ENERGETIKA PARDUBICKÉHO KRAJE DOLOŽKA KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ STRUČNÉ SHRNUTÍ OBSAHU A INFORMACE O HLAVNÍCH POZNATCÍCH ZÍSKANÝCH ŘEŠENÍM ÚKOLU

Kolektiv zpracovatelů EVČ s.r.o., Cityplan s.r.o., ViP s.r.o.

530 02 PARDUBICE ul. Arnošta z Pardubic 676 • energetické stavby • vodohospodářské stavby • geodetické práce tel : 466 614 329-34 fax : 466 613 544 e-mail : [email protected] www.evc.cz

ENERGETIKA PARDUBICKÉHO KRAJE DOLOŽKA KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ STRUČNÉ SHRNUTÍ OBSAHU A INFORMACE O HLAVNÍCH POZNATCÍCH ZÍSKANÝCH ŘEŠENÍM ÚKOLU Zpracovatelé:

EVČ s.r.o. CITYPLAN s.r.o. ViP s.r.o.

Termín zpracování:

srpen 2006

1/21


Obsah : 1. DŮVODY PRO ZPRACOVÁNÍ „STRUČNÉHO SHRNUTÍ“..................................................................... 3 2. HLAVNÍ MYŠLENKY JEDNOTLIVÝCH KAPITOL ZPRÁVY............................................................... 3 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 2.7 REŽIM

2.8 2.9 2.10

ÚVOD DO PROBLÉMU ............................................................................................................................ 3 SEZNAM SUBJEKTŮ KRITICKÉ INFRASTRUKTURY .................................................................................. 7 TYPOLOGIE ÚZEMÍ ................................................................................................................................ 9 ZÁKLADNÍ FUNKCE OSTROVNÍHO PROVOZU ........................................................................................ 10 METODIKA PRO STANOVENÍ ŠKOD VYVOLANÝCH DLOUHODOBĚJŠÍM VÝPADKEM DODÁVEK ELEKTŘINY 11 STANOVENÍ NÁKLADŮ PRO ZAJIŠTĚNÍ PŘIMĚŘENÉ ENERGETICKÉ BEZPEČNOSTI.................................. 12 PODMÍNKY V PARDUBICKÉM KRAJI Z POHLEDU VYUŽITÍ MÍSTNÍCH ZDROJŮ ELEKTŘINY PRO NOUZOVÝ 13 PODMÍNKY ZÁSOBOVÁNÍ PARDUBICKÉHO KRAJE ZEMNÍM PLYNEM .................................................... 15 PODMÍNKY ZÁSOBOVÁNÍ PARDUBICKÉHO KRAJE TEPLEM .................................................................. 16 SHRNUTÍ A DOPORUČENÍ ..................................................................................................................... 17

Tabulky: TABULKA 1 SPECIFIKACE JEDNOTLIVÝCH TYPŮ HROZEB ......................................................................................... 5 TABULKA 2 OBLASTI KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ ................................................................................................................ 8 TABULKA 3 SEZNAM ZDROJŮ ELEKTŘINY NA ÚZEMÍ JEDNOTLIVÝCH ORP ............................................................ 11 TABULKA 4 VYČÍSLENÍ ZTRÁT ZPŮSOBENÝCH DLOUHODOBĚJŠÍM PŘERUŠENÍM DODÁVEK ELEKTŘINY ................. 12 TABULKA 5 REKAPITULACE NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ ................................................................................................ 13 TABULKA 6 PŘEHLED MÍSTNÍCH VÝROBNÍCH ZDROJŮ V PARDUBICKÉM KRAJI ...................................................... 14 TABULKA 7 ZÁLOŽNÍ ZDROJE TEPELNÉ ENERGIE PRO CZT..................................................................................... 17 TABULKA 8 NÁVRH OPATŘENÍ PRO ZVÝŠENÍ ENERGETICKÉ BEZPEČNOSTI ............................................................. 19

2/21


1. Důvody pro zpracování „Stručného shrnutí“ Vedení Pardubického kraje zadalo úkol doplnit dokument Územní energetická koncepce Pardubického kraje (úkol pro krajské úřady vyplývající ze zákon č. 406/2000 Sb.) o problematiku zajištění energie (zejména elektřiny) v krizových stavech. Z hlediska časové posloupnosti tak byl Pardubický kraj třetím krajem, který zadal zpracování problému zajištění dodávek energií v krizových stavech (1. Jihočeský kraj, 2. Středočeský kraj, 3. Pardubický kraj, 4. hl. m. Praha).

Zpracováním úkolu byla pověřena organizace EVČ, s.r.o., Pardubice. Ta ve spolupráci s organizacemi CITYPLAN a ViP toto zadání splnila. S ohledem na mnoho aspektů souvisejících se zajištěním přiměřených dodávek energií na území Pardubického kraje předložená zpráva má 252 stran a 3 přílohy. Řešitelé si uvědomují, že přečtení (natož prostudování) takového množství stran překračuje časové možnosti vedení kraje, případně těch, kterým vedení kraje zmíněnou zprávu poskytne (např. zastupitelé). Z výše zmíněných důvodů řešitelé doplnili zprávu o toto stručné shrnutí. Řešitelé si též uvědomují vstřícnost těch, které oslovili v procesu korekce (doplnění) jejich názorů. V tomto smyslu pokládají za milou povinnost poděkovat: - pracovníkům příslušných útvarů krajského úřadu, - vedení International Power Opatovice, a.s., - vedení Východočeské plynárenské, a.s..

2. Hlavní myšlenky jednotlivých kapitol zprávy Pro snazší orientaci čtenáře tohoto Shrnutí jeho zpracovatelé zachovali formální uspořádání (názvy kapitol) celé zprávy. Tím čtenáři umožňují, v případě potřeby (zájmů), podrobnější seznámení s obsahem jednotlivých kapitol.

2.1

Úvod do problému

Koncem 20. století došlo k zániku tzv. bipolárního světa. Tato skutečnost : a) omezila možnost vzniku konvenčního celosvětového ozbrojeného konfliktu (I. světová válka, II. světová válka) v nejbližších letech 21. století (20 – 50 let ?), b) nevyloučila existenci lokálních válek v oblastech etnického napětí nebo v oblastech bohatých na primární energetické suroviny (ropa, plyn), 3/21


c) vedla ke vzniku nových situací , které vyúsťují v hrozbu útoků vedených nekonvenčními prostředky – teroristické útoky, d) nevyloučila možnost vzniku neobvyklých přírodních katastrof vyvolaných narušením „přírodní rovnováhy“ Země, e) vedla ke vzniku nových ekonomických center s vysokým počtem obyvatel, s prudkým ekonomickým růstem (Čína. Indie), ale nedostačujícím potenciálem domácích primárních energetických nerostných surovin, f) spolu s jinými faktory do jisté míry destabilizovala situaci na Středním a Blízkém východě, který je největším zásobníkem ropy a to nejen pro Evropu. Z uvedených důvodů Evropa (EU 15, EU 25 i Evropská hospodářská komise – organizace OSN se sídlem v Ženevě) vnímají energetickou bezpečnost ze 2 základních hledisek, a to: 1) Jistoty zdrojů (výše zásob, politická stabilita na území). 2) Nebezpečí narušení přepravních systémů (přenosové sítě, plynovody, ropovody), kterými jsou paliva a energie dodávány od místa získávání (výroby, resp. těžby) ke spotřebitelům. Dne 1. května 2005 byla Evropská unie rozšířena o 10 nových členských států (ČR, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovinsko, Slovensko). V publikaci European Energy and Transport Scenarios on key Drivers ze září 2004 jsou mimo jiné uvedeny úvahy o domácí produkci energetických surovin a energie, včetně tzv. čistého dovozu a hrubé domácí spotřeby 25 členských států EU do roku 2030. Z nich vyplývá velice závažný růst na dovozu, který podle zmíněné predikce v roce: 2000 činil 48 %, 2010 by měl dosáhnout cca 50 %, 2020 by měl dosáhnout cca 56 %, 2030 by měl dosáhnout cca 59 %. Jak ukazuje vývoj prvních let jednadvacátého století budou průmyslově vyspělé státy s demokratickým politickým systémem - tedy i ČR - čelit vážným hrozbám ohrožujícím : - životy, zdraví a majetek jejich občanů, - chod ekonomiky, tj. národní hospodářství - funkci státní správy a územní samosprávy, - základy jejich demokratického systému. Zatím se aktivity těch, kteří chtějí škodit projevují útoky na: - symboly moci a hospodářské síly (září 2001 USA), - obyvatelstvo (Bali 2x, Moskva, Beslan, Indie, Madrid - březen 2004, Londýn srpen 2005 apod.). Je otázkou času kdy takové útoky budou směrovány na infrastrukturu demokratických států. To bude třetí fáze, která nepochybně nastane neboť 4/21


teroristé ví, že systémy zajišťující dodávky elektřiny, tepla, plynu a ropy lze velice obtížně chránit. Mediální atraktivnost těchto útoků je sice méně atraktivní, avšak jejich dopady mohou být značně kruté. Vedle těch, kteří záměrně chtějí škodit, mohou být dodávky elektřiny, tepla, plynu a ropy narušeny „chováním přírody“. Chod státní správy a územní samosprávy, hospodářský život demokratických států, životy, zdraví a majetek občanů těchto států je vedle jiných předpokladů (potraviny, voda apod.) podmiňován bezpečenými dodávkami primárních nerostných energetických surovin (ropa, plyn, uhlí) a elektřiny. Zvláště elektřina (její výrobny a přenosové systémy) vzhledem ke: - svým fyzikálním vlastnostem (například prakticky nemožnost jejího skladování), - své nezastupitelnosti v životě společnosti se může stát terčem útoků těch, kteří chtějí škodit. Pro druhou polovinu 20. století je charakteristickým rysem snaha zvyšovat ekonomickou efektivnost výroby elektřiny. Důsledkem bylo budování tzv. systémových elektráren v blízkosti uhelných dolů. Uhelné elektrárny byly později doplněny jadernými. Ty svůj produkt (elektřinu) dopravují ke spotřebiteli prostřednictvím: - přenosové sítě o napětí 400 kV a 220 kV propojené i na přenosové sítě mimo území ČR, - distribuční sítě o napětí 110 kV a níže. Právě přenosová síť, vzhledem ke svému charakteru, je snadno zranitelná a její případné narušení bude mít pro Českou republiku velice vážné důsledky. K výše zmíněným skutečnostem je mimo jiné důležité zmínit Bezpečnostní strategii ČR. Tu vláda ČR svým usnesením č. 1254 ze dne 10. prosince 2003 schválila. Zmíněná strategie reaguje na možné základní hrozby (tabulka 1). tabulka 1 Specifikace jednotlivých typů hrozeb Základní skupina hrozeb Kategorie hrozeb 1 2 Živelní pohromy Přírodní

Epidemie

Typ hrozby -

3 dlouhotrvající sucha sesuvy půdy zemětřesení sníh, sněhové kalamity náledí, mrazy vichřice, větrné smršti záplavy, povodně rozsáhlé lesní požáry další typy hrozeb onemocnění většího počtu osob (nákaza, otrava) onemocnění většího počtu zvířat (nákaza, otrava) rozsáhlá nákaza rostlin další typy hrozeb 5/21


Antropogenní

Provozní havárie a havárie spojené s infrastrukturou Vnitrostátní společenské a sociální krize Mezinárodní ozbrojený konflikt -

požáry exploze havárie JEZ přeprava, manipulace a uskladnění radioaktivních látek úniky ropných látek úniky toxických látek známého složení úniky toxických látek neznámého složení velké dopravní nehody - silnice, železnice velké dopravní nehody - metro velké dopravní nehody - lodě velké dopravní nehody - letadla rozsáhlé poruchy sítí (energetické, produktovody) zhroucení informačních systémů zhroucení komunikačních systémů zhroucení varovacích a vyrozumívacích systémů destrukce nadzemních a podzemních částí staveb další typy hrozeb terorismus, sabotáže, záškodnictví-použití bojových otravných látek terorismus, sabotáže, záškodnictví použití radioaktivních látek a nukleárních zbraní občanské nepokoje další typy hrozeb chemické zbraně biologické zbraně konvenční zbraně nukleární zbraně další typy hrozeb

Obecně je přijímáno, že základní povinností státu a tedy i vlády ČR je: − zajištění svrchovanosti a územní celistvosti České republiky, − ochrana demokratických základů ČR, − ochrana životů, zdraví a majetku občanů1. V legislativě ČR mají z hlediska krizových stavů základní význam 3 zákony, a to zákon číslo2 : −

239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému,

−

240/2000 Sb., o krizovém řízení (novela zákona č. 320/2002 Sb.),

−

241/2000 Sb., o hospodářských opatření pro krizové stavy.

Ve výše zmíněných zákonech jsou mimo jiné stanoveny práva a povinnosti : −

ústředních orgánů státní správy,

−

hejtmana kraje,

−

krajského úřadu,

1

Proto se občané vzdali celé řady svých svobod. Stavům nouze je též z hlediska energetiky věnována pozornost v zákoně č. 458/2000 Sb. v úplném vyhlášení předsedy vlády č. 91/2005 Sb. a vyhlášce MPO č. 375/2005 Sb., o stavech nouze v plynárenství. 2

6/21


−

starostů obecních a městských úřadů, složek Integrovaného záchranného systému,

−

orgánů pro koordinaci složek Integrovaného záchranného systému.

Představu o kompetencích (práva a povinnosti) hejtmana, KÚ a dalších orgánů při krizových stavech ve Zprávě dává tabulka 6. Ta je definuje v 91 bodech. Všechny mají vysoký význam. Přesto lze připomenout kompetence hejtmana definované v bodě: −

15: Koordinuje a kontroluje přípravu na mimořádné události prováděnou orgány kraje, územními správními úřady s krajskou působností, právnickými a fyzickými osobami.

−

26: Koordinuje záchranné a likvidační práce, poskytování zdravotnické pomoci, provádění opatření k ochraně veřejného zdraví a bezodkladných pohřebních služeb,

−

27: Organizuje a koordinuje evakuaci, nouzové ubytování, nouzové zásobování pitnou vodou, potravinami a dalšími nezbytnými prostředky k přežití obyvatelstva,

−

34: Nařizuje vykonávání péče o děti a mládež, pokud tuto péči nemohou v krizové situaci vykonávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce (oprávnění za stavu nebezpečí),

−

35: Zajišťuje přednostní zásobování dětských a zdravotnických zařízení a ozbrojených bezpečnostních a hasičských záchranných sborů (oprávnění za stavu nebezpečí),

−

36: Zabezpečuje náhradní způsob rozhodování o dávkách zabezpečení (péče) a jejich výplatě (oprávnění za stavu nebezpečí),

−

45: Odpovídá za přidělení zásob pro humanitární pomoc fyzickým osobám vážně postiženým krizovou situací.

sociálního

Také krajský úřad má řadu práv a povinností (např. bod 65, který zní „Činí za mimořádné situace, zejména při nedostatku vody a při haváriích, opatření“). Je zřejmé, že výše zmíněným i jiným povinnostem nemůže hejtman (krajský úřad) dostát bez zabezpečení dodávek elektřiny.

2.2

Seznam subjektů kritické infrastruktury

Kritickou infrastrukturu (KI) a v této souvislosti vzniklé krizové situace je v zásadě možné vnímat mimo jiné z pohledu: a) ohrožení funkce státu a územní samosprávy, která podmiňuje : - ochranu životů, zdraví a majetku občanů, - zachovávání prostoru pro podnikatelské aktivity, b) hledání východisek zmírňujících ohrožení zmíněných ad a).

7/21


Problematika KI a základních funkcí státu za krizových situací je průběžně řešena ve Výboru pro civilní nouzové plánování (dále jen „VCNP“) – pracovním orgánu Bezpečnostní rady státu. Základy souhrnného přístupu k ochraně kritické infrastruktury byly vedle jiného stanoveny tím, že bylo určeno 9 oblastí krizového řízení. Jejich názvy jsou zřejmé z následující (tabulka 2 ). tabulka 2 Oblasti krizového řízení Oblast 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

9.

Název oblasti systém dodávky energií: - elektroenergetika, plynárenství, teplárenství - ropný průmysl systém dodávky vody systém odpadového hospodářství: - nakládání s odpady - kanalizační sítě dopravní síť komunikační a informační systémy bankovní a finanční sektor nouzové služby: - policie, hasičské záchranné sbory - zdravotnictví veřejné služby: - zásobování potravinami - sociální služby - pohřební služby státní správa a samospráva

Gestor MPO SSHR MZe MŽP MZe MD MI MF, ČNB MV MZ MZe/MPO MPSV MMR MV

Pokračováním rozpracované problematiky ochrany KI a základních funkcí státu je úkol plynoucí z usnesení BRS č. 84/2003 týkající se povinnosti vypracovat aktuální seznam subjektů KI a vyrozumět vybrané subjekty KI o jejich zařazení. Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR zpracovalo návrh seznamu subjektů KI na základě dat získaných z jednotlivých krajů. Výstupní materiál byl předložen k projednání ve VCNP a výsledkem diskuse bylo rozhodnutí aktualizovat předložený seznam z hlediska celostátního významu subjektů s tím, že výběr subjektů regionálního a místního významu bude ponechán v kompetenci odpovědných krajských orgánů. Náměstek ministra vnitra genmj. Ing. M. Štěpán v roce 2004 zaslal dopis hejtmanům krajů, ve kterém upozorňuje na nutnou spoluúčast odborníků krajských úřadů při zhotovení seznamu subjektů kritické infrastruktury. Určitý základ v tomto smyslu vytvořila zpravidla krajská ředitelství HZS. Při jednáních s pověřenými pracovníky krajského úřadu Pardubického kraje bylo dohodnuto, že základní jednotkou, které bude věnována pozornost je území obcí s rozšířenou působností (ORP). Pardubický kraj je z územněsprávního hlediska rozdělen do 15 ORP.

8/21


Řešitelé úkolu přiřadili zatím evidované subjekty kritické infrastruktury do území jednotlivých ORP. Z vyhodnocení takového přiřazení vyplývá, že bude nutné doplnit seznam tak, aby: 1. Byly ochráněny životy, zdraví a majetek občanů v jednotlivých ORP. 2. Byla zajištěna funkce státní správy a územní samosprávy v krizových stavech. Ve vztahu k obsahu bodů 1. a 2. je nutné poznamenat, že problém byl diskutován s generálmajorem M. Štěpánem a jeho náměstkem plukovníkem M. Svobodou. Oba předpokládají, že v krátké době budou vydány upřesňující metodické pokyny pro stanovení subjektů kritické infrastruktury. Tím vznikne základní předpoklad pro doplnění jejich seznamu. Ve výše zmíněném smyslu bylo formulováno doporučení pro vedení Pardubického kraje takto. 1. Zaslat dopis na vedení GŘ HZS, ve kterém hejtman upozorní na určité nevyjasnění smyslu (významu) Seznamu subjektů kritické infrastruktury a tím i výběru subjektů kritické infrastruktury. Jako podklad takového dopisu mohou být využity poznatky z Přílohy 3 a tabulka 25 zprávy. 2. Ve smyslu bodu 1 požadovat na GŘ HZS aktualizaci metodických pokynů pro doplnění Seznamu subjektů kritické infrastruktury, které zohlední nutnost: −

ochrany životů, zdraví a majetku občanů jak v kraji, tak v území jednotlivých ORP,

−

zajištění funkce územní samosprávy (kraj, ORP, obce) a státní správy ve zmíněných správních celcích, bude vycházet z možnosti tzv. ostrovních provozů při zajišťování dodávek elektřiny v krizových situacích.

−

2.3

Typologie území

Ve zprávě je „typologie území je chápána jako posuzování území kraje a území obcí s rozšířenou působností podle jejich energetických potřeb a zabezpečení těchto potřeb v krizových situacích, a to s ohledem na : - zajištění chodu hospodářského života, - ochranu životů, zdraví a majetku občanů, - udržení funkcí územní samosprávy a státní správy, - kompetence a povinnosti hejtmana, KÚ a dalších orgánů kraje za krizových situací, - povinnosti orgánů obcí a úkolů starostů z hlediska provedení krizových opatřeni v podmínkách jimi spravovaného území.“

9/21


Plnění zmíněných povinností je v první řadě podmíněno zajištěním dodávek elektřiny do území. Z uvedených skutečností vyplývá, že pro účely této studie bude území posuzováno z pohledu : 1. Dostupnosti různých druhů energií v území. 2. Existence energetických zdrojů v území a jejich kapacit a možnosti využití těchto zdrojů pro tzv. ostrovní provoz, kterým lze zajistit nouzové zásobování elektřinou. 3. Potenciálu pro posílení místních decentralizovaných zdrojů elektřiny. Obce s rozšířenou působností (ORP) představují určitý, administrativně správní celek kraje. To znamená, že zmíněná typologie území je pro ně zcela adekvátní. Avšak kromě toho je pro každé území ORP v krizových situacích důležité: a) zachování přiměřené funkčnosti v 9. oblastech krizového řízení. b) zajištění dodávek elektřiny. Naplnění předpokladů ad a) i b) umožňují plnit: a) již definované kompetence a povinnosti hejtmana a KÚ, b) povinnosti orgánů obce a úkoly starosty za krizových stavů, c) opatření zabezpečující přiměřené dodávky elektřiny do území ze zařízení „pracujících“ v tzv. ostrovním provozu, který má zásadní význam pro zajištění přiměřených dodávek elektřiny při rozpadu přenosové sítě (to je zařízení, které při napětí v síti 400 kV a 220 kV dodává elektřinu od výrobců – systémových elektráren, doma i v zahraničí).

2.4

Základní funkce ostrovního provozu

Podstatu a význam ostrovního provozu lze velice zjednodušeně vysvětlit takto: 1. Elektřina vyrobená v systémových (velkých) elektrárnách ČR je pomocí již zmíněné přenosové sítě (napětí 400 a 220 kV) přenášena do transformačních stanic, kde se napětí snižuje na 110 kV a v dalších distribučních transformovnách na ještě nižší napětí. Tato zařízení tvoří distribuční síť. V případě rozpadu přenosové sítě je možné, za určitých, a zatím nerealizovaných podmínek, využít místní energetické zdroje na území kraje a pomoci distribuční síti jimi vyrobenou elektřinu dodat spotřebitelům. 2. Elektřinu do distribuční sítě mohou dodávat místní zdroje včetně kogeneračních jednotek a obnovitelných zdrojů energie, které jsou napojeny do napěťových hladin 110 kV a níže. 3. Zařízení (výrobní jednotky) pracující v ostrovním provozu mohou také pomoci „nastartovat“ energetické bloky velkých systémových elektráren, a tak obnovit provoz celostátního energetického systému. Představu o takových zařízeních instalovaných v Pardubickém kraji poskytuje (tabulka 3). 10/21


tabulka 3 Seznam zdrojů elektřiny na území jednotlivých ORP Počet zdrojů

Instalovaný výkon (kW)

Česká Třebová

3

236,0

Roční výroba (MWh) 0

5302

Hlinsko

2

271,0

626

5303

Holice

1

55,0

170

5304

Chrudim

23

16 090,5

2 940

5305 5306 5307

Králíky Lanškroun Litomyšl

7 4 7

359,0 86,5 138,0

538 121 212

5308

Moravská Třebová

2

620,0

1 512

Číslo ORP

Název ORP

5301

5309

Pardubice

15

440 812,5

5310

Polička

3

28,5

5311

Přelouč

3

1 210,0

5312

Svitavy

6

5 262,0

5313

Ústí nad Orlicí

9

754,0

5314

Vysoké Mýto

20

4 909,5

5315

Žamberk

16

1 669,5

Poznámka 7 vodních elektráren 236,0 kW 1 vodní elektrárna 11 kW, 1 kogenerační zdroj 260 kW 1 vodní elektrárna 55 kW 1 parní zdroj 15 000 kW, 22 vodních elektráren 1 090,5 kW 7 vodních elektráren 359 kW 4 vodní elektrárny 86,5 kW 7 vodních elektráren 138 kW 1 vodní elektrárna 40 kW, 1 zdroj na bioplyn 580 kW

Elektrárna Opatovice 6x60 MW, Aliachem (Semtín) 2x25+2x12,8 2 076 898 MW, 1 parní zdroj 2 600 kW, 2 kogenerační zdroje 44 kW, 10 vodních elektráren 2 568,5 kW 29 3 vodní elektrárny 28,5 kW 2 vodní elektrárny 110 kW, 4 820 1 zdroj na bioplyn 1 100 kW 1 parní zdroj 2 500 kW, 7 175 1 vodní elektrárna 14 kW, 4 kogenerační zdroje 2 748,0 kW 1 zdroj na bioplyn 72 kW, 646 8 vodních elektráren 682 kW 1 kogenerační zdroj 500 kW, 8 349 19 vodních elektráren 4 409,5 kW 1 zdroj na bioplyn 44 kW, 1 509 15 vodních elektráren 1 625,5 kW

Je třeba poznamenat, že řada zmíněných zařízení dodává i teplo. Je samozřejmé, že realizace ostrovního provozu si vyžádá určité úsilí i finanční prostředky. Potřebné poznatky lze získat realizací tzv. pilotního projektu. Ten se předpokládá u elektrárny Opatovice (vlastník International Power Opatovice, a.s.).

2.5 Metodika pro stanovení výpadkem dodávek elektřiny

škod

vyvolaných

dlouhodobějším

V části 2.4 bylo uvedeno, že realizace ostrovních provozů pro zajištění dodávek elektřiny si vyžádá určité úsilí a finanční prostředky. 11/21


Logicky vzniká otázka, zda takové úsilí se vyplatí. Pro získání odpovědi řešitelé úkolu zpracovali metodiku, která je založena na klasifikaci dopadů dlouhodobého přerušení dodávky elektřiny, kterým je nutné věnovat pozornost při odhadování možných škod, a to vyčíslením jejich rozsahu v peněžním vyjádření. Jedná se o: 1. Přímé škody na: − životech a zdraví občanů, − majetku občanů, organizací a orgánů státní správy a územní samosprávy včetně zásob, jak u organizací, tak u občanů, − produkci průmyslových, stavebních, zemědělských a dalších organizací3 včetně určení nákladů na její obnovu. − Do přímých škod lze zahrnout i náklady vyvolané dlouhodobým přerušením dodávek energetických surovin a elektřiny, které způsobí: • narušení chodu státní správy a územní samosprávy (např. náhradní způsob vyplacení sociálních dávek – důchody, podpory atd.), • náklady vyvolané zavedením náhradních opatření pro zajištění dodávek životně potřebných komodit a služeb obyvatelstvu - voda, potraviny, hygienické potřeby, zajištění režimu odvodu splaškových vod, zajištění bezpečnosti a výkonu práva, apod.. 2. Následné škody u: − podnikatelské sféry (ztráta výroby, následně trhů, úpadky, nezaměstnanost), − veřejné sféry (sociální dávky, dotační politika, administrativní náklady). Při čtrnáctidenním výpadku dodávek elektřiny byly škody vyčísleny takto (tabulka 4). tabulka 4 Vyčíslení ztrát způsobených dlouhodobějším přerušením dodávek elektřiny Ztráty Na zdraví a životech z toho:

na životech na zdraví Odhad škod na majetku a nákladech na obnovu z toho: na živočišné výrobě v průmyslu u obyvatelstva Celkem

tis. Kč 10 130 601 58 495 10 072 106 8 243 193 1 441 815 6 636 728 164 650 18 373 794

K výše zmíněným škodám je nutné připočíst zatím nevyčíslené náklady v oblasti logistiky – zásobování pitnou vodou, základními potravinami a zachování ekonomického a politicko - správního fungování území.

2.6

3

Stanovení nákladů pro zajištění přiměřené energetické bezpečnosti

Např. turistický ruch. 12/21


Náklady byly stanoveny pro: - zdroj (elektrárna International Power Opatovice), - distribuční soustavu, - odběrná místa. Jejich výše v porovnání se ztrátou (viz. tabulka 4) je zřejmá z tabulky 5.

tabulka 5 Rekapitulace nákladů a přínosů Rekapitulace přínosů Pořízení Provozní náklady Roční náklady na zvýšení bezpečnosti Současná hodnota nákladů za 20 let (diskont 8%) Rekapitulace ztrát Ztráty 2 týdenního „blackoutu“

890 000 8 900 119 536 1 173 622

tis. Kč tis. Kč/rok tis. Kč/rok tis. Kč

18 373 794 tis. Kč

Roční náklady na zvýšení bezpečnosti za 20 let budou tedy stále ještě 15 až 16 krát nižší, než by byly pravděpodobné ztráty způsobené jedním rozsáhlým „blackoutem“ v trvání dvou týdnů během příštích 20ti let. K výše zmíněným ztrátám je nutné připočíst zatím nevyčíslené náklady v oblasti logistiky – zásobování pitnou vodou, základními potravinami a zachování ekonomického a politicko – správního fungování území. Zásadním problémem jistě bude řešení důsledků hromadných úhynů či utracení skotu a drůbeže bez využití veterinárních zařízení.

Vzhledem ke specifikám Pardubického kraje nejsou uvažovány náklady na „vyvedení“ obyvatel z velkých měst. Z výše uvedených informací vyplývá, že přerušení dodávek elektřiny na dobu několika dní představuje vysokou ekonomickou ztrátu jak pro stát, tak i pro jednotlivce. Je proto nezbytné hledat řešení zmírňující důsledky dlouhodobějších (vícedenních) přerušení dodávek elektřiny.

2.7

Podmínky v Pardubickém kraji z pohledu využití místních zdrojů elektřiny pro nouzový režim

V Pardubickém kraji je pouze jeden větší místní veřejný výrobní zdroj elektrické energie vyvedený do distribuční soustavy. Je jím elektrárna International Power Opatovice. Poznámka: Elektrárna Chvaletice je vyvedena do přenosové soustavy a proto při jejím výpadku není výkon elektrárny pro nouzové zásobování využitelný.

13/21


Kromě toho do vn sítí pracují další elektrárny (viz tabulka 6), které jsou v průmyslových podnicích, či se jedná o drobné zdroje teplárenského charakteru. Výroba elektřiny z těchto zdrojů je určena souběžně s výrobou tepla pro potřeby průmyslového podniku či veřejný prodej tepla bytovým vlastníkům. Tyto druhy elektrárenských zdrojů zpravidla vyrábí především teplo pro technologické účely, výroba elektřiny je doprovodnou činností, podřízenou výrobě tepla. V některých případech není možné bez výroby tepla ani elektřinu vyrábět. Do této skupiny patří například Cukrovar Hrochův Týnec, nebo teplárna Chvaletice (nezaměňovat s Elektrárnou Chvaletice 4 x 200 MW). Využití těchto zdrojů pro výrobu elektřiny k veřejné spotřebě musí být řešeno ve spolupráci s vlastníkem zdroje. Dále je v kraji 8 vodních elektráren o celkovém výkonu 23,25 MW. Jak ukazuje tabulka 6 celkově je v Pardubickém kraji instalovaný elektrický výkon místních zdrojů na srovnatelné výkonové úrovni s celkovou spotřebou kraje. Většina zdrojů je však rozmístěna v západní části kraje. Ve východní části je pouze zdroj Svitavy (2,013 MW) a některé vodní elektrárny. Kromě toho je třeba pamatovat na to, že výroba vodních elektráren je silně závislá na okamžitém průtoku vody ve vodních tocích a proto po většinu roku nemůže svůj instalovaný výkon plně využít. tabulka 6 Přehled místních výrobních zdrojů v Pardubickém kraji

Výrobní zdroje

1 2 3 4 5 6

Opatovice Svitavy Semtín Hr. Týnec Pardubice Chvaletice teplárna Celkem

1 2 3 4 5 6 7 8

Práčov Seč Přelouč Srnojedy Pastviny Litice Pardubice Březhrad Celkem VE Celkem

ORP

Jednotky MW

Celkem MW

Tepelné elektrárny / teplárny 5x60+1x+63 363,0 5309 3x0,71 2,13 5312 2x25+2x12,8 75,6 5309 2x6 12,0 5304 1x2,6 2,6 5309 1,1 1,1 5317 456,43 Vodní elektrárny 1x9,75 9,75 5304 1x3,12 3,12 5314 4ks 1,75 5301 2x0,98 1,96 5309 1x3 3,00 5323 1x0,72 0,72 5313 1x1,96 1,96 5309 3x0,33 0,99 5205 23,25 479,68

Připojeno do napětí kV

Oblast Tr 110 kV/vn

110 vn 110 vn vn vn -

Opočinek Svitavy Opočinek Tuněchody Pardubice Chvaletice -

vn vn vn

Opočinek Opočinek Opočinek Opočinek Žamberk Žamberk Pardubice Pardubice -

vn nn vn vn -

Z tabulky je patrné, že celkový instalovaný výkon místních zdrojů je 479,68 MW. Při porovnání s celkovým odběrem veřejných transformačních stanic ve výši 395 MW by 14/21


měl výkon místních zdrojů stačit krýt v normálním režimu celkovou spotřebu Pardubického kraje. Tento výkon místních zdrojů je rozdělen velmi nerovnoměrně. Do oblasti Opočinek 110/35 kV je zapojeno 455,18 MW což je cca 94 % celkového výkonu v místních zdrojích. Není pravděpodobné, že by tento výkon bylo možné přenést ze západní části, to je z oblasti Opočinek, do všech míst kraje bez omezení velikosti některých odběrů. Obtíže by byly zřejmě s pokrytím výkonových požadavků ve východní části Pardubického kraje. Do výčtu zdrojů elektřiny nad 0,5 MW patří ještě zdroje zapojené do sítě nn. Jedná se o závodní zdroj Choceň s výkonem 0,5 MW a TOS Svitavy s výkonem 0,52 MW. Tím, že jsou v kraji k dispozici vlastní zdroje elektřiny, jsou tak vytvořeny poměrně dobré podmínky pro řešení krizových situací způsobených rozpadem přenosové soustavy.

2.8

Podmínky zásobování Pardubického kraje zemním plynem

Je třeba připomenout, že na území Pardubického kraje není společnost mající technické zařízení pro dopravu zemního plynu a že za jeho dodávky odpovídá Východočeská plynárenská, a.s. (VČP) se sídlem v Hradci Králové, jež je součástí RWE Group. Hlavními systémovými zdroji zemního plynu pro zásobování východočeského regionu (tedy i Pardubického kraje) dodávaného do regionálního distribučního systému osamostatněnému po privatizaci plynárenské soustavy České republiky provedené k 1.1.1994 jsou : -

střední úsek tranzitního plynovodu procházející jižním územím regionu,

-

víceúčelový dálkovod (VÚD) procházející severně od tranzitního plynovodu a napájený plynem z tranzitního plynovodu na jižní Moravě.

Oba plynovody jsou součástí přepravní soustavy České republiky vlastněné společností RWE Transgas a.s.. Z obou plynovodů je zemní plyn dodáván : -

do předávací regulační stanice (PRS) Barchov a PRS Černá za Bory z vysokotlaké předávací stanice (VPS) Olešná dvěma výstupními plynovody; plyn je dodáván z tranzitního plynovodu, z výstupních plynovodů je dále napájeno 7 lokálních PRS,

-

do PRS Bartoušov; plyn je dodáván z VÚD (zmíněný víceúčelový dálkovod) a je distribučním systémem dopravován také do uzlu Černá za Bory.

Hodinový výkon těchto systémových PRS činí 430 tis. m3/hod. tj. 72,7 % instalované kapacity PRS zásobujících východočeský region. V kapitole 2.4.1 je věnována detailní pozornost problémům spojených se zajištěním dodávek plynu i při vzniku různých havárií. 15/21


Je možné konstatovat, že na základě provedené analýzy a vyhodnocení možných rizik a vlivů ohrožujících plynulý a bezpečný provoz zařízení distribuční soustavy, při vzniku mimořádných situací v zásobování konečných zákazníků zemním plynem, bude VČP, a.s. vždy postupovat v souladu s platnou legislativou, s cílem předcházet mimořádným situacím a stavům nouze a následně minimalizovat dopady těchto stavů na zásobování bilanční zóny jako celku. Zásady pro tento postup jsou zpracovány v havarijním plánu VČP, a.s., propojovacích dohodách uzavřených s přepravcem a správci sousedních bilančních zón, obsahujících hlavní zásady jak pro předcházení stavům nouze, tak řešení mimořádných situací s využitím výpomocných dodávek zemního plynu podle definovaných pravidel.

2.9

Podmínky zásobování Pardubického kraje teplem

Největší soustavou centrálního zásobování tepelem je CZT International Power Opatovice a.s. V současné době zásobuje International Power Opatovice, a.s., ve městech Hradec Králové, Pardubice, Chrudim, Lázně Bohdaneč, Čeperka, Rybitví a Opatovice n.L. více než 55 000 bytů a několik stovek odběratelských subjektů z kategorie průmyslových objektů, správních, obchodních, sportovních, zdravotnických a kulturních zařízení. Akciová společnost International Power Opatovice, a.s. vyrábí tepelnou energii, kterou používá pro ohřev teplonosného média v soustavě zásobování teplem CZT, formou kombinované výroby elektrické energie a tepla. Zdroj tepla v International Power Opatovice, a.s. je kompletně odsířen a splňuje ta nejpřísnější ekologická a ekonomická kritéria. Tepelná energie je ze zdroje Elektrárny Opatovice vyvedena do dvou krajů a to : • •

Pardubického kraje Kralovéhradeckého kraje

Bezpečnost soustavy CZT je však nutné pojmout jako jeden celek. Záložní zdroje International Power Opatovice a.s. International Power Opatovice a.s. se dodávkami tepelné energie v krizových situacích intenzivně zabývá o čemž svědčí vybudování záložních zdrojů v Pardubicích, Chrudimi a protože má soustava nadregionální charakter tak i v Hradci Králové. Najíždění zdrojů se řídí potřebou výkonu soustavy. Do provozu jsou uváděny při energetických špičkách či rychlých změnách klimatu (požadavek na dodávku tepla mimo možnosti zdroje v EOP) a samozřejmě v případě havárií, poruch nebo plánovaných odstávek napaječů a horkovodů. Dále jsou najížděny při pravidelných zkouškách zařízení dle platné legislativy. 16/21


tabulka 7 Záložní zdroje tepelné energie pro CZT stav 30.7.2006 Hradec Králové ZVU K 7, K 8 Farářství K 14 ZVU K 15, K 16 mobilní zdroj K 17, K 18 Fakultní nemocnice celkem zajištění příkonu (%) Pardubice TPA K 9 Teplárna Zelená louka Krajská nemocnice Foxconn celkem zajištění příkonu (%) Chrudim Rozvod tepla K 13 Nemocnice K 11, K 12 celkem zajištění příkonu (%)

průměrný příkon při -12°C( MW) výkon 2 x 17 MW nový zdroj 1 x 45 MW nový zdroj 2 x 45 MW výkon 2 x 2,5 MW cizí zdroj

průměrný příkon při -12°C( MW) výkon 1 x 45 MW cizí zdroj cizí zdroj výkon 2 x 17 MW

průměrný příkon při -12°C( MW) nový zdroj 1 x 35 MW výkon 2 x 7 MW s omezením

do stav 1.1.2007 276 34 45 90 5 13 187 67,75 278 45 72 5 0 122 43,88 66 35 9 44 66,67

po 276 45 90 5 13 153 55,43 278 45 72 5 34 156 56,12 66 35 9 44 66,67

Životnost těchto zdrojů je projektovaná na více než 30 let

2.10 Shrnutí a doporučení Předkládaná práce věnuje pozornost: −

všem energetickým mediím důležitým pro hospodářství, obyvatelstvo i funkci státní správy a územní samosprávy v Pardubickém kraji,

−

stanovení škod vyplývajících ze 14 denního výpadku dodávek elektřiny,

−

určení efektivnosti realizace pilotního projektu pro zajištění přiměřených dodávek elektřiny.

Z jejího obsahu vyplývá, že v krizových stavech připadá nezastupitelná úloha dodávkám elektřiny. Obsah zprávy prokazuje, že v oblasti zásobování elektřinou je technicky možné a ekonomicky reálné zvýšit stupeň bezpečnosti zásobování elektřinou a tím i ochranu obyvatelstva v případě krizové situace, která by byla vyvolána dlouhodobějším výpadkem přenosové soustavy. Toto zvýšení bezpečnosti zásobování elektřinou a ochrany obyvatelstva bude vyžadovat součinnost veřejného a soukromého sektoru. 17/21


Zpráva také připomíná nutnost úpravy existujících zákonů tak,aby byly zajištěny legislativními předpoklady pro zvyšování energetické bezpečnosti území (jedná se zejména o zákony č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, č. 458/2000 Sb., energetický zákon, č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních v krizových stavech – všechny zákony v platném znění). V tomto smyslu lze konstatovat, že pokud legislativa (zákon o obnovitelných zdrojích energie) zabezpečuje investorům návratnost kapitálu z hlediska potřebnosti ochrany klimatu Země, lze stejně tak - tím spíše - požadovat, aby obdobná legislativa zajišťovala návratnost kapitálu vloženého do opatření pro zajištění lidské bezpečnosti. V tomto smyslu by mělo vedení kraje vyvinout tlak na poslance Parlamentu ČR z Pardubického kraje. Z hlediska potřeb kraje je také nutné věnovat pozornost energetickému managementu ve smyslu doporučení zpracované Územní energetické koncepce. V zásadě lze navrhnou následující opatření ke zvýšení integrální lidské bezpečnosti (tabulka 8).

18/21


tabulka 8 Návrh opatření pro zvýšení energetické bezpečnosti

Okruh opatření Ostrovní provozy Jsou prakticky jediným reálným opatřením jak zajistit nouzové zásobování elektřinou pro bytové domy a předejít případné vynucené evakuaci Objektové zdroje elektřiny Jsou základním opatřením umožňujícím zajištění kontinuity činnosti tedy poskytování nezbytné dodávky výrobků a služeb i při dlouhodobém přerušení externích dodávek

Elektroenergetické společnosti4 Priorita 1: Zavázat legislativně distribuční společnosti k plánování a přípravě nouzových ostrovních provozů pro veřejné zásobování. 6

Organizace kritické infrastruktury5 Priorita 1: U důležitých objektů KI zajistit ostrovní provoz objektového zdroje elektřiny pro vybrané spotřebiče. 7

Priorita 1: Vybrané objekty kritické infrastruktury by měly být vybaveny objektovým zdrojem elektřiny schopným zajistit nouzovou potřebu po doby 14 dnů. Tyto zdroje mohou být využity i v době mimo krizovou situaci (například kogenerační jednotky).

4

Obyvatelstvo Priorita 3: Pro zdokonalení ostrovního provozu distribuční soustavy zvážit možnost vybavit odběrná místa omezovači spotřeby pro případ nouzového zásobování.8

Ostatní spotřebitelé Priorita 3: U důležitých provozů zajistit ostrovní provoz objektového zdroje elektřiny pro vybrané spotřebiče.

Priorita 3: Lze doporučit záložní objektové či závodní zdroje pro případ výpadku k napájení citlivých provozů, kde může v důsledku výpadku elektřiny dojít ke značným ekonomickým ztrátám, nebo ohrožení přítomných osob. Tyto zdroje mohou

Dodavatelé nezbytné dodávky (energie) ve smyslu zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, §2, odst.(1), b). Dodavatelé nezbytné dodávky (výrobků a služeb) ve smyslu zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, §2, odst.(1), b). 6 Dle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, §29. odst (1), musí zpracovat na základě výzvy příslušného orgánu krizového řízení plán krizové připravenosti k řešení krizových situací, kterou může být možný dlouhodobý výpadek přenosové soustavy. 7 Dle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, §29. odst (1), musí zpracovat na základě výzvy příslušného orgánu krizového řízení plán krizové připravenosti k řešení krizových situací, kterou může být možný dlouhodobý výpadek normálního síťového zásobování elektřinou. 8 Dle zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, §20, odst.(1) regulační opatření slouží ke snížení spotřeby nedostatkových energií nebo usměrnění spotřeby v souladu s krizovými plány v případech, kdy krizová situace nabývá takového rozsahu, že běžné ekonomické nástroje nejsou při zajišťování nezbytných dodávek dostatečně účinné. 5

19/21


být využity i v době mimo krizovou situaci (kogenerační jednotky).

elektřiny (blackout).

Mobilní elektrocentrály Jsou nouzovým opatřením umožňujícím zajištění kontinuity činnosti tedy poskytování nezbytné dodávky výrobků a služeb i při „blackoutu“. Diverzifikace zdrojů tepla Zvyšuje bezpečnost pomocí substituce jednotlivých druhů energií.

Priorita 2: U citlivých zařízení by měla být elektroinstalace upravena pro rychlé připojení mobilní elektrocentrály.

Priorita 2: Tam kde není objektový zdroj elektřiny, měla by být elektroinstalace upravena pro rychlé připojení mobilní elektrocentrály k napájení kritických prvků (např. kotelen). Priorita 3: Tam, kde je výroba tepla závislá na síťové energii (elektřina, zemní plyn), měl by být instalován síťově nezávislý nouzový zdroj na jiné palivo.

Opatření pro úspory energie Oddaluje evakuaci v důsledku poklesu vnitřní teploty. Je ochranou proti kaskádovým poruchám jako je např. popraskání potrubí mrazem.

20/21

Priorita 3: V bytě, kde je komínový průduch, doporučuje se instalovat krbová kamna bez vložky, tj. bez potřeby elektřiny. U kotlů na tuhá paliva se doporučuje kotelnu vybavit akumulátorem tepla se samotížným oběhem. Tím nehrozí přehřátí kotle při výpadku elektřiny

Priorita 3: Tam, kde je výroba tepla závislá na síťové energii (elektřina, zemní plyn), doporučuje se instalovat síťově nezávislý nouzový zdroj tepla.

Priorita 3: Nízkoenergetické a zejména pasivní domy mají velmi nízké tepelné ztráty a umožňují přežití v objektu i při ztrátě napojení na vnější energetické zdroje.

Priorita 3: Nízkoenergetické a zejména pasivní objekty mají velmi nízké tepelné ztráty a umožňují přežití v objektu i při ztrátě napojení na vnější energetické zdroje.


Plánování a management kontinuity (BCP/BCM) Je standardním a v zahraničí i certifikovaným průkazem připravenosti podniku na zvládnutí krizové situace.

Priorita 1: Legislativně by měla být uložena povinnost zavést management kontinuity u zprivatizované KI.9

9

Priorita 2: Doporučuje se zavést management kontinuity obchodní činnosti.

Ve smyslu metodiky zpracování krizových plánů dle § 15 a § 16 nařízení vlády č. 462/2000 Sb., čl. 5, bod 6, lze vyzvat vybrané subjekty kritické infrastruktury, v rámci spolupráce na zpracování krizového plánu, k průkazu zajištění kontinuity poskytování alespoň nouzových dodávek výrobků a služeb i při výpadku síťové elektřiny, jako součásti plánu jejich krizové připravenosti. 21/21

ENERGETIKA PARDUBICKÉHO KRAJE DOLOŽKA KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ STRUČNÉ SHRNUTÍ OBSAHU A INFORMACE O HLAVNÍCH POZNATCÍCH ZÍSKANÝCH ŘEŠENÍM ÚKOLU

Recommend Documents