eská zemdlská univerzita v Praze Vysoká škola chemicko-technologická v Praze OSEVA vývoj a výzkum s.r.o. Redakn upravená zpráva za rok 2009

1. Titulní list eská zem d lská univerzita v Praze Vysoká škola chemicko-technologická v Praze OSEVA vývoj a výzkum s.r.o.

Redak n upravená zpráva za rok 2009 íslo projektu: QH 92106 Název projektu: P STITELSKÉ SYSTÉMY U MÁKU SE ZAM

ENÍM NA

KVALITU A BEZPE NOST EKOLOGICKÉ A INTEGROVANÉ PRODUKCE. Program: PP2 Ochranné a šetrné postupy hospoda ení Téma: P írod blízké hospoda ení - welfare a permakultura Priorita Doba ešení: 1. 1. 2009 - 31. 12. 2011

ešitel: Ing. Miroslava Hájková

Odpov dný ešitel: Ing. Perla Kuchtová, Ph.D.

ešitel: Prof. Ing. Jana Hajšlová, CSc.

Statutární zástupce p íjemce – koordinátora:…………………………………………………. Prof. Ing. Jan Hron, DrSc., dr.h.c., rektor

Praha, leden, 2009 1

Osnova zprávy a její sou ásti 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Titulní list ........................................................................................................................... 1 Osnova zprávy a její sou ásti ............................................................................................. 2 Organizace ú astnící se projektu........................................................................................ 2 ešitelský tým .................................................................................................................... 2 Náklady na projekt celkem................................................................................................. 2 Zhodnocení pr b hu ešení ................................................................................................ 3 6.1. Shrnutí ........................................................................................................................ 4 6.1.1. VŠCHT................................................................................................................... 4 6.1.2. ZU + OSEVA VaV.............................................................................................. 5 7. P ílohy ................................................................................................................................ 7 7.1. P íloha I. AKTIVITY SCHVÁLENÉ ........................................................................ 7 7.2. P íloha II. Charakteristiky pokusných stanoviš ........................................................ 8 7.2.1. ZU - Charakteristiky lokalit................................................................................. 8 7.3. P íloha II. P ehled pokusných variant ...................................................................... 15 7.3.1. Pokusná agrotechnika........................................................................................... 16 7.3.2. Plánky pokus ...................................................................................................... 17 7.4. P íloha III. VŠCHT .................................................................................................. 18 7.4.1. Materiál a metody................................................................................................. 18 8. Dosažené výsledky........................................................................................................... 26 8.1. ZU v Praze ............................................................................................................. 26 8.1.1. Vzcházení ............................................................................................................. 26 8.1.2. Zdravotní stav....................................................................................................... 29 8.1.3. Výnosy ................................................................................................................. 35 8.2. OSEVA VaV Opava................................................................................................. 44 8.3. VŠCHT v Praze........................................................................................................ 47 9. Popis uplatn ní ................................................................................................................. 49

2. Organizace ú astnící se projektu eská zem d lská univerzita v Praze – p íjemce koordinátor Vysoká škola technologická v Praze – p íjemce OSEVA vývoj a výzkum s.r.o. - p íjemce

3. ešitelský tým V 1. roce ešení se na innostech souvisejících s ešením projektu podílely všechny t i zapojené instituce - ZU v Praze, VŠCHT v Praze i OSEVA vývoj a výzkum s.r.o. V pr b hu roku došlo k úpravám složení ešitelského týmu na ZU v Praze.

4. Náklady na projekt celkem P ehled náklad na ešení projektu je sou ástí odevzdané elektronické zprávy.

2

5. Zhodnocení pr b hu ešení 2009 – první rok ešení Roku 2009 byly na pozemcích dvou PS FAPPZ, OSEVA VaV v Opav a ekologické farm v Budyni nad Oh í, založeny pokusy s mákem s cílem ov it vliv vybraných p ípravk a jejich kombinací na zdravotní stav rostlin, parametry porostu, výnos semen, výnosové charakteristiky a zdravotní stav osiva. Zkoušeny byly vybrané zp soby úpravy osiva samostatn

i v kombinacích, v etn

variant s osivem ošet eným elektronovým zá ením.

V pokusech s integrovanou ochranou rostlin byly zkoušeny p ípravky s insekticidními i fungicidními ú inky, v etn p ípravk povolených pro použití v ekologickém zem d lství. Na pozemcích s certifikací pro ekologické zem d lství (PS Uh ín ves, Farma Tachecí, Budyn ) byly založeny pokusy s p ípravky ochrany rostlin povolenými pro ekologické zem d lství. Celkový po et variant integrované p stitelské technologie ov ované v Uh ín vsi a Opav

inil 30, v erveném, Újezd pak 18 variant. V Budyni nad Oh í bylo ov ováno 12

variant ekologické p stitelské technologie, v Uh ín vsi 4. P ehled variant je uveden v p íloze. Maloparcelkové pokusy se 4, respektive 3 opakováními (Uh ín ves) byly vysety p esným secím strojem Oyjord a Wintersteiger. Ší ka parcely inila 1,25 m, mezi ádková vzdálenost 0,25 m a skliz ová velikost 10 m2. D vodem nižšího po tu opakování (3 místo b žných 4 opakování) na PS v Uh ín vsi byl nedostatek místa na pokusné ploše, kterou stanice disponuje. Porosty byly ošet ovány v souladu se zásadami ekologického (Budyn nad Oh í), nebo integrovaného zp sobu hospoda ení. Na ekologické ploše nebyla použita minerální rychle rozpustná hnojiva a regulace plevel byla pouze mechanická, ple kováním. Záznamy b hem vegetace byly vedeny, umož ovala-li to povaha sledované charakteristiky, ve form

metrických dat. N které parametry byly (ú innost p ípravk ,

polehnutí, mezerovitost) hodnoceny s využitím 9 bodové stupnice. P i hodnocení zdravotního stavu a ú innosti použitých p ípravk

jsou používány

modifikované EPPO metodiky. D raz byl kladen na limitující faktory významné pro volbu možnosti uplatn ní šetrných technologických postup v ekologickém i integrovaném systému p stování – zdravotní stav rostlin, výskyt šk dc . V pokro ilých fázích vegetace, p i sklizni a bezprost edn po sklizni, byly hodnoceny významné produk ní charakteristiky, jakými jsou po ty rostlin, po ty makovic na jednotku plochy, odhad výnosu, HTS apod.

3

P ed zahájením sklizn byly odebrány vzorky makovic k analýze výnosových prvk . Ke sklizni byla využita maloparcelková sklízecí mláti ka. Vzorky pro poskliz ové hodnocení byly sklizeny ru n , olámáním makovic. U sklizených semen byla stanovena vlhkost, hrubá a

istá hmotnost a vzorky semen máku p ipraveny k p edání VŠCHT

ke stanovení obsahu vybraných mykotoxin a ov ení zvolených metod a postup . Poskliz ové rozbory byly realizovány v podzimním a zimním období roku 2009. Zjiš ován byl zdravotní stav odebraných makovic (napadení houbovými chorobami, šk dci) a hmotnost semen a makoviny jednotlivých makovic ve vzorcích odebraných z r zných zp sob ošet ení – ekologického i integrovaného. Experimentální m ení provedená na pilotních vzorcích poskytnutých

eskou

zem d lskou univerzitou v Praze ( ZU v Praze) ukázala, že ani jeden vzorek ze t í neobsahoval detekovatelná množství vybraných fusariových mykotoxin . Z vybraných alternáriových mykotoxin

byly detekovány v kvantifikovatelném množství pouze dva

toxiny, a to alternariol (AOH) a alternariolmethylether (AME). Altenuene (ALT) nebyl detekován v žádném vzorku. Nejvyšší hladiny obsahovala semena máku pocházející z lokality Budyn a to 91 µg/kg AOH a 104 µg/kg AME. Semena máku pocházející z Uh ín vsi obsahovala 35 µg/kg AOH a 30 µg/kg AME. Nejnižší nálezy vykazoval vzorek semen máku odr dy Major a to 10 µg/kg AOH. Aktivita 510: K hodnocení obsahu morfinu ve vzorcích makoviny byly vybrány reprezenta ní varianty ze všech pokusných míst. Vzorky makoviny byly homogenizovány a analyzovány metodou HPLC na obsah jednotlivých alkaloid

(morfin, thebain, kodein).

Obsah morfinu se v jednotlivých vzorcích pohyboval v rozmezí 0,6 - 0,9 %. V sou asné dob probíhá zpracování získaných výsledk .

5.1.

Shrnutí

5.1.1. VŠCHT V rámci aktivity A507 byla nov vyvinuta a validována multidetek ní metoda pracující na principu UHPLC-TOF MS ur ená pro stanovení fusariových a alternáriových mykotoxin v semeni máku. Uvedená metoda byla úsp šn

použita p i pilotní studii vzork

máku

ze sklizn 2008 a 2009. V pr b hu následujícího roku ešení projektu budou analyzovány vybrané vzorky semen máku ze sklizn 2009 a 2010 a na základ výsledk m ení budou do metody p idány další analyty, které p isp jí ke komplexnímu zhodnocení mykologické kvality máku p stovaného na území R

4

5.1.2.

ZU + OSEVA VaV

5.1.2.1.

Ekologické p stování máku

Z hlediska zdravotního stavu rostlin, v etn napadení makovic a následn výnosu, se pro ekologickou p stitelskou technologii se po 1. roce ešení grantu zdají být významná ošet ení osiva elektronickou metodou E_ventus v kombinaci s n kterým z povolených biofungicid

(Supresivit, Polyversum). Supresivit se zdá být vhodn jší – déle „drží“

rostliny. D ležité je rovn ž ošet ení biofungicidy v pr b hu vegetace, rostliny neošet ené kontroly vykazují v pr b hu vegetace vyšší napadení. Pro limitování chorob je významné i ošet ení p ípravkem Spruzit (Pyretrum) s cílem snížit výskyt šk dc , nicmén

zde je nutno brát v úvahu jeho vysokou cenu v kombinaci

s omezenou dobou ú innosti. Dalším, pro ekologickou produkci ne nevýznamným faktorem je skute nost, že Pyretrum nep sobí selektivn a p sobí na veškerý hmyz. V místech s vysokým tlakem makovicových šk dc , jakým je nap . Budyn , je produkce máku neefektivní. Zajímavá, s výhradou, z pokusnického hlediska p i hledání a zkoušení dalších – ekologicky p ijateln jších – postup limitace škodlivého organismu. Silný tlak šk dc v Budyni nad Oh í (krytonosec ko enový a v dob tvorby makovic makovicoví šk dci) snížil mimo ádn po et rostlin a posléze množství sklizených semen maku na ekologické ploše, p estože tato byla sklízena a vyklepávána ru n , prakticky beze ztrát. P íštím rokem budou založeny poloprovozní pokusy s mákem (krom farmy v Budyni) i na další ekologické farm , hospoda ící v p íhodn jších p írodních podmínkách. V Uh ín vsi se v 1. roce pokus s ekologickým mákem obecn projevil nižší tlak šk dc a chorob, než na ostatních lokalitách – význam lokality! Z alternáriových mykotoxin byly detekovány v kvantifikovatelném množství Alternariol (AOH) a alternariolmethylether (AME). Altenuene (ALT) nebyl detekován v žádném vzorku. Nejvyšší hladiny obsahovala semena máku pocházející z lokality Budyn (91 µg/kg AOH a 104 µg/kg AME). Semena máku pocházející z Uh ín vsi (integrovaná technologie) obsahovala 35 µg/kg AOH a 30 µg/kg AME. Nejnižší nálezy vykazoval vzorek semen (uznané osivo) máku odr dy Major a to 10 µg/kg AOH. 5.1.2.2.

Integrované p stování máku

Pro integrované p stování je v tší výb r možných kombinací omezujících vliv škodlivých initel b hem vegetace. Pokud jde o výnos semen a zdravotní stav rostlin, nejvíce se

5

osv d ily kombinace: Cyperkillu a Talstaru s Prosarem., Cyperkill + Biscaya, Cyperkill + Caramba. Vždy je spíše nezbytné než vhodné ošet ení osiva. Z hlediska ekologi t jšího p ístupu – E-ventus v kombinaci s biofungicidem. Z chemických p ípravk

se nejlépe osv d il

Chinook v kombinaci s E-ventus, p ípadn samostatn . Použití látek s regula ním ú inkem (Hergit, Hergit + Zn) v kombinaci s vhodn zvoleným fungicidem v našich pokusech po prvním roce ešení prokazateln zvýšilo výnos. P i plánování pokus pro 2. rok ešení p edpokládáme snížení po tu variant. Budou vybrány a upraveny nejvýhodn jší osv d ené kombinace, s cílem dosáhnout vyšší efektivnost produkce, ov it vybrané postupy. V druhém roce ešení bude rozší en po et lokalit, vybrané postupy budou ov ovány v rámci další ekologické farmy hospoda ící v p íhodn jších p írodních podmínkách (vyšší nadmo ská výška, chladn jší oblast). Spolupráce je dohodnuta i s konven ní farmou, kde budou zkoušeny postupy integrované p stitelské technologie. Pozemky konven ní farmy se nacházejí vzdušnou arou 2-3 km od ekologické farmy v Budyni nad Oh í. Pro místa s vysokým tlakem škodlivých initel (Budyn ) bude hledán scéná možných postup (rané výsevy, podzimní výsev ozimého máku) s cílem vyhnout se i asov limitovat nejsiln jší tlaky šk dc , kte í se významn podílejí na následných škodách a ztrát na výnosu zp sobených chorobami rostlin. Pozornost bude v nována výb ru a na asování použití p ípravk

s biofungicidním

ú inkem v porostech ekologického máku s cílem omezit výskyt houbových chorob v dob dozrávání. Vzhledem k velkému rozsahu prací si ešitelé dovolují pod kovat a vyjád it svou vd nost všem spolupracovník m, zam stnanc m i student m ešitelských organizací, kte í svou prací v pr b hu 1. roku ešení p isp li.

6

6. P ílohy 6.1.

P íloha I. AKTIVITY SCHVÁLENÉ Název (cíl)aktivity

A501

A502

A503

A504

A505

A506

A507 A508 A509 A510

Založení a vedení množitelských porost jarního máku pomocí r zných p stitelských technologií s cílem porovnání kvality osiva z t chto porost na konven ních p stitelských plochách Realizace r zných zp sob ošet ení osiva proti patogen m semen a vzcházejících rostlin jarního máku s následným hodnocením vlivu zp sobu mo ení na zdravotní stav rostlin, produktivitu porostu a semená skou jakost sklizených semen Založení a vedení pokus s osivem máku ošet eného biofungicidy na plochách konven ních i certifikovaných pro EZ Založení a vedení pokusu s vybranými parametry množitelského porostu s r zným ošet ením chemickými i biologickými p ípravky (herbicidy, insekticidy, fungicidy) b hem vegetace Založení a vedení pokusu s biologickými p ípravky b hem vegetace v pokusném porostu. Mechanická regulace plevel . Založení a vedení pokusu s aplikací biofungicid b hem vegetace v pokusném porostu na pokusné ploše certifikované v EZ Výb r mykotoxin , jejichž výskyt je pro sledovanou komoditu kritický. Validace a optimalizace LC-MS/MS metody pro stanovení vybraných mykotoxin . Sledování výskytu šk dc v porostech založených r znými p stitelskými technologiemi. Sledování výskytu chorob v porostech založených r znými p stitelskými technologiemi. Sledování obsahu morfinu v makovin s cílem zjistit vliv p stitelské technologie na kvalitu suroviny pro farmaceutický pr mysl.

Prost edky ov ení (díl ích výsledk ) Seminá e u p íležitosti polních dn , publikace v odborném tisku, vystoupení na seminá ích a konferencích, dizerta ní práce Pokusné záznamy, záznamy o kontrole pov eným pracovníkem poskytovatele finan ních prost edk , polní den na pokusné stanici, seminá u p íležitosti polního dne, publikace v odborném tisku, vystoupení na seminá ích a konferencích, diplomová práce Pokusné záznamy, záznamy o kontrole pov eným pracovníkem poskytovatele finan ních prost edk , polní den na pokusné stanici, seminá u p íležitosti polního dne, publikace v odborném tisku, vystoupení na seminá ích a konferencích, dizerta ní práce Pokusné záznamy, záznamy o kontrole pov eným pracovníkem poskytovatele finan ních prost edk , polní den na pokusné stanici, seminá u p íležitosti polního dne, publikace v odborném tisku, vystoupení na seminá ích a konferencích, dizerta ní práce Pokusné záznamy, záznamy o kontrole pov eným pracovníkem poskytovatele finan ních prost edk , polní den na pokusné stanici, seminá u p íležitosti polního dne, publikace v odborném tisku, vystoupení na seminá ích a konferencích, dizerta ní práce Pokusné záznamy, záznamy o kontrole pov eným pracovníkem poskytovatele finan ních prost edk , polní den na pokusné stanici, seminá u p íležitosti polního dne, publikace v odborném tisku, vystoupení na seminá ích a konferencích, dizerta ní práce Laboratorní záznamy a protokoly

Polní záznamy, výro ní zpráva Polní záznamy, výro ní zpráva

Laboratorní záznamy a protokoly

6.2. 6.2.1. 6.2.1.1.

P íloha II. Charakteristiky pokusných stanoviš ZU - Charakteristiky lokalit Pokusná stanice v Uh ín vsi

Rajonizace: Pozemky v okolí stanice jsou azeny do epa ského výrobního typu a epa sko – pšeni ného subtypu. Pr m rná nadmo ská výška je 295 metr . Pedologie a geologie Území pat í do oblasti starých zvrásn ných sediment

eského masivu. Na sprašových

p dotvorných substrátech se vyvíjejí hn dozemní p dní typy s dobrým obsahem živin, které se pro vegetaci uvol ují v p ístupných formách. Komplexní pr zkum p d za adil naše plochy, z hlediska geneticko-agronomické charakteristiky, k p dním typ m hn dozemí. Jedná se o p dy s hlubokou ornicí (do 32 cm) a s humusovým horizontem do hloubky 70 cm. Ornice je mírn až st edn humózní (1,74 – 2,12 %), s neutrální reakcí v celém svém profilu. Sorp ní komplex je nasycený. Podle klasifika ní stupnice Kopeckého pat í tyto p dy do skupiny jílovitých hlín. Naše p dy poskytují ur itou výnosovou jistotu, a to zejména v sušších letech. Vyžadují však dodržování základních agrotechnických opat ení, nebo

p i intenzivních srážkách a

následných p ísušcích mají sklon ke kornat ní. Produk ní schopnost p d dosahuje 84 bod . Klima Pr m rná denní teplota vzduchu je 8,3 °C, pr m rná teplota ve vegeta ním období iní 14,6 °C. Nejteplejším m sícem je ervenec s pr m rnou teplotou vzduchu 18,2 °C. Zimy jsou relativn dlouhé se siln jšími mrazy, které se ojedin le objevují jako pozdní jarní mrazy, ješt koncem dubna a také mohou p ed asn nastupovat již v íjnu. Pr m rné ro ní srážky dosahují 575 mm, z toho v období duben až zá í 380 mm. Nejbohatší srážky jsou v m síci ervnu a ervenci, nejchudší v únoru. Pokusné místo podle Langova deš ového faktoru pat í do semihumidní oblasti. Sušší ráz podnebí je umín n p evládajícími západními a severozápadními v try, které snižují výpar. Hladina spodní vody se nachází v hloubce 1 metr a má trvalý charakter. P íznivý vodní režim je podmín n vyvinutými iluviálními horizonty s pom rn dobrou vododržností, která má vliv na stabilní obsah vláhy využitelné rostlinami.

8

P íloha: Tab. 1. Meteorologické údaje na PS Uh ín ves vegetace: I. – VIII. 09 M síc

Leden Únor B ezen Duben Kv ten

Pr m rná m sí ní teplota °C

-3,18

0,32

4,81

13,59

14,74

16,12

19,50

20,00

Dlouhodobý normál

°C

-2,1

-0,8

3,4

8,2

13,4

16,3

18,2

17,5

Rozdíl

2009 - normál -1,08

1,12

1,41

5,39

1,34

-0,18

1,30

2,50

Úhrn m sí ních srážek

mm

16,0

28,1

45,8

15,6

95,3

72,2

121,9

31,8

Dlouhodobý úhrn

mm

28

27

31

46

65

74

74

72

Rozdíl

2009 - úhrn

14,80

-30,40

30,30

-1,80

47,90

-40,20

-12,00 1,10

erven

ervenec Srpen

P íloha: Graf 1. Odchylky od pr m ru. Uh ín ves 2009

6.2.1.2.

Pokusné stanovišt

ervený Újezd

P esné polní maloparcelkové pokusy byly založeny na Výzkumné stanici Agronomické fakulty

ZU v Praze v erveném Újezd . Stanice se nalézá na rozhraní okres Kladno a

Praha-západ, cca 25 km od Prahy. Zem pisné údaje: 50°04’ zem pisné ší ky a 14°10’ zem pisné délky. P dní charakteristika Rovinatý charakter terénu s m lkými mikrodepresemi podmi uje dobrý zásak srážkových vod a tím i uplatn ní illimeriza ního procesu. Jeho vlivem se na území obvodu vytvo ily p dy hn dozemního typu, u kterých dochází k vyluhování svrchních p dních horizont a posunu koloidních ástic do spodiny.

9

P dotvorným substrátem (80 - 120 cm) je spraš a sprašový pokryv s velmi dobrou vododržností, dobrou vnit ní drenáží. Na opukách v d sledku v tší št rkovitosti a tím rychlého zásaku se projevuje vyšší vysýchavost v p dním profilu. Zájmové území je tvo eno opukami k ídového stá í, p ekryto sprašemi a sprašovitými pokryvy pleistocenními. Opuky jsou vápnité se št rkovitým rozpadem. Spraše a nevápnité sprašové pokryvy jsou p evažujícím p dním substrátem tvo ícím hn dozem, mén hn dozem luvickou, ernozem hn dozemní (p i slabší illimerizaci) pop . ernozem luvickou (p i siln jší illimerizaci) a hn dozem pseudoglejové. Ornice je šedohn dá, hlinitá, s drobtovitou strukturou. Její hloubka je od 28 do 35 cm a má st ední až silné proko en ní a biologickou innost. Podorni ní horizont (50 - 70 cm) je hn dý až rezavý, hlinitý s p ím sí opuky. Proko en ní a biologická aktivita je st ední. Na pokusných plochách p evažuje BPEJ 4.10.00. Po stránce zrnitostního složení se jedná o p dy st edn t žké. Objemová hmotnost iní p ibližn 1,4 t/m3, 7% skeletu. P da má st ední až vysokou sorp ní kapacitu, sorp ní komplex je pln nasycen. P dní reakce je neutrální, obsah humusu st ední. Obsah P a K je st ední až dobrý. Pr m rné obsahy Nmin v p edja í iní 15,7-29,1 ppm. Hydrologické a geomorfologické pom ry Daná lokalita se nachází v povodí dolní Vltavy. Hydrologická sí je tvo ena pouze potokem Ryma ským, který pramení západn od obce. Protéká od východu a tvo í nivu. Voda není odvád na žádným jiným vodním tokem. Potok má velmi malý spád a minimální pr tok. Pouze poblíž lokality kláštera Hájek je um lá bezodtoková vodní nádrž. Nejbližší rybník je vzdálen cca 6 km. Území je rovinaté s minimálním odtokem vody. Substráty mají dobrou vododržnost, dobrou vnit ní drenáž. Rovinný terén umož uje velmi dobré vsakování srážkových vod. Pov trnostní podmínky Klimaticky pokusné stanovišt spadá do oblasti mírn teplé, klimatického okrsku mírn suchého, p evážn s mírnou zimou. Pr m rná ro ní teplota vzduchu iní 6,9 °C (za roky 1901-1950 po zohledn ní interpolace stanice Lány a Karlov - 7,7 °C). Pr m rný ro ní úhrn srážek iní 549 mm (za roky 1901-1950 iní 493 mm). Pr m rná teplota ve vegeta ním období (1.4. - 30.9.) je 12,9 °C (resp. 13,8 °C), pr m rný vegeta ní úhrn srážek iní 361 mm (resp. 333 mm). Pr m rná teplota ve vegeta ním klidu (1.12. - 28.2.) iní -2,2 °C a úhrn srážek za toto období 53,0 mm. Slune ní svit v období 1926-1950 (Praha-Karlov) je 1902

10

hodin. Délka vegeta ního období iní 150-160 dní. První mrazivý den se dostavuje v pr m ru 11. íjna. Na ja e se vyskytují mrazíky ojedin le koncem dubna. Údaje o teplotách a srážkách uvádí tabulka 2. P íloha: Tab. 2. Meteorologické údaje na PS ervený Újezd vegetace 08-09 M síc

IX 08X 08 XI 08XII 08I 09 II 09 III 09IV 09 V 09 VI 09VII 09 VIII 09IX 09

1. – 10.

11. – 20.

21. – 31. M síc celkem

ºC

18,36 10,15 7,49 1,59 -7,7 0,16 3,87 12,12 12,8813,37 18,93 19,61 16,23

mm

5,6

ºC

9,78 10,46 4,29 1,85 -4,48-3,55 3,98 11,97 12,5015,75 18,39 19,79 15,57

mm

5,6

ºC

3,4

6,1

2,4

9,6 10,2

25

3,9 3,7 18,2

0

3,8

5

20,9

2,9 9,2 15,4 16,6 27,4 19,6 52,5

40,4

6,6

9,2

3,1

10,07 5,96 0,18 -1,3 -0,66 0,14 3,63 12,42 14,9916,25 19,05 18,55 14,69 8,1 28,4 6,4

mm

4,5

9,0 16,3 7,7

8,4 64,5 39,5

8,4

2,2

7,1

ºC

12,74 8,76 3,99 0,64 -4,16-0,85 3,82 12,17 13,7915,12 18,80 19,29 15,49

mm

19,3 41,4 22,7 31,9 15,8 29,2 41,3 25,0 95,7 64,1 81,8

Po et deš ových dn 1-5 mm

49,2 19,4

5

2

4

5

7

9

9

2

4

9

3

5

3

Po et deš ových dn 5-10 mm 0

2

1

1

0

1

3

1

3

2

2

0

1

Po et deš ových dn > 10 mm 0

1

0

1

0

0

0

1

3*

1

3

1

0

Normál

ºC mm

13,1 7,7 42 35

2,5 29

-0,9 -2,1 -1,0 3,0 26 22 22 26

7,4 12,6 15,6 16,6 41 54 63 64

17,4 13,1 69 42

* 22. kv tna – kroupy 6.2.1.3. Pokusné stanovišt : Ekologická farma Karel Tachecí, Budyn nad Oh í Statek hospoda í na cca 80 ha v Dolnooharské tabuli v nadmo ské výšce 165 m, ve srážkovém stínu Krušných hor. K statku náleží široká kvalita p d od lehkých pís itých po t žké jílovité p dy. V tšinu vým ry tvo í orná p da. Cca 6 ha tvo í kv tnaté lužní louky, zdroj sena a píce pro chov krav BTPM. Vyrovnanou bilanci živin zajiš uje pravidelné p ihnojování polí zkompostovaným kravským hnojem. Na orné p d se p stují ozimé a jarní obiloviny a jeteloviny pro skot. Jako zelené hnojení slouží svazenka a ho ice bílá. Na zlomku vým ry se p stuje mák, náro ný na ru ní práci. Od jara do podzimu se p stuje r znorodá polní zelenina (www.tacheci.cz, Tachecí 2008). Budyn n/O pat í do mikroregionu Pod ipsko. Geomorfologické pom ry Pod ipsko je sou ástí geomorfologické oblasti

ipská tabule, která sousedí

s Hazmburskou tabulí (d licí árou je eka Oh e) a Terezínskou kotlinou. Všechny t i uvedené oblasti tvo í pak podskupinu nazývanou Dolnooharská tabule. Dolnooharská tabule je sou ástí St edo eské tabule, která je sou ástí

eské tabule a ta zasahuje od Prahy až do Krkonoš.

11

Západn sousedí Dolnooharská tabule s dalším geologicko-morfologickým celkem

eským

St edoho ím, které je naopak hornaté. Nejvyšší horou Dolnooharské tabule je hora íp (456 m n.m). P íloha: Tab. 3. Charakteristika mikroregionu Pod ipsko Klimatická oblast Pr m rné ro ní teploty Ro ní úhrn srážek Sklonitost Expozice P da Typy p d

teplá, mírn suchá 8 – 9 °C 500 - 600 mm úplná rovina bez projev vodní eroze, mírný svah rovina, všesm rná st edn hluboká až hluboká ernozem , ernozem s ástí nivních p d, hn dozem , rendziny, nivní p dy glejové

Klimatické pom ry Zájmové území pat í do teplé až mírn suché oblasti, která je charakterizována více jak 50 ti letními dny (maximální denní teplota = 25 °C). Léto je dlouhé, suché, teplé, s velmi krátkým p echodným obdobím. Jaro a podzim jsou teplé až mírn teplé. Zima je krátká, mírn teplá, suchá až velmi suchá, s velmi krátkým trváním sn hové pokrývky. P íloha: Graf 2: M sí ní úhrny srážek

P íloha: Graf 2: M sí ní teplota vzduchu

Pr m rná ro ní teplota je 8,5 °C. Nejvyšší pr m rná teplota je v ervenci (14,8 °C) a nejnižší je v lednu (-2,-3°C). Pr m rný ro ní úhrn srážek iní 555 mm. Nejvíce jich spadne ve vegeta ním období (340 mm) ( HMÚ Doksany).

12

Zatímco leden a únor 2008 byl teplotn výrazn nadpr m rný, leden 2009 byl teplotn podpr m rný (-3,2 °C, o 1,1 °C nižší než dl.pr m r), únor byl již teplotn nadpr m rný (1,2 °C, o 1,4 °C vyšší než dl.pr m r). M sí ní úhrn srážek za leden 2009 byl jen 13 mm (normál 20 mm), za únor 15 mm (normál 19 mm) (viz. graf . 2 a 3), (www.podripsko.cz). Hydrologické pom ry Hlavním tokem v ešeném území je eka Oh e (asi 1 km od centra m sta) a Malá Oh e (protéká okrajovými ástmi m sta). Dále se zde ješt nachází 4 vodní plochy. V tší rybník (2 ha) je vybudován v míst staré t n a jeho zdrojem je voda z Mlýnského potoka , tak jako u rybníku “K epelka”. Rybníky “Nádržka” a “U Matky boží” (2,3 ha) jsou napájeny vodou ze Mšenského potoka. Ostatní vodní plochy mají podobu malých návesních rybní k hasi ských nádrží. Sou ástí hydrografické sít

i

jsou odvod ovací p íkopy, sloužící

pro odvád ní jarních a p ívalových vod (M Ú Budyn n/O). Pedologické pom ry Okres Litom ice leží v eském St edoho í (spolu s dalšími šesti okresy), jehož povrch je výsledkem tektonických pohyb a vulkanizmu v t etihorách, v poslední dob negativn ovliv ován

lov kem (t žební aktivity). P evažují zde

edi ové horniny, zbytek tvo í

trachytické a v malé mí e andezitické horniny (Šolcová, 2000). Pat í do epa ské a obilná ské výrobní oblasti s rovinatým, mírn zvln ným až svažitým terénem. Nadmo ská výška se pohybuje v rozmezí 250 – 600 m. Jsou zde zastoupeny ernozem , hn dozem , hn dé p dy kyselé, hn dé p dy eutrofní, hn dé p dy s podzoly na terasovitých uloženinách, arenosoly s hn dými p dami a podzoly, nivní p dy, rendziny a pelosoly. Zrnitostní složení p d: hlinitopís ité, pís ité, hlinité, jílovité až jíly. Stupe zorn ní je v tší než 80%.

6.2.1.4.

Charakteristika lokality Opava v roce 2009

Hon . 45, na kterém byly vysety pokusné parcely, se nachází v katastru Opavy – Kylešovic. V jeho t sné blízkosti meandruje eka Moravice. Pozemek leží v nadmo ské výšce 295 m, svahovitost pozemnku je 0 %. Pat í do teplé oblasti s pr m rnou ro ní teplotou 8,23°C, výrobního typu epa ského. Dlouhodobý normál ro ního úhrnu srážek zde iní 640 mm. P da je hlinitá, podíl jednotlivých frakcí: jílovité 26 %, hlinité 69 %, pís ité 5 %. Podíl humusu iní 2,1 %, pH 5,98 s hloubkou ornice 30 cm. P dní analýza byla provedena v dubnu

13

2009 s t mito výsledky: Ca 0,341 %, P 167 mg, K 99 mg, Mg 243 mg. Zastoupení obilnin v osevním sledu je 50 %. P íloha: Tab. 4. Lokalita Opava v roce 2009: meteorologická data M síc

Leden Únor B ezen Duben Kv ten erven ervenec Srpen Zá í íjen Listopad Prosinec*

Dekáda I. II. III. I. II. III. I. II. III. I. II. III. I. II. III. I. II. III. I. II. III. I. II. III. I. II. III. I. II. III. I. II. III.

Pr m r t (°C) -5,60 -1,43 0,59 1,52 -2,61 0,41 4,61 2,35 4,18 10,96 10,80 12,34 12,52 12,96 14,05 13,51 15,65 16,89 19,07 19,27 19,25 19,16 18,54 17,70 15,25 14,63 13,59 12,43 4,72 6,81 3,80 8,41 8,65

srážek (mm) 1,9 0,8 16,5 13,7 6,8 5,4 28,6 22,1 22,3 0 2,8 7,4 2,4 27,3 54,8 26 23,7 74,4 25,2 40,3 39,7 3,5 15,5 22,1 7,3 1,4 6,1 12,4 38,8 7,4 17,9 11,5 0,2

M sí ní pr m r t / normál

srážek / normál

-2,06 / -1,9

19,2 / 19,1

-0,27 / -0,5

25,9 / 22,4

3,73/3,1

73,00/29,4

11,37/8,0

10,2/43,6

13,20/13,2

84,5/73,8

15,35/16,3

124,1/86,3

19,20/17,9

105,2/90,1

18,44/17,4

41,1/71,2

14,49/13,4

14,8/54,6

7,95/8,7

58,6/37,2

6,95/3,6

29,6/39,6

*V dob psaní výro ní zprávy nebyly údaje k dispozici.

14

6.3.

P íloha II. P ehled pokusných variant

P íloha:Tab. 5. Uh ín ves, ervený Újezd, Opava 2009. Integrovaná p stitelská technologie. Var.

Osivo choroby

Osivo šk dci

Krytonosec ko enový

1 2 3 4 5 6

E-ventus ne ne E-ventus E-ventus ne

ne Cruiser Cruiser Chinook Chinook Chinook

Nurelle Cyperkill Cyperkill ne ne ne

Caramba Caramba Caramba Caramba ne Prosaro

Biscaya Mospilan Biscaya Agua Vitrin Biscaya

7

ne

Cruiser

ne

ne

vodní sklo Pila

8

Supresivit

ne

Biscaya

ne

Azadirachtin + Greemax

Prosaro

9

Supresivit

ne

Talstar

Supresivit

Biscaya

Prosaro + Hergit + Zn

10 11 12 13 14 15 16 17 18

Polyversum ne Polyversum ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne Cruiser ne Cruiser ne ne

Biscaya Talstar Talstar Talstar Talstar Talstar Cyperkill Biscaya ne

20 cm

7 - 10 dní po 1. aplikaci

Poup

ne Polyversum ne Prosaro Polyversum Supresivit Caramba Atonik Caramba Atonik ne ne

Prosaro Prosaro Prosaro Aqua Vitrin Prosaro+Hergit

olej Biscaya Biscaya Elitic Pyretrum Biscaya Cyperkill Elitic ne

vodní sklo Pila

Polyversum ne Prosaro Polyversum Prosaro Prosaro ne

P íloha: Tab. 6. Uh ín ves, Opava 2009. Integrovaná p stitelská technologie. Var.

Osivo choroby

Osivo šk dci

Krytonosec ko enový

20

ne

Cruiser

Cyperkill

21

ne

ne

Cyperkill

22

ne

Cruiser

Cyperkill

Caramba

23

ne

Cruiser

Cyperkill

Caramba

24

ne

Cruiser

Cyperkill

Caramba

25

Chinook

Biscaya

Prosaro

26

ne

Cruiser

Biscaya

Caramba

27

ne

Cruiser

Biscaya

Caramba

28

ne

ne

Caramba

29

ne

ne

Mospilan Mospilan + Cyperkill

20 cm

Caramba

Poup Cyperkill + Atonik Cyperkill Cyperkill N- fenol mix

Caramba

Nfenol mix Biscay a Hergit Hergit + Zn

olej Polyversum

7 - 10 dní po 1. aplikaci

Prosaro Prosaro Prosaro vodní sklo + ToSi

vodní sklo + ToSi

Elitic ne

Prosaro

Cyperkill

Prosaro

Cyperkill

Prosaro

Mospilan Mospilan +Cyperkill

Prosaro Prosaro + Spartan

15

P íloha: Tab. 6. Budyn nad Oh í 2009. Ekologická p stitelská technologie. Osivo Var. choroby 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Osivo choroby

Eventus Eventus Eventus Eventus Eventus Eventus Eventus Eventus Supresivit Eventus Polyversum ne ne Eventus Eventus 1

Krytonosec ko enový

2-4 pravé listy

20 cm

Poup

Azadirachtin1 Azadirachtin1 Azadirachtin1 Azadirachtin1 Azadirachtin1 Azadirachtin1 Azadirachtin1 Azadirachtin1 Azadirachtin1 ne

Pyretrum Pyretrum Pyretrum Pyretrum Pyretrum Pyretrum Pyretrum Pyretrum Pyretrum ne Pyretrum Pyretrum

Polyversum Polyversum Polyversum Polyversum Polyversum Polyversum Polyversum Polyversum Polyversum ne Supresivit ne

Polyversum Vodní sklo Polyversum Polyversum Pyretrum Polyversum Pyretrum Polyversum Polyversum Olej Polyversum Polyversum Polyversum ne ne Supresivit

7 dní 2x po 1.a 2. aplikaci Pyretrum Pyretrum Pyretrum Pyretrum Pyretrum Pyretrum Pyretrum Pyretrum Pyretrum ne Pyretrum Pyretrum

Odkv t

Pyretrum Polyversum Olej

ne

granulovaný azadirachtin vysetý sou asn s osivem

P edplodinou 2007 byla ozimá pšenice, po které následoval oves setý (2008) s podsevem jetele plazivého, jehož porost však byl siln poznamenán suchem v pr b hu vegetace. P íprava 7. 4. 2009 (smyk, brány) p ed setím máku (9. 4.). Okolní plocha byla oseta je menem jarním (1. 4. 2009).

6.3.1. Pokusná agrotechnika P íloha: Tab. 7. Agrotechnika integrované p stitelské technologie P edplodina:

Uh ín ves hrách + bob, zelené hnojení

Podmítka

ervený Újezd pšenice ozimá 18. 9. 2008, talí ový podmíta

Orba:

19. 11. 2008

27. 10. 2008, pluh s p chem

P íprava p dy:

1. 4. – 4. 4. 2009

1. 4. 2009, smyk + brány, 1 p ejezd

5. 4. 2009, 1,8 kg osiva/ha Orfeus

3. 4. 2009 setí. 1,8 kg osiva/ha, mák + hnojení, 40 kg N / ha Orfeus

6. 4. 2009 Merlin 750 WG 8. 5. 2009 Lontrel

4. 4. 2009 Callisto 480 SC – 0,25 l / ha 5. 5. 2009 Targa Super 5 EC – 1,5 l / ha

Výsev1: Odr da: Herbicid:

Hnojení: Sklize :

14. 5. 2009, Entec 26, 40 kg N / ha 30 kg N / ha 18. 8. 2009

Opava je men jarní srpen, talí ový podmíta konec 10/2008, st ední s urovnáním 28.3.2009, smyk, následn kompaktor 8.4.2009, 1,3 kg osiva/ha Orfeus 10.4.2009 Merlin 80 g/ha 15.5.2009 Callisto 0,2 l/ha + Starane 0,3 l/ha 5.6.2009 Trophy 2 l/ha

11. 5. 2009, 30 kg N / ha

5.6.2009 LAV 60 kg N/ha

19. – 20. 8. 2009

19.8.2009

16

P íloha: Tab. 8. Uh ín ves chmelnice 2009. Ekologická p stitelská technologie. Var. Odr da 1 2 3 4 5

Osivo choroby

Orfeus Eventus Orfeus Eventus Orfeus Eventus Orfeus Orfeus Okraj

Osivo choroby Supresivit Polyversum

P edplodina

brambory

Orba P íprava p dy Výsev Ochrana Ple kování

28. 11. 2008 2. 4., 15. 4. 2009 16. 4. 2009 (2 kg osiva / ha) 15.5. Spruzit (3 l/ha) 14. 5.

6.3.2. Plánky pokus PS Uh ín ves – integrovaná p stitelská technologie, randomizace pokusu C 30 36 38 31 37 32 24 33 35 25 34 26 21 27 29 22 28 23 39 46 50 47 51 42 48 43 49 40 44 41 45 B 47 43 46 42 51 41 50 40 49 45 48 44 39 32 26 31 25 30 24 38 23 37 22 36 21 35 29 34 28 33 27 A 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51

Pokusná stanice ervený Újezd – integrovaná p stitelská technologie 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 1 2 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 1 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18

Oseva PRO VaV, Opava Kylešovice – int. p stitelská technologie, randomizace pokusu 0 13 18 15 3 14 12 2 16 1 17 7 10 6 11 9 5 8 4 23 0 11 4 10 13 3 9 5 12 8 2 16 18 1 6 14 7 17 15 27 0 7 12 1 11 15 2 10 13 3 6 18 16 4 9 17 8 5 14 28 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19

19 22 26 20

21 25 19 21

28 21 25 22

25 19 27 23

22 23 20 24

27 26 22 25

21 20 24 26

26 28 21 27

20 24 23 28

30 29 30 29

29 30 29 30

Budyn nad Oh í 2009: randomizace pokusu D C B A

01D 7D 10D 5D 8D 2D

4D 9D

6D 3D 1D

02D

01C 3C 9C

4C 7C 10C 8C 1C

5C 2C 6C

02C

01B 5B 8B

6B 1B 9B

2B 10B 3B 7B 4B

02B

01A 1A 2A

3A 4A 5A

6A 7A

8A 9A 10A 02A

17

0 0 0 0

6.4.

P íloha III. VŠCHT

Aktivita A507 Cíl: vyvinout, optimalizovat a validovat multireziduální metodu kapalinové chromatografie ve spojení s hmotnostn -spektrometrickou detekcí (LC-MS) pro stanovení mykotoxin v semeni máku.

6.4.1.

Materiál a metody

6.4.1.1.

P íprava vzork

P i vývoji metody byla semena máku p ed vlastní extrakcí: i) nepomleta (varianta 1) a ii) homogenizována mlýnkem ur eným na mletí máku (varianta 2). Izolace analyt z matrice semen máku byla provedena sedmi r znými postupy: 1.

12,5 g vzorku bylo extrahováno 50 ml sm sí acetonitril:voda (84:16, v/v ) na t epa ce p i 220 ot/min. po dobu 60 min. Následovala filtrace surového extraktu p es skládaný filtr do odm rné ba ky a dopln ní extraktu na objem 50 ml. Alikvotní podíl surového extraktu 4 ml byl odpa en na rota ní vakuové odparce (RVO) do sucha. Odparek byl rozpušt n v 1 ml sm si metanol : voda (50:50, v/v). 1 ml finálního vzorku ve vialce p ipraveného tímto zp sobem obsahoval 1 g p vodní matrice.

2.

12,5 g vzorku bylo extrahováno 50 ml sm sí acetonitril:voda (84:16, v/v ) na t epa ce p i 220 ot./min. po dobu 60 min. Následovala filtrace surového extraktu p es skládaný filtr do odm rné ba ky a dopln ní extraktu na objem 50 ml. 1 ml finálního vzorku p ipravený tímto zp sobem obsahoval 0,25 g matrice.

3.

12,5 g vzorku bylo extrahováno 50 ml sm sí acetonitril:voda (84:16, v/v ) na t epa ce p i 220 ot./min. po dobu 60 min. Poté byla provedena filtrace surového extraktu p es skládaný filtr do odm rné ba ky a dopln ní extraktu na objem 50 ml. Alikvotní podíl 10 ml extraktu byl t epán s 5 ml hexanu v kyvet po dobu 1 minuty. Následovalo odd lení organických fází na centrifuze po dobu 5 minut p i 10 000 ot./min. a odebrání alikvotního podílu 1 ml organické fázeacetonitril:voda do vialky. 1 ml finálního vzorku p ipravený tímto zp sobem obsahoval 0,25 g p vodní matrice.

4.

12,5 g vzorku bylo extrahováno 50 ml sm sí acetonitril:voda (84:16, v/v ) a 16 ml hexanu na t epa ce p i 220 ot./min. po dobu 30 min. Následovalo odd lení organických fází na centrifuze. Následn byl odebrán alikvotní podíl 1 ml spodní organické fáze-acetonitril:voda do vialky. 1 ml finálního vzorku p ipravený tímto zp sobem obsahoval 0,25 g p vodní matrice.

5.

12,5 g vzorku bylo extrahováno 50 ml sm sí acetonitril : voda (84:16, v/v ) a 16 ml hexanu na t epa ce p i 220 ot./min. po dobu 30 min. Následovalo odd lení organických fází na centrifuze. Následn byl odebrán alikvotní podíl 4 ml spodní organické fáze- acetonitril:voda a odpa en na RVO do sucha. Odparek byl rozpušt n v 1 ml sm si metanol:voda (50:50, v/v). 1 ml finálního vzorku p ipravený tímto zp sobem obsahoval 1 g p vodní matrice.

18

6.

4 g vzorku byly extrahovány v kyvet sm sí 7,5 ml vody a 10 ml acetonitrilu po dobu 3 minut. Následn byl p idán 1 g chloridu sodného a 4 g bezvodého síranu ho e natého. Tato sm s byla op t t epána 3 min a poté centrifugována po dobu 10 min p i 10 000 ot./min., díky emuž došlo k odd lení jednotlivých fází. K alikvotnímu podílu 0,5 ml organické fáze – acetonitrilu byl ve vialce p idán 0,5 ml vody. 1 ml finálního vzorku p ipravený tímto zp sobem obsahoval 0,2 g p vodní matrice.

7.

4 g vzorku byly extrahovány v kyvet 20 ml hexanu po dobu 1 minuty, následn bylo p idáno 7,5 ml vody a 10 ml acetonitrilu a op t t epáno po dobu 3 minut. Tato sm s byla centrifugována po dobu 5 minut p i 10 000 ot./min. 10 ml spodní (polární) fáze bylo odebráno do nové kyvety a p idán 1 g chloridu sodného a 4 g bezvodého síranu ho e natého. Tato sm s byla t epána 3 min a poté centrifugována po dobu 10 min p i 10 000 ot./min, díky emuž došlo k odd lení jednotlivých fází. K alikvotnímu podílu 0,5 ml acetonitrilové fáze byl ve vialce p idán 0,5 ml vody. 1 ml finálního vzorku p ipravený tímto zp sobem obsahoval 0,2 g p vodní matrice.

Na základ zhodnocení matri ních efekt (tedy dosažení co nejnižších limit detekce) p i analýze sm sných matri ních standard mykotoxin byl vybrán pro izolaci mykotoxin ze semen máku jako nejvhodn jší postup íslo 6 (viz výše), který vykazoval nejnižší supresi signálu p i hmotnostní detekci ze všech navržených extrak ních postup . . EXTRAKCE 4 g vzorku se extrahují sm sí 7,5 ml vody a 10 ml acetonitrilu t epáním 3 minuty

VYSOLENÍ P idání 1g NaCl a 4g MgSO4 t epání po dobu 3 minut

ODD LENÍ FÁZÍ Odd lení 10 min p i 10 000 ot./min.

ODB R EXTRAKTU Z organické fáze-acetonitril

UPLC-TOF MS Obr. 1 Schéma vybrané LC-MS metody pro mák

19

6.4.1.2.

Identifikace a kvantifikace

Identifikace a kvantifikace byla provedena pomocí ultra-vysokoú inné kapalinové chromatografie ve spojení s hmotnostním spektrometrem s analyzátorem s m ením doby letu (UHPLC-TOF MS). Sledované analyty byly detekovány na základ p esné hmoty dané látky a reten ního asu p íslušných certifikovaných standard . Ionizace byla provedena elektrosprejem (ESI) v pozitivním i negativním módu.

6.4.1.3.

Pracovní podmínky UPLC-TOF MS

Chromatografické podmínky: P ístroj: Waters Acquity UPLC, USA Kolona: HSS T3 (10 mm x 21 mm; 1,8 µm, Waters, USA) Teplota kolony: 40°C Teplota autosampleru: 10°C Pr tok: 0,3 ml/min Mobilní fáze: 5 mM mraven an amonný, methanol Objem nást iku: 5 µl P íloha VŠCHT: Tab. I Gradient mobilní fáze as (min.) 0 0-6 6 - 10 10 - 15 15 -18

složení mobilní fáze % 5 mM mraven an amonný % methanol 90 10 90 10 50 50 0 100 90 10

Podmínky hmotnostní spektrometrie: P ístroj: LCT Premier XE, Waters, USA, hmotnostní spektrometr s analyzátorem s m ením doby letu Typ zdroje: ESI Polarita: +/Desolvata ní plyn: N2, pr tok 740 l/h Plyn na kón : N2, pr tok 10 l/h Nap tí na kapilá e: 3500 V Nap tí na kón : 90 V Teplota zdroje: 120°C Vypa ovací teplota: 350°C Mód: W

20

P íloha VŠCHT: Tab. II Sledované mate ské ionty p i TOF MS detekci ESI+

molekulová hmotnost

sumární vzorec

[M+H]+

[M+NH4]+

HT-2 T-2 ZEA

424,2097 466,2202 318,1467

C22H32O8 C24H34O9 C18H22O5

425,2175 467,2281 319,1545

442,2435 484,2541 336,1811

ESI-

molekulová hmotnost

sumární vzorec

[M-H]-

[M+HCOO]-

258,0528 272,0685 292,0947 312,1209 458,1788 296,126 354,1315 338,1366 338,1366

C14H10O5 C15H12O5 C15H16O6 C15H20O7 C21H30O11 C15H20O6 C17H22O8 C17H22O7 C17H22O7

257,045 271,0607 291,0869 311,1131 457,171 295,1182 353,1237 337,1288 337,1288

303,0505 317,0662 337,0924 357,1186 503,1765 341,1237 399,1292 383,1343 383,1343

AOH AME ALT NIV D3G DON FUS-X 3-ADON 15-ADON

6.4.1.4.

Pracovní charakteristiky metody

Výsledkem validace metody pro jednotlivé extrak ní postupy byly následující pracovní charakteristiky metody: •

Výt žnost metody (recovery) – vyjad uje „pravdivost metody“, udává pom r množství (koncentrací) analytu získaného danou analytickou metodou (nII) k p ijaté referen ní hodnot (nI). R = nII/nI*100 [%]

•

Opakovatelnost metody - je charakterizována relativní sm rodatnou odchylkou (RSD) z opakované analýzy matri ních sm sných standard

o p íslušných

koncentracích. Orienta ní hodnoty pro shodnost, respektive opakovatelnost, ve stopové analýze dle Codex Alimentarius ( SN ISO 5725-6) jsou: c < 1 ng/ml – RSD

35 %

c v rozmezí 1-10 ng/ml – RSD < 35 % c > 10

100 ng/ml - RSD < 20 %

c > 100 ng/ml – RSD < 15 % •

Stanovení meze stanovitelnosti (LOQ, limit of quantification) jedná se o nejnižší koncentraci analytu, která m že být stanovena s definovaným stupn m p esnosti (nap : S/N ≥ 3 LOD) nebo jde o nejnižší bod kalibra ní závislosti.

21

•

Linearita metody vyjad uje rozmezí koncentrací, ve kterém se m ní definovatelným zp sobem odezva se zm nou koncentrace.

Validace metody pro matrici mák Metoda byla validována pomocí ady matri ních kalibra ních standard v rozsahu 2,5 – 1000 ng/ml. Linearita, která byla vyjád ena korela ním koeficientem R2, se u všech kalibra ních k ivek pohybovala v rozmezí 0,998-0,9999. Hodnoty byly pro v tšinu analyt lineární v rozmezí koncentrací 2,5 – 1000 ng/g matrice (Obr. 2-4). Mez kvantifikace (LOQ), výt žnost a opakovatelnost pro sledované analyty jsou uvedeny v Tab. . III a IV pro nemletá semena máku a v Tab. . V a VI pro mletá semena máku. Ke zjišt ní výt žnosti metody pro semena máku byly použity vzorky „blankových“ semen máku (semena máku s velmi nízkým, p ípadn

žádným p irozeným obsahem

mykotoxin ) s p ídavkem standardu na hladin 80 ng/g a 250 ng/g. Pr m rná výt žnost byla ur ena z p ti opakování. Výt žnosti analyt

v metod

pro nemletá semena máku byly

v tšinou vyšší než v metod pro mletá semena máku. Mletá semena máku ovšem vykazují lepší homogenitu, a proto bude v metod preferována tato varianta úpravy vzorku. Hodnoty relativních sm rodatných odchylek (RSD) v tšiny analyt na obou testovaných hladinách vyhovují legislativnímu doporu ení uvedenému v Codex Alimentarius. Alternariol 1200

1000

A

800

y = 0,9739x + 6,8057 2 R = 0,9994

600

400

200

0 0

200

400

600

800

1000

1200

c [ng/g]

Obr. 2 Kalibra ní k ivka pro alternariol, mletá varianta

22

Alternariolmonomethylether 2500 2000 y = 1,9744x + 26,655 R2 = 0,9992

A

1500 1000 500 0 0

200

400

600

800

1000

1200

c[ng/g]

Obr. 3 Kalibra ní k ivka pro alternariolmonomethylether, mletá varianta

Altenuen 3000

2500

A

2000

1500

y = 2,626x + 11,586 2

R = 0,9997 1000

500

0 0

200

400

600

800

1000

1200

c [ng/g]

Obr.4 Kalibra ní k ivka pro altenuen, mletá varianta

23

P íloha VŠCHT: Tab. III Parametry metody pro nemletá semena máku u vybraných mykotoxin na koncentra ní hladin 80 ng/g parametr LOQ (ng/ml)

AOH 2,5

AME 2,5

ALT 2,5

NIV 10

DON 5

D3G 5

Fus-X 5

ADONs 2,5

HT-2 10

T-2 2,5

ZEA 2,5

Výt žnost (%)* RSD (%), n = 5

122 12,2

136 10,7

155 3,5

47 14,0

106 7,9

25 12,7

121 7,4

151 4,4

88 9,8

131 2,8

102 1,1

P íloha VŠCHT: Tab. IV Parametry metody pro nemletá semena máku u vybraných mykotoxin na koncentra ní hladin 250 ng/g parametr

AOH

AME

ALT

NIV

DON

D3G

Fus-X

ADONs

HT-2

T-2

ZEA

LOQ (ng/ml) Výt žnost (%)* RSD (%), n = 5

2,5 110 10,3

2,5 114 10,6

2,5 151 5,7

10 65 2,3

5 108 7,2

5 25 6,9

5 121 3,9

2,5 142 5,8

10 84 12,8

2,5 125 6,9

2,5 99 7,1

P íloha VŠCHT: Tab. V Parametry metody pro mletá semena máku u vybraných mykotoxin na koncentra ní hladin 80 ng/g parametr

AOH

AME

ALT

NIV

DON

D3G

Fus-X

ADONs

HT-2

T-2

ZEA

LOQ (ng/ml) Výt žnost (%)* RSD (%), n = 5

2,5 90 13,6

2,5 69 15,0

2,5 99 1,8

10 76 7,3

10 112 5,1

10 25 29,0

10 82 9,8

2,5 125 5,1

25 91 12,4

2,5 77 3,0

2,5 72 7,8

P íloha VŠCHT: Tab. VI Parametry metody pro mletá semena máku u vybraných mykotoxin na koncentra ní hladin 250 ng/g parametr

AOH

AME

ALT

NIV

DON

D3G

Fus-X

ADONs

HT-2

T-2

ZEA

LOQ (ng/ml) Výt žnost (%)* RSD (%), n = 5

2,5 70 8,0

2,5 79 9,1

2,5 106 2,8

10 77 1,7

10 111 4,4

10 20 28,0

10 73 3,2

2,5 88 4,6

25 95 15,5

2,5 79 2,8

2,5 74 5,4

24

6.4.1.5. Nov

Sledované mykotoxiny v semenech máku vyvinutá a validovaná multireziduální analytická metoda pro stanovení

mykotoxin byla využita k analýze t í pilotních vzork máku a dále bude využívána pro stanovení mykotoxin v máku po celou dobu pr b hu projektu.

6.4.1.6.

Pilotní vzorky ur ené pro experimenty

1. Budyn - ekologický mák: jde o sm s všech vzork z ekologické plochy v Budyni nad Oh í, makovice byly vizuáln siln infikovány mikroskopickými vláknitými houbami rok sklizn 2009 2. Uh ín ves – sm s máku z integrované plochy, ve srovnání s Budyní nad Oh í byly použity chemické prost edky ochrany rostlin, v etn fungicid , mák byl mnohem istší rok sklizn 2009 3. Major - neošet ené osivo z neznámé konven ní plochy – rok sklizn 2008 Experimentální m ení provedená na pilotních vzorcích poskytnutých

eskou

zem d lskou univerzitou v Praze ( ZÚ Praha) ukázala, že ani jeden vzorek ze t í neobsahoval detekovatelná množství vybraných fusariových mykotoxin . Z vybraných alternáriových mykotoxin

byly detekovány v kvantifikovatelném množství pouze dva toxiny, a to

alternariol (AOH) a alternariolmethylether (AME). Altenuene (ALT) nebyl detekován v žádném vzorku. Nejvyšší hladiny obsahovala semena máku pocházející z lokality Budyn a to 91 µg/kg AOH a 104 µg/kg AME. Semena máku pocházející z Uh ín vsi obsahovala 35 µg/kg AOH a 30 µg/kg AME. Nejnižší nálezy vykazoval vzorek semen máku odr dy Major a to 10 µg/kg AOH.

7. Dosažené výsledky 7.1.

ZU v Praze

Na pokusné stanici v Uh ín vsi se projevil vláhov i teplotn nadnormální b ezen, kdy byla p da dostate n proh átá a sou asn byl dostatek vláhy, nicmén prom nlivé po así se zna nými srážkami a st ídáním teplot bránilo p íprav p dy a založení porostu

7.1.1. Vzcházení Souvisí s aktivitami: A501, A502 ( porosty založené z ošet ených semen), A503 , Maloparcelkový pokus byl založen 5. dubna. Duben roku byl extrémn

suchý a

sou asn teplý. První srážky po zasetí v Uh ín vsi dne 7. 4. inily pouze 0,3 mm a nemohly posta it pro rovnom rné vzejití zasetých semen. Další, již vydatn jší srážky, p išly až po deseti dnech 17. 4. (10.2 mm), poté 22. 4. (2 mm) a 23. 4. (1,3 mm). N co málo pršelo i 29. a 30. 4. (1,2 a 0,6 mm). Celkem napršelo za duben pouhých 15,6 mm. Pr m rná teplota inila 13,59 °C. Tento pr b h po así ovlivnil i p sobeni herbicidu Merlin, jehož ú inek se projevuje zejména po srážkách 15 mm a více. Toto se posléze negativn projevilo na zvýšeném výskytu plevel . Srážkov bohatý a teplý kv ten umožnil opožd né, ale rovnom rné vzejití máku. Na pokusných parcelách v Uh ín vsi a

erveném Újezd nebyl zaznamenán škodlivý

výskyt krytonosce ko enového. Teplý kv ten a ervenec se projevily mírným zvýšením výskytu chorob, které však celkov neznamenaly velké ohrožení pro budoucí úrodu. Sklize prob hla 18. srpna. Graf 1: Ú inek ošet ení osiv. ervený Újezd. Uh ín ves.

Aktivita A501, A502, A503 Vzcházení porostu bylo na stanicích hodnoceno 28. 4. – 30. 4. 2009 Z grafu 1 je z ejmý vliv ošet ení osiva na po et rostlin, i když se na jednotlivých lokalitách podstatn liší. Pro 26

integrované p stování se v Uh ín vsi co do po tu rostlin osv d ila nejlépe varianta elektromagnetického ošet ení osiva v kombinaci s ošet ením p ípravkem Chinook, ošet ení p ípravkem Cruiser bylo druhé nejúsp šn jší. Na 3. míst pak bylo ošet ení samotným Chinookem. Vliv p ípravku Polyversum byl o n co vyšší než p ípravku Supresivit, nicmén rozdíl v po tu vzešlých rostlin na jednotku plochy byl minimální (167 : 165). H e než kontrola dopadla varianta s osivem ošet eným elektronovým zá ením. V erveném Újezd se jako nejlepší projevila varianta ošet ená Chinookem následovaná Cruiserem, kombinace Eventus Chinook byl až na 3. míst . Nejh e se, shodn s Uh ín vsí, umístilo ošet ení E-ventus. Toto ošet ení, spo ívající v o išt ní osiv od všech patogen velmi pravd podobn ovliv uje životaschopnost semen a z ní vyplývající vzcházivost rostlin v souvislosti s p sobením p dních patogen a proto je vhodné kombinovat jeho ú inky s dalším ošet ením, p ípravkem, který p ekryje negativní ú inek ošet ení. Pro integrované p stování by jím mohl být práv Chinook. Graf 2: Ú inek ošet ení osiv. Po et rostlin / m2.Budyn nad Oh í 2009.

Aktivita A501, A502, A503 P i sledování po tu rostlin v Budyni nad Oh í, stejn jako v Uh ín vsi a

erveném

Újezd se projevil význam ošet ení osiva v kombinaci E-ventus - „mo ením“ osiva. V p ípad ekologické p stitelské technologie povolenými biofungicidy. Ošet ení Supresivitem v kombinaci s elektronovým ošet ením zaznamenalo nejvyšší po et vzešlých rostlin, Polyversum v kombinaci s E-ventus se umístilo na 2. míst . T etí byla kontrola. Nejhorší výsledek byl dosažen v kombinaci E-ventus a granulovaný Azadirachtin, který byl vyséván sou asn s osivem. Po ty rostlin byly hodnoceny v dob , kdy se již za ínal projevovat žír dosp lc krytonosce ko enové na vzcházejících rostlinkách maku. Poškození bylo hodnoceno 3 27

bodovou stupnicí od nejnižšího (P1) k nejvyššímu stupni (P3). Ke stanovení indexu poškození byl použit vzorec: (P1*1+P2*2+P3*3)/po et rostlin (na m2). kde Pr1: po et rostlin s poškozením 0-30%, Pr2: po et rostlin s poškozením 31-60 % a Pr3 – po et rostlin poškozených 61-100 % žírem Graf 2: Ú inek ošet ení osiv. Index napadení rostlin krytonoscem ko enovým. Budyn .

Ke stanovení indexu poškození byl použit vzorec: (Pr1*1+Pr2*2+Pr3*3)/ Pr / na m2, kde Pr1: po et rostlin s poškozením 0-30%, Pr2: po et rostlin s poškozením 31-60 % a Pr3 – po et rostlin poškozených 61-100 % žírem

Aktivita A501, A502, A503 P i odpo tech rostlin 4. 5. 2009 jsme zjistili negativní vliv granulovaného azadirachtinu na p dní edafon. Žír dosp lc krytonosce ko enového však tento rostlinný jed neovlivnil, proto jsme zvolili ošet ení p ípravkem Spruzit (p ímo ke ko enovým kr k m mladých rostlin, ve snaze limitovat poškození spojené s dalšími aktivitami brouka. Nejvyšší index poškození rostlin žírem byl zaznamenán u rostlin neošet ené kontroly, nejnižší pak u varianty ošet ené E- ventus v kombinaci se Supresivitem, u níž byl použit granulovaný Azadirachtin. Vcelku však nejsou rozdíly mezi ú inkem použitých p ípravk na škodlivost krytonosce ko enového v pr m ru 4 opakování a shodných variant zvláš výrazné. V Uh ín vsi z ekologického porostu nejlépe vzešel okraj pokusu (155 rostlin/m2), nejlepší kombinací byl E-ventus s Polyversem (114 rostlin), následován kontrolou (94). Jako poslední se umístila kobinace E-ventus Supresivit (62), která ovšem ve sklizni zaznamenala po et rostlin nejvyšší - 32.

28

7.1.2. Zdravotní stav Souvisí s aktivitami: A501, A502 ( porosty založené z ošet ených semen), A503 , A504, A505, A506, A508, A509 Nejvyšší míru napadení rostlin vykázala varianta 2 (až na vodní sklo, použité proti šk dc m v há kování), co do ošet ení shodná s variantami 1,3,6 a 7. Nejvyšší po et napadených rostlin byl zaznamenán rovn ž u této varianty p i prvním sledování (15.5.). V pr m ru po tu všech napadených rostlin b hem vegetace si vedla nejlépe varianta 9 – 2 x ošet ená p ípravkem Polyversum b hem vegetace, osivo v kombinaci E-ventus +Polyversum. 2. nejlepší pak byla varianta 8. ošet ená 2 x Polyversum ve vegetaci s osivem v kombinaci Supresivit + E-ventus. Podle výsledk se zdá, že Supresivit použitý k ošet ení osiva ovlivnil zdravotní stav rostlin až do doby, než bylo použito Polyversum (celkem 2 x ve vegetaci). Velmi dobré výsledky vykázala rovn ž 6. varianta (3 x Pyretrum, 3 x Polyversum, Tab. 1), 5. (6 x Pyretrum, 2 x Polyversum) a 4. varianta (5 x Pyretrum, 2 x Polyversum). Graf 3: Napadení rostlin(ks/10 m2) chorobami v pr b hu vegetace (NAPR1-3) a pr m r (NAPR) napadení za variantu. Budyn nad Oh í 2009. (1_3_7 shoda v ošet ení variant) 6,0

5,0

4,0

3,0

2,0

1,0

0,0 1_3_7

2

4

5 NAPR1

6 NAPR2

8 NAPR3

9

Kontrola

Okraje

NAPR

Aktivita A505, A506, 509 Z grafu 4 je jasn patrný nár st po tu makovic poškozených šk dci mezi 1. 7. a 3. 8. 2009 v Budyni nad Oh í. Nejv tší poškození nebylo zaznamenáno na kontrole, ani na okrajích, paradoxn se jednalo o porost ošet ený celkem 5 x p ípravkem Pyretrum. Druhou nejhorší byla 8. varianta – 3 x Pyretrum ve vegetaci. Z obtížn reprodukovatelných výsledk je z ejmé, že v ekologickém p stitelském systému nelze spoléhat na jednotlivé zásahy. 29

Graf 4: Napadení makovic (ks/10 m2) šk dci v pr b hu vegetace (KM1-2) a pr m r (KM) napadení za variantu. Budyn nad Oh í 2009. (1_3_7 shoda v ošet ení variant) 30,0

25,0

20,0

15,0

10,0

5,0

0,0 1_3_7

2

4

5

6 KM1

KM2

8

9

Kontrola

Okraje

KM

Aktivita A505, A506, 508 Graf 5: Napadení povrchu makovic chorobami (0-30, 30-60, 60-100%))– poskliz ový rozbor. Budyn nad Oh í 2009. (1_3_7 shoda v ošet ení variant) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%

60-100

kr aj e

8

30-60

O

6

0-30

9 Ko nt ro la

5

4

2

1_ 3_

7

0%

Aktivita A505, A506

30

Graf 6: Index apadení makovic (M_index) chorobami x napadení makovicovými šk dci (KM) – poskliz ový rozbor. Budyn nad Oh í 2009. (1_3_7 shoda v ošet ení variant) 2,9

6,0

2,9

5,0

2,8 2,8

4,0

2,7

3,0

2,7 2,6

2,0

2,6

1,0

2,5

M_index

9 Ko nt ro la O kr aj e

8

6

5

2

4

0,0

1_ 3_ 7

2,5

KM

Graf 7. Napadení povrchu makovic chorobami (0-30, 30-60, 60-100%))– poskliz ový rozbor. Uh ín ves 2009. (ekoplocha) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 1

2

3 0-30

30-60

4

5

60-100

Graf 8. Index apadení makovic (M_index) chorobami x napadení makovicovými šk dci (KM) – poskliz ový rozbor. Uh ín ves 2009. (ekoplocha)

31

3

2,5

2,5

2

2

1,5

1,5 1

1

0,5

0,5 0

0 1

2

3

4

M_index

5

KM

Graf 9: Napadení rostlin(ks/10 m2) chorobami v pr b hu vegetace (NAPR1-3) a pr m r (NAPR) napadení za variantu. Uh ín ves 2009. 25

20

15

10

5

0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

NAPR1

15

16

NAPR2

17

18

NAPR3

19

20

21

22

23

24

25

26

27

28

29

30

NAPR

32

31

Graf 10. Napadení povrchu makovic chorobami (0-30, 30-60, 60-100%))– poskliz ový rozbor. Uh ín ves 2009. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

0-30

16

30-60

17

18

19

20

21

22

23

24

25

26

27

28

29

30

60-100

Graf 11. Index apadení makovic (M_index) chorobami x napadení makovicovými šk dci (KM) – poskliz ový rozbor. Uh ín ves 2009. 3

6

2,5

5

2

4

1,5

3

1

2

0,5

1

0

0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

M_index

17

18

19

20

21

22

23

24

25

26

27

28

29

30

KM

Graf 12. Napadení rostlin(ks/10 m2) chorobami v pr b hu vegetace (NAPR1-3) a pr m r (NAPR) napadení za variantu. ervený Újezd 2009. 25

20

15

10

5

0 1

2

3

4

5

6

7

8 NAPR1

9 NAPR2

10 NAPR3

11

12

13

14

15

16

17

18

NAPR

33

31

31

Graf 13. Napadení povrchu makovic chorobami (0-30, 30-60, 60-100%))– poskliz ový rozbor. ervený Újezd 2009. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 1

2

3

4

5

6

7

8

9

0-30

30-60

10

11

12

13

14

15

16

17

18

60-100

Graf 14. Index napadení makovic (M_index) chorobami x napadení makovicovými šk dci (KM) – poskliz ový rozbor. Uh ín ves 2009. 3

4 3,5

2,5

3 2

2,5

1,5

2 1,5

1

1 0,5

0,5

0

0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

M_index

11

12

13

14

15

16

17

18

KM

Graf 15. Napadení povrchu makovic chorobami (0-30, 30-60, 60-100%))– poskliz ový rozbor. Opava 2009. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30

0-30

30-60

60-100

34

Graf 16. Index apadení makovic (M_index) chorobami– poskliz ový rozbor. Opava 2009. M_index 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 1

2

3

4 5

6

7

8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 M_index

7.1.3. Výnosy Graf 17. Výnos(t/ha), HTS (g). Budyn 2009

0,60 0,50

0,8

0,40

0,6

0,30

0,4 0,2

0,20 0,10

0,0

0,00

Výnos (t/ha)

9 Ko nt ro la O kr aj e

1,2 1,0

8

0,70

6

1,4

5

0,90 0,80

4

1,8 1,6

2

1,00

1_ 3_ 7

2,0

HTS

35

Graf 18. Výnos(t/ha), HTS (g). Uh ín ves – EKO 2009 2,0

1

1,8

0,9

1,6

0,8

1,4

0,7

1,2

0,6

1,0

0,5

0,8

0,4

0,6

0,3

0,4

0,2

0,2

0,1

0,0

0 1

2

3

4

Výnos (t/ha)

5

HTS

Graf 19. Výnos(t/ha), HTS (g). Uh ín ves 2009 2

0,62

1,8

0,61

1,6 1,4

0,6

1,2

0,59

1

0,58

0,8 0,6

0,57

0,4

0,56

0,2 0

0,55 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

Výnos (t/ha)

18

19

20

21

22

23

24

25

26

27

28

29

30

31

HTS

Graf 20. Výnos(t/ha), HTS (g). ervený Újezd 2009 2

1

1,8

0,9

1,6

0,8

1,4

0,7

1,2

0,6

1

0,5

0,8

0,4

0,6

0,3

0,4

0,2

0,2

0,1

0

0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Výnos (t/ha)

11

12

13

14

15

16

17

18

HTS

36

Graf 21. Výnos(t/ha), HTS (g). Opava 2009

Výnos (t/ha)

29

27

25

23

21

19

17

15

13

11

9

7

5

1 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 3

1

2 1,8 1,6 1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0

HTS

37

Tab. . 1. Budyn nad Oh í, 2009: Souhrnná tabulka vybraných výsledk P ípravek1 Charakteristika E-ventus Supresivit Polyversum Azadirachtin (9.4.) Pyretrum Polyversum Supresivit Vodní sklo Olej 2

1

Rostlin / m 4. 5. Krytonosec ko enový, index poškození 4.5. Mezerovitost porostu (%) 15. 5. 2009 Napadených rostlin 1 (ks / parcelu) 8.6. Napadených rostlin 2 (ks / parcelu) 1.7. Šk dci makovic1 1. 7. 3 Ú innost 3. 8. 2009 Šk dci makovic2 3. 8. Výška r. (cm) 19. 8. Rostlin / m2 Napadených rostlin 3 (ks / parcelu) Makovic na rostlinu Poskliz ové rozbory Napadení makovic (ks) 0 – 30 % Napadení makovic (ks) 30 – 60 % Napadení makovic (ks) 60 – 100 % Index napadení makovic Šk dci makovic3 Makovina (g / rostlinu) Makovina (%) Výnos semen g/makovici Výnos (t / ha) HTS (g)

1

2

3

4

5

Varianta 6 7

8

9

32 22

32 22

32 22

52 22

62 22

32 32

32 22

32 22

2

32 22

10

2

11

12

32

32

12

12

22

76,5 129,5

84

63

69,5

71,5 115,5 99,5

95

90,7

112

148,8

1,7

1,6

1,6

2

1,8

1,6

1,4

1,4

1,5

1,9

1,3

1,5

79,4

70

58,8

59,4

70

65,6

63,1

61,9

80

70

46,3

59,4

1

4,8

2,8

1,3

1,8

1

2,8

0,3

1

3

2,3

2,5

0,5

1,5

2

1

1

1,5

2,8

0,8

1

1,5

2

2,5

2,3 2,3 7 4,8 3,5 6 5,3 5,3 3 2,5 10 1 2,9 2,8 3 3,1 3,2 2,9 3 3 3 3,1 2,9 3,1 14,8 18,3 25,5 28,5 21,8 21,3 31,3 27,3 12,3 17 38,8 9,5 107,5 107,5 113,1 110,6 113,4 110,3 106,4 117,6 108,9 111,5 113,1 102,3 16,5 18 14 20 13 17,5 15,5 23 9 17 18,5 19,5 3,5

4,3

1,5

3,5

2,8

3,3

2,5

3,8

1,8

4,3

1

1,5

2,3 1

2,5 2

3 3

2,8 4

2,9 5

2,5 6

2,9 7

2,7 8

2,6 9

2,6 10

2,9 11

2,9 12

0

0,3

0

0

0

0

0,5

0,8

2

0

0,3

0

2,8

4,8

3,8

5,8

4,8

6

3,8

9,5

7,3

5,3

5,5

4

27,3

25

26,3

24,3

24,8

24

25,8

19,8

16,8

24,8

24

25,8

2,9

2,8

2,9

2,8

2,8

2,8

2,8

2,6

2,6

2,8

2,8

2,9

7 2,5 52,4

4,8 2,45 49,3

5,3 2,54 54,1

4,8 2,34 49,7

5,5 2,52 54,3

5,3 2,41 50,7

4,8 2,46 56

5,3 2,45 54

2,8 2,56 57,5

3 2,53 52,2

2,5 2,61 54,2

2 2,17 46

2,283 2,565 2,165 2,373 2,133 2,354 1,942 2,089 2,044 2,324 2,375 2,466 0,220 0,275 0,279 0,290 0,265 0,245 0,245 0,235 0,205 0,263 0,295 0,310 0,461 0,469 0,482 0,472 0,473 0,473 0,457 0,482 0,459 0,477 0,511 0,48

Stínováním vyzna eno ošet ení osiva, v etn aplikace Azadirachtinu do výsevního ádku íslo zna í po et aplikací p ípravku v pr b hu vegetace 3 Stupnice hodnocení ú innosti (zdravotního stavu) a polehlosti porostu, 1- nejlepší, 9 nejhorší: 1. 0-10%, 2. 11-20%, 3. 21-30%, 4. 31-40/%, 5. 41-50%, 6. 51-60%, 7. 61-70%, 8. 71-80%, 9. 81-90% 2

Tab. . 2. Uh ín ves, chmelnice, 2009: Souhrnná tabulka vybraných výsledk Varianta 1 2 3 Eventus Eventus Eventus Supresivit Polyversum Rostlin / m2 28.4. 2009 62,0 114,0 103,0 Krytonosec ko enový, index poškození 4. 5. 2009 bez poškození 1 Mezerovitost porostu (%) 15. 5. 2009 60,0 45,0 50,0 Napadených rostlin 1 (ks / parcelu) 8. 6. 2009 0,0 0,0 0,0 Napadených rostlin 2 (ks / parcelu) 1. 7. 2009 0,9 3,7 1,3 Šk dci makovic1 1. 7. 2009 0,0 0,0 0,0 3 2,5 2,5 3,0 Ú innost 3. 8. 2009 Šk dci makovic2 3. 8. 2009 0,0 0,0 0,0 Výška rostlin (cm) 19. 8. 2009 104,0 104,5 102,5 Rostlin/m2 32,0 20,0 20,0 Napadených rostlin 3 (ks / parcelu) 9,0 11,0 7,0 Makovic na rostlinu 2,3 2,5 2,2 Poskliz ové rozbory 1 2 3 Napadení makovic (ks) 0 – 30 % 0,0 3,0 12,0 Napadení makovic (ks) 30 – 60 % 12,0 17,0 8,0 Napadení makovic (ks) 60 – 100 % 18,0 9,0 9,0 Index napadení makovic 2,6 2,2 1,9 Šk dci makovic3 1,0 1,0 0,0 Makovina (g / rostlinu) 2,23 2,74 2,62 Makovina (%) 37,2 39,3 36,0 Výnos semen g/makovici 3,760 4,237 4,669 Výnos (t / ha) 1,865 1,743 1,457 HTS (g) 0,586 0,575 0,590 P ípravek1 Charakteristika

4

5

94,0 155,0 70,0 0,0 1,1 0,0 2,8 0,0 93,0 10,0 7,0 3,0 4 5,0 11,0 14,0 2,3 1,0 2,48 40,0 3,723 0,736 0,575

30,0 0,0 1,3 0,0 3,3 0,0 102,0 18,0 12,0 5,1 5 8,0 16,0 6,0 1,9 2,0 2,83 43,9 3,620 1,712 0,599

1

Stínováním vyzna eno ošet ení osiva íslo zna í po et aplikací p ípravku v pr b hu vegetace 3 Stupnice hodnocení ú innosti (zdravotního stavu) a polehlosti porostu, 1- nejlepší, 9 - nejhorší: 1. 010%, 2. 11-20%, 3. 21-30%, 4. 31-40/%, 5. 41-50%, 6. 51-60%, 7. 61-70%, 8. 71-80%, 9. 81-90% 2

39

Tab. . 3 a. Uh ín ves 2009: Souhrnná tabulka vybraných výsledk integrované technologie P ípravek1 Charakteristika E-ventus Supresivit Polyversum Cruiser Chinook Nurelle Cyperkill Biscaya Talstar Caramba Prosaro Supresivit Polyversum Aqua Vitrin Vodní sklo Pila Mospilan Azadirachtin + Greemax olej Prosaro + Hergit Prosaro + Hergit + Zn 2

Rostlin / m 28.4. KK index poškození Mezerovitost (%) 15. 5. Napadených rostlin 1 (ks / parcelu) 8. 6. Napadených rostlin 2 (ks / parcelu) 1. 7. Šk dci makovic 1 1. 7. 3 Ú innost 3. 8. Šk dci makovic2 Výška rostlin (cm) 19. 8. Rostlin/m2 Napadených rostlin 3 (ks / parcelu) Makovic na rostlinu Poskliz ové rozbory Napadení makovic (ks) 0 – 30 % Napadení makovic (ks) 30 – 60 % Napadení makovic (ks) 60 – 100 % Index napadení makovic Šk dci makovic3 Makovina (g / rostlinu) Makovina (%) Výnos semen g/makovici Výnos (t / ha) HTS (g)

1

1

12

12 12

2

12

1

2

12 12

3

12 12 12

4

5

12

12

12

8

12

9

12

12 2

1

Varianta 6 7

12

10

12

11

12 12

12

12

12 12

32

2

22

2

12 1

22

2

12

126,7 252,0 151,3 235,3 282,0 205,3 213,3 154,7 175,3 144,0 190,7 146,7 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3,3 16,7 5,0 11,7 26,7 11,7 5,3 7,0 5,3 1,0 18,7 6,7 1,7

1,7

0,0

0,3

1,7

0,0

0,3

0,7

0,7

2,3

0,3

2,0

3,0

2,3

2,7

4,3

1,7

2,3

1,3

2,0

5,7

5,0

2,7

4,0

0,0 4,8 0,0

0,0 4,0 0,0

0,0 3,7 0,0

0,0 5,3 0,0

0,0 6,5 0,0

0,0 4,0 0,0

0,0 6,2 0,0

0,0 3,2 0,0

0,0 2,8 0,0

0,0 5,8 0,0

0,0 4,8 0,0

0,0 4,8 0,0

124,7 124,7 124,3 116,7 129,3 128,3 125,0 125,0 126,0 128,7 132,7 132,0 20,7

26,7

26,7

30,0

24,7

22,7

25,3

22,0

24,7

25,3

21,3

23,3

13,7

17,0

10,7

19,3

15,3

13,3

15,3

17,0

12,3

12,3

17,3

12,7

2,6 1

2,6 2

2,6 3

2,2 4

2,7 5

2,3 6

2,1 7

2,3 8

2,5 9

2,4 10

2,5 11

2,1 12

6,7

6,0

7,0

3,0

7,0

8,0

2,7

6,3

7,0

5,0

6,7

6,7

14,0

15,3

12,7

15,0

15,3

14,3

15,3

15,3

15,0

17,0

13,3

12,7

9,3

8,7

10,7

11,7

7,7

7,7

11,7

8,3

8,0

8,0

10,0

10,7

2,1

2,1

2,1

2,3

2,0

2,0

2,3

2,1

2,0

2,1

2,1

2,1

4,0 1,72 40,8

4,0 1,67 38,0

4,0 1,75 40,2

2,5 1,63 41,3

2,0 1,81 39,8

2,0 1,78 38,7

2,3 1,62 37,2

3,7 1,81 37,1

4,0 1,87 39,6

1,0 1,76 36,8

2,5 1,89 38,3

2,0 1,79 36,4

3,337 3,657 3,482 3,126 3,718 3,790 3,638 4,089 3,868 4,022 4,052 4,159 1,328 1,489 1,493 1,447 1,392 1,597 1,490 1,571 1,524 1,475 1,528 1,690 0,591 0,594 0,611 0,600 0,594 0,600 0,584 0,598 0,593 0,581 0,602 0,605

Stínováním vyzna eno ošet ení osiva, 2 íslo zna í po et aplikací p ípravku v pr b hu vegetace Stupnice hodnocení ú innosti (zdravotního stavu) a polehlosti porostu, 1- nejlepší, 9 - nejhorší: 1. 010%, 2. 11-20%, 3. 21-30%, 4. 31-40/%, 5. 41-50%, 6. 51-60%, 7. 61-70%, 8. 71-80%, 9. 81-90% 3

40

Tab. . 3 b. Uh ín ves 2009: Souhrnná tabulka vybraných výsledk integrované technologie P ípravek1 Charakteristika Cruiser Cyperkill Biscaya Talstar Caramba Prosaro Supresivit Polyversum Elitic Atonik N-fenol Vodní sklo Pyretrum

Rostlin / m2 28.4. KK index poškození Mezerovitost (%) 15. 5. Napadených rostlin 1 (ks / parcelu) 8. 6. Napadených rostlin 2 (ks / parcelu) 1. 7. Šk dci makovic 1 1. 7. 3 Ú innost 3. 8. Šk dci makovic2 Výška rostlin (cm) 19. 8. Rostlin/m2 Napadených rostlin 3 (ks / parcelu) Makovic na rostlinu Poskliz ové rozbory Napadení makovic (ks) 0 – 30 % Napadení makovic (ks) 30 – 60 % Napadení makovic (ks) 60 – 100 % Index napadení makovic Šk dci makovic3 Makovina (g / rostlinu) Makovina (%) Výnos semen g/makovici Výnos (t / ha) HTS (g) 1

13

12

14

12 2

12

2

12

15

1 22

1

16 22

2

2

12

17 1

12 12

12

2

2

1

1

Varianta 18 19

2

20

21

22

22

22

22

12 12

1

2

12 12

23

24

12

12

12

12

12

12 2

12

2

12

192,7 162,7 126,7 242,0 239,3 129,3 182,7 220,0 131,3 175,3 211,3 180,7 5,0

7,0

15,0

3,3

1,3

1,3

24,0

3,7

0,0

6,3

1,3

17,7

1,0

2,7

1,0

0,7

1,0

2,0

0,7

2,3

1,7

2,7

0,3

0,3

3,3

4,3

1,7

1,7

3,0

3,7

1,7

3,3

5,0

3,3

5,0

1,7

0,0 4,2 0,0

0,0 6,0 0,0

0,0 4,0 0,0

0,0 4,3 0,0

0,0 4,7 0,0

0,0 5,8 0,0

0,0 3,5 0,0

0,0 3,5 0,0

0,0 3,8 0,0

0,0 5,3 0,0

0,0 4,8 0,0

0,0 3,8 0,0

125,7 126,3 126,0 121,3 127,0 130,7 114,3 120,7 126,3 120,7 121,0 121,3 25,3

24,7

24,7

22,7

25,3

23,3

21,3

26,7

27,3

22,0

26,0

24,0

15,7

18,0

15,3

16,0

17,0

14,0

24,3

13,0

11,7

11,3

21,0

10,3

2,2 13

2,7 14

2,4 15

2,3 16

2,3 17

2,5 18

2,0 19

2,3 20

2,5 21

2,4 22

2,4 23

2,3 24

5,7

5,3

6,3

5,3

3,7

7,3

1,3

7,0

8,7

7,3

4,7

10,0

13,0

13,3

14,7

15,7

15,7

12,7

14,0

14,7

13,7

15,3

14,0

14,3

11,3

11,0

9,0

9,0

10,7

10,0

14,7

8,0

7,7

7,3

11,3

5,7

2,2

2,2

2,1

2,1

2,2

2,1

2,4

2,0

2,0

2,0

2,2

1,9

3,0 1,88 38,0

2,5 1,84 39,5

2,7 1,80 38,3

2,7 1,77 37,9

3,3 1,88 39,4

3,5 1,84 39,9

3,0 1,72 36,7

2,3 1,74 36,0

2,0 1,75 35,7

3,3 1,72 36,1

3,0 1,81 37,1

1,0 1,75 38,6

4,107 3,862 3,896 3,878 3,876 3,727 3,961 4,120 4,199 4,054 4,079 3,723 1,593 1,543 1,629 1,561 1,385 1,662 1,682 1,581 1,361 1,426 1,403 1,626 0,599 0,600 0,607 0,606 0,591 0,594 0,594 0,598 0,592 0,596 0,581 0,594

Stínováním vyzna eno ošet ení osiva, íslo zna í po et aplikací p ípravku v pr b hu vegetace 3 Stupnice hodnocení ú innosti (zdravotního stavu) a polehlosti porostu, 1- nejlepší, 9 - nejhorší: 1. 010%, 2. 11-20%, 3. 21-30%, 4. 31-40/%, 5. 41-50%, 6. 51-60%, 7. 61-70%, 8. 71-80%, 9. 81-90% 2

41

Tab. . 3 c. Uh ín ves 2009: Souhrnná tabulka vybraných výsledk integrované technologie P ípravek1 Charakteristika Chinook Cruiser Cyperkill Biscaya Mospilan Caramba Prosaro Mospilan + Cyperkill Hergit Hergit + Zn Prosaro + Spartan Pyretrum

1

Rostlin / m2 4. 5. KK index poškození 4. 5. Mezerovitost porostu (%) 15. 5. Napadených rostlin 1 (ks / parcelu) 8. 6. Napadených rostlin 2 (ks / parcelu) 1. 7. Šk dci makovic1 1. 7. 3 Ú innost 3. 8. 2009 Šk dci makovic2 3. 8. Výška rostlin (cm) 19. 8. Rostlin/m2 Napadených rostlin 3 (ks / parcelu) Makovic na rostlinu Poskliz ové rozbory Napadení makovic (ks) 0 – 30 % Napadení makovic (ks) 30 – 60 % Napadení makovic (ks) 60 – 100 % Index napadení makovic Šk dci makovic3 Makovina (g / rostlinu) Makovina (%) Výnos semen g/makovici Výnos (t / ha) HTS (g)

25

2

26

27

12 12

2 2

22

Varianta 28 29

12 12 2

1 12

2

1 12 1

1 12

30

31

22 22

2

12

12

237,3 178,7 154,7 140,0 126,0 214,0 170,7 3,0 2,3 3,0 6,3 0,0 7,3 30,0 0,7 0,3 2,3 0,7 1,3 1,3 0,0 3,3 4,7 0,3 4,0 1,0 1,7 1,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2,8 4,2 3,5 4,8 3,8 4,0 7,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 120,7 121,0 119,0 120,7 117,0 121,3 118,0 30,0 24,0 23,3 26,7 26,7 21,3 19,3 13,0 18,7 12,3 20,3 23,3 16,3 12,7 2,2 2,6 2,5 2,3 2,4 2,3 2,5 12,0 11,3 6,7 1,8 2,5 1,74 36,9 3,967 1,540 0,596

11,0 9,7 9,0 1,9 2,0 1,73 36,5 4,038 1,428 0,591

9,3 11,3 9,3 2,0 3,5 1,74 34,8 4,342 1,431 0,591

7,7 13,3 9,0 2,0 5,0 1,84 37,1 4,164 1,309 0,597

4,3 12,7 13,0 2,3 4,0 1,62 38,1 3,536 1,432 0,584

5,0 16,0 9,0 2,1 3,7 1,67 36,9 3,813 1,086 0,583

6,0 14,7 9,3 2,1 4,0 1,58 38,1 3,406 1,126 0,574

Stínováním vyzna eno ošet ení osiva íslo zna í po et aplikací p ípravku v pr b hu vegetace 3 Stupnice hodnocení ú innosti (zdravotního stavu) a polehlosti porostu, 1- nejlepší, 9 - nejhorší: 1. 010%, 2. 11-20%, 3. 21-30%, 4. 31-40/%, 5. 41-50%, 6. 51-60%, 7. 61-70%, 8. 71-80%, 9. 81-90% 2

42

Tab. . 4 ervený újezd 2009: Souhrnná tabulka vybraných výsledk integrované technologie Charakteristika 2

3

Rostlin / m 4. 5. KK index poškození 4. 5. Mezerovitost porostu (%) 15. 5. Napadených rostlin 1 (ks / parcelu) 8. 6. Šk dci makovic1 1. 7. 29.7.Napadených rostlin 2 Ú innost 3. 8. 2009 Šk dci makovic2 3. 8. Výška rostlin (cm) 19. 8. Napadených rostlin 3 (ks / parcelu) Makovic na rostlinu Napadení makovic (ks) 0 – 30 % Napadení makovic (ks) 30 – 60 % Napadení makovic (ks) 60 – 100 % Index napadení makovic Šk dci makovic3 Makovina (g / rostlinu) Makovina (%) Výnos semen g/makovici Výnos (t / ha) HTS (g)

Varianta 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

60,0

91,0 173,5 70,0 120,5 125,0 88,5

83,5

42,0

66,0

71,0

62,0

96,5

44,0

62,0

16 75,5

17 85,0

18 81,5

33,8 0,0 0,0 1,0 2,9 0,0 130,1 10,5 2,9 1,8 9,5 18,5 2,6 2,3 2,30 38,0 3,768 1,808 0,562

28,8 0,3 0,0 0,0 2,5 0,0 131,9 20,3 2,8 1,5 7,5 21,0 2,7 1,7 2,27 35,8 4,077 1,831 0,564

35,0 0,0 0,0 0,3 1,9 0,0 134,4 11,3 2,7 2,5 8,0 19,5 2,6 1,3 2,23 35,6 4,048 1,786 0,570

40,0 0,0 0,0 0,3 2,1 0,0 131,6 14,0 2,9 3,3 12,5 14,3 2,4 2,3 2,40 35,6 4,287 1,840 0,571

25,5 0,3 0,0 0,3 2,4 0,0 131,8 15,0 2,1 2,5 10,0 17,5 2,5 2,3 2,24 35,8 4,013 1,766 0,561

13,3 0,3 0,0 0,0 2,8 0,0 126,9 14,3 2,1 2,8 10,8 16,5 2,5 2,0 2,29 36,1 4,044 1,777 0,564

35,0 0,5 0,0 0,3 2,1 0,0 129,4 13,3 2,5 1,8 8,8 19,5 2,6 3,0 2,45 40,1 3,707 1,646 0,575

40,5 0,0 0,0 0,8 2,8 0,0 131,3 17,8 3,7 2,0 9,5 18,5 2,6 2,3 2,31 36,3 4,102 1,665 0,580

56,3 0,0 0,0 0,0 2,6 0,0 126,0 14,0 3,2 1,0 9,8 19,3 2,6 3,8 2,50 41,0 3,624 1,626 0,578

42,5 1,8 0,0 0,0 2,4 0,0 118,3 11,8 3,5 2,8 9,3 18,0 2,5 2,0 2,28 36,0 4,063 1,729 0,565

46,9 0,8 0,0 0,5 2,8 0,0 127,8 10,5 1,6 1,8 10,0 18,3 2,6 2,3 2,30 35,4 4,194 1,706 0,562

38,8 1,0 0,0 0,3 3,6 0,0 126,0 14,0 2,7 1,3 9,0 19,8 2,6 2,3 2,27 35,5 4,134 1,585 0,554

27,5 0,0 0,0 0,0 3,2 0,0 126,5 14,8 2,4 2,5 9,3 18,3 2,5 1,3 2,21 35,6 3,993 1,641 0,561

22,5 0,0 0,0 0,3 3,1 0,0 132,8 11,5 2,5 2,8 8,8 18,5 2,5 2,5 2,14 34,5 4,068 1,724 0,559

18,8 0,5 0,0 0,0 4,3 0,0 128,9 14,5 2,0 1,8 8,5 19,8 2,6 2,0 2,06 34,2 3,952 1,624 0,562

16,8 0,3 0,0 0,0 3,4 0,0 131,5 11,8 2,3 4,3 11,0 14,8 2,4 1,8 2,14 34,0 4,141 1,694 0,568

13,0 0,5 0,0 0,0 3,9 0,0 134,1 19,0 2,1 3,5 8,5 18,0 2,5 1,7 2,03 33,1 4,110 1,688 0,562

20,5 0,5 0,0 0,0 3,8 0,0 131,9 12,8 2,5 2,8 9,8 17,5 2,5 3,0 2,28 36,0 4,042 1,632 0,566

Stupnice hodnocení ú innosti (zdravotního stavu) a polehlosti porostu, 1- nejlepší, 9 - nejhorší: 1. 0-10%, 2. 11-20%, 3. 21-30%, 4. 31-40/%, 5. 41-50%, 6. 51-60%, 7. 61-70%, 8. 71-80%, 9. 81-90%

7.2.

OSEVA VaV Opava

Podobn jako v Uh ín vsi, dlouhé a mokré p edja í neumožnilo v asné polní práce spojené s p ípravou a setím. Následovalo sucho, pokra ující i po zasetí (setí 8. 4. 2009). Parcely byly dne 10.4. preemergentn ošet eny herbicidem Merlin v dávce 80 g/ha. (celý duben a první dekádu v kv tnu tém

nepršelo). Mák trp l nedostatkem vody, pozvolna a

dlouho vzcházel a proto ani ú inek herbicidu nebyl v t chto podmínkách ideální. P estože byly založeny varianty s r zným ošet ením osiva, nebyly patrny rozdíly mezi jednotlivými ošet eními. Po letech, kdy se vysoký výskyt krytonosce ko enového zna n na porostech podepsal, byl letos zaznamenán pouze sporadický výskyt, proto se také neprojevil rozdíl mezi r zným ošet ením insekticidy. 22.5. byl porost máku ve fázi listové r žice poškozen bou kou s krupobitím. V krátké dob napršelo 26,3 mm, ímž skon ilo „období sucha“ a bylo obtížné vystihnout optimální podmínky pro ošet ení. Na rostlinách se za aly projevovat nejen symptomy odpovídající bakteriální listové skvrnitosti (Xanthomonas papavericola) (vodnatelné slévající se skrny na listech), ale také rostliny s typickými p íznaky plísn máku (Peronospora arborescens) na listech. O n co pozd ji vyskytující se poškození na stoncích odpovídalo bakteriálnímu ernání stonk (Erwinia carotovora var. carotovora). Výskyt takto napadených rostlin, které následn z tohoto d vodu odum ely, byl v parcelkách nerovnom rný, pohyboval se od 3 do 10 rostlin na parcelu. V období dlouživého r stu byl mák p ihnojen LAV v dávce 60 kg N/ha.

asté a

vydatné srážky provázely mák od období tvorby poupat, následn celým pr b hem kvetení a po átkem zrání makovic. Byla zaznamenána vysoká vzdušná vlhkost. Z t chto d vod bylo nemožné ošet it v období há kování a ošet ení se posunulo až na po átek kv tu. Také sami ky žlabatky stonkové (Timaspis papaveris), chystající se naklást vají ka, byly pozorovány pozd ji, než bylo o ekáváno podle náletu v p edchozích ro nících, až v plném kv tu. Deštivé a vlhké po así p ed kv tem, v kv tu a na po átku vývoje plod bylo ideální pro rozvoj chorob máku. N která poupata se vlivem napadení houbovými chorobami a bakteriózou nerozvíjela, protože korunní plátky z stávaly uchyceny na tobolkách. Tobolky se vyvíjely nerovnom rn a byly deformované. Zmín né vlivy zp sobily, že se v makovicích tvo ilo jen málo vyvinutých semen, rostliny m ly tendenci zmlazovat a dále kvést, proto se sklize opozdila a posunula až na termín 19.8., aby bylo možné sklízet p i p íznivé vlhkosti semen. Výskyt makovicových šk dc v Opav zaznamenán nebyl (Tab. . 4 b)

Tab. . 5 a. Opava 2009 (Uh ín ves, ervený Újezd 1-18): Souhrnná tabulka použitých p ípravk v integrované technologii P ípravek

1

E-ventus Supresivit Polyversum Cruiser Chinook Nurelle 12 Cyperkill Biscaya Talstar Caramba 12 Prosaro 12 Supresivit Polyversum Aqua Vitrin Vodní sklo Pila Mospilan Azadirachtin + Greemax olej Prosaro + Hergit Prosaro + Hergit + Zn Elitic Atonik N-fenol Pyretrum Mospilan Mospilan + Cyperkill Hergit Hergit + Zn Prosaro + Spartan Pyretrum

2

3

4

5

12 12 12 12 12 12 12 12 12

6

1

2

1

2

8

1

2

Varianta 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30

2

1 1 12

2

2

2

1 1 12 12 12 12 12 2

12

22 1

7

3

2

2

2

2

2

1 12

22

22 22 22 12 12

12 12 12

12 12 12 12 12 12 12 2 2 2 2 1 1 1 2 12 12 12

22

2

12 12 12 12

12

22 12

1

2

2

12

2

12

12

1 1

1

2

12 12

2

Stínováním vyzna eno ošet ení osiva,

12 12 12 12 12 12 12 12

22 1

2

12

22 12

Tab. . 6 b. Opava 2009: Souhrnná tabulka vybraných výsledk integrované technologie Sledované charakteristiky Mezerovitost porostu (%) 15. 5. 3 Ú innost 27.7. Výška rostlin (cm) 19. 8. Rostlin/m2 Napadení makovic (ks) 0 – 30 % Napadení makovic (ks) 30 – 60 % Napadení makovic (ks) 60 – 100 % Index napadení makovic Napadení makovic Makovina (g/rostl) Výnos (t / ha) HTS (g) Sledované charakteristiky

Varianta 7 8 9

1

2

3

4

5

6

16,3 3,6 117,5 23,3 11,5 13,8 4,8 1,8 4,8 2,14 0,398 0,500

16,3 2,4 114,5 18,0 11,0 14,8 4,3 1,8 4,3 2,21 0,469 0,495

13,8 2,8 115,5 21,8 12,5 12,5 5,0 1,8 5,0 2,31 0,431 0,503

11,3 13,4 116,8 28,5 12,5 13,8 3,8 1,7 3,8 2,16 0,468 0,508

10,0 4,5 121,3 34,5 13,0 14,3 2,8 1,7 2,8 2,16 0,538 0,533

8,8 3,3 120,5 22,5 11,5 15,0 3,5 1,7 3,5 2,15 0,521 0,535

12,5 4,4 120,5 29,0 9,5 15,3 5,3 1,9 5,3 2,30 0,403 0,528

22,5 3,0 119,5 24,3 11,8 14,3 4,0 1,7 4,0 2,24 0,405 0,508

16

17

18

19

20

21

22

23

10

11

12

13

14

15

12,5 3,0 121,5 22,3 13,0 11,5 5,5 1,8 5,5 2,21 0,402 0,510

20,0 4,1 117,3 26,8 7,3 16,3 6,5 2,0 6,5 2,27 0,373 0,520

15,0 3,8 120,5 26,3 11,0 13,5 5,5 1,8 5,5 2,31 0,357 0,488

27,5 3,3 119,5 22,3 10,3 14,5 5,3 1,8 5,3 2,35 0,364 0,485

20,0 2,9 117,3 16,5 9,8 15,0 5,3 1,9 5,3 2,33 0,356 0,495

21,3 3,9 119,5 26,8 13,3 13,0 3,8 1,7 3,8 2,35 0,305 0,483

11,3 3,3 121,5 24,5 10,5 15,0 4,5 1,8 4,5 2,33 0,390 0,498

24

25

26

27

28

29

30

Mezerovitost porostu (%) 15. 5. 13,8 16,3 15,0 15,0 10,0 7,5 6,3 11,3 5,0 11,3 11,3 13,8 12,5 11,3 13,8 3 Ú innost 27.7. 2,6 3,6 4,6 3,5 3,3 3,0 4,1 3,9 4,0 2,6 2,9 2,9 3,0 4,6 4,0 Výška rostlin (cm) 19. 8. 118,3 118,8 120,0 122,8 120,3 120,8 120,5 120,5 123,5 120,3 119,8 119,5 119,3 120,8 119,8 Rostlin/m2 21,3 22,8 24,3 25,5 25,5 30,0 21,3 30,3 32,8 21,0 27,3 33,3 20,8 27,8 25,3 Napadení makovic (ks) 0 – 30 % 10,8 37,5 9,5 10,0 15,0 15,8 15,8 15,0 12,0 12,8 7,0 12,5 11,3 13,8 14,0 Napadení makovic (ks) 30 – 60 % 15,8 17,8 14,5 16,0 10,8 11,3 11,5 11,5 14,5 14,3 19,3 12,5 14,5 9,8 12,8 Napadení makovic (ks) 60 – 100 % 2,8 2,3 6,0 4,0 4,3 3,0 2,8 3,5 3,5 3,0 3,8 5,0 4,3 6,5 3,3 Index napadení makovic 1,7 2,7 1,9 1,8 1,6 1,6 1,6 1,6 1,7 1,7 1,9 1,8 1,8 1,8 1,6 Napadení makovic 2,8 2,3 6,0 4,0 4,3 3,0 2,8 3,5 3,5 3,0 3,8 5,0 4,3 6,5 3,3 Makovina (g/rostl) 2,27 2,23 2,19 2,37 2,17 2,19 Výnos (t / ha) 0,447 0,349 0,316 0,429 0,516 0,458 0,458 0,473 0,485 0,575 0,483 0,406 0,402 0,419 0,388 HTS (g) 0,510 0,493 0,480 0,525 0,500 0,493 0,508 0,515 0,528 0,500 0,493 0,505 0,475 0,488 0,510 2 íslo zna í po et aplikací p ípravku v pr b hu vegetace 3 Stupnice hodnocení ú innosti (zdravotního stavu) a polehlosti porostu, 1- nejlepší, 9 - nejhorší: 1. 0-10%, 2. 11-20%, 3. 21-30%, 4. 31-40/%, 5. 41-50%, 6. 51-60%, 7. 61-70%, 8. 71-80%, 9. 81-90%

46

Hustota porostu byla stanovena podle po tu rostlin na jednotce plochy po vzejití a zapojení porostu a v dob sklizn . Výnos byl pozitivn ovlivn n použitím p ípravk Supresivit a Polyversum. Ošet ení metodou E-ventus se projevilo výnosov p ízniv pouze na stanici v erveném Újezd . Varianty, u nichž byl k ošet ení osiva, i post ikem v pr b hu vegetace, použit p ípravek Supresivit, se vyzna ovaly vysokým výnosem. Dalšími vhodnými p ípravky mohou být Prosaro, Hergit a Polyversum.

7.3.

VŠCHT v Praze

Cílem bylo vyvinout, optimalizovat a validovat multireziduální metodu kapalinové chromatografie ve spojení s hmotnostn -spektrometrickou detekcí (LC-MS) pro stanovení mykotoxin v semeni máku. Aktuální informace o mykotoxinové kontaminaci máku jsou omezené, nov vyvinutá analytická metoda popsaná níže proto zahrnuje stanovení nej ast ji se vyskytujících mykotoxin v klimatických podmínkách mírného pásu. Z fusariových mykotoxin byly do multireziduální analytické metody zahrnuty deoxynivalenol (DON), deoxynivalenol-3glucosid (D3G), nivalenol (NIV), 3-a 15-deoxynivalenol (ADONs), HT-2 toxin (HT-2), T2 toxin (T-2) a zearalenon (ZEA) a z alternariových mykotoxin byly za azeny alternariol (AOH), alternariolmonomethylether (AME) a altenuen (ALT). Pro identifikaci a kvantifikaci analyt byla zvolena ultra-vysokoú inná kapalinová chromatografie ve spojení s vysokorozlišovacím hmotnostním spektrometrem typu Time-of-Flight (UHPLC-TOF MS), která umož uje, dosáhnout p i rozlišení 12 000 FWHM p esnost hmoty <5 ppm pro m/z >200. Použitá analytická koncovka tedy umož uje v krátkém ase stanovit celé spektrum výše zmín ných mykotoxin

a díky vysokému rozlišení také identifikovat neznámé látky bez

použití certifikovaného standardu. Tab. .7. Obsahy mykotoxin ve vzorcích semen máku Budyn Uh ín ves Major

AOH (µg/kg) 91 35 10

AME (µg/kg) 104 30 < LOQ

Obsah mykotoxin v semenech máku - nemletá varianta AOH

AME

120 100

c [ug/kg]

80 60 40 20 0 Budyn

Uh ín ves

Major

Obr.1 Grafické znázorn ní obsahu mykotoxin ve vzorcích semen máku 2009-12-07 mak04 Sm (Mn, 3x3)

1: TOF MS ES271.061 80PPM 1.67e3

9.79

100

AME

%

AOH

12.03

0

2.00

3.00

4.00

5.00

6.00

7.00

8.00

9.00

10.00

11.00

12.00

13.00

14.00

Time

15.00

Obr.2 Chromatogram standardu na hladin 100 ng/ml

48

V rámci aktivity A507 byla nov vyvinuta a validována multidetek ní metoda pracující na principu UHPLC-TOF MS ur ená pro stanovení fusariových a alternariových mykotoxin v semeni máku. Uvedená metoda byla úsp šn použita p i pilotní studii vzork máku ze sklizn

2008 a 2009. V pr b hu následujícího roku ešení projektu budou analyzovány

vybrané vzorky semen máku ze sklizn 2009 a 2010 a na základ výsledk m ení budou do metody p idány další analyty, které p isp jí ke komplexnímu zhodnocení mykologické kvality máku p stovaného na území R Literatura SN ISO 5725-6 P esnost (správnost a shodnost) –

ást 6: Použití hodnot m r p esnosti

v praxi

8. Popis uplatn ní Výsledky byly uplatn ny formou publikací. Hájková M., Plachká E., Kuchtová P., Kazda J. Vliv vybraných stimulátor na výnos máku setého. Úroda. ISSN 0139-6013. V tisku. Havel J. Zakládání porost máku. Seminá e pro p stitele máku a slune nice, renTab. ilní technologie p stování p i dodržení zásad cross-compliance. Sborník vzd lávacích materiál ú astníky seminá

pro

v rámci Programu rozvoje venkova eské republiky. V rámci realizace

projekt rozvoje venkova reg. . 09/007/1310a/180/003343, s. 4 – 10, 2009, ISBN 978-8087065-12-9 Havel J., Ned lník J., Moravcová H., Slezáková L., Sumíková T. Fuzarióza – nová choroba na máku. Úroda 8, 2009, s. 29 – 30, ISSN 0139-6013 Kazda J., Málek B., Markytán P., Nerad D., ech P., íha K., Herda G., Šaroun J., Soukup J., Volf M. 2008: Stanovisko k pesticid m – epka, slune nice, mák a ho ice. s. 64. ISBN 978-80-8706506-5 Kazda, J., 2009: Šk dci máku. Sborník pro p stitele máku str.19 – 23 Sborník pro p stitele máku SPZO ISBN 978-80-87065-12-9 Kuchtová P. et al.:Vliv vybraných p ípravk a jejich kombinací na výnos máku (Papaver somniferum L.) Prosperující olejniny 2009, Sborník konference,

eská zem d lská univerzita v Praze,

Praha, 10.12.2009, s. 82 – 87, 2009, ISBN 978-80-213-2012-3 Plachká E.: Choroby máku. Seminá e pro p stitele máku a slune nice, rentabilní technologie p stování p i dodržení zásad cross-compliance. Sborník vzd lávacích materiál pro ú astníky seminá v rámci Programu rozvoje venkova

eské republiky. V rámci realizace projekt rozvoje

venkova reg. . 09/007/1310a/180/003343, s. 12 - 18, 2009, ISBN 978-80-87065-12-9

49