Želivské. ozvěny. Znovu Samoobsluha ANO či NE?

Želivské ozvěny

Ročník XII. – Číslo 4 prosinec 2011 www.obeczeliv.cz

Vážení spoluobčané! Začíná zima, adventní čas, před námi jsou vánoční svátky a nový rok. Blíží se jedny z nejkrásnějších svátků, svátky vánoční. Měl by to být čas klidu, pohody a míru, který prožíváme spolu se svými nejbližšími. Snažme se tedy trochu zmírnit ten spěch a snahu stihnout někdy až nemožné. Snažme se věnovat více času svým dětem, rodině, přátelům a blízkým. Určitě se to všem vyplatí a načerpáme nové síly do dalšího života. Vím, že na některé z Vás dopadla určitá nejistota spojená zejména se situací v celosvětové i naší ekonomice, která se bohužel promítá i k nám. Přejme si proto, aby toto období bylo co nejkratší a aby nás jeho ekonomické a společenské důsledky příliš nepoznamenaly. Přeji všem, aby vánoční čas byl pro všechny časem příjemným, klidným a prožitým ve zdraví. Abychom společně mohli vykročit do nového roku 2012, který tradičně přivítáme v odpoledních hodinách 1. ledna procházkou na Kalvárii. Dovolte, abych vás na toto setkání co nejsrdečněji pozval a již dnes vám popřál do příštího roku vše nejlepší, především pevné zdraví. Jako každý rok využiji této příležitosti k poděkování všem, kterým leží osud naší obce na srdci a kteří se do veřejného života v obci zapojili. Děkuji občanům, zastupitelům, zaměstnancům, členům aktivů a spolupracovníkům, žákům a pracovníkům škol, podnikatelům a firmám.

Znovu „Samoobsluha ANO či NE?“ V pondělí 7. 11. 2011 proběhlo v kanceláři starosty na OÚ Želiv jednání o stavu a budoucnosti prodejny samoobsluhy v Želivě, za účasti předsedy spotřebního družstva Jednota Kamenice nad Lipou, Ing. Lubomíra Martinů, dalších zástupců Jednoty, starosty Karla Chmela a místostarosty Ing. Františka Dolejše. Na přání Ing. Martinů jsem byla k jednání také přizvána, jako autorka článku uveřejněného v minulém čísle Želivských ozvěn. V průběhu jednání upozornil Ing. Martinů na nepřesnosti v citovaném článku a uvedl, že i když se část prodejny v Želivě stavěla v akci „Z,“ je Jednota jejím majitelem, což doložil kopií zápisu z katastru nemovitostí ze dne 14.3.1994, ze kterého v zájmu pravdivých údajů cituji: - Jednota, spotřební družstvo v Kamenici nad Lipou postavila prodejnu potravin a masa v k.ú Želiv, která byla zkolaudována Kolaudačním rozhodnutím ze dne 24. 10. 1978. - V souladu s hospodářskou smlouvou ze dne 5. 4. 1983 přistavěl MNV Želiv v akci „Z“ k prodejně potravin a masa prodejnu průmyslového zboží. Jednota tuto prodejnu odkoupila za částku 1 128 000 Kč, kterou zaplatila na účet MNV Želiv 17. 10. 1984. Podle čl. III. a VI. HS se stala Jednota vlastníkem prodejny, která byla zkolaudována Kolaudačním rozhodnutím ze dne 23. 1. 1985. - Uvedené prodejny tvoří jeden stavební celek, kterému bylo rozhodnutím OÚ Želiv ze dne 24. 1. 1994 přiděleno číslo popisné 291. ( Konec citace). Dále bylo v Želivských ozvěnách uvedeno, že nevyužité prostory majitel pronajímá za značný nájem. Podle vyjádření majitele nemovitosti je částka 500 Kč za 1m2/rok přiměřená, bohužel však mají někdy špatné zkušenosti s dodržováním smluv nájemci. V průběhu dalšího jednání se hovořilo o hospodaření prodejny v naší obci, výnosech z dosažených tržeb, které nedostačují na pokrytí nezbytných výdajů prodejny, dále o sortimentu nabízeného zboží, cenách, prodejní době i výsledcích ankety, ze kterých přes některé kritické připomínky vyplývá požadavek na zachování prodejny v Želivě. Ke stejnému závěru, zachování prodejny v obci, se přiklání obě zúčastněné strany. A. Tomanová

Hezké Vánoc a nový rok. Karel Chmel, starosta

Důvod k ocenění

Miletínský občan pan Václav Čapek se z vlastní iniciativy rozhodl opravit čekárnu v Miletíně, která byla v dosti žalostném stavu. Po odsouhlasení Osadního výboru Miletín a po dohodě se starostou se pustil do díla. Na přelomu dubna a května letošního roku tomu věnoval 13 pracovních dnů, odpracoval celkem 71 hodin. Za práci nechtěl žádnou odměnu, těšila ho odvedená práce. Všechno si zorganizoval a také provedl sám, obecní úřad zajišťoval pouze materiál. Jenom jeden den mu vypomohli pracovníci obecního úřadu s instalací střešní krytiny. Velkou pozornost také věnoval úpravě okolí čekárny. Výsledkem je hezké, do detailu pečlivě provedené dílo, které se určite musí líbit všem, kteří okolo projedou, nebo se zde zastaví. Zajímavý je nápad s prezentací obcí, které také nesou název Miletín. Podklady si zajistil z různých zdrojů (internetu, sdělovacích prostředků a také osobní návštěvou míst) a umístil je do vkusných nástěnek uvnitř čekárny. Celkové náklady na materiál činily 14.615 Kč. Při pořizovací ceně nové čekárny, která by vyšla určitě na 5 desítek tisíc korun, obec ušetřila. A to ještě není všechno. Pan Čapek si vzal čekárnu za svou a pravidelně ji i s okolím uklízí. ( Kéž by se našli i jinde dobrovolní strážci čekáren!) Toto vše jistě zaslouží veřejné uznání a ocenění, které také členové zastupitelstva panu Čapkovi na svém zasedání udělili. Děkujeme!

ozvenyzima2011.indd 1

12/16/11 11:35 AM

Želivské ozvěny

Ročník XII. – Číslo 4 prosinec 2011

Informace ze zasedání zastupitelstva obce 7. zasedání obce se konalo 26.10.2011

Zastupitelstvo se podle programu zabývalo přípravou rozpočtu na rok 2012. Vzhledem k očekávanému vývoji v ekonomice a v návaznosti na pravidla rozdělování sdílených daní podle současného zákona o rozpočtovém určení daní, je nutno počítat s menšími příjmy. K tomu je nutno přizpůsobit výdaje. Obec musí využít všechny možnosti dotací, protože volných prostředků bude méně. Byly projednány jednotlivé části rozpočtu a okruhy, do kterých bude nutno investovat. Zastupitelé dále projednali přípravu inventarizace majetku obce a schválili příslušné směrnice.Odpisy majetku obcí nařizuje od 1.1.2012 zákon.

Kontrolní výbor předložil zastupitelstvu zprávu o vybírání poplatků. Bylo zjištěno, že platební morálka některých plátců není dobrá, především v odvádění rekreačních a ubytovacích poplatků. Ti neodvádějí poplatky včas a zřejmě také v takové výši, jak by měli. Proto bude nutno přijmout příslušná opatření, případně přistoupit k sankcím. V pozemkových záležitostech byly projednány některé záměry na převody pozemků a návrhy smluv. Pro vyhlášení územního plánu byly projednány příslušné záležitosti. Diskuse byla tentokrát zaměřena na záležitosti týkající se pořádku v obci. Karel Chmel, starosta

Vánoční přání „Všichni se z něčeho radujeme, všechny nás občas něco zarmoutí, ale radost a smutek mají tisíce podob, jako má láska tisíce barev a vůní. To je život. To je řeka, která se nezastaví a pořád se žene dopředu. Není na světě člověka, na němž by nebylo něco vzácného, pro co ho musíme mít rádi.“ Slova básníka Františka Hrubína se snad přímo hodí do období adventu. Advent - doba kdy každý z nás nějak podvědomě slyší melodie našich krásných koled, něžné cinkání zvonečků i kostelních zvonů, cítí vůni rozžatých svíček, vnímá radost a smutek, cítí lásku. Je nám tak nějak vzácně. Škoda jen, že tuto vzácnou dobu vnímají lidé jen v době vánoční.

Vždyť jsou i všední dny, kdy poznáme dobrého člověka, vnímáme krásu přírody, povznášející krásu hudby. A i když jsme na tom světě jen krátce, je třeba abychom se uměli dobře dívat, měli lásku ke všemu živému, vážili si člověka i přírody. Co přát všem dobrým lidičkám v našem údolí dvou řek? To nejdůležitější – zdraví, štěstí lásku a porozumění. Mějte se rádi, važte si nejen mládí, ale i stáří (i vy jednou budete staří), važte si jeden druhého, mějte radost z každé krásné maličkosti. Krásné Vánoce, hodně životní energie, spoustu síly a elánu, pevné zdraví a radost ze života Vám přejí Behinová, Hralová, Machyánová a Němcová ze Sboru pro občanské záležitosti v Želivě.

A Vánoce budou! Naše rodinná rada zasedla už v polovině listopadu na téma Vánoce. „A nic si dávat nebudeme, nemáme na to, upečeme jenom slepovaný a sádlový…“ rozhodla hlava rodiny. Protestovala jsem, i když mě letos na Vánoce z domácího rozpočtu taky moc nezbývá. Samozřejmě, že se s vánočními dárky pro děti počítá a je výchovné, aby před dětmi vybalovali dárky i další členové rodiny. Holt to letos budou jen potřebné věci do domácnosti, které jsme si obratem vymýšleli. Začalo se práškem a gelem na praní, hodnotil se kvalitní německý gel oproti polským výrobkům. Tak jsem si v duchu posteskla, jak jsme to dopracovali, kde jsou ty naše kvalitní výrobky? Začala jsem se dívat okolo sebe a už během dne jsme s dcerou na sebe mrkaly, „Mám dobrý nápad co budeš potřebovat.“ A bude i veselo „Kolíčky na prádlo se hezky zabalí do krabičky, překvapení to bude. Mačkátko na citron, nový hrneček na kafe, no i nějaké ty čistící potřeby, hadr na podlahu, pěna

na holení, ponožky, pantofle a další věci denní potřeby, které by se stejně musely koupit.“ Nápady se teď jen hrnou, stanovili jsme si finanční částku, která se určitě o něco překročí, ale základem je dohoda nekupovat blbosti. Nechceme se ani my starší připravit o kouzlo Vánoc. Nádherné rozzářené dětské oči, vánoční stromeček, překvapení, vůně smaženého kapra, a všechno doplní vzpomínky na maminku a tatínka, kdy jsme ještě byli všichni spolu. V duchu se zamýšlím nad tím, jak ochotně jsme si chtěli „utahovat na deset let opasky,“ abychom se měli my i naše děti lépe. Někdo utahoval, ale někdo ne! Co s tím dělat? Dočkám se i já babička, že pojedu jednou na Vánoce do obchoďáku taxíkem a nakoupím pro svoje drahé co se mi zlíbí? A vrcholem vánočního večera by byl třeba klíček od auta nebo nová kuchyň? Zůstaneme u klasiky! Hlavně, že jsme zdraví a máme se rádi. A možná, že budou ty naše Vánoce u nás

doma (s kolíčky na prádlo) a s drobnými dětskými dárky krásnější, než v některém bohatém domě, kde chybí láska. A když jsem se tak zamyslela, z koupelny se nečekaně ozvalo: „Jen šetřete, oni vám to zase o to víc zdraží - popelnice, vodu, elektriku…“ Povzdechnu si a jde se dál, denní všední kolotoč, práce, zahrádka, vaření, vánoční úklid a všechno to, na co jsme zvyklí. Hlavně abychom se všichni sešli u vánočního stolu, vždyť je tolik tragédií, třeba na silnici. Přebírám vánoční ozdoby, držím v ruce starou vánoční hvězdu, tady je dokonce chaloupka, chybí jí háček, ale to se spraví. Už se těším na Vánoce, na rozzářené oči vnoučat, na návštěvy sourozenců a příbuzných, na vůni cukroví, smaženého kapra, na televizní pohádky i vánoční zasněženou procházku. „A stejně - Vánoce budou !!!“

2 ozvenyzima2011.indd 2

12/16/11 11:35 AM


Skřítek Podzimníček Na úterý s krásným datem 1.11.2011 připravily a zorganizovaly mladé maminky Vlasta Dolejšová a Martina Loukotová zajímavou akci pro malé děti, „Po stopách skřítka Podzimníčka.“ Přes třicet dětí s rozsvícenými lampióny putovalo s rodiči po zahradě mateřské školy a v okolí základní školy. K sedmi stanovištím je vedly bílé papírové stopy a plaménky svíček. Na začátku vítala poutníky paní Vidovičová s kloboukem zdobeným podzimními plody a malí výtvarníci tu měli namalovat skřítka Podzimníčka. Za své výtvory dostaly sladkou odměnu a diplom. V zahradním domečku čekaly dvě pohádkové babičky Behinová a Tomanová s hádankami o knihách a bramborovými tiskátky, kterými si děti ozdobily knižní záložky. Venku pak stála barevná papírová postavička skřítka s dírou místo obličeje, kam mohly děti strčit svou hlavičku, aby je rodiče vyfotografovali. Kousek dál u stolečku byly dvě podzimní víly - maminky Krčilová a Spoustová, kde se hádaly názvy barevně obtištěných listů stromů. Za rohem budovy pak byla ředitelka školky Markéta Krčilová s košíčky kaštanů, lískových a vlašských ořechů, které děti správně pojmenovaly a roztřídily. Pak cesta vedla za budovu základní školy, kde u dlouhého stolu seděla čisťoučká pohádková babička, paní Zachová ze Vřesníka, s řadou zakrytých košíčků, plných podzimního ovoce, zeleniny a jiných záhad. Uhodnete co v nich je? Kolem vyřezávané usměvavé dýně a papírových skřítků, visících na větvích jehličnatých stromů, došli poutníci až ke stolečku s domečkem, kde měli určit kam které zvířátko patří a kde je jeho domov. Tady je vítala autorka akce, maminka Vlasta Dolejšová. A co bylo za rohem školy? Žák Lukáš Hanek tu dohlížel na správné třídění odpadu. Kam patří papír, plast a ostatní odpady? A co tu bylo dál? U Dominiky Špetlové a Terezky Veselé děti přidávaly ježkovi bodliny ze špejlí s napíchanými listy. V cíli děti odměnil pokladem skřítek Podzimníček, kterého představovala paní Loukotová ze Vřesníka. Pak už se ochladilo, byla tma a poutníci našli útočiště u ohýnku, o který se staral tatínek Holub, čaj a sušenky nabízela paní Krausová a ostatní zaměstnanci školky. Vůně opečených buřtů se rozlévala kolem, hezké odpoledne se vydařilo. - at -


Želivské ozvěny Trestuhodná nedbalost!

Nadpis této zprávy by se dal vyjádřit ještě důraznějšími slovy, protože se koncem listopadu mohla v Želivě stát tragédie. Dva školáci se vraceli z procházky od Malé přehrady a protože se opozdili, přidali do kroku, běželi po louce, a aby se dostali na asfaltovou cestu, museli sběhnou z meze. Vtom se jednomu z chlapců propadla noha do díry v trávě a v té rychlosti přepadl dopředu na zem. Bylo obrovské štěstí, že rychlost běhu zabránila chlapci spadnout do asi pět metrů hluboké studny nebo odpadové šachty, která se tu ukrývala. Kryt chyběl a šachta byla zrádně zakrytá větvemi, zaházenými posekanou trávou a listím tak, že na louce byla téměř neviditelná! Co je to za lidi, kteří dokáží udělat takovou trestuhodnou hloupost? Ukradl někdo ten kryt pro pár korun, nebo ho někde zahodil? Nemyslí, nebo je mu všechno jedno? Vždyť mohl zabít!!! Co kdyby hoch šel pomalým krokem a sám? Měl by šanci přežít pád do šachty? Ani se to nechce domýšlet. Matka obou chlapců okamžitě kontaktovala místostarostu a starostu, zaměstnanci obce bezprostředně zajistili označení a později i zakrytí nebezpečné šachty, aby nikdo další nebyl ohrožen. Blíží se Vánoce, buďme všichni rádi, že příhoda dobře dopadla a popřejme hodně, hodně štěstí oběma chlapcům a jejich rodině.

Lovecké slasti a myslivecké strasti

Již po čtvrté byl 6. listopadu 2011 želivský opatský chrám Narození Panny Marie naplněn do posledního místečka. Zároveň i nádvoří před kostelem bylo plné automobilů. Přijeli do Želiva přátelé zeleného cechu, myslivci z revírů a honbišť místních i vzdálených, občané z blízkého i dalekého okolí, aby uctili v „údolí štěstí“ svátek patrona myslivců a přátel přírody, svatého Huberta. Vzácnou návštěvou bylo i osm členů Řádu sv. Huberta ze Žirovnice ve slavnostních zelených úborech. Letos ve vyzdobeném kostele natáčely mši kamery televize NOE, takže lidé doma vše mohli sledovat v přímém přenosu. Celá slavnostní mše probíhala bez zvuků varhan. Trubači z Mělníka a Javorníka perfektně zvládli celý hudební doprovod mše svaté.V pozadí vše řídil pan varhaník Žák. Po skončení bohoslužby přešli návštěvníci do reprezentačních prostor, chodeb a ambitů kláštera. Nastalo agapé pro bezpočet účastníků mše. Tak skončila slavnostní oslava svátku svatého Huberta. Byla to svatohubertská myslivecká slast. Listopad a prosinec patří mezi měsíce loveckých slastí a strastí. V listopadu jsme si ověřili při překrásném počasí, jak je nám nakloněna patronka lovu Diana. Procházka byla uskutečněna porosty a stráněmi nad řekami Želivkou a Trnávkou, kde jsou úžasné porosty „bydlení“ pro zvěř černou, srnčí a zajíce. Samozřejmě i pro chytrou lišku. Mám jen malou osobní připomínku. Vždy před lovem jsme se scházeli u DUBU. Nyní jsme se rozhodli na členské schůzi, že sraz bude vždy na Kocandě, kde budeme mít malou svačinu. Po zahájení a posilnění vyrážíme do revíru na honbu. Výsledky jsou špatné. Proč? Staré pravdivé myslivecké rčení říká „Vlk hladový lepší loví.“ Těšíme se na lovecké vycházky v měsíci prosinci, snad si udobříme patronku lovu Dianu a přijdou nám lovecké slasti.Nastává Advent – příprava na Vánoce a konec roku 2011. Bývalo a je dobrou tradicí v tomto čase si přát a děkovat. Myslivci ze Želiva a okolí přejí všem občanům naší krásné Vysočiny z kraje Šimona kouzelníka k vánočním svátkům a do nového roku 2012 pohodu, štěstí a hlavně pevné zdraví. Děkujeme všem příznivcům a členům, kteří se přičinili o důstojný průběh svátku našeho patrona svatého Huberta. Ing. Jiří Krčil Csc. 3 12/16/11 11:36 AM

Želivské ozvěny


Strojírna Jan Radil *1905 +1971 Na přání rodiny Radilovy uvádíme článek Libora Adama, uveřejněného v časopise Manatech v roce 2007. Článek připomíná zakladatele strojírenské firmy v Želivě Jana Radila, od jehož úmrtí letos uplynulo 40 let. Připomeňme si také 5. výročí úmrtí ing. Jana Radila, sportovce a člena TJ Sokol Želiv. Příběh Jana Radila je z těch, které nemají dobrý konec. Všechno začalo v roce 1927 v obci Želiv, kdy 22letý strojní zámečník využil možnosti zřídit si strojní dílnu u právě dokončeného domku, postaveného svým bratrem architektem. Byla to doba s velkou nezaměstnaností a tak soukromé podnikání bylo tou nejlepší alternativou. Jak se časem ukázalo, byla to správná volba a to až do února 1948. Zpočátku Jan Radil sám opravoval zemědělské nářadí a jednoduché stroje, postupně však zakázky přibývaly a tak přišli i první zaměstnanci a později i vlastní výroba. Hlavním produktem se staly vyorávače brambor zvané „čerty“. Slibnou budoucnost však zastavila světová hospodářská krize a s ní přišel bankrot a následná dražba dílny. Zde však zasáhl bratr František Radil, ten

provozovnu v roce 1933 koupil a Janovi umožnil dál pracovat. Strojírna nabrala nový dech a bratrská výpomoc byla do začátku II. světové války splacena. Právě v předválečných letech zde začalo 16 zaměstnanců vyrábět vyorávače s novým typem převodovky a to s olejovou lázní, což bylo ve své době špičkové řešení. Nová rána osudu přišla s okupací Československa a hlavně s rokem 1943, kdy Němci zakázali veškerou novou výrobu hospodářských strojů a nařídili vojenskou produkci. V dílně se mimo oprav stávajících strojů, začaly obrábět přítlačné kotouče spojek k vojenským automobilům. Šlo to špatně, soustruhy na to nebyly stavěné, ale práce ve strojírně znamenala, mimo jiné i to, že 18 zaměstnanců nemuselo odejít na nucené práce do zbrojovek v Říši. Po osvobození se Jan Radil zase „nadechl“ a rozjel své podnikání naplno. Už za války připravil nový typ stroje s olejovou lázní a kuličkovými ložisky a tak s výrobou začal hned po schválení Ministerstvem zemědělství. Po dvou letech strojírna vyráběla čtyři typy strojů vlastní konstrukce, měla 35 zaměstnanců a před sebou slibnou budoucnost. Roční produkce dosáhla v letech 1946-47 více než 500 strojů a po úspěchu na veletrhu v Holanském Utrechtu začal Jan Radil uvažovat o nákupu pozemků na novou továrnu. Holanďané požadovali až 1000 strojů ročně

pro sebe a své kolonie. O obrovské pracovitosti Jana Radila svědčí i to, že v těchto letech zastával i funkci starosty obce Želiv. Pak ale přišel rok 1948, s ním komunistický puč a se všemi plány byl konec. Ještě připravil projekt kombajnu na brambory, na realizaci však už neměl čas. Strojírnu se mu podařilo udržet jen do roku 1951, kdy ji definitivně převzala Kovoslužba Jihlava, n.p. Bývalý majitel zde směl působit jako vedoucí, vyorávače brambor však tento podnik nikdy nevyráběl. V roce 1961 byla provozovna zrušena a objekt převzalo místní JZD. To jej po několika letech opustilo a dílna začala chátrat. V současné době je dílna zpět v rukou rodiny Radilů, jen sny zakladatele úspěšné strojírny jsou navždy pryč. Komunistická diktatura tak zlikvidovala jednoho z možných lídrů mezi výrobci zemědělských strojů v naší zemi a to včetně pokračování v osobě syna Bohumila. Ten se v otcově strojírně rok učil, pak vystudoval Vyšší průmyslovou školu strojní a po nezbytné „pétépácké“ vojně a jiných zaměstnáních, se k vývoji zemědělských strojů dostal až v Zemědělském výzkumném ústavu respektive v jeho Výzkumné stanici ve Valečově . A právě díky jeho vyprávění a spoustě archivních materiálů jsme mohli zaznamenat příběh dnes již zapomenuté strojírny Jana Radila. Libor Adam


12/16/11 11:36 AM


Želivské ozvěny

Od podzimu k vánočnímu čertování. „Podzimku, podzimku, do které jdeš třídy, že jsi dostal pastelky a barevné křídy…“ Barvami hýří nejen dětská píseň, ale také příroda, která nás obklopuje. A tak se naše děti z MŠ Paraplíčko Želiv vypravily za Podzimníčkem, aby si se svými rodiči užily krásný podvečer. V areálu naší školky a základní školy děti plnily úkoly s podzimní tématikou, ochutnávaly podzimní dary přírody, tvořily, kreslily, hádaly a mohly tak ukázat, jaké mají znalosti a vědomosti. Odměnou za jejich šikovnost pro ně byl skřítek Podzimníček a jeho poklad, opečený špekáček, výborná buchta od maminek a teplý čaj. Tímto bychom chtěli za nápad a realizaci poděkovat paní Vlastě Dolejšové a všem, kteří se na této akci podíleli. „Láry, fáry, mlhy, páry…“ opět jedno říkadlo, které vystihuje podzimní pochmurné počasí. Ale u nás ve školce pochmurno není. Pomalu, ale jistě se začínáme těšit na naše „Vánoční čertování.“ Připravujeme se na setkání s čertem, Mikulášem a andělem. Učíme se o nich básničky, písničky, tvoříme je z barevných papírů a společně si naší školku zdobíme. A představte si, naši spolubydlící v Želivě, že k nám letos Ježíšek přišel hned 2x. Nejdříve nám poslal krásné nové židličky a stolky o které se musíme pěkně starat, aby nám zůstaly dlouho krásné. A potom přišel Ježíšek ještě jednou a to nám přinesl spoustu nových hraček. Asi jsme všichni byli moc a moc hodní . A aby se nám ten předvánoční adventní čas nezdál tak dlouhý,

rozbalujeme každý den dáreček z adventního kalendáře. „Poslechněte, co se stalo v městě Betlémě, děťátko se narodilo v chlévě na seně…“ Ano, Vánoce se blíží a my se na ně musíme důkladně připravit. Tvoříme dárečky, přáníčka, připravujeme malé herecké vystoupení o Ježíškovi a zvířátkách, abychom mohly ukázat našim maminkám, tatínkům a všem blízkým jak jsme malé ale šikovné děti. Dovolte mi, abychom touto cestou poděkovali všem rodičům a sponzorům za pomoc naší mateřské škole. Moc bychom chtěli poděkovat ZD Vysočina Želiv za krásný šlapací zelený traktor značky John Deere, na kterém se děti prohání skoro každý den na naší zahradě. A dále bych chtěla poděkovat Hotelu Na Kocandě – panu Mičkovi, který nám věnoval nový fotoaparát za pomoc při organizování na akci „Letní kino“. A až opravdu budou ťukat vánoční svátky na dveře, zlehýnka dveře otevřete, ať Vánoce nevyplašíte, přivítejte je s úsměvem a prožijte je ve štěstí, lásce a pohodě. Do nového roku 2012 Vám všem přejeme lásku, štěstí, zdraví a ať se Vám líbí každý den na světě. To Vám všem přejí děti a zaměstnanci z Mateřské školy Paraplíčko Želiv. Markéta Krčilová

„Báječný den“ na Želivce Od 27. do 30. 10. 2011 probíhal na Rekreačním středisku Želivka již pátý ročník tradiční akce pro mentálně a tělesně postižené děti z celé republiky. Akci pořádají kamarádi z rekreačního střediska Želivka ve spolupráci s piloty horkovzdušných balónů pod názvem „Báječný den.“ Smyslem akce je nejen malé zpříjemnění nelehkého života postižených dětí, ale hlavně jim ukázat, že i s tímto handicapem lze žít téměř plnohodnotný život. Pro pozvané děti a jejich doprovod byl připraven zajímavý program. Po čtvrtečním příjezdu, ubytování a chutné večeři probíhala beseda s postiženými potápěči a ostatními sportovci včetně reprezentantů ČR, spojená s promítáním. V pátek dopoledne se všichni přesunuli do krytého bazénu v Pelhřimově. Zde probíhala praktická ukázka ponorů postižených potápěčů. Všechny děti si též zkusily potápění pomocí přístrojové techniky, což děti využívaly s velkým zájmem. S velkou radostí využívaly i relaxační centrum a saunu. Odpoledne se kolona aut s dětmi přesunula do Plevnice, kde byli připraveni další kamarádi s koňmi. Jízda na koních se natolik dětem líbila, že byla ukončena až před setměním. Hlavní část programu čekala na děti v sobotu. Již od ranních hodin začala příprava upoutaných balónů a dalších atrakcí. V průběhu dne se děti mohly povozit na čtyřkolkách, proletět se horkovzdušným balonem, zaskákat si v nafukovacím hradu nebo si třeba i vyzkoušet hasičskou techniku, která tam byla v zastoupení vřesnických mladých hasičů . Ti jim předvedli požární útok, ukázali vše potřebné, i stříkačku PS 12 a děti si mohly i vyzkoušet stříkání z proudnice. Byli zde i hasiči ze Želiva s Avií a trambusem cisternou. Je třeba ocenit nejen naše dobrovolné hasiče, ale i všechny ostatní, kteří se na přípravě a financování akce podíleli ve svém volném čase, samozřejmě bez nároku na finanční odměnu. Nejlepším oceněním pro všechny byly jiskřící oči a rozzářené tváře dětí.


Těchto pár dnů dá dětem zapomenout na jejich nelehký úděl. Každý z nás může být v pohledu na osoby s postižením do určité míry ovlivněn řadou předsudků, které se tradují s takovou intenzitou, že je pro nezasvěceného člověka velmi nesnadné odlišit je od skutečné reality. Značná část společnosti ještě stále žije v představě, že všichni postižení lidé jsou nešťastníci, že nemají, nebo že dokonce nemohou mít smysl pro humor, že zábava, radost a úspěch nejdou s postižením dohromady. To je hloupost! Ten, kdo chce získat pravdivější obraz o životě a situaci lidí s handicapem, musí začít přistupovat k této problematice se zdravým nadhledem, nepředpojatě a s dodatečnou dávkou otevřenosti. Tito lidé chtějí komunikovat a zapojit se do společnosti tak, jako každý z nás a záleží zase jen na nás jak se budeme k nim chovat. Měli bychom brát na zřetel, že mnoho typů postižení nejsou jen vrozeného charakteru, ale i po nějakém úraze, autonehodě nebo po vážnější nemoci či operaci, takže na jejich místě se může ocitnout každý z nás. Tím, samozřejmě, nepřeji nikomu nic špatného, jen jsem tím chtěla říci, že zdravý člověk má tisíc přání, ale postižený člověk jen jedno: být zdravý a začlenit se do společnosti tak, jako všichni ostatní, prostě takzvaně ,,dýchat s námi stejný vzduch.“ Proto obdivuji a skláním se před těmi, kteří se postiženým občanům denně věnují a pracují s nimi. Patří jim obrovský DÍK, protože tato práce je psychicky velice náročná a ne vždy jsou výsledky takové, jaké bychom si přáli, tak i přesto všechny akce, které se pořádají ,,pro radost“ handicapovaných dětí i dospělých jsou úžasné věci. Za tyto ,,opravdu báječné dny“ moc děkuji všem, kdo tuto skvělou věc zorganizovali, i našim hasičům, že se do toho na Elektrárně zapojili. Jen více takových aktivit… Standa Pihávek a Lada Vlčková

5 12/16/11 11:36 AM

Želivské ozvěny


Zvyky a obyčeje z naší kroniky

Nový rok – po celý rok se do nedávna udržovaly různé zvyky. Některé již zanikly a jiné se dochovaly až po dnešní dobu. Začínáme Novým rokem: Na nový rok žádná pověrčivá hospodyně neupravila jídlo z masa pernaté zvěře, aby z domu štěstí neuletělo. Tři králové – o svátku tř. králích se světí křída a tříkrálová voda. Koledníci tři králové – obcházeli dům od domu, zpívali a po obdarování vpisovali svěcenou křídou nade dveře počáteční písmena sv. tří králů – K + M + B a příslušný letopočet. Tříkrálová voda se uchovávala na Velký pátek, kdy se svěcenými kočičkami namočenými v této vodě kropila pole, aby hodně rodila. Hromnice – na hromnice se světily svíčky tzv. „hromničky,“ které se zapalovaly při bouřce, aby do domu neuhodilo. Přitom se lidé modlili motlitbu proti bouřce. Velikonoce – o Květní neděli se světívala kytice kočiček s větvičkami jasanu, dubu, jalovce, hlohu a klokočí. Na Velký pátek po vykropení tříkrálovou vodou se zapichovaly větvičky kočiček do polí, aby dobře rodila. Zbytek kočiček se dával za „svatý“ obrázek pro další potřebu a to když někoho bolelo v krku,polykal tyto posvěcené kočičky a bolest jistě přestala.Kouřem těchto kočiček se zaháněla i bouřka. Jasanová větvička se zastrčila pod práh proti hadům, dubová do stodoly proti ohni, hlohová do sklepa proti blesku (do hlohu nikdy neudeří, tam se skrývala P. Maria před bouřkou),jalovcová se zapálila před bouřkou a vykuřovaly se nemoci, klokočí se dalo do máselnice, aby se máslo dobře stloukalo. V pondělí velikonoční chodily děti po pomlázce. Apríl – ještě dnes se na 1. dubna vyvádějí děti i dospělí aprílem. Posílalo se do obchodu pro „semtele“ nebo „semvrták“, také pro „dukátový semínko,“ k starostovi pro „obecní prkýnko“ a byl-li starosta vtipný poslal postiženého dále, že ho půjčil někomu na druhém konci vsi. Krejčovský učedník oběhl všechny krejčí a švadleny ve vsi, aby přinesl panu mistrovi „skleněnou cihličku.“ 30. duben – pálení čarodějnic se dochovalo na naše časy. Marně matka sháněla březové koště, které bylo ještě dobré, a které její synek ukryl na čarodějnice. 30. dubna zaplanou na kopcích ohně a kluci vyhazují zapálená košťata „kdo výš.“ Na práh domů i chléva se kladly drny, aby zlé moci neměly přístupu. V předvečer svátku sv. Jana Nepomuckého a potom ještě 9 dní se pouštějí na vodu svatojánská světýlka. Jsou to svíčičky připevněné na prkýnku. Svatodušní svátky – na svatodušní svátky se dávají do oken lípové ratolesti, aby do domu sestoupil Duch svatý. Mikuláš – 6. prosince se děti těší na Mikuláše, doprovázeného andělem s košíkem dárků a čertem, který opásán řetězem s metlou v ruce nahání hrůzu. Když náhodou zapomněl Mikuláš přijít, větší děti daly tu největší punčochu na okno a ráno ji jistě našly naplněnou jablky, ořechy a cukrovím. Lucky – ještě do nedávna na den sv. Lucie obcházely chalupy „Lucky,“ svobodné dívky přistrojené v dlouhé bílé rubáše a pomoučněné v tvářích. Přepadaly svobodné mládence, které řádně pošťouchaly vařečkami pod žebra. Mstily se tak za výprask o pomlázce. Vánoce – hádání osudu z rozkrojeného jablka (jaderník v podobě křížku-smrt, v podobě hvězdy-dlouhý život), z odlitého olova do vody, ze skořápek plovoucích po vodě (komu jede od kraje, půjde brzo do světa), ze zapálených svíček (komu nejdéle vydrží, ten bude dlouho živ). Střevíc přehozený přes hlavu poví, půjdešli do světa, nebo zůstaneš doma. Špička obrácená ke dveřím znamená odchod do světa. Koledníci již nechodí.

Narození – narození je jistě význačná událost v životě člověka.

Tetky, které pomáhaly při porodu strkaly novorozeně pod stůl, aby bylo hodné a poslušné. I o jeho budoucnost měly zájem a proto mu nabízely různé předměty a z toho usuzovaly na jeho budoucí povolání nebo i povahu. Sáhlo-li po penězích, bude bohaté, po křížku bude pobožné (dívka) nebo bude panem páterem (chlapec). Proti zlým vlivům dávaly mu na krček různé medailonky, na kolíbku malovaly ochranné znamení proti „můře,“ aby je v noci necucala. V „můře“ se proměňovala zlá žena a v noci cucala lidem krev. Protáhla se i klíčovou dírkou. Zaříkávala se slovy „Můro,můro můroucí, ty seš peklo horoucí, přijď si k nám, já ti dám mouky“ (nebo něco jiného). Můra si pro slíbené přijde a již netrápí. Svatba – zaniklo se zánikem kroje čepení nevěsty, zaniklo i vykupování nevěsty, ale dodržuje se ještě zatahování, kdy se musí svatebčané vykoupit pitím. Před přicházejícími novomanžely upustí některá kuchařka jakoby z nešikovnosti nějaké nádobí a jiná hned strká nevěstě koště, aby střepy zametla. Když se vzpírá, usuzují, že bude nepořádná. Střepy si potom rozeberou hosti na památku. Družičky se ženou po rohových koláčích, aby se brzy vdaly. Při obřadu číhá mládenec i drůžička na znamení kostelníka, aby se zmocnili stuhou spojených věnečků na hlavách snoubenců. Zmocní.-li se jich mládenec, musí si je drůžička vykoupit hubičkou,je-li nešika, že se jich zmocní drůžička, je to bez hubičky a očekává ho výsměch svatebčanů. Zaniklo i vybírání na kolíbku, které družba o hostině pepřil mastnými vtipy. Smrt – hned po úmrtí se otevřely v celém stavení všechny dveře, zastavily se hodiny a nastal klid. Duše zemřelého se loučí se stavením. O pohřbu se vynášela rakev nohama napřed, aby se duše mrtvého nevracela a měla klid. Na rozloučenou se třikrát rakví poklepalo o práh. Při úmrtí mlynáře zastavoval se mlýn, který se na prázdno pouštěl až o pohřbu. Za mrtvého odprošoval sousedy někdo z rodiny, aby mu odpustili vše, čím jim za svého života ublížil. (Z kroniky vybrala L. Janálová)


12/16/11 11:36 AM

Želivské ozvěny


ZÁKLADNÍ ŠKOLA Jan Ámos Komenský: „S pomocí knih se mnozí stávají učenými i mimo školu. Bez nich pak nebývá učený nikdo ani ve škole.“

I když jsme ve škole teprve tři měsíce, proběhlo už několik zajímavých akcí. Pro žáky 1. stupně připravilo občanské sdružení Hele lidi „Slepíši“ program, při kterém děti pracovaly se zavázanýma očima s keramickou hlínou a modelovaly obličej. Podstatou programu bylo, aby si zdravé děti vyzkoušely, jak těžce se pracuje dětem, které nevidí. Žáci 8. a 9. ročníku absolvovali přednášku Alternativní zdroje energie a jejich využití. Besedovali o výhodách a nevýhodách jednotlivých zdrojů, větší diskuse se rozpoutala kolem solárních elektráren u nás. Na poslední den před podzimními prázdninami připravili žáci 2 stupně, kteří navštěvují přírodovědné praktikum, pro celou školu dílnu pod názvem Podzimní inspirace. Dílna začala výrobou obřích draků v jednotlivých třídách, pak se žáci rozešli po třídách do jednotlivých dílen. Vyráběli různé výrobky z přírodnin, kterých je na podzim velký výběr. Autoři nejlepších draků (4. a 9. třída) byli odměněni. Na odpoledne pak připravili žáci 9. ročníku Halloweenskou party s občerstvením. Děti převlečené do masek si zařádily v tělocvičně školy při hudbě, zasoutěžily si a mnohé popovídaly se svými bývalými spolužáky. Začátkem listopadu k nám zavítala artistická skupina Cirkus Berousek, která připravila pro děti naší školy a místní mateřské školy zajímavé vystoupení. Své umění předvedl sám pan Berousek s manželkou a dcerami. V rámci projektu společnosti Člověk v tísni ve spolupráci s Českou televizí – Jeden svět na školách jsme žákům 7. až 9. ročníku promítli části filmu Olgy Sommerové Ztracená duše národa (Ztráta důstojnosti, Ztráta slušnosti, Ztráta tradice, Ztráta víry) o situaci u nás v 50. letech. Poté následovala beseda s třemi bývalými příslušníky PTP, kteří vyprávěli o svých zkušenostech a o politické situaci v 50. letech. Přinesli s sebou množství materiálů i svých osobních, které připomínaly danou dobu. V diskusi měli možnost žáci pokládat otázky

na to, co je zajímalo. Také letos jsme připravili pro rodiče žáků a zájemce ze Želiva a okolí „Vánoční dílnu.“ Více o ní se dozvíte v článku pí uč. Špetlové. Tradiční akcí zůstává „Mikulášská nadílka.“ Připravovali ji žáci 9. ročníku, kteří se převlékli za anděla a osm čertů. Náš Mikuláš bohužel ztratil hlas, ale náhradní ho velmi dobře zastoupil. Ještě jednou, Mikuláši, děkujeme. Ve škole chodili už v pátek 2. prosince, čímž mnohé žáky překvapili. Letošní nadílka byla velmi důstojná, deváťáci mě překvapili pěknými kostýmy a pochvalu si zaslouží i za slušné chování.

Vánoční dílna

Na sobotu odpoledne 26. listopadu 2011 učitelé společně s dětmi připravili vánoční dílnu pro širokou veřejnost. Návštěvníci si mohli koupit připravené adventní věnce, výrobky z keramiky, svíčky, perníčky. Zkusili si vyrobit různé drobnosti na výzdobu vánočního bytu, načerpali inspiraci pro svoji vlastní tvorbu. Dílna začala ve 13 hodin kulturním vystoupením žáků tanečního a dramatického kroužku v tělocvičně školy. Zde děti předvedly, co se naučily v prvních třech měsících školního roku. Představení se líbila a děti byly odměněny potleskem. Na hlavní chodbě jsme umístili orientační tabuli s přehledem všech dílen. Každého příchozího u vchodu uvítali žáci naší školy. Návštěvníci nám přispěli dobrovolným vstupným na materiál všech dílen. Prohlédli si malou výstavku v hlavní chodbě a odtud se vypravili do jednotlivých částí školy. V přízemí navštívili dílnu keramiky, kde si s chutí vyzkoušeli nějaký výrobek například z plátu

hlíny nebo na hrnčířském kruhu.. V přízemí učebního pavilonu v první třídě mohli nakoupit výrobky připravené dětmi na prodej.V druhé třídě malovali perníčky, skládali andělíčky a slámové hvězdičky. Ve třetí třídě vytvářeli vánoční ozdoby z drátků, z papírových proužků nadýchané filigránové ozdobičky. V prvním patře ve čtvrté třídě pracovali s netradičními materiály při výrobě adventní vazby nebo svícínků, vytvářeli sněhulákový adventní kalendář a vystřihovali hvězdičky a andělíčky z lepenky. V páté třídě si vyráběli ozdobné dárkové taštičky a svícinky, krabičky, skládané hvězdičky z čajových sáčků, přáníčka, ozdoby na stromeček a látkové adventní věnce. V šesté třídě vytvářeli přírodní vánoční vazby jako svícny, tiskli vánoční papír, vytvářeli ozdoby a zasněžené šišky. Procházka vánočními dílnami končila v hlavní chodbě u občerstvení, kde dostali čaj, kávu a mohli ochutnat cukroví, koláče, vánočky. Mnozí návštěvníci se několikrát vraceli, nejdříve se podívali a poté si přišli výrobek zkusit udělat sami. Celou atmosféru umocňovala vánoční hudba, zapálené svíčky a nezaměnitelná vůně pečeného cukroví. Dílna měla končit v 16 hodin, ale tento čas jsme nedodrželi, protože se domů nikomu nechtělo. Byli jsme potěšeni velkým zájmem návštěvníků. Zazněla tam řada pochval a různá přání do budoucnosti. Chtěla bych poděkovat všem dětem, které se zúčastnily vánoční dílny a všem učitelům, kteří vánoční dílnu připravili. Věra Špetlová

Na závěr bych chtěla všem, kteří čtete Želivské ozvěny, i všem Vašim blízkým popřát příjemné a pohodové Vánoce a šťastný nový rok 2012. Marie Dolejšová


12/16/11 11:36 AM

Želivské ozvěny


Co nového ve Vřesníku? ale hlavně ochotný přístup pomoci nám, nás zachránily. Přece jen mužský a technika jdou více dohromady. Za to, že jsme pak v klidu mohly tančit, vděčíme panu zvukaři této známé kapely a tak mu ještě jednou mnoho děkujeme.

Výlov vřesnického rybníka 2011

Opět po roce nadešlo havelské posvícení a čas na pravidelný výlov našeho návesního rybníčku. Hýčkáme si tam zasloužilé ryby a pak ty normální, které jsou určeny pro místní obyvatele k obohacení posvícenského stolu. Letošní vypouštění vody začalo veselou příhodou, a to spadnutím do vody jednoho z našich hasičů. A jak je u Čechů již zvykem, že ,,je nám milé cizí neštěstí,“ tak se všichni okolo pobavili. Naštěstí dotyčný okusil ,,jen“ teplotu vody, která byla ráno docela studená a protože má tuhý kořínek, tak to odneslo jen oblečení, které bylo „nažmach.“ Takže nálada byla již od rána veselá. Vypouštění se provedlo hadicemi přes hráz, abychom v rybníce nechali maximum rybiček pro našich několik dravců obývajících rybník. Tímto způsobem se výlov trochu zdržel, ale nikomu to nevadilo. Na břehu se opékali pstruzi a popíjelo se trochu alkoholického moku, který k této akci patří. Okolo poledne se objevily první ryby, a tak jsme po roce mohli opět vidět našeho téměř metrového kapra ,,Máňu“ a také hodně „přesmetrákového“ sumce Edu. Kromě těchto unikátů se u nás cachtají pěkní amuři, pořádný tolstolobik se zkřivenou hubou od zimy a další druhy ryb. Došlo také na spotřební kapry, kteří měli okolo 3 kilogramů. Na hrázi se prodávalo všem místním zájemcům za přijatelnou cenu 50 Kč za kg. Neprodaní kapři a ušlechtilé ryby se vrátily zpátky do vody, aby do příštího roku zase nabraly nějaké to kilčo navíc. Další násada se dle potřeby přikoupí z utržených peněz. Výlovu si užily i děti, které se aktivně zapojily do rybaření, takže se jim podařilo se taky pěkně zmáčet. Dospělí mohli ještě pokračovat večer v hospůdce, tentokrát bez většiny žen, které byly pozvané na akci do Častrova. Diskutovalo se také o plánované akci na zpevnění hráze rybníka, která se konala 20.10., kdy se uskutečnil výkop a zalití betonem. Týden poté nastalo šalování, armování a betonování opěrné zdi, dále pak betonování přístavku u pastoušky. Práci vřesničtí dodali zdarma, materiál hradila obec. Tak jen doufáme, že nám zpevněná hráz rybníka nějaký rok vydrží.

Jelcinky v Častrově

V den, kdy se u nás konal výlov jsme byly Jelcinky pozvané do obce Častrov za Pelhřimovem na místní akci zvanou ,,Světový den vesnických žen,“ abychom

Vřesnická nakládačka 2011

zatancovaly Trnky, brnky, Polku, Limonádového Joa a Kankán. Přijely jsme o chvilku dříve, takže jsme si mohly prohlédnout mnoho, po domácku vyrobených věcí, ale měly jsme i možnost vyzkoušet si vesnické práce, které už se pomalu, ale jistě vytrácejí, jako např. dojení. Krávu tam neměli, tak jsme si to zkusily jen uměle, dále to bylo draní peří, výroba bižuterie, pečení chleba, aj. To vše si mohl každý vyzkoušet a upečené dobroty ochutnat. Tato venkovská atmosféra byla doplněna tradičními kroji, ve kterých se tu dotyčné ženy – selky prezentovaly. S našim tanečním týmem jela i maminka Zorky Trtíkové, paní Žižková, které se tento výlet líbil. Je to moc milá paní, která svojí dceru podporuje ve všech aktivitách a s ochotou nám pomohla i s šitím našich kostýmů, takže zcela zapadla do našeho kolektivu. Má jiskru v očích a vsadím se, že kdyby mohla, tak by tančila s námi, už víme, po kom má ,,naše učitelka tance“ tolik elánu a energie. Častrovský kulturní sál je opravdu veliký, takže jsme měly na naše tance dost místa. Měly jsme nejdříve obavu, že tancovat nebudeme moci, protože náš kazeťáček na takovou zvukovou kapacitu fakt nestačil. Zachránila nás skupina ,,Božejáci,“ která vystupovala hned po nás. Jejich zvuková aparatura,

22.října jsme se letos opět sešli v naší hospůdce, abychom porovnali své zavařené okurkové výtvory. Na letošním klání se sešlo 18 vzorků, tedy o 9 méně než loni, protože v letošním ročníku byla větší absence. Důvodem bylo pořádání různých dalších akcí v okolí Vřesníka a také jedna vřesnická svatba, která pochopitelně ubrala místních návštěvníků. Přesto se sešlo asi 50 lidí, kterým hrála k poslechu a tanci country skupina „Znamení.“ Celá soutěž proběhla zaběhnutým způsobem, kdy ze dvou kol postoupilo do finále 9 nejlepších vzorků a z těchto porotci vybrali ty nejlepší. Porotci všech kol byli vždy vylosovaní návštěvníci, kteří vše hodnotili. Přední pořadí v letošním roce opanovali především vřesničtí. Dopadlo to následně: 1.Tomáš Aldorf (okurky z Rychnova n.K.) 2.Kopicovi , 3.Vávrovi, 4. Petr Zelenka (Humpolec) a 5. Maru Aldorfová Diplom pro okurkového kmeta dostal chatař od Želivky Jarda Koubek. Krásné okurkové poháry byly vyrobeny v keramické dílně


12/16/11 11:36 AM


Želivské ozvěny Kam za zábavou v Želivě v roce 2012

(Sledujte plakátování. KD=kulturní dům)

31.12.2011 Silvestrovská zábava na Kocandě, hraje Synkopa, silvestrovský ohňostroj 1. 1. 2012 Novoroční vycházka na Kalvárii s Klubem Jeřabiny „ Za vypadlým mozkem aneb česnečka to jistí“ 21. l. Myslivecký ples v KD 27. 1. Rybářský ples v KD 11. 2. Masopustní průvod, večer ve výčepu KD

v Řetechově u Luhačovic a určitě udělali vítězům radost.

Irský tanec na Kateřinské…

Dne 19.11. 2011 se konala již tradiční Kateřinská zábava. Sešlo se nás přes sto, takže na náš malý kulturák to bylo až až. My Jelcinky jsme měly opět překvapení, a to s novým tancem zvaným ,,Celtic Kittens.“ Je to irský tanec a daly jsme si na něm opravdu záležet. Kdyby nás, bohužel, opět nezklamala technika, která nebyla připravená tak, jak by měla být. Měly jsme zapůjčenou aparaturu od muzikantů. I když jsme to odtancovaly na tu hrůzu dobře, rozhodně jsme byly zklamané a zkazilo nám to náladu, a to i přesto, že se to divákům moc líbilo a nepoznali žádné chyby. My se ale jen tak nedáme a uděláme si repete na hasičském plese, kde si už aparaturou zkazit nic nenecháme. Tancujeme pro radost hlavně naší, a to by bylo, aby se to příště nepovedlo! I přesto všechno se zábava vydařila, popíjelo se a tančilo do ranních hodin za doprovodu hudební skupiny Rotace.

Jelcinky ve Světlé nad Sázavou…

tancovaly Kankán a Kalinku. Byly jsme 1. prosince pozvané na ,,schůzi místních žen,“ kterých se tu sešlo přes sto. Z našeho vystoupení byly nadšené, pobavily jsme je, a to je důležité. Schůze byla ve velkém kulturním domě, kde bylo teplo a dost vydýchaný vzduch, a to byl také důvod, proč se zde jedné paní udělalo nevolno. Naštěstí sebou vozíme naší Zorku Trtíkovou, která nejen, že nám dělá choreografii a skvěle

s námi tančí, tak je hlavně výborná paní doktorka, takže provedla první pomoc. O ostatní se už postarala posádka první pomoci, která byla přivolána. Naštěstí to nebylo nic vážného, tak mohla schůze pokračovat. Naším Kankánem jsme tak opět vrátily úsměv na jejich milé tváře. Podle ohlasů jsme se jim moc líbily a obdivovaly naše krásné kostýmy a doplňky. Aby nás opět nezradila technika, vzali jsme si sebou již zkušeného ,,zvukaře“ Pavla Nováka. Vše proběhlo skvěle a za to mu moc děkujeme. Posilněné kávou, cukrovím a chlebíčky, kterými nás světelské ženy pohostily, jsme odjely s dobrým pocitem a hlavně skvělou náladou, která pak pokračovala v naší hospůdce. Ale později jsme uvolnily místo našim hasičům, kteří zde měli schůzi a poněvadž jsme byly opravdu v rozverné náladě, došlo nám, že bychom tím narušovaly důstojný chod schůze našich hasičů, kterých si moc vážíme, tak jsme hospůdku pomalu opustily… Naší vísku jsme dostatečně, díky tradiční podzimní brigádě, již připravili na zimu a přívaly sněhu, takže teď už se můžeme s klidným svědomím zachumlat ke kamnům a těšit se na vánoční svátky, které jsou za dveřmi. Přejeme vám všem mnoho pohody, radosti u stromečku i spoustu dárků, dle finančních možností Ježíška. Na Silvestra to s alkoholem moc nepřehánějte, ať do nového roku nevykročíte s opicí na zádech, ale s čistým štítem. Tak mnoho zdraví a úspěchů v roce 2012. To vše vám za vřesnické přejí Lada Vlčková a Olda Jonáš.

17. 2. Hasičský ples ke 120. výročí SDH v KD, půlnoční překvapení, k tanci a poslechu hrají BOŽEJÁCI ! 24. až 26. 2. Zvěřinové hody na Kocandě 17. 3. Sportovní ples v KD 31. 3. Kabaret –divadlo z Jiřic v KD 7. 4. Velikonoční zábava, v KD, pořádá Autoklub

Želivské ozvěny vydává Obecní úřad v Želivě. IČO:249483 Náklad 330ks. Vychází čtvrtletně. Řídí redakční rada ve složení: Anděla Tomanová, Karel Chmel, František Dolejš, Lada Vlčková grafická úprava: René Decastelo Zapsáno do evidence MK ČR E 10244 Redakční uzavěrky: 15.3., 15.6., 15.9., 5.12. Náměty ke zveřejnění zasílejte na mail [email protected]


12/16/11 11:36 AM

Želivské ozvěny

..............

Pečovatelky a obyvatelé domu pečovatelské služby Vám v tento slavnostní čas přejí, ať jsou všechna Vaše přání vyplněna a start do nového roku 2012 ať je zdařilý.

Lásku přece každý potřebuje a být zdráv, to velké štěstí je. Štědré a klidné Vánoce, stálé zdraví v novém roce Vám všem chci popřát a do baru na víno či pivo Vás pozvat. Ceny mírné mám, o zábavu se postarám. Martina Průšová

..............

„Veselé Vánoce, pod stromečkem balík zdraví, vzácný poklad, jak se praví. Dobrou pohodu a pevný krok a pak šťastný nový rok.“ Přeje všem a děkuje za přízeň Jana Krejčí z Kadeřnictví.

..............

..............

“A už máme Vánoce zase jednou po roce. Venku padá mráz a sníh, děti jezdí na saních, ve vaně si kapr spí, máma peče cukroví. Dárky budou hnedle, hnedle v předsíni už stojí jedle. Ať je hodně dárečků i u tvého stromečku, v každém ať je zabalen jeden šťastný všední den.“ Všechno nejlepší k Vánocům a šťastný nový rok přejí Siblíkovi z Obecní restaurace.

..............

štěstí a pokoje v jejich životě o Vánocích i v roce 2012 přeje Lída Humešová

..............

„Tím nejkrásnějším dárkem k Vánocům není co se zlatem třpytí, je to úsměv, láska, pohlazení. Nad takový dar žádný není!“ Krásné Vánoce a mnoho šťastných chvil v příštím roce přejí zaměstnanci pošty.

Příjemné prožití svátků vánočních a šťastný nový rok 2012 přeje Lhotský. Svým zákazníkům a všem dobrým lidem hodně zdraví, pohody,

..............

.............. ..............

Sbor dobrovolných hasičů v Želivě přeje všem občanům radostné prožití svátků vánočních a šťastný vstup do roku 2012.

Všem svým zákazníkům krásné prožití vánočních svátků, dobrou pohodu a veselý vstup do roku 2012 přeje Jiří Mrťka , Sklenářství a kamenictví z Bolechova.

..............

.............. ..............

„Purpura večer zavoní, zvoneček tichounce zazvoní a jeho stříbrný hlas probudí vzpomínky v nás. Srdcem jsme stále dětmi, čekáme až se setmí, až vánoční stromek tu bude stát a varhany „Tichou noc“ budou hrát, chceme vám v tu chvíli přát, ať každý má každého rád.“ Hodně zdravíčka a štěstíčka v novém roce přejí Karáskovi. Pohodu v kruhu rodiny, přítomnost blízkých lidí, úspěchy v práci, zdraví a večer hezkou chvilku s dobrou knihou přejí knihovnice Knihovny Josefa Čapka v Želivě.

Všem členům Klubu Jeřabiny, jejich rodinám a přátelům, kteří pomáhají pro občany připravit zábavné akce, děkují a štěstí přejí členové výboru Klubu Jeřabiny.

Radostné Vánoce plné klidu, štěstí a vzájemného porozumění, do nového roku hodně zdraví, pohody a dobré nálady přeje Řeznictví „U Marečků“ a spol.


Večer plný překvapení, pocit, který jindy není, dobré jídlo do bříška, bohatého Ježíška, tohle všechno na vánoce, hodně zdraví v novém roce přeje kolektiv prodejny „ U Petrů.“

..............

Vážení zákazníci, my prodavačky z Jednoty Vám chceme tímto přáním poděkovat, že k nám stále chodíte nakupovat. Krásné a bohaté Vánoční svátky, pohodu a klid, žádné nehody a zmatky, na Nový rok mnoho lásky, štěstí a zdraví, tak nám přísloví praví.

.............. .............. .............. ..............

Z Kocandy Vám všem přejeme příjemné prožití svátků vánočních a v roce 2012 hodně zdraví a štěstí. Klidné a pohodově prožité svátky vánoční, hodně zdraví a štěstí v roce 2012 všem spoluobčanům přejí členové Autoklubu Želiv. Veselé Vánoce a hodně štěstí všem lidem v roce 2012 přeje soukromý zemědělec Pavel Veleta


12/16/11 11:36 AM

Želivské. ozvěny. Znovu Samoobsluha ANO či NE?

Recommend Documents