8
ČERVEN 2014
ŠVÝCARSKO VÝLET DO TECHMÁNIE POETICKÝ VOKNO ROZHOVOR VTIPY VTIPY 2 WEB TIPY SEFTIGEN OČIMA FOTOGRAFA
Foto: ZŠ Kovářov
ŠVÝCARSKO Od 2. 6. do 6. 6. jsme se účastnili výměnného pobytu ve Švýcarsku. Start byl v pondělí. Vstávání v pět ráno bylo sice náročné, ale zvládli jsme to. Třináctihodinová cesta byla sice dlouhá, ale všichni si povídali a bavili se. Pak následoval příjezd do Seftigenu a rozdělení do rodin. Nervozita panovala na obou stranách. V mé rodině neuměly děti moc anglicky, ale zachránili nás jejich rodiče, kteří byli ohromně milí. Využít se dala jak angličtina tak němčina. Po ubytování nás čekalo společné uvítání a večeře v místní aule, kde Švýcaři předvedli svůj pěvecký talent a nacvičili si pro
anebo pod vodopádem. Mohu potvrdit, že voda byla pěkně studená, ale bylo to super zpestření. U ohně mezi buřty jsme si osušili oblečení a pěšky sešli dolů k autobusu. Po večeři jsme se opět sešli, tentokrát na diskotéce. K dispozici bylo několik her a samozřejmě spousta pití i hudby. Nakonec se nám to tam povedlo docela roztancovat. Ve středu jsme hned ráno vyrazili do Bernu. Hlavní město je ohrom ně zajíma vé. Nejdří v jsme si prošli památ ky a pak se vydali na nákupy. Podařilo se nám tam vydržet celý den. A pak přišel ten čtvrtek. Den odjezdu a loučení. Dopoledne jsme se rozdělili do týmů a udělali si sportovní klání. K obědu byly grilované klobásky. Musím uznat, že místní kuchyně má opravdu něco do sebe!
Foto: ZŠ Kovářov
nás pár písniček. Mezi to přidali i českou verzi Co jste hasiči. Druhý den proběhl celodenní výlet do hor k jezeru Oeschisee. Začali jsme několika jízdami na bobové dráze hned nad lanovkou a pak teprve vyrazili dál. Někteří otužilci si nenechali ujít příležitost koupání buď přímo v jezeře
Foto: ZŠ Kovářov
Odpoledne každý trávil po svém. Já se se svou rodinou vydala na výlet po Švýcarsku, abychom viděli i něco jiného než hory. Navštívili jsme jejich rodnou vesnici, seznámili se s rodiči naší hostitelky a prohlídli si jejich velké hospodářství. Potom jsme se rozhodli vzdorovat horkému počasí a vyrazili na zmrzlinu. U nedalekého jezera jsme se projeli na šlapadlech, trochu si zablbli a vyrazili zpátky domů. Tak a teď sbalit věci, rozloučit se a hajdy domů. Srdceryvné loučení bylo dlouhé, takže nás nakonec musely do autobusu nahnat paní učitelky. Ale během chvíle se všichni nalepili na okénka a loučili se i přes bariéru autobusu. Cestou domů jsme si zpívali písničky, co nás naučili Švýcaři. Noc v autobuse byla dlouhá a například já jsem toho moc nenaspala. Do Kovářova jsme přijeli asi mezi 7. – 8. ráno. Všichni jsme si našli svoje kufry a rozběhli se domů. ( Ara )
VÝLET DO TECHMÁNIE Dne 30. 4. se 5 vybraných žákyň z deváté třídy, sedmá
usměvavých obličejů to nikomu nevadilo. Muzeum je rozděleno do dvou budov. V první budově na nás čekalo tajemství vesmíru a naší planety. Zavítali jsme do 3D Foto: Technomania.cz kina/plan třída spolu s žáky školy ze etária, které vypadalo zvenku Sepekova a Bernartic vydali do jako slunce. Všichni jsme muzea Techmánie v Plzni. využili polohovacích sedaček, a Cesta byla dlouhá, ale podle
tak jsme si odpočinuli. Film (Vesmír, vznik planety Země) se promítal po celé kopuli. Bylo to úžasné a někdy i strašidelné. Některým z nás se dělalo dokonce i špatně. Po zhlédnutí filmu jsme si v hale mohli vše související s vesmírem vyzkoušet. V druhé hale jsme měli rozchod a všechny zákony fyziky, zajímavosti o přírodě, život z pohledu zvířat a spoustu dalšího jsme si též mohli zkusit. Výlet do Plzně se nám moc líbil a doufáme, že zase bude příležitost se takto někam podívat. ( Eva )
POETICKÝ VOKNO - REKLAMA, KTERÁ MĚ ZAUJALA Ze všech televizních i internetových reklam u mě vítězí tzv. „Bóbik“. Spot portálu centrum.cz z roku 2003 se stal jedním z nejoblíbenějších. Když se člověk dívá na film a najednou tam skočí reklamy, obvykle je nesleduje nebo přepne na jiný kanál. Ale Bobík byla reklama, na kterou se lidé koukli rádi, na kterou si klidně i počkali, reklama, kterou když slyšeli, hned se otočili čelem k televizi. Reklama sice vznikla v době mých pěti let, ale o to víc je zajímavé, že si ji pořád pamatuji. Určitě jsem ji viděla i později, zřejmě někde na internetu, ale prvně si ji pamatuji právě z televize. Děj reklamy popisuje mladý pár, který vejde do čínské
restaurace a dveřníkovi dá pohlídat svého buldočka Bobíka. Dveřník chápavě pokýve hlavou a pronese „Bóbika“. Když kuchař s hrdým úsměvem přinese dvojici předkrm a odklopí víko, ozve se už jen vyděšený výkřik. Reklama v režii Tomáše Bařiny a podání Václava Rašilova a Barbory Halamové má výraznou a velmi provokativní pointu. Ale dá se
Foto: Reflex.cz
najít i několik nedostatků. Určitě se objevilo pár ohlasů, co se týče Bobíkova osudu, protože u nás je zvykem mít psy jako domácí mazlíčky. Na druhou stranu by se dala ocenit multikulturnost reklamy a její upozornění na rozdílné
zvyklosti v různých zemích. Což mělo být pro reklamu klíčové, neboť právě to upozorňovalo na portál Centrum. Podle statistik na internetu Bobík ve své době výrazně zvedl návštěvnost tohoto portálu. Potom sice návštěvnost zase klesla, ale dalo by se říct, že reklama svůj úkol splnila. Jenže krátkodobě. Dnes si sice skoro každý pamatuje děj reklamy, ale málokdo už si pamatuje, co propagovala. Když jsem se ptala lidí ve svém okolí na Bóbika, každý se zasmál. A když jsem se zeptala, na co reklama upozorňovala, nikdo mi neodpověděl. Podobný osud potkal i reklamu na kofolu. Tzv. „zlaté prasátko“. V reklamě jde holčička se svým tatínkem do lesa pro vánoční stromeček a cestou si povídají o zlatém
prasátku. Zatím co tatínek řeže stromek, děvčátko se vyptává, jak bude prasátko vypadat, jestli bude mít veliké zuby zahnuté nahoru. Když jí tuto podobu tatínek odsouhlasí, holčička mu oznámí, že v tom případě nemusí čekat do večera, poněvadž už jedno takové vidí. A v tu chvíli se zobrazí scéna, jak tatínek i s křičící holčičkou pádí z lesa a za nimi divočák. Když jsem se ptala na tuhle reklamu, pár lidí už vědělo, na co upozorňovala, ale pořád jich moc nebylo. Někteří nevěděli vůbec, někteří tipovali, že má lidi nabádat, aby nekradli v lese stromky. Ale děj se jim opět zapsal do paměti, víc než samotná kofola. Zlaté prasátko sice nemělo tak provokativní pointu jako Bobík, bylo spíše úsměvné, ale do
paměti se vrylo stejně. Jen ji média trochu zkazila tím, jak ji každý rok už od listopadu až do konce roku stále opakují. Kofola se drží toho, že si lidé reklamu oblíbili, a proto nevymýšlí novou, jen opakují tu samou pořád dokola. A to je chyba. Média už tuto reklamu přiřadila k Vánocům, jako pohádky o Popelce nebo o Mrazíkovi. Pohádky vidí člověk jednou do roka, ale tuto reklamu několikrát týdně, takže se snadno stane, že mu může tzv. lézt na nervy. Bobíka tenhle osud naštěstí nepotkal. Přesto, že si ho lidé mezi sebou stále připomínají, on se prostě neomrzí. ( Ara )
ROZHOVOR Rozhodl jsem se, že jako poslední díl letošních sportů udělám rozhovor. A s kým? Volba padla na žákyni V. třídy Hanku Lípovou, která se prosadila v karate. A tak zde už je samotný rozhovor. 1. Jak ses dostala ke karate? Bratr začal na karate chodit o rok dřív a já jsem potom nastoupila také. 2. Jakého největšího úspěchu jsi dosáhla? Třetího místa na Evropském Foto: H. Lípová
kumite. 3. Jaký máš pásek a jaká je to úroveň? Mám druhý fialový pásek a je to čtvrtá úroveň. 4. V kolika zemích už jsi s karate byla? Ve třech. 5. Chceš na konec něco říct nebo přilákat nové členy do klubu? Ano, přijďte, je nás málo a my vás rádi přivítáme. ( Filip Doubek )
VTIPY Host v restauraci volá na číšníka: Ten salát měl být pro dvě osoby? Číšník: Samozřejmě pane. Tak proč je v něm jen jedna housenka?
Před školou u silnice byla cedule s nápisem: Pozor, nepřejeďte děti! Jeden z žáků tam dopsal: Počkejte si na učitele.
Jdou dva opilí proti sobě a jeden říká: Můžu mezi vámi projít? Ano, ale po jednom!
Přijde paní k psychiatrovi a povídá: Představte si, pane doktore, když před někým řeknu ABRAKADABRA, tak zmizí. Sakra, doktore, kde jste?
Pepík neustále tyká paní učitelce, až nakonec paní učitelka řekne: Do zítřka napíšeš stokrát: Nebudu tykat učitelům. Druhý den to Pepík donese 200x. Proč si to donesl 200x? Ale, já jsem ti chtěl udělat radost!
Na břehu moře sedí dva lidožrouti, otec a syn. Najednou k nim připlouvá na voru trosečnice. Je to krásná mladá blondýnka. Jéé, táto, sežereme ji. Kdepak synku, vezmeme ji domu a sežereme mámu!
Foto: iconfinder.com
Víš, kdy je člověk maximálně opilý? Když nezvládá bez cizí pomoci ležet na zemi. ( Ara )
VTIPY 2 Chtěla jsem se vzdělávat, ale naši mi nechtěli koupit tu nejdůležitější učební pomůcku. A co jsi chtěla studovat? Autoškolu! Medvěd má vypracovaný Foto: geocaching.com seznam zvířátek, která sežere. Přijde Učitelka: Jak se zdraví lidé v liška: Medvěde, máš mě na Německu? Žák: Německy? seznamu? Mám. A sežereš mě?
Sežeru. Můžu se jít rozloučit s rodinou? Můžeš. Medvěd sežral lišku a přijde vlk: Medvěde, máš mě na seznamu? Mám. A sežereš mě? Sežeru. Můžu se jít rozloučit s rodinou? Můžeš. Medvěd sežral vlka a přijde zajíc: Medvěde, máš mě na seznamu? Mám. A nemohl bys mě vyškrtnout? Mohl. Ptá se otec syna: Co to tam gumuješ, Pepíčku? Pan učitel mi říkal, abych si co nejdříve opravil tu pětku! ( Filip Doubek )
WEB TIPY Pošli kamarádům vtipný vzkaz. Výběr z mnoha animací na www.acapela.tv.
( Filip Doubek )
SEFTIGEN OČIMA FOTOGRAFA
Foto: Libor Mandovec
REDAKČNÍ VZKAZ NA ZÁVĚR POKUD MÁTE JAKÉKOLI PŘIPOMÍNKY, NÁMĚTY NEBO PŘÁNÍ, KTERÁ SE TÝKAJÍ NAŠEHO NOVÉHO ŠKOLNÍHO ČASOPISU KOVADLINA ČI JEHO RUBRIK, MŮŽETE NÁM JE NAPSAT A POSLAT NA NÁŠ E-MAIL:
[email protected]. RÁDI UVÍTÁME JAKÝKOLI VÁŠ PŘÍSPĚVEK, PROTO NEVÁHEJTE A PIŠTE! VAŠE REDAKCE
