ES o systémech pro odškodnění investorů

CS

CS

CS

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 12.7.2010 KOM(2010)371 v konečném znění 2010/0199 (COD)

Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/9/ES o systémech pro odškodnění investorů

SEK(2010)846 SEK(2010)845

CS

CS

DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1.

SOUVISLOSTI NÁVRHU Směrnice 97/9/ES o systémech pro odškodnění investorů1 byla přijata v roce 1997 jako doplnění směrnice o investičních službách2 , která v té době upravovala poskytování investičních služeb v EU. Směrnice o investičních službách byla poté nahrazena směrnicí o trzích finančních nástrojů3 . Směrnice o systémech pro odškodnění investorů stanoví, že klientům, kteří využívají služeb investičních podniků (včetně úvěrových institucí), musí být za určitých podmínek poskytnuto odškodnění, jestliže podnik není schopen vyplatit zpět peníze nebo vrátit finanční nástroje, které jménem klienta drží. Deset let poté, co směrnice o systémech pro odškodnění investorů vstoupila v platnost, a bezprostředně po finanční krizi, nastal nyní čas přezkoumat fungování směrnice o systémech pro odškodnění investorů. Neexistuje žádný konkrétní důkaz o tom, že by finanční krize přispěla k vyššímu počtu žádostí o odškodnění ze systémů podle směrnice o systémech pro odškodnění investorů. V uplynulých letech ovšem Komise obdržela od investorů množství stížností, které se týkaly použití směrnice o systémech pro odškodnění investorů v řadě významných případů, v nichž investoři utrpěli vysoké ztráty. Stížnosti se týkaly zejména krytí a financování systémů a prodlení při získávání odškodnění. Přezkoumání směrnice o systémech pro odškodnění investorů společně s přezkoumáním směrnice o systémech pojištění vkladů4 a přezkoumáním ochrany pojištěnců je také významným prvkem politiky Komise na posílení regulačního rámce EU v oblasti finančních služeb, jak je stanoveno ve sdělení „Urychlit oživení evropské ekonomiky“5. Bere také v úvahu cíl řešit případné mezery v systému regulace a dohledu, vytyčený na úrovni G-20, a cíl obnovit důvěru investorů ve finanční systém. Tato iniciativa je součástí širšího souboru systémů odškodnění a záruk, jehož součástí budou dva návrhy na změnu směrnice, a to směrnice o systémech pro odškodnění investorů a směrnice o systémech pojištění vkladů, a bílá kniha o systémech pojištění.

2.

KONZULTACE ZÚČASTNĚNÝCH STRAN Návrh je výsledkem rozsáhlého a nepřetržitého dialogu a konzultací se všemi hlavními zúčastněnými stranami, včetně regulátorů trhů s cennými papíry, účastníků trhu, vnitrostátních systémů pro odškodnění investorů a také spotřebitelů. Výzva

1 2 3 4 5

CS

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/9/ES ze dne 3. března 1997 o systémech pro odškodnění investorů (Úř. věst. L 84, 26.3.1997, s. 22). Směrnice Rady 93/22/EHS ze dne 10. května 1993 o investičních službách v oblasti cenných papírů (Úř. věst. L 141, 11.6.1993, s. 27–46). Směrnice 2004/39/ES (Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1–44). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES ze dne 30. května 1994 o systémech pojištění vkladů (Úř. věst. L 135, 31.5.1994, s. 5). Sdělení Komise pro jarní zasedání Evropské rady - Urychlit oživení evropské ekonomiky, KOM(2009) 114 ze dne 4. března 2009.

2

CS

k předložení důkazů byla předložena k veřejné debatě od 9. února do 8. dubna 20096. Vnitrostátním systémům pro odškodnění investorů byly zaslány dotazníky a 9. února 2010 se s nimi konalo jednání7. Dne 3. září 2009 se konalo setkání s cílem zjistit stanoviska průmyslu a sdružení investorů. Tato činnost se zakládá také na poznámkách a příspěvcích Skupiny odborníků na evropské trhy s cennými papíry (ESME)8 a Evropského výboru pro cenné papíry9. Kromě toho využívá výsledků studie společnosti OXERA nazvané „Popis a hodnocení vnitrostátních systémů pro odškodnění investorů ustavených v souladu se směrnicí 1997/9/ES“ (únor 2005)10. 3.

POSOUZENÍ DOPADŮ V souladu s politikou zlepšování právní úpravy provedla Komise posouzení dopadů politických alternativ. Politické alternativy se týkaly zejména financování systémů, prodlení s platbami, krytí odškodnění a výše odškodnění. Každá politická alternativa byla posouzena podle těchto měřítek: ochrana a důvěra investorů, rovné podmínky ochrany poskytované pro různé druhy investic nebo služeb v EU a efektivnost nákladů, tj. rozsah, v jakém alternativa dosahuje požadovaných cílů a usnadňuje fungování trhů s cennými papíry nákladově efektivním a účinným způsobem11.

4.

PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

4.1.

Právní základ

Tento návrh je založen na čl. 53 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie.

6

7 8

9

10

11

CS

Komise obdržela 70 příspěvků. Příspěvky, které nejsou důvěrné, jsou k dispozici na webových stránkách Komise: http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/2009/investor_compensation_en.htm. V červnu 2009 a listopadu 2009 byly zaslány dva dotazníky týkající činnosti vnitrostátních systémů pro odškodnění investorů. ESME byl poradní orgán Komise složený z odborníků a zástupců trhů s cennými papíry. Byl zřízený Komisí v dubnu 2006 a působil do konce roku 2009 na základě rozhodnutí Komise 2006/288/ES ze dne 30. března 2006 o zřízení skupiny odborníků na evropské trhy s cennými papíry k poskytování právního a ekonomického poradenství k uplatňování směrnic EU o cenných papírech (Úř. věst. L 106, 19.4.2006, s. 14–17). Evropský výbor pro cenné papíry, zřízený rozhodnutím Komise 2001/528/ES (Úř. věst. L 191, 13.7.2001, s. 45), plní v oblasti cenných papírů jak funkci v rámci výkonu prováděcích pravomocí svěřených Komisi (rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 (Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23) o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi ve znění rozhodnutí 2006/51/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11), tak funkci poradní. Výbor se skládá z vysoce postavených zástupců členských států a předsedá mu zástupce Komise. Diskuze se vedly na jednání Evropského výboru pro cenné papíry ve dnech 14. listopadu 2008, 11. února 2009 a 15. července 2009. Tato studie je k dispozici na http://ec.europa.eu/dgs/internal_market/docs/evaluation/national-investorrep2005.pdf. Stanoviska vyjádřená ve studii společnosti OXERA nemusí vyjadřovat stanovisko Evropské komise. OXERA je soukromá společnost, s nímž Evropská Komise uzavřela smlouvu na provedení této studie. Za tvrzení a stanoviska vyjádřená v této studii odpovídá tato společnost. Evropská komise zprávu společnosti OXERA neschvaluje, ale využívá ji jako zdroj informací pro přezkoumání směrnice o systémech pro odškodnění investorů. Pracovní dokument útvarů Komise k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 1997/9/ES o systémech pro odškodnění investorů SEK (2010) 845.

3

CS

4.2.

Subsidiarita a proporcionalita

Cílů tohoto návrhu nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států. Současný rámec EU pouze stanoví některé zásady minimální harmonizace a další rozpracování nechává na členských státech. Potíže, které se vyskytly v některých členských státech, ale dokazují, že je nutná další a především rozsáhlejší harmonizace na úrovni EU, aby bylo zajištěno splnění cílů směrnice v EU. Hlavní potíží s použitím směrnice je velký prostor pro volné uvážení, který směrnice přiznává členským státům. Cílem návrhu je zlepšit náležité fungování jednotného trhu s investičními službami a zvýšit ochranu investorů a důvěru investorů v EU. Návrh zejména usiluje o zlepšení praktického fungování směrnice o systémech pro odškodnění investorů, o vyjasnění rozsahu směrnice o systémech pro odškodnění investorů s ohledem na finanční krizi a nedávné změny v regulačním prostředí EU a o zmenšení mezer v regulačním systému a rozdílů mezi ochranou klientů investičních podniků a bankovních vkladatelů. Vzhledem ke stávajícím rozdílům ve fungování systémů na vnitrostátní úrovni tento návrh zavádí společná pravidla za účelem zajištění určitého stupně harmonizace ve financování systémů a v každodenní praxi. To je také základem pro zřízení mechanismu půjček mezi vnitrostátními systémy jako nouzového nástroje za účelem vyrovnání případných dočasných potřeb systémů, podmíněného pečlivým posouzením provedeným Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy a povinností splatit případnou půjčku nejvýše do pěti let. Navíc jsou zde problémy, které je třeba řešit na úrovni EU, neboť jiná řešení by mohla vést k roztříštění ochrany investorů na jednotlivých trzích EU. Mezi tyto problémy patří v současnosti například neodškodňování investorů, kteří v důsledku platební neschopnosti depozitáře nebo třetí strany nemohou získat zpět svá aktiva nebo utrpěli ztrátu hodnoty svých jednotek nebo podílů v SKIPCP. Vzhledem k tomu, že poskytování investičních služeb je přeshraniční činnost, s investičními podniky by v případě, že nevrátí klientům jejich aktiva, mělo být zacházeno v různých členských státech stejně a investoři v každém členském státě by měli požívat stejné úrovně ochrany. Tento důsledný přístup je nutný pro to, aby se zabránilo problémům s rovnými podmínkami mezi investičními podniky různých členských států a narušení hospodářské soutěže mezi bankami a investičními podniky. Další bod se týká skutečnosti, že změnou směrnice o systémech pojištění vkladů (směrnice 94/19/ES12) byla zvýšena úroveň ochrany pro bankovní vkladatele. Fungování systémů pojištění vkladů se navíc mění za účelem harmonizace rozsahu krytí, způsobů a časového rozvržení vyplácení, mechanismů financování a poskytování vzájemné solidarity mezi systémy. Investiční podniky by neměly být poškozeny zvýšením ochrany v sektoru bankovních vkladů. Je tudíž třeba posoudit úroveň ochrany investorů na úrovni EU, aby byla vzata v úvahu situace trhů v EU a případná regulační změna na úrovni EU, která by mohla mít důsledky v oblasti investic. Návrh zároveň přihlíží k rozdílům mezi hlavními cíli každé z obou směrnic. Převažujícím cílem směrnice o systémech pojištění vkladů je stabilita bankovního sektoru, neboť banky jsou ohroženy rizikem hromadného vybírání vkladů v případě, že se vkladatelé domnívají, že jejich vklady nejsou v bezpečí, a snaží se je vybrat. Směrnice o systémech pro odškodnění investorů chrání investory před rizikem, že investiční podnik nebude schopen vrátit aktiva

12

CS

Úř. věst. L 135, 31.5.1994, s. 5–14.

4

CS

klientům v důsledku zpronevěry, špatného řízení nebo provozních chyb. Návrh zachovává zvláštnosti právní úpravy v odvětví. Návrh je v souladu se zásadou proporcionality, neboť všechna řešení byla posouzena z hlediska efektivnosti nákladů a přihlížejí ke zvláštnostem trhů členských států. Návrh nepřekračuje rozsah nutný k dosažení sledovaných cílů, a zejména tam, kde to je vhodné, zachovává zásady minimální harmonizace, například pokud jde o předepsané způsoby, jakými členové systémů pro odškodnění mají povinnost přispívat do systému. Zavedení systému půjček mezi vnitrostátními systémy je v souladu se zásadou proporcionality, neboť nezasahuje do žádné fiskální odpovědnosti členských států, je to nouzové opatření podmíněné dřívějším použitím jiných mechanismů financování (běžných a dodatečných příspěvků od členů), pouze zavádí možnost půjčování podmíněného splácením úroků a povinností splatit dlužnou částku ze systému získávajícího půjčku, a je omezené časově i rozsahem. 4.3.

Podrobné vysvětlení návrhu

4.3.1.

Soulad se směrnicí o trzích finančních nástrojů – Pokrývané služby a klasifikace klientů – čl. 1 odst. 2 a příloha I Oblast působnosti směrnice o systémech pro odškodňování investorů je v současnosti vymezena odkazem na investiční služby, jak jsou vymezené ve směrnici o investičních službách13. Směrnice o systémech pro odškodnění investorů chrání investory v případě, že podnik není schopen vrátit finanční nástroje nebo vyplatit zpět peníze, které drží jménem klienta v souvislosti s investičními službami. Směrnice o trzích finančních nástrojů zrušila směrnici o investičních službách a rozšířila oblast služeb, na které se vztahují právní předpisy odvětví (například na provoz mnohostranných systémů obchodování (Multilateral Trading Facilities) se v současnosti vztahuje směrnice o trzích finančních nástrojů). Vyvstala také řada technických problémů, například to, že krytí podniků závisí na rozsahu jejich oprávnění (tj. na tom, zda je podnik oprávněný držet aktiva klientů, nebo ne). Navrhovaná změna objasňuje, že na veškeré investiční služby a činnosti, na něž se vztahuje směrnice o trzích finančních nástrojů, by se měla vztahovat směrnice o systémech pro odškodnění investorů a že jestliže podniky fakticky drží aktiva klientů (bez ohledu na omezení jejich oprávnění nebo povahu jejich investiční služby), pak by klienti měli mít nárok na odškodnění podle směrnice o systémech pro odškodnění investorů. To by mělo platit bez ohledu na to, zda při tom podnik překračuje rozsah svého oprávnění (které mu například nedovoluje držet aktiva klientů nebo obchodovat s neprofesionálními klienty) a bez ohledu na povahu investiční služby, kterou poskytuje (např. jestliže provozuje mnohostranný systém obchodování). Toto opatření umožní neprofesionálním investorům vycházet z předpokladu, že se na ně vztahuje krytí podle směrnice o systémech pro odškodnění investorů i bez podrobného zkoumání podmínek oprávnění podniku. Bude mít za následek také větší důslednost při používání směrnice o systémech pro odškodnění investorů v jednotlivých členských státech, což napomůže ke náležitému fungování této směrnice.

13

CS

Čl. 1 č. 2 odkazuje na investiční služby ve smyslu čl. 1 odst. 1 směrnice 93/22/EHS a služby uvedené v bodě 1 oddílu C přílohy uvedené směrnice.

5

CS

Další změna, která vychází z ustanovení směrnice o trzích finančních nástrojů, se týká klasifikace klientů. Směrnice o systémech pro odškodnění investorů může teoreticky platit pro všechny kategorie investorů. Zběhlejší klienti jsou však obvykle schopní si vybírat prostředníky, kterým svěří svá aktiva, a sledovat jejich činnost. Vzhledem k omezení odškodnění na určitou částku (v současnosti 20 000 EUR) se navíc směrnice obvykle zaměřuje na „drobné investory“14. Z tohoto důvodu vnitrostátní právní předpisy v členských státech mohou v současnosti stanovit, že profesionální a institucionální investoři15 mohou být z krytí vyloučeni16 v souladu s přílohou I směrnice o systémech pro odškodnění investorů. Ovšem vzhledem k tomu, že směrnice o systémech pro odškodnění investorů časově předchází směrnici o trzích finančních nástrojů, výčet profesionálních a institucionálních investorů podle směrnice o systémech pro odškodnění investorů nesouhlasí s odpovídajícím výčtem podle směrnice o trzích finančních nástrojů17. To může způsobit potíže ve fázi odškodnění, kdy klienti zařazení jako profesionální poskytovatele služeb nemusí odpovídat klientům, kteří podle směrnice o systémech pro odškodnění investorů mohou být vyloučeni z krytí. Návrh sjednocuje klasifikaci klientů ve směrnici o systémech pro odškodnění investorů s vymezením klientů, které je třeba považovat za profesionální investory podle směrnice o trzích finančních nástrojů. To povede k vyšší jednotnosti a jasnosti a zjednoduší to situaci pro systémy odškodnění i pro investory, neboť obě směrnice budou navzájem v souladu. Sjednocení s klienty, které je třeba považovat za profesionální investory, zaručí jistotu a bude mít rovněž za následek lepší ochranu středních podniků, které v současnosti mohou být vyloučeny z ochrany poskytované směrnicí o systémech pro odškodnění investorů a jsou místo toho běžně zařazeni jako neprofesionální klienti podle směrnice o trzích finančních nástrojů18. Odkaz na vymezení klientů, které je třeba považovat za profesionální investory podle směrnice o trzích finančních nástrojů, umožní automatické přizpůsobení směrnice o systémech pro odškodnění investorů případným budoucím změnám směrnice o trzích finančních nástrojů. 4.3.2.

Platební neschopnost uschovatele, který je třetí stranou – čl. 2 odst. 2, článek 12 Směrnice o systémech pro odškodnění investorů chrání investory v případě, že investiční podnik není schopný vrátit finanční nástroje nebo vyplatit zpět peníze, které klientovým jménem drží v souvislosti s finančními službami. Podle směrnice o trzích finančních nástrojů je finanční nástroje možné držet dvěma rozdílnými

14 15 16 17 18

CS

Viz například zmínka o malých investorech v bodě odůvodnění 4 směrnice o systémech pro odškodnění investorů. Výčet takových investorů je uveden v příloze 1 směrnice o systémech pro odškodnění investorů. Čl. 4 odst. 2 a příloha 1 směrnice o systémech pro odškodnění investorů. Směrnice o trzích finančních nástrojů – příloha II. V současné době mohou vždy žádat o odškodnění podle směrnice o systémech pro odškodnění investorů investiční podniky, které splňují alespoň dvě z těchto kritérií: celková bilanční suma ≤ 4 400 000 EUR, čistý obrat ≤ 8 800 000 EUR, průměrný počet zaměstnanců ≤ 50. Podle směrnice o trzích finančních nástrojů mohou být jako profesionální klienti per se klasifikováni pouze větší podniky splňující nejméně dvě z těchto kritérií: celková bilanční suma ≥ 20 000 000 EUR, čistý obrat ≥ 40 000 000 EUR, vlastní hotovost ≥ 2 000 000 EUR. Přijetí vymezení podle směrnice o trzích finančních nástrojů by ve svém důsledku zúžilo rozsah podniků, které mohou být vyloučeny podle směrnice o systémech pro odškodnění investorů.

6

CS

způsoby: (i) samotným investičním podnikem, který drží finanční nástroje pro klienta, nebo (ii) prostřednictvím uschovatele („uschovatele, který je třetí stranou“), obvykle vybraného investičním podnikem19. Investoři mohou být tedy vystaveni nejen platební neschopnosti investičního podniku, ale také možné platební neschopnosti uschovatele. V případě, kdy uschovatel, který je třetí stranou, není schopen vrátit investiční nástroje svému klientovi, tento klient nebude moci získat žádnou platbu odškodného podle systému pro odškodnění zřízeného podle směrnice o systémech pro odškodnění investorů. Důvodem je to, že vzhledem k současné oblasti působnosti směrnice o systémech pro odškodnění investorů jsou systémy pro odškodnění dostupné pouze investorům, o jejichž finanční nástroje přišel investiční podnik „z důvodů přímo souvisejících s finanční situací investičního podniku“. V důsledku toho je podle směrnice o systémech pro odškodnění investorů rozdíl v úrovni ochrany poskytované investorům, kteří nakoupili finanční nástroj, v závislosti na tom, zda aktiva těchto investorů drží samotný podnik nebo uschovatel, který je třetí stranou. Návrh mění čl. 2 odst. 2 v tom smyslu, že rozšiřuje odškodnění pro investory na pohledávky týkající se neschopnosti podniku vrátit finanční nástroje v důsledku platební neschopnosti uschovatele, který je třetí stranou. Toto opatření řeší možnou mezeru, která by nastala v případě platební neschopnosti uschovatele. Investiční podniky mají i nadále povinnost učinit všechny přiměřené kroky k získání aktiv od uschovatele zpět. Návrh nemění tento článek v tom smyslu, že by se vztahoval na platební neschopnost instituce, u níž má investiční podnik uložené peněžní prostředky. Důvodem tohoto rozdílu je, že směrnice 2006/73/ES, kterou se provádí směrnice o trzích finančních nástrojů, velmi přesně stanoví výčet institucí, u nichž mohou být uložené finanční prostředky klientů (centrální banka, úvěrová instituce, banka povolená ve třetí zemi nebo způsobilý fond peněžního trhu)20. Tím se rozlišuje zacházení s finančními prostředky ve srovnání s finančními nástroji, u nichž, v závislosti na kritériu povinné péče ze strany příslušného investičního podniku, by mohly pro uložení finančních nástrojů klienta být ustanovené neregulované subjekty. Tento rozdílný režim zdůvodňuje rozdílné zacházení podle směrnice o systémech pro odškodnění investorů. 4.3.3.

Platební neschopnost depozitáře SKIPCP – čl. 1 odst. 4, čl. 2 odst. 1, čl. 2 odst. 2b, článek 4a, článek 5, čl. 10 odst. 1, článek 12 Spravování subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP)21 není investiční službou podle směrnice o trzích finančních nástrojů. V důsledku toho se směrnice o systémech pro odškodnění investorů nevztahuje na subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů a na držitele jejich podílů v případech, kdy ke ztrátám došlo v důsledku platební neschopnosti depozitáře nebo subuschovatele. Tato situace je ovšem ve své podstatě srovnatelná se

19

20 21

CS

Články 16 a 17 směrnice 2006/73/ES, kterou se provádí směrnice 2004/39/ES, pokud jde o organizační požadavky a provozní podmínky investičních podniků a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice. Článek 18 směrnice 2006/73/ES. Směrnice 2009/65/ES o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP).

7

CS

situací popsanou v odstavci 4.3.2, kdy ke ztrátám dochází v důsledku platební neschopnosti uschovatele nebo subuschovatele investičního podniku. Navrhované opatření následkem toho přizná držitelům z řad SKIPCP právo na odškodnění ze systému pro odškodnění investorů, jestliže aktiva nelze vrátit SKIPCP v důsledku platební neschopnosti depozitáře nebo subuschovatele SKIPCP. Vymezení „investora“ podle čl. 1 odst. 4 by zahrnovalo i vlastníka podílu v SKIPCP a řada článků je změněna tak, aby se vztahovala i na platební neschopnost depozitáře nebo subuschovatele SKIPCP (články 2, 4, 5, 10, 12). Vzhledem k tomu, že návrh bude chránit SKIPCP nebo depozitáře či subuschovatele SKIPCP, náklady na toto rozšíření krytí ponesou tyto subjekty, a nikoli investiční podniky. Navíc vzhledem k přijatému rozhodnutí rozšířit krytí poskytované směrnicí o systémech pro odškodnění investorů v případě platební neschopnosti uschovatele, který je třetí stranou a jehož služeb se využívá v souvislosti s investováním, je rozumné, aby se s rizikem nakládalo podobným způsobem i v případě potíží s depozitáři nebo subuschovateli SKIPCP. Toto opatření zavede určitou ochranu pro investory SKIPCP. Zároveň by je měly doplnit změny právních předpisů platných pro působení depozitářů SKIPCP podle směrnice o SKIPCP22, aby byly dále harmonizovány povinnosti depozitářů a režim jejich odpovědnosti. Komise pracuje na možných změnách těchto právních předpisů23. 4.3.4.

Vyloučení nároků v souvislosti se zneužitím trhu – článek 3 a čl. 9 odst. 3 Článek 3 směrnice o systémech pro odškodnění investorů vylučuje nároky v případech, kdy byl vynesen odsuzující rozsudek za trestní čin praní peněz24, ale nikoli nároky investorů, kteří se dopustili zneužití trhu. Změna článku 3 bude znamenat, směrnice o systémech pro odškodnění investorů výslovně vyloučí nárok na odškodnění, jestliže se investor dopustil jednání zakázaného směrnicí 2003/6/ES o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem25. Investoři, kteří se tohoto jednání dopustili, by měli být z odškodnění vyloučeni, protože by neměli požívat obecné ochrany poskytované směrnicí.

4.3.5.

Výše odškodnění – čl. 4 odst. 1 a čl. 2 odst. 3 Ustanovení čl. 4 odst. 1 směrnice o systémech pro odškodnění investorů harmonizuje minimální výši odškodnění (20 000 EUR) na každého investora. Když byla směrnice o systémech pro odškodnění investorů zaváděna, považovalo se za dostatečné sjednotit tuto výši s výší stanovenou směrnicí o systémech pojištění vkladů (v té době 20 000 EUR)26. Částka odškodnění ve výši 20 000 EUR ovšem od vstoupení směrnice o systémech pro odškodnění investorů v platnost nebyla nikdy upravená

22 23 24

25 26

CS

Články 22 až 26 a 32 až 36 směrnice 2009/65/ES. Příslušný legislativní návrh by měl být po předchozí konzultaci přijat na jaře 2011. Praní peněz bylo vymezeno v článku 1 směrnice Rady 91/308/EHS ze dne 10. června 1991 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz. Tato směrnice byla zrušena směrnicí 2005/60/ES o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 15–36). Směrnice 2003/6/ES Evropského parlamentu a Rady ze 28. ledna 2003 o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu) (Úř. věst. L 96, 12.4.2003, s. 16–25). Článek 7 směrnice 94/19/ES o systémech pojištění vkladů.

8

CS

s ohledem na inflaci nebo na skutečnost, že evropští investoři jsou více vystaveni finančním nástrojům. Navíc směrnice o systémech pojištění vkladů byla nedávno změněna a stanovuje minimální výši odškodnění na 50 000 EUR na jednoho vkladatele a úvěrovou instituci, přičemž tato úroveň má být zvýšena až na pevnou částku 100 000 EUR27. Komise navrhuje změnu čl. 4 odst. 1 za účelem zvýšení úrovně odškodnění na pevnou částku 50 000 EUR. Tato úroveň byla stanovena s ohledem na účinky inflace v EU a s cílem lépe přizpůsobit výši odškodnění průměrné hodnotě investic držené neprofesionálními klienty v EU. Výše odškodnění by měla být stanovena pevnou částkou, aby se předešlo arbitráži a ovlivňování volby spotřebitelů případným rozdílným krytím poskytovaným v různých členských státech. Vzhledem k tomu, že některé členské státy mají v současnosti vyšší úroveň odškodnění, předpokládá se ustanovení o ochraně předchozího stavu v délce tří let, které jim umožňují přizpůsobit výši krytí na 50 000 EUR. V případě úvěrových institucí se mohou objevit pochybnosti, zda se na finanční prostředky uložené v bance v souvislosti s poskytováním investičních služeb vztahuje spíše krytí podle směrnice o systémech pro odškodnění investorů nebo směrnice o systémech pojištění vkladů. Za účelem odstranění případné nejistoty vzhledem ke zvláštní povaze bank, které mohou jak provozovat bankovní činnost, tak poskytovat investiční služby, čl. 2 odst. 3 směrnice o systémech pro odškodnění investorů nově stanovuje, že v případech pochybnosti má být investor odškodněn podle směrnice o systémech pojištění vkladů (která přiznává vyšší úroveň krytí). To účinně ochrání investory a omezí pochybnosti o rovných podmínkách. 4.3.6.

Zásady financování – Článek 4a Široká možnost uvážení, kterou ponechává směrnice o systémech pro odškodnění investorů v otázce způsobu financování systémů (např. ex ante nebo ex post, s ohledem na výskyt případných ztrátových událostí), a značné rozdíly ve způsobu organizování financování jednotlivými členskými státy vytvářejí řadu problémů. To poškozuje ochranu investorů a důvěru investorů ve využívání investičních podniků (jestliže investoři nemají důvěru, že budou k dispozici odpovídající finanční prostředky na vyplacení jejich nároků v případě platební neschopnosti). Rovněž je ovlivněn náležitý chod vnitřního trhu, jestliže se pravděpodobnost ochrany investorů a příspěvky požadované od podniků výrazně mezi členskými státy liší v závislosti na přiměřenosti jednotlivých úprav financování. Vkládá se nový článek, který stanoví základní zásady financování systémů pro odškodnění investorů. Zejména podle tohoto ustanovení: – náklady na financování systémů by v zásadě měli nadále nést účastníci trhu; – systémy by měly být přiměřeně financované úměrně jejich případným závazkům;

27

CS

Viz směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/14/ES ze dne 11. března 2009, kterou se mění směrnice 94/19/ES o systémech pojištění vkladů, pokud jde o výši pojištění a lhůtu k výplatě (Úř. věst. 68, 13.3.2009, s. 3–7).

9

CS

– za účelem zajištění dostatečného financování bude pro všechny systémy stanovena minimální cílová výše finančních prostředků. Tato cílová výše finančních prostředků bude plně financována ex ante. Vzhledem ke stávajícím rozdílům na úrovni států by cílové výše finančních prostředků mělo být zpočátku dosaženo v období deseti let; – jestliže v konkrétních případech nejsou finanční prostředky ex ante dostatečné pro splnění závazků systému, měly by být zajištěny další žádosti o příspěvky od subjektů, na něž se systém vztahuje. Tyto požadavky by však neměly ohrozit stabilitu finančního systému členského státu; – po vyčerpání finančních zdrojů si může systém půjčit od jiných systémů pro odškodnění, jak je podrobně popsáno v následujícím bodě 4.3.7; – je třeba zajistit přístup k dalším hromadným zdrojům financování, včetně úvěrových rámců; – systémy by měly zveřejňovat podrobné údaje o své výši financování. Podrobné provedení některých bodů stanoví Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy. Podrobnosti, které mají systémy zveřejnit, budou upřesněny prostřednictvím technických norem vydaných budoucím Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy28. Toto opatření je přiměřené a jeho důsledkem bude větší harmonizace financování systémů, aniž by byla příliš deskriptivní a nadměrně podrobná, a nadále ponechá členským státům pružnost, pokud jde o praktické provedení zásad. Větší harmonizace zlepší náležité fungování jednotného trhu investičních služeb omezením rozporů, které ovlivňují zacházení s investičními podniky a investory v různých členských státech. Rovněž sníží riziko, že systém bude mít k plnění svých závazků nedostatečné finanční prostředky, a tím povede k vyšší ochraně spotřebitele a důvěře investorů ve využívání investičních služeb. 4.3.7.

Mechanismus nouzových půjček mezi vnitrostátními systémy – článek 4b Společně se stanovením jednotných pravidel financování v jednotlivých členských státech poskytne zavedení dohod o spolupráci mezi vnitrostátními systémy větší ochranu investorům a podpoří důvěru investorů v investiční služby. Systém je založený na solidaritě mezi vnitrostátními systémy. Podle navrhovaných článků se mechanismus půjček mezi systémy zavádí jako nouzový nástroj.

28

CS

V říjnu 2009 Evropská Komise přijala soubor legislativních návrhů na posílení dohledu nad finančním sektorem v Evropě. Na základě těchto právních předpisů vznikne Evropský výbor pro systémová rizika (ESRB), který bude zjišťovat rizika finančního systému jako celku. Na základě těchto předpisů bude také zřízen Evropský systém orgánů finančního dohledu (ESFS), složený z vnitrostátních orgánů dohledu a tří nových evropských orgánů dohledu pro sektory bankovnictví a cenných papírů a sektor pojišťovnictví a zaměstnaneckého penzijního pojištění. Jedním ze tří evropských orgánů dohledu uvedených v souboru legislativních návrhů je Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA). Příslušný legislativní návrh je dostupný na této adrese: http://ec.europa.eu/internal_market/finances/docs/committees/supervision/20090923/com2009_503_en. pdf

10

CS

Tato opatření by měla poskytnout systémům alternativní záložní zdroj financování, a to za konkrétních podmínek a dočasně. Usnadní také vytvoření užšího vztahu a lepší probíhající koordinaci mezi vnitrostátními systémy a bude působit jako motivace pro vypracování harmonizovanějších postupů a pracovních metod. Podrobné zásady financování a povinnost (střednědobého) splacení vztahující se na systém získávající půjčku omezí riziko morálního hazardu mezi poddimenzovanými a lépe financovanými systémy. Podrobnější informace: – systémy by měly mít právo půjčovat si od ostatních systémů, jestliže jejich finanční prostředky nepostačují ke krytí jejich bezprostředních potřeb; – část financování ex ante v každém systému pro odškodnění bude muset být dostupná pro půjčování ostatním systémům; – Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) by měl obdržet každou případnou žádost o půjčku, zhodnotit, zda jsou splněny příslušné požadavky, a pokud tomu tak je, předat žádost ostatním systémům; – půjčky by měly být splaceny systémům poskytujícím půjčku nejpozději do pěti let od podání žádosti. Půjčená částka by se měla zvyšovat o úroky; úroková sazba bude odpovídat úrokové sazbě mezní zápůjční facility ECB; – zápůjční mechanismus by měl být omezen na pohledávky kryté podle směrnice. Systémy si například nebudou moci půjčovat pro žádné potřeby, které vzniknou z platební neschopnosti subjektů, na něž se tato směrnice nevztahuje; – aby se zabránilo rychlému vyčerpání finančních prostředků dostupných pro půjčování na úrovni EU, pro každý případ je možné využít nejvýše 20 % části vyčleněné pro zápůjčky. 4.3.8.

Limit odškodnění („zásada spoluúčasti na pojištění“) – čl. 4 odst. 4, čl. 8 odst. 1 Ustanovení čl. 4 odst. 4 směrnice o systémech pro odškodnění investorů umožňuje členským státům omezit krytí odškodnění na určité procento (větší nebo rovno 90 %) investorova nároku. To znamená, že na klientovi může být požadováno, aby nesl určitou část ztráty (v rámci limitu odškodnění). Důvodem pro tuto možnost ve směrnici o systémech pro odškodnění investorů bylo motivovat investory, aby při výběru investičních podniků postupovali s určitou péčí29. Je však patrně nerealistické od neprofesionálních investorů očekávat, že budou schopni zjistit, u kterých podniků je více nebo méně pravděpodobné, že budou zasaženy podvodem nebo systémovými selháními. Odstranění této možnosti podle čl. 4 odst. 4 ovšem posílí ochranu investorů podle směrnice o systémech pro odškodnění investorů, neboť klienti již nebudou muset nést část ztráty, jestliže v podniku dojde k podvodu nebo jestliže dojde k jiným problémům se systémy nebo řídicími mechanismy podniku. Navíc se za účelem lepší ochrany investorů odstraňuje ustanovení, které členským státům dává možnost vyloučit z krytí systému pro odškodnění finanční prostředky

29

CS

Viz bod odůvodnění 13 směrnice.

11

CS

v jiných měnách, než jsou měny členských států. To poskytuje investorům lepší ochranu, neboť se tak zajistí, že finanční prostředky klientů jsou kryté bez ohledu na měnu. 4.3.9.

Lhůty k výplatě – článek 2, čl. 9 odst. 2 Ustanovení čl. 9 odst. 2 směrnice o systémech pro odškodnění investorů stanoví přesnou lhůtu pro vyplacení náhrady (co nejdříve a nejpozději do tří měsíců). Tato lhůta ovšem běží teprve až po stanovení „přípustnosti a výše pohledávky“. To znamená, že nesouvisí se dnem prohlášení o platební neschopnosti podniku. Zpracování pohledávek trvá výrazně déle než uvedené meze, dokonce až několik let, jak je vidět na nedávných případech. Takže v praxi dochází ke značnému prodlení, než investor případné odškodnění obdrží. To podrývá ochranu i důvěru investorů. Navrhovaná změna čl. 9 odst. 2 zavádí povinnost systémů prozatímně vyplatit částečné odškodnění založené na počátečním posouzení pohledávky, jestliže prodlení s výplatou překračuje stanovenou lhůtu. Výše částečné výplaty bude činit jednu třetinu počátečního posouzení pohledávky. Zůstatek bude vyplacen později po úplném ověření pohledávky. Systémy také musí být schopné získat zpět prozatímně vyplacené částky, jestliže se následně zjistí, že pohledávka není ve skutečnosti platná. Mění se také článek 2, aby bylo jasné, že příslušný orgán musí rozhodnout, zda je podnik neschopen splnit své závazky vůči investorovi, ve lhůtě tří měsíců. Tím se zmírní obavy týkající se jednotlivých případů, kdy příslušné orgány mohou rozhodnutí přijímat velmi pomalu. Lhůty zavedené návrhem berou ohled na rozdíl mezi situacemi, na něž se vztahuje směrnice o systémech pro odškodnění investorů, a situacemi, na něž se vztahuje směrnice o systémech pojištění vkladů, kdy vkladatelům musí být odškodnění vyplaceno do 20 pracovních dnů ode dne, kdy orgány rozhodly o neschopnosti úvěrové instituce vyplatit vklady. V případě systémů pro odškodnění si základní situace podvodu, zanedbání péče nebo provozních potíží, na něž se vztahuje směrnice, vynucují delší lhůty za účelem zpětného zjištění postavení jednotlivých investorů.

4.3.10. Informování investorů – čl. 10 odst. 1 Ustanovení čl. 10 odst. 1 směrnice o systémech pro odškodnění investorů od členských států vyžaduje, aby zaručily, že investiční podniky skutečným a případným investorům poskytnou informace o příslušném systému pro odškodnění investorů, včetně částky a rozsahu krytí. Veškeré informace musí být poskytnuty v jasné a srozumitelné formě. Vyvstaly však obavy týkající se toho, jak bylo toto ustanovení v členských státech používáno v praxi. Ustanovení čl. 10 odst. 1 se mění tak, že v důsledku rozšíření krytí směrnice také od správců SKIPCP vyžaduje, aby jasně a srozumitelně investorům sdělili, na co se systémy skutečně vztahují (např. na investiční riziko se obvykle nevztahují). Podle tohoto návrhu bude stávající povinnost investičních podniků poskytnout novým klientům informace o systémech pro odškodnění doplněna požadavkem na poskytnutí dalších informací o tom, na co se vztahuje odškodnění podle směrnice o systémech pro odškodnění investorů a jak se použije na přeshraniční případy, také

CS

12

CS

pro SKIPCP. Konkrétně bude od nich požadovat, aby jasně vysvětlili, že na určité ztráty (např. v důsledku investičního rizika) se nevztahuje výplata odškodnění podle směrnice o systémech pro odškodění investorů. 5.

ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet Unie.

CS

13

CS

2010/0199 (COD) Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/9/ES o systémech pro odškodnění investorů (Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 53 odst. 1 této smlouvy, s ohledem na návrh Evropské Komise30, poté co postoupily návrh legislativního aktu vnitrostátním parlamentům, s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru31, v souladu s řádným legislativním postupem, vzhledem k těmto důvodům: (1)

Skupina odborníků na vysoké úrovni vedená Jacquesem de Larosièrem ve své zprávě vypracované na žádost Komise a zveřejněné dne 25. února 2009 došla k závěru, že rámec dohledu musí být posílen, aby se snížilo riziko a závažnost budoucích finančních krizí, a doporučila dalekosáhlé reformy struktury dohledu nad finančním odvětvím v Evropě, včetně vytvoření Evropského systému orgánů finančního dohledu, který by se skládal ze tří evropských orgánů dohledu – jednoho pro odvětví cenných papírů, jednoho pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a jednoho pro bankovnictví – a zřízení Evropského výboru pro systémová rizika. Ve svém sdělení ze dne 4. března 2009 s názvem „Urychlit oživení evropské ekonomiky“ navrhla Komise posílit regulační rámec Unie pro finanční služby, zejména posílit ochranu investorů. V září 2009 Komise navrhla legislativní balíček zaměřený na vytvoření nových orgánů, včetně Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA), s hlavním cílem přispět k jednotnému uplatňování právních předpisů Unie a k vytváření kvalitních společných norem a postupů regulace a dohledu.

(2)

Je nezbytné změnit směrnici 97/9/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 3. března 1997 o systémech pro odškodnění investorů32 s cílem zachovat důvěru ve finanční systém a lépe chránit investory ve světle vývoje právního rámce Unie, vývoje finančních trhů a problémů, ke kterým dochází při uplatňování této směrnice v členských státech v případech, kdy investiční podniky nejsou schopny vrátit aktiva držená jménem klientů.

30

Úř. věst. C , , s. . Úř. věst. C , , s. . Úř. věst. 84 L 26.3.1997, s. 22–31.

31 32

CS

14

CS

(3)

Směrnice 97/9/ES v době svého přijetí doplňovala směrnici Rady 93/22/EHS ze dne 10. května 1993 o investičních službách v oblasti cenných papírů33 s cílem zabezpečit, aby každý členský stát založil systém odškodnění investorů zaručující harmonizovanou minimální úroveň ochrany, přinejmenším pro malé investory, pro případ, že investiční podnik bude neschopen plnit své závazky vůči klientům. Když směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS34 zrušila směrnici 93/22/EHS, zavedla nový seznam investičních služeb a činností s cílem zahrnout všechny činnosti zaměřené na investory a stanovit stupeň harmonizace nezbytný k tomu, aby byla investorům nabízena vysoká úroveň ochrany a aby investiční podniky mohly poskytovat služby v celé Unii. Je proto nutné uvést směrnici 97/9/ES do souladu se směrnicí 2004/39/ES, aby bylo zajištěno, že poskytování všech investičních služeb a činností bude i nadále do systémů přiměřeně zahrnuto.

(4)

Směrnice 97/9/ES v době svého přijetí zohledňovala krytí poskytované systémy pojištění vkladů i jejich fungování podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES ze dne 30. května 1994 o systémech pojištění vkladů35. Proto je i nadále vhodné zohledňovat veškeré změny směrnice 94/19/ES.

(5)

Investoři si nemusí být vědomi toho, že na oprávnění investičních podniků se vztahují jistá omezení, a proto je nutné je chránit v situacích, kdy investiční podniky překračují svá oprávnění, zejména tím, že mají ve svém držení majetek klientů nebo poskytují služby určitému typu klientů v rozporu s podmínkami svého oprávnění. Programy by tudíž měly krýt majetek klientů, který je ve skutečnosti v souvislosti s investičními aktivitami držen investičními podniky.

(6)

Směrnice Komise 2006/73/ES ze dne 10. srpna 2006, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o organizační požadavky a provozní podmínky investičních podniků a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice36 umožňuje investičním podnikům ukládat finanční nástroje držené jménem klientů na účty u třetí strany. Třetí strana nemusí nutně podléhat konkrétní regulaci nebo dohledu. Bez ohledu na splnění podmínek stanovených směrnicí 2006/73/ES mohou být platební neschopností třetí strany dotčena práva investorů, pokud třetí strana není schopna vrátit finanční nástroje investičnímu podniku. Pro posílení důvěry investorů je vhodné rozšířit odškodnění poskytované podle směrnice 97/9/ES, aniž by tím byly dotčeny relevantní vnitrostátní systémy odpovědnosti za škody, na případy, kdy investiční podniky nejsou schopny vrátit klientovi finanční nástroje v důsledku platební neschopnosti třetí strany, u které byly finanční nástroje uloženy investičním podnikem, nebo jejími uschovateli.

(7)

Směrnice 2006/73/ES od investičních podniků požaduje, aby všechny prostředky klientů, které obdrží, umístily na jeden či více účtů otevřených u třetí strany. Třetí stranou může být pouze centrální banka, úvěrová instituce nebo banka povolená ve třetí zemi nebo způsobilý fond peněžního trhu. Přísný režim zajištěný směrnicí

33

Úř. věst. L 141, 11.6.1993, s. 27–46. Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1–44. Úř. věst. L 135, 31.5.1994, s. 5–14. Úř. věst. L 241, 2.9.2006, s. 26-58.

34 35 36

CS

15

CS

2006/73/ES nevyžaduje rozšíření krytí programů na platební neschopnost třetí strany, u které byly prostředky uloženy. (8)

Vzhledem k tomu, že krytí odškodnění podle směrnice 94/19/ES je nyní vyšší než krytí odškodnění podle této směrnice, je třeba poskytnout investorům největší ochranu v případech, kdyby se mohla na aktiva držená bankami vztahovat jak směrnice 94/19/ES, tak směrnice 97/9/ES. V takových případech by proto investor měl být odškodněn podle směrnice 94/19/ES.

(9)

K tomu, aby bylo možno dosáhnout vrácení peněžních prostředků vyplacených na odškodnění, by měly systémy provádějící výplatu odškodnění investorů v případě platební neschopnosti depozitáře nebo třetí strany mít právo vstoupit do práv investorů, investičního podniku nebo subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (dále jen „SKIPCP“) v likvidačním řízení až do výše svých plateb. Tato směrnice by neměla být určena k tomu, aby zmenšovala odpovědnost investičních podniků nebo SKIPCP dosáhnout navrácení aktiv od depozitáře nebo uschovatele.

(10)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP)37 vyžaduje, aby aktiva SKIPCP byla bezpečně uložena u depozitáře. Pokud je depozitář nebo některý jeho subuschovatel v úpadku a není schopen vrátit finanční nástroje, které má v úschově, má to vliv na hodnotu podílových jednotek nebo akcií SKIPCP. K tomu, aby se v takové situaci zvýšila ochrana, by měli podílníci a akcionáři SKIPCP požívat míry ochrany rovnocenné té, které by požívali, kdyby do dotčených finančních nástrojů investovali přímo, pokud by se subjekt držící finanční nástroje stal neschopným je vrátit. Podílníkům a akcionářům SKIPCP by měla být nahrazena škoda za snížení hodnoty SKIPCP. Zároveň by měli být schopni udržet si podílové jednotky nebo akcie SKIPCP, aby si udrželi své právo je odprodat, jakmile to uznají za vhodné.

(11)

Směrnice 97/9/ES vylučuje z jakéhokoliv odškodnění v rámci systémů pro odškodnění investorů pohledávky vznikající z operací, v souvislosti s nimiž byl vynesen odsuzující rozsudek za trestný čin praní peněz ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu38. Vhodné je též vyloučit veškeré nároky na náhradu škody v případech, kde dotčená aktiva pocházejí z jednání zakázaného podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES ze dne 28. ledna 2003 o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu)39, na kterých se žadatel podílel.

(12)

Minimální úroveň odškodnění byla stanovena v roce 1997 a od té doby nebyla změněna. Tato úroveň by měla být zvýšena na 50 000 EUR s cílem zohlednit vývoj na finančních trzích i změny legislativního rámce Unie. Tato částka zohledňuje vliv inflace v Unii i potřebu lépe sladit úroveň odškodnění s průměrnou hodnotou investic neprofesionálních klientů v členských zemích. S cílem zvýšit ochranu poskytovanou

37

Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32–96. Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 15. Úř. věst. L 96, 12.4.2003, s. 16.

38 39

CS

16

CS

investorům je nutné odstranit stávající možnost členských států omezit nebo vyjmout z krytí prostředky v měnách jiných, než jsou měny členských států.

CS

(13)

Má-li být zajištěno, že investoři obdrží odškodnění poskytované podle této Směrnice a srovnatelnou úroveň ochrany pro investory ve všech členských státech, je nutné zavést společná pravidla pro financování těchto systémů. Systémy by měly být financovány úměrně jejich závazkům. Ve vhodné výši by mělo být zajištěno předfinancování a systémy by měly mít připravené vše, co je potřeba pro vyhodnocení a dosažení cílové úrovně financování dříve, než nastane případ ztráty podle směrnice 97/9/ES. Společná minimální cílová úroveň financování by měla být dosažena během období deseti let.

(14)

Vzniknou-li potřeby, pro které nejsou určeny finanční prostředky vybrané od členů ještě před vznikem prvního případu ztráty, budou v případě potřeby řešeny pomocí výjimečné výzvy k poskytnutí příspěvku adresované členům systému nebo využitím komerčních půjček např. od komerčních bank nebo veřejných institucí na komerčním základě, což umožní včasné pokrytí všech takových potřeb.

(15)

Fungování systémů se v současné době v jednotlivých členských státech značně liší. Cílem této směrnice je vnesení vyššího stupně harmonizace, přičemž detailní organizace systémů bude ponechána na členských státech. Komise by měla být zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci ohledně některých zásadních parametrů systémů v souladu s článkem 290 Smlouvy. Akty v přenesené pravomoci by měly být přijímány zejména, pokud jde o metodu určení možných závazků systémů, alternativní způsoby financování, které musí být pro každý systém připravené, aby mohl v případě nutnosti přijímat krátkodobé financování, kritéria pro určení výše příspěvků subjektů, na něž se systémy vztahují, a faktory, které je nutno zvážit při posuzování možnosti dodatečných příspěvků tak, aby nebyla narušena stabilita finančního systému členského státu. Pro určení podmínek uplatňování ustanovení týkajících se financování systémů by Evropský orgán pro cenné papíry a trhy založený nařízením Evropského parlamentu a Rady …/… [ESMA]40 měl vypracovat technické normy upravující podrobnosti, které mají systémy zveřejnit.

(16)

Má-li být zajištěno, aby investoři obdrželi odškodnění včas, měl by být mezi vnitrostátními systémy v Unii vytvořen mechanismus nouzových půjček. Měl by umožňovat, aby si systémy ve výjimečných případech, kdy jim hrozí dočasný nedostatek prostředků, mohly půjčovat prostředky z jiných systémů. K tomu účelu by v každém systému měl být k dispozici jistý podíl financovaný ex ante, který by umožnil poskytování půjček jiným systémům.

(17)

Mechanismus půjček by neměl nijak ovlivňovat fiskální povinnosti členských států. Systémy získávající půjčku by měly být schopné využít možnost půjčování, kterou poskytuje tato směrnice, poté, co došlo k vyčerpání prostředků tvořících cílovou úroveň financování a po zaslání dodatečných žádostí o příspěvek jejich členům. ESMA by měl respektovat dohled členských států nad systémy pro odškodnění investorů a zároveň se podílet na dosažení cíle spočívajícího ve zjednodušení podmínek pro investiční podniky a SKIPCP při jejich činnosti a současně zajišťovat účinnou ochranu investorů. Za tímto účelem by měl ESMA potvrdit, že podmínky půjček mezi systémy pro odškodnění investorů stanovené touto směrnicí jsou splněny,

40

Úř. věst. L ...

17

CS

a uvést v přísných mezích stanovených touto směrnicí částku, kterou má každý systém půjčit, počáteční úrokovou sazbu a trvání půjčky. V tomhle ohledu by měl ESMA také shromažďovat informace o systémech pro odškodnění investorů, zejména o částce pokryté peněžními prostředky a finančními nástroji v každém systému, potvrzené příslušnými orgány. Měl by informovat ostatní systémy pro odškodnění investorů o jejich povinnosti poskytnout půjčku.

CS

(18)

Pro účely zjednodušení procesu poskytování půjčky v případech, že je v některém členském státě zřízen více než jeden systém, musí tento členský stát stanovit jeden ze systémů jako systém poskytující půjčky tohoto členského státu a informovat o tom Evropský orgán pro cenné papíry. Půjčování by mělo být omezeno na krytí odškodnění vyplývajícího ze směrnice 97/9/ES.

(19)

Důležité je zajistit, aby celkové disponibilní prostředky na poskytování půjček mohly být použity na uspokojení velkého množství žádostí ze strany systémů získávajících půjčku. Proto by žádná půjčka neměla překročit předem stanovenou prahovou hodnotu prostředků dostupných pro poskytnutí půjčky.

(20)

V zájmu urychlení procesu odškodnění by příslušný orgán měl co nejdříve vydat rozhodnutí ohledně skutečnosti, že investiční podnik není schopen plnit své závazky vzešlé z požadavků investorů.

(21)

Postupy nutné pro určení přípustnosti a výše pohledávky, které často závisejí na vnitrostátních správních předpisech a insolvenčních zákonech, mohou vyústit ve značná prodlení plateb investorům. Pro zkrácení prodlení těchto plateb je nutné zajistit, aby se v režimech nebo situacích, kde přípustnost a výše pohledávky závisí na insolvenčních nebo soudních řízeních týkajících se subjektů, které neplní své závazky, mohly systémy na těchto řízeních podílet. Kromě toho by měla existovat povinnost poskytnout provizorní plnění částečného odškodnění v případě prodlení překračujícího dvanáct měsíců, aby bylo investorům umožněno získat část požadovaného odškodnění. Bude třeba připravit mechanismy vracení peněz do systémů v případě, že se zjistí, že pohledávka není přípustná.

(22)

Směrnice 97/9/ES umožňuje členským státům vyjmout profesionální a institucionální investory z krytí, avšak příslušný seznam není v souladu s klasifikací klientů investičních podniků podle směrnice 2004/39/ES. Aby byl zajištěn soulad mezi směrnicí 97/9/ES a 2004/39/ES, zjednodušeno hodnocení pro systémy odškodnění a omezeno případné vyjmutí – v případě podniků – jen na velké podniky, směrnice 97/9/ES by se měla vztahovat na investory, kteří jsou považováni za profesionální klienty podle směrnice 2004/39/ES.

(23)

Komise by měla být zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy. Akty v přenesené pravomoci by měly být přijímány zejména, pokud jde o určení metody výpočtu cílové úrovně financování, která má být stanovena systémy, a upravování této cílové úrovně financování, o procentuální podíl stanoveného stropu prostředků dostupných k půjčování mezi vnitrostátními systémy pro odškodnění, o postup pro vyřizování pohledávek investorů a o technická kritéria pro výpočet ztráty hodnoty SKIPCP za okolností, na něž se vztahuje tato směrnice. Komise by měla být rovněž zmocněna měnit formou aktů v přenesené pravomoci procento z finančních prostředků, které budou k dispozici pro poskytování půjček, s ohledem na vývoj na finančních trzích.

18

CS

(24)

Směrnice 97/9/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI: Článek 1 Změny směrnice 97/9/ES Směrnice 97/9/ES se mění takto: (1)

Článek 1 se mění takto:

a)

Bod 2 se nahrazuje tímto: „2. ‚investiční operací‘ investiční služby a činnosti ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 2 směrnice 2004/39/ES a doplňková služba uvedená v bodě 1 oddíle B přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES (*); *

b)

Úř. věst. L 45, 16.2.2005, s. 18.“

Bod 4 se nahrazuje tímto: „4. ‚investorem‘, v souvislosti s investiční operací, jakákoliv osoba, která svěřila peníze nebo nástroje investičnímu podniku, a v souvislosti s činností SKIPCP, podílník nebo akcionář SKIPCP (dále jen „podílník“);“

c)

Bod 7 se nahrazuje tímto: „7. ‚příslušnými orgány‘ orgány ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 22 směrnice 2004/39/ES a čl. 2 odst. 1 písm. h) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES (*). V případech, kde se tato směrnice vztahuje k [nařízení o ESMA], se systémy pro odškodnění investorů považují pro účely tohoto nařízení za příslušné orgány podle čl. 2 odst. 3 [nařízení o ESMA]; *

d)

Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32.“

Doplňují se body 8 až 11, které znějí: „8. ‚SKIPCP‘ podnik ve smyslu čl. 1 odst. 2 a 3 směrnice 2009/65/ES; 9. ‚depozitářem‘ ve vztahu k činnostem SKIPCP instituce ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) směrnice 2009/65/ES;“ 10. ‚třetí stranou‘, ve vztahu k investiční operaci, instituce, u které si investiční podnik uložil finanční nástroje, které má v držení jménem svých klientů uvedených v článku 17 směrnice 2006/73/ES, nebo u které taková instituce uložila tyto finanční nástroje; ve vztahu k operaci SKIPCP, instituce, které depozitář SKIPCP svěřil aktiva jménem SKIPCP; 11. ‚aktivy s nízkým rizikem‘ položky aktiv patřící do jedné z kategorií uvedených v první a druhé kategorii tabulky 1 bodu 14 přílohy I směrnice Evropského

CS

19

CS

parlamentu a Rady 2006/49/ES(*), avšak kromě položek aktiv definovaných jako kvalifikující položky v bodě 15 uvedené přílohy. * e)

Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 201.“

Doplňuje se nový odstavec 2, který zní: „2. Ustanovení této směrnice platné pro investiční podniky platí pro správcovské společnosti povolené podle směrnice 2009/65/ES, kde jejich povolení zahrnuje též služby uvedené v čl. 6 odst. 3 uvedené směrnice.“

(2)

Článek 2 se mění takto: a)

V odstavci 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„1. Každý členský stát zajistí, aby byl na jeho území zaveden a úředně uznán jeden nebo více systémů pro odškodnění investorů. S výjimkou okolností uvedených v druhém pododstavci a v čl. 5 odst. 3 nesmí žádný investiční podnik povolený v tomto členském státě nebo SKIPCP povolený v tomto členském státě provádět investiční operace nebo pokračovat v činnostech jako SKIPCP, pokud se takového systému neúčastní.“ b)

Odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Systém poskytuje krytí pro investory ve vztahu k investiční operaci v souladu s článkem 4, pokud je splněna alespoň jedna z následujících podmínek: a)

příslušné orgány zjistí, že investiční podnik jak se zdá není v současnosti schopen z důvodů přímo souvisejících s finanční situací investičního podniku nebo finanční situací kterékoli třetí strany, u které byly investičním podnikem finanční nástroje uloženy, plnit závazky plynoucí z pohledávek investorů a v současnosti nejsou vyhlídky, že bude schopen tak učinit později,

b)

soud vydá rozhodnutí z důvodů přímo souvisejících s finanční situací investičního podniku nebo finanční situací kterékoli třetí strany, u které byly investičním podnikem finanční nástroje uloženy, což má za následek přerušení možnosti investorů uplatňovat vůči investičnímu podniku pohledávky nebo možnosti investičního podniku uplatňovat pohledávky vůči třetí straně.

Členské státy zajistí, aby příslušné orgány učinily rozhodnutí uvedené v bodě a) prvního pododstavce co nejdříve a v každém případě do 3 měsíců od okamžiku, kdy se dozví, že investiční podnik nesplnil své závazky plynoucí z pohledávek investorů.“ c)

Vkládají se odstavce 2a, 2b a 2c, které znějí:

„2a. Krytí uvedené v odstavci 2 bude poskytnuto v souladu s platnými zákonnými a smluvními podmínkami použitelnými na pohledávky plynoucí z neschopnosti investičního podniku buď:

CS

20

CS

a)

vyplatit zpět peníze dlužné nebo patřící investorům a držené jejich jménem v souvislosti s investičními operacemi, nebo

b)

vrátit investorům jakékoliv nástroje, které jim patří a jež jsou drženy, uschovávány a spravovány jejich jménem v souvislosti s investičními operacemi,

Členské státy zajistí, aby systémy poskytovaly krytí, pokud jsou finanční nástroje nebo peněžní prostředky drženy, uschovávány a spravovány pro investora nebo jeho jménem nezávisle na typu investiční operace prováděné podnikem a bez ohledu na to, zda tento podnik jedná v souladu s omezením stanoveným v jeho oprávnění. 2b. Systém poskytuje též krytí pro podílníky SKIPCP ve shodě s článkem 4, pokud je splněna jedna z následujících podmínek: a)

příslušný orgán rozhodne, že depozitář nebo třetí strana, kterým jsou svěřena aktiva SKIPCP, nejsou v současnosti schopni z důvodů přímo souvisejících s finanční situací depozitáře nebo třetí strany plnit své závazky vůči SKIPCP a v současnosti nejsou vyhlídky, že budou schopni tak učinit později,

b)

soud vydá rozhodnutí z důvodů přímo souvisejících s finanční situací depozitáře nebo kterékoli třetí strany, které jsou aktiva SKIPCP svěřena, což má za následek přerušení možnosti SKIPCP uplatňovat vůči depozitáři nebo třetí straně pohledávky.

Členské státy zajistí, aby příslušné orgány učinily rozhodnutí uvedené v bodě a) prvního pododstavce co nejdříve a v každém případě do 3 měsíců od okamžiku, kdy se dozví, že depozitář nebo třetí strana, které jsou aktiva SKIPCP svěřena, nesplnila své závazky plynoucí z pohledávek SKIPCP. 2c. Krytí uvedené v odstavci 2b bude poskytnuto v souladu s platnými zákonnými a smluvními podmínkami použitelnými na pohledávky podílníka SKIPCP za ztrátu hodnoty podílové jednotky SKIPCP z důvodu neschopnosti depozitáře nebo třetí strany, které byly aktiva SKIPCP svěřena, učinit jeden z následujících kroků:

f)

a)

vyplatit zpět peníze dlužné nebo patřící SKIPCP, držené jejich jménem v souvislosti s operacemi SKIPCP,

b)

vrátit SKIPCP jakékoliv nástroje, které jim patří a jež jsou drženy nebo spravovány jejich jménem v souvislosti s operacemi SKIPCP.“


„3. Každá pohledávka podle odstavce 2a vůči úvěrové instituci, která by v daném členském státě byla přípustná jak podle této směrnice, tak podle směrnice 94/19/ES, bude vyřízena podle směrnice 94/19/ES. Žádná pohledávka není podle těchto směrnic přípustná více než jednou.“ (3)

Článek 3 se nahrazuje tímto: „Článek 3

CS

21

CS

Pohledávky vznikající z operací, v souvislosti s nimiž byl vynesen odsuzující rozsudek za trestný čin praní peněz ve smyslu článku 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES(*), nebo z jednání, které je zakázané podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES(**), se vylučují z jakéhokoliv odškodnění v rámci systémů pro odškodnění investorů.“

(4)

*

Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 15.

**

Úř. věst. L 96, 12.4.2003, s. 16.“

Článek 4 se mění takto: a)


„1. Členské státy zajistí, aby systémy poskytovaly krytí ve výši 50 000 EUR pro každého investora, pokud jde o pohledávky uvedené v čl. 2 odst. 2a nebo 2c. Členské státy, které poskytují krytí ve výši přesahující 50 000 EUR ke dni přijetí této směrnice, mohou zachovat tuto úroveň krytí po dobu nejdéle tří let od data provedení této směrnice. Po tomto datu takové členské státy zajistí, aby úroveň krytí byla 50 000 EUR. Členské státy, které převádějí částky vyjádřené v eurech na svou národní měnu, při přepočtu zpočátku použijí směnný kurz platný ke dni vstoupení této směrnice v platnost. Členské státy mohou částky vzniklé přepočtem zaokrouhlovat, nepřesáhne-li takové zaokrouhlení částku 2500 EUR. Aniž jsou dotčena ustanovení čtvrtého pododstavce, členské státy upraví výše krytí převedené do jiné měny na částku uvedenou v tomto odstavci přinejmenším každých pět let, a pokud se vyskytnou nepředvídané události, jako například měnové výkyvy, členské státy mohou po konzulataci s Komisí učinit dřívější změnu výše krytí. b)

Vkládá se nový odstavec 1a, který zní:

„1a. Komise může formou aktů v přenesené pravomoci upravovat částku uvedenou v odstavci 1, přitom však musí zohlednit následující parametry: a) inflaci v Unii, na základě změn harmonizovaného indexu spotřebitelských cen vydaného Komisí; b) průměrnou výši investic a finančních nástrojů držených investičními podniky jménem neprofesionálních investorů.“ c)


„2. Členský stát může stanovit, že určití investoři jsou z krytí poskytovaného v rámci těchto systémů za pohledávky uvedené v čl. 2 odst. 2a nebo 2c vyňati nebo že jim bude poskytnuta nižší úroveň krytí. Tyto výjimky jsou uvedeny v příloze 1.“ d)

CS

Odstavec 4 se zrušuje.

22

CS

(5)

Vkládají se nové články 4a a 4b, které znějí: „Článek 4a

1.

Členské státy zajistí, aby systémy byly vybaveny vhodnými nástroji pro určení svých potenciálních závazků. Členské státy zajistí, aby systémy pro odškodnění byly adekvátně financovány úměrně jejich závazkům.

2.

Členské státy zajistí, aby cílová úroveň financování každého systému dosáhla přinejmenším 0,5 % hodnoty peněžních prostředků a finančních nástrojů držených, uschovávaných nebo spravovaných investičními podniky nebo SKIPCP, na které se vztahuje ochrana systému pro odškodnění investorů. Hodnoty krytých peněz a finančních nástrojů budou každý rok vypočteny k 1. lednu. Komise formou aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 13a a za podmínek uvedených v článcích 13b a 13c přijme opatření pro určení metody výpočtu hodnoty peněžních prostředků a finančních nástrojů zahrnutých pod ochranu systémů pro odškodnění investorů s cílem stanovit cílovou úroveň financování, která má být systémy nastavena, a změnit cílovou úroveň financování s ohledem na vývoj na finančních trzích.

3.

Cílová úroveň financování bude financována dříve než a bez ohledu na výskyt kterékoli události relevantní podle čl. 2 odst. 2 nebo 2b. Členské státy zajistí, aby výše finančních prostředků pro každý systém byla dosažena během desíti let po vstoupení této směrnice v platnost a aby každý systém přijal a dodržel vhodný plán pro splnění tohoto cíle. Příspěvky vybrané pro dosažení cílové úrovně financování budou investovány pouze formou peněžních vkladů a aktiv s nízkým rizikem se zbytkovou splatností 24 měsíců nebo méně, které je možno likvidovat za dobu kratší než jeden měsíc.

CS

4.

Členské státy zajistí, aby systémy zaslaly svým členům dodatečné výzvy k poskytnutí příspěvků pro případ, že cílová úroveň financování bude nedostatečná pro pokrytí žádostí o odškodnění (pohledávky uvedené v čl. 9 odst. 2). Tyto dodatečné příspěvky nesmí překročit 0,5 % krytých peněžních prostředků a finančních nástrojů uvedených v odstavci 2 tohoto článku. Tyto dodatečné příspěvky nesmí ohrozit stabilitu finančního systému dotčeného členského státu a musí vycházet z kritéria dostupnosti.

5.

Členské státy zajistí, aby systémy byly vybaveny přiměřenými alternativními mechanismy financování, které umožní krátkodobé financování potřebné pro uspokojení pohledávek vůči systému, jakmile se vyčerpají předfinancované prostředky. Takovým mechanismem jsou např. úvěrové rámce u komerčních bank. Dalším příkladem jsou úvěrové rámce u veřejných institucí za předpokladu, že jsou postaveny na komerčních základech.

6.

Členské státy zajistí, aby náklady financování takových systémů byly ve vztahu k investičním operacím v zásadě neseny investičními podniky nebo uschovateli, kteří jsou třetími stranami, na něž se systém vztahuje, a ve vztahu k činnostem SKIPCP ze strany SKIPCP nebo jejich depozitářů nebo třetích stran, na něž se systém vztahuje. Pravidelné příspěvky od členů se vybírají jednou ročně.

23

CS

7.

Členské státy každoročně informují ESMA o cílové úrovni financování systémů podle odstavce 2 a o úrovni financování systémů podle odstavce 3 týkající se systémů v daném členském státě. Tato informace bude potvrzena příslušnými orgány a spolu s tímto potvrzením předána do třiceti dnů od konce každého roku Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy. Členské státy zajistí, aby byla informace uvedená v prvním pododstavci nejméně jednou ročně uveřejněna na internetových stránkách systémů.

8.

Členské státy zajistí, aby 10 % z finančních prostředků ex ante systémů uvedených v čl. 4a odst. 2 bylo k dispozici pro půjčení jiným systémům podle podmínek uvedených v článku 4c. Komise formou aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 13a a za podmínek uvedených v článku 13b a 13c může změnit procentuální podíl finančních prostředků ex ante, které mají být k dispozici pro půjčení dalším systémům, s ohledem na vývoj na finančních trzích.

9.

Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci schválí v souladu s článkem 13a a za podmínek uvedených v článcích 13b a 13c opatření pro stanovení: (a)

metod určení potenciálních závazků systému uvedených v odstavci 1;

(b)

alternativních způsobů financování uvedených v odstavci 5, které musí mít systémy připravené, aby mohly v případě nutnosti přijímat krátkodobé financování;

(c)

faktorů uvedených v odstavci 4, které je nutno zvážit při posuzování možnosti dodatečných příspěvků tak, aby nebyla narušena stabilita finančního systému členského státu;

(d)

kritéria pro určení příspěvků subjektů zahrnutých do systému uvedených v odstavci 6.

10.

Za účelem zajištění stejných podmínek použití odst. 7 druhého pododstavce vypracuje Evropský orgán pro cenné papíry a trhy ustavený nařízením Evropského parlamentu a Rady .../...(*) [ESMA] (dále jen „ESMA“) návrhy technických norem pro upřesnění podrobnosti o informacích, které mají systémy zveřejňovat.

Návrhy technických norem uvedené v prvním pododstavci předloží ESMA Komisi do 31. prosince 2012. Komise může přijmout návrh technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s postupem stanoveným v článku 7e nařízení …/… ESMA. Článek 4b 1.

CS

Systém má právo půjčovat si ode všech ostatních systémů v Evropské unii uvedených v článku 2 za předpokladu splnění všech těchto podmínek:

24

CS

a) systém získávající půjčku není schopen plnit své závazky podle čl. 2 odst. 2a nebo 2c v důsledku předchozích plateb učiněných s cílem tyto závazky splnit; b) situace uvedená v bodě a) tohoto pododstavce je způsobena nedostatkem finančních prostředků uvedených v čl. 4a odst. 3; c) systém získávající půjčku využil dodatečných příspěvků, které jsou uvedeny v čl. 4a odst. 4; d) systém získávající půjčku přijímá právní závazek, že vypůjčených prostředků bude použito pro účely placení pohledávek podle čl. 2 odst. 2a a 2c; e) systém, který nesplatil půjčku jiným systémům podle tohoto článku, si nemůže ani půjčovat od jiných systémů ani jiným systémům poskytovat půjčky; f)

systém získávající půjčku uvede peněžní částku, která je požadována;

g) systém získávající půjčku bez prodlení uvědomí ESMA a uvede důvody, proč jsou výše uvedené podmínky splněny, i požadovanou peněžní částku. Částka uvedená v prvním pododstavci písm. f) se stanoví následovně: [částka pohledávek podle čl. 2 odst. 2a a 2c] – [výše finančních prostředků v čl. 4a odst. 7] + [maximální částka dodatečných příspěvků uvedená v čl. 4a odst. 4] Ostatní systémy budou plnit úlohu systémů poskytujících půjčku. Pro tyto účely členský stát, ve kterém je zřízen více než jeden systém, musí stanovit jeden ze systémů jako systém poskytující půjčku tohoto členského státu a uvědomit o tom ESMA. Členské státy se mohou rozhodnout, zda a jak bude systém poskytující půjčku financován jinými systémy zřízenými ve stejném členském státě. 2.

Půjčka podléhá těmto podmínkám: a) s omezením stanoveným v následujícím pododstavci každý systém poskytne půjčku úměrnou částce krytých peněžních prostředků a finančních nástrojů v každém systému, aniž by byl zohledněn systém získávající půjčku. Částky budou vypočítány podle posledních informací uvedených v čl. 4a odst. 2; b) systém získávající půjčku splatí půjčku nejpozději za 5 let. Půjčku může splácet v ročních splátkách. Úrok je splatný pouze v době splácení; c) úroková sazba se rovná sazbě mezní zápůjční facility Evropské centrální banky během úvěrového období. Celková výše půjčky poskytnuté každému systému získávajícímu půjčku nesmí překročit 20 % celkové výše finanční prostředků, které jsou dispozici pro poskytování úvěrů na úrovni Unie, jak se uvádí v čl. 4a odst. 8.

3.

CS

ESMA potvrdí, že požadavky uvedené v odstavci 1 byly splněny, uvede výši půjček, které mají být poskytnuty jednotlivými systémy na základě výpočtu podle odst. 2 písm. a), a počáteční úrokovou sazbu podle odst. 2 písm. c) a také dobu, na kterou se půjčka poskytuje.

25

CS

ESMA předá systémům poskytujícím půjčku své potvrzení spolu s informacemi uvedenými v písm. g). Toto potvrzení a informace obdrží systémy poskytující půjčku do 15 pracovních dnů. Systémy poskytující půjčku poskytnou co nejdříve, nejpozději však do 15 pracovních dnů po obdržení, půjčku systému získávajícímu půjčku. 4.

Členské státy zajistí, aby příspěvky vybrané systémem získávajícím půjčku byly dostatečné pro uhrazení půjčené částky a aby byla co nejrychleji, a nejpozději do deseti let od získání půjčky, obnovena cílová úroveň financování.

5.

V zájmu usnadnění účinné spolupráce mezi systémy pro odškodnění investorů musí mít systémy, popřípadě příslušné orgány, připraveny smlouvy o spolupráci v písemné formě. Takové smlouvy zohlední požadavky uvedené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES(**). O existenci a obsahu smluv uvedených v prvním pododstavci se uvědomí ESMA. Podle článků [čl. 6 odst. 2 písm. f) a článku 19 nařízení o ESMA] může ESMA k takovým smlouvám vydat stanoviska. Pokud příslušné orgány nebo systémy nemohou dosáhnout dohody nebo pokud dojde ke sporu ohledně výkladu takové dohody, ESMA spory vyřeší podle [článku 11 nařízení o ESMA]. Neexistence takových smluv uvedených v prvním pododstavci nemá vliv na pohledávky investorů podle čl. 2 odst. 2a nebo 2c.

(6)

*

Úř. věst. ...

**

Úř. věst. L 084, 26.3.1997, s. 22.“

Články 5 a 6 se nahrazují tímto: „Článek 5

CS

1.

Pokud investiční podnik, SKIPCP, depozitář nebo třetí strana, které jsou podle čl. 2 odst. 1 povinni účastnit se systému, neplní své povinnosti, které mají jako členové systému, musí to být ohlášeno příslušným orgánům, které vydaly investiční společnosti nebo SKIPCP povolení a které ve spolupráci se systémem pro odškodnění investorů přijmou veškerá vhodná opatření, včetně uložení sankcí, aby zajistily, že investiční podnik, SKIPCP, depozitář nebo třetí strana své povinnosti splní.

2.

Pokud opatření uvedená v odstavci 1 nedokážou zajistit plnění povinností investičním podnikem, SKIPCP, depozitářem nebo třetí stranou, může systém oznámit s výslovným souhlasem příslušných orgánů ve lhůtě ne kratší než 12 měsíců svůj záměr vyloučit investiční podnik, SKIPCP, depozitáře nebo třetí stranu z členství v systému. Systém nadále poskytuje krytí podle čl. 2 odst. 2a a 2c, pokud jde o investiční operace a činnost SKIPCP během tohoto období. Pokud do uplynutí výpovědní lhůty investiční podnik, SKIPCP, depozitář nebo třetí strana nesplní své povinnosti, může jej systém pro odškodnění investorů, opět po předchozím výslovném souhlasu příslušných orgánů, vyloučit.

3.

Investiční podnik smí, SKIPCP nebo třetí strana vyloučená ze systému pro odškodnění investorů pokračovat v poskytování investičních služeb, svých operacích

26

CS

SKIPCP nebo jí mohou být svěřeny finanční nástroje investorů a SKIPCP za těchto okolností: a) pokud před svým vyloučením zavedla alternativní uspořádání pro odškodnění zajišťující, že se na investory a SKIPCP vztahuje krytí, které je alespoň rovnocenné krytí poskytovanému úředně uznaným systémem a má rovnocenné znaky jako tento systém, b) pokud příslušný orgán odpovědný za vydání povolení investičnímu podniku nebo SKIPCP. 4.

Pokud investiční podnik nebo SKIPCP, jejichž vyloučení je navrženo podle odstavce 2, nejsou schopny provést alternativní uspořádání, které splňuje podmínky stanovené v odstavci 3, příslušné orgány, jež mu vydaly povolení: a) investičnímu podniku, kterému vydaly povolení, bezodkladně zamítnou povolení; b)

5.

ve vztahu k SKIPCP, který schválila, bezodkladně zamítnou povolení.

Pokud depozitář nebo třetí strana, jejichž vyloučení je navrženo v souladu s odstavcem 2, nejsou schopni zavést alternativní pojistné uspořádání, které splňuje podmínky stanovené v odstavci 3, nebude povoleno svěřit jim aktiva investorů nebo SKIPCP.“ Článek 6

Po odnětí povolení investičnímu podniku nebo SKIPCP se krytí podle čl. 2 odst. 2a a 2c nadále poskytuje, pokud jde o investiční operace provedené do odebrání povolení.“ (7)

Články 8 a 9 se nahrazují tímto: „Článek 8

1.

Krytí uvedené v čl. 4 odst. 1 a 3 se vztahuje na úhrnnou pohledávku investora u téhož investičního podniku nebo stejných SKIPCP podle této směrnice bez ohledu na počet účtů, jejich měnu a místo v Unii.

2.

Při výpočtu krytí uvedeného v čl. 4 odst. 1 a 3 se přihlédne k podílu investora na společné investiční operaci. Není-li stanoveno jinak, rozdělují se pohledávky mezi investory stejným dílem. Členské státy mohou stanovit, že pohledávky týkající se společné investiční operace dvou nebo více osob jako společníků společnosti, členů sdružení nebo jiného obdobného seskupení bez právní subjektivity, mohou být pro účel výpočtu limitů stanovených v čl. 4 odst. 1 a 3 sečteny a lze s nimi nakládat, jako by vznikly z investice provedené jediným investorem.

CS

27

CS

3.

Pokud investor nemůže nakládat s penězi nebo cennými papíry bez omezení, osoba, která s nimi může nakládat, obdrží odškodnění za předpokladu, že je nebo může být zjištěna přede dnem zjištění nebo rozhodnutí uvedeného v čl. 2 odst. 2 a 2b. Pokud mohou dvě nebo více osob nakládat s penězi nebo cennými papíry, přihlédne se k podílu každé z nich podle předpisů upravujících správu peněz nebo cenných papírů při výpočtu limitů stanovených v čl. 4 odst. 1 a 3. „Článek 9

1.

Systém pro odškodnění investorů přijme vhodná opatření k informování investorů o zjištění nebo o rozhodnutí uvedeném v čl. 2 odst. 2 a 2b a jestliže jim má být poskytnuto odškodnění, odškodnit je co nejdříve. Může stanovit lhůtu, ve které musí investoři uplatnit své pohledávky. Tato lhůta nesmí být kratší než pět měsíců ode dne zjištění nebo rozhodnutí uvedeného v článku 2 odst. 2 a 2b nebo ode dne, kdy toto zjištění nebo rozhodnutí bylo zveřejněno. Systém se nesmí dovolávat uplynutí lhůty, aby odepřel krytí pro investora, který nebyl schopen uplatnit nárok na odškodnění včas.

2.

Systém musí být schopen vyplatit pohledávky investora co nejdříve a nejpozději do tří měsíců od stanovení přípustnosti a výše pohledávky. Za výjimečných okolností může systém odškodnění investorů požádat příslušné orgány o prodloužení této lhůty. Prodloužení nesmí přesáhnout tři měsíce. O každém prodloužení uděleném některému systému odškodnění a o okolnostech ospravedlňujících takové prodloužení informují příslušné orgány okamžitě Evropský orgán pro cenné papíry a trhy. Členské státy zajistí, aby se systémy pro odškodnění investorů účastnily insolvenčních nebo soudních řízení, která mohou být relevantní pro stanovení přípustnosti a výše pohledávky. Třetím pododstavcem nejsou dotčeny systémy, které jsou schopny přijímat jiné metody stanovení přípustnosti a výše pohledávky. Pokud závěrečná platba nebyla provedena během devíti měsíců od zjištění nebo rozhodnutí uvedeného v čl. 2 odst. 2 nebo 2b, členské státy zajistí, aby systém poskytl do tří měsíců od tohoto zjištění nebo rozhodnutí náhradní vyplacení částečného odškodnění ve výši přinejmenším jedné třetiny pohledávky na základě počátečního vyhodnocení pohledávky. Zůstatek bude proplacen během období stanoveného v prvním pododstavci tohoto odstavce poté, co bude přípustnost a výše pohledávek s konečnou platností stanovena. Členské státy zajistí, aby systém měl prostředky pro odebrání částek prozatímně vyplacených, pokud se zjistí, že pohledávka nebyla přípustná. Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijme opatření v souladu s článkem 13a a za podmínek uvedených v článcích 13b a 13c opatření, kterými se stanoví konkrétní postup vyřizování pohledávek investorů i technická kritéria pro výpočet ztráty hodnoty SKIPCP v důsledku událostí uvedených v čl. 2 odst. 2b a 2c.

CS

28

CS

3.

Bez ohledu na lhůtu stanovenou v odst. 2 prvním pododstavci může systém pro odškodnění investorů v případech, kdy investor nebo kterákoliv jiná osoba s nárokem nebo zájmem na určité investiční operaci byli obviněni z trestného činu týkajícího se praní peněz ve smyslu článku 1 směrnice 2005/60/ES nebo na něj byla podána žaloba pro porušení směrnice 2003/6/ES, pozastavit veškeré platby až do rozhodnutí soudu nebo příslušného orgánu.“

(8)

V článku 10 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Členské státy zajistí, aby všechny investiční podniky nebo SKIPCP přijaly vhodná opatření k tomu, aby poskytly skutečným i případným investorům potřebné informace o systému pro odškodnění investorů, jejichž členem jsou investiční podnik nebo SKIPCP a jejich pobočky v rámci Unie, nebo jakékoliv jiné způsoby odškodnění stanovené na základě čl. 2 odst. 1 druhého pododstavce nebo čl. 5 odst. 3. Investoři musí být informováni o ustanoveních systémů pro odškodnění investorů nebo jakémkoli jiném způsobu odškodnění, včetně výše a rozsahu krytí poskytovaného systémem pro odškodnění investorů a veškerých pravidlech případně stanovených členskými státy podle čl. 2 odst. 3. Tyto informace musí být poskytnuty v jasné a srozumitelné formě. Na žádost musí být také poskytnuty informace o podmínkách odškodnění a o formalitách, jež musí být splněny pro vyplacení odškodnění. Poskytnuté informace musí být poctivé, jasné a nezavádějící, a zejména musí objasnit situace a pohledávky kryté příslušným systémem odškodnění investorů a způsob jejich použití v přeshraničních situacích. Poskytnuté informace by též měly poskytnout příklady situací a pohledávek, na něž se systém nevztahuje.“

(9)

Článek 12 se nahrazuje tímto: „Článek 12

CS

„1.

Aniž tím jsou dotčena jiná práva, která mohou mít podle vnitrostátních právních předpisů, mají systémy provádějící výplatu odškodnění investorů právo vstoupit do práv investorů v likvidačním řízení až do výše svých plateb.

2.

V případě ztráty způsobené finančními poměry třetí strany, která má v držení finanční nástroje patřící investorovi v souvislosti s investiční operací podle čl. 2 odst. 2 mají systémy provádějící výplatu odškodnění investorů právo vstoupit do práv investorů nebo investičních podniků v likvidačním řízení až do výše svých plateb.

3.

V případě ztráty způsobené finančními poměry depozitáře nebo třetí strany, kterým byla svěřena aktiva SKIPCP, jak je uvedeno v čl. 2 odst. 2c, mají systémy provádějící výplatu odškodnění podílníků SKIPCP právo vstoupit do práv podílníků SKIPCP nebo SKIPCP v likvidačním řízení až do výše svých plateb.

4.

Pokud třetí strana, která má v držení finanční nástroje patřící investorovi v souvislosti s investiční operací, nebo depozitář nebo třetí strana, kterým byla svěřena aktiva SKIPCP, mají své sídlo ve třetí zemi, ve které soudní systém neumožňuje výše uvedenému systému pro odškodnění vstoupit do práv investičního podniku nebo SKIPCP, zajistí členské státy, aby investiční podnik nebo SKIPCP

29

CS

vrátily systému částky až do výše svých plateb v případě, že obdrží libovolnou částku v likvidačním řízení.“ (10)

Vkládají se nové články 13a, 13b a 13c, které znějí: „Článek 13a

1.

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 4a odst. 2, čl. 4a odst. 8, čl. 4a odst. 9 a čl. 9 odst. 2 se na dobu neurčitou svěřuje Komisi.

2.

Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

3.

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v článcích 13b a 13c. Článek 13b

1.

Přenesení pravomoci uvedené v čl. 4a odst. 2, čl. 4a odst. 8, čl. 4a odst. 9 a čl. 9 odst. 2 může být odvoláno Evropským parlamentem nebo Radou.

2.

Orgán, který zahájil interní postup rozhodování, zda zrušit přenesení pravomoci, se před přijetím konečného rozhodnutí snaží informovat v přiměřené lhůtě druhý orgán a Komisi o přenesených pravomocích, jež by mohly být zrušeny, včetně důvodů takového zrušení.

3.

Rozhodnutí o zrušení ukončuje přenesení pravomocí vyjmenovaných v daném rozhodnutí. Nabývá účinku okamžitě nebo k pozdějšímu dni, který v něm je upřesněn. Neovlivní platnost již platných aktů v přenesené pravomoci. Bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie. Článek 13c

1.

Evropský parlament a Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne oznámení. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o jeden měsíc.

2.

Pokud po uplynutí této lhůty Evropský parlament ani Rada proti aktu v přenesené pravomoci námitky nevyslovily, bude akt zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupí v platnost dnem stanoveným v tomto věstníku. Akt v přenesené pravomoci může být zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupit v platnost před uplynutím této lhůty, pokud Evropský parlament i Rada Komisi informovaly o svém záměru námitky nevyslovit.

CS

3.

Pokud Evropský parlament nebo Rada vysloví námitky proti přijatému aktu v přenesené pravomoci, nevstoupí takový akt v platnost. Orgán vyslovující námitky proti aktu v přenesené pravomoci vysvětlí důvody takového jednání.

(11)

Vkládá se nový článek 14a, který zní:

30

CS

„Článek 14a Členské státy mohou uzavírat dohody o výměně informací s příslušnými orgány třetích zemí podle článku 63 směrnice 2004/39/ES a článku 102 směrnice 2009/65/ES.“ 19.

Příloha I se mění takto: a)

Bod 1 se nahrazuje tímto:

„1. Profesionální investoři uvedení v bodech 1 až 4 oddílu I přílohy II směrnice 2004/39/ES o trzích finančních nástrojů.“ b)

Body 2, 3 a 8 se zrušují. Článek 2 Provedení

1.

Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do [dvanácti měsíců po vstupu této směrnice v platnost]. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí. Členské státy budou tyto předpisy používat od [osmnáctého měsíce po vstupu této směrnice v platnost] s výjimkou ustanovení provádějících článek 4b, která se budou používat od 31. prosince 2013. Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.

Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice. Článek 3 Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Článek 4 Určení Tato směrnice je určena členským státům. V Bruselu dne [...].

Za Evropský parlament předseda

CS

Za Radu předseda

31

CS

ES o systémech pro odškodnění investorů

Recommend Documents