trolejar_2006_srpen.qxd
28.7.2006
12:09
Page 1
TROLEJÁŘ OBČASNÍK AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI EŽ PRAHA
srpen 2006 / zdarma
ELEKTRIZACE TRATI KADAŇ - KARLOVY VARY Dne 26. 5. 2006 byl slavnostním přestřižením pásky u pr vního nástupiště žst. Kadaň zahájen elektrický provoz mezi Kadaní a Karlovými Var y. Šlo o poslední, 48 km dlouhý úsek podkrušnohorské magistrály, který čekal na elektrizaci. Pr vním oficiálním vlakem, který projel celý úsek v elektrické trakci, byl zvláštní protokolární vlak R 36606, který jel ve složení 363.054 DKV Plzeň + Salon + Wrmz + Apee + 2xBpee. Pr vním úsekem, kter ým projela elektrická lokomotiva 242.207 vlastní silou, byl úsek Karlovy Vary - Vojkovice. Stalo se tak 9. 12. 2005. Trať z Karlových Varů do Kadaně je důležitou spojnicí mezi nalezišti uhlí v oblasti Sokolova a průmyslovými a energetickými
komplexy v okolí Kadaně a Chomutova. Proto je nejdůležitější přepravovanou komoditou na této tra ti energetické uhlí. Z výše uvedených důvodů byly elektrizovány tra tě do Chomutova a Kadaně, resp. Sokolova, později Karlových Varů. Stejnosměrná sousta va 3 kV byla v úseku Třebušice - Chomutov uvedena do provozu 4. 12. 1989 a o šest měsíců později 27. 5. 1990 byl zahájen elektrický provoz v úseku Chomutov - Kadaň. Střídavá soustava 25 kV 50 Hz se přiblížila již v roce 1968, přesněji 7. června, kdy byla uvedena do elektrického provozu trať Cheb Sokolov. Na další prodloužení střídavé soustavy se čekalo až do roku 1983, kdy byl k 1. 1. 1983 otevřen úsek Sokolov - N ové Sedlo a od 1. 6. 1983 byl zahájen provoz
foto: J. Ježková
v úseku Nové Sedlo - Karlovy Vary. Na konci devadesátých let byla po projektové stránce připra vena elektrizace úseku Karlovy Var y Kadaň, ale nebyla uskutečněna z několika důvodů. Tím pr vním důvodem byly ekonomické a politické změny v České republice v roce 1989 a druhým důvodem byl fakt, že elektrizací tohoto úseku by v rámci tehdejších ČSD vznikl šestý styk proudových soustav, což v té době znamenalo vyšší potřebu dvousystémových vozidel vzhledem k intenzitě dopravy, která v té době byla. Dalším důvodem byla nemožnost připojení napájecí stanice na distribuční síť 110 kV u žst. Vojkovice, kde měla původně stát. Znovu byly projekty na elektrizaci oprášeny až na začátku nového tisíciletí, kdy byly v roce 2001 provedeny geologické a geo technické práce a firma Sudop Praha a.s. připravila aktualizované vydání přípra vné dokumentace. Finální projektová dokumentace byla také dílem Sudopu a ČD a.s. Byla předána v roce 2003. Vyvrcholením přípra v se stalo vypsání veřejné obchodní soutěže na zhotovitele sta vby „ČD DDC, Elektrizace tra ti Kad a ň - Karlovy Vary“ , kterou 16. 6. 2003 zadaly České dráhy a.s., Divize dopra vní cesty. Stavba byla rozdělena na tři celky: „Předelektrizační úpra vy“, „Dálková kabelizace a úpra va zabezpečovacího zařízení“ a „Elektrizace tra ti“. Výsledky výběrového řízení byly známy 19. 8. 2003, přičemž doda va telem části
1
trolejar_2006_srpen.qxd
28.7.2006
12:09
Page 2
TROLEJÁŘ nizované motorové pohony trakčních odpojovačů s dálkovým ovládáním. Novinkou jsou také odpínače s vakuovými zhášecími komorami. Celkem tak bylo v rámci elektrizace instalováno 2268 stožárů, z toho 421 dvojic tvoří brány, na které bylo za věšeno trakční vedení o délce troleje 106,687 km. Pro opra vu a údržbu TV bylo zřízeno nové zázemí v žst. Karlovy Vary v podobě nové budovy opra vny trakčního vedení (OTV).
foto: J. Ježková
„Předelektrizační úpra vy“ se stalo sdružení firem vedené společností Skanska ŽS, Viamont DSP a Chládek & Tintěra. Zbývající dvě části stavby dodala firma Elektrizace železnic Praha a.s., přičemž subdodavatelem části zabezpečovacího zařízení byla firma AŽD. Celá stavba v hodnotě 2,7 miliardy Kč měla být realizována v období 10/2003 až 12/2006. Sla vnostní zahájení sta vby proběhlo 15. 1. 2004 v Karlových Varech. Po dvou a půl letech byla sta vba sla vnostně ukončena 26. 5. 2006 v Kadani s šestiměsíčním předstihem. Elektrizace trati Vlastní elektrizaci tra ti tvoří následující funkční celky: trakční vedení (T V), silnoproudá technologie a dispečerská a řídící technika. Úsek Kad a ň - Karlovy Vary je elektrizován dvěma trakčními napájecími sousta vami. Úsek od elektrického dělení v žst. Kadaň (km 137,935) až po styk se střídavou sousta vou v km 138,87 je elektrizován stejnosměrnou soustavou 3 kV. Zbývající část trati do elektrického dělení v žst. Karlovy Vary (km 184,650) je elektrizována trakční soustavou 25 kV 50 Hz. Ve všech stanicích jsou zatrolejovány vždy dvě hlavní a předjízdné koleje, manipulační koleje zůstaly bez trakčního vedení. Trakční vedení stejnosměrné části odpovídá typové
2
sesta vě „J“ (řetězovkové plně kompenzované vedení), střída vá část vedení odpovídá typové sesta vě „S“ (řetězovkové plně kompenzované vedení). Sestava „J“ byla instalována v následující konfiguraci: trolejový drát 150 mm2 Cu, nosné lano 120 mm2 Cu a zesilovací vedení 2x 120 mm2 Cu. Sestavu „S“ pro hlavní koleje tvoří trolejový drát 100 mm2 Cu, nosné lano 50 mm2 Bz, pro koleje předjízdné je použit trolejový drát 80 mm2 Cu a nosné lano 50 mm2 Bz. Trakční vedení je zavěšeno na standardních podpěrách (stožár y nebo brány) s izolovanými ocelovými konzolami. Izolace vedení je zajištěna kompozitními izolátor y typu Fiberlink. Zvláštností trakčního vedení je úplná náhrada betonových stožárů typu PS příhradovými ocelovými stožáry typu DS. V žst. Ostrov nad Ohří jsou zkušebně instalovány na jednom kotevním úseku nové napínací kladkostroje. Pr vní je klasického typu s převodem 1:3 (tři kladky) a 1:4 (čtyři kladky). Druhým typem kladkostroje, který byl na ČD použit popr vé, je diferenciální kladkostroj s lanovou brzdou 1:3 firmy Ribe. Dalším novým prvkem T V jsou moder-
Dalším zařízením, které je nezbytné pro elektrický provoz, jsou silnoproudá technologická zařízení. K těmto zařízením pa tří napájecí stanice u střída vé sousta vy nazývané trakční transformovny (TT) a spínací stanice (SpS). Sta vba zahrnovala výsta vbu dvou nových transformoven v Karlových Varech Boha ticích a Kadani a spínací stanice Vojkovice. Dalším silnoproudým zařízením, které bylo vybudováno v rámci sta vby, bylo elektrické předtápěcí zařízení (EPZ) v žst. Karlovy Vary. Mezi silnoproudá zařízení, která byla nově postavena, pa tří také zařízení elektrického ohřevu výhybek a osvětlení prostor zastávek a stanic. Trakční transformovna Karlovy Var y byla posta vena v areálu rozvodny ZČE 110/24 kV Karlovy Var y Boha tice. Transformovna je dispozičně rozdělena na dvě části. Pr vní část tvoří rozvodna 110 kV a druhou částí je rozvodna 27 kV. Rozvodna 110 kV je řešena jako venkovní s dvěma přívody. Vstupní část rozvodny tvoří dvoupólové kompaktní zapouzdřené moduly s izolací SF6 typu PASS M0 firmy ABB. Každý modul obsahuje
foto: J. Ježková
trolejar_2006_srpen.qxd
28.7.2006
12:09
Page 3
TROLEJÁŘ
odpojovač, vypínač, zkra tovač a měřící transformátor y napětí a proudu. Použitím PASS modulů došlo k výra znému zmenšení obesta věného prostoru rozvodny 110 kV a také zvýšení bezpečnosti z hlediska úra zu elektrickým proudem. Přívod do jednotlivých modulů je proveden lanovými převěsy, vývody z modulu jsou realizovány speciálními průchodkami SF6/olej přímo do zastřešeného stání transformátoru 110/27 kV. Dva jednofázové olejové regulační transformátory 110/27 kV (T103 a T104) o trvalém výkonu 12,5 MVA a hmotnosti 29,8 t jsou výrobkem plzeňské firmy ETD. Vývod ze sekundární strany transformátoru je proveden vysokonapěťovým kabelem do rozvodny 27 kV. Rozvodna 27 kV je umístěna v samosta tné jednopodlažní budově. V budově rozvodny je umístěn skříňový rozváděč 27 kV, rozváděč vlastní spotřeby, rozváděč dálkové řídící techniky, dvě stání zařízení FKZ, velín, dílna a sociální zařízení. Vzduchem izolovaný skříňový rozváděč typu EZB AC–25 kV tvoří dvě pole přívodu (od T103 a T104), dvě pole filtračně kompenzačního zařízení (FKZ), čtyři pole vývodu (sudá a lichá stopa TV směr Kadaň resp. Cheb). Mezi dvojicí vývodů se nachází dvě pole podélné spojky hla vní přípojnice, která umožňují připojení
TT Kadaň byla vybudována na „zelené louce“ u silničního nadjezdu směrem na Karlovy Vary v km 139. Rozvodna 110 kV je klasické koncepce zapojená do H. Vstupní část rozvodny je připojená na dvojici vedení SČE Vernéřov Merkur a Vernéřov - Málkov. Zajíma vostí připojení je, že obě strany přívodu jsou připojeny na stejné fáze, protože standardně bude v provozu vždy jen jeden transformátor 110/27 kV, druhý bude 100% zálohou. Transformátory jsou umístěny v samostatných zastřešených stáních a přívody jsou podobně jako v Karlových Varech připojeny pomocí PASS modulů. Rozvodna 27 kV je foto: V. Boček umístěna ve vlastní budově, která je v těsné blízkosti pole vlastní spotřeby na obě strany areálu rozvodny 110 kV. Vnitřní hla vní přípojnice. Rozváděč je struktura je o něco menší než vyzbrojen prověřenými komponenty u karlovarské transformovny, což je např. vakuovými vypínači firmy dáno umístěním kadaňské Siemens, odpojovače jsou české provenience ze SERWu Star ý transformovny, která je na konci Plzenec, měřicí transformátor y napájeného úseku. Takže rozváděč proudu a napětí jsou výrobkem KPB 27 kV má pouze tři napáječe, dva Intra z Bučovic. Zásadní novinkou přívody, jedno zařízení FKZ a dvě v konstrukci skříňových rozvaděčů spojky se zařízením vlastní spotřeby. používaných v trakčních Veškeré ostatní zařízení je naprosto transformovnách ČD je identické jako v TT Karlovy Var y. distribuovaný systém řízení Zvláštností TT Kadaň je její postavený na digitálních ochranách uvažované budoucí rozšíření, Areva Micom a programovatelných protože současné umístění styku automatech (PLC) Tecomat. Všechny proudových sousta v je z hlediska napájecích stanic řídící jednotky (napáječů, přívodů, dislokace zejména na stejnosměrné části vlastní spotřeba, FKZ, zařízení UPS) velmi nevýhodné. Nevýhoda spočívá jsou vzájemně propojeny dvojitým optickým kruhem, po kterém v tom, že v případě nefunkčnosti komunikují (síť Epsnet) s centrálním trakční měnírny (TM) v Chomutově koncentrátorem da t celé nelze zajistit napájení tra ti transformovny. Koncentrátor Chomutov - Kadaň. V rámci přenáší veškeré signály a povely pro elektrizace proto byla na vrhována místní, ústřední i nouzové ovládání dvě možná řešení této situace. První celé napájecí stanice. Filtračně bylo přesunutí styku sousta v kompenzační zařízení je standardní k Chomutovu, což by bylo řešení konfigurace s dvěma filtry (pro 3. výhodné zejména ekonomicky, ale a 5. harmonickou proudu) neprošlo z důvodu odříznutí tratí SD a dekompenzační větví se - DNT Prunéřov - Tušimice od sítě snižovacím transformátorem SŽDC z hlediska napájecí soustavy a tyristorovým měničem. (SD - DNT používá soustavu 3 kV, Instalovaný kompenzační výkon SD-DNT a SŽDC jsou propojeny spojkou na filtrů činí 4260 kVAr, využitelný elektrizovanou chomutovském zhlaví žst. Kadaň). výkon dekompenzační větve činí 4300 kVAr. Stání filtrů je dispozičně Takže do budoucna se nabízí druhé připra veno pro instalaci filtru řešení, které počítá s vybudováním TM v Kadani v samosta tném 7. harmonické.
3
trolejar_2006_srpen.qxd
28.7.2006
12:09
Page 4
TROLEJÁŘ dálkový optický kabel (36 vláken), kter ý je zaústěn do všech stanic a zařízení, ať už technologických nebo zabezpečovacích. Dále byl položen nový traťový kabel pro sdělovací techniku v zastávkách a stanicích. V celé délce trati byla provedena rekonstrukce traťového rádiového systému tak, aby byl možný stuhový provoz místo dosa vadního ostrůvkového včetně radiové sítě pro energetiku.
foto: J. Ježková
objektu, který by využíval napojení do rozvodny 110 kV TT Kadaň. SpS Vojkovice byla vybudována na karlovarském zhla ví žst. Vojkovice. Jde o nepodsklepenou jednopodlažní budovu, která je vyba vena skříňovým rozváděčem R27kV a rozváděči vlastní spotřeby. Rozváděč 27 kV tvoří čtyři napáječové vývody zapojené do tzv. čtverce, kter ý umožňuje příčné i podélné spínaní stop trakčního vedení z obou stran. Zařízení EPZ v žst. Karlovy Vary bylo umístěno do nového zděného objektu napravo od staniční budovy. Zařízení je určeno pro napájení vlakových souprav soustavou 3 kV 50 Hz. EPZ tvoří tři části. První je vstupní kobka 27 kV s vypínačem a transformátorem 27/3 kV, která je prostřednictvím odpojovače napájena z T V ve stanici. Druhou částí je skříňový rozváděč 3 kV, který tvoří přívodní pole s vakuovým vypínačem a tři vývodová pole s topnými a ukolejňovacími stykači. Třetí částí jsou topné stojany s topnými spojkami, které jsou umístěny v kolejišti. Konkrétně u kolejí č. 3, 5 a 7 žst. Karlovy Vary. Každý topný stojan disponuje 320 kW výkonu, což by mělo stačit pro předtápění až osmi osobních vozů. Posledním technologickým celkem, který byl v rámci elektrizace nově zbudován, jsou zařízení elektrického ohřevu výhybek (EOV)
4
a osvětlovací zařízení stanic a zastávek. EOV je konstruováno jako zařízení napájené prostřednictvím transformátoru z TV. Zařízení je ovládáno plně automa ticky prostřednictvím vlastních čidel proudu, napětí, teploty, vlhkosti a čidla sněhu. Údaje o sta vu zařízení jsou přenášeny k výpra včímu a na dispečink. EOV bylo instalováno u výměn ležících v hlavních kolejích a u výměn předjízdných kolejí umístěných blíže ke staniční budově ve všech stanicích na trati. Taktéž osvětlení bylo zbudováno nově ve všech stanicích a zastávkách. Jde o osvětlení s vysokotlakými sodíkovými výbojkami, jejichž svítidla jsou upevněna na stožárech trakčního vedení a jsou napájena prostřednictvím transformátoru z TV, které je dálkově ovládáno. S elektrizací trati Karlovy Vary Kadaň bylo spojeno nejen budování, ale i demolice. V případě technologických zařízení šlo o likvidaci provizorní TT Jenišov z 80. let, která se nacházela na předměstí Karlových Varů a přejezdu silnice mezi obcemi Jenišov a Mírová. Dálková kabelizace a úprava zabezpečovacího zařízení Ta to část elektrizace zahrnuje výsta vbu nových zařízení pro sdělovací a zabezpečovací zařízení. V celé délce tra ti byl položen
Kompletní rekonstrukcí prošlo i zabezpečovací zařízení jak traťové tak staniční. Všechny stanice jsou vyba veny elektronickými sta vědly s ovládáním dle specifikace JOP. Traťové zabezpečovací zařízení tvoří automa tická hradla. Obě zařízení používají pro zjišťování volnosti traťových úseků počítače nápra v. Dále byly na úrovňových kříženích instalovány nové PZZ. Elektrizací trati Kad a ň - Karlovy Var y byla dokončena další část elektrizace hlavních tratí železniční sítě v České republice. Toto nové spojení ve směru západ - východ, umožní zlepšit cestování mezi oběma částmi naší země zejména z hlediska jízdních dob, ekologie. Z provozního hlediska to znamená konec provozu motorových lokomotiv a vozů řad 749, 750, 751, 753, 754 a 843 v údolí Ohře, které pa třily dlouhou dobu ke koloritu místního kraje. Dalšími změnami je za vedení pra vostranného provozu v úseku Sokolov - Kadaň. Dalším dopadem elektrizace je ukončení jízdy osobních vlaků od Karlových Varů v Klášterci nad Ohří s přestupem na motorový vůz ř. 810, kter ý bude pokračova t dále do Kadaně z důvodu nedosta tku dvousystémových lokomotiv. ing. Richard Lužný
trolejar_2006_srpen.qxd
28.7.2006
12:09
Page 5
TROLEJÁŘ
REKONSTRUKCE TRAKČNÍ MĚNÍRNY HOŠTEJN V pr vní polovině roku 2005 začala rekonstrukce trakční měnírny Hoštejn. Cílem rekonstrukce bylo zmodernizova t zastaralou technologii a zvýšit celkový výkon trakční měnírny na 15 MW. Po dobu rekonstrukce mimo rozvodny 110 kV zajišťovala napájení trakce převozná napájecí stanice ČD. Rekonstrukce v rozvodně 110 kV byla provedena za úplné výluky trakční měnírny, převozná napájecí stanice zajišťovala provoz pouze jako spínací stanice. Celkové dílo bylo dokončeno v únoru 2006. Rekonstrukce zahrnovala vývodové pole rozvodny 110 kV, a to úpra vu a zastřešení stání pro transformátor y T101, T102, demontáž a ekologickou likvidaci dvou stávajících olejových transformátorů, dodávku a montáž dvou nových transformátorů s převodem 110/22 kV, každý o výkonu 16 MVA, od firmy ETD Transformátor y, včetně všech připojení. Dále novou kabeláž ze sekundární strany transformátorů až na vstupy rozvodny 22 kV do budovy. Zbývající zařízení rozvodny 110 kV zůstalo stávající, její rekonstrukce proběhla již před několika lety. Ve stavebně upraveném stávajícím objektu došlo k rekonstrukci kobkové rozvodny 22 kV, která byla kompletně přezbrojena novými odpojovači firmy IVEP, měřicími
foto: J. Svoboda
transformátor y proudu a napětí firmy KPB Intra, izolátory, sběrnami, ovládacími rozváděči v každé kobce, uzemněním. Dále byla instalována nová kabeláž silových vodičů na vývodech 22 kV a ovládacích, měřících a signalizačních. Byly upra veny a instalovány stávající a nové kabelové lávky a kabelové žlaby v suterénu měnírny. Jediné, co zůstalo původní, byly výkonové vypínače SF6 a ochrany od firmy ABB, které byly provozova telem vyměněny před několika lety. Ovládací rozváděče v kobkách jsou výrobkem Elektrizace železnic Praha a.s. Byla provedena kompletní demontáž rozvodny 6 kV. Nově byla posta vena kobka pro stání transformátoru napájení staničního
zabezpečovacího zařízení v prostoru rozvodny 22 kV, nově dodán a instalován suchý transformátor 22/0,4 kV označení TZZ, o výkonu 100 kVA, od firmy SGB, včetně všech připojení a rozváděče nízkého napětí RZZ1 pro napájení staničního zabezpečovacího zařízení, kter ý vyrobila firma Elektrizace železnic Praha a.s. Byla realizována demontáž a následná ekologická likvidace stávajících trakčních olejových transformátorů TU1, TU3, TU4, dále demontáž stávajících usměrňovačů U1, U3, U4. Následně byla vykonána likvidace venkovních stání trakčních transformátorů a rekonstrukce a předělávka prostor stávajících stání usměrňovačů na vnitřní stání pro suché trakční transformátory. Nově byly dodány a instalovány tři suché trakční transformátor y 22//2,5/2,5 kV označení TU1, TU2, TU3, každý o výkonu 5300 kVA, od firmy SGB, včetně všech připojení. Rozváděče pro vyhodnocení teplot transformátorů RTU1–RTU3 upravená konstrukce Elektrizace železnic Praha a.s. Dále byly nově postaveny kobky pro stání transformátorů napájení vlastní spotřeby v prostorách rozvodny 22 kV, nově dodány a instalovány dva suché transformátory 22/0,4 kV označené T VS1, T VS2, každý o výkonu 160 kVA, od firmy SGB, včetně všech připojení. Rozváděč nízkého
foto: A. Vojkůvka
5
