii a kulturu
Vlivy na strukturu a funkční využití území
+1
0
+1
Vlivy na zdraví a pohodu obyvatelstva
0
Vlivy na ekosystémy a krajinu
+1
Vlivy na zemědělské kultury
0
Vlivy na lesy
+1
Vlivy na flóru a faunu
+1 +2 +1 +2 +1 +1 +2 +1 +1
Vlivy na půdu
+1
Vlivy na horninové prostředí a reliéf
0
Vlivy na vodu a hydrogeologii
0
Vlivy na ovzduší a klima
+1 +2 +1 +2 +1 +1 +2 +1 +1
Komentář, návrhy změn a doporučení
C.4.2. Opatření uplatněná pro vody užívané nebo které se budou využívat pro odběr vody určené pro lidskou spotřebu Hospodaření v ochranných pásmech vodních zdrojů
Opatření k ochraně v.n. Fláje před znečištěním
Navrhovaná opatření budou mít pozitivní vliv na kvalitu vod v dotčených povodích. Při jejich realizaci je nutné respektovat přirozenou morfologii toků, břehové porosty a výskyty zvláště chráněných druhů. Při realizaci technických opatření upřednostňovat nejlepší dostupné technologie (BAT). Nejsou navržena žádná doručení.
C.4.4. Opatření pro regulaci odběrů a vzdouvání vod včetně odůvodnění případných výjimek Opatření proti nevhodnému využití území (těžba kolektoru podzemních vod)
+2 +2 +1 +1
0
0
+1 +1
Realizace opatření podpoří udržitelný stav ekosystémů v dosahu předpokládaných změn v proudění a výšce hladin podzemních vod způsobených těžbou surovin. Území s ložisky nebo výskytem těžitelných surovin je nutné koncepčně zpracovat i s ohledem na ovlivnění fauny, flóry a ekosystémů. Promítnout do územně plánovacích dokumentací limity využívání území z hlediska možného konfliktu mezi těžbou
97
nerostných surovin a ochranou podzemních vod. Opatření k zamezení rizikového kvantitativního stavu útvaru podzemních vod
Odběry podzemních vod
0
+2 +2 -1 -1 až až +1 +1
0
+2 +1
0
0
0
-1 +1 až +1
+1
0
+1
0
0
0
+1
+1 +1 +2
+1
-1
+1
+2 +2 +2 +2
Opatření doplnit hydrologickým a biologickým monitoringem dotčených ekosystémů (nebo jejich návrhem) a to v širší oblasti záměru. Umělé doplňování zvodní provázat s plošnými opatřeními v povodí (zejména protierozní opatření). Pozitivní opatření zejména pro povrchové vody a vodní ekosystémy.
C.4.6. Opatření k omezování vypouštění znečištění z bodových zdrojů a jiných činností majících vliv na stav vod Drobní znečišťovatelé a menší obce do 2000 obyvatel
+1 +2 +1 -1 +1 až +1
0
Realizace ČOV je často situována v aluviích toků a dotýkají se tak VKP (§ 3 b, zák 114/1991Sb.) a to jak realizací tak vlastním provozem. Zvláště u situování staveb a umístění výpustí do recipientu je nutné na úrovni jednotlivých záměrů zvážit všechny okolnosti a posuzovat možné vlivy na faunu, flóru a ekosystémy. Kontrolovat řádné provozování dočasných systémů řešení odkanalizování (žumpy a septiky se zemním filtrem). Předcházet vzniku nadbytečných odpadních vod mícháním „čistých“ srážkových a odpadních vod. Likvidace„čistých“ srážkových zasakováním, případně jímáním s řízeným odtokem. Minimalizovat riziko ovlivnění zdraví a pohody obyvatelstva
98
hlukovou zátěží a zápachem. Důsledně kontrolovat nakládání s čistírenskými kaly. Při realizaci technických opatření upřednostňovat nejlepší dostupné technologie (BAT). výstavba, intenzifikace nebo modernizace ČOV
+1 +2 +1 -1 +1 až +1
0
+1 +1 +2
+1
-1
+1
výstavba nebo rekonstrukce kanalizace
Důlní vody
0
+1
0
+1 +2 +1
0
+1 +1
+1
0
+1
Nepředpokládají se žádné významné nepříznivé vlivy na životní prostředí vyjma možného lokálního dotčení bioty a archeologických nalezišť při výstavbě. Realizace ČOV je často situována v aluviích toků a dotýkají se tak VKP (§ 3 b, zák 114/1991Sb.) a to jak realizací tak vlastním provozem. Zvláště u situování staveb a umístění výpustí do recipientu je nutné na úrovni jednotlivých záměrů zvážit všechny okolnosti a posuzovat možné vlivy na faunu, flóru a ekosystémy. Vzhledem k nedostatečnosti informací o způsobu realizace a provozu je před realizací opatření nutné postupovat dle požadavků zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění. Při realizaci technických opatření upřednostňovat nejlepší dostupné technologie (BAT). Upřednostňovat řešení problematiky vyvločkovaných sloučenin železa a rozpuštěných solí pomocí sedimentačních zdrží na bázi vegetační sedimentační čistírny. Při řešení jednotlivých konkrétních případů zohledňovat morfologii terénu.
C.4.7. Opatření k omezování, případně
99
zastavení vnosu zvlášť nebezpečných látek do vod Opatření k omezování, případně zastavení vnosu zvlášť nebezpečných látek
Nevhodné využití území – vliv bývalé těžby v oblasti Stráž pod Ralskem a Hamr na Jezeře
Staré ekologické zátěže SEZ konkretizované
0
+2 +1
0
+2
0
0
0
+1
0
0
0
-1 +1 +1 -1
-1
-1
-1
-1 +1
+1
0
-1
0
+2 +1 +1 +2
0
0
0
+1
0
0
0
0
+2 +1 +1 +2
0
0
0
+1
0
0
0
0
0
+1 +1
+1
0
0
Zásadním způsobem řešení se jeví uzavření oběhu vod ve výrobních procesech. U vypouštění vod je důležitým faktorem jejich monitoring a zejména jejich odborné posouzení z hlediska vlivů na druhy a ekosystémy a zdraví obyvatelstva. Při realizaci technických opatření upřednostňovat nejlepší dostupné technologie (BAT). Realizace opatření je nezbytná, rizika jsou v případě vysychání odkališť vysoká prašnost, vysoká fragmentace území s ohledem na údržbu systému vrtů a rizika havávárií. Vlivy na životní prostředí vyhodnotit na úrovni projektů včetně analýzy rizika a monitoringu. Při realizaci technických opatření upřednostňovat nejlepší dostupné technologie (BAT).
C.4.8. Opatření k prevenci a snížení dopadů případů havarijního znečištění Opatření k prevenci a snížení dopadů havarijního znečištění
+1 +1 +1 +1
0
U předpokládaných havarijních stavů zpracovat jako součást provedených studií a opatření i vliv havárie na přírodní prostředí a zájmy ochrany přírody a krajiny s definovanými riziky a účinky případné havárie včetně doporučených postupů k omezení škod. V další časové etapě vyhodnotit i rizika z provozů nespadajících pod zákon o prevenci závažných havárií.
100
Při realizaci technických opatření upřednostňovat nejlepší dostupné technologie (BAT).
C.4.10 Doplňující opatření nezbytná pro splnění přijatých cílů ochrany vod jako složky životního prostředí Uplatnění požadavku na zpracování Strategie migračního zprůchodnění vodních toků v ČR do Plánu hlavních povodí v rámci jeho aktualizace k roku 2012 Uplatnění požadavku na zpracování Strategie a koncepce kombinace přírodě blízkých protipovodňových, technických a revitalizačních opatření včetně stanovení priorit do Plánu hlavních povodí v rámci jeho aktualizace k roku 2012 Uplatnění požadavku na zpracování strategie změny stávajícího vymezení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů Uplatnění požadavku na zapracování Strategie rozvoje vnitrozemské plavby v ČR do Plánu hlavních povodí v rámci jeho aktualizace k roku 2012
Průzkumný monitoring
0
?
0
?
?
?
?
?
?
?
?
?
?
?
?
?
0
0
0
0
0
0
0
?
?
?
?
?
?
0
0
0
0
0
0
+1
0
+1 +1
0
?
?
?
?
?
?
?
0
0
0
0
0
?
?
?
?
?
?
0
0
0
0
0
0
0
0
0
+1 +1
+1
0
0
Strategie bude samostatně posouzena v rámci zákona 100/2001 Sb.
Strategie bude samostatně posouzena v rámci zákona 100/2001 Sb.
Strategie bude samostatně posouzena v rámci zákona 100/2001 Sb.
Strategii je nutné konfrontovat se zájmy ochrany přírody a při její stanovování nalézt kompromis v místech předpokládaných střetů. Strategie bude samostatně posouzena v rámci zákona 100/2001 Sb. Bez vlivu. Data zjištěná při provádění monitoringu lze využít do databází orgánů ochrany přírody.
C.4.12. Opatření k aplikaci principu „znečišťovatel platí“ Opatření k aplikaci principu "Znečišťovatel platí"
Pro výši plateb využít stanovení environmentálních nákladů souvisejících s užíváním vod tak, aby reflektovaly skutečné škody a náklady. Preferovat zamezení
101
vypouštění znečištěných vod a preventivní opatření.
C.4.13. Opatření k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodních útvarů, umožňujících dosažení požadovaného ekologického stavu nebo dobrého ekologického potenciálu Revitalizace vodních toků a ploch, revitalizace nivních ekosystémů, pramenišť a mokřadů. Odbahňování koryt toků.
0
+1
0
+1 -1 +1
0
0
+1
0
0
0
+1
Opatření se dotýkají VKP (§ 3 b, zák 114/1991Sb.) a široké palety zvláště chráněných živočichů a rostlin. Konkrétní opatření je nutné stanovit na základě identifikace střetů např. Biologickým hodnocením. Součástí identifikace střetů musí být i navržení opatřeních k zmírnění nebo kompenzaci škod způsobených realizací záměrů. Opatření obsahují i dále popsaná opatření s možnými riziky. Může docházet k destrukci břehových porostů, organismů v sedimentech, dnu a březích toku, k odtěžení litorální vegetace a pod..Revitalizovat tůně je vhodné tak, aby nedocházelo k trvalému udržení rybí obsádky. Naopak odstranění štěrkových a organogenních sedimentů může mít negativní vliv jak na morfologii toku a akumulačně sedimentační poměry, tak na organismy vyhledávající toto prostředí. Součástí zásahu je i odstraňování a trvalá likvidace invazních organismů.
102
Opatření je nutné pojímat komplexně v kontextu celé nivy, případně povodí a to zejména s ohledem na stabilitu a dlouhodobou funkčnost provedených opatření. Zlepšení průchodnosti vodních toků
0
0
0
0
-1 až +1
0
0
0
0
+1
0
+1
Obnovení migrační kontinuity toku provádět s ohledem na maximální funkčnost toku. Otevření možnosti migrace může podpořit šíření nepůvodních druhů a nebo změnit dosud stabilizované poměry v jednotlivých oddělených úsecích vodí. K negativním vlivům může docházet v době realizace stavby a to jak v toku, tak v břehových partiích. Upřednostňovat osvědčená a fungující řešení pro realizaci jednotlivých projektů.
Revitalizace vodních toků
0
+1
0
0
-1 až +1
0
0
+1
0
0
0
+1
Opatření se dotýkají VKP (§ 3 b, zák 114/1991Sb.) a široké palety zvláště chráněných živočichů a rostlin. Konkrétní opatření je nutné stanovit na základě identifikace střetů např. Biologickým hodnocením. Součástí identifikace střetů musí být i navržení opatřeních k zmírnění nebo kompenzaci škod způsobených realizací záměrů. Opatření obsahují i dále popsaná opatření s možnými riziky. Může docházet k destrukci břehových porostů, organismů v sedimentech, dnu a březích toku, k odtěžení litorální vegetace a pod.. Opatření je nutné pojímat komplexně v kontextu celé nivy,
103
případně povodí a to zejména s ohledem na stabilitu a dlouhodobou funkčnost provedených opatření. Migrační prostupnost
0
0
0
0
-1 až +1
0
0
0
0
+1
0
+1
Obnovení migrační kontinuity toku provádět s ohledem na maximální funkčnost toku. Otevření možnosti migrace může podpořit šíření nepůvodních druhů a nebo změnit dosud stabilizované poměry v jednotlivých oddělených úsecích vodí. K negativním vlivům může docházet v době realizace stavby a to jak v toku, tak v břehových partiích. Upřednostňovat osvědčená a fungující řešení pro realizaci jednotlivých projektů.
Podpora litorálních společenstev
Zásahy do biocenóz - rybí obsádky – rybníky
0
+1
0
0
+2
0
0
+1
0
0
0
+1
0
0
0
0
+2
0
0
0
0
+1
0
0
0
+1 +1 +2 +1
0
+1 +1 +1
0
0
0
0
+1 +1 +2 +1
0
+1 +1 +1
0
0
+1
Upřednostňovat zásahy s dlouhodobým účinkem. Dbát je potřebné zejména na zachování a tvorbu litorálních partií nádrží, na druhovou a početní přiměřenost rybí obsádky a na vstupy živin do rybničního hospodářství.
C.4.14. Opatření regulující znečištění z plošných zdrojů znečištění Omezení negativních vlivů pesticidů na povrchové a podz. vody
Ochrana vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů OH100113
Monitorovat Propagovat možnosti využívání dotačních nástrojů především z Programu rozvoje venkova například pro nákup moderní aplikační techniky. Monitorovat dodržování a využívání Zásad správné zemědělské praxe i mimo zranitelné oblasti. Propagovat možnosti využívání dotačních nástrojů
104
Opatření k eliminaci dusíku jako plošného zdroje znečištění vod
Omezení obsahu chloridů v podzemní vodě Omezení obsahu síranů v podzemní vodě Opatření k omezení eroze z pohledu transportu chemických látek
Snižování znečištění z atmosférické depozice
0
+1 +1 +2 +1
0
+1 +1 +1
0
0
0
0
+1 +1 +2 +1
0
+1 +1 +1
0
0
0
+1 +1 +1 +2 +1
0
+1 +1 +1
0
0
0
0
+1 +1 +2 +1
0
+1 +1 +1
0
0
+1
+1 +1 +1 +2 +1
0
+1 +1 +1
0
0
0
0
0
0
0
?
+1
především z Programu rozvoje venkova. Monitorovat dodržování a využívání způsobů obhospodařování pozemků dle principů správné zemědělské praxe i mimo zranitelné oblasti. Propagovat možnosti využívání dotačních nástrojů především z Programu rozvoje venkova. Nejsou navržena žádná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů. Monitorovat dodržování a využívání způsobů obhospodařování pozemků dle principů správné zemědělské praxe i mimo zranitelné oblasti. Propagovat možnosti využívání dotačních nástrojů především z Programu rozvoje venkova. Nejsou navržena žádná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů.
D.4.1 Kapacity koryt vodních toků Rekonstrukce koryta, úprava toku
+1
0
0
-1 až 0
0
+1
Opatření se dotýkají VKP (§ 3 b, zák 114/1991Sb.) a široké palety zvláště chráněných živočichů a rostlin. Konkrétní opatření je nutné stanovit na základě identifikace střetů např. Biologickým hodnocením. Součástí identifikace střetů musí být i navržení opatřeních k zmírnění nebo kompenzaci škod způsobených realizací záměrů. Realizace jednotlivých záměrů musí zohlednit i
105
požadavky na ochranu archeologického, architektonického, kulturního a urbanistického dědictví i památek. A to jak v intravilánu, tak i ve volné krajině. Opatření je nutné pojímat komplexně v kontextu celé nivy, případně povodí a to zejména s ohledem na stabilitu a dlouhodobou funkčnost provedených opatření. Opatření realizovat na základě studií odtokových poměrů povodí.
D.4.6. Souhrnný přehled protipovodňových opatření pevné konstrukce, mobilní konstrukce, ohrázování úpravy toků mosty, spádové objekty, protipovodňová opatření na stokové síti
0
+1
0
-1
0
0
-1 +1
0
?
+1
0
-1 až 0 ?
0
+1
0
0
0
0
+1
+1
?
+1
0
+1
0
0
?
0
0
0
+1
+1
?
+1
Opatření se dotýkají VKP (§ 3 b, zák 114/1991Sb.) a široké palety zvláště chráněných živočichů a rostlin. Konkrétní opatření je nutné stanovit na základě identifikace střetů např. Biologickým hodnocením, případně hodnocením vlivů záměru na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění.. Součástí identifikace střetů musí být i navržení opatřeních k zmírnění nebo kompenzaci škod způsobených realizací záměrů. Realizace jednotlivých záměrů musí zohlednit i požadavky na ochranu archeologického, architektonického, kulturního a urbanistického dědictví i památek. A to jak v intravilánu, tak i ve volné krajině. Opatření je nutné pojímat komplexně v kontextu celé nivy, případně povodí a to zejména s ohledem na stabilitu a dlouhodobou funkčnost
106
provedených opatření. Opatření realizovat na základě studií odtokových poměrů povodí.
107
7. Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí vyplývajících z provedení koncepce. Posuzovaná opatření
Opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů
C.4.2. Opatření uplatněná pro vody užívané nebo které se budou využívat pro odběr vody určené pro lidskou spotřebu Hospodaření v ochranných pásmech vodních zdrojů
Opatření k ochraně v.n. Fláje před znečištěním
Navrhovaná opatření budou mít pozitivní vliv na kvalitu vod v dotčených povodích. Při jejich realizaci je nutné respektovat přirozenou morfologii toků, břehové porosty a výskyty zvláště chráněných druhů. Při realizaci technických opatření upřednostňovat nejlepší dostupné technologie (BAT). Nejsou navržena žádná doručení.
C.4.4. Opatření pro regulaci odběrů a vzdouvání vod včetně odůvodnění případných výjimek Opatření proti nevhodnému využití území (těžba kolektoru podzemních vod)
Opatření k zamezení rizikového kvantitativního stavu útvaru podzemních vod
Realizace opatření podpoří udržitelný stav ekosystémů v dosahu předpokládaných změn v proudění a výšce hladin podzemních vod způsobených těžbou surovin. Území s ložisky nebo výskytem těžitelných surovin je nutné koncepčně zpracovat i s ohledem na ovlivnění fauny, flóry a ekosystémů. Promítnout do územně plánovacích dokumentací limity využívání území z hlediska možného konfliktu mezi těžbou nerostných surovin a ochranou podzemních vod. Opatření doplnit hydrologickým a biologickým monitoringem dotčených ekosystémů (nebo jejich návrhem) a to v širší oblasti záměru. Umělé doplňování zvodní provázat s plošnými opatřeními v povodí (zejména protierozní opatření).
C.4.6. Opatření k omezování vypouštění znečištění z bodových zdrojů a jiných činností majících vliv na stav vod Drobní znečišťovatelé a menší obce do 2000 obyvatel
Realizace ČOV je často situována v aluviích toků a dotýkají se tak VKP (§ 3 b, zák 114/1991Sb.) a to jak realizací tak vlastním provozem. Zvláště u situování staveb a umístění výpustí do recipientu je nutné na úrovni jednotlivých záměrů zvážit všechny okolnosti a posuzovat možné vlivy na faunu, flóru a ekosystémy. Kontrolovat řádné provozování dočasných systémů řešení odkanalizování (žumpy a septiky se zemním filtrem). Předcházet vzniku nadbytečných odpadních vod mícháním „čistých“ srážkových a odpadních vod. Likvidace„čistých“ srážkových zasakováním, případně jímáním s řízeným odtokem. Minimalizovat riziko ovlivnění zdraví a pohody obyvatelstva hlukovou zátěží a zápachem. Důsledně kontrolovat nakládání s čistírenskými kaly. Při realizaci technických opatření upřednostňovat nejlepší dostupné technologie (BAT).
108
výstavba, intenzifikace nebo modernizace ČOV výstavba nebo rekonstrukce kanalizace
Důlní vody
Nepředpokládají se žádné významné nepříznivé vlivy na životní prostředí vyjma možného lokálního dotčení bioty a archeologických nalezišť při výstavbě. Realizace ČOV je často situována v aluviích toků a dotýkají se tak VKP (§ 3 b, zák 114/1991Sb.) a to jak realizací tak vlastním provozem. Zvláště u situování staveb a umístění výpustí do recipientu je nutné na úrovni jednotlivých záměrů zvážit všechny okolnosti a posuzovat možné vlivy na faunu, flóru a ekosystémy. Vzhledem k nedostatečnosti informací o způsobu realizace a provozu je před realizací opatření nutné postupovat dle požadavků zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění. Při realizaci technických opatření upřednostňovat nejlepší dostupné technologie (BAT). Upřednostňovat řešení problematiky vyvločkovaných sloučenin železa a rozpuštěných solí pomocí sedimentačních zdrží na bázi vegetační sedimentační čistírny. Při řešení jednotlivých konkrétních případů zohledňovat morfologii terénu.
C.4.7. Opatření k omezování, případně zastavení vnosu zvlášť nebezpečných látek do vod Opatření k omezování, případně zastavení vnosu zvlášť nebezpečných látek
Nevhodné využití území – vliv bývalé těžby v oblasti Stráž pod Ralskem a Hamr na Jezeře Staré ekologické zátěže
Zásadním způsobem řešení se jeví uzavření oběhu vod ve výrobních procesech. U vypouštění vod je důležitým faktorem jejich monitoring a zejména jejich odborné posouzení z hlediska vlivů na druhy a ekosystémy a zdraví obyvatelstva. Při realizaci technických opatření upřednostňovat nejlepší dostupné technologie (BAT). Realizace opatření je nezbytná, rizika jsou v případě vysychání odkališť vysoká prašnost, vysoká fragmentace území s ohledem na údržbu systému vrtů a rizika havávárií. Vlivy na životní prostředí vyhodnotit na úrovni projektů včetně analýzy rizika a monitoringu. Při realizaci technických opatření upřednostňovat nejlepší dostupné technologie (BAT).
SEZ konkretizované
C.4.8. Opatření k prevenci a snížení dopadů případů havarijního znečištění Opatření k prevenci a snížení dopadů havarijního znečištění
U předpokládaných havarijních stavů zpracovat jako součást provedených studií a opatření i vliv havárie na přírodní prostředí a zájmy ochrany přírody a krajiny s definovanými riziky a účinky případné havárie včetně doporučených postupů k omezení škod. V další časové etapě vyhodnotit i rizika z provozů nespadajících pod zákon o prevenci závažných havárií. Při realizaci technických opatření upřednostňovat nejlepší dostupné technologie (BAT).
C.4.10 Doplňující opatření nezbytná pro splnění přijatých cílů ochrany vod jako složky životního prostředí Strategie bude samostatně posouzena v rámci zákona 100/2001 Sb. Uplatnění požadavku na zpracování Strategie migračního zprůchodnění vodních toků v ČR do Plánu hlavních povodí v rámci jeho aktualizace k roku 2012
109
Uplatnění požadavku na zpracování Strategie a koncepce kombinace přírodě blízkých protipovodňových, technických a revitalizačních opatření včetně stanovení priorit do Plánu hlavních povodí v rámci jeho aktualizace k roku 2012 Uplatnění požadavku na zpracování strategie změny stávajícího vymezení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů Uplatnění požadavku na zapracování Strategie rozvoje vnitrozemské plavby v ČR do Plánu hlavních povodí v rámci jeho aktualizace k roku 2012
Strategie bude samostatně posouzena v rámci zákona 100/2001 Sb.
Strategie bude samostatně posouzena v rámci zákona 100/2001 Sb.
Strategii je nutné konfrontovat se zájmy ochrany přírody a při její stanovování nalézt kompromis v místech předpokládaných střetů. Strategie bude samostatně posouzena v rámci zákona 100/2001 Sb.
c
Opatření k aplikaci principu "Znečišťovatel platí"
Pro výši plateb využít stanovení environmentálních nákladů souvisejících s užíváním vod tak, aby reflektovaly skutečné škody a náklady. Preferovat zamezení vypouštění znečištěných vod a preventivní opatření.
C.4.13. Opatření k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodních útvarů, umožňujících dosažení požadovaného ekologického stavu nebo dobrého ekologického potenciálu Opatření se dotýkají VKP (§ 3 b, zák 114/1991Sb.) a široké palety Revitalizace vodních toků zvláště chráněných živočichů a rostlin. Konkrétní opatření je nutné a ploch, revitalizace nivních stanovit na základě identifikace střetů např. Biologickým hodnocením. ekosystémů, pramenišť a mokřadů. Součástí identifikace střetů musí být i navržení opatřeních k zmírnění Odbahňování koryt toků. nebo kompenzaci škod způsobených realizací záměrů. Opatření obsahují i dále popsaná opatření s možnými riziky. Může docházet k destrukci břehových porostů, organismů v sedimentech, dnu a březích toku, k odtěžení litorální vegetace a pod..Revitalizovat tůně je vhodné tak, aby nedocházelo k trvalému udržení rybí obsádky. Naopak odstranění štěrkových a organogenních sedimentů může mít negativní vliv jak na morfologii toku a akumulačně sedimentační poměry, tak na organismy vyhledávající toto prostředí. Součástí zásahu je i odstraňování a trvalá likvidace invazních organismů. Opatření je nutné pojímat komplexně v kontextu celé nivy, případně povodí a to zejména s ohledem na stabilitu a dlouhodobou funkčnost provedených opatření.
110
Zlepšení průchodnosti vodních toků
Revitalizace vodních toků
Migrační prostupnost
Podpora litorálních společenstev
Obnovení migrační kontinuity toku provádět s ohledem na maximální funkčnost toku. Otevření možnosti migrace může podpořit šíření nepůvodních druhů a nebo změnit dosud stabilizované poměry v jednotlivých oddělených úsecích vodí. K negativním vlivům může docházet v době realizace stavby a to jak v toku, tak v břehových partiích. Upřednostňovat osvědčená a fungující řešení pro realizaci jednotlivých projektů. Opatření se dotýkají VKP (§ 3 b, zák 114/1991Sb.) a široké palety zvláště chráněných živočichů a rostlin. Konkrétní opatření je nutné stanovit na základě identifikace střetů např. Biologickým hodnocením. Součástí identifikace střetů musí být i navržení opatřeních k zmírnění nebo kompenzaci škod způsobených realizací záměrů. Opatření obsahují i dále popsaná opatření s možnými riziky. Může docházet k destrukci břehových porostů, organismů v sedimentech, dnu a březích toku, k odtěžení litorální vegetace a pod.. Opatření je nutné pojímat komplexně v kontextu celé nivy, případně povodí a to zejména s ohledem na stabilitu a dlouhodobou funkčnost provedených opatření. Obnovení migrační kontinuity toku provádět s ohledem na maximální funkčnost toku. Otevření možnosti migrace může podpořit šíření nepůvodních druhů a nebo změnit dosud stabilizované poměry v jednotlivých oddělených úsecích vodí. K negativním vlivům může docházet v době realizace stavby a to jak v toku, tak v břehových partiích. Upřednostňovat osvědčená a fungující řešení pro realizaci jednotlivých projektů. Upřednostňovat zásahy s dlouhodobým účinkem.
C.4.14. Opatření regulující znečištění z plošných zdrojů znečištění Omezení negativních vlivů pesticidů na povrchové a podz. vody Ochrana vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů OH100113 Opatření k eliminaci dusíku jako plošného zdroje znečištění vod Omezení obsahu chloridů v podzemní vodě
Monitorovat a propagovat možnosti využívání dotačních nástrojů především z Programu rozvoje venkova například pro nákup moderní aplikační techniky. Monitorovat dodržování a využívání Zásad správné zemědělské praxe i mimo zranitelné oblasti. Propagovat možnosti využívání dotačních nástrojů především z Programu rozvoje venkova. Monitorovat dodržování a využívání způsobů obhospodařování pozemků dle principů správné zemědělské praxe i mimo zranitelné oblasti. Propagovat možnosti využívání dotačních nástrojů především z Programu rozvoje venkova. Nejsou navržena žádná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů.
Omezení obsahu síranů v podzemní vodě Opatření k omezení eroze z pohledu transportu chemických látek
Monitorovat dodržování a využívání způsobů obhospodařování pozemků dle principů správné zemědělské praxe i mimo zranitelné oblasti. Propagovat možnosti využívání dotačních nástrojů především z Programu rozvoje venkova.
111
Snižování znečištění z atmosférické depozice
Nejsou navržena žádná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů.
D.4.1 Kapacity koryt vodních toků Rekonstrukce koryta, úprava toku Opatření se dotýkají VKP (§ 3 b, zák 114/1991Sb.) a široké palety zvláště chráněných živočichů a rostlin. Konkrétní opatření je nutné stanovit na základě identifikace střetů např. Biologickým hodnocením. Součástí identifikace střetů musí být i navržení opatřeních k zmírnění nebo kompenzaci škod způsobených realizací záměrů. Realizace jednotlivých záměrů musí zohlednit i požadavky na ochranu archeologického, architektonického, kulturního a urbanistického dědictví i památek. A to jak v intravilánu, tak i ve volné krajině. Opatření je nutné pojímat komplexně v kontextu celé nivy, případně povodí a to zejména s ohledem na stabilitu a dlouhodobou funkčnost provedených opatření. Opatření realizovat na základě studií odtokových poměrů povodí.
D.4.6. Souhrnný přehled protipovodňových opatření pevné konstrukce, mobilní konstrukce, ohrázování
úpravy toků
mosty, spádové objekty, protipovodňová opatření na stokové síti
Opatření se dotýkají VKP (§ 3 b, zák 114/1991Sb.) a široké palety zvláště chráněných živočichů a rostlin. Konkrétní opatření je nutné stanovit na základě identifikace střetů např. Biologickým hodnocením, případně hodnocením vlivů záměru na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění.. Součástí identifikace střetů musí být i navržení opatřeních k zmírnění nebo kompenzaci škod způsobených realizací záměrů. Realizace jednotlivých záměrů musí zohlednit i požadavky na ochranu archeologického, architektonického, kulturního a urbanistického dědictví i památek. A to jak v intravilánu, tak i ve volné krajině. Opatření je nutné pojímat komplexně v kontextu celé nivy, případně povodí a to zejména s ohledem na stabilitu a dlouhodobou funkčnost provedených opatření. Opatření realizovat na základě studií odtokových poměrů povodí.
112
8. Výčet důvodů pro výběr zkoumaných variant a popis, jak bylo posuzování provedeno, včetně případných problémů při shromažďování požadovaných údajů (např. technické nedostatky nebo nedostatečné know-how) Předkládaný Plán oblasti povodí vznikal formou průběžného projednávání jednotlivých návrhů. Výstupní podoba koncepčního dokumentu je monovariantní. Diskuse při formulaci dokumentu probíhala jak na úrovni interních členů týmu, tak formou zasílání písemných připomínek k zveřejněným návrhům. Posouzení vlivů POP OH na životní prostředí bylo provedeno v souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Jako metodické východisko byly využity Metodika posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (MŽP, edice Planeta 7/2004) a metodická doporučení Evropské komise pro hodnocení vlivů operací strukturálních fondů na životní prostředí. Zpracovatelský tým v průběhu posuzování průběžně hodnotil předkládané varianty návrhu POP OH a podílel se na zveřejňování diskusních verzí návrhu koncepce. V rámci vyhodnocení vlivů se zpracovatel zaměřil na naplnění požadované struktury dokumentu dle přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších novel, doplněné o požadavky závěru zjišťovacího řízení a relevantní připomínky veřejnosti. Z hlediska dostupnosti požadovaných údajů se vyskytovaly převážně problémy s dostupností nejaktuálnějších dat o stavu životního prostředí z hlediska termínu zpracování koncepce (2007 – 2009).
113
9. Stanovení monitorovacích ukazatelů (indikátorů) vlivu koncepce na životní prostředí Pro hodnocení vlivů Plánu oblasti povodí Ohře a dolní Labe na životní prostředí a veřejné zdraví budou využity ukazatele obsažené v kapitolách C. Stav a ochrana vodních útvarů a Program provozního monitoringu povrchových vod v oblasti povodí Ohře a dolního Labe (viz příloha SEA POP OH), které pokrývají rozsah plánovaných činností v rámci realizace POP OH. Jako doplňující environmentální monitorovací ukazatele pro hodnocení POP OH jsou navrženy tyto ukazatele: • počet realizovaných projektů v členění dle skupin opatření z Programu opatření či Ostatní opatření • počet obyvatel zásobovaných z veřejných vodovodů s udělenou výjimkou na kvalitu dodávané pitné vody povolenou orgánem ochrany veřejného zdraví dle § 3 odst. 4 nebo § 3a zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů • procento vzorků pitné vody z veřejných vodovodů nevyhovujících hygienickým požadavkům uvedeným ve vyhlášce č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů • procento přírodních koupališť a koupacích oblastí stanovených vyhláškou č. 159/2003 Sb., kterou se stanoví povrchové vody využívané ke koupání osob, ve znění pozdějších předpisů, s nevyhovující jakostí vody během koupací sezóny • procento využívaných zdrojů pitné vody s kapacitou nad 10 000 m3/rok, které nemají vyhlášené ochranné pásmo II. stupně • změna výměry zemědělského půdního fondu obhospodařovaného dle Zásad správné zemědělské praxe. Ke zveřejňování výsledků monitoringu bude využit jak informační systém veřejné správy tak i webové stránky Povodí Ohře. Výsledky hodnocení budou využitu pro případné úpravy 1. realizované etapy a pro přípravu následné 2. etapy POP OH.
10. Popis plánovaných opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjištěných při provádění koncepce Viz kapitola č. 7.
114
11. Stanovení indikátorů (kritérií) pro výběr projektu Pro výběr jednotlivých projektů (záměrů) při uskutečňování této koncepce budou uplatňována výběrová kritéria včetně environmentálních, která jsou formulována v rámci komentářů, návrhů změn a doporučení. U vybraných projektů, které mohou mít významný vliv na životní prostředí a zároveň naplní charakteristiky a limity zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění, bude provedeno samostatné posouzení vlivů záměru na životní prostředí (EIA). Bez provedení takovéhoto posouzení nelze podpořit realizaci navrhovaného záměru ani ho uskutečnit. Zdrojem dat budou podklady zpracovávané v procesu přípravy záměru či data získaná v rámci standardního monitoringu. Kritéria pro výběr projektů Upřednostňuje projekt ekologická opatření nad technickými, jak vyplývá z ustanovení § 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů? Ano/Ne Při odbahňování nádrží posuzovat provázanost s opatřeními v ploše dotčeného povodí. Je minimalizováno riziko nadměrného zanášení nádrže erozními smyvy a znečištění z plošných bodových zdrojů? Ano/Ne Realizace projetu je v souladu s principy BAT. Ano/Ne Přispěje realizace projektu ke snížení emisí hlavních znečišťujících látek, spojených s danou činností? Ano (tuny/rok) / Ne Přispěje realizace projektu ke snížení emisí prioritních nebezpečných látek, spojených s danou činností? Ano (tun/rok) / Ne Přispěje projekt ke zvýšení celkové výměry dopravou nefragmentovaných území? [Pozn.: nefragmentovaná území: území o plošném rozsahu větším než 100 km2 (limity fragmentace jsou silnice s intenzitou dopravy vyšší než 1000 vozidel/den a vícekolejné železniční tratě)] Ano (km2) / Ne Přispěje realizace projektu ke zlepšení migrační prostupnosti daného vodního toku? Ano (počet odstraněných překážek)/Ne Přispěje realizace projektu ke zlepšení ekologického stavu vodního útvaru povrchových vod? Ano/Ne Přispěje realizace projektu k řešení problematiky invazních druhů rostlin a živočichů? Ano/Ne Bude mít realizace projektu vliv na snížení znečištění vod z komunálních bodových zdrojů? Ano (změna koncentrace)/Ne Bude mít realizace projektu vliv na snížení znečištění vod z průmyslových bodových zdrojů? Ano (změna koncentrace)/Ne Bude v projektu výstavby kanalizace navržena oddílná kanalizace? Ano/Ne Obsahuje ČOV pro čištění splaškových vod stupeň pro odstranění fosforu?
115
Ano/Ne Nachází se vodní zdroj ve zvláště chráněném území? Ano/Ne Přispěje projekt k obnově stabilního vodního režimu krajiny a prvků ekologické stability? Ano (jakým způsobem) / Ne Dojde v souvislosti s realizací projektu ke zvýšení nebo úbytku délky přirozených koryt vodních toků? Ano (počet km) / Ne Využívá projekt při svém návrhu přírodě blízké postupy při úpravě toků? Ano (počet km) / Ne Bude mít realizace projektu vliv na stabilizaci či snížení odběru povrchových či podzemních vod? Ano (m3/rok)/Ne Dojde v souvislosti s realizací projektu k přírůstku nebo úbytku plochy ohnisek biodiverzity? Ano (počet ha) / Ne Obsahuje projekt aktivity vedoucí k odstranění starých ekologických zátěží? Ano (počet odstraněných starých zátěží) / Ne Dojde v souvislosti s realizací projektu k úsporám energie? Ano (GJ) / Ne Zahrnuje projekt využívání obnovitelných zdrojů surovin? Ano (tuny) / Ne Dojde v souvislosti s realizací projektu ke snížení objemu produkovaných nebezpečných odpadů? Ano (tun) / Ne Dojde v rámci realizace projektu ke zvýšení rozlohy zastavěných ploch? Ano (ha) / Ne Zahrnuje projekt environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu? Ano / Ne
116
12. Vlivy koncepce na veřejné zdraví Hodnocení vlivů Plánu oblasti povodí Ohře a dolního Labe (POP OH) na veřejné zdraví je podle zákona o posuzování nedílnou součástí procesu posouzení vlivů na životní prostředí. Cílem procesu plánování je zejména zajištění ochrany povrchových a podzemních vod a dosažení jejich dobrého stavu. Tam kde dobrý stav nebo velmi dobrý stav již existuje, má být udržován. Soubor opatření lze podle povahy rozdělit do mnoha základních typů a to od opatření C.4.2 týkající se vody pro lidskou spotřebu až po D.4.6 protipovodňových opatření. Přičemž ne všechna řeší konkrétní problematickou lokalitu konkrétním způsobem a je tedy možné odhadovat konkrétní dopady a přínosy pro veřejné zdraví. Naproti tomu jiná opatření řeší daný vodní útvar, kde byl identifikován nějaký problém, ale vzhledem k nedostatku informací o problému (vlivu) není možné opatření popsat, jde tedy víceméně o rámcový popis. Obdobné platí u opatření reagující na obecně chápaný problém (vliv), který vzhledem ke své povaze nelze řešit konkrétním fyzickým opatřením, ale pouze opatřením na úrovni platných (národních) právních předpisů. Tyto záměry jsou formulovány v obecné rovině a nemohou tedy poskytnout konkrétní podklady místně a věcně specifikované tak, aby bylo možno odhadovat konkrétní dopady a přínosy pro veřejné zdraví. Východiskem pro hodnocení je v takových případech odborný odhad pravděpodobného vývoje různých determinant prostředí, institucionálních i individuálních, a jejich možné změny a vazby v několika navazujících krocích, jakož i obecné znalosti o možných vlivech různých determinant na zdraví. Na jejich základě jsou pak identifikovány předpokládané vlivy posuzované koncepce na veřejné zdraví. Veřejné zdraví je zdravotní stav obyvatelstva a jeho skupin. Tento zdravotní stav je určován souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života (zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů). Tyto příčny a podmínky je možno podrobně popsat jako komplexní vliv různých determinant, které jsou navíc často vzájemně podmíněny. Kombinují se zde endogenní a exogenní vlivy. Vedle významných determinant životního stylu se v interakci s genetickými dispozicemi uplatňují determinanty životního prostředí, psychosociální a socioekonomické. Determinanty mohou působit na zdraví přímo i nepřímo, tedy zprostředkovaně, a jejich vliv na zdraví může být negativní i pozitivní, zásadní nebo jen částečný, v rámci komplexu mnohočetných příčin onemocnění. Hodnocení koncepce z hlediska vlivů na veřejné zdraví tak vyžaduje zvážení celého spektra možných zdravotních determinant a pravděpodobnosti jejich, více či méně zprostředkovaných, změn, způsobených plánovanou aktivitou. Determinace zdraví není jednoduchým vektorovým součtem, ale komplexním procesem. Neznamená tedy, že změnou jedné či několika determinant dojde k měřitelné změně zdravotního stavu. Důležitým faktorem, který bývá z hlediska zdraví podceňován je tzv. „well beeing“ – tedy „pohoda“ jako výsledné působení řady faktorů a podmínek. V rámci hodnocení vlivů POP OH na veřejné zdraví se zpracovatel snažil vyhledat vlivy na determinanty i podmínky ovlivňující pohodu tak, aby bylo co nejvíce respektována definice zdraví dle Světové zdravotnické organizace (WHO). Vlivy na veřejné zdraví Zdraví lidí je ovlivňováno řadou faktorů. Působí na něj kromě úrovně zdravotní péče také vrozené dispozice, socioekonomické faktory, životní styl i kvalita, resp. znečištění životního prostředí.
117
Vlivy koncepce na životní prostředí a na veřejné zdraví jsou z velké části společné, ale nekryjí se v celém rozsahu. Existují, nebo mohou existovat vlivy, které: Mají dopad na životní prostředí, ale neprojeví se na lidském zdraví, nebo je tento vliv jen jednou z možností následující po dlouhé řadě zprostředkovaných kroků, takže míru ovlivnění zdraví nelze odhadnout. Změní kvalitu životního prostředí s následným dopadem na zdraví. Sem patří většina posuzovaných vlivů na znečištění ovzduší, pitné vody, půdy, vstup toxických látek do prostředí, hluk a další. Naopak nepůsobí na životní prostředí, ale mají dopady na lidské zdraví. Sem patří celá skupina vlivů psychosociálních a socioekonomických. Vlivy na zdraví, které se uplatňují prostřednictvím životního prostředí Člověk je v nepřetržité interakci se svým okolím – příjmem potravy a vody, dýcháním, přímým kontaktem svého organismu, smyslovými receptory. Výsledkem je působení komplexního pole fyzikálních, chemických a biologických faktorů na lidský organismus. Udržení dobrého zdraví a pohody je tedy se stavem okolního prostředí nerozlučně spojeno. Vzhledem ke komplexnosti vlivů je však posouzení etiologického působení obtížné. Lidská populace je vystavena působení celé řady chemických látek v prostředí (většinou ve formě komplexních směsí) o jejichž koncentracích v některých případech není dostatek informací. Vzhledem k zmíněné komplexnosti působení může být problematická i otázka hodnocení zdravotní významnosti. Zlepšení kvality životního prostředí v nejširším slova smyslu, včetně omezení používání nebezpečných chemických látek, znamená splnění jedné z podmínek pro zlepšení zdravotního stavu a tím snížení výdajů na zdravotní péči. Socioekonomické vlivy Socioekonomické postavení je důležitou determinantou zdravotního stavu. Lidé s nízkými příjmy, ti, kteří mají nižší dosažené vzdělaní nebo kteří mají potíže s nalezením zaměstnání (zejména dlouhodobě nezaměstnaní a obtížně zaměstnatelní), mají také častěji horší zdravotní stav a to jak objektivně, tak i subjektivně 2 . Vzdělání, zaměstnání a plat také významně ovlivňuje individuální životní styl, který se dále uplatňuje jako významná zdravotní determinanta. Z uvedeného je patrno, že životní styl, stejně jako vzdělání a socioekonomický status ovlivňuje zdravotní stav lidí, jejich subjektivní pocit dobrého zdraví a psychické pohody.
2
Objektivně horší stav zdraví znamená, že v epidemiologických studiích byl zjištěn vyšší výskyt určitých onemocnění nebo poruch zdraví.na základě cíleně provedených vyšetření nebo lékařských záznamů ve vztahu k této determinantě. Ve výsledcích studií, byl takto zjištěn např. vztah socioekonomického postavení a výskytu hypertenze (Shakoor, A.B. et all; Incoporating socioeconomic and risk factor diversity into the development of an Afričan-American Community blood presuje kontrol program. Ethn.Dis, 1997) nebo nižší výskyt obezity a hladin cholesterolu v krvi u vzdělanější populace (Bobák, M. et all; Political changes and trends in cardiovascular risk factors in the Czech Republic. J Epid Community Health, June 1997). Subjektivní zdraví, nebo přesněji subjektivně vnímané zdraví je zjišťováno dotazníkovým šetřením vzorku obyvatel. Respondenti sami hodnotí své zdraví tím, že odpovídají na otázku, zda a do jaké míry se cítí zdrávi.
118
Zdravotní determinanty s vazbou k POP OH Níže jsou uvedeny zdravotní determinanty, které mohou mít určitou vazbu k oblastem podpory (respektive k předpokládaným aktivitám): faktory životního prostředí, zejména kvalita vody, ovzduší, hluk, toxické látky v prostředí, zdravé využití volného času – rozvoj podmínek pro „volnočasové“ aktivity, zaměstnanost.
Přístup k hodnocení vlivu na veřejné zdraví Hodnocení vlivů POP OH na veřejné zdraví vychází z cílů ochrany veřejného zdraví. Tyto cíle jsou reprezentovány sadou referenčních cílů, navrženou v rámci SEA Národního rozvojového plánu pro programovací období 2007–2013, a dále cíli a prioritami existujících mezinárodních a národních koncepčních dokumentů ochrany a podpory zdraví. Cíle ochrany a podpory zdraví ve vztahu k životnímu prostředí lze nalézt v přijatých koncepcích, strategiích, a akčních plánech, a to jak na úrovni mezinárodních a evropských dokumentů, tak na úrovni České republiky. Vybrané koncepční materiály, které byly brány v úvahu v rámci hodnocení vlivu POP OH na veřejné zdraví PROTOKOL O VODĚ A ZDRAVÍ (dále jen Protokol) lze považovat za nejdůležitější dokument v této oblasti. Byl přijat na Třetí ministerské konferenci o životním prostředí a zdraví, konané v červnu 1999 v Londýně. Jedná se o společnou iniciativu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (UN-ECE) a Regionální úřadovny Světové zdravotnické organizace pro Evropu (WHO). Protokol se stal právně závazným dne 4.srpna 2005, tedy ve chvíli, kdy ho ratifikovala šestnáctá ze signatářských zemí. V České republice byl Protokol ratifikován již v roce 2001. Země, které se staly stranami Protokolu, mají za povinnost do dvou let od vstupu Protokolu v platnost stanovit národní cíle, kterých chtějí v oblasti Protokolu dosáhnout, včetně plánovaných termínů jejich dosažení. Dokument „Národní cíle ČR k Protokolu o vodě a zdraví“ vzala vláda České republiky na vědomí na svém jednání dne 9.4.2008 a tím nabyl platnosti. Celkem bylo stanoveno 35 cílů, které pokrývají celé spektrum oblastí definovaných Protokolem k řešení (s výjimkou těch oblastí, kde je již situace v ČR vyřešena nebo na uspokojivé úrovni). Hlavním cílem Protokolu je na všech úrovních rozhodování podpořit ochranu lidského zdraví a duševní pohody, individuálně i kolektivně, v rámci trvale udržitelného rozvoje, a to prostřednictvím zlepšeného hospodaření s vodou, včetně ochrany vodních ekosystémů, ochrany jakosti a množství vody a kontrolou a potlačováním chorob souvisejících s vodou. Aktivity by měly být koncipovány v národním i mezinárodním kontextu. Ustanovení Protokolu se v našich podmínkách vztahují na vody povrchové, podzemní, uzavřené vody využívané ke koupání (tj. umělé bazény), vody ve smyslu odvádění, přepravy, úpravy nebo zásobování, vody splaškové a odpadní. Cíle Protokolu související s posuzováním POP OH (čl. 6.2 Protokolu):
119
1. Zajistit dostatečné zásobování obyvatelstva nezávadnou pitnou vodou, vyhovující současným vědeckým poznatkům o ochraně zdraví, a to včetně ochrany všech zdrojů sloužících pro úpravu na vodu pitnou. 2. Zajistit efektivní způsob odvádění, čištění a likvidace odpadních splaškových vod tak, aby nebylo ohroženo lidské zdraví a nedošlo ke znehodnocení povrchových a podzemních zdrojů vod . 3. Výstavba chybějící vodohospodářské infrastruktury (ČOV, kanalizace) . 4. Dosáhnout v ochraně vod souladu se směrnicí 91/271/EHS o čištění odpadních vod . 5. Zajistit efektivní ochranu všech zdrojů vod a vodních ekosystémů před znečištěním pocházejícím z jiných zdrojů, např. ze zemědělství, průmyslu, v důsledku vypouštění nebezpečných látek z ostatních druhů lidské činnosti atd. 6. Zajistit vysokou úroveň ochrany před chorobami souvisejícími s vodou 7. Zajistit jakost vod, které jsou využívány jako zdroje pitné vody, a vod obecně využívaných ke koupání či k produkci ryb . ZDRAVÍ PRO 21. STOLETÍ je významný koncepční a metodický program WHO (Světové zdravotnické organizace). Program je založen na široké definici zdraví jako bio-psychosociální kategorii, bere v úvahu široké spektrum determinant zdraví a různý stupeň jejich ovlivnitelnosti, zdůrazňuje širokou sociální podmíněnost zdraví i péče o ně, soustavně využívá poznatků nejen medicínského výzkumu, ale i dalších oborů, a to zejména sociomedicínských a socioekologických. Národní verze tohoto programu byla v ČR schválena 30.10.2002 usnesením vlády č. 1046/2002. Tento program je mimo jiné zaměřen také na oblast prevence, zdravého životního prostředí, péče o duševní zdraví a změny životního stylu naší populace. Cíle programu Zdraví pro 21. století související s posuzováním POP OH (cíle č. 10 a 11): 1. Do roku 2015 zajistit bezpečnější životní prostředí, v němž výskyt nebezpečných látek nebude přesahovat mezinárodně schválené normy, a snížit expozici obyvatelstva zdravotním rizikům. V dané souvislosti jde o ochranu vod se zaměřením na ochranu vodních zdrojů a vod pro koupání . 2. Zajistit podmínky pro zdravější životní styl obyvatelstva . AKČNÍ PLÁN ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY (NEHAP) obsahuje soubor opatření směřujících ke zlepšení životního prostředí a zdravotního stavu populace. Zabývá se širokou škálou problémů životního prostředí a zdraví, jak to vyplývá z definice WHO a z iniciativy WHO k vytvoření národních plánů. Ve střednědobém horizontu je prvořadou prioritou oblast ochrany vod a půdy a bude narůstat význam dalších aktivit, např. postupné zvyšování schopnosti krajiny zadržovat vodu a odolnosti krajiny vůči vodní erozi. Akční plán zdraví a životního prostředí ČR byl schválen usnesením vlády České republiky č. 810 ze dne 9.12.1998. Cíle Akčního plánu zdraví a životního prostředí ČR související s posuzováním POP OH: 1. Chránit podzemní a povrchové vody před kontaminací se zvláštním zaměřením na ochranu zdrojů pitných vod a vod pro rekreaci . 2. Věnovat zvýšenou pozornost čištění a likvidaci odpadních a splaškových vod především z hlediska ochrany zdrojů pitných vod . 3. Vytvořit podmínky vedoucí ke zdravějšímu životnímu stylu obyvatelstva.
120
Vlastní hodnocení vlivu POP OH na veřejné zdraví: Účelem hodnocení vlivů na veřejné zdraví je zjištění, zda předkládaná koncepce nenarušuje cíle ochrany zdraví, resp. zda v souladu s nimi napomáhá vytvářet podmínky pro zlepšení zdravotního stavu obyvatel. V rámci hodnocení POP OH bylo tedy hodnoceno, jakým způsobem a do jaké míry mohou navrhované části (opatření) POP OH ovlivnit naplnění cílů ochrany zdraví, a zda jde o ovlivnění pozitivní, negativní nebo zda k ovlivnění nedojde. V optimálním případě by implementace POP OH měla znamenat podporu zdraví. Dalším účelem hodnocení je zjištění, zda konkrétní navrhovaná opatření nemohou mít negativní vliv na zdraví obyvatel dotčených posuzovanými opatřeními. Plán ochrany povodí Ohře a dolního Labe je primárně určen k zlepšení kvality životního prostředí (podzemních a povrchových vod a souvisejících krajinných útvarů), a proto lze očekávat veskrze pozitivní vliv na veřejné zdraví. K tomu může dojít především prostřednictvím zlepšení jakosti pitné vody, vody využívané ke koupání (a jiné vodní rekreaci) a vody používané na závlahy jedlých plodin, jakož i snížením kontaminace lovených ryb (vše souvisí se sníženou expozicí cizorodým chemickým látkám a biologickým agens). Další oblastí pozitivně přispívající ke kvalitě života je zvýšená nabídka území vhodného pro rekreaci i zvýšení estetické funkce krajiny související se zlepšením jejího ekologického stavu (minimálně u vodních útvarů). Výstavba a rekonstrukce nových objektů může také, byť dočasně, znamenat vytvoření nových pracovních míst. Negativní vlivy lze předpokládat především v krátkodobém zhoršení místních podmínek co do hluku a čistoty ovzduší, souvisejícím se stavebními pracemi, resp. obecně s realizací jednotlivých konkrétních opatření. Možné dopady jednotlivých opatření POP OH na veřejné zdraví Vzhledem k celkovému počtu navržených opatření, které jsou však v mnoha případech podobného rázu a lze je tedy do určité míry souhrnně charakterizovat, byla jednotlivá opatření podle své povahy rozdělena do několika okruhů a možné dopady na veřejné zdraví byly obecně popsány pro tyto okruhy – viz tabulkový přehled na konci této kapitoly.
Závěr Realizací navržených opatření v rámci POP OH dojde ke zlepšení některých faktorů životního (vodního) prostředí a krajiny, které mohou mít přímý i nepřímý (pozitivní) vliv na veřejné zdraví, i když pravděpodobně tento vliv – vzhledem k relativně vysoké úrovni ochrany veřejného zdraví v ČR – nebude pomocí rutinně sbíraných statistických zdravotních ukazatelů možné kvantitativně prokázat. Nicméně v případě zvýšení čistoty povrchových vod (a tedy i vod využívaných ke koupání a jiné rekreaci) dochází nepochybně ke snížení expozice chemickým látkám a biologickým agens a tedy i ke snížení rizika s touto expozicí souvisejícího. Vytvoření nových prostor v oblasti vodních útvarů, které jsou vhodné pro rekreaci, znamená podporu zdravého životního stylu. Realizace navržených opatření v rámci POP OH podporuje výše uvedené referenční cíle pro ochranu veřejného zdraví a přispívá k jejich naplňování. U žádného z referenčních cílů se nepředpokládá zhoršení současného stavu.
121
Pokud se jedná o výstavbu nových ČOV a související vznik kalů a jejich likvidaci, v předloženém POP OH chybí návaznost na plány odpadového hospodářství řešící tuto problematiku.
Okruh opatření
Výstavba a rekonstrukce ČOV (C.4.6)
Výstavba a rekonstrukce kanalizace (C.4.6)
Sanace starých ekologických zátěží (C.4.7)
Prevence a snížení dopadů havarijního znečištění (C.4.8) Aplikaci principu „Znečišťovatel platí“ (C.4.12)
Možné negativní ovlivnění veřejného zdraví Přechodně zvýšená hluková zátěž a zvýšení prašnosti a emisí plynných látek ze stavebních strojů, dopravy a staveb spojené s výstavbou či rekonstrukcí.X • V opatřeních nejsou uvedeny návaznosti na plány odpadového hospodářství – pokud nebylo zajištěno bezpečné odstranění nebo využití kalů z ČOV, mohlo by to znamenat jak zvýšené riziko přenosných onemocnění, tak zvýšenou expozici obyvatel nebezpečným chemickým látkám při neřízené aplikaci kalů na půdu. • Přechodně zvýšená hluková zátěž a zvýšení prašnosti a emisí plynných látek ze stavebních strojů, dopravy a staveb spojené s výstavbou či rekonstrukcí.X •
•
V případě, že sanace není realizovaná, přetrvává kontaminace prostředí toxickými látkami (toxické kovy a POPs) a následná expozice populace přes všechny expoziční cesty. Chybí plán odstranění starých zátěží. Součástí plánu by mělo být uvedení vhodných metod sanace, aby nemohlo nešetrným sanačním postupem dojít ke kontaminaci např. podzemních vod. Nepředpokládají se
Možné pozitivní ovlivnění veřejného zdraví • Zlepšení kvality povrchových a podzemních vod (a následně kvality pitné vody, vod užívaných ke koupání a vody pro závlahy) • Zlepšení podmínek životního prostředí v místě (pach, hmyz)
• •
• •
•
Snížení bodového znečištění podzemních i povrchových vod (a následně zvýšení kvality pitné vody, vod užívaných ke koupání a vody pro závlahy) Snížení expozice obyvatelstva nebezpečným látkám
• • •
Nepředpokládají se
Snížení rizika vzniku přenosných chorob v souvislosti s nevyhovujícími způsoby likvidace odpadních vod Snížení bodového znečištění podzemních i povrchových vod (a následně zvýšení kvality pitné vody, vod užívaných ke koupání a vody pro závlahy)
Snížení expozice obyvatelstva nebezpečným látkám
Nepředpokládají se
122
Revitalizace vodních toků (C.4.13)
•
• • •
Přechodně zvýšená hluková zátěž a zvýšení prašnosti a emisí plynných látek ze stavebních strojů, dopravy a staveb spojené s výstavbou či rekonstrukcí.X Riziko zvýšeného výskytu hmyzu (komárů) v oblasti nových mokřadů a nádrží Psychický a sociální dopad v sídlech vyloučených z protipovodňové ochrany Zánik drobných soukromých rekreačních zón (zahrádek)???
• •
•
•
Správná zemědělská praxe (nakládání s hnojivy a pesticidy, protierozní opatření apod.) (C.4.14)
Nepředpokládají se
• •
• •
Snížení rizika případných materiálních a dalších škod v sídlech způsobených povodněmi Zlepšení rekreačního potenciálu prostředí (ve smyslu navrácení území jeho přirozené členitosti a rehabilitace toku k rybaření) Zlepšení rekreačního a pobytového potenciálu území (ve smyslu vybudování infrastruktury např. cyklostezky, parky, stezky pro pěší, přístupy do vody atd.) Posílení ochrany vodních zdrojů (např. protierozními zásahy)
Posílení ochrany vodních zdrojů (např. protierozními zásahy) Snížení plošného a bodového znečištění podzemních i povrchových vod (a následně zvýšení kvality pitné vody, vod užívaných ke koupání a vody pro závlahy) Zvýšení kvality potravin (v důsledku sníženého používání pesticidních látek a správného používání hnojiv
X
Uvedené nepříznivé vlivy budou jednak působit pouze po omezenou dobu (výstavby), jednak je lze omezit pomocí opatřeních režimových (provádění hlučných činností v denní době) nebo technických (kropení prašných procesů při výstavbě, čištění vozidel před výjezdem ze staveniště apod.).
Soulad navrhovaných opatření POP OH s cíli koncepcí v oblasti ochrany veřejného zdraví bude naplněn pouze v případě řádné realizace s následným monitoringem a postprojektovou analýzou. Cíle plánu nejsou v rozporu s ochranou zdraví a také s cíly uvedenými v Protokolu o vodě a zdraví, NEHAP a Zdraví 21. Vlivy jednotlivých opatření na veřejné zdraví jsou zpracovány v kapitole č. 6 tohoto Vyhodnocení.
123
13. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů Plánování v oblasti vod prováděné v rámci hydrologických povodí má v České republice dlouhou tradici. Základním koncepčním dokumentem vodního hospodářství byl Státní vodohospodářský plán z roku 1953 a dále jeho druhé vydání z roku 1975. Významným přelomem ve vodním hospodářství bylo přijetí Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (dále Rámcová směrnice). Tímto předpisem Evropa zahájila náročný proces sjednocení přístupů v ochraně vod a vodních ekosystémů, při současné podpoře udržitelného užívání vod a zmírnění následků záplav a suchých období. Nejdůležitějšími a novátorskými rysy Rámcové směrnice jsou: péče o vodu jako celek na bázi povodí a hydrogeologických rajónů nejlépe odrážející stav přirozeného prostředí; zavedení metody kombinovaného přístupu při kontrole znečištění, stanovování limitních hodnot emisí a cílů v oblasti kvality vody; návratnosti nákladů za vodohospodářské služby; a zapojení široké veřejnosti do procesu rozhodování ve vodním hospodářství Prvořadým cílem Rámcové směrnice je dosažení „dobrého stavu“ všech povrchových a podzemních vod. Tohoto cíle se dosáhne prostřednictvím programů opatření. V případech, kdy bude dosažení cílů technicky neproveditelné či neúměrně nákladné, lze uplatnit výjimku. Zásady plánování v oblasti vod podle Rámcové směrnice byly zavedeny do právního řádu České republiky zákonem č. 254/2001 Sb. o vodách, v platném znění, vyhláškou č. 292/2002 Sb., o oblastech povodí v platném znění, vyhláškou č. 142/2005 Sb. o plánování v oblasti vod a Plánem hlavních povodí České republiky (PHP ČR). S ohledem na historický vývoj je vodohospodářská legislativa založena na třech pilířích: 1. ochrana vod ve smyslu požadavků Rámcové směrnice , 2. prevence ochrany před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod, 3. trvale udržitelné užívání vodních zdrojů a hospodaření s vodami pro zajištění požadavků na vodohospodářské služby, zejména pro účely zásobování pitnou vodou. Harmonizace zájmů mezi těmito pilíři jako základní požadavek, který musí být v procesu plánování splněn, je zajištěna Plánem hlavním povodí České republiky a plány oblastí povodí. Schválené plány oblastí povodí nahradí Směrný vodohospodářský plán České republiky. Základní obsah plánů oblastí povodí je specifikován vyhláškou o plánování v oblasti vod. Plán oblasti povodí Ohře a dolního Labe, jehož stručný souhrn je předkládán, je členěn na následující kapitoly: A) Popis oblasti povodí B) Užívání vod a jeho vliv na stav vod C) Stav a ochrana vodních útvarů D) Ochrana před povodněmi a vodní režim krajiny E) Odhad dopadů opatření F) Ekonomická analýza
124
Plán oblasti povodí Ohře a dolního Labe je vyhotoven v tištěné a elektronické podobě. Každá kapitola obsahuje textovou část, tabulkovou část a část grafickou (mapy). Kapitoly C a D obsahují navíc „Listy opatření“. Každý list opatření obsahuje základní identifikaci opatření, jeho lokalizaci, vztah ke katalogu opatření, popis současného a navrhovaného stavu, parametry navrhovaného opatření, stav přípravy akce, u listů typu A náklady na opatření. Z listů opatření je sestaven „Program opatření“. Kapitola A obsahuje základní popis přírodních a vodohospodářských charakteristik oblasti povodí Ohře a dolního Labe a vymezení základních jednotek správy povodí, vodních útvarů. V kapitole B jsou identifikována současná užívání vod a predikován jejich vývoj k roku 2015, hodnocen jejich dopad na stav vod, na jehož základě je stanovena rizikovost nedosažení dobrého stavu vod k roku 2015. Kapitola C je stěžejní částí plánu oblasti povodí a zahrnuje definici dobrého stavu vod, hodnocení stavu vod v současnosti, odhad stavu vod k roku 2015, návrh cílů, kterých bude třeba dosáhnout v jednotlivých vodních útvarech do roku 2015 a návrh opatření k dosažení těchto cílů. V této kapitole je uveden výsledný seznam vodních útvarů a chráněných oblastí, které pravděpodobně dosáhnou dobrého stavu k roku 2015 a seznam vodních útvarů a chráněných oblastí, které dobrého stavu v dané lhůtě nedosáhnou a pro které bude třeba uplatnit výjimku. Kapitola D zpracovává problematiku ochrany před povodněmi a vodního režimu krajiny včetně návrhů příslušných opatření. V kapitole E je proveden odhad dopadů opatření na stav vod k roku 2015. Kapitola F prezentuje výstupy ekonomické analýzy užívání vod, posouzení nákladové efektivnosti navržených opatření a analýzu návratnosti nákladů za vodohospodářské služby. Při zpracování návrhu Plánu oblasti povodí Ohře a dolního Labe se vycházelo z dat a podkladových údajů pořízených v období 2000 - 2005. V případě monitoringu šlo o data za období 2000 - 2007 tak, aby bylo možno využít dat pořízených v rámci monitorovacích programů dle požadavků Rámcové směrnice. Dokumenty a podklady pořízené do roku 2000 byly použity zejména pro doplnění informací o trendech vývoje významných vlivů a také v případě pořízení informací historického charakteru. S ohledem na požadavky zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění a zaměření koncepce bylo nutné zahájit její posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí. Rozsah a obsah posouzení byl stanoven po předložení Oznámení POP OH Ministerstvu životního prostředí ČR vydáním Závěrů zjišťovacího řízení (14. 7. 2008). Plán oblasti povodí Ohře a dolního Labe bude přímo či nepřímo ovlivňovat stav životního prostředí prostřednictvím navržených opatření. Tato opatření jsou rozdělena do dvou základních skupin tj. Program opatření (budou realizována do roku 2015) a Ostatní opatření (opatření realizována především po roce 2015). S ohledem na zachování principu předběžné opatrnosti byla opatření posouzena z hlediska možných vlivů na životní prostředí bez ohledu na navrženou dobu realizace. Pro řádné a všestranné zhodnocení vlivů byly zváženy všechny významné a relevantní vlivy na jednotlivé složky životního prostředí včetně vlivů na veřejné zdraví a současně byla zpracována sada odpovídajících environmentálních cílů, vycházející z platných environmentálních strategií a metodických doporučení Evropské komise pro hodnocení vlivů operací strukturálních fondů na životní prostředí. Vyhodnocení vlivů probíhalo souběžně s přípravou Plánu oblasti povodí Ohře a dolního Labe, tak aby byly odstraněny všechny
125
významné nepříznivé vlivy na životní prostředí a byly podpořeny příznivé vlivy jak jednotlivých opatřeních , tak jejich vzájemné spolupůsobení. Účast veřejnosti byly umožněna v průběhu celého zpracování Plánu oblasti povodí Ohře a dolního Labe a jeho posuzování jak zveřejňováním jeho dílčích etap, vypořádáváním zaslaných připomínek, tak i veřejnými prezentacemi i dílčími jednáními se zástupci veřejnosti. Pro sledování vlivů při realizaci koncepce byly navrženy ukazatele environmentálních vlivů a výběrová kritéria pro realizaci záměrů, které budou pravidelně vyhodnocovány a výsledky tohoto hodnocení budou dostupné veřejnosti.
126
14. Souhrnné vypořádání vyjádření obdržených ke koncepci z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. V průběhu posuzování vlivů Plánu oblasti povodí Ohře a dolního Labe na životní prostředí zpracovatel vyhodnocení neobdržel žádné připomínky, týkající se procesu posuzování vlivů vyjma vyjádření ve fázi zjišťovacího řízení. Připomínky formulované k znění hodnoceného POP OH, které obdrželo Povodí Ohře v průběhu dosavadního zpracování, byly průběžně vyhodnocovány a zapracovány do aktuálního znění strategického dokumentu. Vypořádání těchto připomínek je přílohou tohoto Vyhodnocení. Připomínky obdržené v rámci zveřejnění Oznámení Plánu oblasti povodí Ohře a dolního Labe a zapracované Ministerstvem životního prostředí do Závěrů zjišťovacího řízení (14. 7. 2008) jsou vyhodnoceny v následujícím přehledu. 1) Vyhodnocení, zda a jak POPODL řeší problematiku sucha, zejména zajištění zásobování obyvatelstva pitnou vodou a zajištění vody pro závlahy.
2) Vyhodnotit vliv POPODL na dobývací prostory a provozovanou hornickou činnost. Vyhodnocení, zda POPODL řeší problematiku důlních vod, zejména jejich vypouštění do povrchových popřípadě do podzemních vod.
3)
Vyhodnocení,
zda
a
jak
Vyhodnocení bylo provedeno v rámci kapitoly č. 6. Závažné vlivy (včetně sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, pozitivních a negativních vlivů) navrhovaných variant koncepce na životní prostředí. Jednotlivé skupiny opatření které řeší zmiňovanou problematiku jsou C.4.2. Opatření uplatněná pro vody užívané nebo které se budou využívat pro odběr vody určené pro lidskou spotřebu a C.4.4. Opatření pro regulaci odběrů a vzdouvání vod včetně odůvodnění případných výjimek (Opatření proti nevhodnému využití území (těžba kolektoru podzemních vod, Opatření k zamezení rizikového kvantitativního stavu útvaru podzemních vod, Odběry podzemních vod). Vlivy těžby na podzemní vody jsou řešeny v kapitole C.4.10.Programy opatření k dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí, zejména s ohledem na zachování či zlepšování jejich kvality. Nakládání s důlními vodami je řešeno v rámci skupiny opatření C.4.6. Opatření k omezování vypouštění znečištění z bodových zdrojů a jiných činností majících vliv na stav vod (Důlní vody). Vyhodnocení bylo provedeno v rámci kapitoly č. 6. Závažné vlivy (včetně sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, pozitivních a negativních vlivů) navrhovaných variant koncepce na životní prostředí. Plán oblasti povodí problematiku vodní plavby 127
POPODL přispívá k omezování negativních vlivů vodní plavby a provozu vodních skútrů.
řeší odkazem na zpracování samostatné Strategie rozvoje vnitrozemské plavby v ČR do Plánu hlavních povodí v rámci jeho aktualizace k roku 2012 (viz C.4.10 Doplňující opatření nezbytná pro splnění přijatých cílů ochrany vod jako složky životního prostředí)
4) Vyhodnocení, zda v povodí Ohře a dolního Labe v současné době nedochází díky čerpání podzemních vod k vysoušení a sesedání půdy, ohrožení vláhové stability některých částí území a ovlivňování zemědělského hospodaření. Vyhodnocení, zda POPODL navrhuje dostatečná opatření pro řešení této problematiky.
Problematika čerpání podzemních vod s ohledem na vlivy vysoušení a sesedání půdy, ohrožení vláhové stability některých částí území a ovlivňování zemědělského hospodaření byla analyzována v rámci POP OH a vyhodnocena v rámci SEA POP OH, kapitola č. 6. Závažné vlivy (včetně sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, pozitivních a negativních vlivů) navrhovaných variant koncepce na životní prostředí a vlivy na soustavu Natura 2000. V rámci POP OH jde především o řešení problematiky C.4.4. Opatření pro regulaci odběrů a vzdouvání vod včetně odůvodnění případných výjimek (Opatření proti nevhodnému využití území (těžba kolektoru podzemních vod, Opatření k zamezení rizikového kvantitativního stavu útvaru podzemních vod, Odběry podzemních vod). Posouzení souladu s relevantními koncepcemi je provedeno v kapitole č. 5 tohoto Vyhodnocení, další relevantní koncepce jsou uvedeny v kapitole č. 1. Pro zpracování Plánu oblasti povodí Ohře a dolní Labe se vycházelo z studie analýzy podkladů pro zpracování základního scénáře (2007), která vyhodnotila 175 koncepčních a programových dokumentů, které různou měrou ovlivňují konečné znění hodnocené koncepce.
5) Vyhodnocení, zda je POPODL v souladu s relevantními krajskými a celostátními koncepcemi, zejména s koncepcemi ochrany přírody a krajiny (např. Státní politikou životního prostředí ČR, Strategií ochrany biologické rozmanitosti ČR, Státním programem ochrany přírody a krajiny ČR,), vodohospodářskými koncepcemi a plány odpadového hospodářství. 6) Vyhodnocení, zda POPODL zohledňuje cíle a opatření Dlouhodobého programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21. století. Při vyhodnocování vlivů POPODL na veřejné zdraví klást důraz na rizika související s kvalitou vod využívaných k pitným a rekreačním účelům a zajištění ochrany obyvatel před
Vyhodnocení bylo provedeno v rámci kapitoly č. 12. Vlivy koncepce na veřejné zdraví a kapitoly č. 6. Závažné vlivy (včetně sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, pozitivních a negativních vlivů) navrhovaných variant koncepce na životní prostředí.
128
povodněmi. 7) Vyhodnocení, zda a jak POPODL přispívá k udržení a zlepšení kvality a kvantity pitné vody a k ochraně zdrojů pitné vody v povodí. Vyhodnocení budoucího vývoje kvality a kvantity pitné vody v povodí Ohře a dolního Labe.
Vyhodnocení bylo provedeno v rámci kapitoly č. 6. Závažné vlivy (včetně sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, pozitivních a negativních vlivů) navrhovaných variant koncepce na životní prostředí. Jednotlivé skupiny opatření které řeší zmiňovanou problematiku jsou C.4.2. Opatření uplatněná pro vody užívané nebo které se budou využívat pro odběr vody určené pro lidskou spotřebu a C.4.4. Opatření pro regulaci odběrů a vzdouvání vod včetně odůvodnění případných výjimek (Opatření proti nevhodnému využití území (těžba kolektoru podzemních vod, Opatření k zamezení rizikového kvantitativního stavu útvaru podzemních vod, Odběry podzemních vod). Ovlivnění kvality podzemní a i povrchové vody je řešeno v rámci skupin opatření C.4.14. Opatření regulující znečištění z plošných zdrojů znečištění, C.4.7. Opatření k omezování, případně zastavení vnosu zvlášť nebezpečných látek do vod a C.4.8. Opatření k prevenci a snížení dopadů případů havarijního znečištění.
8) Vyhodnocení souladu POPODL s platnou územně plánovací dokumentací.
Pro zpracování Plánu oblasti povodí Ohře a dolní Labe se vycházelo z studie analýzy podkladů pro zpracování základního scénáře (2007), která vyhodnotila 175 koncepčních a programových dokumentů, včetně územně plánovacích dokumentací na úrovni VÚC, které různou měrou ovlivňují konečné znění hodnocené koncepce.
9) Vyhodnocení souladu POPODL s plány péče o zvláště chráněná území.
V rámci jednotlivých etap zpracování Plánu oblasti povodí Ohře a dolní Labe byla jednotlivá opatření konzultována s jednotlivými správci chráněných území a nalezené rozpory průběžně odstraňovány. Zpracovatelům Plánu oblasti povodí Ohře a dolní Labe a jeho Vyhodnocení nejsou známy žádné nesoulady s platnými plány péče o zvláště chráněná území.
10) Vyhodnocení, jaké dopady může mít POPODL na zvláště chráněná území (zejména u nichž je předmětem ochrany vodní prostředí nebo druh na vodní prostředí vázaný), významné krajinné prvky,
Vyhodnocení bylo provedeno v rámci kapitoly č. 6. Závažné vlivy (včetně sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, pozitivních a negativních vlivů) navrhovaných variant koncepce na životní 129
přírodní parky, územní systémy ekologické stability a zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů a zranitelné biotopy.
prostředí. Jednotlivé konkrétní dopady na kategorie obecné či speciální ochrany přírody a krajiny je nutné posuzovat na úrovni jednotlivých záměrů, se znalostí projektové dokumentace. Pro výběr záměrů je zpracovateli vyhodnocení navržen systém environmentálních kritérií, optimalizující proces výběru a hodnocení.
11) Vyhodnocení, zda a jak POPODL zohledňuje ochranu mezinárodně významných mokřadů.
Na základě vyhodnocení vlivů opatření na chráněná území, včetně území chráněných dle mezinárodní Úmluvy o mokřadech (Ramsarská úmluva) nebyly vyhodnoceny žádné významné nepříznivé vlivy na tuto kategorii ochrany. U opatření plošného charakteru (revitalizace, změna hospodaření, snižování plošného zdroje znečištění vod) jsou stanoveny převážně pozitivní vlivy, případně neznalost vlivu z hlediska díky obecnosti hodnocených podkladů.
12) Vyhodnocení vlivů POPODL ve zranitelných a citlivých oblastech.
Vyhodnocení bylo provedeno v rámci kapitoly č. 6. Závažné vlivy (včetně sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, pozitivních a negativních vlivů) navrhovaných variant koncepce na životní prostředí. Jednotlivé skupiny opatření, které řeší zmiňovanou problematiku jsou C.4.2. Opatření uplatněná pro vody užívané nebo které se budou využívat pro odběr vody určené pro lidskou spotřebu. Ovlivnění kvality podzemní a i povrchové vody je řešeno v rámci skupin opatření C.4.14. Opatření regulující znečištění z plošných zdrojů znečištění, C.4.7. Opatření k omezování, případně zastavení vnosu zvlášť nebezpečných látek do vod a C.4.8. Opatření k prevenci a snížení dopadů případů havarijního znečištění.
13) Vyhodnocení, zda a jak POPODL přispívá ke zlepšení vodního režimu území, jak řeší komplexní opatření pro zadržení vody v krajině (zvyšování retenční schopnosti krajiny, retardace povrchového odtoku, akumulace vody v krajině, revitalizace upravených vodních toků, protierozní opatření aj.).
Zadržení vody v krajině je ošetřeno pomocí opatření formulovaných v kapitole C i D. Mezi ně patří skupiny opatření C Uplatnění požadavku na zpracování Strategie a koncepce kombinace přírodě blízkých protipovodňových, technických a revitalizačních opatření včetně stanovení priorit do Plánu hlavních povodí v rámci jeho aktualizace k roku 2012, C.4.13. Opatření k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodních útvarů,
130
umožňujících dosažení požadovaného ekologického stavu nebo dobrého ekologického potenciálu , C.4.14. Opatření regulující znečištění z plošných zdrojů znečištění, D. Zvýšení retence údolní nivy, úpravy toků. 14) Vyhodnocení, zda a jak se POPODL zabývá odstraňováním důsledků nevhodných zemědělských meliorací pramenných oblastí, zda navrhuje účinná revitalizační opatření. Vyhodnocení, zda a jak POPODL navrhuje zřizování trvalých travních porostů na orné půdě.
Vyhodnocení bylo provedeno v rámci kapitoly č. 6. Závažné vlivy (včetně sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, pozitivních a negativních vlivů) navrhovaných variant koncepce na životní prostředí. Jednotlivé skupiny opatření, které řeší zmiňovanou problematiku jsou C.4.10 Doplňující opatření nezbytná pro splnění přijatých cílů ochrany vod jako složky životního prostředí (Uplatnění požadavku na zpracování Strategie a koncepce kombinace přírodě blízkých protipovodňových, technických a revitalizačních opatření včetně stanovení priorit do Plánu hlavních povodí v rámci jeho aktualizace k roku 2012) a C.4.14. Opatření regulující znečištění z plošných zdrojů znečištění (Opatření k omezení eroze z pohledu transportu chemických látek).
15) Vyhodnocení, zda a jak se POPODL zabývá omezováním eroze v povodí. Vyhodnocení, zda se POPODL zabývá sledováním a hodnocením eroze orné půdy a jak přispívá k jejímu omezování.
Jednotlivé skupiny opatření, které řeší zmiňovanou problematiku jsou C.4.10 Doplňující opatření nezbytná pro splnění přijatých cílů ochrany vod jako složky životního prostředí (Uplatnění požadavku na zpracování Strategie a koncepce kombinace přírodě blízkých protipovodňových, technických a revitalizačních opatření včetně stanovení priorit do Plánu hlavních povodí v rámci jeho aktualizace k roku 2012) a C.4.14. Opatření regulující znečištění z plošných zdrojů znečištění (Opatření k omezení eroze z pohledu transportu chemických látek).
16) Vyhodnocení, zda a jak je v POPODL provázáno odbahňování nádrží s prováděním protierozních opatření, revitalizací krajiny a odstraňováním plošných zdrojů znečištění v povodí. Posouzení, zda není navrhováno odbahňování nádrží bez odstranění plošných i bodových zdrojů znečištění v povodí.
Vyhodnocení bylo provedeno v rámci kapitoly č. 6. Závažné vlivy (včetně sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, pozitivních a negativních vlivů) navrhovaných variant koncepce na životní prostředí. Je součástí výběrových kritérií realizačních záměrů.
17)
Vyhodnotit, zda a jak jsou
Při zpracování Plánu oblasti povodí Ohře a dolní
131
navrhovaná technická protipovodňová opatření v souladu s ochranou životního prostředí se zaměřením na ochranu přírody a krajiny a s upřednostňováním přírodě blízkých opatření. Vyhodnocení, zda POPODL přispívá i k odstraňování sedimentů z vodních toků.
Labe byly při návrhu opatření využity zásady stanovené v Plánu hlavních povodí ČR, které upřednostňují princip prevence, využití synergických a komplexních přístupů při řešení identifikovaných problémů. Jsou to: • prioritně řešit příčiny problémů a pouze tam, kde to není z hlediska sociálního nebo ekonomického možné, zaměřit opatření jen na odstraňování důsledků, • opatření navrhovat tak, aby nedocházelo ke zhoršování stavu v jiné části území, nebo aby nedocházelo k znehodnocování opatření vlivem neřešení jiného problému nebo území, • využívat systémové kombinace opatření v krajině a technických opatření, založené na podrobné znalosti charakteristiky území, • pokud je technické opatření nejefektivnější nebo nezbytné k řešení problému, prioritně hledat řešení založené na využití stávajících objektů.
Pro výběr projektů je navrženo odpovídající hodnotící kritérium. Navrhovaná protipovodňová opatření 18) Vyhodnocení, zda a jak se v intravilánu nejsou převážně v rozporu s POPODL zabývá podporou přírodě ochranou životního prostředí se zaměřením na blízkého managementu povodní. ochranu přírody a krajiny a upřednostňování přírodě blízkých opatření. Identifikace a vyhodnocení odstraňování doprovodné zeleně je možné řešit až na úrovni jednotlivých projektů. U opatření ve volné krajině lze identifikovat potenciální negativní vlivy na ochranu přírody a krajiny. Řešením je upřednostňování realizace opatření v ploše povodí, zvýšení retence vody v řešeném povodí a realizaci technických protipovodňových opatření založit na zpracování studie odtokových poměrů. 19) Vyhodnotit vliv lokalit vhodných pro akumulaci vod, pokud budou součástí POPODL, na ochranu životního prostředí, se zaměřením na ochranu přírody a krajiny.
Součástí Plánu oblasti povodí Ohře a dolní Labe nejsou lokality vhodné pro akumulaci vod.
20) Vyhodnocení, zda a jak POPODL přispívá ke zlepšení vodního režimu a k údržbě koryt vodních toků v urbanizovaných územích.
Navrhovaná opatření v intravilánu nejsou převážně v rozporu s ochranou životního prostředí se zaměřením na ochranu přírody a krajiny a upřednostňování přírodě blízkých
132
Vyhodnocení, zda POPODL navrhuje dostatečná opatření ke snížení negativního vlivu rozšiřování zpevněných a zastavěných ploch v povodí. 21) Vyhodnocení, zda a jak POPODL přispívá ke zlepšení kvality vody ve vodních útvarech a zda a jak přispívá ke snížení obsahu znečištění ve vypouštěných odpadních vodách, zda podporuje vybudování popř. intenzifikaci čistíren odpadních vod a kanalizací. a to i v malých obcích. Vyhodnocení, zda a jak POPODL zabezpečuje snížení emisí celkového fosforu a dusíku ve vypouštěných odpadních vodách.
opatření. S ohledem na zaměření koncepce a návaznost a územně plánovací dokumentace jsou v současném návrhu POP OH dostatečně řešena opatření ke snížení negativního vlivu rozšiřování zpevněných a zastavěných ploch v povodí. Problematika nakládání s odpadními vodami je jedním z hlavních poslání Plánu oblasti povodí Ohře a dolní Labe. Jsou navržena opatření na rekonstrukci, modernizaci či výstavbu nových ČOV. Samostatné opatření řeší problematiku malých obcí - drobní znečišťovatelé a menší obce do 2000 obyvatel. Problematika snížení emisí celkového fosforu a dusíku v ČOV je řešena na úrovni ČOV větších městských aglomerací.
22) Vyhodnocení, zda a jak POPODL přispívá k řešení problematiky čištění odpadních vod v malých obcích do 2000 EO.
Problematika je řešena v rámci C.4.6. Opatření k omezování vypouštění znečištění z bodových zdrojů a jiných činností majících vliv na stav vod (Drobní znečišťovatelé a menší obce do 2000 obyvatel).
23) Vyhodnocení, zda a jakým způsobem POPODL přispívá k odstraňování negativních vlivů živočišné výroby na kvalitu vody, způsobených zejména odtokem močky a silážních šťáv z polních hnojišť a zemědělských areálů a nesprávnou likvidací kejdy.
Vyhodnocení bylo provedeno v rámci kapitoly č. 6. Závažné vlivy (včetně sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, pozitivních a negativních vlivů) navrhovaných variant koncepce na životní prostředí. Jednotlivé skupiny opatření, které řeší zmiňovanou problematiku jsou C.4.2. Opatření uplatněná pro vody užívané nebo které se budou využívat pro odběr vody určené pro lidskou spotřebu. Ovlivnění kvality podzemní a i povrchové vody je řešeno v rámci skupin opatření C.4.14. Opatření regulující znečištění z plošných zdrojů znečištění, C.4.7. Opatření k omezování, případně zastavení vnosu zvlášť nebezpečných látek do vod a C.4.8. Opatření k prevenci a snížení dopadů případů havarijního znečištění.
24) Vyhodnocení, zda a jakým způsobem POPODL přispívá k odstraňování starých ekologických zátěží v povodí, a to zejména těch, které ovlivňují kvalitu povrchových či podzemních vod a těch, které se
Problematika je řešena v rámci C.4.7. Opatření k omezování, případně zastavení vnosu zvlášť nebezpečných látek do vod (Staré ekologické zátěže, SEZ konkretizované).
133
nacházejí v záplavových územích. 25) Vyhodnocení, zda a jak POPODL přispívá ke zlepšení hydrických, půdoochranných a vodohospodářských funkcí lesa.
Plán oblasti povodí Ohře a dolní Labe nemá významný negativní vliv na ochranu PUPFL. Jsou identifikovány příznivé vlivy při realizaci plošných opatření (především snižování znečištění z atmosférické depozice, omezení obsahu síranů v podzemní vodě) a některých liniových jako obnova břehových a nivních porostů, revitalizace údolní nivy, rekonstrukce břehových porostů.
26) Vyhodnocení, zda a jak se POPODL zabývá břehovými porosty a porosty údolních niv, zda řeší případnou nevyhovující skladbu (druhovou, věkovou, prostorovou) těchto porostů. Vyhodnocení, zda a jak POPODL přispívá z k omezení šíření invazních druhů rostlin podél vodních toků.
Plán oblasti povodí Ohře a dolní Labe řeší tuto problematiku na dostatečné úrovni prostřednictvím následující skupiny opatření: C.4.13. Opatření k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodních útvarů, umožňujících dosažení požadovaného ekologického stavu nebo dobrého ekologického potenciálu (především pak revitalizace údolní nivy, revitalizace vodního toku, podpora litorálních společenstev, revitalizace nivních ekosystémů). Při respektování navržených doporučení zpracovateli Vyhodnocení k jednotlivým opatřením lze očekávat zlepšení stávající nevyhovující skladby břehových porostů a porostů údolních niv a omezení šíření invazních druhů rostlin podél vodních toků.
27) Vyhodnocení, zda a jak POPODL přispívá k ochraně a zlepšování kvality povrchových vod určených pro koupání (jak stojatých, tak i tekoucích), zejména z mikrobiologického hlediska.
Problematika je řešena v rámci skupin opatření C.4.6. Opatření k omezování vypouštění znečištění z bodových zdrojů a jiných činností majících vliv na stav vod, C.4.7. Opatření k omezování, případně zastavení vnosu zvlášť nebezpečných látek do vod, C.4.7. Opatření k omezování, případně zastavení vnosu zvlášť nebezpečných látek do vod, C.4.14. Opatření regulující znečištění z plošných zdrojů znečištění.
28) Vyhodnocení, zda a jak POPODL přispívá k zachování přirozeného charakteru vodních toků, k obnově říčního kontinua, ke zlepšení průchodnosti vodních toků pro vodní organismy, k zastavení fragmentace vodních toků a k odstraňování migračních překážek ve vodních tocích.
Problematika je řešena v rámci skupiny opatření C.4.13. Opatření k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodních útvarů, umožňujících dosažení požadovaného ekologického stavu nebo dobrého ekologického potenciálu (Revitalizace vodních toků a ploch, revitalizace nivních ekosystémů, pramenišť a mokřadů. Odbahňování koryt toků. Zlepšení průchodnosti vodních toků. Revitalizace vodních toků. Migrační prostupnost. Podpora litorálních společenstev.) 134
29) Vyhodnocení, zda a jak POPODL řeší problematiku zřizování a provozu malých vodních elektráren a zda přispívá k omezení jejich negativního působení na životní prostředí (změny průtoků, fragmentace vodních toků).
Problematika malých vodních elektráren není samostatně řešena v rámci POP OH, fragmentace toků je řešena prostřednictvím opatření: Zlepšení průchodnosti vodních toků a Migrační prostupnost.
30) Vyhodnocení, zda se POPODL zabývá stanovením využitelného množství podzemní vody v příslušných oblastech povodí podzemních vod, tj. takového množství, které je možno racionálně využívat, aniž by došlo k negativnímu ovlivnění podzemních vod a životního prostředí v zájmovém území. V konkrétních oblastech povodí podzemních vod je potřebné rovněž stanovení minimálních hladin podzemních vod.
Problematika je řešena v rámci skupiny opatření C.4.4. Opatření pro regulaci odběrů a vzdouvání vod včetně odůvodnění případných výjimek (Opatření proti nevhodnému využití území (těžba kolektoru podzemních vod, Opatření k zamezení rizikového kvantitativního stavu útvaru podzemních vod, Odběry podzemních vod).
31) Vyhodnocení budoucího vývoje kvantity a kvality podzemních vod v povodí Ohře a dolního Labe, vyhodnocení, zda a jak POPODL řeší rizika kontaminace podzemních vod.
Problematika budoucího vývoje je řešena v rámci kapitol POP OH C. Stav a ochrana vodních útvarů a E. Odhad dopadů opatření uvedených v části B.3, C.4 a D.4 na stav vod. Rizika kontaminace podzemních vod jsou řešena v rámci C.4.7. Opatření k omezování, případně zastavení vnosu zvlášť nebezpečných látek do vod (Opatření k omezování, případně zastavení vnosu zvlášť nebezpečných látek, Staré ekologické zátěže, SEZ konkretizované).
32) Vyhodnocení problematiky zabezpečení ochrany vodních zdrojů ve vztahu k těžbě nerostných surovin.
Vlivy těžby na podzemní vody jsou řešeny v kapitole C.4.10.Programy opatření k dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí, zejména s ohledem na zachování či zlepšování jejich kvality. Vyhodnocení bylo provedeno v rámci kapitoly č. 6. Závažné vlivy (včetně sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, pozitivních a negativních vlivů) navrhovaných variant koncepce na životní prostředí.
33) Vyhodnotit, zda a jak jsou v POPODL zohledněny předměty a území chráněná dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní
Posouzení je zpracováno v rámci kapitoly č. 6 Vyhodnocení vlivů POP OH na životní prostředí a veřejné zdraví.
135
památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, tj. prostředí kulturních památek, území historických parků a zahrad, krajinných památkových zón a dalších území s plošnou ochranou. V rámci možností a dosahu POPODL vyhodnotit, zda a jak je zohledněna ochrana archeologického, architektonického, kulturního a urbanistického dědictví a památek (zejména těch, jejichž stav je závislý na zachování vodního režimu dané lokality). 34) Závěr zjišťovacího řízení a všechna vyjádření, která MŽP obdrželo v průběhu zjišťovacího řízení, je nezbytné ve vyhodnocení POPODL vypořádat.
Viz Příloha vyhodnocení.
136
15. Závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska ke koncepci
NÁVRH STANOVISKA Ministerstva životního prostředí
podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb.,
k návrhu koncepce
„Plánu oblasti povodí Ohře a dolního Labe“ Předkladatel koncepce:
Povodí Ohře, státní podnik
Zpracovatel posouzení:
Ing. Vladimír Zdražil (osvědčení o odborné způsobilosti pro posuzování vlivů na životní prostředí č.j. 5920/946/OPV/93 ze dne 3.5.1994)
doc. RNDr. Miroslav Martiš, CSc. (osvědčení o odborné způsobilosti pro posuzování vlivů na životní prostředí č.j. 5914/948/OPV/93 ze dne 1.6.1993)
MUDr. Magdalena Zimová, CSc. Mgr. Stanislav Mudra (autorizace k provádění posouzení podle §§ 45h a 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění, č.j.:630/66/05 ze dne 8.3.2005)
doc. RNDr. Emílie Pecharová, CSc. Ing. Ondra Chotovinský Ing. Vlasta Licková RNDr. Ivana Kašparová
137
Stručný popis koncepce: Plán oblastí povodí pořizuje správce povodí podle své působnosti ve spolupráci s příslušnými krajskými úřady a ve spolupráci s ústředními vodoprávními úřady. Plán oblastí povodí se zpracovává ve třech etapách (přípravné práce, návrh Plánu oblasti povodí, konečný návrh Plánu oblasti povodí). POP se přezkoumává a aktualizuje nejpozději každých 6 let ode dne jeho prvního schválení. POP podléhá posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb, o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění. Oblasti povodí byly vymezeny vyhláškou č. 292/2002 Sb., o oblastech povodí, ve znění vyhlášky č.390/2004 Sb..
Plán oblasti povodí stanoví konkrétní cíle pro danou oblast povodí na základě rámcových cílů a rámcových programů opatření obsažených v Plánu hlavních povodí České republiky. Programy opatření jsou hlavním nástrojem k dosažení rámcových cílů uvedených v PHP a konkrétních cílů uvedených POP. Programy opatření k dosažení cílů ochrany vod musí obsahovat základní opatření a tam, kde základní opatření nepostačují k dosažení cílů, i doplňková opatření. Programy opatření stanoví časový plán jejich uskutečnění a strategii jejich financování. Opatření přijatá k dosažení cílů ochrany vod je nutno uskutečnit do 3 let od schválení příslušného plánu. Tento návrh Plánu oblasti povodí Ohře a dolního Labe je sestaven pro první plánovací období s platností od 22.12.2009 po dobu šesti let.
Stručný popis posouzení: Posouzení vlivů Plánu oblasti povodí Ohře a dolního Labe na životní prostředí bylo provedeno v souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Pro zhodnocení možných významných vlivů na životní prostředí bylo využito posouzení možného ovlivnění jednotlivé významné složky životního prostředí a na úrovni významných relevantních environmentálních cílů byla vybrána základní sada těchto cílů, vycházející z analyzovaných environmentálních strategií a metodických doporučení Evropské komise pro hodnocení vlivů operací strukturálních fondů na životní prostředí. Předložený Plán oblasti povodí Ohře a dolního Labe byl také posouzen podle ustanovení § 45h a § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů a to z hlediska důsledků na evropsky významné lokality a ptačí oblasti a stav jejich ochrany.
138
Závěry posouzení: Ministerstvo životního prostředí jako příslušný orgán podle § 21 zákona č. 100/2001 Sb., na základě návrhu koncepce, zpracovaného posouzení koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., včetně vyhodnocení koncepce dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, vyjádření dotčených orgánů státní správy, dotčených územně samosprávných celků a veřejnosti a výsledků veřejného projednání vydává:
SOUHLASNÉ STANOVISKO k návrhu koncepce „Plánu
oblasti povodí Ohře a dolního Labe“
za dodržení níže uvedených podmínek stanoviska (část A).
Realizace koncepce „Plánu oblasti povodí Ohře a dolního Labe“ nebude mít významný negativní vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti za dodržení níže uvedených podmínek stanoviska (část B).
A. Podmínky souhlasného stanoviska: 1) Upřednostňovat ekologická opatření nad technickými při realizaci jednotlivých opatření. 2) Při realizaci technických opatření je nutné postupovat tak, aby byl minimalizován rozsah ovlivnění ekologických charakteristik vodních toků a stavu vodních a na vodu vázaných ekosystémů. V ZCHÚ, evropsky významných lokalitách a ptačích oblastech budou opatření realizována tak, aby nedošlo k poškození nebo významnému ovlivnění
139
předmětu ochrany těchto území. V případech, kdy je takový zásah nutný, bude postupováno v souladu se zvláštními předpisy (zák. č. 114/1992 Sb.). 3) Při realizaci koncepce budou respektovány podmínky, stanovené vyhodnocením vlivů na životní prostředí pro jednotlivá opatření. 4) Monitorovat realizaci koncepce z hlediska jejich vlivů na životní prostředí a zpracovat interim a expost hodnocení dopadů za první návrhové období (do roku 2015). 5) Předkladatel koncepce zveřejní na svých internetových stránkách vyhodnocení všech vyjádření a připomínek došlých po celou dobu přípravy koncepce a připomínek z veřejného projednání, a to jak ke koncepci, tak i k jejímu posouzení.
B. Podmínky souhlasného stanoviska z hlediska vlivů na lokality soustavy Natura 2000: 1) Všechna opatření navržená v Plánu oblasti povodí Ohře a dolního Labe, budou realizována s respektováním územní ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy Natura 2000. Ministerstvo životního prostředí dále předpokládá, že řídící složky realizace této koncepce zajistí u každého navrženého řešení co nejširší publicitu a informování veřejnosti.
140
