1 / 2011 / ročník VI
Časopis Fakultní nemocnice Plzeň
Naše Miss sestřička mezi novorozenci čtěte na straně 2
Moderní urologie – šikovné ruce a technika čtěte na straně 4 a 5
Radiodiagnostika v borském areálu čtěte na straně 7
Ženy v medicíně dokážou být úspěšné čtěte na straně 8 a 9
Vicemiss sestřička Miloslava Blažková by miminka za přehlídkové molo nevyměnila S Bc. Miloslavou Blažkovou jsme si na jejím pracovišti, jednotce intenzivní a resuscitační péče Neonatologického oddělení FN Plzeň, daly schůzku po druhé. Musela jsem ale půl hodiny počkat, až se bude moci na chvilku uvolnit. Přednost samozřejmě dostala právě ve třicátém týdnu narozená dvojčátka, kluk a holčička s nízkou porodní váhou. Vysoká, štíhlá tmavovláska s modrýma očima si svůj okamžik slávy prožila 14. ledna na 2. repre zentačním plesu nazvaném Sestry na sál v praž ském Obecním domě, kde deset finalistek histo ricky první soutěže Miss sestra usilovalo o titul. Počátečním impulzem však bylo přihlášení se do soutěže už na jaře roku předchozího. „K účas ti mne a ještě jednu kolegyni z našeho oddělení přesvědčili kolegové, staniční sestra Bc. Jitka Bu rešová a vrchní sestra Bc. Dana Špidlenová,“ pro zrazuje Miloslava Blažková. „Moc se nám nechtě lo, přihlásily jsme se až na závěr termínu. Součástí přihlášky byly tři fotografie: portrét hlavy, celá postava v civilu a jedna v pracovním oblečení,“ popisuje. K tomu i stručný profil a životní motto. Miloslava si zvolila: „Někdy se zdá, že se tíha situace nedá
unést, je jí příliš, ale bolest přesto patří k životu, bez ní by nebylo naděje, a velikost a život by byl jenom pošetilostí.“ Tato slova vlastně vyjadřují její vztah k práci, kterou si před téměř třemi roky vybrala. „Mám ji moc ráda, velice se raduji z kaž dého úspěchu, potěší mne, když rodiče přivedou po čase malé čilé caparty, kteří ani v nejmenším nepřipomínají bezmocná předčasně narozená miminka, napojená v inkubátorech na přístroje, o které se staráme,“ svěřuje se s tím, že ji ale trápí každý nezdar, když se zdravotníkům boj s příro dou nedaří vyhrát. Stovka přihlášených zdravotních sester byla pre zentována na internetu a čtenáři ve dvou kolech
Kolektiv sester z jednotky intenzivní a resuscitační péče Neonatologického oddělení staniční Jitka Burešová, Kristýna Zíková, Miloslava Blažková, Lada Krausová a Kateřina Grohmannová. Foto: Renata Jenšíková
2
Naše nemocnice
hlasovali o jejich postupu. Miloslava se dostala mezi dvacítku postupujících. Poté, co byla zve řejněna krátká videa, ve kterých se sympatické soutěžící svěřovaly kameře, co je přitahuje na je jich práci, se svými koníčky a představou, co by udělaly s finanční výhrou, postoupila mezi první desítku. A pak už nastal onen nezapomenutelný večer. Miloslava, stejně jako dalších devět krásek ob lékla plesové šaty, které jim věnovala známá pražská firma. Ty její byly dlouhé a modré. V nich finalistky absolvovaly promenádu před porotou a pak odpovídaly na záludné otázky. „Já jsem měla prozradit, kdo je můj nejoblíbenější sporto vec, to bylo snadné, vážím si Barbory Špotákové. Na otázku, kdo je moje nejoblíbenější ministryně zdravotnictví, jsem odpověděla, že nemám žád nou vyvolenou, ale uznávám, že je to velmi těžká profese, a na dotaz, kdo se mi líbí z poroty, jsem šalamounsky řekla, že se mi líbí komplet celá,“ říká sympatická dívka. V porotě zasedli mimo jiné předsedkyně asociace Dana Jurásková, hereč ka Mahulena Bočanová nebo přednosta Kliniky plastické chirurgie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jan Měšťák. Vyhlášení vítězek znamenalo pro Miloslavu Blaž kovou velkou radost. Stala se druhou vicemiss a korunku jí předal primátor hlavního města Prahy Bohuslav Svoboda. Kromě řady cen získala pro svou sesternu 11 111 Kč. „Zatím jsem z toho moc neutratila, neměla jsem čas, ale mám v plá nu nakoupit pro naši sesternu potřebné pomůcky a k tomu hračky a povlečení pro naše malé pa cienty,“ plánuje. Miloslava do Fakultní nemocnice dojíždí z malé vesničky Řenče u Přeštic, odkud pochází. Má dvě starší sestry, obě vdané, každá má po dvou dcer kách. „Já bych jednou také chtěla dvě děti, uvíta la bych pro změnu chlapečka,“ směje se vicemiss. Zatím si ve volném čase užívá svých koníčků, mezi které patří v zimě lyžování jak na sjezdov kách, tak na běžkách, v létě plavání, po celý rok návštěva kina, posezení s přáteli. A nenapadlo ji, že by svou práci vyměnila po svém úspěchu v soutěži Miss sestra za přehlídková mola? „Ani náhodou. Já nejsem člověk, který se někde rád vystavuje. Natáčet videozáznam před kamerou, předvádět se na plese přede všemi, to pro mne bylo hodně těžké. Určitě výherkyním soutěží krásy, profesionálním modelkám, nezá vidím. Jejich život je navíc pod drobnohledem. Měla jsem radost, že jsem do Plzně přivezla titul druhé vicemiss, protože jsem udělala radost na šemu oddělení, ale jinak... miminka bych za svět la reflektorů nevyměnila, vím, že moje práce má smysl,“ uzavírá Miloslava Blažková. Text: Jana Kořínková
Nová onkologie na jaře zahajuje provoz Slovo nádor či rakovina je v myslích lidí často spojeno s bolestí, nevyléčitelnou nemocí bez východiska. A to přesto, že současná medicína dokáže mnohá nádorová onemocnění vyléčit či alespoň člověku prodloužit plnohodnotný život. Pomáhat lidem postiženým nádorovými onemocněními je cílem nově otevřeného pavilonu Komplexního onkologického centra Fakultní nemocnice Plzeň na Lochotíně. V příjemném prostředí, s nejmodernějším vybavením, s pohodlím pro pacienty.
P
lzeňská fakultní nemocnice zajišťuje léčbu nádorů nejen pro Plzeňský kraj, ale rovněž pro kraj Karlovarský, jemuž onkologické pracoviště chybí. „O vý znamu nového onkologického centra svědčí i skutečnost, že nám každý rok přibývá 3000 pa cientů,“ upozorňuje doc. MUDr. Jindřich Fínek, Ph.D., primář Onkologického a radioterape utického oddělení FN Plzeň. „Znamená to, že denně k nám přichází 12 nových pacientů.“
Nová onkologie znamená změny i pro léka ře a ošetřovatelský personál. Například léč ba cytostatiky, pokud to bude pro pacienta například kvůli vzdálenosti nebo celkovému zdravotnímu stavu možné, bude z větší čás
kolegy od jeho počátku až do konce. „Mohli jsme ovlivňovat podobu nového onkologického centra, jeho vybavení,“ pochvaluje si spolupráci s reali zátory stavby. Ti, jak potvrzuje, dokázali podle možností vždy vyhovět připomínkám a přáním lékařů, týkajícím se jak vybavení, tak prostředí. Právě prostředí nového onkologického centra je důležité pro psychiku nejen pacientů, ale i jejich doprovodu, rodin, příbuzných. „Dosud museli pa cienti docházet na ozařování do podzemí, do tma vých nehostinných sklepních prostor. To se změní a díky podzemním atriím s průhlednou střechou na úrovni terénu si pacienti užijí denního světla,“ po chvaluje si primář a dodává: „Přívětivější prostředí čeká i zdravotnický personál, který dosud pracoval často bez toho, aby viděl, jak je venku.“ Primář neopomene zmínit i estetickou zajíma
Z podzemí na výsluní
Pro nutnost vybudovat nové onkologické pracoviště existovaly i další důvody. „Naším problémem bylo, že Fodermayerův pavilon v Plzni-Doudlevcích, již prostorově nevyhovoval. Přístrojové vybavení, které tvoří především dva li neární urychlovače, byla na hranici své kapacity,“ uvádí šéf onkologie plzeňské fakultní nemoc nice. To podle něho způsobovalo neúměrné čekací doby pro pacienty. „V poslední době byly čekací doby dva až tři měsíce. Po přestěhová ní do nového pavilonu na Lochotíně je chceme zkrátit na maximálně tři až čtyři týdny. Přizpůso bili bychom se tak lépe zdravotnímu stavu paci enta.“ Podle primářových slov práci lékařů a po hodlí pacientů komplikovala i odloučenost více než sto let starého Fodermayerova pavilonu od ostatních pracovišť. Znamenala především nutnost časté přepravy pacientů na další vy šetření. Přesídlení do nového centra znamená i usnadnění komunikace mezi lékaři, což bude v konečném důsledku znamenat kvalitnější poskytnutou péči. „Budeme moci rovněž vyu žívat i služeb radiodiagnostické kliniky umístě né v novém komplexu. Onkologie je totiž obor, který navazuje na předchozí vyšetření, zákroky či na hospitalizaci v naší fakultní nemocnici. Bez těchto zdravotnických výkonů jsme bezbranní,“ podtrhuje Jindřich Fínek. Primář vyzdvihuje úroveň přístrojového vyba vení. „Budeme mít, vedle Masarykova onkolo gického ústavu v Brně, nejmodernější vybavení srovnatelné s obdobnými zařízeními v zahraničí,“ konstatuje s potěšením a vyzdvihuje, že Česká republika s deseti miliony obyvatel nezaostává ani co do počtu onkologických pracovišť.
Primář Jindřich Fínek v novém onkologickém pavilonu ti ambulantní. Nemocní se tak budou vracet po podání léků do svého domova, což zvýší jejich pocit pohodlí. Navíc bude možné nabíd nout ambulantní chemoterapie většímu počtu lidí. Ve stacionáři se totiž zvýší počet lůžek ze současných 11 na 25. Soustředění péče o onkologické nemocné má, jak zdůrazňuje, další výhody. „Budeme více vy užívat služeb ostatních lochotínských pracovišť, která jsme zatím neměli po ruce. Využijeme na příklad pracoviště centrálního ředění cytostatik, kde přípravu léku zajišťují specialisté – farmako logové. Pro pacienty to bude znamenat ještě vyš ší záruky kvality, že dostanou přesně to, co pro svou léčbu potřebují.“ Co znamená zrod nové onkologie pro primáře Jindřicha Fínka osobně? „Jsem jedním z těch, co stál u zrodu myšlenky vybudovat moderní onkolo gické pracoviště,“ odpovídá docent Fínek, „a teď se pro mě onkologie dostává z podzemí na výslu ní.“ Jak dodává, na projektu se podílel se svými
vost, jíž je živý strom umístěný ve vstupní hale nového onkologického pavilonu.
Prevence na prvním místě
V ČR se ročně léčí s nádory 67 tisíc lidí. V ČR každý třetí člověk dříve či později onemocní nádorovým onemocněním, každý čtvrtý na ně zemře. Přesto ale udělala medicína za poslední roky velký krok kupředu. „Dnešní onkologie je úplně jinde, než byla před dvaceti lety. Za posled ních deset let jsme zvýšili přežití nemocných s ná dorovými onemocněními o deset procent. Pacient může řadu let žít plnohodnotným životem,“ zdů razňuje primář Jindřich Fínek a uvádí příklad: „Jeden z mých pacientů trpí vzácným primárním nádorem jater. Průměrná doba přežití je pět měsí ců. On však žije už dva roky, normálně vykonává své zaměstnání.“ Lékaři jsou schopní uzdravit až 60 % nemocných s nádory. Rozhodující je, aby člověk přišel včas, Pokračování na str. 10 Naše nemocnice
3
Přednosta Milan Hora a primář Petr Stránský ukazují chloubu kliniky – operační přístroje za miliony korun
Urologická klinika FN Plzeň je jediným lůžkovým urologickým centrem v Plzeňském kraji a akutní urologickou péči poskytuje 24 hodin denně. Stará se o nemocné nejen z Plzeňského a částečně i Karlovarského kraje, ale na některé výkony sem přijíždějí pacienti z celé republiky. Zdraví jim vrací tým špičkových specialistů, kteří se věnují bazální urologii i superspecializovaným výkonům.
Pacientům nejen z našeho regionu poskytuje skvělou péči jediná urologická klinika
N
osnými léčebnými programy jsou uroonkologie, léčba močových konkrementů (urolitiáza), benigní hyperplazie prostaty, močové infek ce, dětská urologie a další. Klinika provádí celé spektrum urologických operací, při nichž vyu žívá ty nejmodernější metody. Jedním ze současných nejvýznamnějších obo rů Urologické kliniky je endourologie, která umožňuje operování bez řezu, pomocí endo skopických přístrojů, které jsou přirozenými cestami zaváděny do lidského těla. „Miniin vazivně v současné době operujeme především prostaty. Používáme moderní laserové metody. Máme k dispozici dva lasery na vaporizace čili odpařování prostaty. Tuto metodu jsme zavedli jako první v republice v červnu 2006,“ vyzdvihu je přednosta kliniky doc. MUDr. Milan Hora, Ph.D. Podtrhuje zásluhu MUDr. Jiřího Klečky, Ph.D., který byl velkým propagátorem této metodiky a dnes už má v této oblasti takové zkušenosti, že je předává jako školitel na jiných pracovištích, kde ji začínají využívat. Urologové při své práci často využívají i extra korporální litotryptor na neoperační drcení liti ázy, kamenů v močovém ústrojí. Má rentgeno vé zaměření konkrementu a rázová vlna, která vychází z přístroje, přechází přes vodní prostře dí přímo do pacientova těla, kde kameny rozdr tí na menší kousky a ty pak spontánně vyjdou přes močové cesty ven. „Přístroj máme 14 let a letos je v plánu nakoupit nový. Takže bychom se i v této modalitě měli kvalitativně posunout dál. Už se těšíme, a protože by měl být umístěn přímo na operačním sálu, mohli bychom kombinovat
4
Naše nemocnice
endoskopické výkony s drcením rázovou vlnou,“ slibuje přednosta. Endoskopické odstraňování litiázy rovněž patří mezi stěžejní výkony Uro logické kliniky. V této oblasti se mohlo do vel ké míry upustit od otevřených operací, v řadě případů lze konkrement do jednoho centime tru velký rozbít v dutém systému ledviny nebo močovodu. K rozbíjení konkrementů v těle en doskopicky se používá již několik let holmiový laser. Velkým pomocníkem při endoskopických operacích je zobrazovací věž, která umožňuje lékařskému týmu vidět obraz například z ob lasti ledvin, močovodu či močového měchýře v mnohanásobném zvětšení. Urologové mají k dispozici široké spektrum přístrojů a jejich práce je na tak vysoké úrovni, že zde opako vaně konají školicí akce pro budoucí urology z celé republiky a i ze Slovenska.
Velké laparoskopické centrum
I když význam endoskopických výkonů v uro logii stále roste, co do počtu stále převládají otevřené operace, protože velké množství je například malých výkonů na genitálu. „Výhodu vidím v tom, že u nás rezidenti, tedy mladí lékaři, kteří po ukončení fakulty získávají v oboru zku šenosti, mají dostatek pacientů, kteří přicházejí s rutinní urologií. Právě s tou se budou setkávat v praxi, pokud budou pracovat na ambulancích,“ vysvětluje Milan Hora. Roste však podíl laparoskopické urologie, v níž je Urologická klinika FN Plzeň jednoznačně na špici. „Jsme velkým laparoskopickým cent rem, deset procent našich vloni operovaných pa cientů bylo operovaných laparoskopicky a to je
nejvyšší počet v rámci celé republiky,“ potvrzuje primář Petr Stránský. Plzeňský kraj má smutné prvenství. Celosvě tově se vyskytuje nejvíc nádorů ledvin v České republice a z toho ještě největší počet právě v našem regionu. Operatéři Urologické kliniky FN Plzeň provádějí jejich odstraňování z velké části laparoskopicky. „Laparoskopicky provádí me rovněž operace hydronefrózy (vrozené vady, která způsobuje špatné odtékání moči z ledvinné pánvičky), nádory prostaty, litiázu v močových cestách, varikokély (zmnožení žil v oblasti šour ku) a operace nadledvin,“ vypočítává primář některé diagnózy v loňském roce operovaných 234 pacientů a zdůrazňuje, že laparoskopické výkony jsou šetrné k jejich organismu. Na laparoskopickou práci plzeňských kolegů se jezdí dívat urologové z celé republiky. Specialis té Urologické kliniky FN Plzeň předvádějí ope race na workshopech, nedávno jej uspořádali na Slovensku pro cca 30 lékařů, v blízké době budou pomáhat zavádět laparoskopické vý kony v dalším českém zdravotnickém zařízení. „Naše technické vybavení k laparospopickým ope racím je na vysoké úrovni. Jako první v republice máme přístroj Force Triad, který umožňuje bezpeč né oddělování tkání bez toho, že bychom používa li stehy, klipy nebo cokoli jiného. Jeho součástí je tak zvaný argonový koagulátor, kterým můžeme bezdotykově ošetřovat krvácející tkáň,“ informu je přednosta kliniky Milan Hora. Předpokládá, že klasickou laparoskopii ve výhledu 10–15 let nahradí robotická chirurgie. Je přesvědčen, že určitě dojde k dalšímu technickému zlepšení a rovněž zlevnění dnes velmi drahých přístrojů. Velice by uvítal, kdyby byla v této oblasti vytvo
řena celorepubliková koncepce, aby robotická chirurgie byla účelně využívána.
Dětská urologie v celé šíři
Jen sedm pracovišť v republice má akreditaci pro vzdělávání v dětské urologii, to plzeňské k nim patří. Přijíždějí sem proto malí pacienti se svými problémy i zdaleka. „Jedná se především o vrozené vady. Nejčastěji operujeme nesestoup lá varlata, provádíme obřízky, řešíme vrozené vodní kýly. Provádíme jak endourologické vý kony, tak otevřenou operativu včetně některých laparoskopických zákroků. Vyšetřujeme rovněž děti, které se pomočují, zjišťujeme, zda tato po rucha není způsobená vrozenou vadou nebo zda se nejedná o zánět,“ popisuje Petr Stránský. Spektrum činností v dětské urologii je poměr ně široké a vyžaduje skutečného specialistu. Na klinice je jím MUDr. Jiří Kouba.
Ambulantní péče přibývá
O stále rostoucím významu ambulantní části Urologické kliniky svědčí skutečnost, že vloni tu vyšetřili a ošetřili přes 30 tisíc pacientů. Za jišťují nepřetržitou pohotovostní ambulanci pro celý kraj. Každý pracovní den trvale pracují tři ambulance a jedna specializovaná poradna. Dětská ambulance slouží malým pacientům dvakrát týdně. Andrologická poradna se zabývá poruchami plodnosti u mužů a problematikou sexuálních dysfunkcí, při nichž dominuje porucha erekce, tak zvaná erektilní dysfunkce. „S touto proble matikou se setká během svého života několik desítek procent mužů. S řešením pomáhají urolo gové,“ konstatuje Milan Hora. Do urodynamické poradny přicházejí lidé s po ruchami funkce močového měchýře. Jedná se
o velmi široké spektrum těchto poruch. Spe ciální léčbu například lékaři indikují pacientům, kteří mají po úrazu porušenou míchu, návazně porušení nervového zásobení močového mě chýře, a tedy poruchy vyprazdňování. Tato poradna rovněž pomáhá s úniky moče, inkontinencí. Nejčastějším typem úniku moče je tak zvaná stresová inkontinence, kterou trpí ženy při zvýšení nitrobřišního tlaku. „Operač ně se tento problém vyřeší tím, že se o určitou vzdálenost zvedne pomocí speciální pásky mo čová trubice, tím se na ni zvýší tlak a pomine únik moče. Pásky, které tělo dobře snáší, se neustále minimalizují. Touto oblastí se na klinice zabývá MUDr. Václav Janda,“ seznamuje s touto proble matikou Petr Stránský. Přednosta kliniky v souvislosti s urodynamic kou poradnou upozorňuje i na novou meto diku, jíž je využití botulotoxinu, látky, která blokuje nervosvalový přenos a tím dočasně vyvolá paralýzu požadovaných svalových sku pin. „Botulotoxin je známý například při odstra ňování vrásek, nabízí však v medicíně širší využití. Pokud má někdo tak zvaný dráždivý měchýř, při němž dochází k jeho nadměrným stahům, poci ťuje neustálý tlak na močení, dokonce se může i pomočit. A když mu aplikujeme do močového měchýře botulotoxin, který ochromí funkci sval stva, dojde k úlevě.“ Pouze sedm pracovišť v re publice může tuto metodu využívat, plzeňské mezi ně patří. K úplnému výčtu poraden pak patří uroonko logická poradna a poradna pro onemocnění benigní hyperplazie prostaty.
Operovat laparoskopickou technikou učí naši specialisté i lékaře z jiných nemocnic z celé republiky. Docent Milan Hora oceňuje i trenažér pro nácvik opercí.
Bez spolupráce by to nešlo
Urologická klinika samozřejmě musí spolu pracovat s řadou oborů. „Stěžejní je pro nás spolupráce s radiodiagnostiky. Pomocí spe ciálních radiodiologických vyšetření je dia gnostikována naprostá většina nádorů. V této sféře máme prioritu v rámci republiky, protože FN Plzeň má špičkové vybavení v nových dia gnostických metodikách, ať se to týká kvalitní ho CT, PET CT, magnetické rezonance, sonogra fie s kontrastními látkami atd.,“ chválí Milan Hora. Druhým stěžejním spolupracujícím oborem pro plzeňské urology je patologie. „Této spolupráce si nesmírně vážíme. Profesor Ondřej Hes z Šiklova patologicko-anatomické ho ústavu, který je součástí FN Plzeň, se specia lizuje na uropatologii. Je znám po celém světě především v oblasti nádorů ledvin, takže nám pomáhá nejen v diagnóze, ale i ve vědeckém výzkumu. Naši pacienti mají perfektní servis, což nebývá vždy zvykem, protože patologů je málo. Spolupráce s ním nám přinesla možnost publikovat v renomovaných světových medi cínských časopisech a celé řadě našich lékařů pak pomohla k úspěšnému dokončení dokto randského studia,“ potvrzuje Milan Hora, kte rý díky spolupráci s patology rovněž úspěšně dokončil řízení ke jmenování profesorem, jímž ho bude v dohledné době jmenovat prezident republiky.
Péče na evropské úrovni
Když Milan Hora nastupoval v roce 2002 do funkce přednosty kliniky, bylo tu roč ně hospitalizovaných okolo třinácti set pacientů, vloni už se jejich počet více než zdvojnásobil. Počet ambulantních ošetření se z tehdejších deseti tisíc za rok v loňském roce dokonce víc než ztrojnásobil. Pracoviště striktně dodržuje zákoník práce, lékaři pra cují ve směnném provozu a odpadá vysoký počet přesčasových hodin. „Z toho důvodu jsme navýšili počet lékařů a hodně jich máme v proce su vzdělávání. Rezidentů, kteří ještě nemají plnou kvalifikaci v urolo gii, máme 9 a to je nejvíc v republice. Máme tady také lékaře z celého kraje, ale i z Kar lových Varů, Středočeského kraje, kteří v rámci chirurgických oborů musí absolvovat stáž na uro logii. Náš lékař, asistent Viktor Eret, složil velmi náročný písemný test European Board of Urolo gy a po složení ústních zkoušek získá evropskou atestaci. A já věřím, že v dohledné době obdrží celá naše klinika jako první v ČR celoevropskou akreditaci. Ta se dává pracovištím, která splňují kritéria jednak medicínská, ale především kritéria možné výchovy mladých rezidentů urologie pod le tak zvaného curricula evropského – umožňují cího, aby urolog byl vzdělán na té úrovni, kterou si Evropa představuje,“ uzavírá přednosta. Text: Jana Kořínková, foto: Renata Jenšíková Naše nemocnice
5
Vracíme pacienty do aktivního života
L
jsme přijali i dvacetiletého muže. Sloužíme hlavně ůžka dlouhodobě nemocných nebo pacientům plzeňské fakultní nemocnice, ale přijí li takzvanou „eldéenku“ mají někteří máme i nemocné z jiných zdravotnických zařízení. z nás spojenou s představou nevlíd Jak je o ně postaráno? ného místa, v němž vládne přetíže Josef Janeček: Poskytujeme standardní péči ob ný personál a kam jsou odkládáni staří lidé vyklou v léčebnách dlouhodobě nemocných. na konci života. Lůžka dlouhodobě nemoc Pokračujeme v léčbě nastavené nemocnému ných při Interním oddělení Fakultní nemocni na akutních odděleních. Naší velkou předností ce v Plzni na Borech negativní obraz úspěšně je, že máme kvalitní zázemí ve zdravotnickém boří. „Snažíme se vracet pacienty do života,“ komplexu, jakým je fakultní nemocnice. Pokud zdůrazňuje vrchní ošetřovatel Mgr. Josef Ja se zdravotní stav pacienta zhorší, je možné neček. Jeho slova potvrzuje zástupkyně sta okamžitě reagovat a poskytnout mu akutní niční sestry Jana Pechová: „Máme radost, když pomoc. Další oddělení jsou v areálu a jsou tak náš pacient odchází prožít plnohodnotné stá snadno dosažitelná. Pacienti mohou využívat ří domů, mezi své blízké.“ například rehabilitační oddělení, které spadá O tom, že se to borské léčebně, která je sou přímo pod naše pracoviště. Právě rehabilitace částí Interního oddělení FN Plzeň, daří, svědčí je jednou z nejdůležitějších součástí léčby na i dobré renomé, které si za dva roky své exis šich pacientů. Dvakrát denně k nám docházejí tence vydobyla nejen v rámci Plzeňského kraje. fyzioterapeuti, kteří jsou schopni nemocným Co je za vaším úspěchem? poskytnout odpovídající péči. Samozřejmostí Josef Janeček: Především máme erudovaný tým lékařů a ošetřovatelské ho personálu. Vytvořit dobrý a obětavý kolektiv zaměst nanců nebylo jednoduché. V současnosti ho tvoří pět sester, jedna ošetřovatelka a tři sanitáři na každé ze tří lůžkových stanic. Ti se snaží maximálně vyhovět a pomo ci našim pacientům. Jak vypadá typický pacient vaší eldéenky? Jana Pechová: Jsou to pře vážně starší lidé, kteří přichá zejí z akutních oddělení naší nemocnice a kteří potřebují následnou rehabilitační péči. Převládají nemocní po ope racích zejména pohybové ho aparátu – kyčlí, kolen a podobně. Po doléčení si je Josef Janeček a Jana Pechová kontrolují sesterské dokumentace zpravidla berou jejich rodi ny domů. Dále ošetřujeme je i pomoc psychologa. Větší část našich ne nemocné, o které se nemá kdo postarat. Pa mocných tvoří ležící nebo celkově nepohybliví cienti u nás setrvají obvykle tři měsíce a to je pacienti. Tomu odpovídá i vybavení, které vyu čas, po kterém jsou schopni se vrátit domů či žíváme. Kompletně jsme naše oddělení vyba odejít do některého ze sociálních zařízení, jako vili moderními lůžky snižujícími riziko vzniku jsou Domovy důchodců nebo Domy s pečova proleženin. Přibylo zařízení na zvedání pacien telskou službou. tů, na odsávání, nové defibrilátory, a to jmenuji Josef Janeček: Vždy zjišťujeme, zda se pacient jen část moderního vybavení, které jsme za může vrátit do domácí péče nebo uvedených koupili hlavně díky evropským fondům. zařízení. Čekací doby na umístění v zařízeních Jana Pechová: Pacientům můžeme nabídnout pro seniory jsou mnohdy problém. Tomu při i nadstandardní služby, jako je pedikúra či stří způsobujeme i dobu, kterou mohou strávit pa hání. Snažíme se jim zkrátka vyhovět a myslím, cienti na našem oddělení. že to oceňují. Kolik pacientů najde na oddělení místo? Slabou stránkou mnohých zdravotnických Jana Pechová: Na třech našich úsecích pečujeme zařízení někdy bývá strava. Jak je to u vás? celkem o 75 pacientů. Nejstarší ženě je 101 let, Josef Janeček: S jídlem problém nemáme. Pa ale výjimkou nejsou ani mladí nemocní. Po úrazu
6
Naše nemocnice
cienti jsou pouze omezeni tím, jakou stravu mají předepsánu lékařem. Zdravotnický per sonál pravidelně sleduje jejich hmotnost, stav výživy a tomu se přizpůsobuje i složení přijí maných potravin. Kvalitní zařízení se neobejde bez kvalitního týmu lékařů a ošetřovatelů... Jana Pechová: Tvoří ho téměř výhradně ženy. I když máme vybavení na zvedání pacientů, které nám usnadňuje práci, práce je fyzicky náročná. Proto bychom mezi námi uvítali víc mužů i pomocného personálu. I když... mnohá z nás má více síly než leckterý muž. :) Josef Janeček: Je důležité, že se nám podařilo personál stabilizovat. Fluktuaci máme mini mální. Přispívá k tomu, že náš kolektiv je partou lidí, kteří se dali dohromady a práce je baví. Jana Pechová: Před zřízením eldéenky jsme pracovali na odděleních s akutními lůžky. Pře chod na nové pracoviště pro nás nebyl vůbec jednoduchý. Ale zvykli jsme si a troufám si říct, že bychom už neměnili. Důležitým momentem péče na LDN je i spolupráce s rodinami pacientů. Jaké s nimi máte zkušenosti? Jana Pechová: Zkušenos ti jsou různé, je to případ od případu. Převážně jsou rodiny vstřícné, které po můžou. Přicházejí své blízké například nakrmit. Někdy se ale se musíme obrnit trpěli vostí, když se setkáme s pří buzným, který je arogantní, mnohdy si ventiluje svou špatnou náladu na zdravot nickém personálu. Vesměs nám ale příbuzní vycházejí vstříc a my zase vychází me vstříc jim. Proto třeba není problém, aby příbuzní mohli kdykoliv přijít na návštěvu. Josef Janeček: Pozitivní je, že jsme zatím za dobu našeho fungování nezaznamenali žádnou závaž nou stížnost. Řešili jsme pouze podnět či spíše připomínku jedné z příbuzných. Ta se ale po pro šetření ukázala jako neoprávněná. To je pro mě alfou a omegou úspěšnosti naší eldéenky. Co vás nejvíc na vaší práci těší? Jana Pechová: Když slyšíme od pacientů slo va uznání, kterými nám dávají najevo, že jsou u nás spokojení. Josef Janeček: Jestliže vidíme pokroky u pa cienta, který je k nám přeložen jako nechodící a od nás odchází uzdravený, „po svých“, do pl nohodnotného života. Text: Pavel Ilek, foto: Renata Jenšíková
Zájem o borskou radiodiagnostiku neustále roste
R
adiodiagnostické oddělení FN Plzeň vzniklo z bývalé borské části Radio diagnostické kliniky v únoru 1997. Vychází z tradice založené na mnoha desítkách let existence oboru radiodiagnostiky v plzeňské nemocnici. Oddělení má na svém ročním kontě 150 tisíc výkonů. Výkony trvale přibývají o zhruba 10 tisíc za rok. „Na 60 pracov níků, z toho14 lékařů, provádí radiodiagnostická vyšetření nejen pro borský areál nemocnice. Své pacienty sem posílají i ze stodské a rokycanské nemocnice, speciální vyšetření pak zabezpečuje me pro další zdravotnická zařízení v kraji a ve vel mi úzkém sortimentu také poskytujeme služby například i pražským pacientům,“ vypočítává primář MUDr. Zdeněk Chudáček, Ph.D. Rozsah služeb je velmi široký, od rutinních, jež vyžadují především chirurgické a interní obory, až po velmi specializované výkony. „Z těch spe cializovaných můžeme například zmínit spolupráci s Klinikou tuberkulózy a respiračních nemocí, Uro logickou klinikou a angiologií, která je zastoupená Oddělením klinické farmakologie. Pevně doufám, že přesunem Onkologického a radioterapeutického oddělení do nové budovy v lochotínském areálu nemocnice naše spolupráce neskončí, protože je oboustranně zajímavá,“ zdůrazňuje primář. Radiodiagnostické oddělení působí na Borech na několika pracovištích, které jsou od sebe poměrně vzdálené. „Jsme v podstatě rozprostře ni od bývalé Vojenské nemocnice až po pavilon číslo 22 a to je skutečně kilometr délky,“ infor muje Zdeněk Chudáček. Kvalitní přístrojové vybavení slouží lidem 24 hodin denně. Týká se to jak angiografického kompletu, tak nového vícevrstvého CT, nových digitálních sonografů. V diagnostice se podařilo velmi zefektivnit pro voz tím, že přístroje jsou rychlé, a tedy schopné udělat snímky většího počtu pacientů.
Endosonografie pokročila
Na vysoké úrovni jsou v současnosti endosono grafická vyšetření prováděná Radiodiagnostic kým oddělením. „Kromě běžných vyšetření buďto konečníkem nebo pochvou nově provádíme optic ky naváděnou endosonografii horního trávicího traktu. Umožňuje vyšetřovat nejen tyto orgány, ale i orgány okolní, především slinivku a žlučové ces ty. Cením si zejména možnosti odebrat při tomto zásahu vzorky tkáně k následnému cytologickému vyšetření. Tím se upřesňuje předoperační diagnó za a zejména lze na základě získaných výsledků rozhodnout, zda je vůbec možné určitý proces operovat,“ upřesňuje primář. Optická endosono grafie podle jeho slov navazuje na velmi kvalitní gastroenterologiii, které se na Interním oddě lení FN Plzeň na Borech věnují MUDr. Luděk Bouchner a MUDr. František Pešek. Ve dne v noci je k dispozici v pavilonu 22 angio linka, přístroj, který slouží k záznamu rychlých
Primář Zdeněk Chudáček na angiografickém pracovišti pohybových dějů při aplikaci kontrastní látky do těla. Pod kontrolou tohoto přístroje lze pro vádět celou řadu terapeutických zákroků, pře devším rozšiřování cév včetně veřejnosti dobře známého stentingu. „Můžeme však cévy naopak úmyslně ucpávat, pokud chceme například zbavit nádor výživy nebo zastavit krvácení. S jeho pomocí můžeme rovněž provádět celou řadu nevaskulár ních, tedy mimocévních výkonů, jako jsou drenáže žlučových či močových cest, cíleně napichovat ně které tělní dutiny a tím není výčet dalších možností vyčerpaný,“ přibližuje Zdeněk Chudáček.
Mammocentrum je jednička
Za „ozdobu“ oddělení pak primář považu je mammocentrum, centrum pro screening chorob prsní žlázy, které je v pavilonu číslo 6. O jeho výjimečnosti svědčí, že sem ročně na vyšetření přichází na 10 tisíc žen. Kromě toho rovněž toto pracoviště zpracovává a vy hodnocuje snímky, které zhotovují v mammo grafickém pracovišti na tachovské poliklinice. „Práce v našem mammocentru vyžaduje vysokou specializaci, podepřenou dlouhými léty zkušeností. Od samého začátku se na našem oddělení této pro blematice věnovala MUDr. Marcela Pěchotová, díky ní a MUDr. Janě Kutilové je na tak vysoké úrovni, je jich práce si velmi vážím,“ chválí Zdeněk Chudáček. Screeningové centrum tu bylo akreditováno v roce 2002 a tomu předcházely hodiny a hodi ny náročných příprav. Množství výkonů, délka praxe specialistek a moderní přístroje poskytu jí i možnost dořešení sporných diagnóz. K dis pozici tu mají kromě digitálního mammografu i vakuovou biopsii, což je moderní diagnostická technologie, speciálně navržená pro nehmat né, podezřelé útvary v prsu. Jde o přístroj, kte rý lékaři umožní bez operace odebrat potřeb né množství kvalitních vzorků tkáně k dalšímu histologickému vyšetření. Mohou pracovat se
stereotaxí, radiologickou metodou využívající ionizující záření, které se používá k přesnému zaměření i velmi drobného nehmatného lo žiska či určité oblasti prsu podezřelé ze závaž nějšího onemocnění. „Jsme schopni pacientce s čistým svědomím říct, zda je nutný okamžitý operační zásah, nebo zda můžeme ještě vyčká vat,“ říká primář. Pacientky oceňují, že je mam mocentrum po rekonstrukci v přívětivých pro storách a objednací doby jsou velmi krátké.
Digitalizace znamená pokrok
Poslední roky znamenaly pro Radiodiagnos tické oddělení FN Plzeň období digitalizace provozu. „Všechny modality, které máme, jsou digitální, a můžeme tedy předávat zhotovené snímky moderním způsobem do takzvaného PA CSu (Picture archiving and communication sys tem). Tento systém snímky vstřebává a je schop ný je zobrazit okamžitě všude, kde je dostupný,“ vyzdvihuje Zdeněk Chudáček. Přestože digita lizace stála nemálo úsilí i peněz, určitě se podle jeho slov vyplatila. U běžných rentgenů se má lokdy opakují snímky, tudíž se snižuje radiační zátěž pacientů. Snímky lze pomocí internetu přenášet kamkoli mimo fakultní nemocnici, čili další nemocnice nebo jiné zdravotnické pra coviště, kam pacient odejde, je má okamžitě k dispozici. „Velmi si cením, že digitální obrázky je možné dále upravovat. Otevřít a prohlížet je může i lékař, který pracuje z domova, takže někdy příslužby probíhají tímto způsobem.“ Radiodiagnostické oddělení Bory je technicky i personálně stabilizovanou jednotkou FN Pl zeň, akreditovanou pro postgraduální vzdělá vání v oboru radiodiagnostika. Ve vědě se podílí na projektech jiných pracovišť a spolupracuje se Západočeskou univerzitou. Primář Zdeněk Chu dáček si cení kolektivu svých spolupracovníků. Text: Jana Kořínková, foto: Renata Jenšíková Naše nemocnice
7
Učitel řekl Kristíně Jedličkové: „Půjdeš na medicínu a neodmlouvej!“ Primářka z Otorhinolaryngologické kliniky MUDr. Kristina Jedličková je veselá dáma, plná energie a na první pohled je patrné, že si svůj život umí zorganizovat.
U
ž někdy v páté třídě se rodačka z Máchova údolí u Stříbra rozhod la, že až vyroste, bude zdravotní sestrou. „Maminka mi říkala – to nebudeš jen nosit bílý čepeček, ale také vy nášet mísy – a já jsem si vedla svou, že mi to nevadí. V deváté třídě mne přemlouvala uči telka matematiky a fyziky, abych se nehlási la na střední zdravotní školu, ale na tehdejší dvanáctiletku nebo průmyslovku, neposlech la jsem. Už v prvním ročníku ‚zdrávky‘ mi pro fesor matematiky řekl – ty půjdeš na medicí nu a neodmlouvej! Protože to opakoval ještě několikrát, vzala jsem to jako fakt a o ničem jiném jsem pak už neuvažovala,“ svěřuje se Kristina Jedličková. Na Lékařskou fakultu UK v Plzni se dostala. Ale hodně se toho musela doučit, protože chemii, biologii a fyziku neměla na střed ní škole v potřebné šíři. Po prvním ročníku, v roce 1969, se jí podařilo na pozvání příbuz
ných vycestovat na prázdniny do Německa a samozřejmě na černo tam pracovat jako sestra v nemocnici. „Vrátila jsem se s bolestmi ucha. V pondělí jsem si šla na plzeňskou ORL kliniku lehnout, v pátek už jsem byla po opera ci a za pár dní nato jsem ‚držela háky‘ na sále. Tenkrát se tam ‚s uchem‘ leželo tři neděle, tak mé přítomnosti využili a já jsem byla nadše ná,“ směje se primářka. Vedení kliniky jí pak nabídlo, zda u nich nechce při studiu dělat tak zvaného ‚pomvěda‘, pomocnou vědeckou sílu. Aby toho nebylo málo, ve čtvrtém a pá tém ročníku si tam vzala brigádu jako zdra votní sestra, brala si noční služby a kliniku poznala skrz naskrz. Zdálo by se tedy, že po skončení medicíny bude mít cestu jasnou. Nebylo to tak úplně přímočaré, rok, než se uvolnilo místo, strá vila na rokycanské chirurgii. Pak už ale mla dou lékařku zavolal prof. MUDr. Josef Rems a ona na ORL kliniku nastoupila. Letos to bude 37 let. ORL klinika patří k největším pracovištím ve svém oboru v rámci České republiky. Jed nak vybavením přístroji, jednak erudicí zdra votnického personálu je na současné špičko vé evropské úrovni. „Náš obor se ve všech svých oblastech, ať je to široká chirurgická léčba, foni atrie a audiologie, či otoneurologie velmi dyna micky rozvíjel a rozvíjí, takže nemám čas někde ustrnout, musím se učit stále nové a nové věci,
Primářka Kristína Jedličková
8
Naše nemocnice
nejmodernější diagnostické a léčebné postupy,“ konstatuje Kristina Jedličková, která funkci primářky zastává od roku 1992. Svá léta pochopitelně netrávila jen v nemoc nici. „Vdávala jsem se poměrně dlouho, to už jsem měla na klinice odpracováno 9 let a synové Petr a Pavel se narodili po roce a půl za sebou. Vrátila jsem se před druhými narozeninami mladšího z nich a hned ten den jsem operovala nosní mandle. Nezapomněla jsem to,“ směje se Kristina Jedličková, ale přiznává, že při součas ném přílivu nových poznatků by si téměř čtyři roky na mateřské dovolené nyní snad ani už dovolit nemohla. Jen nastoupila do práce, poslal ji pan profe sor Rems na druhou atestaci s tím, že si zkrátí čtyřleté období přípravy na dva roky. „Malý Petr se mě tehdy ptal – maminko, a proč, když jsi se jednou vyučila na doktorku, se musíš po řád učit? Když jsem měla studijní volno, odved la jsem ráno kluky do školky, šla jsem do suteré nu na ‚Purkyňáku‘, kde tehdy byla naše klinika, tam jsem si našla ve skladišti v suterénu stůl, bylo to tam strašidelné, ležely tam vypreparo vané hrtany, učila jsem se, a když byl čas, abych vyzvedla děti, tak jsem se oblékla a šla pro ně. Doma by to nešlo. Tam bych místo učení pořád dělala něco jiného,“ svěřuje se. Ale nemá pocit, že by rodinu nějak odbýva la. Jak to jen šlo, jezdila s manželem a dětmi na chatu na Šumavě, pořád něco společně podnikali. „Své syny jsem si hodně užívala. Všude chodili se mnou, ani jsem nestála o to, aby je někdo hlídal. Když jsem měla službu, tak byli samozřejmě s manželem. Od mala jsme s nimi jezdili na kole, v zimě na běžkách, podnikali túry, povídali si s nimi, na to jsme si vždycky našli čas,“ popisuje primářka Jed ličková a vzpomíná, že díky své tehdejší ne utuchající energii ještě v té době stačila šít na celou rodinu. Oba synové se věnují technickým oborům po tátovi, jeden už vystudoval a druhý stu duje aplikované vědy na ZČU. „Nepomamil se ani jeden a já jsem svým způsobem ráda. Lékařské povolání je náročné. Pořád jsme ve stresu, pořád si podvědomě říkáme – ne smím nic zanedbat, udělal jsem dost? – jde o zdraví. Pro ženu je to ještě těžší, je od pří rody úzkostlivější než muž a navíc má doma povinnosti. Já jsem se během let, když odchá zím z kliniky, naštěstí naučila přepnout. Mu sím ale samozřejmě vědět, že jsem za sebou v práci nenechala nějaké načaté problémy,“ zdůrazňuje primářka. A ještě s úsměvnou nadsázkou, jak je jí vlastní, prozrazuje jeden poznatek. „Praxe mne pře svědčila, že je úplně ideální, když je na klinice šéf muž a zástupkyně žena. Odlišnosti povahy muže a ženy se spojí a krásně to šlape. Vidět je to přece na naší ORL klinice,“ pochvaluje si Kristi na Jedličková s úsměvem. Text: Jana Kořínková , foto: Renata Jenšíková
Zeny
„Těší mne dobré vyhlídky pacientů,“ vyznává se Sylvie Opatrná
M
luví rozvážně, příjemným hlasem. Vedoucí ambulance peritoneální dialýzy I. interní kliniky FN Plzeň a prorektorka Univerzity Karlovy prof. MUDr. Sylvie Opatrná, Ph.D., vybudovala perspektivní obor a stala se prvním zástupcem Lékařské fakulty v Plzni v kolegiu rektora praž ské univerzity. Stala se profesorkou medicíny a přitom musela překonat osobní tragédii. „K vnitřnímu lékařství jsem se dostala při studiu lékařské fakulty. Povahou nejsem založená dělat chirurgické obory a u teoretických oborů, které jsem také zvažovala, bych postrádala kontakt s pacientem. Proto jsem nastoupila na interní kliniku a pak se specializovala na nefrologii,“ vy světluje Sylvie Opatrná. Obor, který zvolila, byl ve FN v Plzni na vysoké úrovni díky prof. MUDr. Karlu Opatrnému, DrSc., bývalému přednostovi I. interní kliniky a jedno mu z nestorů české nefrologie. Právě profesor Opatrný stál před 43 lety při vzniku prvního hemodialyzačního střediska v Plzni, jednoho z prvních v republice, a tři roky nato i při první transplantaci ledviny v Plzni. Na jeho práci navá zal jeho syn a pozdější přednosta I. interní klini ky prof. MUDr. Karel Opatrný Jr., DrSc. „Selhání ledvin je stav, kdy dochází k tak hlubo kému rozvratu vnitřního prostředí, že nastává stav neslučitelný se životem. Krev, pokud ji vlast ní ledviny nejsou schopné očišťovat, se očišťuje buďto pomocí hemodialýzy, laicky řečeno umělé ledviny, na kterou pacient dojíždí do nemocnice třikrát v týdnu, anebo pomocí pobřišniční dialý zy, která se provádí doma,“ říká Sylvie Opatrná. Při peritoneální dialýze čisticí funkci ledvin na hrazuje filtrace krve přes výstelku břišní dutiny, tzv. pobřišnici neboli peritoneum. Celková plo cha pobřišnice je totiž srovnatelná s plochou ledvinných filtračních tělísek Právě metodu peritoneání dialýzy začala Syl vie Opatrná od počátku 90. let zavádět v Plzni a postupně v této metodě školila lékaře i sestry i z dalších nemocnic. „Tehdy u nás došlo k politic kým změnám a následovaly i změny ekonomické. Věděli jsme, že dialyzační léčení není v tehdejším Československu na úrovni doby, ať vezmeme kvalitativní, či kvantitativní ukazatele. V západní Evropě tehdy byla zabezpečována potřeba 500 pacientů na milion obyvatel. U nás mohla být nabídnuta pouze padesáti až osmdesáti nemoc ným. V roce 1989 jen stovce pacientů na milion obyvatel. Ostatní potřební, kteří měli přidružená onemocnění nebo byli pokročilejšího věku, muse li zemřít,“ vzpomíná na tehdejší možnosti. O to víc ji těší, že nyní může úsek nefrologie I. interní kliniky FN a LF UK Plzeň jak dialýzu, tak transplantaci ledvin poskytnout všem, kteří ji potřebují, na vysoké odborné úrovni. Pacienti se mohou rozhodnout, zda budou na hemodialý zu docházet třikrát v týdnu do nemocnice, nebo,
pokud jim to zdravotní stav dovolí, zvolí domácí dialýzu, kterou si mohou provádět sami a pod statně méně je zatěžuje. „Od roku 1990 jsme největší centrum v republice pro domácí dialýzu. Máme v průměru 35–40 pacientů. Od počátku sle dujeme parametry kvality péče, které pravidelně
tuaci usnadnilo. Snažila jsem se pokračovat v prá ci a samozřejmě se starat o dcery, ale trvalo dlou ho, než největší bolest odezněla,“ potvrzuje. Stále má pocit, že manžel je jí na blízku. Starší dcera ukončila 3. lékařskou fakultu v Praze, mladší studuje Lékařskou fakultu v Plzni.
n í c
Sylvie Opatrná při rozhovoru s pacientkou
i d e m yv
V únoru 2010 Sylvie Opatrná obhájila profe suru a dva měsíce poté se stala prorektorkou Univerzity Karlovy, třetí v historii. „Není to repre zentace pouze mé osoby, ale i plzeňské lékařské fakulty, která až dosud neměla zastoupení v ko legiu rektora. Je to velmi zavazující,“ zdůrazňuje. Jako prorektorka má na starost například rov né příležitosti. „Řešíme, jak zpřístupnit vysoko školské vzdělání i studentům s určitými specific kými potřebami, kteří mají například poruchy zraku, sluchu, hybnosti. Univerzita udělala díky grantům z Evropské unie a Ministerstva školství v posledních letech obrovský pokrok. Pomáháme hendikepovaným studentům a nabízíme širokou škálu mimoškolního vyžití,“ popisuje. Sleduje také, zda univerzita dělá vše pro to, aby se předcházelo diskriminaci z hlediska věku, plnění rodičovských povinností, genderu, zda nejsou diskriminováni zahraniční studenti. „Vě nuji se též celoživotnímu vzdělávání. Pod tímto termínem se většinou rozumí univerzita třetího věku, která je velmi vyhledávaná, ale není do bu doucna těžištěm celoživotního vzdělávání. Tím by se mělo stát vzdělávání profesní, které umož ňuje udržet si kvalifikaci, zvýšit uplatnění na trhu práce, rekvalifikace, specializační vzdělávání za měřené nejen na absolventy českých vysokých škol, ale i ze zahraničí,“ chválí Sylvie Opatrná. Na koníčky jí čas nezbývá. Ale společnou vel kou radostí její i obou dcer jsou procházky s appenzelským salašnickým psem Aronem. „Pořídily jsme si ho, aby nás opatroval a my opa trujeme jeho,“ vyznává se jeho panička. Text: Jana Kořínková, foto: Renata Jenšíková
e
vyhodnocujeme. Naši pacienti mají stejné vyhlíd ky na délku života jako nemocní například v Dán sku. To je jistě úspěch, vezmeme-li v úvahu, že naše zdravotnictví se přece jen ve svém vývoji potýkalo s řadou organizačních a ekonomických problé mů,“ říká lékařka. Plzeňská klinika je jedním ze školicích center, vyškolila kolem 50 lékařů a de vadesáti sester, kteří tuto metodu rozvíjejí v dal ších nemocnicích. Jméno Opatrná získala paní Sylvie po sňatku s kolegou. Za léta své praxe mnohokrát dokázala, že příslušnost v lékařských kruzích velmi uznáva né rodině, neznamenala, že by měla svou profes ní cestu vyšlapanou. Možnosti být po boku svého manžela i na pracovišti si velice vážila. „Slaďovat pracovní a rodinný život nebylo jed noduché. Práce v příbuzném oboru pro mne byla způsobem, jak s manželem zůstat v kontaktu, protože byl na svou práci hodně soustředěný. Měla jsem dobrý pocit, že mu mohu pomáhat,“ svěřuje se Sylvie Opatrná. Před pěti lety životní dráhu jejího manžela, me zinárodně uznávaného odborníka v oblasti nef rologie, ukončil zhoubný nádor. „Tady v nemoc nici se setkáváme s těžkými případy, které však současná medicína dokáže často vyřešit. Člověk doufá, že se to stane i v případě nejbližší osoby. Ale nebylo to tak. Byli jsme konfrontováni s man želovou život ohrožující diagnózou, a když jsme si prošli očekáváním nějaké příznivé zprávy, bohužel v každé další fázi nemoci byly vyhlídky horší a hor ší. Bylo to velké strádání,“ přiznává. Sylvie Opatr ná si váží tehdejší pomoci přátel a rodiny, kolegů z kliniky i na fakultě, kde léta přednáší. „To mi si
Naše nemocnice
9
Nová onkologie na jaře zahajuje provoz Dokončení ze str. 3 připomíná důležitost prevence primář. A vyvrací i další mýty. „Řada nádorových onemocnění má prognózu lepší než mnohá onemocnění nenádoro vá, která takové obavy lidem nenahánějí.“ Mezi nádorová onemocnění, která lze trvale vyléčit, patří například rakovina děložního čípku. „Přes různé preventivní programy však oslovíme pouze 60 % procent populace a to je třeba ve srovnání s Německem smutné číslo,“ posteskne si primář. Právě při pravidelných preventivních prohlídkách lze odhalit dispo zice ke vzniku nádoru či nádor v jeho nejra nější, léčitelné fázi. Šance na vyléčení je podle něj v těchto případech téměř stoprocentní. Důležitost prevence na západě republiky do kumentuje na statistikách. „V Plzeňském kraji ve srovnání s ostatními regiony diagnostikujeme nejvíce nemocných v rané fázi onemocnění, ale bohužel taky nejvíce lidí, kteří přicházejí pozdě. Těm už obvykle nejsme schopni pomoci.“ Podle něj záleží proto na každém z nás, zda se o své zdraví staráme, nebo nestaráme. „Zdravotnic tví nemůže převzít zodpovědnost za vztah člově ka ke svému zdraví,“ uzavírá Jindřich Fínek.
Nové vybavení pro diagnostiky
V novém komplexu onkologie najdou vedle onkologického oddělení své místo i pracoviště Kliniky zobrazovacích metod FN Plzeň. Jak připomíná zástupce přednosty pro lékař skou péči doc. MUDr. Jiří Ferda, Ph.D., jde o nová pracoviště magnetické rezonance, CT vyšetření a pracoviště ultrazvuku. Výrazný pokrok pro léčbu pacientů předsta vuje podle něj především nejmodernější pří stroj magnetické rezonance. „Umožní výrazně zlepšit diagnostiku některých nádorových one mocnění. Jde především o nádory v oblasti hlavy a mozku, gyne kologické nádory a karcinom pro staty. Špičkové za řízení je schopné včas odhalit me tastázy kdekoliv v lidském těle. Nový přístroj magnetické
10
Naše nemocnice
Jindřich Fínek ukazuje prostory pro ambulantní podávání chemoterapií v pavilonu onkologie. Nová budova výrazně změnila celý areál nemocnice. rezonance ve srovnání se stávajícím zpřesňuje diagnostiku nádorů, poskytuje lepší rozpoznání typu nádoru, jemuž bude odpovídat adekvátní léčba. A nejen to. Pomocí tzv. MR-spektroskopie budeme moci rozpoznat
rovněž změny tkáně, signalizují cí možnost vzniku nádoru,“ vypočí tává Jiří Ferda. Moderní vybave ní zkrátí současné čtyřměsíční čekací doby. „Naším cílem je, aby pacient odklá dal vyšetření nejvíce jeden měsíc. V akutních případech ho samozřejmě přijmeme okamžitě,“ ujišťuje. Síť pracovišť zobrazovacích metod je v západ ních Čechách řidší než jinde, o to větší význam
mají nová pracoviště kliniky sídlící v nově ote vřeném onkologickém centru. Prohlédnout více pacientů umožní také pracoviště CT-vyšetření. Podle jeho přesvědčení jsou úroveň diagnostického vyba vení i erudice lékařů srovna telné. Totéž platí i pro oddě lení vyšetření ultrazvukem, které je základní vyšetřovací metodou Kliniky zobrazova cích metod. Všechna pracoviště jsou pacientům snad no dostupná. Umožní jim to absolvovat vy šetření v jeden den v jednom místě. Že nově vybudované centrum usnadní také vzájem nou komunikaci lékařů ve prospěch pacienta, je přesvědčen i docent Jiří Ferda. „Nad diagnózami pacientů se bude me moci setkávat mnohem častěji a efektivněji než dosud.“ Jak docent Ferda připomíná, nové prostředí bude znamenat příjemné prostředí pro lékaře a personál jeho kliniky. „Naše nová pracoviš tě jsou v suterénu, ale přesto jsou prosvětlena denním světlem,“ pochvaluje si. „Dříve jsme pra covali v zatemněných místnostech kvůli rentge novému záření, byli z nás ‚jeskynní lékaři‘,“ říká s úsměvem. Přes pokrok techniky ale některé provozy vyžadují i dnes odstínění radiačního prostředí. Jde například o magnetickou rezo nanci nebo lineární urychlovače. Text: Pavel Ilek, foto: Renata Jenšíková
Úspěchu hokejistů pomohla nemocnice Stod
D
ne 11. ledna 2011 se uskutečnil již 6. ročník tradičního novoročního hoke jového turnaje hasičských sborů, který letos uspořádal Hasičský záchranný sbor Plzeňského kraje, požární stanice Košutka, směna A. Hrálo se na zimním stadionu Plzeň Košutka. Turnaje se zúčastnilo osm družstev, kdy kromě týmů hasičských sborů Plzeň - Košutka, Plzeň - střed, Plzeň - Slovany + Přeštice, hasiči Do mažlice, hasiči Tachov + Kopis byly pozvány týmy SPLH Hamerníky, tým záchranné služby Plzeňské ho kraje a nově tým Fakultní nemocnice Plzeň. Týmy byly rozděleny losem do dvou skupin, kde se utkal každý s každým, hrálo se 2 x 15 minut čis tého času podle pravidel ledního hokeje a na je jich dodržování dohlíželi rozhodčí, které zajistila komise rozhodčích Plzeňského kraje. Poté se
Hokejový tým FN Plzeň. utkaly týmy na čtvrtém místě ve skupinách o de finitivní umístění na 7. a 8. místě v turnaji, týmy na třetích místech se utkaly o celkové 5. a 6. mís to, zajímavé utkání nabídly týmy na druhých mís tech ve skupinách, kdy se bojovalo o bronzové medaile, a vyvrcholením turnaje byl souboj týmů z prvních pozic ve skupinách o zlato. Vítěz dostal na rok do opatrování prestižní putovní pohár. Tým Fakultní nemocnice Plzeň tvořili zaměst nanci nebo jejich bývalí kolegové, ale je třeba říci, že velmi významnou posilou byl náš bývalý kolega, který nyní působí na interním oddělení nemocnice ve Stodě – Martin Straka. Jedná se sice jen o shodu jmen se slavným vynikajícím plzeňským hokejistou, ale jeho výkon v místních podmínkách by se dal přirovnat k excelentnímu výkonu plzeňského indiána v české extralize a díky jeho hokejovým schopnostem dosáhl náš tým konečného vynikajícího výsledku. Považuji za vhodné zmínit fakt, že pracovníky fakultní ne mocnice v týmu doplnili i strážníci městské po licie, kteří s námi pravidelně trénují. Tým fakult ní nemocnice hrál tedy ve složení útoků Šmíd – Dudáš – Šindelář, Straka – Krátký – Feiferlík, Houška – Pradl – Takáč, Huňáček – Balek – Stra ka, obranné dvojice: Eret – Faflík, Strom – Škorpil, Hubsch – Zeithaml a nemocniční svatyni bránil gólman Dolanský. Podle losu pořadatelů tvořil náš tým skupinu A společně s týmy hasičů Plzeň - Košutka, hasičů Plzeň - střed a SPLH Hamerníky. Prvním soupeřem byl tým SPLH Hamerníky, o kterém jsme předem věděli, že pravidelně hra je hokejovou soutěž v Domažlicích, a měli jsme
z jeho výkonu obavy, které se nám hned v první půli potvrdily jako oprávněné. Po několika osob ních a fatálních chybách vcelku snadno vsítil soupeř několik branek a do šaten jsme šli s man kem třech gólů za stavu 2:5. O přestávce jsme si řekli taktické pokyny do druhé poloviny utkání a výsledkem bylo vítězství 7:5. Jako druhého soupeře jsme vyzvali k utkání loňského vítěze turnaje, plzeňské hasiče z požární stanice Střed a celkové skóre se zastavilo na výsledku 5:3. Po delší přestávce nastoupil náš tým do utkání, ve kterém jsme byli vyzváni k souboji jedním z fa voritů turnaje, oddílem pořádající požární stanice Plzeň - Košutka. Jejich odhodlání vyhrát a stát se tím vítězem naší skupiny bylo předem všem pa trné. Utkání začalo ve vysokém tempu a k vidění byla řada osobních soubojů a pěkných hokejo vých akcí. Prvotní oťukávání brzy vyprchalo a hrál se pěkný a troufám si říci, že i divácky atraktivní hokej. Podle reakcí publika bylo zřejmé, komu jsou diváci nakloněni, a tým FN to určitě nebyl. Oba týmy hrály útočný hokej, avšak jediným mužem na ledě, jehož výkon převyšoval všechny ostatní, byl Martin Straka. Díky jeho výbornému výkonu a spolupráci s ostatními hráči se podařilo vsítit soupeři neuvěřitelných pět branek. Utkání skončilo pro nás vítězně v poměru 3:6. Ve finále nás čekal vítěz skupiny B, kterým se stal tým hasičů Tachov + Kopis. Podívat se přišlo hod ně fanoušků. Utkání začalo vysokým nasazením, místy byla vidět opatrnost na obou stranách. U nás předváděl vynikající výkon opět Martin Straka, na straně soupeře významně vynikal bý valý extraligový hráč Dalibor Šanda, který odehrál v dresu Plzně několik sezón. Bylo k vidění na obou stranách několik zmařených brankových situací a zpočátku i drobné šarvátky a strkanice. Skóre v zápase otevřel náš hráč a poslal tým FN do ve dení. Po řadě nepřesností a následně i s blížícím se koncem tvrdých osobních soubojů, které byly místy na hraně pravidel, skončilo utkání pomě rem 4:3. Mohli jsme si zakřičet MISTŘI, MISTŘI! Je to pro nás velkolepý úspěch v silné konku renci hasičských týmů a současně obrovská vý zva a motivace do příštího roku, kdy budeme vítězství obhajovat. Lidé z naší nemocnice jsou nejen vynikajícími zdravotníky, ale dokážou se prosadit i ve sportu. Ostatním sportovcům z naší nemocnice přeji hodně úspěchů a doufám, že i oni navážou na vynikající výsledky hokejistů a fotbalistů z Fakultní nemocnice Plzeň. Text: David Šmíd Celkové pořadí turnaje: 1. Fakultní nemocnice Plzeň 2. Hasiči Tachov + Kopis 3. Hasiči Plzeň - Slovany + Přeštice 4. SPLH Hamerníky 5. Hasiči Plzeň - Košutka 6. Hasiči Domažlice 7. Hasiči Plzeň - střed 8. Záchranná služba Plzeňského kraje
Stříbrští obdarovali kliniku
Ježíška přivezl na Dětskou kliniku v Plzni-Lo chotíně divadelní soubor Divoch a Martina Sihelská. Vše, co ve sbírce bylo, přinesli oby vatelé Stříbra a okolí. „Tato sbírka se konala posedmé. Jedna naše členka souboru na kli nice proležela měsíce a my víme, jaké to je, když tu děti řady týdnů nevědí, jak se zaba vit. Sbírku zahájila Martina Sihelská a my ji rádi dodnes zaštiťujeme a i dokoupíme, co je potřeba,“ uvedla vedoucí divadelního soubo ru Hana Chválová. Zástupkyně přednosty kliniky Zdeňka Čer ná dárce srdečně uvítala. „Jsou to naši pra videlní dodavatelé rukodělných pomůcek. Stříbrským moc za všechny nemocné děti děkujeme. Jejich dárky zabaví děti na řadu měsíců. Nemocné děti spíš zapomenou na bolest a odloučení od rodiny, když mo hou zaměstnat ruce i mozek výrobou něja kých drobností. Pak na nemocnici nevzpo mínají jen jako na trápení, ale také na to, že si tam hrály, něco vyráběly a podobně,“ uvedla Zdeňka Černá. Stříbrští tak udělali už posedmé dobrý skutek. Díky nim se děti v nemocnici mohou zabavit a něco vytvářet. Organizátoři děkují všem za plné tašky lepidel, papírů, čtvrtek, příze, korál
ků, barviček, modelíny a dalších věcí. Ty lidé nosili do obchodu Jaroslavy Průchové, kde si je divadelníci vyzvedávali. „Pro nás jsou tyto věci opravdu moc důležité. Děti, které mo hou na hernu, se tam dokážou hrou zabavit, ale děti upoutané na lůžko mohou jen ležet či sedět a nevědí, co dělat. Právě ony nejvíce takové dárky ocení, v posteli si tvoří korálky, obrázky, dárky pro rodiče nebo hrají hry. I to je k léčbě potřeba,“ řekla herní terapeutka Lud mila Romová. “Peníze na tyhle drobnosti stále chybí, ty jdou na léky, přístroje a podobně. Právě proto si této neobvyklé sbírky obzvlášť ceníme,“ dodala Romová. Divoch, Foto: Divoch
Naše nemocnice
11
Fakultní nemocnice Plzeň m
jnsk á
U Ja
í Hořejš
P Dv ode or y e Oko ávc nov u- rokop á
Záp
m
adní
28. října
Plas ká
Ta
Nadkem Šídlová
U Ja
Jesenická
š te
ab
R
c ho v
ká
ě Man tíns
Rabštejnská
Košinář
1PEF%WPSZ
oleve c
lý B
Rá ji
K
Na Ro ud
í čn Ja te
í
sk
ičn
ář
an St
nič
lez Že
Masarykova
Dítětova
dinná
Revoluční
Živnostenská
há
Dlou
pu kánbliská
Pod V
Ro
Cvo kař ská
Pa U ho pír mlýnick na é-
Pilařs
Spolková
Na Sklárně l-
U náhe
á
D
Jateční
Duch covská-
za dbu Ra
Sirková
Na Pláni
Kolmá Sta U rá Za Nad Týnc em Dí stáv ta le k
Úsla va ka Be rou n
o
U Sv. Rocha Zelinářská
s Š truncovy a d y Füg rov nea
Re
á
m
Pod Strá ží
u
Na R ou dn é
nnova
říkovy cké nábř. Anglick Šafa Angli é sady Křižíkovy sady vo nábřež Deniso í
. Sme
Fran kánstiš ká
tany
láč
Sed
s 5. kvady ětna
K nic a
Do nikámn-iská
va
ů
ko
átník
Pětatř ic
sady
V Šipce Petá kova Škroupov Junga ma- B
K
Vác lavs k
rche
Ryb y
Jan a
ba
P V od sv šem atý i mi
Kř
Keř vá o-
Jízdec
Puš novaki-
Kar ,BS diná E la# Ber FSB ana OB
Skr 4LSétov ÁUPWa B
28. říj
M sk teckla- á á
Pla
ická
Lid
Jak u
Pod Mikulko
éh o
Ko
ick á
Lid
Pob ř
Tovární
Kovářská
U Tržiště
Koperníkova
Ma
Hyn sovaai-
Ka z
lovs ká Sok o
Sokolovská Kalikova
Kotkova Kar lova
Korandova
Roosev eltova Perlová
vabin
ami
Jav
Květná
há
Dlou
Pod Vrc hem
Vy
e zská
šeh a r
SpoNa jce N Příč a ce
Strmá
ná
Ječ
íns k věto á var u
Ce
US
Pe tř
Na
sk
en
Bla t
ko va
Cu sk krářá
om
á
lch u
Piv ova rská
ná
Ječ
oj ov a
Ju bil e
Sp
jní
če
ch ma
U
Sk Na alc e
dbu ské nábř. za
slá v s ká
ova
Ha
brm
Habro vá
Chemická
M
Zborovská
lý n
Prům yslov á
ov a
Ba aro va
up
Sk
Jasano v
Arbesova
va
Čecho
Raisova
Baarova
vězňů
h
ýc
ov a
Ra is
tic k
ann
rní
Plov á
Vrchlického
Klatovská tř.
Erb e no va
o ci
om
Ba
u
Ovocná
ah
ck mu
Révová Mělnická
y
Pa pír nic ká
Čer nická
Resslova
Radobyčická
Tře b
Lukavická
nce Nemocniční
Přeštická
ká tř.
Klatovs
Skrétova
Pařížská
růt
ská Koterov
Ra
P Na
po
Ne
á ick
len
Úhlavská
á
Chvojová
vá Ch
vá říko
Še
vá olo
ová
Top
d Skla
ská
Ru
Pod Hájem
Ra iso Ba va ar ov a
7µ$)0%/¥1°&%.¤45¥
á
d u Po omolko H
Po li
ká
dovSlaic n ká
s
Ru
Ka
lní Po
o va
a kov
va íko tař
ská
í
ř. ská t couz Fran
ch Ry
van Slo
ln Po
Boettin ge r
ova
ská
í
dn
Schwarzo va
Hří ma lého
Mánesova
Schwarzo va
Němejcova Koper níkova
Břeňkova
Karla V ok áče
á
hlídc e
S
v Kyje
Čerm
Lo
á
hra
M
tná
tř.
kou
-0#
y Pik
vsk
í
Za
Kvě
ská
Měsíční
Jasná
Hvěz dná
í žn
á Dr
á sk ez
b Lo
la
erá
en
okera v nko Stadičky Vo
G m.
l Wo
ná
Kyje
Gruzínská
ln Po
tov
ub
á sk lav Ús
á sk
ská van Slo
ová
Kla
So
í čn olu Rev
ká
ká
Buk
Ze
Luďka Pika
Naše nemocnice, únor 2011
Polední
Fodermayerův pavilon Radioterapeutické a onkologické oddělení Doudlevecká 15/69 telefon: +420 377 153 111
vs ko
ňs dy
Ra
ká vs ro
%06%-&7$&
ní
ž
šská
a uz
Doudlevecká
ká
n ějovská
lovic ká
Kra
ká
lov a
Ge rs
Šp á
ká
lova rs
P Jezod erem
Špá lov a
Kar
K Sytné
mec h
Lo
vská
á
voz
by
Par tyzánská
Pod Š
oluč Rev
V
už
Ke Kukačce
Jitřní
Partyzánská
Sokolská
vou Úsla
va
ek ihrád Pec Dr
e Těšínská
Republikánská
Nad
Úslava
Bo
á Mikul
Na Pomezí
cesta
ubravc
Pod Švabinami
ká
á vsk ma ŠuPlzeň - Hlavní nádraží
Zb
U Letiště
ská
ařs
ražní
ová
í lejn Ko
Do
ká
Opavská
Sousedská
Suli- Su lislavav ská sl ská -
č Zru
Senecká
Rokycanská
ok Cv
ká
O s t r uh
zien a W gov
ov s
va -
eVocva lo
ní
U z Lá
N ád
Lin Ž d au ero va
a rov peV Klic koever
ínská Těš
H V káomo ch
S sklezá
rav s
a
nské Letenábř.
U
á ckŠ ate vih
roje Prazd
Mo
vs V ká M ká alé
Americká
e neš Be da var Ed
í
Univerzitní
hy lov
Op
Jateční
ova
žská
ká Do u dlevec
á
Kopeckého sady
ho
Do
sk
an
bř
Zpč. univerzita
še Bene arda E dv
va cho Če
dnikatelská
1MBDIÁIP
neMáova s
ova žík
#PSTL¹QPMF
Nákupní centrum Borská pole
sova
Bro
Folmavská
Máne
FN Plzeň-Bory +*j/¥ Dr. E. Beneše 13 1°&%.¤45¥ 305 99 Plzeň – Bory ,"3-07 telefon: +420 377 401 111 fax: +420 377 441 850
va ko Žiž
Ke Karlovu
bř. ná
Mo
á ck ve bra ou
Lo be ní Havlíčko a zs znič va ká Žele Úsla dovGu Ne WBrudo lde Jagellons ká vs va n ne Slu rra ká park r nám. a ne B K a ova Be ndova Přátelství v T. G. o č Rejskova t šo íška er Masaryka ěž ní Na rkyňova Plzeň ná Hálkova U Jež ov Rube 1&530)3"% i d t Pu Ú a Jižní r Da sla T sk Na Předměstí U lm vs á Mikulášské atin Vršíčká ká o c R U Borská ch a k a h Trati HaranU nám. ov db á ne á Rohoé uz R š tova rsk sk ze Na vá y ad be Ja Pl Zámečnická bo ov Belá b Tá Ru H dk A.Uxy Pre sslova Havířá ou Slabl nám. K n ská ot on šk Těloc vič á Českých Thámova er ov Čelakovsk Soukenick Heldova bratří ov a ského éh Chodské va ízskéh o á Bolzanova nám. ozino o K rsk ká Na Cukrova Rolnické o c b e a Štefánikovo rská Ci h n á va v T e nám. Za nám. lářce o no ní ds k á Plz van o hr an ova ů Zikmunda tel m a h ad l r s Ste hlík Hank é b H sk a ří ní Wintra Ko ova d H r L á Jiráskovo U Tomanova Fa Monov a Ply V Bezo ní nám. nárnhov vce ter í lová No b Dobrovského áš 7:f&)3"% Jed áKl rm L e Mírová už Na Č kova i á Na Vyhlídce Na Vy Papírenský c o k ká HvězděH uš va ťs ug J park o iš k d ická ru st Na šk Hra Čá tálkáŠpio va va Su voro ko Alešova Sušic ch vova tevní ká á V a v Družs e v lenic o Lilio ká stk Sudova U Čá Neun-n Zá K a vo B á í v Klosterm ará ote annova m n r Sla Lilio vép Žižk kov á í rov tev dov a US telov ov ej č e r žsHu e J n s K š u a ická ká nám. de ro a Dr Čapkovo J Ba bn cí a Míru a n r týlí o nám. v á í Sukova á o ot M pit ý lí ojo 17. listopa Motýlí Ka Ko du ny ter ová dár vá ov do Olš Samaritská věz BoettingeH sk vá Olšo #03: Sla U rova ůžku á Na R lená Maje Na r 47¤507"3 á št B rova v R oháči a nová ro va o o ko d Adelova na Poln Str Jirás Májová í Hlubok j šínsk ová Kaplířova e u l s ib e L a Říční He Dv Vř á vá y ro oř ská Srázná ák cho Má vs van ov Ostrovní Oře ké ch Hl a Slo á Příkrá ov u k Mo s b stn U a í ok Útušick Bo M alost ra n ská van alej R á á so airsk Slo Malostranská va éh nám. op Neb ílovs 4-07"/: ká Milady ar ku Horákové Verdunská Borský park olk 7FML¹ Předenická Šimerova Šk U )PNPMLB a K Vodoov jemu Sportovní hradská ová up Vino areál Jasmín Plzeň Sk va Na dlo py an M - Doudlevce Bradum lavce á UP Hrozv o nová K Parku mín o Jas Heyrovskéh elChkého čic
1-;&ª
Americká
nu vo Pra
ces
tecká
cká bra ve Dou
š Tyr
ero ing Em Plzeň - Skvrňany
á
trati ažlické U Dom
a ov Pall
UZ
opova Prok
Na pě s Vý
Na
Naile P
Slo
Mže
Pražsk
Goethova Martinská
h
c ání Str
Plachého
í
Lučn
Podmostní
Ú ká žlic y ma ráh Do
á ová Bělohorsk Lip
kové eníš lie B Otý
á
UD
č
Lu
Kolmá
Chrás
ní
1°&%/¥306%/
Úzká
Lazaretn
306%/
Plánásk
Riegrova Dřevěnám. Prešovsk Republiky ná á Zbrojnická Bezručova
eta sadynovy
PWB Tylo va
i Pod Všemi sva tým
Locho tínsk
á prnick ké údolí vans
Divadelní Husova Sm
Husova
ká
á
Tylova
va
o
Solní
nec
sk
Husova nám. Emila Škody Husovo nám.
ac ké h
a ilov
CAN
brado
Bud
Kollárova
Podě
Pal
e
á
sick
Skv Tylova
Přemyslova Palackého nám.
1FDJIS¹
Ke
rní Dv Pitt V L nerov užá a nká ch
m
ar lov
ká
ns rňa
Vejprnická
lce
íka
břežní
Nad Priorem
ku rád
r Ka
mi inice
ká čic ad
Školní N nám.
J Na
tKráá k
ží
M ade
ba Jakaurdy Šk
K
Tichá
Male
uDlo Naých zcáh h one h J. P r ůc hy
Stříbrská
ká řimic
á-
vško Touá sk
Na Okraji
C p. ha ký tova rv Vejprni c
ářRysbká
ª"/:
me-
Na
/B3PVEOÁ
amenní
ká Tru Roose-hlářsk sady á veltův 5. Malá kmost větn Veleslavíno a va
káPo-
výstaviště žní e
Koželužská
tr
vecká Bole
P R
Nad Ferono u
né ud Ro
né
Lip ová ova ížk Ma lická
Na Poříčí
era u Nad Bnovko K Pecihr ádku
íka
Jateční
KS
á sk
Pr
Pod Z áhor ske
most gen. Pattona
6,BMJLPWTLÁIPNMÕOB
áži
Na H
Lochotínská
yb n
Řep ová
FN Plzeň-Lochotín alej Svobody 80 304 60 Plzeň – Lochotín telefon: +420 377 103 111 +420 377 104 111 Bero unk fax: +420 377 103 959 a
.JLVMLB
;"%/¥306%/
výstaviště
na
Plzeň - Bílá Hora
4&7&3/¥1°&%.¤45¥
že
or
;"7"%*-,"
vadilce Na Za
y
Dělnická Kleisslova
M
Ve lké h
ecký p. Bolev
od
Vanču rova
Nárožní
Yacht club
Kubátova
y zin
ar
Bzenecká
V
U
#¥- )03"
e Št N louo- Řekad ou
Velký bolevecký rybník
e Bř
na Libuši
ov Karl
nsk
Strážnická
od
zov á
So K lovnkoěS
Malý bolevecký rybník
J anáčkova
ského
vob
Žo Podlipfie ské
Lékařská Lochotínský park St fakulta UK v Plzni Děkanát, Husova 3 Bzenecká telefon: 377 593 400 ká +420 Botanická Vrbovec zahrada alej SvobodyZOO spojovatelka: +420 377 593 600 i m inice Pod V ul. Karlovarská a Lidická spojovatelka: +420 377 593 100
s Šatov
jS
tina
á
Boženy Němcové
hm elni cích Br ká ně ns Brně
mská oje Zn
;¹NFÀFL
ale
Vlas
Světlé
n Ja
a tov ar oz M sefa Jo dy La
Vlasati n
na Libuši
Karoliny
va ko áč
Viléma Blodka
k
Růženy Svobodové
Na C
Břecla rážnická
ns me
é
alej Svobody
vsk tíko Ko
7*/*$&
Krásn oh Elišky
k ors
rní Ho
í edn Stř Dolní
Hodon í nská
decká
u ko
-0$)05¥/
á vsk tíko Ko
4ZMW¹OTLÕWSDI
Le-
ut
Ka
vá Jaro Ma jako nám. sla Mla Ježka va - v Odboje teck K Tolu á po UP rad ony nců Spoje Fra íčnze Vanva Boh Lisz ko usla ta va M Pod ar ti Cvičišnů těm Fib icho Oto Dolejší va kara
cká
š Ko
V
ská
Lede
va do an Šv še e r Bu rla
olov
o Ko menskéh
Karlovarsk á
d
d Po
o Heydu- P kova
DI
m
arská arlov
nická
ne
lvá
Sy
Cihelnou
Pále
IČO: 00669806, DIČ: CZ 00669806 íka Studentská Mec Účet: hoSok ČSOB, číslo účtu 117 047 873/0300 Studentská
K Pecím
Turistic ká -
Pod
ká dents Stu
K
Ger ská
cká
Studentská
lkéh o rybn
U
u škova náves
Bře
esta čská c Zru
Žluti
."-µ #0-&7&$
Na d
Ún
Ný
[email protected] řan Kap ská Ps rová ašn hovtráuy www.fnplzen.cz Vo n Bolevecká Ve dr
vská Krašo
vská ěšo
/B7FMLÕDILVTFDI
,0f65,"
UK
žimská Tou
KP
#0-&7&$ Návštěvní hodiny pro veřejnost: všední dny 15–17 hodin, víkendy, svátky 14–16 hodin
Do
bř
an
sk
á
Vydala: Fakultní nemocnice Plzeň. Neprodejné. Ev. číslo MK ČR E 16852. ou Za Vodá rn Adresa redakce: FN Plzeň, Dr. E. Beneše 13, 305 99 Plzeň-Bory, telefon: +420 dolí 377 402 766, fax: +420 377 441 850, e-mail:
[email protected]. ké Ú FTLÁÒEPMÅ Památník Čes Šéfredaktorka: Bc. Renata Jenšíková obětem zla ům vodní nádrž České údolí ní k K Češ Odpovědná redaktorka: Mgr. Jana Kořínková, Spolupráce, korektury: Mgr. Pavel Ilek Radbuza ná Sp or Redakční rada: Bc. Andrea Mašínová, MBA, doc. MUDr. Eduard Kasal, CSc., doc. MUDr. Boris Kreuzberg, CSc., prof. MUDr. Martin Matějovič, Ph.D., MUDr. Jiří Šourek, prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc. m alů v ým Prepress: EUROVERLAG, spol. s r. o., Bolzanova 5, 301 00 Plzeň, grafika: Iva Kokošková, telefon: +420 378 772 517, e-mail:
[email protected] tar ora KS dv a Na B
P l zeň ská cesta
tř.
ou
est a
ská c
US te
L
Sp
á
éln
Ry bá rn
d Po
o len
Za
e
Ze
ůrc
h
KH
ce
LukV ách
rnov
olíc VP
Klatovská
ích
Nová
K Ho
á
ck mu
po
Výsluní
Boř
i cem
o i éh Siln U Č e sk ce e ezi Ře olím ráz d M K Ú stin K D dy cov Nad no u spo íše r uč a B o d h L Po é Na tar ho zky zdě Ko rsk U S Brá s á Na #36 tincova zi
Ko
$IMVN
Tyršův sad
d NaraH těm diš va co
in
Valcha
Ne
st Ko
e jnerc
Výslunípřátelům a partnerům Fakultní nemocnice Plzeň, Velice děkujeme všem milým sponzorům, &$)6307 Pod Tyršovým kteří nám svou finanční podporou pomáhají v rozvoji nemocnice a zlepšování našich služeb. sadem
Na
