Elektronické zadávání veřejných zakázek

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav práva a humanitních věd

Elektronické zadávání veřejných zakázek Diplomová práce

Vedoucí práce: doc. JUDr. Ing. Radek Jurčík, Ph.D.

Brno 2013

Bc. Lenka Cempírková

Zadání DP

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci „Elektronické zadávání veřejných zakázek“ vypracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu použitých zdrojů. V Brně, dne 4. ledna 2013

…………………………… Bc. Lenka Cempírková

Poděkování Touto cestou bych chtěla poděkovat svému vedoucímu diplomové práce panu doc. JUDr. Ing. Radku Jurčíkovi, Ph.D., za spolupráci, metodickou pomoc a cenné rady, které mi poskytl při vypracování mé práce.

Abstrakt Cempírková, L. Elektronické zadávání veřejných zakázek. Diplomová práce. Brno, 2012. Tato diplomová práce se zabývá analýzou elektronizace zadávání veřejných zakázek především veřejnými zadavateli. První část je zaměřena na elektronizaci veřejné správy a popis zadávacího procesu veřejných zakázek v rámci stávajících právních předpisů. Druhá část popisuje jednotlivé fáze elektronického zadávacího procesu. Pro analýzu současného stavu elektronizace je provedeno dotazníkové šetření, kde respondenty jsou základní územní samosprávné jednotky v České republice a dále je vypracována SWOT analýza. Cílem práce je zhodnocení elektronizace a jejich ekonomických přínosů, definování hlavních výhod a nevýhod, míra využití veřejnými zadavateli a analýza klíčových faktorů, které ovlivňují úspěšné zadávání veřejných zakázek prostřednictvím elektronických komunikačních nástrojů. Klíčová slova Veřejné zakázky, elektronizace zadávání veřejných zakázek, zadávací proces, dotazník, SWOT analýza.

Abstract Cempírková, L. Electronic procurement of public contracts. Diploma thesis. Brno, 2012. The thesis analyses the processes of electronic procurement of public contracts by local self-government units. The first part is focused on the electronic government and description of procurement process under the current legislation. The second part describes the individual stages of electronic procurement process. A questionnaire survey responded by basic local self-government units in the Czech Republic was conducted in order to assess the current state of transition to electronic procurement of public contracts. SWOT analysis of the electronic procurement of public contracts was done in order to define its main advantages and disadvantages. Analysis of the survey results is used to evaluate the utilization rate by contracting authorities and the key factors which influence the successful implementation of the electronic procurement of public contracts. Keywords Public contracts, electronic procurement of public contracts, procurement process, questionnaire, SWOT analysis.

7

Obsah 1

Úvod a cíl práce

2

Metodický postup

11

3

Veřejná správa

14

3.1 4

5

Elektronizace veřejné správy ....................................................................... 15

Veřejné zakázky 4.1

9

20

Zadávací řízení ............................................................................................... 24

4.1.1

Zveřejnění zadání .................................................................................. 25

4.1.2

Odevzdání obálek ................................................................................. 25

4.1.3

Otevření obálek ..................................................................................... 25

4.1.4

Posouzení kvalifikace ........................................................................... 26

4.1.5

Posouzení a hodnocení nabídek.......................................................... 27

4.1.6

Ukončení zadávacího řízení ................................................................ 28

4.2

Strategické dokumenty elektronizace ......................................................... 28

4.3

Vazba elektronizace na činnost EU ............................................................. 29

4.4

Národní infrastruktura pro elektronické zadávání VZ (NIPEZ) ............ 30

4.5

Proces elektronického zadávání .................................................................. 33

Analýza elektronického zadávání VZ

36

5.1

Struktura respondentů .................................................................................. 36

5.2

Elektronizace zadávání veřejných zakázek ............................................... 37

5.3

Druhy zadávaných VZ .................................................................................. 41

5.4

Úkony zadávacího procesu prováděné elektronicky ............................... 42

5.5

Elektronické nástroje ..................................................................................... 44

5.6

Přínosy elektronizace .................................................................................... 48

5.7

Zápory elektronizace ..................................................................................... 49

5.8

Odhad finančních přínosů............................................................................ 51

8 5.8.1

Příklad 1 – Zadání VZ malého rozsahu ............................................. 53

5.8.2

Příklad 2 – Zadání podlimitní VZ ....................................................... 54

5.9

SWOT analýza elektronizace zadávání VZ................................................ 56

5.9.1

Silné stránky ........................................................................................... 56

5.9.2

Slabé stránky .......................................................................................... 57

5.9.3

Příležitosti ............................................................................................... 57

5.9.4

Hrozby .................................................................................................... 58

6

Diskuze

59

7

Závěr

63

8

Použitá literatura

66

9

Přílohy

70

Příloha 1: Text dotazníku ........................................................................................ 70 Příloha 2: Procentuální změna předpokládané ceny při nevyužití elektronické aukce .......................................................................................................................... 75

9

1 Úvod a cíl práce Problematika veřejných zakázek je v současné době velice citlivým a diskutovaným tématem, ať již v souvislosti s úsporou veřejných financí nebo v souvislosti s korupcí. Korupce je podle Ministerstva vnitra ČR (dále také „MV ČR“) definovaná jako „vztah mezi dvěma subjekty, z nichž jeden nabízí nebo poskytuje druhému určitou formu odměny za poskytnutí či příslib neoprávněné výhody. Druhý pak očekává, že za tuto výhodu mu bude poskytnuta materiální či nemateriální odměna“ (MV ČR, 2010a). Zjednodušeně řečeno je to tedy zneužití postavení pro určitou výhodu. Je všeobecně známo, že veřejné zakázky jsou v České republice (dále také „ČR“) relativně často spojovány s korupčním prostředím, jak dokládá i organizace Transparency International – ČR (dále také „TIC“). Podle Výroční zprávy TIC 2011 (2011, str. 21) je tzv. Index vnímání korupce pro ČR 4,41. Mezi evropskými zeměmi se tak s tímto hodnocením umístila na 24. místě z celkových 30 zemí. V rámci zvýšení transparentnosti zadávání veřejných zakázek a snížení výdajů veřejných rozpočtů, je možné využívat nové moderní technologie, a to konkrétně elektronické komunikační prostředky při zadávání veřejných zakázek (dále také „VZ“), kterých může být využito při uveřejnění oznámení, podání nabídek, hodnocení nabídek a výběru té nejlepší, v poslední části potom při podpisu smlouvy a uveřejnění výsledků. Zavádění elektronizace do zadávacího procesu VZ vychází ze sdělení Evropské komise vydaného již v roce 2004 pod názvem Akční plán provádění právního rámce v oblasti elektronického zadávání veřejných zakázek, ze kterého vyplývá požadavek rozšíření elektronizace a vytvoření plánu pro implementaci tohoto rozšíření. ČR vytvořila takovýto plán v roce 2006 – Národní plán zavedení elektronického zadávání VZ pro období let 2006 – 2010 (dále také „NP“), který byl vládou přijat na základě usnesení č. 500 ze dne 10. května 2006. Na NP navazuje od roku 2011 další strategický dokument, a to Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2011 – 2015 (dále také „SEZVZ“), která byla přijata vládou ČR 5. ledna 2011. SEZVZ navazuje na NP, vyhodnocuje ho a analyzuje výchozí stav, přičemž definuje nové cíle a opatření. Obě strategie jsou popsány v další části práce. Elektronizace zadávání VZ má nepochybně své výhody, ale i nevýhody. Očekávanou výhodou je snížení ceny plnění VZ, větší transparentnost zadávání, rychlejší zadávací proces a v neposlední řadě např. širší záběr 1

Hodnota 10 označuje zemi téměř bez korupce a 0 znamená vysokou míru korupce.

10 dodavatelů, kteří se o VZ dozvědí a zúčastní se výběrového řízení. Poslední možnost ale může být i nevýhodou, a to v případě menších firem, které na elektronické podávání nabídek nejsou vyškoleni a připraveni. Nepřipravenost může být i na straně menších obcí (zadavatelů), které stejně tak jako malé firmy, nemusejí mít kapacitu na, v některých případech složité, procesy elektronizace. Nevýhodou může být i zavádění nových nástrojů v rámci elektronizace, které ještě mohou obsahovat chyby a tím pádem představují riziko pro subjekty zadávacího řízení (např. zneužití osobních údajů). Cílem práce je zhodnotit proces elektronického zadávání veřejných zakázek v ČR v roce 2012, hlavní pozitiva a negativa elektronizace a stupeň využívání elektronického zadávání především v rámci orgánů územní samosprávy. Jelikož je zadávání veřejných zakázek oblast, ve které dochází k nakládání s veřejnými prostředky, hlavním ekonomickým záměrem práce je zjištění, jak velkou úlohu hraje elektronické zadávání veřejných zakázek v úspoře těchto veřejných financí. Na základě zjištěných poznatků bude v závěru práce uvedena úvaha de lege ferenda ke stávající právní úpravě veřejných zakázek. Jelikož je elektronizace zadávání veřejných zakázek poměrně nový a pomalu se rozvíjející proces, měl by být kladen velký důraz na informovanost zadavatelů VZ. V souvislosti s tímto problémem, je v práci ověřovaná následující hypotéza: „Nejčastější příčinou, proč zadavatelé nevyužívají elektronické zadávání veřejných zakázek, jsou nedostatečné informační zdroje (např. propagace elektronizace nebo školící kurzy).“ Dílčím cílem práce je poté zhodnotit, zda je pro základní územní samosprávné celky ekonomicky výhodnější využívat elektronické prostředky pro zadávání VZ nebo naopak zůstat u klasického listinného zadávání VZ. S tímto souvisí dílčí hypotéza, která je v práci ověřována: „Využití elektronického zadávání veřejných zakázek je pro zadavatele ekonomicky výhodnější než klasické zadávání.“

11

2 Metodický postup K vypracování analýzy procesu elektronického zadávání veřejných zakázek bude zvolen následující postup: Nejprve bude zapotřebí nastudování veškeré literatury týkající se tohoto tématu. Po literární rešerši, kterou se bude zabývat první část práce, bude následovat část, kde bude vypracována analýza současné situace na trhu veřejných zakázek a stav elektronizace zadávacího řízení. Diplomová práce bude obsahovat rozbor a shrnutí informací získaných z dotazníkového šetření. Poskytnuté informace by měly pomoci odhalit např. nejdůležitější přínosy elektronického zadávání veřejných zakázek, nejčastější problémy v praxi a v neposlední řadě zjistit míru využívání elektronických nástrojů při zadávacím procesu. Dotazník bude rozeslán všem obcím v České republice (konkrétní počet obcí podle krajů uvádí Tabulka 1), přičemž ve městech obdrží dotazník prostřednictvím e-mailové zprávy referent zabývající se veřejnými zakázkami, případně investicemi, v obcích potom přímo starosta obce (u Hlavního města Prahy je uveden počet městských částí). Celkem bude osloveno 6.306 respondentů. Tabulka 1: Počet obcí podle krajů v ČR

Kraj

Počet obcí Kraj

Středočeský Vysočina Jihomoravský Jihočeský Plzeňský Pardubický Královéhradecký

1145 704 673 623 501 451 448

Olomoucký Ústecký Zlínský Moravskoslezský Liberecký Karlovarský Hlavní město Praha

Počet obcí 399 354 305 299 215 132 57

Zdroj: Český statistický úřad, 2010

E-mailové adresy budou převzaty z internetových stránek Portálu veřejné správy (seznam.gov.cz), kde jsou zveřejněny všechny potřebné informace orgánů územní samosprávy. Dotazník pro diplomovou práci bude vytvořen prostřednictvím univerzitního nástroje Umbrela2 a bude v textové verzi uveden v Příloze 1.

Virtuální laboratoř pro sběr a vyhodnocení primárních dat dotazovacích sestav je prostředí pro podporu tvorby a komunikace vědecko-výzkumných pracovníků na poli e-výzkumů. 2

12 V práci se bude vycházet především z rozdělení četnosti zjištěných hodnot. Četností se rozumí počet výskytu jednotlivých znaků. V práci bude zkoumána absolutní četnost (suma jednotlivých variant odpovědí) a dále četnost relativní, která je dána poměrem jednotlivých četností vzhledem k rozsahu souboru udávána v procentech. Čím vyšší je hodnota relativní četnosti, tím vyšší je pravděpodobnost zkoumaného jevu. (2.1) p = × 100 kde: pi ni i k n

relativní četnost, absolutní četnost, 1,2, …, k, počet řádků v tabulce, rozsah souboru,

přičemž platí:

(2.2)

Dále budou v práci vypracovány dva modelové příklady, jejichž cílem je zhodnotit elektronický a listinný zadávací proces v rámci ekonomických přínosů. Tyto příklady mají ukázat, který z procesů je finančně náročnější a který naopak přináší zadavatelům finanční úspory. Příklady budou vypracovány na modelové obci, která zadává VZ malého rozsahu a podlimitní VZ ve zjednodušeném podlimitním řízení. Poslední částí analýzy elektronizace VZ bude vypracování SWOT analýzy, díky které bude možné nalézt problémy, přínosy a nové strategie elektronizace. SWOT analýza je metoda vyhodnocení silných a slabých stránek projektu (řešených problémů) a dále příležitostí a hrozeb z venkovního okolí. Tato metoda získala označení seskupením prvních písmen z následujících anglických slov: • S (Strengths) – silné stránky, přednosti řešeného problému. Blažková uvádí (2007, str. 156), že silnou stránkou jsou faktory interní, díky kterým je analyzovaná oblast dobrá. Ve veřejné správě může být silnou stránkou např. dobře fungující, stabilní vláda, vyrovnaný státní rozpočet či kvalitně propracované strategické dokumenty. • W (Weaknesses) – slabé stránky, nevýhody řešeného problému. Jsou opakem silných stránek – analyzovaná oblast je v něčem slabá, má nízkou úroveň propracování. Příkladem z veřejné správy může být naopak od silných stránek nestabilní slabá vláda, zadlužování státu, nefungující systém prevence korupce nebo chyby v zákonech. • O (Opportunities) – příležitosti. Zatímco silné a slabé stránky analyzují současnou či minulou situaci, příležitosti a hrozby se orientují na externí

13 budoucí možnosti. Příležitostí mohou být nové technologie, zvyšující se životní úroveň či otevření nových trhů pro export. • T (Threats) – hrozby. Jsou to nepříznivé situace či změny, které mohou mít vliv na analyzovaný jev (Kotler, 2007, str. 97). Příkladem, týkající se veřejné sféry, může být demografická situace země, některé nařízení Evropské unie (dále také „EU“), které znevýhodňují ČR nebo např. ekonomická krize. Po nadefinování jednotlivých faktorů se používá tzv. SWOT matice, ze které se tvoří příslušná strategická opatření. Tabulka 2: SWOT matice

Příležitosti (O) Hrozby (T)

Silné stránky (S) Strategie S-O Strategie S-T

Slabé stránky (W) Strategie W-O Strategie W-T

Zdroj: Vlastní práce

Strategií S-O (jinak také maxi-maxi) je plně využít silné stránky a příležitosti, strategií W-O (mini-maxi) překonat slabé stránky využitím příležitosti, S-T (maxi-mini) znamená využití silné stránky pro překonání hrozeb a strategií W-T (mini-mini) je minimalizovat náklady a přitom čelit možným hrozbám. Celková SWOT analýza elektronizace veřejných zakázek je uvedena v Podkapitole 5.9 a konkrétní strategie potom v diskuzi (Kapitola 6). Navrhnuté strategie mohou posloužit zároveň jako doporučení pro další rozvoj elektronizace veřejných zakázek.

14

3 Veřejná správa Ekonomie, jako věda, je založena na alokaci vzácných zdrojů a jejich přeměně na užitečné statky. Statky mohou být soukromé (privátní spotřeba) či veřejné (kolektivní spotřeba), které jsou zabezpečovány veřejným sektorem. Veřejný sektor je financován z veřejných rozpočtů a řízen veřejnou správou (dále také „VS“).

Obrázek 1: Funkce veřejné správy Zdroj: Peková, Pilný, Jetmar, 2008, str. 33

Obrázek 1 znázorňuje základní funkce veřejné správy, kterými jsou především zabezpečení veřejných statků a poskytování transferů3. Veřejné statky podle schématu mohou být zabezpečeny realizací VZ, tedy na základě výběrového řízení zadavatele v konkurenčním prostředí (viz Kapitola 4). Další možností je produkce veřejných statků realizovaných přímo veřejným sektorem. Do veřejného sektoru patří např. justice, policie, armáda, školství či veřejná hromadná doprava, přičemž veřejným statkem, který je produkován zmíněnými oblastmi může být poskytnutí ochrany obyvatel, školní docházka nebo jízda hromadnou dopravou. Třetí možnost zabezpečení veřejných statků je partnerství veřejného a soukromého sektoru neboli „Public Private Partnerships“. Tato problematika není hlavním tématem této práce a nebude zde proto dále charakterizována. Pro fungování veřejné správy je nutné procesy v ní neustále inovovat a modernizovat. Jak uvádí Ochrana a Půček (2011, str. 23), obsahem modernizace je změna vedoucí k přeměně fungování VS, k jejímu zefektivnění a zkvalitnění, vyššímu výkonu a růstu kvality práce tak, aby došlo k uspokojení Mezi transferové platby patří např. výplaty starobních důchodů nebo podpora v nezaměstnanosti. 3

15 požadavků občanů. Nástrojem pro tuto modernizaci se v ČR stala strategie realizace Smart Administration (dále také „SA“) s názvem Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby, která byla vytvořena MV ČR a schválena vládou ČR 11. července 2007. Globálním cílem této strategie je: „prostřednictvím zefektivnění fungování veřejné správy a veřejných služeb podpořit socio-ekonomický růst ČR a zvýšit kvalitu života občanů“ (MV ČR, 2007, str. 2). Pro realizaci strategických úkolů je možné využít prostředky ze strukturálních fondů EU, konkrétně Integrovaný operační program a Operační program lidské zdroje a zaměstnanost. Strategie uvádí velké množství konkrétních cílů, kterých by mělo být dosaženo. Uvádí např. zkvalitnění činnosti justice, zvýšení efektivnosti, transparentnosti a hospodárnosti veřejné správy nebo zlepšení a zjednodušení regulačních předpisů. Velkým a obsáhlým cílem je také přiblížení VS občanům prostřednictvím elektronizace VS, která je více charakterizována v následující podkapitole.

3.1

Elektronizace veřejné správy

Jak uvádí Mates a Smejkal (2006, str. 9), hlavním smyslem elektronizace činností veřejné správy, neboli e-governmentu, je poskytnout občanům větší komfort při jednání se státem a státními orgány. E-government má zjednodušit a urychlit komunikaci občanů a podnikatelských subjektů se státem. V ČR byla snaha rozvíjet e-government již v roce 1990. Veřejné orgány začaly zavádět moderní výpočetní techniku, ale zpočátku chyběly základní znalosti a informace. V roce 1996 byl zřízen Úřad pro státní informační systém (dále také „ÚSIS“), pod jehož vedením měl vzniknout jednotný a ucelený informační systém, který ale byl realizován až v roce 2000 společně s vznikem nového úřadu - místo ÚSIS vznikl Úřad pro veřejné informační systémy (dále také „ÚVIS“). V roce 2003 byl ÚVIS zrušen a jeho působnosti přešly na Ministerstvo informatiky ČR (dále také „MI ČR“). Významným produktem MI ČR bylo spuštění Portálu veřejné správy, které funguje i nyní (www.portal.gov.cz). Jsou na něm utříděny a propojeny informace o jednotlivých subjektech v ČR a činnostech občanů a států (Mates a Smejkal, 2006, str. 13-16). Roku 2007 došlo ke zrušení MI ČR a jeho kompetence byly předány MV ČR. Tabulka 3 zobrazuje množství občanů ve věku 16-74 let v procentním vyjádření, kteří využívali v letech 2005-2010 internet pro komunikaci s orgány veřejné správy (např. pro získávání informací z internetových stránek veřejné správy, stahování úředních formulářů nebo zasílání vyplněných formulářů),

16 a to v České republice, přičemž jsou pro srovnání uvedeny ještě průměrné hodnoty pro celou EU. Tabulka 3: Využívání e-governmentu občany (v %)

EU (27) Česká republika

2005

2006

2007

2008

2009

2010

23 5

24 17

30 16

28 14

29 24

32 17

Zdroj: Eurostat, 2010

Je zřejmé, že v ČR jsou elektronické služby VS využívány v nižší míře oproti průměru EU, ovšem lze předpokládat, že se zvyšující se úrovní výpočetní techniky (a vyspělou technologií obecně) se bude míra využívanosti internetové komunikace s VS zvyšovat. Příkladem pro ČR mohou být skandinávské země, ve kterých bylo v roce 2010 průměrné využití tohoto druhu komunikace 67 %4. Jak již bylo uvedeno výše, e-government je jeden z projektů SA. Hlavní snahou byla především větší efektivnost a jednoduchost procesů ve veřejné správě díky novým informačním technologiím (MV ČR, 2007, str. 77). V roce 2006 byl v ČR zahájen projekt eGON, který představuje komplexní projekt elektronizace veřejné správy.

Obrázek 2: eGON – symbol elektronizace veřejné správy Zdroj: MV ČR, 2010b

Podle MV ČR (2010b) funguje eGON jako živý organismus. Jsou v něm propojeny jeho základní funkce tak, aby všechny procesy veřejné správy mohly fungovat. Základní funkce jsou následující:

4

Island 77 %, Dánsko 72 %, Norsko 68 %, Švédsko 62 % a Finsko 58 %.

17 1. Prsty představují síť dostupných kontaktních míst s názvem Czech POINT5. Jde o asistovaná místa výkonu veřejné správy (obecní či krajské úřady, vybraná pracoviště České pošty, notáři, hospodářská komora a zahraniční zastupitelství), kde je možné ověřit či získat potřebná data, úředně ověřit dokumenty, převést písemné dokumenty do elektronické podoby a další služby, které mají za cíl zredukovat administrativní činnost veřejné správy s občany. Podle statistik zveřejněných na oficiálních internetových stránkách Czech POINTU (MV ČR, 2012a) existuje celkem 6.921 pracovišť, z čehož je 78 % z nich na obecních úřadech a 14 % na pobočkách České pošty. Podle struktury jednotlivých výstupů se nejvíce požadují data z rejstříku trestů (45 %), katastru nemovitosti (23 %) a obchodního rejstříků (dále také „OR“) (18 %). Počet vydaných výstupů od roku 2007 do roku 2012 dosahují v posledních letech vysokých hodnot (viz Tabulka 4), což může být bráno jako ukazatel využívanosti Czech POINTU. Tabulka 4: Počet vydaných výstupu Czech POINT

Oblasti výstupů/ roky Rejstřík trestů Katastr nemovitostí Obchodní rejstřík

2007

2008

2009

2010

2011

2012*

0 28 379 24 144

595 615 230 406 150 791

712 638 349 666 250 641

790 117 441 704 327 225

818 884 414 633 326 455

694 079 325 418 325 418

Zdroj: MV ČR, 2012a * V roce 2012 jsou uvedeny hodnoty pouze za období 1. 1. – 29. 11.

2. Oběhová soustava je představována Komunikační infrastrukturou veřejné správy (dále také „KIVS“), která představuje sjednocení datových linek subjektů veřejné správy do jedné centrální datové sítě. Měl tak být zajištěn bezpečný přenos dat a snížení veřejných výdajů na telekomunikační služby. V praxi funguje KIVS tak, že v období 2007-2011 dodávali služby v rámci tohoto projektu tři dodavatelé (Telefónica 02, GTS a konsorcium T-Systems a ČD Telematika), přičemž subjekty veřejné správy si mohly vybrat jednoho z uvedených. 27. března 2011 skončila platnost rámcové smlouvy a MV ČR vypsalo nové výběrové řízení na dodavatele hlasových a datových služeb. Toto výběrové řízení ale bylo Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (dále také „ÚOHS“) zrušeno kvůli porušení zásady diskriminace (zásada popsána v další části práce - Kapitola 4).

5

Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál.

18 Nynější stav KIVS je takový, že vláda ČR na svém zasedání dne 30. května 2012 schválila záměr nákupu hlasových a datových linek na rok 2013 a 1. srpna 2012 bylo zahájeno zadávací řízení pro výběr poskytovatele těchto služeb (MV ČR, 2012b). 3. eGonovým srdcem je Zákon o e-governmentu (Zákon č. 300/2008 Sb. o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů). Tento zákon upravuje podmínky pro elektronickou komunikaci mezi úřady navzájem a dále mezi úřady a občany. Klíčovým institutem pro provádění elektronické komunikace jsou datové schránky. Schránky představují elektronické uložiště dokumentů, které nahrazuje klasické doručování. Právnické osoby (dále také „PO“) a orgány veřejné moci musí od 1. listopadu 2009 datové schránky využívat povinně, fyzické osoby (dále také „FO“) pouze dobrovolně. 4. Mozek představují Základní registry veřejné správy (upraveny zákonem č. 111/2009 Sb. o základních registrech), díky kterým by mělo být možné dozvědět se aktuální data o občanech a státních i nestátních subjektech. Základní registry byly do ostrého provozu spuštěny 1. července 2012. a jsou celkem čtyři: 4.1. Registr obyvatel – slouží ke shromažďování údajů o občanech ČR a cizincích s povolením pobytu na našem území. Pokud občan změní např. bydliště a nahlásí tuto změnu na příslušném obecním úřadě, změna by měla být automaticky evidována i u všech ostatních oprávněných subjektů. 4.2. Registr osob – slouží pro evidenci základních identifikačních údajů PO a podnikajících FO, jejich provozovnách a statutárních zástupcích. 4.3. Registr územní identifikace, adres a nemovitostí – jak již vypovídá název, tento registr slouží k zaznamenání a zobrazení údajů z katastru nemovitostí, jako je území státu, katastr, parcela, kraj, obec, ulice, atd. 4.4. Registr práv a povinností – v tomto registru jsou uchovávány údaje o tom, kdo smí nahlížet či měnit údaje v předchozích registrech. Občan navíc díky záznamu digitálních stop bude mít možnost zjistit, kdo na jeho data nahlížel nebo je editoval (Správa základních registrů, 2012). Kromě eGONU, jsou dalšími projekty SA např. projekt eObčanka6, ePUSA7, ISVS8, různé vzdělávací projekty a v neposlední řadě také elektronizace Elektronický průkaz totožnosti. Elektronický portál územních samospráv. 8 Informační systémy veřejné správy. 6 7

19 zadávání veřejných zakázek, které by mělo dopomoci transparentnějšímu zadávání a vyhodnocení veřejných zakázek. Pro pochopení elektronizace zadávání veřejných zakázek je nutné se seznámit se základy veřejných zakázek obecně, kterým je věnována následující kapitola.

20

4 Veřejné zakázky Jak uvádí OECD (2007, str. 9), zadávání veřejných zakázek bylo identifikováno jako jedna z vládních činností, která je nejvíce ohrožena korupcí. Zadávání veřejných zakázek poskytuje řadu příležitostí pro veřejné i soukromé subjekty pro to, aby přesměrovali veřejné prostředky na soukromý zisk. Je proto nutné zajistit takovou právní úpravu, u které by byla zajištěna ochrana proti korupci a nastaveny základní pravidla pro zadávání veřejných zakázek. Právní úpravu veřejných zakázek v ČR představuje zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“, popř. „zákon“), který nabyl účinnosti 1. července 2006 a transponoval evropské směrnice č. 2004/17/ES a 2004/18/ES do českého právního řádu. Od 1. dubna 2012 platí novela zákona, která by měla zvýšit transparentnost zadávacího procesu veřejných zakázek. Veřejná zakázka je podle § 7 odst. 1 ZVZ definována jako „zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací.“ Jurčík (2011, str. 66) k tomuto dále uvádí, že hlavními znaky VZ je především smluvní vztah zadavatele a externího dodavatele a dále úplatnost. Pokud tedy např. zadavateli poskytne určitou službu jeho zaměstnanec a navíc bezúplatně, nejedná se o VZ. Ochrana (2004, str. 9) k definici VZ přidává navíc aspekt účelné alokace zdrojů, kdy by měl zadavatel přihlížet k tomu, aby byly veřejné zdroje alokovány účelně9, hospodárně10 a efektivně11. Specifickou formou smlouvy je tzv. rámcová smlouva (§ 11 odst. 1 ZVZ), která upravuje podmínky veřejných zakázek, při kterých se dodávky, služby či stavební práce opakují a VZ mají obdobný předmět plnění. Příkladem může být nákup spotřebního materiálu (náplně do tiskáren, kancelářské potřeby) nebo třeba využívání právnických služeb. Smlouva se podle § 89 ZVZ uzavírá písemně, s jedním nebo více uchazeči (minimálně se třemi) na určitou dobu (maximálně 4 roky nebo 7 let v oblasti obrany nebo bezpečnosti). Jak vychází z definice VZ, základními subjekty smlouvy jsou zadavatel a dodavatel. Za zadavatele je podle § 2 ZVZ považován veřejný, dotovaný a sektorový zadavatel. V případě veřejného zadavatele jde zejména o vykonavatele veřejné správy, podle zákona jsou to konkrétně následující orgány: • Česká republika (v Tabulce 5 označeno jako „VZ - ČR“),

Účelnost = míra uspokojení. Hospodárnost = minimalizace nákladů. 11 Efektivnost = náklady na jednotku výstupu. 9

10

21 • státní příspěvková organizace (v Tabulce 5 označeno jako „VZ - ostatní“), • územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace (v Tabulce 5 označeno jako „VZ - ostatní“), • jiná právnická osoba dle zákona (v Tabulce 5 označeno jako „VZ - ostatní“). Specifickým typem veřejného zadavatele VZ je centrální zadavatel. Podle § 3 ZVZ provádí zadavatel centralizované zadávání VZ, které spočívá v tom, že pořizuje služby či dodávky zboží i pro jiné zadavatele. Příkladem může být výše zmíněná KIVS (viz Podkapitola 3.1), kdy centrální zadavatel (MV ČR) uzavřel smlouvu s dodavateli telekomunikačních a datových služeb a subjekty veřejné správy si vybraly jednoho z těchto dodavatelů s nižší nasmlouvanou cenou za dodávané služby, než jaká by byla při decentralizovaném zadávání. Dotovaným zadavatelem je dle § 2 odst. 3 ZVZ „právnická nebo fyzická osoba, která zadává VZ hrazenou z více než 50 % z peněžních prostředků poskytnutých veřejným zadavatelem“. Za tyto peněžní prostředky se považují i prostředky poskytnuté zadavateli z evropských fondů, dotovaným zadavatelem tedy může být společnost, která získala dotace z fondů EU, např. na výstavbu sportovního areálu. Sektorový zadavatel (v Tabulce 5 označen jako „SZ“) je osoba (společnost) vykonávající svoji činnost v plynárenském, teplárenském, elektroenergetickém či vodárenském odvětví, které podle § 4 ZVZ patří do tzv. relevantních činností (§ 2 odst. 6 ZVZ). Příkladem sektorového zadavatele může být energetická akciová společnost ČEZ. Druhým základním subjektem smlouvy o VZ je dodavatel, kterým je podle zákona PO či FO dodávající zboží, poskytující služby či provádějící stavební práce (§ 17 odst. 1 ZVZ). Ochrana (2004, str. 12) uvádí ještě další subjekt veřejné zakázky, kterým je veřejnost. Na veřejnost může být nahlíženo ze dvou hledisek, a to buď jako na potenciální uživatele výstupů VZ, kterým bude díky VZ naplněna určitá potřeba. Nebo v druhém případě pouze jako na daňové poplatníky, kteří se sice podílejí na financování VZ, ale nevyužívají jejich výstupů. Příkladem může být výstavba dálnice, která je financována z peněz všech daňových poplatníků, ale pouze část z nich má z této výstavby přímý užitek. V konečném důsledku z ní má vedlejší užitek většina populace např. v rámci urychlení přepravy zboží. Zadavatelé VZ by měli volit taková kritéria, které zohlední požadavky obou typů veřejnosti.

22 VZ se dle § 7 odst. 2 ZVZ dělí na zakázky podle předmětu: • VZ na dodávky – předmětem tohoto druhu zakázky je pořízení věci, a to formou koupě, koupě na splátky, nájmu nebo leasingem12 (§ 8 ZVZ). Dodávkou může být např. koupě movité věci (počítač, automobil), koupě nemovité věci (pozemek, budova) nebo i dodávka elektrické energie či montáž určitého zboží do provozu. • VZ na stavební práce – jedná se o provedení stavebních prací a s nimi související projektová a inženýrská činnost. Podrobné činnosti obsahuje Příloha č. 3 ZVZ – např. výstavba budov a dálnic, sklenářské či truhlářské práce, demolice nebo nájem stavebních strojů (§ 9 ZVZ). • VZ na služby – podle § 10 ZVZ definice tohoto druhu zakázky zní následovně: „Veřejnou zakázkou na služby je taková zakázka, která není veřejnou zakázkou na dodávky nebo veřejnou zakázkou na stavební práce“. Jurčík (2011, str. 86) k tomuto dodává, že služby v současné době představují rychle se rozvíjející oblast, přičemž není možné přesně definovat, co se za služby považuje. Proto se za veřejnou zakázku na služby pokládá jakákoliv VZ, kterou není možné zařadit pod definici VZ na dodávky ani na stavební práce. Příkladem může být VZ na odběr kalu ve vodárně, údržba softwaru, úklidové práce nebo údržba zeleně. Další dělení VZ je dle § 7 odst. 3 ZVZ podle jejich předpokládané hodnoty na: • Nadlimitní VZ (dále také „NVZ“) – limity tohoto druhu zakázky určuje směrnice Evropského parlamentu a Rady a pro současné období (rok 2012) bylo přijato Nařízení Komise (EU) č. 1251/2011, kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES, 2004/18/ES a 2009/81/ES ohledně prahových hodnot používaných při postupech zadávání zakázek. Konkrétní prahové hodnoty přepočítané na českou měnu a rozdělené podle druhu zadavatele udává Tabulka 5. • Podlimitní VZ (dále také „PVZ“) – předpokládaná hodnota těchto zakázek činí podle § 12 ZVZ nejméně 1.000.000,- Kč bez daně z přidané hodnoty (dále také „DPH“) v případě VZ na dodávky a na služby a dále 3.000.000,Kč bez DPH u VZ na stavební práce. Horní hranice PVZ udávají prahové hodnoty NVZ. • VZ malého rozsahu (dále také „VZMR“) – rozumí se jimi VZ, které hodnotově nedosáhnou 1.000.000,- Kč na dodávky a služby nebo 3.000.000,Kč na stavební práce. Podle § 18 odst. 5 ZVZ není zadavatel povinen tento druh VZ zadávat podle pravidel uvedených v zákoně, ale je nutné, aby dodržel zásady uvedené v § 6 ZVZ.

12

Pronájem s následnou koupí pronajaté věci.

23 Tabulka 5: Hodnoty veřejných zakázek (v Kč bez DPH) Zadavatel

VZ na dodávky

VZ na služby

VZ na stavební práce

VZ - ČR

3 256 000

3 256 000

125 265 000

Nadlimitní VZ

VZ - ostatní

5 010 000

5 010 000

125 265 000

SZ

10 021 000

10 021 000

125 265 000

Podlimitní VZ

nerozdělen

1 000 000

1 000 000

3 000 000

VZ malého rozsahu nerozdělen

0 - 999 999

0 - 999 999

0 - 2 999 999

Zdroj: Portál o VZ a koncesích, 2012c

Podle § 6 ZVZ je při zadávání VZ zadavatel povinen dodržet tři základní zásady: transparentnost, rovné zacházení a zákaz diskriminace. Zákon neuvádí přesnou definici těchto zásad, ale podle metodických pokynů na Portále o veřejných zakázkách a koncesích, je za zásadu transparentnosti13 považována co největší průhlednost řízení, díky které může být celý proces zadávání VZ kontrolován a přezkoumáván. Vzhledem k této zásadě je nutné důsledně pořizovat písemnou dokumentaci, jasně vymezit kritéria při hodnocení nabídek a řádně odůvodnit všechny kroky a rozhodnutí celého řízení (Portál o VZ a koncesích, 2012a). Jurčík dále dodává (2008, str. 19), že má tato zásada zabezpečit čistou hospodářskou soutěž a omezit nekalé praktiky účastníků VZ. ÚOHS, který vykonává dohled nad dodržováním ZVZ, uvádí množství případů, kdy byly základní zásady porušeny. Konkrétním příkladem porušení zásady transparentnosti je mimo jiné i Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR (dále také „MŠMT ČR“), které vymezilo 12 podkritérií hodnocení nabídek až při samotném hodnocení. Uchazeči se tak tyto údaje ze zadávací dokumentace nedozvěděli a nemohli svoje nabídky sestavit tak, aby co nejvíce odpovídaly požadavkům zadavatele. MŠMT ČR dostalo pokutu ve výši 70.000,- Kč (ÚOHS, 2010a). Zásada rovného zacházení znamená, že zadavatel je povinen přistupovat ke všem dodavatelům stejným způsobem. Zadavatel by měl v rámci dodržení této zásady přesně definovat podmínky, tak aby o nich věděli všichni uchazeči. Příkladem porušení zásady rovného zacházení může být kraj Vysočina a město Přibyslav jako společný zadavatel VZ na stavbu silnice. Zadavatel požadoval prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů předložením dokladu o vlastnictví obalovny, ale učinil tak až v rámci dodatečných informací. Současně ale uchazečům neprodloužil lhůtu o prokázání předpokladů a znevýhodnil tak uchazeče, kteří nemají vlastní obalovnu. ÚOHS uložil kraji Vysočina pokutu ve výši 250.000,- Kč a městu Přibyslav 150.000,- Kč (ÚOHS, 2010b). 13

Jinak také průhlednost či přehlednost.

24 Poslední ze základních zásad: zásada zákazu diskriminace spočívá v tom, že zadavatel musí postupovat takovým způsobem, aby nedošlo k diskriminaci žádného z dodavatelů. Žádný z dodavatelů nesmí být znevýhodněn vůči ostatním. V praxi se porušení této zásady dopustilo město Liberec, kterému byla uložena pokuta ve výši 3.000.000,- Kč. Zadavatel požadoval od uchazečů souhlas Libereckého kraje s provozováním sběrného dvora, což ale nelze podle ÚOHS považovat za kvalifikační požadavek. Tím se tak zúžil počet uchazečů pouze na ty subjekty, které již souhlas od kraje měli v době zadání VZ, i když bylo možné souhlas získat až později a upravit tento požadavek pouze smluvně (ÚOHS, 2010c).

4.1

Zadávací řízení

Zadávací řízení je proces úkonů, které vedou k uzavření smlouvy na provedení VZ. V zákoně je stanoveno šest různých druhů zadávacího řízení: 1. Otevřené řízení (§ 27 ZVZ) – zadavatel zveřejní svůj úmysl zadat VZ a dodavatelé na toto oznámení reagují prokázáním požadované kvalifikace a následně podáním své nabídky. 2. Užší řízení (§ 28 ZVZ) – zadavatel vyzve neomezený počet dodavatelů k prokázání splnění kvalifikace. Rozdíl oproti otevřenému řízení je v tom, že nabídku mohou podat pouze vyzvaní dodavatelé, kteří splnili podmínky kvalifikace. 3. Jednací řízení s uveřejněním (§ 29 ZVZ) – zadavatel opět vyzve dodavatele k podání žádosti o účast a k prokázání splnění kvalifikace. Po posouzení zájemců vyzve zadavatel ty, kteří splnili kvalifikační kritéria k podání nabídek. Tento druh řízení je méně formální a jednodušší než předchozí dva. Použije se pouze tehdy, pokud v předchozím řízení (otevřené, užší, zjednodušené podlimitní nebo soutěžní dialog) byly přijaty neúplné nebo nepřijatelné nabídky. 4.

Jednací řízení bez uveřejnění (§ 34 ZVZ) – toto řízení je podobné předchozímu. Rozdíl je v tom, že zadavatel přímo vyzývá jednoho či více dodavatelů k podání nabídky.

5. Soutěžní dialog (§ 24 ZVZ) – tento druh zadávacího řízení může použít pouze veřejný zadavatel a použije se v případě VZ se zvláště složitým předmětem plnění. Příkladem může být výběrové řízení na mýtné. 6. Zjednodušené podlimitní řízení (§ 38 ZVZ) – použije se pro zadání PVZ (více o limitech v Tabulce 5). U VZ na stavební práce navíc existuje podle

25 § 25 odst. b ZVZ podmínka, že hodnota VZ pro zadávání v tomto druhu řízení nesmí přesáhnout 10.000.000,- Kč bez DPH. Zadávací řízení začíná zveřejněním zadání, následuje odevzdání obálek s nabídkami, jejich otevření a posouzení přijatých nabídek. Po vybrání vhodného dodavatele dochází ke zveřejnění výsledků a uzavření smlouvy. Jednotlivé fáze jsou detailněji charakterizovány v následujících oddílech. 4.1.1

Zveřejnění zadání

Zadávací řízení je podle § 26 ZVZ zahájeno odesláním výzvy nebo oznámení o zahájení zadávacího řízení. Výzva se použije v jednacím řízení bez uveřejnění, zjednodušeném podlimitním řízení a v řízení na základě rámcové smlouvy. Oznámení o zahájení řízení se v případě veřejného zadavatele použije v otevřeném řízení, užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním, soutěžním dialogu a zadání VZ v dynamickém nákupním systému. Jurčík a Ostřížek (2008, str. 79) uvádí, že formulář o zahájení řízení obsahuje pouze základní informace, na jejichž základě dodavatel zvažuje svůj zájem, přičemž bližší a podrobnější informace o zakázce nabízí zadávací dokumentace, která je rozhodujícím podkladem pro podání nabídky. Zadávací dokumentace (dále také „ZD“) je podle § 44 odst. 1 ZVZ „soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky.“ Odst. 3 § 44 ZVZ definuje povinné údaje, které musí ZD obsahovat: • obchodní podmínky včetně platebních podmínek, • technické podmínky, které se stanovují podle norem a specifikací uvedených v § 45 ZVZ, • požadavky na varianty nabídek podle § 70 ZVZ, • požadavky na zpracování ceny a nabídky, • způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií. 4.1.2

Odevzdání obálek

Pokud se dodavatel rozhodne zúčastnit se výběrového řízení, dodá zadavateli nabídku doloženou doklady požadovanými v zadání. Nabídka musí obsahovat identifikační údaje uchazeče, požadované dokumenty, doklady a informace o kvalifikačních předpokladech (v otevřeném řízení a ve zjednodušeném podlimitním řízení) a návrh smlouvy (§ 68 ZVZ). 4.1.3

Otevření obálek

V této fázi zadávacího řízení se při otevření obálek posuzuje, zda nabídky splňují zadávací podmínky a kvalifikační předpoklady. Pro jednotlivé činnosti

26 v průběhu zadávacího řízení je nutné ustanovit komisi. Zadavatel musí ustanovit hodnotící komisi (viz Oddíl 4.1.5) a dále může ustanovit komisi pro otevírání obálek s nabídkami a komisi pro posouzení kvalifikace (viz Oddíl 4.1.4), které jsou již nepovinné (Jurčík a Ostřížek, 2008, str. 141). Komise pro otevírání obálek je nejméně tříčlenná, a pokud není ustanovena, plní její funkci zadavatel. Je kontrolováno, zda je nabídka zpracována v požadovaném jazyku, dále se kontroluje podpis návrhu smlouvy a součásti požadované zákonem či zadavatelem definované v zadávacích podmínkách (§ 71 ZVZ). Jak uvádí Jurčík a Ostřížek (2008, str. 147 ZVZ), komise pro otevírání obálek a hodnotící komise bývají pro snížení administrativních nákladů slučovány pouze v jednu komisi. 4.1.4

Posouzení kvalifikace

Kvalifikace zadavatelů má pro veřejnou zakázku významnou roli. Kvalifikaci posuzuje komise pro posouzení kvalifikace, pokud není komise ustanovena, přebírá její funkci zadavatel. Pokud některý uchazeč neprokáže požadované kvalifikační předpoklady, je z jednání o VZ zadavatelem vyloučen a informován. Požadavky na prokázání kvalifikace musí být uvedeny ve výzvě či oznámení o zahájení zadávacího řízení. Nově existují tři typy kvalifikačních kritérií, které může zadavatel od uchazečů vyžadovat (základní, profesní a technické). Ekonomická a finanční kritéria byla ze zákona vyřazena a dodavatel předloží pouze čestné prohlášení o své ekonomické a finanční způsobilosti při plnění VZ (§ 50 odst. 1 písm. c ZVZ). Základní kvalifikační kritéria splňuje uchazeč, který nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin, není v likvidaci, nemá daňové nedoplatky a další kritéria podle § 53 ZVZ, které se prokazují evidencí z rejstříku trestů, potvrzení finančního úřadu, potvrzení příslušného úřadu či instituce nebo čestným prohlášením. Dalším druhem kvalifikačních předpokladů jsou profesní kritéria. Tyto předpoklady splňuje uchazeč, který předloží výpis z OR, doklad o oprávnění k podnikání, doklad vydaný profesní komorou nebo doklad osvědčující odbornou způsobilost (§ 54 ZVZ). Pro určení kvalifikace dodavatele mohou být v poslední řadě využity technické kvalifikační předpoklady, při kterých je požadován seznam významných dodávek, které dodavatel realizoval v posledních třech letech, seznam techniků, popis technického vybavení a opatření, opatření v oblasti životního prostředí a další požadavky definované v § 56 ZVZ. Pokud dodavatel splní kvalifikaci podle § 53 ZVZ a § 54 ZVZ a doloží splnění kvalifikace příslušnými doklady, může být zapsaný do seznamu

27 kvalifikovaných dodavatelů (dále také „SKD“). SKD je součástí informačního systému veřejných zakázek a vede jej ministerstvo pro místní rozvoj.(dále také „MMR ČR“). SKD usnadňuje proces prokazování kvalifikace, kvalifikovaní dodavatelé nemusí předkládat jednotlivé doklady základní a profesní kvalifikace, ale pouze předloží výpis ze SKD. Dodavatel ovšem musí zvážit, kolika výběrových řízení se účastní a jakou formou. Za žádost o zápis do seznamu totiž zaplatí správní poplatek 3.000,- Kč, za změnu v zápisu v seznamu 1.000,- Kč a za výpis ze seznamu 15,- Kč za 1 stranu (Portál o VZ a koncesích, 2012b), přičemž zadavatel výpis ze seznamu uznává, jen pokud není starší více než 3 měsíce. 4.1.5

Posouzení a hodnocení nabídek

Pro posouzení a hodnocení nabídek zadavatel ustanoví hodnotící komisi. Komise musí mít minimálně pět členů. Členové komise nesmí být k účastníkům řízení podjati, nesmí s nimi mít osobní či pracovní vztah a nesmí mít osobní zájem na VZ (§ 74 ZVZ). Po posouzení kvalifikačních předpokladů se posuzuje nabídka z pohledu zaslaných dokumentů a ve vztahu k veřejné zakázce, zatímco posouzení kvalifikace se vztahuje k dodavateli (Jurčík a Ostřížek, 2008, str. 151). Hodnotící komise posuzuje nabídky podle nabídkové ceny ve vztahu k předmětu zakázky. Pokud shledá, že je nabídková cena mimořádně nízká, musí si vyžádat od uchazeče písemné zdůvodnění (§ 77 ZVZ). Při zadávání VZ může zadavatel zvolit ze dvou základních hodnotících kritérií, které jsou stanoveny v § 78 ZVZ: 1. Nejnižší nabídková cena (jednokriteriální hodnocení) – kritérium spočívá v nabídnutí nejnižší ceny za VZ. 2. Ekonomická výhodnost nabídek (vícekriteriální hodnocení) – při této metodě hodnocení se přihlíží k bližším vlastnostem nabídek, přičemž jsou zadavatelem stanoveny dílčí hodnotící kritéria a váhy jednotlivých kritérií vyjádřeny v procentech. Jedním z dílčích kritérií musí být nabídková cena, mezi dalšími zákon uvádí např. kvalitu, technickou úroveň plnění VZ, funkční a estetické vlastnosti, vliv na životní prostředí, provozní náklady, záruční servis nebo dodací lhůtu (§ 78 odst. 4 ZVZ). Kritérium nejnižší nabídkové ceny je využíváno zadavateli častěji než kritérium ekonomické výhodnosti nabídek. Může to být způsobeno tím, že bližší vlastnosti nabídky, jako je kvalita, záruční servis či dodací lhůta se může specifikovat ve smlouvě o dílo, která bývá předepsána zadavatelem a je součástí ZD.

28 Jurčík (2009, str. 10) k problematice výběru nejvhodnější nabídky dodává, že z toho důvodu, že jsou některé velké zakázky investičního charakteru hrazeny z účelové dotace, je tak nastavena dopředu konečná cena. Zadavatel nemůže překročit přidělenou částku a zároveň nemá motivaci cenu snižovat, protože by musel tuto uspořenou částku vrátit zpět poskytovateli dotace. Nabízí se tak možnost využívat spíše hodnocení podle bližších vlastností nabídek než je cena (kritérium ekonomické výhodnosti nabídek), aby byl předmět plnění co nejkvalitněji proveden. 4.1.6

Ukončení zadávacího řízení

Zadávací řízení podle § 81 ZVZ končí, pokud zadavatel vybere jednoho uchazeče, jehož nabídka byla vyhodnocena buď jako ekonomicky nejvýhodnější nebo jako nabídka s nejnižší nabídkovou cenou a uzavře s ním smlouvu o předmětu plnění VZ. Zadavatel odešle oznámení rozhodnutí o výběru všem hodnoceným uchazečům. Jednotlivé fáze zadávacího řízení mohou být uskutečněny i elektronickou cestou, díky které by mohlo být řízení urychleno a zjednodušeno. Nové technologie v oblasti VZ by měly zvýšit transparentnost, snížit transakční náklady a celkové ceny VZ. Na místě je ovšem otázka, zda všechny přístupné možnosti jsou v současné době efektivnější, hospodárnější a opravdu průhlednější než klasické zadávací řízení v listinné podobě. Následující podkapitoly obsahují strategické dokumenty, opatření a možnosti elektronizace zadávacího procesu VZ.

4.2

Strategické dokumenty elektronizace

Současné znění ZVZ staví klasické listinné a elektronické zadávání VZ do stejné pozice. Elektronické zadávání by mělo být časem stejně využívané (pravděpodobně i preferující) než listinné. Jak již bylo uvedeno v úvodu práce, pro zavedení moderních informačních a komunikačních technologií do zadávacího procesu VZ vznikl v roce 2006 Národní plán (NP). Vláda skrze NP chtěla povzbudit zadavatele a dodavatele k přijetí elektronických obchodních praktik. NP byl rozdělen na následující časové etapy a cíle (NP, 2006, str. 5,6): 2006-2007 • Implementace legislativy do praxe - jedná se především o Zákon č. 137/2006. • Podpora kroků k elektronickému zadávání VZ: o elektronické uveřejňování informací, o podávání nabídek,

29 o uzavírání smluv a podepisování při přeshraničním styku. 2008-2010 • Podpora dalších kroků elektronizace: o elektronické podávání objednávek, o výměna účetních dokladů, o elektronické platby, o ukládání a archivace elektronických dokumentů. Hlavními přínosy zavedení NP do praxe mělo být snížení cen nakupovaných komodit, snížení transakčních nákladů, zvýšení vyjednávací síly zadavatelů, zlepšení konkurenčního prostředí, zrychlení komunikace, či v neposlední řadě zlepšení kontrolovatelnosti zadávacího řízení (NP, 2006, str. 8). NP v roce 2011 vystřídala Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek (SEZVZ), ve které je v první řadě vyhodnoceno plnění NP (SEZVZ, 2011, str. 8). Bylo dosaženo zprovoznění webového Portálu o veřejných zakázkách (www.portal-vz.cz) a dále bylo zpracováno několik metodik a analýz o dalším vývoji elektronizace VZ. Během let 2006-2010 byly ovšem implementovány některé důležité aktivity, které dopomáhají k elektronizaci VZ, jako je např. projekt Czech POINT (rok 2008), spuštění datových schránek (rok 2009) nebo již dříve uvedený Zákon o veřejných zakázkách č. 137/2006 (rok 2006). SEZVZ kromě NP dále navazuje na strategii Smart administration (SA), cíle a procesy v obou dokumentech se navzájem prolínají. Příkladem k součinnosti obou dokumentů může být projekt Czech POINT, díky kterému se v rámci zadávání VZ mohou ověřovat potřebné dokumenty nebo vydávat výpisy z katastru nemovitostí. Dalším důležitým projektem spojující elektronické zadávání VZ a elektronickou veřejnou správu jsou datové schránky, KIVS, základní registry VS či projekt Národní infrastruktury pro elektronické zadávání VZ (dále také „NIPEZ“), který bude charakterizován v další části práce (SEZVZ, 2011, str. 9-11).

4.3

Vazba elektronizace na činnost EU

Kromě strategických dokumentů ČR má ovšem SEZVZ návaznost ještě na několik výstupů spojených s činností EU. Jsou to především následující projekty a iniciativy: 1. PEPPOL – jde o projekt mezinárodního elektronického zadávání veřejných zakázek, jehož cílem je ještě více rozšířit jednotný vnitřní trh EU, zvýšit efektivitu zadávacích řízení a snížit náklady spojené s VZ. V roce 2012 se stalo partnery tohoto projektu 11 evropských zemí - Rakousko, Dánsko,

30 Finsko, Francie, Německo, Itálie, Norsko, Řecko, Portugalsko, Švédsko a Velká Británie (PEPPOL, 2012). 2. IDABC (ISA) – program byl připraven Evropskou komisí na období 2005 – 2009 a hlavním cílem uvedeným v SEZVZ (2011, str. 12) bylo „rozšířit používání informačních a komunikačních technologií při komunikaci mezi evropskými veřejnými správami“. Na období 2010 – 2015 byl vytvořen nový program – ISA. Cílem nového programu je stále podpora elektronické komunikace mezi orgány veřejné správy členských států EU (MV ČR, 2012c). 3. CEN – Evropský výbor pro normalizaci vznikl již v roce 1975 a představuje hlavního tvůrce evropských technických specifikací a standardů. 4. e-PRIOR – projekt zaměřený na elektronickou fakturaci a objednávání. 5. eCERTIS – informační systém, který identifikuje potřebné doklady zemí k prokazování kvalifikace k podání nabídky. Jelikož elektronické zadávání v samotné ČR ještě nefunguje zcela optimálně a ve všech procesech řízení tak, jak je naplánováno, je v této fázi neúčelné zapojovat se do všech evropských projektů. Čeští zadavatelé i dodavatelé ještě pravděpodobně nejsou připraveni zapojit se do mezinárodních projektů v takové míře, aby mohli konkurovat ostatním zemím. Je ovšem otázkou času, kdy zapojení do těchto projektů bude nezbytné a konkurenceschopnost a možnosti českých dodavatelů i zadavatelů se rozšíří na mezinárodní úroveň. Je tedy potřeba zaměřit se spíše na národní projekty, které by dopomohly k fungujícímu systému elektronizace veřejných zakázek.

4.4

Národní infrastruktura pro elektronické zadávání VZ (NIPEZ)

Jedním z důležitých projektů definovaných a naplánovaných již v NP, který je prioritou i v SEZVZ (2011, str. 17), je vytvoření fungující národní infrastruktury pro elektronické zadávání VZ. NIPEZ je soustava informačních systémů fungujících k podpoře procesů elektronizace zadávání VZ a jsou navrhnuty dva základní moduly: elektronické tržiště a národní elektronický nástroj (dále také „NEN“). NIPEZ je zaměřený především na ústřední orgány státní správy a jim podřízené orgány, přičemž ostatní orgány jej mohou používat dobrovolně. 1. Elektronické tržiště E-tržiště je aplikace umožňující elektronické zadávání VZ (VZMR, PVZ a VZ zadávané na základě rámcových smluv).

31 Ke vzniku systému e-tržišť došlo prostřednictvím Usnesení Vlády ČR č. 343/2010, které stanovuje Pravidla systému používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při pořizování a obměně určených komodit (dále také „Pravidla“), jež nabyly účinnosti 1. července 2012. Podle Pravidel jsou zadavatelé povinni používat e-tržiště v případě, že hodnota VZ přesáhne 50.000,- Kč. E-tržiště je určeno především pro nákup operativních komodit, které jsou uvedeny v Seznamu komodit. Jsou to např. paliva a energie, zařízení a materiál do kanceláře, čisticí prostředky, mobilní telefony, audiovizuální a fotografická technika, dále také služby jako jsou opravy počítačů či vozidel, krajinné úpravy a zahradnické služby, pronájem dopravních prostředků nebo vzdělávání a školení. MMR ČR, které je správcem systému e-tržišť, vybralo na vytvoření a provoz e-tržišť provozovatele uvedené v Tabulce 7. Tabulka 6: Seznam provozovatelů e-tržišť Název

Provozovatel

Datum spuštění

Centrum veřejných zakázak Český trh

Česká pošta, s.p. Český trh, a.s. Seznam.cz, a.s., GORDION, s.r.o., ample.cz s.r.o SYNTAXIT, s.r.o. VORTAL Connecting Business CZ s.r.o.

listopad 2012 listopad 2012

TENDERMARKET Gemin.cz VortalGOV

květen 2012 květen 2012 říjen 2012

Zdroj: Portál o VZ a koncesích, 2012d

Elektronická tržiště slouží pouze pro rychlý operativní nákup, přičemž pro komplexnější VZ slouží další nástroj NIPEZ, kterým je již výše uvedený NEN. 2. Národní elektronický nástroj (NEN) Zatímco e-tržiště jsou již v ostrém provozu, u modulu NEN se předpokládá spuštění pilotního provozu na konci roku 2012, přičemž k ostrému provozu by mělo dojít v roce 2013. Hlavní funkcí NEN je především podpora zadávacího postupu (postupy, procesní podpora, evidence zadávacích řízení, statistiky, analýzy, atd.). Subjekty se v NEN budou moci registrovat, pracovat s dokumenty a formuláři či komunikovat s ostatními subjekty. NEN bude podporovat mimo jiné i automatickou metodu hodnocení nabídek a spoustu dalších procesů potřebných v zadávacím procesu výběrového řízení (Portál o VZ a koncesích, 2012e). Systém NEN je spojen s dalšími systémy, které by měly dohromady vytvořit přehledný a ucelený systém pro jednoduché zadávací řízení.

32 NEN je spojen s třemi základními skupinami, tak jak je ukázáno na Obrázku 3. První skupinou je celý projekt NIPEZ, do kterého kromě NEN a e-tržiště patří ještě informační systém VZ, seznamy dodavatelů a individuální elektronické nástroje. NEN prozatím není povinný, a tak záleží na každém subjektu řízení, který nástroj bude využívat. Další skupinou jsou projekty eGovernmentu, které by měly být propojeny s NEN a zajistit tak zjednodušení celého zadávacího procesu v tom směru, že se jednotlivé informace o VZ nebudou muset zadávat na více místech, ale budou uloženy pouze na základním informačním systému, ze kterého se následně přesunou. Třetí skupina souvisí s vnitřními systémy zadavatelů a dodavatelů, které budou opět propojeny s centrálním elektronickým nástrojem.

Obrázek 3: Schéma rozhraní NEN Zdroj: Portál o VZ a koncesích, 2012e (upraveno autorkou)

NIPEZ je tedy zcela určitě důležitým projektem v rámci celé elektronizace VS, ovšem než budou všechny fáze uvedeny do běžného procesu, mohou zadavatelé i dodavatelé využívat jiné informační systémy a elektronické nástroje již vytvořené.

33

4.5

Proces elektronického zadávání

Hlavním cílem SEZVZ je dostatečná infrastruktura14 pro elektronické zadávání VZ vedoucí k tomu, že zadavatel bude moci zadávat celý proces výběrového řízení elektronicky. Dílčí cíle strategie souvisejí se zadávacím procesem ve fázi zadávání VZ. Všechny fáze cyklu jsou uvedeny v Tabulce 6, přičemž jsou v ní uvedeny ty procesy, které lze podle SEZVZ (2011, str. 16) provést elektronicky. Tabulka 7: Fáze životního cyklu VZ Fáze cyklu VZ Plánování Příprava

Zadání

Plnění smlouvy

Hlavní proces

Elektronizace

Plánování VZ Specifikace VZ a příprava zadávacích podmínek Schválení zadávacích podmínek a VZ Uveřejnění oznámení / odeslání výzvy Poskytování zadávací dokumentace / dodatečných informací Podávání nabídek / žádosti o účast Otevírání obálek s nabídkami

Elektronické uveřejnění Poskytnutí v elektronické podobě Přijímání v elektronické podobě

Posouzení a hodnocení nabídek

Automatická metoda hodnocení, elektronická aukce

Výběr nejvhodnější nabídky Schválení a podpis smlouvy Uveřejnění výsledků zadávacího řízení

Elektronické uzavření smluv

Plnění předmětu VZ Zaplacení ceny předmětu VZ

Elektronické vystavení smluv Elektronické předávání faktur

Zdroj: SEZVZ, 2011, str. 16

1. Plánování První fází je plánování VZ, kdy zadavatel rozhodne o záměru realizovat předmět VZ včetně zajištění potřebného finančního krytí. 2. Příprava Další fází je příprava a schválení ZD, zejména zajištění projektové dokumentace (pokud je pro daný druh VZ nezbytná), specifikace zadávacích podmínek (vymezení kvalifikačních předpokladů, hodnotící kritéria, požadavek na jistotu, atd.) a specifikace obchodních podmínek (termíny plnění předmětu VZ, záruční podmínky, sankční ujednání, apod.). 3. Zadání Následující fází již je samotné zadání VZ. V této fázi je definováno několik cílů SEZVZ, kterých by mělo být v rámci elektronizace dosaženo do konce roku 2015. Jelikož je každá kategorie VZ zadávána jiným způsobem, je 14

Vzájemně provázaná soustava aplikací související se zadáváním veřejných zakázek.

34 následující část práce rozdělena jednak na zadávání VZMR a jednak na zadávání NVZ v otevřeném řízení, u které ZVZ přesně definuje postupy zadávacího procesu. Následující část této podkapitoly byla vypracována ve spolupráci s Odborem investic a správy majetku města Nové Město na Moravě. V rámci jejich praktických zkušeností a předchozí části práce, je zde shrnuto zadávací řízení s ohledem na možnost využití elektronizace. • Veřejná zakázka malého rozsahu Pro VZMR zákon nestanoví žádný závazný postup, zadavatel je pouze povinen dodržet zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Je pak věcí zadavatele, jaký postup pro zadání VZMR zvolí. Zadavatelé ve většině případů zvolí postup odpovídající velikosti VZ dle její předpokládané hodnoty. Pokud jde o VZ s malou předpokládanou hodnotou (např. do 50.000,- Kč), pak je tato zakázka většinou zadána přímým zadáním jednomu uchazeči, kdy zadavatel při tomto zadání vychází pouze z informací o trhu tak, aby tato zakázka byla zadána za cenu obvyklou v místě a čase plnění. Tyto informace si zadavatelé mohou ověřit např. jednoduchou e-mailovou poptávkou vůči dodavatelům. V případě VZMR s vyšší předpokládanou hodnotou (např. nad 50.000,- Kč) si zadavatelé před zadáním této zakázky téměř vždy zajistí nabídky od několika uchazečů. Nabídky ze strany uchazečů mohou být zadavateli podány buď prostřednictvím mailu, datových schránek, případně zadavatelé mohou využít speciálních elektronických nástrojů (např. aukční systémy, e-tržiště). Většina zadavatelů si způsob zadání VZMR upravuje svými vnitřními předpisy (směrnice, vyhlášky). Pro zvýšení transparentnosti zadávacích procesů a pro zajištění dostatečného počtu nabídek mohou zadavatelé zveřejnit VZMR na svých webových stránkách. Pokud jsou na financování VZ poskytnuty dotační prostředky, pak zadání takovéto VZ podléhá mimo jiné i pravidlům poskytovatele těchto dotačních prostředků. Při uzavření smlouvy s cenou plnění nad 500.000,- Kč bez DPH je zadavatel povinen tuto smlouvu včetně příloh uveřejnit na profilu zadavatele. (§147a, odst. 2 ZVZ) • Nadlimitní zakázka - otevřené řízení Pro zadání VZ formou otevřeného řízení již zákon stanovuje závazný postup, kterým je zadavatel povinen se řídit. Veřejný zadavatel je při této formě řízení povinen podle § 86 ZVZ uveřejnit předběžné oznámení

35 a nejdříve jeden měsíc od odeslání tohoto oznámení může zahájit výběrové řízení. § 146 ZVZ dále uvádí, že předběžné opatření se uveřejňuje ve Věstníku veřejných zakázek15 a dále v případě NVZ také v Úředním věstníku EU (www.eur-lex.europa.eu). Uveřejnění v uvedených věstnících se týká také samotného oznámení o zahájení zadávacího řízení, s čímž souvisí jeden z cílů SEZVZ (2011, str. 16): „100 % informací o VZ bude na národní úrovni (v IS VZ US) uveřejňováno elektronicky.“ Podle § 48 ZVZ se ZD musí alespoň z části uveřejnit elektronicky na profilu zadavatele. S tímto souvisí další dílčí cíl SEZVZ, který požaduje, aby alespoň 60 % poskytnuté ZD bylo pouze v elektronické podobě. Zadavatelé však v mnoha případech uveřejňují ZD v plném rozsahu tak, aby si ji uchazeči mohli stáhnout sami bez předchozí žádosti. Elektronické podávání nabídek či žádosti o účast pouze v elektronické podobě alespoň u 60 % z celkového počtu VZ je dalším dílčím cílem SEZVZ. Postup je takový, že nejdříve uchazeči podají nabídky a komise nabídky otevře za možné účasti uchazečů. Dále zkontroluje, zda je nabídka zpracována v českém jazyce a zda je návrh smlouvy podepsán osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče. Následně komise provede posouzení nabídek, v rámci něhož zkontroluje, zda nabídka splňuje zadavatelem či zákonem stanovené podmínky. Nabídky, které nesplňují tyto podmínky, hodnotící komise vyřadí a zadavatel je vyloučí z další účasti v zadávacím řízení. Nabídky, které nebyly zadavatelem vyloučeny z další účasti v zadávacím řízení, postupují do hodnocení podle předem stanovených kritérií. Pro hodnocení nabídek lze využít elektronickou aukci (viz Podkapitola 5.5). Dalším cílem SEZVZ týkající se této problematiky je využití automatické metody hodnocení u 20 % VZ a využití elektronické aukce u 30 % z celkového počtu zadaných VZ. Na základě výsledku hodnocení zadavatel rozhodne o výběru nejvhodnější nabídky a odešle oznámení o výběru nejvhodnější nabídky všem dotčeným zájemcům a uchazečům. V případě, že nebyly obdrženy žádné námitky, zadavatel uzavírá s vítězným uchazečem příslušnou smlouvu, která musí být uveřejněna na profilu zadavatele společně s písemnou zprávou zadavatele. Cílem SEZVZ je, aby 20 % smluv bylo uzavíráno elektronicky.

www.vestnikverejnychzakazek.cz - část Informačního systému o veřejných zakázkách, která zabezpečuje uveřejňování informací o veřejných zakázkách.

15

36

5 Analýza elektronického zadávání VZ Analýza elektronického zadávání VZ shrnuje v této části práce primární data z dotazníkového šetření a sekundární data týkající se této problematiky, kterými byly především výsledky ze Zprávy o výsledcích šetření elektronizace zadávání VZ za rok 2012 (dále také „Zpráva o elektronizaci“), zadané MMR ČR a zpracované společností CS – PROJECT spol. s r.o. Dotazníkové šetření bylo realizováno prostřednictvím e-mailových adres obecních a městských úřadů uvedených na internetových stránkách Portálu veřejné správy, přičemž 154 e-mailových adres (přibližně 2 % oslovených respondentů) není aktuálních a e-mailová zpráva tudíž nebyla vůbec doručena. 44 respondentů (0,7 %) zaslalo e-mailovou zprávu zpět a dotazník nevyplňovalo s tím, že buď VZ jako obec nezadávají nebo nevyužívají elektronické zadávání VZ.

5.1

Struktura respondentů

Největší zastoupení v dotazníkovém šetření měla skupina reprezentující malé obce do 500 obyvatel (50,17 % respondentů). Nejmenší naopak města nad 10.000 obyvatel (pouze 3,49 %). Takovéto rozvržení je celkem logické vzhledem k tomu, že podle Českého statistického úřadu je v ČR malých obcí nejvíce a s rostoucí velikostí obcí podle počtu obyvatel je klesající trend počtu obcí (viz Tabulka 8). Tabulka 8: Četnost respondentů podle velikosti obce

Absolutní četnost

Relativní četnost (%)

Počet obcí v ČR (%)*

0 – 500 obyvatel

604

50,17

56,40

501 – 1.000 obyvatel

302

25,08

21,54

1.001 – 10.000 obyvatel

256

21,26

19,95

42 1 204

3,49 100,00

2,11 100,00

10.001 a více obyvatel Celkem

Zdroj: Dotazníkové šetření, listopad - prosinec 2012, n = 1204 *Český statistický úřad, 2010

Rozložení respondentů podle krajů je ve velké míře důsledek počtu obcí v jednotlivých krajích. Logickým předpokladem tedy bylo, že největší zastoupení respondentů bude mít Středočeský kraj (největší kraj v ČR v počtu

37 obcí) a naopak nejmenší zastoupení Hlavní město Praha jako nejmenší kraj v ČR v počtu obcí, resp. městských částí. Tabulka 9: Četnost respondentů podle kraje Počet obcí v ČR*

Absolutní četnost odpovědí

Návratnost dotazníků (%)

Relativní četnost odpovědí (%)

Zlínský kraj

305

40

13,1

3,3

Kraj Vysočina

704

98

13,9

8,1

57

9

15,8

0,7

Hlavní město Praha Středočeský kraj

1 145

186

16,2

15,4

Ústecký kraj

354

59

16,7

4,9

Jihomoravský kraj

673

116

17,2

9,6

Plzeňský kraj

501

90

18,0

7,5

Pardubický kraj

451

82

18,2

6,8

Olomoucký kraj

399

87

21,8

7,2

Královéhradecký kraj

448

105

23,4

8,7

Jihočeský kraj

623

149

23,9

12,4

Liberecký kraj

215

56

26,0

4,7

Karlovarský kraj

132

37

28,0

3,1

299 6 306

90 1 204

30,1

7,5 100,0

Moravskoslezský kraj Celkem

Zdroj: Dotazníkové šetření, listopad – prosinec 2012, n = 1204 * Český statistický úřad, 2010

Nejvíce odpovědí (v poměru počtu obcí v kraji a četnosti navrácených dotazníků) bylo navráceno od respondentů z Moravskoslezského kraje, Karlovarského a Libereckého. Naopak nejmenší procentuální návratnost je v případě Zlínského kraje, Vysočiny a Prahy.

5.2

Elektronizace zadávání veřejných zakázek

Z dotazníkového šetření vyplynulo, že až 27 % obcí v ČR (celkem 331 respondentů) nezadává žádný druh VZ, což je s největší pravděpodobností způsobeno nízkým rozpočtem některých obcí a nedostatkem finančních prostředků, jak vyplývá i z dalších odpovědí respondentů. Největší procento zadávaných zakázek dle dotazníkového šetření zaujímá počet 2 až 5 VZ ročně (48 %). Žádnou nebo 1 VZ ročně uvedlo 37 % respondentů. Více než 100 VZ zadávají pouze dvě města (ze šetření vyplývá, že tuto možnost označilo jedno město s více než 10.000 obyvateli a jedno s 1.000 – 10.000 obyvateli z Jihočeského kraje). Možnost s více než 50 VZ označily ve většině případů města nad 10.000 obyvatel, přičemž z odpovědí dále

38 vyplynulo, že převážná většina VZ je je pouze malého rozsahu, přičemž podlimitních či nadlimitních se zadává 2 – 5 ročně.

Obrázek 4: Výsečový graf množství zadávaných VZ Zdroj: Dotazníkové šetření, šetření listopad – prosinec 2012, n = 954

Ve zprávě o elektronizaci (2012, str. 18) bylo rozmezí počtu zadávaných VZ definováno a vyhodnoceno tak, jak lze vidět na Obrázku 5. Primární a sekundární data týkající se počtu zadávaných VZ za rok nelze hodnotit stejným způsobem, protože při dotazníkovém šetření se braly v úvahu jak data týkající se VZMR, tak i PVZ a NVZ. U šetření provedeného pro MMR ČR zadavatelé uváděli pouze počet PVZ a NVZ. I přesto lze říci, že nejčastěji v obou šetřeních zadavatelé uvedli, že zadávají malý počet zakázek (0 – 1), dále 2 – 5 VZ a postupně se zvětšujícím se počtem zadávaných VZ klesá množství zadavatelů.

39

Obrázek 5: Výsečový graf celkového počtu zadaných PVZ a NVZ v roce 2011 Zdroj: Zpráva o elektronizaci, 2012, str. 18 (upraveno autorkou)

Další faktor, který byl šetřením šetřením zjišťován, bylo, zda obce využívají při zadávacím procesu externí administraci (odbornou firmu zabývající se výběrovým řízením). Tabulka 10: Využití externí administrace zadavateli

Absolutní četnost Ano Ne Celkem

Relativní četnost (%)

593 321 914

64,88 35,12 100,00

Zdroj: Dotazníkové šetření, listopad – prosinec 2012, n = 914

Výsledky ukazují, že až 65 % respondentů, kteří na otázku odpověděli, využívá pro zadání VZ externí firmu. Respondenti jako nejčastější důvod pro využívání externí administrace uváděli, že odborné firmy mají se zadáváním VZ větší zkušenosti, enosti, než obce, které zadávají malý počet VZ. V případě, že je obec malá a má pouze jednoho či dva úředníky, neznají tito pracovníci všechny potřebné normy a pravidla pro prováděné úkony. Respondenti dále uvedli, že vysoký počet NVZ je realizován díky finančním prostředkům z EU prostřednictvím evropských fondů a tím se stává proces zadávání VZ ještě složitější; proto obce volí spíše odborné firmy, které většinou ručí za správnost všech úkonů.

40

Obrázek 6: Výsečový graf míry využívání vy elektronického zadávání VZ Zdroj: Dotazníkové šetření, šetření listopad – prosinec 2012, n = 1001

Jak vyplývá z výše uvedeného grafu, celá čtvrtina všech respondentů, kteří zadávají VZ, využívá elektronické zadávání VZ a počítá s elektronizací i do dalších h let, zatímco další čtvrtina o elektronizaci ani neuvažuje. Ti, co elektronické zadávání vyzkoušeli, vyzkoušeli, jsou ve větší míře spokojeni (pouze přibližně 4 % obcím tato metoda zadávání nevyhovuje). Další pozitivní zprávou ve smyslu zavádění elektronizace do zadávacího zadávacího procesu VZ základních územních ch samosprávných celků (dále ( také „ZÚSC“) je fakt, že podle dotazníkového šetření se téměř polovina z nich (45 %) hodlá do elektronizace v budoucnu zapojit. Lze předpokládat, že výsledky šetření souvisejí s faktem, že elektronizace e zadávání VZ je poměrně nový proces, a proto ne všichni zadavatelé, kteří zadávali VZ v minulosti, museli využít elektronické úkony, které jsou nyní povinné. Určitou roli zde hrají i VZMR, které jak již bylo uvedeno výše, nepodléhají pravidlům ZVZ a tím pádem se nemusejí některé jejich části, jako je např. zveřejnění výzvy elektronicky zveřejňovat. Jak jsou na tom zadavatelé VZ v meziročním porovnání v letech 2007 – 2012 ukazuje následující obrázek.

41

Obrázek 7: Pruhový graf implementace mplementace elektronického zadávání VZ Zdroj: Zpráva o elektronizaci, 2012, str. 25 (upraveno autorkou)

Výsledky z dotazníkového šetření této práce a výsledky ze zprávy o elektronizaci se ve velké míře shodují. Největší počet zadavatelů plánují implementaci mplementaci elektronizace do budoucna (v grafu vyznačené zelenými odstíny). V roce 2012 uvádí zpráva o elektronizaci 36 % zadavatelů, kteří o elektronizaci neuvažují a 30 % elektronické zadávání využívají a jsou se systémem spokojeni. Nejmenší počet zadavatelů zada v grafu charakterizuje ty zadavatele, kterým elektronizace nevyhovuje. Z grafu je zřejmé, že postupem let využívá elektronizaci více zadavatelů. V roce 2008 byl oproti ostatním rokům vysoký počet zadavatelů, kterým elektronizace nevyhovuje (8 %). Může to být způsobeno tím, že systém ještě nebyl pravděpodobně zcela připraven na běžné používání a zadavatelům způsoboval problémy. Je logické, že jak se postupem času zvyšovala míra využívání elektronizace, klesala míra plánované implementace v budoucnu.

5.3

Druhy zadávaných VZ

Respondenti elektronicky zadávají (nebo plánují zadávat) z velké části VZMR (62 %), podlimitních a NVZ se zadává méně (28 %). Je to pravděpodobně způsobeno přinejmenším limity jednotlivých druhů zakázek: na VZMR nemusejí mít obce tak velký finanční obnos a jejich zadání je jednodušší. Pravděpodobně to ale neznamená, že když se zadavatel rozhodne zadávat např. NVZ, nevyužije přitom elektronizaci, protože tato odpověď by byla v rozporu se zákonem. Odpovědi pouze dokazují, že počet VZMR je v celkovém počtu zadávaných zakázek větší.

42 Tabulka 11: Druhy elektronicky zadávaných VZ podle předpokládané ceny

Veřejné zakázky malého rozsahu Podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky Celkem

Absolutní četnost 599 363 962

Relativní četnost (%) 62,27 37,73 100,00

Zdroj: Dotazníkové šetření, listopad – prosinec 2012, n = 779

Zpráva o elektronizaci (2012, str. 40) pouze potvrzuje potvrzuje výsledky z dotazníkového šetření diplomové práce. Nejvíce respondentů (41 %) v šetření pro MMR ČR uvedlo, že v pilotním a běžném provozu využívají elektronické zadávání VZMR. U PVZ a NVZ využívá elektronizaci 33 % zadavatelů. Dále se dotazníkové šetření šetř zaměřovalo na elektronické zadávání VZ rozdělených podle předmětu plnění. Více než polovina VZ jsou podle respondentů na stavební práce, VZ na dodávky a na služby zaujímají v zadávání VZ téměř stejnou pozici (VZ na služby je o 1 % více).

Obrázek 8: Výsečový graf elektronicky zadávaných VZ podle předmětu Zdroj: Dotazníkové šetření, šetření listopad – prosinec 2012, n = 779

5.4

Úkony zadávacího procesu prováděné elektronicky

Jak již bylo uvedeno eno výše, výše zadávací proces se skládá z několika fází. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že nejčastěji respondenti využívají elektronických komunikačních prostředků při uveřejnění oznámení či odeslání výzvy.

43

Obrázek 9: Pruhový graf úkonů zadávacího procesu prováděných elektronicky Zdroj: Dotazníkové šetření, šetření listopad – prosinec 2012, n = 764

Údaje z výše uvedeného grafu odráží povinnost zveřejňovat u PVZ a NVZ oznámení o zahájení řízení či výzvu na profilu zadavatele. zadavatele Otázka v dotazníkovém šetření: „Při „ kterém úkonu přii zadávání VZ využíváte (plánujete využívat) elektronickou formu?“, formu? se ale týkala i VZMR, kdy v zadávacím procesu mohou zadavatelé využívat např. rozesílání e-mailových e mailových poptávek či využívání datových schránek. Stejně tomu je i u druhého nejvyššího výsledku výsledk v řadě – poskytování ZD, popřípadě dodatečných informací k VZ. Část ZD je u PVZ a NVZ uveřejňována povinně podle zákona a stejně tak i uveřejňování výsledků zadávacího procesu, které se v dotazníkovém šetření u této otázky umístil na třetím místě. Kromě výše uvedených procesů respondenti uvedli, že elektronickou formou provádějí i příjem nabídek, posouzení a hodnocení těchto nabídek, výběr té nejvhodnější a nakonec i uzavření smlouvy. Otázka zjišťovala, který úkon respondenti využívají nebo plánují využít. Z tohoto důvodu se zjištěné údaje také mohou vztahovat až k budoucímu období, což ale již nyní značí jistý zájem zadavatelů. Ve zprávě o elektronizaci navíc respondenti uváděli další úkony, které provádějí pomocí elektronických prostředků ať již v pilotním tním provozu, pouze občas nebo v běžném provozu:

44

Obrázek 10: Sloupcový graf úkonů zadávacího procesu prováděných elektronicky Zdroj: Zpráva o elektronizaci, 2012, str. 33 (upraveno autorkou)

Oproti dotazníkovému šetření diplomové diplomové práce je ve výše uvedeném grafu vidět, že zadavatelé navíc využívají elektronické prostředky např. při přípravě VZ, vyřízení námitek, podpoře hodnocení nabídek (podle zprávy je tím míněna automatická metoda hodnocení), objednání předmětu VZ či jeho zaplacení. zapl Lze tedy konstatovat, konstatovat, že celý proces zadávacího řízení je podle odpovědí respondentů zelektronizovaný. zelektronizovaný

5.5

Elektronické nástroje

V této části je nutné zmínit fungování elektronických nástrojů a jejich podmínky, které stanovuje Vyhláška č. 9/2011. Elektronický tronický nástroj je podle ZVZ (§ 149 odst. 2) „programové programové vybavení, případně jeho součásti, které jsou spojeny se sítí nebo službou elektronických komunikací a umožňují prostřednictvím této sítě nebo služby provádění úkonů v elektronické podobě“. podobě Zadavatell je povinen využívat takové nástroje, které prokazatelně splňují požadavky dané zákonem a prováděcími právními předpisy. Tyto požadavky lze prokázat tzv. certifikátem shody (§ 149 odst. 9 ZVZ). Proces certifikace se skládá ze dvou částí. Za prvé se posuzuje posuz shoda z hlediska funkcionality

45 nástroje a za druhé z hlediska prostředí, ve kterém je nástroj provozován (§ 8 Vyhlášky 9/2011). Elektronický nástroj může provozovat buď komerční provozovatel, anebo samotný zadavatel, který získá certifikaci. Hlavní rozdíl je v tom, že pokud zadavatel certifikuje svůj vlastní elektronický nástroj, jako poplatek za certifikaci zaplatí několik desítek tisíc korun (akreditovaným certifikačním orgánem pro elektronické nástroje je v ČR pověřena společnost RELSIE, s.r.o). V případě komerčních provozovatelů se cena pohybuje v řádech tisíců korun. Pokud tedy zadavatel organizuje větší počet VZ ročně, může být pro něj výhodné vytvořit si a certifikovat svůj vlastní elektronický nástroj. Pokud ovšem vypisuje např. pouze jedno výběrové řízení ročně, je pro něj bezesporu výhodnější využít elektronický nástroj některého z komerčních provozovatelů. Tabulka 12 uvádí některé z certifikovaných nástrojů včetně jména provozovatele. Tabulka 12: Komerční provozovatelé elektronických nástrojů

Název

Provozovatel

EZAK vhodne-uverejneni eGORDION Softender

QCM, s.r.o. QCM, s.r.o. GORDION, s.r.o.

KDV PROe.biz E-ZAKAZKY x:tendr

B2B Centrum a.s. AGENTURA KDV CZECH v.o.s. NAR marketing, s.r.o. OTIDEA a.s. RTS, a.s.

Zdroj: Portál o VZ a koncesích, 2012f

Výše uvedené potvrdilo dotazníkové šetření, v kterém bylo zjištěno, že zadavatelé pro zadávací proces PVZ a NVZ využívají převážně komerční nástroje (81 %). Souvisí to pravděpodobně i s dalšími výsledky šetření, které dokazují, že zadavatelé ve větší míře zadávají maximálně 10 VZ ročně, takže by se jim vytvoření a certifikace vlastního elektronického nástroje nevyplatila.

46 Tabulka 13: Elektronické nástroje využívané zadavateli NVZ a PVZ

Absolutní Relativní četnost četnost (%) Elektronické nástroje námi vytvořené a certifikované Elektronické nástroje vytvořené komerčním provozovatelem Celkem

125

19,32

522 647

80,68 100,00

Zdroj: Dotazníkové šetření, listopad – prosinec 2012, n = 651

Podle vyhlášky lze prostřednictvím elektronických nástrojů poskytovat zadávací dokumentaci (ZD) a dodatečné informace, podávat a otevírat nabídky či hodnotit nabídky formou elektronické aukce. Jedním z hlavních elektronických nástrojů je profil zadavatele. Prostřednictvím tohoto nástroje může zadavatel uveřejňovat potřebné informace a dokumenty týkající se VZ. K profilu zadavatele musí být umožněn neomezený a přímý dálkový přístup, takže každý zájemce se může se zveřejněnými informacemi a dokumenty seznámit. Požadavky a náležitosti k profilu zadavatele stanovuje Vyhláška č. 133/2012. § 7 této vyhlášky uvádí následující dokumenty a informace, které jsou na profilu zadavatele uveřejňované: • písemná výzva (ve zjednodušeném podlimitním řízení) - § 38 ZVZ, • odůvodnění VZ - § 156 ZVZ • zadávací dokumentace (příp. pouze textová část ZD) - § 48 ZVZ, • kvalifikační dokumentace - § 48 odst. 6 ZVZ, • dodatečné informace - § 49 ZVZ, • informace o umožnění prohlídky místa plnění (ve zjednodušeném podlimitním řízení) - § 49 ZVZ, • rozhodnutí o vyloučení uchazeče (ve zjednodušeném podlimitním řízení) § 60 a 76 ZVZ, • oznámení o výběru nejvhodnější nabídky - § 81 ZVZ, • písemná zpráva - § 85 ZVZ, • smlouva uzavřená na VZ včetně všech jejich změn a dodatků společně s výší skutečně uhrazené ceny za plnění VZ a seznam subdodavatelů § 147 ZVZ. Některé elektronické nástroje umožňují využívat tzv. elektronickou aukci. Jak uvádí Bovis (2012, str. 186), elektronická aukce je opakující se proces, při kterém

47 se předkládají nové, snížené nabídkové ceny (příp. nové hodnoty, jako je doba záruční lhůty). Pravidla pro elektronickou aukci uvádí § 96 ZVZ. Pokud chce zadavatel využít této metody hodnocení, musí o tom informovat ve výzvě či oznámení o zahájení zadávacího řízení. Další podmínky týkající se aukce uveřejní zadavatel v zadávacích podmínkách: • Hodnotící kritéria – kritéria musí být vyjádřitelná v číslech, nevyjádřitelná kritéria se nejdříve vyhodnotí v předběžném hodnocení a do aukčního systému budou zadány jako konstanty. • Omezení aukčních hodnot – maximální vylepšení aukčních hodnot v jednotlivých kolech aukce. • Informace poskytnuté zadavateli v průběhu aukce. • Podmínky pro podávání nových aukčních hodnot. • Informace o elektronických prostředcích. Zákon dále uvádí (§ 96 odst. 1 ZVZ), že elektronickou aukci nelze využít při zadávání VZ na služby a stavební práce, jejichž předmětem je plnění týkající se práv duševního vlastnictví (např. architektonická studie). Elektronická aukce umožňuje sestavit pořadí nabídek uchazečů pomocí automatické metody hodnocení, což zadavatelům zjednodušuje a zkracuje zadávací proces. Zadavatel může hodnocení nabídek prostřednictvím elektronické aukce využít i u VZ zadávané na základě rámcové smlouvy nebo v dynamickém nákupním systému (§ 96 odst. 2 ZVZ). Dynamický nákupní systém (dále také „DNS“) je elektronický nástroj pro nákup běžně používaných výrobků, služeb a stavebních prací. Bovis (2012, str. 183) uvádí, že vlastnosti těchto produktů by měly být takové, aby byly splněny zadavatelem dané požadavky obecné dostupnosti a standardizovaných specifikací. Zboží by se tak nemělo lišit ve funkčnosti a použitelnosti, ale v jiných faktorech, jako je např. cena nebo značka. DNS může využít zadavatel v otevřeném řízení a o jeho zavedení informuje v oznámení řízení. Zadavatel musí při zavedení DNS využívat výhradně elektronické prostředky. Systém nesmí trvat více než 4 roky (§ 93 ZVZ). Jedním z rozdílů mezi DNS a rámcovou smlouvou je např. ten, že v průběhu DNS mohou přistupovat noví dodavatelé; u rámcové smlouvy je okruh dodavatelů uzavřen. V dotazníkovém šetření bylo zjišťováno, jaké druhy elektronických nástrojů využívají zadavatelé při zadávání VZ, přičemž bylo zúženo pouze na VZMR.

48

Obrázek 11: Výsečový graf elektronických nástrojů využívaných zadavateli VZMR Zdroj: Dotazníkové šetření, šetření listopad – prosinec 2012, n = 686

Jak je patrné z grafu, zadavatelé VZMR využívají elektronickou komunikaci v zadávacím m procesu VZ nejčastěji při elektronické aukci, ci, a to ve více než 50 %, dále také využívají datové schránky (30 %) a v posledním případě e-tržiště (18 %). Z dalších odpovědí vyplynulo, že někteří zadavatelé obesílají firmy poštou, popřípadě zasílají výzvy výz e-mailem lem a většina zadavatelů, která zvolila jinou odpověď než uvedenou, uvedla pouze vyvěšení výzvy na internetových stránkách obce. Co se týká datových schránek, zpráva práva o elektronizaci uvádí (2012, str. 57), že téměř polovina zadavatelů, která se zúčastnila zúčastnila šetření, datové schránky při zadávání VZ využívá. Zpráva dále hodnotí dopad usnesení vlády ČR č. 343 – tedy povinnost využívání e-tržišť e některými zadavateli. Pozitivní zprávou je, že 57 % územních samosprávných celků a jejich příspěvkových organizací organi v šetření uvedlo, že s využíváním e-tržiště počítá,, a to i přesto, že se na ně nevztahuje povinnost vyplývající z právních předpisů (Zpráva o elektronizaci, 2012, str. 65).

5.6

Přínosy řínosy elektronizace

Dotazníkové šetření se zaměřilo na to, jaké jsou pro zadavatele avatele největší přínosy elektronického zadávání VZ. Respondenti měli možnost vybrat nadepsané přínosy, popř. dopsat svoje vlastní názory, přičemž až 12 % těch respondentů, co vyplnilo kromě předepsaných odpovědí i svůj názor, odpovědělo na tuto otázku – „žádný přínos“. přínos Pozitivnějším zjištěním je, že většina respondentů vidí v elektronizaci zadávání VZ minimálně jeden přínos, přičemž zhodnocení je zobrazeno v následujícím grafu.

49

Obrázek 12: Pruhový graf přínosů elektronického zadávání VZ Zdroj: Dotazníkové šetření, šetření listopad – prosinec 2012, n = 843

Jako největší přínos hodnotí respondenti zrychlení komunikace mezi účastníky zadávacího řízení. Elektronická zpráva je oproti poštovním službám odesílána ihned, přijata podle možnosti druhé strany a komunikace se tak jistě výrazně zrychlila, a to ve všech fázích řízení. Např. u hodnocení nabídek není zapotřebí několika hodin či dnů, ale je zde možnost automatického hodnocení. Další pozitivum vidí dotázané obce ve větší transparentnosti zakázek. Díky elektronickému uveřejnění jsou snáze dohádatelní účastníci řízení, požadavky a další informace o VZ. Díky elektronizaci se téměř pro 22 % zadavatelů snížili ceny předmětu VZ. VZ Elektronická aukce ovšem nutí dodavatele snižovat ceny až na jejich jeji snesitelnou úroveň, a tak pro některé uchazeče není příhodné se aukce účastnit a pro zadavatele se tak snižuje množství relevantních dodavatelů. Lepší přístup dodavatelů k VZ považuje za přínos téměř 15 % respondentů a snížení transakčních nákladů řízení říze pouhých 10 %.

5.7

Zápory elektronizace

Mezi zápory elektronizace dotazované obce uvedly nedostatky uvedené v grafu na Obrázku 13.

50

Obrázek 13: Pruhový graf záporů elektronického zadávání VZ Zdroj: Dotazníkové šetření, šetření listopad – prosinec 2012, n = 792

Odpovědi respondentů v největší míře označují za velký problém při elektronizaci zadávacího procesu VZ nedostatek školících kurzů. kurzů V souvislosti s novelou zákona se do praxe dostávají nová pravidla, která musí zadavatelé respektovat, a proto by zadavatelé (a pravděpodobně i dodavatelé) uvítali více školících možností, a to jak ohledně nové legislativy, tak i v problematice elektronizace (s tímto je spojen i další, v pořadí čtvrtý nejčastější problém zadavatelů – nestabilní legislativní prostředí). ). Otázkou ale zůstává, zda je školení opravdu nedostatek anebo je zadavatelé neumí vyhledat a tím pádem je pouze špatná propagace těchto školících možností. S těmito výsledky souvisí první nadefinovaná hypotéza v úvodu práce, že zadavatelé kvůli li nedostatku potřebných informací informac nevyužívají elektronické zadávání VZ.. Jak je patrné z výše uvedených výsledků,, hypotéza se potvrdila. Další velký problém je podle respondentů nepřipravenost informačních systémů. S tímto může souviset celý projekt NIPEZ, NIPEZ, který byl definován výše. Projekt e-tržiště tržiště se stal povinným až v roce 2012, NEN pravděpodobně v roce 2013, přičemž zadavatelé musí podle zákona splňovat určité fáze elektronizace již teď. Problémem může být nejenom NIPEZ, ale i další projekty e-governmentu, entu, jako jsou např. základní registry. Neochota dodavatelů je podle respondentů další negativní zkušenost s elektronizací VZ. Dodavatelé, kteří jsou malí a nemají příliš zkušeností s elektronickým prostředím zadávání, se nezapojují kvůli tomuto kritérii do výběrového řízení, i když mají výborné reference i ceny. Pokud se malý dodavatel zapojí, je pravděpodobné, že neuspěje např. v elektronické aukci,

51 protože si nemůže dovolit snížit cenu na takovou úroveň, jakou si mohou dovolit větší firmy. S tímto problémem souvisí i kvalita plnění dodavatelů, která je podle respondentů pátým největším problémem. Pokud dodavatel překročí ve výběrovém řízení hranice své ceny, musí náležitě snížit i kvalitu materiálu a práce. Existuje ovšem možnost zanést požadavky na kvalitu práce a materiálu do smlouvy o dílo (např. v případě VZ na stavební práce) a je potom na zadavateli, aby pečlivě hlídal a kontroloval dodavatele, popřípadě z porušení smlouvy vyvodil důsledky. Problém neochotných pracovníků zadavatele a nedostupnost elektronických nástrojů se v dotazníkovém šetření umístilo až na posledním místě, takže tyto problémy budou spíše nárazové.

5.8

Odhad finančních přínosů

Snižování nákladů je důležitou součástí všech fází zadávání VZ; pokud by každá obec snížila díky elektronizaci část svých nákladů, projevilo by se to jak v rozpočtech územních samospráv, tak i v rozpočtu celé ČR. Odhad finančních přínosů (popř. ztrát) elektronizace bude vypočítán na teoretických příkladech zadavatelů, kteří zadávají VZMR a PVZ na stavební práce. Na cenu vypracování projektové dokumentace nebude brán zřetel. Procentuální změna předpokládané ceny při využití elektronické aukce je vypočítána z průměrných úspor všech zadavatelů, kteří využili možnost elektronické aukce na VZ stavebních prací za první pololetí roku 2012 a uveřejnili oznámení o zadání VZ ve Věstníku VZ (viz Tabulka 14).

52 Tabulka 14: Procentuální změna předpokládané ceny při využití elektronické aukce

Zadavatel

Evideční číslo Předpokládaná cena zakázky

Statutární město Olomouc 60066842 8 500 000,00 Kč Město Cheb 60065988 6 200 000,00 Kč Město Cheb 60065992 4 550 000,00 Kč Město Cheb 60065990 4 600 000,00 Kč Město Cheb 60065991 3 600 000,00 Kč Masarykův onkologický ústav 60061000 104 000 000,00 Kč Město Černošice 205297 12 800 000,00 Kč Centrum sociálních služeb Ostrava, příspěvková 103580 organizace 6 600 000,00 Kč Město Cheb 214947 18 000 000,00 Kč Město Cheb 209835 5 250 000,00 Kč Statutární město Olomouc 218985 6 800 000,00 Kč Město Černošice 211293 38 500 000,00 Kč Statutární město Olomouc 208616 22 000 000,00 Kč Město Humpolec 220980 13 500 000,00 Kč Město Cheb 209633 8 356 000,00 Kč Statutární město Ostrava 222203 3 792 823,00 Kč Průměrné snížení ceny

Konečná cena 6 207 500,00 Kč 3 650 000,00 Kč 2 780 000,00 Kč 2 970 000,00 Kč 2 230 000,00 Kč 55 832 473,00 Kč 7 130 000,00 Kč 4 538 000,00 Kč 13 800 605,34 Kč 3 684 999,70 Kč 4 245 833,00 Kč 32 945 650,00 Kč 19 089 289,20 Kč 6 593 830,00 Kč 5 598 999,90 Kč 1 920 000,00 Kč

Procentuální snížení 73,0 58,9 61,1 64,6 61,9 53,7 55,7 68,8 76,7 70,2 62,4 85,6 86,8 48,8 67,0 50,6 65,4

Zdroj: Věstník veřejných zakázek, 2012 (upraveno autorkou)

Průměrné snížení konečné ceny oproti předpokládané tedy vychází díky elektronické aukci na 65,4 %. Dále bylo pro modelový příklad zapotřebí vypočítat procentuální změnu úspor těch zadavatelů, kteří zadávají VZ na stavební práce bez využití elektronické aukce. Data obsahuje tabulka uvedena v Příloze 2. Vycházelo se opět z dat uveřejněných ve Věstníku VZ, ale tentokrát pouze za měsíc červen 2012 a bylo vybráno 50 náhodných obcí z ČR. Výsledkem je, že předpokládaná cena se sníží při konečné nabídce průměrně o 72,2 %. I když je průměrné snížení konečné ceny nižší u VZ s využitím elektronické aukce, na otázku efektivnosti aukcí je nutné nahlížet s respektem. Ve většině případů může elektronická aukce, oproti přímému podání konečné nabídkové ceny, být pro zadavatele ekonomicky výhodná (jak lze vidět i v předchozí tabulce). V praxi však dochází k tomu, že dodavatelé téměř vždy svoji vstupní nabídkovou cenu nadhodnotí a pak je pouze otázkou počtu konkurentů, a jejich vůle, vstupní nabídkové ceny snižovat. V některých případech se tak stává, že výsledná cena z elektronické aukce je vyšší, než by byla v případě přímého podání konečné nabídkové ceny v běžných výběrových řízeních (klasická obálková metoda). Zpráva o elektronizaci (2012, str. 33) uvádí, jak hodnotí úspory při elektronickém zadávání VZ sami zadavatelé. Více než 58 % respondentů, kteří

53 zadávali v roce 2012 VZ nebo je plánovali, nemají dosud žádné odhady míry úspor provedeny. 13 % zadavatelů odhadují míru úspor do 1 mil. Kč a 9 % zadavatelů dokonce 1 – 10 mil. Kč. Naopak 13 % zadavatelů odhaduje, že po odečtení nákladů spojených s provozem elektronických nástrojů budou úspory nulové a 5 % zadavatelů odhaduje, že tento provoz bude dokonce vyšší než samotná úspora elektronizace. V následujících příkladech budou vypočítány náklady na zadávací proces zadávaný elektronicky a klasicky v papírové podobě a konečná cena VZ. Položky jsou pouze teoretické a zprůměrované podle dostupných dat na internetu. 5.8.1

Příklad 1 – Zadání VZ malého rozsahu

Předpokládaná hodnota VZMR je 250.000,- Kč. Zadavatel má k dispozici projektovou dokumentaci v elektronické podobě, vypracované zadávací podmínky a obchodní podmínky. Tyto dokumenty uveřejní na svých webových stránkách a současně prostřednictvím aukčního systému odešle oznámení o zahájení této VZ osmi určeným dodavatelům na jejich e-mailovou adresu. Kompletní ZD dodavatelé získají elektronicky. Ve stanoveném termínu uchazeči vloží svoji elektronickou nabídku do aukčního systému, kde po jejich kontrole proběhne vlastní aukce. O výsledku jsou uchazeči vyrozuměni elektronickou zprávou (e-mailem). Tabulka 15: Příklad 1 – Celková cena VZMR Úkon Příprava ZD pro uchazeče

Forma Papírová 12 000,00 Kč tisk

Elektronická 0,00 Kč

Poskytnutí ZD

240,00 Kč poštovné

0,00 Kč

Oznámení výsledku Elektronické nástroje

240,00 Kč

0,00 Kč

0,00 Kč

1 500,00 Kč

12 480,00 Kč

1 500,00 Kč

Náklady Konečná cena Celková cena VZ (Náklady + konečná cena)

180 500,00 Kč 192 980,00 Kč

163 500,00 Kč

Úspora (%)

88,0 elektronická aukce

165 000,00 Kč

9,4 14,5

Zdroj: Vlastní práce

Z tabulky je zřejmé, že náklady na elektronický zadávací proces jsou oproti papírové formě téměř o 90 % nižší. U elektronické verze se náklady rovnají pouze poplatkům za využívání elektronických nástrojů (odhadem 1.500,- Kč za jednu aukci) využívání aukčního systému a správu webových stránek.

54 Poplatek se navíc platí většinou ročně, takže by ho bylo nutné rozpočítat podle počtu zadávaných VZ. Papírová forma závisí na velikosti ZD (cena poštovného) a počtu účastníků řízení. Konečná nabídková cena je při využití elektronické aukce snížena na 65,4 % ceny předpokládané. Konečná cena při papírové formě na 72,2 % ceny předpokládané. Výsledná cena (náklady + konečná cena) je pouze orientační, ale lze z ní jednoznačně určit, že u tohoto příkladu je konečná cena zakázky nižší u elektronické formy, a to téměř o 15 %. 5.8.2

Příklad 2 – Zadání podlimitní VZ

Předpokládaná hodnota PVZ je 6.000.000,- Kč a zakázka bude zadávána v podlimitním zjednodušeném řízení. Zadavatel má opět, stejně jako u Příkladu 1 k dispozici projektovou dokumentaci v elektronické podobě, vypracované zadávací podmínky a obchodní podmínky. Tyto dokumenty uveřejní na profilu zadavatele a současně písemně vyzve pět uchazečů k podání nabídky. Kompletní ZD dodavatelé získají elektronicky z profilu zadavatele. Ve stanoveném termínu uchazeči doručí zadavateli svoji nabídku. Následně hodnotící komise provede otevření obálek s nabídkami a jejich posouzení. Nabídky, které postoupily do hodnocení, budou vloženy do aukčního systému, kde následně proběhne vlastní aukce. O výsledku jsou uchazeči vyrozuměni prostřednictvím profilu zadavatele (zadavatel si toto právo vyhradil v ZD). Tabulka 16: Příklad 2 – Celková cena PVZ Úkon Příprava ZD pro uchazeče

Forma Papírová 20 000,00 Kč tisk

Elektronická 0,00 Kč

Odeslání výzvy

150,00 Kč

Poskytnutí ZD

150,00 Kč poštovné

Oznámení výsledku Elektronické nástroje

150,00 Kč 0,00 Kč

0,00 Kč 1 500,00 Kč

20 450,00 Kč

1 650,00 Kč

Náklady Konečná cena Celková cena VZ (Náklady + konečná cena)

4 332 000,00 Kč 4 352 450,00 Kč

Úspora (%)

150,00 Kč 0,00 Kč

3 924 000,00 Kč

91,9 elektronická aukce

3 925 650,00 Kč

9,4 9,8

Zdroj: Vlastní práce

V tomto modelovém příkladu se oproti tomu minulému zvýšily náklady na ZD. Je to způsobeno tím, že pro PVZ s vyšší předpokládanou cenou než u VZMR, je cena tisku PD vyšší (odhadem 4.000,- Kč/ 1 výtisk). Další položku představuje odeslání výzvy v papírové podobě, a to v obou modelových případech

55 (papírová i elektronická forma). Náklady se ale pohybují i u tohoto příkladu kolem 90 % úspory v případě elektronizace zadávacího procesu. Úspora konečné ceny je v procentním vyjádření stejná jako u Příkladu 1 (mění se pouze předpokládaná cena (Příklad 1 – 250.000,- Kč, Příklad 2 – 6.000.000,- Kč), přičemž procentní změna zůstává stejná – papírová forma 72,2 %, elektronická forma – 65,4 %). Celková cena VZ je v tomto případě opět nižší u elektronické formy zadávacího procesu, a to téměř o 10 %. Je tedy očividné, že nejúspornější položkou jsou transakční náklady. Zda zadavatelé volí elektronickou formu zadávání VZ kvůli tomuto faktoru nebo převažují jiné pozitivní či negativní faktory, přiblíží následující kapitola.

56

5.9

SWOT analýza elektronizace zadávání VZ

Tabulka 17: SWOT analýza

S – silné stránky • • • •

• • • •

• • • • • •

W – slabé stránky

Urychlení zadávacího procesu Zvýšení transparentnosti Snížení cen předmětu VZ Novelizovaný ZVZ - rovné postavení elektronického a klasického zadávání VZ Snížení transakčních nákladů Centrální informační systém o VZ Lepší dostupnost ZD dodavatelům E-tržiště O – příležitosti

• •

Zájem o nové informační technologie Projekt NIPEZ Využití dalších projektů SA Implementace evropských projektů Snížení poplatků elektronických nástrojů Výhody pro uživatele elektronizace

•

• • • •

• • • • •

Nedostatek školení Složitý ZVZ pro nezkušené zadavatele Nestabilní legislativní prostředí Problém s kvalitou plnění (ne elektronizace) Nepřipravenost informačních systémů Nedostupnost elektronických nástrojů T – hrozby Nezájem o nové informační technologie Napadení systému počítačovými hackery16 Neochota dodavatelů Neochota zadavatelů Riziko elektronizace spojené s korupcí Nová politická situace a změny v dosud nastaveném systému

Zdroj: Vlastní práce

5.9.1

Silné stránky

Jednou z nejsilnějších stránek elektronizace zadávání VZ je nepochybně urychlení procesu řízení a tím lepší a rychlejší komunikace účastníků řízení. Další předností elektronizace je jednoduché zveřejňování povinných informací podle ZVZ, které napomáhá transparentnějšímu řízení – údaje jsou dohledatelné a k výběrovému řízení se může připojit více účastníků. Důležitým faktorem, který lze považovat za také velmi silnou stránkou elektronizace, je časté snížení ceny plnění díky fungujícímu systému elektronických aukcí. Počítačoví specialisté či programátoři s detailními znalostmi fungování systému, kteří ho dokážou upravit podle svých potřeb a následně zneužít data. 16

57 Silnou stránkou je také zcela určitě novelizovaný ZVZ, který staví klasické listinné zadávání VZ a elektronické na stejnou pozici. Velkou předností je i snížení administrativních nákladů zadávacího procesu prováděného elektronicky. Dále centrální informační systém zveřejňující informace o zadávaných VZ a s tím spojený zlepšený přístup dodavatelů k vypsaným výběrovým řízením. Silnou stránkou spojenou s elektronizací je i fungující část projektu NIPEZ – e-třiště, kde mohou zadavatelé (územně samosprávné celky) nepovinně využívat elektronickou komunikaci při nákupu operativních komodit při zadávání VZMR, PVZ a rámcových smluv. 5.9.2

Slabé stránky

Pravděpodobně nejslabší stránkou elektronizace VZ, jak potvrdilo i dotazníkové šetření, je nedostatek školení poměrně nové problematiky elektronizace a nízká metodická podpora ze strany státu. S tím souvisí i druhé velmi slabé místo jak elektronizace, tak i zadávání VZ obecně a to složitost ZVZ pro malé obce (v některých případech i větší obce s malými zkušenostmi). Ti zadavatelé, kteří ještě nemají žádné nebo mají malé zkušenosti se zadávacím procesem, se neodváží administrovat výběrové řízení sami, ale ve velké míře si najímají externí firmy. V pořadí třetí slabou stránkou uvedenou ve SWOT analýze je nestabilní legislativní prostředí, které se dotýká VZ. Problém nastane v případě, pokud si zadavatelé již stačí zvyknout na zákonné povinnosti související se zadávacím procesem, a následně se změní zákon. Změny zákonů jsou bezpochyby v rámci měnících se podmínek a novinek elektronizace potřebné, ale s novelou zákona by mělo dojít i k dostatku školení, které, jak již bylo uvedeno, je respondenty považováno za nedostačující. Přestože v rámci silných stránek bylo uvedeno snížení ceny plnění VZ, může být tato skutečnost i mezi slabou stránkou a to v souvislosti se snížením kvality plnění u některých dodavatelů, jak vyplynulo z dotazníkového šetření. Díky tomu, že elektronizace je nový a nedokončený proces, může se jako slabá stránka zdát nepřipravenost všech informačních systémů souvisejících se zadávacím řízením. 5.9.3

Příležitosti

Příležitostmi jsou budoucí situace, které mohou zvýšit poptávku po elektronizaci zadávání VZ. Jednou z takových situací může být zvýšený zájem o nové informační technologie, protože technologie jde čím dál více dopředu, a tak lze očekávat také zájem o tyto technologie ze strany uchazečů výběrových řízení. Další příležitostí, jak zvýšit zájem o elektronizaci, je projekt

58 NIPEZ (ostrý provoz NEN) a další projekty SA, které by mohli ještě více urychlit a zjednodušit zadávací proces elektronickou formou. Stejně tak by v budoucnu mohly přispět k rozvoji elektronizace v ČR i evropské projekty, které byly definovány v předchozí části práce, konkrétně v Podkapitole 4.4 (PEPPOL, e-PRIOR, e-CERTIS). Příležitostí by také mohlo být případné snížení poplatků spojených s elektronickými nástroji nebo daňové výhody pro účastníky elektronických VZ. To by zvýšilo motivaci zadavatelů i dodavatelů k vyšší účasti v elektronických výběrových řízeních. 5.9.4

Hrozby

Jednou z hrozeb, která by mohla v budoucnu nastat, je klesající zájem o informační technologie. Může se tak stát např. z důvodu zvyšujících se rizik spojených se ztrátami dat či zneužitím osobních údajů. S tím souvisí další hrozba, která je možná i v současnosti, a to napadení elektronického procesu počítačovými hackery, kteří mohou zmanipulovat celý proces ke svým potřebám. Další hrozbou, která souvisí s konečnou cenou VZ, je neochota malých dodavatelů účastnit se např. elektronických aukcí; pokud by výběrové řízení vyhrávali pouze díky mimořádně nízké ceně, mohlo by to z dlouhodobého hlediska jejich firmu poškozovat. Zakázky např. na stavební práce tak někdy vyhrávají pouze velké dominantní firmy, které nemají problém s nasazením nízké ceny díky nižším nákladům, např. z důvodu velmi silné vyjednávací pozice na ceny materiálů a služeb od subdodavatelů. Někdy může být elektronizace i nevýhodou v případě, že se zadavatelé nechtějí přizpůsobovat a raději využívají již osvědčený klasický listinný přístup. Navzdory tomu, že je transparentnost uvedena v silných stránkách elektronického procesu zadávání ZV, je možné tuto problematiku zahrnout i do hrozeb. Může se stát, že ve spojení s větší průhledností zadávání VZ pomocí elektronické komunikace, se uchazeči nebudou chtít takového typu řízení účastnit z důvodu možné ztížené vyjednávací pozice při určování cen komerčních zakázek mimo veřejný sektor. Hrozbou v budoucnu by mohla být i změna politické situace, která by zapříčinila nové změny v dosud nastaveném systému. Je to hrozbou za prvé z toho důvodu, že pokud nová vláda nazná, že není dostatek prostředků na pokračování změn v elektronickém zadávacím procesu (např. na projekt NEN), rozvoj elektronizace se bude dále posouvat a není jasné, kdy bude celý proces dokončen. Za druhé by se mohlo stát, že bude opět novelizován ZVZ či další související předpisy a nezkušení zadavatelé budou mít s celým procesem opět další problémy.

59

6 Diskuze Analýza elektronického zadávání VZ byla provedena v první řadě na základě dotazníkové šetření pomohlo zjistit, jak funguje elektronický proces zadávání VZ v praxi ZÚSC. Dotazník byl vytvořen v prostředí systému Umbrela a obsahoval celkem 14 otázek s tím, že poslední otázka byla otevřená a respondent mohl uvést na celé dotazníkové šetření svůj názor. Dotazník byl rozeslán e-mailovou formou všem ZÚSC v ČR a to především z toho důvodu, že se e-mailová komunikace vyznačuje rychlou odezvu a téměř nulovými náklady. Návratnost dotazníku byla téměř 20 %, což je poměrně velký úspěch. Z 6.306 oslovených respondentů jich dotazník vyplnilo 1.235. Pravděpodobně byla tak velká návratnost zapříčiněna výběrem respondentů a především tématem dotazníkového šetření, které se veřejných zadavatelů blízce dotýká. Počet otázek v dotazníku nebyl příliš obsáhlý, protože e-mailové dotazování se stává rozmáhajícím se trendem v oblasti získávání informací a veřejní zadavatelé jsou bezpochyby takovýmito šetřeními zahlceni. Nicméně pro účely této práce a cíl dotazníkového šetření, kterým bylo především získání potřebných dat pro základní analýzu elektronizace zadávání VZ, byl počet otázek dostačující. Rozsáhlejší šetření, které by zahrnovalo více respondentů a konkrétnější formulace otázek (např. rozdělení dotazníku na 2 archy týkající se VZMR a dále PVZ a NVZ), je již potřeba realizovat na úrovni státních organizací, které dodají šetření potřebnou váhu a možnosti uvést zpětnou odezvu respondentů do praxe. Při rozsáhlejším šetření by také dále nebylo na škodu zaměřit se kromě zadavatelů i na dodavatele, kteří mají nepochybně k elektronizaci zadávacího procesu VZ, jakožto druhá strana řízení, co říci. Z dotazníkového šetření vyplynuly následující výsledky: • VZ zadává 73 % dotázaných respondentů, ostatní obce argumentují tím, že nemají dostatek finančních prostředků. Nemusí to znamenat, že jako obec nikdy nezadávali žádnou VZ, ale pouze to, že úředníci, kteří dotazník vyplňovali, se k žádnému zadávacímu procesu nedostali. • Téměř čtvrtina respondentů, kteří dotazník vyplnili, elektronizaci využívají, jsou se systémem spokojeni a hodlají ho využívat i nadále. Další čtvrtina o elektronizaci ani neuvažuje a přibližně pouze 4 % respondentů, kteří elektronizaci využívají, uvedli, že jim tato forma zadávání nevyhovuje. 45 % obcí se do elektronizace hodlá v budoucnu zapojit.

60 •

62 % respondentů uvedlo, že využívají elektronizaci při zadávání VZMR (e-mailová komunikace, datové schránky, webové stránky zadavatele), což ale nedokazuje, že by se při zadávání NVZ a PVZ elektronizace nevyužívala, ale pravděpodobně to způsobil pouze fakt, že v dotazníkovém šetření byli ve větší míře zadavatelé, kteří zadávají více VZMR. • Nejčastějšími úkony zadávanými elektronicky jsou: o Uveřejnění oznámení (výzvy), o poskytování ZD (dodatečných informací), o uveřejňování výsledků zadávacího řízení. Takovéto rozložení odpovědí je logické vzhledem k tomu, že u NVZ a PVZ je zveřejňování těchto informací podle zákona povinné. • U NVZ a PVZ převažuje využívání komerčně vytvořených elektronických nástrojů. • Nejvyužívanějším elektronickým nástrojem zadavatelů u zadání VZMR jsou elektronické aukce. • Jako největší přínos elektronizace zadavatelé hodnotí zrychlení komunikace, zvýšení transparentnosti a snížení cen předmětu. • Naopak největším problémem je pro respondenty nedostatek školení, nepřipravenost informačních systémů a neochota některých dodavatelů účastnit se řízení. • Z šetření dále vyplynulo, že převážná část respondentů využívá externí administraci. Další část práce byla věnována dvěma modelovým příkladům, které zkoumaly ekonomickou stránku zadávacího procesu VZ jak formou elektronickou, tak i klasickou papírovou. Modely byly vytvořeny na základě dostupných informací z informačního systému o veřejných zakázkách, kde jsou uveřejněny informace o zadávaných NVZ a PVZ a dále díky informacím z Odboru investic a správy majetku města Nové Město na Moravě. Příklady nebyly převzaty přímo z praxe odboru, ale poskytnuté informace dopomohly k pochopení celého procesu zadávání a využití možností elektronizace. U obou příkladů ve výsledku vychází finančně výhodněji forma elektronického zadávání. Ať už pouze ve formě transakčních nákladů nebo u konečné ceně VZ při využití elektronické aukce. O kolik % je levnější forma elektronizace zadávacího procesu VZ u modelových příkladů shrnuje následující tabulka.

61 Tabulka 18: Procentní úspora elektronického zadávání VZ

(%) VZMR PVZ

Náklady řízení 88,0 91,9

Konečná Celková cena cena 9,4 14,5 9,4 9,8

Zdroj: Vlastní práce

Podle tohoto lze tedy říci, že ekonomičtější forma je pro zadavatele elektronická forma. Záleží ovšem na různých faktorech a výsledný ekonomický přínos se může u každé zakázky odlišovat. Těmito faktory může být počet dodavatelů, jejich velikost, vůle přizpůsobit nabízenou cenu, hodnotící kritéria a spoustu dalších činitelů ovlivňující výslednou cenu zakázky. Dotazníkové šetření napomohlo definovat slabé a silné stránky elektronizace tak, jak je vidí respondenti a finanční modely odhalily důležité ekonomické faktory elektronizace. Co se týká faktorů, které určitým způsobem ovlivňují situaci elektronizace zvenčí nebo zevnitř systému, jsou charakterizovány v poslední části práce, kterým je SWOT analýza. Strategie a doporučení, které ze SWOT analýzy vyplynuly a díky kterým by se mohlo zvýšit využívání a povědomí elektronického zadávání VZ, jsou následující: 1. Strategie SO – Jelikož je v blízké době pravděpodobné, že bude spuštěn do ostrého provozu NEN, mohl by se tento systém spojit s již fungujícím centrálním informačním systémem o VZ, který je jednou ze silných stránek elektronizace, a vzniknout tak jedinečný komplexní nástroj, tak jak je to naplánováno. Zadavatelé i dodavatelé by poskytovali a získávali informace pouze na jednom místě (v jednom systému) a ušetřili by tak svůj čas i finanční prostředky. 2. Strategie ST – Zvýšení transparentnosti, jako jedna ze silných stránek elektronizace, by mohla být důsledkem zvýšení důvěry dodavatelů ve veřejnou správu a celkově v systém veřejných zakázek. Tím by se mohla zvýšit jejich ochota účastnit se zadávacích řízení a díky větší konkurenci by následně byly realizovány kvalitnější (popř. i levnější) veřejné zakázky. 3. Strategie WO – Vzhledem k nízkému školení úředníků, ale zároveň také dlouhotrvajícímu zájmu o informační technologie, se nabízí možnost vzniku intenzivního školení úředníků ohledně elektronizace. Pokud by vznikly na krajských úřadech (případně na úřadech obcí s rozšířenou působností) speciální odbory pro administrativní podporu elektronizace zadávání VZ, mohli by se na ně obracet nezkušení zadavatelé a vznikalo

62 by tak více kvalitně připravených, zadaných a realizovaných VZ (bez pomoci externí firmy, přičemž by se snížili náklady zadavatele). Samozřejmostí by musel být určitý poplatek, který by byl ovšem nižší než u konkurenčních externích firem. 4. Strategie WT – Hrozba v podobě možné ztráty dat a zneužití osobních údajů by se vyřešila kvalitním informačním systémem, který by byl dostatečně zajištěný proti hackerským aktivitám a znemožnil by tak manipulaci zadávacího procesu. Tato strategie by v důsledku zajistila větší důvěru zadavatelů i dodavatelů v celý proces elektronizace.

63

7 Závěr Diplomová práce je zaměřena na zhodnocení elektronizace zadávacího procesu VZ. Prostřednictvím VZ se zabezpečuje realizace veřejných statků, ať již v podobě dodání statků, služeb nebo stavebních prací. Proto bylo nutné v první části práce zmínit systém fungování veřejné správy. Celá práce je provázána současným trendem vše elektronizovat, proto jsou přední kapitoly zaměřeny převážně na e-government a projekty, které začínají být v České republice každodenní realitou. Mezi takové projekty patří především Czech POINT, datové schránky či v nedávné době spuštěné základní registry. Spolu s těmito projekty patří do elektronizace veřejné správy stále více se rozvíjející oblast a zároveň hlavní téma této práce – elektronizace zadávání VZ. Nejdříve ale bylo nutné nastínění problematiky VZ a zadávacího procesu podle zákona. Poté již je v práci charakterizován systém elektronizace zadávání VZ. Pro správné nasměrování potřebných procesů a projektů, které bylo nutné ohledně elektronizace realizovat, byl vytvořen roku 2006 Národní plán a v roce 2010 navazující strategie. Strategie udává cíle, kterými by se měla elektronizace ubírat a s ohledem na tyto cíle je v práci blíže charakterizován postup elektronického zadávacího řízení u VZMR a NZ. Jak ze strategie dále vyplývá, celý proces elektronizace zadávání VZ by se měl v budoucnu sjednotit s elektronickým procesem v rámci celé EU, což by mělo přispět k většímu mezinárodnímu propojení všech účastníků řízení. Nejdříve je ale nutné celý proces elektronizace zvládnout na národní úrovni, a pokud již bude proces fungovat, je možné se posunout do dalších projektů v mezinárodní sféře. V analytické části práce ovšem vyplynul fakt, že v ČR ještě není proces zadávání VZ elektronickou cestou zadavateli příliš využíván. Je to zapříčiněno spoustou faktorů, jako např. malými zkušenostmi účastníků řízení, pomalou implementací elektronizace obecně (nové informační technologie), vysokou korupcí, kdy zadavatelé ani dodavatelé nechtějí využívat transparentnější elektronickou formu zadávacího procesu. Další příčinou může být i ekonomická krize, která dopadla jak na účastníky řízení, tak na stát, který nemohl uvést do praxe některé projekty elektronizace podle plánu. Přesto lze říci, že některé fáze zadávacího procesu, jsou již plně elektronizované a fungující. Je to především ze zákona povinné zveřejňování výzev a oznámení o zahájení řízení u NVZ a PVZ, poskytování části zadávací dokumentace elektronicky či zveřejnění smlouvy o dílo (i u VZMR s cenou plnění nad 500.000,- Kč). Tyto fáze řízení jsou podle dotazníkového šetření nejčastěji využívanými.

64 V úvodu práce byly nadefinovány dvě hypotézy, které byly v rámci diplomové práce ověřovány: Hypotéza 1: „Nejčastější příčinou, proč zadavatelé nevyužívají elektronické zadávání veřejných zakázek, jsou nedostatečné informační zdroje (např. propagace elektronizace nebo školící kurzy).“ Tato hypotéza byla v průběhu práce potvrzena. Ukázalo se, že zadavatele mají problémy se zadávacím procesem a novými měnícími se pravidly a uvítali by více školících možností. Je ovšem otázkou, zda je to způsobeno malým množstvím pořádaných školících akcí, nebo pouze špatnou propagací ze strany pořadatelů školení. Hypotéza 2: „Využití elektronického zadávání veřejných zakázek je pro zadavatele ekonomicky výhodnější než klasické zadávání.“ Tato hypotéza byla ověřována finančními modely, na kterých se ukázalo, že využití elektronické komunikace za prvé uspoří zadavateli finanční prostředky v podobě nižších transakčních nákladů. Za druhé je v některých případech úspora realizována díky využití elektronických aukcí. Co se týká elektronické aukce, závisí výše úspor na více faktorech. Za prvé je důležité množství uchazečů, které se mají aukce účastnit a za druhé výše vstupních nabídkových cen. V průběhu práce se sice ověřilo, že při využití elektronické aukce zadavatelé uspoří finanční prostředky, ale přesto tomu tak nemusí být v každém případě. Někdy se stává, že dodavatelé svoji vstupní nabídku nadhodnotí (oproti klasickému zadávacímu procesu) a konečná cena může být pouze o něco málo nižší než při klasické formě (v některých případech i vyšší). Doporučením pro zadavatele využívající elektronické aukce je, aby požadavek určité kvality plnění zakomponovali do smlouvy o dílo a následně samotnou realizaci důsledně kontrolovali. Dodavatelé v rámci snížení ceny velmi často nekladou potřebný důraz právě na kvalitu a veřejná zakázka pak ztrácí na hodnotě. V rámci § 96 odst. 5 ZVZ je u elektronické aukce uvedeno, že pro veřejného zadavatele by mělo být využití elektronické aukce povinností. Tato povinnost se týká VZ na dodávky zboží vymezeného právním předpisem. Zpráva o elektronizaci (2012, str. 52) uvádí nejčastější komodity nakoupené s využitím elektronické aukce. Jsou jimi především elektrická energie a zemní plyn,

65 telekomunikační technika a služby, kancelářské potřeby, léčiva, pohonné hmoty a počítačová technika. Tyto výsledky by bylo vhodné de lege ferenda promítnout do nového právního předpisu, kde budou definovány komodity, při kterých bude využití elektronické aukce povinné. Zboží by mělo být vysoce standardizované a lehce zaměnitelné. Dále by měla být upřesněna cena, od které bude využití aukce povinností V rámci této úvahy je navrhovaná cena 50.000,- Kč (stejně jako např. u e-tržišť). Důležitým výsledkem diplomové práce je fakt, že zadavatelé začínají vnímat elektronické zadávání VZ jako přínosný systém, který dokáže v některých situacích snížit výdaje základních územních jednotek a ušetřit jejich čas. Zda je elektronické zadávání VZ opravdu přínosné, ať již v rámci úspory finančních prostředků, času, nebo popř. při snížení korupce, se ukáže až v horizontu několika let. Vždy zde ovšem existuje možnost, že se jedna strana řízení bude snažit o to, aby pro ně měl zadávací proces přínos ne v tom, že VZ pokryje určitou potřebu občanů, ale v tom, že největším přínosem bude plynoucí neoprávněná výhoda pouze pro přímé účastníky zadávacího procesu. I přesto, že při vyžití elektronické formy zadávání by mělo být toto zadávání VZ transparentnější, systém je stále ještě ne úplně dokonalý a nepochybně se objeví někdo, kdo bude chtít těchto nedokonalostí využít pro svůj vlastní užitek. Elektronizace obecně ale bezpochyby patří k procesům, bez kterých se v dnešním světě lze jen těžko obejít a lze předpokládat, že za pár let bude elektronické zadávání VZ již běžnou součástí každodenního života zadavatelů i dodavatelů.

66

8 Použitá literatura BOVIS, CH. EU public procurement law. 2. vyd. Cheltenham: Edward Elgard Publishing Limited, 2012. 501 s. ISBN 978-0-85793-841-1. BLAŽKOVÁ, M. Marketingové řízení a plánování pro malé a střední firmy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 280 s. ISBN 978- 80-247-1535-3. FORET, M., STÁVKOVÁ, J. Marketingový výzkum – Jak poznávat své zákazníky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 160 s. ISBN 80-247-0385-8. JURČÍK, R. Úvahy o změnách právní úpravy veřejných zakázek a PPP projektů ve vztahu k ekonomicky efektivnějšímu vynakládání veřejných prostředků. Veřejné zakázky a PPP projekty. 2009. sv. 1, č. 1, s. 7--28. ISSN 1803-9553. JURČÍK, R. Zákon o veřejných zakázkách - Komentář. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011. 712 s. ISBN 978-80-7400-329-5. JURČÍK, R., OSTŘÍŽEK, J. Veřejné zakázky a veřejně-soukromá partnerství: Učebnice – cvičebnice s příklady do cvičení. 1. vyd. Brno: MZLU v Brně, 2008. 241 s. ISBN 978-80-7375-159-3. KOTLER, P. Moderní marketing. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 1041 s. ISBN 978-80247-1545-2. MATES, P., SMEJKAL, V. E-government v českém právu. 1. vyd. Praha: Linde, 2006. 244 s. ISBN 80-7201-614-8. OCHRANA, F. Veřejné zakázky (Metody a metodika efektivního hodnocení a výběru). 1. vyd. Praha: Ekopress, 2004. 173 s. ISBN 80-86119-79-3. OCHRANA, F., PŮČEK, M. Efektivní zavádění a řízení změn ve veřejné správě: Smart Administration. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011. 248 s. ISBN 978-80-7357-667-7. OECD. Integrity in Public Procurement: Good practice from A to Z. 1. vyd. Paris: OECD publications, 2007. 171 s. ISBN 978-92-64-02750-3. PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Praha: ASPI, 2008. 712 s. ISBN 978-80-7357-351-5.

Elektronické zdroje ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Malý lexikon obcí ČR v roce 2010. 2010. [on-line]. Cit. 20. 11. 2012. Dostupné na: . EUROSTAT. Využívanost e-governmentu jednotlivci. 2010. [on-line]. Cit. 29. 10. 2012. Dostupné na: . MINISTERSTVO VNITRA ČR. Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby – Strategie realizace Smart Administration v období 2007 – 2015. 2007. [on-line].

67 Cit. 10. 10. 2012. Dostupné na: . MINISTERSTVO VNITRA ČR. Vymezení pojmů. 2010a. [on-line]. Cit. 30. 10. 2012. Dostupné na: . MINISTERSTVO VNITRA ČR. Egon a Klaudie – symboly e-governmentu. 2010b. [on-line]. Cit. 30. 8. 2012. Dostupné na: . MINISTERSTVO VNITRA ČR. Aktuální statistiky Czech POINT. 2012a. [on-line]. Cit. 29. 11. 2012. Dostupné na: . MINISTERSTVO VNITRA ČR. Komunikační infrastruktura veřejné správy a Centrální místo služeb. 2012b. [on-line]. Cit. 30. 10. 2012. Dostupné na: . MINISTERSTVO VNITRA ČR. Komunitární programy. 2012c. [on-line]. Cit. 29. 11. 2012. Dostupné na: . MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Zpráva o výsledcích šetření elektronizace zadávání VZ pro rok 2012. 2012. [on-line]. Cit. 30. 11. 2012. Dostupné na: . NÁRODNÍ PLÁN ZAVEDENÍ ELEKTRONICKÉHO ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK PRO OBDOBÍ LET 2006-2010. 2006. 36 s. [online]. Cit. 28. 3. 2012. Dostupné na: . PEPPOL. 2012. [on-line]. Cit. 29. 11. 2012. Dostupné na: . PORTÁL O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH A KONCESÍCH. Zásady použití metodiky. 2012a. [on-line]. Cit. 28. 8. 2012. Dostupné na: . PORTÁL O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH A KONCESÍCH. Správní poplatky. 2012b. [on-line]. Cit. 30. 10. 2012. Dostupné na: . PORTÁL O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH A KONCESÍCH. Nové finanční limity pro veřejné zakázky a koncesní řízení. 2012c. [on-line]. Cit. 20. 8. 2012. Dostupné na: .

68 PORTÁL O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH A KONCESÍCH. Elektronické tržiště veřejné správy. 2012d. [on-line]. Cit. 4. 12. 2012. Dostupné na: . PORTÁL O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH A KONCESÍCH. NEN. 2012e. [online]. Cit. 4. 12. 2012. Dostupné na: . PORTÁL O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH A KONCESÍCH. Seznam certifikovaných nástrojů. 2012f. [on-line]. Cit. 6. 12. 2012. Dostupné na: . SPRÁVA ZÁKLADNÍCH REGISTRŮ. 2012. [on-line]. Cit. 30. 10. 2012. Dostupné na: . STRATEGIE ELEKTRONIZACE ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK PRO OBDOBÍ LET 2011-2015. 2011. 29. s. [on-line]. Cit. 28. 3. 2012. Dostupné na: . TRANSPARENCY INTERNATIONAL – ČESKÁ REPUBLIKA. Výroční zpráva 2011. 2011. [on-line]. Cit. 21. 11. 2012. Dostupné na: <www.transparency.cz/ doc/zakladni_dokumenty/TIC_Vyrocni_zprava_2011.pdf>. ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE. MŠMT nevymezilo hodnotící kritéria transparentně. 2010a. [on-line]. Cit. 29. 3. 2012. Dostupné na: . ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE. Vysočina a Přibyslav chybovaly v požadavcích na kvalifikaci. 2010b. [on-line]. Cit. 29. 3. 2012. Dostupné na: . ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE. Třímilionová pokuta pro Liberec platí. 2010c. [on-line]. Cit. 29. 3. 2012. Dostupné na: .

Legislativa Příloha k usnesení vlády č. 343/2010 ve znění usnesení vlády ČR č. 451/2011 a usnesení vlády ČR č. 933/2011 - Pravidla systému používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při pořizování a obměně určených komodit. Příloha č. 1 k usnesení vlády č. 451/2011 - Seznam komodit Usnesení Vlády ČR č. 343/2010 Sb. k používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při vynakládání finančních prostředků.

69 Vyhláška č. 9/2011 Sb., kterou se stanoví podrobní podmínky týkající se elektronických nástrojů a úkonů učiněných elektronicky při zadávání veřejných zakázek a podrobnosti týkající se certifikátu shody. Zákon č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách Zákon č. 300/2008 Sb. o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů Zákon č. 111/2009 Sb. o základních registrech

70

9 Přílohy Příloha 1: Text dotazníku 1. Zadáváte veřejné zakázky? (Pokud zvolíte možnost ne, pokračujte prosím otázkou č. 12.) Ano Ne 2. Vyzkoušeli jste zadávání veřejné zakázky elektronicky? (Pokud zvolíte poslední možnost, pokračujte prosím otázkou č. 8.) Ano a hodláme je zadávat elektronicky i nadále. Ano, ale elektronické zadávání nám nevyhovuje. Ne, ale do budoucna o tom uvažujeme. Ne a neuvažujeme o tom. 3. Jaké veřejné zakázky zadáváte (plánujete zadávat) elektronicky? Z následujících možností můžete vybrat několik, všechny nebo žádnou, případně doplnit vlastní. Veřejné zakázky malého rozsahu Podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky Jiné (uveďte jaké):

4. Jaké druhy veřejných zakázek zadáváte (plánujete zadávat) elektronicky? Z následujících možností můžete vybrat několik, všechny nebo žádnou, případně doplnit vlastní. VZ na dodávky VZ na služby VZ na stavební práce Jiné (uveďte jaké):

71

5. Při kterém úkonu při zadávání veřejných zakázek využíváte (plánujete využívat) elektronickou formu? Z následujících možností můžete vybrat několik, všechny nebo žádnou, případně doplnit vlastní. Uveřejnění oznámení / odeslání výzvy Poskytování zadávací dokumentace / dodatečných informací Příjem nabídek / žádostí o účast Posouzení a hodnocení nabídek Výběr nejvhodnější nabídky Uzavření smlouvy Uveřejnění výsledků zadávacího řízení Jiné (uveďte úkon):

6. Jaké elektronické nástroje využíváte (plánujete využívat) pro zadávání podlimitních a nadlimitních zakázek? Z následujících možností můžete vybrat několik, všechny nebo žádnou, případně doplnit vlastní. Elektronické nástroje námi vytvořené a atestované Elektronické nástroje vytvořené komerčním provozovatelem Jiné (uveďte jaké):

7. Jaké elektronické nástroje využíváte (plánujete využívat) při zadávání VZ malého rozsahu? Z následujících možností můžete vybrat několik, všechny nebo žádnou, případně doplnit vlastní. Aukční systémy Datové schránky

72 E-tržiště Jiné (uveďte jaké):

8. Jaké největší přínosy vidíte ve využívání elektronického zadávání VZ? Z následujících možností můžete vybrat několik, všechny nebo žádnou, případně doplnit vlastní. Snížení cen předmětu VZ Zrychlení komunikace účastníků řízení Snížení transakčních nákladů zadávacího řízení Lepší přístup dodavatelů k VZ Zvýšení transparentnosti Jiné (uveďte jaké):

9. Jaké největší problémy vidíte ve využívání elektronického zadávání VZ? Z následujících možností můžete vybrat několik, všechny nebo žádnou, případně doplnit vlastní. Nepřipravenost informačních systémů Neochota dodavatelů účastnit se elektronického řízení Neochota pracovníků zadavatele Problém s kvalitou plnění od dodavatelů Nedostupnost elektronických nástrojů Nedostatek školení Nestabilní legislativní prostředí Jiné (uveďte jaké):

10. Využíváte při zadávání zakázek externí administraci?

73 Z následujících možností vyberte jednu. Ano Ne 11. Jaký je přibližný počet Vámi zadávaných veřejných zakázek za rok? Z následujících možností vyberte jednu. 0 - 1 za rok 2 – 5 za rok 6 – 10 za rok 11 – 50 za rok 51 – 100 za rok více 12. Jak velká je Vaše obec? Z následujících možností vyberte jednu. 0 – 500 obyvatel 501 – 1.000 obyvatel 1.001 – 10.000 obyvatel 10.001 a více obyvatel 13. Z jakého jste kraje? Z následujících možností vyberte jednu. Hlavní město Praha Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Kraj Vysočina Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj

74 Pardubický kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Zlínský kraj 14. Pokud si přejete k tomuto šetření či obecně k zadávání veřejných zakázek něco doplnit, učiňte tak prosím zde. Doplňte odpověď podle svých představ.

75

Příloha 2: Procentuální změna předpokládané ceny při nevyužití elektronické aukce Evidenční číslo Zadavatel Město Bechyně Město Česká Třebová Město Dobříš Město Dvůr Králové nad Labem Město Hlinsko Město Hranice Město Jirkov Město Kolín Město Kopřivnice Město Kopřivnice Město Kutná Hora Město Mirošov Město Nový Bydžov Město Nový Bydžov Město Nový Jičín Město Pec pod Sněžkou Město Poděbrady Město Příbram Město Ralsko Město Říčany Město Šenov Město Trutnov Město Vamberk Město Vizovice Město Vysoké Mýto Město Vyškov Městys Katovice Městys Náměšť na Hané Městys Včelákov Obec Čerňovice Obec Moravany Obec Poštovice Obec Pravonín Obec Rozvadov Obec Srch Obec Třebotov Obec Životice u Nového Jičína Statutární město Brno Statutární město Brno Statutární město Brno Statutární město Brno Statutární město České Budějovice Statutární město Hradec Králové Statutární město Kladno Statutární město Liberec Statutární město Liberec Statutární město Olomouc Statutární město Ostrava Statutární město Plzeň Průměrné snížení ceny

zakázky 207334 222243 220406 222496 219791 219616 219201 208134 208702 208665 219163 219611 208879 208881 219162 220109 219490 220781 222599 219657 60064999 60063782 219310 60063492 206694 104050 219665 220764 221286 219643 206277 221038 221263 219109 219253 222682 219427 210451 219091 208851 219344 207482 207796 216132 221328 219206 208277 103749 219358

Předpokládaná cena 20 188 754,00 Kč 1 120 000,00 Kč 11 130 060,00 Kč 10 500 000,00 Kč 19 000 000,00 Kč 21 711 263,00 Kč 12 598 117,00 Kč 37 579 026,00 Kč 2 615 000,00 Kč 13 058 358,00 Kč 6 900 000,00 Kč 15 000 000,00 Kč 51 656 727,00 Kč 6 419 249,00 Kč 5 420 320,00 Kč 8 600 000,00 Kč 3 000 000,00 Kč 44 994 800,00 Kč 12 936 000,00 Kč 35 000 000,00 Kč 231 600 000,00 Kč 61 382 000,00 Kč 15 000 000,00 Kč 2 100 000,00 Kč 63 600 000,00 Kč 100 000 000,00 Kč 9 339 000,00 Kč 19 900 000,00 Kč 62 000 000,00 Kč 12 000 000,00 Kč 12 000 000,00 Kč 19 500 000,00 Kč 7 000 000,00 Kč 5 600 000,00 Kč 9 500 000,00 Kč 7 169 550,00 Kč 12 500 000,00 Kč 4 500 000,00 Kč 142 944 297,00 Kč 15 000 000,00 Kč 500 000,00 Kč 13 800 000,00 Kč 120 000 000,00 Kč 11 664 000,00 Kč 17 215 037,00 Kč 34 773 280,00 Kč 11 840 000,00 Kč 40 317 500,00 Kč 779 000 000,00 Kč

Konečná cena 15 750 000,00 Kč 1 011 431,00 Kč 5 884 750,15 Kč 7 095 195,00 Kč 10 112 170,00 Kč 13 949 109,00 Kč 5 282 848,00 Kč 19 395 066,00 Kč 1 435 704,20 Kč 7 488 000,00 Kč 3 966 652,00 Kč 14 998 543,00 Kč 23 648 933,00 Kč 3 934 805,00 Kč 3 231 597,00 Kč 8 578 611,00 Kč 2 585 737,00 Kč 25 889 975,00 Kč 12 880 860,00 Kč 23 447 543,05 Kč 192 150 352,00 Kč 32 525 432,00 Kč 15 148 431,00 Kč 759 806,00 Kč 47 891 536,00 Kč 90 882 050,00 Kč 9 218 000,00 Kč 14 197 687,00 Kč 53 897 197,00 Kč 11 952 996,00 Kč 11 572 386,00 Kč 18 950 280,00 Kč 5 515 787,00 Kč 2 999 048,10 Kč 9 191 925,00 Kč 5 267 682,00 Kč 5 459 695,00 Kč 3 400 984,00 Kč 91 798 320,00 Kč 12 663 000,00 Kč 416 296,00 Kč 17 790 412,67 Kč 77 794 832,00 Kč 5 746 089,38 Kč 10 717 570,00 Kč 17 466 962,17 Kč 8 161 057,15 Kč 7 367 835,00 Kč 818 515 694,00 Kč

Procentuální změna 78,0 90,3 52,9 67,6 53,2 64,2 41,9 51,6 54,9 57,3 57,5 99,99 45,8 61,3 59,6 99,8 86,2 57,5 99,6 67,0 83,0 53,0 101,0 36,2 75,3 90,9 98,7 71,3 86,9 99,6 96,4 97,2 78,8 53,6 96,8 73,5 43,7 75,6 64,2 84,4 83,3 128,9 64,8 49,3 62,3 50,2 68,9 18,3 105,1 72,2