Ergonomický kurz pro pracovníky ve zdravotních a sociálních službách Mezinárodní projekt „Ošetřovatelství bez hranic“ Program Leonardo da Vinci Norsko, Laerdal 2010 – 2012
Střední zdravotnická škola Ruská PhDr. Ivanka Kohoutová, PhD. Ředitelka školy
Manažer projektu: RNDr. Dagmar Kenkušová Odborný garant: Mgr. Patrik Burda Praha 2012
1. Ergonomie a zdravotnický pracovník 2. Cíl správné ergonomie 3. Rozdělení ergonomie 4. Ošetřování pacienta jako náročná činnost 5. Vliv zátěže na zdraví zdravotnického pracovníka 6. Bolest zad jako nejčastější problém zdravotnického pracovníka 7. Ergonomie v práci zdravotnického pracovníka 8. Obrazová příloha konkrétních činností v oblasti ergonomie
Motto: „Já jsem zodpovědný za své zdraví, ale můj nadřízený mi musí udělat takové podmínky, abych ho mohl chránit“ Hanne Grimelid, Lardal, Norsko 2012
1.Ergonomie a zdravotnický pracovník
ERGONOMIE
ERGON
ruka
NOMOS
zákon
V anglické literatuře se lze setkat se synonymy Biotechnology, Human Factors.
Ergonomie je vědecká disciplína, která se zabývá vztahem, jak na sebe působí člověk a pracovní prostředí. Snaží se o vhodnou aplikaci metod, teorií a dat, které by umožnily zlepšit lidské zdraví. Práce musí být v rovnováze se schopnostmi a výkonnostním omezením pracujících.
2. Cíl správné ergonomie
Pokud dojde k efektivnímu proškolení zaměstnance (v našem případě zdravotnického pracovníka), pokud zaměstnavatel vytváří vhodné prostředí a dostatečné materiální zabezpečení a pokud je na obou stranách chuť chtít pracovat ergonomicky, pak cílů ergonomie je několik. Obrázek č. 1 – Cíle ergonomie:
Cíl ergonomie
Minimalizování negativních vlivů při práci
proškolení BOZP a následné dodržování
Racionalizace pracovních podmínek
uspořádaní prostoru (umístění sesterny)
Efektivnost práce
pracovní pohoda, ulehčení práce
Optimalizace činnosti v daných podmínkách
kurzy o nových metodách, pomůckách
pracovní předměty, nástroje odpovídají lidskému tělu
výška vozíku na přípravu léků
3. Rozdělení ergonomie Pokud se nahlíží na ergonomii jako na vědeckou disciplínu, tak je nutné poznamenat, že se tato disciplína netýká jen pracovního prostředí, ale podle současných trendů ergonomie zasahuje i do všedních činností lidského života. Jako příklad lze uvést ergonomii ve škole, v domácnosti, při práci na zahradě…Vzhledem k zaměření předkládaného materiálu je vhodné uvést, že ergonomie ve zdravotnictví se týká především vazby pacient a zdravotník. Obrázek č. 2 – Cíle ergonomie:
Rozdělení ergonomie
Základní oblasti
Speciální oblasti
Fyzická ergonomie
Myoskeletální ergonomie
Psychická ergonomie
Psychosociální ergonomie
Organizační ergonomie
Rehabilitační ergonomie
4. Ošetřování pacienta jako náročná činnost Nejen práce s pacienty je charakterizována zvýšenou fyzickou námahou. Pro poskytování ošetřovatelské péče je charakteristické, že dochází k ruční manipulaci s břemeny, v našem případě s pacienty. Jak již bylo uvedeno, jedná se o velmi rizikovou činnost, která může poškodit pacienta, ale především zdravotnického pracovníka. Z tohoto důvodu je žádoucí, aby pokud je to možné byla činnost mechanizovaná, případně personálně dostatečně zajištěná (manipulace s imobilními pacienty více osobami). Při práci s pacientem platí stejné právní předpisy jako při jakékoliv jiné manipulaci s břemeny (nařízení vlády č.178/2001 Sb. a vyhláška č. 288/2003 Sb.). Stále se při školení BOZP uvádí, že pro muže je limit při zvedání břemen 30 kg, pro ženy při občasném zvedání 20 kg. Vždy záleží na konkrétních situacích (velikost břemene, možnost úchopu).
Obrázek č. 4 – Možné chyby při poskytování ošetřovatelské péče:
Chybování Chyba vynecháním
Člověk zapomene určitou činnost (podat lék)
Chyba provedením
Člověk zvolí špatný postup práce (nedodržení standardu)
Chyba špatným záměrem
Člověk má nedostatek kvalitních, jemu srozumitelných informací před zahájením činností
Chyba nedostatkem sil
Nedostatek fyzických, či psychický sil (transport pacienta jednou osobou)
Chyba nepozorností
Záměr byl proveden, ale ne správně (povídání při přípravě léků)
5. Vliv zátěže na zdraví zdravotnického pracovníka Vzhledem k zaměření textu se v této kapitole zaměříme na zátěž zdravotnického pracovníka, V oblasti fyzické a psychické zátěže. Tato zátěž souvisí s manipulací těžkých břemen, v našem případě pacienta. Psychická zátěž souvisí celkově s charakterem práce a její náplně. Při práci nejen ve zdravotnictví je nutné mít na paměti, že správnou prací, která respektuje poznatky z ergonomie lze šetřit nejen páteř, ale i celý pohybový systém. Z vlastní zkušenosti můžeme uvést, že naopak nevhodná manipulace s pacienty, popř. přetěžování nevratně poškozuje pohybový systém zdravotnického pracovníka.
6. Bolest zad jako nejčastější problém zdravotnického pracovníka
Z poznatků anatomie a fyziologie lze zopakovat:
páteř je nosná osa těla
je značně pohyblivá, ale zároveň tvoří oporu pro manipulující pohyby
esovité zakřivení umožňuje vstřebávat určité množství energie, která působí deformačně
Obrázek č. 6 – Páteř člověka: (www.zbynekmlcoch.cz)
L5 / S1 Částí páteře, která je z hlediska práce s břemeny nejvíce zatěžována je oblast L5/S1 (viz obrázek č. 6). Zde se koncentruje zatížení celé horní poloviny těla. Často si zdravotníci stěžují na „bolesti v kříži“. Jedná se právě o vertebrogenní potíže v oblasti bederní páteře.
Mezi obratli jsou vloženy meziobratlové ploténky. Jejich funkce by se dala přirovnat k „tlumiči“ nárazů. Při správném pohybu se meziobratlová ploténka rovnoměrně oplošťuje. Pokud dojde k nesprávnému pohybu, obratle se naklánějí a ploténka je zatěžována nerovnoměrně.
8. Ergonomie v práci zdravotnického pracovníka
V této kapitole se zaměření na ergonomii práce, která se týká nejen fyzické stránky práce, ale současně i psychické stránky. Jak již bylo vícekrát uvedeno, na zdravotnického pracovníka jsou kladeny často velmi specifické a složité nároky. Pro správné poskytování ošetřovatelské péče je nutné, aby zdravotník měl určité charakterové a osobnostní vlastnosti.
9. Obrazová příloha konkrétních činností v oblasti ergonomie 1. Postup nesprávného uchopení břemene:
Postup správného uchopení břemene: