Projekt:
ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ
Téma:
ESII-2.6.1 Ukládání vodičů
Obor:
Elektrikář - silnoproud
Ročník:
2.
Zpracoval(a): Bc. Josef Dulínek Střední průmyslová škola Uherský Brod, 2010
OBSAH 1.
Způsoby ukládání zapuštěných rozvodů ............................................................................ 3 1.1. Instalace v omítce....................................................................................................... 3 1.2. Instalace pod omítkou ................................................................................................ 3 1.3. Instalace v dutých stěnách.......................................................................................... 4 1.4. Elektroinstalace do betonu ......................................................................................... 5 2. Literatura ............................................................................................................................ 7
1. Způsoby ukládání zapuštěných rozvodů Podle způsobu uložení rozvodů se rozlišují instalace: - v omítce - pod omítku - v dutých stěnách - do betonu - do stropu a podlah
1.1. Instalace v omítce Pro vedení v omítce se používají můstkové nebo ploché vodiče se zvláštním příslušenstvím pro polozapuštěnou montáž. Výhodou polozapuštěné montáže jsou minimální požadavky na stavební úpravy, rychlejší montáž v porovnání s uložením pod omítku při materiálových úsporách a zmenšení počtu pracovních etap. Nevýhodou je, že vedení nelze opravit nebo vyměnit bez porušení omítky a vyčnívající víčka přístrojů mohou narušovat vzhled interiéru. Rovněž zranitelnost vedení je o něco větší než při uložení pod omítku. Přesto lze říci, že poruchovost tohoto způsobu montáže a nároky na údržbu jsou minimální, zvláště pokud byly použity vodiče s měděnými jádry a dodrženy zásady správného ukládání. Elektrické rozvody v omítce nejsou variabilní, ale jejich rozšíření není obtížné. Poměrně snadno lze dodatečně vyškrábat drážky, které se po uložení vodičů začistí. Pro rozvody v omítce jsou určeny především můstkové a ploché vodiče. Užívají se hlavně pro světelné, zásuvkové a jednofázové samostatné obvody pro spotřebiče v místnostech bytu. Jejich použití je omezeno maximálním průřezem těchto vodičů. Elektrické rozvody můstkovými a plochými vodiči v omítce se mohou použít tam, kde se nevyžaduje vyměnitelnost vedení a nepředpokládají se v budoucnu větší změny v rozvodu. K uložení vyžadují můstkové vodiče omítku o tloušťce alespoň 15 mm, ploché vodiče tenkovrstvou omítku, která zaručuje jejich překrytí vrstvou omítky o tloušťce nejméně 2 mm. Montáž vyžaduje v novostavbách rozdělení prací do následujících etap: -
vyznačení trasy vedení, kladení vodičů, krabic a zapojení rozvodek pokud nebylo použito uložení krabic do vyfrézovaných dutin pomocí upevňovacích třmenů, je nutno zařadit před montáží přístrojů čištění krabic a víček montáž přístrojů a spotřebičů.
1.2. Instalace pod omítkou Při montáži pod omítku se rozvody ukládají do připravených, vyfrézovaných, případně vysekaných drážek a otvorů v hrubé stavbě a při omítání jsou zakryty vrstvou omítky. Nejčastěji jsou k tomuto způsobu rozvodu používána vedení v tuhých nebo v ohebných trubkách, ale pod omítku lze klást také vodiče a kabely.
Velkou výhodou vodičů uložených v trubkách je možnost jejich výměny. Pokud je pamatováno na dostatečnou velikost trubek, je v budoucnu možné zesílení průřezu zatažených vodičů, což je výhodné zvláště u hlavních vedení. K dodatečnému rozšíření rozvodů v budoucnu je možné zesílení průřezu zatažených vodičů, což je výhodné zvláště u hlavních vedení. K dodatečnému rozšíření rozvodů v budoucnu se doporučuje klást navíc prázdné trubky. Montáž pod omítku vyžaduje v novostavbách rozdělení prací do následujících etap: -
vyznačení stavebních úprav kladení trubek, popř. vodičů nebo kabelů a krabic zatahování vodičů do trubek a zapojení rozvodek montáž přístrojů a spotřebičů. Zahraniční elektroinstalační trubky jsou vyráběny v nové rozměrové řadě podle normy
IEC. Pevné trubky v délkách 3 m jsou opatřeny jednostranně vytvořeným nátrubkem. Jako příslušenství pro pevné trubky je ke všem typovým velikostem vyráběn nasouvací nátrubek a nasouvací oblouk s jednostranným nátrubkem. Pro spojování ohebných trubek slouží vlnitý nasouvací nátrubek. Je-li užito osazování krabic do maltového lože, je třeba dbát, aby sádra neucpala vstupní otvory pro upevňovací šrouby přístrojů a aby vstupní otvory byly vodorovně. Trubky nařezané na potřebné délky se kladou do vyfrézovaných nebo vysekaných drážek a provizorně se uchytí (upevní se k tomu určenými přípravky, sádrou, popř. sádrou smíchanou s pískem v poměru 1 : 1, nebo hřebíky) tak, že se ohebné trubky přichytí ve vzdálenostech po 0,4 až 0,6 m, tuhé trubky po 1 m. Upevní se také všechny vstupy trubek do krabic a všechny spoje trubek. Pro rovné trasy lze použít tuhé trubky, na kolena a ohyby trubky ohebné. Pokud je to výhodné, lze klást celé trasy trubkami ohebnými. Obdobně se kladou vedení vodiče nebo kabely, které je však třeba uchycovat podle jejich tuhosti na více místech. Vývody trubek pro stropní a nástěnná svítidla se ukončí příslušnou vývodkou (není-li k dispozici, vrtaným špalíkem), která slouží k upevnění závěsného háku či jiných upevňovacích šroubů svítidla a svítidlové spojky. Po ukončení montáže se všechny krabice, vývodky a otvory vrtaných špalíků uzavřou či utěsní, aby do nich při omítání nevnikla malta. Ze zdiva se odstraní všechny hřebíky, které byly případně použity k uchycení úložného elektroinstalačního materiálu.
1.3. Instalace v dutých stěnách Duté stěny jsou zpravidla tvořeny nosnou konstrukcí, která je zvenčí obložena sádrokartonem, dřevotřískovými deskami, dřevem, plechem, kovovými deskami apod. Do
duté stěny jsou podle zvláštních požadavků vkládány z důvodů akustických, tepelných a protipožárních různé výplně. Montáž elektrických rozvodů zpravidla probíhá současně s montáží dutých stěn. V nosné konstrukci musí být připraveny otvory pro průchod elektrických vedení v trubkách nebo kabely. Pro montáž v hořlavých materiálech stupně hořlavosti C 3 byla vyvinuta a ověřena univerzální elektroinstalační krabice KI 68 L, která z jednotlivých částí dokáže odvést teplo vzniklé poruchovým přechodovým odporem na upevňovacích svorkách. Do stupně hořlavosti C 3 patří např. dřevovláknité desky laminované, sololit, skelný laminát polyesterový, polystyrén lehčený atd.
1.4. Elektroinstalace do betonu Do betonových konstrukcí, které se neomítají a ani nejsou duté, je třeba zabudovat rozvody při jejich výrobě. Montáž elektrických rozvodů do betonu se provádí při výrobě prefabrikovaných montovaných dílců a ve stavbách z litého betonu s různými typy bednění, např. při použití tunelového systémového bednění atd. Betonové panely jsou dodávány se zabudovanými trubkami a krabicemi; u betonu litého na stavbě je nutné úložný elektroinstalační materiál osadit na bednění před zalitím betonovou směsí. Elektroinstalační materiál určený pro montáž do betonu musí zaručovat: -
mechanickou odolnost a tvarovou stálost při montáži, která se provádí při teplotách od –5 °C zachování tvarové stálosti při teplotách do 90 °C, které vznikají při tvrdnutí betonu mechanickou odolnost při betonování těsnost proti zatékání betonového mléka v místech spojů trubek s krabicemi a vývodkami spolehlivé upevnění krabic, vývodek a příchytek na bednění, jejich zabezpečení proti uvolnění, změně polohy a pootočení nebo vzpříčení při betonáži.
Montáž do bednění pro výrobu prefabrikovaných betonových dílců se obvykle provádí v následujících etapách: -
rozměření, popř. vyvrtání otvorů nebo vytvoření úchytů pro upevnění úložného materiálu montáž krabic, trubek a vývodek po odbednění otevření krabic a vývodek, zatahování vodičů a zapojování rozvodek po dokončení povrchových úprav montáž přístrojů a spotřebičů.
U betonových panelů se pracovní postupy dělí na montáž ve výrobně panelů a na montáž na stavbě, kde je nutno navíc propojit trubky v panelech. Montáž elektrických rozvodů na stavbě u prefabrikovaných betonových dílců (panelů):
Zabudované části elektrických rozvodů ve stropních stěnových panelech je nutné na stavbě vzájemně propojit při montáži panelů. Toto propojení dělá montážník panelů po vyjmutí ucpávek z konců trubek a vývodek, popř. dutin. V zásadě se vyskytují dva druhy propojení: svislé propojení trubek ve stěnových panelech nad sebou a propojení trubek ve stěnových panelech s trubkami ve stropních panelech. Montáž elektrických rozvodů do betonu litého na stavbě: -
-
-
u betonových staveb se musí krabice i trubky namontovat před odléváním stěn na bednění krabice pro montáž do betonu jsou několikadílné, jednotlivé díly jsou barevně rozlišeny čelní díly se upevňují podle typu bednění hřebíky, vrty, hřeby se závitem; u ocelového bednění lze použít navařené šrouby. Má-li ocelové bednění předvrtané otvory, lze použít plastové hmoždinky. U vodorovného ocelového bednění se uplatní přídržné magnety a oblíbené je také upevnění čelních dílů lepicí fólií. v mezikusech je před montáží třeba děrovacími kleštěmi vytvořit vstupy pro trubky. Potom se tyto mezikusy narazí na čelní díly a zadní díl se vloží nadoraz. u betonových konstrukcí lze upevnit elektroinstalaci vždy jen na jednu stranu bednění. Často jsou ale u svislých stěn potřebné krabice na obou stranách. Rozteč pro krabice na druhé straně se zabezpečuje rozpěrnými prvky. Není-li naproti krabice, montuje se opěra. krabice se propojí nasunutím trubek. V případě, že se beton nepropařuje, je možné použít ohebné trubky z PVC pro střední mechanické namáhání. Pro propařovaný beton je nutné použít trubky, které odolávají vyšším teplotám.
2. Literatura Dušan Polášek, Alen Petrásek, Václav Čermák: Moderní elektroinstalace, MONTANEX Ostrava 1998
