ENERGETIKA PARDUBICKÉHO KRAJE DOLOŽKA KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ

Kolektiv zpracovatelů EVČ s.r.o., CityPlan s.r.o., ViP s.r.o.

530 02 PARDUBICE ul. Arnošta z Pardubic 676 • energetické stavby • vodohospodářské stavby • geodetické práce

tel : 466 614 329-34 fax : 466 613 544 e-mail : [email protected] www.evc.cz

ENERGETIKA PARDUBICKÉHO KRAJE DOLOŽKA KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ

Zpracovatelé:

EVČ s.r.o. CITYPLAN, spols.r.o. ViP s.r.o.

Termín zpracování:

2005-2006

1/257


Obsah: ZPRACOVATELÉ: 1.

ÚVOD DO PROBLÉMU ............................................................................................................................ 3 1.1.

ZÁVISLOST EU NA DOVOZECH ENERGETICKÝCH SUROVIN.................................................................... 3

1.2.

ZÁVISLOST ČR NA DOVOZECH ENERGETICKÝCH SUROVIN.................................................................... 3

1.3.

STRUČNÉ SHRNUTÍ POZNATKŮ A AKTIVIT ZAMĚŘENÝCH NA ZVÝŠENÍ ENERGETICKÉ BEZPEČNOSTI ...... 3

1.3.1.

Bezpečnostní strategie ČR............................................................................................................... 3

1.3.1.1.

Legislativní normy související se zajištěním strategické bezpečnosti ................................................... 3

1.3.1.2

Státní energetická koncepce z pohledu bezpečnosti ČR ........................................................................ 3

1.3.2.

2.

EVČ S.R.O................................................................................................................. 1

Energetická bezpečnost krajů.......................................................................................................... 3

1.4.

KOMPETENCE HEJTMANA, KÚ A DALŠÍCH ORGÁNŮ PŘI KRIZOVÝCH SITUACÍCH ................................... 3

1.5.

SEZNAM SUBJEKTŮ KRITICKÉ INFRASTRUKTURY V PARDUBICKÉM KRAJI ............................................. 3

1.5.1.

Analýza seznamu subjektů kritické infrstruktury ............................................................................. 3

1.5.2.

Východiska pro aktualizaci metodiky tvorby Seznamu subjektů kritické infrastruktury.................. 3

1.5.3.

Návrh dalšího postupu .................................................................................................................... 3

TYPOLOGIE ÚZEMÍ ................................................................................................................................ 3 2.1.

OBECNÁ TYPOLOGIE ÚZEMÍ VYCHÁZEJÍCÍ Z KOMPETENCÍ HEJTMANA, KRAJSKÉHO ÚŘADU, ORGÁNŮ

OBCÍ A STAROSTŮ ................................................................................................................................................ 3

2.1.1.

Návrh typologie území..................................................................................................................... 3

2.1.2.

Vyhotovení typologie obcí ............................................................................................................... 3

2.2.

TYPOLOGIE ÚZEMÍ Z POHLEDU ENERGETIKY ......................................................................................... 3

2.2.1.

Popis ORP....................................................................................................................................... 3

2.2.2.

Typologie z pohledu Územní energetické koncepce ........................................................................ 3

2.2.3.

Rozložení zdrojů el. energie ............................................................................................................ 3

2.3.

METODOLOGIE STANOVENÍ ŠKOD

VYVOLANÝCH KRIZOVÝMI SITUACEMI ............................................ 3

2.3.1.

Úvod do problému........................................................................................................................... 3

2.3.2.

Navržená a použitá metodika .......................................................................................................... 3

2.3.2.1.

Škody na životech a zdraví občanů ....................................................................................................... 3

2.3.2.2.

Popis navržené a aplikované metodiky.................................................................................................. 3

2.3.2.3.

Návrh metodiky - obecný popis vstupujících veličin............................................................................. 3

2.3.2.4.

Škody na majetku občanů, organizací a orgánů státní správy a územní samosprávy ............................ 3

2.4.

OBECNÉ CHARAKTERISTIKY ZDROJŮ PRO ZAJIŠTĚNÍ PŘIMĚŘENÉ ENERGETICKÉ SOBĚSTAČNOSTI ......... 3

2.4.1.

Zásobování zemním plynem............................................................................................................ 3

2.4.1.1.

Úvod...................................................................................................................................................... 3

2/257


2.4.1.2.

Stav vybudovaného velmivysokotlakého a vysokotlakého českého zásobovacího systému zahrnujícího

zásobování východočeského regionu před privatizací plynárenské soustavy České republiky .................................. 3 2.4.1.3.

Privatizace plynárenské soustavy České republiky provedená k 1.1.1994 a její důsledky na uspořádání

východočeského zásobovacího systému včetně řešení ............................................................................................... 3 2.4.1.4.

Stav východočeského regionu po privatizaci a řešení vzniklých problémů ..................................... 3

2.4.1.5.

Systémové zdroje zemního plynu pro zásobování východočeského regionu a pravděpodobné

způsoby jejich narušení............................................................................................................................................. 3 2.4.1.6.

Krizové situace zásobování východočeského regionu zemním plynem a návrh řešení jejich

důsledků

3

2.4.1.7.

Shrnutí a doporučení............................................................................................................................ 3

2.4.2.

2.4.2.1.

Popis soustavy zásobování teplem......................................................................................................... 3

2.4.2.2.

Parametry médií .................................................................................................................................... 3

2.4.2.3.

Předpoklad vývoje cen tepla:................................................................................................................. 3

2.4.2.4.

Složení záložních zdrojů IPR a.s. Opatovice ......................................................................................... 3

2.4.3. 2.5. 3.

Zásobování tepelnou energií ........................................................................................................... 3

Elektroenergetika ............................................................................................................................ 3 OBECNÝ NÁVRH KRIZOVÝCH OSTROVNÍCH DISTRIBUČNÍCH SYSTÉMŮ .................................................. 3

PILOTNÍ PROJEKT .................................................................................................................................. 3 3.1.

MOŽNOSTI ZAJIŠTĚNÍ PŘIMĚŘENÝCH DODÁVEK ELEKTRICKÉ ENERGIE ................................................. 3

3.1.1.

Analytické zhodnocení stavu zásobování území PK elektrickou energií ......................................... 3

3.1.1.1.

Struktura elektrické distribuční sítě Pardubického kraje a nouzové stavy ............................................. 3

3.1.1.2.

Podmínky v Pardubickém kraji z pohledu využití místních zdrojů pro nouzový režim......................... 3

3.2.

NAVRŽENÍ PŘÍDĚLOVÉHO SYSTÉMU ...................................................................................................... 3

3.2.1.

Určení minimálního příkonu pro přídělový systém domácnostem .................................................. 3

3.2.1.1.

Rozlišení nezastupitelné a zastupitelné elektřiny................................................................................... 3

3.2.1.2.

Určení minimálního příkonu ................................................................................................................. 3

3.2.2.

Nouzová energetická potřeba Pardubického kraje ......................................................................... 3

3.2.3.

Předpoklady návrhu nouzové dodávky............................................................................................ 3

3.2.4.

Zdroje elektrické energie na území Pardubického kraje ................................................................. 3

3.2.5.

Vyhodnocení deficitních a přebytkových území ORP ...................................................................... 3

3.3.

MOŽNOST ZAJIŠTĚNÍ PŘIMĚŘENÝCH DODÁVEK ELEKTŘINY NA VYČLENĚNÉM ÚZEMÍ ........................... 3

3.3.1.

Současný stav .................................................................................................................................. 3

3.3.2.

Ostrovní provoz............................................................................................................................... 3

3.3.3.

Výčet kroků nutných k zavedení systému ostrovního provozu: ........................................................ 3

3.3.4.

Technické možnosti zajištění nouzové dodávky v ostrovním provozu.............................................. 3

3.4.

CHARAKTERISTIKA MOŽNOSTÍ MOŽNÉHO DODAVATELE (EOP / INTERNATIONAL POWER)................... 3

3.5.

STANOVENÍ DISPONIBILNÍHO VÝKONU K ZAJIŠTĚNÍ NOUZOVÝCH ODBĚRŮ ........................................... 3

3/257


3.5.1.

4.

International Power Opatovice, a.s. (elektrárna Opatovice) .......................................................... 3

3.5.1.1.

Stávající stav ......................................................................................................................................... 3

3.5.1.2.

Etapy obovy zdroje................................................................................................................................ 3

RÁMCOVÉ URČENÍ ŠKOD VYPLÝVAJÍCÍCH Z NEDOSTATKU ENERGIE ZEJMÉNA EL.

ENERGIE .............................................................................................................................................................. 3 4.1.

ŠKODY NA ŽIVOTECH A ZDRAVÍ OBČANŮ .............................................................................................. 3

4.2.

ŠKODY NA MAJETKU A NÁKLADY NA JEHO OBNOVENÍ .......................................................................... 3

4.2.1.

4.2.1.1.

Okruh skot ............................................................................................................................................. 3

4.2.1.2.

Okruh hrabavá drůbež ........................................................................................................................... 3

4.2.1.3.

Okruh prasata ........................................................................................................................................ 3

4.2.1.4.

Okruh chovu koní, ovcí a koz................................................................................................................ 3

4.2.1.5.

Zásoby v mlékárenství........................................................................................................................... 3

4.2.2.

5.

Průmysl ........................................................................................................................................... 3

4.3.

OBYVATELSTVO ................................................................................................................................... 3

4.4.

STÁTNÍ ZPRÁVA A SAMOSPRÁVA........................................................................................................... 3

4.5.

REKAPITULACE ŠKOD ........................................................................................................................... 3

STANOVENÍ NÁKLADŮ PRO ZAJIŠTĚNÍ PŘIMĚŘENÉ ENERGETICKÉ BEZPEČNOSTI...... 3 5.1.

ODHAD POŘIZOVACÍCH NÁKLADŮ ........................................................................................................ 3

5.1.1.

Pořizovací náklady na zdroji........................................................................................................... 3

5.1.2.

Pořizovací náklady v distribuční soustavě ...................................................................................... 3

5.1.3.

Odběrná místa................................................................................................................................. 3

5.1.4.

Celkové pořizovací náklady............................................................................................................. 3

5.2. 6.

Zemědělství...................................................................................................................................... 3

ODHAD PROVOZNÍCH NÁKLADŮ............................................................................................................ 3

STANOVENÍ PŘÍNOSŮ A PROPOČET EFEKTIVNOSTI .................................................................. 3 6.1.

VSTUPNÍ PŘEDPOKLADY ....................................................................................................................... 3

6.2.

VÝSLEDKY EKONOMICKÉ ANALÝZY ..................................................................................................... 3

6.3.

POROVNÁNÍ CENY ZA ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI S CENOU JINÝCH SLUŽEB V ES........................................ 3

6.4.

ROZDÍL MEZI INVESTIČNÍ A NULOVOU VARIANTOU ............................................................................... 3

7.

SHRNUTÍ POZNATKŮ ............................................................................................................................. 3

8.

DOPORUČENÍ DALŠÍHO POSTUPU ..................................................................................................... 3

4/257


Tabulky: TABULKA 1

PREDIKCE SPOTŘEBY, DOVOZU A VLASTNÍ PRODUKCE PALIV A ENERGIE V EU 25 (EUROPEAN ENERGY

AND TRANSPORT SCENARIOS ON KEY DRIVERS ZE ZÁŘÍ 2004)....................................................................... 3 TABULKA 2 PRAVDĚPODOBNÁ VÝŠE A STRUKTURA SPOTŘEBY PRVOTNÍCH ZDROJŮ ENERGIE V

ČR (EUROPEAN

ENERGY AND TRANSPORT SCENARIOS ON KEY DRIVERS ZE ZÁŘÍ 2004)......................................................... 3 TABULKA 3 PODÍL DOMÁCÍ PRODUKCE A DOVOZŮ KAPALNÝCH PALIV A ZEMNÍHO PLYNU NA PRVOTNÍCH ZDROJÍCH

ČR ( ZDROJ ČSU 2004)................................................................................................................................. 3 TABULKA 4

TŘÍSTUPŇOVÉ TŘÍDĚNÍ HROZEB - SPECIFIKACE JEDNOTLIVÝCH TYPŮ HROZEB..................................... 3

TABULKA 5

HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT PODLE KRAJŮ V ROCE 2005......................................................................... 3

TABULKA 6 KOMPETENCE HEJTMANA, KÚ A ORGÁNŮ KRAJE ZA KRIZOVÝCH SITUACÍ ............................................ 3 TABULKA 7 KOMPETENCE HZS KRAJE A IZS PŘI PŘÍPRAVĚ A ŘEŠENÍ MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ A KRIZOVÝCH SITUACÍ .......................................................................................................................................................... 3 TABULKA 8

ZÁKLADNÍ INFORMACE O JEDNOTLIVÝCH ORP .................................................................................... 3

TABULKA 9 OBLASTI KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ ................................................................................................................. 3 TABULKA 10 ORP 5301 ČESKÁ TŘEBOVÁ – 5 OBCÍ, 18 992 OBYVATEL, 7 814 BYTŮ ............................................... 3 TABULKA 11 ORP 5302 – HLINSKO – 22 OBCÍ, 21 492 OBYVATEL, 9 255 BYTŮ ....................................................... 3 TABULKA 12 ORP 5303 HOLICE – 14 OBCÍ, 16 235 OBYVATEL, 6 941 BYTŮ ............................................................ 3 TABULKA 13 ORP 5304 CHRUDIM – 86 OBCÍ, 81 774 OBYVATEL, 35 104 BYTŮ ....................................................... 3 TABULKA 14 ORP 5305 KRÁLÍKY – 5 OBCÍ, 9 232 OBYVATEL, 3 830 BYTŮ ............................................................. 3 TABULKA 15 ORP 5306 LANŠKROUN – 22 OBCÍ, 21 868 OBYVATEL, 9 126 BYTŮ .................................................... 3 TABULKA 16

ORP 5307 – LITOMYŠL – 35 OBCÍ, 26 171 OBYVATEL, 10 700 BYTŮ .................................................. 3

TABULKA 17 ORP 5308 – MORAVSKÁ TŘEBOVÁ – 33 OBCÍ, 27 365 OBYVATEL, 11 075 BYTŮ ................................ 3 TABULKA 18 ORP 5309 PARDUBICE – 57 OBCÍ, 120 708 OBYVATEL, 51 599 BYTŮ .................................................. 3 TABULKA 19 ORP 5310 POLIČKA – 20 OBCÍ, 19 369 OBYVATEL, 8 630 BYTŮ .......................................................... 3 TABULKA 20 ORP 5311 PŘELOUČ – 42 OBCÍ, 23 660 OBYVATEL, 10 447 BYTŮ ....................................................... 3 TABULKA 21 ORP 5312 SVITAVY – 28 OBCÍ, 31 652 OBYVATEL, 12 968 BYTŮ ........................................................ 3 TABULKA 22

ORP 5313 ÚSTÍ NAD ORLICÍ – 16 OBCÍ, 26 668 OBYVATEL, 11 413 BYTŮ .......................................... 3

TABULKA 23 ORP 5314 VYSOKÉ MÝTO – 40 OBCÍ, 32 148 OBYVATEL, 14 073 BYTŮ .............................................. 3 TABULKA 24 ORP 5315 ŽAMBERK – 27 OBCÍ, 28 690 OBYVATEL, 12 378 BYTŮ ...................................................... 3 TABULKA 25 POČET SUBJEKTŮ KRITICKÉ INFRASTRUKTURY V ORP ........................................................................ 3 TABULKA 26 PŘEHLED TYPŮ ÚZEMÍ Z HLEDISKA DOSTUPNOSTI ENERGIÍ ................................................................. 3 TABULKA 27 DOPORUČENÉ FORMY ZÁSOBOVÁNÍ ENERGIÍ V JEDNOTLIVÝCH TYPECH ÚZEMÍ ................................... 3 TABULKA 28 PASPORTIZACE ÚZEMÍ OBCE ORP Z HLEDISKA KRITICKÉ INFRASTRUKTURY ....................................... 3 TABULKA 29 PŘEHLED ZDROJŮ ELEKTŘINY DLE DISPONIBILITY A MOŽNÉHO VYUŽITÍ ............................................. 3 TABULKA 30 EKONOMICKÉ CHARAKTERISTIKY ZDROJŮ ELEKTŘINY ........................................................................ 3 TABULKA 31 DISPONIBILITA ZDROJŮ ELEKTŘINY DLE VLASTNICTVÍ ........................................................................ 3 TABULKA 32 DOSTUPNOST SÍŤOVÉ ENERGIE V

PARDUBICKÉM KRAJI PODKLADOVÝ MATERIÁL UEK

PARDUBICKÉHO KRAJE ROK 2003................................................................................................................... 3

5/257


TABULKA 33 ZDROJE EL. ENERGIE NA ÚZEMÍ PARDUBICKÉHO KRAJE...................................................................... 3 TABULKA 34 ROZDĚLENÍ ZDROJŮ EL. ENERGIE DO ORP ( ZDROJ TABULKA 35

VČE A.S.) ............................................................ 3

............................................................................................................................................................ 3

TABULKA 36 STAV V ROCE 1992 PŘED PRIVATIZACÍ ................................................................................................ 3 TABULKA 37 INSTALOVANÝ VÝKON VNITROSTÁTNÍCH VVTL. PRS DOCÍLENÝ K ROKU 2000 ................................... 3 TABULKA 38 KRYTÍ MAXIMÁLNÍ DENNÍ SPOTŘEBY VE VČP, A.S. INSTALOVANÝM VÝKONEM ZAŘÍZENÍ PŘEPRAVNÍ SOUSTAVY ...................................................................................................................................................... 3 TABULKA 39 POČET PŘEDÁVACÍCH STANIC (PS) A OBJEKTOVÝCH SMĚŠOVACÍCH STANIC OSS) PŘIPOJENÝCH NA SOUSTAVU ZE ZDROJE EOP ............................................................................................................................ 3 TABULKA 40 CENA TEPELNÉ ENERGIE...................................................................................................................... 3 TABULKA 41 PŘEHLED ZDROJŮ ELEKTŘINY DLE DISPONIBILITY A MOŽNÉHO VYUŽITÍ ............................................. 3 TABULKA 42 EKONOMICKÉ CHARAKTERISTIKY ZDROJŮ ELEKTŘINY ........................................................................ 3

TABULKA 43 DISPONIBILITA ZDROJŮ ELEKTŘINY DLE VLASTNICTVÍ ...................................................................... 3 TABULKA 44 PŘEHLED TRANSFORMACE 110 KV/VN V TABULKA 45

PARDUBICKÉM KRAJI........................................................... 3

PŘEHLED MĚSTSKÉ TRANSFORMACE 35/10KVA 35/6,3 KV ................................................................ 3

TABULKA 46 PŘEHLED MÍSTNÍCH VÝROBNÍCH ZDROJŮ V

PARDUBICKÉM KRAJI ....................................................... 3

TABULKA 47 DODANÁ/VYROBENÁ ELEKTŘINA ZE ZDROJŮ O VÝKONU NIŽŠÍM NEŽ 0,5

MW V ROCE 2005 V PK

(MWH)........................................................................................................................................................... 3 TABULKA 48 SEZNAM RELEVANTNÍCH OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ NA ÚZEMÍ PARDUBICKÉHO KRAJE

........... 3

TABULKA 49 ODHAD NOUZOVÉ SPOTŘEBY DOMÁCNOSTI......................................................................................... 3 TABULKA 50 VÝPOČET NOUZOVÉ POTŘEBY KRAJE .................................................................................................. 3 TABULKA 51 SEZNAM ZDROJŮ ELEKTŘINY V ÚZEMÍ JEDNOTLIVÝCH ORP ............................................................... 3 TABULKA 52 CELKOVÝ INSTALOVANÝ VÝKON V

PK (REZZO 1) .................................................................................. 3

TABULKA 53 CELKOVÝ INSTALOVANÝ VÝKON V

PK (REZZO 2) .................................................................................. 3

TABULKA 54 REKAPITULACE ZTRÁT V ZEMĚDĚLSTVÍ .............................................................................................. 3 TABULKA 55 VYČÍSLENÍ ZTRÁT ZPŮSOBENÝCH PŘERUŠENÍM DODÁVEK ELEKTŘINY ............................................... 3 TABULKA 56 CELKOVÉ POŘIZOVACÍ NÁKLADY ........................................................................................................ 3 TABULKA 57 VSTUPNÍ PŘEDPOKLADY VÝPOČTU – PILOTNÍ PROJEKT........................................................................ 3 TABULKA 58 REKAPITULACE RELEVANTNÍCH NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ ........................................................................ 3

Obrázky: OBRÁZEK 1 VÝVOJ DOMÁCÍ PRODUKCE, DOVOZU A HRUBÉ DOMÁCÍ SPOTŘEBY PALIV A ENERGIE V EU 25 (MTOE) (EUROPEAN ENERGY AND TRANSPORT SCENARIOS ON KEY DRIVERS ZE ZÁŘÍ 2004) ..................................... 3 OBRÁZEK 2 VYJÁDŘENÍ ZABEZPEČENÍ KONTINUITY PROVOZU KRITICKÉ INFRASTRUKTURY ................................... 3 OBRÁZEK 3 DOSTUPNOST SÍŤOVÉ ENERGIE V PARDUBICKÉM KRAJI ( ZDROJ UEK PARDUBICKÉHO KRAJE 2003)... 3 OBRÁZEK 4 PODÍL DOSTUPNOSTI SÍŤOVÝCH ENERGIÍ V KRAJI ( ZDROJ UEK PARDUBICKÉHO KRAJE 2003) ............ 3

6/257


OBRÁZEK 5 ZÁSOBOVACÍ SYSTÉM VÝCHODOČESKÉHO REGIONU PŘED PRIVATIZACÍ PLYNÁRENSKÉ SOUSTAVY ČR3 OBRÁZEK 6 IZOLOVANÝ ZÁSOBOVACÍ SYSTÉM VÝCHODOČESKÉHO REGIONU PO 1.1.1994 ..................................... 3 OBRÁZEK 7 ZÁSOBOVÁNÍ VÝCHODOČESKÉHO REGIONU PO ROZRUŠENÍ PRS BARTOUŠOV ..................................... 3 OBRÁZEK 8 ZÁSOBOVÁNÍ VÝCHODOČESKÉHO REGIONU V KRIZOVÝCH

SITUACÍCH ................................................ 3

OBRÁZEK 9 SCHEMA KOMBINOVANÉ VÝROBY EL. A TEPLA ..................................................................................... 3 OBRÁZEK 10 CENTRÁLNÍ PŘEDÁVACÍ STANICE

SE ČTYŘTRUBNÍM ROZVODEM TEPLA ............................................. 3

OBRÁZEK 11 CENTRÁLNÍ PŘEDÁVACÍ STANICE S DVOUTRUBNÍM ROZVODEM TEPLA .............................................. 3 OBRÁZEK 12 OBJEKTOVÉ PŘEDÁVACÍ STANICE ....................................................................................................... 3 OBRÁZEK 13 BYTOVÉ PŘEDÁVACÍ STANICE ............................................................................................................. 3 OBRÁZEK 14 IDEOVÝ NÁVRH KRIZOVÉHO OSTROVNÍHO PROVOZU DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY .................................... 3 OBRÁZEK 15 SCHÉMA SÍTÍ 400, 220 A 110KV.......................................................................................................... 3 OBRÁZEK 16 TRANSFORMACE VVN/VVN PARDUBICKÝ KRAJ ................................................................................... 3 OBRÁZEK 17 DIAGRAM PRŮMĚRNÝCH TÝDENNÍCH MAXIM POTŘEBY DNŮ TYPU ÚTERÝ-PÁTEK...................................... 3 OBRÁZEK 18 DEFICITNÍ A PŘEBYTKOVÁ ÚZEMÍ ORP ................................................................................................. 3 OBRÁZEK 19 VÝSLEDKY VÝPOČTU PROVEDITELNOSTI KRAJSKÉHO OSTROVNÍHO PROVOZU .................................... 3 OBRÁZEK 20 POROVNÁNÍ PŘÍPLATKU ZA BEZPEČNOST A OSTATNÍCH POPLATKŮ ..................................................... 3 OBRÁZEK 21 TYPICKÁ VÝŠE SPOTŘEBY ELEKTŘINY V DOMÁCNOSTI ............................................................................. 3 OBRÁZEK 22 ZVÝŠENÍ MĚSÍČNÍCH VÝDAJŮ DOMÁCNOSTI ZA ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DODÁVEK ELEKTŘINY ........... 3 OBRÁZEK 23 POTENCIÁLNÍ ZTRÁTY DVOUTÝDENNÍHO PLOŠNÉHO VÝPADKU – LETNÍ OBDOBÍ ................................ 3 OBRÁZEK 24 POTENCIÁLNÍ ZTRÁTY DVOUTÝDENNÍHO PLOŠNÉHO VÝPADKU – ZIMNÍ OBDOBÍ ................................ 3 OBRÁZEK 25 POROVNÁNÍ PŘÍNOSŮ A NÁKLADŮ ...................................................................................................... 3 OBRÁZEK 26 NEPŘIJATELNÉ RIZIKO MOŽNÉHO KRIZOVÉHO VÝVOJE V OBLASTI ELEKTROENERGETIKY .................. 3

Samostatné přílohy: Příloha č.1 Příloha č.2 Příloha č.3

EPK DKŘ - Krizový plán Pardubického kraje –část A.4 EPK DKŘ - dle metodiky MNO Neveřejná část úkolu - EPK DKŘ

7/257


1.

ÚVOD DO PROBLÉMU

Koncem 20. století se výrazně změnilo rozložení hlavních vojenských sil ve světě. Stručně řečeno došlo k zániku tzv. bipolárního světa. Tato skutečnost : a) omezila možnost vzniku celosvětového ozbrojeného konfliktu (I. světová válka, II. světová válka) v nejbližších letech 21. století (20 – 50 let ?), b) nevyloučila existenci lokálních válek v oblastech etnického napětí nebo v oblastech bohatých na primární energetické suroviny (ropa, plyn), c) vedla ke vzniku nových situací vyvolaných těmi, kteří chtějí z různých důvodů škodit – teroristické útoky, d) nevyloučila možnost vzniku neobvyklých přírodních katastrof vyvolaných narušením „přírodní rovnováhy“ zeměkoule, e) vedla ke vzniku nových ekonomických center s vysokým počtem obyvatel, s prudkým ekonomickým růstem (Čína. Indie) ale nízkým potenciálem domácích primárních energetických nerostných surovin, f) spolu s jinými faktory do jisté míry destabilizovala situaci na Středním a Blízkém východě z jehož území jsou realizovány dodávky ropy a to nejen do Evropy. Z uvedených důvodů Evropa (EU 15, EU 25 i Evropská hospodářská komise – organizace OSN se sídlem v Ženevě) vnímají energetickou bezpečnost ze 2 základních hledisek, a to: 1) Jistoty zdrojů (výše zásob, politická stabilita na území). 2) Nebezpečí narušení přepravních systémů (plynovody, ropovody, přenosové sítě), kterými jsou paliva a energie dodávány od místa získávání ke spotřebitelům I když tato studie je zejména zaměřena na problém zmíněný ad 2, bude vhodné věnovat určitou pozornost otázce uvedené v bodě 1. Důvodem je skutečnost, že obě otázky spolu úzce souvisí, neboť : - politická nestabilita v určité oblasti • •

vytváří prostor pro činnost různých extremistických skupin, může z různých důvodů vést k přerušení dodávek energetických surovin do určitých teritorií,

8/257


spolu s rostoucí poptávkou vede k prudkému růstu cen paliv a energie, evropské státy (zejména pak EU) jsou do značné míry závislé na dovozech ropy a zemního plynu. •

-

1.1.

Závislost EU na dovozech energetických surovin

Dne 1. května 2005 byla Evropská unie rozšířena o 10 nových členských států (ČR, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovinsko, Slovensko). V publikaci European Energy and Transport Scenarios on key Drivers ze září 2004 jsou mimo jiné uvedeny úvahy o domácí produkci energetických surovin a energie, včetně tzv. čistého dovozu a hrubé domácí spotřeby 25 členských států EU do roku 2030 (tabulka 1).

údaje v Mtoe

1990

2000

2010

2020

2030

2030/2000 (%)

domácí produkce celkem

876,8

897,3

887,2

808,0

769,2

85,7

tuhá paliva

350,8

203,4

139,3

104,8

75,6

37,2

ropa

120,3

163,5

129,6

100,7

85,6

52,4

plyn

139,6

196,6

192,0

148,4

118,7

60,4

jádro

196,9

237,7

222,3

227,3

248,3

104,5

711,7

799,3

842,9

966,5

1 034,6

129,4

tuhá paliva

75,2

91,4

73,4

67,2

96,2

105,2

ropa

510,8

519,6

512,1

548,9

563,7

108,5

plyn

123,5

186,2

255,3

350,5

375,0

201,4

2,2

2,1

2,1

- 0,1

- 0,3

-

1 554,3

1 650,7

1 679,5

1 717,9

1 740,8

105,4

tuhá paliva

430,6

303,2

212,7

171,9

171,9

56,7

ropa

596,2

635,6

591,1

593,1

586,1

92,2

plyn

259,2

376,0

447,3

498,9

493,7

131,3

z toho

„čistý“ dovoz z toho

elektřina

hrubá domácí spotřeba z toho

9/257


jádro

196,9

237,7

222,3

227,3

248,3

104,5

obnovitelné zdroje

69,2

96,1

204,0

226,8

241,1

250,9

primární elektřina

2,2

2,1

2,1

-0,1

-0,3

-

Pozn.: 1 toe = 41,86 GJ tabulka 1 Predikce spotřeby, dovozu a vlastní produkce paliv a energie v EU 25 (European Energy and Transport Scenarios on key Drivers ze září 2004)

Z tabulky 1 vyplývá, že v období 2000 – 2030: -

Domácí produkce paliv a energie poklesne cca o 14 % (z 897,3 Mtoe na 769,2 Mtoe).

-

Největší pokles cca 63 % se přepokládá u tuhých paliv (z 203,4 Mtoe na 75,6 Mtoe).

-

Čistý dovoz vzroste cca o 29 % (z 799,3 Mtoe na 1 034,6 Mtoe).

-

Hrubá domácí spotřeba vzroste cca o 5 % (z 1 650,7 Mtoe na 1 740,8 Mtoe).

Velice závažný je růst závislosti na dovozu, který podle zmíněné predikce v roce: -

2000 činil 48 %,

-

2010 by měl dosáhnout cca 50 %,

-

2020 by měl dosáhnout cca 56 %,

-

2030 by měl dosáhnout cca 59 %.

Názornou představu o vývoji vyplývající z údajů v tabulce 1 poskytuje obr. 1.

10/257


1800 1600 1400 1200 1000

domácí produkce dovoz

800

domácí spotřeba 600 400 200 0 1990

2000

2010

2020

2030

Obrázek 1 Vývoj domácí produkce, dovozu a hrubé domácí spotřeby paliv a energie v EU 25 (Mtoe) (European Energy and Transport Scenarios on key Drivers ze září 2004)

Z tabulky i obrázku vyplývá růst dovozní závislosti EU 25 při mírném růstu domácí spotřeby. Podle Státní energetické koncepce ČR by pravděpodobná spotřeba prvotních zdrojů energie v České republice měla mít následující vývoj (tab. 2).

údaje v PJ

2000

2005

2010

2015

2020

2025

2030

1 671

1 729

1 775

1 782

1 786

1 809

1 797

- hnědé uhlí

612

507

509

480

434

389

374

- černé uhlí + koks

265

229

212

210

227

209

174

11

8

9

9

8

7

7

- plynná paliva

316

373

359

353

366

366

370

- surová ropa

239

222

209

180

152

139

127

72

51

67

76

80

82

86

- elektřina

-36

-40

-35

1

18

18

1

- jaderné palivo

148

286

286

286

286

330

375

44

93

159

187

215

269

283

celkem v tom:

- ostatní tuhá paliva

- kapalná paliva

- obnovitelné zdroje

tabulka 2 Pravděpodobná výše a struktura spotřeby prvotních zdrojů energie v ČR (European Energy and Transport Scenarios on key Drivers ze září 2004)

11/257


Z tabulky vyplývá, že dovozní závislost ČR v roce 2030 v případě: − plynu, ropy, kapalných paliv dosáhne

cca 32 %,

−

cca 53 %.

plynu, ropy, kapalných paliv a jaderného paliva dosáhne

To znamená, že by byla nižší o 6 % než v EU 25 (viz text pod tabulkou 1). Otázkou je, zda zmíněné energetické suroviny budou vůbec dostupné a když ano, tak za jakou cenu ? Zmíněnou otázku nelze vnímat jako akademickou. To potvrzuje i skutečnost, že na 14. zasedání Committee on Sustainable Energy (Výbor pro trvale udržitelný rozvoj v energetice) Evropské hospodářské komise konaném v červnu 2005 v Ženevě, byla problematice bezpečnosti dodávek energie (energetických surovin) věnována vysoká pozornost. Pro zmíněné jednání připravil sekretariát zmíněného Výboru podkladový dokument nazvaný Global Energy Security and the Caspian Sea Region (Globální energetická bezpečnost a oblast Kaspického moře). V něm jsou uvedeny hlavní cíle strategie zemí Evropské hospodářské komise (EHK) takto: − Zajištění přístupu k energii získávané za přijatelnou cenu všem občanům a organizacím žijícím (působícím) v regionu EHK, a to v krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém výhledu. −

Snížení dopadů na životní prostředí vyvolaných získáváním, přepravou a využíváním energie.

−

Vytvoření dobře vyváženého energetického systému v rámci EHK založeného na optimalizaci vzájemné spolupráce.

−

Zvýšení účinnosti při získávání, přepravě a využívání energie.

−

Snížení dopadů energetického hospodářství na zdraví a životní prostředí aplikací ekonomicky a environmentálně přijatelných technologií. V dokumentu jsou dále (mimo jiné) zmiňovány následující skutečnosti:

„Současné vysoké ceny ropy1 a jejich nestabilita, rostoucí náklady na osvojení ložisek, prodlužující se přepravní vzdálenosti, nestabilita v Iráku a napětí na Středním východě, sabotáže a teroristické útoky v některých státech produkujících ropu a zemní plyn, nepříznivě ovlivňuje investiční klima v řadě producentských států.

1

Dokument byl předložen členům Výboru 27.6.2005. Ceny v září 2005 z různých důvodů (asi i

spekulativních) vzrostly na neobvyklou úroveň.

12/257


Rostoucí závislost řady zemí na dovozu primárních energetických surovin spolu s chybami, jako byl bankrot společnosti Enron, společně s „blackouts“ v Severní Americe a Evropě, přispívají k uvědomění si zranitelnosti energetického hospodářství a jeho význam pro národní hospodářství. Je nepochybné, že takové „shrnutí“ přesně označuje problémy, kterým musí čelit většina evropských států a tedy i Česká republika. V dokumentu se též připomíná: − energetická závislost evropských států (mimo Ruska), která u západoevropských zemí v současné době činí u ropy 55 % a vzroste asi na 65 % v roce 2010 a na 80 % v roce 20202, • východoevropských a středoevropských států vzroste z dnešních téměř 80 % na 90 % v roce 2020, že dodávky ropy ze Středního východu, které kryjí v současné době 30 % její celosvětové spotřeby, se budou v roce 2020 podílet asi 40 % na této spotřebě, •

− −

rostoucí celosvětová závislost na dodávkách ropy ze zemí sdružených v OPEC3. V současné době činí tento podíl cca 35 % a předpokládá se, že v roce 2020 vzroste na 45 % a v roce 2030 na cca 55 % (pro zajímavost lze připomenout, že při první ropné krizi v roce 1973 tento podíl činil cca 54 %),

−

Irán (Islámská republika Irán) hraničící s Kaspickým mořem a Perským zálivem je v rámci OPEC svojí denní produkcí 3,9 mil. barelů, druhým největším producentem a podílí se cca 5 % na celkové světové produkci a podle International Energy Agency je schopen produkci v budoucích 15 až 30 letech zdvojnásobit,

−

že ověřené zásoby ropy Iránu činí cca 131 miliard barelů a představují 11,4 % světových zásob,

−

že současná těžba ropy v Rusku dosahuje 8,6 milionů barelů denně (11,4 % celkové světové produkce) s předpokladem dosažení těžby 11 milionů barelů denně ve střednědobém horizontu. V tom bude sehrávat významnou úlohu osvojení nových ložisek v oblasti Kaspického moře, východní Sibiře a Sachalinu,

−

že těžba ropy států v „oblasti“ Kaspického moře (Ázerbajdžán, Kazachstán,

2

V této souvislosti je připomínán i růst energetické závislosti Severní Ameriky z dnešních 35 % na 45

% v roce 2020. 3

Členy OPEC jsou : Alžír, Indonésie, Irán, Irák, Kuvajt, Libye, Nigérie, Katar, Saudská Arábie,

Arabské emiráty a Venezuela.

13/257


Turkmenistán a Uzbekistán) činí 1,8 milionů barelů denně (2,3 % světové produkce) s tím, že se toto množství může během 5 až 10 let zdvojnásobit. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že země OPEC, Rusko a státy v oblasti Kaspického moře v současné době pokrývají dodávkami cca 49 % světové spotřeby ropy, a že tento podíl v budoucí době, při splnění určitých podmínek, výrazně vzroste. Ve zmíněném dokumentuje je také věnována pozornost zajištění dodávek plynu do zemí EHK. V tomto směru se upozorňuje na: − prudký růst spotřeby plynu v řadě evropských zemí strmě zvyšuje jejich dovozní závislost na této surovině. I když zmíněná skutečnost z krátkodobého a střednědobého pohledu nevyvolává zvláštní problémy dlouhodobé zajištění dodávek vyvolá nutnost: • •

−

−

využívat ložiska v těžko dostupných oblastech s extrémními přírodními podmínkami, prodloužení přepravních cest, (obojí ovšem povede ke zvýšení

investičních nákladů a tím i cen dodávaného plynu) v současné době dovoz zemního plynu z oblastí mimo jejich teritorium (míní se státy EHK) pokrývá cca 35 % jeho spotřeby s předpokladem, že podíl západoevropských států v roce 2010 bude asi 45 %, dovozní závislost středoevropských a východoevropských zemí může ze současných 65 % vzrůst na 85 % po roce 2010 (v případě ČR je dovozní závislost u plynu stejně jako u ropy téměř stoprocentní, tab. 3).

1.2.

Závislost ČR na dovozech energetických surovin

Z hlediska komplexnosti palivové základny ČR je vhodné připomenout, že na území státu se nalézají pouze významnější zásoby uhlí. V případě ropy a zemního plynu, jejichž podíl na prvotních zdrojích činil v roce 2003 téměř 41 %, je ČR v rozhodující míře závislá na jejich dovozu viz. tabulka 3

1995

prvotní zdroje celkem

2000

2003

PJ

%

PJ

%

PJ

%

1 749,7

100,0

1 656,7

100,0

1 803,4

100,0

v tom:

14/257


tuhá paliva

1 005,8

57,5

906,4

54,7

892,5

49,5

ropa z toho

356,8

20,4

340,9

20,6

403,9

22,4

6,1

0,4

7,4

0,4

13,3

0,7

350,7

20,0

333,5

20,1

390,6

21,7

278,6

15,9

325,4

19,6

334,4

18,5

8,6

0,5

7,1

0,4

5,3

0,3

270,0

15,4

318,3

19,2

329,1

18,2

domácí zdroje dovoz

zemní plyn domácí zdroje dovoz

tabulka 3 Podíl domácí produkce a dovozů kapalných paliv a zemního plynu na prvotních zdrojích ČR ( zdroj ČSU 2004)

1.3. Stručné shrnutí poznatků a aktivit zaměřených na zvýšení energetické bezpečnosti Jak ukazuje vývoj prvních let jednadvacátého století budou průmyslově vyspělé státy s demokratickým systémem řízení čelit vážným hrozbám ohrožujícím : -

životy, zdraví a majetek jejich občanů, funkci státní správy a územní samosprávy, základy jejich demokratického systému.

Zatím se aktivity těch, kteří chtějí škodit projevují útoky na: - symboly moci a hospodářské síly (září 2001 USA), - obyvatelstvo (Bali 2x, Londýn, Moskva, Beslan apod.). Je otázkou času kdy takové útoky budou směrovány na infrastrukturu demokratických států. Chod státní správy a územní samosprávy hospodářský život demokratických států, životy, zdraví a majetek občanů těchto států je vedle jiných předpokladů (potraviny, voda apod.) podmiňován bezpečenými dodávkami primárních nerostných energetických surovin (ropa, plyn, uhlí) a elektřina. Zvláště elektřina vzhledem ke: -

svým fyzikálním vlastnostem,

-

své nezastupitelnosti v životě společnosti

15/257


se může stát terčem útoků těch, kteří chtějí škodit. Koncem 19 století a zhruba v prvé polovině 20. století výrobu elektřiny zajišťovaly místní (městské) elektrárny, které jí dodávaly do místní distribuční sítě. Pro druhou polovinu 20. století je charakteristickým rysem snaha zvyšovat ekonomickou účinnost výroby elektřiny. Důsledkem bylo budování tzv. systémových elektráren. V případě ČR nejprve parních a později jaderných. Ty svůj produkt (elektřinu) dopravují ke spotřebiteli prostřednictvím: -

přenosové sítě o napětí 220 kV a 400 kV propojené i na přenosové sítě mimo území ČR,

-

distribuční sítě o napětí 110 kV a níže. Právě přenosová síť, vzhledem ke svému charakteru, je snadno zranitelná a její narušení bude mít pro Českou republiku velice vážné důsledky.

1.3.1.

Bezpečnostní strategie ČR

Vláda ČR svým usnesením č. 1254 ze dne 10. prosince 2003 schválila novelizovanou Bezpečnostní strategii České republiky. Tento vládní dokument, který byl zpracován ve spolupráci s Kanceláří prezidenta republiky a Parlamentem ČR je třetí bezpečnostní strategií, která byla projednána a schválena od vzniku samostatné ČR v roce 1992 (proto se o něm v usnesení vlády hovoří jako o novelizované strategii).

Přijatá strategie reaguje na nové podněty vyvolané událostmi z 11. září 2001, které upozornily na nová bezpečnostní rizika, se kterými předcházející dokumenty příliš nepočítaly. Zaměření dokumentu je logicky velmi široké, protože musí obsáhnout veškeré základní aktivity státu jak směrované dovnitř státu tak v mezinárodním měřítku. V tomto smyslu v kapitole : −

Východiska bezpečnostní politiky ČR jsou zformulovány principy, na nichž je bezpečnostní politika ČR založena,

−

Bezpečnostní zájmy ČR jsou definovány životní, strategické a další významné zájmy ČR, 16/257


−

Bezpečnostní prostředí jsou identifikovány trendy, hrozby a z nich vyplývající rizika, jež formují prostředí, v němž ČR ochraňuje a prosazuje své zájmy,

−

Strategie prosazování bezpečnostních zájmů ČR jsou vymezeny přístupy k ochraně zájmů ČR v oblastech zahraniční, obranné a hospodářské politiky v oblasti politiky vnitřní bezpečnosti a veřejné informovanosti,

−

Bezpečnostní systém ČR jsou definovány prvky bezpečnostního systému ČR, jejich struktura a vymezeny povinnosti a odpovědnosti (kompetence) jednotlivých součástí systému.

Pokud jde o bezpečnostní strategii ČR v oblasti energetiky, je mezi vybranými, zásadními strategickými zájmy ČR uvedeno i „zajištění ekonomické bezpečnosti ČR prostřednictvím posilování globální ekonomické stability, diverzifikací zdrojů energetických surovin, výrobků, služeb, zdrojů a forem kapitálových toků a ochrany strategických infrastruktur“. Podle schválené strategie ČR : −

„usiluje“ o prohlubování mezinárodní ekonomické spolupráce, odstraňování obchodních překážek, otevírání a propojování trhů. V zájmu energetické bezpečnosti diverzifikuje zdroje strategických surovin. Při prosazování lepších podmínek pro mezinárodní ekonomickou spolupráci bude vláda usilovat o multilaterální přístupy v rámci Světové obchodní organizace, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, a vedle toho nadále využívat i bilaterálních dohod;

−

hospodářská politika sleduje minimalizaci závislosti ekonomiky ČR na dodávkách z hospodářsky nebo politicky nestabilních oblastí;

−

prvky zákonodárné, výkonné a soudní moci a územní samosprávy, které mají odpovědnost za zajišťování bezpečnosti ČR, musejí cíleně a systematicky informovat veřejnost a spolupracovat s ní. Každý občan musí mít dostatek informací k vytvoření vlastního odpovědného postoje;

−

je žádoucí, aby veřejnost byla průběžně informována o názorech a motivacích, které vedou zákonodárné orgány a představitele výkonné moci a samosprávy k opatřením nutným pro zajištění bezpečnosti ČR. To vyžaduje, aby veřejnost byla systematicky a v předstihu informována o hrozbách a rizicích z nich vyplývajících, ale i o přijímaných opatřeních a důsledcích z toho plynoucích“.

Bezpečnostní strategii státu musíme chápat především jako dokument

17/257


politický, deklarující zájem a snahy státu a státních institucí v této oblasti. Nejde tedy o dokument, jehož plnění by bylo možné vymáhat právními prostředky. Protože ale byla tato strategie schválena usnesením vlády, měla by být závazná pro všechny členy vlády a ti by na ni měli dále reagovat, resp. rozpracovávat ji do dokumentů zpracovávaných jednotlivými resorty. Jedním z těchto dokumentů by měla být i státní energetická koncepce, zpracovávaná Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR.

1.3.1.1.

Legislativní normy související se zajištěním strategické bezpečnosti

Je nutné zdůraznit, že bezpečnostní aspekty politického, ekonomického a environmentálního vývoje nabývají, v kontextu jeho dlouhodobé udržitelnosti v posledních letech, stále více na významu. Po euforii z pádu „železné opony“ nastalo zejména po 11. září 2001 rychlé vystřízlivění a svět si uvědomil, že potencionální hrozby nezmizely, ale přesunuly se, resp. staly se geograficky obtížně definovatelné až nevymezitelné. Ale nejen antropogenní rizika rostou. Příroda dává již několik let na srozuměnou, že i s ní se něco děje a civilizace je proti jejím silám a rozmarům stále slabá a zranitelná. Jen některým z nich a jen v omezené míře „člověk“ na ně může reagovat. V tomto smyslu je nutné věnovat pozornost prevenci, schopnosti hrozby předvídat a je vyhodnocovat. Získané poznatky pak přenášet do účinného informačního a varovného systému, zahrnujícího globální, kontinentální, státní, regionální i místní úroveň, schopného rychle vyhodnotit, koho varovat a koho „mobilizovat“ ke zvládnutí očekávané nebo nastalé situace. Se zvláštním přihlédnutím k bezpečnostním hrozbám je možné takové hrozby v zásadě rozdělit do dvou skupin, a to na : a) přírodní bezpečnostní hrozby, b) lidmi způsobené (vyvolané) bezpečnostní hrozby.

ad a)

Přírodní bezpečnostní hrozby

Mezi ně lze zařadit: −

oslabení ochranné ozónové vrstvy v atmosféře a průnik silného kosmického záření do biosféry, extrémně silné sluneční aktivity (protuberance), magnetické

18/257


bouře, magnetické anomálie v horninovém prostředí i v prostoru nad ním, srážky s meteority a jinými přírodními kosmickými předměty (planetky, komety), −

dlouhodobé změny klimatu (oteplování, vysoušení půd, pokles podzemních zásob vod, přesun teplotních pásem k severu s důsledky na snížené okysličování a vydatnost povrchových vod, faunu, floru, vč. přesunu jižních - subtropických či tropických nemocí a jejich přenašečů, parazitů, jedovatých druhů pavouků, hmyzu, škorpiónů, dravců ap.),

−

krátkodobé klimatické excesy (extrémně vysoké teploty, extrémně nízké teploty, letní bouře s průtrží mračen (přívalovými dešti), údery blesku a jimi způsobované lesní a stepní požáry, zimní bouře s vánicemi, extrémní rychlosti, síla a prostorové uspořádání proudění vzduchu (orkány, tornáda), písečné bouře, větrná erose půdy a hornin, silné srážky, extrémně vysoká sněhová pokrývka, laviny, vznik silné jinovatky, námrazy, náledí, prudká oteplení spojená se srážkami, táním sněhu a ledu, řícení ledu z ledovců hor i moří, mlha, inverzní zvrstvení atmosféry a bezvětří při vysoké intenzitě emisí a koncentraci imisí v atmosféře ap.),

−

povodně, průvaly vod do umělých podzemních prostorů, vodní eroze půdy a hornin, extrémně vysoké vlny na moři, způsobené zemětřeseními a sopečnou činností („tsunami“),

−

přemnožení některých, zejména tzv. „škodlivých“ druhů rostlin a živočichů (hmyzu, hlodavců, dravců, šelem konkurujících člověku na vrcholech potravinových řetězců ap.) v podobě „kalamit“, transfer nepůvodních agresivních druhů rostlin a živočichů, vytlačujících původní rostlinná a živočišná společenstva nebo kulturní rostliny a plodiny, genové transmutace virů a jiných mikroorganismů, rostlin a živočichů, vymknuvší se kontrole,

−

kombinace předchozích jevů, jejich synergické a kumulativní účinky v čase.

ad b)

Lidmi způsobené (vyvolané) bezpečnostní hrozby

Mezi takové hrozby patří: −

oteplování atmosféry a rozkolísání klimatu v důsledku „skleníkového efektu“ emisí znečišťujících látek do ovzduší, zejména CO2 ze spalovacích procesů, tání ledovců a růst hladiny světových moří, tání horských ledovců a nárůst rizik provalení přírodních valů a morén přírodních vodních akumulací (vysokohorských ples, jezer),

19/257


−

oslabování stratosférické ochranné ozónové vrstvy v důsledku emisí redukčních činidel a dalších znečišťujících látek do ovzduší z průmyslové i zemědělské výroby i osídlení (čpavek, methan, chlor, fluor ap.),

−

masivní úniky velkých množství jedovatých, výbušných, hořlavých, radioaktivních, bakteriologických, kancerogenních, mutagenních, teratogenních nebo jinak nebezpečných látek při průmyslových haváriích či sabotážích, hromadné otravy lidí, živočichů i rostlin látkami rozptýlenými v ovzduší,

−

požáry a výbuchy v přírodním i urbánním prostředí,

−

záplavy způsobené ztrátou akumulačních schopností krajiny jímat vodu (odlesnění, zornění, zcelování lánů spojené s odstraňováním mezí, remízků, likvidací mokřadů, přírodních bezodtokých akumulací vody („nebesáků“), melioracemi zemědělských pozemků, zatrubňováním, napřimováním a tvrdou, nepropustnou regulací dna a břehů vodních toků, urychlující odtok vody v krajině),

−

záplavy způsobené haváriemi (protržením) hrází a přehrad uměle vytvořených vodních akumulací, těžebních a průmyslových odkališť, rozbředáním materiálu špatně založených a zajištěných těžebních odvalů, výsypek, skládek odpadů,

−

havárie pozemních nebo podzemních staveb, staveb dopravní a technické infrastruktury, způsobené chybným založením, statickým řešením, použitím nevhodně zvolených nebo nekvalitních stavebních materiálů, vadnými dílčími konstrukcemi, instalacemi, nevhodným nebo nesprávným užíváním a nedostatečnou údržbou či opravami staveb apod., havárie v zásobování energiemi, vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod, havárie počítačových sítí a spojovacích systémů,

−

havárie dopravních prostředků, způsobené selháním techniky nebo lidí je užívajících,

−

epidemie přenosných nemocí,

−

obecná a „sofistikovaná“ kriminalita, teroristické útoky na obyvatele, osídlení, dopravní, technickou a občanskou infrastrukturu, zdroje a zásoby surovin, energetické zásoby, vodní zdroje a akumulace, průmyslová zařízení a zdroje energie, výrobny a sklady nového a úložiště vyhořelého jaderného paliva,

−

vědomý i nevědomý transfer nepůvodních až exotických druhů virů, mikroorganismů, rostlinných i živočišných druhů, spojený s globalizací výměny zboží, sílící dopravou osob a celosvětovým cestovním ruchem, ohrožující životní prostředí a veřejné zdraví,

20/257


−

obrovský nárůst objemu produkce a přepravy odpadů a jejich nedostatečné a nedůsledné, hygienicky nevhodné až nebezpečné „zneškodňování“, nárůst počtu nedostatečně zabezpečených a „černých“ skládek odpadů, narůstající nelegální manipulace s odpady a objemů jejich transportu přes hranice států, do podzemních prostorů po těžbě, do vodotečí a světových moří,

−

rostoucí riziko regionálních i globálních konfliktů o zdroje surovin, energie, vody, půdu vhodnou k produkci potravin, rostoucí riziko použití zbraní hromadného ničení (jaderných, chemických, bakteriologických) s jejich rozšiřováním do nestabilních států a nestátních (stále častěji nadnárodních) zájmových skupin, rostoucí riziko spojené s technickým nebo lidským selháním či úmyslným poškozením samotných zbraní nebo nosičů zbraní hromadného ničení,

−

rostoucí riziko pádu umělých kosmických těles, pohybujících se na oběžné dráze kolem země, z nichž některé jsou osazeny jadernými reaktory pro zásobování energií, které s rostoucí velikostí nemusejí bezpečně shořet ve vysokých vrstvách atmosféry,

−

kombinace těchto antropogenních rizik navzájem a také s přírodními riziky.

Je třeba zdůraznit, že ne všechna vyjmenovaná rizika (hrozby) mají bezprostřední vztah k Pardubickému kraji (České republice). Postupující globalizace propojuje v kladném i záporném smyslu všechny části zeměkoule. Například : • hurikán Katrina projevil svoji sílu cca 12 tis. km od ČR, ale výrazně ovlivnil ceny ropy, jejich zvýšení dopadlo i na ekonomiku ČR, • ekonomický růst Číny, Indie a dalších států vede ke zvýšeným požadavkům na primární energetické suroviny, důsledek růst jejich cen. Teroristické útoky na počátku 21. století ukazují, že teroristé již nepůsobí lokálně a izolovaně, ale globálně a koordinovaně. Současný terorismus ve spojení s extremistickými ideologiemi v kombinaci se šířením CBRN (chemické, biologické, radiologické a jaderné zbraně) vytváří pro nás (ČR) a pro naše spojence hrozbu strategického významu. Teroristé používají asymetrickou strategii: vyhýbají se přímému střetu, útočí na území jimi definovaných protivníků, přičemž si za objekt svého útoku vybírají převážně civilní cíle4. Snaží se používat prostředky s

4

Zatím „jen“ symboly a obyvatelstvo. Nepochybně však dojde i na infrastrukturu demokratických států.

21/257


účinky hromadné destrukce, usilují o získání CBRN. Riziko teroristických útoků v ČR se zvýšilo. Bezprostředně po 11. září 2001 obavy o výrazně vzrostly. Osobně se cítilo ohroženo 60 % občanů, třetina občanů se obávala i přímého teroristického útoku proti naší zemi. Z pohledu definování a stanovení základních hrozeb, v kontextu s možnými krizovými situacemi (viz.tabulka 4), je nutno mít na zřeteli zejména, že : a) základní povinností státu je: − zajištění svrchovanosti a územní celistvosti České republiky; − ochrana demokratických základů ČR; − ochrana životů, zdraví a majetku občanů, b) nouzový stav a stav ohrožení státu se může vyhlásit, jsou-li bezprostředně ohroženy: − svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy České republiky; − ve značném rozsahu vnitřní pořádek a bezpečnost, životy a zdraví občanů, majetkové hodnoty nebo životní prostředí, c) válečný stav lze vyhlásit, je-li Česká republika napadena nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení, d) státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem , který zákon stanoví, e) okruhy působnosti ústředních orgánů státní správy stanovuje především zákon č.2/1969Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů a že ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy plní v okruhu své působnosti úkoly stanovené v zákonech a v jiných obecně závazných právních předpisech, f) výkon moci zákonodárné, výkonné a soudní lze uplatňovat v případech, mezích a způsobech, které stanoví zákon, g) ministerstva a jiné ústřední správní úřady rozhodují o činnostech k řešení krizových situací a ke zmírnění jejich následků, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak, h) pod krizovou situací se rozumí taková situace, při níž je vyhlášen nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav (tzv. „krizové stavy“).

22/257


Základní skupina

Kategorie hrozeb

Typ hrozby

2

3

hrozeb 1

Živelní pohromy Přírodní

Epidemie

-

dlouhotrvající sucha

-

sesuvy půdy

-

zemětřesení

-

sníh, sněhové kalamity

-

náledí, mrazy

-

vichřice, větrné smršti

-

záplavy, povodně

-

rozsáhlé lesní požáry

-

další typy hrozeb

-

onemocnění většího počtu osob (nákaza, otrava)

-

onemocnění většího počtu zvířat (nákaza, otrava)

-

rozsáhlá nákaza rostlin

-

další typy hrozeb

-

požáry

-

exploze

-

havárie JEZ

-

přeprava, manipulace a uskladnění radioaktivních látek

Antropogenní

-

úniky ropných látek

Provozní havárie a

-

úniky toxických látek známého složení

havárie spojené

-

úniky toxických látek neznámého složení

s infrastrukturou

-

velké dopravní nehody - silnice, železnice

-

velké dopravní nehody - metro

-

velké dopravní nehody - lodě

-

velké dopravní nehody - letadla

-

rozsáhlé poruchy sítí (energetické, produktovody)

-

zhroucení informačních systémů

-

zhroucení komunikačních systémů

-

zhroucení varovacích a vyrozumívacích systémů

-

destrukce nadzemních a podzemních částí staveb

-

další typy hrozeb

-

terorismus,

Vnitrostátní

sabotáže,

bojových otravných látek

23/257

záškodnictví

-

použití


společenské

a -

terorismus, sabotáže, záškodnictví použití radioaktivních látek a nukleárních zbraní

sociální krize -

občanské nepokoje

-

další typy hrozeb

-

chemické zbraně

Mezinárodní

-

biologické zbraně

ozbrojený konflikt

-

konvenční zbraně

-

nukleární zbraně

-

další typy hrozeb

tabulka 4 Třístupňové třídění hrozeb - specifikace jednotlivých typů hrozeb

Výše uvedené skutečnosti jsou zmiňovány proto, že to co platí pro území republiky je relevantní i pro území krajů. V současné době (listopad 2005) z hlediska legislativního „ošetření“ mají vysoký význam 3 zákony, a to zákon číslo5 : −

239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému,

−

240/2000 Sb., o krizovém řízení (novela zákona č. 320/2002 Sb.),

−

241/2000 Sb., o hospodářských opatření pro krizové stavy,

Ve výše zmíněných zákonech jsou mimo jiné stanoveny práva a povinnosti : −

ústředních orgánů státní správy,

−

hejtmana kraje,

−

krajského úřadu,

−

starostů obecních a městských úřadů, složek Integrovaného záchranného systému,

−

orgánů pro koordinaci složek Integrovaného záchranného systému.

Je jistě vhodné připomenout, že právní řád České republiky definuje (rozeznává) : VÁLEČNÝ STAV (VS)

5

Stavům nouze je z hlediska energetiky věnována pozornost v zákoně č. 458/2000 Sb. v úplném

vyhlášení předsedy vlády č. 91/2005 Sb. a vyhlášce MPO č. 375/2005 Sb., o stavech nouze v plynárenství.

24/257


Parlament rozhoduje o vyhlášení válečného stavu, je-li Česká republika napadena, nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení. Zákon č. 1/1993 Sb., ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY, čl.43, odst. 1. Změna: 347/1997 Sb.. Změna: 300/2000 Sb.. Změna: 448/2001 Sb.. Změna: 395/2001 Sb.. Změna: 515/2002 Sb.. NOUZOVÝ STAV (NS) Vláda může vyhlásit nouzový stav v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost. Zákon č. 110/1998 Sb., ÚSTAVNÍ ZÁKON o bezpečnosti České republiky, čl.5 odst.1. Změna: 300/2000 Sb.. STAV OHROŽENÍ STÁTU (SOS) Parlament může na návrh vlády vyhlásit stav ohrožení státu, je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo územní celistvost státu anebo jeho demokratické základy. Zákon č. 110/1998 Sb., ÚSTAVNÍ ZÁKON o bezpečnosti České republiky, čl.7, odst.1. Změna: 300/2000 Sb.. STAV NEBEZPEČÍ (SNb) Stav nebezpečí se jako bezodkladné opatření může vyhlásit, jsou-li v případě živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie, nehody nebo jiného nebezpečí ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů a složek integrovaného záchranného systému. Stav nebezpečí pro území kraje nebo jeho část vyhlašuje hejtman kraje, v Praze primátor hlavního města Prahy (dále jen "hejtman"). Hejtman, který stav nebezpečí

25/257


vyhlásil, o tom neprodleně informuje vládu, Ministerstvo vnitra a sousední kraje, pokud mohou být krizovou situací dotčeny. Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), §3, odst. 1 a 2. Změna: 320/2002 Sb.

1.3.1.2 Státní energetická koncepce z pohledu bezpečnosti ČR Základním strategickým dokumentem ČR v oblasti energetiky je Státní energetická koncepce (schválená usnesením vlády č. 211 z 13. března 2004). Ta vnímá bezpečnost energetického hospodářství republiky zejména z pohledu zdrojového zajištění. Nicméně v jejím článku 1.12 se doslova uvádí : „K zajištění nezbytné funkčnosti energetického hospodářství za mimořádných událostí velkého rozsahu (jako jsou velké havárie, teroristické činy apod.) a za krizových situací, doprovázených vyhlášením stavů nouze dle zákona 458/2000 Sb., cílevědomě zvyšovat připravenost a odolnost energetických systémů tak, aby byly i při narušení dodávek energie schopny zajišťovat v nezbytném rozsahu (v souladu se zákonem 240/2000 Sb. a 241/2000 Sb.) potřebnou podporu při uspokojování základních potřeb obyvatelstva, havarijních služeb, záchranných sborů, ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů podporu výkonu státní správy a zajišťovat nepřerušenou výrobní činnost k tomu nezbytných ekonomických subjektů. K tomu: −

Propojovat obsah opatření ke zvýšení připravenosti a odolnosti energetického hospodářství s obsahem hospodářských opatření pro krizové stavy (při nejbližší novelizaci krizových zákonů).

−

Věnovat pozornost přípravě náhradních variant funkčnosti energetických systémů tak, aby zajišťovaly alespoň nezbytné dodávky energie prioritním odběratelům.

−

Podporovat výstavbu náhradních zdrojů elektrické energie.

−

Spolupracovat s orgány regionální samosprávy.“

To znamená, že Koncepce do jisté míry vytváří dobrý základ pro zabezpečení

26/257


energetických potřeb republiky v situacích překračujících stavy nouze. Tento základ však bude nutné dále rozšiřovat, a to zejména s ohledem na : −

nové situace na světovém energetickém trhu,

−

změny politické stability ve státech produkujících významné množství ropy a plynu,

−

potenciální zdroje ropy a plynu z oblastí Kaspického moře (Ázerbajdžán, Kazachstán, Irán atd.),

−

existenci domácích zásob primárních energetických zdrojů,

−

energetickou bezpečnost krajů. V usnesení vlády č. 211 z března 2004, kterým byla Státní energetická koncepce přijata, vláda uložila:

−

ministru průmyslu a obchodu v rámci zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií,

−

provádět vyhodnocování naplňování cílů a sociálních dopadů realizace cílů Koncepce nejméně jedenkrát za tři roky a o výsledcích informovat vládu, poprvé k 31. prosinci 2005; v případě potřeby navrhovat změnu Koncepce a předkládat ji ke schválení vládě.

Odborníci MPO jsou si vědomi, že se ve světě i v Evropě mění podmínky zajišťování energetických surovin a jistě: −

na tuto skutečnost upozorní ve zprávě pro vládu (k 31. prosinci 2005),

−

budou pracovat na upřesnění Státní energetické koncepce tak, aby reflektovala vývoj ve světě.

1.3.2.

Energetická bezpečnost krajů

Pardubický kraj (stejně jako ostatních 12 krajů a hl. m. Praha) z administrativního a správního hlediska představuje nejvyšší článek územní samosprávy. V tomto smyslu je povinností krajské samosprávy: a) vytvořit podmínky pro ekonomický rozvoj jím spravovaného území, b) přijímat taková opatření ochraňující životy, zdraví a majetek občanů žijících v kraji za všech situací.

27/257


Ve vztahu k výše zmíněným „povinnostem“ je třeba, alespoň ilustrativně, uvést některé skutečnosti. Ad a) Celosvětově používaným měřítkem hospodářského významu (úspěšnosti) je výše tvorby hrubého domácího produktu (HDP). V tomto smyslu, z hlediska Pardubického kraje a ČR, podává informaci tabulka 5.

ČR, kraj

celkem

Podíl HDP celkem podíl

na obyvatele

pořadí

HDP

na obyv. kraje vůči průměru ČR

mil. Kč

Česká republika

%

Kč

%

2 414 671

100,0

236 714

hl.m. Praha

619 879

25,7

534 932

1

226,0

Středočeský

217 999

9,1

193 650

8

89,8

Jihočeský

131 676

5,5

210 756

4

89,0

Plzeňský

119 489

4,9

217 502

3

91,9

56 646

2,3

186 482 11

78,8

155 320

6,4

189 543 10

80,0

82 712

3,4

193 515

9

81,7

112 450

4,7

204 940

5

80,6

Pardubický

99 214

4,1

195 747

7

82,7

Vysočina

94 805

3,9

183 036 13

77,3

Jihomoravský

248 763

10,3

221 564

2

93,6

Olomoucký

115 387

4,8

181 027 14

76,5

Zlínský

110 433

4,6

186 084 12

78,6

Moravskoslezský

249 898

10,3

197 650

83,5

Karlovarský Ústecký Liberecký Královehradecký

Pramen: ČSÚ, Praha tabulka 5 Hrubý domácí produkt podle krajů v roce 2005

28/257

100,0

6


Z tabulky 5 vyplývá, že Pardubický kraj v přepočtu tvorby HDP na 1 obyvatele zaujímá 7. místo. I když v průběhu dalších let se hodnoty HDP na 1 obyvatele mohou měnit, je zřejmé, že Pardubický kraj představuje nezanedbatelnou ekonomickou sílu ČR. To ovšem vyžaduje zajištění přiměřených dodávek energie i v krizových situacích. Ad b) V Pardubickém kraji : −

o rozloze 4 519 km2 (5,73 % plochy území ČR),

−

s cca 505 tis. obyvatel (cca 5 % obyvatel ČR),

−

bylo k 1.1.2003 evidováno 184 škol a 112 zdravotních zařízení.

Ve smyslu obsahu bodu a), ale zejména bodu b) mají hejtman, krajský úřad, orgány kraje velké povinnosti i práva v krizových situacích, kdy je ohrožena „funkčnost“ hejtmanem zpravovaného území. 1.4.

Kompetence hejtmana, KÚ a dalších orgánů při krizových situacích

Představu o právech a povinnostech hejtmana, krajského úřadu a orgánů kraje za krizových stavů poskytuje tabulka 6.

29/257


tabulka 6 Kompetence hejtmana, KÚ a orgánů kraje za krizových situací Poř

Mi

Působnost při

Odpovědný

.

mo

vyhlášení

subjekt

čís.

Číslo zákona

Poznámka

239/2000 Sb., § 4, odst. 6

Při zásahu složek

KS krizového stavu NS SO VS SN S

1. Může vydávat pokyny složkám IZS při zásahu (pokud

●

▬

▬

b ▬

▬

Hejtman

provádí koordinaci záchranných a likvidačních prací) 2. Řídí složky IZS

IZS ▬

▬

▬

▬

●

Hejtman

239/2000 Sb., § 4, odst. 8

Integrovaný záchranný systém

3. Zajišťují přípravu na mimořádné události

●

▬

▬

▬

▬

Orgány kraje

239/2000 Sb., § 10, odst. 1 a 5

Plní HZS Kraje

4. Zajišťují přípravu na provádění záchranných a likvidačních

●

▬

▬

▬

▬

Orgány kraje

239/2000 Sb., § 10, odst. 1 a 5

Plní HZS Kraje

5. Zajišťují přípravu na ochranu obyvatelstva

●

▬

▬

▬

▬

Orgány kraje

239/2000 Sb., § 10, odst. 1 a 5

Plní HZS Kraje

6. Organizuje součinnost mezi obecními úřady obcí s

●

▬

▬

▬

▬

Krajský úřad

239/2000 Sb., § 10, odst.2, písm. a)

Plní HZS Kraje

7. Usměrňuje integrovaný záchranný systém na úrovni kraje

●

▬

▬

▬

▬

Krajský úřad

239/2000 Sb., § 10, odst.2, písm. b)

Plní HZS Kraje

8. Sjednocuje postupy obecních úřadů obcí s rozšířenou

●

▬

▬

▬

▬

Krajský úřad

239/2000 Sb., § 10, odst.2, písm. c)

Plní HZS Kraje

prací

rozšířenou působností a dalšími správními úřady a obcemi v kraji, zejména při zpracování poplachového plánu integrovaného záchranného systému, zajišťuje havarijní připravenost a ověřuje ji cvičeními

působností a územních správních úřadů s krajskou působností v oblasti ochrany obyvatelstva

30/257


Poř

Mi

Působnost při

Odpovědný

.

mo

vyhlášení

subjekt

čís.

Číslo zákona

Poznámka

KS krizového stavu

9. Zpracovává plán k provádění záchranných a likvidačních

●

▬

▬

▬

▬

Krajský úřad

239/2000 Sb., § 10, odst.2, písm. d)

Plní HZS Kraje

●

▬

▬

▬

▬

Krajský úřad

239/2000 Sb., § 10, odst.2, písm. e)

Plní HZS Kraje

●

▬

▬

▬

▬

Krajský úřad

239/2000 Sb., § 10, odst.2, písm. g)

Plní HZS Kraje

●

▬

▬

▬

▬

Krajský úřad

239/2000 Sb., § 10, odst.3

Plní HZS Kraje

●

▬

▬

▬

▬

Krajský úřad

239/2000 Sb., § 10, odst.4

Plní HZS Kraje

14. Organizuje integrovaný záchranný systém na úrovni kraje

●

▬

▬

▬

▬

Hejtman

239/2000 Sb., § 11, písm. a)

IZS

15. Koordinuje a kontroluje přípravu na mimořádné události

●

▬

▬

▬

▬

Hejtman

239/2000 Sb., § 11, písm. b)

Koordinace a

prací na území kraje - "havarijní plán kraje" 10. Zpracovává poplachový plán integrovaného záchranného systému kraje 11. Uzavírá dohody s příslušným územním celkem sousedního státu v zájmu zajištění přípravy na mimořádné události, provádění záchranných a likvidačních prací a ochrany obyvatelstva 12. Zpracovává plán k provádění záchranných a likvidačních prací v okolí zdroje nebezpečí - "vnější havarijní plán" 13. Pro zpracování havarijního plánu kraje a vnějších havarijních plánů je oprávněn za podmínek ochrany údajů využívat, shromažďovat a evidovat údaje z krizového plánu kraje

prováděnou orgány kraje, územními správními úřady s

kontrola přípravy

krajskou působností, právnickými a fyzickými osobami

na MU

31/257


Poř

Mi

Působnost při

Odpovědný

.

mo

vyhlášení

subjekt

čís.

KS krizového stavu

16. Koordinuje záchranné a likvidační práce při řešení

▬

▬

▬

▬

▬

Hejtman

Číslo zákona

Poznámka

239/2000 Sb., § 11, písm. c)

Koordinace

mimořádné události vzniklé na území kraje, pokud přesahuje

záchranných a

území jednoho správního obvodu obce s rozšířenou

likvidačních prací

působností a velitel zásahu vyhlásil nejvyšší stupeň poplachu

při MU

nebo jej o to požádal anebo jej o koordinaci požádal starosta obce s rozšířenou působností 17. Schvaluje havarijní plán kraje, vnější havarijní plán a

●

▬

▬

▬

▬

Hejtman

239/2000 Sb., § 11, písm. d)

Schvalování plánů

▬

▬

▬

▬

▬

Hejtman

239/2000 Sb., § 14

Při převzetí

poplachový plán integrovaného záchranného systému kraje 18. Povinnost předávat Ministerstvu vnitra zprávy o průběhu záchranných a likvidačních prací prostřednictvím operačních

koordinace

a informačních středisek integrovaného záchranného

záchranných a

systému (v případě, že koordinuje záchranné a likvidační


práce) 19. Právo zahrnout do havarijního plánu kraje nebo vnějšího

●

▬

▬

▬

▬

Krajský úřad

239/2000 Sb., § 23, odst. 1

Příprava na MU

●

▬

▬

▬

▬

Kraj

239/2000 Sb., § 27, odst. 1

Ochrana

havarijního plánu konkrétní právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu 20. Kontrolovat v mezích své působnosti dodržování zákona o IZS

obyvatelstva, příprava na mimořádné události

32/257


Poř

Mi

Působnost při

Odpovědný

.

mo

vyhlášení

subjekt

čís.

Číslo zákona

Poznámka

239/2000 Sb., § 29, odst. 1, 4, 5

Po ukončení

KS krizového stavu

21. Poskytuje náhradu za omezení vlastnického nebo užívacího

●

▬

▬

▬

▬

Krajský úřad

práva, poskytnutí věcné a osobní pomoci

záchranných a likvidačních prací

22. Vyhlašuje stav nebezpečí pro území kraje nebo jeho část

▬

▬

▬

▬

●

Hejtman

240/2000 Sb., § 3, odst. 3

Krizová situace nesouvisející se zabezpečením obrany

23. Zajišťuje připravenost kraje na řešení krizových situací

●

▬

▬

▬

▬

Orgány kraje

240/2000 Sb., § 14, odst. 1

Příprava na řešení KS

24. Řídí a kontroluje přípravná opatření, činnosti k řešení

●

▬

▬

▬

▬

Hejtman

krizových situací a činnosti ke zmírnění jejich následků

240/2000 Sb., § 14, odst. 2, písm. Příprava na řešení a)

KS

prováděné územními správními úřady s krajskou působností, obcemi, právnickými a fyzickými osobami 25. Zřizuje k řešení krizových situací krizový štáb kraje jako svůj

▬

▬

▬

▬

▬

Hejtman

pracovní orgán 26. Koordinuje záchranné a likvidační práce, poskytování

▬

▬

●

●

●

Hejtman

zdravotnické pomoci, provádění opatření k ochraně

240/2000 Sb., § 14, odst. 2, písm. Příprava na řešení b)

KS

240/2000 Sb., § 14, odst. 3, písm.

Po vyhlášení KS

a) a § 38 odst. 4

veřejného zdraví a bezodkladných pohřebních služeb 27. Organizuje a koordinuje evakuaci, nouzové ubytování,

▬

▬

●

nouzové zásobování pitnou vodou, potravinami a dalšími

●

●

Hejtman

240/2000 Sb., § 14, odst. 3, písm. b) a § 38 odst. 4

nezbytnými prostředky k přežití obyvatelstva

33/257

Po vyhlášení KS


Poř

Mi

Působnost při

Odpovědný

.

mo

vyhlášení

subjekt

čís.

KS krizového stavu

28. Zajišťuje ochranu majetku a podílí se na zajištění veřejného

▬

▬

●

●

●

Hejtman

pořádku na území, kde byla provedena evakuace 29. Organizuje a koordinuje humanitární pomoc

Číslo zákona

Poznámka

240/2000 Sb., § 14, odst. 3, písm.

Po vyhlášení KS

c) a § 38 odst. 4 ▬

▬

●

●

●

Hejtman

240/2000 Sb., § 14, odst. 3, písm.

Po vyhlášení KS

d) a § 38 odst. 4 30. Chrání práva a oprávněné zájmy bezprostředně ohrožených

▬

▬

●

●

●

Hejtman

osob, které jsou povinny strpět záchranné práce prováděné v

240/2000 Sb., § 14, odst. 3, písm.

Po vyhlášení KS

e) a § 38 odst. 4

zájmu ochrany životů a zdraví osob 31. Rozhoduje o ukládání pracovní výpomoci nebo povinnosti

▬

▬

●

●

●

Hejtman

poskytnout věcné prostředky k řešení krizové situace

240/2000 Sb., § 14, odst. 5, písm.

Po vyhlášení KS

a) a § 38 odst. 4

(oprávnění za stavu nebezpečí) 32. Nařizuje bezodkladné provádění staveb, stavebních prací,

▬

▬

●

●

●

Hejtman

terénních úprav nebo odstraňování staveb za účelem

240/2000 Sb., § 14, odst. 5, písm.

Po vyhlášení KS

b) a § 38 odst. 4

zmírnění nebo odvrácení ohrožení (oprávnění za stavu nebezpečí) 33. Nařizuje hlášení přechodné změny pobytu osob (oprávnění

▬

▬

●

●

●

Hejtman

za stavu nebezpečí) 34. Nařizuje vykonávání péče o děti a mládež, pokud tuto péči

240/2000 Sb., § 14, odst. 6, písm.

Po vyhlášení KS

a) a § 38 odst. 4 ▬

▬

●

●

●

Hejtman

nemohou v krizové situaci vykonávat rodiče nebo jiný

240/2000 Sb., § 14, odst. 6, písm.

Po vyhlášení KS

c) a § 38 odst. 4

zákonný zástupce (oprávnění za stavu nebezpečí) 35. Zajišťuje přednostní zásobování dětských a zdravotnických

▬

▬

●

zařízení a ozbrojených bezpečnostních a hasičských

●

●

Hejtman

240/2000 Sb., § 14, odst. 6, písm. d) a § 38 odst. 4

34/257

Po vyhlášení KS


Poř

Mi

Působnost při

Odpovědný

.

mo

vyhlášení

subjekt

čís.

Číslo zákona

Poznámka

240/2000 Sb., § 14, odst. 6, písm.

Po vyhlášení KS

KS krizového stavu záchranných sborů (oprávnění za stavu nebezpečí)

36. Zabezpečuje náhradní způsob rozhodování o dávkách

▬

▬

●

●

●

Hejtman

sociálního zabezpečení (péče) a jejich výplatě (oprávnění za

e) a § 38 odst. 4

stavu nebezpečí) 37. Povinnost zajistit provedení stanovených krizových opatření

▬

●

●

▬

▬

Hejtman

240/2000 Sb., § 14, odst. 9

v podmínkách kraje v době nouzového stavu a stavu

Opatření stanovuje vláda

ohrožení státu (podle krizového zákona) 38. Jmenuje členy bezpečnostní rady kraje

●

▬

▬

▬

▬

Hejtman

240/2000 Sb., § 24, odst. 2


39. Kontrolují v mezích své působnosti dodržování krizového

●

▬

▬

▬

▬

Orgány kraje

240/2000 Sb., § 33, odst. 1

zákona 40. Je správním úřadem pro účely zákona o hospodářských


●

▬

▬

▬

▬

Krajský úřad

241/2000 Sb., § 2, odst. 1, písm. h)

opatřeních pro krizové stavy

Hospodářská opatření pro krizové stavy

41. Zpracovává plán nezbytných dodávek

●

▬

▬

▬

▬

Krajský úřad

241/2000 Sb., § 7, písm. a)


42. Zabezpečuje nezbytnou dodávku k uspokojení základních

▬

●

●

životních potřeb obyvatel kraje

●

●

Krajský úřad

241/2000 Sb., § 7, písm. b)

V systému hospodářských opatření pro

35/257


Poř

Mi

Působnost při

Odpovědný

.

mo

vyhlášení

subjekt

čís.

Číslo zákona

Poznámka

KS krizového stavu krizové stavy

43. Rozhoduje o použití regulačních opatřeních

▬

●

●

●

●

Krajský úřad

241/2000 Sb., § 7, písm. c)

V systému hospodářských opatření pro krizové stavy

44. Může rozhodnout o použití pohotovostních zásob (za

▬

▬

▬

▬

●

Krajský úřad

241/2000 Sb., § 11, odst. 4

stanovených podmínek)


45. Odpovědnost za přidělení zásob pro humanitární pomoc

▬

●

●

●

●

Hejtman

241/2000 Sb., § 12, odst. 2

fyzickým osobám vážně postiženým krizovou situací


46. Uložit povinnosti právnické osobě nebo podnikající fyzické

▬

▬

▬

▬

●

Hejtman

241/2000 Sb., § 21, odst. 1

Hospodářská

osobě (dodávat výrobky, práce nebo služby; skladovat ve

opatření pro

svých prostorách určený materiál; přemístit dopravní a

krizové stavy

mechanizační prostředky, jakož i výrobní nebo provozní prostředky movité povahy a zásoby na určené místo) 47. Zavést regulaci prodávaného zboží v obchodní síti - za stavu ▬

▬

▬

nebezpečí

▬

●

Hejtman

241/2000 Sb., § 21, odst. 2, písm.

Hospodářská

a)

opatření pro krizové stavy

36/257


Poř

Mi

Působnost při

Odpovědný

.

mo

vyhlášení

subjekt

čís.

KS krizového stavu

48. Přijímá regulační opatření, kterými se mění způsob řízení a

▬

▬

▬

▬

●

Hejtman

organizace dopravy

Číslo zákona

Poznámka

241/2000 Sb., § 21, odst. 2, písm.

Hospodářská

b)

opatření pro krizové stavy

49. Vypracovává přehled o předběžném odhadu nákladů na

●

▬

▬

▬

▬

Kraj

12/2002 Sb., § 3, odst. 1

obnovu majetku, jestliže došlo k narušení základních funkcí v

Státní pomoc při obnově území

důsledku pohromy

postiženého živelnou nebo jinou pohromou

50. Schvaluje konečný návrh plánu oblasti povodí

●

▬

▬

▬

▬

Kraj

254/2001 Sb., § 25, odst. 5

Vodní zákon

51. Zpracovává povodňový plán správního obvodu kraje

●

▬

▬

▬

▬

Povodňové

254/2001 Sb., § 71 odst. 3, písm. c)

Ochrana před

orgány kraje

a § 80, odst.2, písm. b)

povodněmi

Hejtman

254/2001 Sb., § 80, odst. 1

Ochrana před

52. Zřizuje povodňovou komisi kraje

●

▬

▬

▬

▬

povodněmi 53. Potvrzuje soulad věcné a grafické části povodňových plánů

●

▬

▬

▬

▬

správních obvodů obcí s rozšířenou působností s

Povodňové

254/2001 Sb., § 80, odst. 2, písm.

Ochrana před

orgány kraje

a)

povodněmi

Povodňové

254/2001 Sb., § 80, odst. 2, písm.

Ochrana před

orgány kraje

c)

povodněmi

Povodňové

254/2001 Sb., § 80, odst. 2, písm.

Ochrana před

orgány kraje

d)

povodněmi

povodňovým plánem správního obvodu kraje 54. Prověřuje připravenost účastníků ochrany podle

●

▬

▬

▬

▬

povodňových plánů 55. Ukládá vlastníkům vodních děl podle potřeby úpravy

●

▬

▬

manipulačních řádů z hlediska povodňové ochrany

37/257

▬

▬


Poř

Mi

Působnost při

Odpovědný

.

mo

vyhlášení

subjekt

čís.

Číslo zákona

Poznámka

Povodňové

254/2001 Sb., § 80, odst. 2, písm.

Ochrana před

orgány kraje

e)

povodněmi

Povodňové

254/2001 Sb., § 80, odst. 2, písm. f)

Ochrana před

KS krizového stavu

56. Organizuje odborná školení a výcvik členů povodňových

●

▬

▬

▬

▬

orgánů obcí s rozšířenou působností a účastníků ochrany před povodněmi 57. Účastní se hlásné povodňové služby na území kraje,

●

▬

▬

▬

▬

informují o nebezpečí a průběhu povodně povodňové orgány

orgány kraje

povodněmi

obcí s rozšířenou působností, Český hydrometeorologický ústav a Ministerstvo životního prostředí 58. Organizuje, řídí a koordinuje opatření na ochranu před

●

▬

▬

▬

▬

povodněmi podle povodňových plánů, řídí a koordinuje

Povodňové

254/2001 Sb., § 80, odst. 2, písm.

Ochrana před

orgány kraje

g)

povodněmi

Povodňové

254/2001 Sb., § 80, odst. 2, písm.

Ochrana před

orgány kraje

h)

povodněmi

Povodňové

254/2001 Sb., § 80, odst. 2, písm. i)

Ochrana před

opatření prováděná povodňovými orgány obcí s rozšířenou působností 59. Vyhlašuje a odvolává stupně povodňové aktivity v rámci

●

▬

▬

▬

▬

územní působnosti 60. Řídí ovlivňování odtokových poměrů manipulaci na vodních

●

▬

▬

▬

▬

dílech ve svém správním obvodu, nařizuje mimořádné

orgány kraje

povodněmi

manipulace na vodních dílech 61. Posuzuje vliv zabezpečovacích prací na vodních tocích a

●

▬

▬

▬

▬

vodních dílech na odtokový režim 62. Zpracovává souhrnnou hodnotící zprávu o povodni včetně

Povodňové

254/2001 Sb., § 80, odst. 2, písm. j)

orgány kraje ●

▬

▬

analýzy rozsahu a výše povodňových škod a účelnosti provedených opatření

38/257

▬

▬

Ochrana před povodněmi

Povodňové

254/2001 Sb., § 80, odst. 2, písm.

Ochrana před

orgány kraje

k)

povodněmi


Poř

Mi

Působnost při

Odpovědný

.

mo

vyhlášení

subjekt

čís.

Číslo zákona

Poznámka

Povodňové

254/2001 Sb., § 80, odst. 2, písm.

Ochrana před

orgány kraje

m)

povodněmi

KS krizového stavu

63. Využívá pro řízení záchranných prací příslušné operační a

●

▬

▬

▬

▬

informační středisko Hasičského záchranného sboru ČR 64. Rozhoduje ve věcech hraničních vod po projednání s

●

▬

▬

▬

▬

Krajský úřad

254/2001 Sb., § 107

Vodní zákon

●

▬

▬

▬

▬

Krajský úřad

254/2001 Sb., § 107

Vodní zákon

●

▬

▬

▬

▬

Krajský úřad

254/2001 Sb., § 107

Vodní zákon

●

▬

▬

▬

▬

Krajský úřad

254/2001 Sb., § 107

Vodní zákon

●

▬

▬

▬

▬

Krajský úřad

254/2001 Sb., § 104, odst. 1 a odst.

Vodní zákon

Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem životního prostředí 65. Činí za mimořádné situace, zejména při nedostatku vody a při haváriích, opatření 66. Kontroluje provádění technicko-bezpečnostního dohledu nad vodními díly (která povoluje) 67. Rozhoduje o zařazení vodního díla do kategorií z hlediska technicko-bezpečnostního dohledu, pokud si to vyhradí 68. Vykonává státní správu podle vodního zákona ( jako vodoprávní úřad) 69. Zpracovává a poskytuje informaci veřejnosti v zóně

2, písm. d) ●

▬

▬

▬

▬

Krajský úřad

353/1999 Sb., § 14, odst. 1

havarijního plánování o nebezpečí závažné havárie, včetně

Prevence havárií chemickými

možného domino efektu, o preventivních bezpečnostních

látkami

opatřeních, opatřeních na zmírnění dopadů a o žádoucím chování obyvatel v případě vzniku závažné havárie 70. Aktualizuje informaci určenou pro veřejnost po každé změně, ●

▬

▬

která ovlivňuje nebo může ovlivnit bezpečnost mimo objekt

▬

▬

Krajský úřad

353/1999 Sb., § 14, odst. 2


nebo zařízení, nejméně však jednou za 5 let, a

látkami

39/257


Poř

Mi

Působnost při

Odpovědný

.

mo

vyhlášení

subjekt

čís.

Číslo zákona

Poznámka

353/1999 Sb., § 6, odst. 4

Prevence havárií

KS krizového stavu aktualizovanou informaci poskytuje veřejnosti

71. Vydá provozovateli rozhodnutí o zařazení objektu nebo

●

▬

▬

▬

▬

Krajský úřad

zařízení do skupiny A nebo B nebo o vyřazení objektu nebo

chemickými

zařízení ze skupiny A nebo B 72. Stanovuje zónu havarijního plánování a vypracuje pro ni

látkami ●

▬

▬

▬

▬

Krajský úřad

353/1999 Sb., § 12, odst. 4

vnější havarijní plán

Prevence havárií chemickými látkami

73. Aktualizuje vnější havarijní plán nejpozději do 4 měsíců po

●

▬

▬

▬

▬

Krajský úřad

353/1999 Sb., § 12, odst. 5

obdržení aktualizovaných údajů od provozovatele o každé


změně druhu nebo množství umístěné nebezpečné látky

látkami

nebo po každé změně technologie, ve které je nebezpečná látka použita, pokud tyto změny vedou ke změně bezpečnosti v zóně havarijního plánování 74. Zajišťuje prověření vnějšího havarijního plánu z hlediska jeho ●

▬

▬

▬

▬

Krajský úřad

353/1999 Sb., § 12, odst. 5

aktuálnosti nejméně jednou za 3 roky ode dne jeho

chemickými

schválení, předchozího prověření, popřípadě aktualizace 75. Zasílá vnější havarijní plán po jeho schválení územně

Prevence havárií látkami

●

▬

▬

příslušným základním složkám integrovaného záchranného

▬

▬

Krajský úřad

353/1999 Sb., § 12, odst. 9


systému

látkami

40/257


Poř

Mi

Působnost při

Odpovědný

.

mo

vyhlášení

subjekt

čís.

Číslo zákona

Poznámka

353/1999 Sb., § 13, odst. 1

Prevence havárií

KS krizového stavu

76. Zajistí veřejné projednání programu, bezpečnostní zprávy a

●

▬

▬

▬

▬

Krajský úřad

vnějšího havarijního plánu, včetně jejich aktualizací

chemickými látkami

77. Zašle program, bezpečnostní zprávu a vnější havarijní plán

●

▬

▬

▬

▬

Krajský úřad

353/1999 Sb., § 13, odst. 2

nebo jejich aktualizaci k vyjádření dotčeným správním

chemickými

úřadům a dotčeným obcím 78. Rozhoduje o schválení programu, bezpečnostní zprávy nebo

látkami ●

▬

▬

▬

▬

Krajský úřad

353/1999 Sb., § 13, odst. 9

jejich aktualizace na podkladě vyjádření veřejnosti,

látkami ●

▬

▬

▬

▬

Krajský úřad

353/1999 Sb., § 16

objektech nebo zařízeních, v nichž je umístěna nebezpečná

látkami ●

▬

▬

▬

▬

Kraj

353/1999 Sb., § 25, odst. 3

havarijního plánu, zpracováním a poskytováním informací


veřejnosti a s tím souvisejících činností 81. Rozhoduje o zákazu užívání (provozování) objektu nebo


látka 80. Hradí finanční náklady spojené s vypracováním vnějšího


dotčených obcí a dotčených správních úřadů 79. Výkon státní správy na úseku prevence závažných havárií v

Prevence havárií

látkami ●

▬

▬

▬

▬

Krajský úřad

353/1999 Sb., § 25, odst. 4

Prevence havárií

zařízení nebo jejich částí, pokud provozovatel prokazatelně

chemickými

neplní ve stanovených termínech a na požadované odborné

látkami

úrovni povinnosti , a pokud v důsledku toho hrozí závažné poškození nebo ohrožení života a zdraví lidí, hospodářských zvířat a životního prostředí nebo škoda na majetku nebo k

41/257


Poř

Mi

Působnost při

Odpovědný

.

mo

vyhlášení

subjekt

čís.

Číslo zákona

Poznámka

KS krizového stavu němu již došlo

82. Vyhodnocuje objekty, které za stavu ohrožení státu nebo za

●

▬

▬

▬

▬

Krajský úřad

222/1999 Sb., § 7

Zajišťování obrany

●

▬

▬

▬

▬

Krajský úřad

222/1999 Sb., § 7


●

▬

▬

▬

▬

Krajský úřad

222/1999 Sb., § 7


Krajský úřad

222/1999 Sb., § 7

K zajišťování

válečného stavu mohou být napadeny, a navrhuje vládě, cestou Ministerstva obrany, způsob jejich ochrany 83. Plánuje podle rozhodnutí vlády opatření k vytvoření nezbytných podmínek pro zajištění životních potřeb obyvatel, fungování státní správy a samosprávy a zabezpečení mobilizace ozbrojených sil za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu 84. Stanovuje a realizuje opatření k zabezpečení mobilizace ozbrojených sil podle rozhodnutí ministerstva a plní další nezbytná opatření k obraně státu 85. Řídí evakuaci obyvatel a zabezpečují jejich nezbytné životní potřeby 86. Plní úkoly spojené s prověřením opatření pro zabezpečení

obrany státu ●

▬

▬

obrany státu podle rozhodnutí Ministerstva obrany

▬

▬

Krajský úřad

222/1999 Sb., § 7

K zajišťování obrany státu

42/257


Poř

Mi

Působnost při

Odpovědný

.

mo

vyhlášení

subjekt

čís.

Číslo zákona

Poznámka

222/1999 Sb., § 7

K zajišťování

KS krizového stavu

87. Vede soubornou evidenci o určených věcných prostředcích a ▬

▬

●

●

▬

Krajský úřad

jejich vlastnících a o fyzických osobách určených za stavu

obrany státu

ohrožení státu a za válečného stavu k pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci 88. Zabezpečuje podle požadavků obcí přípravu občanů k

●

▬

▬

▬

▬

Krajský úřad

222/1999 Sb., § 7

obraně státu

K zajišťování obrany státu

89. Vyžaduje použití armády k záchranným pracím u náčelníka

▬

▬

▬

▬

Hejtman

219/1999 Sb., § 16, odst. 1

Ozbrojené síly

▬

▬

▬

▬

Rada kraje

133/1985 Sb., § 29, odst. 1, písm.

Požární ochrana

Generálního štábu Armády ČR 90. Vydává požární poplachový plán kraje (nařízením kraje)

●

b) 91. Organizuje s hasičským záchranným sborem kraje požární

●

▬

●

●

▬

Krajský úřad

133/1985 Sb., § 27, odst. 1, písm.

ochranu

c)

Použité zkratky:

VS

––

Válečný stav

MU

––

Mimořádná událost

SOS

––

Stav ohrožení státu

KÚ

––

Krajský úřad

SNb

––

Stav nebezpečí

KS

––

Krizové situace

IZS

––


HZS

––

Hasičský záchranný sbor

OÚORP

––

Obecní úřad obce s rozšířenou působností

NS

––

Nouzový stav

43/257

Požární ochrana


Při řešení krizových situací má nezastupitelnou úlohu Hasičský záchranný sbor ČR, který je hlavním článkem Integrovaného záchranného systému – IZS). Představu v tomto smyslu poskytuje tabulka 7.

44/257


tabulka

7 Kompetence HZS kraje a IZS při přípravě a řešení mimořádných událostí a krizových situací

Poř.

Působnost při

čís.

vyhlášení krizového

Odpovědný

Číslo zákona

Poznámka

subjekt

stavu NS SOS VS 1. Řídí se příkazy velitele zásahu, popřípadě pokyny starosty obce s

●

SNb

●

Složky IZS

rozšířenou působností, hejtmana kraje, v Praze primátora hlavního

239/2000 Sb., § 4, odst. 6 a § 33, odst. 2


města Prahy (dále jen "hejtman") nebo Ministerstva vnitra, pokud provádějí koordinaci záchranných a likvidačních prací. 2.

Složka integrovaného záchranného systému zařazená v

▬

▬

▬

▬

Složky IZS

239/2000 Sb., § 4, odst. 7

příslušném poplachovém plánu integrovaného záchranného


systému kraje je povinna informovat své místně příslušné operační a informační středisko integrovaného záchranného systému při poskytnutí pomoci jinému kraji 3. Zajišťují nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku

▬

▬

▬

▬

MU, její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě MU. 4. Řídí se pokyny MV při provádění záchranných a likvidačních

Základní složky 239/2000 Sb., § 4, odst. 4 IZS

●

●

●

▬

Složky IZS


239/2000 Sb., § 4, odst. 8

prací za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo


válečného stavu 5. Přijímá a vyhodnocuje informace o mimořádných událostech

▬

▬

▬

▬

OPIS

239/2000 Sb., § 5, odst. 2 písm a)


6. Zprostředkovává organizaci plnění úkolů ukládaných velitelem zásahu podle § 19 odst.

OPIS

239/2000 Sb., § 5, odst. 2 písm b)

3, 7. Plní úkoly uložené orgány oprávněnými koordinovat


▬

▬

▬

▬

45/257

OPIS

239/2000 Sb., § 5, odst. 2 písm c)

Integrovaný


záchranné a likvidační práce,

46/257


8. Zabezpečuje v případě potřeby vyrozumění základních i

▬

▬

▬

▬

OPIS

239/2000 Sb., § 5, odst. 2 písm d)

ostatních složek integrovaného záchranného systému a


vyrozumění státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků podle dokumentace integrovaného záchranného systému 10. Zajišťují přípravu na mimořádné události, provádění

▬

▬

▬

▬

Plní HZS kraje

239/2000 Sb. § 10. odst.1

záchranných a likvidačních prací a ochranu obyvatelstva

orgány kraje

11. Organizují součinnost při zpracování poplachového plánu IZS, ▬

▬

▬

▬

Plní HZS kraje

239/2000 Sb., § 10, odst.2, písm.a)

zajišťují havarijní připravenost a ověřují ji cvičeními 12. Usměrňují IZS na úrovni kraje

Odpovídají

Odpovídá krajský úřad

▬

▬

▬

▬

Plní HZS kraje

239/2000 Sb., § 10, odst.2, písm.b)


13. Sjednocují postupy obecních úřadů obcí s rozšířenou

▬

▬

▬

▬

Plní HZS kraje

239/2000 Sb., § 10, odst.2, písm. c)

působností a územních správních úřadů s krajskou působností


v oblasti ochrany obyvatelstva 14. Zpracovávají havarijní plán kraje ( plán provádění

▬

▬

▬

▬

Plní HZS kraje

239/2000 Sb., § 10, odst.2, písm. d)

záchranných a likvidačních prací ) 15. Zpracovávají poplachový plán IZS kraje


▬

▬

▬

▬

Plní HZS kraje

239/2000 Sb., § 10, odst.2, písm. e)


16. Spolupracují na zpracování a aktualizaci povodňových plánů

▬

▬

▬

▬

Plní HZS kraje

239/2000 Sb., § 10, odst.2, písm. f)

ucelených povodí Uzavírají dohody s příslušným územním celkem sousedního


▬

▬

▬

▬

Plní HZS kraje

239/2000 Sb., § 10, odst.2, písm. g)


státu, pokud mezinárodní smlouva schválená Parlamentem České republiky a vyhlášená ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv nestanoví jinak

47/257


17. Zpracovává ( ve spolupráci s dotčenými obecními úřady )

▬

▬

▬

▬

Plní HZS kraje

239/2000 Sb., § 10, odst. 3

vnější havarijní plán


18. Za stavu ohrožení státu a za válečného stavu plní úkoly zákonem č. ●

●

Složky IZS

239/2000 Sb., § 33, odst. 2

239/2000 Sb.


19. Řídí výstavbu a provoz informačních a komunikačních sítí IZS ▬

▬

▬

▬

HZS kraje

239/2000 Sb., § 10, odst. 5, písm. a)

Pro zabezpečení záchranných a likvidačních prací

Organizuje instruktáže a školení v oblasti ochrany

▬

▬

▬

▬

HZS kraje

239/2000 Sb., § 10, odst. 5, písm. b)

Pro zabezpečení

obyvatelstva a v přípravě složek integrovaného záchranného

záchranných a

systému zaměřené na jejich vzájemnou součinnost; k tomuto


účelu zřizuje vzdělávací zařízení 20. Zabezpečuje varování a vyrozumění

●

●

HZS kraje

239/2000 Sb., § 10, odst. 5, písm. c) a Pro zabezpečení § 33, odst. 2


21. Koordinuje záchranné a likvidační práce, plnit přitom úkoly

●

●

HZS kraje

stanovené MV

239/2000 Sb., § 10, odst. 5, písm. d) a Pro zabezpečení § 33, odst. 2


22. Organizuje, zjišťuje, označuje nebezpečné oblasti, provádí

●

●

HZS kraje

dekontaminaci a další ochranná opatření

239/2000 Sb., § 10, odst. 5, písm. e) a Pro zabezpečení § 33, odst. 2


23. Organizuje, koordinuje evakuaci, nouzové ubytování, nouzové

●

●

HZS kraje

zásobování pitnou vodou, potravinami a dalšími nezbytnými

§ 33, odst. 2

prostředky k přežití obyvatelstva 24. Organizuje a koordinuje humanitární pomoc

239/2000 Sb., § 10, odst. 5, písm. f) a Pro zabezpečení záchranných a likvidačních prací

▬

●

●

▬

48/257

HZS kraje

239/2000 Sb., § 10, odst. 5, písm. g) a Pro zabezpečení


49/257


Organizuje hospodaření s materiálem civilní ochrany

▬

▬

▬

▬

HZS kraje

239/2000 Sb., § 10, odst. 5 písm. h)


Vede evidenci a provádí kontrolu staveb civilní ochrany a staveb dotčených požadavky

HZS kraje

239/2000 Sb., § 10, odst. 5 písm. i)

civilní ochrany v kraji


25. Koordinuje záchranné a likvidační práce a řízení součinnosti těchto složek v místě

Velitel zásahu

2329/2000 Sb., § 19, odst.1

jejich nasazení a v prostoru předpokládaných účinků MU

Velitelem zásahu je zpravidla příslušník HZS

Zakázat nebo omezit vstup osob na místo zásahu a nařídit, aby místo zásahu opustila

Velitel zásahu

2329/2000 Sb., § 19, odst. 3, písm. a)

osoba, jejíž přítomnost není potřebná, nařídit evakuaci osob, popřípadě stanovit i jiná

Organizace záchranných a

dočasná omezení k ochraně života, zdraví, majetku a životního prostředí a vyzvat


osobu, která se nepodřídí stanoveným omezením, aby prokázala svoji totožnost Nařídit bezodkladné provádění nebo odstraňování staveb, terénních úprav za účelem

Velitel zásahu

2329/2000 Sb., § 19, odst. 3, písm. b)

zmírnění nebo odvrácení rizik vzniklých mimořádnou událostí

Organizace záchranných a likvidačních prací

Vyzvat právnické osoby nebo fyzické osoby k poskytnutí osobní nebo věcné pomoci

Velitel zásahu

2329/2000 Sb., § 19, odst. 3, písm. c)

Organizace záchranných a likvidačních prací

Zřídit štáb velitele zásahu jako svůj výkonný orgán a určit náčelníka a členy štábu.

Velitel zásahu

2329/2000 Sb., § 19, odst. 3, písm. d)

Členy štábu jsou zejména velitelé a vedoucí složek integrovaného záchranného


systému


Rozdělit místo zásahu na sektory, popřípadě úseky a stanovit jejich velitele, kterým je oprávněn ukládat úkoly a rozhodovat o přidělování sil a prostředků do podřízenosti

50/257

Velitel zásahu

2329/2000 Sb., § 19, odst. 3, písm. e)



velitelů sektorů a úseků

51/257


26. Plní úkoly kraje při přípravě na krizové situace, které

●

●

●

●

HZS kraje

240/2000 Sb., § 15, odst. 1

▬

▬

▬

▬

HZS kraje

240/2000 Sb., § 15, odst. 2, písm. a)

Příprava na KS

nesouvisejí s vnitřní bezpečností a veřejným pořádkem a s jejich řešením. 27. Organizuje součinnost mezi správními úřady a obcemi v kraji

Zajišťování připravenost na řešení krizových situací

28. Zabezpečuje zpracování krizového plánu kraje

▬

▬

▬

▬

HZS kraje

240/2000 Sb., § 15, odst. 2, písm. b)


29. Plní při řešení krizových situací úkoly stanovené vládou,

●

●

●

●

HZS kraje

240/2000 Sb., § 15, odst. 2, písm. c)

ministerstvy a jinými správními úřady


30. Za účelem přípravy na krizové situace vyžaduje, shromažďuje ▬

▬

▬

▬

HZS kraje

240/2000 Sb., §15, odst. 3

a eviduje údaje

Příprava na krizové situace

31. Provádí obdobně činnosti uvedené v § 9 odst.2

HZS kraje

240/2000 Sb., § 15, odst. 5 písm.a)

HZS

32. Vede přehled možných zdrojů rizik, provádí analýzu ohrožení ▬

●

●

▬

HZS kraje

240/2000 Sb,. § 9, odst.2, písm. a)

HZS

33. Rozhoduje o činnostech k řešení krizových situací a ke

●

●

●

●

HZS kraje

240/2000 Sb,. § 9, odst.2, písm. b )

HZS

●

●

●

●

HZS kraje

240/2000 Sb,. § 9, odst.2, písm. c)

HZS

●

●

●

●

HZS kraje

240/2000 Sb,. § 9, odst.2, písm. d)

HZS

zmírnění jejich následků 34. Organizuje okamžité opravy veřejných zařízení pro přežití obyvatelstva a k zajištění funkčnosti veřejné správy 35. Nouzově komunikuje s jinými správními úřady, obcemi,

52/257


právnickými a fyzickými osobami

53/257


36. Zabezpečuje varování a vyrozumění

●

●

●

●

HZS kraje

240/2000 Sb., §15, odst. 5, písm. b)

HZS

37. Organizuje, zjišťuje, označuje nebezpečné oblasti, provádí

●

●

●

●

HZS kraje

240/2000 Sb., §15, odst. 5, písm. c)

HZS

●

●

●

●

dekontaminaci a další ochranná opatření 38. Za stavu ohrožení státu a za válečného stavu plní úkoly

Orgány krizového 240/2000 Sb., § 39, odst. 4

stanovené zákonem č. 240/2000 Sb.

řízení, právnické

Orgány krizového řízení

a fyzické osoby 39. Dnem vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu

▬

●

●

▬

HZS ČR

222/1999 Sb., § 22

HZS ČR

254/2001 Sb., § 41 odst. 3

HZS

mají pracovní povinnost příslušníci HZS ČR, pokud nebyli povoláni k mimořádné službě, aniž by k ní byli povoláni rozhodnutím obecního úřadu obce s rozšířenou působností, nestanoví-li vláda jinak. 40. Neprodleně informují o jim nahlášené havárii příslušný vodoprávní úřad a Českou inspekci životního prostředí

Povinnosti při havárii

Použité zkratky:

KS

––

Krizové situace

MU

––

Mimořádná událost

IZS

––


KÚ

––

Krajský úřad

HZS

––

Hasičský záchranný sbor

54/257


OÚORP

––

Obecní úřad obce s rozšířenou působností

NS

––

Nouzový stav

VS

––

Válečný stav

SOS

––

Stav ohrožení státu

SNb

––

Stav nebezpečí

OPIS

––

Operační a informační středisko IZS

55/257


1.5.

Seznam subjektů kritické infrastruktury v Pardubickém kraji

Jak již bylo zmíněno území Pardubického kraje je rozděleno do 15 ORP (obcí s rozšířenou působností). Ty představují určitý administrativně správní celek kraje. Pro každé území ORP je v krizových situacích důležité: a) zachování přiměřené funkčnosti 9 oblastí krizového řízení viz. −

systém dodávky energií,

−

systém dodávky vody,

−

systém odpadového hospodářství,

−

dopravní síť,

−

komunikační a informační systémy,

−

bankovní a finanční sektor,

−

nouzové sužby,

−

veřejné služby,

−

státní správa a samospráva;

b) zajištění dodávek elektřiny. Splnění požadavků uvedených ad a) i b) umožňují : a) již definované kompetence hejtmana a KÚ, b) stanovené povinnosti orgánů obce a úkoly starosty za krizových stavů, c) zajistit předběžná opatření zabezpečující přiměřené dodávky elektřiny do území ze zařízení „pracujícími“ v tzv. ostrovním provozu. ,

ORP

5301 Česká Třebová

Počet

Hraničí s územím

Rozloha

ORP

km2

obcí

obyvatel

79,6

5

18 992

246,6

22

21 492

Ústí na Orlicí, Lanškroun, Svitavy, Litomyšl

5302 Hlinsko

Chrudim, Polička

56/257


Rozloha

ORP

km2

obcí

obyvatel

213,6

14

16 235

746,0

86

81 774

ORP

5303 Holice

Počet


Pardubice, Vysoké Mýto, Chrudim

5304 Chrudim

Přelouč, Pardubice, Holice, Vysoké Mýto, Litomyšl, Polička, Hlinsko,

5305 Králíky

Žamberk, Lanškroun

158,7

5

9 232

5306 Lanškroun

Žamberk, Králíky, Mor.

275,5

22

21 868

337,1

35

26 171

Třebová, Svitavy, Česká Třebová, Ústí nad Orlicí,

5307 Litomyšl

Vysoké Mýto, Ústí nad Orlicí, Česká Třebová, Svitavy, Polička, Chrudim

5308 Moravská Třebová

Lanškroun, Svitavy

417,3

33

27 365

5309 Pardubice

Holice, Chrudim, Přelouč

409,2

57

120 708

5310 Polička

Litomyšl, Svitavy, Hlinsko,

272,6

20

19 369

Chrudim

5311 Přelouč

Pardubice, Chrudim

257,2

42

23 660

5312 Svitavy

Litomyšl, Česká Třebová,

351,6

28

31 652

190,5

16

26 668

Lanškroun, Moravská Třebová, Polička

5313 Ústí nad Orlicí

Žamberk,Lanškroun,Česká Třebová, Litomyšl, Vysoké Mýto

57/257


ORP

5314 Vysoké Mýto

Počet


Rozloha

ORP

km2

obcí

obyvatel

281,8

40

32 148

281,3

27

28 690

Ústí nad Orlicí, Litomyšl, Chrudim, Holice

5315 Žamberk

Králíky, Lanškroun, Ústí nad Orlicí

Pozn.: Údaje jsou k 31.1.2005 zdroj ČSU tabulka 8 Základní informace o jednotlivých ORP

1.5.1.

Analýza seznamu subjektů kritické infrstruktury

Kritickou infrastrukturu a případně v této souvislosti vzniklé situace je v zásadě možné vnímat mimo jiné z pohledu: a) -

ohrožení funkce státu a územní samosprávy, která podmiňuje : ochranu životů, zdraví a majetku občanů, zachovávání prostoru pro podnikatelské aktivity,

b)

hledání východisek zmírňujících ohrožení zmíněných ad a).

Ve smyslu bodu a) je nutné poznamenat, že v souladu s mezinárodním vývojem v oblasti civilního nouzového plánování se na úrovni ústředních správních úřadů rozpracovává problematika zachování základních funkcí státu a s ní související ochrany kritické infrastruktury (dále jen „KI“). Problematika KI a základních funkcí státu za krizových situací je průběžně řešena ve Výboru pro civilní nouzové plánování (dále jen „VCNP“) – pracovním orgánu Bezpečnostní rady státu. Základy souhrnného projektu k ochraně kritické infrastruktury byly vedle jiného stanoveny tím, že bylo určeno 9 oblastí krizového řízení. Jejich názvy jsou zřejmé z následující tabulka 9. tabulka 9 Oblasti krizového řízení oblast 1.

název oblasti systém dodávky energií: - elektroenergetika, plynárenství, teplárenství, - ropný průmysl 58/257

gestor

MPO


SSHR 2.

systém dodávky vody

MZe

3.

systém odpadového hospodářství: - nakládání s odpady - kanalizační sítě

MŽP MZe

4.

dopravní síť

MD

5.

komunikační a informační systémy

MI

6.

bankovní a finanční sektor

MF, ČNB

7.

nouzové služby: - policie, hasičské záchranné sbory, - zdravotnictví

MV MZ

8.

9.

veřejné služby: - zásobování potravinami, - sociální služby, - pohřební služby

MZe MPSV

státní správa a samospráva

MV

MMR

Pokračováním rozpracované problematiky ochrany KI a základních funkcí státu je úkol plynoucí z usnesení BRS č. 84/2003 týkající se povinnosti vypracovat aktuální seznam subjektů KI a vyrozumět vybrané subjekty KI o jejich zařazení. Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR (dále jen „MV - GŘ HZS ČR) zpracovalo návrh seznamu subjektů KI na základě dat získaných z jednotlivých krajů. Výstupní materiál byl předložen k projednání ve VCNP a výsledkem diskuse bylo rozhodnutí aktualizovat předložený seznam z hlediska celostátního významu subjektů s tím, že výběr subjektů regionálního a místního významu bude ponechán v kompetenci odpovědných krajských orgánů. Náměstek ministra vnitra genmj. Ing. M. Štěpán v roce 2004 zaslal dopis hejtmanům krajů, ve kterém upozorňuje na nutnou spoluúčast odborníků krajských úřadů při zhotovení seznamu subjektů kritické infrastruktury. Určitý základ v tomto smyslu vytvořila zpravidla krajská ředitelství HZS. Ten pak upřesnili pracovníci krajských úřadů. Takovýto upřesněný seznam byl poskytnut zpracovatelům této studie v rámci dokumentu nazvaném „Krizový plán Pardubického kraje – část A.4 Činnost orgánů a organizačních složek státu, jejich organizačních celků, právnických nebo podnikajících fyzických osob, podílejících se na zajištění krizových opatření v rámci krizového plánování. .

Vedle výše zmíněného dokumentu měli řešitelé této práce k dispozici seznam nazvaný „Vybrané objekty ve správním obvodu Pardubického kraje“, který 59/257


připravili pracovníci oddělení krizového řízení krajského úřadu Pardubického kraje. Při jednáních s pověřenými pracovníky krajského úřadu Pardubického kraje bylo dohodnuto, že základní jednotkou, které bude věnována pozornost je území obcí s rozšířenou působností (ORP). Pardubický kraj je z územněsprávního hlediska rozdělen do 15 ORP. Informace z dokumentů : -

Krizový plán Pardubického kraje – část A, Vybrané objekty ve správním obvodu Pardubického kraje,

řešitelé transformovali do ORP. Tak vznikly dva soubory, které jsou přílohou 1 a 2 této práce. Pro snadnější orientaci shrnuli řešitelé obsah těchto příloh do následujících tabulek.

60/257


tabulka 10 ORP 5301 Česká Třebová – 5 obcí, 18 992 obyvatel, 7 814 bytů Krizový plán Pardubického kraje číslo

název

Vybrané objekty ve správním obvodu Pk počet objektů

1

název

počet objektů

Systém dodávky energií elektroenergetika

1

plynárenství teplárenství

2

ropný průmysl (čerpací stanice) 2

2

1

2

Systém dodávky vody dodávka vody

3

1

Systém odpadového hospodářství nakládání s odpady kanalizační sítě

4

1

Dopravní síť pozemní komunikace (silniční hospodářství)

dopravní obslužnost drážní doprava

1

vnitrozemská vodní doprava letecká doprava 5

Komunikační a informační systémy pevné a mobilní telekomunikační služby poštovní služby

6

Bankovní a finanční sektor bankovní sektor finanční sektor

7

Nouzové služby policie jednotky požární ochrany JPO I JPO II JPO III

1

JPO IV zdravotnictví nemocnice, polikliniky, léčebny

2

zdravotní záchranná služba 61/257


hygienická stanice veterinární správy a zařízení armáda evakuační místo, dekontaminace 8

1

Veřejné služby výroba a zásobování potravinami pekárny, sila, mlýny

1

mlékárny jatka a chovy pivovary, sodovkárny(výr.vody) prodejny potravin mrazírny sociální služby

9

pohřební služby

1

krematoria

1

Státní správa a samospráva městské úřady (úřady ORP)

1

úřady práce soudy státní zastupitelství další orgány státní správy věznice Pozn.: Finanční úřady byly zařazeny do oblasti 6 – finanční sektor

62/257


tabulka 11 ORP 5302 – Hlinsko – 22 obcí, 21 492 obyvatel, 9 255 bytů Krizový plán Pardubického kraje číslo 1

název

Vybrané objekty ve správním obvodu Pk počet

název

počet

objektů

objektů

1

1

Systém dodávky energií elektroenergetika plynárenství teplárenství

1



3

1

2 3

2

Systém odpadového hospodářství nakládání s odpady

1

kanalizační sítě

1

4

Dopravní síť pozemní komunikace (silniční

1

1

hospodářství)

dopravní obslužnost

1

drážní doprava vnitrozemská vodní doprava letecká doprava 5

Komunikační a informační systémy pevné a mobilní telekomunikační služby

2

poštovní služby 6


7

1

Nouzové služby policie jednotky požární ochrany JPO I

1

JPO II

1

JPO III

3


1 63/257


zdravotní záchranná služba hygienická stanice veterinární správy a zařízení armáda evakuační místo, dekontaminace 8

1

Veřejné služby výroba a zásobování potravinami pekárny, sila, mlýny mlékárny

1 1

jatka a chovy

1 1

pivovary, sodovkárny(výr.vody) prodejny potravin

1

mrazírny sociální služby pohřební služby krematoria 9


1


64/257


tabulka 12 ORP 5303 Holice – 14 obcí, 16 235 obyvatel, 6 941 bytů Krizový plán Pardubického kraje číslo 1

název


název

počet

objektů

objektů

1

1

Systém dodávky energií elektroenergetika plynárenství teplárenství ropný průmysl (čerpací stanice)

2


3

1


4


1

hospodářství)

dopravní obslužnost drážní doprava vnitrozemská vodní doprava letecká doprava 5


6


7

1


1

JPO II

1

JPO III

6


1 65/257



Veřejné služby výroba a zásobování potravinami pekárny, sila, mlýny mlékárny jatka a chovy pivovary, sodovkárny(výr.vody) prodejny potravin mrazírny sociální služby pohřební služby krematoria

9

Státní správa a samospráva městské úřady (úřady ORP) úřady práce

1 1

soudy státní zastupitelství další orgány státní správy věznice Pozn.: Finanční úřady byly zařazeny do oblasti 6 – finanční sektor

66/257


tabulka 13 ORP 5304 Chrudim – 86 obcí, 81 774 obyvatel, 35 104 bytů Krizový plán Pardubického kraje číslo 1

název

počet

název

počet

objektů

objektů

elektroenergetika

2

2

plynárenství

4

4

teplárenství

1

ropný průmysl (čerpací stanice)

1

2

4

4

Systém dodávky energií

2


3

Vybrané objekty ve správním obvodu Pk


2


1

4


1

3

2

1

2

4

hospodářství)



6


7

2

Nouzové služby policie

1

1

JPO I

2

1

JPO II

11

JPO III

7

jednotky požární ochrany


1 67/257

1


zdravotní záchranná služba hygienická stanice veterinární správy a zařízení

1

armáda evakuační místo, dekontaminace 8

1


3

mlékárny jatka a chovy pivovary, sodovkárny(výr.vody)

2

prodejny potravin

1



1

úřady práce

1

soudy

1

státní zastupitelství

1

další orgány státní správy

2

věznice Pozn.: Finanční úřady byly zařazeny do oblasti 6 – finanční sektor

68/257


tabulka 14 ORP 5305 Králíky – 5 obcí, 9 232 obyvatel, 3 830 bytů Krizový plán Pardubického kraje číslo

název


1

název

počet objektů


2

1


3

1


4


1

1

JPO I

1

1

JPO II

2

JPO III

1

hospodářství)



6


7

Nouzové služby policie jednotky požární ochrany


1 69/257



Veřejné služby výroba a zásobování potravinami pekárny, sila, mlýny mlékárny jatka a chovy

2


1

mrazírny sociální služby

1

pohřební služby krematoria 9


1 1

soudy státní zastupitelství další orgány státní správy

1


70/257


tabulka 15 ORP 5306 Lanškroun – 22 obcí, 21 868 obyvatel, 9 126 bytů Krizový plán Pardubického kraje číslo 1

název


název

počet

objektů

objektů

2

1


2

1


3

1


4


1

1

hospodářství)


1



1



7


1

JPO II

1

JPO III

4


2 71/257


zdravotní záchranná služba

1

hygienická stanice veterinární správy a zařízení armáda evakuační místo, dekontaminace 8


3

mlékárny jatka a chovy

5

pivovary, sodovkárny(výr.vody) prodejny potravin mrazírny sociální služby

1



1 1


72/257


tabulka 16 ORP 5307 – Litomyšl – 35 obcí, 26 171 obyvatel, 10 700 bytů Krizový plán Pardubického kraje číslo 1

název


název

počet

objektů

objektů

1

1


2


3

2


4


1

1

1

1

hospodářství)



6

1


7


1

JPO II

1

JPO III

7


1 73/257

1



1


Veřejné služby výroba a zásobování potravinami pekárny, sila, mlýny mlékárny jatka a chovy pivovary, sodovkárny(výr.vody) prodejny potravin mrazírny sociální služby pohřební služby krematoria

9


1


74/257


tabulka 17 ORP 5308 – Moravská Třebová – 33 obcí, 27 365 obyvatel, 11 075 bytů Vybrané objekty ve správním obvodu Pk

Krizový plán Pardubického kraje číslo 1

název

počet

název

počet

objektů

objektů

1

3

1

1


2


3


4

1


1

1

1

2

hospodářství)



6


7

1


1

JPO II

3

JPO III

6

JPO IV zdravotnictví 75/257


nemocnice, polikliniky, léčebny

2



1 1

jatka a chovy pivovary, sodovkárny(výr.vody) prodejny potravin mrazírny sociální služby pohřební služby krematoria 9


1


76/257


tabulka 18 ORP 5309 Pardubice – 57 obcí, 120 708 obyvatel, 51 599 bytů Krizový plán Pardubického kraje číslo 1

název

počet

název

počet

objektů

objektů

elektroenergetika

2

2

plynárenství

2

1

teplárenství

1

3


4

4

4

6

Systém dodávky energií

2


3

Vybrané objekty ve správním obvodu Pk


4


1

4


1

1


2

2

drážní doprava

3

1

1

1

pevné a mobilní telekomunikační služby

5

8

poštovní služby

3

hospodářství)


6

7

Komunikační a informační systémy

Bankovní a finanční sektor bankovní sektor

3

finanční sektor

1


1

jednotky požární ochrany JPO I

2

JPO II

1

JPO III

14

JPO IV

1

zdravotnictví nemocnice, polikliniky, léčebny

2 77/257

9



1

hygienická stanice

1

veterinární správy a zařízení

2

1



1

3

mlékárny jatka a chovy pivovary, sodovkárny(výr.vody) prodejny potravin

1 1


13 1

2


1


7

úřady práce

1

soudy

2


1


4

věznice

1

Pozn.: Finanční úřady byly zařazeny do oblasti 6 – finanční sektor

78/257


tabulka 19 ORP 5310 Polička – 20 obcí, 19 369 obyvatel, 8 630 bytů Krizový plán Pardubického kraje číslo 1

název


název

počet

objektů

objektů

2

1


2


3

1


4


1

1

hospodářství)


1



6


7


1

JPO II

2

JPO III

8


5 79/257




4


1

1

pivovary, sodovkárny(výr.vody) prodejny potravin mrazírny sociální služby

1



1


80/257


tabulka 20 ORP 5311 Přelouč – 42 obcí, 23 660 obyvatel, 10 447 bytů Krizový plán Pardubického kraje číslo 1

název


název

počet

objektů

objektů

1

1

Systém dodávky energií elektroenergetika plynárenství

1

teplárenství ropný průmysl (čerpací stanice) 2

2

4


3


1

kanalizační sítě 4


1

hospodářství)

dopravní obslužnost drážní doprava

1



6


7

1


1

JPO II

1

JPO III

9

JPO IV

1

zdravotnictví nemocnice, polikliniky, léčebny 81/257



Veřejné služby výroba a zásobování potravinami pekárny, sila, mlýny mlékárny jatka a chovy pivovary, sodovkárny(výr.vody) prodejny potravin

2



1 1


82/257


tabulka 21 ORP 5312 Svitavy – 28 obcí, 31 652 obyvatel, 12 968 bytů Krizový plán Pardubického kraje číslo 1

název


název

počet

objektů

objektů

2

3


2


3

1


4


1

1

hospodářství)


1



2



7

1


1


1

JPO II

2

JPO III

4


1 83/257

2



Veřejné služby výroba a zásobování potravinami pekárny, sila, mlýny mlékárny jatka a chovy pivovary, sodovkárny(výr.vody) prodejny potravin

2


2



1

soudy

1


1


3


84/257


tabulka 22 ORP 5313 Ústí nad Orlicí – 16 obcí, 26 668 obyvatel, 11 413 bytů Krizový plán Pardubického kraje číslo

název


1

název

počet objektů

Systém dodávky energií elektroenergetika plynárenství teplárenství

2


3

1

1


3

2


2


1

4


1

1

hospodářství)


1



1



7

1


1


1

JPO II JPO III

4


1 85/257

2



1


Veřejné služby výroba a zásobování potravinami pekárny, sila, mlýny mlékárny jatka a chovy pivovary, sodovkárny(výr.vody) prodejny potravin mrazírny sociální služby

1



1

úřady práce

1

soudy

1


1


4


86/257


tabulka 23 ORP 5314 Vysoké Mýto – 40 obcí, 32 148 obyvatel, 14 073 bytů Krizový plán Pardubického kraje číslo 1

název


název

počet

objektů

objektů

3

2

1

1

1

1


2


3


4

Dopravní síť pozemní komunikace (silniční hospodářství)



6


7

1


1

JPO II

2

JPO III

2


1 87/257

1




1 1

1

2

2

jatka a chovy pivovary, sodovkárny(výr.vody) prodejny potravin mrazírny sociální služby pohřební služby krematoria 9


1 1

soudy státní zastupitelství další orgány státní správy

1


88/257


tabulka 24 ORP 5315 Žamberk – 27 obcí, 28 690 obyvatel, 12 378 bytů Krizový plán Pardubického kraje číslo

název


1

název

počet objektů

Systém dodávky energií elektroenergetika

1

plynárenství teplárenství ropný průmysl (čerpací stanice) 2

4


3

3

2


4

1


1

1

hospodářství)



2



7

1


1

JPO II

3

JPO III

3


2 89/257




1


3


1


1



1


90/257


Z obsahu Příloh 1 a 2 a tabulka 10 až tabulka 24 vyplývá, že: a) dokument připravený pracovníky oddělení krizového řízení má vyšší vypovídací potenciál než seznam subjektů v Krizovém plánu Pardubického kraje v části A, b) bude nutné doplnit seznam subjektů kritické infrastruktury tak, aby: b.1) byly ochráněny životy, zdraví a majetek občanů v jednotlivých ORP, b.2) byla zajištěna funkce státní správy a územní samosprávy v krizových stavech. Ve vztahu k obsahu bodů b.1) a b.2) je nutné poznamenat, že problém byl diskutován s generálmajorem M. Štěpánem a jeho náměstkem plukovníkem M. Svobodou. Oba předpokládají, že v krátké době budou vydány upřesňující metodické pokyny pro stanovení subjektů kritické infrastruktury. Tím vznikne základní předpoklad pro doplnění jejich seznamu v celostátním měřítku. Nutnost vydání upřesňujících metodických pokynů mimo jiné vyplývá i ze zkušeností získaných v rámci této práce (obdobnou zkušenost získali autoři i v Jihočeském a Středočeském kraji). V následující tabulka 25 jsou devíti oblastem krizového řízení (viz tabulka 9) přiřazeny do území 15 obcí s rozšířenou působností (ORP) subjekty kritické infrastruktury uváděné v části A.4 Krizového plánu Pardubického kraje.

91/257


tabulka 25 Počet subjektů kritické infrastruktury v ORP

Česká Třebová Hlinsko

Holice

Chrudim

Králíky

Lanškroun

Litomyšl

Moravská Třebová Pardubice

Polička

Přelouč

Svitavy

Ústí nad Orlicí Vysoké Mýto Žamberk

NÁZEV, ČÍSLO ORP A POČET SUBJEKTŮ

5301

5302

5303

5304

5305

5306

5307

5308

5309

5310

5311

5312

5313

5314

5315

Počet obyvatel

18 992

21 492

16 235

81 774

9 232

21 868

26 171

27 365

120 708

19 369

23 660

31 652

26 668

32 148

28 690

Rozloha území km2

79,7

246,6 213,6 746,1 158,7 275,2 337,1 417,3

409,2

272,6 257,2 351,6 190,5 282,0 281,3

NÁZEV OBLASTI KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ

1. SYSTÉM DODÁVKY ENERGIÍ elektroenergetika

1

2

2

2

plynárenství

4

2

teplárenství

1

1


1

1

1

1

1

2

4

1

2

1

1

pozemní komunikace (siln. hosp.)

1

1


1

2

1

1

1

4

1

4

1

2

2

2

2

3

3

1

1

2

2. SYSTÉM DODÁVKY VODY dodávka vody 3. SYSTÉM ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ nakládání s odpady kanalizační sítě

1

4 1

1

1

1

1

1

1

2

1

2 1

1

4. DOPRAVNÍ SÍŤ 1

92/257

1

1

1

1 1

1

1


drážní doprava

3

vnitrozemská vodní doprava letecká doprava

1

5. KOMUNIKAČNÍ A INFORMAČNÍ SYSTÉMY pevné a mobil. telekom. služby

2

5

poštovní služby

1

3

6. BANKOVNÍ A FINANČNÍ SEKTOR bankovní sektor

3

finanční sektor

1

1

2

1

1

1

1

1

1

1

1 1

1

1

1

1

2

3 3

7. NOUZOVÉ SLUŽBY policie jednotky požární ochrany

1

1

JPO I

1

1

2

1

1

1

1

2

1

1

1

JPO II

1

1

11

2

1

1

3

1

2

1

2

3

6

7

1

4

7

6

14

8

9

4

4

2

1

1

1

JPO III

1

JPO IV nemocnice, polikliniky, léčebny

1 1

1

2


1

hygienické stanice

1

veterinární správy a zařízení

1

1

2

armáda evakuační místo, dekontaminace 8. VEŘEJNÉ SLUŽBY pekárny, sila, mlýny

1

93/257

1

1


mlékárny

1

1

1

jatka a chovy

1

pivovary, sodovkárny (výr. vody) prodejny potravin

1

2


1

pohřební služby

1

krematoria

1

1

2

1

2

1

1

1

1

9. STÁTNÍ SPRÁVA A SAMOSPRÁVA městské úřady úřady práce

1

1

1

1

1

1

soudy

1

2

1

1


1

1

1

1

další org. státní správy

2

4

3

4

1

věznice

1 1

Pozn.: Jedná se o Finanční úřady

94/257

1

1

1


Výsledky analýzy údajů v tabulka 25 jsou uvedeny v Příloze 3, která je neveřejnou částí této zprávy. Získané poznatky také autoři využili k formulaci hlavních zásad, které je nutné při aktualizaci zmiňované metodiky respektovat.

1.5.2.

Východiska pro aktualizaci metodiky tvorby Seznamu subjektů kritické infrastruktury

Zmíněné Seznamy vznikly na základě dopisu náměstka ministra vnitra hejtmanům krajů. Devět definovaných oblastí pro objekty kritické infrastruktury jsou stanoveny vyčerpávajícím způsobem. Jejich upřesnění (doplnění) však si vyžádá další pozornost s nové srozumitelné metodické pokyny. V současné době mají všechny kraje vyhotovený Seznam subjektů kritické infrastruktury, který. -

je založen na 9 oblastech krizového řízení, do kterých patří oblast: • 1. systém dodávky energií, • 2. systém dodávky vody, • 3. systém odpadového hospodářství, • 4. dopravní síť, • 5. komunikační a informační systémy, • 6. bankovní a finanční sektor, • 7. nouzové služby, • 8. veřejné služby, • 9. státní správa a samospráva,

-

vychází ze znalostí zpracovatelů a pokynů GŘ HZS.

Autoři této práce analyzovali obsah Seznamu pro Pardubický kraj (též analyzovali obsah Seznamu pro Jihočeský a Středočeský kraj).

Získané poznatky ukazují (viz např. Příloha 3 této zprávy) na nutnost aktualizace – upřesnění těchto Seznamů. Takové upřesnění vyžaduje vydání doplňujících metodických pokynů. To nepochybně bude úkolem GŘ HZS. Autoři této práce úzce spolupracují s vedením

95/257


GŘ HZS a vedením Institutu ochrany obyvatelstva. To jim umožňuje přímo předat vedení obou zmíněných organizací doporučení na úpravu současných metodických pokynů a vést s nimi diskuse v daném směru.

Metodika pro aktualizaci Seznamů musí vycházet z několika základních premis. Bez ohledu na úplnost je nutné mít na vědomí: 1) K čemu mají Seznamy sloužit? 2) Jaký musí být obsah Seznamů, aby plnily svůj účel? 3) Jak s nimi má být pracováno v praxi? ad 1) Mezi základní úkoly (povinnosti) státu patří mimo jiné: a) ochrana životů, zdraví a majetku občanů, b) zabezpečení funkcí státu ve smyslu vytvoření předpokladů a podmínek pro ochranu demokratického politického systému a zajištění funkcí státní správy, c) vytvoření podmínek (legislativních, finančních, věcných) pro činnost územních samospráv v krizových situacích. Ve výše zmíněném smyslu se občan vzdává části svých svobod (práv) a přitom očekává, že ho stát ochrání. Z pohledu skutečností zmíněných v bodech a, b, i c 9 oblastí definovaných krizového řízení představují dobrý základ pro plnění výše zmíněných povinností státu a není nutné provádět nějaké zásadní změny. Je však nutné obsah některých oblastí rozšířit nejméně s přihlédnutím k povinnostem vyplývajících z obsahu bodů a, b i c, a to alespoň tak, jak je to provedeno v tabulka 25.

ad 2) Po vzniku krajů a ukončení činnosti okresních úřadů celá řada kompetencí přešla na obce s rozšířenou působností (ORP), které se staly jedním ze základních článků územní samosprávy. V Pardubickém kraji je 15 ORP. Míra zajištění:

96/257


-

„služeb“ pro jejich obyvatele v krizových stavech,

-

funkce územní samosprávy a státní správy,

jak vyplývá z tabulka 25 a Neveřejné části (Příloha 3) této zprávy vyžaduje určitou aktualizaci. 1.5.3.

Návrh dalšího postupu

S ohledem na skutečnosti výše zmíněné je nezbytné : a) doplnit Seznam subjektů kritické infrastruktury, b) pro takové doplnění musí GŘ HZS zpracovat metodiku, která bude: - vycházet z analýzy obsahu současných Seznamů, - reflektovat předpoklady (požadavky) na udržení funkcí územní samosprávy a státní zprávy v krizových stavech. Další postup doporučený vedení Pardubického kraje: 1. Zaslat dopis na vedení GŘ HZS, ve kterém hejtman upozorní na určité nepochopení smyslu (významu) Seznamu subjektů kritické infrastruktury a tím i výběru subjektů kritické infrastruktury. Jako podklad takového dopisu mohou být využity poznatky z Přílohy 3 a tabulka 25. 2. Ve smyslu bodu 1 požadovat na GŘ HZS aktualizaci metodických pokynů pro doplnění Seznamu subjektů kritické infrastruktury, které zohlední nutnost: -

ochrany životů, zdraví a majetku občanů jak v kraji, tak jednotlivých ORP, zajištění funkce územní samosprávy (kraj, ORP, obce) a státní správy ve zmíněných správních celcích, bude vycházet z možnosti tzv. ostrovních provozů při zajišťování dodávek elektřiny, plynu a tepla v krizových situacích.

97/257


2.

TYPOLOGIE ÚZEMÍ

2.1. Obecná typologie území vycházející z kompetencí hejtmana, krajského úřadu, orgánů obcí a starostů Naučné slovníky respektive encyklopedie (Všeobecná encyklopedie Diderot, Praha, 1998; Universum – Všeobecná encyklopedie, Praha, 2001) definuje 4 druhy typologie, a to: -

archeologickou jako metodu třídění prehistorických památek podle materiálu, tvaru, výroby apod.,

-

osobnosti což je zařazení osobnosti podle psychologického typu,

-

psychologickou, která zařazuj člověka podle určitých dominujících psychických vlastností,

-

spotřebitele což znamená rozčlenění spotřebitelů do cílových skupin podle psychologických a sociálních kritérií.

To znamená, že výraz typologie území je pro ně neznámý pojem. Smyslem, předkládané studie je navržení přiměřené energetické soběstačnosti Pardubického kraje v krizových situacích a to zejména z pohledu zajištění dodávek elektřiny. Ve vztahu na tento smysl a charakteristiku výše zmíněných typologií lze typologii území definovat následujícím způsobem : „Typologie území je chápána jako posuzování území kraje a území obcí s rozšířenou působností podle jejich energetických potřeb a zabezpečení těchto potřeb v krizových situacích, a to s ohledem na : - zajištění chodu hospodářského života, - ochranu životů, zdraví a majetku občanů - udržení funkcí územní samosprávy a státní správy, - kompetence hejtmana, KÚ a dalších orgánů kraje za krizových situací, - povinnosti orgánů obce a úkolů starosty z hlediska provedení krizových opatřeni v podmínkách jimi spravovaného území.“ Plnění zmíněných povinností je v první řadě podmíněno zajištěním dodávek elektřiny do území. Z uvedených skutečností vyplývá, že pro účely této studie bude území posuzováno z pohledu : 1. Dostupnost různých druhů energií v území. 2. Existence energetických zdrojů v území a jejich kapacit a možnosti využití těchto zdrojů pro tzv. ostrovní provoz. 3. Potenciál pro posílení místních decentralizovaných zdrojů elektřiny.

98/257


2.1.1.

Návrh typologie území

Protože elektřina a nesíťová paliva (uhlí, olej, dřevo, LPG apod.) jsou dostupné ve všech oblastech (sídlech), je proto typologie území dána kombinací dostupnosti zbývajících dvou síťových energií – CZT a zemního plynu. Z hlediska typologie lze pak území, tj. obce či jejich části, rozdělit do devíti kategorií. Typ území

Dostupné CZT

Dostupný ZP

Plánované CZT

Plánovaný ZP

1

+

+

-

-

2

+

-

-

+

3

-

+

+

-

4

+

-

-

-

5

-

+

-

-

6

-

-

+

+

7

-

-

+

-

8

-

-

-

+

9

-

-

-

-

tabulka 26 Přehled typů území z hlediska dostupnosti energií

Doporučené formy zásobování energií Následující tabulka 27 charakterizuje jednotlivé typy území a zároveň určuje doporučené formy zásobování energií pro vytápění objektů umístěných v tomto území. Pro případ krizové situace jsou uvedena proaktivní doporučení, která jsou prevencí proti ztrátám na zdraví, životech a majetku, a která snižují nároky na případnou evakuaci obyvatel z neobyvatelných objektů, v případě dlouhodobého výpadku elektřiny. Z environmentálních důvodů by se nemělo spalování nesíťových paliv připouštět (ani podmíněně) v oblastech, kde je zajištěna dostatečná konkurence, neboť jsou zde dostupné alespoň dvě síťové energie a třetí alespoň potenciálně – jedná se o typy území číslo 1, 2 a 3. V ostatních případech lze spalování nesíťových paliv podmíněně připustit.

99/257


tabulka 27 Doporučené formy zásobování energií v jednotlivých typech území Typ území 1 Dostupnost energií

V území jsou přivedeny CZT i zemní plyn

Zásady zásobení energií u nových staveb a rekonstrukcí Přípustná forma

elektřina, CZT, solární energie

Podmíněně přípustná forma

zemní plyn

Podmínka přípustnosti

nedostupnost CZT

Nepřípustná forma

LPG, olej, biomasa, koks, uhlí, spalování odpadu

Hledisko energetické

Je třeba zajistit elektrickou energii pro provozuschopnost CZT (zdroje, předávací stanice, řídící systém). Zdroje je třeba přednostně řešit jako kogenerační se synchronními generátory.

bezpečnosti

Je třeba zajistit elektrickou energii pro elektroniku plynových kotlů a oběhové čerpadlo – výkon: cca 100 W Je třeba zajistit elektrickou energii pro elektroniku solárních systémů a oběhové čerpadlo – výkon: cca 100 W U objektů vytápěných elektřinou je třeba zajistit alespoň 1 nouzový zdroj tepla nezávislý na elektřině, např. krbová kamna.

Typ území - 2 Dostupnost energií

Na území je přivedeno CZT, zájmové území pro přivedení zemního plynu

Zásady zásobení energií u nových staveb a rekonstrukcí Přípustná forma Podmíněně

elektřina, CZT, solární energie přípustná zemní plyn

forma Podmínka přípustnosti

nedostupnost CZT




Je třeba zajistit elektrickou energii pro provozuschopnost CZT (zdroje, předávací stanice, řídící systém). Zdroje je třeba přednostně řešit jako kogenerační se synchronními generátory.

bezpečnosti

Je třeba zajistit elektrickou energii pro elektroniku budoucích plynových kotlů a oběhové čerpadlo – výkon: cca 100 W

Je třeba zajistit elektrickou energii pro elektroniku solárních systémů a oběhové čerpadlo – výkon: cca 100 W

100/257


U objektů vytápěných elektřinou je třeba zajistit alespoň 1 nouzový zdroj tepla nezávislý na elektřině, např. krbová kamna. Typ území - 3 Dostupnost energií

Na území je přiveden zemní plyn, zájmové území pro přivedení CZT




nedostupnost CZT




Je třeba zajistit elektrickou energii pro provozuschopnost budoucích systémů

bezpečnosti

CZT (zdroje, předávací stanice, řídící systém). Zdroje je třeba přednostně řešit jako kogenerační se synchronními generátory. Je třeba zajistit elektrickou energii pro elektroniku plynových kotlů a oběhové čerpadlo – výkon: cca 100 W Je třeba zajistit elektrickou energii pro elektroniku solárních systémů a oběhové čerpadlo – výkon: cca 100 W U objektů vytápěných elektřinou je třeba zajistit alespoň 1 nouzový zdroj tepla nezávislý na elektřině, např. krbová kamna.


Na území je přiveden CZT


elektřina, CZT, solární energie přípustná LPG, nízkosírný olej, biomasa, koks, případně nízkosírné uhlí


nedostupnost CZT ekologická přijatelnost


spalování odpadu


Je třeba zajistit elektrickou energii pro provozuschopnost CZT (zdroje,

bezpečnosti

předávací stanice, řídící systém). Zdroje je třeba přednostně řešit jako kogenerační se synchronními generátory. Je třeba zajistit elektrickou energii pro elektroniku kotlů (LPG, olej, biomasa, koks, uhlí) a oběhové čerpadlo – výkon: cca 100 W Je třeba zajistit elektrickou energii pro elektroniku solárních systémů a oběhové

101/257


čerpadlo – výkon: cca 100 W U objektů vytápěných elektřinou je třeba zajistit alespoň 1 nouzový zdroj tepla nezávislý na elektřině, např. krbová kamna.


Na území je přiveden zemní plyn

Zásady zásobení energií u nových staveb a rekonstrukcí

elektřina, zemní plyn, solární energie

Přípustná forma Podmíněně

přípustná LPG, nízkosírný olej, biomasa, koks, případně nízkosírné uhlí


nedostupnost zemního plynu ekologická přijatelnost


spalování odpadu


Zvažovat použití kogeneračních systémů s plynovými motory či mikroturbínami

bezpečnosti

se synchronními generátory. Je třeba zajistit elektrickou energii pro elektroniku kotlů (plyn, LPG, olej, biomasa, koks, uhlí) a oběhové čerpadlo – výkon: cca 100 W Je třeba zajistit elektrickou energii pro elektroniku solárních systémů a oběhové čerpadlo – výkon: cca 100 W U objektů vytápěných elektřinou je třeba zajistit alespoň 1 nouzový zdroj tepla nezávislý na elektřině, např. krbová kamna.


Zájmové území pro přivedení CZT i zemního plynu



forma

LPG, nízkosírný olej, biomasa, koks, případně nízkosírné uhlí

Podmínka přípustnosti

zemní plyn v případě nedostupnosti CZT ostatní paliva v případě nedostupnosti CZT a zemního plynu ekologická přijatelnost


spalování odpadu



bezpečnosti

CZT (zdroje, předávací stanice, řídící systém). Zdroje je třeba přednostně řešit jako kogenerační se synchronními generátory. Je třeba zajistit elektrickou energii pro elektroniku kotlů (LPG, olej, biomasa,

102/257


koks, uhlí, v budoucnu plyn) a oběhové čerpadlo – výkon: cca 100 W Je třeba zajistit elektrickou energii pro elektroniku solárních systémů a oběhové čerpadlo – výkon: cca 100 W U objektů vytápěných elektřinou je třeba zajistit alespoň 1 nouzový zdroj tepla nezávislý na elektřině, např. krbová kamna.


Zájmové území pro přivedení CZT


elektřina, CZT, solární energie přípustná LPG, nízkosírný olej, biomasa, koks, případně nízkosírné uhlí


nedostupnost CZT ekologická přijatelnost


spalování odpadu



bezpečnosti

CZT (zdroje, předávací stanice, řídící systém). Zdroje je třeba přednostně řešit jako kogenerační se synchronními generátory. Je třeba zajistit elektrickou energii pro elektroniku kotlů (LPG, olej, biomasa, koks, uhlí) a oběhové čerpadlo – výkon: cca 100 W Je třeba zajistit elektrickou energii pro elektroniku solárních systémů a oběhové čerpadlo – výkon: cca 100 W U objektů vytápěných elektřinou je třeba zajistit alespoň 1 nouzový zdroj tepla nezávislý na elektřině, např. krbová kamna.


Zájmové území pro přivedení zemního plynu


elektřina, zemní plyn, solární energie přípustná LPG, nízkosírný olej, biomasa, koks, případně nízkosírné uhlí


nedostupnost zemního plynu ekologická přijatelnost


spalování odpadu


Zvažovat použití kogeneračních systémů s plynovými motory či mikroturbínami

bezpečnosti

se synchronními generátory.

103/257


Je třeba zajistit elektrickou energii pro elektroniku kotlů (LPG, olej, biomasa, koks, uhlí, v budoucnu plyn) a oběhové čerpadlo – výkon: cca 100 W

Je třeba zajistit elektrickou energii pro elektroniku solárních systémů a oběhové čerpadlo – výkon: cca 100 W U objektů vytápěných elektřinou je třeba zajistit alespoň 1 nouzový zdroj tepla nezávislý na elektřině, např. krbová kamna.


Ani CZT ani zemní plyn


elektřina, solární energie přípustná LPG, nízkosírný olej, biomasa, koks, případně nízkosírné uhlí


ekologická přijatelnost


spalování odpadu


Je třeba zajistit elektrickou energii pro elektroniku kotlů (LPG, olej, biomasa,

bezpečnosti

koks, uhlí) a oběhové čerpadlo – výkon: cca 100 W Je třeba zajistit elektrickou energii pro elektroniku solárních systémů a oběhové čerpadlo – výkon: cca 100 W U objektů vytápěných elektřinou je třeba zajistit alespoň 1 nouzový zdroj tepla nezávislý na elektřině, např. krbová kamna.

2.1.2.

Vyhotovení typologie obcí

V předchozí podkapitole byla definována typologie území z pohledu zajištění jeho energetických potřeb, tj. z hlediska dostupnosti jednotlivých druhů paliv a energií. Obce s rozšířenou působností (ORP) představují určitý, administrativně správní celek kraje. To znamená, že zmíněná typologie území je pro ně zcela adekvátní. Avšak kromě toho je pro každé území ORP v krizových situacích důležité: a) zachování přiměřené funkčnosti 9 oblastí krizového řízení. b) zajištění dodávek elektřiny. Naplnění předpokladů ad a) i b) umožňují plnit: c) Již definované kompetence hejtmana a KÚ.

104/257


d) Povinnosti orgánů obce a úkoly starosty za krizových stavů. e) Zajistit předběžná opatření zabezpečující přiměřené dodávky elektřiny do území ze zařízení „pracující“ v tzv. ostrovním provozu. V druhém bodu je možné uvést toto. Při vyhlášení nouzového stavu nebo stavu nebezpečí jsou orgány obce6 povinny zajistit provedení krizových opatření v podmínkách obce. Za krizové situace plní obce7 následující úkoly: −

shromažďují údaje o počtu a totožnosti osob, které v době krizového stavu přechodně změnily pobyt a nachází se na správním území obce a předávají tyto údaje krajskému úřadu a do ústřední evidence o přechodných změnách pobytu osob,

−

podílejí se na zajištění veřejného pořádku,

−

plní další úkoly stanovené krajským úřadem.

Starosta obce pak plní po dobu trvání krizového stavu následující úkoly: −

zabezpečuje varování osob nacházejících se na území obce před hrozícím nebezpečím,

−

nařizuje a organizuje evakuaci osob z ohroženého území obce,

−

organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatel obce,

−

vyžaduje podle potřeby od právnických a fyzických osob poskytnutí dobrovolné pomoci,

−

plní úkoly a opatření uvedené v krizovém plánu kraje,

−

zajišťuje organizaci dalších nezbytných opatření.

Při plnění úkolů k řešení krizových situací si může starosta obce zřídit krizový štáb obce 8. Jedná-li se o určenou obec, pak krizový štáb obce musí být zřízen 9. Pokud je potřeba k realizaci opatření k řešení krizové situace vydat nařízení obce 10, nabývá nařízení obce účinnosti okamžikem jeho vyvěšení na úřední desce obecního úřadu. Nařízení obce se zveřejní též dalšími způsoby v místě obvyklými, zejména prostřednictvím hromadných informačních prostředků a místního rozhlasu. Stejný postup se použije při vyhlašování změn obsahu již vydaného nařízení obce.Náklady vynaložené na provedení krizových opatření, které stanovila obec, uhrazuje obec

6 § 22 odst. 1 zákona č. 240/2000 Sb. 7 § 21 odst. 2 písm. d), e), f) zákona č. 240/2000 Sb. 8 § 23 odst. 2 zákona č. 240/2000 Sb. 9 § 15 odst. 4 písm. a) zákona č. 240/2000 Sb. 10 § 11 zákona č. 128/2000 Sb. 105/257


z obecního rozpočtu. S ohledem na úkol definovaný v bodě a) řešitelé provedli krok, který dává přehlednou informaci, které organizace z devíti oblastí působí na území jednotlivých ORP. Protože se jedná o poměrně obsáhlý materiál jsou zjištěné skutečnosti uvedeny v Příloze 1 a 2 k této zprávě. Základní obecnou typologii obcí lze proto charakterizovat jako určitý pasport dávající představu o jednotlivých objektech a organizacích kritické infrastruktury nalézajících se na území ORP. Přitom jsou rozhodující dva druhy údajů: 1. Inventarizace, tj. jaké objekty kritické infrastruktury se na území obce ORP nacházejí. 2. Zabezpečení funkčnosti, tj. existence plánů kontinuity provozovatelů (vlastníků) zařízení kritické infrastruktury na území obce ORP, tj. zajištění disponibility ve smyslu potřeb území a povinností starostů a hejtmanů v krizových situacích. Následující tabulka 28 představuje přehledný formát, který inventarizuje objekty a zařízení kritické infrastruktury na území obce, jejich provozovatele (vlastníky) a informaci o zpracování plánů kontinuity. Plán kontinuity je nový fenomén zejména v soukromém podnikání. Většina podniků kritické infrastruktury byla zprivatizována a tím se vytratil pojem veřejné služby. Chod zprivatizovaných podniků určují především tržní vztahy a ekonomické vazby. V zájmu podniků je zachovat provozuschopnost, ale nikoliv ve veřejném zájmu, ale v zájmu generování zisku. Lze očekávat, že veřejný zájem bude zajištěn lépe u podniků, které mají zpracován plán kontinuity, než u těch podniků, které tento plán pro případ nejrůznějších pohrom zpracován nemají. Součástí plánování kontinuity podniku je vyhodnocování rizikových míst v podniku. Tzv. ICM – Incident Management Plan - je zaměřen na dvě složky rizika zranitelnost a dopad. Součástí ICM je analýza kritičnosti a podstata ICM je plán kontinuity zaměřený na omezení dopadu krizové události a zachování tržní hodnoty podniku. Analýza kritičnosti, která předchází návrhu plánu kontinuity, umožňuje přiřadit jednotlivým činnostem prováděným v podniku váhu z hlediska kritičnosti, která vyjadřuje v podstatě čas, za který se projeví negativně výpadek této činnosti. Plán kontinuity (Business Continuity Plan) předpokládá existenci havarijních plánů, ale pokračuje dál za tuto hranici. V podstatě zajišťuje kontinuitu řízení podniku, chodu

106/257


ekonomických operací a dalších povinností, které podniku vyplývají ze zákona, a to při výskytu všech druhů relevantních pohrom. tabulka 28 Pasportizace území obce ORP z hlediska kritické infrastruktury

Obec: XYZ Sektory kritické

Zařízení a objekty kritické infrastruktury na

infrastruktury

území obce

Provozovatel Existence plánu kontinuity

1. systém dodávky energií výrobny elektřiny a tepla, přenosová a distribuční soustava elektřiny, plynu, tepla, rafinérie, produktovody, sklady PHM, zásobníky, 2. systém dodávky vody

přehrady, vodní nádrže, zdroje vody, vodojemy, vodovodní řad

3. systém odpadového

spalovny, nakládání s odpady, likvidace odpadu,

hospodářství kanalizační

skládky, kanalizace, čističky odpadních vod,

systém 4. dopravní sítě a systémy nádraží, seřaďovací nádraží, tunely, mosty, depa dálnice, silniční tunely, přejezdy (nadjezd, podjezd), silniční spodek letiště, přístavy, jezy, zdymadla, suché doky 5. komunikační a

komunikační body, přenosová zařízení, anténní

informační systémy

systémy, rozhlasová a televizní vysílací pracoviště

6. bankovní a finanční

banky, bankomaty

sektor 7. nouzové služby (policie, zařízení ochrany obyvatelstva, komunikační hasičská záchranná

střediska, krizové štáby, hasičské stanice,

služba, zdravotnictví)

nemocnice a zdravotní zařízení, policejní služebny a úkryty

8. základní veřejné služby zásobování potravinami, sociální služby, krematoria 9. státní správa a

státní a obecní úřady, věznice

samospráva

Pro rychlou orientaci zabezpečení provozuschopnosti kritické infrastruktury na území obce ORP může sloužit vyjádření pro kolik procent objektů a zařízení KI na území je zpracován plán kontinuity. Následující Obrázek 2 je příkladem, jak lze vizuálně a

107/257


přehledně zobrazit větší či menší připravenost provozovatelů kritické infrastruktury čelit pohromám a mimořádným událostem.

systém dodávky energií 100% státní správa a samospráva

80%

systém dodávky vody

60% 40% veřejné služby

systém odpadového hospodářství

20% 0%

nouzové služby

bankovní a finanční sektor

dopravní síť komunikační a informační systémy

Obrázek 2 Vyjádření zabezpečení kontinuity provozu kritické infrastruktury

Obrázek vhodně charakterizuje silné a slabé stránky území obce ORP z hlediska prvence krizových situací, tedy jejich připravenost čelit pohromám.

108/257

Kolektiv zpracovatelů EVČ s.r.o., Cityplan s.r.o., ViP s.r.o.

tabulka 29 Přehled zdrojů elektřiny dle disponibility a možného využití

Druh

Stacionární/mobil

Disponibilita

Schopnost startu ze tmy

Závislost palivových

ní

Uhelné teplárny

Stacionární

Použití

řetězců

Větší u kondenzačních Ne, zdroj by musel být odběrových turbín vybaven poměrně velkým

Nízká, uhlí lze

Menší u protitlakých turbín, kde pomocným zdrojem

dopravní cesty

se výroba elektřiny podřizuje

prakticky nelze narušit

Zdroje ostrovního provozu

skladovat, jeho

potřebě výroby tepla

Teplárny biomasu

na Stacionární

Větší u kondenzačních

Ne, zdroj by musel být

Nízká, biomasu lze

odběrových turbín

vybaven poměrně velkým

skladovat, její

Menší u protitlakých turbín, kde pomocným zdrojem

dopravní cesty

se výroba elektřiny podřizuje

prakticky nelze narušit


potřebě výroby tepla

Spalovny

Stacionární

Poměrně vysoká

Ne

Nízká


Plynové teplárny

Stacionární

Poměrně vysoká

Vzhledem k malé vlastní

Vysoká u zdrojů na


s většími plynovými

spotřebě proveditelný,

zemní plyn

turbínami

pokud bude zdroj vybaven

Nízká u bioplynu a

pomocným zdrojem

speciálních plynů

Ano, pokud je užit


Zdroje ostrovního provozu i

synchronní generátor

zemní plyn

nezávislé objektové zdroje


pro trvalý provoz


(synchronní g.)

Ano, pokud je užit




zemní plyn

nezávislé objektové zdroje

Plynové teplárny

Stacionární

Vysoká

s pístovými motory

Plynové teplárny s mikroturbínami

Stacionární

Vysoká

109/257


Fotovoltaické články

Stacionární i

Nízká, závislá na intenzitě

mobilní

slunečního záření

Ano


pro trvalý provoz


(synchronní g.)

Nepotřebuje žádné


palivo

nezávislé objektové zdroje pro nabíjení akumulátorů

Vodní elektrárny

Stacionární

Střední, závislá na průtoku

Ano, pokud je užit




palivo

nezávislé objektové zdroje (synchronní g.)

Větrné elektrárny

Stacionární

Nízká, závislá na rychlosti

Ano, pokud je užit



větru


palivo

nezávislé objektové zdroje pro nabíjení akumulátorů (synchronní g.)

Dieselagregáty

Stacionární

Vysoká

Ano

Střední, naftu lze

Místní objektové zdroje

skladovat u zdroje Benzínové agregáty

Mobilní

Vysoká

Ano

Střední, benzín lze

Místní objektové zdroje

skladovat u zdroje Akumulátory

Stacionární/mobiln Vysoká, ale časově omezená í

Ano

na několik hodin, pro využití

Závislost na možnosti

Místní objektové, či

dobíjení

přenosné zdroje využitelné

jako zdroj 220V~ nutný

v počátku krizové situace

přídavný konvertor napětí

Vhodné pro akumulaci elektřiny ze slunečních a větrných elektráren

Baterie

Mobilní

Vysoká, ale časově omezená

Ano

Nelze dobíjet

na několik hodin Automobil

Mobilní

Vysoká, pro využití jako zdroj

Přenosné zdroje využitelné v počátku krizové situace

Ano 110/257

Vysoká, nádrž

Využitelné jako nouzový


220V~ nutný přídavný

automobilu vystačí na

zdroj (velmi nízká účinnost

konvertor napětí

několik hodin provozu

využití paliva)

tabulka 30 Ekonomické charakteristiky zdrojů elektřiny Druh

Pořizovací náklady

Provozní náklady nepalivové

Provozní náklady palivové

Možnost

Zvýhodněný výkupní

získání dotace

tarif

Uhelné teplárny

Střední

Střední

Střední

Ne

Ano - kogenerace

Teplárny na biomasu

Vysoké

Střední

Nízké až vysoké, dle

Ano

Ano – obnovitelný

místních podmínek

zdroj energie

Spalovny

Vysoké

Vysoké

Žádné

Obtížně

Ano – ?????ověřit

Plynové teplárny s většími

Střední

Nízké

Vysoké

Ne

Ano – kogenerace

Střední

Střední

Vysoké

Ne

Ano – kogenerace

Střední

Nízké

Vysoké

Ne

Ano – kogenerace

Velmi vysoké

Velmi nízké

Žádné

Ano

Ano – obnovitelný

plynovými turbínami Plynové teplárny s pístovými motory Plynové teplárny s mikroturbínami Fotovoltaické články

zdroj energie Vodní elektrárny

Střední až vysoké podle

Velmi nízké

Žádné

Ano

místních podmínek Větrné elektrárny

Střední až vysoké podle

Ano – obnovitelný zdroj energie

Nízké

Žádné

Ano

místních podmínek


Dieselagregáty

Nízké

Střední

Vysoké

Ne

Ne

Benzínové agregáty

Nízké

Střední

Vysoké

Ne

Ne

111/257


Akumulátory

Velmi vysoké

Nízké

Vysoké

Ne

Ne

Baterie

Velmi vysoké

Žádné

Žádné

Ne

Ne

Automobil

Velmi vysoké

Nízké

Velmi vysoké

Ne

Ne

tabulka 31 Disponibilita zdrojů elektřiny dle vlastnictví Druh

Disponibilita

Vlastní objektové zdroje

Nejvyšší, ostrovní provoz zdroje se řídí potřebami vlastníka, paralelní provoz se sítí podléhá řízení elektrizační soustavy

Veřejné zdroje

Vysoká, vlastník zdroje má zájem o co největší dodávku do veřejné sítě, provoz je podřízen provozovateli elektrizační soustavy

Závodní (podnikové)

Nízká, vlastník bude preferovat dodávku pro svůj objekt před dodávkou do veřejné sítě

zdroje

112/257


2.2.

Typologie území z pohledu energetiky

2.2.1.

Popis ORP

ORP ČESKÁ TŘEBOVÁ Správní obvod Česká Třebová leží ve východní části Pardubického kraje, na jihu sousedí s obcemi Svitavska, jihozápadní a západní částí hraničí se správním obvodem Litomyšl, na severu je obklopen obcemi správního obvodu Ústí nad Orlicí a východní částí hraničí s Lanškrounskem. Českotřebovsko je nejmenším správním obvodem v kraji, zaujímá pouze 1,8 % jeho rozlohy (7 969 ha). V pěti obcích, které tvoří celé správní území, žilo k 31. 12. 2005 celkem 18 992 obyvatel (3,75 % obyvatelstva kraje). Spolu s Králickem představuje dvojici správních obvodů s nejnižším počtem obcí v kraji. Hustota zalidnění na Českotřebovsku je ve srovnání s krajským průměrem více než dvojnásobná a zároveň druhá nejvyšší po Pardubicku. Typická je zde koncentrace obyvatelstva v sídle správního území – městě Česká Třebová – které je zároveň jedinou obcí se statutem města ve správním obvodu. Ve městě žije 87,2 % obyvatel obvodu. Česká Třebová je významným železničním uzlem České republiky, což se do značné míry odráží i v odvětvové specializaci zaměstnanosti v regionu. Dle výsledků posledního sčítání lidu v roce 2001 pracovalo v odvětví dopravy a telekomunikací dvacet procent ekonomicky aktivního obyvatelstva správního obvodu. V průměru za celý kraj činil tento podíl 7 %. Z hlediska úrovně vzdělanosti byl v regionu v roce 2001 druhý nejvyšší podíl osob s úplným středním vzděláním s maturitou včetně vyššího mezi patnáctiletými a staršími (31,4 %), vyšší zastoupení středoškoláků měl pouze správní obvod Pardubice. Českotřebovsko se dlouhodobě vyznačuje mírně vyšší mírou nezaměstnanosti ve srovnání s krajským průměrem, k nejproblémovějším regionům v kraji se však v tomto ohledu neřadí. Nejmenší obytná plocha na osobu mezi všemi správními obvody souvisí s nadprůměrným podílem bytů v bytových domech. Rovněž podíl neobydlených bytů (8,2 % v roce 2001) z celkového bytového fondu je v kraji nejnižší. ORP HLINSKO Správní obvod Hlinsko leží na jihu Pardubického kraje a svojí jižní částí sousedí s obcemi kraje Vysočina. Nejdelší hranice na západě a severu je obklopena územím správního obvodu Chrudim, menší částí na východě hraničí s Poličskem. Území Hlinecka leží na 24 658 hektarech a představuje 5,5 % rozlohy kraje. Ve 22 obcích, které tvoří správní obvod, žilo k 31. 12. 2005 celkem 21 492 obyvatel (4,25 % obyvatelstva kraje). Hustota zalidnění na Hlinecku nedosahuje krajského průměru. Téměř polovina obyvatel žije ve městě Hlinsko, které je jedinou obcí se statutem města ve správním území. Region Hlinecka je úzce spjat s náboženskými tradicemi. Téměř polovičním zastoupením věřících na populaci podle výsledků posledního sčítání lidu v roce 2001 se správní obvod zařadil na první místo v kraji a o 17 procentních bodů předstihl krajský průměr. Úroveň 113/257


vzdělanosti je podprůměrná, podíl středoškolsky i vysokoškolsky vzdělaných osob se řadí k nejnižším v kraji. Podíl zaměstnaných v zemědělství a stavebnictví se pohybuje mírně pod průměrem kraje, více jsou zastoupeni pracující v průmyslových oborech, zejména ve výrobě elektrických přístrojů pro domácnost či potravinářství. Zaměstnanost ve školství, zdravotnictví, pohostinství či ubytování patřila podle posledního sčítání k nejnižším v kraji. V důsledku rychle rostoucího počtu nezaměstnaných osob se registrovaná míra nezaměstnanosti v roce 2003 (9,8 %) dostává mírně nad krajskou úroveň. Ve struktuře domovního fondu mají významné zastoupení rodinné domy, v důsledku vysokého počtu domů užívaných k rekreaci se podíl neobydlených domů řadí k největším v kraji. ORP HOLICE Správní obvod Holice leží na severu Pardubického kraje a svojí severní částí sousedí s obcemi Královéhradeckého kraje. Na východě hraničí se správním územím Vysoké Mýto, malou částí na jihu hraničí s Chrudimskem a ze západní strany je obklopen obcemi Pardubicka. Území správního obvodu (21 362 ha) je čtvrté nejmenší a zaujímá 4,7 % rozlohy kraje. Ve 14 obcích, které Holicko tvoří, žilo k 31. 12. 2005 celkem 16 235 obyvatel (3,21 % obyvatelstva kraje). Jedná se o druhý nejnižší počet obyvatel v kraji po Králicku. Hustota zalidnění je výrazně pod krajským průměrem. V sídle správního obvodu – městě Holice – které je zde jedinou obcí se statutem města, žije téměř čtyřicet procent obyvatel. Díky rozvoji bytové výstavby nejen v sídle správního obvodu, ale i v dalších obcích (především Býšť a Horní Jelení) se Holicko řadí v posledních letech na první místo mezi správními obvody v kraji v počtu přistěhovalých na tisíc obyvatel. Podmínky pro pracovní uplatnění v regionu se spíše zhoršují, řada pracujících však využívá možnosti za prací dojíždět do nedalekých Pardubic, Hradce Králové, či Vysokého Mýta. Ještě na přelomu tisíciletí se míra nezaměstnanosti na Holicku (4,2 %) pohybovala přibližně na poloviční úrovni krajského průměru, do roku 2003 se zvýšila na 7,8 %. Přesto je třetí nejnižší mezi správními obvody v kraji po Pardubicku a Žamberecku. Ve srovnání s krajskou úrovní je na Holicku vyšší podíl zaměstnaných v zemědělství a podprůměrné zastoupení pracujících ve službách. Největší průměrná obytná plocha připadající na jeden byt i osobu bydlící v bytě podle výsledků posledního sčítání lidu v roce 2001 souvisí s nejvyšším podílem trvale obydlených bytů v rodinných domech na celkovém bytovém fondu. ORP CHRUDIM Správní obvod Chrudim se rozkládá v západní části Pardubického kraje a na jihozápadě hraničí s krajem Vysočina. Severní část je obklopena obcemi Přeloučska, Pardubicka a Holicka, na východě sousedí s Vysokomýtskem a Litomyšlskem. Jižní část správního

114/257


území hraničí převážně s Hlineckem a jen malým územím s Poličskem. Chrudimsko je největším správním obvodem v kraji, zaujímá 16,5 % jeho rozlohy (74 607 hektarů). Rovněž počtem obcí (86 včetně sídelního města) se řadí na první místo mezi všemi obvody. Počet obyvatel k 31. 12. 2005 (81 774) je druhý nejvyšší po Pardubicku a na obyvatelstvu kraje se podílí 16,16 %. Hustota zalidnění je těsně pod krajským průměrem a zároveň pátá nejvyšší mezi všemi obvody. V sedmi městech správního obvodu (Chrudim, Heřmanův Městec, Chrast, Slatiňany, Skuteč, Ronov nad Doubravou, Třemošnice) žije 56,3 % jeho obyvatel, z toho v Chrudimi 28,9 %. Všechna města kromě Ronova na Doubravou zároveň představují (spolu s obcí Nasavrky) sídla pověřených obecních úřadů. Obyvatelé Chrudimska se dlouhodobě potýkají s ne příliš příznivou situací na trhu práce. Ke konci roku 2003 bylo na úřadech práce evidováno 11 % ekonomicky aktivních obyvatel, jednalo se o čtvrtou nejvyšší registrovanou míru nezaměstnanosti mezi správními obvody v kraji. Nedostatečná nabídka volných pracovních míst v regionu nutí ekonomicky činné obyvatele za prací dojíždět, a to zejména ze severní části správního obvodu do sousedního pardubického okresu, kde je relativně více pracovních možností. Většina z vyjíždějících přitom nachází své uplatnění v krajském městě. Podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 činil rozdíl počtu dojíždějících do správního obvodu a počtu vyjíždějících -3 230 osob. Jednalo se o nejvyšší záporné saldo dojížďky v kraji. Vzhledem k rozsáhlému území správního obvodu existují výraznější rozdíly v odvětvovém zaměření ekonomické činnosti mezi jednotlivými částmi regionu. Typická je nadprůměrná zaměstnanost ve stavebnictví (11,3 % ekonomicky aktivního obyvatelstva v roce 2001, tj. největší podíl mezi správními obvody v kraji). ORP KRÁLÍKY Správní obvod Králíky sousedící z velké části s Polskou republikou představuje nejsevernější výběžek Pardubického kraje. Na východě hraničí s obcemi Olomouckého kraje, na jižní straně sousedí s Lanškrounskem a na západě s územím správního obvodu Žamberk. Králicko je druhým nejmenším správním obvodem po Českotřebovsku, svojí rozlohou 15 871 ha zaujímá pouze 3,5 % území kraje. Z hlediska počtu obyvatel je mezi všemi správními obvody v kraji nejméně zalidněný. V pěti obcích, které tvoří celé území Králicka, žilo k 31. 12. 2005 celkem 9 232 obyvatel (1,82 % obyvatelstva kraje). Spolu s Českotřebovskem rovněž tvoří dvojici správních obvodů s nejnižším počtem obcí v kraji. Hustota zalidnění (58,8 osob/km2) je mezi všemi obvody nejnižší a odpovídá polovině krajského průměru. Padesát procent obyvatel žije ve městě Králíky, které je jedinou obcí se statutem města ve správním území. Králicko patří k nejproblémovějším regionům v kraji z hlediska možností uplatnění na trhu práce. Registrovaná míra nezaměstnanosti zde ke konci roku 2003 činila 14,5 % a byla třetí nejvyšší v kraji po Moravskotřebovsku a Svitavsku. Zastoupení ekonomických subjektů působících v odvětví zemědělství a

115/257


lesnictví je v regionu dvojnásobné ve srovnání s krajským průměrem. Mezi všemi správními obvody v kraji má Králicko nejmladší populaci s průměrným věkem 37,6 let v roce 2003 a zároveň nejvyšším podílem dětí do 14 let (17,7 %). Více než třetina obyvatel starších patnácti let měla podle posledního sčítání lidu v roce 2001 pouze základní vzdělání (včetně osob bez vzdělání), což představuje nejvyšší podíl v kraji. Zastoupení vysokoškoláků tehdy činilo pouze 3,9 %. Dle výsledků sčítání se domovní fond Králicka vyznačuje nejvyšším průměrným stářím (50,9 let) v kraji. ORP LANŠKROUN Správní obvod Lanškroun leží na východě Pardubického kraje a svojí východní částí hraničí s obcemi Olomouckého kraje. Na jižní straně je obklopen obcemi Moravskotřebovska, na západní obcemi Svitavska, Českotřebovska a Ústeckoorlicka. Severní částí sousedí se správním obvodem Žamberk a Králíky. Území Lanškrounska leží na 27 516 hektarech a zaujímá 6,1 % rozlohy kraje. Ve 22 obcích, které tvoří správní obvod, žilo k 31. 12. 2005 celkem 21 868 obyvatel (4,32 % obyvatelstva kraje). Hustota zalidnění je výrazně pod krajským průměrem. V sídle správního obvodu – městě Lanškroun – které je zde jedinou obcí se statutem města, žije 45,2 % obyvatel. Výrazně nadprůměrný podíl osob zaměstnaných v průmyslu souvisí především s působením výrobce elektronických součástek (kondenzátorů, konektorů) AVX Lanškroun. Tato firma nabízí řadu pracovních příležitostí a v současné době je nejvýznamnějším zaměstnavatelem nejen v Lanškrounsku, ale patří k největším zaměstnavatelům v celém Pardubickém kraji. Míra nezaměstnanosti v regionu se dlouhodobě drží pod krajským průměrem, hodnotou 7,9 % ke konci roku 2003 se řadí na páté místo mezi správními obvody. V posledních letech rostla nezaměstnanost pomalejším tempem než ve většině ostatních správních obvodů. Populace regionu je v průměru mladší než v celém kraji, podíl obyvatel pětašedesátiletých a starších na obyvatelstvu celkem činí 12,2 % a je zároveň druhý nejnižší po Králicku. Hodnota indexu stáří (72 obyvatel ve věku 65 a více let na 100 dětí do 14 let) rovněž patří k nejnižším v kraji. ORP LITOMYŠL Správní obvod Litomyšl leží ve střední části Pardubického kraje, na severu hraničí s obcemi Ústeckoorlicka, na východě sousedí s Českotřebovskem a Svitavskem. Z jižní strany je obklopen obcemi Poličska a na západě hraničí s Chrudimskem a Vysokomýtskem. Území Litomyšlska leží na 33 712 hektarech a představuje 7,5 % rozlohy kraje. Ve 35 obcích, které tvoří správní obvod, žilo k 31. 12. 2005 celkem 26 171 obyvatel (5,17 % obyvatelstva kraje). Hustota zalidnění je výrazně pod krajským průměrem. V sídle správního obvodu – městě Litomyšl – které je zde jedinou obcí se statutem města, žije více než třetina obyvatel. Zastoupení městského obyvatelstva je

116/257


nejnižší mezi všemi správními obvody v kraji. Podíl zemědělské půdy na celkové výměře patří k nejvyšším, výrazně nadprůměrné je rovněž zastoupení orné půdy na výměře zemědělské půdy. Zaměstnanost v zemědělství dle údajů posledního sčítání lidu v roce 2001 (15 % ekonomicky aktivního obyvatelstva regionu) více než dvojnásobně převyšovala krajský průměr a byla zároveň nejvyšší mezi správními obvody. Podíl zaměstnaných v průmyslu se dlouhodobě drží na nejnižší úrovni v kraji. Registrovaná míra nezaměstnanosti sice v posledních letech rostla pomaleji než ve většině správních obvodů, přesto se v roce 2003 dostala těsně nad hranici 10 % (pátá nejvyšší hodnota mezi správními obvody v rámci kraje). Nejvyšší průměrný počet osob připadajících na jeden byt v roce 2001 (2,91) koresponduje s nadprůměrným zastoupením bytů v rodinných domech (tři čtvrtiny trvale obydlených bytů v roce 2001). ORP MORAVSKÁ TŘEBOVÁ Správní obvod Moravská Třebová tvoří jihovýchodní výběžek Pardubického kraje. Svojí východní částí hraničí s obcemi Olomouckého kraje, na jihu je obklopen obcemi kraje Jihomoravského. Ze západní strany sousedí se Svitavskem a na severu s Lanškrounskem. Moravskotřebovsko je druhým největším správním obvodem, svojí rozlohou 41 729 ha zaujímá 9,2 % území kraje. Ve 33 obcích, které tvoří správní obvod, žilo k 31. 12. 2005 celkem 27 365 obyvatel (5,41 % obyvatelstva kraje). Hustota zalidnění je druhá nejnižší po Králicku. Ve dvou městech – Moravské Třebové a Jevíčku – žije polovina obyvatel správního obvodu. Správní území je dále členěno na dvě spádové oblasti pověřených obecních úřadů, jejichž sídla jsou v uvedených městech. Moravskotřebovsko je regionem s nejhorší situací na trhu práce v kraji. Registrovaná míra nezaměstnanosti téměř dvakrát převyšuje krajský průměr, ke konci roku 2003 činila již 16,8 %. Výrazně nadprůměrná je rovněž dlouhodobá nezaměstnanost vyjádřená podílem uchazečů o zaměstnání vedených v evidenci úřadů práce po dobu delší než jeden rok (44 % k 31. 12. 2003). Podle výsledků posledního sčítání lidu v roce 2001 činil podíl osob se základním vzděláním včetně neukončeného mezi patnáctiletými a staršími 28 %, což byla druhá nejvyšší hodnota v kraji po Králicku. Odvětvové zaměření zaměstnanosti se vyznačuje značně podprůměrným zastoupením ekonomicky aktivního obyvatelstva ve službách. Ve struktuře bytového fondu tvoří byty obydlené dvěma a více domácnostmi 11,3 % (nejvyšší podíl mezi správními obvody v kraji). ORP PARDUBICE Pardubice leží v severozápadní části Pardubického kraje, jeho severní část je obklopena obcemi Královéhradeckého kraje, na východě hraničí s Holickem, na jihu s Chrudimskem a ze západu je ohraničen obcemi správního obvodu Přelouč. Území Pardubicka (40 924 ha) je třetí největší po Chrudimsku a Moravskotřebovsku a představuje 9,1 % rozlohy

117/257


kraje. Počtem obyvatel výrazně převyšuje ostatní správní obvody. V 57 obcích, které tvoří správní území, žilo k 31. 12. 2005 celkem 120 708 obyvatel (23,85 % obyvatelstva kraje). Počet obcí je druhý nejvyšší po Chrudimsku, velmi vysoká hustota zalidnění ( tj. 2,6krát více než průměr kraje) souvisí s koncentrací obyvatelstva v krajském městě. Ve čtyřech městech správního obvodu (Pardubice, Dašice, Lázně Bohdaneč, Sezemice) žije 80,6 % jeho obyvatel, z toho v Pardubicích 73,8 %. Správní území je dále členěno na dvě spádové oblasti pověřených obecních úřadů, jejichž sídla jsou v Pardubicích a Lázních Bohdaneč. Nejnižší registrovaná míra nezaměstnanosti v rámci kraje (6,4 % k 31. 12. 2003) souvisí s poměrně příznivou nabídkou pracovních příležitostí zejména v krajském městě, které je zároveň častým cílem dojížďky do zaměstnání z okolních i vzdálenějších obcí. Rozhodující je zaměstnanost ve službách (téměř 60 % ekonomicky aktivního obyvatelstva dle výsledků sčítání lidu v roce 2001). Úroveň vzdělanosti na Pardubicku je v kraji nejvyšší, téměř 11 % obyvatel patnáctiletých a starších mělo v roce 2001 ukončené vysokoškolské vzdělání (o 4 procentní body nad krajským průměrem). Méně příznivá je věková skladba populace. Průměrný věk 40,5 roku i podíl obyvatel pětašedesátiletých a starších (15,5 %) v roce 2003 byl mezi všemi správními obvody kraje nejvyšší. Pardubicko je regionem s druhým nejnižším zastoupením věřících (po Českotřebovsku) a nejvyšším podílem neúplných rodin. ORP POLIČKA Správní obvod Polička leží na jihu Pardubického kraje, západní částí sousedí s obcemi Hlinecka, na severu je odklopen obcemi správního obvodu Litomyšl na východě hraničí se Svitavskem. Jižní částí hraničí s obcemi Jihomoravského kraje a na jihozápadě s krajem Vysočina. Území Poličska se rozkládá na 27 264 hektarech a zaujímá 6 % rozlohy kraje. Ve 20 obcích, které tvoří správní obvod, žilo k 31. 12. 2005 celkem 19 369 obyvatel (3,83 % obyvatelstva kraje). Hustota zalidnění 71,3 osob/km2 je třetí nejnižší po Králicku a Moravskotřebovsku. Ve dvou městech správního území – Poličce a Bystrém – žije 56 % obyvatel. Poličsko je regionem s vysokým stupněm religiozity. Téměř polovičním zastoupením věřících na populaci podle výsledků posledního sčítání lidu v roce 2001 se správní obvod zařadil na druhé místo v kraji po Hlinecku a o 17 procentních bodů předstihl krajský průměr. Spjatost s náboženskými tradicemi se odráží i v nejnižším podílu neúplných rodin ve struktuře domácností. Desetina ekonomicky činného obyvatelstva byla v roce 2001 zaměstnána v zemědělství (druhý nejvyšší podíl v kraji po Litomyšlsku). Registrovaná míra nezaměstnanosti v regionu se drží mírně nad krajským průměrem, ke konci roku 2003 činila 9,7 %. Téměř ve čtvrtině domů a pětině bytů nebyla dle výsledků sčítání lidu v roce 2001 sečtena žádná osoba s trvalým pobytem. Nejvyšší podíl neobydlených domů v kraji je především důsledkem vysokého zastoupení rodinných domů využívaných k rekreačním účelům.

118/257


ORP PŘELOUČ Správní obvod Přelouč tvoří severozápadní výběžek Pardubického kraje sousedící s obcemi Středočeského a Královéhradeckého kraje. Východní částí hraničí s Pardubickem a na jihu s Chrudimskem. Území Přeloučska se rozkládá na 25 722 hektarech a zaujímá 5,7 % rozlohy kraje. Ve 42 obcích, které tvoří správní obvod, žilo k 31. 12. 2005 celkem 23 660 obyvatel (4,68 % obyvatelstva kraje). Počet obcí je třetí nejvyšší po Chrudimsku a Pardubicku, hustota zalidnění 91,4 osob/km2 nedosahuje krajského průměru. Ve dvou městech – Přelouči a Chvaleticích – žije polovina obyvatel správního obvodu. Správní území je dále členěno na dvě spádové oblasti pověřených obecních úřadů, jejichž sídla jsou v uvedených městech. Zhoršující se podmínky na trhu práce v regionu vedou k intenzivnímu nárůstu registrované míry nezaměstnanosti. Ke konci 2003 roku vzrostla na 9,7 % a překročila tak krajský průměr. Mnoho obyvatel je nuceno za prací dojíždět, podle výsledků sčítání lidu činil podíl zaměstnaných vyjíždějících z obce trvalého pobytu za prací téměř 58 %. Jednalo se o nejvyšší procentní zastoupení vyjíždějících mezi správními obvody v kraji. Za hranice správního obvodu vyjíždělo o 2 029 osob více než do obvodu dojíždělo. Vyšší záporné saldo dojížďky bylo zjištěno pouze na Chrudimsku. Méně příznivá je věková skladba populace Přeloučska. Index stáří (99,7), který vyjadřuje podíl obyvatel pětašedesátiletých a starších na 100 dětí do 14 let, i průměrný věk (40,2 roku) je v rámci kraje druhý nejvyšší po Pardubicku. ORP SVITAVY Správní obvod Svitavy leží na jihovýchodě Pardubického kraje a svojí jižní částí sousedí s obcemi Jihomoravského kraje. Na západě hraničí s Poličskem a Litomyšlskem, na severu s Českotřebovskem a Lanškrounskem a z východní části je obklopen obcemi Moravskotřebovska. Území Svitavska (35 158 ha) je čtvrté největší mezi správními obvody v kraji a představuje 7,8 % jeho rozlohy. Ve 28 obcích, které tvoří správní obvod, žilo k 31. 12. 2005 celkem 31 652 obyvatel (6,26 % obyvatelstva kraje). Hustota zalidnění 90,1 osob/km2 je pod krajským průměrem. Ve dvou městech správního území – Svitavách a Březové nad Svitavou – žije téměř šedesát procent jeho obyvatel. Svitavsko patří k regionům s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v kraji. Ke konci roku 2003 činila 14,9 %, což byla druhá nejvyšší hodnota mezi správními obvody po Moravskotřebovsku. Dlouhodobá nezaměstnanost vyjádřená podílem uchazečů o zaměstnání vedených v evidenci úřadů práce po dobu delší než jeden rok je v rámci kraje nejvyšší (45,8 % k 31. 12. 2003). Pro domovní fond je typický nízký podíl neobydlených domů (bez trvale hlášených osob). Podle výsledků posledního sčítání lidu v roce 2001 představoval 15 % a byl třetí nejnižší po Českotřebovsku a Pardubicku.

119/257


Průměrné stáří trvale obydlených domů (50,1 let) však bylo druhé nejvyšší po Králicku. V bytovém fondu jsou ve srovnání s ostatními správními obvody v kraji nadprůměrně zastoupeny byty v bytových domech, z čehož vyplývá i třetí nejnižší průměrný počet obytných místností na byt zjištěný pří sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001. ORP ÚSTÍ NAD ORLICÍ Správní obvod Ústí nad Orlicí leží v severní části Pardubického kraje a na severu hraničí s Královéhradeckým krajem a obcemi Žamberska. Na východě sousedí s Lanškrounskem, na jihu s Českotřebovskem a Litomyšlskem. Západní částí hraničí se správním obvodem Vysoké Mýto. Území Ústeckoorlicka je třetí nejmenší po Českotřebovsku a Králicku (19 051 ha) a představuje 4,2 % rozlohy kraje. V 16 obcích, které tvoří správní obvod, žilo k 31. 12. 2005 celkem 26 668 obyvatel (5,3 % obyvatelstva kraje). Hustota zalidnění 140,4 osob/km2 je třetí nejvyšší po Pardubicku a Českotřebovsku. Ve dvou městech správního území – Ústí nad Orlicí a Brandýse nad Orlicí – žije 61,6 % jeho obyvatel. Ústeckoorlicko patří k regionům s nejvyšší úrovní vzdělanosti v kraji. Podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 zde činil podíl osob s ukončeným středoškolským a vysokoškolským vzděláním mezi obyvateli patnáctiletými a staršími 38,3 %, což byl druhý nejvyšší podíl po Pardubicku. Míra nezaměstnanosti se udržuje pod průměrem kraje, ke konci roku 2003 představovala 7,8 % a byla čtvrtou nejnižší mezi správními obvody. Z hlediska odvětvové skladby zaměstnanosti je zde nadprůměrné zastoupení osob pracujících v terciární sféře. Ve struktuře domovního fondu mají významné místo bytové domy, z čehož vyplývají i specifické hodnoty ukazatelů úrovně bydlení. Dle sčítání z roku 2001 představoval průměrný počet 2,69 osob na jeden trvale obydlený byt druhou nejnižší hodnotu v kraji po Pardubicku. Průměrnou obytnou plochou bytu 49,2 m2 se Ústeckoorlicko zařadilo mezi tři regiony v kraji (spolu s Českotřebovskem a Pardubickem), u kterých tato plocha nepřevýšila hodnotu padesáti metrů čtverečných. ORP VYSOKÉ MÝTO Správní obvod Vysoké Mýto leží ve střední části Pardubického kraje, přičemž na severu tvoří část hranice s Královéhradeckým krajem. Na východě hraničí s obcemi správního obvodu Ústí nad Orlicí, na jihovýchodě s Litomyšlskem a z jihozápadní strany s Chrudimskem. Ze západní strany je obklopen obcemi Holicka. Území Vysokomýtska se rozkládá na 28 181 hektarech a zaujímá 6,2 % rozlohy kraje. Ve 40 obcích, které tvoří správní obvod, žilo k 31. 12. 2005 celkem 32 148 obyvatel (6,35 % obyvatelstva kraje). Hustota zalidnění 113,4 osob/km2 je mírně nad krajským průměrem. Ve dvou městech správního území – Vysokém Mýtě a Chocni – žijí dvě třetiny jeho obyvatel. Správní území je dále členěno na dvě spádové oblasti pověřených obecních úřadů, jejichž sídla

120/257


jsou v uvedených městech. Vysokomýtsko je regionem s nejvyšším podílem zemědělské půdy z celkové rozlohy mezi správními obvody v kraji. Ke konci roku 2003 činil tento podíl 70,6 %, což je deset procentních bodů nad krajským průměrem. Podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 pracovalo v zemědělství 9,5 % ekonomicky činného obyvatelstva správního obvodu (čtvrtý nejvyšší podíl v kraji). Registrovaná míra nezaměstnanosti se udržuje mírně pod krajským průměrem, ke konci roku 2003 bylo na úřadech práce evidováno 8,69 % ekonomicky činných obyvatel. Úroveň vzdělanosti je nadprůměrná, v roce 2001 mělo středoškolské či vysokoškolské vzdělání 36,3 % obyvatel patnáctiletých a starších. Touto hodnotou se region zařadil na čtvrté místo mezi správními obvody v kraji. ORP ŽAMBERK Správní obvod Žamberk leží na severu Pardubického kraje a svojí severní částí hraničí s obcemi Královéhradeckého kraje, menší úsek sousedí s Polskou republikou. Na východě je obklopen obcemi Králicka, na jihu hraničí s Lanškrounskem a na jihozápadě s Ústeckoorlickem. Území Žamberska se rozkládá na 28 127 hektarech a zaujímá 6,2 % rozlohy kraje. Ve 27 obcích, které tvoří správní obvod, žilo k 31. 12. 2005 celkem 28 690 obyvatel (5,7 % obyvatelstva kraje). Hustota zalidnění je pod krajským průměrem. Ve třech městech správního obvodu – Žamberku, Jablonném nad Orlicí a Letohradě – žije 53,7 % jeho obyvatel. Správní území je dále členěno na tři spádové oblasti pověřených obecních úřadů, jejichž sídla jsou v uvedených městech. Mezi všemi správními obvody v kraji je Žambersko charakteristické nejnižším podílem obyvatel žijících v sídle správního obvodu (pouze 21,2 %). Věková skladba populace je poměrně příznivá. Podílem dětí do 14 let na obyvatelstvu celkem ke konci roku 2003 (17,4 %) se region zařadil na druhé místo po Králicku, průměrný věk obyvatel (37,7 let) byl druhý nejnižší v kraji. Ve srovnání s krajskou úrovní je na Žambersku vyšší podíl zaměstnaných v zemědělství a průmyslu. Správní obvod patří k nejméně problémovým oblastem v kraji z hlediska situace na trhu práce. Registrovaná míra nezaměstnanosti ke konci roku 2003 činila 6,66 %, což byla druhá nejnižší hodnota po Pardubicku. Opomenout však nelze relativně vysoké zastoupení žen mezi uchazeči o zaměstnání (56,6 % k 31. 12. 2003, tj. nejvyšší podíl mezi správními obvody). Podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 bylo pro domovní fond na Žambersku typické nejnižší průměrné stáří trvale obydlených domů, nejnižší podíl bytů napojených na plyn a jedno z nejvyšších zastoupení neobydlených domů využívaných k rekreačním účelům.

121/257


2.2.2.

Typologie z pohledu Územní energetické koncepce dostupnost CZT pouze pro Dostupnost

obce

zemního

dostupnost 1000

plynu

el.energie

obyvatel

ano/ne

ano/ne

ano/ne

KROK

CISOBCE NAZEV OBCE

1

CZ0534

547981

Albrechtice

ne

ano

2

CZ0534

573426

Anenská Studánka

ne

ano

3

CZ0533

572560

Banín

ano

ano

4

CZ0532

574724

Barchov

ano

ano

5

CZ0533

572586

Bělá nad Svitavou

ano

ano

6

CZ0533

505391

Bělá u Jevíčka

ne

ano

7

CZ0533

577774

Benátky

ne

ano

8

CZ0534

553760

Běstovice

ano

ano

9

CZ0531

571181

Běstvina

ano

ano

10

CZ0533

574309

Bezděčí u Trnávky

ne

ano

11

CZ0532

574741

Bezděkov

ano

ano

12

CZ0533

572519

Biskupice

ano

ano

13

CZ0531

573949

Biskupice

ano

ano

14

CZ0531

505005

Bítovany

ano

ano

15

CZ0533

577812

Bohuňov

ano

ano

16

CZ0533

577821

Bohuňovice

ne

ano

17

CZ0531

571202

Bojanov

ano

ano

18

CZ0531

547867

Bor u Skutče

ne

ano

19

CZ0532

574783

Borek

ano

ano

20

CZ0533

577839

Borová

ne

ano

21

CZ0533

572632

Borušov

ne

ano

22

CZ0531

571229

Bořice

ano

ano

23

CZ0534

548006

Bošín

ne

ano

24

CZ0531

571237

Bousov

ano

ano

25

CZ0534

579947

Brandýs nad Orlicí

ano

ano

26

CZ0532

574791

Brloh

ano

ano

27

CZ0533

577863

Brněnec

ano

ano

122/257

nad

ano

ano


28

CZ0532

574805

Břehy

ano

ano

29

CZ0533

577871

Březina

ne

ano

30

CZ0533

572250

Březinky

ne

ano

31

CZ0533

577898

Březiny

ne

ano

32

CZ0533

505145

Březová nad Svitavou

ano

ano

33

CZ0534

579963

Bučina

ne

ano

34

CZ0533

577910

Budislav

ano

ano

35

CZ0532

574813

Bukovina nad Labem

ano

ano

36

CZ0532

574821

Bukovina u Přelouče

ano

ano

37

CZ0532

574830

Bukovka

ano

ano

38

CZ0531

571245

Bylany

ano

ano

39

CZ0533

577928

Bystré

ano

ano

ne

40

CZ0534

579971

Bystřec

ne

ano

ne

41

CZ0532

574848

Býšť

ano

ano

ne

42

CZ0533

577936

Cerekvice nad Loučnou

ano

ano

43

CZ0534

579980

Cotkytle

ne

ano

44

CZ0531

571253

Ctětín

ne

ano

45

CZ0531

571270

Čankovice

ano

ano

46

CZ0532

572799

Časy

ano

ano

47

CZ0534

579998

Čenkovice

ne

ano

48

CZ0532

574856

Čeperka

ne

ano

49

CZ0532

574864

Čepí

ano

ano

50

CZ0532

572896

Černá u Bohdanče

ano

ano

51

CZ0534

580015

Červená Voda

ano

ano

52

CZ0534

580023

Česká Rybná

ne

ano

53

CZ0534

580031

Česká Třebová

ano

ano

54

CZ0534

580040

České Heřmanice

ano

ano

55

CZ0531

571296

České Lhotice

ne

ano

56

CZ0534

580058

České Libchavy

ano

ano

57

CZ0534

580066

České Petrovice

ne

ano

58

CZ0533

577944

Čistá

ano

ano

59

CZ0534

580074

Damníkov

ano

ano

60

CZ0532

574899

Dašice

ano

ano

61

CZ0531

571300

Dědová

ne

ano

62

CZ0533

572357

Desná

ano

ano

63

CZ0533

577961

Dětřichov

ne

ano

123/257

ano

ne

ano

ne


Dětřichov

u

Moravské

64

CZ0533

572683

Třebové

ano

ano

65

CZ0533

577987

Dlouhá Loučka

ne

ano

66

CZ0534

548014

Dlouhá Třebová

ne

ano

67

CZ0534

548031

Dlouhoňovice

ano

ano

68

CZ0534

580091

Dobříkov

ano

ano

69

CZ0532

574902

Dolany

ano

ano

70

CZ0531

505030

Dolní Bezděkov

ano

ano

71

CZ0534

580112

Dolní Čermná

ne

ano

ne

72

CZ0534

580121

Dolní Dobrouč

ne

ano

ne

73

CZ0534

580163

Dolní Morava

ne

ano

74

CZ0532

574911

Dolní Roveň

ano

ano

75

CZ0532

574929

Dolní Ředice

ano

ano

76

CZ0533

577995

Dolní Újezd

ano

ano

77

CZ0531

504301

Dřenice

ano

ano

78

CZ0532

574953

Dříteč

ano

ano

79

CZ0532

572977

Dubany

ano

ano

80

CZ0531

504955

Dvakačovice

ne

ano

81

CZ0534

580210

Džbánov

ano

ano

82

CZ0533

574325

Gruna

ne

ano

83

CZ0531

571377

Hamry

ano

ano

84

CZ0533

572284

Hartinkov

ne

ano

85

CZ0533

578037

Hartmanice

ano

ano

86

CZ0534

580228

Hejnice

ne

ano

87

CZ0534

548049

Helvíkovice

ne

ano

88

CZ0531

571385

Heřmanův Městec

ano

ano

89

CZ0532

574961

Hlavečník

ano

ano

90

CZ0531

571393

Hlinsko

ano

ano

91

CZ0531

571407

Hluboká

ne

ano

92

CZ0534

580261

Hnátnice

ne

ano

93

CZ0531

547794

Hodonín

ne

ano

94

CZ0531

571440

Holetín

ne

ano

95

CZ0532

574988

Holice

ano

ano

96

CZ0532

573019

Holotín

ano

ano

97

CZ0531

571458

Honbice

ne

ano

98

CZ0531

571466

Horka

ano

ano

124/257

ne

ne

ne

ano

ano

ano


99

CZ0533

578053

Horky

ne

ano

100

CZ0531

571474

Horní Bradlo

ne

ano

101

CZ0534

580279

Horní Čermná

ne

ano

102

CZ0534

580295

Horní Heřmanice

ne

ano

103

CZ0532

574996

Horní Jelení

ano

ano

104

CZ0532

575011

Horní Ředice

ano

ano

105

CZ0534

580333

Horní Třešňovec

ano

ano

106

CZ0533

572365

Horní Újezd

ne

ano

107

CZ0532

575020

Hostovice

ano

ano

108

CZ0531

571482

Hošťalovice

ano

ano

109

CZ0533

572691

Hradec nad Svitavou

ano

ano

110

CZ0534

547972

Hrádek

ne

ano

111

CZ0532

575046

Hrobice

ano

ano

112

CZ0531

571491

Hrochův Týnec

ano

ano

113

CZ0531

571504

Hroubovice

ano

ano

114

CZ0534

580341

Hrušová

ano

ano

115

CZ0533

572730

Chmelík

ne

ano

116

CZ0534

580350

Choceň

ano

ano

117

CZ0532

575054

Choltice

ano

ano

118

CZ0533

578096

Chornice

ano

ano

119

CZ0532

575062

Choteč

ano

ano

120

CZ0533

578100

Chotěnov

ne

ano

121

CZ0533

578118

Chotovice

ne

ano

122

CZ0531

571539

Chrast

ano

ano

123

CZ0533

578126

Chrastavec

ano

ano

124

CZ0531

571547

Chroustovice

ano

ano

125

CZ0532

572764

Chrtníky

ano

ano

126

CZ0531

571164

Chrudim

ano

ano

ano

127

CZ0532

575071

Chvaletice

ano

ano

ano

128

CZ0532

575089

Chvojenec

ano

ano

129

CZ0532

575097

Chýšť

ano

ano

130

CZ0534

580376

Jablonné nad Orlicí

ano

ano

131

CZ0534

580392

Jamné nad Orlicí

ano

ano

132

CZ0532

575101

Jankovice

ano

ano

133

CZ0533

578134

Janov

ano

ano

134

CZ0533

578142

Janůvky

ne

ano

125/257

ne

ne

ne

ano

ano

ano

ne

ano


135

CZ0533

578151

Jaroměřice

ano

ano

136

CZ0532

575119

Jaroslav

ne

ano

137

CZ0533

578169

Jarošov

ano

ano

138

CZ0533

572713

Javorník

ano

ano

139

CZ0534

580406

Javorník

ne

ano

140

CZ0533

578185

Jedlová

ano

ano

141

CZ0532

575127

Jedousov

ano

ano

142

CZ0534

580414

Jehnědí

ne

ano

143

CZ0531

547816

Jeníkov

ne

ano

144

CZ0532

575135

Jeníkovice

ano

ano

145

CZ0531

571563

Jenišovice

ano

ano

146

CZ0533

578193

Jevíčko

ano

ano

147

CZ0532

575143

Jezbořice

ano

ano

148

CZ0533

578207

Kamenec u Poličky

ano

ano

149

CZ0531

571571

Kameničky

ne

ano

150

CZ0534

580422

Kameničná

ne

ano

151

CZ0533

578215

Kamenná Horka

ne

ano

152

CZ0533

572748

Karle

ne

ano

153

CZ0532

575151

Kasalice

ano

ano

154

CZ0531

571580

Kladno

ne

ano

155

CZ0532

575178

Kladruby nad Labem

ano

ano

156

CZ0534

580431

Klášterec nad Orlicí

ne

ano

157

CZ0531

573787

Klešice

ano

ano

158

CZ0531

574007

Kněžice

ne

ano

159

CZ0533

578231

Koclířov

ne

ano

160

CZ0531

571610

Kočí

ano

ano

161

CZ0532

575194

Kojice

ano

ano

162

CZ0534

580465

Koldín

ano

ano

163

CZ0533

578258

Korouhev

ne

ano

164

CZ0533

578266

Koruna

ne

ano

165

CZ0534

574449

Kosořín

ne

ano

Kostelec

u

ne

ne

ne

Heřmanova

166

CZ0531

571628

Městce

ano

ano

167

CZ0532

575232

Kostěnice

ano

ano

168

CZ0534

580481

Králíky

ano

ano

169

CZ0534

580490

Krasíkov

ne

ano

126/257

ano


170

CZ0531

571652

Krásné

ne

ano

171

CZ0531

571661

Krouna

ano

ano

172

CZ0533

578274

Křenov

ne

ano

173

CZ0532

572861

Křičeň

ano

ano

174

CZ0531

547824

Křižanovice

ne

ano

175

CZ0533

572594

Kukle

ne

ano

176

CZ0533

578282

Kunčina

ano

ano

177

CZ0532

573515

Kunětice

ano

ano

178

CZ0534

580503

Kunvald

ne

ano

179

CZ0533

578291

Květná

ne

ano

180

CZ0532

575259

Labské Chrčice

ne

ano

181

CZ0534

580511

Lanškroun

ano

ano

182

CZ0531

504807

Lány

ano

ano

183

CZ0532

572845

Lány u Dašic

ne

ano

184

CZ0533

578304

Lavičné

ano

ano

185

CZ0532

574767

Lázně Bohdaneč

ne

ano

186

CZ0531

571695

Leština

ne

ano

187

CZ0531

571709

Leštinka

ano

ano

188

CZ0534

580538

Letohrad

ano

ano

189

CZ0534

580562

Libecina

ano

ano

190

CZ0534

580147

Libchavy

ano

ano

191

CZ0532

575305

Libišany

ano

ano

192

CZ0531

571725

Libkov

ne

ano

193

CZ0531

571733

Liboměřice

ne

ano

194

CZ0531

547832

Licibořice

ne

ano

195

CZ0534

580571

Lichkov

ne

ano

196

CZ0533

578339

Linhartice

ano

ano

197

CZ0532

575313

Lipoltice

ano

ano

198

CZ0531

547875

Lipovec

ano

ano

199

CZ0534

580589

Líšnice

ne

ano

200

CZ0533

578347

Litomyšl

ano

ano

201

CZ0532

575330

Litošice

ano

ano

202

CZ0531

571750

Lozice

ano

ano

203

CZ0533

578355

Lubná

ano

ano

204

CZ0534

580619

Lubník

ano

ano

205

CZ0531

571768

Lukavice

ano

ano

127/257

ne

ne

ne

ano

ano

ano

ne

ano


206

CZ0534

580627

Lukavice

ano

ano

207

CZ0534

580635

Luková

ano

ano

208

CZ0531

571776

Luže

ano

ano

209

CZ0533

578363

Makov

ne

ano

210

CZ0532

572802

Malé Výkleky

ano

ano

211

CZ0533

578371

Malíkov

ne

ano

212

CZ0533

578380

Městečko Trnávka

ano

ano

213

CZ0531

571822

Míčov-Sušice

ano

ano

214

CZ0533

578398

Mikuleč

ne

ano

215

CZ0532

575372

Mikulovice

ano

ano

216

CZ0531

571831

Miřetice

ano

ano

217

CZ0534

580643

Mistrovice

ano

ano

218

CZ0533

578401

Mladějov na Moravě

ano

ano

219

CZ0534

580651

Mladkov

ne

ano

220

CZ0531

571857

Mladoňovice

ne

ano

221

CZ0532

575381

Mokošín

ano

ano

222

CZ0531

571873

Morašice

ano

ano

223

CZ0532

573035

Morašice

ano

ano

224

CZ0533

578428

Morašice

ano

ano

225

CZ0532

575399

Moravany

ano

ano

ano

226

CZ0533

578444

Moravská Třebová

ano

ano

ano

227

CZ0534

580660

Mostek

ano

ano

228

CZ0531

554847

Mrákotín

ano

ano

229

CZ0531

571890

Nabočany

ano

ano

230

CZ0531

571903

Načešice

ano

ano

231

CZ0531

571911

Nasavrky

ano

ano

232

CZ0534

580678

Nasavrky

ano

ano

233

CZ0533

578452

Nedvězí

ne

ano

234

CZ0534

580686

Nekoř

ne

ano

235

CZ0532

572870

Němčice

ano

ano

236

CZ0534

580694

Němčice

ano

ano

237

CZ0532

573078

Neratov

ano

ano

238

CZ0533

572608

Nová Sídla

ano

ano

239

CZ0533

572438

Nová Ves u Jarošova

ne

ano

240

CZ0531

571920

Nové Hrady

ne

ano

241

CZ0533

578479

Oldřiš

ne

ano

128/257

ne

ano

ne

ne


242

CZ0533

578487

Opatov

ano

ano

243

CZ0533

572721

Opatovec

ano

ano

244

CZ0532

575429

Opatovice nad Labem

ano

ano

245

CZ0531

571962

Orel

ano

ano

246

CZ0534

580716

Orlické Podhůří

ano

ano

247

CZ0534

580724

Orličky

ne

ano

248

CZ0533

578509

Osík

ano

ano

249

CZ0531

574104

Ostrov

ano

ano

250

CZ0534

580732

Ostrov

ano

ano

251

CZ0532

575437

Ostřešany

ano

ano

252

CZ0532

575445

Ostřetín

ano

ano

253

CZ0531

554952

Otradov

ano

ano

254

CZ0534

580741

Oucmanice

ano

ano

255

CZ0532

555134

Pardubice

ano

ano

256

CZ0534

580759

Pastviny

ne

ano

257

CZ0531

572004

Perálec

ne

ano

258

CZ0534

580767

Petrovice

ne

ano

259

CZ0534

580775

Písečná

ne

ano

260

CZ0532

572942

Plch

ano

ano

261

CZ0534

580783

Plchovice

ne

ano

262

CZ0532

575461

Poběžovice u Holic

ano

ano

263

CZ0532

575470

Poběžovice u Přelouče

ano

ano

264

CZ0531

572039

Podhořany u Ronova

ano

ano

265

CZ0534

580805

Podlesí

ano

ano

266

CZ0532

572951

Podůlšany

ano

ano

267

CZ0533

578550

Pohledy

ne

ano

268

CZ0531

572063

Pokřikov

ne

ano

269

CZ0533

578576

Polička

ano

ano

ano

270

CZ0533

578584

Pomezí

ne

ano

ne

271

CZ0533

572373

Poříčí u Litomyšle

ano

ano

272

CZ0531

572071

Prachovice

ano

ano

273

CZ0532

572853

Pravy

ne

ano

274

CZ0531

572080

Proseč

ano

ano

275

CZ0531

572098

Prosetín

ano

ano

276

CZ0531

572101

Předhradí

ano

ano

277

CZ0532

575500

Přelouč

ano

ano

129/257

ne

ano

ano

ano

ne

ano


278

CZ0532

575518

Přelovice

ano

ano

279

CZ0532

575526

Přepychy

ano

ano

280

CZ0531

572110

Přestavlky

ano

ano

281

CZ0533

578622

Příluka

ne

ano

282

CZ0534

580821

Přívrat

ne

ano

283

CZ0533

578631

Pustá Kamenice

ne

ano

284

CZ0533

578649

Pustá Rybná

ne

ano

285

CZ0534

580830

Pustina

ano

ano

286

CZ0531

556882

Rabštejnská Lhota

ano

ano

287

CZ0532

575534

Ráby

ano

ano

288

CZ0532

575542

Radhošť

ano

ano

289

CZ0533

578657

Radiměř

ne

ano

290

CZ0533

574333

Radkov

ne

ano

291

CZ0531

572152

Raná

ano

ano

292

CZ0532

575551

Rohovládova Bělá

ano

ano

293

CZ0533

578673

Rohozná

ano

ano

294

CZ0532

575569

Rohoznice

ano

ano

295

CZ0532

575577

Rokytno

ano

ano

296

CZ0531

572161

Ronov nad Doubravou

ano

ano

ne

297

CZ0531

572179

Rosice

ano

ano

ne

298

CZ0531

547808

Rozhovice

ano

ano

299

CZ0533

578681

Rozhraní

ano

ano

300

CZ0533

578690

Rozstání

ne

ano

301

CZ0533

578703

Rudná

ano

ano

302

CZ0534

580848

Rudoltice

ano

ano

303

CZ0532

575593

Rybitví

ano

ano

304

CZ0534

547905

Rybník

ne

ano

305

CZ0533

578711

Rychnov na Moravě

ano

ano

306

CZ0532

575607

Řečany nad Labem

ano

ano

307

CZ0531

572209

Řepníky

ano

ano

308

CZ0531

572217

Řestoky

ano

ano

309

CZ0534

580872

Řetová

ne

ano

310

CZ0534

580881

Řetůvka

ne

ano

311

CZ0533

572233

Řídký

ne

ano

312

CZ0533

578720

Sádek

ano

ano

313

CZ0534

574392

Sázava

ano

ano

130/257

ne

ano

ne


314

CZ0533

578738

Sebranice

ano

ano

315

CZ0531

572225

Seč

ano

ano

316

CZ0534

580902

Seč

ano

ano

317

CZ0533

578746

Sedliště

ano

ano

318

CZ0532

575615

Selmice

ano

ano

319

CZ0534

555240

Semanín

ne

ano

320

CZ0532

575623

Semín

ano

ano

321

CZ0532

575640

Sezemice

ano

ano

322

CZ0533

578754

Sklené

ne

ano

323

CZ0534

580929

Skořenice

ano

ano

324

CZ0531

572241

Skuteč

ano

ano

325

CZ0533

578762

Slatina

ano

ano

326

CZ0534

580945

Slatina

ano

ano

327

CZ0531

572268

Slatiňany

ano

ano

328

CZ0532

575658

Slepotice

ano

ano

329

CZ0534

580325

Sloupnice

ano

ano

330

CZ0531

573817

Smrček

ano

ano

331

CZ0531

572276

Sobětuchy

ano

ano

332

CZ0534

547964

Sobkovice

ne

ano

333

CZ0534

580961

Sopotnice

ano

ano

334

CZ0532

575666

Sopřeč

ano

ano

335

CZ0532

573027

Sovolusky

ano

ano

336

CZ0532

574198

Spojil

ano

ano

337

CZ0532

575682

Srch

ano

ano

338

CZ0532

553719

Srnojedy

ano

ano

339

CZ0534

580970

Sruby

ano

ano

340

CZ0532

575704

Staré Hradiště

ano

ano

341

CZ0532

575712

Staré Jesenčany

ano

ano

342

CZ0533

578789

Staré Město

ano

ano

343

CZ0532

575721

Staré Ždánice

ano

ano

344

CZ0532

575739

Starý Mateřov

ano

ano

345

CZ0533

578801

Stašov

ne

ano

346

CZ0532

572934

Stéblová

ano

ano

347

CZ0532

575755

Stojice

ano

ano

348

CZ0531

547891

Stolany

ano

ano

349

CZ0531

572306

Stradouň

ano

ano

131/257

ne

ne

ne

ne

ne

ne


350

CZ0533

578819

Strakov

ne

ano

351

CZ0532

575763

Strašov

ano

ano

352

CZ0534

580988

Strážná

ne

ano

353

CZ0531

572314

Střemošice

ano

ano

354

CZ0534

580996

Studené

ne

ano

355

CZ0531

572322

Studnice

ano

ano

356

CZ0534

581003

Sudislav nad Orlicí

ne

ano

357

CZ0534

581011

Sudslava

ano

ano

358

CZ0533

578835

Suchá Lhota

ne

ano

359

CZ0534

580708

Svatý Jiří

ne

ano

360

CZ0531

572331

Svídnice

ano

ano

361

CZ0532

575771

Svinčany

ano

ano

362

CZ0533

577731

Svitavy

ano

ano

363

CZ0533

578843

Svojanov

ano

ano

364

CZ0532

575780

Svojšice

ano

ano

365

CZ0531

572349

Svratouch

ano

ano

366

CZ0534

581038

Šedivec

ne

ano

367

CZ0533

578851

Široký Důl

ne

ano

368

CZ0533

578860

Študlov

ano

ano

369

CZ0534

581046

Tatenice

ne

ano

370

CZ0534

581054

Těchonín

ne

ano

371

CZ0533

578878

Telecí

ne

ano

372

CZ0532

575810

Tetov

ano

ano

373

CZ0534

581062

Tisová

ano

ano

374

CZ0531

572381

Tisovec

ne

ano

375

CZ0531

572390

Trhová Kamenice

ne

ano

376

CZ0532

530794

Trnávka

ne

ano

377

CZ0531

572403

Trojovice

ano

ano

378

CZ0534

547921

Trpík

ne

ano

379

CZ0533

578886

Trpín

ano

ano

380

CZ0533

578894

Trstěnice

ne

ano

381

CZ0532

575828

Trusnov

ano

ano

382

CZ0533

572616

Tržek

ne

ano

383

CZ0533

578908

Třebařov

ne

ano

384

CZ0532

572985

Třebosice

ano

ano

385

CZ0534

581071

Třebovice

ano

ano

132/257

ano


386

CZ0531

572411

Třemošnice

ano

ano

387

CZ0531

504921

Třibřichy

ano

ano

388

CZ0531

572420

Tuněchody

ano

ano

389

CZ0532

575844

Turkovice

ano

ano

390

CZ0532

575861

Týnišťko

ano

ano

391

CZ0531

530697

Úherčice

ne

ano

392

CZ0532

575879

Uhersko

ano

ano

393

CZ0531

572446

Úhřetice

ano

ano

394

CZ0532

575887

Úhřetická Lhota

ano

ano

395

CZ0534

581089

Újezd u Chocně

ne

ano

396

CZ0532

575909

Újezd u Přelouče

ano

ano

397

CZ0532

572888

Újezd u Sezemic

ano

ano

398

CZ0533

578916

Újezdec

ne

ano

399

CZ0532

575917

Urbanice

ano

ano

400

CZ0534

579891

Ústí nad Orlicí

ano

ano

401

CZ0533

572624

Útěchov

ano

ano

402

CZ0532

575925

Valy

ano

ano

403

CZ0531

572454

Vápenný Podol

ano

ano

404

CZ0532

575933

Vápno

ano

ano

405

CZ0531

572462

Včelákov

ne

ano

406

CZ0531

572471

Vejvanovice

ano

ano

407

CZ0532

575941

Veliny

ano

ano

408

CZ0534

581101

Velká Skrovnice

ano

ano

409

CZ0533

578932

Vendolí

ne

ano

410

CZ0534

581119

Verměřovice

ne

ano

411

CZ0532

575968

Veselí

ano

ano

412

CZ0533

578941

Vidlatá Seč

ne

ano

413

CZ0531

572489

Vinary

ano

ano

414

CZ0533

578959

Víska u Jevíčka

ano

ano

415

CZ0531

572497

Vítanov

ano

ano

416

CZ0533

578967

Vítějeves

ano

ano

417

CZ0532

575984

Vlčí Habřina

ano

ano

418

CZ0534

581127

Vlčkov

ne

ano

419

CZ0534

581143

Voděrady

ne

ano

420

CZ0531

572501

Vojtěchov

ano

ano

421

CZ0532

575992

Voleč

ano

ano

133/257

ano

ano


422

CZ0531

572527

Vortová

ano

ano

423

CZ0534

581151

Vraclav

ano

ano

424

CZ0534

548022

Vračovice-Orlov

ne

ano

425

CZ0533

578975

Vranová Lhota

ne

ano

426

CZ0533

572292

Vrážné

ne

ano

427

CZ0531

572535

Vrbatův Kostelec

ano

ano

428

CZ0531

572543

Všeradov

ano

ano

429

CZ0534

581178

Výprachtice

ne

ano

430

CZ0531

572551

Vysočina

ne

ano

431

CZ0533

578991

Vysoká

ne

ano

432

CZ0532

576000

Vysoké Chvojno

ano

ano

433

CZ0534

581186

Vysoké Mýto

ano

ano

434

CZ0532

576018

Vyšehněvice

ano

ano

435

CZ0531

547841

Vyžice

ano

ano

436

CZ0534

581194

Zádolí

ne

ano

437

CZ0534

581208

Záchlumí

ne

ano

438

CZ0531

572578

Zaječice

ano

ano

439

CZ0531

547859

Zájezdec

ano

ano

440

CZ0534

581216

Zálší

ano

ano

441

CZ0534

581224

Zámrsk

ano

ano

442

CZ0534

581232

Zářecká Lhota

ne

ano

443

CZ0532

576026

Zdechovice

ano

ano

444

CZ0531

573876

Zderaz

ano

ano

445

CZ0534

581259

Žamberk

ano

ano

446

CZ0534

581267

Žampach

ano

ano

447

CZ0532

576042

Žáravice

ano

ano

448

CZ0533

572195

Želivsko

ne

ano

449

CZ0534

581275

Žichlínek

ano

ano

450

CZ0532

576051

Živanice

ano

ano

451

CZ0531

574091

Žlebské Chvalovice

ne

ano

452

CZ0531

572641

Žumberk

ne

ano

ano

ano

tabulka 32 Dostupnost síťové energie v Pardubickém kraji podkladový materiál UEK Pardubického kraje rok 2003

134/257


Obrázek 3 Dostupnost síťové energie v Pardubickém kraji ( zdroj UEK Pardubického kraje 2003)

Obrázek 4 Podíl dostupnosti síťových energií v kraji ( zdroj UEK Pardubického kraje 2003)

135/257


2.2.3. Rozložení zdrojů el. energie tabulka 33 Zdroje el. energie na území Pardubického kraje

Kód obce

Kód ORP

OM_OBEC

OM_ULICE

Benátky

Benátky

577774

5307

15 vodní

0

Běstvina

Pařížov

571181

5304

150 vodní

0

Běstvina

Pařížov

571181

5304

15 vodní

62000

Běstvina

Pařížov

571181

5304

10 vodní

20000

Bojanov

Petrkov

571202

5304

43 vodní

105854

Bojanov

Hořelec

571202

5304

60 vodní

257243

Bojanov

Hořelec

571202

5304

22 vodní

116700


Dělnická

579947

5313

160 vodní

0


Komenského

579947

5313

96 vodní

171254



579947

5313

90 vodní

76555

Brněnec

Brněnec

577863

5312

2500 parní

0

Břehy

Výrov

574805

5311

55 vodní

190500

Bystré

Hamry

577928

5310

14 vodní

0

Česká Třebová

Semanínská

580031

5301

192 kogenerační

0

Česká Třebová

Na Milíři

580031

5301

22 kogenerační

0

Česká Třebová

Lhotka

580031

5301

22 kogenerační

0

Dašice

Komenského

574899

5309

175 vodní

361649

Dolní Morava

Velká Morava

580163

5305

30 vodní

17544

Dolní Morava

Velká Morava

580163

5305

48 vodní

48800

Dolní Morava

Velká Morava

580163

5305

66 vodní

189800

136/257

INSTALOVANY_VYKON DRUH_ELEKTRARNY KWH 2004


Dolní Morava

Dolní Morava

580163

5305

40,5 vodní

30504

Dolní Morava

Dolní Morava

580163

5305

68,5 vodní

109111,5

Hamry

Hamry

571377

5302

11 vodní

32286

Hlinsko

Družstevní

571393

5302

Hrochův Týnec

Hrochův Týnec

571491

5304

15000 parní

0

Hrochův Týnec

Smetanova

571491

5304

22 vodní

61414

Hrušová

Hrušová

580341

5314

30 vodní

104731

Hrušová

Hrušová

580341

5314

73 vodní

185628

Choceň

Nádražní

580350

5314

500 kogenerační

Choceň

T. G. Masaryka

580350

5314

200 vodní

0

Choceň

Peliny

580350

5314

132 vodní

0

Choceň

Plchůvky

580350

5314

130 vodní

238026

Choceň

Husova

580350

5314

105 vodní

307443

Choceň

Peliny

580350

5314

132 vodní

351825

Choceň

T. G. Masaryka

580350

5314

200 vodní

677186

Chrast

Chacholice

571539

5304

11 vodní

7328

Chrastavec

Půlpecen

578126

5312

14 vodní

0

Chroustovice

Chroustovice

571547

5304

7,5 vodní

32048

Chrudim

Presy

571164

5304

90 vodní

256700

Chvaletice

Chvaletice

575071

5311

1100 bioplyn

4629740

Jablonné nad Orlicí

Mlýnská

580376

5315

55 vodní

83396

Janov

Tis

578134

5307

15 vodní

0

Jenišovice

Jenišovice

571563

5304

18 vodní

59932



580431

5315

43 vodní

72832

137/257

260 kogenerační

593298

2886


Králíky

Červený Potok

580481

5305

66 vodní

142630

Krasíkov

Krasíkov

580490

5306

51,5 vodní

67610

Křižanovice

Křižanovice

547824

5304

22 vodní

118685

Lázně Bohdaneč

Šípkova

574767

5309

11 vodní

21470

Lázně Bohdaneč

Šípkova

574767

5309

22 kogenerační

9856

Lázně Bohdaneč

Šípkova

574767

5309

22 kogenerační

8191

Letohrad

Orlice

580538

5315

44 bioplyn

Letohrad

Orlice

580538

5315

55 vodní

116050

Libchavy

Dolní Libchavy

580147

5313

140 vodní

51280

Libkov

Mezisvětí

571725

5304

24,5 vodní

54638

Líšnice

Líšnice

580589

5315

72,8 vodní

167612

Litomyšl

Nedošín

578347

5307

16 vodní

30616

Luže

Rvasice

571776

5304

5 vodní

680

Luže

Rvasice

571776

5304

7,5 vodní

0

Mistrovice

Mistrovice

580643

5315

12 vodní

43200

Mistrovice

Mistrovice

580643

5315

25 vodní

65570

Mladkov

Mladkov

580651

5305

40 vodní

0

Moravany

Platěnice

575399

5309

175 vodní

209632

Moravany

Čeradice

575399

5309

55 vodní

44172

Nekoř

Nekoř

580686

5315

95 vodní

68343

Nekoř

Nekoř

580686

5315

185 vodní

574783

Oldřiš

Oldřiš

578479

5310

5,5 vodní

4793

Orlické Podhůří

Perná

580716

5313

115 vodní

197310

Pardubice

Přerovská

555134

5309

2600 parní

0

138/257

63723


Pardubice

Černoborská

555134

5309

33,5 vodní

126175

Pardubice

Nemošice

555135

5309

30 vodní

0

Pardubice

Opatovice

575429

5309

360000 parní

1955000000

Pardubice

Poděbradská

555134

5309

75600 parní

114000000

Radhošť

Sedlíšťka

575542

5314

12 vodní

53958

Ronov nad Doubravou

Ronov nad Doubravou

572161

5304

65 vodní

277312

Ronov nad Doubravou

Ronov nad Doubravou

572161

5304

60 vodní

74535

Rozstání

Rozstání

578690

5308

40 vodní

50213

Sádek

Sádek

578720

5310

9 vodní

21000

Sázava

Sázava

574392

5306

8 vodní

0

Sázava

Sázava

574392

5306

7 vodní

25200

Seč

Seč

580902

5314

3040 vodní

5099830

Seč

Seč

580902

5314

31 vodní

181462

Semín

Semín

575623

5311

55 vodní

0

Sezemice

Tyršovo náměstí

575640

5309

50 vodní

147599

Sezemice

Počaply

575640

5309

60 vodní

175401

Slatina

Březinka

578762

5308

580 bioplyn

1461848

SLATINANY

MONACO

572268

5304

55 vodní

190

Slatiňany

Kunčí

572268

5304

33 vodní

165950

Slatiňany

Vrchlického

572268

5304

40 vodní

177355

Sobkovice

Sobkovice

547964

5315

40 vodní

99300

Srnojedy

Ke Zdymadlu

553719

5309

1960 vodní

6763870

Staré Ždánice

Staré Ždánice

575721

5309

19 vodní

30310

Svídnice

Práčov

572331

5304

300 vodní

841690

139/257


Svídnice

Svídnice

572331

5304

Svitavy

Říční

577731

5312

532 kogenerační

0

Svitavy

Větrná

577731

5312

2050 kogenerační

6733600

Svitavy

Tovární

577731

5312

83 kogenerační

225418

Svitavy

Dimitrovova

577731

5312

83 kogenerační

216478

Těchonín

Celné

581054

5315

11 vodní

3500

Tržek

Tržek

572616

5307

30 vodní

19952

Tržek

Tržek

572616

5307

10 vodní

44000

Tržek

Tržek

572616

5307

30 vodní

0

Tržek

Tržek

572616

5307

22 vodní

117870

Týnišťko

Týnišťko

575861

5314

30 vodní

154900

Uhersko

Uhersko

575879

5303

55 vodní

170000

Újezd u Chocně

Chloumek

581089

5314

85 vodní

302757

Ústí nad Orlicí

Sokolská

579891

5313

40 vodní

23130

Ústí nad Orlicí

Ústí nad Orlicí

579891

5313

72 bioplyn

0

Ústí nad Orlicí

Poříční

579891

5313

11 vodní

0

Ústí nad Orlicí

Černovír

579891

5313

30 vodní

126790

Verměřovice

Verměřovice

581119

5315

28 vodní

63012

Vysoké Mýto

Šnakov

581186

5314

24 vodní

83700

Vysoké Mýto

Kpt. Poplera

581186

5314

18,5 vodní

84615

Vysoké Mýto

Tisovská

581186

5314

37 vodní

166793

Záchlumí

Litice nad Orlicí

581208

5315

720 vodní

0

Záchlumí

Bohousová

581208

5315

22 vodní

80607

Zámrsk

Zámrsk

581224

5314

30 vodní

25500

140/257

30 vodní

250240


Zámrsk

Zámrsk

581224

5314

30 vodní

109100

Zářecká Lhota

Zářecká Lhota

581232

5314

70 vodní

218178

Žamberk

Tovární

581259

5315

200 vodní

0

Žamberk

Zámecká

581259

5315

62 vodní

7362

Žichlínek

Žichlínek

581279

5306

20 vodní

28290

141/257


Číslo

Název ORP

ORP.

5301

Česká

Počet

Instalovan

Roční

zdrojů

ý výkon

výroba

(kW)

(kWh)

3

236,0

2

271,0

0

Poznámka

7 vodních elektráren 236,0 kW

Třebová 5302

Hlinsko

625 584,0

1 vodní elektrárna 11 kW,

1

kogenerační zdroj 260 kW

5303

Holice

1

55,0

170 000,0

5304

Chrudim

23

16 090,5

2 940 494,0

1 vodní elektrárna 55 kW 1 parní zdroj 15 000 kW,

22 vodních

elektráren1090,5 kW

5305

Králíky

7

359,0

538 389,5

7 vodních elektráren 359 kW

5306

Lanškroun

4

86,5

121 100,0

4 vodní elektrárny 86,5 kW

5307

Litomyšl

7

138,0

212 438,0

5308

Moravská

2

620,0

1 512 061,0

Třebová 5309

Pardubice

7 vodních elektráren 138 kW 1 vodní elektrárna 40 kW

1 zdroj na

bioplyn 580 kW

15

440812,

2076898325

5

EOP 6x60 MW Aliachem (Semtín) 2x25+2x12,8 MW 1 parní zdroj

2 600 kW,

kogenerační zdroje 44 kW,

2 10 vodních

elektráren 2 568,5 kW

5310

Polička

3

28,5

28 793,0


5311

Přelouč

3

1 210,0

4 820 240,0

2 vodní elektrárny 110kW,

1 zdroj na

bioplyn1100 kW

5312

Svitavy

6

5 262,0

7 175 496,0

1 parní zdroj 2 500 kW elektrárna 14 kW

1 vodní 4 kogenerační zdroje

2 748,0 kW

5313

Ústí nad Orlicí

9

754,0

646 319,0

1 zdroj na bioplyn 72 kW

8 vodních

elektráren 682 kW

5314

Vysoké Mýto

20

4 909,5

8 348 518,0

1 kogenerační zdroj 500 kW elektráren 4 409,5 kW

142/257

19 vodních


Číslo

Název ORP

ORP.

5315

Žamberk

Počet

Instalovan

Roční

zdrojů

ý výkon

výroba

(kW)

(kWh)

16

1 669,5

1 509 290,0

Poznámka

1 zdroj na bioplyn 44 kW

15

vodních elektráren 1 625,5 kW tabulka 34 Rozdělení zdrojů el. energie do ORP ( zdroj VČE a.s.)

2.3.

Metodologie stanovení škod vyvolaných krizovými situacemi

2.3.1. Úvod do problému Z hlediska míry rizika zajišťování energetických potřeb území zaujímá elektřina 1. místo. Je to dáno: technickými vlastnostmi (elektřinu nelze skladovat, okamžitá spotřeba musí být vyrovnaná s okamžitou výrobou), to ovšem představuje vysoké nároky na řízení soustavy, nezastupitelnosti elektřiny v hospodářském životě státu, jeho řízení a ochraně životů, zdraví a majetku občanů (elektřinu lze převést na teplo, ale plyn – pokud neprojde transformací – nemůže být využit k „pohonu“ komunikačních systémů, počítačových sítí, výrobě chladu atd., atd.). Z výše zmíněných a v podstatě nezpochybnitelných důvodů zpracovatelé této studie věnovali pozornost důsledkům vyplývajících z dlouhodobějšího přerušení dodávek elektřiny do území. V tomto smyslu byla: • navržena Metodika stanovení škod (ztrát) způsobených dlouhodobým přerušením dodávek elektřiny (lze použít i na jiná energetická média) do stanoveného území; taková metodika zatím nebyla v podmínkách ČR vytvořena ani v kritickém projednání schválena, •

provedena řada propočtů založených na předpokladu dlouhodobějšího přerušení dodávek elektřiny za krizových situací.

Propočty provedené za použití zmiňované metodiky a porovnané s náklady na zajištění nezbytných dodávek elektřiny v tzv. ostrovních provozech, budou nepochybně jedním z podkladů využitých při rozhodování „příslušných činitelů (na úrovni státu, krajů)“ jak nalézt dobré řešení.

143/257


2.3.2. Navržená a použitá metodika Návrh metodiky je založen na klasifikaci dopadů dlouhodobého přerušení dodávky elektřiny, kterým je nutné věnovat pozornost při odhadování možných škod, a to odhadem jejich rozsahu v peněžním vyjádření. Jedná se o: 1. přímé škody na: •

životech a zdraví občanů,

•

majetku občanů, organizací a orgánů státní správy a územní samosprávy včetně zásob, jak u organizací, tak u občanů,

•

produkci průmyslových, stavebních, zemědělských organizací11 včetně určení nákladů na její obnovu;

•

náklady vyvolané dlouhodobým přerušením dodávek energetických surovin, a elektřiny, způsobí:

a

dalších

-

narušení chodu státní správy a územní samosprávy (např. náhradní způsob vyplacení sociálních dávek – důchody, podpory atd.),

-

nákladech vyvolaných zavedením náhradních opatření pro zajištění dodávek životně potřebných komodit a služeb obyvatelstvu - voda, potraviny, hygienické potřeby, zajištění režimu odvodu splaškových vod, zajištění bezpečnosti a výkonu práva, apod.

2. následné škody u: podnikatelské sféry (ztráta výroby, následně trhů, úpadky, nezaměstnanost), veřejné sféry (sociální dávky, dotační politika, administrativní náklady). Při respektování výše definovaných druhů škod a nákladů lze provést dále uvedené základní rozdělení: 2.3.2.1.

Škody na životech a zdraví občanů

Lidský život, respektive jeho ocenění je v podmínkách české odborné veřejnosti málo frekventovaný problém. Při hledání metodiky vyčíslit škody při přerušení dodávek el. energie, které způsobí úmrtí či poškození zdraví bylo postupováno zrcadlově k předpokládané metodice určení výdajů spojených s prevencí proti vzniku přerušení dodávek elektřiny. Postup splňuje požadavky na jednoduchost, ale má dostatečnou vypovídací hodnotu a přesnost. Metody, které jsou známy, a o kterých se zmiňuje odborná literatura např. Johansson, p.o.“ The Value of Statstical Life: theoretical and empirical evidence, Appplied Health Economics and Health Policy, 2002, Taylor, T.:

11

Např. turistický ruch.

144/257


Valuation of Health Impacts Externe. DIEM Stakeholder Workshop, 2004; Pearce, D.: Valuing Riks to Life and Health – Towards Consistent Transfer Estimates in the European Union and Accesion States. Paper prepared for the European Commision, Brussels, 2000 vycházejí buď z premisy ekonomiky společenského blahobytu – metodologie WTP (wilingness to pay – tj. ochota platit za redukci rizika úmrtí) či vycházejí z hledání tzv. náhradních či hypotetických trhů, nebo v metodice zahrnují tzv hodnotu ztracených roků (Value of Life Year Lost - VLYL). Statistická hodnota života (VSL Value of Statistical Life) je pak poměrem průměrné WTP a změnou rizika. Tyto metodiky se používají spíše pro přepočet standardní hodnoty VSL na konkrétní případy identifikované např. zbytkovou dobou života. VSL lze zjišťovat metodou lidského kapitálu, idea této metody je založena na tom, že hodnota jednotlivce pro společnost (stát) je založená na jeho schopnosti produkovat důchod – příjem. Pracuje se s tokem budoucích příjmů, a to buď včetně, anebo bez osobní spotřeby. Tato metoda ocenění je v praxi pro svoji jednoducho dosti používána. Při konkretizaci metodiky zjištění škod na lidském potenciálu pak bylo postupováno alternativně k této metodě, ale s přihlédnutím k cíli propočtu, tzn. k požadavku vyčíslení externality vzniklé v případě přerušení dodávky el.energie. Metoda stanovení lidského kapitálu pracuje s peněžními toky v budoucím čase po dobu zbývajícího produkčního věku a při pravděpodobnosti přežití jednotlivce od věku t do věku t=i. Metoda benefit transfer přínosů představuje transfer informací získaných ze známých studií(study site). V podstatě se porovnává oblast a výsledky na základě jejího poznání získané s oblastí hodnocenou (police site). V ČR nebyly zjištěny studie, které by byly implementovatelné na hodnocenou problematiku. Statistické hodnoty života jsou parametry, které se používají ve vyspělých ekonomikách při alokaci veřejných zdrojů, jde o rezorty dopravy, zdravotnictví a životního prostředí. Pro srovnání uvádíme hodnotu VSL používanou Evropskou environmentální komisí a Agenturou pro enviromentální ochranu USA (viz Taylor, T.). tabulka 35 zdroj informace

hodnota statistického života

Evropská enviromentální komise . EU DG Environment

1 mil. EUR (cca 29 750 tis.Kč

Agentura pro eviromentáljní ochranu USA USA EPA

6,1 mil. USD. (cca 152 500 tis.Kč)

145/257


2.3.2.2.

Popis navržené a aplikované metodiky

Výchozí hypotéza – metodika je určena ke zjištění možných škod vyplývajících z přerušení dodávky elektřiny. Výsledkem by měly být hodnoty, které algoritmem propočtu odpovídají algoritmu stanovení výdajů spojených s prevencí proti vzniku přerušení elektřiny. Společným kriteriem je „investiční pohled“ na daný problém. Eliminace rizika představuje nikoliv nutný provozní náklad spojený s distribucí elektřiny, ale výdaj zjevně investičního charakteru, jehož efektivitu nelze běžnými ekonometrickými metodami měřit. Přesto představuje fakultativní každoroční výdaj, který lze měřit jeho současnou hodnotou (sumace každoročních výdajů diskontovaných kapitalizační mírou či diskontem). Jeho efektivitu lze pak posuzovat, mimo jiné, se současnou hodnotou úbytku přínosů pro státní rozpočet z omezení schopnosti občanů žít produktivním životem v důsledku přerušení dodávky elektřiny (komplexně pak z úbytku všech důchodů ve prospěch státního rozpočtu). Metodika WTP je metodikou, která by byla vhodná v případě rozhodnutí obětovat část bohatství na omezení rizik. Propočet lze popsat následujícími kroky: Předpokládaná ochota zaplatit na snížení rizika 1 000 Kč a při změně rizika 0,001, představuje 1000/0,001 = 1 mil. Kč, VSL = 1 000 000 Kč. Tuto metodu lze tedy použít při rozhodování o dopadu příslušných investic na spolehlivost systému a změn rizik, jako zdroje škod. V literatuře se uvádí metodika willingness to acceptance – ochota přijmout peněžní kompenzaci – WTA.

2.3.2.3.

Návrh metodiky - obecný popis vstupujících veličin

Statistický průměrný plat v ČR (odráží statistickou účastníka situace přerušení dodávky elektřiny, bližší zkoumání či kategorizaci dle věku a vztahu k produktivnímu věku či pravděpodobnosti zasažení určité skupiny občanů bylo zanedbáno pro zjevnou náročnost na zpracování a hlavně absenci studie, která by relevantně simulovala, která skupina občanů je výpadkem dodávky elektřiny vlastně nejohroženější). Odpověď na otázku jaká tedy vzniká škoda u obyvatelstva je v případě skupiny občanů produktivního věku nejsnáze zodpověditelná. Statistický průměrný plat lze interpretovat jako plat napříč všech věkových skupin zaměstnanců, proto není třeba rozlišovat zbývající dobu produktivního života. Ostatní

146/257


skupiny produktivního obyvatelstva (OSVČ), nejsou tak významnou skupinou, a jejich příjmy nelze dostatečně přesně identifikovat (viz např. náklady na dopravu). Pro zjištění škody ze zmaření života byl pak použit tzv. Gordonův vzorec, což je varianta limitního součtu přínosů při stálém růstu a za konstantní diskontní sazby. Faktor času byl zohledněn v diskontní sazbě odvozené z hodnoty výnosů státních dluhopisů, o kterých se předpokládá, že představují makroekonomický parametr v procesu valuace. Vzorec obsahuje minimální. každoroční růst odpovídající přibližně současné spotřebitelské inflaci. Vzhledem k charakteru vzorce, který je sumací toků v limitě nekonečna, nebyl vzhledem k požadované přesnosti a jednoduchosti problém v počtu předpokládaných toků. Diskoontované finanční toky z budoucích období nad cca 3O let po diskontování nepředstavují významnou část získané hodnoty. Použitím Gordonova vzorce pro ohodnocení se lze vyhnout metodickým problémům při analýze kolik roků produkčního života by bylo třeba uvažovat pro statisticky významný propočet výše škod způsobených přerušením dodávky elektrické energie. Vstupní data: • Průměrný plat v ČR. • Odpovídající sazba daně z příjmů. • Odvody z pojištění (sociální a zdravotní): ∗ zaměstnavatel, ∗ Zaměstnanec. • Odhad průměrné spořené částky (ČSÚ). • Sazba daně z DPH (pro zjednodušení uvažována sazba základní) • Obvyklý výnos státních dluhopisů. • Odhadovaná spotřebitelská inflace. Při úmrtí 6 osob lze odhadovat ztrátu na 58 495 tis.Kč. Při odhadu těžce postižených ve výši 505 osob lze odhadovat ztrátu ve výši 10 072 106 tis. Kč. Navržená metodika v této fázi neakceptuje podrobnější analýzy statistických demografických dat o obyvatelstvu (z důvodu jednoduchosti propočtu a výrazně omezeného množství vkládaných dat). Výsledek lze akceptovat vzhledem k porovnání s názorem výše uvedených agentur tj. Evropské environmentální komise a Agentury pro environmentální ochranu USA. Postup pomocí věčné renty a nikoliv odhadu jednotlivých budoucích dat časové řady vede k minimální odchylce, která při zavedení pravděpodobnosti do propočtu je zanedbatelná. Pokud lze očekávat další kroky v problematice, pak je nutné použití přesnějších propočtů, postavených na obsáhlejších statistických datech a matematických metodách vyšší úrovně (fuzzy množiny atd.). 147/257


Postup propočtu odhadu Operace

data

průměrná mzda

16 124

Odvody prům.dis.fin.prostředky po odvodech

14 108,5

pojištění

0,35 5 643,4

Nepřímé daně

DPH 0,19

odpočet spoření

odhad z dat ČSÚ 1 800 12 308,5

odhad daně z příjmů

2 366,7

sumace ztrát z absence poj. a výběru daní

10 349

přepočet fin. toku do stát. rozpočtu - rok

124 184,58

odhad soc.dávek a dalších nákladů ze soc.dávky cca

t.j. 70 800

5900 měsíčně (např. invalidní důchod) Roční finanční tok do státního rozpočtu jako ztráta

194 984,58

Výpočet věčnou rentou růst dle inflace

odhad inflace

2%

kap.míra

st.dluhopis

4%

celkem

Rozdíl kap.míra – odhad

2%

inflace celkem

9 749 229,00

Odhad rozsahu škod z úmrtí počet obyvatel

505 584

pravděpodobnost

0,0010% 5,05584

zaokrouhleno

6

externalita z úmrtí za 6 osob

58 495 374

148/257


pravděpodobnost

0,001

počet postižených

505,584

zaokrouhleno

510

odhad soc. a zdrav.

soc.dávky cca 5900 měs., benzín 9000,

Nákladů

ostatní 10000, náklady na zdrav.péči 200 000

sumace

270 800

394 984,58

kap.míra celkem celkem

19 749 229

externalita z postižení

10 072 106 790

Rekapitulace v současné hodnotě v Kč externalita - úmrtí

58 495 374

externalita - postižení

10 072 106 790

celkem

10 100 000 000

2.3.2.4. Škody na majetku občanů, organizací a orgánů státní správy a územní samosprávy Klasifikace majetku: -

Nemovitý majetek • škody se zjišťují dle principu nové ceny to jest jako obnovovací náklady, • zdrojem informací pro základní odhady jsou data ČSÚ, výběrové výroční zprávy významných podnikatelských subjektů, účetní data krajské a obecních samospráv atd., • majetek pro účely odhadů je nutné členit dle účelu s důrazem na jeho podíl a význam na infrastruktuře kraje.

-

Movitý majetek • stroje, zařízení, nářadí, nástroje, dopravní prostředky, zvířata, odpad, cennosti, starožitnosti, cenné papíry atd., • škody se zjišťují dle principu nové ceny to jest jako obnovovací náklady. ∗ škody se zjišťují jako cena pořízení či cena odvozená z aktivace vlastními náklady (zdrojem informací je účetnictví či ČSÚ) ∗

zdrojem informací pro základní odhady jsou data ČSÚ, výběrové výroční zprávy významných podnikatelských subjektů, účetní data krajské a obecních samospráv atd., dotazníkové metody,

149/257


∗ -

Nehmotný majetek – informace, znalosti, postupy, know-how •

•

zásoby zboží, polotovarů a surovin.

škody lze odhadnout na základě obnovovacích (nákladů na znovu pořízení) nákladů.

-

Škody na produkci průmyslových, stavebních, zemědělských a dalších organizací včetně určení nákladů na její obnovu • pro vyčíslení těchto škod lze použít postupy zavedené v pojišťovnictví (problematika ušlého zisku a stálých nákladů viz dále).

-

Následné škody, které jsou uvedeny v tomto materiálu byly odhadnuty podle následujícího modelu: • data Analýza MPO – zjištění poměru obrat / HV pro průmysl, • veřejně přístupná data o kraji – výkony průmyslové sféry, • odhad hospodářského výsledku za kraj přepočtem z analýzy MPO.

Škody státu

Plátce daně (je jedno zda v námezdním poměru nebo podnikatel) občan je zdrojem příjmů státního rozpočtu (viz daňová soustava). V tomto smyslu lze hovořit o „ceně lidského života“ respektive statistické hodnotě života (Value of Statistical Life). Časová hodnota těchto peněžních příjmů predikovaných odvozením ze statistických dat do budoucnosti představuje základní ocenění občana z pohledu státu. Při úmrtí je nutné ke ztrátě těchto příjmů připočíst výdaje spojené s mandatorními výdaji státu směrem k pozůstalým (různé dávky: vdovská, sirotčí penze apod.). Při poškození zdraví vedle ztráty příjmů je nutné připočíst mandatorní výdaje (částečný, plný invalidní důchod) a zvýšené výdaje na zdravotní péči. •

Škody (ztráty) pozůstalých

Z pohledu pozůstalých lze propočet provést (propočet se zpravidla provádí) na základě čistého disponibilního příjmu (čisté mzdy). Tento postup však není vhodný pro opomíjení dalších dopadů a následků a omezenost „zjednodušení občana na úrovni určité kategorie“. Je třeba připomenout, že: - vzhledem ke státnímu rozpočtu se jedná o „negativní externalitu, -

stát se bude snažit ušlý příjem kompenzovat,

150/257


-

stát za současné legislativy založené na principu solidarity (tento princip asi nebude v nejbližších letech zavržen) je nucen vyplácet různé dávky (podpory) občanovi.

Je možné vymezit logické rámce chování orgánů státu a samosprávy v takovém rozsahu, aby byly výdajově přiměřené možným externalitám, spojených se vznikem výjimečné situace v souvislosti se zastavením dodávky energií. Logickým rámcem zde myslíme ucelenou a cílenou činnost směřující k zamezení či zmírnění dopadů mimořádných událostí v oblasti dodávek energií. Lze sledovat logické posloupnosti činností k jednomu určitému cíli a jejich verifikaci podle předpokládaných dopadů. Z výše zmíněných důvodů byl v této studii použit postup založený na zjednodušené analýze statisticky průměrného hrubého příjmu občana ČR. V tomto smyslu: a) byl proveden propočet odvodů na pojištění (viz příslušné zákony), b) byl proveden odhad výše daně z příjmů – pro jednoduchost nebyly uvažovány vlivy jako je počet dětí, dary atd. – vzhledem k odhadu pravděpodobnosti vzniku lze předpokládat, že tento postup má své opodstatnění v jednoduchosti a jeho případná nepřesnost by neměla zásadně ovlivnit výsledek. (zákon o dani z příjmů), c) ze zjištěného čistého příjmu byla odečtena položka představující částku, která se v ČR ročně uspoří (měsíční propočet – ČSÚ), d) za předpokladu plné spotřeby disponibilního příjmu (viz bod c), je stanoven podíl peněžního toku z uplatnění nepřímé daně - DPH 19 %. Pro jednoduchost modelu byly ostatní daně zanedbány (spotřební, 5 % DPH), e) výsledek v ročním vyjádření představuje peněžní tok občana směrem ke státnímu rozpočtu a jeho diskontováním (kapitálová míra odvozena z výnosu st.dluhopisu – 4 %) představuje ztrátu s ukončením produktivního života občana, f) do propočtu byl zařazen odhad soc. dávek pro pozůstalé, g) pro postižené, se ztrátou schopnosti vydělávat mzdu, byl výše uvedený propočet zvýšen o odhad možných dávek (náklady na péči, důchod, příspěvky, náklady zdrav. systému). Propočet pak představuje zvýšené výdaje (externality), které stát: - musí hradit, - se bude snažit kompenzovat (nepochybně u „produktivních občanů“). Výše zmíněné postupy jsou založeny na principu dodržení největší možné jistoty jejich existence, pokud by nedošlo k události. Pro zjednodušený pohled na problematiku v rámci kraje byl proveden propočet, který

151/257


vycházel z dat MPO (příjmu, hospodářský výsledek) a jejich přepočtem dle tržeb v kraji. Ztráta na majetku zde byla vyčíslena především jako újma vyplacených osobních nákladů, znehodnocením rychle se kazících zásob a znehodnocením movitého majetku – živého inventáře. Propočty byly provedeny na základě dat ČSÚ, VÚZE, významných podnikatelských subjektů kraje a odborným odhadem dle vlastních dat z oceňovatelské a odborné praxe. • Škody na majetku občanů, organizací, orgánů státní správy a územní samosprávy v území Škody mohou být způsobeny (a tedy i vypočteny) na: • nemovitém majetku,

•

•

movitém majetku,

•

nehmotném majetku,

•

produkci, průmyslových, stavebních, zemědělských organizací, a to včetně nákladů na její obnovu.

a

dalších

Škody na nemovitém majetku

Takové škody se zjišťují dle principu nové ceny, to jest jako obnovovací náklady. Zdrojem informací pro základní odhady jsou data ČSÚ, výběrové výroční zprávy významných podnikatelských subjektů, účetní data kraje a obecních samospráv atd.. Majetek pro účely odhadů je nutné členit dle účelu, s důrazem na jeho podíl a význam v infrastruktuře kraje. •

Škody na movitém majetku

Za movitý majetek jsou obecně považovány stroje, zásoby zboží, polotovarů a surovin. S výjimkou zboží, polotovarů a surovin se škody zjišťují dle principu nové ceny to jest, jako obnovovací náklady. Zdrojem informací pro základní odhady jsou data ČSÚ, výběrové výroční zprávy významných podnikatelských subjektů, účetní data krajské a obecních samospráv atd., dotazníkové metody. U zásob zboží, polotovarů a surovin se stanoví škody jako cena (náklady) pořízení či cena odvozená z aktivace vlastními náklady. Zdrojem potřebných informací jsou účetní podklady či údaje ČSÚ. •

Škody na nehmotném majetku

Za nehmotný majetek jsou považovány informace, znalosti, vědecké a technologické postupy, tedy obecně shrnuto tzv. know-how.

152/257


Vzniklé škody lze odhadnout na základě tzv. obnovovacích nákladů což znamená nákladů na pořízení.

153/257


2.4. Obecné charakteristiky zdrojů pro zajištění přiměřené energetické soběstačnosti V této kapitole je věnována pozornost přiměřené energetické bezpečnosti při zásobování zemním plynem, teplem a el.energií. 2.4.1.

Zásobování zemním plynem

2.4.1.1.

Úvod

Plynárenský systém zásobující území dnešního Pardubického kraje neměl v minulosti vlastní zdrojovou základnu. Původním zdrojem svitiplynu zásobujícím město Pardubice a jeho příměstské části byla lokální karbonizační plynárna v Hradci Králové a obdobná karbonizační plynárna v Chrudimi. Svítiplyn byl do Pardubic z obou plynáren dopravován pístovými kompresory a tento systém fungoval ještě počátkem 50. let minulého století. Rozvoj plynárenství započal po válce, po znárodnění plynárenství a zejména po schválení strategie dlouhodobého rozvoje plynárenství v Československu založené na výstavbě velkokapacitních výrobních zdrojů svítiplynu propojených plošnou sítí vysokotlakých dálkovodů zásobujících plynem celé území státu. Toto koncepční rozhodnutí bylo přijato v roce 1948 na památném zasedání Čsl. plynárenského a vodárenského svazu konaném na Kunětické Hoře u Pardubic. Počátkem realizace této rozvojové koncepce bylo prodloužení dálkovodu svítiplynu dopravujícího svítiplyn z tlakové plynárny v Záluží u Mostu v době války do oblasti Liberce. Po válce byl tento dálkovod prodloužen přes Dvůr Králové a Jaroměř do Hradce Králové a do oblasti Pardubic, čímž byl zahájen rozvoj spotřeby svítiplynu jak ve městě, tak i v celé průmyslové pardubické aglomeraci. Ve II. polovině 50. let byl vybudován do Pardubic další dálkovod, a to z Olomouce přes Mohelnici, Litomyšl a Týniště nad Orlicí do Černé za Bory u Pardubic, kde byl v pozdějších letech vybudován významný rozdělovací uzel důležitý pro zásobování východočeského regionu plynem. Tímto novým plynovodem nazývaným „plynovod Morava – Čechy“ byl do východních Čech dopravován svítiplyn z kompresní a čistící stanice koksárenského plynu z ostravsko-karvinských koksoven vybudované v Dolní Suché u Havířova. Tím současně došlo k prvnímu propojení českého a moravského

154/257


svítiplynového systému. Další rozvoj plynárenství v této oblasti byl od počátku 60. let, kdy vznikly velké kraje, až do současného stavu realizován podle společné rozvojové koncepce tehdejšího Východočeského kraje, a zahrnuje tedy území dnešního Královéhradeckého a Pardubického kraje a část území kraje Vysočina (oblast Havlíčkova Brodu).

•

Subsystém svítiplynu

1. V roce 1961 byla v Úžíně – Ústí nad Labem uvedena do provozu další tlaková plynárna vyrábějící svítiplyn tlakovým zplyněním hnědého uhlí, a na ni napojené dva magistrální dálkovody svítiplynu, a to a) vtl. plynovod Tlaková plynárna Úžín – Lovosice – Veltrusy – Čelákovice – Kolín – Černá za Bory (Pardubice), nazývaný „středočeská magistrála“, b) vtl. plynovod Tlaková plynárna Úžín – Nový Bor- Turnov – Jičín – Hořice – Hradec králové – Černá za Bory (Pardubice), nazývaný „severočeská magistrála“. 2. Mezi uvedenými plynovody, tj. středočeskou magistrálou, severočeskou magistrálou a plynovodem Morava – Čechy byly následně vybudovány systémové propojovací plynovody, které uvnitř východočeského regionu vytvořily malý a velký východočeský zásobovací okruh začínající v uzlu Černá za Bory – (Pardubice) : a) malý okruh pardubický Černá za Bory – Barchov – Rybitví – Lázně Bohdaneč – Počáply – Černá za Bory, b) malý okruh královéhradecký Černá za Bory – Počáply – Opatovice nad Labem – Plotiště nad Labem – Slezské předměstí – Nový Hradec Králové – Sezemice – Počáply – Černá za Bory, c) velký okruh východočeský Černá za Bory – Přelouč – Konecchlumí u Jičína – Hradec králové – Doudleby nad Orlicí – Cerekvice u Litomyšle – Vysoké Mýto – Černá za Bory. Na plynovod „Morava – Čechy“ byl v roce 1964 napojen výstupní plynovod podzemního zásobníku svítiplynu Lobodice u Tovačova (okr. Přerov), čímž bylo posíleno zásobování východočeského regionu dodávkami plynu z tohoto zásobníku.

155/257


3. V roce 1970 byla uvedena do provozu další tlaková plynárna vyrábějící svítiplyn tlakovým zplyněním hnědého uhlí, a to Tlaková plynárna Vřesová u Sokolova, a navazující magistrální plynovod Tlaková plynárna Vřesová - Horní Slavkov – Plzeň – Blatná – Tábor – Květnov u Havlíčkova Brodu –Bystřice nad Pernštejnem – Letovice – Prostějov – podzemní zásobník Lobodice, tak zvaný „jihočeská magistrála“. Z Květnova u Havlíčkova Brodu byl vybudován propojovací plynovod Květnov – Ždírec nad Doubravou – Hlinsko – Chrudim – Černá za Bory (Pardubice). Tímto řešením byl uzavřen svítiplynový zásobovací systém východočeského regionu napájený plynem z : - Tlakové plynárny Záluží u Mostu, - Tlakové plynárny Úžín, - Tlakové plynárny Vřesová, - kompresorové stanice Dolní Suchá – Havířov, - podzemního zásobníku Lobodice. Na středočeskou magistrálu byl v roce 1975 napojen sezónní zdroj Čechy I (Praha – Měcholupy) vyrábějící svítiplyn tlakovým katalytickým štěpením zemního plynu. Na severočeskou magistrálu byl ve stejném období napojen Sezónní zdroj Čechy II (Úžín – Ústí nad Labem) vyrábějící tlakový svítiplyn stejnou technologií. Tímto řešením byl kompletně uzavřen zdrojový systém zásobující východočeský region svítiplynem.

•

Subsystém zemního plynu

1. V roce 1973 byl uveden do provozu střední úsek tranzitního plynovodu. Na území bývalého Východočeského kraje vede jeho trasa na jižním okraji (býv. okres Havlíčkův Brod) mezi obcemi Šlapánov a Šachotín a kolem Havlíčkova Brodu až za obec Vrbice. O rok později, v roce 1974, bylo přijato usnesení federální vlády k provedení postupné záměny užívání svítiplynu v České republice za užívání zemního plynu. V roce 1976 byla na východočeském úseku tranzitního plynovodu u obce Olešná vybudována velkokapacitní vnitrostátní předávací stanice Olešná (dále VPS Olešná) pro zásobování východočeského regionu zemním plynem. První výstupní plynovod je veden na sever ke středočeské magistrále svítiplynu a na magistrálu je napojen přes předávací a regulační stanici Barchov západně od Pardubic (dále PRS Barchov).

156/257


Na tomto plynovodu byly přímo napojeny dodávkou zemního plynu obce Olešná, Chotěboř, Třemošnice, Seč, Prachovice, Heřmanův Městec, Jilem, Cementárna Prachovice; zvýšená dodávka zemního plynu vyvolala potřebu výstavby druhého napájecího plynovodu. Ten byl vybudován opět z VPS Olešná souběžně s prvním plynovodem, avšak pouze do Jeníkovic (před Barchovem) a z Jeníkovic nový plynovod jižně pod Pardubicemi do uzlu Černá za Bory. Zde byla vybudována další PRS zemního plynu PRS Černá za Bory, čímž vznikly podmínky pro provedení postupné záměny svítiplynu za zemní plyn ve východočeském regionu. 2. V I. polovině 80. let byl na území východočeského regionu souběžně s trasou středního úseku tranzitního plynovodu položen víceúčelový dálkovod (dále VÚD) napájený zemním plynem z propojení na tranzitní plynovod provedených v jihomoravském a středočeském regionu. Tento plynovod kříží plynovod svítiplynu Květnov – Hlinsko – Chrudim – uzel Černá za Bory. U obce Bartoušov byla vybudována třetí velkokapacitní PRS Bartoušov na dodávku zemního plynu do plynovodu Květnov – uzel Černá za Bory. Rovněž tato PRS má podstatný význam pro provedení záměny svítiplynu za zemní plyn a pro zásobování jižní a východní části východočeského regionu. Zemní plyn je z PRS Bartoušov dodáván jak do uzlu Černá za Bory, tak na druhou stranu do Květnova a do jihočeské magistrály. 3. Omezený význam pro zásobování východočeského regionu zemním plynem má bývalý ropovod Znojmo – Kolín vybudovaný za války, který byl v 50. letech zrekonstruován a protažen do Prahy. Ropovod prochází územím bývalého okresu Havlíčkův Brod od Jihlavy přes Havlíčkův Brod ke Golčovu Jeníkovu a dále k Čáslavi. Zemní plyn je dodáván do přilehlého území ropovodu. 4. Ve východočeském regionu byla záměna svítiplynu za zemní plyn provedena ve 2. polovině 80. let. Na celém území České republiky byla záměna ukončena dne 30.6.1996. Do východočeského regionu byl zemní plyn po provedení záměny dodáván jak systémovými PRS Barchov, Černá za Bory a Bartoušov, ale současně všemi třemi magistrálami bývalého subsystému svítiplynu a plynovodem Morava – Čechy. Tento centrální propojený a zokruhovaný zásobovací systém umožňující rovnoměrné rozložení tlaku zemního plynu po celém území regionu se podstatně změnil privatizací plynárenské soustavy provedené k 1.1.1994, kdy bylo zavedeno izolované ostrovní zásobování jednotlivých regionů se samostatnou oddělenou ekonomikou nákupu a prodeje zemního plynu. Také východočeský region byl od ostatních sousedících regionů technicky i majetkově oddělen. Všechny magistrální plynovody a další plynovody

157/257


přecházející přes hranici mezi regiony byly na této hranici uzavřeny.

2.4.1.2.

Stav vybudovaného velmivysokotlakého a vysokotlakého českého zásobovacího systému zahrnujícího zásobování východočeského regionu před privatizací plynárenské soustavy České republiky

1. Základem plynárenského zásobovacího systému východočeského regionu v roce 1992, tj. krátce před privatizací plynárenské soustavy České republiky, byl: a) Původní subsystém svítiplynu převedený na rozvod zemního plynu, který na území východočeského regionu tvořily: - severočeská, středočeská a jihočeská magistrála, - plynovod Morava – Čechy, - síť plynovodů propojujících uvedené magistrální plynovody, - vědomě vybudované zásobovací okruhy kolem Pardubic a Hradce Králové a velký východočeský zásobovací okruh. Podstatná část těchto plynovodů pokračovala na území sousedních regionů a tvořila celostátní síť vzájemně propojené a zokruhované distribuční soustavy; přes regionální hranici protékal plyn v obou směrech rovnoměrného vyrovnávání tlaku na velkých územních celcích.

podle

Tyto plynovody byly původně vybudovány pro provozní tlak 2,5 MPa (PN25), v dalších etapách rozvoje distribuční soustavy již byly budovány pro tlak 4,0 MPa (PN40) a staré plynovody byly na tento nový tlak postupně rehabitovány. b) Střední úsek tranzitního plynovodu (TP) a víceúčelový dálkovod (VÚD) vybudované pro provozní tlak 6,1 MPa (PN61) a 6,3 MPa (PN63), které dodávají zemní plyn do plynovodů bývalého subsystému svítiplynu: - z TP přes vnitrostátní předávací stanici (VPS) Olešná do dvou výstupních plynovodů pracujících rovněž s tlakem 6,1 MPa a končících výstupní předávací a regulační stanicí (PRS) Barchov a PRS Černá za Bory, - z VÚD přes PRS Bartoušov dodávající zemní plyn pod tlakem 2,5 MPa do rozdělovacího uzlu Černá za Bory a do východočeského úseku jihočeské magistrály. Tranzitní plynovod, vnitrostátní předávací stanice, VÚD a vvtl. plynovody napojené na tranzitní plynovod a na VÚD se v dalším období staly součástí přepravní soustavy plynárenské soustavy České republiky, která je podrobně definována tzv. energetickým zákonem (zákon 458/2000 Sb. v platném znění). c) Bývalý ropovod přestavěný na přepravu zemního plynu z jižní Moravy (Přímětice u Znojma) do oblasti hlavního města Prahy, který probíhá územím

158/257


bývalého okresu Havlíčkův Brod a je lokálním zdrojem zemního plynu pro toto území. 2. Hlavním zdrojem zemního plynu pro region byl: a) tranzitní plynovod a na něj napojené : - velkokapacitní PRS Barchov a PRS Černá za Bory, - předávací a regulační stanice lokálního významu napojené na výstupní plynovody z tranzitního plynovodu, tj. PRS - Olešná, Jilem, Chotěboř, Třemošnice, Prachovice, Seč, Heřmanův Městec, b) VÚD a výstupní vvtl. PRS Bartoušov, c) ropovod a napojené lokální vtl. PRS. Bilanci dodávek plynu z uvedených hlavních zdrojů doplňovaly nezanedbatelné přetoky plynu ze sousedních regionů propojenými distribučními plynovody. Do této zdrojové bilance byla zahrnuta také budoucí významná dodávka zemního plynu těženého v zimním období z podzemního zásobníku Lobodice (po ukončení konverze tohoto zásobníku z uskladňování svítiplynu na uskladňování zemního plynu ve 2. polovině 90. let). Tento plyn byl do východočeského regionu dopravován jednak jihočeskou magistrálou, jednak plynovodem Morava – Čechy. Kapacita zařízení pro dodávku zemního plynu ze zdrojů a) a b) je uvedena v tabulka 36. Schéma zásobovacího systému východočeského regionu před jeho privatizací je znázorněno na Obrázek 5.. Je nutno zdůraznit, že všechna zařízení důležitá pro zásobování východočeského regionu se nacházejí na území dnešního Pardubického kraje.

tabulka 36 Stav v roce 1992 před privatizací Výkon

Zařízení 3

m /hod.max.

tis. m3/den

Min. tlak plynu MPa

max. PRS Barchov

150 000

3 600

4,2

PRS Černá za Bory

80 000

1 920

4,2

PRS Bartoušov

80 000

1 920

4,2

159/257


PRS Havlíčkův Brod

3 000

72

2,0

PRS Heřmanův Městec

3 000

72

2,0

PRS Chotěboř

3 000

72

2,0

PRS Prachovice I

1 200

29

2,0

PRS Prachovice II

odběratel

cementárna

RWE Transgas

PRS Seč

3 000

72

2,0

PRS Třemošnice

15 000

360

2,0

PRS Olešná

25 000

600

2,0

Celkem východočeský region

363 200

8 717

4,2 – 2,0

3. Město Králíky je odděleno od společného východočeského zásobovacího systému. Původně bylo zásobováno svítiplynem vyráběným ve vlastní karbonizační plynárně. Po výstavbě dálkovodu svítiplynu z Mohelnice přes Zábřeh a Šumperk do Jeseníku byla v 60. letech vybudována dálkovodní odbočka z tohoto plynovodu z Postřelmova přes Bílou Vodu a Červenou vodu do Králík. Město Králíky je tímto plynovodem zásobován plynem dodávaným ze severomoravského regionu.

2.4.1.3.

Privatizace plynárenské soustavy České republiky provedená k 1.1.1994 a její důsledky na uspořádání východočeského zásobovacího systému včetně řešení

1. Rozhodnutím Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky ze září 1993, na jehož základě byla provedena privatizace plynárenské soustavy ČR k 1.1.1994, došlo v dosavadním uspořádání českého plynárenství k následujícím změnám: a) byl vytvořen s.p. ČPP/o.z. Transgas a 8 regionálních distribučních akciových společností; jednou z nich se stala Východočeská plynárenská, a.s., b) technická hranice dělby majetku mezi s.p. ČPP/o.z.Transgas a regionálními distribučními akciovými společnostmi byla určena hranicí jmenovitého tlaku provozovaných zařízení, a to PN 40, takto: - distribuční společnosti

≤ PN 40, tj. vtl.,

- s.p. ČPP/o.z.Transgas

> PN 40, tj. vvtl..

2. Technicko – obchodní hranice mezi s.p. ČPP/o.z. Transgas, později s.p. Transgas, a jednotlivými distribučními akciovými společnostmi byla na základě výše uvedeného principu rozdělení majetku vytvořena následovně :

160/257


a) hranice mezi s.p. ČPP/o.z. Transgas a jednotlivými distribučními a.s. je: - na VPS tranzitního plynovodu, - na vvtl. PRS na existujících i nově budovaných vvtl. plynovodech, - na PRS podzemních zásobníků, b) hranice mezi jednotlivými distribučními a.s., kterou tvoří: - územní hranice mezi jednotlivými regiony; distribuční plynovody včetně magistrálních plynovodů přecházející mezi regionální hranice byly na těchto hranicích uzavřeny. Výjimku tvoří „přeshraniční“ dodávky plynu do izolovaných obcí (Králíky). Tímto řešením vznikly izolované regionální zásobovací oblasti s uzavřenou ekonomikou nákupu a prodeje plynu v ostrovním způsobu zásobování jednotlivých regionů plynem. 3. Vytvořením samostatných regionálních distribučních a.s. s uzavřeným systémem hospodaření s plynem vznikly některé nové zásobovací problémy: a) byl zrušen jednotný zokruhovaný a propojený distribuční systém České republiky zásobovaný 12 systémovými vnitrostátními předávacími stanicemi (VPS) tranzitního plynovodu a 3 vvtl. PRS na VÚD, kterými byla pokryta dodávka zemního plynu do distribuční sítě celé republiky, b) vzniklo 8 izolovaných zásobovacích území s nedostatečnými kapacitami pro vstupní potřebnou dodávku plynu z vvtl. přepravní soustavy s.p. ČPP/o.z. Transgas, protože byly zastaveny pravidelné přetoky plynu mezi regiony, na kterých byla založena zásobovací kapacita celostátní distribuční sítě. Toto se týká všech regionů, ale především těch, u kterých jsou zdroje dodávky plynu z tranzitního plynovodu (VPS a vvtl. PRS) umístěny na regionální distribuční soustavě excentricky. Tento problém se týká i východočeského regionu.

2.4.1.4. problémů

Stav východočeského regionu po privatizaci a řešení vzniklých

1. Magistrální plynovody a) První severočeský plynovod - Záluží u Mostu – Liberec – Nová Paka – Dvůr Králové – Jaroměř – Hradec Králové – Pardubice – byl uzavřen na meziregionální hranici u Železného Brodu. b) Severočeská magistrála byla uzavřena na meziregionální hranici u obce Přepeře u Turnova. Při provádění záměny svítiplynu v přilehlé oblasti východočeského úseku severočeské magistrály byla u obce Přepeře vybudována předávací stanice

161/257


pro dopravu zemního plynu ze severočeského do východočeského regionu. Po ukončení záměny zůstala tato předávací stanice v operativní pohotovosti. Hraniční uzávěr Přepeře je v provozuschopném stavu. Východočeský úsek magistrály je napájen plynem ze systému s.p. Transgas přímo v koncovém bodě magistrály v Černé za Bory. Severozápadní úsek magistrály je napájen z PRS Barchov a do magistrály je dopravován dlouhou trasou tzv. velkým východočeským okruhem. c) Středočeská magistrála byla uzavřena na meziregionální hranici ve Zdechovicích u Přelouče, hraniční uzávěr je v provozuschopném stavu. Východočeský úsek je zemním plynem napájen ze systému s.p. Transgas, a to přímo z PRS Barchov, a jednak z PRS Černá za Bory s další dopravou jižní částí malého pardubického okruhu. Plynem z obou PRS je dále napájen velký východočeský okruh. d) Jihočeská magistrála byla uzavřena hraničními uzávěry na hranici s jihočeským regionem u obce Mikulášov u Humpolce a na hranici s jihomoravským regionem u obce Šlapánov u Polné. Uzávěr u Mikulášova je v provozuschopném stavu a je zde možno obnovit obousměrnou dopravu plynu mezi oběma regiony. Na východočeském úseku jihočeské magistrály provedly společně JMP, a.s. a VČP, a.s. fyzické přerušení magistrály v Květnově nedaleko hranice mezi oběma regiony. Úsek mezi podzemním zásobníkem Lobodice a Květnovem využívá výhradně JMP a.s. k dopravě plynu z podzemního zásobníku Lobodice (těžený plyn + plyn ze systému s.p. Transgas) v objemu 40 tis. m3/hod. pro zásobování oblasti měst Prostějov, Žďár nad Sázavou a Jihlava. V Květnově je magistrála v majetnictví VČP, a.s. rozpojena a přímo napojena na jihomoravskou část bývalého ropovodu, kterým je plyn dopravován do Jihlavy. Zbývající část magistrály mezi Květnovem a Mikulášovem využívá VČP, a.s. a je napájena plynem z VÚD přes PRS Bartoušov. e) Plynovod Morava – Čechy byl na hranici mezi východočeským a severomoravským regionem uzavřen hraničním uzávěrem ve Svojanově u Moravské Třebové, uzávěr je v provozuschopném stavu.

162/257


Východočeský úsek plynovodu je napájen zemním plynem ze systému s.p. Transgas přes PRS Černá za Bory. V úseku Cerekvice (Litomyšl) – Černá za Bory byl plynovod zdvojen a oba plynovody jsou součástí velkého východočeského zásobovacího okruhu. f) Odbočka z Postřelmova do Králík zůstala výjimečně otevřena (izolované zásobování Králík ze severomoravského regionu).

2. Kapacita zařízení předávajících do regionu zemní plyn ze systému s.p. Transgas a VÚD (nyní přepravní soustava) a) Po zastavení přetoků plynu ze sousedních regionů magistrálními plynovody (i plynu těženého z podzemního zásobníku Lobodice) je východočeský region závislý pouze na bezporuchové dodávce plynu: −

ze středního úseku tranzitního plynovodu realizované vnitrostátní předávací stanicí VPS Olešná, dvěma výstupními plynovody a koncovými předávacími a regulačními stanicemi PRS Barchov a PRS Černá za Bory, včetně dalších 7 PRS lokálního významu napojených na výstupní plynovody VPS Olešná,

−

z víceúčelového dálkovodu (VÚD) napojeného na tranzitní plynovod, realizované přes PRS Bartoušov.

Výkon těchto zařízení, která zůstala jako jediná pro zásobování regionu po privatizaci provedené k 1.1.1994, tj. 363 tis. m3/hod., je uveden v tabulka 36. Pro dlouhodobé zásobování regionu jako izolované oblasti s ostrovním způsobem zásobování je tento zdroj plynu nedostačující. Obdobná situace vznikla i v dalších regionech, tj. ve vytvořených akciových distribučních společnostech. b) Reálné řešení této situace jak pro východočeský region, tak i pro ostatní regiony včetně hlavního města Prahy spočívalo v provedení rekonstrukcí systémových PRS spojených se zvýšením výkonu a ve výstavbě nových PRS napojených na přepravní soustavu s.p. Transgas.¨ U východočeského regionu se jednalo o rekonstrukce PRS Barchov a PRS Černá za Bory. Tabulka 2 dokládá rozsah těchto prací provedených v jednotlivých regionálních akciových společnostech ve spolupráci se s.p. Transgas do konce roku 2000. Společným cílem tohoto řešení bylo, aby vybudovaná celková kapacita dodávek plynu pro region byla schopna dodat v maximálním odběrovém dni (teplota vzduchu min. –12 oC) potřebný objem plynu maximálně v průběhu 15 – 20 hodin dne. Cíl byl dosažen.

163/257


3. Zhodnocení současné spolehlivosti zásobování východočeského regionu plynem a) Docílením instalovaného výkonu k roku 2000 včetně využitelné rezervy pro krytí maximálního dne uvedeného pro východočeský region při srovnání se situací v druhých regionech provedeném v tabulka 37 byla pro region vytvořena záruka spolehlivého zásobování zemním plynem. Instalovaný výkon dodávek plynu pro zásobování VČP, a.s. byl v dalších letech zvýšen na současných 591,7 tis. m3/hod. Tuto situaci dokládá tabulka 38 pro zajištění spotřeby plynu v regionu prognózované pro roky 2006, 2010 a 2014.

tabulka 37 Instalovaný výkon vnitrostátních vvtl. PRS docílený k roku 2000 Vnitrostátní vvtl. předávací a regulační stanice Dodávky

Počet PRS

plynu do

starých PRS staré

Výkon tis. m3/hod.

Rekonstrukce

Rozšíření

Stávající

nové

rekonstrukc

nové

e

PRS

Celkem celkem

pro a.s.

PP, a.s.

4

-

1

620

200

-

200

820

STP, a.s.

8

8

1

473

15

401

416

889

JČP, a.s.

3

4

2

109,5

51,5

230

281,5

391

ZČP, a.s.

4

5

-

470

-

96

96

566

SČP, a.s.

7

3

1

407

15

86

101

508

VČP, a.s.

10

3

2

363

120

20

140

503

SMP, a.s.

3

1

1

480

170

170

340

820

JMP, a.s.

8

3

3

1 135,5

303,5

305

608,5

1 744

Celkem

47

27

11

4 058

875

1 308

2 183

6 241

Vysvětlivky:

PP, a.s. - Pražská plynárenská, a.s.,

SČP, a.s. - Severočeská plynárenská, a.s.

STP, a.s. - Středočeská plynárenská, a.s.,

VČP, a.s. - Východočeská plynárenská, a.s

JČP, a.s. - Jihočeská plynárenská, a.s.,

SMP, a.s. - Severomoravská plynárenská, a.s.

ZČP, a.s. - Západočeská plynárenská a.s.,

JMP, a.s. - Jihomoravská plynárenská, a.s.

tabulka 38 Krytí maximální denní spotřeby ve VČP, a.s. instalovaným výkonem zařízení

164/257


přepravní soustavy Prognózovaný rok spotřeby

Maximální spotřeba

Instalovaný výkon

Objem bude dodán během

3

tis. m /den

3

tis. m /hod.

hodin

2006

6 990

591,7

11,8

2010

7 300

591,7

12,3

2014

7 500

591,7

12,7

b) Problémem je jednoznačná závislost regionu na bezporuchovém provozu: - středního úseku tranzitního plynovodu, zejména jeho zařízení ležících na východ od VPS Olešná, - VPS Olešná umožňujícím potřebný průtok plynu tímto zařízením, - výstupních plynovodů napojených na VPS Olešná a dopravujících plyn do PRS Barchov a PRS Černá za Bory, - PRS Barchov a PRS Černá za Bory (včetně navazujícího rozdělovacího uzlu), - VÚD a PRS Bartoušov, která je na VÚD napojena. S tím souvisí i excentrické umístění uvedených zdrojů plynu v jižní části regionu, i to, že správce plynárenského systému v regionu si nezajistil tzv. ochranné dodávky plynu z podzemního zásobníku Lobodice dopravované do regionu z Moravy jihočeskou magistrálou. Jednalo by se o smluvní dodávky plynu poskytované od provozovatele podzemního zásobníku (RWE Transgas NET, s.r.o.) a o přepravu plynu jihomoravským úsekem jihočeské magistrály smluvně sjednanou s Jihomoravskou plynárenskou a.s.. c) Útvar strategie a rozvoje s.p. Transgas, který do doby prodeje majetku tohoto státního podniku zpracovával celostátní rozvojovou a zdrojovou koncepci plynárenské soustavy České republiky, v 2. polovině 90. let řešil a všestranně prosazoval pro východočeský region tato dvě opatření: Opatření I. S polskou plynárenskou společností Polske Gornictwo Naftowe i Gazownictwo (PGNIG) Varšava byl technicky zpracován tento záměr: - v nově budovaném českém podzemním zásobníku plynu Třanovice (vytěžené plynové ložisko Žukov u Českého Těšína) uskladní s.p. Transgas v letním období pro PGNiG cca 100 mil. m3 zemního plynu v majetku s.p. Transgas, - v zimním těžebním období přepraví s.p. Transgas tento objem (cca 1 mil. m3/den) přes hranici do Polska a předá jej firmě PGNiG při předávacím tlaku 2,5 MPa, - ve stejné době a ve stejném denním a celkovém množství přepraví PGNiG plyn z Polska do České republiky do oblasti Náchoda při předávacím tlaku 4,0 MPa. 165/257


Tento plyn by byl dále dopravován existujícími plynovody do velkého východočeského přepravního okruhu. Tento záměr ztroskotal dalším vývojem jednání s polskou stranou: - PGNiG napřed odmítlo provádět tuto záměnu a nabídlo dodávat do oblasti Náchoda plyn jako čistý prodej polského plynu, - v důsledku vysoké nepřijatelné ceny plynu požadované polskou stranou s.p. Transgas tuto variantu odmítl. Opatření II. Když nevyšel výše uvedený „polský“ projekt byla zpracována analyticko-technická studie na výstavbu vvtl. plynovodu napojeného na střední úsek tranzitního plynovodu v oblasti Velkého Meziříčí. Plynovod by byl veden kolem Bystřice nad Pernštejnem, Letovic, Konice, severně od Olomouce do Lipníku nad Bečvou, kde by byl napojen na severomoravský úsek přepravní soustavy s.p. Transgas. Z plynovodu měly být vyvedeny dvě odbočky, a to: - do Litomyšle ukončená velkokapacitní PRS Cerekvice s výkonem 150 tis. m3/hod. vyústěná do velkého východočeského zásobovacího okruhu, - do Příkaz u Litovle ukončená stejnou PRS s výkonem 150 tis. m3/hod. pro posílení zásobování území Šumperska, Jesenicka a Bruntálska. První etapa projektu, tj. do Litomyšle, měla být vybudována do roku 2002. Přesto, že studie byla schválena hospodářským vedením s.p. Transgas jako strategicko-bezpečnostní opatření, k realizaci první etapy nedošlo, protože nebyla prokázána ekonomická rentabilita stavby spočívající v prodeji plynu (nových odběrech plynu) ve východočeském regionu odpovídajícím technickému výkonu nového plynovodu. Tím byla zrušena realizace celého plynovodu.

Závěr Tímto způsobem ztroskotal záměr s.p.Transgas přivést do východočeského regionu další zdroj zemního plynu napojený na velký východočeský zásobovací okruh, umístěný na opačné straně proti stávajícím PRS Barchov, Černá za Bory a Bartoušov.

4. Na konci 90. let byla provedena plynofikace měst

166/257


a) Přibyslav samostatným plynovodem z PRS Šachotín, která je napojena na VÚD, b) Ledeč nad Sázavou: - samostatným plynovodem z PRS Bratčice u Golčova Jeníkova napojeným na VÚD; investorem tohoto projektu je Českomoravská plynárenská, a.s., - samostatným plynovodem z VPS Vrbice napojeným na střední úsek tranzitního plynovodu; účelem tohoto plynovodu je současně přivést z tohoto zdroje plyn také do Světlé nad Sázavou a stabilizovat zásobovací situaci v celé oblasti Havlíčkova brodu. Investorem je Východočeská plynárenská a.s.. Obě nová předávací místa plynu napojená na přepravní soustavu v majetku RWE Transgas a.s. mají pouze lokální význam.

5. Schéma izolovaného zásobovacího systému východočeského regionu po privatizaci plynárenské soustavy České republiky provedené k 1.1.1994 je znázorněno na Obrázek 6..

2.4.1.5. Systémové zdroje zemního plynu pro zásobování východočeského regionu a pravděpodobné způsoby jejich narušení 1. Hlavními systémovými zdroji zemního plynu pro zásobování východočeského regionu dodávaného do regionálního distribučního systému osamostatněnému po privatizaci plynárenské soustavy České republiky provedené k 1.1.1994 jsou : - střední úsek tranzitního plynovodu procházející jižním územím regionu, - ¨víceúčelový dálkovod (VÚD) procházející severně od tranzitního plynovodu a napájený plynem z tranzitního plynovodu na jižní Moravě; oba plynovody jsou součástí přepravní soustavy České republiky vlastněné společností RWE Transgas a.s.. Z obou plynovodů je zemní plyn dodáván : - do PRS Barchov a PRS Černá za Bory z VPS Olešná dvěma výstupními plynovody; plyn je dodáván z tranzitního plynovodu, z výstupních plynovodů je dále napájeno 7 lokálních PRS, - do PRS Bartoušov; plyn je dodáván z VÚD a je distribučním systémem dopravován také do uzlu Černá za Bory. Hodinový výkon těchto systémových PRS činí 430 tis. m3/hod. tj. 72,7 % instalované kapacity PRS zásobujících východočeský region. Zásobovací schéma regionu je uvedeno na Obrázek 6.

167/257


2. Předpokládané poruchy resp. narušení na zařízeních tranzitního plynovodu a na VÚD a jejich důsledky na zásobování východočeského regionu

1. Tranzitní plynovod a) Vnitrostátní předávací stanice (VPS) Olešná předávající plyn do PRS Barchov a PRS Černá za Bory leží cca v polovině plynovodního úseku mezi kompresními stanicemi (KS) Kralice (býv. okres Třebíč) a Kouřim (býv. okres Kolín). Plyn do VPS Olešná je dopravován přes KS Kralice třemi souběžnými plynovody vzájemně propojenými - 40 km a 20 km před VPS Olešná, - 40 km za VPS Olešná, - na vstupu do VPS Olešná. b) Kompresní stanice KS Kralice a KS Kouřim jsou vybudovány pro obousměrný provoz, což znamená, že v případě přerušení dopravy plynu přes KS Kralice bude plyn do VPS Olešná dopravován protisměrným režimem z KS Kouřim; přerušení provozu KS Kouřim nemá na zásobování východočeského regionu vliv. Přerušení dodávky plynu do VPS Olešná by způsobilo pouze současné vyřazení z provozu obou kompresních stanic. c) Vyřazení z provozu některého nebo všech tří plynovodů na trase před VPS Olešná nebo za ní by rovněž nemělo vliv na kontinuitu dodávek plynu do VPS Olešná. d) Rozhodující pro omezení nebo úplné zastavení dodávek plynu do PRS Barchov a PRS Černá za Bory by bylo narušení nebo totální rozrušení: - propojovacího systému tranzitního plynovodu přivádějícího plyn do VPS Olešná, - přepravních zařízení VPS Olešná, - obou výstupních plynovodů napojených na VPS Olešná, a to do doby realizace nouzového technického řešení provedeného na uvedených zařízeních.

2. Víceúčelový dálkovod (VÚD) a) Tento plynovod je napájen plynem z tranzitního plynovodu : - na jednom propoji na území jihomoravského regionu (Velké Němčice u Hustopečí), - na dvou propojích ve středočeském regionu (Jeníšovice u Neratovic, Vykáň u Českého Brodu). Z dispečerských zásobovacích důvodů je celý VÚD účelově rozdělen na dva 168/257


zásobovací úseky uzavřením provozuschopného uzávěru v Křečhoři na území bývalého okresu Kolín. b) PRS Bartoušov je zásobována plynem dopravovaným z jižní Moravy přes propoj Velké Němčice. c) Rozrušení VÚD na úseku mezi Velkými Němčicemi a PRS Bartoušov může provozovatel VÚD RWE Transgas a.s. operativně vyřešit otevřením rozdělovacího uzávěru mezi oběma zásobovacími úseky v Křečhoři, tj. dodávkou plynu ze středních Čech. Rozrušení na dalším úseku trasy VÚD směrem na západ od Křečhoře nemá na zásobování východočeského regionu vliv. d) Rozhodující pro zastavení dodávek plynu do PRS Bartoušov by mělo pouze kompletní vyřazení této PRS z provozu.

Krizové situace zásobování východočeského regionu zemním plynem 2.4.1.6. a návrh řešení jejich důsledků Simulace krizových situací v zásobování konečných zákazníků zemním plynem, v rámci bilanční zóny spravované VČP, a.s., byly provedeny na základě technických parametrů zařízení distribuční soustavy, aktuální situace v zásobování bilanční zóny jako celku a smluvních povinností vyplývajících z platné legislativy, zejména zákona č. 458/2000 Sb., v platném znění a dispečerského řízení dle vyhlášky č.481/2005 Sb.. V části 2.4.1.4 je analyzována zásobovací situace východočeského regionu pokrývajícího území dnešního Pardubického kraje a Královéhradeckého kraje (částečně i kraje Vysočina a Libereckého kraje), která vznikla po privatizaci plynárenské soustavy České republiky provedené k 1.1.1994, a ve 2. polovině 90. let byla stabilizována rekonstrukcí PRS Barchov a PRS Černá za Bory. Zásobování regionu bylo lokálně rozšířeno o plynofikaci Přibyslavi a Ledče nad Sázavou. Vybudovaný vstupní výkon stanic zásobujících region odběrem plynu z vvtl. přepravní soustavy umožňuje v horizontu do roku 2014 pokrýt prognózovaný maximální denní objem spotřeby plynu během cca 12,7 hodiny. Obdobně v části 2.4.1.5 jsou analyzovány poruchy resp. rozrušení systémových zdrojů

169/257


zemního plynu pro region, kterými jsou: - střední úsek tranzitního plynovodu + VPS Olešná + dva výstupní plynovody zásobující PRS Barchov a PRS Černá za Bory, - víceúčelový dálkovod (VÚD) a PRS Bartoušov. V uvedené části je navrženo technické řešení zajištění dodávek plynu bez omezení pro případy, kdy k havárii nebo rozrušení dojde na zařízeních tranzitního plynovodu nebo plynovodu VÚD. Mohou však vzniknout situace, kdy dojde k rozrušení : - vstupních plynovodů nebo VPS Olešná, - obou výstupních plynovodů z VPS Olešná, - PRS Barchov, - PRS Černá za Bory, - PRS Bartoušov. Důsledky těchto rozrušení a řešení související zásobovací situace je navrženo v této kapitole. Realizace je však podmíněna postupem stanoveným pro předcházení stavu nouze nebo pro řešení stavu nouze ve smyslu ustanovení zákona 458/2000 Sb. v platném znění a prováděcích vyhlášek Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky (vyhl. 481/2005 Sb., o dispečerském řádu plynárenské soustavy České republiky, a vyhl. 375/2005 Sb., o stavech nouze v plynárenství).

I.

Vyřazení z provozu PRS Bartoušov

1. K dispozici zůstává vstupní výkon dodávky plynu 591,7 – 80

511,7 tis. m3/hod., tj.12 281,0 tis. m3/den.

=

2. Prognózovaná maximální denní spotřeba plynu by byla pokryta následovně : a) v roce 2006, tj. 6 990 tis. m3/den

za 13,7 hodiny, za 14,3 hodiny, za 14,7 hodiny.

3

b) v roce 2010, tj. 7 300 tis. m /den c) v roce 2014, tj. 7 500 tis. m3/den 3. Doplňující opatření

Pro případnou stabilizaci zásobování oblasti Havlíčkova Brodu (a jižní části regionu) by bylo účelné požádat Jihočeskou plynárenskou a.s. o otevření hraničního uzávěru v Mikulášově na jihočeské magistrále a o poskytnutí havarijní výpomocné dodávky

170/257


plynu v objemu cca 40 – 50 tis. m3/hod. přepouštěním z jihočeského regionu. Tento objem může ze své provozní rezervy pokrýt PRS Lodhéřov u Jindřichova Hradce napojená na jižní úsek tranzitního plynovodu. Schéma zásobování východočeského regionu je znázorněno na Obrázek 7

II.

Vyřazení z provozu PRS Barchov

1. K dispozici zůstává vstupní výkon dodávky plynu 591,7 – 250

= 341,7 tis. m3/hod., tj.8 201,0 tis. m3/den.

2. Prognózovaná maximální denní spotřeba plynu by byla pokryta následovně : a) v roce 2006, tj. 6 990 tis. m3/den


3

b) v roce 2010, tj. 7 300 tis. m /den c) v roce 2014, tj. 7 500 tis. m3/den 3. Nezbytná opatření

a) Opět požádat Jihočeskou plynárenskou a.s. o otevření jihočeské magistrály v Mikulášově a o poskytnutí havarijní výpomocné dodávky plynu v objemu min. 50 tis. m3/hod.. b) Požádat Středočeskou plynárenskou a.s. o otevření středočeské magistrály na hranici u Zdechovic a o poskytnutí havarijní výpomocné dodávky plynu ze středočeského regionu v objemu cca 50 tis. m3/hod.. Tento objem by měla poskytnout PRS Libenice u Kolína napojená na středočeský úsek plynovodu VÚD. Plyn by napájel velký východočeský zásobovací okruh. c) Požádat Severočeskou plynárenskou a.s. o otevření severočeské magistrály na hranici u obce Přepeře u Turnova a o poskytnutí havarijní výpomocné dodávky plynu ze severočeského regionu v objemu cca 30 – 40 tis. m3/hod. Tento plyn by napájel velký východočeský zásobovací okruh. d) Požádat Severomoravskou plynárenskou a.s. o otevření plynovodu Morava – Čechy na hranici u Svojanova a o poskytnutí havarijní výpomocné dodávky plynu v jakémkoliv množství pro stabilizaci poměrů ve východních oblastech regionu. e) Celkem získat min. 130 tis. m3/hod. výpomocných dodávek. f) Prognózovaná maximální denní spotřeba plynu by při reálnosti navržených opatření byla pokryta následovně: a) v roce 2006, tj. 6 990 tis. m3/den b) v roce 2010, tj. 7 300 tis. m3/den c) v roce 2014, tj. 7 500 tis. m3/den


171/257


III.

Vyřazení z provozu PRS Černá za Bory

1. K dispozici zůstává vstupní výkon dodávky plynu 591,7 - 200 = 391,7 tis. m3/hod., tj. 9 400,8 tis. m3/den. 2. Prognózovaná maximální denní spotřeba plynu by byla pokryta následovně : a) v roce 2006, tj. 6 990 tis. m3/den b) v roce 2010, tj. 7 300 tis. m3/den c) v roce 2014, tj. 7 500 tis. m3/den


3. V tomto případě lze zásobování regionu zajistit dodávkou plynu ze zbývajících PRS. Pro stabilizaci zásobovacích poměrů vzniklých na některých územích regionu je možno se operativně rozhodnout o použití některých opatření navržených v části II. této kapitoly. Schéma zásobování regionu je znázorněno na Obrázek 8. IV.

Současné vyřazení z provozu PRS Barchov a PRS Černá za Bory

K této situaci by mohlo dojít vyřazením z provozu - přívodních potrubí a VPS Olešná, nebo - obou výstupních plynovodů z VPS Olešná, nebo - současným rozrušením PRS Barchov a PRS Černá za Bory. 1. K dispozici zůstává vstupní výkon dodávky plynu a) 591,7 – 450

=

141,7 tis. m3/hod.,

tj. 3 400,8 tis. m3/den, b) 591,7- 450 – 40,7 = 101 tis. m3/hod., tj. 2 424 tis. m3/den, toto je varianta, kdy jsou z provozu vyřazeny - VPS Olešná se vstupními plynovody, nebo - oba výstupní plynovody a PRS Barchov i PRS Černá za Bory jsou funkční, avšak bez přísunu vvtl. plynu. Tato situace je pro region katastrofou.

172/257


2. Nezbytná opatření a) Realizovat všechna opatření navržená pod bodem 3, v části II. této kapitoly. b) Havarijními výpomocnými dodávkami plynu ze sousedních regionů získat minimálně 200 tis. m3/hod.. c) Je bezpodmínečně nutno řešit zásobování regionu podle Havarijního plánu VČP, a.s. pro stav nouze v plynárenství. 2.4.1.7.

Shrnutí a doporučení

1. Technický rozvoj plynárenské soustavy v bývalém Československu od konce 2. světové války až do rozdělení státu a posléze i privatizace její české části k 1.1.1994 probíhal podle dlouhodobé rozvojové koncepce schválené na plynárenském kongresu konaném v roce 1948 na Kunětické Hoře u Pardubic. Pro území dnešní České republiky byla tato koncepce založena na výstavbě velkých zdrojů plynu a navazující propojené a zokruhované sítě dálkovodů pokrývající zásobování celého území státu. V této síti měly mimořádný význam tzv. magistrální plynovody. Jednotlivé etapy rozvoje plynárenské soustavy jsou popsány v kapitole 2.4.1.1 Úvod. 2. Od roku 1961, kdy bylo na území dnešní České republiky zřízeno 7 krajů (jedním z nich byl Východočeský kraj) řídil koncern České plynárenské podniky výstavbu výrobních zdrojů, magistrálních a propojujících systémových plynovodů a později také tranzitního plynovodu a na něj napojených vvtl. plynovodů. Krajské plynárenské podniky, mezi nimi i dnešní Východočeská plynárenská a.s., samostatně připravovaly a řídily plošný rozvoj distribučního systému na celém území kraje, který jim byl do správy přidělen. Vznik nových krajů v závěru roku 2000, např. Pardubického kraje a Královéhradeckého kraje na území bývalého Východočeského kraje, vedl sice k rozdělení území spravovaných novými krajskými úřady, ale nikoliv k rozdělení původního krajského řešení plynárenské soustavy budované od 60. let minulého století. Přesto, že analýza provedená v této práci se má týkat pouze Pardubického kraje, je nutno se zřetelem na existující technické uspořádání plynárenského systému odpovídajícího bývalému Východočeskému kraji provést analytické práce společně pro oba dnešní kraje, tedy pro celý východočeský region, zásobovaný společnými zdroji plynu a společným distribučním systémem. Stejný postup by bylo nutno použít při hodnocení kteréhokoliv dalšího kraje. 3. Privatizace plynárenské soustavy České republiky provedená k 1.1.1994 přinesla do plynárenství následující změny: a) byl zrušen vzájemně propojený a zokruhovaný zásobovací systém České republiky zásobovaný 12 vnitrostátními předávacími stanicemi tranzitního plynovodu s rozsáhlou územní působností, b) na hranicích mezi jednotlivými regiony byly na magistrálních i dalších plynovodech uzavřeny uzávěry (některé plynovody byly i fyzicky přerušeny) a tím bylo vytvořeno ostrovní izolované zásobování jednotlivých regionů plynem 173/257


za účelem vytvoření podmínek pro uzavřenou a oddělenou ekonomiku nákupu a prodeje plynu v regionech, c) vznikl nedostatek kapacit pro dodávku zemního plynu z tranzitního plynovodu a na něj napojených vvtl. plynovodů (dnešní přepravní soustava v majetku RWE Transgas a.s.) pro zásobování jednotlivých regionů, protože byly zastaveny důležité přetoky plynu mezi regiony, na kterých byla původní zásobovací koncepce založena: pro zásobování východočeského regionu byl tento důsledek velmi vážný, protože dodávka plynu do celého regionu (tj. obou krajů) zůstala závislá pouze na nedostatečné kapacitě tří předávacích a regulačních stanic PRS Barchov, PRS Černá za Bory a PRS Bartoušov, navíc v regionu umístěných excentricky na území Pardubického kraje, d) v průběhu 90. let minulého století bylo nutno ve všech regionech realizovat jednak náročné rekonstrukce starých stanic spojené s podstatným rozšířením jejich výkonu, jednak výstavbu nových stanic. U východočeského regionu se jednalo o rekonstrukci a rozšíření PRS Barchov a PRS Černá za Bory. Záměr dodavatele plynu do regionu s.p. Transgas na vytvoření dvou dalších zdrojů plynu do regionu, tj. dovoz plynu z Polska do oblasti Náchoda a další dodávka z tranzitního plynovodu do oblasti Litomyšle, nebyly realizovány z ekonomických důvodů. Oba zdroje měly dodávat plyn do velkého východočeského zásobovacího okruhu zásobujícího oba kraje. 4. Srovnání s ostatními plynárenskými distribučními a.s. je uvedeno v tabulka 37 v kapitole 2.4.1.4 .

tabulka 38 ve stejné kapitole dokládá, že kapacita vvtl. PRS zásobujících distribuční soustavu v obou dnešních krajích dodávkou plynu z přepravní soustavy RWE Transgas a.s. pracuje za normálního stavu zásobování České republiky energiemi s dostatečnými rezervami pro prognózované maximální denní odběry plynu v letech 2006, 2010 a 2014. Tato prognóza zpracovaná pro období let 2000 až 2014 a ve srovnání se statistickými údaji reálného vývoje odběru plynu pro období 1994 – 2004, které jsou uvedeny v čísle 1/2006 časopisu PLYN, se potvrzuje jako reálná.

5. Krizové situace zásobování východočeského regionu společné pro oba dnešní kraje byly posouzeny pro všechny pravděpodobné havárie, a to - pro havárie vzniklé na přepravní soustavě zásobující bezprostředně východočeský region, tj. tranzitní plynovod, VPS Olešná a její výstupní plynovody, VÚD (viz kap. 2.4.1.5), - pro havárie vzniklé na PRS Bartoušov, Barchov a Černá za Bory, nebo havárie, které do těchto PRS zastavují dodávku plynu (viz kap. 2.4.1.6).

174/257


Posouzení jednotlivých havárií dokládá: a) havárie a narušení zařízení tranzitního plynovodu v obou směrech od VPS Olešná včetně kompresních stanic Kralice a Kouřim, kromě narušení potrubního systému napojení VPS Olešná na tranzitní plynovod, lze dispečerskými opatřeními ve změně systému vedení provozu tranzitního plynovodu eliminovat tak, aby nebyla narušena plynulá dodávka plynu do VPS Olešná, b) stejně tak lze zabezpečit plynulé dodávky plynu z VÚD do PRS Bartoušov při narušení plynu v jeho moravské nebo české části, pokud není rozrušen systém potrubního napojení VÚD na PRS Bartoušov, c) rozrušení objektu nebo zastavení dodávky plynu do PRS Bartoušov nebo Barchov nebo Černá za Bory a následné řešení této situace však již vyžaduje postupovat podle podmínek postupu platného pro stavy nouze v plynárenství (viz zákon 458/2000 Sb. v platném znění a vyhláška MPO ČR 375/2005 Sb.); jedná se o bezpodmínečnou realizaci havarijních výpomocných dodávek zemního plynu z jihočeského, středočeského, severočeského a severomoravského regionu, tj. obnovení původních přetoků plynu otevřením meziregionálních hraničních uzávěrů na všech třech bývalých magistrálách svítiplynu a na plynovodu Morava – Čechy, d) v případě rozrušení přívodního potrubního systému VPS Olešná nebo zařízení VPS Olešná nebo obou výstupních vvtl. plynovodů nebo současně obou PRS Barchov i PRS Černá za Bory, je nutno: -

postupovat podle c) bodu 5 této kapitoly,

-

rozhodnout o případné regulaci odběru plynu v regionu po vyhlášení stavu nouze.

6. Řešení krizových situací v zásobování bilanční zóny spravované VČP, a.s. Na základě provedené analýzy a vyhodnocení možných rizik a vlivů ohrožujících plynulý a bezpečný provoz zařízení distribuční soustavy, při vzniku mimořádných situací v zásobování konečných zákazníků zemním plynem, bude VČP, a.s. vždy postupovat v souladu s platnou legislativou, s cílem předcházet mimořádným situacím a stavům nouze a následně minimalizovat dopady těchto stavů na zásobování bilanční zóny jako celku. Zásady pro tento postup jsou zpracovány v havarijním plánu VČP, a.s., propojovacích dohodách uzavřených s přepravcem a správci sousedních bilančních zón, obsahujících hlavní zásady jak pro předcházení stavům nouze, tak řešení mimořádných situací s využitím výpomocných dodávek zemního plynu podle definovaných pravidel.

175/257


Obrázek 5 Zásobovací systém Východočeského regionu před privatizací plynárenské soustavy ČR

176/257


Obrázek 6 Izolovaný zásobovací systém Východočeského regionu po 1.1.1994

177/257


Obrázek 7 Zásobování Východočeského regionu po rozrušení PRS Bartoušov

178/257


Obrázek 8 Zásobování Východočeského regionu v krizových situacích

179/257


180/257


2.4.2.

Zásobování tepelnou energií

Akciová společnost International Power Opatovice, a.s. vyrábí tepelnou energii, kterou používá pro ohřev teplonosného média v soustavě zásobování teplem CZT, formou kombinované výroby elektrické energie a tepla. Zdroj tepla v International Power Opatovice, a.s. je kompletně odsířen a splňuje ta nejpřísnější ekologická a ekonomická kritéria.

Obrázek 9 Schema kombinované výroby el. a tepla

V současné době zásobuje International Power Opatovice, a.s., ve městech Hradec Králové, Pardubice, Chrudim, Lázně Bohdaneč, Čeperka, Rybitví a Opatovice n.L. více než 55 000 bytů a několik stovek odběratelských subjektů z kategorie průmyslových objektů, správních, obchodních, sportovních, zdravotnických a kulturních zařízení. Tepelná energie je ze zdroje Elektrárny Opatovice vyvedena do dvou krajů a to : • Pardubického kraje • Kralovéhradeckého kraje Bezpečnost soustavy CZT je však nutné pojmout jako jeden celek. 2.4.2.1.

Popis soustavy zásobování teplem

V případě International Power Opatovice, a.s. je tvořena hlavním zdrojem – elektrárnou

181/257


Opatovice, záložními zdroji, horkovodními napáječi, primárními rozvody, předávacími stanicemi a sekundárními rozvody. Na ty už pak navazují jen otopné soustavy jednotlivých objektů.

•

Zdroj tepla a horkovodní napáječ

Tepelná energie, která je v hlavním zdroji – elektrárně Opatovice - vyráběna formou kombinované výroby elektřiny a tepla, je dodávána prostřednictvím horké vody o teplotě až 165°C a tlaku až 2,5 MPa třítrubkovým nadzemním horkovodním napáječem, a to jak směrem do Hradce Králové, tak směrem do Pardubic. V zimním období slouží jako přívodní potrubí trubka o jmenovité světlosti 700 mm a zbývající dvě o jmenovité světlosti 500 mm plní funkci vratného potrubí. V letním období, kdy potřeba tepelného výkonu není tak velká, je největší z potrubí odstaveno a provozována jsou jen zbývající dvě s menším průměrem – jedno jako přívodní, jedno jako vratné. Samozřejmostí je dostatečné provedení tepelné izolace potrubí, která minimalizuje ztráty tepla. Napáječ pro město Chrudim navazuje na pardubickou větev A v oblasti Černé za Bory. Začíná v objektu přečerpávací a směšovací stanice, kde je horká voda podle potřeby přečerpávána a směšována . Do Chrudimi je napáječ veden dvěmi potrubími o jmenovité světlosti 600 mm. Trasy napáječů pro všechna města mají délku celkem cca 27 km.

•

Horkovodní rozvody

Na okrajích všech měst jsou umístěny tzv. rozdělovací uzly, ve kterých se horkovodní síť (označovaná také jako primární síť) rozděluje do několika větví, které dodávají teplo do jednotlivých městských oblastí. Tyto rozvody jsou již jen dvoutrubkové (tj. jedno přívodní a jedno vratné potrubí). Jednotlivé větve jsou však v několika místech vzájemně propojeny, aby byla zajištěna spolehlivost dodávek tepla. Délka tras horkovodních rozvodů v soustavě SZT International Power Opatovice, a.s. je cca 170 km. Rozvody jsou z větší části vedeny pod zemí v železobetonových kanálech, u nově realizovaných rozvodů se již používá technologie předizolovaného potrubí, ukládaného přímo do země . Předávací stanice Mezi otopnou soustavou jednotlivých objektů a horkovodní sítí musí být umístěna tlakově nezávislá předávací stanice. Úkolem předávací stanice je upravit tlakové parametry (na maximální tlak 0,6 MPa) a teplotní parametry dle potřeb napojených objektů. Nejstarší primární horkovodní rozvody v CZT IPR jsou z roku 1959 v Hradci Králové, spojující Teplárnu ZVU a sídliště Labská kotlina I. V Pardubicích k nejstarším rozvodům mezi Teplárnou Transporty a středem města z roku 1970. Největší část

182/257


primární horkovodní sítě včetně meziměstských napaječů byla vybudována v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století. Z rozboru poruchových protokolů a provedené diagnostiky lze dovodit špatný stav rozvodů mezi ZVU a Labskou kotlinou I, způsobený nekvalitním provedením svárů potrubí a není zatím uvažováno s jejich výyměnou. V období 2006-8 bude provedena diagnostika všech základních tras SZT IPR k posouzení možného vnějšího korozního napadení potrubních tras a na jejím základě bude rozhodnuto o nutných investicích do rekonstrukcí stávajích rozvodů.

Způsobů zapojení předávacích stanic do soustavy CZT je více, ale mezi základní patří následující tři:

•

Centrální předávací stanice se čtyřtrubním rozvodem

V centrální předávací stanici, která je zpravidla umístěna v samostatně stojícím objektu, přes výměník tepla (tlakově nezávisle) dochází k ohřevu sekundární topné vody dle ekvitermní křivky (teplota topné vody je závislá na venkovní teplotě). To znamená, že teplota topné vody za předávací stanici má takovou teplotu, která je potřebná k zabezpečení tepelné pohody uživatelů objektů bez nutnosti další regulace. Takto upravená topná voda je čerpadly rozváděna sekundárními teplovodními rozvody (přívodním a zpětným) do jednotlivých objektů. V okrsku jedné předávací stanice je zpravidla dva až několik desítek objektů. V tomto typu předávací stanici je též centrálně připravována také teplá voda, která je rozváděna přívodním potrubím do jednotlivých objektů. Aby v každém okamžiku byla zabezpečena potřebná teplota teplé užitkové vody na jednotlivých výtocích, je rozvod teplé užitkové vody doplněn též o cirkulační potrubí. Teplá voda tak neustále cirkuluje mezi objekty a předávací stanicí, kde je teplá voda neustále dohřívána.

Obrázek 10 Centrální předávací stanice se čtyřtrubním rozvodem tepla

•

Centrální předávací stanice s dvoutrubním rozvodem

V centrální předávací stanici, která je opět zpravidla umístěna v samostatně stojícím

183/257


objektu, dochází přes výměník tepla k regulaci teploty sekundární topné vody, avšak ekvitermní regulace je prováděna jen od teploty cca 70°C. Topná voda o této teplotě je do jednotlivých objektů dodávána celoročně, tedy i přes léto, dvoutrubními sekundárními teplovodními rozvody (bez rozvodu teplé užitkové vody). V každém z objektů, napojených na takovouto předávací stanici, je umístěna objektová směšovací stanice. V této stanici je tlakově závisle (tj. přímým směšováním přívodní a vratné topné vody) upravována teplota topné vody dle ekvitermní křivky a současně je přes malý výměník připravována teplá voda. Ta však cirkuluje pouze ve vnitřním rozvodu zásobovaného objektu. Pro pokrytí odběrových špiček může být v některých případech instalován zásobník teplé užitkové vody.

Obrázek 11 Centrální předávací stanice s dvoutrubním rozvodem tepla

•

Objektové předávací stanice

Do objektové předávací stanice (tlakově nezávislé), která slouží vždy jen pro jeden objekt, je přivedeno přímo horkovodní potrubí (z primární sítě). V objektové předávací stanici je přes výměník tepla upravena teplota topné vody dle ekvitermní křivky a současně je přes další výměník tepla ohřívána studená voda na teplou užitkovou vodu. Ta je rozváděna po objektu a současně přes cirkulační potrubí přiváděna zpět do předávací stanice k dohřívání. Zařízení může být doplněno pro pokrytí odběrových špiček instalován zásobník teplé užitkové vody.

Obrázek 12 Objektové předávací stanice

Pro nejkomfortnější způsob dodávky tepla se v posledních letech u nové bytové výstavby používají bytové předávací stanice (tlakově závislé). Topná voda je z předávací stanice rozváděna v objektu až k jednotlivým bytům. Teprve v každém z bytů je připravována teplá voda a regulována topná voda dle potřeb uživatele bytu. Byty jsou opatřeny vlastním poměrovým měřením odebraného tepla. Velikost potřebného prostoru pro

184/257


umístění technické zařízení je srovnatelná nebo menší než je velikost plynového kotle a zařízení může být umístěno jako ve stoupačkové šachtě nebo řešeno plochým nástěnným provedením. Plně jsou tak splněny požadavky spotřebitele na individuální regulaci odebraného tepla.

Obrázek 13 Bytové předávací stanice

Opatovice a Pohřebačka

Pardubice,Lázně Bohdaneč

Chrudim

2004

2005

PS

2

2

OSS

8

8

PS

207

227

OSS

529

593

PS

61

62

OSS

86

86

893

978

CELKEM

tabulka 39 Počet předávacích stanic (PS) a objektových směšovacích stanic OSS) připojených na soustavu ze zdroje EOP

2.4.2.2.

Parametry médií Parametry v horkovodním

Parametry v horkovodní

napáječi

soustavě ve městech Pardubice, Chrudim, Bohdaneč

Max. teplota přívodní horké

175

140

85

85

60

60

2,5

2,5

0

vody v zimním období ( C) Min. teplota přívodní horké vody v letním období (0C) Max. teplota vratné horké vody (0C) Jmenovitý tlak

(MPa)

185/257


2.4.2.3.

Předpoklad vývoje cen tepla:

Vzhledem k cenově stabilní palivové základně a minimálnímu vlivu kursového rizika na cenu paliva lze budoucí vývoj cen tepla ze SZT uvažovat jako stabilní. Změny cen by se neměly významným způsobem odchylovat od inflace. Eventuální vyšší změny ceny tepla by mohla přinést ekologická daň, která však bude mít dopad na všechny druhy energie. Díky kombinované výrobě v elektrárně Opatovice by dopad ekologické daně do ceny tepla měl být nižší, než bude dopad ekologické daně u jiných médií u konečného zákazníka. tabulka 40 Cena tepelné energie Cenová úroveň

2004

2005

2006

Primár

Kč/GJ bez DPH

162,0

171,4

177,4

Výstup z PS

Kč/GJ bez DPH

204,0

210,0

217,2

Vstup do objektu

Kč/GJ bez DPH

226,8

233,2

240,4

2.4.2.4.

Složení záložních zdrojů IPR a.s. Opatovice

Najíždění zdrojů se řídí potřebou výkonu soustavy. Do provozu jsou uváděny při energetických špičkách či rychlých změnách klimatu (požadavek na dodávku tepla mimo možnosti zdroje v EOP) a samozřejmě v případě havárií, poruch nebo plánovaných odstávek napaječů a horkovodů. Dále jsou najížděny při pravidelných zkouškách zařízení dle platné legislativy.

stav

do stav

30.7.2006

po

1.1.2007

Hradec Králové

průměrný příkon při -12°C( MW)

ZVU K 7, K 8

výkon 2 x 17 MW

34

Farářství K 14

nový zdroj 1 x 45 MW

45

45

ZVU K 15, K 16


90

90

mobilní zdroj K 17, K 18

výkon 2 x 2,5 MW

5

5

Fakultní nemocnice

cizí zdroj

13

13

187

153

67,75

55,43

278

278

45

45

celkem zajištění příkonu (%) Pardubice


TPA K 9

výkon 1 x 45 MW

186/257

276

276


Teplárna Zelená louka

cizí zdroj

72

72

Krajská nemocnice

cizí zdroj

5

5

Foxconn

výkon 2 x 17 MW

0

34

122

156

43,88

56,12

celkem zajištění příkonu (%) Chrudim


66

66

Rozvod tepla K 13


35

35

Nemocnice K 11, K 12

výkon 2 x 7 MW s omezením

9

9

44

44

66,67

66,67

celkem zajištění příkonu (%)

Životnost těchto zdrojů je projektovaná na více než 30 let V roce 2005 byly dostavěny tři záložní zdroje, které tvoří hlavní zálohu pro případ výpadku dodávky tepla z IPR v Opatovicích. Jedná se o: - ZVU Hradec Králové - Farářství Hradec Králové - Rozvod tepla Chrudim

•

2 x 45 MW 1 x 45 MW 1 x 35 MW

K7 + K8 K 14 K 13

Popis záložního zdroje ZVU Hradec Králové

Jedná se o kotelnu pro spalování zemního plynu a ELTO o výkonu 2x45 MW umístěnou v prostoru bývalé kotelny v areálu ZVU v Hradci Králové. Kotelna slouží jako jeden ze záložních zdrojů tepla pro vytápění města Hradec Králové v případě výpadku dodávky tepla z Elektrárny Opatovice. Nově jsou instalovány dva horkovodní kotle, každý o výkonu 45 MW. Palivem pro zdroj tepla je zemní plyn (ZP) a extra lehký topný olej (ELTO). Kotel K15 může spalovat samostatně ZP nebo ELTO, kotel K16 může spalovat obě paliva v jakémkoli poměru současně. Dodavatelem kotlů je firma PBS Brno. Emisní limity splňují parametry dle NV č.352/2002 Sb. Kotle jsou v provedení s trvalou obsluhou (ovládání jen z místa).

•

Popis záložního zdroje Farářství Hradec Králové

187/257


Jedná se o kotelnu pro spalování zemního plynu a ELTO o výkonu 1x45 MW umístěnou v nově postaveném objektu areálu Rozvodu tepla "Farářství" v Hradci Králové. Kotelna slouží jako jeden ze záložních zdrojů tepla pro vytápění města Hradec Králové v případě výpadku dodávky tepla z Elektrárny Opatovice. Je zde instalován horkovodní kotel o výkonu 45 MW. Palivem pro zdroj tepla je zemní plyn (ZP) a nebo extra lehký topný olej (ELTO). Dodavatelem kotlů je firma PBS Brno. Emisní limity splňují parametry dle NV č.352/2002 Sb. Kotel je v provedení s trvalou obsluhou (ovládání jen z místa). •

Popis záložního zdroje Rozvod tepla Chrudim

Záložní zdroj tepla v Chrudimi o výkonu 35 MW je navržen jako záloha ve zdrojích tepla pro soustavu CZT Elektráren Opatovice a.s. Této stavbě předcházel podrobný technickoekonomický rozbor s vybudováním záložních zdrojů tepla pro celou soustavu. Stavba je postavena na stávajícím území IPR a.s. v areálu SRT Chrudim, který se nachází v severní části města Chrudim v těsném sousedství komunikace Ostřešany a Tuněchody. Horkovodní kotelna o spádu 140/60°C je vybudována v samostatném objektu stojícím v blízkosti stávající rozvodny tepla. Výkon kotelny je 35 MW a je usměrněn podle požadovaného odběru tepla v rámci dané situace. Počítá se s provozem kotelny do 700 hod. ročně s možností využití tohoto zdroje i při případných odstávkách centrálního zdroje v Opatovicích včetně najetí při havarijních situacích. Vodotrubný horkovodní kotel o výkonu 35 MW je průtočný, membránový, přetlakový v samonosném provedení a s horním odvodem spalin. Kotel bude umístěn do nově postavené kotelny v lokalitě – Rozvod tepla Chrudim a bude připojen na stávající rozvod horké vody. Tento horkovodní kotel o výkonu 35 MW je koncipován jako záložní zdroj tepla pro tuto lokalitu a bude napojen na stávající horkovodní rozvody.

188/257


2.4.3.

Elektroenergetika

Z hlediska kritičnosti je nejzranitelnějším energetickým systémem elektroenergetika a to zejména její přenosová soustava 400kV a 220 kV. Pro zajištění přiměřené soběstačnosti je třeba zajistit schopnost distribuční soustavy pracovat nouzově, oddělené od přenosové soustavy. V tomto režimu se bude opírat o zdroje elektřiny vyvedené do napěťových hladin distribuční soustavy (110kV, 22kV a 0,4kV). Charakteristiky zdrojů elektřiny z tohoto pohledu udávají tabulka 41 až Tabulka 43 . Tabulky obsahují pouze zdroje, které jsou již technologicky zvládnuté a je možné je komerčně využívat. Lze očekávat, že v blízké budoucnosti budou v dostatečném množství a cenově dostupné palivové články. Jedná se o zdroje, jejichž vývoj má kořeny v kosmické technologii a jejich aplikace, jako nezávislých zdrojů energie, je silně podporována i v rámci vojenského výzkumu a vývoje. Proto lze očekávat, že stejně jako internet, počítače a mobilní telefony, se brzy rozšíří na komerční bázi i do civilních aplikací.

189/257


Druh

Uhelné teplárny

Stacionární/mobilní

Stacionární

Teplárny biomasu

na Stacionární

Spalovny

Stacionární

Disponibilita

Schopnost startu bez pomocného zdroje

Použití

Větší u kondenzačních Ne, zdroj by musel Nízká,

uhlí lze Zdroje ostrovního být vybaven skladovat, jeho paralelního provozu odběrových turbín Menší u protitlakých poměrně velkým dopravní cesty turbín, kde se výroba pomocným prakticky nelze elektřiny podřizuje zdrojem narušit potřebě výroby tepla

i

Větší u kondenzačních Ne, zdroj by musel Nízká, biomasu lze Zdroje

ostrovního její paralelního provozu cesty nelze

i

být vybaven Menší u protitlakých poměrně velkým turbín, kde se výroba pomocným elektřiny podřizuje zdrojem potřebě výroby tepla odběrových turbín

Plynové teplárny Stacionární s většími plynovými turbínami

Závislost palivových řetězců

skladovat, dopravní prakticky narušit

Poměrně vysoká

Ne, zdroj by musel Nízká být vybaven poměrně velkým pomocným zdrojem

Zdroje ostrovního paralelního provozu

i

Vysoká

Vzhledem k malé Vysoká u zdrojů na Zdroje ostrovního vlastní spotřebě paralelního provozu zemní plyn proveditelný, Nízká u bioplynu a pokud bude zdroj speciálních plynů vybaven

i

190/257


pomocným zdrojem Plynové teplárny Stacionární s pístovými motory (kogenerace)

Vysoká

Ano, pokud je užit Vysoká u zdrojů na synchronní zemní plyn generátor Nízká u bioplynu a speciálních plynů

Zdroje ostrovního provozu i paralelního i nezávislé objektové zdroje pro trvalý provoz (synchronní g.)

Plynové teplárny Stacionární s mikroturbínami (kogenerace)

Vysoká

Ano, pokud je užit Vysoká u zdrojů na synchronní zemní plyn Nízká u bioplynu a generátor speciálních plynů

Zdroje ostrovního i paralelního provozu i nezávislé objektové zdroje pro trvalý provoz (synchronní g.)


Stacionární i mobilní Nízká, závislá na Ano, v případě Nízká, nepotřebuje Zdroje ostrovního intenzitě slunečního slunečního svitu žádné palivo provozu i nezávislé záření objektové zdroje pro nabíjení akumulátorů

Vodní elektrárny

Stacionární

Střední, závislá na Ano, pokud je užit Nepotřebuje žádné Zdroje ostrovního i průtoku synchronní palivo paralelního provozu i generátor nezávislé objektové zdroje (synchronní g.)


Stacionární

Nízká, závislá rychlosti větru

na Ano, pokud je užit Nepotřebuje žádné Zdroje ostrovního i synchronní palivo paralelního provozu i generátor nezávislé objektové zdroje pro nabíjení akumulátorů 191/257


(synchronní g.) Dieselagregáty

Stacionární

Vysoká

Ano

Střední, naftu lze Místní skladovat u zdroje zdroje

objektové


Mobilní

Vysoká

Ano

Střední, benzín lze Místní skladovat u zdroje zdroje

objektové

Akumulátory

Stacionární/mobilní

Vysoká, ale časově Ano omezená na několik hodin, pro využití jako zdroj 220V~ nutný přídavný konvertor napětí

Závislost na Místní objektové, či možnosti dobíjení přenosné zdroje využitelné v počátku krizové situace Vhodné pro akumulaci elektřiny ze slunečních a větrných elektráren

Baterie

Mobilní

Vysoká, ale časově Ano omezená na několik hodin

Nelze dobíjet

Automobil

Mobilní

Vysoká, pro využití Ano jako zdroj 220V~ nutný přídavný konvertor napětí

Vysoká, nádrž Využitelné jako automobilu vystačí nouzový zdroj (velmi na několik hodin nízká účinnost využití provozu paliva)

tabulka 41 Přehled zdrojů elektřiny dle disponibility a možného využití

192/257

Přenosné zdroje využitelné v počátku krizové situace


Druh

Pořizovací náklady

Provozní náklady nepalivové

Provozní náklady palivové

Možnost získání dotace

Uhelné teplárny

Střední

Střední

Nízké

Teplárny na biomasu

Střední až vysoké

Střední

Nízké až vysoké, Ano dle místních podmínek


Spalovny

Vysoké

Vysoké

Žádné

Obtížně

Ano

Plynové teplárny s většími Střední plynovými turbínami

Nízké

Vysoké

Ne

Ano – kogenerace

Plynové teplárny Nízké až střední s pístovými motory

Střední

Vysoké

Za určitých Ano – kogenerace podmínek ano

Plynové s mikroturbínami

Nízké

Vysoké

Za určitých Ano – kogenerace podmínek ano

teplárny Střední

Ne

Zvýhodněný výkupní tarif Ano - kogenerace


Velmi vysoké

Velmi nízké

Žádné

Ano


Vodní elektrárny

Střední až vysoké Velmi nízké podle místních podmínek

Žádné

Ano



Střední až vysoké Nízké podle místních podmínek

Žádné

Ano


Dieselagregáty

Nízké

Střední

Vysoké

Ne

Ne


Nízké

Střední

Vysoké

Ne

Ne

Akumulátory

Velmi vysoké

Nízké

Vysoké

Ne

Ne

193/257


Baterie

Velmi vysoké Žádné Žádné

Ne Ne

Automobil Velmi vysoké Nízké Velmi vysoké Ne Ne tabulka 42 Ekonomické charakteristiky zdrojů elektřiny

Druh

Disponibilita

Vlastní objektové zdroje Nejvyšší, ostrovní provoz zdroje se řídí potřebami vlastníka, paralelní provoz se sítí podléhá řízení elektrizační soustavy Veřejné zdroje Závodní zdroje

Vysoká, vlastník zdroje má zájem o co největší dodávku do veřejné sítě, provoz je podřízen provozovateli elektrizační soustavy

(podnikové) Nízká, vlastník bude preferovat dodávku pro svůj objekt před dodávkou do veřejné sítě

Tabulka 43 Disponibilita zdrojů elektřiny dle vlastnictví

194/257


2.5.

Obecný návrh krizových ostrovních distribučních systémů

Navrhovaný systém krizového řízení spotřeby řeší krizovou situaci za hranicí stavu nouze, kdy dojde k dočasnému rozpadu přenosové soustavy (PS) na období několika dnů až týdnů. Do doby obnovení provozu PS bude distribuční soustava (DS) převedena na nouzový provoz dle krizového plánu. Ostrovní provoz zajistí pouze nouzové množství elektřiny do budov, které nejsou vybaveny objektovým zdrojem elektřiny Obrázek 14. Dispečink DS zpracuje signály od místního zdroje a podle velikosti jeho výkonu a možností jeho regulace zajistí, pomocí krizového řízení spotřeby, přídělovou distribuci elektrické energie dle priorit stanovených v krizovém plánu. Podpůrné služby k udržení ostrovního provozu jsou zajišťovány jednak na straně zdroje podle jeho možností, jednak na straně spotřeby selektivním odpínáním – regulací odběru odběrných míst. Přitom se předpokládá, že každé odběrné místo bude mít trvale zajištěn příděl elektřiny pro zajištění základních potřeb. Poznámka: V budoucnu lze očekávat, že budou vyráběny i „inteligentní“ spotřebiče, které v případě problémů v síti (snížení frekvence) samy automaticky svou energeticky náročnou část dočasně odpojí. Jedná se o analogii imunitního systému v živém organizmu, který umožňuje vypořádat se s hrozícím nebezpečím nezávisle na činnosti mozku (dispečerské řízení).

195/257


dispečink PS

~

stanovení prioritních dodávek

krizový plán

přenosová soustava disponibilní výkon zdroje

řízení spotřeby pomocí HDO

dispečink DS

~

objektový zdroj

distribuční soustava

ostrovní provoz, ~

přídělový systém

Elektrárna Opatovice

soustava CZT

zbytná spotřeba nouzový příděl

Obrázek 14 Ideový návrh krizového ostrovního provozu distribuční soustavy

Cílem je zabránit zbytečné a nákladné evakuaci obyvatel z důvodu narušení životních podmínek zejména ve městech. Tím omezit ekonomické dopady a minimalizovat nároky a náklady na zásah složek integrovaného záchranného systému na ochranu obyvatelstva po dobu obnovy normálního provozu elektrizační soustavy. Zdrojem pro nouzové zásobování elektřinou v krizové situaci je v tomto pilotním projektu ostrovního provozu uvažován zdroj Elektrárna Opatovice, s jejímž vedením zpracovatelé projektu spolupracovali. V krizové situaci by EOP byla schopna pokrýt krizovou spotřebu ve výši 350 MW.

196/257


3.

PILOTNÍ PROJEKT

3.1.

Možnosti zajištění přiměřených dodávek elektrické energie

3.1.1.

Analytické zhodnocení stavu zásobování území PK elektrickou energií

Oblast Pardubického kraje patří do působnosti nové akciové společnosti „ČEZ distribuce, a.s.“, která byla zapsána do Obchodního rejstříku 31.3.2005 a postupně ve druhém pololetí 2005 naplněna vklady částí podniků pěti dřívějších REAS (rozvodných energetických akciových společností)12). Společnost ČEZ Distribuce, a.s., je vlastníkem a správcem zařízení sloužícího pro distribuci elektrické energie a držitelem licence na distribuci. Vlastní provozování distribuční soustavy dosud zajišťují svými zaměstnanci REAS jako službu, která je jim hrazena vlastníkem zařízení, tedy společností ČEZ Distribuce, a.s. Tento stav bude trvat do 30.6.2006, kdy dojde (v rámci realizace programu Vize 2008 společnosti ČEZ, a.s.) formou vkladu částí podniku k naplnění již zapsané společnosti ČEZ Distribuční služby, s.r.o., se sídlem v Ostravě, v níž budou soustředěny všechny provozní činnosti pro zajištění provozování distribuční soustavy. Obchod s elektrickou energií zajišťuje v Pardubickém kraji další společnost ČEZ Prodej, s.r.o., do níž stejných 5 REAS vložilo části podniku zajišťující do té doby obchod s elektřinou. V souvislosti s projektem Vize 2008 společnosti ČEZ, a.s., vznikly i další nové společnosti s ručením omezeným (ČEZ Data, ČEZ Zákaznické služby, ČEZ Měření, ČEZ Logistika, ČEZ Obnovitelné zdroje, ČEZ Správa majetku) a akciová společnost ČEZnet, které se zabývají „vysunutými“13 činnostmi z bývalých REAS. Do samostatných společností bylo například vysunuto měření elektrické energie, péče o informační systémy, opravy zařízení sítí a další specializované činnosti. Z výše uvedeného plyne, že oblast provozu distribuční sítě rozmístěné na ploše Pardubického kraje (dále PK) nemá v místě přímou vazbu na držitele licence Provozovatele distribuční sítě ČEZ, který má podle posledních informací nyní sídlo v Děčíně, i když licence byla vydána pro ČEZ Distribuce, a.s., se sídlem v Praze (ve druhém pololetí 2006 bude zřejmě na Obchodní rejstřík podána žádost o změnu sídla do Děčína). Nejbližším místem ve vztahu k provozu distribuční sítě Pardubického kraje je detašované pracoviště provozovatele distribuční sítě ČEZ distribuce v Hradci Králové. Centrálním místem pro styk s provozem distribuce elektřiny však bude pro Pardubický kraj zřejmě v sídle společnosti ČEZ Distribuce, která má licenci na provoz

12

Severočeská energetika, a.s.; Severomoravská energetika, a.s.; Středočeská energetická a.s.;

Východočeská energetika, a.s.; Západočeská energetika, a.s.. 13

Unbulding.

197/257


distribuční soustavy ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb.. Vlivem reorganizace došlo k vysoké koncentraci činnosti ve vztahu k odběratelům v celé nové oblasti velkého územního celku na severní části ČR, kde bude distribuována elektřina k téměř 3,5 mil. odběratelů. Současné nastavení dělby pravomocí v nové organizační struktuře může, vzhledem k dosavadní krátkosti doby trvání nového uspořádání, doznat na základě získaných zkušeností některé úpravy. Bude pravděpodobně trvat ještě určitou dobu, než se nové organizační uspořádání stabilizuje a vyřeší některé nedotažené problémy, neboť úprava organizace proběhla koncem roku 2005 (poslední organizační změny ještě v lednu 2006) a dotkala se velkého počtu pracovníků. 3.1.1.1.

Struktura elektrické distribuční sítě Pardubického kraje a nouzové stavy

Distribuci elektřiny v oblasti Pardubického umožňuje zařízení sítí velmi vysokého napětí 110 kV, sítí vysokého napětí (vn) 35; 22; 10 a 6 kV a také sítí nízkého napětí (nn) 400/220 V. Zdrojem elektrické energie pro tento kraj je Přenosová soustava (PS), do které jsou zapojeny systémové elektrárny a dále některé místní výrobní zdroje elektřiny (např. parní elektrárny Opatovice a Svitavy, závodní elektrárny Semtín, Hrochův Týnec, Pardubice a teplárna Chvaletice, vodní elektrárny Práčov, Seč, Přelouč, Srnojedy, Pastviny, Lítice, Pardubice, Březhrad). Tyto místní výrobní zdroje jsou zapojeny prakticky do všech napěťových úrovní, podle velikosti instalovaného výkonu. Do nižších napětí jsou zapojeny výkonově menší zdroje. Vzhledem ke skutečnosti, že oblast postižená nouzovým stavem může být různě rozsáhlá, je vhodné posoudit stav zásobování oblasti Pardubického kraje podle toku elektrické energie do jeho území v: • normálním režimu, •

a pak následně pro stav nouzový.

Z pohledu přerušení dodávek elektřiny můžeme rozdělit nouzové stavy podle jejich původu následovně: 1. Nouzový stav vyvolaný přerušením dodávky z přenosové soustavy do sítě 110 kV. Příčinou mohou být: o systémové rozpady v PS ČR, která je členem UCTE (Union for coordination of transmission of electricity), o poruchy v napájecích transformovnách 400/110 kV, nebo 220/110 kV. Takovéto případy se dotýkají vždy velkého území, například poloviny kraje. 2. Stav vyvolaný přerušením napájení v oblastní transformovně 110 kV/vn. Tento případ se může zpravidla dotýkat několika správních obvodů (území obcí

198/257


s rozšířenou působností – ORP). Těchto transformací je celkem na území pardubického kraje 14 (viz tabulka 44). 3. Přerušení napájení vlivem poškození venkovních vedení vn nebo transformace vn/nn ve větších městech, kde je využit rozvod 10 nebo 6 kV. Ad 1) Přerušení napájení do 110 kV sítě Jako místa napájení distribuční sítě 110 kV v Pardubickém kraji jsou určeny následující transformovny (TR) 400/110 kV a 220/110 kV, které jsou v kombinovaném vlastnictví - část 400 a 220 kV včetně transformace vvn/vvn patří ČEPS, a.s., a část 110 kV těchto rozvoden je v majetku ČEZ Distribuce, a.s. Dále je elektřina do 110 kV sítě dodávána z elektráren zapojených do sítě 110 kV Pardubického kraje. Dodávka elektrické energie z PS je možná z následujících transformačních stanic14: Krasíkov (ORP 5306 Lanškroun) 400/110 kV Mírovka (ORP 6102 Havlíčkův Brod) 400/110 kV Neznášov (ORP 5206 Jaroměř) 400/110 kV Týnec nad Labem (ORP 2110 Kolín) 400/110 kV Opočinek (ORP 5309 Pardubice) 220/110 kV Transformovny 400/110 kV Týnec nad Labem (Středočeský kraj 1), Mírovka (kraj Vysočina 2) a Neznášov (kraj Hradec Králové 3) jsou umístěny v sousedních krajích v blízkosti hranice s Pardubickým krajem. Naproti tomu transformovny Krasíkov 400/110 kV (ORP 5306 Lanškroun) a 220/110 kV Opočinek (ORP 5309 Pardubice) jsou na území Pardubického kraje. Největší podíl na krytí spotřeby Pardubického kraje má transformační stanice Krasíkov, kde jsou tři transformátory 400/110 kV o výkonu 2 x 250 MVA a 1 x 350 MVA. Velikost dodávky z této transformační stanice do Pardubického kraje je závislá na rozsahu sítě a tím na počtu transformátorů 110 kV/vn zapojených na vedení 110 kV vycházející z transformační stanice Krasíkov. Zapojení je možné měnit podle provozní situace a hospodárnosti distribuce. V rozvodně 110 kV Krasíkov je na směr do Pardubického kraje zapojen nejméně jeden transformátor 400/110 kV. Z tohoto transformátoru je zpravidla napájeno 8 distribučních transformačních stanic 110/kV/vn se souhrnným výkonem cca 200 MVA a dále ještě čtyři velkoodběratelé. Tři z těchto velkoodběratelů (odběry Českých drah) představují poměrně malé odběry. Čtvrtým, významnějším velkoodběratelem, je VERTEX Litomyšl. Informace o velikosti ročních odběrů elektřiny u těchto velkoodběrů není běžně dostupná. 14

-

Čísla značí území ORP. Prvá čísla: 53.. určují Pardubický kraje, 61.. určují kraj Vysočina, 21.. určují Středočeský kraj, 52.. určují Královéhradecký kraj.

199/257


Druhou napájecí transformační stanicí je 220/110 kV v Opočinku, která má dva transformátory 220/110 kV po 200 MVA. Na tuto transformační stanici je zapojeno 6 transformoven 110/kV/vn. Do této oblasti „pracuje“ také elektrárna Opatovice. Naproti tomu transformace 400/110 kV v Týnci nad Labem není pro potřeby Pardubického kraje v běžném režimu využita, neboť propojení mezi Týncem nad Labem a Opočinkem je jedním dvojitým vedením 110 kV přes rozvodnu elektrárny Chvaletice, která zajišťuje vlastní spotřebu elektrárny. Může však sloužit pro dodávku v nouzových stavech, nebo při určitém druhu poruch, nebo revizích zařízení distribuční sítě. V dalších sousedních transformačních stanicích za hranicemi kraje (Mírovka a Neznášov) jsou vždy dva transformátory 400/110 kV po 250 MVA. Rozsah možné výpomoci z těchto transformačních stanic je dán přenosovou schopností propojovacích vedení mezi transformačními stanicemi z přenosové soustavy a velikostí odběrů transformoven 110 kV/vn napájených těmito vedeními. tabulka 44 Přehled transformace 110 kV/vn v Pardubickém kraji

Uzel

ORP

Instal.

Počet

Zatížení

výkon

strojů

uzlů

Rezerva Rezerv Využití zimní

a n-1

instal. S

MVA

ks

MVA

MVA

MVA

index.

Oblast 1: Krasíkov Svitavy

5312

65

2

24

41

1

0,37

Moravská Třebová

5308

40

1

13

27

0

0,33

Česká Třebová 110/22 5301

50

2

18

32

7

0,36

90

3

44

46

6

0,49

kV Čes Třebová 110/35 5301 kV Choceň

5314

80

2

35

45

5

0,44

Lanškroun

5306

50

2

23

27

2

0,46

Jablonné nad Orlicí*

5315

50

2

14

36

11

0,28

Žamberk

5315

80

2

29

51

11

0,36

465

16

200

**

**

0,43

Celkem oblast 1

200/257


Velkoodběr oblast 1 ČD Rudoltice*

5306

-

-

-

-

-

-

ČD Svitavy

5312

-

-

-

-

-

-

ČD Ústí nad Orlicí

5313

-

-

-

-

-

-

VERTEX Litomyšl

5307

-

-

-

-

-

-

Oblast 2: Opočinek, Opatovice, Neznášov a Mírovka Opočinek

5309

105

3

45

60

20

0,429

Třemošnice*

5304

25

1

13

12

0

0,52

Tuněchody*

5304

05

3

44

61

21

0,419

Hlinsko

5302

80

2

39

41

1

0,49

Pardubice sever

5309

83

2

54

29

0

0,65

398

11

195

**

**

0,49

Celkem oblast 2.

Velkoodběr oblast 2 Prachovice

5304

-

-

-

-

-

-

Transporta Chrudim

5304

-

-

-

-

-

-

Moravany

5309

-

-

-

-

-

-

Semtín

5309

-

-

-

-

-

-

Rybitví

5309

-

-

-

-

-

-

Oblast 3 Mírovka.

6102

Havlíčkův Brod

6102

80

2

34

46

6

0,425

201/257


Chotěboř

6104

80

2

21

59

19

0,2625

Pozn.:* TR Jablonné nad Orlicí patří do území ORP 5315 Žamberk, TR v ČD Rudoltice se nachází v ORP Lanškroun, TR ČD Ústí nad Orlicí leží na území ORP Ústí, ale napájecí TR je v České Třebové (ORP 5301), TR Tuněchody se nachází v ORP Chrudim kam patří také TR Třemošná, TR Opočinek je v oblasti ORP Pardubice. ** Součty rezerv nejsou uvedeny, neboť rezervy nejsou přenositelné mezi uzly.

V tabulka 44 nejsou vyplněny údaje o instalovaných výkonech, počtu strojů a reservě výkonu pro Velkoodběr oblasti 1 a Velkoodběr oblasti 2. Je tomu tak proto, že tyto transformovny slouží pro průmyslové odběry, nejsou z nich vyvedeny vývody do veřejné distribuční sítě a není je tedy možné využít jako zálohu pro veřejnou síť (je sice možné se zabývat možnostmi vybudování vývodů z těchto transformoven pro podporu zásobování veřejných sítí, avšak vzhledem k účelu a charakteru odběrů, pro něž byly tyto transformovny vybudovány, by bylo třeba překonat řadu technických, ekonomických, územních i vlastnických problémů. Jako příklad je možné uvést TR ČD Ústí nad Orlicí kde je veřejná síť vn 35 kV ale zařízení ČD je s napětím 22 kV.Tuto otázku by tedy bylo nutné řešit zvláštní studií k ověření reálnosti a účelnosti takových řešení). Jistou výjimkou může být transformovna Semtín, do které je zapojena závodní elektrárna a je zde tedy potenciální možnost vyvedení výkonu tohoto zdroje do veřejné sítě 110 kV. Ovšem i tuto možnost by bylo třeba podrobněji prozkoumat, protože záleží na technických parametrech výrobních zařízení, v jakých provozních režimech je možné je provozovat. Podrobné posouzení této otázky není možné bez aktivní spolupráce vlastníka této průmyslové elektrárny i transformovny, kterým je v tomto případě ALIACHEM, a.s., odštěpný závod SYNTHESIA, Pardubice. Oblast transformace 220/110 kV v Opočinku navazuje také na sousední elektrárnu Opatovice zapojenou do 110 kV sítě a dále na transformovnu Neznášov. Směrem na jih je z rozvodny 110 kV Opočinek propojení jedním dvojitým vedením přes transformační stanice 110kV/vn Chotěboř a Havlíčkův Brod do transformační stanice 400/110 kV Mírovka. Uzel Chotěboř může být napájen z rozvodny Opočinek nebo Mírovky, kdežto Havlíčkův Brod je napájen z transformační stanice v Mírovce. Oba uzly a slouží v převážné míře k zabezpečení spotřeby území sousedního kraje Vysočina. Přehled o konfiguraci distribučního vedení na úrovni 110 kV je na schématu síti 110 kV. Výpadek transformátorů a tím napájení z rozvodny s transformací 400/110 kV, nebo 220/110 kV postihuje vždy poměrně rozsáhlou oblast. Proto jsou systémy 110 kV a Přenosová soustava z pohledu spolehlivosti koncipovány podle pravidla n –1. To znamená, že soustava musí být schopna dopravit elektrickou energii ke všem

202/257


odběratelům, i když dojde k výpadku libovolného jednoho prvku (jedné elektrárny, jednoho vedení nebo jednoho transformátoru) v dané oblastní soustavě. Ovšem pokud dojde k události, kdy je vyřazeno více prvků než jen jeden, není možné zaručit zásobování všem odběratelům. Do této kategorie patří také ty případy, kdy je doba likvidace poruchy a jejích následků dlouhá, jako například: - požáry transformátorů vvn/vvn, - přírodní katastrofy (vichřice, povodně, požáry apod.), v jejichž důsledku dojde k deformaci a pádům stožárů vedení vvn 400, 220 nebo 110 kV, - požáry v rozvodnách na vlastním silovém zařízení, nebo řídících a pomocných obvodech, - napadení teroristy s obdobnými důsledky jako v předešlých bodech. Krizový stav vyvolaný přerušením provozu přenosové sítě (národní blackout) je možné řešit tím, že bude umožněna dodávka elektřiny odběratelům v omezeném rozsahu i při úplné ztrátě napájení z přenosové soustavy. Vyžaduje to určitý objem dodávky z místních zdrojů elektřiny vyvedených do distribuční sítě v příslušné oblasti. Druhou podmínkou je zvládnutí bilance výkonu, který v průběhu dne kolísá v dosti velkých mezích. K tomu je třeba dostatečné regulační schopnosti zdrojů v oblasti, ale také automatického řízení výkonu zdrojů v oblasti podle potřeby generace výkonů. V běžném režimu tuto regulační funkci vykonává centrální celostátní regulátor (technické zařízení, reagující automaticky, bez zásahu dispečera, na prudké změny zatížení elektrizační soustavy). Podpůrné služby jsou zajišťovány na úrovni řízení přenosové. soustavy ČEPS, a.s. Oblastní dispečerské zařízení není pro takové účely vybaveno, zvládání řízení provozu v tomto tzv. ostrovním režimu je vysoce náročnou činností, vyžadující značný objem informací o okamžitém stavu technických parametrů soustavy provozované v ostrovním režimu. Zajiš´tování rovnováhy a výroby se v tomto případě neobejde bez krizového řízení (omezování) spotřeby (demand side management). Ad 2 a 3) Přerušení napájení ze sítě 110 kV do nižších napětí Ve srovnání s rozsahem území postiženého kalamitami vyvolanými výpadkem transformace z přenosové soustavy jsou oblasti napájené z transformoven 110 kV/vn plošně menší. Rezerva v transformaci je opět dána počtem transformátorů 110 kV/vn v transformační stanici a také výpomocí, která může být poskytnuta po vedeních vn, propojujících sousední transformační stanice 110 kV/vn. Tato výpomoc je však omezená, neboť přenosová schopnost venkovních vedení vn je poměrně malá. Z přehledu velikosti využití instalovaného výkonu v jednotlivých transformovnách 110 kV/vn a velikosti rezervního výkonu je patrné, v kterých lokalitách mohou při rozsáhlých

203/257


poruchách, nebo z jiných příčin, vzniknout časově delší přerušení dodávky elektřiny. Jsou to oblasti, kde se stýkají vn sítě o napětí 35 a 22 kV, kde není možná výpomoc mezi oblastmi, nebo kde je nedostatečný instalovaný výkon v transformaci 110 kV/vn. Jedná se o následující lokality: Pardubice, Hlinsko, Třemošnice, Moravská Třebová. Přehled instalovaných výkonů, zatížení a rezervě výkonu v těchto lokalitách podává tabulka 44. Vedle těchto lokalit vázaných na transformaci 110 kV/vn jsou ještě v Pardubickém kraji oblasti, kde je spolehlivá dodávka elektřiny závislá na jistotě dodávky po vedeních vn. Jedná se o tři druhy oblastí: 1. Lokality větších měst, která jsou závislá na dopravě elektrického výkonu po delších páteřních vedeních vn, kde se může vyskytnout dlouhodobé poškození větrnou, nebo sněhovou kalamitou či jiným zásahem. Pak by byla tato města bez elektřiny delší dobu, danou dobou opravy poškozených vedení. Příkladem jsou města: •

Polička (výstavba nové transformovny 110/vn se předpokládá v roce 2007 až 2008). Napájení je zabezpečeno ze dvou transformačních stanic - TR 110/35 kV Česká Třebová a TR 110/35 kV Hlinsko. Počet vedení vn 35 kV do Poličky je cca 5 ks.

•

Litomyšl je dosud napájená z České Třebové, i když je zde transformovna 110 kV/vn, která je ale majetkem VERTEXu a není využívána pro dodávku elektřiny do veřejné sítě.

•

Ústí nad Orlicí je dosud napájené z České Třebové, i když je zde transformovna 110/22 kV pro potřeby ČD, která však není využívána pro dodávku elektřiny do veřejné sítě. 2. Města s transformací vn/10 kV, nebo vn/6 kV, kde okolí těchto měst je zásobováno venkovním vedením 35 kV, nebo 22 kV. Těchto městských sítí je celkem šest, jak je vidět z následující tabulka 45, v těchto případech hrozí nebezpečí, že porucha transformace vn/vn bude mít pro tato města dlouhodobé důsledky (obtížné zajištění náhrady poškozené transformace). 3. Vedení vn a odbočky z páteřních vedení vn, které jsou vedeny přes lesní průseky nebo terénem, kde jsou vysazeny ojedinělé stromy, které mají větší výšku než je vzdálenost od elektrických vedení. V těchto prostorách hrozí nebezpečí pádu stromů do vedení což při větrných, nebo sněhových kalamitách může způsobit dlouhodobé výpadky z dodávky. Tento případ se však zpravidla dotýká omezeného počtu odběratelů. tabulka 45 Přehled městské transformace 35/10kVa 35/6,3 kV

Lokalita

ORP

Počet TR

Jmenovitý S

Celkem S

ks

MVA

MVA

Napětí 35/10 kV Hlinsko

5302

2

10

20

Litomyšl

5307

2

10

20

Pardubice

5309

4

10

40

Polička

5310

2

10

20

204/257


10

Celkem

10

100

Napětí 35/6,3 kV Přelouč

5311

2

3,3

12,6

Česká

5300

2

6,3

12,6

4

-

25,2

Třebová Celkem 6 kV

Pravděpodobnost větší poruchy v městských sítích je poměrně malá, pokud zařízení v rozvodnách vn/vn bude věnována potřebná pozornost. Záleží proto na kvalitě péče o rozhodující prvky v těchto transformovnách (to neplatí pro úmyslné zásahy nebo živelné kalamity). V provozu se v minulosti vyskytly některé poruchy, které takový rozsáhlý rozpad dodávky elektřiny ve městech způsobily. Četnost takových poruch je však velmi malá. Vznik takových závažných poruch většinou souvisel s použitím syntetických materiálů na měřící transformátory, silové nebo řídící kabely a také na izolaci ve vn prefabrikovaných skříních. Rovněž musí být kvalitní ochrana jednotlivých prvků rozvodny jako jsou transformátory, nebo jednotlivé vývodní kobky, která zaručí jistotu časově velmi rychlého odpojení porušené části. Do těchto sítí vn ve městech zpravidla nepracují téměř žádné místní výrobní zdroje, jak je patrné z přehledu v tabulka 46 Tato skutečnost omezuje možnosti využití místních zdrojů pro omezenou dodávku elektřiny v nouzových stavech. 3.1.1.2. režim

Podmínky v Pardubickém kraji z pohledu využití místních zdrojů pro nouzový

V Pardubickém kraji jsou pouze dva větší místní uhelné veřejné výrobní zdroje elektrické energie vyvedené do distribuční soustavy. Elektrárna Chvaletice je vyvedena do přenosové soustavy a proto při jejím výpadky není její výkon pro nouzové zásobování využitelný. Jedním je elektrárna Opatovice. Je zapojena do 110 kV sítě a je výkonově největší. Dalším je elektrárna Svitavy. Je zapojena do vn systému transformační stanice 110 kV/vn Svitavy. Tento zdroj je však svým výkonem cca 2 MW poměrně malý. Kromě toho do vn sítí pracují další parní elektrárny (viz tabulka 46), které jsou v průmyslových podnicích, či se jedná o drobné zdroje teplárenského charakteru. Výroba elektřiny z těchto zdrojů je určena souběžně s výrobou tepla pro potřeby průmyslového podniku či veřejný prodej tepla bytovým vlastníkům. Tyto druhy elektrárenských zdrojů zpravidla vyrábí především teplo pro technologické účely, výroba elektřiny je doprovodnou činností, podřízenou výrobě tepla. V některých případech není možné bez výroby tepla ani elektřinu vyrábět. Do této slupiny patří například Cukrovar Hrochův Týnec, nebo teplárna Chvaletice (nezaměňovat s Elektrárnou Chvaletice 4 x 200 MW). 205/257


Využití těchto zdrojů pro výrobu elektřiny k veřejné spotřebě musí být řešeno ve spolupráci s vlastníkem zdroje. Dále je v kraji 8 vodních elektráren o celkovém výkonu 23,25 MW. Celkově je v Pardubickém kraji instalovaný elektrický výkon místních zdrojů na srovnatelné výkonové úrovni s celkovou spotřebou kraje, jak ukazuje tabulka 46. Většina zdrojů je však rozmístěna v západní části kraje. Ve východní části je pouze zdroj Svitavy 2,013 MW a některé vodní elektrárny. Kromě toho je třeba pamatovat na to, že výroba vodních elektráren je silně závislá na okamžitém průtoku vody ve vodních tocích a proto po většinu roku nemůže svůj instalovaný výkon plně využít. tabulka 46 Přehled místních výrobních zdrojů v Pardubickém kraji

Jednotky Výrobní zdroje

Celkem Připojeno

Oblast Tr

do napětí

110 kV/vn

ORP

MW

MW

kV

Parní elektrárny 1

Opatovice

5309

5x60+1x+63

363,0

110

Opočinek

2

Svitavy

5312

3x0,71

2,13

vn

Svitavy

-

365,13

-

-

Celkem PE Závodní a veřejné elektrárny 1

Semtín

5309

2x25+2x12,8

75,6

110

Opočinek

2

Hr. Týnec

5304

2x6

12,0

vn

Tuněchody

3

Pardubice

5309

1x2,6

2,6

vn

Pardubice

4

Chvaletice

5317

1,1

1,1

vn

Chvaletice

-

91,3

-

-

teplárna Celkem Vodní elektrárny 1

Práčov

5304

1x9,75

9,75

vn

Opočinek

2

Seč

5314

1x3,12

3,12

vn

Opočinek

3

Přelouč

5301

4ks

1,75

vn

Opočinek

4

Srnojedy

5309

2x0,98

1,96

5

Pastviny

5323

1x3

3,00

vn

Žamberk

6

Litice

5313

1x0,72

0,72

nn

Žamberk

7

Pardubice

5309

1x1,96

1,96

vn

Pardubice

8

Březhrad

5205

3x0,33

0,99

vn

Pardubice

-

23,25

-

-

Celkem VE Celkem

479,68

206/257

Opočinek


Pozn.: Závodní elektrárny jsou elektrárny, které slouží pro potřebu příslušného výrobního podniku a jsou i v jeho vlastnictví. Prioritní je pro ně zajištění dodávek elektřiny (a technologického tepla) pro daný podnik, do veřejné sítě prodávají přebytky své výroby elektřiny. Nejsou součástí veřejné energetiky, podléhají ale v určitých režimech dispečerskému řízení provozovatele distribuční soustavy.

Z tabulka 46 je patrné, že celkový instalovaný výkon místních zdrojů je 479,68 MW. Pro porovnání s celkovým odběrem veřejných transformačních stanic ve výši 395 MW dle tabulka 44, by měl výkon místních zdrojů stačit krýt v normálním režimu celkovou spotřebu Pardubického kraje. Není však dostupná velikost odběru všech velkoodběratelů s vlastními s transformovnami 110kV/vn. Tento výkon místních zdrojů je rozdělen velmi nerovnoměrně. Do oblasti Opočinek 110/35 kV je zapojeno 455,18 MW což je cca 94 % celkového výkonu v místních zdrojích. Proto není pravděpodobné, že by tento výkon bylo možné přenést ze západní části, to je z oblasti Opočinek, do všech míst kraje bez omezení velikosti některých odběrů. Obtíže by byly zřejmě s pokrytím výkonových požadavků ve východní části Pardubického kraje. Do výčtu elektráren nad 0,5 MW patří ještě elektrárny zapojené do sítě nn. Jedná se o závodní elektrárnu Choceň s výkonem 0,5 MW a TOS Svitavy s výkonem 0,52 MW. Naproti tomu tím, že jsou v kraji k dispozici vlastní zdroje elektřiny, jsou takto vytvořeny poměrně dobré podmínky pro řešení krizových situací způsobených rozpadem přenosové soustavy. Za předpokladu, že zůstanou provozuschopná propojení 400 kV a 220 kV Opočinek - Čechy střed – Krasíkov by byl vytvořen poměrně velký „ostrov“, v jehož rámci by místní zdroje byly prakticky schopné krýt spotřebu elektřiny kraje. Je ale třeba počítat s tím, že takový provoz by přinesl potíže při změnách zatížení odběrů. Protože by chybělo propojení s celou přenosovou soustavou, která za normálního provozu obstarává regulaci změn zatížení a kmitočtu. Potřebná trvalá rovnováha mezi výrobou elektřiny a její spotřebou by musela být dispečersky řešena na vyšší úrovni, než jen na úrovni Pardubického kraje, protože nekoordinované místní zásahy by mohly vést k nežádoucím dopadům do zásobování elektrickou energií v okolních krajích nebo dokonce k rozpadu celé nadřazené soustavy. A tím by se krizová situace jen prohloubila. Místní zdroje jsou schopny uregulovat jen omezené změny zatížení podle regulačních vlastností zdrojů v regulované oblasti. Pokud by propojení 400 kV a 220 kV Opočinek - Čechy střed – Krasíkov nezůstala provozuschopná, vytvořilo by se při rozpadu přenosové soustavy na území kraje zřejmě několik „ostrovů“ napájených místními zdroji. Reálně je možné uvažovat s dodávkami elektřiny v západní části kraje, i když za cenu přísných dispečerských omezení odběru. Nepříznivé důsledky takové krizové situace by byly výraznější ve východní části kraje, kde je místních zdrojů tak málo, že by zřejmě nebyly schopné pokrýt potřebu. Vedle zdrojů s výkonem 0,5 MW a větším je na území kraje provozována celá řada zdrojů o menším výkonu. Představu o množství elektřiny v nich vyrobené poskytuje 207/257


tabulka 47, zpracovaná podle údajů Energetického regulačního úřadu. tabulka 47 Dodaná/vyrobená elektřina ze zdrojů o výkonu nižším než 0,5 MW v roce 2005 v PK (MWh)

Vodní elektrárny

Plynové spalovací


17 278,1

2 744,9

277,5

Ostatní alternativní Celkem zdroje 585,5

20 885, 9

Tyto zdroje jsou zapojovány jak do sítě vn tak do sítě nn. Seznam takových výrobců pod 0,5 MW není běžně dostupný, jejich přehled by měl mít provozovatel distribuční soustavy, tedy ČEZ Distribuce, a.s.. Tyto zdroje však často používají k výrobě elektřiny asynchronní generátory, které nejsou schopny samostatné výroby elektřiny bez napětí z elektrizační soustavy.

208/257


Obrázek 15 Schéma sítí 400, 220 a 110kV

209/257


Obrázek 16 Transformace vvn/vvn Pardubický kraj Neznášov

Transformace vvn/vvn Pardubický kraj

Týnec

Opočine

Krasíkov

Mírovk

Tr 400/110 kV

Tr 220/110 kV

210/257


3.2.

Navržení přídělového systému

Seznam relevantních obcí s rozšířenou působností na území Pardubického obsahuje tabulka 48.

kraje

tabulka 48 Seznam relevantních obcí s rozšířenou působností na území Pardubického kraje Počet

Podíl v %

Název ORP

Rozloha v ha

obcí

částí obcí

katastrů

obyvatel

jednotek v RES

zemědělské půdy

lesních pozemků

zastavěných ploch

Pardubický kraj

452

992

782

505 285

102 319

451 859

60,6

29,4

1,6

Česká Třebová

5

10

10

19 088

3 271

7 969

41,7

45,4

2,0 1,2

Hlinsko

22

74

46

21 534

4 038

24 657

54,3

35,4

Holice

14

32

23

16 071

3 293

21 364

53,1

39,7

1,5

Chrudim

86

258

168

81 766

16 464

74 606

63,5

26,3

1,9

Králíky

5

27

23

9 285

1 746

15 872

49,1

43,5

1,0

Lanškroun

22

36

33

21 903

4 005

27 515

61,4

31,4

1,1

Litomyšl

35

62

51

26 116

5 169

33 710

69,2

23,2

1,2

Moravská Třebová

33

62

58

27 441

4 269

41 726

55,2

37,3

1,1

Pardubice

57

118

97

119 976

28 363

40 923

67,3

13,2

3,2

Polička

20

34

39

19 423

3 711

27 264

59,8

31,9

1,1

Přelouč

42

69

63

23 605

4 868

25 721

54,8

32,1

1,8

Svitavy

28

40

44

31 682

5 689

35 158

61,0

30,4

1,2

Ústí nad Orlicí

16

34

31

26 740

5 334

19 051

58,6

32,7

1,4

Vysoké Mýto

40

87

63

32 008

6 345

28 191

70,5

19,4

1,8

Žamberk

27

49

33

28 647

5 754

28 132

60,3

30,8

1,3

zdroj: ČSÚ, data k 31.12.2004 3.2.1.

Určení minimálního příkonu pro přídělový systém domácnostem

3.2.1.1.

Rozlišení nezastupitelné a zastupitelné elektřiny

Při určování minimální spotřeby je nutné rozlišovat nezastupitelnou elektřinu a zastupitelnou elektřinu v domácnosti. Nezastupitelná (nelze ji nahradit jiným médiem): - Osvětlení domácnosti (náhradu otevřeným ohněm považujeme za rizikovou z hlediska požární ochrany), - Pohony (motory), - Řídící systémy energetických zařízení (znemožní funkci vytápění z jiné energie), - Elektronika (Hi-Fi, počítače, televize,…), - Ostatní (domácí spotřebiče – pračky, ledničky, vysavače,…). Zastupitelná (lze ji nahradit jiným médiem): - Elektřina pro vaření (rychlovarné konvice, elektrické sporáky a trouby, mikrovlnné trouby,…),

211/257


- Elektřina pro ohřev TUV (bojlery, průtokové ohřívače,…), - Elektřina pro vytápění (přímotopy, akumulační kamna,…). 3.2.1.2.

Určení minimálního příkonu

Nouzová spotřeba domácnosti (tj. nezbytná část spotřeby elektrické energie) je uvažována té výši, aby dovolila přečkat krizovou situaci v zásobování elektřinou bez nutnosti evakuace pro neobyvatelnost objektu. Za základní potřeby můžeme považovat: Osvětlení, protože: u kapesní svítilny je doba jejich použití omezena kapacitou zdrojů (baterií) jen na několik hodin. Použití otevřeného ohně nepovažujeme za vhodnou náhradu elektrického světla, neboť se významně zvyšuje riziko požáru. Přijímání informací, protože: jedině rychlá a věrohodná informace může zabránit panice a chaosu při vzniku krizové situace. Uchovávání potravin, protože: v případě vyřazení lednic a mrazniček dojde nejen ke znehodnocení potravin, ale některé zkažené potraviny mohou způsobit šíření epidemií. Napájení přístrojů pro provoz domácích systémů, protože: většina topných systémů není schopna pracovat nezávisle bez elektřiny (řídící jednotky kotlů, oběhová čerpadla), složitější telefonní přístroje vyžadují síťové napájení, i mobilní přístroje je třeba dobíjet. tabulka 49 Odhad nouzové spotřeby domácnosti

Spotřebič

Funkce

Příkon (W)

Televizní či rozhlasový přijímač

Informace

100

Svítidlo

Osvětlení

160

Lednička a mraznička

Uchovávání potravin

800

Řídící systém kotle, oběhové čerpadlo topení Zajištění chodu vytápění

120

Telefon, dobíjení akumulátorů mobilů

20

Informace

Celkem

1200

K zajištění nouzové spotřeby domácnosti je dostačující proudová hodnota jističe 6 A. Omezením spotřeby odběrného místa přes proudovou hodnotu, v tomto případě 6 A, může domácnost připojit spotřebiče do celkového příkonu: 6 A x 220 V = 1320 W. Provoz tepelných spotřebičů s vyšším příkonem, jako jsou elektrické trouby, pračky s vyhříváním, rychlovarné konvice, žehličky, větší motory, topná tělesa apod., bude umožněn postupně pro různé oblasti na několik hodin denně. Doba neomezovaného používání spotřebičů bude regulována pomocí vypínacích plánů. Přínosem navrhovaného systému je, že i v době, kdy by v současnosti podle vypínacího plánu bylo odběrné místo zcela bez proudu, bude možné mít v činnosti alespoň spotřebiče pro

212/257


zajištění nezbytných potřeb – informace, světlo a teplo (kromě elektrického). 3.2.2. Nouzová energetická potřeba Pardubického kraje Vzorec pro výpočet krizové potřeby území ORP: Pro území ORP: + krizová energie pro bydlení + krizová energie pro kritickou infrastrukturu - energie zajištěná objektovými zdroji = krizová potřeba území ORP tabulka 50 Výpočet nouzové potřeby kraje Obyvatel

Odběratelů v kategorii MOO+MOP

Celková energetická potřeba MOO+MOP v jednotlivých ORP (kW)

Celková energetická potřeba KI v jednotlivých ORP (kW)

Celková energetická potřeba v jednotlivých ORP (kW)

Česká Třebová

19 088

10 364

6 838

2 279

9 117

Hlinsko

21 534

10 982

7 245

2 415

9 661

5303

Holice

16 071

8 038

5 303

1 768

7 070

5304

Chrudim

81 766

42 375

27 957

9 319

37 276

číslo ORP

Název ORP

5301 5302

5305

Králíky

9 285

4 690

3 094

1 031

4 126

5306

Lanškroun

21 903

10 846

7 156

2 385

9 541

5307

Litomyšl

26 116

13 019

8 589

2 863

11 452

5308

Moravská Třebová

27 441

14 072

9 284

3 095

12 378

5309

Pardubice

119 976

67 892

44 791

14 930

59 722

5310

Polička

19 423

10 098

6 662

2 221

8 883

5311

Přelouč

23 605

12 627

8 330

2 777

11 107 14 625

5312

Svitavy

31 682

16 626

10 969

3 656

5313

Ústí nad Orlicí

26 740

14 441

9 527

3 176

12 703

5314

Vysoké Mýto

32 008

17 148

11 314

3 771

15 085

5315

Žamberk

28 647

14 665

9 675

3 225

12 900

Celkem

235 645

Celková nouzová potřeba v území Pardubického kraje při vzniku krizových situací činí krizová potřeba kraje přibližně 236 MW. Obrázek 15 Schéma sítí 400, 220 a 110kV ukazuje diagram průměrných týdenních maxim potřeby ve dnech úterý až pátek (jde o hodnoty z hodinových průměrů). Maximum zatížení distribuční soustavy VČE může v zimních měsících činit až 1130 MW. Protože spotřeba Pardubického kraje činí přibližně 44% dodávky z VČE lze uvažovat, že maximum zatížení Pardubického kraje činí 500 MW. Nouzová potřeba činí tedy přibližně 47% tohoto maxima zatížení. Pokud porovnáme potřebu nouzového elektrického výkonu s instalovanou kapacitou zdrojů na území Pardubického kraje, můžeme konstatovat, že oblast kraje má výborné podmínky pro řešení nouzové dodávky elektřiny formou ostrovního provozu, neboť výkon zdrojů na území Pardubického kraje vyvedených do distribuční soustavy činil k 31.12.2004 479,5 MW (dle statistiky ERÚ, po odečtení výkonu elektrárny Chvaletice, který je vyveden do PS). To znamená, že pokud by distribuční soustava byla schopna zajišťovat pružně rovnováhu mezi spotřebitelskou poptávkou a disponibilní nabídkou zdrojů, bylo by možné zachovat nejen základní funkce území, ale do značné míry i ekonomickou činnost na území kraje.

213/257


Obrázek 17 Diagram průměrných týdenních maxim potřeby dnů typu úterý-pátek.

3.2.3. Předpoklady návrhu nouzové dodávky Modelovou situací je sice v současnosti málo pravděpodobné, avšak možné vyřazení provozu přenosové soustavy na období dvou týdnů. Bez dodávky elektřiny z přenosové soustavy je v každém případě nutné značně omezit spotřebu elektřiny na území Pardubického kraje. Dojde k působení rozpadových automatik. Dispečink provozovatele distribuční soustavy může použitím vypínacího plánu a vyhlášením regulačního plánu zajistit vyrovnanou bilanci výroby a spotřeby v případě vzniku ostrovního provozu distribuční soustavy. Problém tkví v tom, že rozsáhlé a dlouhodobé vypínání zapříčiní nefunkčnost řady dalších zařízení v domácnostech, podnicích a organizacích a tyto jevy způsobí kaskádový, dominový a vějířovitý rozvoj krizové situace, který by v tomto případě národního „blackoutu“ nebylo možné zvládnout pomocí integrovaného záchranného systému ani za pomocí armády ČR. V letním období by například hrozily epidemie z důvodu selhání chladících a mrazících zařízení. V zimním mrazivém období by zase hrozilo, že po promrznutí

214/257


objektů dojde k popraskání domovních vodovodních a topných potrubí. To vše znásobuje nejen náklady na obnovu funkce území, ale zejména dobu obnovy nepřijatelně prodlužuje. Protože škody na životech, zdraví a majetku by přesáhly 4% HDP, je pro společnost podle všeobecných zásad toto reálné riziko (přestože málo pravděpodobné) neakceptovatelné. Nelze dopustit, aby krizová situace dospěla do situace, kdy by občané začali brát osud a právo do svých rukou. Proto je zajištění nouzových dodávek založeno na těchto předpokladech:: • Za funkci kritické infrastruktury odpovídá její vlastník (a provozovatel). Je-li tato kritická infrastruktura obchodní společností, musí od ní kraj požadovat průkazné zavedení managementu kontinuity činnosti, včetně zpracování plánů kontinuity na zachování funkce KI i pro případ dlouhodobého výpadku elektřiny (vybavení objektů stacionárními či mobilními zdroji elektřiny, soustředění činností do center, která vlastními zdroji budou vybavena apod.). •

•

U kritické infrastruktury, která je ve vlastnictví veřejného sektoru (objekty kraje, obcí apod.) zvážit vybavení náhradními zdroji. Toto vybavení by mělo být víceúčelové, to znamená, že by mělo být využíváno i v době mimo krizovou situaci. Tím bude zajištěno, že zařízení je trvale provozuschopné a kontrolované. Veřejné objekty patřící do kritické infrastruktury, které nejsou vybaveny stacionárními zdroji elektřiny, by měly mít vnitřní elektroinstalaci upravenou tak, aby bylo možné rychlé a bezpečné (neimprovizované) připojení mobilních elektrocentrál. Řešení krizové situace elektrocentrálami pro nouzové zásobování bytových domů nelze z důvodu hluku a toxických výfukových plynů i z důvodů výkonových považovat za reálné. Zde spočívá těžiště užitečnosti ostrovního provozu distribuční soustavy. Navrhovaný systém umožní, aby místo vypnutí sídlištních celků „do tmy“ docházelo pouze k radikálnímu omezení špičkových odběrů domácnosti a dalších maloodběrů. Bude tak zachována trvale možnost svícení, provozu topných systémů (kromě elektrického vytápění), provozu lednic a mrazniček, televizních a dalších informačních přístrojů.

Takto zajištěná prevence zamezí kaskádovému a vějířovému šíření krizové situace do života společnosti a zabrání rozpadu funkce území.

215/257


3.2.4. Zdroje elektrické energie na území Pardubického kraje tabulka 51 obsahuje seznam zdrojů elektřiny, jejichž výkon je vyveden do distribuční soustavy na území Pardubického kraje. To znamená, že v seznamu není uvedena elektrárna Chvaletice, která je vyvedena do přenosové soustavy a proto by se její výkon při přerušení provozu přenosové soustavy nemohl využít. tabulka 51 Seznam zdrojů elektřiny v území jednotlivých ORP Čísl

Název ORP

o

Počet

Instalovan

Roční

zdrojů

ý výkon

výroba

(kW)

(MWh)

ORP 5301 Česká Třebová

3

236,0

0

5302 Hlinsko

2

271,0

626

Poznámka

7 vodních elektráren 236,0 kW 1

vodní

elektrárna

11

kW,

1 kogenerační zdroj 260 kW 5303 Holice

1

55,0

170

5304 Chrudim

23

16 090,5

2 940

1 vodní elektrárna 55 kW 1 parní zdroj 15 000 kW, 22 vodních elektráren 1 090,5 kW

5305 Králíky

7

359,0

538


5306 Lanškroun

4

86,5

121


5307 Litomyšl

7

138,0

212


5308 Moravská

2

620,0

1 512

bioplyn 580 kW

Třebová 5309 Pardubice

1 vodní elektrárna 40 kW, 1 zdroj na

15

440 812,5

2 076 898 EOP 6x60 MW, Aliachem (Semtín) 2x25+2x12,8

MW,

1 parní

zdroj

2 600 kW, 2 kogenerační zdroje 44 kW, 10 vodních elektráren 2 568,5 kW 5310 Polička

3

28,5

29

5311 Přelouč

3

1 210,0

4 820

3 vodní elektrárny 28,5 kW 2 vodní elektrárny 110 kW, 1 zdroj na bioplyn 1 100 kW

5312 Svitavy

6

5 262,0

7 175

1 parní zdroj 2 500 kW, 1 vodní elektrárna 14 kW, 4 kogenerační zdroje 2 748,0 kW

216/257


Čísl

Název ORP

o

Počet

Instalovan

Roční

zdrojů

ý výkon

výroba

(kW)

(MWh)

754,0

646

ORP 5313 Ústí nad Orlicí

9

Poznámka

1 zdroj na bioplyn 72 kW, 8 vodních elektráren 682 kW

5314 Vysoké Mýto

20

4 909,5

8 349

1

kogenerační

zdroj

500

kW,

19 vodních elektráren 4 409,5 kW 5315 Žamberk

16

1 669,5

1 509

1 zdroj na bioplyn 44 kW, 15 vodních elektráren 1 625,5 kW

V dalším textu je uveden popis významných zdrojů elektrické energie na území Pardubického kraje, jak je uváděn na webových stránkách Energetického regulačního úřadu. International Power Opatovice, a.s. Akciová společnost International Power Opatovice, a.s. vznikla k 1.5.1992 vydělením ze společnosti ČEZ. Společnost je nejvýznamnější nezávislý výrobce elektřiny (licencovaný) v ČR a tvoří ji především Elektrárna Opatovice, Teplárna Pardubice, primární a sekundární rozvody tepla v Chrudimi, Pardubicích, Hradci Králové a Lázních Bohdaneč. Tržby za prodej elektřiny a tepla představují cca 90% výnosů společnosti. Hlavním předmětem podnikání společnosti je výroba, dodávka a prodej elektřiny a tepla. Celkový instalovaný výkon společnosti je 363 MWe. Společnost má šest výrobních bloků: 1) kondenzační stroj s instalovaným výkonem 60 MWe, 2) a 4) dtto, 3) a 6) kondenzační odběrový stroj s instalovaným výkonem 60 a 63 MWe, 5) protitlaký stroj s instalovaným výkonem 60 MWe. Celková roční výroba elektřiny netto je cca 2 012,4 GWh. Výkon je vyveden do sítí 110 kV Východočeské energetiky, a.s. Energo-Pro a.s. Předchůdkyně společnosti ENERGO – PRO a.s. byla zapsána do obchodního rejstříku 23.3.1995. Dne 1.6.2004 došlo k přejmenování společnosti. Hlavním předmětem podnikání je provoz a servis malých vodních elektráren, výroba elektřiny a poradenská a konzultační činnost v oboru malé vodní elektrárny (licencovaný výrobce). Akciová společnost provozuje celkem jedenáct malých vodních elektráren (Hradec Králové, Kroměříž, Seč, Meziboří, Hradištko, Kostomlátky, Háj, Kružberk, Modřany, Smiřice a Mostiště) s celkovým

217/257


instalovaným výkonem 27,05 MWe. Ve výrobnách jsou vesměs turbíny typu Kaplan a Francis. Celková roční výroba elektřiny netto je cca 59,6 GWh. Vyrobená elektřina je prodávána regionálním distribučním společnostem (dle lokality malé vodní elektrárny). Hydročez a.s. Společnost byla zapsána do obchodního rejstříku ke dni 21.6.1995. Hlavním předmětem podnikání je provoz malých vodních elektráren, poradenská, inženýrská a zprostředkovatelská činnost v oblasti investiční výstavby. Akciová společnost provozuje celkem 8 malých vodních elektráren (Pardubice, Veselí nad Moravou, Spytihněv, Předměřice, Les Království, Kníničky, Obříství a Komín) s celkovým instalovaným výkonem 14,8 MWe. Celková roční výroba elektřiny netto je cca 47,6 GWh. Vyrobená elektřina je dodávána do sítí 22 a 35 kV regionálních distribučních společností (dle lokality příslušné malé vodní elektrárny). Subjekt je licencovaným výrobcem elektřiny. Kipp spol. s r.o. Společnost byla do obchodního rejstříku zapsána dne 11.10.1995. Hlavní činností podnikání společnosti je koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej tohoto zboží, realitní činnost a výroba elektřiny (licencovaný výrobce). Společnost vlastní zdroj na výrobu elektřiny (licencovaný výrobce) o celkovém instalovaném výkonu 1,96 MWe v MVE Srnojedy (2x Kaplanova turbína se synchronními generátory, každá o výkonu 0,98 MWe). Celková roční výroba elektřiny netto je cca 6,8 GWh. Výkon zdroje je vyveden do sítí 35 kV Východočeské energetiky, a.s. Paramo a.s. Společnost vznikla ke dni 1.1.1994 (dříve Paramo, a.s.). Od 18.8.1997 subjekt vystupuje pod názvem PARAMO, a.s. Hlavním předmětem podnikání je zpracování ropy na rafinérské a asfaltérské výrobky, nákup, prodej a skladování paliv a maziv, včetně jejich dovozu, výroba a zpracování paliv a maziv, provozování čerpacích stanic s palivy a mazivy. Další činností je výroba a rozvod tepla a elektřiny (licencovaný výrobce). Společnost má jednu výrobnu s celkovým instalovaným výkonem 2,6 MWe. Elektřina se vyrábí na jednom výrobním bloku - odběrová turbína s protitlakem a s instalovaným výkonem. Celková roční výroba elektřiny netto je cca 10,5 GWh. Výkon zdroje je vyveden do sítí 35 kV Východočeské

218/257


energetiky, a.s. Pastviny I Přečerpávací vodní elektrárna Pastviny se nachází na 91. říčním kilometru Divoké Orlice v obci Nekoř (okres Ústí nad Orlicí). Celkový objem nádrže napájející tuto elektrárnu činí 11,033 mil. m3. Průměrná dlouhodobá roční výška srážek v této oblasti je 1141 mm a průměrný dlouhodobý roční průtok v tomto místě řeky činí 3,66 m3s-1. Elektrárna je vybavena Francisovou spirálovou vertikální turbínou o průměru 1560 mm, kterou vyrobilo ČKD Blansko. Jmenovité otáčky této turbíny jsou 375 min-1. Generátor elektrárny o zdánlivém výkonu 4 MVA a činném výkonu 3 MW vyrobila Škoda Plzeň. Součástí elektrárny je rozvodna 5 kV v kobkovém provedení. Práčov Elektrárna Práčov se nachází v srdci Železných hor a je tvořena třemi objekty: přehradní hrází Křižanovice, přivaděčem s vyrovnávací nádrží a vlastním objektem elektrárny. Elektrárna patří vzhledem k průtoku ke špičkovým a její současný jmenovitý výkon po rekonstrukci je cca 10 MW.

Povodí Labe s.p. Společnost byla zapsána do obchodního rejstříku dne 23.1.2001. Hlavním předmětem podnikání je správa vodohospodářsky významných vodních toků, vodohospodářských děl ve vlastnictví státu a jejich údržba a provoz. Další činností společnosti je sledování stavu koryt vodních toků a pobřežních pozemků z hlediska funkcí vodního toku a péče o koryta vodních toků. Společnost má celkem 17 výroben (malých vodních elektráren) s celkovým instalovaným výkonem 4,876 MWe. Instalované výkony MVE se pohybují od 5,5 do 720 KWe. Celková roční výroba elektřiny netto je cca 14,8 GWh. Výkon zdrojů je vyveden vesměs do sítí 0,4 a 22 kV regionálních provozovatelů distribučních soustav dle lokality příslušné malé vodní elektrárny. Subjekt je licencovaným výrobcem elektřiny. Mezi jednu z vodních elektráren v Pardubickém kraji patří i malá vodní elektrárna LíticeŽamberk s instalovaným výkonem 0,72 MW. Přelouč Vodní elektrárna Přelouč se nachází na 116. říčním kilometru řeky Labe v obci Přelouč (okres Pardubice). Celkový objem nádrže napájející tuto elektrárnu činí 1,6 mil. m3. Průměrná dlouhodobá roční výška srážek v této oblasti je 740 mm a

219/257


průměrný dlouhodobý roční průtok v tomto místě řeky činí 57,07 m3s-1. Elektrárna je vybavena čtyřmi Francisovými vertikálními turbínami s pevným oběžným kolem a svislou hřídelí, které vyrobila a dodala firma Josefa Prokopa, synové - Pardubice. Jmenovité otáčky těchto turbín jsou 43 (3x) a 54 (1x) min-1. Vodní elektrárna Přelouč byla uvedena do provozu po třech letech výstavby v roce 1927. S výstavbou vodní elektrárny bylo započato v roce 1924. Současně byla zahájena i stavba mostu přes řeku Labe, jehož železobetonová konstrukce byla vyřešena tak, aby mezi pilíře bylo možno zamontovat pohyblivý jez a plavební komoru. Průtočná vodní elektrárna je postavena na levém břehu řeky a navazuje na levou stranu jezu. Budova je zděná se železobetonovou konstrukcí a slouží svojí hlavní částí pro strojovnu a rozvodnu 6 kV. Elektrárna využívá průtoku vody řekou a spádu vody vytvořeného přilehlým jezem. Elektrárna byla dobudována v roce 1927 a od té doby je v trvalém užívání pro výrobu elektrické energie. Synthesia Semtín a.s. Společnost Synthesia, významný výrobce kvalifikované chemie v České republice s více než osmdesátiletou tradicí, je zaměřena na výrobu derivátů celulózy, pigmentů a barviv a pokročilých organických intermediátů. V závislosti na tomto sortimentu jsou uspořádány i podnikatelské aktivity do tří jasně definovaných výrobně obchodních celků (Organika, Pigmenty a barviva, Nitrocelulóza), které mají vysokou míru nezávislosti. Mezi klíčové zákazníky Synthesie patří především výrobci barev pro nejrůznější použití, papírenský a textilní průmysl, farmaceutické koncerny, zbrojařské firmy, producenti kosmetiky či podniky z oblasti zemědělství. V rámci společnosti je v činnosti závodní elektrárna s instalovaným výkonem 75,6 MW. Tedom Energo spol. s r.o. Předchůdcem společnosti byl subjekt Příborská tepelná společnost s.r.o., který byl do obchodního rejstříku zapsán 15.4.1998. Od 25. 5. 1999 byla společnost přejmenována na TEDOM ENERGO s.r.o. Hlavním předmětem podnikání je prodej, výroba a rozvod tepla a výroba elektřiny (licencovaný výrobce elektřiny). Celkový instalovaný výkon společnosti je 3,909 MWe. Společnost má celkem 12 výroben. Jedná se o kogenerační jednotky firmy TEDOM. Instalovaný výkon výroben se pohybuje od 0,01 do 2,0 MWe. Celková roční výroba elektřiny netto je cca 10,4 GWh. Výkon zdrojů je vyveden do sítí 0,4 a 22 kV RPDS - dle lokality kogenerační jednotky. 3.2.5. Vyhodnocení deficitních a přebytkových území ORP Pro území jednotlivých ORP bylo provedeno porovnání potřeby nouzového potřebného příkonu s instalovaným výkonem v jejich území. Výsledkem je přehled deficitních a přebytkových území ORP (Obrázek 18).

220/257


Z porovnání vyplývá, že území ORP s přebytkem výkonu jsou pouze Pardubice. Ze zdrojů v tomto ORP by byly využitelné pro zásobování širšího území prostřednictvím ostrovního provozu zejména veřejné elektrárny a teplárny, např. Elektrárna Opatovice, Zdroje v Pardubicích (Paramo), Svitavech a Chocni jsou vybudovány jako průmyslové zdroje a zajišťují provozuschopnost místních průmyslových podniků. V deficitních oblastech PK by bylo vhodné podpořit vznik nových decentralizovaných zdrojů elektřiny. Obrázek 18 Deficitní a přebytková území ORP -50 000

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

300 000

350 000

400 000

Česká Třebová Hlinsko Holice Chrudim Králíky Lanškroun Litomyšl Moravská Třebová Pardubice Polička Přelouč Svitavy Ústí nad Orlicí Vysoké Mýto Žamberk

3.2.6 Rozbor možnosti instalace nových zdrojů elektřiny

Hlavním potenciálem pro výstavbu nových zdrojů elektřiny není ani větrná ani vodní a zatím ani sluneční energetika. Hlavním potenciálem jsou plynové kotelny velikosti REZZO 1 a 2, kde se využívá palivo pouze pro výrobu tepla. Tyto kotelny je možné postupně vybavovat kogeneračními jednotkami. Zvýšení podílu kogenerační výroby tepla přinese tyto užitky: • Sníží se zranitelnost kotelny proti výpadku elektřiny (možnost využít vlastní zdroj elektřiny pro napájení vlastní spotřeby).

221/257


•

Zvýší se výkonová bilance ostrovního provozu v rámci celého kraje v krizové situaci.

•

Pokud by byly kotelny vybaveny akumulátorem tepla, mohou být tyto zdroje využity pro poskytování regulačního výkonu pro ES i v normálním provozu.

•

Zvýší se využití paliva, neboť se sníží monovýroba elektřiny v ČR.

•

Snížením monovýroby elektřiny se v ČR sníží produkce emisí CO2 i dalších látek.

Na základě pokladů z REZZO 1 a 2 byl vyčíslen potenciál pro kogeneraci v Pardubickém kraji. Jedná se o seznam plynových kotelen rozdělený na dvě kategorie dle velikosti zdroje, které lze v budoucnu postupně převést na kogenerační výrobu tepla a elektřiny. Hodnoty udávají celkový instalovaný výkon zdrojů rozdělený na jednotlivé obce s rozšířenou působností. Celkový možný elektrický výkon plynových kotelen v PK pro změnu na kogeneraci byl na základě hodnot z REZZO 1 a 2 vyčíslen na 377,2 MW (výpočet v tabulka 52 a tabulka 53). Toto vyčíslení je provedeno na základě úvahy, že z instalovaného výkonu v plynových kotelnách je možné třetinu nahradit v budoucnu kogeneračními jednotkami. tabulka 52 Celkový instalovaný výkon v PK (REZZO 1)

Obyvatel

Možný instalovaný elektrický výkon plynových kotelen v kategorii REZZO 2 v jednotlivém ORP (MW)

Česká Třebová

19 088

31,5

Hlinsko

21 534

0,7

5303

Holice

16 071

0,4

5304

Chrudim

81 766

28,9

číslo ORP

Název ORP

5301 5302

5305

Králíky

9 285

6,1

5306

Lanškroun

21 903

0,7

5307

Litomyšl

26 116

2,9

5308

Moravská Třebová

27 441

16,3

5309

Pardubice

119 976

95,3

5310

Polička

19 423

5,6

5311

Přelouč

23 605

6,6

5312

Svitavy

31 682

25,2

5313

Ústí nad Orlicí

26 740

1,7

5314

Vysoké Mýto

32 008

15,9

5315

Žamberk

28 647

2,4

Celkem

240,2

222/257


tabulka 53 Celkový instalovaný výkon v PK (REZZO 2)

Obyvatel

Možný instalovaný elektrický výkon plynových kotelen v kategorii REZZO 2 v jednotlivém ORP (MW)

číslo ORP

Název ORP

5301

Česká Třebová

19 088

8,5

5302

Hlinsko

21 534

8,1

5303

Holice

16 071

2,9

5304

Chrudim

81 766

19,7

5305

Králíky

9 285

1,9

5306

Lanškroun

21 903

5,0

5307

Litomyšl

26 116

8,3

5308

Moravská Třebová

27 441

10,7

5309

Pardubice

119 976

11,5

5310

Polička

19 423

7,5

5311

Přelouč

23 605

6,3

5312

Svitavy

31 682

12,8

5313

Ústí nad Orlicí

26 740

11,1

5314

Vysoké Mýto

32 008

16,4

5315

Žamberk

28 647

Celkem

6,4 137,0

Další vhodnou příležitostí k posílení výroby elektřiny v kraji je zneškodňování bioodpadu. Pomocí bioplynových stanic lze generovat bioplyn, který může být využit pro výroby elektřiny. Vhodnými zdroji bioplynu mohou být skládky, ČOV, zemědělské provozovny živočišné výroby, ale i jatka a vytříděný komunální bioodpad. 3.3.

Možnost zajištění přiměřených dodávek elektřiny na vyčleněném území

3.3.1. Současný stav V případě rozpadu přenosové soustavy (PS) je automaticky spuštěna funkce rozpadových automatik. Při rozpadu přenosové soustavy lze v případě, že je zachován alespoň částečně její provoz s dostatečným množstvím výkonu, přepojit postižené uzlové oblasti distribuční soustavy na ty uzlové oblasti, které zůstaly napájené z přenosové soustavy. Je třeba předpokládat, že bude pravděpodobně nutné omezit spotřebu elektřiny způsoby uvedenými ve vyhlášce č. 219/2001 Sb. a to použitím nejprve vypínacího plánu a posléze vyhlášením regulačního plánu. Pro vyrovnání salda výroby a spotřeby je připraven frekvenční plán. Z popisu stávajícího stavu vyplývá, že ostrovní provoz je v zásadě možný. V současné době se využívá na vyčlenění ostrovního provozu vlastní spotřeby elektráren, ostrovního provozu cizích provozovatelů (např. zajištění ostrovního provozu v Synthesii Semtín a.s.) a konečně i ostrovního provozu části distribuční soustavy. Zatímco však ostrovní provoz vlastní spotřeby elektráren a ostrovní provoz cizích provozovatelů je navržen tak aby vyhovoval požadavkům spotřeby, tj. aby bylo zajištěno

223/257


napájení vybraných skupin spotřebičů. Případný ostrovní provoz veřejné distribuční soustavy je sice možný, avšak jeho provoz je podřízen možnostem zdrojů a nikoliv potřebám odběratelů. 3.3.2. Ostrovní provoz Energetická soustava České Republiky se dělí na přenosovou část (PS) a distribuční část (DS). Tento projekt, jak již bylo popsáno výše, řeší varianty udržení minimální krizové spotřeby domácností a dalších odběratelů (kritické infrastruktury) v případě přerušení dodávky elektrické energie. Jedná se právě o případ přerušení dodávky ze soustavy přenosové do soustavy distribuční. Propočítávají se přínosy a náklady zásobování elektrickou energií v krizové situaci s využitím zdroje Elektrárna Opatovice. Ostrovní provoz tak zajistí alespoň nouzové množství elektřiny do budov, které nejsou vybaveny objektovým zdrojem elektřiny. Při přerušení dodávek elektrické energie z PS do DS by po realizaci tohoto projektu mohla být doba nutná k znovuzprovoznění dodávek elektřiny z PS překlenuta nouzovými dodávkami ze systému ostrovního provozu Elektrárny Opatovice. V Elektrárně Opatovice se v současnosti připravuje rozšíření výrobní kapacity o nový výrobní blok využívající i biomasu, což zvyšuje zabezpečení dodávek pro případ krizových situací. Dispečink DS zpracuje signály od místních zdrojů a podle velikosti jeho výkonu a možností jeho regulace zajistí pomocí krizového řízení spotřeby přídělovou distribuci elektrické energie dle priorit stanovených v krizovém plánu. Podpůrné služby k udržení ostrovního provozu jsou zajišťovány jednak na straně zdroje podle jeho možností, jednak na straně spotřeby selektivním odpínáním odběrných míst, resp. spotřebičů. Přitom se předpokládá, že každé odběrné místo bude mít trvale zajištěn příděl elektřiny pro zajištění základních potřeb. Cílem je zabránit zbytečné evakuaci obyvatel z důvodu narušení životních podmínek zejména ve městech. Tím lze omezit ekonomické dopady a minimalizovat nároky a náklady na zásah složek integrovaného záchranného systému na ochranu obyvatelstva po dobu obnovy normálního provozu elektrizační soustavy. Pokud přijde informace z PS, že rozpad PS bude trvat několik hodin až týdnů, přejde pomocí HDO distribuční soustava na ostrovní provoz s individuálním omezením spotřeby u odběrných míst pomocí krizového řízení spotřeby (krizový DSM). Omezení spotřeby může být provedeno tak, že obvody, které zůstanou pod napětím budou proudově omezeny na 6A. Spotřebitel může sám uvážit, provozu kterých spotřebičů dá přednost. Příklad – dočasně si vypne mrazák a lednici a světlo a může zapnout jednu plotýnku vařiče, domácí vodárnu apod. Tyto spotřebiče však nemohou mít větší příkon než 1 320 W. To znamená, že v době časového omezení spotřeby nebude funkční trouba, elektrická pračka bude moci prát jen v programu se studenou vodou, nikoliv s ohřevem, nebude v provozu elektrické vytápění. Provoz těchto zbytných spotřebičů bude časově omezen

224/257


podle potřeby řízení distribuční soustavy v krizové situaci. Hlavní rozdíl oproti současnému stavu spočívá v tom, že zatímco dnes použití vypínacího plánu znamená odepnutí celých obytných čtvrtí do absolutní nuly (tmy), při navrhovaném systémy dojde pouze k radikálnímu omezení špičkových odběrů. Tím se sníží riziko vzniku paniky, riziko úrazů v důsledku ztráty osvětlení, zůstane trvale zachován provoz kotelen (kromě elektrického vytápění, které bude časově omezováno), bude zachováno chlazení a mražení potravin a provoz komunikačních zařízení. 3.3.3. Výčet kroků nutných k zavedení systému ostrovního provozu: Základním předpokladem zavedení systému ostrovního provozu pro případ krizové situace jsou tyto tři stěžejní kroky: • Hlavní zdroje ostrovního provozu musí být vybaveny řídícím systémem pro poskytování podpůrných služeb pro vyrovnávání kolísání zatížení soustavy. Alespoň některý ze zdrojů zapojených do ostrovního provozu musí mít schopnost startu ze tmy. •

Energetický dispečink musí být vybaven technickými prostředky a algoritmy pro řízení ostrovního provozu, které by byly aktivovány v krizové situaci.

•

Všechna odběrná místa kategorie maloodběru musí být upravena pro krizové omezení špičkové spotřeby. Jedná se o instalaci přijímačů hromadného dálkového ovládání (HDO) a omezovacího jističe.

Start ze tmy Schopnost startu ze tmy (BS) je schopnost najetí bloku elektrárny bez podpory vnějšího zdroje napětí, schopnost dosažení daného napětí, možnost připojení k síti a jejího napájení v ostrovním režimu. Tato PpS umožňuje obnovení dodávky po úplném nebo částečném rozpadu soustavy (ztrátě napájení), kde základním cílem je uvést postiženou oblast do normálního provozního stavu v krátkém čase a bezpečným způsobem. Poskytovatel této PpS musí splňovat podmínky Kodexu PS včetně požadavků certifikace. Hromadné dálkové ovládání HDO (hromadné dálkové ovládání) je řídící systém, který při použití přenosu signálu po silovém vedení energetické sítě je schopen ovládat zapínání a odpínání spotřebičů a dalších elektrických zařízení, včetně přepínání tarifů elektrické energie. Tím přispívá ke zrovnoměrnění odběru elektrické energie v distribuční síti. Pomocí systému HDO je možno při uplatnění tarifní politiky aktivně a v reálném čase regulovat odběr a spotřebu elektrické energie a tím optimálně nastavovat ekonomické a technické parametry při distribuci elektřiny. Jako jediný ověřený plošně fungující systém ovládání tarifů a zátěží získává systém HDO mimořádný význam v současném období zavádění volného trhu s elektřinou. Díky tomuto systému se dosahuje maximálního souladu mezi hospodárnou výrobou elektřiny, ekonomickým využitím přenosové

225/257


soustavy i uspokojením odběratelů. Do skupinového ovládání spotřebičů podle sjednané tarifní sazby v určené oblasti patří: • zapínání a vypínání spotřebičů (např. akumulačních kamen, přímotopů, ohřívačů vody, klimatizačních a chladících jednotek, čerpadel vody atd.), •

přepínání tarifů okamžicích,

•

dálkové ovládání pouličního osvětlení,

•

nastavení počitadel do základního stavu,

•

přenos signálu pro časovou synchronizaci hodin v tarifních zařízeních,

•

dálkové nastavování osvětlení dopravních značek,

•

řízení speciálních druhů osvětlení.

v

pevně

stanovených

maxima

v

nebo

definovaných

proměnných

časových

časových

okamžicích

Distribuční společnosti provozují systém HDO více jak 20 let. Za tu dobu prošlo HDO vývojem, který vyústil do současných inteligentních přijímačů, které dokáží zabezpečit ovládání jimi řízených spotřebičů i v případě poruchy v šíření řídících povelů po energetické síti. Systém HDO tedy umožňuje posouvat segmenty zátěže sítí v čase a tak zrovnoměrnit popř. tvarovat průběh denního diagramu zatížení distribuční soustavy, aby pomáhal příznivě ovlivnit situaci pro nákup elektrické energie, optimalizovat chod energetické sítě a následně nabídnout zákazníkovi výhodnější podmínky při používání HDO.

226/257


3.3.4.

Technické možnosti zajištění nouzové dodávky v ostrovním provozu

Zdroj Elektrárna Opatovice v současnosti poskytuje podpůrné služby provozovateli přenosové soustavy. To znamená, že je schopna v krizové situaci poskytovat tytéž služby provozovateli distribuční soustavy pro udržování chodu ostrovního provozu. Instalovaný výkon je v současnosti 360 MW Po odečtení vlastní spotřeby 40 MW a regulační rezervy 60 MW pro vyrovnávání zatížení soustavy ostrovního provozu, bude k dispozici disponibilní výkon 260 MW. Po výstavbě nového vícepalivového fluidního bloku 100 MW bude celkový instalovaný výkon elektrárny Opatovice 460 MW. Po odečtení vlastní spotřeby 50 MW a regulační rezervy 60 MW pro vyrovnávání zatížení soustavy ostrovního provozu, bude takto k dispozici disponibilní výkon 350 MW. Elektrizační soustava Elektrizační soustava (ES) ČR pracuje za normální ho provozu propojeně se soustavou západní Evropy UCTE. Protože elektrickou energii nelze akumulovat, je pro provoz soustavy důležité nepřetržité zajišťování rovnováhy výroby a spotřeby. Důsledkem nevyrovnané energetické bilance je změna frekvence. Stav nouze je v současnosti řešen podle zákona č. 458/2000 Sb. ve znění 309/2002 Sb. (zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů energetický zákon), a znamená omezení a přerušení dodávky elektrické energie. Držitelé autorizace pro rozvod elektrické energie mají zpracovány havarijní plány, které obsahují popis všech uvažovaných havarijních poruch a přijetí následných opatření na jednotlivých úrovních řízení ES. Základním cílem je předcházet rozšíření poruch v ES a minimalizovat důsledek havárií. Přitom je nutná koordinace všech držitelů autorizace na území ČR a UCTE. Koncepce výstavby a provozu ES se řídí podle statického pravidla spolehlivosti (n-1). To znamená, že je dimenzována na vyřazení jednoho prvku soustavy (u některých důležitých prvků, jako jsou jaderné elektrárny, je používáno pravidlo n-2). Jevy ohrožující stabilitu ES jako důsledek prvotních poruchových stavů jsou: • vysoké změny kmitočtu sítě, •

netlumené kývání výkonu,

•

velké změny napětí - napěťový kolaps,

•

ztráty synchronismu.

Povinnosti držitele autorizace při řešení havarijních plánů jsou: • koordinovat havarijní plány s Ústředním elektroenergetickým dispečinkem,

227/257


•

zajišťovat spolehlivé napájení odběratelů s nevyhnutelnými omezeními,

•

spolupůsobení držitelů není vázáno vlastnickými právy a je podřízeno dispečerskému řádu.

Plánování rozvoje ES a provozní pravidla je podřízeno: • kritériím spolehlivosti provozu, •

pravidlům bezpečnosti při plánování provozu ES.

Testování chodu ES podle zahrnuje stavy a poruchy: • změna kmitočtu a hodnocení primární regulace f/P (v důsledku výpadku velkých generátorů nebo výpadku velkých odběrů), •

automatické systémové frekvenční odlehčování,

•

ztráta synchronismu, kývání výkonu, přetížení prvků sítě, napěťový kolaps (způsobené výpadkem vazebního transformátoru a rozdělení napěťových hladin, výpadkem důležité rozvodny, zkratem na přenosových vedeních, výpadkem bloků elektráren).

Dispečerská a automatická opatření proti stavům nouze jsou: • automatické frekvenční odlehčení až 50 % zatížení ES ČR, •

změna regulace f/P podle typů elektráren,

•

nasazení PVE čerpací / turbinový provoz,

•

odstavení elektráren na vlastní spotřebu,

•

blokování automatické regulace napětí odbočkových transformátorů,

•

změna regulace zdrojů při napěťovém kolapsu, P-Q,

•

vypínání zdrojů při kývání výkonu a ztrátě synchronismu.

Opatření při obnově ES po jejím rozpadu (black–out) jsou dány činnostmi a postupy, které jsou zakotveny v Kodexu přenosové soustavy. Priority obnovení provozu jsou: • vlastní spotřeba JE, •

vlastní spotřeba ostatních elektráren,

•

hlavní město Praha,

•

velké městské aglomerace,

•

ostatní.

Strategie obnovy spočívá: • v nastavení výchozích podmínek – automatické nebo manuální vypnutí všech vypínačů, •

v obnově napětí ze sousedních společností UCTE po mezinárodních vedeních,

•

v obnově napětí z elektráren, které mohou provoz obnovit bez vnější sítě,

•

v obnově napětí v distribučních rozvodnách (110/22kV).

228/257


Hlavní cíle plánů obrany jsou: • pokud možno zamezit rozdělení propojené ES vyřešením „slabých“ míst ES, •

pokud možno zamezit vypínání elektráren na vlastní spotřebu,

•

plánovitá příprava regulovaného a omezeného rozdělení sítě (energetické ostrovní provozy).

Ostrovní energetické provozy (OP) znamenají provoz vydělených částí propojené ES s vlastními zdroji. Vznik ostrovního provozu může vzniknout: • náhodně, poruchou (havárií) prvku (n – 1) a (n – 2) ES, kdy dojde automatickému vydělení ochranami a speciálními automatikami, •

dispečerským zásahem.

Rozsah ostrovního provozu může zahrnovat: • celé území uzlové oblasti, •

část uzlové oblasti se zdroji zaústěnými do 110 kV,

•

topologické okolí malých zdrojů – typicky teplárny, VE,

•

energetické provozy velkých průmyslových podniků s vlastními zdroji,

•

elektrárny nebo samostatné výrobní bloky na vlastní spotřebu.

U ostrovního provozu je velmi důležitá výkonová bilance, která může být v zásadě: • silně deficitní ∑ Pzdrojů << ∑ Pspotřeby, nutnost regulačních zásahů, •

mírně deficitní ∑ Pzdrojů ≤ ∑ Pspotřeby , předpoklad využití výkonové rezervy zdrojů,

•

přebytková ∑ Pzdrojů > Pspotřeby, řeší regulace zdrojů.

Při oddělení ostrovního provozu od ES frekvence v OP při deficitu klesá, při přebytku roste. Nutnou podmínkou je včasné dosažení výkonové rovnováhy Pzdrojů = Pspotřeby. Regulátory zdrojů musí být vybaveny regulací ROP (regulátor ostrovního provozu). Ten mají standardně v ČR všechny generátory nad 50 MW. Výkonová regulace f/P zdrojů se automaticky přepne do otáčkové regulace. Dosažení výkonové rovnováhy se provádí odpínáním zátěže lokálním frekvenčním odlehčením nebo centrálním odlehčením. Úspěch vzniku a chodu OP je závislý na minimalizaci času pro dosažení výkonové rovnováhy, automatická regulace je nutností. Je třeba provést změny parametrů ochran a automatik v oblasti OP, popř. jejich blokování. Porucha, která způsobila podmínky pro vznik OP musí být vně oblasti OP, v opačném případě je vznik OP blokován. Plánovitá příprava OP je základem pro zvýšení spolehlivosti zásobováním elektřinou průmyslových podniků a infrastruktury při stavech nouze v ES i pro udržení chodu elektráren nebo výrobních bloků na vlastní spotřebě což usnadňuje rychlé obnovení normálního provozu. Příprava OP zahrnuje:

229/257


•

určení dělících míst plánovaného OP,

•

vybavení technickými prostředky,

•

určení výkonové bilance OP v ustáleném provozu,

•

centralizace dat, stavů a měření,

•

technická a legislativní opatření držitelů autorizace a odběratelů.

Ostrovní energetické provozy slouží při přechodných krizových stavech ES ke zvýšení spolehlivosti zásobování elektřinou. Při dlouhodobých stavech nouze umožňují důsledné využití místních zdrojů pro zásobování nezbytné infrastruktury a obyvatelstva. Technické prostředky pro přípravu OP jsou: • rozpadová automatika pro vydělení ostrovního provozu, •

systém dálkového sběru dat a měření po oblasti OP – decentralizované řídicí systémy,

•

vybavení R 110/22kV selektivního odlehčení,

•

plán frekvenčního lokálního odlehčení,

•

přenosové systémy (optické trasy, radiové sítě, systém hromadného dálkového ovládání HDO).

technickými

prostředky

pro

volbu

centrálního

V další přípravě realizace pilotního projektu bude třeba provést následující přípravné práce:

•

stanovit podmínky pro rozpojení dělících míst,

•

navrhnout signalizaci důležitým odběratelům,

•

provést výpočty výkonové bilance OP v reálném čase,

•

zajistit vysokou selektivnost omezení spotřeby,

•

zajistit regulátory ostrovního provozu u malých zdrojů (teplárny, závodové elektrárny, VE),

•

provést přípravu pro nasazení systému omezení spotřeby na krizový stav s centrálním řízením.

Odběrná místa Jednotlivá opatření u odběrných míst jsou nejlevnější, avšak v součtu, vhledem k jejich počtu, tvoří největší část celkových realizačních nákladů. Opatření spočívá v úpravě odběrného místa obdobně, jako se provádí při instalaci topných spotřebičů ovládaných HDO. Systém umožní v případě krizové situace omezit špičkový příkon a toto omezení se provede dálkově prostřednictvím HDO.

230/257


3.4. Power)

Charakteristika možností možného dodavatele (EOP / International

Návrh řešení a jeho zdůvodnění Modelový 14ti denní výpadek přenosové soustavy je sice málo pravděpodobný, avšak možný. Riziko je pro společnost nepřijatelné, protože následné ztráty a škody by přesáhly 4% HDP. Navrhuje se obnovit schopnost elektrizační soustavy, kterou měla před 100 lety, tj. schopnost přejít v krizové situaci na ostrovní provoz místních distribučních soustav. Navržený pilotní projekt je založený na schopnosti energetického zdroje Elektrárny Opatovice poskytnout disponibilní elektrický výkon 350 MW. Tento zdroj v současnosti poskytuje podpůrné služby provozovateli přenosové soustavy a je tedy schopen poskytnout v krizové situaci tytéž služby provozovateli distribuční soustavy. Zajištění výkonové bilance při ztrátě napojení na přenosovou soustavy je však na straně zdrojů pracujících do distribuční soustavy obtížně proveditelné. Navržený projekt proto řeší nikoliv budování záložních zdrojů na úrovni přenosové soustavy, což by bylo zřejmě vysoce investičně i provozně náročné, nýbrž instalování pro dálkově ovládané krizového řízení spotřeby odběrných míst. Využívá se přitom existujících technických prostředků. Největší část pořizovacích nákladů by vyžadovalo provedení úprav odběrných míst. 3.5.

Stanovení disponibilního výkonu k zajištění nouzových odběrů

V elektrárně Opatovice bude po dokončení nového zdroje instalovaný výkon 460 MW. Vlastní spotřeba teplárny činí cca 50 MW a musíme též uvažovat s přibližně 60 MW na regulační rezervu pro vyrovnávání stability ostrovního provozu. Disponibilní výkon tedy činí 350 MW. To představuje zajištění nouzové spotřeby pro celé území Pardubického kraje, jehož nouzová potřeba činí 236 MW. Z uvedeného vyplývá, že význam Elektrárny Opatovice je nadregionální a mohl by jednou třetinou svého disponibilního výkonu vypomoci při nouzovém zásobování elektřinou některému ze sousedních krajů. 3.5.1.

International Power Opatovice, a.s. (elektrárna Opatovice)

3.5.1.1.

Stávající stav

Zdroj elektrárna Opatovice vyrábí elektřinu a teplo na bázi spalování hnědého uhlí ze severních Čech. Od poloviny 90. let minulého století je zvyšován důraz na ochranu životního prostředí a v této souvislosti jsou snižovány povolené limity plynných emisí a emisí tuhých látek. Podle Zákona o ovzduší byl nejprve snížen limit emisí oxidu síry

231/257


(SO2) pro stávající zdroje na 1700 mg/m3. Po výstavbě a uvedení do provozu odsiřovacích jednotek je tento limit s rezervou plněn a po dalších úpravách toto zařízení umožní plnit i emisní strop platný od 1. 1. 2008. Z původní výše emisí SO2 před rokem 1990 kolem 60 tis. t/rok došlo změnou paliva a provozem odsíření ke snížení emisí SO2 na hodnotu kolem 7 tis. t/rok. Povolené maximum emisí SO2 od roku 2008 je 5 tis. t/rok. V souvislosti s instalací odsíření došlo i k poklesu emisí tuhých znečišťujících látek (TZL) z úrovně přes 2500 t/rok pod 200 t/rok. Konstrukčními úpravami kotlů, které ovlivnily spalovací režim a dokonalejším řízením provozu došlo i ke snížení emisí oxidů dusíku (NOx) z hodnoty přes 6500 t/rok v roce 1993 na hodnotu pod 3000 t/rok v roce 2005. To odpovídá koncentraci 350 – 400 mg/m3 NOx. Limit emisí NOx pro období 2008 – 2015 ve výši 500 mg/m3 a odpovídající emisní strop je těmito opatřeními plněn. Od 1. 1. 2016 bude limit snížen na hodnotu 200 mg/m3 a to už nelze splnit drobnými úpravami kotlů. Proto je potřeba provést celkovou rekonstrukci kotlů, případně jejich výměnu, nebo změnit palivovou základnu. 3.5.1.2.

Etapy obovy zdroje

1. etapa Obnova zdroje bude zahájena výstavbou 7. bloku, který tvoří fluidní kotel, turbogenerátor, chladicí věž a další příslušenství. Kotel bude konstruován na spalování biomasy a uhlí a bude plnit emisní limity pro budoucí nové zdroje. Tato nová výrobní kapacita bude sloužit po dobu dalších rekonstrukcí pro snížení výpadku výroby. V současné době se zpracovává projektová dokumentace k územnímu řízení a hodnocení vlivů na životní prostředí. V letošním roce bude vypsáno výběrové řízení na zhotovitele s předpokládaným zahájením stavby v 1. pololetí 2007. Uvedení nové výrobní kapacity do provozu se plánuje na přelom roků 2008 a 2009. 2. etapa Ve druhé etapě je řešena celková obnova kotelního fondu stávající elektrárny. Bude posouzena i možnost obnovy turbín. Základním předpokladem konečného stavu po rekonstrukci je zachování dodávek tepla konečným zákazníkům při udržení vysoké provozní spolehlivosti. Zdroj bude mít i nadále část teplárenskou a kondenzační, případně paroplynovou. Všechny posuzované varianty budou plnit emisní limit NOx. Jednotlivé varianty se liší postupem rekonstrukce, požadavky na odstávky zařízení, dobou realizace, technickými parametry nového zařízení, dynamickými vlastnostmi a investičními náklady.

232/257


Posuzované varianty obnovy ve 2. etapě a) náhrada stávajících kotlů fluidními kotli Stávající kotelní jednotky budou nahrazeny menším počtem nových fluidních kotlů s vyšším tepelným výkonem s vyšší účinností výroby. Nové kotle budou plnit emisní limity NOx, potřeba zachování odsíření bude posouzena podle kvality dostupného paliva (obsah síry). Bude upravena i budova kotelny (zvýšení). U této varianty bude posouzena možnost změny jednotkového výkonu TG až do výše 200 MW. b) celková rekonstrukce kotlů se zachováním práškového topeniště Tato varianta předpokládá totální rekonstrukci stávajících kotlů s úpravou mlýnských okruhů, vzduchových cest, hořáků, spalovací komory, dodatkových ploch, výměnu bubnů, SKŘ, části elektro apod. Zachována bude budova kotelny, nosná ocelová konstrukce kotlů, odlučovače, odsíření, zařízení strojovny a společná zařízení elektrárny. c) částečná plynofikace zdroje Možností snížení emisí SO2 a NOx je úprava jednoho nebo více kotlů pro spalování zemního plynu. Bude posouzen vliv plynofikace na provedení kotelny z pohledu plynové bezpečnosti. Kondenzační část výroby může být nahrazena z části paroplynovým cyklem. Všechny uvažované varianty budou porovnány z pohledu investičních nákladů, provozních nákladů, reálnosti technického řešení, provozních vlastností (dynamické chování zdrojů), průběhu výstavby a dosažených emisních hodnot. Podle výsledků porovnání bude přijato konkrétní řešení k realizaci.

233/257


4. RÁMCOVÉ URČENÍ ŠKOD VYPLÝVAJÍCÍCH Z NEDOSTATKU ENERGIE ZEJMÉNA EL. ENERGIE Metodika popsaná v kapitole 2.3 byla aplikovaná na podmínky Pardubického kraje. Byly charakterizovány dvě hlavní skupiny u nichž vzniklé ztráty (škody) je nutné porovnávat s náklady vynaloženými na jejich vznik. Jedná se o škody vyplývající ze:

4.1.

•

ztráty životů a zdraví občanů,

•

ztrát na majetku a nákladů na jeho obnovení. Škody na životech a zdraví občanů

V Pardubickém kraji žije cca 505 tis. obyvatel. Při úvaze, že v důsledku přerušení dodávek elektřiny:

zemře 0,0001 % obyvatel tj. 6 občanů,

bude nevratně na zdraví postiženo 0,1 % obyvatel tj. 510 občanů.

lze při použití obvyklých přístupů, vyčíslit dále uvedenou výši škod:

smrt 6 občanů, to představuje ztrátu 58 495 tis. Kč,

505 občanů trvale zdravotně postižených představuje ztrátu cca 10 072 106 tis. Kč.

4.2.

Škody na majetku a náklady na jeho obnovení

Propočet škod vychází z těchto předpokladů: • Vymezení rozsahu a dopadů z přerušení dodávky el. energie (model 14 dní): Rozsah a dopady byl vztaženy na oblast zemědělství – živočišnou výrobu a na průmysl. Rostlinná výroba je závislá na ročním období a lze předpokládat, že posunutí agrotechnických termínů o cca 10 dní (4 dni lze považovat za vykryté ze zásob a rezerv) nebude představovat zásadní dopad na vznik ztrát. Ztráty v průmyslu byly vyčísleny propočty z analýz MPO, především osobní náklady na zaměstnance a ušlý zisk. U zpracovatelského průmyslu byly odhadovány zásoby. Toto zjednodušení zanedbává další ztráty definované jako úroky z úvěrů, splátky z leasingových smluv, pravidelné další nákladové platby (platby státu) atd.. V tomto odhadu škod nebyly uvažovány ztráty z cestovního ruchu, kde lze očekávat podobný vývoj jako po povodních roku 2002. Tyto škody lze považovat za následné.

234/257


•

Vymezení rozhodného období pro určení přímých ztrát: Období „blackout“ resp. jeho trvání (pro model 14 dní) nebylo pro oblast zemědělství – živočišnou výrobu zásadní, většina ztrát by vznikla v první čtvrtině až třetině tj. během dvou až pěti dnů.

•

Specifikace ztrát dle základních oborů ekonomiky kraje: Pardubický kraj představuje oblast s významnými producenty zemědělských produktů a jejich zpracovateli. V jeho ekonomice má významný podíl strojírenství, jehož produkce je často ve vazbě v režimu „just in time“.

•

Analytické propočty byly provedeny na základě dat ČSÚ, MPO, Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky, výročních zpráv významných podnikatelských subjektů a odhadů zpracovatele.

•

Pro odhady ztrát byly použity zjištěné technologické lhůty pro jednotlivé vybrané oblasti, po kterých dochází k neodvratným ztrátám.

•

V zemědělství byly škody vyčíslovány pro skot, hrabavou drůbež, prasata, chov koní, ovcí a koz.

4.2.1.

Zemědělství

4.2.1.1.

Okruh skot

Za rizikový chov z hlediska dopadů výpadku elektrické energie je nutné považovat krávy - dojnice v počtu 49 365 ks. Dojnice s vysokou produkcí mléka jsou velmi choulostivé na cyklus dojení. Lze konstatovat, že ke znehodnocování zvířete dochází již v časovém horizontu dvanácti hodin, do 24 hodin je zvíře pro další využití v produkci mléka nepoužitelné včetně. Zpracování dobytka na jatkách, kdy jejich kapacity v případě výpadku el. proudu nelze použit – vzniká totální škoda. Při ceně cca 22 000 Kč za krávu lze očekávat škodu z reprodukčních cen jako celkovou přímou škodu, resp. její dolní mez, na dojnicích v rámci kraje ve výši 451 000 tis. Kč. Ztráty z prodeje mléka je pro Pardubický kraj třeba uvažovat při produkci 700 000 l mléka denně po 8,2 Kč/l po dobu 14 dní na 80 000 tis. Kč. Následné ztráty z nenarozeného dobytka byly odvozené z počtu krav; při odhadu hmotnosti 315 kg a ceně za kg ž.hm. 29,2 Kč/kg pak činí 400 000 tis. Kč. Schopnost chovatelů překlenout důsledky pohromy vzniklé z výpadku dodávky el. proudu je velmi omezená a lze ji v kontextu kraje zanedbat. Např. součástí technologie ustájení není obvyklý plnohodnotný náhradní zdroj elektrické energie. 4.2.1.2.

Okruh hrabavá drůbež

Stav (duben 2005) 1 560 tis. ks z toho 607 tis. ks slepic. Při odhadu ceny jednoho kusu 235/257


drůbeže- slepice cca 60 Kč (průměrná reprodukční cena – odhad jako průměr nosnice na konci produkce a na začátku produkce), což v reprodukční ceně představuje cca 10 900 tis. Kč. Ostatní pak při 20 Kč jednotkové ceně 19 000 tis. Kč. Chovatelé drůbeže jsou ve vybaveni náhradními zdroji el. energie (reakce chovu na výpadek el. proudu je velmi rychlá – řádově hodiny). V uvažovaném časovém horizontu cca 14 dní lze očekávat min 30 % ztráty způsobené nedostatkem paliva pro náhradní zdroje respektive nepokrytím potřebného příkonu pro zajištění požadovaných parametrů pro chov tzn. odhad škod na tržbách v oboru drůbeže lze očekávat cca 189 100 tis. Kč. Za dobu 14 dní lze očekávat ztrátu z produkce 8 500 tis. vajec tj. cca okolo 70 % - 10 700 tis. Kč při ceně 1,8 Kč za jedno vejce, protože nebude zajištěn odbyt a skladovací podmínky. Skutečné ušlé zisky a tržby však budou vyšší vzhledem k potřebě obnovení hejn, což při masivním nárůstu poptávky by byl problém. 4.2.1.3.

Okruh prasata

Chov je závislý ne technologiích krmení, odstraňování kejdy a klimatizaci. Náhradní řešení u chovu selat v zásadě není. Byla uvažována především selata v počtu cca 90 000 ks po 1 500 Kč/ks, která jsou produkčně víceméně závislá na technologii chovu. Lze očekávat v rozhodném období výpadku škodu ve výši 135 000 tis. Kč. Ztráta z chovu prasat při stavech 88 000 kusů a při kvalifikovaném odhadu 50 % ztrát při ceně 29,46 Kč/kg při 110 kg jateční váhy lze odhadnout na 144 100 tis. Kč. U ostatních (prasnice) lze předpokládat vysokou míru jejich zachování. 4.2.1.4.

Okruh chovu koní, ovcí a koz

Vzhledem k používaným technologiím chovu a rozsahu, by neměly být výpadkem dodávky el. proudu tyto okruhy zasaženy. Osobní náklady v zemědělství lze odhadovat při průměrné mzdě 13 000 Kč a počtech zaměstnanců 13 644 na 111 744 tis. Kč. 4.2.1.5.

Zásoby v mlékárenství

Ty představují dvoudenní produkci v kraji, tj. 11 500 tis. Kč. Zásoby dle OKEČ 15.1 – zpracování masa představují odhadem (MPO, VÚZEP, vlastní propočty) 179 615 tis.Kč. Práce se nezabývala dopadem krizové situace na chemický průmysl v kraji, protože nebyly k dispozici data veřejně dostupná. Jedná se především o společnost Synthesia a.s. (dříve odštěpný závod). Dostatečně přesně nepodchycuje ztráty vzniklé znehodnocením zboží v mrazírenských kapacitách, které by se musely stanovovat na základě terénního průzkumu, aby zjištěná data byla dostatečně vypovídající.

236/257


tabulka 54 Rekapitulace ztrát v zemědělství TIS. KČ

dojnice

451 000

mléko

80 000

zásoby mléka

11 500

zásoby masa

179 615

ztráty z nenarozeného dobytka na žír

400 000

drůbež

29 900

vejce

10 700

selata

135 000

prasata na žír

144 100

Celkem

1 441 815

4.2.2. Průmysl Obecně průmysl mimo výjimek nedisponuje plnohodnotnými náhradními zdroji el. proudu. Lze tedy ztráty vzniklé z přerušení dodávek elektřiny odhadovat především v oblasti tržeb a souvisejících nákladů a zisku. Speciální oblastí je potravinářství, kde lze dále očekávat zhroucení skladovacích kapacit, které svým určením představují chladírenské a mrazírenské technologie. Tržby v průmyslu v Pardubickém kraji v roce 2004 dosáhly 142 606 000 tis. Kč. Při čtrnáctidenním výpadku dodávky elektřiny lze odhadnout ztráty na: • • • 4.3.

výkonech na cca 5 470 000 tis.. Kč, osobních nákladech 511 742 tis. Kč, zisku (po zdanění) 654 986 tis. Kč. Obyvatelstvo

Základní statistika – obydlené byty 182 943 bytů k datu 2001. Odhad hodnoty uskladněných potravin rychle podléhající zkáze jako min. 1 500 Kč/byt, při dlouhodobém výpadku lze uvažovat 60 % znehodnocených z celkové hodnoty potravin 274 414 tis. Kč, tzn. odhad škody na uskladněných potravinách je 164 650 tis.Kč. 4.4.

Státní zpráva a samospráva

Mezi takové náklady je třeba mimo jiné zahrnout výdaje: náhradní způsob vyplacení sociálních dávek – důchody, podpory atd.,

237/257


způsobené nutností náhradních opatření pro zajištění dodávek vody, potravin, sanační činností v oblasti udržení obyvatelnosti krajiny (oblasti kanalizace, pohřebnictví, asanace živočišných zbytků apod.),

vyvolané dalšími skutečnostmi.

Metodiku pro odhad těchto nákladů je nutné zpracovat analyticky přímo ve spolupráci s orgány samosprávy a státu. Pro další zachování zdravotního stavu obyvatelstva lze očekávat následné náklady v oblasti logistiky – zásobování pitnou vodou, základními potravinami a zachování jejího ekonomického fungování (udržení platebních systémů – státních (zdravotní, sociální oblast), finanční (bankovní sektor) a komerční sektor (prodej konzervovaných potravin). Zásadním problémem by bylo řešení důsledků hromadných úhynů či utracení skotu a drůbeže bez využití veterinárních zařízení. Základním problémem je zásobování pitnou vodou – gravitačních vodovodů či samozásobitelů s ručním pohonem čerpání vody je zanedbatelný podíl. Lze předpokládat významnou náročnost ve velkých sídelních celcích – mimo krajské město však schopnost provozování vodovodní sítě bez el. energie je velmi omezená, u krajského města existují technické možnosti krizového zásobování. Pro státní či krajskou správu lze očekávat minimálně povinnost zabezpečit zásobování pitnou vodou a zabezpečit hygienickou součinnost při likvidaci uhynulých zvířat.

238/257


4.5.

Rekapitulace škod

tabulka 55 Vyčíslení ztrát způsobených přerušením dodávek elektřiny

Ztráty

tis. Kč

Na zdraví a životech z toho:

10 130 601 na životech na zdraví

Odhad škod na majetku a nákladech na obnovu z toho:

58 495 10 072 106 8 243 193

na živočišné výrobě

1 441 815

v průmyslu

6 636 728

u obyvatelstva Celkem

164 650 18 373 194

K výše zmíněným škodám je nutné připočíst zatím nevyčíslené náklady v oblasti logistiky – zásobování pitnou vodou, základními potravinami a zachování ekonomického fungování území. Zásadním problémem jistě bude řešení důsledků hromadných úhynů či utracení skotu a drůbeže bez využití veterinárních zařízení, pokud by neměla alespoň nouzový zdroj elektřiny.

Vzhledem ke specifikám Pardubického kraje nejsou uvažovány náklady na „vyvedení“ obyvatel z velkých měst. Z výše uvedených informací vyplývá, že přerušení dodávek elektřiny na dobu několika dní představuje vysokou ekonomickou ztrátu jak pro stát, tak i pro jednotlivce. Je proto nezbytné hledat řešení zmírňující důsledky dlouhodobějších (vícedenních) přerušení dodávek elektřiny.

239/257


5. STANOVENÍ NÁKLADŮ PRO ZAJIŠTĚNÍ PŘIMĚŘENÉ ENERGETICKÉ BEZPEČNOSTI 5.1.

Odhad pořizovacích nákladů

5.1.1. Pořizovací náklady na zdroji Investiční náklady na zdroji Elektrárna Opatovice jsou (kromě startu ze tmy) prováděny a financovány na základě rozhodnutí vlastníků v rámci podnikatelské strategie rozvoje. Doposud poskytované podpůrné služby by byly využívány i pro ostrovní provoz části distribučního systému. Realizace pilotního projektu v plném rozsahu, tj. se zajištěním startu ze tmy, by na straně zdroje vyžadovala novou investici na realizaci dieselgenerátorové stanice o výkonu 6 MW ve výši. 20 mil. Kč. 5.1.2. Pořizovací náklady v distribuční soustavě Úpravy v distribuční soustavě jsou převážně softwarové povahy. Budou upraveny algoritmy řízení tak, aby po činnosti rozpadových automatik přešla soustava na řízený ostrovní provoz s maximálním využitím kapacity místních zdrojů. Pro vyrovnávání bilance výroby a spotřeby se využije systém hromadného dálkového ovládání (HDO), kterým bude řízeno zatížení soustavy pomocí dálkového ovládání odběrných míst. Náklady na vývoj a zprovoznění potřebného systému řízení byly stanoveny odborným odhadem ve výši 15 mil.Kč. 5.1.3.

Odběrná místa

Odběrná místa musí být vybavena přijímači HDO (pokud jej již nemají) a dále zařízením pro omezení dodávky. Současná domovní (bytová) rozvodnice je velmi jednoduchá a lze si představit vývoj inteligentní rozvodnice s integrovaným řídícím systémem, resp. přímo i inteligentní spotřebiče schopné rozpoznat potíže v elektrické síti. Pro srovnání lze uvést, že určité inteligentní řízení mají dnes všechny složitější domácí spotřebiče (pračky, sporáky, ledničky, apod.). Ekonomická náročnost na vybavení odběrného místa je odhadována ve výši 5 tis.Kč. Pro oblast ostrovního provozu o velikosti 292 tis. obyvatel, tj. přibližně 171 tis. odběrných míst (typu MOO a MOP) činí 855 mil.Kč.

240/257


5.1.4.

Celkové pořizovací náklady

tabulka 56 Celkové pořizovací náklady

mil. Kč

5.2.

Zdroj Elektrárna Opatovice

20

Distribuční soustava

15

Odběrná místa

855

Celkem

890

Odhad provozních nákladů

Roční provozní náklady jsou odhadnuty ve výši 1% z pořizovacích nákladů. Při pořizovacích nákladech 890 mil.Kč činí roční odhadované provozní náklady na udržování systému 8 900 tis.Kč. 6.

STANOVENÍ PŘÍNOSŮ A PROPOČET EFEKTIVNOSTI

6.1.

Vstupní předpoklady

Základní finanční rozvaha je provedena za předpokladu, že celý projekt bude zrealizován energetickými společnostmi. Dále se předpokládá, že projekt nebude možné financovat z veřejných zdrojů a bude hrazen formou zvýšení poplatku za poskytování krizových systémových služeb na úrovni distribuční soustavy. Je propočteno toto zvýšení jako podnikatelský záměr tak, aby energetické společnosti dosáhli z realizace projektu zvýšení soběstačnosti při krizové situaci přiměřenou rentabilitu (10%). Předpokládá se financování částečně z vlastních prostředků, částečně úvěrem; viz tabulka 57. tabulka 57 Vstupní předpoklady výpočtu – pilotní projekt

Celková projektu

cena

890 000 tis.Kč

Vlastní kapitál (30%)

267 000 tis.Kč

Úvěr (70%)

623 000 tis.Kč

Doba splatnosti

10 Roků

Úrok

6 %

Doba porovnání

20 Roků

Diskontní míra

8,0 %

Požadovaný IRR

10,0 %

241/257


6.2.

Výsledky ekonomické analýzy

Výpočet je proveden ve stálých cenách a pořízením „overnight“. Pořizovací náklady na úpravu odběrných míst jsou nákladovou položkou, tzn. jsou „odepsány“ v roce pořízení. Dále se předpokládá, že záporný hospodářský výsledek sníží daňovou základnu distribuční společnosti. Pořizovací náklady pilotního projektu budou uhrazeny zvýšením z ceny dodávané elektřiny v odběratelské oblasti OP o 40 Kč/MWh, tj. 4 haléře za kilowatthodinu. Průběh přínosů pro společnost, nákladů a toku hotovosti pilotního projektu ukazuje Obrázek 19 Výsledky výpočtu proveditelnosti krajského ostrovního provozu . Obrázek 19 Výsledky výpočtu proveditelnosti krajského ostrovního provozu Přínosy pro spole čnost

Ná kla dy

140000

160000 120000

80000

100000

tis.Kč

140000

100000 tis.Kč

120000

60000 40000

80000 60000 40000

20000

20000

0

0 1

2

3

Externí přínosy

4

5

6

7

8

9 10 11 12 13 14 15

1 Fixní náklady

Elektřina-příplatek za bezpečnost

2

500000 400000 300000 200000 100000 0 -100000 -200000 -300000 -400000 1

2

3

4

5

6

7

8

5

6

7

8

Odpisy

9 10 11 12 13 14 15 Úroky 1

Úroky 2

9 10 11 12 13 14 15

150000 100000 50000 0 -50000 -100000 -150000 -200000 -250000 -300000 0

1

2

3

nediskontovaný nediskontovaný

4

Čistý tok hotovosti

tis.Kč

tis.Kč

Kum ulova ný tok hotovosti

0

3

Variabilní náklady

diskontovaný

242/257

4

5

6

7

8

9 10 11 12 13 14 15

diskontovaný


6.3.

Porovnání ceny za zvýšení bezpečnosti s cenou jiných služeb v ES

Kromě ceny za vlastní energii a nákladů na přenos a distribuci elektřiny platí spotřebitel ještě další poplatky . Jsou to: • cena systémových služeb 171,80 Kč/MWh, = 0,17180Kč/kWh •

cena na podporu výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů a kombinované výroby elektřiny a tepla ve výši 39,45 Kč/MWh = 0,03945 Kč/kWh

•

cena za činnost zúčtování Operátora trhu s elektřinou ve výši 4,63 Kč/MWh = 0,00463 Kč/kWh.

•

případně i dobrovolná platba k ceně 100 Kč/MWh = 0,10 Kč/kWh za odběr tzv. „zelené energie“

Z porovnání je patrno, že cena za navržené systémové služby ostrovního provozu distribuční soustavy (40 Kč/MWh) je více než 5x nižší, než cena systémových služeb zajišťovaných přenosovou soustavou. Obrázek 20 Porovnání příplatku za bezpečnost a ostatních poplatků 250

200

Kč/MWh .

činnost Operátora trhu s elektřinou 150

podpora výkupu z OZE a kogenerace systémové služby přenosové soustavy

100

poplatek za bezpečnost 50

0 příplatek za bezpečnost

jiné poplatky

Pro výpočet o kolik by se měsíčně zvýšily výdaje domácnosti pro zvýšenou bezpečnost dodávek elektřiny, tj. odolnost systému přečkat dlouhodobý rozpad přenosové soustavy například vlivem teroristického útoku, je nejdříve třeba určit, kolik je obvyklá roční spotřeba elektřiny různých typů domácností podle vybavenosti elektrickými spotřebiči a u domácností vytápěných elektřinou i podle tepelných ztrát domu .

243/257


Obrázek 21 Typická výše spotřeby elektřiny v domácnosti

základní spotřebiče + vaření elektřinou + el. ohřev vody + el. vytápění nízkoenerget. dům, el.vytápění pasivní dům, el.vytápění 0

5

10

15

20

25

MWh/r základní spotřebiče

vaření

TUV

vytápění

Obrázek 22 Zvýšení měsíčních výdajů domácnosti za zvýšení bezpečnosti dodávek elektřiny

základní spotřebiče + vaření elektřinou + el. ohřev vody + el. vytápění nízkoenerget. dům, el.vytápění pasivní dům, el.vytápění 0

10

20

30

40

50

60

70

80

Kč/měsíc příplatek za bezpečnost

Navrhované zvýšení ceny elektřiny pro zajištění bezpečnosti dodávek představuje měsíční zatížení domácnosti menší, než kolik stojí jedna krabička cigaret. Předpokládejme, že zpracování dalších návazných studií vedoucích k rozpracování technického řešení bude kryto s prostředků výzkumu, vývoje a inovací, tj. z veřejných prostředků.

244/257


6.4.

Rozdíl mezi investiční a nulovou variantou

Nulovou variantou je současný stav, tj. „nedělat nic“. V modelovém případě dvoutýdenního přerušení provozu přenosové soustavy by došlo k velmi vážné situaci. V závislosti na době trvání krizové situace a na ročním období by došlo k výrazným ztrátám. Jejich vyčíslování bylo popsáno v kapitole 4. Předpokládejme, že realizací ostrovního provozu bude zabráněno jednou za 20 let k rozsáhlému „blackoutu“. Rekapitulace udává hodnoty celkových přínosů a celkových ztrát. tabulka 58 Rekapitulace relevantních nákladů a přínosů

Rekapitulace přínosů Pořízení

890 000 tis. Kč

Provozní náklady

8 900 tis. Kč/rok

Roční náklady na zvýšení bezpečnosti Roční náklady na zvýšení bezpečnosti za 20 let

119 536 tis. Kč/rok 1 173 622 tis. Kč

Rekapitulace ztrát Ztráty 2 týdenního „blackoutu“

18 373 794 tis. Kč

Roční náklady na zvýšení bezpečnosti za 20 let budou stále ještě 15 až 16 krát nižší, než by byly pravděpodobné ztráty způsobené jedním rozsáhlým „blackoutem“ v trvání dvou týdnů. K výše zmíněným ztrátám je nutné připočíst zatím nevyčíslené náklady v oblasti logistiky – zásobování pitnou vodou, základními potravinami a zachování ekonomického fungování území. Zásadním problémem jistě bude řešení důsledků hromadných úhynů či utracení skotu a drůbeže bez využití veterinárních zařízení. Vzhledem ke specifikám Pardubického kraje nejsou uvažovány náklady na „vyvedení“ obyvatel z velkých měst. .

245/257


Výsledky ukazují, že společenská rentabilita pořízení systému nouzového zásobování elektřinou při krizové situaci je vysoce efektivním vynaložením prostředků a má návratnost pokud zabrání výskytu jediné modelové poruchy za 20 let. Pokud budou náklady promítnuty do ceny, bude současná hodnota plateb za zvýšení soběstačnosti zásobování elektřinou a zvýšení bezpečnosti dodávky během krizové situaci bude činit za období 20 let přibližně 1 174 mil. Kč. Realizací projektu se zabrání ztrátám, které byly vyčísleny pro území Pardubického kraje a při jednom 14ti denním rozpadu elektrizační soustavy na 18 374 mil. Kč (Obrázek 23). Pokud by došlo k výpadku v mrazivém období nehrozí ani tak zkažení potravin jako popraskání vodovodních a topných potrubí po promrznutí bytových domů. Ztráty v domácnostech tak mohou vzrůst na desetinásobek (Obrázek 24). Porovnání těchto nákladů jimiž budou zatíženi odběratelé a přínosů (potenciálních ztrát) udává Obrázek 25.

12 000 10 072 10 000 Ztráty na majetku a náklady na obnovu

mil.Kč .

8 000 6 637 6 000

4 000 1 442

2 000

165

58 0 životy

zdraví

zemědělství

průmysl

domácnosti

Obrázek 23 Potenciální ztráty dvoutýdenního plošného výpadku – letní období

246/257


12 000 10 072 10 000 Ztráty na majetku a náklady na obnovu

mil.Kč .

8 000 6 637 6 000 4 000 1 647

1 442

2 000 58 0 životy

zdraví

zemědělství

průmysl

domácnosti

Obrázek 24 Potenciální ztráty dvoutýdenního plošného výpadku – zimní období

25000 náklady na ostrovní provoz

20000

mil.Kč .

domácnosti průmysl

15000

zemědělství 10000 zdraví 5000

životy

0 náklady

ztráty-léto

Obrázek 25 Porovnání přínosů a nákladů

247/257

ztráty-zima


Náklady na preventivní opatření činí jednu sedminu až devítinu potenciálních ztrát. Přínos plynoucí ze zabránění těmto ztrátám je naopak sedmkrát až devětkrát vyšší, než náklady na toto preventivní opatření. Kdybychom uvažovali, že k dané poruše nedojde během příštích dvaceti let, ale kdykoliv v budoucnu, pak použijeme ke stanovení současné hodnoty plateb za zvýšení soběstačnosti zásobování elektřinou a zvýšení bezpečnosti Gordonův vzorec a získáme tak výslednou hodnotu plateb 1 494 mil. Kč. I tak budou potom náklady stále ještě 12 krát nižší, než případná ztráta, ke které by kdykoliv v budoucnu došlo. 7.

SHRNUTÍ POZNATKŮ

Bezpečnostní hrozby • Přírodní: o Živelní, o Epidemie, • Antropogenní: o Provozní havárie, o Vnitrostátní, společenské a sociální krize, o Mezinárodní ozbrojený konflikt, Materiál „Energetika Pardubického kraje – Doložka krizového řízení“ si klade za cíl: a. Společnými silami s KU jsme upřesnili a doplnili seznam objektů kritické infrastruktury, b. Shrnuli jsme a opětovně prezentovali kompetence hejtmana , KU a orgánů kraje za krizových situací, c. Shrnuli jsme kompetence HZS a IZS při přípravě řešení mimořádných událostí a krizových situací, d. Představili jsme vývoj dodávek zemního plynu a zabezpečení těchto dodávek ve východočeském regionu (nelze dělit na kraje), e. Představili jsme bezpečnost zásobování největšího CZT v Pardubickém kraji, f. Představili jsme bezpečnost dodávek el. energie v Pardubickém kraji, g. Představili jsme možnost zajištění přiměřených dodávek el. energie v krizových situacích, h. Rámcově jsme propočetli škody vyplývající z nedostatku el. energie, i. Stanovili jsme náklady na zajištění přiměřené energetické bezpečnosti,

248/257


Hlavní závěr : Ztráty při 2 týdenním „blackoutu“ činí 18 373 794 tis Kč. Roční náklady na zvýšení bezpečnosti za 20 let činí 1 173 622 tis Kč , což je 15 až 16 krát méně než v případě ztrát způsobených krizovou situací. Z výše uvedených informací vyplývá, že přerušení dodávek elektřiny na dobu několika dní představuje vysokou ekonomickou ztrátu jak pro stát, tak i pro jednotlivce. Je proto nezbytné hledat řešení zmírňující důsledky dlouhodobějších (vícedenních) přerušení dodávek elektřiny

Lze tedy konstatovat, že pokud budou následné přípravné vývojové práce a studie financovány z veřejných zdrojů, bude vynaložení těchto prostředků společensky efektivní.

Vzhledem k tomu, že realizace projektu „Energetika Pardubického kraje – Doložka krizového řízení“ bude vyžadovat úpravu legislativy (změna energetického zákona, změna stavebního zákona) bude do té doby patrně forma financování z veřejných zdrojů nezbytná.

8. DOPORUČENÍ DALŠÍHO POSTUPU V důsledku privatizace a liberalizace kritické infrastruktury může docházet k situaci, kdy v důsledku silné konkurence vlastníci KI posunují její provoz na hranici technických limitů. Tato situace platí zejména pro elektroenergetiku vytvořením společného evropského trhu s elektřinou. Přispívá k tomu i současná legislativa, neboť na základě zkušeností posledních 60ti let, nedošlo v ČR k rozsáhlému blackoutu. Podpůrné a systémové služby jsou legislativně určeny pro zajištění provozu elektrizační soustavy jako celku a zajištění rychlé obnovy provozu po rozsáhlé systémové poruše. Pravidlo N-1 uplatňované v ČR (i propojené západoevropské soustavě) nezajišťuje nouzové zásobování elektřinou v případě sice málo pravděpodobného, avšak možného vyřazení provozu přenosové soustavy na období až dvou týdnů. Tato krizová situace by mohla být způsobena cíleným vícenásobným (3 a více) útokem na vedení přenosové soustavy.

249/257


V tom případě by nastalo improvizované nouzové veřejné zásobování, neboť ostrovní systémy jsou v současnosti používány pouze v několika průmyslových závodech pro minimalizaci výrobních ztrát, v elektrárnách a teplárnách pro usnadnění obnovy provozu pro rozpadu soustavy a dále pro vydělení částí distribuční soustavy za účelem exportu. Legislativa zatím nepožaduje zajištění provozu distribučních soustav nezávisle na přenosové soustavě pro veřejné nouzové zásobování elektřinou. Lze dovodit, že kapacity mobilních zdrojů Integrovaného záchranného systému, armády a podniků by nebyly schopny tuto krizovou situaci zvládnout. Dvoutýdenní přerušení dodávky elektřiny znamená přímý výpadek výroby v hodnotě cca 4% HDP. Navíc by docházelo k rozvoji kaskádových a vějířových situací, které by měly za následek další škody na životech, zdraví a majetku. Nelze dopustit, aby krizová situace dospěla do situace, kdy by občané začali brát osud a právo do svých rukou. Provoz KI na hranici technických limitů

Zvýšená frekvence pohrom

Provoz KI na hranici technických limitů

Vyšší četnost krizových situací

Omezené ohrožení zdraví a životů

Omezené ztráty na majetku

Cílený vícenásobný útok na KI

Krizová situace přesáhne kapacitu IZS

Rozsáhlé ohrožení zdraví a životů

Podhoubí pro radikalizaci a extrémní politické strany Eroze demokratického systému

Rozsáhlé ztráty na majetku

Lidé berou osud a právo do svých rukou Rozklad demokratického systému

Obrázek 26 Nepřijatelné riziko možného krizového vývoje v oblasti elektroenergetiky

Podle obecných zásad by takové riziko nemělo být pro stát přijatelné. I méně rozsáhlé, avšak déle trvající místní výpadky, které nastaly na sklonku roku 2005 a počátkem roku 2006 vlivem povětrnostní situace (sníh, mráz), vedou k nespokojenosti občanů a mohou být politicky zneužity k destabilizaci vlády a demokratického systému státu. Národní blackout a následné improvizace v zásobování obyvatelstva by mohl vést i k napjatosti mezi regiony, neboť například Praha je nedostatečně zabezpečena vlastními zdroji a případné nouzové zásobování by bylo možné uskutečnit pouze ze zdrojů na území Středočeského kraje. Ten zdroje schopné ostrovního provozu na svém území má, avšak nemá - vzhledem k charakteru osídlení - v současnosti žádnou prioritu v zajištění zásobování (1. jaderné elektrárny, 2. systémové elektrárny, 3. Praha, 4. velké sídelní aglomerace, 5. ostatní).

250/257


Na základě provedených rozborů je účelné neprodleně požadovat realizaci následující preventivní opatření, jež mají oporu v krizové legislativě.

251/257


Okruh opatření

Elektroenergetické společnosti

15

Organizace kritické

Obyvatelstvo

Ostatní spotřebitelé

16

infrastruktury

Ostrovní provozy

Priorita 1: Zavázat

Priorita 1: U důležitých

Priorita 3: Pro zdokonalení

Priorita 3: U důležitých

Jsou prakticky jediným

legislativně distribuční

objektů KI zajistit ostrovní

ostrovního provozu

provozů zajistit ostrovní

reálným opatřením jak

společnosti k plánování a

provoz objektového zdroje

distribuční soustavy zvážit

provoz objektového zdroje

zajistit nouzové

přípravě nouzových

elektřiny pro vybrané

možnost vybavit odběrná

elektřiny pro vybrané

zásobování elektřinou pro

ostrovních provozů pro

spotřebiče. 18

místa omezovači spotřeby

spotřebiče.

bytové domy a předejít

veřejné zásobování.

17

pro případ nouzového zásobování.19

případné vynucené evakuaci Objektové zdroje

Priorita 1: Vybrané objekty

Priorita 3: Lze doporučit

elektřiny

kritické infrastruktury by

záložní objektové či

Jsou základním opatřením

měly být vybaveny

závodní zdroje pro případ

umožňujícím zajištění

objektovým zdrojem

výpadku k napájení

kontinuity činnosti tedy

elektřiny schopným zajistit

citlivých provozů, kde

15

Dodavatelé nezbytné dodávky (energie) ve smyslu zákona č. 241/2000 Sb. o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, §2, odst.(1), b).

16

Dodavatelé nezbytné dodávky (výrobků a služeb) ve smyslu zákona č. 241/2000 Sb. o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, §2, odst.(1), b).

17

Dle zákona č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení, §29. odst (1), musí zpracovat na základě výzvy příslušného orgánu krizového řízení plán krizové

připravenosti k řešení krizových situací, kterou může být možný dlouhodobý výpadek přenosové soustavy. 18

Dle zákona č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení, §29. odst (1), musí zpracovat na základě výzvy příslušného orgánu krizového řízení plán krizové

připravenosti k řešení krizových situací, kterou může být možný dlouhodobý výpadek normálního síťového zásobování elektřinou. 19

Dle zákona č. 241/2000 Sb. o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, §20, odst.(1) regulační opatření slouží ke snížení spotřeby nedostatkových

energií nebo usměrnění spotřeby v souladu s krizovými plány v případech, kdy krizová situace nabývá takového rozsahu, že běžné ekonomické nástroje nejsou při zajišťování nezbytných dodávek dostatečně účinné. 252/257


poskytování nezbytné

nouzovou potřebu po

může v důsledku výpadku

dodávky výrobků a služeb

doby 14 dnů. Tyto zdroje

elektřiny dojít ke značným

i při dlouhodobém

mohou být využity i v době

ekonomickým ztrátám,

přerušení externích

mimo krizovou situaci

nebo ohrožení přítomných

dodávek elektřiny

(například kogenerační

osob. Tyto zdroje mohou

(blackout).

jednotky).

být využity i v době mimo krizovou situaci (kogenerační jednotky).

Mobilní elektrocentrály

Priorita 2: Tam kde není

Priorita 2: U citlivých

Jsou nouzovým opatřením

objektový zdroj elektřiny,

zařízení by měla být

umožňujícím zajištění

měla by být

elektroinstalace upravena

kontinuity činnosti tedy

elektroinstalace upravena

pro rychlé připojení

poskytování nezbytné

pro rychlé připojení

mobilní elektrocentrály.

dodávky výrobků a služeb

mobilní elektrocentrály

i při „blackoutu“.

k napájení kritických prvků (např. kotelen).

Diverzifikace zdrojů

Priorita 3: Tam, kde je

Priorita 3: V bytě, kde je

Priorita 3: Tam, kde je

tepla

výroba tepla závislá na

komínový průduch,

výroba tepla závislá na

Zvyšuje bezpečnost

síťové energii (elektřina,

doporučuje se instalovat

síťové energii (elektřina,

pomocí substituce

zemní plyn), měl by být

krbová kamna bez vložky,

zemní plyn), doporučuje

jednotlivých druhů energií.

instalován síťově

tj. bez potřeby elektřiny. U

se instalovat síťově

nezávislý nouzový zdroj

kotlů na tuhá paliva se

nezávislý nouzový zdroj

na jiné palivo.

doporučuje kotelnu

tepla.

253/257


vybavit akumulátorem tepla se samotížným oběhem. Tím nehrozí přehřátí kotle při výpadku elektřiny Opatření pro úspory

Priorita 3:

Priorita 3:

energie

Nízkoenergetické a

Nízkoenergetické a

Oddaluje evakuaci

zejména pasivní domy

zejména pasivní objekty

v důsledku poklesu vnitřní

mají velmi nízké tepelné

mají velmi nízké tepelné

teploty. Je ochranou proti

ztráty a umožňují přežití

ztráty a umožňují přežití

kaskádovým poruchám

v objektu i při ztrátě

v objektu i při ztrátě

jako je např. popraskání

napojení na vnější

napojení na vnější

potrubí mrazem.

energetické zdroje.

energetické zdroje.

254/257


Plánování a

Priorita 1: Legislativně by

Priorita 2: Doporučuje se

management kontinuity

měla být uložena

zavést management

(BCP/BCM)

povinnost zavést

kontinuity obchodní

Je standardním a

management kontinuity u

činnosti.

v zahraničí i

zprivatizované KI.20

certifikovaným průkazem připravenosti podniku na zvládnutí krizové situace.

20

Ve smyslu metodiky zpracování krizových plánů dle § 15 a § 16 nařízení vlády č.462/2000 Sb., čl. 5, bod 6, lze vyzvat vybrané subjekty kritické

infrastruktury, v rámci spolupráce na zpracování krizového plánu, k průkazu zajištění kontinuity poskytování alespoň nouzových dodávek výrobků a služeb i při výpadku síťové elektřiny, jako součásti plánu jejich krizové připravenosti.

255/257


Závěrem lze konstatovat, že pokud legislativa (zákon o obnovitelných zdrojích energie) zabezpečuje investorům návratnost kapitálu z hlediska potřebnosti ochrany klimatu Země, lze stejně tak, tím spíše požadovat, aby obdobná legislativa zajišťovala návratnost kapitálu vloženého do opatření pro zajištění lidské bezpečnosti. Jedním z těchto opatření je zajištění ostrovního provozu distribuční soustavy a i tedy poskytování podpůrných služeb na úrovni distribuční soustavy. Předkládaná dokumentace „Energetika Pardubického kraje – Doložka krizového řízení“ je základní komplexní analýzou, která prokazuje, že v oblasti zásobování elektřinou je technicky možné a ekonomicky reálné zvýšit stupeň bezpečnosti zásobování elektřinou a tím i ochranu obyvatelstva v případě krizové situace, která by byla vyvolána dlouhodobějším výpadkem přenosové soustavy. Toto zvýšení bezpečnosti zásobování elektřinou a ochrany obyvatelstva bude vyžadovat součinnost veřejného a soukromého sektoru. Potřebné náklady v oblasti elektroenergetického systému musí být klasifikovány jako oprávněné a jejich návratnost musí být garantována, neboť se jedná o veřejnou službu, resp. zajištění veřejného statku, kterým jsou chráněné zájmy státu.

256/257


Použitá literatura: /1/ /2/ /3/ /4/ /5/ /6/ /7/ /8/

www.eru.cz, Výrobní zdroje nad 0,5 MW v ČR 2004 www.eru.cz, Část statistická data; Výroční zpráva 2004 dpf. www.ceps.cz, Statistická data www.cez.cz, Distribuce část VČE Studie přeměny napětí ve VČE, ČVUT katedra managementu společenských věd 2004 Vize 2008, projekt realizovaný společností ČEZ, a.s. www.czso.cz Internetové stránky ČSU. European Energy and Transport Scenarios on key Drivers září 2004

257/257

a

ENERGETIKA PARDUBICKÉHO KRAJE DOLOŽKA KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ

Recommend Documents