Zdeněk Velíšek Handicapy českých odborů Evropské horizonty, strana 3
Petr Zahradník Fungování potvrdilo důvod existence ROPů Zaostřeno na téma měsíce, strana 4
Jan Březina
Vydání Mladiče pootvírá Srbsku dveře do EU Co na to europoslanci, strana 4
Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004
číslo 6 / 2011
ročník 8
cena - ČR: 15 Kč; SR: 0,83 €
Dohoda o zelenině příště přes video?
SLOVO
INZERCE
Kvasinská automobilka expanduje Na rozvoj regionu v okolí kvasinské průmyslové zóny, kde sídlí automobilka, zatím stát za pomoci unijních prostředků vydal jeden a půl miliardy korun. Rekonstruovaly se tady silnice, modernizovaly školy nebo byla vybudována čistírna odpadních vod. Do silnic a další infrastruktury by podle vedení Královéhradeckého kraje ale bylo nutné investovat další peníze, pokud bude automobilka expandovat tak, jak plánuje.
Michal Hašek, hejtman Jihomoravského kraje a předseda Asociace krajů ČR Regionální operační program Jihovýchod a regionální operační programy obecně patří k těm nejúspěšnějším v čerpání dotací z Evropské unie. Tato skutečnost nabývá na významu tím více, jak se blíží závěr současného plánovacího období EU. Bez ohledu na střídání vlád platí, že systém dvaceti operačních programů je značně nepružný. Centrální vláda přitom dokonce uvažuje o tom, že struktury regionálních operačních programů zruší a opět je bude centralizovat do jednoho sektorového operačního programu a rozhodovat se bude opět v Praze. To nás vrací před rok 2006. Proto budeme bojovat o to, aby i v tom dalším období měly regiony silné slovo a existovaly tady regionální operační programy. Na prvních místech v úspěšnosti čerpání prostředků je ze šesti operačních programů hned pět regionálních operačních programů. To ukazuje, že nejde o náhodu. My mnohem lépe než ministerští úředníci známe problémy v krajích, a pokud tu něco funguje, nevidím jediný důvod, proč by se to mělo rušit. Jde navíc o model uplatňovaný v řadě dalších evropských států. U nás na jižní Moravě na prioritách v letech 2014 - 2020 hledáme shodu průřezově v rámci krajského zastupitelstva, tak jak jsme zvyklí. Současně chceme do diskuse o těchto prioritách zapojit co nejširší veřejnost, neziskový sektor i profesní komory. Jsem přesvědčen, že je model vhodný i pro ostatní regiony České republiky.
Publicistika, str. 4
Na pravidelném summitu EU – Rusko, který se konal v červnu v Nižním Novgorodu, toho představitelé obou stran příliš nedohodli. Za pozornost snad stojí jen shoda na obnovení dovozu evropské zeleniny do Ruska. Evropský prezident Herman Van Rompuy, předseda Evropské komise José Manuel Barroso a ruský prezident Dmitrij Medveděv se dohodli na tom, že embargo skončí poté, co ruská strana dostane od EU dokumenty o nezávadnosti zeleniny. Bruselský expert Fraser Cameron v Moscow Times dokonce napsal, že by obě strany ušetřily hodně času i peněz, kdyby místo summitu uspořádaly videokonferenci. foto: archiv Evropské komise
Regiony říkají NE centralizaci operačních programů Ještě před pár lety ten rok lidé spojovali s koncem světa. Dnes už je jasné, že podpora regionů Evropské unie bude fungovat i po roce 2013. Systém čerpání dotací v novém plánovacím období ale bude zřejmě jiný – v České republice právě probíhá diskuse o tom, zda nezúžit počet operačních programů. Je to i boj regiony versus stát. V úspěšnosti čerpání zatím regiony centrálu jednoznačně drtí. Dvě stě dvacet miliard korun. To je přes šest set tisíc nadstandardně vybavených vozů Škoda Fabia, čtyřicet tisíc prostorných bytů na pražské Letné nebo průměrná roční mzda pro tři čtvrtě milionu lidí. A nejen to. Dvě stě dvacet miliard je částka, kterou Češi v současném plánovacím období Unie odčerpali z evropských fondů. Do roku 2013 přitom můžou
dosáhnout až na sedm set padesát miliard. Zůstaňme ještě u čísel. 120 milionů z 220 už Unie certifikovala. Znamená to, že úřady takovou sumu prověřily a uznaly správnost dotace. Příjemci mají přislíbených 470 miliard, což představuje 62,5 % celkové alokace na období 2007 – 2013. A pro srovnání také milion a tři sta tisíc Fabií,
téměř sto tisíc letenských bytů a přes milion a půl průměrně ohodnocených zaměstnanců. Peníze z Bruselu tečou do země dvěma hlavními kanály, prostřednictvím regionů a státu. První zdroj zatím vyhrává na plné čáře. Podle předsedy Asociace krajů ČR Michala Haška je systém operačních programů v současné podobě značně nepružný. „Vedle toho právě regiony patří mezi nejlépe čerpající příjemce evropských dotací. Vím, že i tady se objevily určité problémy, kterými se zabývá policie, to jsou ale jednotlivosti z tisíců případů,“ zmiňuje Hašek. Jeho slova potvrzuje poslanec František Sivera. „V regionech
je rychlejší administrace a často jsou to projekty jednodušší než ze státních programů. Navíc je region menší celek, je zde větší zájem čerpat jak u žadatelů, tak u úředníků a politiků,“ vysvětluje Sivera. Podle politiků evropské peníze do značné míry nahrazují výpadky prostředků z rozpočtu České republiky. Na státě teď bude, aby vyjednal podmínky pro období 2014 – 2020. Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje pro období po roce 2013 zjednodušení procesů pro čerpání evropských prostředků. Jak konkrétně, zatím nikdo neví. (pokračování na straně 3)
Publicistika, str. 13
Slavné betlémy do nového Deset let úsilí stojí za získáním potřebných evropských dotací, které umožní Třebechovickému muzeu betlémů, jehož nejslavnějším exponátem je proslulý Proboštův betlém, získat důstojné prostředí. Z 59 milionů korun, které bude stát investiční akce, jejíž součástí je demolice původní budovy muzea a výstavba zbrusu nové, poskytla EU 49 milionů korun. Novou budovu by mělo muzeum začít užívat na jaře roku 2013.
Čerpanie eurofondov brzdí stará známa byrokracia Modrá tabuľa so žltými hviezdičkami informuje o projekte financovanom z eurofondov, ktoré dávajú možnosť vyrásť novým užitočným projektom v podstate za lacný peniaz. Napriek tejto možnosti patríme medzi menej úspešné krajiny pri čerpaní bruselských peňazí.
cia spoločnosti (4,74 %),“ dodáva Sandra Salamonová.
ardy eur. Je to takmer 18 % z alokácie zdrojov v programovom období 2007-2013. Z jedenástich operačných programov (OP) najlepšie čerpanie vykazujú OP Technická pomoc (28 %), nasleduje Regionálny OP, OP Zdravotníctvo, Zamestnanosť a sociálna inklúzia a Konkurencieschopnosť a hospodársky rast, Doprava. Na druhom konci rebríčka je OP Informatizá-
Evropské noviny zisťovali príčiny pomalého čerpania bruselských peňazí v regiónoch. S istým nadhľadom situáciu komentuje riaditeľ Agentúry pre regionálny rozvoj SEVER František Jedinák: „Raz mi jeden vtipkár povedal – ak sa porežeš pílou, nevieš povedať, ktorý zub ťa porezal najviac. Niečo podobné platí aj pri eurofondoch. Z praktického hľadiska má nega-
SR má v programovacom období 2007 - 2013 k dispozícií takmer 11,5 mld. eur z eurofondov. Reálne kontúry čerpania pre Evropské noviny načrtla generálna riaditeľka sekcie koordinácie fondov EÚ Sandra Salamonová z ministerstva dopravy, výstavby a regionálneho rozvoja – centrálneho koordinačného orgánu (CKO). „Do konca mája sme vyčerpali vyše dve mili-
BRUSELSKÉ PENIAZE V REGIÓNOCH
tívny vplyv pomalé vyplácanie financií formou refundácie. Administratívne procesy sú pomerne komplikované, niekedy naozaj šité na mieru skutočnému byrokratovi. Objektívne ale treba skonštatovať, že je to už lepšie, ako v minulosti.“ Riaditeľ Agentúry pre RR v Žiline Anton Straka dopĺňa: „V riadiacich orgánoch je málo projektových a finančných manažérov, nestíhajú, sú zavalení množstvom práce. Ak urobíte chybu pri žiadosti o platbu, alebo pri monitorovacej správe, riadiaci orgán vám ich vráti na opravu alebo doplnenie. (pokračovanie na strane 2)
INZERCE
TÉMA MĚSÍCE
2
EN č. 6 / 2011
Čerpanie eurofondov brzdí stará známa byrokracia (pokračovanie zo strany 1)
Akákoľvek oprava, aj tá najmenšia, nie je riešená operatívne. Znovu v rámci lehoty sa čaká na spracovanie. Obce tak potom musia čerpať ďalšie preklenovacie úvery. Tým im vznikajú úplne zbytočné dodatočné náklady.“ Zdĺhavosť procesu ilustruje na príklade: „Pred rokom sme v rámci ministerstva hospodárstva vypracovali dva projekty na rekonštrukciu verejného osvetlenia. Doteraz nemáme výsledky hodnotenia.“ Názor pridáva aj Michaela Schlegerová z Liptovskej regionálnej rozvojovej agentúry (RRA): „Stáva sa, že sa žiadosti o platbu neuznajú v plnej výške, a tak žiadateľ dopláca viac ako pôvodne plánoval. Niektorým poberateľom to môže výrazne nabúrať rozpočet.“ Štefan Repko, predseda Rady zástupcov Integrovanej siete RRA, upozorňuje: „Často sa mení legislatíva, čo má samozrejme dopad na proces implementácie, chýba transparentnosť výberu projektov a kameňom úrazu sa niekedy stáva obstarávanie tovarov, služieb a prác.“ Kritický názor vyslovila aj Juliana Uhrinová z RRA Rimavská Sobota: „V súčasnosti sa vláda odklonila od základnej línie odstraňovania disparít regiónov. Tieto sa naďalej prehlbujú a pokiaľ sa nedoriešia, bude to len horšie. Prioritou by malo byť pripraviť zaostalé regióny,
aby boli zaujímavé pre investorov, čím by sa zlepšila zamestnanosť v postihnutých oblastiach.“ V KURZE SÚ REKONŠTRUKCIE A CESTOVNÝ RUCH Zástupcovia nami oslovených RRA doplňujú svoje praktické skúsenosti. Riaditeľ Agentúry pre RR Sever František Jedinák: „V našom regióne dominuje regionálny operačný program. Bez odozvy neostali ani ďalšie, ako napríklad OP Životné prostredie, Vzdelávanie, Konkurencieschopnosť a hospodársky rast. Pre mnohých žiadateľov je zaujímavé uchádzať sa o prostriedky z cezhraničných programov. V podmienkach Žilinského kraja je to výhoda a možnosť získať financie na rozvoj z dvoch programov – na českú aj poľskú hranicu.“ Juliana Uhrinová z RRA Rimavská Sobota konštatuje: „Obce z eurofondov rekonštruujú budovy, riešia triedenie, separovanie a spracovanie odpadu, vrátane biologického. Aktívne je záujem o rezort školstva, a to nielen na rekonštrukcie, ale aj na vzdelávacie programy a výmenné študijné pobyty a nezaostáva ani rozvoj cestovného ruchu.“ Atraktívnymi programami pre regióny sú podľa Štefana Repka tie, ktoré umožňujú samosprávam a krajom rozvoj školskej, sociálnej a kultúrnej infraštruktúry, podnikatelia
sa zasa zväčša orientujú na projekty cestovného ruchu. A dodáva: „V niektorých prípadoch počet žiadateľov 3 – 5 násobne prevyšuje možnosti jednotlivých výziev.“ Ešte jeden postreh smerom k malým obciam. Finančná podpora je skôr orientovaná na projekty, ktoré majú dosah na širší okruh obyvateľov a väčšie územie. Juliana Uhrinová tvrdí, že treba prehodnotiť túto situáciu: „Slovensko má najviac obcí nad 500 obyvateľov a dokonca aj menšie obce. Tým nezostáva nič iné, len sa združovať a vytvárať mikroregióny. No dospieť k zosúladeniu priorít je často zložité. Niektoré projekty si vyžadujú vlastníctvo k nehnuteľnostiam a to združené mikroregióny nemajú. EUROFONDY PO NOVOM Prvé – aj keď skrátené programové obdobie bolo zahrievacie, dobré na zabehnutie a vychytanie múch. V súčasnom tie muchy ešte existujú. Poberatelia nenávratného príspevku majú ešte šancu situáciu zmeniť vo svoj prospech. O chvíľu je tu ďalšia perióda čerpania eurofondov. Zjednodušená schéma čerpania je nasledovná - eurofondy má možnosť čerpať štát a regióny. Kto aký kus koláča dostal a dostane, je ťažko povedať. „Finančné prostriedky smerujú do jednotlivých regiónov Slovenska bez ohľadu na to, aký subjekt vy-
ilustračné foto: autorka stupuje ako prijímateľ a podotýkam, že sú určené pre všetky regióny Slovenska. Preto pri plánovaní nového programového obdobia pôjde skôr o definovanie prioritných podporovaných oblastí regionálneho rozvoja, nie územia,“ vysvetľuje Sandra Salamonová. K novému programovému obdobiu svoj postreh pridáva aj František Jedinák: „V súčasnosti sa ľudia skôr pýtajú, či ešte vôbec budú nejaké financie z eurofondov, či sa Slovensko nestane
len platiteľom. Podľa predbežných oficiálnych informácií by však malo byť k dispozícií menej financií, a to na úrovní asi 80 % súčasného obdobia.“ CKO diskusiu o objeme peňazí považuje za predčasnú. „Nové programové obdobie je v súčasnosti vo fázach prípravy, členské štáty čakajú predovšetkým na návrhy Nariadení vydávaných EK a až následne bude možné pripravovať kroky na národnej úrovni,“ vysvetľuje generálna riaditeľka centrálneho koordinačného or-
gánu Sandra Salamonová a dopĺňa: „Naša národná stratégia má zadefinované štyri prioritné oblasti, v ktorých má SR najväčšie predpoklady na znižovanie vnútroregionálnych rozdielov. Sú to základná infraštruktúra, ľudské zdroje a zamestnanosť, veda, výskum a inovácie a hospodárstvo zeleného rastu. Debata o zmene prerozdeľovania eurofondov sa v tomto momente môže zdať predčasná, ale hovorí sa, že šťastie praje pripraveným. Ešte aj teraz je šanca.“ Alžbeta Švecová
K TÉMATU - ZAHRANIČÍ
Francie navrhuje spravedlivější posuzování krajů Evropský rozpočet na rok představuje 126,5 miliardy eur (2007 – 2013). Tvoří ho převážně příspěvky členských zemí (70 %), kdy Francie vystupuje jako druhý největší přispěvatel a zároveň druhý příspěvce dotací z evropských fondů. V tomto odvětví není hexagon žádný začátečník a zkušeně využívá finanční příspěvky z EU. Vizitkou je více jak šedesát projektů v částce přesahující 26 milard eur. V rámci regionální politiky obecně platí princip solidarity, kdy bohatší státy přispívají na chudší státy a regiony. Tato politika hospodářské a sociální soudržnosti podporuje regiony v členských státech, které nedosahují 75 % evropského průměrného HDP na osobu. Je zaměřena na regiony se sociálními problémy a poškozeným životním prostředím. Pomoc nabízí prostřednictvím dvou strukturálních fondů - Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální fond. Evropský fond regionálního rozvoje nabízí řadu programů orientovaných převážně na inovaci, ekonomický rozvoj, tvorbu zaměstnání a vzdělání, rozvoj obnovitelných zdrojů energie, dopravu, ale také na turismus a kulturu. Ukázkovým příkladem je region Ile-de-France s metropolí nad Seinou. Vystupuje jako jeden z nejvýznamnějších regionů země a představuje 19 % fran-
couzské populace (11 milionů obyvatel). Současně je prvním evropským regionem technologického výzkumu (6,2 % evropských patentů), největším obchodním centrem v Evropě vedoucí v počtu sídel společností a významnou turistickou destinací se specializací na ubytovací, stravovací a kulturní služby. Region se může pochlubit podporou 6 600 projektů, pro které byl vyčleněn 151 milion eur. Dotace financují plány rozvojových opatření, jejichž cílem je odstranit finanční rozdíly mezi některými kraji (64% rozdíl mezi Yvelines a Seine-Saint-Denis). Dalším cílem je vylepšit situaci ve 157 městských zónách postižených zvýšenou nezaměstnaností, zvýšit kvalifikaci některých obyvatel, vytvořit pracovní příležitosti a vylepšit kvalitu bydlení a renovaci sociálních bytů (342 tisíce domácností se nachází ve špatných podmínkách).
INVESTICE DO ENERGIE A TURISMU Na pomyslném žebříčku popularity projektů ve Francii vedou investiční plány obnovitelných zdrojů energie. Francouzské kraje začaly před lety aktivně investovat do solární energie, která aktuálně prožívá menší útlum. Za poslední tři roky ceny fotovoltaických panelů nepřestávají klesat, což je způsobeno snížením cen součástek panelů. Evropa reagovala na tuto tendenci snížením dotací z fondů a souběžně cen pro nové instalace fotovoltaických panelů. Ve Francii proto došlo ke snížení nákupní ceny za elektřinu o 20 %. Země se ale těší výborným povětrnostním podmínkám, což představuje velký potenciál pro větrnou energii, v zemi zatím málo rozvinutou. Některé kraje už zdobí větrné motory a počet projekčních plánů na další výstavbu přibývá. Regiony Languedoc-Roussillon, Rhône Alpes a Bourgogne patří k prvním regionům, které podporují obyvatele v investicích do malých větrných elektráren. Během posledních let Francouzi investují do turismu, převážně do ubytovacích zařízení. V zemi je oblíbené ubytování v domech vlastníků, kteří nacházejí asistenční a finanční pomoc v realizaci těchto drobných projektů u generální a regionální rady. DOTACE I PRO ZÁMOŘÍ
ilustrační foto: IM
Úspěšným programem fondů je také Europ Act z konce loňského roku, určený k podpoře přírodních rezervací a parků. Finanční
pomoci se dočkaly parky v Pyrenejích, Vanoise, Bauges, v Remeši, na Korzice, v Haut Languedoc, Luberon a Verdonu. Země rovněž čerpá dotace na financování projektů mořských dálnic Marco Polo, které mají za cíl vylepšit výkonnost dopravního systému a životního postředí. Evropské dotace z fondů nacházejí uplatnění i v zámořských oblastech, tzv. extrémní periferní oblasti (RUP). Ve Francii se tento statut týká Martiniku, Guadeloupe, Guyane, Réunion, Saint Barthélemy, Saint Martin. V období let 2007 - 2013 přispěly evropské fondy částkou 7,8 miliardy eur, z toho 1,3 miliardy eur z Evropského sociálního fondu. Novým kandidátem (101.) bude ostrov Mayotte, který zatím pracuje na svém statutu. V rámci Evropského sociálního fondu byl vyjednán počet podporovaných témat ve Francii, čemuž předcházelo vypracování ekonomické a sociální diagnostiky v jednotlivých krajích s cílem zjistit prioritní potřeby v oblasti zaměstnání a profesionálního rozvoje. Program je dotován částkou 898,9 milionu eur a konkrétně se zaměřuje na problematiku zvýšené nezaměstnanosti, na nedostatečné vzdělání, stárnutí aktivní populace a je doplněn o další aktivity, jako je například boj proti analfabetismu zaměstnanců, proti diskriminaci v pracovním prostředí, přístup ženám na pracovní trh nebo rovnost mezi muži a ženami. Samotný nápad k čerpání evropských dotací nestačí. Podpora z fondů je poskytována prostřednictvím organizací, asociací a lokálních společenství a vystupuje jako dodatek k vlastnímu zdro-
ilustrační foto: IM ji financování. Majitel navrženého projektu musí představit detailně zpracovaný podnikatelský záměr včetně informací o financování. Aktuálně Evropa řeší nový způsob dělení příspěvků z fondů v rámci regionů po roce 2013. Konkrétně se jedná o kraje Bretaně, Normandie a Pays de la Loire. Dělení probíhá v rámci konvergence (regiony nedosahující 75 % průměrného evropského HDP) a soutěživosti. Podle evropského komisaře regionální po-
litiky Johannese Hahna existuje více jak osm desítek regionů, které potřebují pomoc EU. Ve Francii se ale nacházejí regiony, které nikdy nebyly pod úrovní 75 % a současně nikdy nepřesáhly 90 %. Evropský komisař proto navrhuje spravedlivější přístup k regionům vytvořením tzv. prostřední kategorie regionů. Problematika se týká třiceti milionů Evropanů, z toho třinácti milionů Francouzů v osmi francouzských regionech. Ilona Mádrová
TÉMA MĚSÍCE / KOMENTÁŘ
EN č. 6 / 2011
3
Regiony říkají NE centralizaci operačních programů
EVROPSKÉ HORIZONTY ZDEŇKA VELÍŠKA
Handicapy českých odborů
(pokračování ze strany 1)
Začíná u dotazníku, který má řadu věcí objasnit. „Podrobné analýzy zpracované interně přímo ministerstvem jsou prvním krokem co nejširšího sběru informací. Druhým, neméně významným krokem bude dotazník, kterým ministerstvo osloví žadatele a příjemce finanční pomoci z evropských fondů,“ říká Jana Jabůrková z tiskového oddělení ministerstva pro místní rozvoj. Ministerstvo tak chce od samotných příjemců dotací vědět, co jim komplikovalo práci, a čemu se příště vyhnout. Úřad si od toho slibuje jednodušší cestu k evropským dotacím. „Významně zjednodušený a sjednocený proces čerpání evropských prostředků je základním předpokladem pro úspěšné využití prostředků, které Česká republika získá pro období po roce 2014,“ tvrdí Daniel Braun, náměstek ministra pro místní rozvoj, odpovědný za problematiku koordinace evropských peněz. Sběr informací končí 17. června 2011. PŘEHNANÝ POČET OPERAČNÍCH PROGRAMŮ? Podle politiků, které oslovily Evropské noviny, je potřeba důsledně zvážit, zda dnes fungující systém je skutečně efektivní. „Po zkušenostech současného plánovacího období Evropské unie by bylo dobré v dalším období snížit počet operačních programů a výrazně snížit a tím i zpřehlednit administrativu projektů,“ radí poslanec Sivera. „Čerpání po roce 2013 by mělo být jednodušší z pohledu administrativních nároků. Měl by se snížit i nadměrný počet operačních programů,“ tvrdí také poslanec František Laudát. Pokles operačních programů je v polovině roku hodně diskutované téma a vláda o něm
O tom, jak bude vypadat čerpání v příštím období, se hovořilo už na začátku roku na tiskové konferenci v Poslanecké sněmovně. foto: Miloš Spáčil skutečně uvažuje. V současné době totiž funguje soustava šestadvaceti programů. Prosekat je, to avizoval jako jeden ze svých cílů ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský. A analýza potřeb měst po roce 2013, kterou zveřejnil Svaz měst a obcí České republiky, dochází ke stejnému závěru: počet operačních programů je zbytečný, komplikuje tok peněz a znamená jen větší byrokracii. „Česká republika by si měla vytyčit dva až tři základní cíle, v rámci nichž by měly být vytvořeny dva až tři celonárodní operační programy,“ myslí si pardubický hejtman Radko Martínek, podle kterého by
se programy soustředily například na rozvoj průmyslu nebo vzdělanosti. „Zbytek všech ostatních intervencí by se soustředil do nadále existujících regionálních operačních programů,“ dodal Martínek. To doplňuje i Hašek. „Máme jasnou představu a státu jsme ji předali. Náš tým pod vedením hejtmana Martínka zatím nemá shodu s centrální vládou, která chce operační programy centralizovat do jednoho. Rozhodovalo by se opět v Praze, což nás vrací před rok 2006,“ zdůrazňuje Hašek. „My mnohem lépe než pražští úředníci známe problémy v krajích, a pokud tu něco funguje, nevi-
dím jediný důvod, proč by se to mělo rušit,“ dodává Hašek. Odborníci volají také po zefektivnění cílů, tedy lepší rozvaze, na co evropské peníze použít. „Typově zatím řadu projektů považuji za zbytečné mrhání finančními prostředky, které jinde chybí. Mám na mysli zejména některé pochybné projekty z oboru sociální péče. Naopak mně chybí více projektů pro zlepšení životního prostředí a samozřejmě větší počet projektů z oblasti dopravní infrastruktury,“ dodává poslanec Laudát tipy, na co by se měly dotace po roce 2013 především zaměřit. Jan Štifter
Nedávná stávka konaná v ČR, reakce na ni z vládních míst a její mediální obraz mě přinutily zapřemýšlet o tom, zda už mají odbory v České republice stejné postavení jako v těch evropských zemích, kde měly to štěstí, že nebyly po dlouhá desetiletí převodní pákou stranických usnesení na „dělnickou třídu“ a ostatní „pracující“. Uplynulo přece už dvacet jedna let od okamžiku, kdy se úloha odborů v české společnosti kardinálně změnila! Přesto ve mně i ty nejčerstvější dojmy, dojmy ze stávky dopraváckých odborů, z jejího obrazu v médiích a rétorice politiků utvrzují v názoru, že dvě desetiletí nestačila na to, aby odbory byly dnes na úrovni svého současného poslání a aby jim už společnost přiznávala to postavení, jaké potřebují k plnění své role. Utvrzuje mě v tom srovnání se situací odborů jinde v Evropě, zejména ve Francii, kde jsem byl u řady stávek, blokád, ale i u jednání mezi odbory a vládními místy. Proč ještě dnes ten rozdíl? Myslím proto, že první z těch dvou desetiletí nové demokracie a tržního hospodářství v naší zemi charakterizoval konsensus: Všichni - s výjimkou vyznavačů „starých pořádků“ – měli vůli transformovat hospodářství i společnost. Odbory neměly příležitost se profilovat. Nemělo to smysl. Teprve, když se začaly rozvírat nůžky sociálních rozdílů a objevovaly se první nedomyšlenosti „nových pořádků“, otvíral se před odbory prostor k seberealizaci. To už ale do světové finanční krize a dluhové pasti nezbývalo mnoho času. Sociální situace je dnes u nás podobně vyhrocená jako jinde v Evropě, rozdíl je ale v tom, že české odbory nemají za sebou nepřetržitou zkušenost víc než jednoho století sociálních bojů a jednání jako odbory západoevropské. Nemají tedy ani jejich váhu ve společnosti. Právě tak česká společnost nemá ještě dostatečnou představu o úloze, kterou v ní odbory mohou a mají sehrát. Že tomu tak je, o tom mě v den stávky v dopravě přesvědčil třeba fakt, že impozantní zastavení provozu na železnici a působivé omezení provozu městské dopravy nemělo potřebnou paralelu ve stejně impozantní a působivé přítomnosti sympatizující veřejnosti v ulicích, v manifestacích. To nesvědčilo jen o tom, že odbory neuměly lidi do ulic dostat, ale i o tom, že veřejnost - přesto, že v drtivé většině nesouhlasí s vládními reformami - nepřijde sama od sebe, protože ještě neví nic o tom, že impozantní počet demonstrujících v ulicích je druhou složkou stávky a podmiňuje její úspěch. Den po stávce mě o rozdílu mezi reakcí na stávku u nás a třeba ve Francii přesvědčila ta zdánlivě perfidní otázka, kterou bylo všude slyšet: „Čeho vlastně dosáhli?“ „Ničeho“, odpovídal si hned sám politik. Není to pravda. Dosah stávky se projeví v jednáních, na která po stávce (málokdy hned po té první, spíš po řetězu stávek a demonstrací) vláda přistoupí. A přistoupí na ně – aspoň v zemích jako je Francie – protože neudělat to by se jí nevyplatilo ve volbách. Fakt, že lidé vycházejí do ulic po třetí, páté či sedmé, vždy ve stejném či větším počtu, akceptuje vláda jako znamení své prohry. Naopak, slábnou-li postupem času řady manifestantů, vláda vyhrává. Vyjednávací pozice odborů naopak slábne. Neposkytuji návod, jen říkám, co znám odjinud, konkrétně z Francie, která je v v záležitostech sociálních bojů modelovou zemí. Ještě si odtamtud neodpustím jeden postřeh: Lídři francouzských odborů jsou také bodří, jejich řeč je jadrná a jednoduchá, ale jejich rétorika kvůli tomu nepostrádá působivosti. Rétorika našich odborových lídrů se ještě co do přesvědčivosti příliš nezdokonalila. Inu postrádají onu historickou kontinuitu, z jaké čerpají odboráři v zemích, které nezažily dlouhá desetiletí totality.
K TÉMATU - ZAHRANIČÍ
Klidné vody evropských fondů Titulek odpovídá situaci evropských fondů v Nizozemsku – nečeří je žádné skandály, podezřívání z nepravostí…(podle výzkumu Ernst & Young přiznalo 7 % Nizozemců, že se ve svém sektoru setkalo s úplatkářstvím). Jedinci, mně podobní, se zde spíše dozví, že země je pozadu v mobilním internetu než o fondech z EU. Když ale ten jedinec hledá, informace najde. EU má rozdělit v letech 2007 - 2013 členským státům 347 miliard eur. 81 % dostanou „chudé“ země, zbytek je pro země „bohaté“ mezi které patří i Nizozemsko. I ono nesmí zaspat, a proto k rozvoji ve zmíněném období může čerpat až 1,9 miliardy eur (Česko 26,7 miliardy!). Většina evropských peněz pochází ze strukturálních fondů, které nizozemská vláda spolu s podniky navýší na 4 miliardy, kam už v těchto letech nepatří zemědělství a rybářství. Ještě před definitivním evropským rozpočtem v roce 2006 se na ministerstvu ekonomických věcí rozhodlo o hlavních cílech evropské strukturální pomoci a ke konci roku 2008 už bylo všechno globálně napsáno a vydáno. Svazek „Peníze pro dobré projekty - Evropské strukturální fondy nabízejí Nizozemsku nové šance“ obsahuje rozhodnutí o přidělených penězích, o nových akcentech fondů, o žádostech v každém okamžiku, o spolufinancování. Je zde jak přehled národní, tak i evropské pomoci. Země je rozdělena na části, které se budou v období 2007-2013 dotovat. Které to jsou, jaká zlepšení je čekají, se může kdokoliv dočíst na vládních webových stránkách: www.rijksoverheid.nl/structurfondsen.
Když cesta financí projde z kabinetu skrz provincie do měst a obcí, je už většinou jasno, kam budou dotace vloženy. Informace podává podrobně další webová stránka, vydávají ji zástupci Evropské komise v Nizozemsku ve spolupráci se zástupci ministerstva a strukturálních fondů, kteří jsou na rozdělování fondů zainteresováni. Jmenuje se „Evropa za rohem – spolu silní“ ( www.europaomdehoek.nl). Jeden zde najde i to, co by ani nehledal - jako například firmy, které na projektu pracují, přesné částky, které na projekt byly nebo budou vynaloženy a ty nejzvědavější odkazuje na další webové stránky. Letos v květnu byly tři dny věnovány jakémusi Dni otevřených dveří všech pro-
jektů, které se normálnímu obyvateli hned tak neotevřou. Mohl se seznámit s fakty ze všech dotovaných míst z očí do očí. DLOUHOLETÉ ZKUŠENOSTI Evropské fondy se podílejí na programech padesáti procenty (oficiální rozmezí je od 40 % do 75 %) a dalších padesát musí dodat Nizozemsko (stát, města, soukromníci, projektové firmy)…jestliže nastanou nesrovnalosti, spoluúčast se zadrhne, jsou dotace na bázi evropských či na bázi národních pravidel sníženy ba dokonce i zrušeny. Zatím jsem o něčem takovém nečetla. Systém žádostí je propracován, zřejmě díky dlouholeté praxi z předchozích společenství (Evropské, EHS). Země je za více než padesát let organizovaně dobře „zajetá“, problémy v udělování grantů nejsou - chtělo by se říci, že tak, jak člověk dýchá, tak země rozděluje. A protože se jedná o člověka zdravého, udržují se její jednotlivé části v kondici. Podporují se méně atraktivní regiony a města, inovuje se podnikání a znalost ekonomie, pracuje se na vytváření pracovních míst. Mimo jiné, Nizozemsko, které je z osmdesáti procent venkov a žije zde čty-
řicet procent obyvatel, smazává pomalu rozdíly mezi městem. Vláda z toho radost nemá; přeje si zachování přírody, zemědělství, lesů, rekreací… proto i sem nastoupila pomoc ze strukturálních fondů… Dotace z fondů nenahrazují peníze, které zemi chybí, ale doplňují ty, které už země má. Na správný chod dohlíží „režijní pult“, který hlídá nejen čerpání fondů, ale i radí a zprostředkovává vše potřebné mezi EU a žadateli o grant. A přesto malé podniky či obce o fondy nežádají, prý z neznalosti a bojácnosti jejich úřadů. Převládá tam mínění, že dotace jsou více méně pro velká města s lobbisty. KDO A JAK PENÍZE ROZDĚLUJE O finanční prostředky pro Nizozemsko žádají ministerstva, například pro fond sociálního rozvoje je to ministerstvo ekonomie, zemědělství a inovace. Částku, jak jsem už psala, rozdělí mezi předem určené části země, kde skrze provincie jsou dále rozdělovány do jednotlivých komunit. Stačilo by, kdyby komunity předložily provinciím svoje nápady a projekty; zapadnou-li do plánovaných potřeb země, nic, nic nestojí v cestě
k schválení žádosti…. V poslední době, v debatě vedené Davidem Cameronem, volají některé země EU, že se musejí plánované výdaje 2014 - 2020 zmrazit. Náklady pro regionální politiku by se měly podrobit diskuzi. Očekává se, že některé bohaté země EU chtějí dotace pro „chudší“ limitovat. Nizozemí samo navrhlo, aby se evropský rozpočet reformoval, a doufá, že ovlivní i ostatní státy. Země je smířena s tím, že by dostala od EU ještě méně než nyní. Holandský premiér Mark Rutte také označil návrh Evropské komise zvýšit rozpočet EU na příští rok za nepřiměřený. Právě v době, když státy musejí šetřit, je tento návrh, zvýšení o 6 miliard, neslýchaný. ( P.S. Konsekventní ale země moc není. Má se šetřit, když však dojde i na kovářovic kobylu… zemědělci v Nizozemsku ztrácí za „okurkovy humbuk“ týdně 30 - 50 milionů eur a byť se má šetřit, chtějí určité odškodnění. Podle náměstka ministerstva ekonomie Henka Blekera by financování nemělo být problémem, protože ročně na evropských zemědělských fondech zůstává 1 - 1,5 miliardy eur. Pravda, zemědělské fondy nepatří do strukturálních.) Zuzana Goseling
PUBLICISTIKA
4 ZAOSTŘENO NA TÉMA MĚSÍCE Přestože rychlost procesu čerpání zdaleka nepředstavuje (a neměla by představovat) klíčové kritérium úspěšnosti využívání prostředků Kohezní politiky EU v rámci operačních programů, tak v průběhu programovacího období může představovat jisté pomocné kritérium, které nám může napovědět, jak pružně jednotlivé operační programy svých možností využívají. A je zcela nepochybné, že regionální operační programy (ROPy) představují v tomto porovnání nejaktivnější operační programy a vesměs se optikou hodnocených kritérií nalézají v celostátním nadprůměru. Podle jednotlivých fází projektového cyklu lze říci, že z pohledu procentuálního podílu prostředků krytých smlouvou vůči celkovému objemu alokace, jež mají tyto operační programy po celé programovací období k dispozici v průběhu pátého roku tohoto programovacího období (jež se však reálně rozjelo s jistým zpožděním, takže se ve skutečnosti nacházíme kdesi na počátku jeho druhého poločasu), jednotlivé ROPy dosud využily mezi 52,5 % až 87,5 % této alokace; pokud za kritérium zvolíme stav proplacených prostředků příjemcům (jež odráží pokročilejší fázi projektového cyklu), je logicky ona percentuální míra nižší, konkrétně se pohybující mezi 26,8 % a 50,2 % celkové alokace. A jdeme-li projektovým cyklem ještě dál a máme-li na mysli prostředky certifikované Evropskou komisí, jsou ROPy naprostými národními přeborníky (s výjimkou pozastavených prostředků v rámci ROP Jihozápad) s intervalem 13,9 % až 45,1 % celkové alokace. Jak však bylo řečeno, na skutečný efekt těchto intervencí (ve prospěch ROPů je alokováno více než 18 % celkové alokace všech operačních programů v České republice) si počkáme ještě řadu let, až se tento reálný přínos projeví (případně – bohužel – neprojeví) v souhrnných socio-ekonomických makroukazatelích pro příslušné regiony a zejména a především v reálném životě a v tom, že podpořené projekty se stanou udržitelné a samonosné i poté, co dotační podpora pomine. Dosavadní fungování ROPů (i přes určité problémy ve fungování některých z nich) nepochybně potvrdilo důvod jejich existence, neboť tyto instituce pracují a fungují podstatně blíže skutečným regionálním potřebám, znají a identifikují se s těmito potřebami a jsou podstatně pružnější v reakci na jejich případné změny a vývoj v porovnání s pohledem a aktivitou činěnou z centrální úrovně. Především v silném akcentu na regionální priority a profesionalitě a znalosti při jejich naplňování, které se i přes zdánli-
vou podobnost začínají především kvalitativně poměrně silně odlišovat při vzájemném porovnání mezi jednotlivými regiony, spočívá asi hlavní pozitivní zkušenost jejich stávajícího fungování. Zkušenost, jež by měla v každém ohledu být využita i v příštím programovacím období a snad by mohla být ještě rozšířena. Každá rozvojová priorita má svoji celostátní a regionální dimenzi. A bylo by více než doporučeníhodné, aby se o praktickou náplň všech priorit vymezených v rámci České republiky s objektivně a racionálně stanovenou regionální dimenzí (na základě principu subsidiarity) „staraly“ Úřady Regionálních rad jednotlivých regionů soudržnosti, řídících příslušné ROPy. Jejich dosud prokázaná kompetence je k tomu v plném rozsahu opravňuje. Je současně vhodné si uvědomit, že i charakter priorit se v příštím období s velkou pravděpodobností změní; a to ve prospěch posílení kvalitativních aspektů: bude kladen daleko větší důraz na návratnost vložených prostředků a jejich efektivitu, bude se zkoumat synergický dopad různých typů intervencí, vynaložených v rámci sledovaného území či regionu. Kdo jiný by měl být manažerem tohoto tzv. „place-based“ přístupu, než právě tyto úřady. I je zřejmě čeká jistá míra transformace na nový typ priorit, jimiž již příště nebudou v takové míře rekonstrukce silnic regionálních a místních, oprava náměstí či návsi, anebo výstavba chodníku a jeho osvětlení. Připravit se budou muset na kvalitativně náročnější projekty, které podpoří místní podnikatelské prostředí, díky jehož zbohatnutí a prosperitě budou moci být projekty veřejné infrastruktury též realizovány, avšak v ne tak silné míře v gardu opačném. A to vše bez ohledu na to, v jaké podobě budoucí operační programy spatříme; je zde jistý závazek vlády, že příští počet operačních programů se výrazně sníží, což může ovlivnit i nynější architekturu ROPů. Důležité však je, aby to mnohé pozitivní, co ROPy do nynějšího období vnesly, bylo přenositelné i do období příštího.
Petr Zahradník, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) a expertní pracovník skupiny EPOS při MMR
CO NA TO EUROPOSLANCI Vnímáte vydání Ratko Mladiče Mezinárodnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii jako významný krok Srbska na cestě k přijetí do Evropské unie? Jakkoli se domnívám, že mluvit o přijetí Srbska do EU je v tuto chvíli předčasné, považuji vydání Mladiče do Haagu za krok pootvírající dveře srbským aspiracím na členství v EU. Stejně jako tomu bylo před časem v případě Chorvatska, i Srbsko bylo srozuměno s tím, že nepřekročitelnou podmínkou pro udělení statutu kandidátské země je prokazatelná politická vůle dosáhnout zadržení a vydání Mladiče. A Srbsko na rozdíl od Chorvatska, které dopadlo generála Gotovinu až rok po získání statutu kandidátské země, tento úkol splnilo vskutku na jedničku. Není tedy pochyb, že míč je nyní na straně Evropské unie. Je na ní, jakou strategii ve vztahu k Srbsku zvolí: zda udělení statutu kandidátské země bude spíš formálním krokem, nebo skutečným milníkem doprovázeným nastíněním konkrétní perspektivy členství Srbska v EU. Aniž bych chtěl malovat unijního čerta na (srbskou) zeď, v současné době to vypadá, že Chorvatsko bude nadlouho poslední zemí, která rozšíří řady členských států,
ať už se tak stane v roce 2013 nebo 2014. Je pravděpodobné, že pak se dveře zavřou a Srbsko, Makedonie a Bosna, Černá Hora budou moci vstoupit někdy v blíže neurčené budoucnosti v jednom balíku. Takový scénář by Srbsku nepřinášel zrovna nejradostnější vyhlídky. Zejména Bosna a Hercegovina se dnes jeví jako rozvrácený stát, jehož vývoj spěje spíš k horšímu než lepšímu. Pokud by na ni mělo Srbsko čekat, tak se patrně hned tak nedočká. Od EU by proto bylo fér, kdyby vstřícnost a kooperativní přístup Srbska odměnila tím, že mu umožní mít svůj unijní osud ve vlastních rukách.
Jan Březina, poslanec Evropského parlamentu
EN č. 6 / 2011
Automobilka v Kvasinách expanduje, potřebuje nové lidi Automobilka Škoda Auto v Kvasinách na Rychnovsku hledá nové zaměstnance, výroba v závodě pojede od září nonstop. Továrna se má výrazně rozšířit a produkce stoupnout až na dvojnásobek. Investice by mohla znamenat vytvoření několika tisíc nových pracovních míst. V závodě v Kvasinách se vyrábí modely Yeti a Superb v provedení sedan a kombi. Sváří a lakuje se tam i Roomster, který se montuje v sesterském závodě ve Vrchlabí. Denně montážní linky kvasinské automobilky opustí kolem 700 vozů. A zboží jde dobře na odbyt. U závodu se proto nyní vykupují přilehlé pozemky. Chystá se také rozšíření logistického zázemí továrny, které se nachází v katastru sousední Solnice. Změny souvisejí s avizovanou růstovou strategií podniku. Škoda chce do roku 2018 zdvojnásobit nynější výrobu na 1,5 milionu vozů. To znamená nárůst práce. V závodě v Kvasinách budou od září zavedeny pracovní soboty. Dnes se v závodě pracuje 24 hodin denně od nedělních deseti večer do sobotních šesti hodin ráno. Od září má mít celý pracovní týden 18 směn. Odboráři si ovšem vymohli příplatky, protože zaměstnancům to nabourá pravidelnost víkendů. „Přistoupili jsme ale na to, že jako zaměstnanci pomůžeme firmě, aby se auta vyrobila co nejdříve a zákazníci nečekali,“ uvedl předseda odborového svazu v kvasinském závodu Libor Dvořák.
čet agenturního personálu, který nahradí kmenoví zaměstnanci. V závodě nyní pracují téměř 4 000 lidí, nejambicióznější varianta předpokládá, že tu bude v budoucnu zaměstnáno až osm tisíc lidí. Škodovce se vede dobře v Česku i v Evropě. Jen za první letošní čtvrtletí vydělala téměř o dvě třetiny víc než před rokem. Podle mluvčího společnosti Rudolfa Dreithalera teď automobilka investuje do trhů v Číně, Indii a Rusku. Po rozšíření výroby se má v Kvasinkách postavit až 900 aut denně. K tomu by ale dnešní
plocha výrobních hal nestačila. „Je předpoklad, že závod poroste směrem do polí od obce k Lipovce, aby zátěž pro místní obyvatele byla co nejmenší,“ naznačil předseda odborářů Dvořák. Kvasinská radnice případnému rozvoji závodu bránit nechce. „Jde nám spíš o to, v maximální možné míře eliminovat nepříznivé vlivy závodu na obec. Chtěli bychom, aby se už fabrika nerozvíjela směrem k obci, nýbrž opačným směrem. Rádi bychom vytvořili pás zeleně kolem celé továrny,“ vysvětlil starosta Kvasin Ivan Ešpandr. Podle zástupců Královéhradeckého kraje by ale v případě rozšíření automobilky bylo nutno dále investovat do silnic a navazující infrastruktury. Stát už s pomocí Evropské unie poskytl na rozvoj
regionu v okolí kvasinské průmyslové zóny přes půldruhé miliardy korun. „Peníze byly využity hlavně na rekonstrukce silnic, ale také na modernizaci škol, čistírnu odpadních vod v Solnici či požární zbrojnici v Rychnově. V regionu také výrazně vzrostla bytová výstavba“, vypočítává náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje Helmut Dohnálek. Díky automobilce prosperují i další firmy v regionu, které pro ni vyrábějí komponenty nebo s velkým závodem jinak spolupracují. Nezaměstnanost na Rychnovsku proto patří dlouhodobě k nejnižším v zemi. Teď se rýsuje možnost, že se tento pozitivní trend rozšíří s novou intenzitou dál za jeho hranice, přinejmenším v sousedním Náchodsku a Hradecku. Věra Hofmanová
PRÁCE PRO STOVKY LIDÍ Škoda nyní na svých oficiálních internetových stránkách i přes úřady práce nabízí volná místa v mnoha dělnických profesích. Hledá lakýrníky, klempíře, automechaniky, ale i specialistu optimalizace výrobních projektů, projektanta či koordinátora řízení směny v lakovně. Práci by v nejbližším období mělo najít několik set lidí. „Automobilka nahlašuje volná pracovní místa průběžně, pracovníky nyní doplňujeme. Očekávám, že volných míst ještě přibude“, řekl ředitel rychnovského Úřadu práce Petr Richtera. Podnik snižuje po-
Kvasinská automobilka nabírá stovky lidí, růstová strategie podniku si dokonce vyžádá od září zavedení pracovních sobot. foto: Škoda Auto
Cestování opět brzy s kontrolou na hranicích? Evropská komise navrhla rozšíření okolností, za kterých by členské státy schengenského prostoru mohly dočasně obnovit hraniční kontroly. Jako první se pro znovu zavedené kontroly rozhodlo Dánsko. Chce po více než deseti letech znovu zavést stálé kontroly na hranici s Německem a Švédskem včetně trajektů ze sousedních zemí. Oznámil to v polovině května dánský ministr financí Claus Hjort Frederiksen. Podle něj se na tom shodla menšinová vláda s pravicově populistickou Dánskou lidovou stranou (DVP). „V posledních letech jsme byli svědky nárůstu přeshraniční kriminality, a to problém otevřelo. Vybudujeme nová zařízení na německo-dánské hranici s novým elektronickým zařízením,“ vysvětlil mimo jiné Frederiksen. Podle schengenské dohody, k níž chce Dánsko nadále patřit, nemohou kontroly provádět policisté. Proto mají být hraničními kontrolami pověřeni celníci. Znovu zavést hraniční kontroly chtějí také Itálie a Francie které vyzva-
ly k úpravě dohody o schengenském prostoru. Návrh podpořilo i Německo. Nepokoje na severu Afriky, francouzsko-italský spor o výklad volného pohybu osob v prostoru Schengenu a nově zavedené dánské kontroly na hranicích způsobily to, že se Němci v průzkumu vyjádřili (96 procent pro) tak, že by se znovu měly zavést kontroly na hranicích s Německem. Pravidlo volného pohybu osob, které je jedno ze čtyř základních pravidel, na němž je po-
staven vnitřní evropský trh, tedy základ fungování Unie, tak dostává velkou ránu. Jak uvedl bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann: „Je důvodem zatím největšího ohrožení schengenského bezhraničního systému v rámci většiny EU (a dalších států jako Švýcarsko) krok italské vlády, která se rozhodla postupovat stylem ‚na hrubý pytel hrubá záplata‘. Když se jí nepodařilo přinutit další státy EU, aby se s ní významně podělily o desítky tisíc imigrantů z Tuniska a Libye, rozhodla z nich udělat ‚turisty‘. Tisícům imigrantů udělila šestiměsíční humanitární schengenská víza, která jim po tuto dobu umožnila pohyb po celé Unii. Tím z nich fakticky udělala ‚turisty‘.“ Téměř všichni pak zamířili do Francie, kde už žije milionová tuniská komunita - znalost fran-
couzštiny je mezi Tunisany obvyklá. Francie oznámila obnovení kontroly na hranicích s Itálií a dohodla se s Římem na společných lodních hlídkách kolem Tuniska. A uvedla, že finančně nedostatečně vybavené imigranty (60 eur na den) bude vracet zpět do Itálie. Znepokojeny jsou však i mnohé další země EU. V čele kritiků italského postupu stojí český soused Rakousko, který otevřeně hovoří o zrušení Schengenu a obnovení kontrol na hranicích. Velice tvrdě se vůči italskému postupu ohradilo Německo a některé spolkové země, na prvním místě Bavorsko, které hovoří také o nejméně dočasném ‚obnovení hranic‘. „Pokud bude udělování turistických víz Tunisanům ze strany Itálie pokračovat, uděláme to,“ prohlásil Joachim Herrmann. Jana Lochmanová
NUTS II PRAHA
EN č. 6 / 2011
ROPy jsou v čerpání dotací efektivnější Regionální operační programy čerpají lépe než tematické, celostátní programy. Například příjemci dotací z pražských operačních programů mají dva roky před ukončením tohoto dotačního období přislíbeno 80 respektive 73 procenta z celkové částky uvolněné ze strukturálních fondů EU. Operační program Praha – Adaptabilita dosud příjemcům vyplatil necelou třetinu alokovaných peněz, tedy přibližně 881 milion korun. Operační program Praha – Konkurenceschopnost uvolnil už sko-
ro polovinu evropských peněz – zhruba tři miliardy korun. „Nejnákladnější projekty v OPPK jsou v oblasti podpory ekologicky příznivé povrchové dopravy, v OPPA jsou to projekty na podporu rozvoje znalostní
ekonomiky,“ vyjmenovává Jiří Netík. Nepříjemným zádrhelem při rozdělování evropských peněz mezi příjemce dotací bylo rozhodnutí vlády z loňského září o zrušení podílu státního rozpočtu na financování regionálních operačních programů ve výši 7,5 procenta. „Došlo tím ke změně pravidel v průběhu čerpání operačních programů, navíc systém finančních tabulek operačních programů nasta-
vený ministerstvem financí neumožňuje zvýšit zapojení soukromých zdrojů na financování projektů, musí se jednat jen o veřejné prostředky,“ dodává Netík. Ztráty OPPK a OPPA nejsou přesně vyčísleny, ale podle pražského magistrátu vládní rozhodnutí zasáhlo nejen nové projekty, ale i 600 probíhajících projektů o celkovém objemu dotace ve výši 5,58 miliardy korun. Podíl státního rozpočtu u těchto projektů představuje 427 milionů, které Praha bude muset financovat z vlastních zdrojů. JAKÉ ZMĚNY ČEKAJÍ PRAHU V PŘÍŠTÍM DOTAČNÍM OBDOBÍ?
OPPA – profesní vzdělávání: Stabilizace odborného týmu neonatologického oddělení VFN v Praze.
foto: archiv
Do příštího rozpočtového období ale Prahu čeká několik změn, vesměs budou znamenat méně peněz do metropolitní kasy. Praha bude patřit do skupiny ekonomicky nejrozvinutějších regionů EU – teď je šestým nejbohatším evropským regionem – ale i ony budou mít nárok na podporu z fondů EU. Bude se nicméně jednat pouze o úzkou a jasně vymezenou skupinu priorit. Evropská komise plánuje, že každý vyspělý region si bude moci zvolit nejvýše tři prioritní oblasti, které budou moci čerpat podporu z EU fondů. „Celkový objem prostředků, který bude v Praze k dispozici v porovnáním se současným stavem, závisí na tom, v jaké podobě bude umož-
5
KRÁTCE něna tzv. flexibilita financování mezi cíli - tj. možnost využití prostředků určených pro ostatní regiony ČR v Praze,“ říká Jiří Netík a dodává, že v Praze sídlí mnoho institucí, které jsou svým charakterem celostátní – třeba vysoké školy nebo orgány veřejné správy. ZMĚN V ČERPÁNÍ DOTACÍ Z EU SE DOČKÁ I ČR JAKO CELEK „Výrazná změna v čerpání evropských dotací se chystá u Evropského sociálního fondu, kde se plánuje přechod od nákladově orientovaného systému implementace (tj. od prokazování jednotlivých nákladů vzniklých při realizaci projektu) k výsledkově orientovanému systému, kdy platby budou navázány na skutečně dosažené výsledky projektu (např. počet vyškolených osob),“ vysvětluje Jiří Netík. Vykazování nákladů by mělo být jednodušší – paušální nepřímé náklady, náklady na jednotky nebo jednorázové výdaje. Jinak se dá nyní pouze předpokládat, že ČR nebude mít v příštím programovém období tolik operačních programů jako má v tom aktuálním. Pokud jde o Prahu, ta bude spadat opět pod jiný cíl, čemuž se bude muset přizpůsobit také implementace pražského dotačního programu. Konkrétní změny ale záleží na rozhodnutí Evropské komise. Eva Potužníková
● Praha se stala druhým městem EU, kterému Evropská komise notifikovala Grantový systém v oblasti kultury a umění na léta 2010 – 2015. Znamená to, že finanční podpora kulturních projektů formou grantů je v souladu s právem Evropských společenství. ● Historická Vršovická vodárna v Braníku má za sebou dvouletou nákladnou kompletní rekonstrukci, díky které se podařilo zachránit tento secesní skvost a vrátit mu původní tvář. Náklady ve výši 137 milionů korun uhradilo hlavní město Praha a dotace z fondů Evropské unie. Vodárna je od roku 2002 kulturní památkou. Na přilehlém pozemku vodárny byla také rekultivována plocha na dětské hřiště, za projekt město zaplatilo přes 33 miliony korun. ● Přírodní park Dubeč je právě dokončeným projektem revitalizace černých skládek a odstranění ekologické zátěže. Revitalizovaná lokalita leží v ochranném pásmu Přírodního parku Říčanka, jednoho z nejstarších přírodních parků na území města vůbec. Jeho územím protéká Říčanský potok s náhonem, který byl v rámci projektu také obnoven. Dubeč je teď upravený přírodní park s estetickými (záhony či okrasné keře) i výchovnými prvky (ukázky sadových odrůd nebo vinic). Náklady se vyšplhaly na téměř 136 milionů korun, podílel se na nich Evropský fond pro regionální rozvoj, stát a hlavní město.
NUTS II STŘEDNÍ ČECHY
Středočeši očekávají decentralizaci čerpání Z Regionálního operačního programu Střední Čechy je v současné době pokryto smlouvou více jak šedesát procent prostředků a do konce letošního roku již pravděpodobně dojde k vyčerpání alokace ve výzvách. „Čerpání obecně hodnotíme jako velice úspěšné ve srovnání s ostatními operačními programy,“ uvedla vedoucí oddělení Technické pomoci a publicity Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy Irena Dudová. Ve Středních Čechách je v čerpání dotací nejúspěšnější Prioritní osa 3 – Integrovaný rozvoj území, kde jsou pokryty smlouvou více než tři čtvrtiny prostředků. Tato osa je věnována obcím a městům v regionu a podle Dudové pomáhá řešit jejich každodenní problémy. „Jsou to zejména školy, školky, revitalizace center obcí a podobně. Zájem o projekty v této ose však značně převyšuje možnosti naší alokace,“ dodala Dudová. Jednou z těchto akcí, která byla dokončená před několika dny, je například projekt Základní škola Rudná. Stávající kapacita školy v Rudné nedostačovala nárůstu počtu obyvatel v posledních letech. Oproti roku 2001, kdy proběhlo poslední kapacitní rozšíření školy, vzrostl počet obyvatel v Rudné téměř o čtyřicet procent. Projekt proto řešil přístavbu východního křídla nového pavilonu určeného pro první stupeň včetně venkovního dětského hřiště a velkého školního hřiště. Jedná se o dvoupodlažní budovu s celkovou kapacitou
šesti kmenových a dvou speciálních učeben a školní hřiště s atletickým oválem a třemí víceúčelovými hřišti. Díky přístavbě se rozšířila kapacita školy a zlepší se v blízké budoucnosti kvalita výuky. Projekt zahrnuje zavedení nových technologií související s moderními metodami výuky. Je určen všem žákům základní školy, zahrnuje také zpřístupnění objektu osobám, a to včetně těch se sníženou mobilitou. Přístavbou budovy se uvolnila stávající kapacita družiny. Z celkových výdajů projektu 33 miliony korun se z dotace ROP Střední Čechy poskytlo přes 92 procenta.
zdravotním postižením. Jeden byt bude rovněž od září využíván pro odlehčovací službu. Cílovými uživateli služeb chráněného bydlení a odlehčovací služby jsou osoby se zdravotním postižením mentálním, tělesným, duševním či kombinovaným. Nabízené služby jsou určeny pro klienty z regionů Dobříšska, Sedlčanska, Novoknínska z okolí Mníšku pod Brdy. Služby jsou určeny jak samotným osobám s postižením, tak jejich rodinám.
EVROPSKÝ TREND JE DECENTRALIZACE V současné době probíhá také na Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy diskuse o implementační struktuře pro budoucí období. „Ze zkušeností vyplývá, že nejpružněji fungují regionální operační programy a zároveň i v celé Evropské unii je trend k decentralizaci. Proto se domníváme, že v budoucím období bude posílena role regionálních implementačních struktur,“ uvedl ředitel úřadu Tomáš Novotný.
Dá se proto i tady čekat případná změna způsobu čerpání pro příští plánovací období? „Je pravděpodobné, že se v České republice dá očekávat změna implementační struktury, menší objem finančních prostředků a zřízení nových úvěrových a finančních nástrojů. Z našich zkušeností bychom pak rádi uplatnili například jednotný systém v hodnocení projektů, konkrétně jejich hospodárnosti,“ dodal Novotný. Marek Turek
CHRÁNĚNÁ OBYDLÍ BUDOU VOLNÁ OD ZÁŘÍ Další akce dokončená v těchto dnech, projekt Chráněné bydlení – Stéblo, byla podpořena Regionálním operačním programem Střední Čechy v oblasti podpory Rozvoj venkova. Díky projektu se mohou od září 2011 do chráněného bydlení nastěhovat čtyři osoby se
Jednou z akcí, která byla dokončená před několika dny, je například projekt Základní škola Rudná. zdroj: RR Střední Čechy
KRÁTCE ● Kotelna - centrum sociálních služeb bylo ve Zruči nad Sázavou slavnostně otevřeno začátkem června. Centrum sociálních služeb je nyní rozšířené na klub pro dospívající a klub pro dospělé. Dosavadní klub mohla využívat mládež až od 15 let. V klubu mohou mladí lidé využívat zkušebnu, posilovnu, sál, ale i vyhledat odbornou psychoterapeutickou pomoc. V Kotelně je plánován také provoz mateřského centra. ● Na Den dětí bylo v Poděbradech v ulici Na Valech otevřeno zrekonstruované sportovní hřiště. Sportovní areál byl navržen tak, aby splnil nároky moderního uživatele – atletický ovál dlouhý 250 m s umělým polyuretanovým povrchem, hřiště s umělým trávníkem nebo sektor na skok daleký, vysoký a vrh koulí. Z celkových nákladů 12,7 milionu korun ROP SČ poskytla dotaci 6,8 mil. Kč. ● V centru Kosmonos na konci května slavnostně ukončili projekt Revitalizace historického centra města Kosmonosy. Díky tomuto projektu došlo ke kompletní revitalizaci prostoru nádvoří zámku a prostoru před zámeckou branou. Zrekonstruovalo se nádvoří zámku, průjezd a přístupová cesta k zámku. V předzámeckém prostoru došlo k vytvoření klidové a pěší zóny. Regionálním operačním programem Střední Čechy byla poskytnuta dotace ve výši 16,7 milionu korun.
6
PREZENTACE / DOPRAVNÍ INFRASTRUKUTRA
EN č. 6 / 2011
UNESCO: Telč – město živé renesance, hudby a umění Už jste někdy byli v Telči? Ve městě s neopakovatelnou pohádkovou atmosférou, které inspirovalo řadu umělců a které je od roku 1992 zapsáno na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO? Zkrátka jet kolem a nezastavit se v Telči by byl hřích. Ostatně kdo z vás by se alespoň na chvíli nechtěl podívat do pohádky?
Časem zpátky do dob pánů z Hradce Při procházce historickým centrem se snadno dokážete přenést o pár staletí zpět, kdy místo aut jezdily úzkými uličkami kočáry a ve stinných podloubích nádherných renesančních domů se procházeli hrdí měšťané. Na podobě hlavního náměstí se zdobenými štíty měšťanských domů, které nezapřou italskou inspiraci, se toho od těch dob věru změnilo jen málo. Náměstí Zachariáše z Hradce je pojmenováno po zámožném šlechtici (1527–1589), který pocházel z jednoho z nejslavnějších českých rodů. Zděděné bohatství navíc rozmnožil o další vyženěná panství a s dokonalým finančním zajištěním se pustil do vel-
kolepé přestavby svého sídla. Jeho příkladu následovali telčští měšťané a během pouhých tří desetiletí se zámek i město změnily k nepoznání. V dalších staletích Telč ztratila svůj význam, ale díky tomu byla ušetřena necitlivých stavebních úprav a její historické jádro si tak dodnes uchovalo svěží tvář, kterou mělo před čtyřmi sty lety. I zámečtí páni se spokojili s tím, co jim zanechal Zachariáš. K udržení středověkého rázu města přispěly i rybníky, které těsně obklopují historické jádro, takže pro jakékoliv moderní stavby zkrátka už nebylo místo.
razeni starozákonní vojevůdci – ale možná máte jiné gusto a vaši soutěž krásy by vyhrál jiný dům. Chcete-li si prohlédnout interiéry, je to víc než snadné: v přízemí jednotlivých domů, někdejších mázhauzech, jsou obchody, restaurace, kavárny a cukrárny, nahlédnout můžete i do Galerie Hasičský dům (čp. 16). Jste-li v Telči s dětmi, rozhodně nesmíte vynechat takzvaný Telčský dům (čp. 31), kde řady keramických figurek zachycují výjevy z místních pověstí. Možná po letech zjistíte, že si z Telče pamatujete hlavně oslnivě krásné náměstí, ale byla by škoda nepodívat se na telčský zámek; z náměstí to navíc k němu máte jen pár kroků. Původně tu stával vodní hrad, ale to, co z něj zbylo, zakryly renesanční přestavby a úpravy. Poslední etapu prací vedl italský architekt Baltassar Maggi z Arogna, jemuž se podařilo sjednotit značně různorodou zástavbu do vyváženého celku. V prvním prohlídkovém okruhu si můžete prohlédnout renesanční místnosti a sály se sklípkovými klenbami a kazetovými stropy, druhý okruh vám přiblíží místnosti, které obývali poslední majitelé zámku. V dalších částech rozlehlého areálu lze navštívit takzvaný Justiční sál, v němž se konají různé výstavy. Zámek je obklopen parkem se vzácnými dřevinami, v jeho západní části stojí klasicistní skleník. Kostelní věže, rozhledna a balóny – odkud je nejhezčí pohled na Telč? Telč ovšem není jenom historické centrum. Poznáte to na vlastní oči, když vystoupáte na věž svatojakubského kostela nebo pozdně románskou věž s nápadným pseudogotickým zastřešením, která patří kostelu sv. Ducha. Z věžních ochozů se otvírají nádherné výhledy na zámek a náměstí, tři rybníky, které město obklopují,
Projekty silniční dopravní infrastruktury Plzeňsk Jihočesk podporované Výbor Státního fondu dopravní infrastruktury schválil dotace Královehrad na cyklostezky a na projekty zvyšující bezpečnost dopravyKraj Vys z prostředků Olomouc Jihomorav Evropské unie Z náměstí do zámku Mezi domy na náměstí vynikají radnice (čp. 10) a rohový dům s arkýřem a pozoruhodnou malířskou výzdobou fasády (čp. 15). Zřejmě nejkrásnější fasádu má dům čp. 61 zvaný U Michala se štítem benátského typu, na jehož průčelí jsou vyob-
Více než třicet projektů na výstavbu cyklistických stezek na opuštěných drážních tělesech dostane finanční injekci od Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Výbor SFDI schválil příspěvky na projekty, jejichž výše skutečných nákladů dosahuje neuvěřitelných 323,9 milionu korun. Dalších více než 70 projektů dostane od členů Výboru příspěvek v rámci programu zaměřeného na zvýšení bezpečnosti dopravy a jejího zpřístupnění osobám s omezenou schopností pohybu a orientace. Tady celkové náklady projektů dosahují částky téměř 309 milionů korun. CYKLOSTEZKY
Příspěvek z rozpočtu SFDI je určen na realizaci zcela nové cyklistické stezky a je zcela účelový. To znamená, že je může vlastník stezky, většinou obec, využít jen na financování akce, na kterou byl poskytnut. Dotace je určena na investiční náklady, tedy úhradu nákladů stavební
části. Důležitou podmínkou poskytnutí příspěvku byl také fakt, že cyklistické stezky nesmějí být využívány k podnikatelským účelům, musí být trvale přístupné veřejnosti a po dobu osmi let nesmějí být převedeny do vlastnictví či pronájmu třetímu subjektu. Výše poskytnutého příspěvku se u schválených projektů – v souladu s pravidly – pohybuje od
65 do 75 % uznatelných nákladů. Dotace SFDI však investoři nemohou kombinovat s prostředky strukturálních fondů a regionálního operačního programu. Při výběru akcí pro poskytnutí příspěvku Výbor SFDI postupoval z několika hledisek – bezpečnostního, ekonomického i z hlediska koncepce. Bezpečnostní kritéria znamenala celou polovinu hodnocení. Výbor posuzoval zejména intenzitu dopravy na úsecích, odkud má cyklostezka svést cyklisty, zaměřil se také na míru nehodovosti a především na zdůvodnění bezpečné cesty. Členy výboru zajímalo, zda se jedná o klíčovou cestu do školy, do zaměstnání apod. Ekonomická a koncepční kritéria rovnoměrně zabírala druhou polovinu hodnocení. Mezi ekonomická kritéria patřila např. finanční náročnost akce na 1m2. Koncepčním materiálem mohl být např. územní plán obce či studie cyklistické dopravy. Posuzovala se také spolupráce s okolními územně samosprávnými celky a návaznost na již vybudovanou cyklistickou infrastrukturu. Podpořené projekty jsou lokalizovány po celé České republice. Příjemci dotací jsou obce a města, případně sdružení obcí. Mezi největšími stavbami je např. cyklostezka na opuštěném drážním tělese v úseku Nezamyslice – Mozkovice, cyklostezka v Zábřehu či projekt DSO Mutěnka. Kompletní přehled všech schválených projektů
i zbytky hradeb s Velkou a Malou bránou. V lesích na severu se skrývá hrad Roštejn, na blízkém kopci stojí rozhledna Oslednice – to kdybyste se chtěli vydat na vycházku někam za město. Máte-li rádi nejrůznější slavnosti a akce, naplánujte si návštěvu Telče v době jejich konání; obzvlášť bohatá je nabídka letních měsíců. Vybrat si můžete třeba červnový filmový festival dokumentárních filmů o umění Arts&film, v červenci a srpnu jste zváni na hudební festival Prázdniny v Telči anebo Historické slavnosti Zachariáše z Hradce a Kateřiny z Valdštejna s ohňovou show a dobovým jarmarkem. Pokud chcete zažít něco opravdu neob-
vyklého, vydejte se do Telče koncem června, kdy se v Telči setkávají milovníci horkovzdušných balonů z celé České republiky. Akce se jmenuje Balony nad Telčí a na vlastní oči můžete pozorovat start balonů každé ráno a každý večer z náměstí, ze zámeckého parku a z různých míst v okolí Telče – podmínkou ovšem jsou příznivé povětrnostní podmínky a hezké počasí! A při vyhlídkovém letu možná zjistíte, že nejkrásnější pohled na Telč není z věže ani z náměstí, ale z balonového koše! Více tipů na výlety a dovolenou v Česku najdete na www.kudyznudy.cz. Redakce portálu Kudy z nudy, CzechTourism
stav k 01
včetně výše jejich nákladů je umístěn na www.sfdi.cz. ZVYŠOVÁNÍ BEZPEČNOSTI Příspěvek v rámci tohoto programu SFDI je určen na akce zaměřené na úpravy dopravní infrastruktury s cílem zvýšit bezpečnost dopravy a jejího zpřístupňování osobám s omezenou schopností pohybu a orientace. Příjemcem této dotace mohl být stát, respektive jeho organizační složka, nebo státní organizace, která hospodaří s majetkem ve vlastnictví státu. Dále to může být kraj,
obec či její organizační složka, která vykonává správu majetku ve vlastnictví obce. Výše maximálního příspěvku byla stanovena na 70 % uznatelných nákladů, což bylo ve většině projektů dodrženo. Mezi schválenými a podpořenými projekty se nejčastěji objevují stavby chodníků, úprava bezbariérových chodníků, ale také přechody pro chodce, cyklostezky, parkovací stání, autobusové zálivy či zastávky. Přehled konkrétních projektů je uveden na webových stránkách Státního fondu dopravní infrastruktury www.sfdi.cz.
NUTS II JIHOZÁPAD
EN č. 6 / 2011
S formou regionální podpory Jihozápad souhlasí Regionální operační program Jihozápad úspěšně pokračuje v čerpání evropských dotací. I přes nemalé problémy, které ROP Jihozápad postihly v loňském roce, bylo k letošnímu červnu podepsáno plných 545 smluv o podmínkách poskytnutí dotace v celkové hodnotě 10,8 mld. Kč, což znamená, že bylo zasmluvněno již téměř 71 % alokace ROP Jihozápad na programové období 2007 až 2013. Ke stejnému datu bylo příjemcům proplaceno 4,8 mld. Kč, tedy téměř 32 % alokace na dané programovací období. Z důvodu pozastavení certifikace v lednu 2010 byla doposud certifikována jen necelá 4% alokace. V prioritní ose 1 Dostupnost center bylo doposud podepsáno 159 smluv o podmínkách poskytnutí dotace v hodnotě 4,4 mld. Kč. Je tedy zasmluvněno 76 % alokace na tuto prioritní osu. Proplaceno příjemcům bylo 1,4 mld. Kč, tj. 21 % alokace prioritní osy. V prioritní ose 2 Stabilizace a rozvoj měst a obcí byly podepsány již plné 193 smlouvy o podmínkách poskytnutí dotace v hodnotě 3,8 mld. Kč. Je tedy zasmluvněno 77 % alokace na tuto prioritní osu. Proplaceno příjemcům bylo téměř 2,2 mld. Kč, což se rovná 44 % alokace prioritní osy. V prioritní ose 3 Rozvoj cestovního ruchu byly podepsány 183 smlouvy o podmínkách poskytnutí dotace v hodnotě 2,2 mld. Kč. Je tedy zasmluvněno 74 % alokace na tuto prioritní osu. Proplaceno příjemcům bylo téměř 1,1 mld. Kč, tedy 36 % alokace prioritní osy. „Nejúspěšnější kapitolou je prioritní osa Stabilizace a roz-
voj měst a obcí, kde již bylo zasmluvněno 77 % alokace připadající na tuto prioritní osu a příjemcům byly proplaceny 44 % alokace,“ říká mluvčí ROP Jihozápad Adam Kotalík. „V současné době se účastníme řady jednání k přípravě dalšího programového období, která nyní nejsou směřována k podobě implementační struktury, ale k zaměření budoucích priorit. Jak vyplývá z dostupných dokumentů Evropské unie, bude i v novém programovém období kladen důraz na regionální dimenzi podpory, s čímž se plně ztotožňujeme,“ dodává Kotalík. ŘADA ÚSPĚŠNÝCH PROJEKTŮ Jako jednu z akcí, která byla v poslední době financována z evropských peněz lze jmenovat projekt „Sportareál Na Muškách Strakonice.“ Cílem projektu bylo vytvoření sportoviště pro potřeby Základní školy Na Muškách a pro re-
7
KRÁTCE ● V rámci národní akce „Noc kostelů“ uspořádalo Občanské sdružení Jakub Větší v Žebnici setkání u příležitosti ukončení oprav kostela sv. Jakuba v Žebnici s návazným programem. S projektem Sv. Jakub v Žebnici, který byl podpořen ve 3. výzvě ROP Jihozápad částkou vyšší než 3,5 milionu korun, se tak zblízka mohla seznámit široká veřejnost. V rámci oprav byly nalezeny vzácné fresky v nejstarší části kostela. ● Obsahem projektu Stezka pro pěší a cyklisty Třeboň, Jiráskova ulice bylo vytvoření dvou nových úseků smíšené stezky pro cyklisty a pěší v jihočeské Třeboni v délce přes jeden kilometr. Nyní již souvislá trasa stezky umožňuje přesun návštěvníků i obyvatel města ze zastávky ČD k historické části města, Bertiným lázním, autobusovému nádraží a na městskou periferii. Projekt byl v rámci 5. výzvy ROP Jihozápad podpořen částkou přesahující 5 milionů korun.
S podporou evropských dotací bylo v poslední době postaveno například sportoviště pro děti ve Strakonicích. zdroj: RR Jihozápad kreační sportování veřejnosti. Areál byl navržen jako oplocený a přístupný pouze ve stanoveném časovém režimu. Pro stavbu byl určen dosud nezastavěný pozemek navazující na stavbu Komunikace a inženýrské sítě obytné zóny Na Muškách. V rámci 2. výzvy ROP Jihozápad byl částkou 13,3 milionu
korun podpořen projekt „Rekonstrukce kostela a fary v Prachaticích“, který napravil havarijní stav střešní krytiny gotického chrámu sv. Jakuba. Díky tomuto projektu je nyní využíván velkolepý prostor krovu kostela k výstavám, k uměleckým vernisážím a prezentacím města. Turisty přilákají i zrestaurované gotické nástěn-
né malby objevené v prostorách presbytáře během restaurátorského průzkumu. Projekt zároveň umožnil pořízení nového zvonu, rekonstrukci malých pseudogotických varhan v presbytáři, prostor zákristie, osvětlení kostela, ozvučení pro handicapované návštěvníky a rekonstrukci fary. Jana Bartošová
● Monitorovací výbor ROP Jihozápad schválil revizi Regionálního operačního programu Jihozápad, kterou se navyšuje alokace programu o dodatečných 10 312 512 eur. O dodatečné alokaci pro Českou republiku v celkové výši přesahující 247 milionů korun rozhodla v srpnu loňského roku Evropská komise a následně rovněž vláda ČR svým usnesením tyto dodatečné prostředky rozdělila jednotlivým operačním programům. Revizi ROP Jihozápad ještě musí schválit Evropská komise.
NUTS II SEVEROZÁPAD
ROPy se osvědčily, tvrdí na severu V Regionálním operačním programu Severozápad bylo na období 2007 - 2013 pro Ústecký a Karlovarský kraj k dispozici bezmála 746 milionů eur, tedy asi 19 miliard korun. Z této částky už bylo mezi úspěšné žadatele rozděleno 16,5 miliardy korun. „Příjemcům dotací, tedy městům, obcím, podnikatelům nebo neziskovkám, které úspěšně dokončily své projekty, jsme už proplatili necelých sedm miliard korun,“ uvedl mluvčí Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad Vojtěch Krump. S podporou ROP je dnes v Ústeckém a Karlovarském kraji realizováno více než 280 nejrůznějších projektů. Od modernizace silnic II. a III. třídy, přes rekonstrukce škol, nová městská centra, knihovny, cyklostezky, do-
pravní terminály nebo vybavení nemocnic. V seznamu projektů ale nechybí ani revitalizované památky, letiště, nové hotely nebo internetové turistické portály. „Největší zájem o dotace je tradičně v oblastech podpory
2.2 Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury a 1.2 Podpora revitalizace a regenerace středních a malých měst. Žadateli v těchto oblastech jsou města a obce a finanční objem podaných žádostí zpravidla několikanásobně přesahuje částky alokované pro jednotlivé výzvy,“ dodal Krump. MINISTERSTVO TAKOVÉ VÝSLEDKY NEMÁ Jaké jsou v Radě soudržnosti Severozápad názory na navrhované možnosti změn v čer-
pání pro příští programové období, kdy by větší část dotací měla být rozdělována státem? „Ze srovnání ROP Severozápad s ostatními tematickými a regionálními operačními programy vycházíme velmi dobře. Údaje o průběhu čerpání a rozdělování dotací nás řadí do první pětice. Řada tematických operačních programů, které řídí ministerstva, se nemůže pochlubit ani zdaleka tak dobrými výsledky,“ uvedl Krump. Průběh rozdělování dotací, tedy rychlost administrace a distribuce peněz příjemcům, podle Krumpa ocenili na konci minulého roku i zástupci Evropské komise. Města a obce, tedy nejčastější příjemci dotací z ROP Severozápad, se poměrně rychle naučily dobře zpracovávat projektové žádosti, a to i přes to, že systém je poměrně administrativně náročný. „Regionální operační program jako nástroj podpory rozvoje a modernizace regionu se podle mne osvědčil a měl by být zachován i pro další evropské programovací období,“ dodal Krump. HOSPODAŘENÍ PROŠLO NA JEDNIČKU
Významnou akcí ROP Severozápad byla přestavba a dobudování Lázeňského centra Agricola v Jáchymově. zdroj: RR Severozápad
Důkazem může být i fakt, že hospodaření Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad za rok 2010 prošlo úspěšně kontrolou. „Přezkum, který provedli kontroloři minister-
KRÁTCE stva financí, prokázal, že Regionální rada i její úřad hospodařily řádně a dle zákona. Při přezkoumání hospodaření za rok 2010 nebyly zjištěny chyby či nedostatky,“ uvedl předseda Regionální rady Jiří Šulc. Přezkoumání hospodaření Regionální rady proběhlo ve dvou fázích, a to v listopadu loňského roku a letos v dubnu. Zprávu o výsledcích kontroly předali pracovníci ministerstva financí předsedovi Regionální rady na začátku června. Dá se tedy čekat případná změna způsobu čerpání pro příští plánovací období i v Radě soudržnosti Severozápad? „Jsme teprve na začátku jednání o podobě příštího programovacího období a je těžké předvídat, jak bude čerpání v budoucnu nastaveno. Každopádně se již dnes dá říct, že se regionální operační programy jako regionální nástroj finančního čerpání evropských dotací, osvědčily,“ říká Krump. Dodal, že mohou velice rychle reagovat na aktuální stav v daném regionu a dle jeho potřeb zaměřit a vyhlásit výzvy pro příjem projektů. „Region Severozápad potřebuje ještě dobudovat některé základní infrastruktury a podporu by jistě zasloužila i resocializace krajiny. Úkolů, se kterými by zde mohl ROP pomoci, je tedy celá řada,“ uzavřel Krump. Marek Turek
● Město Most získá pro svůj integrovaný plán rozvoje zaměřený na městskou hromadnou dopravu z ROP Severozápad dotaci 223 miliony korun. Smlouvu o realizaci integrovaného plánu podepsal 10. června primátor Mostu Vlastimil Vozka. V rámci dílčích projektů, které budou součástí podpořeného integrovaného plánu, chystá Most například pořízení dvou nových tramvají nebo modernizaci šesti kilometrů trati. Celkové výdaje mosteckého projektu jsou 272 miliony korun. ● Lidé v Žatci mohou od 8. června využívat nový sportovní areál. Projekt Revitalizace víceúčelového sportovního areálu Mládí trval necelé dva roky. Návštěvníci a sportovci zde naleznou například hřiště pro nohejbal, basketbal, volejbal nebo atletický ovál. Město Žatec na tento projekt dostalo bezmála 25milionovou dotaci z Regionálního operačního programu Severozápad. ● Město Rumburk zve na Světový pohár O cenu Českého Švýcarska Tour de Feminin 2011, jehož IV. etapa – Rumburské okruhy se pojede dne 9. července. Start závodu je naplánován na 15.30 hod. z Lužického náměstí v Rumburku. Až do 19 hodin, kdy bude vyhlášení vítězek závodu, je zajištěn na náměstí doprovodný program. Proběhne vystoupení skupiny Fonotest s aktuálními vstupy ze závodu.
8
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA
EN č. 6 / 2011
Celostátní soutěž Česká dopravní stavba zná své vítěze Státní fond dopravní infrastruktury a ministerstvo dopravy každoročně vyhlašují celostátní soutěž Česká dopravní stavba & Technologie roku. Ti nejlepší za rok 2010 si své ceny už odnesli. V Betlémské kapli v Praze ve čtvrtek 9. června tituly udělovali mimo jiné ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Gustáv Slamečka a náměstek ministra dopravy Ivo Toman. Cílem soutěže je profesionální prezentace oborů české dopravní stavitelství a inženýrské profese nejen laické i odborné veřejnosti, ale také české a evropské politické reprezentaci. Do soutěže mohly být přihlášeny dopravní stavby, úseky dopravních staveb, samostatné stavební objekty a technologie, které byly uvedeny do provozu v období od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2010. V letošním ročníku se prezentovaly 33 stavby, technologie a inovace. Spolu se 38 soutěžními projekty „studentské kategorie“ se tak soutěž těšila rekordnímu zájmu přihlašovatelů. Tituly ČESKÁ DOPRAVNÍ STAVBA & TECHNOLOGIE ROKU 2010 získalo 5 staveb, dvě technologie a jedna inovace. Kromě titulů byly předány také ceny vypisovatelů, partnerů a odborných garantů, cena poroty a cena veřejnosti. Součástí večera bylo též vyhlášení výsledků soutěže O NEJLEPŠÍ DIPLOMOVOU PRÁCI Z OBORU DOPRAVA A DOPRAVNÍ STAVITELSTVÍ.
stavba „SOKP 513 – Vestec – Lahovice“, jehož investorem bylo Ředitelství silnic a dálnic ČR. Projektanty stavby byly společnosti PRAGOPROJEKT, a.s., IKP Consulting Engineers, s.r.o., PONTEX, spol. s r.o.; dodavatelem Sdružení „SOKP 513 - Vestec - Lahovice“ a přihlašovatelem Skanska, a.s., Divize Silniční stavitelství, Závod Čechy západ. Dalším oceněným projektem je most přes Vltavu na dálničním okruhu kolem Prahy. Jeho investorem bylo opět Ředitelství silnic a dálnic ČR. V kolonce přihlašovatel byla uvedena společnost Pontex, spol. s r.o., dodavatelem pak byla Skanska, a.s., divize Silniční stavitelství, závod Mosty. Projektantem je Ing. Pavel Němec - Pontex, spol. s r.o.
Projekty silniční dopravní infrastruktury podporované z prostředků Evropské unie
Výrazné inovace dopravních prostředků V kategorii věnované inovacím dopravních prostředků titul získal projekt dvounápravové lokomotivy 703.821-9 s pohonem na CNG, kterou dodává akciová společnost VÍTKOVICE Doprava, kooperanty projektu jsou ČD Cargo, a.s., a Výzkum Ústav Železniční, a.s.
Dopravní technologie Tituly Dopravní technologie získaly hned dva projekty – Racionalizace trati Jaroměř – Stará Paka – Železný Brod, 2. část a také projekt Liniové řízení dopravy na Silničním okruhu kolem Prahy a na dálnici D1. Investorem prvního projektu byla Správa železniční dopravní cesty, projektantem SUDOP Praha, a.s., a přihlašovatelem AŽD Praha, s.r.o. U druhého jmenovaného projektu bylo investorem Ředitelství silnic a dálnic ČR, projektantem a dodavatelem ELTODO EG, a.s. Dopravní stavby V kategorii Dopravní stavby porota využila svého práva sloučit přihlášky a dvěma stavbám udělila titul společně. Jedná se o projekt Silniční okruh kolem Prahy,
Další titul v kategorii Dopravní stavby získala regenerace Křinického náměstí v Krásné Lípě, kterou financovalo samo město dle projektu Ing. arch. Pavla Cerhy. Dodavatelem a zároveň přihlašovatelem stavby do soutěže byla společnost SaM silnice a mosty Děčín, a.s.
Ocenění si odnesli také investoři a dodavatelé projektu Optimalizace trati Planá u Mariánských Lázní – Cheb. Přihlašovatelem stavby byla EUROVIA CS, a.s., investorem SŽDC, s.o., Stavební správa Plzeň České dráhy, a.s., a dodavatelem Sdružení „Planá SSV“. Pod projekt se podepsal Ing. Miloš Krameš ze společnosti SUDOP PRAHA, a.s. Přístaviště Lannova loděnice je název další oceněné dopravní stavby. Investovalo do něj Ředitelství vodních cest ČR podle projektu společnosti VH-TRES, s.r.o. Přihlašovatelem do soutěže byla akciová společnost HOCHTIEF CZ, a.s.
Pátou oceněnou stavbou v této kategorii je IV. etapa projektu Přednádražní prostor v Olomouci. Investorem bylo město Olomouc, přihlašovatelem Stavoprojekt Olomouc, a.s., dodavatelem Skanska, a.s., divize Silniční stavitelství, závod Morava sever. Projektantem stavby byl Ing. Jiří Vrublovský, Ing. arch. Přemysl Ženčák, oba za společnost Stavoprojekt Olomouc, a.s.
Cenu ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury převzali z rukou ředitele Gustáva Slamečky (vpravo) autoři projektu přístupové lávky dopravního terminálu v Uherském Brodě.
Ceny vypisovatelů Na slavnostním galavečeru byly uděleny také Ceny vypisovatelů, tedy Cena ministra dopravy a Cena ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury. První zmiňovaný titul získal investor Ředitelství silnic a dálnic ČR za stavbu obchvatu České Bělé na silnici I/34. Cenu ředitele SFDI si odneslo město Uherský Brod jako investor stavby dopravního terminálu – přístupové lávky. Ceny partnerů a odborných garantů Ovšem udílení cen stále není konec. Vyhlášeny byly také Cena prezidenta SD ČR, Cena předsedy ČKAIT, Cena prezidenta SPS ČR, Cena předsedy ČSS, Cena rektora ČVUT, Cena Asociace krajů ČR a Cena primátora hlavního města Prahy.
Cena poroty Stranou nezůstala ani porota, která ohodnotila projekt výstavby turistické lávky v Novém Boru nazvané „Cesta k sousedům“. Projekt rekonstrukce železničního mostu v Kolíně pak získal cenu časopisu Silnice – Železnice za konstrukční detail. Cena veřejnosti O České dopravní stavbě roku 2010 mohla prostřednictvím internetu hlaso-
Náměstek ministra dopravy Ivo Toman a ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Gustáv Slamečka při předávání titulů Česká dopravní stavba 2010.
Plzeňsk Jihočesk Královehrad Kraj Vys Olomouc Jihomorav
Náměstek ministra dopravy Ivo Toman a ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Gustáv Slamečka předali titul Dopravní technologie projektu Racionalizace trati Jaroměř – Železný Brod. vat také veřejnost. Tu nejvíce zaujala rekonstrukce trakčního vedení velkého železničního okruhu Zkušebního centra Velim, jejímž investorem byl Výzkumný Ústav Železniční, a.s. Soutěž o nejlepší diplomovou práci z oboru doprava a dopravní stavitelství V této kategorii se v letošním roce soutěže zúčastnilo 38 soutěžních diplomových a bakalářských prací. Porota ocenila celkem čtyři diplomové práce. Cenu si odnesl Ing. Jan Petrů za práci nazvanou Konstrukční řešení inženýrských objektů na silnici II/492 v úseku Zádveřice - Horní Lhota; druhé místo získal Ing. Petr Dvořák za diplomovou práci Ocelový železniční most. Za diplomovou práci Vliv konstitučního modelu na neodvodněné chování jílu se na třetím místě umístil Ing. Juraj Chalmovský a 4. místo obsadil Ing. Jiří Vavřička se svou diplomovou prací Vlák-
na v asfaltových hutněných směsích. Cenu děkana dopravní fakulty ČVUT v Praze obdržel Bc. Lukáš Radil za bakalářskou práci Experimentální ověření průjezdnosti různých druhů vozidel výškovými lomy pozemních komunikací. Ocenění rektora ČVUT v Praze si odnesl Ing. Petr Smilek za diplomovou práci Problematika dodržování bezpečných vzdáleností mezi vozidly na pozemních komunikacích. Ocenění rektora VUT Brno získal Ing. Jiří Apeltauer za diplomovou práci Návrh úpravy křižovatky I/43 a II/386 pomocí mikrosimulací a Ocenění rektora VŠB TU Ostrava pak Ing. Veronika Čecháková za diplomovou práci Lávka pro pěší. Posledním udělovaným oceněním bylo Ocenění rektora Univerzity Pardubice, které získal Ing. Vladimír Suchánek za diplomovou práci s názvem Rekonstrukce křižovatky ulic Hradecká - Sukova třída - nábřeží Závodu míru v Pardubicích.
stav k 01
Tituly Česká dopravní stavba & Technologie 2010 jsou již tradičně předávány v historických prostorách Betlémské kaple v Praze.
EN č. 6 / 2011
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA
9
Dopravní stavba roku 2010
Projekty silniční dopravní infrastruktury podporované z prostředků Evropské unie
Město Krásná Lípa financovalo regeneraci Křinického náměstí v Krásné Lípě. Tento projekt získal v rámci soutěže Dopravní stavba roku 2010 titul Dopravní stavba.
Obchvat České Bělé na silnici I/34 získal Cenu ministra dopravy. Investorem je Ředitelství silnic a dálnic ČR.
Titul Dopravní stavba získala stavba Silničního okruhu kolem Prahy, jehož investorem bylo Ředitelství silnic a dálnic ČR. Současně s tímto projektem titul získal také projekt mostu přes Vltavu na dálničním okruhu kolem Prahy.
Plzeňsk Jihočesk Královehrad Kraj Vys Olomouc Jihomorav
Mezi udělovanými cenami byla také Cena rektora ČVUT. Tu získal projekt Fakultní nemocnice v Motole, která vybudovala heliport na dětské části nemocnice.
stav k 01
Cesta k sousedům – tak je nazván projekt turistické lávky v Novém Boru. Investor město Nový Bor si za něj ze slavnostního večera odneslo Cenu poroty.
Cenu ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury si odnesl projekt města Uherský Brod. Jedná se o dopravní terminál, přístupovou lávku.
Cenu za konstrukční detail vypsanou časopisem Silnice – Železnice získal projekt rekonstrukce železničního mostu v Kolíně. Investorem bylo Ředitelství vodních cest ČR.
Titulem Dopravní stavba se označuje také stavba optimalizace železniční trati z Plané u Mariánských Lázní do Chebu. Investorem byla Správa železniční dopravní cesty, Stavební správa Plzeň České dráhy, a.s.
10
NUTS II SEVEROVÝCHOD
EN č. 6 / 2011
KRÁTCE ● V Pardubickém kraji vznikne nová keltská vesnice. V nasavrckém archeoparku vyroste na třicet replik funkčních keltských budov. Projekt za 24 miliony korun spolufinancuje 11,6 milionu ROP Severovýchod. „Chceme veřejnost vzdělávat, nejen bavit. Skanzen tedy nebude Disneylandem, ale místem, kde se tvoří a setkává, kde jsou k vidění rukodělné práce, tradiční keltské obřady i slavnosti,“ vysvětlil předseda realizujícího sdružení Lukáš Blažek. ● Semily se po dvou letech dočkaly nového náměstí. Centrum města prošlo rozsáhlou rekonstrukcí díky 58milionové dotaci z ROP Severovýchod. Rekonstrukce měla dvě etapy. V té první šlo o výstavbu malé okružní křižovatky. V té druhé se pak upravila zeleň a odpočinkové zóny. „Předláždilo se náměstí, nově jsme instalovali lavičky, stojany na kola, pítko, velké hodiny a vodotrysk,“ řekla manažerka projektu Jana Dvořáková. ● ROP Severovýchod dostal navíc 268 milionů korun. Na konci roku totiž Evropská komise dodatečně přidělila ČR více než 237 milionů eur a z koláče dostal svůj díl i ROP SV. Podle ředitele Úřadu Regionální rady Zdeňka Semoráda by měla celá částka připadnout na dopravní infrastrukturu. „Chceme podpořit nadregionální projekty, které zkvalitní a zlepší dopravní infrastrukturu a zvýší konkurenceschopnost regionu,“ řekl.
Čerpání se ROPu daří. Proti zrušení bude bojovat Regionální operační program Severovýchod patří mezi vůbec nejúspěšnější operační programy v České republice. Podpořena už byla řada projektů ze řadě oblastí regionálního života. Přesto ani čerpání na severovýchodě Čech není bez problémů. Ty nejpalčivější provázejí rozdělování peněz na projekty třech největších měst. Z fondů Evropské unie je na projekty podané do ROP Severovýchod vyčleněno přes sedmnáct miliard korun. To jsou téměř 2,5 procenta z peněz pro celou Českou republiku. Samotný ROP SV je rozdělen na pět prioritních os, které jsou dále rozvětveny na několik tematických oblastí. Finančně nejobjemnější a zřejmě i nejdůležitější je hned první prioritní osa. Ta se zaměřuje na rozvoj dopravní infrastruktury a k dispozici má zhruba třetinu z výše uvedených prostředků. Druhé a třetí místo co do objemu alokovaných prostředků patří rozvoji městských a venkovských oblastí a také projektům v oblasti cestovního ruchu. A jak je na tom kraj se samotným čerpáním těchto finančních prostředků? Dobře. Podle údajů Úřadu Regionální rady odešlo na účty příjemců už více než osm miliard korun. A ROP SV tak patří mezi nejúspěšnější operační programy u nás. „Většinou se pohybujeme na prvním až třetím místě podle aktuálních projektů. Fakticky jsme ale mezi nejlépe čerpajícími operačními programy,“ řekl Evropským novinám předseda Regionální rady Severovýchod Radko Martínek. Podle
něj se ovšem proces čerpání ani zde neobešel bez problémů. Ty mají některé obce, ale i fyzické a právnické osoby, kterým se zhoršila finanční situace a oni tak nemají prostředky na povinné spolufinancování projektů. NEJ PROJEKTY: ČESKOTŘEBOVSKÝ TERMINÁL A KRALICKO „Největší problém s čerpáním ale mají tři největší města: Liberec, Pardubice a Hradec,“ dodává Martínek. „Je to z důvodu složitého systému administrace, který celý proces velmi ztěžuje. Je to jediná oblast čerpání, kde jsme s rozdělováním a proplácením peněz ve skluzu.“ Podle Martínka by po provedení určitých úprav neměl být zásadní problém s vyčerpáním v Pardubicích a Hradci. V Liberci se peníze zřejmě vyčerpat nepodaří. Těch několik let fungování regionálních operačních programů už samozřejmě přineslo řadu dobrých projektů. Mezi ty nejzajímavější v ROP Severovýchod patří podle Radko Martínka vybudování moderního přednádraží v České Třebové. „Jde o projekt dlouhodobě přínosný pro dopravní
situaci v celém kraji. Snažíme se o realizaci podobného projektu v Pardubicích. Ten by měl být financován ze Švýcarských fondů.“ Terminál v České Třebové byl dokončen v loňském roce a stál 330 milionů korun. Polovina šla z Evropské unie. Pyšný je Radko Martínek i na celý systém podpory Kralicka. Jde o řadu projektů, které mají zvýšit atraktivitu regionu Kralicko. Investoři se přitom zaměřují jak na podporu sportovních možností, tak podporu historické – vojenské turistiky. Jedním z projektů, který právě probíhá, je revitalizace tvrze Hůrka za 20,5 milionu korun. „Díky penězům z EU
by se měl tento region nejpozději do pěti let úplně změnit. Tato masivní podpora cestovního ruchu je velkou šancí pro poměrně chudou oblast Pardubického kraje,“ dodává Radko Martínek. SROP NENÍ DOBRÝ VZOR, MÍNÍ MARTÍNEK Ačkoliv je ROP SV jedním z nejúspěšnějších operačních programů, zářivá budoucnost ho možná nečeká. Naopak. Blíží se další programovací období a operačních programů bude muset být mnohem méně než nyní. A kraje mají informace, že to budou právě ROPy, které půjdou z kola
ven. „Vláda se rozhodla že zlikviduje ROPy. To je podle nás těžká chyba, a pokud se změní politická situace, pokusíme se s tím rozhodně něco udělat. V současnosti připravujeme alternativní návrh.“ Podle Martínka vláda chystá podobný model, jako tu byl už v minulém programovacím období. „Za mého působení na ministerstvu jsem měl možnost vidět jak SROP funguje. O penězích pro kraje se tehdy rozhodovalo na státní úrovni, a to prostě není šťastné řešení. Bohužel současná vláda si z toho poučení zjevně nevzala,“ kroutí hlavou předseda Regionální rady. Filip Appl
Terminál v České Třebové označil Radko Martínek za jeden z nejlepších projektů podpořených ROP SV. zdroj: www.silnice-zeleznice.cz
NUTS II JIHOVÝCHOD KRÁTCE ● Projekt CEITEC získal masivní dotaci Evropské unie. Do tří let tak v Brně vyroste moderní technologický institut za 5,2 miliardy korun. Institut bude využívat na 600 vědců a více než 1 200 studentů, ale i české a zahraniční firmy. „Centrum přivede další vědce. Předpokládám, že do budoucna naváže na sebe další firmy, které se budou zajímat o moderní technologie a vzniknou nová pracovní místa,“ prohlásil hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek. ● Na Vysočině finišuje obří projekt obnovy zdevastované přírody na místě skládky v Pozďátkách. Projekt financovaný z OP Životní prostředí začal před více než rokem a bude stát celkem 595 milionů korun. „Za posledních 6 měsíců se na skládce v Pozďátkách udělal neuvěřitelný kus práce. Díky profesionálnímu přístupu všech subjektů tato skvrna na krásné tváři Vysočiny doslova mizí před očima,,“ uvedl radní kraje Zdeněk Ryšavý. ● Regionální operační program Jihovýchod podpořil třímilionovou dotací projekt rekonstrukce zřícenin gotického hradu Cornštejn, který se tyčí nad známou Vranovskou přehradou. Realizátorem projektu je Jihomoravské muzeum ve Znojmě. „Realizací projektu jsme rozšířili a zatraktivnili prohlídkové trasy, zvýšili komfort a bezpečnost pro návštěvníky i zaměstnance,“ říká Vladimíra Durajková z Jihomoravského muzea ve Znojmě.
ROP Jihovýchod čerpá nejlépe ze všech Nejlépe čerpající operační program. Takovým označením se může v současnosti chlubit ROP Jihovýchod. Z peněz tohoto operačního programu už byly financovány stovky menších i větších projektů. Nyní se ale objevuje nejistota, co bude s regionálními operačními programy po roce 2014. Pro jejich zachování lobuje i vedení ROP Jihovýchod. Nejprve malé shrnutí. Na projekty podané do Regionálního operačního programu Jihovýchod je vyčleněno z fondů Evropské unie celkem 17,5 miliardy korun. To jsou asi 2,64 procenta všech prostředků, které má Česká republika v tomto programovacím období k dispozici. Peníze ROP JV rozděluje skrze čtyři prioritní osy. Ty se zaměřují podobně jako v řadě jiných ROPů na dopravu, cestovní ruch, rozvoj měst a venkova a technickou pomoc. Jak už bylo naznačeno, region je na tom s čerpáním velmi dobře. Dokonce lépe než všechny ostatní celostátní operační programy. O první příčku mezi ROPy se neustále přetahuje s ROP Severovýchod a ROP Střední Morava, aktuálně však z tohoto pomyslného boje vychází vítězně. Rozděleno je v současné době něco přes 13 miliard korun. Reálně proplaceno je už přes 9 miliard. „V roce 2011 očekáváme ukončení dalších 166 projektů, které jsou dotovány z Regionálního operačního programu Jihovýchod,“ řekla v úvodu tohoto roku ředitelka Úřadu Regionální rady Jihovýchod Marta
Sargánková. Podle údajů úřadu připadla největší část proplacených financí (zhruba 5,3 miliardy) investičním projektům v oblasti dopravy. Projekty zaměřené na cestovní ruch pak získaly téměř miliardu korun a další 2,6 miliardy šlo na vzdělávání, sport, kulturu, sociální a zdravotní oblast či na revitalizaci veřejných prostranství měst na jižní Moravě a Vysočině. Podpořeno tak bylo více než 400 projektů. POKRAČUJÍ HLAVNĚ PROJEKTY MĚST Jaké projekty se letos dokončily nebo dokončují? K překročení devítimiliardové hranice došlo u projektu Rekonstrukce centra města Brna na ulici Joštově. V rámci projektu zde byla zrekonstruována kanalizace, vodovod a plynovod, vybudován kabelovod Dopravního podniku města Brna, vydlážděny chodníky a parkoviště, instalováno nové veřejné osvětlení, prvky městského mobiliáře a vysázena zeleň. Z dalších městských projektů lze zmínit například zpřístupnění části podzemních pro-
stor pod Zelným trhem v Brně nebo výstavbu nových dětských hřišť na ulici Šelepova nebo v Novém Lískovci. V Havlíčkově Brodě se průběžně revitalizuje náměstí ve středu města a nově zrekonstruovaných dětských hřišť se dočká i Jihlava. Značné finanční prostředky jdou do zdravotnictví. Letos třeba do nového fyzioterapeutického centra v Nemocnici Nové Město na Moravě. Po roce 2014 čeká čerpání z evropských fondů velká změna. Podle všeho se zdá, že budou ROPy, tak jak je dnes známe, zrušeny a nahrazeny jednotným operačním programem. To se ale vedení ROP Jihovýchod vůbec nelíbí. „Zasazujeme se o zachování současné podoby implementační struktury na úrovni regionů soudržnosti,“ řekla Evropským novinám tisková mluvčí kraje Kateřina Kurková. NÁVRAT PŘED ROK 2006? Podle ní existuje k zachování ROPů celá řada důvodů: „Například, že model ROPů preferují skoro všude v zahraničí, ale také proto, že je čerpání efektivnější, je zde lepší reflexe regionů a jednodušší administrativa.“ Stejný názor vyjádřil i místopředseda Regionální rady Severovýchod Michal Hašek. Podle něj je sice stávající systém dvaceti operačních progra-
Stovky milionů z ROP JV a OP ŽP šly už na revitalizace městských parků. Příkladem mohou být brněnské Lužánky. zdroj: metropolitan.brno.cz mů nepružný, ale na druhé straně ukázaly regionální operační programy nejlepší efektivitu ze všech. „Vláda dokonce uvažuje o tom, že bude ROPy centralizovat do jednoho sektorového operačního programu a rozhodovat se bude opět v Praze. To nás vrací před rok 2006,“ varuje
Hašek. Podle něj budou regiony bojovat o to, aby měly v oblasti čerpání i nadále silné slovo. „My mnohem lépe než pražští úředníci známe problémy v krajích a pokud tu něco funguje, nevidím jediný důvod, proč by se to mělo rušit.“ Filip Appl
11
PREZENTACE / INZERCE
EN č. 6 / 2011
Čistá obec: nejvíce třídili lidé Soutěž „O křišťálovou v Lípě, Doudlebách a ve Dvoře popelnici“ vyhrály Říčany Největším množstvím vytříděného odpadu se za loňský rok mohou pochlubit obce Lípa nad Orlicí, Doudleby nad Orlicí a Dvůr Králové nad Labem. Díky svým výsledkům ve sběru papíru, plastů či skla se staly vítězi soutěže Čistá obec. Klání se konalo již popáté, každoročně ho organizuje společnost EKOKOM ve spolupráci s firmou Asekol, Královéhradeckým krajem a Centrem evropského projektování. „Soutěž zlepšuje povědomí lidí o tom, jak by měli nakládat s odpady. Ukazuje jim, že když pro zlepšení ekologie něco udělají, mnohonásobně se jim to vrátí. Zejména prostředí, ve kterém žijí, je hezčí, a každý si ho pak více váží a snaží se ho chránit,“ řekl hejtman Lubomír Franc při udílení cen, které se konalo v sídle krajského úřadu v Hradci Králové. V kategorii obcí do pěti set obyvatel se na první příčce suverénně umístila Lípa nad Orlicí, jejíž
zástupci si navíc odnesli i ocenění pro absolutního vítěze soutěže. „Obec Lípa díky tomu získala za svou aktivitu při třídění odpadů celkovou odměnu ve výši 130 000 korun. Na dalších pomyslných stupních vítězů stanuly obce Klamoš a Lupenice,“ doplnil Tomáš Pešek, regionální manažer společnosti EKO-KOM. Mezi obcemi, které mají 500 až 5 000 obyvatel, byl nejlepší městys Doudleby nad Orlicí, následovaný Albrechticemi nad Orlicí a Bolehoští. V čele obcí nad
5 000 obyvatel pak dominovalo město Dvůr Králové nad Labem, před Kostelcem nad Orlicí a Hořicemi. Také letos byla odměněna obec, která zaznamenala největší meziroční zlepšení ve sběru a třídění odpadů. Ocenění Skokan roku a 30 000 korun si tentokrát odnesla obec Skřivany. „Do soutěže se každoročně zapojuje velké množství obcí z celého Královéhradeckého kraje, což mě velmi těší. Je to poměrně zásadní krok, který vede k efektivnímu hospodaření s odpady a zlepšování životního prostředí. Věřím, že i následující ročníky soutěže budou v tomto ohledu minimálně stejně úspěšné,“ dodal krajský radní pro oblast životního prostředí Jan Tippner. Ve všech kategoriích obce na prvních místech získávají společně s oceněním 100 000 korun, za druhé místo pak 70 000 korun a za třetí 40 000 korun. Kromě hlavních cen udělila dnes společnost Asekol rovněž zvláštní ocenění a finanční odměnu za sběr elektroodpadu obcím Sadová, Bezděkov nad Metují a Chlumec nad Cidlinou. Projekt v Královéhradeckém kraji, jehož cílem je vytvořit funkční a efektivní systém sběru a třídění odpadu a zároveň zvýšit vědomosti obyvatel o této problematice, navazuje na celostátní kampaň zajišťovanou společností EKO-KOM. Více informací je možné najít na internetových stránkách www.cistykraj.cz.
Na slavnostním večeru v Hradci Králové byly v rámci konference Odpady a obce oznámeny výsledky celostátní soutěže obcí „O křišťálovou popelnici“ za rok 2010. Ceny předali zástupci vyhlašovatele soutěže - neziskové společnosti EKO-KOM, a.s.
V letošním VII. ročníku soutěže získala prvenství obec Říčany, jejíž jméno je vybroušeno na putovní Křišťálovou popelnici. Zástupci obce byl předán šek na 150 tisíc korun. Druhé místo získala Olomouc, která si odnesla šek na 100 tisíc korun a jako třetí se umístila obec Zruč-Senec, která se i v loňském roce probojovala mezi první tři nejlepší. Odměnou je šek na 70 tisíc korun. Obě obce byly odměněny také menšími křišťálovými popelnicemi. Místostarostka města Říčany Karla Egidová nám hned po předání ceny řekla: „Jen díky ochotě obyvatel účastnit se třídění odpadů mohou obce dosahovat takovýchto výsledků. I my jsme se také snažili, abychom to občany naučili, k odpovědnosti vedeme i developery, které obec zavazuje k vytvoření ideálních podmínek pro třídění“. Co se hodnotí V soutěži jsou obce hodnoceny podle dosažených výsledků v oblasti nakládání s komunál-
ním odpadem, míra aktivity, ale i komplexnost hospodaření včetně informování občanů o způsobech nakládání s jednotlivými druhy odpadů. Hodnocení obcí se provádí především na základě údajů poskytovaných obcemi systému EKO-KOM v rámci jejich pravidelného výkaznictví a do sou-
těže jsou automaticky zařazeny všechny obce, které jsou do tohoto systému zapojeny. Do finálového kola se probojovala tato města: Praha, Říčany u Prahy, Jilemnice, Svitavy, Jeseník, Olomouc, Jablunkov, Rožnov pod Radhoštěm, Štoky, Planá nad Lužnicí, Sedlčany, Blovice, Zruč-Senec a Otovice. Šárka Nováková, tisková mluvčí společnosti EKO-KOM, a.s.
12
NUTS II STŘEDNÍ MORAVA
EN č. 6 / 2011
KRÁTCE ● Necelou půlmiliardu z Regionálního operačního programu Střední Morava rozdělil Výbor Regionální rady podnikatelům z Olomouckého a Zlínského kraje na jejich rozvojové podnikatelské záměry. Podnikatelé předkládali takzvané koncepty, ve kterých navrhovali projekty na úpravu nevyužívaných ploch brownfields. Na Úřadu Regionální rady se sešlo celkem 49 konceptů s požadavkem na dotaci z ROP Střední Morava 1,3 miliardy korun. ● Tři hlavní ceny ze šesti vyhlášených kategorií soutěže Stavba roku 2010 Zlínského kraje získaly stavby realizované s dotací z Regionálního operačního programu Střední Morava. Odborná porota vybírala ze 61 přihlášených projektů. Hlavní cena Grand Prix udělena nebyla. Podle slov architektky Dagmar Nové žádná z přihlášených staveb nebyla natolik výjimečná a netradiční, že by jí porota udělila nejvyšší cenu. ● Sirnaté lázně v Ostrožské Nové Vsi zahájily letošní lázeňskou sezónu na nově vybudované odpočinkové zóně s kolonádou a kavárnou s letním posezením. Na úpravy získaly necelé čtyři miliony z ROP Střední Morava. Nová kolonáda má kavárnu pro téměř sto hostů, taneční parket a zázemí pro venkovní koncerty. Součástí kolonády jsou i tři obchůdky, kde se bude nabízet doplňkové zboží – lázeňské oplatky, cukrovinky či suvenýry.
Před změnami by se mělo poctivě vyhodnocovat „Z celkové alokace více jak devatenácti miliard máme podaných téměř čtrnáct set projektů za necelých 26 miliard. Schválen je 671 projekt za 12,5 miliardy a proplaceno příjemcům už bylo téměř 8,5 miliardy korun,“ uvedla tisková mluvčí úřadu Regionální rady Střední Morava Renata Škrobálková. Podle Škrobálkové je nejúspěšnější v čerpání prioritní osa Doprava. „Zde je vyčerpáno již 51,6 procenta alokace,“ uvedla. V dopravě je to pak bezmotorová doprava, zejména budování cyklostezek, kde je schváleno ale i nasmlouváno 81 procento z celkové alokace. Na druhém místě je cestovní ruch, tam už žadatelé vyčerpali 48,8 pocenta z alokace. „Zde nejvíce čerpají podnikatelé, již dostali přes polovinu částky,“ komentovala Škrobálková. Na posledním místě je pak prioritní osa Integrovaný rozvoj a obnova regionu, města a venkov - vyčerpala 48,2 procenta alokace. Například o dalších čtyřicet kilometrů se prodloužil úsek cyklostezky Bečva na trase mezi Velkými Karlovicemi a Vsetínem. Regionální operační program Střední Morava přispěl částkou 107,2 milionu korun. Cykostezka Bečva je základním pilířem rozvoje cestovního ruchu na území Horního Vsacka. Od pramenů Rožnovské a Vsetínské Bečvy až po soutok s Moravou je na 141 kilometru možnost poznávat pamětihodnosti, přírodní krásy, lidové tradice i místní speciality Valašska, Moravské brány a Hané. Cyklostezka Bečva je největším projektem svého druhu ve Zlín-
ském kraji. Cyklisté na úpatí Javorníků a Vsetínských vrchů využijí 28 kilometrů komunikací určených jen pro ně, na zbývajících úsecích je zklidněn provoz motorových vozidel. Minimální šířka stezky je tři metry a veškeré povrchy jsou zpevněné. ZÁMEK OHROMIL I HEJTMANA Mezi úspěšné podnikatele v čerpání dotací se zařadil například Josef Novotný, který před lety koupil v dezolátním stavu zámek Nový Světlov v Bojkovicích. Dva a půl roku trvala jeho rekonstrukce, Regionální operační program Střední Morava přispěl na jeho rekonstrukci dotací ve výši 85 milionů korun. „Když jsem sem přijel poprvé, byl na zámek velmi strnulý pohled. Dnes tu naopak vidím spoustu odvedené práce,“ řekl při slavnostmím otevření místopředseda Regionální rady a zlínský hejtman Stanislav Mišák. Jak se Střední Morava vypořádá s navrhovanými změnami, aby větší část dotací rozděloval stát? „Decentralizace finanční pomoci v probíhajícím obdo-
Úspěšným podnikatelským záměrem v čerpání dotací se stala i rekonstrukce zámku Nový Světlov. bí přinesla některé nové zkušenosti, a to pozitivní i negativní. Bylo by prospěšné, aby se provedlo poctivé vyhodnocení tohoto období, zachovala se jeho pozitiva a potlačila negativa. Za rozhodující aspekt bych považoval zajištění flexibility finanční pomoci ve vztahu k odlišným potřebám regionů,“ řekl ředitel Úřadu Regionální rady soudržnosti Ivan Matulík. Dodal, že je bezpochyby možné navrhnout takový model, kte-
rý bude zohledňovat požadavky vyplývající z priorit této vlády, a přitom využít dobrých zkušeností, které Česká republika získala v tomto programovacím období. Dají se proto očekávat nějaké změny způsobu čerpání pro příští plánovací období? „Pokud budeme vycházet ze závěrů tzv. 5. Kohezní zprávy, podtrhl bych dva aspekty,“ říká Matulík a dodává: „Zvýšený důraz na stanovení měřitelných cílů, kterých chceme dosáhnout, a z toho dů-
zdroj: Bojkovice
sledně odvozovaných opatření. A za druhé požadavek územně orientovaného zaměření pomoci.“ Podle ředitele Matulíka by to mělo znamenat, že při návrhu se bude vycházet z odlišných potřeb a potenciálu regionů, a s ohledem na tato východiska se bude koncentrovat na jejich využití nikoliv jen plošnými opatřeními, ale také opatřeními „šitými na míru“ pro dané území. Marek Turek
NUTS II MORAVSKOSLEZSKO KRÁTCE ● Regionální rada Moravskoslezsko mění v červnu své sídlo. Z ulice Hrabákovy v centru Ostravy se stěhuje do nových prostor v ulici Na Jízdárně v Ostravě. Stěhování probíhá v těchto dnech a bude znamenat omezení provozu. Od 27. června bude organizace plně v provozu na nové adrese. ● Pět miliard korun z fondů Evropské unie je na účtech příjemců v Moravskoslezsku. Regionální rada Moravskoslezsko je proplatila za uskutečněné výdaje na projekty veřejných, neziskových a soukromých organizací. Největším příjemcem peněz je Moravskoslezský kraj. Nejvíce jsou evropské prostředky vidět na venkově. Pomohly také zlepšit vybavenost měst a zkvalitnit výuku ve školách, přispěly na nová sportoviště, sociální a turistická zařízení. ● Výstavba cyklostezky z Bašky do Ostravice bude financována z evropských fondů. Vznikne také šest kratších úseků cyklostezek v Moravskoslezském kraji. Na jejich výstavbu přispěje dotace 32,8 milionu korun z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Cyklostezka Odra-Morava-Dunaj přes Ostravu a Poodří, stejně jako pět dalších projektů, naopak neuspěla. Výsledky hodnocení třinácti žádostí o dotaci už zveřejnila Regionální rada Moravskoslezsko.
Role regionů by se naopak měla posilovat „Při úspěšnosti čerpání evropských peněz v Moravskoslezsku sledujeme několik parametrů. Třemi základními jsou rychlost, efektivita a transparentnost,“ říká manažer vnější komunikace Regionální rady regionu soudržnosti Moravskoslezsko Michal Sobek. „Podpořili jsme bezmála šest set projektů dotací přibližně třináct miliard korun, za uskutečněné záměry je na účtech příjemců přes pět miliard,“ dodává Sobek. Podle Sobka je ještě více potěšující vysoká efektivita evropských investic, měřená mírou vnitřního výnosového procenta. „Na začátku programu jsme si naplánovali minimálně osm procent zhodnocení svěřených prostředků, dnes
se pohybujeme na jedenácti procentech ekonomické návratnosti,“ řekl. Základem celého systému jsou podle Regionální rady transparentní a průhledně nastavená pravidla, která ani po několi-
kerých a opakovaných auditních přezkumech nevykazují žádná pochybení. Mezi klíčové investice patří například vybudování Integrovaného bezpečnostního centra Moravskoslezského kraje, kde přijímají tísňová volání a řídí zásahy záchranářů, hasičů i policistů po celém kraji. Do pohybu se již dal další významný projekt, kterým je přeměna největšího dopravního uzlu v kraji, přestupního terminálu Ostrava-Svinov a okolních komunikací.
Mezi klíčové investice regionu Moravskoslezsko patří například vybudování Integrovaného bezpečnostního centra. zdroj: RR Moravskoslezsko
Poslední šanci ještě na začátku příštího roku dostanou středně velká města, když Regionální rada uvolní 290 milionů korun. „Velký zájem je o dotace na modernizaci výuky, rozvoj sociálních služeb a cestovního ruchu. Na turistické atraktivity a ubytování jsou k dispozici ještě stamiliony, vázané jsou ale na podporu projektů ve vybraných turistických lokalitách v kraji,“ dodal Sobek. ZMĚNY JSOU NEVYHNUTNÉ, PŘIJDE I ZJEDNODUŠENÍ Jaké jsou názory na navrhované možnosti změn v čerpání pro příští programové období, kdy by větší část měla jít přes stát? „Podle mého názoru je centralizace a snížení počtu operačních programů laciná zkratka, jak se vypořádat se zadáním: zjednodušte systém. Mám za to, že klíčové je zjednodušit postupy pro žadatele a příjemce, vytvořit pro ně jednoho partnera v regionu, který pomůže dostát všem požadavkům,“ uvedl ředitel Regionální rady Moravskoslezsko David Sventek. Dodal, že dnes se sice mluví o snížení počtu operačních programů, ale přitom je to technikálie, kterou žadatel vůbec nemusí znát. Podle Sventka je důležité vědět, nač je podpora poskytována, v jaké výši a kdy a jak si o ni požádat. I ve fázi realizace projektů je pro příjemce důležité mít blízko, tedy v regionu, partnera,
který na realizaci nejen dohlíží, ale pomáhá mu dostát všem podmínkám. „Role regionů by se podle mého názoru měla naopak posilovat,“ pokračuje Sventek a dodává: „Výsledky našeho programu dokazují, že si evropských fondů vážíme a zodpovědně je investujeme. Moravskoslezský kraj si nyní aktualizuje Strategii rozvoje kraje a Regionální inovační strategii, aby lépe reflektovaly požadavky kohezní politiky a navazovaly na strategii Evropa 2020 a kraj byl na příští období dobře připraven.“ V budoucnu se tak podle Sventka dá očekávat řada změn v čerpání dotací. Například se prý sníží maximální výše podpory a způsob jejího poskytování. Díky tomu, že budou muset žadatelé zajistit větší část svého spolufinancování na projektu, bude možné zjednodušit systém hodnocení, který dnes slouží jako síto filtrující smysluplné projekty od zbožných přání a nepodložených projektů. „Za sebe bych si moc přál, aby se podařilo změnit přístup a namísto kontroly souladu s podmínkami a procesy dotačního programu se přešlo k ověřování dosažených výsledků v projektu. Ušetřili bychom náklady na náročný kontrolní systém a přitom bychom stále měli jistotu, že investice přinesla kýžené ovoce. Bohužel, velmi pravděpodobná tato varianta není,“ dodal Sventek. Marek Turek
13
EN č. 6 / 2011
Třebechovické betlémy zmizely z očí veřejnosti V Třebechovicích pod Orebem se připravuje stavba nového muzea betlémů. Po více než deseti letech úsilí získalo město potřebné evropské dotace, takže zdejší exponáty konečně získají důstojné prostory. Po dobu výstavby ale budou všechna díla veřejnosti nepřístupná, a to včetně slavného Proboštova betlému. V novém muzeu by je návštěvníci měli spatřit až v létě 2013. V Třebechovicích je nyní rušno. Nastalo tu velké stěhování. Na tři sta betlémů z nejrůznějších materiálů, které se v muzeu nacházejí, je postupně přemisťováno do bývalého dřevařského závodu. Titěrná práce není nic pro prudší povahy. Každý díl musí být pečlivě označen, zabalen a připraven na převoz. Rozebírán je i zdejší nejslavnější exponát, Proboštův betlém. „Jde o jediný betlém u nás, který má statut národní kulturní památky. Nyní ho prohlížejí restaurátoři a zaměřovači z ČVUT, kteří provádějí průzkum a revizi všech částí. Než bude přestěhován, musíme mít jistotu, že je vše v pořádku a transport ho nepoškodí. Práce konzultujeme s Národním památkovým ústavem. Proboštův betlém se proto bude stěhovat později – zřejmě v září nebo v říjnu,“ vysvětlila ředitelka Třebechovického muzea betlémů Silvie Hlaváčková. Po vyhodnocení veškerých ri-
zik ze strany restaurátorů bude muzeum ještě hledat převozce, který zaručí hladký převoz všech součástí. Náročný transport musí být proveden maximálně šetrně.
NOVÁ STAVBA VYNESE EXPONÁTY Z DEPOZITÁŘE Muzeum bylo pro veřejnost uzavřeno začátkem května. Město v nejbližší době vypíše výběrové řízení na firmu, která zbourá původní muzejní budovu a na jejím místě postaví novou. Celá akce bude stát zhruba 59 milionů korun, z toho přes 49 milionů korun bude tvořit dotace z Evropské unie. O jejím přidělení rozhodla Regionální rada regionu
soudržnosti Severovýchod vloni v září. Zbývající část – vždy po 4,5 milionu korun – přidá stát a samotné město Třebechovice pod Orebem. „Jsme rádi, že jsme se žádostí o dotaci konečně uspěli. Stávající objekt už nevyhovuje v každém ohledu, kapacitně, dispozičně, technicky. Je to prostě zastaralá budova,“ řekl starosta Třebechovic Jiří Němec. S předáním stavby zhotoviteli se počítá začátkem prosince, s kolaudací nové budovy
v březnu roku 2013. Pracovníky muzea pak čeká další stěhování. Od nového objektu si vedení muzea hodně slibuje. Rozšíří se tím možnosti při pořádání dlouhodobých výstav i nárazových akcí. Veřejnosti budou moci být představeny i exponáty, dosud přechovávané jen v depozitářích. Největší zájem se tu přesto tradičně upíná k nejslavnějšímu, více než stoletému exponátu. Mechanický celodřevěný Proboštův betlém je dílem li-
Stěhování muzea betlémů, zejména jeho nejslavnějšího exponátu – Proboštova betlému, je velmi náročnou operací vyžadující přesnost a pečlivost.
dových řezbářů Josefa Probošta, Josefa Kapuciána a autora mechanismu Josefa Frimla. Na ploše sedm krát tři krát dva metry se nachází více než dva tisíce vyřezávaných dílů. Lidé tu vidí na 350 figurek, z nichž 51 se pohybuje a dalších 120 jezdí na pohyblivých pásech. Unikátní soubor si každoročně prohlédne na třicet tisíc návštěvníků z celého světa. Teď si všichni musejí dva ro ky počkat. Věra Hofmanová
foto: Třebechovické muzeum betlémů
Španielsko: Uhorka, sme s tebou! Po nemeckom útoku sa španielske uhorky ocitli na zozname najobávanejších plodín a v Španielsku sa stali objektom chytľavých občianskych kampaní. Za nepotvrdené obvinenia však platia iba Španieli. Zatiaľ. Nebyť vyhlásenia na adresu španielskych uhoriek, o hamburskej senátorke pre zdravotníctvo Cornelii Prüferovej-Storcksovej by bežný Španiel nemal ani potuchy. Dnes je tomu inak. Južania sa cítia dotknutí, no zároveň tušia, že k úplnému odškodneniu za spôsobené straty možno vôbec nedôjde. Kauza „uhorky“ má oveľa širšie dôsledky a domáci sa sami seba pýtajú, či ich krajina má na európskej pôde aspoň aký-taký vplyv.
V POLITICKOM KÚTE Ešte začiatkom júna premiér José Luis Rodríguez Zapatero ostro skritizoval Nemecko aj celú Európsku komisiu za poškodenie krajiny v spojitosti s vypuknutím nákazy EHEC. Obvinených pestovateľov sklamal fakt, že po diplomatickom zásahu Angely Merkelovej premiér od tvrdých vyhlásení rýchlo upustil. Hoci razantné vyjadrenia, tentoraz z úst vicepremiéra Alfreda Péreza Rubalcabu a minis-
terky zahraničných vecí Trinidad Jimenezovej neskôr zazneli opäť, Španieli si nevýhodnú pozíciu dobre uvedomujú. Len z Andalúzie bolo do Nemecka minulý rok vyexportovaných približne 130 tisíc ton uhoriek a je pochopiteľné, že nad zažalovaním svojho hlavného odberateľa Južania váhajú. Tiež zvažujú či žalovať Nemecko alebo mesto Hamburg, ktorého predstavitelia celý incident spôsobili. Celkový chaos podčiarkuje vyhlásenie španielskeho ministerstva životného prostredia. Hoci je prípadným žalobám zo strany farmárov naklonené, finančne sa podieľať na súdnych sporoch odmieta.
NÁM TO NESTAČÍ! Pre poľnohospodársky sektor Európska komisia schválila odškodnenie vo výške 210 miliónov eur. Španielski farmári pokladajú túto sumu za smiešnu a tvrdia, že ani zďaleka nepokryje spôsobené škody, do ktorých treba započítať aj likvidáciu stabilnými odberateľmi odmietnutých plodín. Poľnohospodárske organizácie sa viac spoliehajú na vlastné sily. Kauza totiž nepoškodila len pestovanie a export uhoriek, ale aj mnohých ďalších plodín. Šéf združenia španielskych poľnohospodárov a chovateľov COAG Andrés Góngora vyslovil, že najdôležitejšie je nájsť spôsob
Na súdne konanie vo veci poškodenia podnikateľských záujmov sa ako prvá odhodlala malagská firma Frunet. Nemeckí advokáti zažalovali senát mesta Hamburg a pre svojho klienta požadujú odškodné vo výške 15 miliónov eur. Organizácia Hortyfruta, ktorá združuje andalúzskych pestovateľov ovocia a zeleniny rovnako kontaktovala právnikov
městnání v Německu, pohybu zaměstnanců, kvalifikačních požadavcích, pracovním a sociálním právu a dalších. Nechyběl ani doprovodný program, pro který SOU Domažlice připravila barmanskou show či zajímavé soutěže. Akci v rámci partnerství EURES mezi Bavorskem a Čechami pořádal Úřad práce ve Schwandorfu a Úřad práce v Domažlicích. Němci na svých mladých sousedech oceňovali především dobrou znalost němči-
ny a s lítostí konstatovali, že to u mladé generace německé populace s češtinou není nijak slavné. A právě jazykové bariéry je nutno odstranit, aby mohlo úspěšně dojít k prolínání a možnosti práce jak Čechů v Německu, tak i Němců v Čechách. Tím, že od 1. května letošního roku je možno pracovat v Německu bez pracovního povolení, nabízí se práce schopným lidem z osmi východoevropských států, které jsou v EU od roku 2004, nové
perspektivy. Jak sám předseda bavorského ministerstva pro práci a sociální věci Friedrich Seitz řekl, je tato burza prototypem vzájemného propojení evropského pracovního trhu. Zájem o práci za hranicemi je podle poradce služby EURES, která má na starosti práci na území Evropské unie, dlouhodobá záležitost. Po otevření pracovního trhu v Německu, Rakousku, ale i ve Švýcarsku se však lidé na zahraniční příležitosti ptají častěji.
ako právnou cestou dosiahnuť uznanie, že sa stala chyba. Tiež si neodpustil slová kritiky na adresu španielskej vlády, ktorá podľa neho v podstate riešiteľnej situácii zlyhala. PRVÉ LASTOVIČKY
v Nemecku a netají sa snahou očistiť pošramotenú povesť španielskej zeleniny. V tomto smere dokonca začala vyvíjať vlastnú kampaň a zúčastňuje sa na veľtrhoch v zahraničí s neskromným cieľom ukončiť „uhorkovú“ krízu. Na rozdiel od aktívnych poľnohospodárov španielski politici situáciu vyriešili po svojom. Kolektívne konzumovanie uhoriek pred televíznymi kamerami malo slúžiť ako dôkaz, že nákaza črevným ochorením nehrozí. Škoda len, že zainteresovaní opäť presviedčali tam, kde sa cítia najistejšie. Na mítingoch vlastných politických strán. Dana Miháliková
Práce bez hranic V německém příhraničním městečku Furth im Wald proběhla v květnu burza práce. Její název byl výstižný: Práce bez hranic. Tato akce se konala v tomto městě zcela poprvé. Prezentovaly se zde i školy a firmy z Domažlicka, Klatovska a celého západního regionu. Celkem se na burze představilo na čtyřicet českých i německých vystavovatelů, mezi nimi i firma Gerresheimer Horšovský Týn, Střední odborné učiliště Domažlice či Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední zdravotnická škola Domažlice. Cílem této burzy bylo podpořit rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou pracovních příležitostí a umožnit zejména mladým lidem setkat se s po-
tenciálními zaměstnavateli na obou stranách hranice. Burza byla doprovázena odbornými přednáškami o práci v pohraničním regionu, hledání za-
Největším problémem ale zůstává právě jazyková bariéra. I když se němčině ve školách věnuje v poslední době vyšší pozornost, v České republice je stále hlavním zahraničním jazykem angličtina. Také kvůli omezenému přístupu na německý trh práce se většina Čechů zatím zaměřovala na Velkou Británii, Irsko, Francii, Holandsko a další země.
Jana Lochmanová
Adresa redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Kancelářská budova P - 8, čp. 80, 533 53 Pardubice - Semtín. Centrální telefon a fax: +420 466 611 139, centrální GSM: +420 777 100 388, e-mail:
[email protected], IČ: 69168741 Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Šéfredaktorka: PhDr. Zuzana Nováková. Obchodní ředitelka: Leona Dospělová. Redaktoři: Jan Štifter, Filip Appl, Tomáš Fridrich, Vlastimil Růžička, Jana Bartošová, Michal Tillgen. Vedoucí redaktor pro SR: Jozef Havrilla. Externí a zahraniční dopisovatelé. Fotograf: Miloš Kolesár. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafik: Tomáš Kocourek. Jazykové korektury: Iva Málková. Překlady: Orange tree s.r.o. Produkce: Leona Šolcová. Komerční prezentace - příspěvky označené „(kp)“. Inzerce: EUROPEAN MEDIA HOUSE s.r.o., e-mail:
[email protected], IČ: 27482855 Tisk: NOVO-TISK, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické centrum, Moravské náměstí 12D, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160, e-mail:
[email protected], příjem reklamací: 800 800 890. Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, P.O. BOX 183, 830 00 Bratislava 3, tel:02/444 588 21, 02/444 588 16, 02/444 427 73 ;02/444 588 16, fax:02/444 588 19 , e-mail:
[email protected]. Cena výtisku: ČR: 15 Kč; SR: 0,83 €/25 SKK Evidenční číslo: MK ČR E 14589, ISSN: 1214-696X. Ročník 8, číslo 6, vychází 24. 6. 2011 Názory spolupracovníků nemusí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.
14
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA
EN č. 6 / 2011
V OP Doprava už bylo ukončeno jednašedesát projektů MĚSÍČNÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVA – DUBEN 2011
Národní orgán pro koordinaci, který má přístup k informacím o strukturální pomoci Evropské unie v České republice, vydal pravidelnou měsíční monitorovací zprávu o průběhu čerpání strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a národních zdrojů. Jedná se o hlavní výstup finančního monitoringu realizace operačních programů v rámci období 2007 – 2013. Účel vydávání monitorovací zprávy je dvojí - zpráva podává informace o pokroku čerpání strukturální pomoci zainteresovaným institucím i veřejnosti a také je nástrojem efektivního řízení strukturální pomoci Evropské unie. Z hlediska finančních alokací je nejobjemnějším Operační program Doprava, jehož finanční prostředky jsou určeny na zvýšení kvality všech typů dopravy a dopravní infrastruktury. Řídícím orgánem Operačního programu Doprava je Ministerstvo dopravy ČR, funkci zprostředkujícího subjektu pak vykonává Státní fond dopravní infrastruktury. Aktuální zpráva je vždy dostupná na internetových stránkách www.strukturalni-fondy.cz/Stav-cerpani/Mesicni-monitorovaci-zprava.
Údaje o projektech OP Doprava (EU a národní zdroje) Tab. 20 - Údaje o projektech OP Doprava (EU a národní zdroje) Prioritní osa / Oblast podpory
Podané žádosti Celkový objem finančních prostředků, které jsou požadovány v podaných žádostech, se ke 4. květnu 2011 nezměnil a dosahuje 207,9 mld. Kč, což o 24,6 % přesahuje alokaci OP Doprava na MĚSÍČNÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVA – DUBEN 2011 programové období 2007–2013. V prů-
běhu dubna 2011 nebyla do OP Doprava podána žádná nová žádost. Projekty s vydaným Rozhodnutím/ podepsanou Smlouvou Celkově byla ke 4. květnu 2011 vydána Rozhodnutí / podepsána Smlouva u 126 projektů s výši schválené dotace 168,5 mld. Kč, což představuje 101,0 % z alokace na operační program na období 2007–2013. Nejvyšší podíl schválených prostředků vzhledem k alokacím jednotlivých oblastí podpory je stále evidován v oblastech podporujících modernizaci silnic a vnitrozemských vodních cest. Ve všech uvedených případech jsou alokace pro jednotlivé aktivity již přezávazkovány. Řídící orgán vydal v prů-
Údaje o stavu čerpání finančních prostředků OP Doprava (EU a národní zdroje) Tab. 21 - Údaje o stavu čerpání finančních prostředků OP Doprava (EU a národní zdroje) Prioritní osa / Oblast podpory
Celková alokace podpory 2007–2013
Podané žádosti
Projekty s vydaným Rozhodnutím / podepsanou Smlouvou
Proplacené prostředky příjemcům
počet mil. Kč c d od počátku období 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 5 10 573,2 5 10 573,2 0 0,0 0 0,0 0 0,0 13 471,7 1 190,0 19 28,6 33 690,2 0 0,0 0 0,0 38 11 263,4 0 0,0 38 11 263,4
Žádosti ve schvalovacím procesu počet e
mil. Kč f aktuální stav 2 14 16 0 0 0 0 0 1 1 1 0 1 9 0 24 33 3 3 34 20 54
10 684,4 836,0 11 520,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 660,6 660,6 18 414,8 0,0 18 414,8 265,8 0,0 39,8 305,6 5,9 5,9 966,1 29 941,0 30 907,1
Projekty s vydaným Rozhodnutím / podepsanou Smlouvou počet mil. Kč g h od počátku období 21 49 283,1 3 1 726,8 24 51 010,0 10 72 098,6 0 0,0 10 72 098,6 12 4 544,8 12 4 544,8 42 34 677,6 42 34 677,6 0 0,0 2 1 236,1 2 1 236,1 3 31,1 13 3 495,6 5 7,5 21 3 534,2 15 1 378,3 15 1 378,3 63 38 211,8 63 130 267,8 126 168 479,6
Poznámka: V OP D nejsou evidovány žádné nedokončené projekty.
Projekty silniční dopravní infrastruktury podporované z prostředků Evropské unie
Operační program Doprava Operační program Doprava (dále jen OP Doprava) je z hlediska finančních alokací nejobjemnější operační program ČR. Finanční prostředky programu jsou určeny na zvýšení kvality všech typů dopravy (silniční, železniční a vnitrozemské vodní dopravy, multimodální nákladní přepravy) a dopravní infrastruktury, které povede ke zlepšení dostupnosti dopra-
Žádosti vyřazené z administrace
počet mil. Kč a b od počátku období 23 60 073,2 1.1 17 2 562,8 1.2 40 62 636,1 1 10 69 861,8 2.1 0 0,0 2.2 10 69 861,8 2 12 4 544,7 3.1 12 4 544,7 3 48 45 774,3 4.1 48 45 774,3 4 1 18 414,8 5.1 2 1 236,1 5.2 3 19 650,8 5 25 768,6 6.1 14 3 685,5 6.2 48 76,4 6.3 87 4 530,6 6 18 879,5 7.1 18 879,5 7 135 50 304,9 ERDF 83 157 572,9 FS 218 207 877,8 OP D Poznámka: - V OP D nejsou evidovány žádné nedokončené projekty. Zdroj: MSC2007 – 4. 5. 2011
vy. Podmínkou pro podporu podaných žádostí jsou minimální negativní dopady na životní prostředí. OP Doprava je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) a Fondu soudržnosti (FS). Podpora OP Doprava se soustředí také na pražské metro – intervence OP Doprava jsou tedy zaměřeny na celé území ČR. Více informací lze nalézt na internetových stránkách www.opd.cz. Realizace OP Doprava Od počátku realizace OP Doprava bylo ke 4. květnu 2011 podáno 218 žádostí v celkové hodnotě 207,9 mld. Kč, to představuje 124,6 % z celkové alokace na program. Z podaných žádostí jich bylo schváleno 126 v souhrnné výši 168,5 mld. Kč (101,0 % z alokace programu). Proplaceno bylo 99,3 mld. Kč, což představuje 59,5 % z celkové alokace na období 2007–2013. Certifikované výdaje dosahují 50,0 mld. Kč, to je 29,9 % z alokace na OP Doprava.
Podané žádosti
Prostředky v souhrnných žádostech zaúčtovaných PCO
Certifikované výdaje předložené EK
mil. Kč mil. Kč % mil. Kč % mil. Kč % mil. Kč % mil. Kč % a b b/a c c/a d d/a e e/a f f/a 59 835,8 60 073,2 100,4 49 283,1 82,4 31 944,9 53,4 27 398,8 45,8 27 398,8 45,8 1.1 3 248,2 2 562,8 78,9 1 726,8 53,2 1 001,7 30,8 1 001,7 30,8 1 001,7 30,8 1.2 63 084,0 62 636,1 99,3 51 010,0 80,9 32 946,5 52,2 28 400,4 45,0 28 400,4 45,0 1 48 876,3 69 861,8 142,9 72 098,6 147,5 37 113,8 75,9 2 367,4 4,8 2 229,3 4,6 2.1 2 509,6 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2.2 51 385,9 69 861,8 136,0 72 098,6 140,3 37 113,8 72,2 2 367,4 4,6 2 229,3 4,3 2 5 715,5 4 544,7 79,5 4 544,8 79,5 3 718,1 65,1 1 276,8 22,3 1 276,8 22,3 3.1 5 715,5 4 544,7 79,5 4 544,8 79,5 3 718,1 65,1 1 276,8 22,3 1 276,8 22,3 3 31 805,3 45 774,3 143,9 34 677,6 109,0 22 000,2 69,2 15 100,4 47,5 15 100,4 47,5 4.1 31 805,3 45 774,3 143,9 34 677,6 109,0 22 000,2 69,2 15 100,4 47,5 15 100,4 47,5 4 8 431,2 18 414,8 218,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 5.1 938,2 1 236,1 131,7 1 236,1 131,7 484,0 51,6 94,6 10,1 94,6 10,1 5.2 9 369,4 19 650,8 209,7 1 236,1 13,2 484,0 5,2 94,6 1,0 94,6 1,0 5 222,0 768,6 346,2 31,1 14,0 31,1 14,0 31,1 14,0 31,1 14,0 6.1 3 069,6 3 685,5 120,1 3 495,6 113,9 2 741,1 89,3 2 570,8 83,7 2 570,8 83,7 6.2 217,4 76,4 35,2 7,5 3,5 7,3 3,3 0,0 0,0 0,0 0,0 6.3 3 509,1 4 530,6 129,1 3 534,2 100,7 2 779,5 79,2 2 601,9 74,1 2 601,9 74,1 6 1 976,3 879,5 44,5 1 378,3 69,7 261,6 13,2 248,8 12,6 248,8 12,6 7.1 1 976,3 879,5 44,5 1 378,3 69,7 261,6 13,2 248,8 12,6 248,8 12,6 7 35 314,3 50 304,9 142,4 38 211,8 108,2 24 779,6 70,2 17 702,2 50,1 17 702,2 50,1 ERDF 131 531,1 157 572,9 119,8 130 267,8 99,0 74 523,9 56,7 32 388,1 24,6 32 249,9 24,5 FS 166 845,4 207 877,8 124,6 168 479,6 101,0 99 303,5 59,5 50 090,3 30,0 49 952,2 29,9 OP D Poznámka: - Měnový kurz: 1 EUR = 24,12 CZK - měsíční kurz převzatý z MSC2007, „Prostředky v souhrnných žádostech zaúčtovaných PCO“ a „Certifikované výdaje předložené EK“ jsou přepočteny kurzem v době zaúčtování v IS Viola, tj. kurz není shodný s aktuálním měsíčním kurzem. Zdroj: MSC2007 – 4. 5. 2011
Poznámka: Měnový kurz: 1 EUR = 24,12 CZK - měsíční kurz převzatý z MSC2007, „Prostředky v souhrnných žádostech zaúčtovaných PCO“ a „Certifikované výdaje předložené EK“ jsou přepočteny kurzem v době zaúčtování v IS Viola, tj. kurz není shodný s aktuálním měsíčním kurzem. zdroj: MSC2007 – 4. 5. 2011
Finančně ukončené projekty počet mil. Kč i j od počátku období 9 13 557,6 2 1 069,1 11 14 626,7 0 0,0 0 0,0 0 0,0 7 3 498,1 7 3 498,1 22 11 564,6 22 11 564,6 0 0,0 0 0,0 0 0,0 3 31,1 10 850,0 5 7,5 18 888,6 3 24,7 3 24,7 40 12 453,3 21 18 149,5 61 30 602,8
zdroj: MSC2007 – 4. 5. 2011
běhu dubna 2011 Rozhodnutí u jednoho Ke 4. květnu 2011 byl finančně ukončen projektu a s vybraným61příjemcem podepsal 61 projekt o finančním objemu 30,6 mld. Kč Smlouvu. Jedná se o projekt rekonstruk- (tj. 48,4 % z celkového počtu schválených ce mostu na trase ČernošceMĚSÍČNÍ – Skochovice v ZPRÁVA projektů). sledovaném období byly v OP MONITOROVACÍ – DUBENVe 2011 Praze – západ ve 3. prioritní ose. Doprava finančně ukončeny 4 projekty.
7.A STAV TEMATICKÝCH OPERAČNÍCH PROGRAMŮ CÍLE 1 Proplacené prostředky příjemcům Certifikované výdaje předložené V průběhu dubna 2011 došlo k nárůstu ob- Evropské komisi Od počátku programového období byly jemu prostředků proplacených příjemcům OPERAČNÍ PROGRAM DOPRAVA ve výši 1,8 mld. Kč, což zvýšilo celkový ob- certifikovány výdaje ve výši 50,0 mld. Kč, OP Doprava je z hlediska finančních alokací nejobjemnější operační program ČR. Finanční prostředky jem proplacených prostředků příjemcům tedy 29,9 % z celkové alokace. V OP Doprogramu jsou určeny na zvýšení kvality všech typů dopravy (silniční, železniční a vnitrozemské na 99,3 mld. Kč (59,5 % z celkové alokace prava byl oproti minulému sledovanému vodní dopravy, multimodální nákladní přepravy) a dopravní infrastruktury, které povede ke zlepšení OP Doprava). Vzhledem k časové a finanč- období zaznamenán meziměsíční nárůst dostupnosti dopravy. Podmínkou pro podporu podaných žádostí jsou minimální negativní dopady ve avýši ní náročnosti většiny projekna životní prostředí. OP realizovaných Doprava je financován z ERDF FS. 74 %, tj. 2,1 mld. Kč. Do účetnítů v OP Doprava probíhá čerpání finanč- ho systému Viola bylo zaúčtováno v rámPodpora OP Doprava se soustředí také na pražské metro – intervence OP Doprava jsou tedy zaměřeny ních prostředků zejména na základě před- ci OP Doprava 50,1 mld. Kč, tedy 30,0 % na celé území ČR. kládání průběžných žádostí o platby, je- z celkové alokace programu. K meziměŘídícím orgánem OP Doprava je Ministerstvo dopravy ČR, funkci zprostředkujícího subjektu jichž podkladem jsou fakturace provede- síčnímu nárůstu ve sledovaném období vykonává Státní fond dopravní infrastruktury. Více informací lze nalézt na internetových stránkách nedošlo. ných prací v měsíčních intervalech.
Plzeňsk Jihočesk Královehrad Kraj Vys Olomouc Jihomorav
www.opd.cz.
Struktura OP Doprava Tab. 19 - Struktura OP Doprava Číslo prioritní osy / oblasti podpory 1 1.1 1.2 2 2.1 2.2 3 3.1 4 4.1 5 5.1 5.2 6 6.1 6.2 6.3 7 7.1
Název prioritní osy / oblasti podpory
Modernizace železniční sítě TEN-T Modernizace a rozvoj železničních tratí sítě TEN-T, vč. železničních uzlů Zajištění interoperability na stávajících železničních tratích, zajištění souladu s TSI a rozvoj telematických systémů Výstavba a modernizace dálniční a silniční sítě TEN-T Modernizace a rozvoj dálnic a silnic sítě TEN-T Rozvoj inteligentních dopravních systémů v silniční dopravě a systémů ke zvýšení bezpečnosti a plynulosti silniční dopravy Modernizace železniční sítě mimo síť TEN-T Modernizace a rozvoj železničních tratí mimo síť TEN-T Modernizace silnic I. třídy mimo TEN-T Rekonstrukce a modernizace na silnicích I. třídy mimo TEN-T Modernizace a rozvoj pražského metra a systémů řízení silniční dopravy hl. m. Praze Rozvoj sítě metra v Praze Zavádění systémů řízení a regulace silničního provozu v Praze Podpora multimodální nákladní přepravy a rozvoj vnitrozemské vodní dopravy Podpora multimodální nákladní přepravy, nákup dopravních prostředků a přepravních jednotek pro KD, modernizace překladišť KD Rozvoj a modernizace vnitrozemských vodních cest sítě TEN-T a mimo TEN-T Podpora a modernizace říčních plavidel Technická pomoc Technická pomoc
Zdroj: Programový dokument OP D
Podíl na celkové alokaci v% 38,0 36,0
2,0
27,8 26,3
1,5
6,8 6,8 18,2 18,2 5,7 5,1 0,6 2,0 0,2
1,6 0,2 1,4 1,4
zdroj: Programový dokument OP D
stav k 01
62
Údolí Sázavy v Týnci přemostí rekonstruovaný historický železniční most 58
Projekt Správy železniční dopravní cesty na přemostění údolí Sázavy v Týnci nad Sázavou se ucházel o podporu Operačního programu Doprava v rámci prioritní osy 3., která je zaměřena na modernizaci železniční sítě. Zelenou dostal v dubnu, když Řídící orgán zmiňovaného operačního programu podepsal s příjemcem dotace smlouvu. Z Čerčan do Skochovic tak už za několik měsíců bude „jednokolejka“ jezdit po zrekonstruovaném ocelovém mostě z roku 1869. Ocelový příhradový most o dvou polích byl postaven už v roce 1869, jeho současný stav se však dá nazvat havarijním. Z pohledu železniční dopravy má velký význam nejen pro běžné cestující, ale také pro nákladní dopravu. V současné době jsou totiž tudy dopravovány štěrky na IV. tranzitní koridor z lomu Krhanice. Jednokolejnou neelektri-
fikovanou trať přes údolí Sázavy je tak nutné udržovat v provozuschopném stavu odpovídajícím bezpečné a plynulé dopravě s jistou úrovní pohodlí pro cestující. Komplexní modernizace mostu představuje rekonstrukci nosné konstrukce obou polí a částečnou přestavbu spodní stavby, která bude bezpečně přenášet zvýšené zatížení od dopravy do základů
a zároveň bude tvarově přizpůsobena nové ocelové konstrukci. Most bude demontován a nahrazen novou svařovanou konstrukcí o dvou mostovkách délky 53,4 m a šíře 6,84 m. Nová ocelová konstrukce bude tvořena spojitou příhradovou bezsvislicovou konstrukcí s dolní plechovou ortotropní mostovkou, tvořící žlab kolejového lože. Opěry mostu budou zesíleny mikropiloty a nově bude vybudován středový pilíř. Celkové náklady projektu dosahují částky 86,3 milionu korun, z fondu Operačního programu Doprava putuje do rozpočtu téměř 51 milion korun.
EN č. 6 / 2011
Zusammenfassung
Regionen sagen NEIN zur Zentralisierung der operationellen Programme Noch vor wenigen Jahren sah man dem Jahr 2013 mit Schrecken entgegen. Heute ist klar, dass die Regionen auch nach 2013 durch die Europäische Union gefördert werden. Das System der Inanspruchnahme von Fördermitteln im neuen Planungszeitraum wird aber offenbar etwas anders aussehen – in Tschechien ist gerade die Einschränkung der Anzahl operationeller Programme im Gespräch. Dabei stehen die Regionen und der Staat quasi miteinander im Wettbewerb. Hinsichtlich des Erfolgs der Inanspruchnahme haben die Regionen gegenüber der Zentrale eindeutig die Nase vorn. Geld aus Brüssel fließt über zwei Hauptkanäle ins Land – über die Regionen und über den Staat. Die erstgenannte Quelle ist vorerst klarer Gewinner. Nach Aussage des Vorsitzenden der Vereinigung der Bezirke der Tschechischen Republik Michal Hašek ist das System operationeller Programme in seiner heutigen Form recht unflexibel. „Übrigens gehören gerade die Regionen zu den erfolgreichsten Empfängern europäischer Fördermittel“, erwähnt Hašek. Die von der Regierung erwogene Einschränkung der operationellen Programme ist zur Jahresmitte ein viel diskutiertes Thema. Die Ausdünnung des gegenwärtigen Komplexes aus 26 Programmen erklärte der Minister für Regionalentwicklung Kamil Jankovský zu einem seiner Hauptziele. „Die Tschechische Republik sollte zwei bis drei Hauptziele abstecken, in deren Rahmen zwei bis drei übernationale operationelle Programme konzipiert würden“, meint der Bezirkshauptmann von Pardubice Radko Martínek, der die Programme beispielsweise auf die Entwicklung der Industrie oder Bildung ausrichten würde. „Alle übrigen Interventionen würden sich auf fortbestehende regionale operationelle Programme konzentrieren“, fügt Martínek hinzu. Dazu ergänzt auch Hašek: „Wir haben eine klare Vorstellung und diese dem Staat vorgelegt. Unser Team unter der Leitung von Bezirkshauptmann Martínek hat sich bislang nicht mit der Zentralregierung geeinigt. Diese will die operationellen Programme zu einem bündeln. Entschieden würde wieder in Prag, was uns auf den Stand vor 2006 zurückwirft“, betont Hašek. „Wir kennen die Probleme in den Bezirken weitaus besser als die Prager Beamten, und wenn das hier funktioniert, sehe ich keinerlei Grund, dies zu ändern“, fügt er hinzu. Jan Štifter
Inanspruchnahme von Eurofonds bremst die altbekannte Bürokratie Eine blaue Tafel mit gelben Sternen informiert über ein aus Eurofonds finanziertes Projekt. Die Fonds sollen neuen nützlichen Projekten im Grunde zu billiger Finanzierung verhelfen. Ungeachtet dieser Möglichkeit gehören wir zu den weniger erfolgreichen Ländern bei der Inanspruchnahme von Geldern aus Brüssel. Evropské noviny interessierte sich für die Gründe dieser schleppenden Aufnahme europäischer Fördermittel in den Regionen. Der Direktor der Agentur für Regionalentwicklung in Žilina Anton Straka meint: „In den Leitungsgremien sitzen nur wenige Projekt- und Finanzmanager. Sie kommen einfach nicht nach und sind überlastet. Bei Fehlern im Fördermittelantrag oder Monitoringbericht retourniert das Leitungsgremium sie zur Berichtigung oder Ergänzung. Keinerlei Berichtigung, auch nicht die kleinste, wird operativ geregelt. Dann heißt es wieder warten, weil eine neue Bearbeitungsfrist läuft. Den Gemeinden bleibt schließlich nichts anderes übrig, als neue Überbrückungskredite aufnehmen. Dadurch entstehen völlig überflüssige Mehrkosten.“ Vor allem gilt: Auch wenn der verkürzte Programmzeitraum zur Aufwärmung dienen sollte, wäre er ein guter Anlauf und könnte noch immer bestehende Probleme aufdecken helfen. Die Empfänger eines nicht rückzahlpflichtigen Zuschusses haben noch die Chance, die Situation zu ihren Gunsten zu wenden. In Kürze beginnt die nächste Förderperiode. Das vereinfachte Förderschema sieht wie folgt aus: Mittel aus den EU-Fonds können der Staat und die Regionen erhalten. Wer was für ein Stück des Kuchens bekam und bekommt, ist schwer zu sagen. „Die finanziellen Mittel fließen in die einzelnen Regionen der Slowakei, ungeachtet dessen, was für ein Subjekt als Empfänger in Erscheinung tritt, und ich betone, dass sie für alle Regionen der Slowakei bestimmt sind. Daher geht es bei der Planung der neuen Programmperiode eher um die Definition von zu fördernden Prioritätsbereichen der Regionalentwicklung und nicht um Gebiete“, erläutert Sandra Salamonová vom Ministerium für Verkehr, Bau und Regionalentwicklung. Alžbeta Švecová
15
Zusammenfassung/SUMMARY/Résumé
Regions say NO to centralisation of operational programmes Until recently, it was thought that the world would end in 2013. Now it is clear that the regions will continue to obtain support from the European Union after that year. However, the system of drawing subsidies will probably change in the new planning period – a debate is currently ongoing in the Czech Republic as to whether or not the number of operational programmes should be reduced. This also entails a battle between the regions and the central government. So far, the regions have clearly outscored the government in terms of their success in drawing subsidies. The money has been flowing to the country from Brussels via two main channels – through the regions and through the central government. The former has so far been miles ahead. According to the Chairman of the Association of Regions of the Czech Republic, Michal Hašek, the system of operational programmes is currently highly inflexible. “In addition, the regions are among the best in drawing European subsidies. I am aware that there have been certain issues here, and they are being addressed by the police, but these are rare cases among thousands of others,” notes Hašek. His words are confirmed by MP František Sivera. “The regions are faster in administration and their projects are often more straightforward than those funded from State programmes. Moreover, a region is a smaller unit and there is a greater interest in drawing the money, both on the part of the applicants and on the part of officials and politicians,” explains Sivera.
“Detailed internal analyses drawn up directly by the Ministry are the first step in gathering as much information as possible. In the second step, which will by no means be less important, the Ministry will distribute a questionnaire to the applicants and beneficiaries of money from the European funds,” says Jana Jabůrková of the press department of the Ministry for Regional Development. The Ministry thus wants the beneficiaries to tell it directly what has been complicating their work and what should be avoided next time. This should simplify the path to European subsidies. A reduction in the number of operational programmes is currently a highly discussed topic –the Government has indeed been considering this measure. As many as twenty-six programmes are currently in place. To make cuts in these programmes was one of the objectives avowed by the Minister for Regional Development, Kamil Jankovský.
An analysis of the needs of the towns and cities after 2013, as published by the Federation of Cities and Towns of the Czech Republic, reached the same conclusion: the number of operational programmes is too high, complicates the flow of money and only leads to greater bureaucracy. “The Czech Republic should set two or three basic goals for itself, encompassing the creation of two or three nationwide operational programmes,” suggests the regional administrator of the Pardubice region, Radko Martínek. In his opinion, the programmes should concentrate, for example, on development of industry and education. “All other interventions would be pursued within the existing regional operational programmes,” adds Martínek. Hašek agrees. “We have a clear concept and we have presented it to the State. Our team led by Mr. Martínek has not yet reached agreement with the central Government, which wants to combine all the operational programmes into a single central programme. Decisions would yet again be made in Prague – this would bring us back before 2006,” emphasises Hašek. “We are much more familiar with regional issues than officials in Prague and, to be honest, if something is functioning, we can see no reason why it should not continue,” adds Hašek. Jan Štifter
Drawing of European funds is slowed down by “good ol’” bureaucracy We have become accustomed to seeing blue boards with yellow stars that denote projects financed from European funds. Indeed, these funds allow us to undertake new and useful projects at relatively little cost. Nevertheless, we belong among countries which are not too successful in drawing money from Brussels. Evropské noviny has tried to find the reasons why the regions are slow in drawing money from Brussels. The Director of the SEVER (NORTH) Regional Development Agency, František Jedinák, has commented on the current state of affairs with some irony: “There is an old joke – when you cut yourself with a saw, you can’t tell which tooth cut you the most. Something similar is true of European funds. In practical terms, a negative role has been played by slow release of money in the form of refunds. The administrative processes are relatively complicated – sometimes they are genuinely tailor-made for real bureaucrats. However, it must objectively be noted that the situation has changed for the better. Anton Straka, Director of the Regional Development Agency in Žilina, adds: “The managing authorities lack project and financial managers – they lag behind and are overburdened with work. When you make a mistake in an application for payment or in the monitoring report, the managing authority returns it for correction or supplementation. No correction, even the smallest one, is made operatively. A
deadline is then again set for processing the application or request. Municipalities are then forced to apply for further bridging loans. They thus incur absolutely unnecessary additional costs.” The first – although shortened – programme period served as warm-up time, useful for a start and for finding bugs, and the same bugs are still present in the current system. The beneficiaries of non-refundable contributions nonetheless still have a chance to change the situation to their own benefit. The next period of drawing European funds will begin shortly. The simplified scheme of drawing money is as follows – European funds may be drawn by the central government (i.e. the State) and by regions. It is hard to say who has gotten and who will get a bigger piece of the cake. “The money flows to the individual regions of Slovakia regardless of which entity is the beneficiary. I emphasise that it is intended for all Slovak regions. Therefore, the planning of the new programme period will tend to be concerned with defining priority areas for support for regional development, rather than with the territories,” explains Sandra Salamono-
vá from the Ministry of Transport, Construction and Regional Development. František Jedinák also provides his view of the new programme period: “People currently ask us whether there will be any money at all from the European funds or whether Slovakia will become solely a payer. According to official information, less funds will probably be available – approximately 80 % of the money allocated in the current period.” In the opinion of the Central Co-ordinating Body, any discussion on the amount of money is premature. “The new programme period is currently only in the stage of preparation; the Member States are particularly awaiting proposals for Regulations issued by the Commission and only then will they be able to prepare steps at the national level,” explains the General Director of the Central Co-ordinating Body, and adds: “Our national strategy has defined four priority areas where the Slovak Republic has the best prerequisites for reducing intraregional differences. These include the basic infrastructure, human resources and employment, science, research and innovations and green growth economy,” While the debate on a change in allocation of European funds may appear to be somewhat premature, luck is said to favour those who are prepared. There is still a chance. Alžbeta Švecová
RÉSUMÉ
Les régions disent NON à la centralisation des programmes opérationnels Il y a encore quelques années, les gens associaient cette année -là avec la fin du monde. Aujourd’hui il est clair que les régions (administratives) de l’Union européenne continueront à recevoir des aides y compris après 2013. Le système d’accès aux subventions dans la nouvelle période de programmation sera cependant probablement différent ; en République tchèque se tiennent en effet actuellement des discussions sur l’éventualité de réduire le nombre de programmes opérationnels. C’est aussi un combat opposant les régions et l’État. Pour l’instant, les régions surclassent clairement les autorités centrales en termes de succès dans l’utilisation des fonds. L’argent en provenance de Bruxelles afflue vers le pays par deux canaux principaux, les régions et l’État. Les premières raflent pour l’instant tous les fonds. D’après le président de l’Association des régions de la République tchèque, Michal Hašek, le système des programmes opérationnels dans sa forme actuelle manque significativement de souplesse. « En outre, les régions font précisément partie des destinataires des subventions européennes y accédant le mieux », indique M. Hašek. La baisse du nombre de programmes opérationnels est un thème très discuté de ce milieu d’année et le gouvernement l’envisage sérieusement. Actuellement fonctionne en effet un ensemble de vingt-six programmes. En réduire le nombre, c’est l’un des objectifs qu’a annoncé s’être fixé le ministre du Développement local, Kamil Jankovský. « La République tchèque devrait se fixer deux à trois objectifs fondamentaux dans le cadre desquels il conviendrait de créer deux à trois programmes opérationnels concernant le pays tout entier », estime le président de la région de Pardubice, Radko Martínek, qui juge que les programmes devraient par exemple se concentrer sur le développement de l’industrie ou du savoir. « Les autres actions se concentreraient sur les programmes opérationnels régionaux toujours en cours », a ajouté R. Martínek. Une affirmation complétée par M. Hašek. « Nous avons une idée claire, que nous avons transmise à l’État. Notre équipe, emmenée par le président de région R. Martínek, n’a pour l’instant pas trouvé d’accord avec le gouvernement central qui souhaite regrouper tous les programmes opérationnels en un seul. Les décisions seraient encore une fois prises à Prague, ce qui nous ramènerait à avant 2006 », souligne M. Hašek. « Nous, nous connaissons les problèmes des régions bien mieux que les fonctionnaires praguois, et si quelque chose marche ici, je ne vois aucune raison de le supprimer », ajoute M. Hašek. Jan Štifter
La bonne vieille bureaucratie ralentit l’accès aux fonds européens Le panneau bleu paré d’étoiles jaunes informe de la présence d’un projet financé sur les fonds européens qui permettent à de nouveaux projets utiles de se développer à, en substance, peu de frais. Nonobstant cette possibilité, nous figurons parmi les pays enregistrant le moins de succès en termes d’accès aux fonds bruxellois. Le magazine « Evropské noviny » a découvert les causes de la lenteur de l’accès aux fonds européens dans les régions. Le directeur de l’Agence pour le développement régional à Žilina (Agentúra pre regionálny rozvoj v Žiline), Anton Straka, ajoute : « Les organes de gestion comptent peu de responsables de projets et de responsables financiers ; ils n’ont pas le temps de tout faire, sont débordés par la quantité de travail. Si vous faites une erreur dans votre demande de paiement ou votre rapport de suivi, l’organe de gestion vous le renvoie pour que vous le corrigiez ou complétiez. Toute correction, même la plus petite, n’est pas gérée de manière opérationnelle. Le traitement du document est ensuite à nouveau effectué dans la limite des délais. Aussi les communes sont-elles contraintes d’avoir recours à d’autres prêts mezzanines leur occasionnant des frais supplémentaires complètement inutiles. » La première période de programmation, même écourtée, a permis de s’échauffer, de se mettre en jambes et d’attraper les mouches. Mais il reste encore des mouches. Les bénéficiaires des subventions non remboursables ont encore une chance de changer les choses en leur faveur. La prochaine période d’utilisation des fonds européens commencera bientôt. Le schéma simplifié d’accès à ces fonds est le suivant : les fonds européens peuvent être utilisés par l’État et les régions. Difficile de dire qui a reçu et recevra quelle part du gâteau. « Les ressources partent dans les différentes régions de Slovaquie, quelle que soit l’entité se présentant comme leur destinataire, et j’ajoute qu’elles s’adressent à toutes les régions de Slovaquie. C’est pourquoi la planification de la nouvelle période de programmation consistera plus à définir les zones du développement régional à soutenir en priorité et non le territoire », explique Sandra Salamonová du ministère des Transports, de la Construction et du Développement régional. Alžbeta Švecová
16
110408_Inzerce_priroda_KN_278x410.indd 1
INZERCE
EN č. 6 / 2011
14.6.11 8:28
