SMĚRNICE 2001/25/ES EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY ze dne 4. dubna 2001, o minimální úrovni výcviku námořníků (Výtah) Zdůvodnění Hlavním důvodem pro vypracování této směrnice je skutečnost, že postupně docházelo k rozsáhlým novelizacím směrnice Rady 94/58/ES ze dne 22. listopadu 1994 o minimální úrovni výcviku námořníků (Úř. věst. L 319, 12. 12. 1994, s. 28, směrnice naposledy pozměněná směrnicí 98/35/ES - Úř. věst. L 172, 17. 6. 1998, s. 1) a z důvodu jasnosti a racionality je třeba provést její konsolidaci, přičemž stále zůstávají hlavními cíli bezpečnost na moři a omezování znečištění životního prostředí. Směrnice se odvolává na usnesení Rady ze dne 8. června 1993 o společné politice pro bezpečná moře (Úř. věst. C 271, 7. 10. 1993) a na usnesení Rady ze dne 24. března 1997 o nové strategii pro zvýšení konkurenceschopnosti námořní dopravy Společenství (Úř. věst. C 109, 8. 4. 1997, s. 1). Účelem je zajistit vysoký profesionální standard námořníků, podpořit toto povolání spolu s pobřežními profesemi jako takové a připravit půdu pro určitou potřebnou úroveň konzistentnosti mezi jednotlivými národními systémy a vydávání certifikátů o odborné způsobilosti. V této souvislosti se směrnice též odvolává na směrnici Rady 89/48/EHS (Úř. věst. L 19, 24. 1. 1989, s. 16) a 92/51/EHS (Úř. věst. L 209, 24. 7. 1992, s. 25 - směrnice naposledy novelizovaná směrnicí Komise 2000/5/ES (Úř. věst. L 54, 26. 2. 2000, s. 42)) o obecném systému pro uznávání odborného vzdělání a výcviku. Rovněž je žádoucí, aby kroky v oblasti stanovení minimální úrovně výcviku pro námořníky ve Společenství vycházely ze standardů výcviku, které již byly dohodnuty na mezinárodní úrovni, zejména úmluvou Mezinárodní námořní organizace (IMO) o standardech výcviku, certifikaci a strážní službě pro námořníky z roku 1978 (Úmluva STCW). Jednotlivá ustanovení by se pak měla aplikovat, aniž by tím byla dotčena ustanovení směrnice Rady 1999/63/ES ze dne 21. června 1999 o dohodě o organizaci pracovní doby námořníků uzavřené Sdružením majitelů lodí Evropského společenství (ECSA) a Federací odborových svazů pracovníků v dopravě v Evropské unii (FST) (Úř. věst. L 167, 2. 7. 1999, s. 33). Zvláštní opatření je nutno přijmout pro posádky tankerů přepravujících znečišťující nebo škodlivé látky z hlediska odvrácení ekologického zamoření. V zájmu bezpečnosti by pak členské státy měly uznávat pouze kvalifikace prokazující požadovanou úroveň výcviku vydané stranami úmluvy STCW a potvrzené Námořním bezpečnostním výborem (MSC) při organizaci IMO při plném respektování standardů stanovených příslušnou úmluvou. Dále je třeba do této směrnice zahrnout ustanovení o přístavní státní kontrole do doby, než dojde k novelizaci směrnice Rady 95/21/ES ze dne 19. června 1995 o prosazování mezinárodních standardů pro bezpečnost lodí, zabránění znečištění životního prostředí a o životních a pracovních podmínkách na palubě lodi vzhledem k námořní dopravě používající přístavy Společenství a k plavení se ve vodách pod jurisdikcí členských států (Úř. věst. L 157, 7. 7. 1995, s. 1 - směrnice naposledy novelizovaná směrnicí Komise 1999/97/ES - Úř. věst. L 331, 23. 12. 1999, s. 67). Opatření nezbytná pro realizaci této směrnice by pak měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o prováděcích pravomocích Komise (Úř. věst. L 184, 17. 7. 1999, s. 23).
Článek 1 Definice Pro potřeby směrnice se zavádí celkem 31 specifických pojmů: 1. kapitán 2. důstojník 3. palubní důstojník 4. zástupce kapitána 5. technik 6. hlavní technik 7. zástupce hlavního technika 8. pomocný technik 9. radista 10. člen posádky 11. námořní loď 12. loď plující pod vlajkou členského státu 13. příbřežní plavby 14. hnací výkon 15. ropný tanker 16. chemický tanker 17. plynový tanker 18. radiové předpisy 19. osobní loď 20. rybářské plavidlo 21. úmluva STCW 22. radiové služby 23. osobní loď typu ro-ro 24. řád STCW 25. funkce 26. společnost 27. příslušný certifikát 28. námořní služba 29. schválený 30. třetí země 31. měsíc
1
Článek 2 Předmět aplikace Z předmětu aplikace směrnice jsou vyjmuty válečné lodě a jejich pomocné lodě a lodě vlastněné či provozované členským státem pouze pro státní nekomerční účely, dále rybářská plavidla, rekreační jachty, které neslouží k obchodní činnosti, a dřevěná plavidla jednoduché konstrukce. Článek 3 Výcvik a certifikace Minimálním požadavkem výcviku je shoda s požadavky úmluvy STCW. Článek 4 Certifikát Musí být vydán příslušným orgánem členského státu nebo z jeho pověření a opravňovat držitele k službě, jak bude uvedeno v takovém dokumentu. Článek 5 Certifikáty a potvrzení Certifikáty pro kapitány, důstojníky a radisty musejí být potvrzovány členským státem (způsob je uveden v tomto článku). Článek 6 Výcvikové požadavky Výcvik musí být zaměřen na získání odpovídajících teoretických znalostí a praktických dovedností v souladu s požadavky přílohy I, zejména je třeba ovládat používání záchranných a protipožárních zařízení. Článek 7 Zásady, jimiž se řídí příbřežní plavby Požadavky na výcvik, praxi a certifikaci námořníků kladené v souvislosti s těmito plavbami členskými státy na námořníky sloužící na lodích pod vlajkou jiného členského státu nesmějí přesahovat požadavky požadované od námořníků na lodích plujících pod vlajkou daného členského státu. Členské státy dále přijmou a oznámí Komisi požadavky týkající se podmínek pro vzdělávání a výcvik v souvislosti s příbřežními plavbami a příznivějším režimem vztahujícím se na tyto plavby.
10
Článek 8 Tresty nebo disciplinární opatření Členské státy stanoví příslušné tresty a disciplinární opatření vztahující se na případy porušování této směrnice a postupy pro nestranné vyšetřování událostí nedbalosti, nekompetence, atd. Článek 9 Kvalitativní standardy Členské státy musejí vytvořit systém kvalitativních standardů pro výcvik, posuzování způsobilosti, certifikaci, potvrzování, atd. Rovněž musejí zajistit nezávislé vyhodnocování znalostí, dovedností a způsobilosti a odpovídající správu certifikačního systému. Článek 10 Lékařské standardy, vydávání a registrace certifikátů Členské státy stanoví standardy lékařské způsobilosti pro námořníky, zejména v oblasti zraku a sluchu. Rovněž se každý členský stát zaváže, že bude vést rejstřík všech certifikátů a potvrzení po kapitány a důstojníky a případně členy posádky, které budou vydány, vyprší nebo budou obnoveny, pozastaveny, zrušeny nebo nahlášeny jako ztracené či zničené. Informace o stavu takových certifikátů, potvrzení a úlevách budou zpřístupňovány ostatním členským státům nebo jiným stranám úmluvy STCW a společnostem požadujícím ověření pravosti a platnosti certifikátů. Článek 11 Obnovení certifikátů Týká se kapitánů, důstojníků a radistů po určitém pobytu na pobřeží při jejich návratu na moře, kdy se po nich bude požadovat obnovení jejich certifikátů. Článek 12 Použití simulátorů Část výcviku bude založena na povinných simulátorech pro ověřování výkonnostních standardů a dalších požadavků, přičemž simulátory nainstalované či uváděné do provozu před 1. únorem 2002 mohou být osvobozeny z úplného uplatňování výkonnostních standardů podle uvážení každého členského státu. Článek 13 Odpovědnosti společností Společnosti nesou odpovědnost za to, že každý námořník vyslaný jimi na moře je držitelem příslušného certifikátu v souladu s ustanoveními této směrnice. Rovněž musejí vést
11
dokumentační údaje a data o všech námořnících na svých lodích tak, aby byly okamžitě k dispozici, a společnost musí též poskytnout písemné pokyny kapitánovi každé lodi, na kterou se vztahuje tato směrnice vzhledem k seznámení námořníků s lodí, provozními postupy a dalšími opatřeními potřebnými pro řádný výkon jejich povinností. Článek 14 Způsobilost k službě Členské státy musejí stanovit povinné doby odpočinku pro pracovníky strážní služby tak, aby byl zajištěn řádný výkon těchto povinností. Všechny osoby ve službě důstojníka pověřeného stráží nebo člena posádky tvořícího součást strážní hlídky musejí mít k dispozici alespoň deset hodin odpočinku v jakémkoliv časovém intervalu trvajícím 24 hodin. Tato doba odpočinku však může být rozdělena maximálně do dvou časových úseků, z nichž jeden musí být dlouhý alespoň 6 hodin. Tyto požadavky není nutno dodržet pouze v případě ohrožení nebo cvičení. Minimální dobu 10 hodin je však možno snížit na alespoň 6 po sobě jdoucích hodin za předpokladu, že žádné takové snížení nepřesáhne dobu dvou dnů a v každém sedmidenním období bude k dispozici alespoň 70 hodin odpočinku. Článek 15 Úlevy Za výjimečných okolností mohou být v určitých ohledech poskytnuty úlevy vzhledem k příslušným certifikátům, pokud se však nejedná o funkci kapitána nebo hlavního technika, kromě okolností vyšší moci, kdy tak lze učinit na nejkratší možnou dobu. Článek 16 Odpovědnosti členských států vzhledem k výcviku a posuzování Členské státy jmenují orgány pro zajišťování výcviku, zkoušek, vydávání certifikátů o způsobilosti a poskytování úlev. K těmto procedurám pak stanoví příslušná realizační opatření. Článek 17 Komunikace na palubě lodi Členské státy musejí zajistit, aby na lodích byly vždy k dispozici prostředky pro efektivní ústní komunikaci mezi všemi členy posádky, aby byl stanoven pracovní jazyk a veden lodní deník. Zvláštní opatření v této oblasti tak platí pro lodě sloužící k osobní přepravě, tankerové lodě a pro komunikaci mezi lodí a pobřežními orgány.
12
Článek 18 Uznávání certifikátů Vzájemné uznávání certifikátů mezi členskými státy u námořníků, kteří jsou státními příslušníky členských států, se bude řídit ustanoveními směrnic 89/48/EHS a 92/51/EHS. To platí rovněž pro námořníky, kteří nejsou státními příslušníky členských států. Zvláštní ustanovení platí pro námořníky, kteří nevlastní certifikáty uvedené v článku 4 této směrnice a jejich službu na lodích plujících pod vlajkou nějakého členského státu. Článek 19 Přístavní státní kontrola Tato kontrola se řídí ustanoveními a postupy směrnice 95/21/ES a provádějí ji řádně oprávnění úředníci příslušného členského státu. Cílem je ověřit, zda všichni námořníci sloužící na palubě kontrolované lodi mají řádný certifikát nebo příslušné úlevy. Článek 20 Postupy přístavní státní kontroly Předmětem kontroly je ověřování certifikátů, čísel ve srovnání s registrem a bezpečnostních požadavků. Rovněž se za určitých okolností kontroluje způsob rozdělování do služeb. Článek 21 Zadržení Uvádějí se okolnosti a nedostatky, za kterých může úředník provádějící přístavní státní kontrolu provést zadržení lodi. Článek 22 Novelizace Tento článek obsahuje ustanovení pro budoucí novelizace této směrnice. Článek 23 Postup výboru Komisi bude při rozhodování napomáhat výbor, který přijme svůj vlastní jednací řád.
13
Článek 24 Přechodná ustanovení Do 1. února 2002 mohou členské státy i nadále vydávat, uznávat a potvrzovat certifikáty v souladu s ustanoveními, která platila před 1. únorem 1997 vzhledem k těm námořníkům, kteří zahájili schválenou námořní službu, schválené vzdělávací a výcvikové programy nebo schválené výcvikové kurzy před 1. srpnem 1998. Článek 25 Sankce Členské státy stanoví systémy sankcí pro porušování předpisů přijatých na základě hlavních článků této směrnice. Článek 26 Oznámení Členské státy okamžitě oznámí Komisi texty všech právních úprav, které přijmou v oblasti, na kterou se vztahuje tato směrnice. Komise pak bude informovat ostatní členské státy. Článek 27 Zrušení Směrnice 94/58/ES ve znění změn provedených směrnicí uvedenou v příloze III, část A se zrušuje. Články 28 a 29 jsou standardní závěrečné články směrnice.
14
Přehled příloh a jejich obsahu Příloha I: Výcvikové požadavky úmluvy STCW uvedené v článku 3 Příloha je členěna do sedmi kapitol (obecná ustanovení; kapitán a palubní prostor; prostor motoru; radiokomunikace a radisté; speciální výcvikové požadavky pro pracovníky na určitých typech lodí; situace ohrožení, pracovní bezpečnost, lékařská péče a záchranné funkce; alternativní certifikace). Jednotlivé kapitoly pak jsou dále děleny do předpisů uvádějících konkrétní požadavky nebo specifikace podle různých typů lodí, jejich výkonových parametrů a funkcí na lodi. Příloha II: Postupy a kritéria pro uznávání certifikátů vydaných třetími zeměmi a schvalování námořních výcvikových institutů a námořních vzdělávacích a výcvikových programů a kurzů uvedených v článku 18(3)(a) Příloha je rozdělena na dvě části, z nichž první uvádí podrobné postupy a kritéria pro certifikáty spolu s příslušnými požadavky a druhá část uvádí kritéria pro akreditaci nebo schvalování námořních výcvikových institutů a programů a kurzů spolu s požadavky, které je nutno splnit pro obdržení příslušného schválení a spolu s podrobnými specifikacemi. Příloha III: Odvolaná směrnice a její novelizace Zrušuje se směrnice Rady 94/58/ES a směrnice Rady 98/35/ES. Příloha IV: Korelační tabulka Jedná se o referenční tabulku mezi směrnicí 94/58/ES a touto směrnicí.
Zdroj: Official Journal of the European Communities L 136, 18.5.2001, str. 17-41 Překlad: Petr Zavadil Korektura: ODIS
15
