železo
1046
durci., ! L’expérience l’a trempé., ! Il a fait ses armes. Kuj železo, dokud je žhavé / žhavý. n. Horké železo nejlépe se kuje. (neutr – kol) 0 neměnné ∼ 6 stoup.-kles. (od 3. slova) n. 7a (Čl. zkušený v radě vůči nerozhodnému n. bezradnému druhému ve snaze dopomoct mu k jeho cíli, zvl. při nejistotě protivníka, třetího a možnosti jeho ústupku ap.:) využij nabízející se příležitosti hned, za nastalých příznivých okolností!; člověk má reagovat na příznivou situaci okamžitě a další činností ji využít pro sebe. Na rande s tebou že jít nechce, ale ten film že by vidět chtěla? No tak kuj ž., d. je ž., a pozvi ji na něj! Dál se uvidí. S vyuzˇij pˇr´ılezˇitosti! Jez, dokud máš co. ♦ Přísloví (Čelakovský); srov. i lat. Cudendum ferrum, quando micat igne calente, železo se má kout, dokud svítí ohněm žhavým (Walther 3830). A Strike while the iron’s hot. N Dem kannst du die Rippen zählen. F Il faut battre le fer quand il est chaud. R Куй железо, пока горячо. Moh / mohl˚ by železo lámat. n. Moh / mohl˚ by lámat železo. (kol) 0 neměnné ∼ 1b rov.-kles. ozn. (od k. slova) železo (Čl. zkušený vůči druhému obv. rozhořčeně v reakci na nechuť, odmítání třetího udělat fyzickou práci n. na jeho zahálení, nevyužitost ap.:) je mohutný a velmi silný; je velké postavy a má neobvykle velkou sílu (a schopnost něco fyzicky těžkého snadno udělat). Krucifix! Že je toho uhlí moc? Moh by l. ž., a takhle fňuká? Že se nestydí! S on je silny´ To je chlap jako hora., Moh by skály lámat. A He’s as strong as an ox., He’s as tough as old boots. N Der kriegt vor Kraft die Beine nicht gerade. F ! Il est fort comme un Turc, comme un bœuf., ! Il a une force de Titan., ! C’est un vrai Hercule. R (Да на нём можно воду возить!) Leze, leze po železe (nedá pokoj, až tam vleze). (Čl., dospělý hravě obv. vůči dítěti ap., zvl. ve snaze ho pobavit a tříbit jeho důvtip:) přemýšlej a snaž se rozluštit skryté tajemství!; hádej (co to je)! S ha´dej! ♦ Pokračování hádanky . . . – Co je to? – Klíč. Jenom se žeňte, beze všeho. Dostaneš-li dob-
žena
rou ženu, budeš výjimkou, dostaneš-li zlou, zůstaneš filozofem. (Čl. moudrý filozoficky v radě zvl. vůči mladému druhému a s naznačením rizika:) ožeň se, když chceš, ale pravděpodobně nedostaneš dobrou ženu a budeš se pak s tím muset smířit. S ozˇenˇ se!, manzˇelstvı´ je riskantnı´ ♦ Sokrates (469–399 př. n. l.). Žena a dýmka / fajfka se nepůjčují / nepučujou. (Čl., zvl. muž vůči druhému obv. pedanticky, žertovně a odmítavě v reakci na jeho žádost o půjčení věci, předmětu:) některé n. takové věci není zvykem n. rozumné půjčovat jinému člověku. S to nepujˇ ˚ cuje se
Ženu ani květinou neuhodíš. (neutr) 0 neměnné ∼ 1d kles. ozn. (od k. slova) (Čl., zvl. muž vůči zvl. mladšímu druhému v radě o chování k ženám:) k ženě je třeba se chovat galantně, jemně a něžně; nebuď k ženě nikdy hrubý a nepoužívej násilí! Kamaráde, to nesmíš na ni takhle zhurta a humpolácky! Ženská je holt ženská. Ž. ani k. neuhodíš, jak říká klasik. S choˇ Ženy jsou k tomu, abychom vej se jemneˇ k zˇene! je milovali, a ne abychom je chápali. ♦ Původně zřejmě japonské; užívá se např. i v polštině, u nás zpopularizoval J. Zeyer (1841–1901). A (A woman’s a woman.), (Women have to be treated gently.) F Il ne faut jamais battre une femme, mˆeme avec une fleur. Aby / by žena mohla šťastna být, plout musí námořník. (Čl. vzdělaný vůči druhým filozoficky zvl. na vysvětlenou:) chce-li muž zabezpečit a uspokojit svou ženu, musí někdy za výdělkem obětavě odejít, odjet od ní na dlouho jinam. S muzˇ odcha´zı´ od zˇeny za pracı´ ♦ J. Wolker (1900–1924), Balada o námořníkovi, Těžká hodina (1922); později někdy ve var. . . . měla z čeho žít . . . Žena – nejinteligentnější tvor po člověku. (Čl., muž aforisticky a sarkasticky n. posměšně vůči druhému o ženě, zvl. v důsledku jejího činu, výroku považovaného mužem za chybu ap.:) ženy jsou hloupé a v inteligenci se nevyrovnají mužům. S zˇena je hloupa´ Žena ho nemůže pod peřinou najít. (Čl., zvl. muž vůči druhému v posměšné poznámce o třetím muži a jeho tělesné konstituci a důsledcích pro jeho postavení ap.:) je příliš drobný
žena
1047
a hubený, a tím i pro ženu, popř. ženy sexuálně nepřitažlivý a nevýkonný. S on je hubeny´ Ševcova žena a kovářova kobyla chodí bosa. viz Kovářova kobyla (a ševcova žena) chodí bosa. Šťastná to žena! 1. (Čl. vůči druhému obdivně o ženě a jejím způsobu života, optimistickém životním krédu, zvl. navzdory omezeným prostředkům, potížím ap.:) obdivuju, jak se dokáže se vším vyrovnat a je šťastná a spokojená, a vážím si toho. 2. (Čl. obdivně, popř. poněkud závistivě vůči druhému o ženě a jejím úspěchu, dosažení cíle ap., zvl. ve srovnání s druhými:) ona má obdivuhodné štěstí. S ja´ obdivuju to, ona je sˇt’astna´ ♦ B. Němcová (1820–1862), Babička (1855). Dobrá žena, půlka věna. (Čl. vůči druhému, zvl. mladému muži v radě n. hodnocení manželství a jeho podstatných předpokladů ap.:) dobré vlastnosti manželky jsou důležitější než majetek, který tradičně přináší; (pro muže) je důležité mít hodnou a dobrou ženu (a proto si vyber takovou!). S zˇena dobra´ je dule˚ ˇ ˇ ´ı nezˇ majetek ♦ Přísloví. zˇitejs Žena je jenom žena. Ale dobrý cigáro / dobrej tabáček, to je přece pokouřeníčko! (Čl., zvl. starší muž položertovně vůči druhému o radostech života a rozptýlení ap.:) žena má přes své přednosti i svá omezení, a tak větší uspokojení přináší muži pořádné pokouření než snaha se potěšit a pobavit jimi. S zˇena ma´ omezenı´ ♦ Angl. A woman is only a woman, but a good cigar is a smoke, R. Kipling (1865–1936), Betrothed, Departmental Ditties (asi 1885), později připisováno W. Churchillovi. Hledej ženu! viz Cherchez la femme. Za vším hledej ženu. (Čl. zkušený, zvl. muž vůči druhému v radě a tušení v reakci na bezradnost, nechápavost druhého nad vzniklou situací, komplikací ap.:) vysvětlení zdánlivě nejasného problému hledej v ženském zájmu a motivaci; ženy skrytě ovlivňují veškeré děS zˇena ní ve světě (přestože je maskulinní). ma´ vliv, zˇena komplikuje situaci ♦ Přísloví (Bitt-Schin). Ženě můžeš vždycky natlouct, vona už bude vědět proč. (Čl., zvl. starší muž vůči mladému v radě pro život v manželství ap., s narážkou na protiklad mužovy hrubé síly a ženské lstivosti a tajnůstkářství ap.:) žena se na muži vždycky nějak proviňuje a on to
nemusí vědět; svou ženu trestej bez obav.
žena S zˇe-
na je vinna´ vzˇdycky ♦ Přísloví (Bitt-Schin).
Ešče som sa neoženil, už ma žena bije. (Čl., muž položertovně, rezignovaně a ve stížnosti vůči druhému, zvl. v reakci na ostrý zásah, hubování své partnerky ap., někdy za užití známé melodie ap.:) (ta, má) žena se chová agresivně a je na mě zlá (a bude to bohužel zřejmě později ještě horší). S zˇena je zla´ na muzˇe ♦ Moravská lidová píseň. Nikdy nezdržuj ženu, která odchází. (Čl. zkušený, zvl. muž vůči druhému radou v situaci rozchodu ženy s mužem:) nepokoušej se zastavit ženu odcházející z manželství, svazku ap. (protože k tomu má pevné důvody a vedlo by to k problémům a dalším neshodám ap.). S nech zˇenu odejı´t chce-li!
Jdeš k ženám? Nezapomeň na bič! (Čl., zvl. muž jako výraz tvrdého a přezíravého postoje k ženám:) se ženami je třeba jednat rázně a tvrdě je vždy zkrotit, umlčet ap. S jednej tvrdeˇ se zˇenami!, zˇena potˇrebuje tvrdost ♦ Přísloví, snad arabské, z islámského prostředí (zřejmě motivované hašteřivostí žen v harému); připisováno je zásluhou jeho sestry i F. Nietzschemu (1844–1900), srov. Du gehst zu Frauen? Vergiss die Peitsche nicht! Ženy mají dlouhé vlasy a krátký rozum. viz Dlouhý vlasy, krátkej rozum. Do žen a do melounů nevidíš. n. Do ženy a do melounu nevidíš. (Čl., zvl. muž vůči druhému rezignovaně, popř. žertovně a posměšně, zvl. v reakci na bezradnost druhého nad chováním ženy:) muž ženě nikdy neporozumí a její pohnutky a chování poznat nemůže (a tak se o to ani nesnaž!); ženy jsou nevyzpytatelné. S zˇena je nevyzpytatelna´ ♦ Přísloví (Bitt-Schin). Ženy vyvolávají / vzbuzují v mužích touhu vytvořit veledíla, a překážejí jim v jejich realizaci. (Čl., zvl. muž vůči druhému v povzdechu nad ambivalentností vztahu k ženě, někdy jako zdůvodnění svého neúspěchu ap.:) žena je pro muže napřed velkou inspirací, ale pak i překážkou a omezením. S zˇena je inspiracı´ i pˇreka´zˇkou ♦ O. Wilde (1854–1900). Ženy nevědí, co chtějí, a nedají pokoj, dokud to nedostanou. viz Nevı´, co chce, ale nedá pokoj, dokud to nedostane.
Ž
žena
1048
Strašné je, že není možné žít ani s ženami, ani bez nich. (neutr) 0 neměnné ∼ 1b kles. ozn. (od 11. slova) (Čl., zvl. muž vůči druhému obv. v hodnotícím shrnutí své zkušenosti se ženami, dobré i špatné:) ženy jsou sice někdy ve společném životě nesnesitelné, ale muži je přesto potřebují, touží po nich. A: Tak mám se s ní rozvést, nebo jí odpustit? – B: Jo, to já nevím. S. je, že n. m. žít ani s ž., ani bez nich. S muzˇ potˇrebuje i nechce zˇenu, zˇena je inspiracı´ i pˇreka´zˇkou Život je těžký., To je prašť jako uhoď. ♦ Připisováno G. Byronovi (1788–1824). A Men can’t live with women nor can they live without them. N Mit den Frauen ist es nicht zum Aushalten und ohne Frauen auch nicht. F On ne peut pas vivre avec les femmes, ni vivre sans elles. Ženy jsou stříbrné misky, na něž klademe zlatá jablka. (Čl., zvl. muž moudrý poeticky a filozoficky vůči druhému:) ženy jsou krásné, ale muži si je mnohem víc vylepšují, zkrášlují ve svých představách. S muzˇ zkra´sˇluje si zˇenu v pˇredstaveˇ ♦ J. W. Goethe (1749–1832), podle zaznamenaných rozhovorů s J. P. Eckermannem; základní obraz je však starý, srov. Př 25,11. Vás, ženy, jsem líbal rád (nevím, proč lhát), kdo by se vás chtěl vzdát? (Čl., muž vůči druhým, zvl. povzneseně a galantně ve společnosti, někdy za užití známé melodie:) miluju a vždycky jsem miloval a obdivoval ženy. S ja´ miluju zˇeny ♦ F. Lehár (1870–1948), opereta Paganini (1925). Ženy jsou k tomu, abychom je milovali, a ne abychom je chápali. (Čl., muž vůči druhému zkušeně a rezignovaně, zvl. v reakci na jeho bezradnost, zmatek nad chováním ženy ap.:) žena by muže neměla zatěžovat svými starostmi a měla by se spokojit s tím, že jí muž projevuje svou lásku, náklonnost (ovšem ˇ ´ zˇena´m po svém způsobu). S muzˇi nerozumejı ale milujı´ je, zˇena je nevyzpytatelna´ ♦ O. Wilde (1854–1900). Přišlo˚ na něj ženidlo. (kol; někdy žert) 0 neg, pas, kond, imp, imp neg, préz, 1. a 2. sg, pl ∼ 1c kles. ozn. (od k. slova) (Čl. zkušený vůči druhému v komentáři o muži, zvl. v obvyklém věku n. po osamělém životě:) roz-
žert
hodl se (popř. i zamiloval) a chce se oženit. Tak na Karlíčka už taky p. ž.? No, dyť už má na čase a bejt furt sám je taky na bačkoru. S on chce ozˇenit se Chce do toho praštit. A He is joining in the mating game. N Er bekam Heiratslust. F ! Il cherche a` se caser / se marier., ! Il a envie de se marier / de se caser. R (! лезть в хомут) To je ženská jako generál. Komp to je ženská jako generál (Čl., zvl. muž vůči druhému o ženě, její povaze a chování, zvl. v řídící funkci ap.:) je to rázná a přísná žena, nekompromisní, vyžadující poslušnost a se sklonem rozkazovat. S ona je ra´zna´ Ženská opilá, kurva hotová. (Čl. vůči druhému kriticky, zvl. v reakci na sklon ženy a v důsledku její slabé tolerance k alkoholu ve srovnání s mužem, s odstínem uvolnění společenských zábran:) sklon k pití alkoholu a opilost jsou u ženy málo přijatelné a můžou vést i k nekontrolovatelnému, nevypočitatelnému chování (včetně nevybíravosti v sexu). S zˇena opila´ chova´ se nepˇrijatelneˇ ♦ Přísloví (Bitt-Schin). Žádná ženská / sukně před ním neobstojí. (Čl. zkušený a informovaný vůči druhému v popisu třetího a jeho obratného a vítězného chování k ženám:) má rád sex a svede každou dostupnou ženu; je notorický svůdce, ženy stále střídá a je těžké mu odolat. S on sva´dı´ zˇeny Někerý / některý ženský sou / jsou všecky stejný. (kol; žert) 0 neměnné ∼ 1b kles. ozn. (od k. slova) n. 6 (Čl., zvl. zkušený muž vůči druhému v povzdechu, obv. v reakci na chování ženy z hlediska některé tradiční ženské vlastnosti a obv. v kontrastu k očekávání jedinečnosti z její strany:) všechny ženy si jsou podobné a negativně projevují své typicky ženské vlastnosti; je těžké (pro muže) najít jedinečnou ženu bez typických ženských nedostatků (jako je vrtkavost, rozmarnost, rozmařilost, nestálost, marnivost ap.). A: Představ si, že Máňa jela na ty hory s Karlem, i když to slíbila mně! A já jí tak věřil! – B: No jo, to znám. N. ž. sou v. s., to si S zˇeny jsou stejne´ Křehkosti, tvé tak neber. jméno je žena. A Women are all alike. F ! Toutes les femmes sont pareilles / se ressemblent. To byl jen žert. (neutr) 0 neměnné ∼ 1a kles. ozn. (od k. slova)
žert
1049
(Čl. vůči vystrašenému, uraženému, znepokojenému druhému chlácholivě ve snaze zmírnit, omluvit své n. cizí unáhlené, nevhodné chování n. výrok, někdy však pravdivý, který takový nechtěný dojem vyvolal ap.:) nemyslel jsem to vážně a nechápej to doslova; nevěř tomu, co jsem řekl, není to pravda, jen jsem žertoval. Ale to byl jen ž., tak se tak nerozčiluj! Mně zas včera ňákej dobrodinec sešil u kabátu voba rukávy a taky sem to přežil. S to nenı´ pravda, to nenı´ tak, ja´ zˇertuju Z toho se nestřílí., Ale di!, Ty s tím naděláš! A It was only a joke., I was only joking. N Das war nur ein Spaß / Scherz. F C’était une blague., Ce n’était qu’une blague., ! C’était pour rire. R (Да я только пошутил!, Да это шутка была!) Není mu (při tom) do žertu. (Čl. informovaný vůči druhému o třetím a jeho situaci plné starostí, zvl. v kontrastu k předchozímu klidnému, bezstarostnému období n. situaci jiných n. v náhlém nezanedbatelném nebezpečí, ohrožení ap.:) má starosti a je znepokojený n. trápí se; je nervózně napjatý a má strach. S on ma´ starosti, on ma´ strach
Nezkazí žádný / žádnej žert. n. Nezkazí žádnou legraci. (neutr – kol) 0 neměnné ∼ 1a kles. ozn. (od k. slova) (Čl. zkušený a informovaný vůči druhému v hodnocení třetího a jeho povahy a přístupu k jiným a jejich zábavě, odpočinkové činnosti ap.:) rád se účastní zábavy spolu s druhými a podpoří každou takovou snahu; ochotně a rád se baví s ostatními při provádění veselých žertů ap. A: A co Honza? Máme ho vzít taky sebou? – B: Jistě. Ten n. ž. l. A místa je tam dost. S on je vesely´ Je to veselá kopa., Je s ním legrace. A He’s always good for a laugh., He’s no spoilsport. N Der ist kein Spaßverderber. F ! C’est un gai luron / joyeux drille / boute-en-train. S tím / ním˚ nejsou žádný / žádné žerty. n. Nejsou s tím / ním˚ žádný / žádné žerty. (neutr – kol) 0 neměnné ∼ 1b kles. ozn. (od k. slova) (Čl. zkušený, informovaný vůči druhému ve varování před mocným třetím n. substancí, např. chemikálií, zařízením, zbraní, popř. i způsobem postupu ap., někdy přes zdánlivě neškodný, nevinný vzhled ap.:) on n. to může být velmi nebezpečné a není dobré ho, to podceňovat a bezstarostně ho dráždit (protože by se mohl tvrdě pomstít) n.
žhavej
s tím manipulovat (protože by to mohlo vybuchnout, otrávit ap.); buď opatrný, je nebezpečný! Prokristapána, kluku pitomej, nešahej na to pořád, je to pod napětím! S elektřinou nejsou ž. ž.! S to je nebezpeˇcne´, on je nebezpeˇcny´, bud’ opatrny´! Drž se zpátky!, S tím nejsou žádný hračky! F ! Ça ne plaisante pas avec lui. R С (кем / чем) шутки плохи. Voni tě ty žerty přejdou! viz Však vona tě ta sranda přejde! To / tady (už) přestávají (všechny) žerty. (neutr – kol) 0 neměnné ∼ 1b kles. ozn. (od k. slova) (Čl. zkušený a obv. vlivný vůči druhým, druhému o zhoršení původně neškodné, lehce iritující n. škádlivé situace, dané vývojem n. změnou postoje třetího, zvl. z hlediska zájmů prvního n. skupiny prvních ap.:) (napětí neúnosně vzrostlo n. objevilo se ohrožení a) situace je teď vážná, popř. nebezpečná (a je třeba začít jednat); to je vážná a potenciálně nebezpečná věc a nelze ji zlehčovat. Tak pánové, to už teda p. v. ž.! Sprostě urážet se tu před vostatníma nebudete, to si děte jinam! My tady voslavujem, jestli ste si nevšimli! S situace je va´zˇna´, to je nebezpeˇcne´ Tady končí legrace., S tím nejsou žádné žerty. F C’en est fini de la plaisanterie., On ne plaisante plus. R Это уже не шутки / шуточки. Žerty stranou! (neutr – kol) 0 neměnné ∼ 5d stoup.-kles. zvol. (od k. slova) (Čl. obv. vlivný n. v rozhodující roli vůči druhým a v reakci na nemístné vtipkování druhého, jeho zlehčování situace, která se změnila ap.:) přestaň, přestaňte s tím a věnuj, věnujte se vážně tématu!; teď je třeba začít jednat (vážně) a plně se soustředit na věc. Tak teď, pánové, ž. s.! Dostal jsem tady dopis, se kterým je třeba něco udělat, ˇ bud’ va´zˇny´! a musíme se poradit. S pˇrestan!, Nech toho!, Konec zábavy! A Joking aside / apart. N Spaß beiseite! ` part!, ! Sans rire / F Plaisanterie / blague a sans plaisanter! R Шутки в сторону! Celej˚ žhavej˚! (kol; nepřízn) 0 neměnné ∼ 5e kles. zvol. (od k. slova) (Čl. neformálně a pohrdavě vůči druhému v odmítnutí nápadu, žádosti, návrhu udělat něco nevýhodného, nepříjemného, popř. obtížného ap.:) vůbec nemám chuť to udělat a rozhodně to neudělám; to já odmítám. A: A ty na tu jeho voslavu
Ž
žhavý
1050
nepudeš? – B: Jo to víš, c. ž.! Zase tam muset poslouchat, jak je úžasnej i ty jeho pitomý vtipy! ˇ ´ m to Copak sem S ja´ odmı´ta´m to, ja´ neudela blázen?, To zrovna! A (iron) Can’t wait!, Try and stop me! N Kein Bock / Trieb drauf., Null Bock. F (iron)! Je ne penses qu’`a ça!, ! Pas le moins du monde!, ! Pas du tout!, ! Vraiment pas! R Спешу и падаю! Není˚ to (s tím) tak žhavý. (kol) 0 ot, poz, kond, imp, imp neg, 1. a 2. sg, pl ∼ 1b kles. ozn. (od k. slova) (Čl. informovaný neformálně vůči druhému v hodnocení problému a potřeby jeho řešení, zvl. ve snaze ho uklidnit a v kontrastu ke zdání naléhavosti ap.:) to ale není tak urgentní a vážné (a nemusíš to brát tak vážně); není to třeba řešit neodkladně, není to momentálně to nejdůležitější. A: Dyť ředitel říkal, že to děsně spěchá! – B: No, vono to s tím nebude tak ž. Von toho říká! Přitom si zejtra klidně vodjede na veletrh, tak co! S to nenı´ urgentnı´, to nenı´ dulez ˚ ˇ ite´ Vono se to neposere!, To je krámů!, Všeho nechám, hned tam spěchám. A It doesn’t / can’t matter that much., There’s no real hurry., It can wait. N So heiß ist das nicht. F Il n’y a pas le feu / rien qui urge!, ! Rien ne presse., ! Il n’y a pas le feu au lac. R Не горит! Na dvou židlích sedět nelze / se sedět nedá. (kol) 0 neměnné ∼ 1b rov.-kles. ozn. (od k. slova) sedět Verb sedět na dvou židlích (Čl. moudrý vůči druhému zvl. v radě a v odmítnutí zájmu jeho n. třetího o obsazení dvou odlišných, popř. protikladných mocenských, politických n. výhodných, ale konkurenčních komerčních postů ap.:) člověk nedokáže zastávat dvě zcela různá postavení (a využívat jejich výhod, výsad); nemůžeš mít dvě tak odlišné funkce a musíš se rozhodnout pro jednu z nich (jinak se dostaneš do konfliktu). Ať se ten ambiciózní blbec nediví, že má malér! Chce bejt ve vedení banky i na ministerstvu, který ji kontroluje. Na d. ž. se s. přece nedá. S cˇ l. nem˚uzˇe mı´t dveˇ funkce ruzne ˚ ´ Nenarodil se (člověk) ten, kdo / jenž by se líbil lidem všem. ♦ Přísloví; Čelakovský má ještě odlišně, ale explicitněji: Kdo na dvou stolicích sedí, snadno mezi nima na zem spadne. A No man can serve two masters., ! to fall between two stools N Man kann nicht auf zwei Stühlen auf einmal sitzen. F ! On ne peut pas eˆtre au four et au moulin. R ! сесть промеж двух стульев
život
Smrdí to (tu) židovinou. (Čl. zvl. starší a dříve vůči druhému o nepříjemném typu obchodu, způsobu živnosti, praxi v peněžnictví, zvl. z hlediska šizení n. přehnaného zisku kvůli příliš vysokému úroku, prodeji nekvalitního zboží ap., jak se přisuzovalo Židům:) počíná si podezřele vyděračsky a příliš ziskuchtivě; užívá nefér praktiky k získání prospěchu. S to je podezˇrele´, to nenı´ dobre´, to nelı´bı´ se mi
To sou / jsou úplný žiletky. Komp je to jako žiletky (Čl. vůči druhému ve výrazu překvapeného dojmu intenzity, zvl. o vodě, zvl. při koupání, n. alkoholu:) 1. to je krajně a nepříjemně, téměř nesnesitelně studené, ledové; 2. to je krajně a nepříjemně ostré a silné, pálivé. S to je silne´, to je studene´ Dobrý žilky v něm není. viz Dobrý zˇ´ıly v něm není. Každá žilka mu˚ v těle hraje. n. Každá žilka v něm˚ hraje. (neutr) 0 neměnné ∼ 1b kles. ozn. (od k. slova) (Čl. vůči druhému obdivně o mladém třetím, zvl. atletovi, n. větším zvířeti, koni ap. z hlediska jeho vzhledu a fyzické schopnosti reagovat, pohybovat se:) je plný energie a síly a naznačuje schopnost je využít. To je nádhernej hřebec! K. ž. v něm h. Je to asi radost se na něm projet. S on je silny´, on je vita´lnı´ mít svaly jako z ocele A He’s in fine fettle. F ! Il est vif comme la poudre., (Il est plein d’énergie / de vie.) Nebylo / není tam ani živáčka. viz Není tam živá dusˇe. Živijo, živijó! (Čl., lidé vůči druhým a navzájem při přípitku, zvl. při slavnostnější příležitosti, často opakovaně a v doprovodu typické melodie:) přeju, přejeme dlouhý a dobrý život; ať žije, žijeme! S at’ zˇije!, ja´ pˇreju zdravı´ ♦ Jihoslovanského původu, závěr známé písně. Života bído, přec tě mám rád. (Čl. vzdělaný a moudrý ve vyznání a povzdechu:) i když (můj) život nebyl lehký, přesto ho miluju a žiju rád. S ja´ miluju zˇivot ♦ F. Šrámek (1877–1952), ze stejnojmenné sbírky (1905). Život je boj. (kol – neutr) 0 neměnné ∼ 1a kles. ozn. (od k. slova) (Čl. zkušený vůči druhému v povzdechu a k připomenutí, zvl. po nutnosti bránit svou pozici před protivníkem n. vyrovnat se s konkurencí ap.:) bez
život
1051
úsilí a střetu s druhými n. překážkami člověk nedosáhne ničeho; stále je třeba v životě o něco namáhavě usilovat. A: Tak jsem celý vodpoledne strávil na výboru a vykládal jim, jak je ten náš projekt důležitej, aby na něj přispěli. Nic není samozřejmý. – B: Jo, ž. je boj. To je furt. S zˇiˇ ˇ ky´, cˇ l. musı´ snazˇit se, cˇ l. musı´ zaslouvot je tez zˇit se o vy´sledek Nic není zadarmo., Život není
peříčko. ♦ Přísloví (Bitt-Schin); srov. lat. Vivere militare est, žít bojovat jest, Seneca ml. (4 př. n. l. – 65 n. l.), Listy Luciliovi, 96,5; Euripides (480–406 př. n. l.), Suppliantas, 550; Jb 7,1. A Life’s one long struggle., Life is a bed of thorns. N Das Leben ist ein Kampf. F La vie est un combat., ! La vie n’est pas un long fleuve tranquille. R Жизнь борьба. To / on je celý jeho život. (Čl. informovaný vůči druhému o třetím, zvl. starším, o jeho dlouhodobém vztahu k práci, povolání, dětem, vážné zálibě ap.:) smyslem, hlavním n. téměř výlučným cílem jeho života je to n. on a péče, starost o to, něj; velmi na tom, něm emocionálně ˇ lpí. S on lpı´ na tom / nem Život (už / teď) pro něj nemá cenu. (Čl. informovaný vůči druhému o třetím a jeho postoji, zvl. emocionálním, obv. v důsledku prožité osobní tragédie, ztráty blízkého čtvrtého n. jiné hodnoty ap., někdy též z hlediska ochoty velmi riskovat ap.:) nemá (už / teď) zájem o běžné (a obv. příjemné) stránky života, nic ho nedokáže zaujmout a pociťuje duševní prázdnotu n. zoufalství. S on cı´tı´ smutek, on je zoufaly´, on ma´ depresi Život tropí hlouposti. (Čl. zkušený a moudrý vůči druhému obv. pobaveně s pozorováním drobné nečekané zkušenosti, příhody, zvl. v kontrastu k pevnému plánu a potřebě ap.:) občas se stane zcela neplánovaně i zábavná, popř. absurdní komplikace, které se člověk přes veškeré napětí musí zasmát. S zˇivot komplikuje pla´ny
Dyž nejde vo život, tak de vo hovno / houby. (Čl. zkušený neformálně vůči blízkému druhému v odmítavém hodnocení nebezpečnosti situace ap.:) skutečně nebezpečné a vážné je jen to, kde je člověk ohrožený na životě, ostatní ale není tak ˚ důležité a není to třeba přehánět. S to nenı´ dulezˇite´, nebezpeˇc´ı zˇivota je dulez ˚ ˇ ite´ jen ♦ Přísloví. Život je krátký, umění dlouhé. (neutr) 0 neměnné ∼ 6 stoup.-kles. (od 4. slova) (Čl. vzdělaný filozoficky vůči druhému, druhým,
život
obv. v reakci na krásu starého umění, zvl. výtvarného ap.:) hodnota uměleckého díla přetrvává věky a člověk, který ho vytvořil, se tak stává nesmrtelný; člověk je bohužel smrtelný a nemůže žít věčně, ale má možnost po sobě zanechat památku, trvalou stopu v podobě uměleckého díla. Blbě už vidím, noha mě bolí, ale ten Michelangelův David si tu pořád tak svěže stojí, jako by ho sem dali včera! No jo, ž. je k., u. d. S zˇivot je pomı´jivy´, cˇ l. zˇije kra´tce Člověk je jak pára nad hrncem. ♦ Jeden z aforismů řec. lékaře Hippokrata (asi 400 př. n. l.) v lat. překladu Senecy ml. (4 př. n. l. – 65 n. l.) Vita brevis, ars longa, O krátkosti života, 1,1. Též řídce var. věčné n. trvalé. A Ars longa, vita brevis., Art is long and life is short. N Kurz ist das Leben, ewig die Kunst. F L’art est long, la vie est courte. R Жизнь коротка, искусство долго. Život lidskej je tak složitej, že život člověka je proti tomu hadr. (Čl. vůči druhému frivolně a žertovně v povzdechu nad nenadálou komplikací, často malou, s náznakem absurdnosti a nevážnosti ap.:) člověk se setkává s různými komplikacemi a potížemi v životě; život jednotlivce je složitý, ale relativně nikoliv. S zˇivot je komplikovany´, to je slozˇite´ pˇr´ılisˇ ♦ J. Hašek (1883–1923), Švejk, 3,4 (1923). Je-li ti život milý . . . (Čl. zkušený v radě vůči druhému n. v roli násilníka, lupiče ap. zvl. dříve ve výzvě vůči druhému při jeho ohrožení ap., zvl. na úvod k vlastnímu sdělení n. příkazu:) jestli nechceš zemřít a chceš si zachránit život . . . (uteč, udělej to, uposlechni příkazu, vzdej se ap.). S jestli nechcesˇ umˇr´ıt Život je jen náhoda. (kol – neutr) 0 neměnné ∼ 1c kles. ozn. (od k. slova) (Čl. moudrý filozoficky vůči druhému zvl. v reakci na nečekanou velkou změnu v chodu života n. ve snaze ho utěšit a naznačit naději na zlepšení přes jeho momentální nouzi, nesnáze ap.:) v životě člověka není žádná jistota a události v něm nejsou ničím řízené (a tak se může stát cokoliv dobrého i zlého); život je proměnlivý a nic v něm není stálého (a tak je i neštěstí střídáno štěstím). A: Karel chtěl vždycky dělat kantora, a najednou je z něj úspěšněj podnikatel v Holandsku. – B: ˇ Jo, ž. je jen n. S zˇivot je promenlivy ´ ♦ Přísloví; podle stejnojmenné známé písně J. Ježka (1906–1942), text J. Voskovec a J. Werich. A Life’s full of surprises. N Das Leben besteht aus Zufällen. F La vie est une loterie /
Ž
život
1052
faite de hasards., ! On ne sait jamais ce que la vie nous réserve. R (Жизнь полна неожиданностей.) Pouze život, který žijeme pro ostatní, stojí za to. (Čl. moudrý filozoficky v radě vůči mladším ap.:) člověk má uspokojení z toho, když svým konáním přináší užitek a prospěch druhým; člověk má být prospěšný druhým a dělat jim radost. ˇ ˇ ny´ druhy´m ♦ A. Einstein S cˇ l. ma´ by´t prospes (1879–1955). Život není peříčko. (kol; někdy žert) 0 neměnné ∼ 1c kles. ozn. (od k. slova) (Čl. zkušený vůči druhému, zvl. v reakci, komentáři k jeho n. cizí starosti, potíži, ztrátě, zklamání ap., obv. chápavě na základě vlastních zkušeností ap.:) život je někdy těžký a přináší potíže a starosti; k životu patří těžkosti a starosti (a je třeba se s tím smířit, si to uvědomovat). A: Klára se s ním rozvádí a teď eště přišel vo místo. – B: Jo, ž. n. p. ˇ ˇ ky´ Musí se s tím ňák vyrovnat. S zˇivot je tez Život je boj. A Life isn’t a bed of roses. N Das Leben ist kein Kinderspiel / Roman. F ! La vie n’est pas simple., ! La vie est dure. R Жизнь прожить — не поле перейти. Život je pes. (kol; nepřízn) 0 neměnné ∼ 1a kles. ozn. (od k. slova) (Čl. vůči druhému v povzdechu, zvl. v reakci na jeho n. cizí neštěstí, zklamání ap. n. na opakovaně zažívané nezdary, ztráty ap.:) člověk v životě zažívá četná trápení; život bývá někdy těžký, zlý a nespravedlivý. A: Takovej hodnej člověk, nikomu nikdy nic neudělal, a teď ho ty šupáci v kampeličce připravili vo poslední úspory! – B: Jo, ž. je ˇ ˇ ky´ Život není peříčko. ♦ Přípes. S zˇivot je tez sloví (Bitt-Schin); někdy s žertovným a zlehčujícím humorným dodatkem a my sme jeho patník / patníky n. a my jsme jeho blechy. A It’s a dog’s life. N ! Ein Hundeleben. F C’est une chienne de vie. Život není procházka růžovým sadem / růžovou zahradou. (kol – neutr) 0 neměnné ∼ 1b rov.-kles. ozn. (od k. slova) růžovým (Čl. vůči zneklidněnému, stěžujícímu si druhému v reakci na jeho náhlé potíže, překážky, zvl. v kontrastu k dosavadnímu klidnému a bezproblémovému životu ap.:) život není vždy lehký a jednoduchý
život
a starosti k němu patří; život nepřináší jen radosti, může být i těžký a plný překážek. A: Ale já sem si nemyslel, že se tam na mě nahrne taková kopa starostí! Musím k tomu eště dostudovat a nevím kam dřív skočit. – B: Jo, ž. n. p. r. s. Tos ˇ ˇ ky´, čekal ňákou havaj nebo co? S zˇivot je tez zˇivot komplikuje pla´ny Život není peříčko. A Life isn’t a bed of roses. N Das Leben ist eins der härtesten / schwersten. F ! La vie n’est pas une partie de plaisir., ! La vie n’est pas rose. R Жизнь прожить — не поле перейти. Život není (žádnej) román. (Čl. moudrý a zkušený vůči zvl. mladšímu druhému, zvl. v reakci na jeho osobní zklamání a deziluzi, v kontrastu k jeho představě ap.:) život se (vždycky) nevyvíjí krásně a líbivě (jako ve špatném románu) a jak by si člověk přál; život není nikdy ideální a má i své stinné a nehezké stránky. S zˇivot nenı´ idea´lnı´
Jeho život je (teď) v tvých rukách. (Čl. informovaný vůči zvl. mocnému n. zvlášť schopnému druhému a jeho vztahu k třetímu, někdy nechtěnému, zvl. v důsledku jeho riskantní situace n. prohry ap.:) máš (teď) nad ním a jeho existencí naprostou moc a můžeš ho zničit n. zachránit; jeho záchrana závisí jen na tobě (a tvých schopnostech n. vůli). S on za´visı´ na tobeˇ jen Život je sen. (Čl. zvl. poeticky a filozoficky orientovaný vůči druhému, druhým, zvl. v reakci na připomínku nesplněného cíle ap.:) člověk prožívá svůj život v představách o uskutečnění svých cílů (a vlastní praktický život občas příliš nevnímá). S cˇ l. snı´ ♦ P. C. de la Barca (1600–1681), stejnojmenné drama, La vida es sue˜no (1636). Slavný je život či lépe dílo a smrt je hnusná. (Čl. moudrý vůči druhému, druhým zvl. ve výzvě k aktivnosti, činorodosti ap.:) člověk nabývá na ceně i slávě svým dílem, které v životě vytvořil, jeho S dı´lo smrt je naopak nehezká a nedůležitá. proslavuje tvurce, ˚ cˇ l. proslavı´ se dı´lem a ne smrtı´
♦ V. Vančura (1891–1942), Markéta Lazarová, 4. kap. (1931). To není˚ k životu ani k smrti. (kol; nepřízn) 0 ot, poz, kond, imp, imp neg, 1. a 2. sg, pl ∼ 1b kles. ozn. (od 6. slova) n. 6 (Čl. zkušený vůči druhému zvl. v reakci na jeho n. cizí omezený příděl, zásobu prostředků, potravin, peněz ap., ve srovnání se známou potřebou ap.:) to je opravdu málo a stačí to jen k prostému přežití; to je jen ubohé existenční n. provozní minimum.
život
1053
Tos dostal na celej podnik tak málo? No to n. k ž. ani k s. S to nestaˇc´ı Nic moc., Je to lepší než pár facek. A It’s better than nothing / a hole in the head. N Zum Leben zu wenig, zum Sterben zuviel. F ! C’est limite / pour la forme / un peu court / un peu jeune / ric-rac., ! On reste sur sa faim. Jaký život, taková smrt / takový konec. (neutr – kol; nepřízn) 0 neměnné ∼ 6 stoup.-kles. (od 3. slova) (Čl. informovaný a moudrý vůči druhému v etickém soudu zvl. o zlém, zločineckém třetím a jeho těžké, nedůstojné smrti ap.:) zlý člověk končívá zle; kvůli tomu, co v životě dělal, jaký (zlý) byl a jaký vedl život, si takovou (potupnou, zlou) smrt zaslouží. A: Tady čtu, že tu vražednou bestii dostali a popravili. Kolik ten chlap má životů na svědomí! – B: No, j. ž., t. k. Nic jinýho si nezasloužil. S cˇ l. zly´ konˇc´ı zle Kdo s čím zachází, s tím taky schází. ♦ Přísloví (Čelakovský), srov. i stejné lat. Qualis vita, finis ita, Walther 23 252. A He who lives by the sword dies by the sword. N Er starb, wie er gelebt hatte. F Telle vie, telle fin / mort. R Как жил, так и умер. Život není spravedlivý / fér. (Čl. zkušený filozoficky v povzdechu vůči druhému obv. v reakci na jeho nezaviněný neúspěch, ztrátu v důsledku shody okolností, nečekanou katastrofu, popř. úmrtí blízkého třetího ap.:) život, vývoj ve společnosti jsou slepé a často zle a nevypočitatelně postihnou někoho blízkého n. člověka zasloužilého, snažícího se ap. (a jiného nikoliv); život někdy jakoby nesmyslně trestá n. ničí člověka nevinného a dobrého. S zˇivot tresta´ nevinne´ho Svinskej / svinský život! (kol; nepřízn) 0 neměnné ∼ 5b kles. zvol. (od k. slova) n. 1b (Čl. vůči druhému, druhým v prudkém, emfatickém zvolání a stížnosti, zvl. v důsledku opakovaného n. vystupňovaného životního zklamání, příkoří, smůly ap.:) jsem nespokojený s takovýmhle životem; nemám tenhle život vůbec rád, je ke mně zlý. Kroupy mi už podruhý rozmlátily střechu a na novou nemám! A teď eště musí žena do lázní! S. ž.! Co sem komu udělal? S ja´ nejsem spokojeny´, ja´ jsem zklamany´, to nelı´bı´ se mu K čertu s tím!, Do prdele práce! A Life’s a bitch! N Ein Hundeleben. F Putain de vie!, ! C’est pas une vie! R (Эх, жизнь моя портянка!), Живём только небо коптим.
život
Život je jako trubka. Když do ní nefoukáš, nic z ní nevyjde. (Čl. moudrý vůči druhému v komentáři n. radě o schopnostech, možnostech jeho n. třetího vytvořit si plnohodnotný, užitečný život a dát mu cíl, náplň ap.:) když člověk nevyužívá své schopnosti a nesnaží se, nic smysluplného a individuálního v životě nevytvoří; využívej svých schopností! S vyuzˇ´ıvej schopnosti sve´! ♦ Trumpetista L. Armstrong (1900–1971). Trochu života do toho umírání! (Čl., důstojník ap. vůči druhému, zvl. podřízenému příkře, řízně a přezíravě posměšně v pobídce, v reakci na jeho příliš pomalý, neochotný výkon, popř. chůzi ap.:) zrychli to a zvyš tempo!; pracuj n. jdi rychleji! S rychle!, pracuj rychleji! Život je pro mě vobnošená / obnošená vesta. (Čl. zvl. znuděný a zkušený vůči druhému, druhým ve výrazu životního pocitu, zvl. při nedostatku nových hodnotných podnětů, zážitků ap., někdy v doprovodu známé melodie ap.:) už jsem toho zažil hodně a nic mě v životě (z jeho starých stránek) už nepřekvapuje ani netěší; netěším se ze života, omrzely mě všechny jeho stále se opakující věci, jevy ap. S zˇivot je nudny´ ♦ J. Suchý (1931), píseň Léta dozrávání, Klokočí (1964). Jeho˚ život visí˚ na vlásku / nitce. (neutr – kol) 0 ot, neg, pas, kond, imp, imp neg, 1. a 2. sg, pl ∼ 1c kles. ozn. (od 4. slova) (Čl. informovaný vůči druhému o třetím v popisu jeho těžké nemoci, zvl. po dramatickém zhoršení, v riskantní situaci při překonávání fyzické překážky, zdolávání nebezpečné cesty, popř. i v důsledku selhání jeho n. pomůcky, prostředku ap.:) je ve smrtelném nebezpečí a není jasné, jestli nezemře, nezahyne; je smrtelně ohrožený. J. ž. v. na v. Jestli nezabere ani tenhle lék, tak nevím . . . S on m˚uzˇe umˇr´ıt, on je ohrozˇeny´ smrtelneˇ Jde mu o krk., Tady de vo hubu. A His life’s hanging by a thread. N Sein Leben hängt an einem Haar / Faden. F Sa vie ne tient qu’`a un fil. R Жизнь (кого) висит на волоске. ˇ Život je změna. viz Zmena je život (a život je změna). Tak to (prostě / už) v životě bejvá / chodí. (kol) 0 neměnné ∼ 1b kles. ozn. (od k. slova) (Čl. moudrý vůči druhému ve snaze ho uklidnit v reakci na jeho nezdar, zažitou nespravedlnost, deziluzi ze skutečného fungování společnosti a neideálního vztahu lidí ap. a ve snaze přivést ho
Ž
život
1054
k realistickému, neidealizovanému pohledu a smíření ap.:) život neprobíhá, společnost vždy nefunguje podle našich (krásných) představ ideálně a férově; to je bohužel normální, i to se v životě stává. A: To je hrozný! Taková šílená komunistická svině to byla, a dneska je to zase panák na ministerstvu! – B: No, tak to v ž. už chodí, co se divíš? S zˇivot nenı´ idea´lnı´ Život není román., To bylo, je a bude. A As is the way of the world, . . . N Wie das im Leben halt so ist. F ! C’est la vie!, ! Que voulez-vous, c’est la vie! R (Такова се ля ви!) Jak to v životě bejvá / chodí . . . (kol) 0 neměnné ∼ 4 neukon. nekles. (Čl. zkušený vůči druhému, druhým zvl. při vyprávění příběhu, historie o nežádoucí příhodě, nepříjemné, nepříznivé změně v ní, s odstínem tím vzniklé nespravedlnosti ap.:) to se (bohužel) často, obvykle stává; jako obvykle. Znali se už od školky, ve škole spolu seděli v lavici, na střední škole spolu začali chodit a všichni si mysleli, že se vezmou. Ale jak už to v ž. bejvá, nakonec mu odešla s jiným. S to sta´va´ se cˇ asto To je život. F ! (Que voulez-vous) c’est la vie! R (Так уж в жизни бывает.) To je život. Takovej / takový už je život. n. Život už je takovej / takový. (kol) 0 neměnné ∼ 1b kles. ozn. (od k. slova) (Čl. zkušený vůči druhému v rezignovaném povzdechu a reakci na jeho nespokojenost s nezdarem, někdy opakovaným, na nepříznivou změnu n. na stav věcí, nazíraný vůči sobě jako nespravedlivý ap.:) to se bohužel stává docela běžně a je to normální (a musíš se s tím smířit). A: Eště minulej tejden měli ve starožitnictví takovej šikovnej vobrázek, ale já neměla při sobě dost peněz. No a dneska už je prodanej. To mě mrzí. – B: No to je ž., ale jistě najdeš zase jinej. S to sta´va´ se cˇ asto To už tak chodí. A That’s life. N So ist das Leben halt. F C’est la vie!, La vie est ainsi faite!, Que voulez-vous, c’est la vie! R Такова жизнь. Takový už je život. viz To je zˇivot. Dal bych za to život (kdyby . . . )! (Čl. vůči druhému pateticky n. vášnivě o vytoužené vysoko ceněné věci, žádoucím postavení n. jiném neobvyklém cíli ap.:) je to pro mě cenné a drahé a velmi bych si to přál mít; obětoval, udělal bych pro to cokoliv (abych to zachránil, získal ap.). S ja´ pˇreju si
život
Drží˚ ho˚ to při životě. (kol – neutr) 0 ot, neg, pas, kond, imp, imp neg, fut, 1. a 2. sg, pl ∼ 1d kles. ozn. (od 4. slova) (Čl. zkušený vůči druhému v komentáři ke třetímu a o jeho naději v těžké krizi, vědomí pevného cíle v depresi n. o duševní podpoře a útěše blízkého člověka, popř. léku v jinak nevyléčitelné nemoci ap.:) to jediné mu pomáhá přežít a překonávat krizi, to zlé období; to jediné ho vzpružuje, povzbuzuje. Někdo jí řekl, že matka snad ten koncentrák nějak přežila. A to ji drželo při ž. i v americké emigraci. S to poma´ha´ To ho postavilo na nohy. A That’s what keeps him going. N Das hält ihn am Leben. F C’est ce qui le tient / maintient en vie. R (Одной этой мыслью / надеждой жил.) Život de / jde˚ (pořád) dál. (kol – neutr) ot, neg, pas, kond, imp, imp neg, fut, 1. a 2. sg, pl ∼ 1a kles. ozn. (od k. slova) (Čl. moudrý vůči tragicky postiženému a zdrcenému druhému, zvl. v důsledku smrti blízkého člověka, zvl. ve snaze ho utěšit ap.:) (život se tady nezastaví a) je třeba se odpoutat od momentálního trápení a zaměřit se na budoucnost, která přinese jiné radosti ap.; je třeba se nad to povznést a myslet na další život. Já vím, mělas maminku moc ráda, ale každej musí jednou umřít a ž. de dál. I ty si na tu myšlenku musíš zvyknout. S cˇ l. musı´ zˇ´ıt da´l, zˇivot pokraˇcuje To není konec světa. A Life goes on. N Das Leben geht weiter. F La vie continue! De / jde˚ (mu˚) (tam / při tom) vo / o život / hlavu. (kol – neutr) 0 ot, pas, kond, imp, imp neg, fut, 1. a 2. sg, pl ∼ 1c kles. ozn. (od 4. slova) (Čl. zkušený vůči druhému v hodnocení třetího a jeho nebezpečné situace, často dobrovolně zvolené ve snaze pomoct ap.:) je ve smrtelném nebezpečí a může (tam, při tom) umřít, zahynout. No tak jednoduchý to zase nebylo. Dyž tahal toho kluka z rozvodněný řeky, tak mu skutečně šlo vo ž. S to je nebezpeˇcne´, on je ohrozˇeny´ smrtelneˇ Jeho život visí na vlásku. A His (own) life’s at stake. N Da steht sein Leben auf dem Spiel. F ! C’est une question de vie ou de mort., Il y va de sa vie. R (Рисковал своей / собственной жизнью.) Už od / vod života nic nečeká. (Čl. zkušený vůči druhému o třetím a jeho postoji zvl. v důsledku dlouhé řady zklamání, tragédií
život
1055
n. vysokého věku a množství prožitků ap.:) je rezignovaný a smířený se životem a už nečeká nic dobrého nového; je pasivně smířený a už nevěří na zlepšení svého života ani ho už nechce ovlivňovat. S on je rezignovany´ Život se s nikým nemazlí. n. Život se s tebou˚ mazlit nebude. (kol; nepřízn) 0 neměnné ∼ 1c kles. ozn. (od k. slova) (Čl. moudrý, zkušený vůči zvl. mladšímu druhému, někdy rozmazlenému a nezkušenému, v komentáři n. upozornění, zvl. před jeho přechodem, zvl. z ochrany rodiny n. školy, do praktického života plného nesnází, překážek ap.:) je třeba si uvědomit, že skutečný život je těžký a tvrdý, že o vše je v něm třeba usilovat a stále překonávat překážky; připrav se na překážky a nutnost vynakládat značné úsilí pro dosažení cílů ve svém životě. Hele, koukej se to naučit pořádně teď. Budeš to moc potřebovat. Ž. se s t. m. n. a takovejch neumětelů ˇ ˇ ky´ Život není je na světě spousta. S zˇivot je tez peříčko. A Life isn’t all beer and skittles / cakes and ale., Life isn’t a peppermint candy. N Das Leben hätschelt keinen. F La vie ne fait pas de cadeaux / de fleurs. Život se s ním nemazlil. (Čl. zkušený, informovaný v hodnotícím komentáři vůči druhému o třetím, zvl. s ohledem na množství nepříznivých zkušeností ap.:) prožil už mnohá těžká období, problémy a ztráty a mnohé si musel vytrpět; měl těžký život bohatý na strádání a ˇ zˇivot tez ˇ ˇ ky´ nedostatek. S on mel To není žádnej život! (Čl. v nešťastném, nespokojeném povzdechu vůči blízkému druhému, zvl. v reakci na novou starost n. ve srovnání se šťastnějším, spokojeným třetím ap., obecně v kontrastu k představě, někdy též o čtvrtém:) život mi nepřináší radost, je v něm příliš mnoho starostí a trápení (a málo potěšení); mám neradostný život a jsem s ním nespokojený. S ja´ jsem nespokojeny´, ja´ nejsem spokojeny´ ♦ Často i var. Já nemám žádnej ž.! Život ho netěší / nebaví. (Čl. informovaný vůči druhému v komentáři o třetím a jeho postoji, náladách, zvl. kvůli dlouhodobým neúspěchům, zklamáním ap., popř. i momentálně kvůli smutnému prožitku a zklamání ap.:) je deprimovaný a nespokojený s průběhem a bilancí svého života, v ničem nenalézá potěšení, radost.
život
S on nenı´ spokojeny´, ja´ nejsem spokojeny´, ja´ jsem nespokojeny´ Ten˚ se v životě neztratí! (kol; obdiv) 0 neměnné ∼ 5a stoup.-kles. zvol. (od k. slova) n. 1c (Čl. zkušený vůči druhému o mladém třetím a jeho schopnostech a dovednostech, zvl. v obdivné reakci na jeho poslední výkon, též poněkud sobecký, někdy v kontrastu k průměru dalších:) vždycky si dokáže s problémem poradit; je velmi schopný, popř. i sebevědomý, a udělá jistě dobrou kariéru, proslaví se ap. Viděls, jak tu krizi na schůzi Karel zmáknul vlastně místo předsedy? Šikovnej kluk! Ten se v ž. n.! S on je schopny´, on bude slavny´ Ten ví, zač je v Pardubicích perník., Ten to někam dotáhne! A He’ll go far. N Der geht im Leben nicht verschütt. F (Il s’en sortira partout!), ! Il saura se débrouiller dans la vie! R Этот / такой не пропадёт! Život ho omrzel / vomrzel. (Čl. zkušený vůči druhému kriticky obv. o třetím a jeho zbytečném a úmyslném ohrožení svého života, např. při riskantním sportu, nevyzkoušeném experimentu ap., popř. obecně o jeho psychickém stavu v důsledku mnoha zážitků ap.:) chová se hloupě, nerozumně a přehnaně riskuje; nemá už o nic (normálního) zájem. S on riskuje, on nema´ za´jem
To patří k životu. (Čl. zkušený vůči druhému, někdy v reakci na jeho údiv n. nelibost nad obv. nepříjemným, ale typickým jevem, zvl. stálými změnami, nepříjemnými aférami, vtíravou reklamou n. nežádoucími projevy, stopami profese ap.:) to je v dané situaci, profesi n. společnosti běžné, popř. normální a nemělo ˇ ˇ ne´ by tě to překvapovat. S to je bez Za všechno se v životě platí. (kol) 0 neměnné ∼ 1b kles. ozn. (od k. slova) (Čl. moudrý vůči druhému kriticky o něm n. třetím a jeho úrazu, poškozeném zdraví či pověsti, ztrátě ap., zvl. v důsledku nebezpečné činnosti, zanedbávání povinnosti ap., obv. kvůli rychlé slávě, úspěchu, snadnému potěšení:) každá chyba n. vědomý prohřešek se člověku v životě vymstí a vytrestají ho; nevyplatilo se mu to, mělo to pro něj nepříjemné, tragické následky. A: Jak ten Dvořák tenkrát bejval slavnej, když byl mistrem světa. A dneska je z něj troska. – B: Za v. se v ž. p. Von prej ten ˇ ˇ enı´ nenı´ zadarmo, blbec bral anabolika. S potes ˇ vyzˇaduje obet’ ˇ Nic není zadarmo. u´spech
Ž
život
1056
A There’s always a price to pay. N Für alles im Leben muss man bezahlen. F Tout se paie dans la vie. R За всё в жизни надо расплачиваться. Co si lze od života ještě / víc přát? (Čl. uznale vůči druhému obv. o třetím a jeho všemožných úspěších v kariéře, přednostech a dosažených výhodách ap.:) (dosáhl všeho, co chtěl, n. všechno má a) je n. měl by být plně spokojený, šťastný a nehledat další pozitiva; není už nic dalšího (pozitivního), co by člověk mohl od života očeˇ ´, on ma´ u´spech, ˇ kávat n. žádat. S on ma´ sˇtestı
on ma´ vsˇechno
Život ho˚ skřípnul. (kol; nepřízn) 0 neměnné ∼ 1b kles. ozn. (od k. slova) (Čl. zkušený vůči druhému v komentáři o známém třetím a jeho historii, zvl. z hlediska zásadní krize, problému ap. a způsobu projevu následků, např. v omezení možností seberealizace:) prožil osobní tragédii, a ta mu změnila trvale negativně život; měl těžký a neradostný život. A: Takovej brilantní spisovatel, a přitom takovej bubák! Proč se furt mračí? – B: Jo, člověče, to je složitý. Ž. ho kdysi pořádně s. a je to dodnes na něm ˇ zˇivot tez ˇ ˇ ky´ Život se s ním nevidět. S on mel mazlil. A Life’s been unkind to him. N Das Leben hat ihn stark mitgenommen., Er ist vom Leben ramponiert. F ! Il n’aura pas eu une vie facile., ! Il a mené une vie de chien. R (Укатали Сивку крутые горки.) Stálo ho˚ to život. (kol – neutr) 0 ot, neg, pas, imp, imp neg, préz, 1. a 2. sg, pl ∼ 1b kles. ozn. (od k. slova) (Čl. vůči druhému o třetím a jeho osudu jako oběti katastrofy, neštěstí, nebezpečné záliby n. při riskování vlastního života pro záchranu čtvrtého ap., zvl. přeceněním sil při překonávání extrémních podmínek ap.:) zemřel při tom n. na to; zahynul tam. Ten jeho horolezeckej koníček ho stál ž., zřítil se z ňákýho celkem malýho vršku. S on zemˇrel Jeho čas se naplnil. A It cost him his life. N Das hat ihn das Leben gekostet. F Ça lui a coˆuté la vie. R (! поплатиться жизнью) Vjel do něj (novej / nový) život. (Čl. vůči druhému o třetím a jeho reakci na silný podnět, povzbuzení, dobrou zprávu, popř. nový nápad n. příznivé okolnosti k uskutečnění záměru ap., zvl. v kontrastu k předchozí dočasné apatii,
živ
nechuti, rezignaci ap.:) ožil a začal znovu projevovat energii; začal rychle, energicky něco dělat a být (znovu) aktivní; vzpamatoval se a dostal náhle velkou chuť něco dělat. S on ozˇil Život z něj vyprchal. (Čl. vůči druhému obv. v emocionálním popisu zraněného, nemocného n. psychicky zdrceného třetího a jeho stavu vlivem postupného zhoršení ap.:) 1. pozvolna ztrácel sílu a projevy života a nezřetelně přešel do smrti; umřel; 2. postupně ztratil energii, ochabl ve svých projevech a stal se pasivní. S on zemˇrel, on ochabl Život znamená snít. viz Zˇivot je sen. V životě ne! (kol; důraz) 0 neměnné ∼ 5b kles. zvol. (od k. slova) n. 1a (Čl. vůči druhému v důrazně popíravé, popř. odmítavé reakci na předpoklad, otázku n. návrh, někdy jsoucí v rozporu se zásadami prvního ap.:) to nikdy, rozhodně ne (neudělám n. jsem neudělal ap.). A: Tys ale přece v Tachově byl, ne? – B: V ž. ne! To sis mě s někým splet. S nikdy Ani za nic. A Never in my life! N Im Leben nicht. F Jamais de la vie! R С роду не . . . Co živ (jsem) ne-(udělal to). (Čl. obv. starší a přemýšlivý vůči druhému zvl. o sobě v reakci na jeho otázku, nadhozenou možnost, popř. návrh, zvl. kvůli konfliktu se zásadami prvního ap.:) nikdy (jsem) ne-(udělal to n. tam nebyl ap.). S nikdy Je jako živý. Komp být jako živý 1. (Čl. vůči druhému v obdivném a pochvalném komentáři ke třetímu namalovanému na obraze n. jinak zpodobněnému, o figurce znázorňující zvíře ap.:) je si velmi podobný, resp. podobný originálu; vypadá jako skutečný, opravdový; je to zdařilé zpodobení. 2. (Čl. vůči druhému udiveně zvl. o menším, často pružném, popř. kluzkém předmětu, zvl. po jeho opakovaném vyklouznutí z ruky ap.:) vypadává to (jakoby samo) z ruky; zdánlivě se to pohybuje a nelze to do ruky pevně uchopit. S on ˇ e, ˇ podoba je verna ˇ ´ , to je pohyblive´ vypada´ vern
Pokud budu živ, ne-(udělám to). (Čl. obv. starší a přemýšlivý vůči druhému v odmítavé reakci na jeho otázku, domněnku, popř. návrh jsoucí v rozporu se zásadami n. orientací prvního ap.:) to nikdy ne-(udělám n. nemůžu udělat); nikdo, nic mě nepřiměje, abych to udělal. S niˇ ´ m to nikdy kdy, ja´ neudela
