ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA S PANEM VČELKOU. pracovní sešit

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA S PANEM VČELKOU

pracovní sešit

Ahoj holky a kluci! Přinášíme vám pracovní sešit, který bude vaší velkou pomůckou v průběhu programu Ekologické výchovy, do kterého se vaše škola zapojila. Průvodcem programu, který pro vás připravilo Letiště Václava Havla Praha, bude pan Včelka. Čekají vás celkem čtyři hodiny a také čtyři témata, která souvisí s běžným životem v okolí letiště a s ochranou životního prostředí: – ochrana vzduchu – čištění a ochrana vod – hluk – nakládání s odpady. Aby to nebyla nuda, máme pro vás nachystáno mnoho úkolů, ukázek her a soutěží, při kterých se dozvíte, jak chránit naše životní prostředí. Vaše vědomosti budeme po každé hodině porovnávat s výsledky žáků na dalších školách a ty nejúspěšnější vyhlásíme a odměníme během závěrečného programu přímo na letišti. Zde se také setkáte s odborníky, kteří ekologické postupy používají v praxi. Každé téma sešitu bude mít několik částí. S první částí budete pracovat přímo v hodině. Jak splnit jednotlivé úkoly vám vysvětlí váš lektor nebo lektorka. Druhá část pak bude stručným shrnutím probrané látky. Můžete si zde připomenout, co jste se dozvěděli, a pokud nějakou informaci vaše hlavička neudrží, vše zde hravě najdete. Třetí částí budou úkoly na doma. Nejsou složité a každý je zvládne během chvilky. Pokud přeci jen nebudete něčemu rozumět, nebojte se poradit s rodiči, učitelem nebo třeba přímo s lektorem na další společné hodině.

Kdo je to pan Včelka? Na Letišti Václava Havla Praha se včely staly velmi důležitým pomocníkem v ochraně životního prostředí. Díky jejich pilné práci, kterou provedou při sbírání pylu jak na letišti, tak i v jeho okolí, mohou pracovníci letiště sledovat, zda se do přírody nedostaly nějaké nebezpečné látky. Ty by totiž dělnice nevědomky nosily do svého úlu společně s pylem a nektarem. Podrobné chemické analýzy by tyto nebezpečné látky snadno odhalily. K velké radosti letištních včelařů je med z okolí letiště čistý a velmi kvalitní. Dokonce opakovaně získal certifikát Český med, který potvrzuje, že produkt splňuje všechny přísné normy.

kapitola

1

OCHRANA OVZDUŠÍ

Úkoly do hodiny

Klíč k určování chemíků Přečtěte si společně, nebo každý samostatně o chemících

Prašík prach

Prašík je malinká částice prachu, která představuje jeden z největších problémů znečištění ovzduší v ČR. Vzniká přirozeně při sopečných erupcích, nebo pokud ho rozfouká vítr na místech, která nejsou pokryta vegetací. Mnoho prachu vzniká také uměle, lidskou činností. Hlavními zdroji umělého znečištění jsou spalovací procesy. Velké množství prachu mohou vytvářet hlavně domácí kotle spalující nekvalitní paliva. Velké množství prachu vzniká také v dopravě, zejména v naftových motorech. Nebezpečí pro člověka stoupá se zmenšující se velikostí částic. Nejmenší částečky se totiž mohou dostat až do plic, kde mohou způsobovat vážné zdravotní problémy. Proti prachu bojujeme využitím ekologických zdrojů energie nebo používáním filtrů těchto částic u některých automobilů. Komíny elektráren a podobných zařízení mají také filtry, takže emise prachu snižují na co nejmenší množství.

Dusoň (oxidy dusíku – NOX)

Oxidy dusíku patří mezi hlavní složky smogu. Vznikají při spalovacích procesech. Největší množství těchto jedovatých plynů se objevuje hlavně tam, kde jezdí hodně automobilů. Ty jsou v současné době také největším producentem oxidů dusíku. Další nevýhodou těchto plynů je, že s jejich pomocí vzniká ozon, který nás sice ve vyšší vrstvě atmosféry chrání před UV zářením, ale pokud vzniká při zemi, je pro člověka nebezpečný. Reakcí vody a chemíka Dusoně vznikají slabé kyseliny, které asistovaly kyselinám síry při ničení lesních porostů například v Krušných horách. Omezení emisí tohoto plynu je těžké. Tam, kde to šlo, jsme již jeho vypouštění do ovzduší omezili, ale s tím, jak na našich silnicích roste počet automobilů, se s ním budeme setkávat i v budoucnu.

2

Čistík Tento chemik vlastně ani pravým chemikem není. Objevuje se tam, kde je vzduch čistý, a přesně takový, jaký bychom ho chtěli mít.

Siřík (oxidy sirný – SOX)

Oxidy síry zaznamenaly vrchol své kariéry hlavně v druhé polovině 20. století, kdy díky rozsáhlému spalování hnědého uhlí velmi silně zaplňovaly ovzduší zejména na severu České republiky. Řádění tohoto chemíka učinilo přítrž až odsíření elektráren, a tak dnes jeho výskyt nebývá tak velký. V době vrcholu svého vypouštění do ovzduší dokázal zničit porosty Krušných a Jizerských hor, a dokonce i polskou stranu Krkonoš. Společně s vodou v mracích totiž vytváří slabou kyselinu, která poškozuje zelené barvivo rostlin. U nás vzniká nejvíce oxidů síry při spalování uhlí v domácích kamnech, a proto bývá v zimních měsících silně znečištěn i vzduch v menších obcích. Obrovské množství Siříků vzniká také přírodně, během sopečných erupcí.

Uhličník (oxid uhličitý – CO2)

Oxid uhličitý patří mezi ty nejzákladnější skleníkové plyny. Ty jsou schopny zadržovat tepelné záření, které přichází ze Slunce na Zem a toto teplo držet na zemském povrchu. Díky tomu dochází k ohřívání atmosféry a zemského povrchu. Chemík Uhličník je přirozenou součástí atmosféry a díky němu je na Zemi teplota, při které jsou organismy schopny žít. Také je plynem, který „dýchají“ rostliny. Problémem je však nadměrná produkce těchto plynů vytvořená lidskou činností, která vede až ke globálním změnám klimatu. Za jediný rok dokážeme tohoto plynu vypustit do ovzduší tolik, že by jej rostliny zpracovávaly 400 let. Nejvýznamnějším lidským zdrojem skleníkových plynů v České republice jsou elektrárny. Hned za nimi je doprava. Díky jejímu nárůstu přibývá bohužel i množství těchto chemíků. K dalším významným zdrojům znečištění patří například skládky odpadů, zemědělství (chov dobytka) nebo zpracování ropy a zemního plynu.

3

Přiřaďte chemíky podle klíče Spojte čárou obrázky chemíků a prostředí, ve kterém se nejvíce vyskytují.

Uhličník Čistík

Siřík s Prašíkem

Dusoň s Prašíkem

4

K větám s čísly přiřaďte správné věty označené písmeny 1. Největší emise na letišti vytvářejí letadla, která zde startují a přistávají, 2. Letadla, která pojíždějí po letištní ploše, mohou vytvářet mnoho škodlivin, 3. Letadla se při parkování musí chladit, nebo vytápět, 4. Pasažéři přijíždějící na letiště auty by dokázali hodně znečistit ovzduší, 5. Zplodiny vypouští také auta, pohybující se po ploše letiště, například ta, která převážejí zavazadla, 6. Vytápění budov letiště tuhými palivy, jako je uhlí, by bylo poměrně neekologické, 7. Energii můžeme také šetřit správným nastavením vzduchotechniky a osvětlení budov,

A. proto je po ploše tahá speciální auto. B. proto je přiváží pravidelná autobusová linka. C. proto zde topíme plynem. D. proto používáme úsporná nebo LED svítidla. E. proto se připojují do zásuvky, která nahradí energii z motorů. F. proto tato auta nahrazují elektromobily. G. proto se vymýšlejí dráhy jejich letu tak, aby znečištění bylo co nejnižší.

1 2 3 4 5 6 7

5

Shrnutí učiva

Atmosféra

Složení atmosféry Atmosféru si můžeme představit jako cibuli. Několik slupek obaluje naši planetu, avšak s tím rozdílem, že jednotlivé vrstvy atmosféry nemají přesné hranice.

EXOSFÉRA

Atmosféra je plynný obal naší planety. I díky její existenci a složení může na jejím povrchu být život tak, jak ho dnes známe.

35 000 km

640 km

Jednotlivé vrstvy atmosféry

• Stratosféra – Vrstva nad troposférou, sahá až do výšky 50 km a s rostoucí výškou roste i teplota. V této vrstvě, na její spodní hranici, se pohybují běžná dopravní letadla. Nižší hustota vzduchu jim umožňuje pohybovat se mnohem rychleji, při menším odporu vzduchu, a to pomáhá šetřit palivo. Zajímavostí je, že i v takovýchto výškách je život. V roce 1975 se údajně nad Pobřežím slonoviny letadlo srazilo se supem ve výšce 11,5 km.

TERMOSFÉRA

• Troposféra – nejnižší vrstva, sahající až do výšky 20 km nad zemským povrchem. Se stoupající nadmořskou výškou klesá teplota (proto je na horách větší zima a déle tam vydrží sníh).

• Mezosféra – V této vrstvě teplota s výškou opět klesá, a to až na teplotu - 140°C. Je tak bezesporu nejchladnějším místem na Zemi. Mezosféra funguje také jako štít proti meteoritům, z nichž většina zde díky tření při vysoké rychlosti shoří.

• Termosféra – S rostoucí výškou stoupá i teplota. Sahá až do výšky

přechází až do vakua (neboli vzduchoprázdna), nekonečného vesmíru. Složení atmosféry se v průběhu života Země vyvíjelo a v historii se dramaticky měnilo. K velkým a dramatickým změnám ve složení tohoto plynného obalu naší planety dochází i dnes. Rychlé změny si však nepředstavujme jako scény v akčním hollywoodském trháku, kdy je například atmosféra Marsu vytvořena během několika sekund, ale spíše jako děj z lidského pohledu natolik plíživý a pomalý, že jsme jej schopni sledovat jen díky výzkumům ledovců nebo hornin, protože z pohledu lidského života jsou tyto změny neviditelné.

6

MEZOSFÉRA STRATOSFÉRA

• Exosféra – Svrchní vrstva atmosféry, kde atmosféra pozvolna

80 kkm

TROPOSFÉRA

640 km a díky Slunci a jeho záření je zde teplota až 2 500°C, a to podle aktuální sluneční aktivity. Zajímavostí je, že člověk by tento žár asi necítil a obyčejný teploměr by ukazoval teplotu pod 0°C, protože vzduch je zde tak řídký, že by se vaše tělo nemělo jak ohřát. Stejně tak ve výšce nad 160 km již díky nízké hustotě vzduchu nejsou slyšet žádné zvuky.

5 km 50

20 km

Znečišťování atmosféry Ke znečišťování atmosféry dochází jak díky přirozeným přírodním jevům (jako je například sopečná činnost, víření prachu v oblastech, které nejsou pokryté vegetací, nebo díky písku na pouštích), tak v nemalé míře i díky lidské činnosti. Látky, které se dostávají do ovzduší, označujeme jako emise. Které látky a jak znečišťují ovzduší, jste se dozvěděli v hodině. Protože chemie je jako předmět probírána až ve vyšších ročnících, seznámili jste se s těmito látkami v podobě našich chemíků. Přestože jsou problémy se smogem vnímány SMOG jako novodobá záležitost, provází lidstvo již = odnepaměti. K prvnímu znečišťování vlastně Smoke + Fog docházelo již v pravěku, kdy člověk ovládl kouř + mlha oheň. To bylo ovšem znečišťování zcela bezvýznamné. Nicméně již v roce 1306 zakázal anglický král Edvard I. kvůli otravnému smogu v Londýně pálit uhlí. To nejhorší však čekalo naši atmosféru až v průběhu průmyslové revoluce a následně ve 20. století. Pokud se vrátíme do Londýna, tak zde byla smogová situace nejhorší v roce 1952 ke zlepšení přitom došlo až v roce 1956. Vzhledem k tomu, jak se Londýn neblaze proslavil, je tento druh smogu, způsobený spalováním fosilních paliv, nazýván smogem londýnským. Nejvíce se s ním setkáváme v chladných měsících. Bývá mnohem výraznější, pokud zároveň dojde k takzvané inverzi, kdy se vzduch v kotlině přestane zcela pohybovat. Pokud se přesuneme o pořádný kus cesty dále, do amerického státu Kalifornia, do města Los Angeles, můžeme se podívat do oblasti, která dala název velmi odlišnému druhu smogu. Oproti tomu londýnskému vzniká v parných letních dnech a je způsoben zejména exhalacemi z nadměrné dopravy. Přízemní ozon na rozdíl od toho ve stratosféře způsobuje lidem pořádné bolení hlavy. Jedná se o takzvaný losangeleský, neboli oxidační smog.

Globální oteplování Tento fenomén správně nazýváme globálními změnami klimatu. Jedná o velmi složitý problém, pro jehož plné pochopení nemá lidstvo dostatečné poznatky ani podklady. Zjednodušeně se dá říci, že díky spalování fosilních paliv, jako je uhlí, ropa a zemní plyn, dochází ke zvyšování koncentrace CO2 v ovzduší. Oxid uhličitý (náš Uhličník) zadržuje teplo, které k nám přichází ze Slunce a pomáhá tak ohřívat atmosféru. Tomuto jevu říkáme skleníkový efekt. Oteplování atmosféry je dobře patrné na rychlém tání ledovců ve všech částech naší planety. Tím dochází ke zvyšování hladiny moří a jsou tak ohrožovány pobřežní oblasti, často velmi hustě osídlené lidskou populací.

Letiště a ochrana ovzduší Také Letiště Václava Havla Praha následuje světové trendy a zapojuje se do mezinárodních aktivit s cílem omezit emise produkované vlastními zdroji. O některých způsobech, jak toho letiště dosahuje, jste se měli možnost dozvědět již v průběhu hodiny. Jedná se například o instalaci úspornějších chladicích jednotek, optimalizaci osvětlení tam, kde není nutný jeho nepřetržitý provoz, nahrazování žárovek úspornými LED svítidly, využití elektromobilů na ploše letiště a mnoho dalších.

7

Křížovka

Úkol na doma

1

2

3

4

5

6

7

8

V úvodu tohoto sešitu jsme si řekli něco málo o tom, proč na letišti chováme včelky. Včely tu však nejsou jen proto, aby nám pomáhaly chránit přírodu před znečištěním chemickými látkami. Včely chováme hlavně proto, že nám dávají takové věci, jako je med, vosk, mateří kašičku, jed, pyl a také jednu látku, která se využívá při výrobě léčivých mastí. Této látce říkáme

(viz tajenka).

1. Činnost, při které včely prospívají rostlinám. 2. Spodní vrstva atmosféry. 3. Významný přirozený znečišťovatel atmosféry. 4. Program, který používáme ve smartphonu (např. pro sledování znečištění ovzduší). 5. Přirozeně porostlá, travnatá plocha. 6. Včelí dům. 7. Zbraň včely. 8. Stát, kde najdeme Los Angeles.

Pokus: Vzduch v místnosti Vzduch v místnosti má svou hmotnost. Kolik asi váží? Je těžší než například průměrný dospělý muž (82 kg)?

Založení včelí louky Pokud vaše zahrada skýtá volný kout, který nevyužíváte, a přitom je v dosahu slunce, mohl by se stát příjemným místem nejen pro včely, ale i další živočichy. Založení takové miniaturní louky je přitom jednoduché. Na vybrané místo na podzim rozložte kartony a zasypte je posekanou trávou. Na jaře pak stačí zbytky kartonů vyhodit, půdu dobře zrýt a osít směsí divokých bylinek. S výběrem vám poradí v každém zahradnictví nebo hobby marketu. Celé léto budou kvést a přinesou radost nejen včelám, ale i motýlům a dalšímu hmyzu.

Pomůcky: skládací (svinovací) metr, tužka, papír Změříme délku, šířku a výšku místnosti. 1. Vypočítáme objem třídy. Třída je kvádr (délka v m x šířka v m x výška v m). 2. Je známo, že 1 metr krychlový vzduchu má hmotnost 1,24 kg. Hmotnost vzduchu v místnosti tedy vypočítáme: objem x 1,24 kg. Výsledky Objem naší třídy je

m3.

Hmotnost vzduchu v naší třídě je

kg.

Hmotnost vzduchu v naší třídě je

,

než hmotnost průměrného dospělého muže.

Kde najít aktuální informace o znečištění ovzduší Český hydrometeorologický ústav: http://www.chmu.cz – naleznete zde nejenom informace o aktuálním stavu počasí a jeho předpovědi, ale také aktuální informace o stavu ovzduší a jeho znečištění. Aplikace pro chytré telefony: SmogAlarm je aplikace pro chytré mobilní telefony. V aplikaci se dozvíte, jaké je znečištění ovzduší ve vašem okolí. Aplikace je v současné době k dispozici zdarma. Další informace naleznete na stránce http://www.smogalarm.cz

8

kapitola

2

VODA

9

Úkoly do hodiny

Voda a její ochrana pracovní list

Skupina číslo:

Výroba pitné vody

Indicie:

DOMÁCNOST Jak správně šetříme vodou

Indicie:

Co nepaří do odpadu? Indicie: Indicii vám za splnění úkolu předá lektor.

Čistírna odpadních vod Indicie: Indicii vám za splnění úkolu předá lektor.

tajenka:

Koloběh vody v přírodě Bonusová indicie: Indicii vám za splnění úkolu předá lektor.

10

Shrnutí učiva

Voda na Zemi • Celkové množství vody na naší planetě • Z toho je

1 392 325 250 000 km . 3

1 360 000 000 000 km (97%) v oceánech. 3

Vodu na Zemi můžeme rozdělit do mnoha skupin. Podle obsahu soli na vodu slanou a sladkou, podle obsahu minerálních látek na tvrdou a měkkou, dále na vodu pitnou, balenou, užitkovou, odpadní, podzemní a podobně. Z toho je patrné, že voda se vyskytuje na Zemi v různých podobách. Také rozlišujeme její tří skupenství – pevné, tedy led, kapalné a plynné, ve kterém se voda vyskytuje v podobě vodních par. Díky vodě je naše planeta živoucím organismem, nemůžeme tedy očekávat, že bude nehybná a stále na jednom místě. Naopak voda se zapojuje do obrovského cyklu, kterému říkáme koloběh vody v přírodě. Začít můžeme třeba v oceánu, kde se voda z obrovské plochy odpařuje a pomalu v podobě vodních par stoupá do atmosféry. Zde se ochlazuje a jako mrak se nechá unášet vzdušnými proudy. Když je v mraku vody mnoho, začínají se pomalu utvářet kapky, které se dál a dál spojují a nakonec díky nabyté váze padají na zem v podobě deště. Dešťová voda se vsakuje do země a postupně stéká z vyšších poloh do údolí, kde vytváří potoky, řeky, a ty potom náš koloběh uzavírají tím, že vodu vrací zpět do oceánu. Voda využívaná lidmi má také svůj koloběh.

Vodárenský koloběh Jak by měl tento vodárenský koloběh správně vypadat, si předvedeme na následujícím obrázku:

Vše začíná čerpáním vody z přírody (1) a její následnou úpravou ve vodárně na vodu pitnou (2). Vodojemy (3) slouží jako zásobníky pitné vody a zároveň je s jejich pomocí vytvářen tlak ve vodovodním řádu. Pitnou vodu poté můžeme využívat doma, ve škole nebo prostě všude tam, kde ji potřebujeme (4). Jejím využíváním se z ní stává voda odpadní. Aby se s odpadní vodou do přírody nedostávalo velké množství nečistot nebo i chemikálií, jako jsou saponáty a podobně, je nutné ji vyčistit v čistírně odpadních vod (5). Odtud již opět čistou vodu můžeme vrátit do jejího přírodního koloběhu (6).

11

• Ze sladké vody je více než polovina • Většina zbylé vody je skryta

vázána v ledovcích.

pod povrchem.

Výroba pitné vody, vodárna Proces výroby pitné vody se může hodně lišit podle toho, z jakého zdroje se voda získává. Použít můžeme například vodu podzemní, kterou získáváme z vrtů z takové hloubky, aby byla co nejkvalitnější. Nebo můžeme vykopat studnu poblíž řeky a nechat do ní vodu prosakovat. Praha využívá tři zdroje pitné vody. Je jimi vodní nádrž Želivka a stejnojmenná úpravna vody, odkud je voda dopravována 52 km dlouhou štolou do Jesenice a následně do pražského vodovodního řadu. Úpravna vody Káraný zásobuje severovýchodní část města. Velmi významnou pražskou stavbou je také Podolská vodárna, která je pro naše hlavní město jakousi zálohou a zároveň zásobuje například Staré Město.

Voda při prosakování z koryta (1) prochází prvním, přírodním stupněm čištění. Aby se ochránila vodárenská zařízení a voda se zbavila nejhrubších nečistot, prochází voda česlemi (2), kde se zachytí například napadané listy a další hrubé nečistoty. Dále je čištěna soustavou sít a poté vodu necháme ustát, aby se například drobná zrnka písku usadila ke dnu. Dalším stupněm čištění vody je čeření (3). Voda je totiž stále zakalená velmi jemnými nebo rozpuštěnými částečkami. Do vody tedy přidáváme látky, které donutí tyto nečistoty, aby se shlukovaly a srážely do drobných vloček, které se budou pomalu usazovat. Úkolem této nádrže je důkladně vmíchat do vody potřebné srážecí látky. V trojité nádrži (4) pomalu pokračuje proces, který jsme započali v předchozím kroku. Vytváří se stále větší vločky a voda se začíná pomalu promíchávat. Usazovací nádrž (5) z vody oddělí srážecí látky a vzniklé vločky, které zde klesají ke dnu. Látky, které se ve vodě nechtějí usazovat, vyčistíme ve filtrační nádrži (6), kde voda musí prosáknout silnou vrstvou písku. Posledním stupněm čištění vody je její dezinfekce (7). Do vody se přimíchává například chlor, který zneškodní všechny mikroorganismy, které ve vodě mohly zůstat. Usazené vločky nebo i další kaly se z kalové nádrže (9) odváží na skládku. Čistá voda se čerpá čerpadlem do vodojemu (8), odkud je vodovodní sítí rozváděna do domácností (10).

12

• Jezera a řeky tvoří

nepatrný zlomek zásob vody na Zemi.

Voda v domácnosti a ve firmách O tom, jak využíváme doma pitnou vodu, se asi nemusíme dlouze rozepisovat. Nejvíce jí spotřebujeme v koupelně a v kuchyni. Někdo vodu také hojně využije jako závlahu pro rostliny. Protože dostupnost pitné vody není ve světě samozřejmostí, víte, že i v našich podmínkách se snažíme pitnou vodou šetřit. I ve velkých firmách se z velké části voda využívá jako všude jinde. Například na letišti je využívána v restauracích, obchodech, k úklidu nebo na toaletách. Podobně je tomu třeba v obchodních centrech. Voda ovšem bývá využívána také k dalšímu provozu – například ve výrobních procesech, při provozu aut nebo letadel. Při práci s dopravními prostředky může dojít k úniku pohonných hmot, které tyto stroje pro provoz potřebují. V případě, že dojde k jejich úniku do kanalizace, dokáží letištní čistírny tyto látky zachytit a vodu před vypuštěním do řeky vyčistit. Zajímavostí je také to, jak se na letišti pracuje s dešťovou vodou. Ta totiž při prudkém dešti z letištní plochy velmi rychle odtéká. Aby tedy každá menší letní bouřka neznamenala povodeň v některé z okolních obcí, je v okolí vybudováno několik nádrží, které tuto vodu zadrží a její odtok z letiště usměrní.

Toaletní systém v letadle Napadlo vás někdy, kde se bere voda v letadle? Letadlo je před startem zásobováno pitnou vodou ze speciální malé cisterny. Odpadní voda se z letadla nevypouští za letu, ale po přistání je odpadní nádrž vypuštěna a vypláchnuta opět za pomoci specializovaného vozidla.

Odmrazování letadel

Další specifickou věcí pro letiště je jeho zimní provoz. Teploty pod nulou a zimní počasí totiž často na povrchu letadel vytváří námrazu a hrozí tak nebezpečí, že by vše nefungovalo tak, jak má. Letadla jsou tedy před vzletem odmrazována speciální kapalinou. Vzhledem k tomu, že v zimním období je této kapaliny na letišti velké množství, musí být srážkové vody s touto kapalinou zachytávány ve speciálních nádržích a vyčištěny na čistírnách odpadních a srážkových vod. Zabrání se tím nežádoucí kontaminaci životního prostředí.

13

Čistírny odpadních vod

Použitá odpadní voda přitéká stokou (1) do čistírny odpadních vod. První stupeň čištění má za úkol odstranit z vody nerozpustné částečky od těch nejhrubších až po nejjemnější. Nejhrubší nečistoty se zachytí na česlech (2), která připomínají velký hřeben. Nečistoty, které nejvíce připomínají písek, se usazují v lapači písku. (3) Pastí na nejjemnější jílovité částečky jsou první usazovací (sedimentační) nádrže (4). Voda se zde zastaví a nečistoty pomalu klesají ke dnu. Ustátá voda se odvádí do aktivačních nádrží (5). Zde je k ní přidáván kal obsahující drobné mikroorganismy. Ty využívají látky, které jsou ve znečištěné vodě rozpuštěné (šampony, prací prášky), jako potravu a znečištění z vody „vyžerou“. Pomáhá jim v tom kyslík, který se do nádrží napouští. V těchto nádržích tedy přibývá kal, a naopak mizí rozpuštěné nečistoty. Voda s kalem se poté odvádí do druhých usazovacích nádrží, kde se z vody usazováním odděluje kal. (6) Usazený kal se zčásti vrací do aktivačních nádrží (5) a zbytek se ukládá v zásobníku, kterému se říká kalová vyhnívací nádrž (7). Z druhých usazovacích nádrží (6) se již čistá voda odvádí na dočišťování (8), které je takovou pojistkou pro případ, že by ve vodě ještě nějaká nečistota zůstala. Pak už může být čistá voda vypouštěna zpátky do přírody. (9) Nepotřebný kal a další usazené nečistoty se z čistírny odvážejí na skládku. Usazovací nádrže (4,6,8) si můžete představit jako trychtýř. Nádrže jsou velmi hluboké. Aby se na stěnách neusazovaly nečistoty, točí se neustále po obvodu nádrže stěrka, která stěny čistí a pomáhá usazujícím se částečkám klesat stále hlouběji.

Na obrázku vidíte aktivační nádrž v jedné z letištních čistíren. Vyčištění odpadních vod, jak jsme se přesvědčili, není nic jednoduchého, proto nezapomeňte, že do vodovodního odpadu, tedy ani do toalety, nepatří chemikálie, tuky a samozřejmě ani věci, které by mohly ucpat potrubí, jako jsou plenky, vlčené ubrousky, dámské hygienické potřeby a podobně.

14

Úkol na doma

Jak šetřit vodou doma Vzpomeň si na hodinu a napiš tři možnosti, jak je možné doma šetřit vodou. Pokud nevíš, zkus zapátrat na internetu.

1. 2. 3.

Trocha matematiky 1 litr vody z kohoutku stojí v průměru 6 haléřů (0,06 Kč). 1 litr balené vody stojí zhruba 6 Kč. Kolikrát dražší je balená voda než voda z kohoutku? Odpověď:

1.

Kolik stojí napuštění jedné vany vodou z vodovodu? Kolik by stála vana balené vody? (objem vany je asi 200 l)

Odpověď:

2.

Kdy je lepší používat balenou vodu a kdy vodu z kohoutku?

Odpověď:

3.

Do kterého kontejneru patří použitá PET lahev?

Odpověď:

Ročně je ve světě stočeno do plastových lahví asi 89 miliard litrů vody. Například maximální objem nádrže Nové Mlýny na řece Dyji je jen 84 miliard litrů. Na světě tedy lidé vypijí více vody, než kolik se jí vejde do jedné z našich přehrad. Do slepé mapy zakresli polohu Vodního díla Nové Mlýny a polohu našeho hlavního města.

Pokud vás zaujal postup, jak jsme vytvořili filtr z PET lahve, tak na těchto stránkách najdete velmi podrobný postup, jak si podobný filtr vyrobit a vodu vyčistit. Návod je sice v anglickém jazyce, ale s tím si jistě poradíte. (Vaše zařízení musí podporovat flash.) www.epa.gov/safewater/kids/flash/flash_filtration.html

15

3

16

kapitola

HLUK A JEHO VLIV NA ČLOVĚKA

Úkoly do hodiny

Hluková škála Pokus se přiřadit zvuky na správné místo na hlukové škále. Měřením hlukoměrem svůj odhad zkontroluj.

140 110 A

C

100

D

90

B

85 H

70 E

60

G

55 F

50 40 20

I J

K

0 Lektor nyní pustí ukázky různých zvuků. Pokus se uhodnout, o jaké zvuky se jedná, a zapiš svoje tipy.

17

Shrnutí učiva

Co je to hluk? Hluk je velmi silný zvuk. Pro člověka může být nepříjemný, až bolestivý. Pokud je velmi silný, nebo pokud je vyšší hladině člověk vystaven dlouhou dobu, může mít negativní účinky na jeho zdraví. Na měření hluku se používají speciální přístroje, zvukoměry, jejichž hlavní součástí je mikrofon. Vnímání hluku lidským sluchem je totiž různé. Někomu hluk vadí méně, jiní lidé jsou na hluk poměrně dost citliví.

Jednotkou intenzity hluku je jeden

decibel

1dB

Zvláštností jednotky decibel je, že je logaritmická. O této matematické funkci se budete učit ve vyšších ročnících. Zjednodušeně to znamená, že čím je hluk silnější, tím pomaleji stoupá ručička zvukoměru. Míru hluku označujeme veličinou nazývanou „hladina akustického tlaku”.

Hladina hluku, se kterým se běžně setkáváme, je 25 až 140 dB. Průběh intenzity hluku v čase se dá nejen změřit nebo zaznamenat, ale také zakreslit. Záznam poté vytvoří křivku, jako je tato:

90 dB 80 dB 70 dB 60 dB 50 dB 40 dB 30 dB 20 dB

Protože hluk je již velmi silný zvuk, je jasné, že může poškodit lehce lidské zdraví. K poškození může dojít dvěma způsoby. První možnost je, že je člověk velmi krátkou dobu vystaven velmi silnému zvuku. Typicky, pokud je člověk poblíž nějaké exploze. Druhou možností je vystavení méně silnému hluku, ale dlouhou dobu. Například poslechem hlasité hudby nebo pobytem v hlučném provozu, jako jsou některé továrny. V obou případech dochází nejčastěji k poškození sluchu, které se projevuje nedoslýchavostí nebo až celkovou hluchotou. Proti hluku se můžeme chránit mnoha způsoby. Pokud vás například ruší hluk přilehlé silnice, je možné si nechat do domu nainstalovat speciální okna, nebo se kolem silnice postaví protihluková stěna nebo val. Pokud budete pracovat v hlučném prostředí, je možné používat protihluková sluchátka nebo ucpávky do uší.

18

Měření hluku na letišti a v jeho okolí Aby letadla obtěžovala obyvatele žijící blízko letiště co nejméně, jsou letečtí dopravci motivováni používat modernější a tišší letadla. Hlučnější letadla platí víc peněz za možnost přistát na letišti a ta hodně stará a hlučná na letiště vůbec létat nesmějí. Letadla navíc musí dodržovat vymezené letové trasy. Ty jsou vytyčeny tak, aby hluk z letadel, která klesají, nebo startují, byl co nejmenší. Aby hluk z letadel a jeho omezení byl důležitý i pro jednotlivé letecké společnosti, vyhlašuje Letiště Václava Havla Praha každoročně soutěž o titul nejtiššího dopravce, ve které oceňuje ty s nejšetrnějším přístupem k životnímu prostředí.

Pro měření hluku používá letiště moderní monitorovací systém složený ze 13 stálých a 2 mobilních měřících stanic, které kontrolují hlukové limity.

Místa, kde se v okolí letiště měří hluk

19

Hlučnost letadel

20

Úkol na doma

Nákres ucha Dokresli jednoduché schéma lidského vnitřního ucha. Na obrázku schází především kousek boltce a můžeš dokreslit i vnitřní ucho do místa, kam patří.

KOVADLINKA

ROVNOVÁŽNÉ ÚSTROJÍ

VESTIBULÁRNÍ NERV

KLADÍVKO

KOCHLEÁRNÍ NERV

BUBÍNEK

TŘMÍNEK

HLEMÝŽĎ

BUBÍNKOVÁ DUTINA

ZVUKOVOD

EUSTACHOVA TRUBICE

21

4

kapitola

ODPADY

22

Úkoly do hodiny

Uvedený test si můžete vyplnit během výkladu lektora nebo o přestávce po hodině na téma odpady. Není vůbec těžký, správně je totiž vždy jen jedna možnost. Vyberte správné dokončení věty: 1) Nejlepší odpad je pro nás ten, který a) dobře hoří. b) nikdy nevznikne. c) je z modrého papíru. 2) Popelnice, neboli kontejner na směsný odpad, je kontejner, a) kam dáváme všechny odpadky. b) kam dáváme odpadky, které se nedají třídit. c) kam dáváme všechny odpadky, kromě elektroodpadu. 3) Co do kontejneru patří, nebo nepatří, nám řekne sám kontejner, protože a) nejnovější kontejnery už umí mluvit. b) v každém barevném kontejneru je ukrytý malý popelář. c) Je to na každém kontejneru napsané. 4) Odpady na skládce a) zůstávají uloženy a zpravidla se s nimi již nic dalšího nedělá. b) se vysuší a potom spálí. c) se recyklují a vyrábí se z nich nové věci. 5) Proces, kdy se z odpadků dělají nové věci, se správně jmenuje: a) recyklace b) reciklace c) recibulace 6) Na ukázkách výrobků vytvořených z odpadu mě nejvíce zaujalo, že z se dá vyrobit nebo že z vyrobíme

23

Shrnutí učiva

Historie nakládání s odpady Dá se těžko stanovit, kdy člověk začal produkovat první skutečné odpady. Dokud byl přímou součástí přírody, platila i pro něj jedna z nejzákladnějších pouček, a to je, že příroda sama o sobě pojem odpad nezná. Mnohé se změnilo v momentu, kdy se lidé začali shlukovat ve městech. Řecká a římská města byla, co se odpadů týče, velmi pokroková. Pravidelně zde probíhaly generální úklidy a odpadky byly vyváženy za městské hradby. Pověstnou „dobou temna“ i pro odpady se stal středověk. Středověká Evropa je totiž pověstná zanedbáváním hygienických norem a velký nepořádek v okolí domů byl téměř pravidlem. Zlom přišel až s Pasteurovými objevy v oblasti mikrobiologie v 19. století. Zde se dostáváme na práh současného moderního nakládání s odpady. Smetí se již neválí volně po ulicích, ale je vhazováno do nádob a formanskými vozy vyváženo za městské hradby. V Praze existuje nádobový systém od roku 1923. Řízené skládky a spalovny se pak začínají objevovat v druhé polovině 20. století. Třídění a recyklace není tak novou věcí, jak by se mohlo zdát. Například u kovů je jejich třídění již poměrně tradiční záležitostí. Příkladem je sběr starých hrnců, který probíhal za II. světové války ve Velké Británii. Anglie měla i díky tomuto úsilí dostatek materiálu na stavbu letadel. Stíhačky ze starých hrnců pak pomohly zvrátit bitvu o Británii ve prospěch spojenců.

24

Jak odpady třídit Nejčastěji je u nás využíván nádobový donáškový systém základních komodit, což znamená, že tříděné odpady se odnášejí do barevných kontejnerů. Co do kterého z nich patří je na jednu stranu jednoduché pochopit, na druhou stranu můžeme narazit na mnoho výjimek a drobností, které lidé neznají, a díky tomu mohou třídit špatně. Papír se vyhazuje zpravidla do modrého kontejneru. Nesmí se do něj vhazovat mokrý, mastný nebo jinak znečištěný papír, uhlový a voskovaný papír, použité plenky a hygienické potřeby. Papír totiž není možné ani při recyklaci dokonale vyčistit, a proto je znečištěný papír pro další využití zcela znehodnocen. Tato pravidla je tedy nutné přísně dodržovat. Sklo třídíme dvěma způsoby. Směsné sklo se bez ohledu na jeho barvu vhazuje do zeleného kontejneru. Druhou variantou je oddělený sběr skla bílého neboli čirého. Toto sklo se dá totiž využít na výrobu dalšího bílého skla, nebo skla jakékoliv jiné barvy. Barevné sklo totiž v současné době neumíme odbarvit, a proto by výroba bílého skla z barevného nebo ze směsi nebyla možná. Do kontejnerů na sklo nevhazujeme porcelán, keramiku, autosklo, drátěné sklo nebo zrcadla. Plasty vhazujeme do žlutého kontejneru. Ale existují i plasty, které do tohoto kontejneru nepatří. Jsou to podlahové krytiny, různé hadice a odpadní trubky na vodu. Takové plasty odevzdáváme ve sběrném dvoře. U plastových obalů je potřeba zmenšit jejich objem. PET lahve proto sešlapujeme. Do žlutého kontejneru nepatří plasty zamaštěné, silně znečištěné, případně obsahující nějaké chemikálie. Do kontejneru naopak můžeme vhodit i polystyren. Oranžové kontejnery se objevily již před několika lety v Praze i dalších městech. Jsou určeny ke sběru nápojových kartonů. Tomuto obalu se také říká nesprávně "tetrapak", toto je totiž název jednoho z největších výrobců tohoto obalu na našem trhu. Jednoduše řečeno, jedná se o krabice složené z papíru, plastu a někdy též tenké kovové folie, ve kterých si můžete zakoupit džus, mléko a další nápoje. Tyto obaly se v některých obcích dávají též do oranžových pytlů, případně se mohou vhazovat do kontejneru na plasty či papír, pokud jsou označeny příslušnou, většinou oranžovou cedulkou. Ostatní odpady se většinou dají odevzdat ve sběrném dvoře. Tímto způsobem se dají odevzdat kovy, nebezpečné odpady (zářivky, výbojky, akumulátory, baterky, ledničky – mrazničky, barvy, lepidla, oleje a nádoby jimi znečištěné), objemné odpady (starý nábytek, podlahové krytiny, umyvadla, toalety, nefunkční sporáky, pračky), elektrospotřebiče (televize, rádia, počítače, mikrovlnné trouby, ledničky apod.) a stavební suť (cihly a beton z drobných rekonstrukcí v bytě). Občas je možné narazit i na další nádoby. Do hnědých kontejnerů se třídí bioodpad, který je poté kompostován, nebo odvážen do speciálních bioplynových stanic, kde je při jejich rozkladu získáván bioplyn. Již všichni znají červené kontejnery na elektrospotřebiče nebo kontejnery na oblečení, které je tak shromažďováno pro charitativní účely.

25

Nejlepší odpad je ten, který vůbec nevznikne. TIP: Zpětný odběr Staré elektrospotřebiče, akumulátory a zářivkové trubice můžeme odevzdat v prodejně, kde kupujeme nové. Také baterie vhazujeme v prodejnách do určených krabiček nebo nádob. V pneuservisu zase necháme staré pneumatiky po výměně za nové. Prodejci tyto výrobky předají odborným firmám, které je rozeberou, pneumatiky rozdrtí a získají zpracovatelnou surovinu, ze které budou zhotoveny nové výrobky. Některé materiály můžeme vyměnit ve sběrnách za peníze. Prodat se dají například různé kovy, akumulátory, ale i papír. Také z těchto materiálů vznikají nové výrobky. Nebo oděvy, z kterých už jsme vyrostli, můžeme odevzdat do kontejnerů na textil. Postará se o ně charitativní organizace, která oděvy vyčistí, opraví a předá tam, kde je ještě nějaký kluk nebo holka užije.

Třídění odpadů na letišti Na letišti vznikají podobné odpady jako všude jinde. Odpady se odvážejí z letištních budov, z palub letadel a vznikají i z dalšího provozu – např. vyhozené staré a vyměněné náhradní díly, vyměněné kapaliny a podobně. S tímto odpadem je nutné nakládat velmi odpovědně. Odpad z letiště se samozřejmě třídí. Podobně, jako to mnozí znáte ze svých domovů, třídí se na letišti odpady do barevně označených košů. Tento tříděný odpad i směsný odpad se v označených pytlích odváží na malou dotřiďovací linku, kde se nadále třídí a lisuje do balíků.

Skenování čárkového kódu, pro zaevidování pytle s odpadem

Dotřiďovací linka na Letišti Václava Havla Praha

Co s odpady dál Odpady, které jsou svezeny z barevných kontejnerů, je nutné dále dotřídit. Na takzvané dotřiďovací lince se odpady třídí na jednotlivé druhy dle jejich dalšího zpracování (recyklace) a zároveň se odstraňují nežádoucí příměsi, nečistoty a odpady.

Jak se odpady zpracovávají Při recyklaci jsou zpracovány odpady na nové materiály. Každý z nás svým chováním přímo ovlivňuje další "život" odpadu - pokud ho správně roztřídíte, umožníte tak jeho recyklaci a znovupoužití. Pokud ho vyhodíte do popelnice, odpad se uloží na skládce, kde z něj naše společnost již žádný užitek mít nebude.

26

Recyklace papíru Sběrový papír poslouží k výrobě nového papíru, stejně jako když se papír vyrábí ze dřeva. Papír je možné takto recyklovat asi pětkrát až sedmkrát. Dávno již padla tabu typu – „recyklovaný papír se nedá použít do tiskárny nebo kopírky“, případně, že je to ten ošklivý šedivý. Díky tomu se s recyklovaným papírem setkáváme na každém kroku v podobě sešitů, knížek, novin, učebnic, letáků, ubrousků atd.

Recyklace skla Upravená směs ze střepů se přidá do výchozí směsi k výrobě nového skla. Ušetří se při tom jak energie, tak i množství primárních surovin. Sklo se dá takto používat vlastně donekonečna. Nejčastěji se takto vyrábí opět skleněné obaly či jiné skleněné výrobky. Novinkou je také využití pěnového skla jako zvláštního izolačního materiálu.

Recyklace plastů Každý druh plastů je zpracováván jinou technologií, protože mají odlišné složení a vlastnosti. Z PET láhví se vyrábějí polyesterová vlákna, která se používají jako výplň zimních bund a spacáků, vyrábí se z nich oblečení, náplně do polštářů a peřin nebo se přidávají do tzv. zátěžových koberců. Z fólií (sáčků a tašek) se opět vyrábějí fólie a různé pytle, například na odpady. Pěnový polystyren slouží k výrobě speciálních cihel. Ze směsi plastů lze vyrábět odpadkové koše, zahradní nábytek, zatravňovací dlažbu, protihlukové stěny u dálnic apod.

Recyklace kovů Kovové odpady putují ze sběren druhotných surovin nebo sběrných dvorů do hutí, kde se přetaví. Z některých plechovek tak vznikne znovu plechovka, nebo jiný kovový výrobek, třeba součástka do nového auta.

Recyklace nápojových kartonů Nápojové kartony je možné recyklovat dvěma způsoby. V papírnách - papír tvoří většinu tohoto obalu, takže je možné ho zpracovávat stejně jako starý papír. Zbytky hliníku a polyethylenu lze využít přímo v papírně při výrobě páry nebo pro ohřev vody či dále zpracovat na palety a podobně. Na speciální lince - nápojové kartony se rozdrtí a drť se za tepla lisuje do desek, které připomínají dřevotřísku nebo sádrokarton. Stejným způsobem se dají i využívat. Svoje uplatnění tak najdou ve stavebnictví, při výrobě nábytku nebo palet na převážení zboží.

27

Úkol na doma

najdi

28

6

rozdílů

Jak na ruční papír Pokud si chcete sami zkusit výrobu ručního papíru, na internetu je možno najít a zakoupit tuto sadu na recyklaci. Je to ta nejjednodušší cesta, protože obsahuje všechny potřebné pomůcky. Sada obsahuje také podrobný návod. V podstatě jde o to, že papír se rozmočí ve vodě, následně rozmixuje v mixéru a vzniklá kaše se suší na přiloženém sítku. Tím ze starého papíru vzniká nový. Přesný návod, jak recyklovaný papír vyrobit bez této sady najdete třeba zde: http://a42.cz/stu_rp.html

Ruční papír lze dále barvit a následně z něj vyrobit celou škálu krásných výrobků.

29

Environmentální výchova s panem Včelkou pracovní sešit pro žáky 4. a 5. tříd Pro Letiště Praha, a. s., vytvořili Marek Mozola a Klára Martínková Veškerá práva vyhrazena Ilustrace: Jiří Látal Grafická úprava: Pavel Dufek - dufdesign.cz © Letiště Praha, a. s., Praha www.prg.aero © Marek Mozola, Praha www.a42.cz Výsledky str. 8 Propolis str. 15 100x 12 Kč Pokud dojde ke kontaminaci vodního zdroje Na výletě Do žlutého str. 23 1b, 2b, 3c, 4a, 5a.