Cena 49 Kč
ŽENY které změnily svět
1
Jacqueline Kennedyová • Angelina Jolie • Eva Perónová • Olga Havlová • Anežka Přemyslovna • Princezna Diana • Édith Piaf • Matka Tereza • Eliška Junková • Janis Joplin • Tereza Maxová • Coco Chanel • Lenka Bradáčová • Johanka z Arku • Jarmila Kratochvílová • Věra Chytilová • Toyen • Valentina Těreškovová • Yoko Ono • Ema Destinnová • Annie Leibovitz • Marie Magdalena • Paulina Porizkova
101
Princezna Diana Červenec 1981. Pohádkovou svatbu v londýnské katedrále svatého Pavla sledoval celý svět se zatajeným dechem. Miliony lidí v ulicích britské metropole, další stovky milionů u televizních obrazovek. Urostlý mladík v uniformě, v té době nejžádanější britská partie, princ Charles, si bral o více než dvanáct let mladší, plaše působící usměvavou učitelku v mateřské škole Dianu Spencerovou. TeReZ A ŠUPOVá
D
ianě bylo tehdy pouhých dvacet let. Všechno vypadalo ideálně. Nikdo netušil, že ještě pár dní předtím Diana uvažovala o zrušení obřadu. „Cítila jsem se jako jehně, které jde na porážku,“ popsala v jednom z pozdějších rozhovorů. A dodala důvod svého rozpoložení: „Když jsem vstoupila do katedrály, hledala jsem ji. Pak jsem Camillu uviděla.“ Jenže tehdy byla mladá a zamilovaná. Netušila, že žena jménem Camilla Parker-Bowlesová se bude proplétat celým jejím životem.
Nešťastné dětství Jak se dívka s průměrným prospěchem, která se živila hlídáním dětí a uklízením pro své přátele a sourozence, dostala až do Buckinghamského paláce? Diana se narodila jako čtvrté z pěti dětí Spencerových, jedné z nejstarších a nejdůležitějších britských rodin, blízce spjatých s královskou rodinou. Měla starší sestry Sarah a Jane, bratr John zemřel krátce po porodu a poté se narodila ona. Narození samých dcer vrazilo klín do vztahu rodičů. Otec prý posílal matku na množství ponižujících gynekologických vyšetření a to byl začátek konce. V roce 1964, když byly Dianě necelé tři roky, její matka Frances konečně porodila chlapce – Charlese. Rodiče to už však nestmelilo, začali žít odděleně, a když bylo Dianě osm, rozvedli se. Své dětství často popisovala jako nešťastné – kladla si za vinu, že stojí za rozpadem manželství rodičů, protože měla být chlapcem. Když vyrůstala, byla velmi plachá. 16
Žila nejprve s matkou v Londýně, pak ji získal do opatrovnictví otec. Maminka jí (i mladšímu Charlesovi) velmi chyběla a nemohla se zbavit narůstajícího pocitu osamění, který ji pronásledoval celý život. Ve škole nijak zásadně nevynikala, měla nicméně hudební i taneční talent, hrála na klavír a chtěla se rovněž stát baletkou. Bohužel časem začala být na toto povolání příliš vysoká. Se svým budoucím manželem, britským princem Charlesem, se poprvé setkala, když jí bylo šestnáct. Charles tehdy chodil s její sestrou Sarah. V listopadu 1978 ji princ pozval na oslavu svých třicátých narozenin do Buckinghamského paláce. Tehdy se však o ni nijak zásadně nezajímal. Podobně tomu bylo i po rozchodu se Sarah, měl spoustu jiných obdivovatelek.
Setkání po zápase póla Když bylo Dianě osmnáct, začala žít spolu se svými kamarádkami v Londýně. Byla přátelská, společenská, bezvadná, říkaly později o ní. Vydělávala si jako číšnice na soukromých večírcích, hlídala děti a uklízela pro své přátele i sestru Sarah. Nakonec začala učit v mateřské školce. V červenci 1980 se Diana přijela podívat na zápas póla, v němž hrál i princ Charles. Na následném pikniku se spolu začali bavit. Jak uvedl George F. Canon v knize Tajemství života a smrti Lady Diany, po úvodním žertování se měla řeč stočit na nedávnou smrt hraběte Mountbattena, jehož pohřbu se oba účastnili. A Diana prý Charlesovi
řekla: „Byl jste tak smutný, když jste při pohřbu šel chrámovou lodí. Při tom pohledu mi krvácelo srdce. Říkala jsem si, že není dobré, že jste tak sám. Měl byste mít někoho, kdo by se o vás staral.“ Britský princ se prý tehdy nezmohl na slovo, ještě nikdo s ním takto nemluvil. A zamiloval se, tedy alespoň zdánlivě. On ji oslovoval Diano, ona jeho Sire. A naprosto jí popletl hlavu. Byl to muž, se kterým chtěla strávit celý život. Pak už to šlo rychle – pozvání do divadla, na královskou jachtu Britannia, na víkend za královskou rodinou na jejich sídlo v Balmoralu. Tehdy je začali sledovat novináři. A Diana se začala stávat nejfotografovanější, ale zároveň nepronásledovanější ženou světa. Podle znalců královské rodiny se Charles vlastně ani nechtěl ženit, vyhovoval mu jeho zavedený způsob života, tedy nějaké ty úřední povinnosti a do toho hlavně hony, lovy, rybaření a zápasy póla. Do tohoto princova světa krásně zapadala právě Camilla Parker-Bowlesová. Znali se od dětství, ona podporovala jeho záliby a v této době byla navíc vdaná, takže sňatek s ní nepřipadal v úvahu. Jenže rodina na Charlese tlačila.
Samota v královském paláci Žádost o ruku přišla 6. února 1981. (Prsten, který od něj tehdy dostala, byl stejný, jaký v roce 2010 získala od Dianina syna Williama jeho nynější manželka Kate Middletonová.) V této souvislosti je důležité zmínit jeden o mnohém vypovídající detail: V době zásnub měla Diana v pase 74 centimetrů, v den svatby však už jen 58 centimetrů. Její idylka s Charlesem se totiž začala hroutit již před svatbou a u Diany se zhoršovaly její psychické problémy. Důvodem jejich hádek bylo stále jedno a totéž: Charlesův vztah ke Camille. Těžko říct, jaký v té době byl, nicméně jak se britský princ nechal později slyšet, chodili spolu před Dianou a vztah obnovili až v roce 1986, když se mu začalo rozpadat manželství. Diana naopak tvrdila, že manželství se jim začalo hroutit právě kvůli jeho úletům s Camillou. „Byli jsme v tom manželství tři, bylo tam poněkud těsno,“ uvedla v rozhovoru v roce 1995. A je pravdou, že i Charles po letech přiznal, že Camilla Parker-Bowlesová byla jeho jedinou životní láskou (nakonec si ji v roce 2005 vzal) a že Dianu nikdy nemiloval – ke svatbě ho prý přinutil otec. Ale ještě zpátky k domnělé pohádce. Měla sice Charlese, nicméně brzy si začala uvědomovat, že život v královské rodině není nic pro ni. Už po zasnoubení se přestěhovala do Buckinghamského paláce. A zatímco v jejím bytě sdíleném s kamarádkami vždycky vládl hluk, chaos a zábava, tady šlo o napro-
Foto Isifa
ŠTěSTí TRVALO PŘíLiŠ KRáTCe
Foto ČTK a LN – Tomáš KrisT
Pomáhala chudým, drogově závislým, malomocným i nemocným AIDS.
17
Michelle Obamová Dav bouří. Barack Obama si právě užívá jeden z vrcholných momentů svého života. Před zaplněným McCormickovým centrem v Chicagu děkuje všem, kteří mu pomohli k druhému vítězství v prezidentských volbách. Jen kousek opodál stojí žena, jež má na jeho triumfu zásadní podíl – manželka Michelle Obamová. PeTR JA NOUšeK
N
ebyl bych tím mužem, jímž jsem dnes, bez ženy, která před dvaceti lety souhlasila, že si mě vezme,“ prohlásil Obama a publikem se rozezněl mocný aplaus. „Rád bych to řekl veřejně: Michelle, nikdy jsem tě nemiloval víc. Nikdy jsem také nebyl víc hrdý na to, že se do tebe zbytek Ameriky zamiloval jako do první dámy.“ Předešlé věty se mohou zdát pouhou frází, tolik typickou pro americké politiky, kteří před národem tradičně vyzdvihují svůj dokonalý manželský vztah. U Obamy se ale nejspíš jednalo o vážně míněné poděkování.
Politika? Nejhloupější věc „Potkal jsem ji v létě roku 1988, když jsme oba pracovali ve společnosti Sidley Austin, velké korporátní firmě sídlící v Chicagu,“ vzpomíná americký prezident v knize Smělost naděje. Přestože je Michelle o tři roky mladší, v té době se už naplno věnovala právu, které vystudovala na Harvardu. To Obama, který absolvoval nejprve politologii na Kolumbijské univerzitě, se předtím několik let zabýval v Chicagu komunitní prací a na harvardských právech ukončil teprve první ročník. Michelle Obamovou, tehdy ještě Robinsonovou, firma vyčlenila, aby mu během jeho letní spolupráce byla nápomocná. Pracovní vztah brzy přerostl v důvěrný. I když současná první dáma prý pozvání na schůzku dlouho odmítala. Nechtěla míchat pracovní a soukromé záležitosti. Snad je ale nakonec spojil i fakt, že pocházeli ze skromných poměrů, ona navíc vyrůstala nedaleko oblasti, do které byly zacílené Oba38
Michelle ObaMOvá 17. 1. 1964 První afroameričanka v roli první dámy Spojených států.
vystudovala sociologii na Princetonu a práva na Harvardu, pracovala jako výkonná ředitelka neziskové organizace podporující mladé lidi či jako proděkanka Chicagské univerzity.
movy sociální projekty. Vzali se v roce 1992. V té době už Obama působil na Chicagské univerzitě. A ačkoli svou akademickou dráhu načal více než slibně, bylo jasné, že ho to táhne do politiky. Manželce Michelle se to příliš nelíbilo. „Vzala jsem si tě, protože jsi milý a chytrý. Tohle je ale nejhloupější věc, jakou jsi mi mohl říci,“ prohlásila prý, když se jí svěřil se svými plány. Politickou kariéru zahájil Barack Obama v Senátu státu Illinois. V roce 2000 sice neuspěl ve volbách do Sněmovny reprezentantů, ale o čtyři roky později zaujal projevem na demokratickém sjezdu a posléze si zajistil senátorské křeslo. Už tehdy mu mnozí prorokovali, že se jednou stane prezidentem.
Na večeři domů! Michelle Obamová prokazovala od počátku manželovy politické kariéry svůj vtip a politický instinkt. Někteří dokonce tvrdili, že by prezidentkou mohla být ona. Postupem času přesto
začalo u Obamových přituhovat. To když se její manžel zařadil v roce 2008 mezi prezidentské kandidáty. Pro Michelle to znamenalo, že ztrácí soukromí i čas na rodinu. Když pak v roce 2008 Barack Obama porazil v prezidentských volbách republikánského protivníka Johna McCaina, po nějakou dobu odmítala stěhování do hlavního města s tím, že by s dcerami (Malia se narodila v roce 1998, Sasha o tři roky později) zůstala ráda ještě pár měsíců v Chicagu. Když na ni ale role první dámy dolehla, zhostila se jí, jak nejlépe dovedla – určitě i kvůli tomu, jak velkou cítila odpovědnost za fakt, že Obamovi jsou první afroamerickou rodinou v Bílém domě. záhy se stala módní ikonou, usilovně se věnovala kampani, která měla často obézní Američany naučit zdravějšímu životnímu stylu. A její obliba neustále rostla. zároveň vždy trvala na tom, že život její rodiny nesmí trpět. Prezident proto svým spolupracovníkům klade na srdce, že během týdne nesmí víc než dvakrát vynechat domácí večeři.
Co bude potom? Michelle Obamová neměla nikdy – na rozdíl od Hillary Clintonové – vlastní politické ambice. Přesto se vždy chtěla podílet na tvorbě prezidentské strategie. Novinářka Jodi Kantorová se ve své knize o manželském páru zmiňuje o sporech s prezidentovými poradci, zejména jejich bývalým šéfem, dnes starostou Chicaga Rahmem emanuelem. „Tyhle knihy nečtu,“ reagovala Obamová na spekulace a dodala, že už je naštvaná, jak se ji někteří neustále snaží vykreslit jako „naštvanou černošku“. Michelle zasáhla výrazně i do letošních voleb. „Když se mě lidé ptají, zda pobyt v Bílém domě změnil mého manžela, mohu upřímně říci, že pokud jde o jeho charakter, přesvědčení a srdce, Barack Obama je stále stejným mužem, do kterého jsem se před těmi roky zamilovala,“ prohlásila na demokratickém sjezdu letos v září. Její pověsti „nejpopulárnější politické osoby v zemi“ volební stratégové demokratů nadále hojně využívali – zvlášť ke konci kampaně, která se po nepovedeném vystoupení Baracka Obamy v první televizní debatě jevila jako poměrně vyrovnaná. Její muž nakonec zvítězil s relativně pohodlným náskokem. A Michelle Obamová, která se chce ve druhém prezidentském období věnovat prevenci a boji s onemocněními, které nejčastěji trápí americké ženy, si může připomenout otázku, kterou před lety položila sobě i svému muži, jemuž je nyní 51 let. „Co budeme dělat, až nebudeš prezidentem?“ ptala se tehdy. za čtyři roky budou na vrcholu činorodosti i sil.
Foto Profimedia.cz
AMeRIčANé, zHUBNěTe!
Foto ČTK a LN – Tomáš KrisT
Michelle Obamová učí Američany žít zdravě – a to je víc než náročný úkol.
39
ADVERTORIAL
PrO ženy ve vědě
Tři, které zvítězily Právě před sto lety – v roce 1903 – získala Marie Curie-Skłodowská jako první žena nobelovu cenu. Od té doby se mnohé změnilo. Přesto musejí ženy ve vědeckém světě překonávat řadu překážek a zejména to platí, pokud chtějí spojit svou práci s rodinou. 62
U
ž sedm let vypisuje společnost L’OréaL každoročně stipendium pro mladé vědkyně do pětatřiceti let (celosvětově je to již 15 let). Podmínkou je předložení vědeckého projektu v oblasti matematicko-fyzikálních, technických, chemických, biologických či lékařských věd. Porota – vloni ji vedla Helena Illnerová, nedávná předsedkyně akademie věd, letos se do jejího čela postavila imunoložka a mikrobioložka Blanka Říhová – pak vybere deset nejlepších projektů, které jejich autorky osobně představí. Z této desítky finalistek vzejde vítězná trojice, každá z výherkyň přitom obdrží stipendium ve výši čtvrt milionu korun. Tereza Law, Pr manažerka spo-
Ze spolupráce UNESCO a společnosti L’OréaL vznikl v roce 1998 mezinárodní projekt For Women In Science, jehož snahou je podporovat ženy působící ve vědě. Na mezinárodní úrovni uděluje společnost L’OréaL každoročně pět cen významným badatelkám, které se během své kariéry staly vzorem pro následující generaci. V Čr se udělují už sedmým rokem národní stipendia Pro ženy ve vědě. Odborná porota každoročně vybírá tři projekty nadějných vědkyň do 35 let včetně.
Foto archiv L’OréaL
sledovně: „Do soutěže jsem se přihlásila s projektem zaměřeným na studium vnitřní struktury vulkanických hornin. Jedná se konkrétně o pyroklastické proudy, které tečou velmi rychle a mají často katastrofické následky pro obyvatele v okolí vulkánů. Hlavním cílem projektu je pochopit fyzikálně-chemické a strukturní důvody katastrofických kolapsů spojených se změnou reologie a tokem těchto hornin.“ Přidejme malý slovníček: Pyroklastický proud – jde o pohyblivou směs žhavých sopečných plynů a úlomků sopečného popela pohybující se velkou rychlostí po sopečném svahu. Reologie – vědní oboru, který se věnuje zkoumání a modelování deformačních vlastností látek. Zuzana Kratinová je jednou z těch žen, které se snaží skloubit vědeckou činnost s péčí o děti. Část stipendia, které získala od společnosti L’OréaL, tak putuje na pokrytí výdajů za hlídání její malé dcerky. S ní se přirozeně snaží trávit každou volnou chvíli. „Nejraději vyrážím na výpravy do hor s batohem na zádech, což jsou, po pravdě řečeno, docela vzácné chvíle. Denní vytržení z práce je v mém případě spojeno s péčí o dvouletou dceru, čemuž říkám ‚aktivní‘ odpočinek,“ usmívá se. O symbióze mužů a žen ve vědě Zuzana říká: „Ženy jsou v práci více vytrvalé, více pečlivé a nebojí se rutinní práce. Na rozdíl od mužů, kteří se snaží najít různé způsoby, jak rutinu obejít, a buď to vyjde, anebo ne. Hlavní ale je, že se muži a ženy ve vědě navzájem doplňují stejně jako v běžném životě.“ lečnosti L’OréaL, jež ve spolupráci s UNESCO stipendium v mnoha zemích světa vyhlašuje, přitom podotýká velmi důležitou věc: „Účelem stipendia není jen finanční zajištění projektu, ale také celospolečenské posílení úlohy žen ve vědeckých profesích.“ V loňském roce se přihlásilo 44 soutěžících a předsedkyně poroty Helena Illnerová kvitovala jejich úroveň. „Vážně, mohu říct, že laťka se každým rokem posouvá výš a stipendium si rozdělily opravdové špičky ve svém oboru.“ O koho konkrétně šlo?
Zuzana Kratinová Zuzana Kratinová (na snímku uprostřed) působí v Geofyzikálním ústavu aV Čr v oddělení tektoniky a geodynamiky. Svůj projekt charakterizuje ná-
Karolina Pecková Karolina Pecková (vlevo) působí na Katedře analytické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Projekt, s nímž se do programu přihlásila, je zaměřen na využití elektrochemických metod pro charakterizaci a aplikace supramolekulárních systémů na bázi žlučových kyselin. Po pravdě řečeno, pro laika je to věc zcela nesrozumitelná a nepomůže tentokrát ani slovníček. Člověka to naplňuje úctou a respektem. Jenže i Karolina je maminkou dvou předškolních dětí a také ona teď využívá peníze, které v rámci stipendia získala, na pokrytí nákladů na hlídání. Zároveň má ale plán, jak odvěký problém žen ve vědě, které jsou záro-
veň matkami, vyřešit. rozhodla se, že si vybuduje pracovní zázemí přímo u sebe doma, tak, aby by se mohla plně věnovat své vědecké práci a zároveň byla nablízku rodině. „Pokud se žena rozhodne mít rodinu, intenzita vědecké práce se samozřejmě snižuje. Tehdy je zapotřebí jisté pochopení od kolegů, což vnáší určitý lidský faktor do akademických sfér. Jinak ale, co se týče vědeckých myšlenek, je podle mě přínos mužů a žen stejný,“ uzavírá Karolina Pecková.
Natália Martínková Natália Martínková (vpravo) pracuje v Ústavu biologie obratlovců aV Čr. Do programu se přihlásila s projektem, který zkoumá syndrom bílého nosu u zimujících netopýrů. „Chci vyhledat geny, které umožňují netopýrům v Evropě přežít onemocnění syndromem bílého nosu. Přitom v Severní americe hyne na tuto plísňovou infekci během zimního spánku obrovské množství netopýrů, někdy dokonce tolik, že jim místy hrozí vyhubení. U nás ti samí netopýři přežívají i s plně rozvinutým onemocněním a na jaře vylétají z úkrytů. Mým cílem je zjistit proč.“ O tom, jak naloží se stipendiem, má Natália jasno. „Přečtu genom. Pokusím se zjistit, kterou část genetické informace z buněk netopýři používají během nemoci. Výsledek je nejistý, ale kdyby se pokus povedl, mohl by můj výzkum výrazně urychlit.“ Také Natálie přemýšlí o soužití mužů a žen ve vědeckém světě. „Naštěstí jsem nikdy nemusela pracovat v podmínkách, v nichž by byli muži či ženy vyloučeni z kolektivu. Důležité je především to, aby postoje obou skupin vždy představovaly celek.“ a volný čas? „Když máme hotové úkoly nebo jsme zpátky z výletu a já uložím děti, strašně ráda se ponořím do knih finských a švédských autorů nebo do fantastických světů. Píši povídky a sama hodnotím literární soutěže v žánrech sci-fi a fantasy,“ líčí poněkud překvapivě Natália Martínková. Za nepochybně správnou a klíčovou považuje Natália každou otázku, která začíná slovem „proč“. – „Otázkami, které takhle začínají, se snažíme dobrat základních informací, jak svět vůbec funguje a jak ho můžeme měnit.“ 63
Chcete si přečíst více o osudECH známých žen?
Pokud neseženete speciál 101 Lidových novin ve své trafice, máte další šance jej získat. Zašlete SMS ve tvaru LN ZENYB jmeno prijmeni ulice cislo mesto PSC (vzor: LN ZENYB jan novak jindrisska 16 praha 11000) na číslo 902 11 a speciál vám doručíme na uvedenou adresu. Nebo se obraťte na naše Servis centrum - MAFRASHOP, Karla Engliše 11, 150 00 Praha 5, otevírací doba po-pá 9-18 hod., tel.: 225 063 111. Všechny speciály LN najdete také v aplikaci pro iPady a iPhony. Více zde: 101.lidovky.cz. Cena odeslané SMS podle běžtného tarifu, příchozí zpoplatněná SMS je v ceně 50 Kč vč. DPH. Službu zajišťuje ATS. Infolinka 776 999 199 (po-pá 9-16 hod), www.platmobilem.cz.
LIDOVÉ NOVINY – NOVINY OSOBNOSTÍ
