Elektrárna EVIKO. Technický popis nabízeného zařízení. 1. Úvod. 2. Popis a nabídkou garantované parametry zařízení

„Elektrárna EVIKO“ Technický popis nabízeného zařízení 1. Úvod Elektrárna EVIKO bude koncipována jako zplynovací generátor v areálu fy EVIKO s.r.o. Svatý  Jan nad Malší jako zařízení na výrobu elektrické energie z biomasy (štěpky). Technická koncepce  vychází z technologie zplynování (pyrolýzy) biomasy a následného využití vzniklého plynu pro  spalování v kogenerační jednotce pro výrobu elektřiny a tepla. Pyrolýza bude spotřebovávat  elektrickou energii pro vlastní spotřebu a proces zplynování. Procesem zplynování se vyrobí plyn,  který se použije na pohánění tří generátorů s celkovým elektrickým výkonem min. 600kW a max.  740kW (170kW + 170kW + 400kW). a tepelným výkonem 960kW. Do elektrické sítě 22kV bude  elektrna dodávat elektrický výkon 600kW. 

2. Popis a nabídkou garantované parametry zařízení a) Zdroj elektrické a tepelné energie představuje zplyňovací kogenerační technologickou sestavu na  bázi pyrolýzy biomasy s instalovaným (štítkovým) elektrickým výkonem generátoru minimálně 600  kWe  a  instalovaným  (štítkovým)  tepelným  výkonem  minimálně  960  kWt.  Maximální  elektrický  výkon  dodávaný  do  distribuční  soustavy  (tj.  výroba  na  svorkách  generátoru  po  odečtení  vlastní  technologické  spotřeby)  je  limitován  uzavřenou  smlouvou  o  připojení  výrobny  elektřiny  do  distribuční soustavy na 600 kW.  b) Celková účinnost zařízení bude nejméně 65 %.  c) Vstupním  palivem  pro  zplyňovací  generátor  bude  dřevní  štěpka  s frakcí  20‐50  mm  a  vlhkostí  15‐ 50%. Součástí nabídky a technologie pro úpravu vstupního paliva je sušička štěpky.  d) Zplyňovací proces a ovlivnění životní prostředí bude splňovat: zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech  ve znění pozdějších změn a předpisů, zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší ve znění pozdějších  změn a předpisů, zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých  zákonů ve znění pozdějších změn a předpisů. Relevantní doklady jsou přílohou této nabídky.  e) Vyrobená  elektrická  energie  bude  dodávána  do  rozvodu  distribuční  sítě  nízkého  napětí  0,4  kV  v areálu,  kde  část  elektrické  energie  bude  spotřebována  a  celá  zbývající  elektrická  energie  bude  dodávána přes transformátor do distribuční sítě vysokého napětí 22 kV provozovatele distribuční  soustavy.  f) Z  provozního  hlediska  sestavy  kogeneračních  jednotek  bude  preferována  výroba  elektrické  energie před výrobou tepla.   g) Zásobník na palivo bude obsahovat kapacitu, která bude dostatečná k provozu zdroje po dobu 24  hodin, konstrukční provedení bude zaručovat celoroční nepřetržitý provoz, a to bez ohledu počasí  a venkovní teplotu.  h) Technologie nebude vyžadovat trvalou obsluhu. Pro doplňování paliva a obsluhu technologie bude  k dispozici  pouze  jeden  pracovník  po  dobu  jedné  pracovní  směny  (8  hod.)  denně  a  to  včetně  víkendů a státních svátků (365 dnů x 8 hod. v roce).  i) Technické řešení umožní napojení odběru veškerého tepla ve formě teplé vody 90°C/70°C.   j) Prokázání  splnění  bezpečnosti  provozu  a  norem  platných  v České  republice  je  uvedeno  v jednotlivých kapitolách tohoto technického popisu.     

3. Popis zařízení dopravy, sušení, skladování a dávkování štěpky (PS): 1. Zásobní kontejner štěpky  40 m3   vč. příslušenství                                                             

2 ks                          

2. Ocelová konstrukce pro uložení zásobního kontejneru štěpky 40 m3, závěsný vyhrnovací  dopravník, umožňující případné napojení pro kontejner 90m³ NWT, zastřešení        1 ks                        3. Příčný řetězový dopravník pro dopravu štěpky z kontejneru do sušicích dopravníků            1 ks                               4. Sušicí řetězový dopravník  2 ks  5. Transportní dopravník s gumovým pásem                                                                               1 ks  6. Koncový reverzní příčný dopravník s gumovým pásem                                                          1 ks  7. Šnekový vynašeč paliva do generátoru (8m, NWT)                                                                 1 ks  8. Systém MaR kompletní technologie                                                                                         1 ks      Ad 1,2) Pro zásobování sušicí technologie dřevní štěpkou je použito  ocelové úložiště pro standardní  40  m3  ocelový  kontejner  s  možností  napojení  90m³  kontejneru  s  posuvnou  podlahou  .  Přepravní  kontejner  bude  manipulován  speciálním  nákladním  autem  a  bude  nasunut  na  ocelový  podstavec,  který  bude  opatřen  ocelovým  rámem  se  závěsným  vyhrnovacím  dopravníkem.Vyhrnování  štěpky  z  90m³  bude  řešeno  pomocí  posuvné  podlahy.  Nabídka  neobsahuje  ovládání  posuvné  podlahy.  Konstrukce  bude  zastřešena  a  opláštěna  pozinkovaným  plechem.  V místě  vrat  kontejneru  bude  osazen  příčný  řetězový  dopravník  v šikmé  poloze.  Vyústění  štěpky  z dopravníku  bude  nad  úrovní  sušicího dopravníku a bude opatřeno sesypkou.    Ad  3)  Sušicí  řetězový  dopravník  bude  zabezpečovat  částečné  vysoušení  dřevní  štěpky  .  Součástí  každého  dopravníku  je  elektropohon  pro  posuv  štěpky,  potrubní  připojení  na  rozvod  sušicího  vzduchu, ventilátor pro odsávání vlhkého vzduchu z dopravníku, teplotní čidla a řidící systém. Stavba  musí připravit kanalizaci pro odvod kondenzátu.    Ad  4)  V bodě  vyústění  vysušeného  paliva  ze  sušicí  technologie  bude  osazen  dopravník  štěpky  s gumovým pásem. Na tento transportní dopravník může ve finální verzi vypadávat rovněž vysušená  štěpka z příčného dopravníku od posledního zásobního kontejneru se suchou štěpkou.    Ad  5)    Koncový  reverzní  dopravník  s gumovým  pásem  bude  zabezpečovat  plnění  dávkovacího  vynašeče  paliva  do  zplynovacího  generátoru.  V případě  nadbytku  suchého  paliva  oproti  potřebě  pyrolýzy  budou  přebytky  transportovány  na  opačnou  stranu  reverzního  dopravníku  pro  uložení  štěpky  na  volné  ploše  kravína.  V  případě  provozu  na  štěpku  uloženou  na  ploše,  bude  použit  pro  plynulé plnění dávkovacího vynašeče.    Ad 6) Pro zásobování zplynovacího generátoru suchým palivem bude sloužit šnekový vynašeč paliva  (NWT) a turniket (NWT)  umístěné v ose otočených (180°) šnekových dopravníků reaktoru. Vynašeč  bude  vybaven  váhou  přikládaného  paliva.  Na  vstupní  svodku  do  šnekového  dopravníku  bude  umístěno  třídící  zařízení  pro  odstranění  dlouhých  kusů.  Vlastní  technické  řešení  vyústění  paliva  do  generátoru není touto nabídkou řešeno.   Ad  7)  Řízení  kompletní  technologie  bude  provedeno  systémem  PLC  Siemens  Simatic  1200,  komunikace  s  nadřízeným  systémem  pomocí  sběrnice  Profibus.  Celý  systém  bude  pracovat  v automatickém režimu s možností přepnutí do ručního ovládání.   

Pro  případné  rozšiřování  technologie  není  nutné  přemístění  stávajícího  zařízení,  rozvodů  vzduchu  a  elektroinstalace.Tímto  způsobem  lze  celý  systém  rozšiřovat  s  minimálními  náklady  a  v  nejkratším čase.       Popis stavebních  úprav pro dopravu, sušení, skladování štěpky (SO):    Zpevnění  plochy  pro  uložení  zařízení  zásobního  kontejneru  štěpky  40  m3  umožňující  případné  napojení pro kontejner 90m³ NWT. Základové patky pro OK zastřešení.  Úprava plochy v části haly / kravína (cca 50 m2) pro sklad štěpky se zásobou na 24 hod. provozu  umožnující manipulaci s nakladačem (Bopcat).       Technické parametry: (do textu zadávací dokumentace neuvádět, slouží pro informaci)    Vyhrnování štěpky z přepravních kontejnerů    1ks  dřevní štěpka               G 30‐50  vlhkost                15‐50 %  výkon vyhrnování              4‐6 m3/hod  výška podstavce kontejneru           1,1 m  rozměry podstavce kontejneru          2,35x7,5x2,85 m  inst. příkon  elektropohonů            4 kW  váha technologie (odhad)           7 t   rozměry příčného dopravníku            1,8x9,0x1,2 m  stavební připravenost              betonové patky 0,4x0,4x1,2 m – 12 ks    Sušící technologie             2ks  dřevní štěpka               G 30‐50  vlhkost                15‐50 %  rozměry venkovní ŠxVxD          2000x1600x7000 mm    rozměry vrstvy paliva             1800x500x6500 mm  vrstva sušené štěpky            300‐500 mm  max rychlost posuvu            0.940 m/min  výkon sušení                  0.8 – 1 t/hod  inst. příkon elektropohonů            2,5 kW  tepelný příkon 0,75kW/kg          600 ‐ 750 kW  množství vzduchu             4m³/sec,  14400m³/hod  teplota sušicího vzduchu          90°‐ 100°C    Transportní dopravník s gumovým pásem      1ks  šířka                1.5 m  délka                10 m  výška                0.5 m  rychlost posuvu             30 m/hod  výkon vyhrnování              4‐6 m3/hod   

Koncový reverzní příčný dopravník s gumovým pásem 1ks  šířka                délka                výška                rychlost posuvu             výkon vyhrnování             

1.5 m  7 m  0.5 m  30 m/hod  4‐6 m3/hod 

4. Reaktor vysokoteplotního štěpení materiálu (dřevní štěpky) Popis technologie:  Jedná se o technologii vysokoteplotního zpracování dřevní štěpky. V reaktoru za teploty  950°C, bez přístupu kyslíku dochází k endotermické reakci, při které je rozkládána dřevní  štěpka na tuhý odpad (popel) a na procesní plyn.  Vstup do reaktoru:  Plnění paliva (biomasy) do reaktoru je utvořeno z podávacího šneku, rotačního podavače  (turniketu), který má funkci dávkování paliva a zamezení přisátí vzduchu do reaktoru, dále  přes dva plnící šneky DN 300 umístěné přímo nad reaktorem.  Reaktor:  Jedná se o soustavu trubkových reaktorů ve dvou stěnách, každá stěna má tři trubkové  reaktory DN 300 umístěné nad sebou, vyrobených ze speciálních žáruvzdorných ocelí a slitin,  vevnitř opatřený podávacími šneky, které jsou rovněž vyrobeny ze speciálních materiálů.  Zvnějšku pod každým trubkovým reaktorem jsou umístěna dvě elektricky vytápěná topná  tělesa, která zabezpečují ohřev reaktoru na požadovanou teplotu za podmínky přesné  regulace. Reaktor je umístěn v skříni reaktoru, která je z vnitřní strany zaizolovaná tepelně‐ izolačním materiálem na bázi speciálního kompozitu. Skříň rovněž obsahuje elektromotory  s převodovkami sloužící k pohonu podávacích šneků reaktoru. Vnitřní teplota reaktoru je  regulována bezpečnostními prvky (teplotními čidly). Biomasa přiváděná šnekovými  dopravníky DN 300 z turniketu umístěného ve svrchní části reaktoru, je v reaktoru ohřívána  za nepřístupu kyslíku na zplyňovací teplotu, přičemž dochází k vysokoteplotnímu rozkladu a  tvorbě procesního plynu. Odpadním produktem je popel, který je odváděn šnekovým  podavačem přes dvojitou klapku do zásobníku popela (300kg‐600 litrů) ve spodní části  reaktoru.  Ochranu proti nasátí kyslíku do reaktoru tvoří dva druhy ochrany:   

 

  dusíkem) 

a) čidla (za přístupu kyslíku okamžitě spouští inertizaci reaktoru   

  na výstupu popela)   

b) uzávěry (podávací turniket na vstupu biomasy a dvojitá klapka 

Technické data:  Vnitřní Teplota v reaktoru: 900‐1000°C  Spotřeba biomasy: 750‐1000 kg/hod  Produkce plynu: 650 m3/hod  Produkce popela: 0,5 až 5 % z celkové spotřeby biomasy  Průměrný příkon topných těles: 180 kW  Výstup z reaktoru:  a)Výstup Plynu  Plyn odchází výstupem DN300 do cyklonového odlučovače prachových částic, který má ve  spodní části zásobník tuhého odpadu (prachu), dále plyn prochází přes výměník E 101, který  bude plnit dvě funkce – ochladí plyn před odsiřovacím a metanizačním reaktorem a  přebytečné teplo použije k výrobě střednětlaké páry, která bude použita k prohloubení  rozkladu dřevní hmoty ve spodní šnekové řadě. Dále plyn prochází Vyrovnávací nádrží –  (vyvíječem páry) H 101, Následuje odsiřovací reaktor R 101 s náplní ZnO (oxidu – kysličníku  zinečnatého), na který se váže H2S (sirovodík), případně vzniklý v pyrolýzní reakci za ním dále  následuje metanizační  reaktor R 102, který má funkci snížení podílu vodíku a zvýšení podílu  metanu v plynu, zvyšuje tedy výhřevnost plynu. Při metanizační reakci se plyn ohřeje asi o  250 až 300 °C, teplo horkého plynu se dá využít pro přípravu horké vody, k tomu slouží  utilizační výměník E102. Poté je plyn ochlazen ve vodní sprše a dále odsáván dmychadly do  kogeneračních jednotek či polního hořáku (fléry).    b)Výstup Popela‐  Popel odchází z reaktoru pomocí šneku, do mezi nádoby, pod kterou je umístěn  dvouklapkový uzávěr, jeho funkce je zamezení přisátí vzduchu do reaktoru a bezpečné  vysypání popela do zásobníku. Zásobník má víko s rychlouzávěry a přírubou připevněnou ke  spodní části klapky. Objem popelníku je 600 l.  Výpis technických norem:  ČSN 06 3000 Průmyslové palivové pece. Termíny a definici ČSN 06 3003 Průmyslové plynové pece. Základní ustanovení ČSN ISO 1928 Tuhá paliva. Stanovení spalného tepla kalorimetrickou metodou v tlakové nádobě a výpočet výhřevnosti ČSN 64 0149 Stanovení vznětlivosti materiálů ČSN 38 5521 Stanovení spalného tepla a výhřevnosti topných plynů ČSN 33 0371 Nevýbušná elektrická zařízení. Výbušné směsi. Klasifikace a metody zkoušek ČSN 38 5002 Plynná paliva. Základní rozdělení ČSN 38 6405 Plynová zařízení. Zásady provozu ČSN 73 0824 Požární bezpečnost staveb. Výhřevnost hořlavých látek ČSN EN 746-1 (06 5011) Průmyslová tepelná zařízení - Část 1: Všeobecné bezpečnostní požadavky na průmyslvá tepelná zařízení ČSN EN 746-2 (06 5011) Průmyslová tepelná zařízení - Část 2: Bezpečnostní požadavky na zařízení ke spalování a manipulaci s palivy

 

 

5. Kogenerační jednotky Kogenerační jednotka TOG 300 2ks:   Jedná se o vysoce sofistikované technologické zařízení, které spalováním dřevního plynu vyrábí  současně elektrický proud a teplo, (tzv. kogenerace). Jedná se o spojení spalovacího motoru Tatra  (T3A ‐930‐50), nízkonapěťového synchronního generátoru ABB AMG 0355CC04 a řídícího rozvaděče  DataPartner. Jmenovitý elektrický výkon: 250 kW, jmenovitý tepelný výkon cca 315 kW. Jmenovité  napětí 400V.  Motor Tatra T3A‐930‐50:   Jedná se o čtyřdobý vzduchem chlazený dvanáctiválcový motor původně určený pro těžké tahače.  Motor je koncipován ve verzi T3A‐930‐50 s přeplňovanými turbodmychadly a umožňuje provoz  generátorového soustrojí v duálním provozu za použití dřevního plynu zapalovaného malým  množstvím vstřikované nafty. Dřevní plyn je k motorům přiváděn prostřednictvím plynové tratě.  Základní technická data:   Typ motoru: 

 

 

 

T3A‐930‐50 

Druh motoru:   

 

 

Čtyřdobý vznětový motor s přímým vstřikem paliva 

Jmenovité otáčky: 

 

 

1500/1 min 

Počet válců: 

 

 

12 

Uspořádání válců: 

 

 

samostatné válce ve dvou řadách do tvaru „V“ v úhlu75° 

Chlazení: 

 

 

 

vzduchem, nucené se dvěma dmychadly 

Vrtání:   

 

 

 

120 mm 

Zdvih:   

 

 

 

140 mm 

Zdvihový objem motoru: 

 

19000 cm³ 

Kapacita olejové náplně: 

 

100 l. 

Měrná spotřeba oleje:   

0,8‐0,12 g/kWh 

Kompresní poměr: 

 

 

16:1 

Předvstřik: 

 

 

10 st. Před HÚ 

 

 

    Přívod paliva:  Palivo je přiváděno k motoru ze dvou nádrží pomocí elektricky ovládaného dopravního čerpadla.  Přívody jsou osazeny elektromagnetickými ventily, kterými se volí případně druh použitého paliva. 

Čerpadlo i ventily jsou ovládané z ŘS. Dále je zde instalován modul ohřevu paliva. Řídicí systém bude  spínat ohřev podle snímané teploty paliva v nastaveném rozmezí. Sledování spotřeby paliva je řešeno  dvoukomorovým diferenčním průtokoměrem osazeným před motorem.  Generátor:  Jedná se o generátor ABB typ AMG 355CC04‐SINGLE BEARING 360 KW/400V 50 Hz.  Výpis technických norem:  ČSN EN 746‐1 Průmyslová tepelná zařízení – část 1: Všeobecné bezpečnostní požadavky na  průmyslová teplená zařízení  ČSN EN 746‐2 Průmyslová tepelná zařízení – část 2: Bezpečnostní požadavky na zařízení ke spalování  a manipulaci s palivy  ČSN EN ISO 6708 Potrubní části, definice a výběr jmenovitých světlostí  TPG 811 01 Soustrojí s motory na plynná paliva. Instalace a provoz  TPG 908 02 Větrání prostorů se spotřebiči na plynná paliva s celkovým výkonem větším než 100 Kw  Elektrický zdrojový agregát TTS MARTIN MP 600 M 1ks :  Je zařízení, které slouží jako primární zdroj elektrické energie. Jedná se o zařízení, které se skládá ze:  ‐

spalovacího motoru  

‐

generátoru elektrické energie 

‐

společného rámu 

Spalovací motor je pomocí příruby a pružné deskové spojky pevně spojený s generátorem elektrické  energie, přičemž spolu tvoří monoblok. Monoblok je prostřednictvím pružných elementů upevněný  na společném rámu. Součástí rámu je palivová nádrž.    Rozvaděč elektrické energie MP AUTOMATIC je zařízení, které ve spojení se základným EZA tvoří  náhradní zdroj elektrické energie.   Samostatná ekologická vana je zařízení, které je umístěno pod elektrický zdrojový agregát (dále jen  EZA) a v případě úniku ropných produktů a nebo chladící kapaliny z EZA je schopné zachytit jejich celý  objem.  Základní technická data:   Typ EZA  

 

 

 

MP 600 M 

Provedení 

 

 

 

kapotovaný 

Typ provozu 

 

 

 

záložní 

 

 

600 kVA/480 kW 

Jmenovitý výkon 

Záložní výkon   

 

 

652kVA/522 kW  

Jmenovitý proud 

 

 

866 A 

Jmenovité napětí 

 

 

3x230/400V 

Počet fáz 

 

 

3 

 

 

50 Hz 

 

Jmenovitá frekvence  Spalovací motor:  Výrobce 

 

 

 

MTU 

Typ 

 

 

 

12 V 1600 G10F 

Regulace otáček 

 

 

elektronická 

 

Synchronní alternátor:  Výrobce 

 

 

 

MARELLI 

Typ 

 

 

 

MJB 355 MA4 

 

SAE b14 

 

Spojení motor‐generátor  Výpis technických norem: 

TPG 811 01 Soustrojí s motory na plynná paliva. Instalace a provoz    Radiální dmychadla MEIDINGER TENDER:  Jedná se o zařízení, které slouží k dopravě plynu. Jde o radiální dmychadlo, které nasává boční  přírubou a tlačí plyn kolmo do potrubí od oběžného kola.  Základní technická data:   Typ 

 

 

 

 

P‐HRZ10C/160/670/1G 

Objemový průtok  

 

 

1400 m³ / h 

Statický tlak  

 

 

 

11111 Pa 

Celkový tlak  

 

 

 

11336 Pa 

 

 

40 ° C 

Maximální přípustná teplota    

50° C 

Maximální otáčky  

 

 

3454 rpm, 59 Hz 

Motor   

 

 

IEC  

Provozní teplota  

 

Typ 

 

 

Jmenovitý výkon 

 

 

160 M 

 

 

11 Kw 

Výpis technických norem:  ČSN EN 1775 Zásobování plynem ‐ Plynovody v budovách ‐ Nejvyšší provozní tlak <= 5 bar ‐ Provozní  požadavky  Nízkoteplotní fléra NTF 1100:  Jedná se o zařízení, které slouží ke spalování odpadových plynů, nebo plynů přebytečných při  odstávce kogeneračních  jednotek.   Jedná se o zařízení, které se skládá ze:  ‐

2 ks uzavíracích ventilů 

‐

2 ks protizášlehových pojistek 

‐

elektro skříně 

‐

zapalovacího a hlídacího zařízení 

‐

tělesa hořáku 

Základní technická data:   Druh paliva 

 

 

 

pyrolýzní plyn 

Jmenovitý tepelný výkon 

 

1100 Nm3/h 

Přívodní napětí  

230 V, 50 Hz + N 

 

Výpis technických norem:  ČSN 38 6405 Plynová zařízení. Zásady provozu  ČSN 75 6415 Plynové hospodářství čistíren odpadních vod   

 

6. Využití tepla a okruhy chlazení: Jako zdroj tepla pro teplovod budou sloužit dvě kogenerační jednotky, každá o tepelném výkonu 150  kW a jeden agregát o tepelném výkonu 200 kW. Strojní zařízení bude umístěno ve strojovně na  samostatných betonových základech. Teplo bude získáno prostřednictvím spalinových výměníků  jednotek. Každá jednotka musí být odstavitelná, a proto budou před vstupy instalovány uzavírací a  regulační armatury.   Dále bude pro teplovod využíváno teplo z chlazení pyrolýzního plynu. Teplený výměník plyn/voda  bude umístěn za zplyňovací jednotkou. Předpokládaný tepelný výkon výměníku bude 114 kW.  Ostatní využití tepla bude spočívat ve výrobě páry v souboru tepelných výměníků plyn/horká voda a  dále horká voda/pára o tepelném výkonu 200 kW.  Dochlazení plynu bude probíhat ve sprchové koloně. Voda o teplotě 40 až 60 °C bude využita pro  vytápění skladu dřevní štěpky, technického a sanitárního zázemí objektu, příp. pro lokální přípravu  teplé vody.  Odpadní teplo ve formě teplého vzduchu o teplotě cca 40 až 80 °C z motorů kogeneračních jednotek  a agregátu bude prostřednictvím ventilátoru odvedeno vzduchotechnickým potrubím k sušičce  dřevní štěpky.  Výpis technických norem:  ČSN EN 12828 Tepelné soustavy v budovách – Navrhování teplovodních otopných soustav  ČSN 06 0830 Tepelné soustavy v budovách – Zabezpečovací zařízení 

7. Zásobování vodou, využívání dešťových vod: Zdrojem vody pro technologii bude sloužit nově vybudovaná studna a dále jímka dešťové vody. Do  této jímky o objemu 30 m3 budou svedeny veškeré dešťové vody ze střechy objektu. Přečištěná  dešťová voda, resp. voda studniční bude vodárnou přivedena k parnímu výměníku a pro doplňování  chladících okruhů, především vodní kolonu. Předpokládaná max. spotřeba vody je 2 m3/h.  Výpis technických norem:  ČSN 75 6101 Stokové sítě a kanalizační přípojky  ČSN 75 5409 Vnitřní vodovody             

8. Stavební úpravy Stávající objekt  Popis objektu:  Objekt stávajícího kravína je zhotoven jako jednopodlažní stavba, zhotovený jako  železobetonový monolitický skelet, zastropený dřevěným stropem s podhledem  z dřevovláknitých desek, na které je položena tepelná izolace ze skelné vlny. Krytinu tvoří  azbestocementové vlnovky. Podlahové konstrukce jsou betonové, s betonovými krmnými  žlaby a kanály pro odstraňování hnoje. Obvodové stěny tl. 450 mm jsou provedeny z  omítnutého cihelného zdiva. Příčky jsou povedeny z cihel plných. Půdorysné rozměry objektu  jsou cca 77,0 x 23,0 m, výška hřebene vyšší části střechy je 5,30 m, nižší části 4,0 m, výška  okapu je 2,65 m.  Stavební úpravy  Dispoziční úpravy:  Dispoziční úpravy budou provedeny podle potřeb technologie. V objektu budou provedeny  nové příčky z plynosilikátového zdiva, oddělující prostory pro vlastní pyrolýzní reaktor, sklad  biomasy (štěpky), sušárnu štěpky, prostor pro kogenerační jednotky a rozvodnu NN. Stávající  část sociálních zařízení bude dispozičně upravena, budou zřízeny místnosti šatny, umývárny  a WC pro zaměstnance, místnost pro obsluhu (velín), která bude zároveň sloužit jako  kancelář.  Úprava podlahy:  Stávající konstrukce podlahy včetně betonových žlabů budou odbourány, odbouraný  materiál bude po rozdrcení použit na podkladní podsyp. Podsyp bude podle potřeby  zhutněn, závěrečná vrstva cca 20 mm bude provedena z písku. Na vyrovnaný podsyp bude  položena geotextilie a provedena železobetonová deska s povrchovou úpravou podle účelu  místnosti, tj. korundový vsyp v provozních místnostech, chemicky odolný nátěr v místnosti  rozvodny NN, v místnostech sociálních zařízení keramická dlažba.  Úprava střechy:  Pro potřeby technonologie bude provedeno u části střechy její zvýšení. U stávající střechy  bude provedena demontáž všech vrstev. Na nosné konstrukci střechy bude provedena  nástavba z ocelových profilů, opláštěná sendvičovými panely. Na střešní krytinu budou  použity tabule z vlnitého plechu. Jiné úpravy střechy budou pouze podle potřeb technologie,  zejména pro nasávání a odtah vzduchu.  Oprava fasády:  Proti vzlínající vodě bude po obvodu celého objektu provedena drenáž, zaústěná do stávající  kanalizace. Terén bude odkopán po úroveň základové spáry, k základům bude přikotvena 

nopová folie a výkop bude zasypán štěrkopískem frakce 16/32. následně bude provedena  oprava fasády, narušená a provlhlá omítka (cca 20%) bude otlučena, nahrazena novou  dvouvrstvou štukovou. Celá fasáda bude opatřena fasádním nátěrem.  Oplocení:  Oplocení v=2,0 m bude provedeno z pozink. pletiva, nataženého mezi ocelové sloupky.  Sloupky budou kotveny na zemní vruty nebo do betonových patek. Součástí oplocení budou  3 vjezdové otevíravé brány.  Komunikace a zpevněné plochy:  Stávající komunikace budou podle potřeby opraveny tak, aby odpovídaly pojezdu těžkých  nákladních vozidel. V místě, kde budou komunikace provedeny nové, budou provedeny ve  skladbě  -

asfaltový beton ACO 11    

 

 

 

50 mm 

  

 

             50 mm 

‐     spojovací postřik 0,5 kg/m2  -

obalované kamenivo ACP 16  

‐     infiltrační postřik 1,5 kg/m2  -

podkladní vrstva z ŠCM   

 

 

           150 mm 

-

štěrkodrť ŠD 0‐63 

 

 

  180 ‐ 200 mm 

   

celkem                                                                              430 – 450 mm      Požárně bezpečnostní řešení:  Požárně bezpečnostní řešení bude zpracováno v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o  územním plánování a stavebním řádu /Stavební zákon/, podle vyhlášky č. 23/2008 Sb. v  plném znění, o technických podmínkách požární ochrany staveb.  Posouzení projektové dokumentace z hlediska PO bude provedeno v souladu se zákonem č.  67/2001 ‐ úplné znění zákona č. 133/1985 o požární ochraně, v plném znění.  Obsah požárně bezpečnostního řešení pro stavební řízení je dán § 41 odst. 2) a‐o, vyhlášky  MV 246/2001 o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního  dozoru a vyhlášky MMR č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb, v plném znění.   Závěry požárně bezpečnostního řešení musí být uživatelem dodrženy.  Základní požadavky bezpečnosti jsou určeny v  nařízení vlády č. 163/2002 Sb. a znamenají, že  stavba musí být navržena takovým způsobem, aby v případě požáru: 

   a) byla po určitou dobu zachována nosnost a stabilita konstrukce,     b) byl omezen vznik a šíření požáru a kouře ve stavebním objektu,     c) bylo omezeno šíření požáru na sousední objekty,     d) mohly  osoby  a  zvířata  opustit  stavbu nebo být zachráněny jiným způsobem,     e) byla brána v úvahu bezpečnost záchranných jednotek.  Při zpracování dokumentace budou použity následující normy a předpisy:  Zákon ČNR č. 133/1985 Sb.

-

o požární ochraně v platném znění

Vyhláška MV ČR č. 246/2001 Sb.

-

kterou se provádějí některá ustanovení zákona o požární ochraně

Vyhláška MV ČR č. 23/2008 Sb. v plném znění

-

o technických podmínkách požární ochrany staveb

Zákon č. 183/2006 Sb.

-

o územním plánování a stavebním řádu v platném znění

Vyhláška MMR ČR č. 526/2006 Sb.

-

kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu

Vyhláška MMR ČR č. 268/2009 Sb.

-

o obecných technických požadavcích na výstavbu

Vyhláška MMR ČR č. 499/2006 Sb.

-

o dokumentaci staveb v platném znění

Vyhláška MV ČR č. 202/1999 Sb.

-

kterou se stanoví technické podmínky požárních dveří, kouřotěsných dveří a kouřotěsných požárních dveří

Vyhláška ČBÚ č. 174/1992 Sb.

-

o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi

Nařízení vlády č. 11/2002 Sb.

-

kterou se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů

ČSN 01 3495:1997

- Výkresy ve stavebnictví. Výkresy požární bezpečnosti

ČSN ISO 3864:1995

- Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky

ČSN 01 8013:1965

- Požární tabulky

ČSN 06 0310:2006

- Ústřední vytápění. Projektování a montáž

ČSN 06 1008:1998

- Požární bezpečnost tepelných zařízení

ČSN 07 0703:2005+Z1

- Kotelny se zařízením na plynná paliva

ČSN EN 14600:2006

- Vrata, dveře a otevíravá okna s charakteristikami požární odolnosti a/nebo kouřotěsnosti - Požadavky a klasifikace

ČSN 33 2000-3:2003+Z1

- Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení. Část 3: Stanovení základních charakteristik

ČSN EN 60079-10:2003+Z1 (33 2320)

- Elektrická zařízení pro výbušnou plynnou atmosféru – Část 10: Určování nebezpečných prostorů

ČSN EN 1838:2000

- Osvětlení – Nouzové osvětlení

ČSN EN 12845+A2:2009 (389211)

- Stabilní hasicí zařízení - Sprinklerová zařízení - Navrhování, instalace a údržba

ČSN EN 62271-202:2007

- Vysokonapěťová spínací a řídicí zařízení - Část 202: Blokové

transformovny vn/nn ČSN 65 0201:2003+Z1

- Hořlavé kapaliny – Prostory pro výrobu, skladování a manipulaci

ČSN 73 0802:2009+Z1

- Požární bezpečnost staveb. Nevýrobní objekty

ČSN 73 0804:2010+Z1

- Požární bezpečnost staveb. Výrobní objekty

ČSN730810:2009+Z1+Z2+Z3 - Požární bezpečnost staveb. Společná ustanovení ČSN 73 0818:1997+Z1

- Požární bezpečnost staveb. Obsazení objektů osobami

ČSN 73 0821 ed.2

- Požární bezpečnost staveb. Požární odolnost stavebních konstrukcí

ČSN 73 0831:2002+Z1

- Požární bezpečnost staveb. Shromažďovací prostory

ČSN 730845:1997+Z1+Z2

- Požární bezpečnost staveb. Sklady

ČSN 730834:2011+Z1

- Požární bezpečnost staveb. Změny staveb

ČSN 73 0848:2009

- Požární bezpečnost staveb. Kabelové rozvody

ČSN EN 13501-1+A1:2010

- Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb - Část 1: Klasifikace podle výsledků zkoušek reakce na oheň

(730860) ČSN EN 13501-2+A1:2010 (730860)

- Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb - Část 2: Klasifikace podle výsledků zkoušek požární odolnosti kromě vzduchotechnických zařízení

ČSN 73 0872:1996

- Požární bezpečnost staveb. Ochrana staveb proti šíření požáru vzduchotechnickým zařízením

ČSN 73 0873:2003

- Požární bezpečnost staveb. Zásobování požární vodou

ČSN EN 1443:2004

- Komíny - Všeobecné požadavky

(73 4200)

 

ČSN 73 4201:2008

- Komíny a kouřovody - Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv

ČSN 73 0875:1992

- Požární bezpečnost staveb. Navrhování elektrické požární signalizace

ČSN 75 2411:2004

- Zdroje požární vody

9. Měření a regulace, řídicí systém Celé zařízení bude řízeno pomocí autonomního řídicího systému PLC, které bude  komunikovat prostřednictvím vizualizace, vzdáleného přístupu, s operátorem. Systém bude regulovat  množství dopravené štěpky do reaktoru, a její průběh reaktorem, dané na požadavcích množství  plynu. Dřevní štěpka bude při dopravě ze zásobníku do reaktoru dosušována či vlhčena párou na  danou technologickou mez. Pro dosušování bude využito zbytkového tepla kogeneračních jednotek.  Otápění v reaktoru bude elektrické, regulováno na teplotu 950 až 1050°C. Plyn z reaktoru o teplotě  cca 800°C se čistí v cyklónovém odlučovači a chladí pomocí trubkového výměníku na teplotu cca  250°C. Po úpravách plynu a zchlazení přes utilizační výměník a dočištění přes sprchovou kolonu by  teplota plynu měla být 40°C. PLC hlídá zanesení, tlak a množství vody ve sprchové koloně. V případě  nekvalitního plynu (výsledek rozboru plynu před odtahovými ventilátory) nebo při najíždění, či  náhlého ukončení procesu, je plyn spalován prostřednictvím fléry. V době chodu reaktoru musí být  zabezpečen stálý podtlak pro celou technologii před odtahovými ventilátory. Kontrola je prováděna  tlakovými čidly rozmístěny v technologii. Dále nesmí koncentrace kyslíku ve šnekových dopravnících  přesáhnout 5% , potom je nutné celou technologii zastavit. V případě výpadku elektrické energie,  bude spuštěn zálohovaný odtahový ventilátor a plyn se bude spalovat ve fléře. Reakce v reaktoru  bude zastavena vpuštěním inertního plynu – dusíku. V případě úniku plynu je celá technologie  zastavena jako při výpadku elektrické energie, je odepnuto zbylé napájení technologie a jsou  spuštěny požární ventilátory. Zbytkové teplo z chladičů plynu a chlazení motoru KGJ bude dále  využíváno dle priorit využití tepla – řízeno PLC. Na maximální množství vzniklého popele bude  operátor upozorněn prostřednictvím vizualizace.   Silové rozvaděče a rozvaděče MaR , ASŘ budou napájeny ze sítě 400V 50Hz, TN‐C‐S. Veškeré  elektrické zařízení pude chráněno pojistkami nebo nadproudovými ochranami jakožto ochrana  automatickým odpojením od zdroje ČSN 33 2000‐4‐41 ed.2 a ČSN EN 60204‐1 ed.2. Bude provedeno  doplňující ochranné pospojování dle normy ČSN 33 2000‐4‐41 ed.2 Všechna zařízení napájená nízkým  napětím ve smyslu této normy musí být spojena Cu vodiči zelenožluté barvy s náhodnými zemniči.  Průřez vodičů určuje průřez krajní žíly napájecího kabelu, dle normy ČSN 33 2000‐5‐54 ed.2.,  nejmenší přípustný průměr je však 6mm2. Vodiče pospojování je nutno označit dle ČSN a taktéž je  nutno označit i připojovací místa příslušnou značkou a sváry sloužící jako elektrický spoj zelenožlutou  páskou. Veškeré ovládání a signalizace zařízení bude navržena dle normy ČSN EN 60073 ed 2. a ČSN  EN 60447 ed.2. Zařízení vyskytující se v prostředí s nebezpečím výbuchu, určeno protokolem o určení  vnějších vlivů dle ČSN 33 2000‐1 ed. 2 a ČSN 33 2000‐5‐51 ed.3, musí vyhovovat normě ČSN EN  60079‐0 ed.3. Návrh zařízení do prostoru s nebezpečím výbuchu bude provedeno dle ČSN EN 60079‐ 14 ed 2. Pokud bude mít senzor přímý styk s výbušnou látkou bude kabel utěsněn dle EN 6079‐40. V  prostoru technologie budou nainstalovány detektory úniku plynů vyhovující ČSN EN 50402.  Rozvaděče zařízení musí vyhovovat normě ČSN EN 60439 ed.2.   El. instalace musí být provedena podle platných ČSN a při práci je nutné dodržovat  bezpečnost podle ČSN EN 50110‐1 ed.2. Elektrická zařízení je nutno kontrolovat a na zařízení  provádět údržbu dle požadavku čl. 13N6.2 ČSN 33 2000‐1 a návodu pro provoz a údržbu zařízení dle  požadavku výrobce. Ve smyslu zákona č.262/2006 Sb., nařízení vlády č. 378/2000, ČSN EN 50 110‐1  ed. 2 a dalších předpisů je zaměstnavatel –provozovatel povinen zpracovat řád (harmonogram)  preventivní údržby. Pro každé elektrické zařízení musí být určená osoba odpovědná za elektrická  zařízení dle požadavku ČSN EN 50 110‐1 ed.2. Dle vyhl. č.73/2010 Sb. (vyhrazená elektrická technická  zařízení) se stanoví povinnosti provozovatele zajistit v rámci údržby a provozu vykonání 

předepsaných kontrol zařízení (revize, zkoušky, prohlídky apod.) se zřetelem k zařazení do tříd a  skupin, za nichž je zařízení provozováno. 





 

10.

Elektrická přípojka VN

Přípojka elektro vn bude připojena k distribuční soustavě fy E.ON Distribuce na stávající  venkovní vedení 22kV linky Ločenice, odbočka k TS Svachov u mostu, úsekový odpínač na betonovém  podpěrném bodu č.7 na pozemku PK125/7, k.ú.Sedlec. Přípojka VN bude napojena na stávající vedení  VN v majetku E.ON Distribuce a.s. v souladu se Smlouvou o připojení výrobny elektřiny k distribuční  soustavě z hladiny vysokého napětí č.700239793000010, uzavřenou mezi EVIKO s.r.o (žadatel) a E.ON  Distribuce a dod.č.1 a č.2.  Zařízení provozovatele DS (fy E.ON) bude končit na stávajícím podpěrném bodu za svislým  úsekovým odpínačem na jeho svorkách. Úsekový odpínač s rámem pro připojení omezovačů přepětí  VN instaluje v rámci úpravy distribuční sítě distributor. Zde bude začínat přípojka vn. Kabelová  přípojka vn bude v majetku investora – žadatele přípojky vn. Na sloupu súsekovým odpínačem bude  kabel přípojky vn před napojením na úsekový odpínač (dod. ČEZ) napojen přes lištu s omezovači  přepětí. Odtud kabel po typové výzbroji sestoupí do země a v ní povede až do trafostanice TS EVIKO.  Do vn rozvaděče (+AJE  22kV) se připojí pomocí T‐adaptér RICS s připojením omezovače přepětí typu  RDA ( typ RICS‐5139 svodič svodič přepětí RDA‐24).  Samotná přípojka VN bude kabelová, provedena třemi svazkovanými jednožilovými zemními  kabely 3x  22 ‐AXEKVCEY 1x150/25. Kabely povedou ve volném terénu v zemi v hloubce min. 1m  v pískovém loži s překrytím ochranou deskou a výstražnou folií. Pod vozovkou budou uloženy  v ochranné trubce. Veškeré kabely budou označeny kabelovými štítky na obou koncích kabelů.   Uložení kabelů bude provedeno dle ČSN 33 2000‐5‐52. Kabel vn bude uložen v hloubce s  krytím min. 1m. Kabel bude uložen v pískovém loži a trasa bude označena výstražnou fólií.  Jednožilové celoplastové kabely 22 kV se do země ukládají dle ČSN 33 2000‐5‐52, čl. 521.N11. Kabely  vn se uloží na vrstvu písku o tloušťce nejméně 10 – 14 cm, zasypou pískem (granulace 4 mm), zakryjí  plastovými deskami AROT (šíře 30 cm), popř. betonovými deskami Zakrytí musí překrývat kabel  minimálně 4 cm. Kabely se ve výkopu uloží ve formě těsného trojúhelníku. Nejdříve se uloží 2 kabely  vedle sebe a třetí kabel se uloží na tyto dva. Poloha kabelů se zajistí stahovací pásku PVC ve  vzdálenosti 1,5 m. Na každém třetím řemínku (po 4,5 m) se připevní označovací štítek  s předepsanými údaji o kabelu (štítek označovací PVC černý). Na štítku je vyznačeno jmenovité  napětí, č. vedení, typ kabelu, počet žil, průřez žil, měsíc a rok pokládky. Stejným způsobem se kabely  pokládají i v kabelových žlabech v trasách delších jak 3 m. Při protahování kabelů prostupy se kabely  nesvazkují, štítkem se označí u vstupu a výstupu z prostupů. V místech vjezdů (do domů, parkovišť),  je nutno kabely opatřit mechanickou ochranou (plastová roura, kabel. žlab).   

Délka kabelové části přípojky vn: 

1100m 

Do výkopu s VN kabelem se položí paprsek 30m zemnícího pásku FeZn 30/4, který se připojí  na kruhové zemnění u p.b.č.7 s úsekovým odpojovačem. Druhý paprsek 50m zemnícího pásku FeZn  30/4  se připojí k uzemnění trafostanice. Uzemnění omezovačů přepětí musí splňovat podmínku Rz   10. 

Z hlediska bezpečnosti práce je technické řešení zpracováno podle platné ČSN EN 50110‐1  ed.2 (343100), TNI 343100, ČSN 33 0050‐603 i norem přidružených, které řeší problematiku  bezpečné práce a obsluhy těchto zařízení.  V oblasti prováděných prací musí být zajištěn beznapěťový stav. V případě nutnosti musí být  pracoviště příslušně vymezeno a opatřeno výstrahami. Při práci se musí používat ochranné a pracovní  pomůcky v souladu s ČSN. Na pracovišti musí být rovněž zajištěna a příslušně označená nouzová cesta  úniku.  Dodržování veškerých bezpečnostních předpisů v souladu s ČSN musí kontrolovat investor,  provozovatel a montážní organizace.  

Při provádění musí být dodržována příslušná  ustanovení následujících norem :    

ČSN EN 50110‐1 ed. 2  Obsluha a práce na elektrických zařízeních  TNI 343100 Obsluha a práce na elektrických zařízeních‐ Komentář k ČSN EN 50110‐1  ed.2:2005   ČSN 33 0050‐603 Mezinárodní elektrotechnický slovník. Kap. 603 : Výroba, přenos a rozvod.  el. energie 



Zákon č.309/2006 Sb., č. 183/2006 Sb s prováděcími předpisy NV č.591/2006 Sb, NV č.101/2005  Sb, NV č. 378/2001 Sb, NV č.362/2005 Sb., vyhláška č. 499/2006 Sb  Osoby pověřené obsluhou a údržbou elektrického zařízení pracovníci musí mít odpovídající  kvalifikaci dle Vyhl. ČÚBP, ČBÚ  č. 50/1978 Sb  Pracovníci bez elektrotechniké kvalifikace:  

§ 6 pracovníci znalí s vyšší kvalifikací 

pro samostatnou činnost  

Tyto osoby musí prokázat znalost místních provozních a bezpečnostních předpisů,  protipožárních opatření, první pomoci při úrazech elektřinou a znalost postupu a způsobu hlášení  závad na svěřeném zařízení. Prokazatelnost bude provedena zápisem s podpisem školitele i  proškolených osob.  Veškeré práce budou prováděny kvalifikovanými pracovníky dodavatele pod odborným  dohledem specialisty na montážní práce. Objednatel bude pravidelně provádět kontrolu prací včetně  prozkoušení, aby se přesvědčil, že práce probíhají v souladu s dokumentací a předpisy. Své případné  připomínky bude objednatel zapisovat do „Montážního deníku dodavatele“.   Kontrola jakosti a kompletnosti dodávaného díla bude prokázána následujícími doklady a  protokoly:  -

zápisy o vizuální kontrole, vyzkoušení funkčnosti zařízení  

-

revizní zprávy  

-

návod pro obsluhu a údržbu  

Osoby užívající elektrická zařízení musí být prokazatelně se zápisem seznámeny s jeho  obsluhou; například formou návodu, nebo jiným doložitelným způsobem uvedeným v ČSN 33 1310  ed.2 Bezpečnostní požadavky na elektrické instalace a spotřebiče určené k užívání osobami bez  elektrotechnické kvalifikace.   

 

11.

Trafostanice 22/0,4kV, 630kVA

Trafostanice 22/0,4kV o jmenovitém výkonu 630kVA bude sloužit k transformaci elektrické  energie z napětí NN 400V AC 50Hz vyráběné pomocí tří generátorů kogeneračních jednotek do sítě  VN 22kV. Vyvedení výkonu bude provedeno do distribuční sítě 22kV společnosti E.ON Distribuce, viz  kapitola Elektrická přípojka VN.   Trafostanice bude řešena jako samostatný objekt v blízkosti budovy technologie elektrárny  EVIKO (viz celková situace). Trafostanice bude bloková dle ČSN EN 62271‐202.   Bloková trafostanice vysokého / nízkého napětí (dále jen "trafostanice") jsou volně stojící  objekt, určený pro připojení do energetické sítě s vnitřní obsluhou. Vyrobena bude ze železobetonu  metodou monolitického odlévání, osazená technologií pro rozvody a přeměnu elektrické energie.  Konstrukce trafostanice umožňuje rychlou montáž technologie a tím dodání trafostanice v průběhu  několika dní.  Tyto trafostanice jsou typově zkoušeny na odolnost vůči vnitřnímu oblouku (zkouška Pehle)  podle EN 62271‐202 a vyhovují požadovaným parametrům. Podle článku 9.2 této normy trafostanice  vyhovuje normě EN 62271‐202. Trafostanice je definována jako typově zkoušena sestava skládající se  z krytu obsahujícího transformátory, nízkonapěťové a vysokonapěťové spínací zařízení, přípoje a  pomocná zařízení sloužící k napájení nízkonapěťové energie z vysokonapěťové sítě nebo naopak. Tyto  elektrické stanice jsou umístěny v místech přístupných veřejnosti a měly by zajišťovat ochranu osob  podle specifikovaných provozních podmínek. Trafostanice svým provedením odpovídá požadavkům  normy: ČSN EN 62271‐202 Vysokonapěťová spínací a řídicí zařízení, část 202: Blokové transformovny  vysokého / nízkého napětí.  Vnitřní prostor trafostanice je pomocí železobetonové stěny (tloušťka 80mm stěny rozdělen  na více částí. Vznikne tak více samostatných prostorů na vzájemné oddělení technologie. Každý  prostor má vlastní vstup přes dveře.  Každá část má samostatné vstupní dveře, přičemž její funkce je:    

VN rozvodna  NN rozvodna  Transformátorová komora 

Základní technické údaje transformační stanice:    jmenovité napětí na straně VN:   jmenovité napětí na straně NN:   jmenovité napětí na straně NN:   jmenovitá frekvence:   jmenovitý výkon transformátoru:   jmenovitý proud přípojnic VN:   jmenovitý proud přípojnic NN ‐ RH1:   jmenovitý proud přípojnic NN ‐ RVS1:   jmenovitý krátkodobý proud VN:   zap. schopnost pro odpínače a uzemňovače VN:   jmenovitý krátkodobý proud RH1, RVS1:  

22kV AC  400 V AC  110 V DC  50Hz  630kVA  630A  1200A  630A  16kA efekt.1s  40kA max  50kA 

krytí podle ČSN EN 60 529:   IP23 D  vnější rozměry / dlx š xv /:    5800x2550x3562 mm  Výška trafostanice je udávána spolu se střechou.  Celková maximální hmotnost je závislá na typu bloku, jakož i technologického vybavení.  Trafostanice bude obsahovat toto zařízení:  Označení  +AJE  +T1  +RH1  +RVS1  +RK1  +AXY01 

Popis  Rozvaděč 22kV, 630A, kovově krytý, izolovaný plynem SF6  Transformátor 22/0,4kV, 630kVA, olejový hermetizovaný  Rozvaděč nn,  400V/230V AC 50Hz, 1200A, skříňový  Rozvaděč vlastní spotřeby, 400/230V AC, 50Hz, 630A, skříňový  Rozvaděč kompenzační 93,75kvar, skříňový  Řídící skříň RTU pro E.ON Distribuce 

+G110 

Záložní zdroj 110V DC, 20A, baterie 33Ah 

+L1 

Hradící člen HDO 

  Technické řešení trafostanice bude odpovídat Smlouvě o připojení výrobny elektřina  k distribuční soustavě z napěťové hladiny vysokého napětí č. 700239793000010 včetně Dodatku č. 1  a Dodatku č. 2 k této smlouvě. V rámci technického řešení budou dodrženy požadavky Přílohy č. 1  k této smlouvě týkající se technických požadavků v této příloze uvedených:           

Místo a způsob připojení  Všeobecné podmínky  Provedení měření  Dálkové přenosy signálů a dat pro dispečink DS  Definice parametrů výrobny  Kompenzace účiníku  Limity zpětných vlivů Výrobny na distribuční síť 22kV  Požadavky na použití a nastavení ochran  Zprovoznění výrobny  Dále pak regulace činného a jalového výkonu dle PPDS, příl. 4.  

Požadavek  na  zajištění  regulace  činného  a  jalového  výkonu  je  stanoven  na  základě  novely  energetického  zákona  provedené  zákonem  č.  211/2011  Sb.,  kterým  se  novelizuje  zákon                         č. 458/2000 Sb.  

Ověření provozu, ověření výrobny a zahájení paralelního provozu s distribuční sítí  Provozovatele DS    Generátory kogeneračních jednotek budou připojeny pomocí kabelů do hlavního rozvaděče  RH1 trafostanice. Vlastní spotřeby elektrárny (rozvaděč RH2)bude připojena do do hlavního  rozvaděče RH1 trafostanice. Vlastní spotřeba elektrárny bude napájena z rozvodny nn v budově  elektrárny z rozvaděče RH2. Vlastní spotřeba trafostanice bude napájena z rozvaděče RVS1  připojeného k rozvaděči RH1. 

Výpis technických norem:  ČSN 33 1500 Z4 Elektrotechnické předpisy. Revize elektrických zařízení.  ČSN 33 2000‐1 ed.2  Elektrické instalace nízkého napětí ‐ Část 1: Základní hlediska, stanovení  základních charakteristik, definice  ČSN 33 2000‐3 Z3 Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení. Část 3: Stanovení základních  charakteristik.  ČSN 33 2000‐4‐41 ed.2 Z1 Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení Část 4: Bezpečnost. Kapitola  41: Ochrana před úrazem elektrickým proudem.  ČSN 33 2000‐4‐442 Elektrotechnické předpisy ‐ Elektrická zařízení ‐ Část 4: Bezpečnost ‐ Kapitola 44:  Ochrana proti přepětí ‐ Oddíl 442: Ochrana zařízení nn při zemních poruchách v síti vysokého napětí  ČSN 33 2000‐4‐443 ed. 2 Elektrické instalace budov ‐ Část 4‐44: Bezpečnost ‐ Ochrana před rušivým  napětím a elektromagnetickým rušením ‐ Kapitola 443: Ochrana proti atmosférickým nebo spínacím  přepětím  ČSN 33 2000‐4‐43 Elektrotechnické předpisy, Elektrická zařízení, část4: Bezpečnost‐kapitola 43:  Ochrana proti nadproudům  ČSN 33 2000‐4‐45 Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení. Část 4: Bezpečnost. Kapitola 45:  Ochrana před podpětím  ČSN 33 2000‐4‐46 ed.2  Elektrotechnické předpisy ‐ Elektrická zařízení ‐ Část 4: Bezpečnost ‐ Kapitola  46: Odpojování a spínání  ČSN 33 2000‐4‐473 Elektrotechnické předpisy, Elektrická zařízení, část4: Bezpečnost‐kapitola 47:  Použití ochranných opatření pro zajištění bezpečnosti, Oddíl 470: Všeobecně, Oddíl 473: Opatření  k ochraně proti nadproudům  ČSN 33 2000‐4‐481 Z2 Elektrotechnické předpisy, Elektrická zařízení, část4: Bezpečnost‐kapitola 48:  Výběr ochranných opatření podle vnějších vlivů, Oddíl 481: Výběr opatření na ochranu před úrazem  elektrickým proudem podle vnějších vlivů  ČSN 33 2000‐4‐482 Elektrotechnické předpisy ‐ Elektrická zařízení ‐ Část 4: Bezpečnost ‐ Kapitola 48:  Výběr ochranných opatření podle vnějších vlivů ‐ Oddíl 482: Ochrana proti požáru v prostorách se  zvláštním rizikem nebo nebezpečím  ČSN 33 2000‐5‐51 ed.2 Z1 Elektrická instalace budov ‐ Část 5‐51: Výběr a stavba elektrických zařízení ‐  Všeobecné předpisy  ČSN 33 2000‐5‐52 Elektrotechnické předpisy, Elektrická zařízení, část5: Výběr a stavba elektrických  zařízení, kapitola 52: Výběr soustav a stavba vedení  ČSN 33 2000‐5‐523 ed.2 Elektrotechnické předpisy, Elektrická zařízení, část5: Výběr a stavba  elektrických zařízení, oddíl 523: Dovolené proudy v elektrických rozvodech  ČSN 33 2000‐5‐537 Elektrotechnické předpisy ‐ Elektrická zařízení ‐ Část 5: Výběr a stavba  elektrických zařízení ‐ Kapitola 53: Spínací a řídicí přístroje ‐ Oddíl 537: Přístroje pro odpojování a  spínání  ČSN 33 2000‐5‐534  Elektrické instalace nízkého napětí ‐ Část 5‐53: Výběr a stavba elektrických  zařízení ‐ Odpojování, spínání a řízení ‐ Oddíl 534: Přepěťová ochranná zařízení  ČSN 33 2000‐5‐54 ed2. Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení. Část 5: Výběr a stavba  elektrických zařízení. Kapitola 54: Uzemnění a ochranné vodiče.  ČSN 33 2000‐7‐729 Elektrické instalace nízkého napětí ‐ Část 7‐729: Zařízení jednoúčelová a ve  zvláštních objektech ‐ Uličky pro obsluhu nebo údržbu  ČSN 33 2000‐6 Elektrické instalace nízkého napětí ‐ Část 6: Revize  ČSN 33 3015 Elektrotechnické předpisy. Elektrické stanice a elektrická zařízení. Zásady dimenzování  podle elektrodynamické a tepelné odolnosti při zkratech.  ČSN 33 3051 Z1. Ochrany elektrických strojů a rozvodných zařízení.  ČSN 33 3080 Zb Elektrotechnické předpisy. Kompenzace indukčního výkonu statickými kondenzátory.  ČSN EN 61936‐1 Elektrické instalace nad AC 1kV – Část 1: Všeobecná pravidla  ČSN EN 50522 Uzemňování elektrických instalací AC nad 1kV  ČSN 33 3210 Z1 Rozvodná zařízení, společná ustanovení 

ČSN 33 3220  Z2 Elektrotechnické předpisy. Společná ustanovení pro elektrické stanice  ČSN 33 3231  Z2 Elektrotechnické předpisy. Trojfázové rozvodny pro napětí do 52 kV  ČSN 33 3240  Z2 Elektrotechnické předpisy. Stanoviště výkonových transformátorů  ČSN 33 3265  Elektrotechnické předpisy. Měření elektrických veličin v dozornách výroben a  rozvodů elektřiny  TNI 34 3100 Obsluha a práce na elektrických zařízeních ‐ Komentář k ČSN EN 50110‐1 ed. 2:2005    PNE 33 3430‐0 Výpočetní hodnocení zpětných vlivů odběratelů a zdrojů distribučních soustav  ČSN 357606  Systémy ochrany před bleskem – Značky  ČSN 38 1754 Zm.a Dimenzování elektrického zařízení podle účinku zkratových proudů.  ČSN 73 6005 Zm4 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení.  ČSN EN 60664‐1 ed. 2 Koordinace izolace zařízení nízkého napětí ‐ Část 1: Zásady, požadavky a  zkoušky  ČSN EN 50164‐1 ed.2 Součásti ochrany před bleskem ‐ Část 1: Požadavky na spojovací součásti  ČSN EN 50164‐2 ed. 2 Součásti ochrany před bleskem (LPC) ‐ Část 2: Požadavky na vodiče a zemniče   ČSN EN 50164‐3  Součásti ochrany před bleskem (LPC) ‐ Část 3: Požadavky na oddělovací jiskřiště   ČSN EN 50164‐4  Součásti ochrany před bleskem (LPC) ‐ Část 4: Požadavky na podpěry vodičů   ČSN EN 50164‐5  Součásti ochrany před bleskem (LPC) ‐ Část 5: Požadavky na revizní skříně a  provedení zemničů   ČSN EN 50164‐6  Součásti ochrany před bleskem (LPC) ‐ Část 6: Požadavky na čítače úderů blesků   ČSN EN 50164‐7 Součásti ochrany před bleskem (LPC) ‐ Část 7: Požadavky na směsi zlepšující  uzemnění  ČSN EN 50274 Opr1. Rozváděče nn – Ochrana před úrazem elektrickým proudem – Ochrana před  neúmyslným přímým dotykem nebezpečných živých částí  ČSN EN 60439‐1 ed.2 Opr.1  Rozváděče nn.Část 1:Typově zkoušené a částečně typově zkoušené  rozváděče  ČSN EN 61140 ed.2 Zm A1 Ochrana před úrazem elektrickým proudem – Společná hlediska pro  instalaci a zařízení  ČSN EN 62271‐1 ‐ Vysokonapěťová spínací a řídicí zařízení ‐ Část 1: Společná ustanovení    ČSN EN 62271‐200 ‐ Vysokonapěťová spínací a řídicí zařízení ‐ Část 200: Kovově kryté rozváděče na  střídavý proud pro jmenovitá napětí nad 1 kV do 52 kV včetně       

12. Ostatní zařízení   

   

V rámci stavby bude dále provedeno:  Elektroinstalace, která bude obsahovat novou zásuvkovou a světelnou elektroinstalaci včetně  svítidel a nouzového osvětlení  Hromosvod, který bude obsahovat nový strojený hromosvod, včetně zemnící soustavy  Slaboproud, který bude obsahovat EZS, CCTV, EPS. Napojení na dohledové centrum servisní  organizace s trvalým dohledem včetně připojení k internentu. Datové rozvody v rámci  objektu výrobny  Rozvodnu nn 400/230V AC 50 Hz pro napájení areálu výrobny včetně připojení k trafostanici  a kogeneračním jednotkám  Protipožární přepážky, ucpávky, hasící systém, protipožární ventilátory, přenosné a převozné  hasící přístroje.  Elektrárna bude vybavena ochrannými pracovními a bezpečnostními pomůckami pro  trafostanici a výrobnu  Budou instalovány bezpečnostní tabulky pevně namontované a přenosné 

13. Projektová dokumentace a inženýrská činnost Projektová dokumentace bude zpracována ve stupních:   1. Dokumentace pro změnu stavby před dokončením včetně veškeré inženýrské činonsti  2. Dokumentace pro provedení stavby  3. Dokumentace skutečného provedení stavby  4. Veškerá inženýrská činnost související s uvedením do zkušebního provozu a s uvedením do  trvalého provozu  5. Veškeré vyvolané náklady a poplatky (např. posouzení od TIČR, geodetické práce, správní poplatky  apod.) 

14. Provozní dokumentace Bude zpracována provozní dokumentace v rozsahu:  1. Místní pracovní bezpečnostní předpisy  2. Návody pro obsluhu, úrdžbu a montáž  3. Provozní knihy  4. Požární kniha  5. Popis řídících a technologických procesů  6. Pokyny pro nakládání s odpady a další  7. Plán revizí, kontrol a údržby  8. Soupis náhradních dílů 

9. Evakuační a únikový plán 

15. Vyřízení legislativy pro získání výkupního tarifu Bude vyřízeno:  1. Zajištění pravomocné licence ERÚ  2. Zajištění ověření výrobny od E.ON Distribuce a. s.