ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA
TEZE DIPLOMOVÉ PRÁCE: VÝVOJ PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC VE VIETNAMU V LETECH 1988 – 2000
Autor:
Nguyen Linh Tuan
Vedoucí diplomové práce:
Ing. Pavel ZADRAŽIL, Csc.
Katedra řízení Praha 2004
Téměř každá rozvojová ekonomika (země) musí obvykle čelit nedostatku kapitálu, cizích měn, nových technologií a znalostí moderního řízení atd. Tyto prostředky potřebuje rozvojová země k tomu, aby mohla uskutečnit proces, který pak vede k rozvoji celé ekonomiky této země. Ke zlepšení této nepříznivé situace se tyto ekonomiky snaží akumulovat a efektivně využít svých vlastních disponibilních zdrojů. Dále také velmi intenzívně usiluje o zdroje kapitálu ze zahraničí v nerůznějších formách. Jeden z potenciálních zdrojů vidí v tzv. přímých zahraničních investicích (PZI, angl. FDI), které jsou některými ekonomy označovány jako „zlatý klíč“ k rychlému ekonomickému růstu. Avšak i tyto investiční kapitálové zdroje jsou v současné době velmi omezené. Mezi rozvojovými státy usilujícími o získání těchto zdrojů existuje velká rivalita. Stát, který disponuje vhodným a výhodným investičním prostředím a který má schopnost efektivně využít těchto zdrojů, může v této soutěži získat výhodu. Vietnamská socialistická republika vyhlásila ekonomickou reformu v roce 1986. Také si uvědomila potřebu zahraničního kapitálu pro ekonomický rozvoj. Proto zde také vznikl Zákon o zahraničních investicích v roce 1988. Přímé zahraniční investice se staly v posledních 15 letech fenoménem, který se v mezinárodní komunitě „praktických ekonomů“ začal považovat za jeden z klíčových barometrů budoucích perspektiv dané ekonomiky. Také ve Vietnamu přímé zahraniční investice mají dosti významnou roli v ekonomické reformě této země. Během předešlých 15ti let se tato země snažila co nejvíce zlepšit jednak diplomatické vztahy s ostatními státy, jednak investiční prostředí s cílem přilákat více zahraničních investorů, resp. PZI . Těmto investicím v těchto letech lze přiřadit
zásluhu na úspěchu reformy vietnamské
ekonomiky. „Přímá zahraniční investice odráží záměr rezidenta jedné ekonomiky (přímý investor) získat trvalou účast v subjektu, který je rezidentem v ekonomice jiné než ekonomika
investora
(přímá
investice).
Trvalá
účast
implikuje
existenci
dlouhodobého vztahu mezi přímým investorem a přímou investicí a podstatný vliv na řízení podniku. Přímá investice zahrnuje jak původní transakci mezi oběma subjekty, tak všechny následující kapitálové transakce mezi nimi a mezi afilovanými podniky, zapsanými i nezapsanými v obchodním rejstříku“ (OECD, ČNB).
2
Pozitivní dopady přímých zahraničních investic na rozvojové ekonomiky Přímé hraniční investice představují významný zdroj kapitálu pro tyto ekonomiky. A právě kapitál může přispět rozvojovým ekonomikám k tomu, aby prolomily tzv. bludný kruh (SAMUELSON a NORDHAUS, 1991). PZI formálně i neformálně s sebou přináší modernější technologie, odborné znalosti, nové metody v řízení, obecně tzv. transfer technologie. Tyto investice také pozitivně působí na zaměstnanost, ať už se jedná o nové pracovní příležitosti přímo v podnicích se zahraničním kapitálem nebo práce v podnicích, které např. jsou v obchodním vztahu s podniky se zahraniční účastí.. Přímé zahraniční investice také představují pro hostitelské země přístup k zahraničním trhům, neboť většinu PZI provádí nadnárodní korporace, které disponují přístupem ke zákazníkům prostřednictvím svých dlouhodobých kontraktů, pověsti atd. Negativní dopady přímých zahraničních investic na rozvojové ekonomiky Čím více přímých zahraničních investic přichází, tím větší bude k závislost ekonomiky rozvojových zemí na kapitálu, technologiích a spotřebitelském trhu zahraničních investorů. Přímé zahraniční investice mohou přinést i zastaralé a nadhodnocené technologie. Vzhledem k tomu, že investoři vlastní a kontroluje kapitál a vůči svým vlastním cílům často investují do takových odvětví nebo oblastí nezcela podle představy hostitelské země. To pak může vést k nerovnoměrnému rozvoji investic Cílem diplomové práce je zpracovat vývoj přímých zahraničních investic (PZI) do Vietnamské socialistické republiky v letech 1988 - 2000, tedy po zavedení reformních ekonomických kroků. Vývoj PZI jsme vztahovali k faktorům, které působily na příliv těchto investic do Vietnamu a také jejich vliv na vietnamskou ekonomiku resp. na ekonomickou reformu vyhlášenou v roce 1997. Vycházeli jsme při tom ze statistických údajů. Příliv přímých zahraničních investic do Vietnamu začal přijetím zákona o zahraničních investicích v roce 1988. Až do roku 1996 investice rostly. Po roce 1996 objemy zahraničních investic klesaly až do roku 2000, kdy pak došlo k jejich pomalému oživení. Přímé zahraniční investice ve Vietnamu představovaly v letech 1988 až 2000 přibližně 18 miliard. USD. Za toto období bylo registrováno celkem 3
3160 projektů. V prvních letech po přijetí Zákona o zahraničních investicích (1988) ve Vietnamu nebyl růst přílivu PZI tak výrazný, neboť se jednalo nový zákon, který v dalších letech bylo nutné novelizovat. Přesto existovalo ještě mnoho překážek. Investice představovaly pro investory značné riziko. V období 1991 – 1995 byly zaznamenány významné přírůstky v PZI. Tento trend koresponduje s růstem celosvětových přímých zahraničních investic, změnami toků investic z Japonska a asijských nově industrializovaných zemí (NICs). Největší podíl přímých zahraničních investic ve Vietnamu patří právě Japonsku a zemím ze skupiny NICs. Japonsko. K tomuto rostoucímu trendu také velmi významně přispěla snaha ze strany Vietnamu a další faktory investičního prostředí jako výhody lokace (přírodní zdroje, levná pracovní síla, potenciál vietnamského trhu atd. Pokles PZI od roku 1996 způsobila jednak asijská měnová krize, ale zejména problémy vlastního vnitřního investičního prostředí. Jednalo se zejména o nejednotný legislativní systém, nedostatečnou propagaci a podporu, zdlouhavé a komplikované administrativní procedury, vysoké investiční výdaje a mnohdy také neschopné úředníky a vietnamské řídící pracovníky v podnicích se zahraniční účastí. Tyto faktory odrazovaly zahraniční investory při rozhodování o investicích. Investice přispěly k ekonomickému rozvoji. Jejich podíl na vietnamském HDP činil 13,3 %. Dále se také výrazně podílely na růstu průmyslu. Jejich podíl na růstu průmyslu představoval v roce 1999 až 34,7 %. Přinesly nové technologie v oblasti telekomunikace, těžby atd. Došlo k tvorbě mnoha pracovních míst. Do konce roku 2000 zde pracovalo kolem 340 000 lidí přímo v podnicích se zahraniční účasti. Z toho bylo 6000 řídících pracovníků, 25 000 technických pracovníků a zbytek jsou ostatní pracovníci Tyto investice však negativně ovlivnily saldo zahraničního obchodu. Některé technologie byly zastaralé, nepřispěly tedy ke zvýšení konkurenceschopnosti. V podnicích s účastí zahraničního kapitálu byly zaznamenány i personální problémy.
4
Seznam literatury ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA: Přímé zahraniční investice. Praha 2001 SAMUELSON PAUL A. a NORDHAUS WILLIAM D.: Ekonomie. Praha: Nakladatelsví Svoboda, 1991
5
