EKOzprávy PLENKY PRO EKODÍTĚ

měsíčník pro trvale udržitelný život vydává vh press Hradec Králové

l biopotraviny l ekologie l ekozemědělství l biodiverzita

Krajáč biomléka

l

ročník 14

Rakytník z Českého ráje

l

cena 20 Kč / 0,9 E / 27 SK

6/2010 Co s biozebrou?

Ing. Ludmila Mužikovská a Vilém Rudolf převzali putovní Bartákův hrnec pro firmu AGROFYTO Lidečko, s.r.o.

EKOzprávy PLENKY PRO EKODÍTĚ

Motýlka jsem zachytila, když přistál ve vlasech mé dcery. Eva Skoumalová

OBSAH červen 2010 ZPRAVODAJSTVÍ Plenky pro ekodítě . . . . . . . . . . . . . . . .2 Zemědělské trhy . . . . . . . . . . . . . . . . . .2

BIOPOTRAVINY Krámek vonící pečlivostí a láskou . . . . . .3 Trnitá cesta za pěstováním biorakytníku .4-5 Krajáč biomléka zalitý výjimečně ne vodou ale sluníčkem . . . . . . . . . . . .6-7 Lovecká sezóna na Sasově . . . . . . . . . . .8 Bio – minihumoresky . . . . . . . . . . . . . . .8

Rosa, o.p.s., vyhlašuje od 1. června 2010 ve spolupráci s internetovým magazínem VašeDěti.cz několik dobročinných aukcí pod názvem Plenky pro Ekodítě. Návštěvnice portálu Vaše Děti.cz tak budou mít možnost seznámit se z látkovými plenami, získat je za sympatickou cenu v aukcích a zároveň podpořit projekt Ekodítě. Ekodítě – to je dlouhodobý projekt společnosti Rosa, o. p. s., který se snaží podporovat a propagovat udržitelnou spotřebu a zdravý životní styl v oblasti péče o dítě. V současné době je Ekodítě známo především osvětou v oblasti používání pratelných plen a bezplenkové komunikační metody a vrcholí intenzivní celotýdenní kampaní Týden opravdových plen. V letošním roce jsme ve spolupráci s Lucií Harnošovou a internetovým portálem Brána k dětem (www.branakdetem.cz) uspořádali soutěž Plena roku 2010. Možnost zapojit se do této soutěže měli výrobci a distributoři pratelných plen tím, že nominovali některé ze svých plen, o kterých si myslí, že jsou opravdu dobré a mezi rodiči oblíbené. Rodiče hlasovali pro svou nejoblíbenější plenu. Ze zaslaných vzorků nominovaných plen byly vyhlášeny dvě aukce – jedna proběhla v Praze při udílení

ZDRAVÍ

Zemědělské trhy konečně i v Plzni

Co jíme, to ovlivňuje, kde žijeme . . . . . . .9 Poplašná zpráva o pesticidech v biopotravinách . . . . . . . . . . . . . . . . . .9

PLZEŇ (ENVIC, obč. sdružení) – Historicky první Plzeňské zemědělské trhy se uskutečnily v 29. května na nádvoří hotelu Gondola (Pallova 12, u Mlýnské strouhy, Plzeň) od 8 do 13 hodin. Pořádalo je občanské sdružení ENVIC ve spolupráci s hotelem Gondola za finanční podpory Nadačního fondu Zelený poklad. Trhy zeleniny a ovoce se budou konat na stejném místě až do října vždy poslední sobotu v měsíci (26. 6., 28. 8., 25. 9., 30. 10.). Plzeňské farmářské trhy jsou součástí projektu Plzeň 2015 (www.plzen2015.cz).

RECEPTÁŘ Vaříme z „ovozelu“ . . . . . . . . . . . . . . .10 Slovenská inšpirácia . . . . . . . . . . . . . .10 S BIO na cestách . . . . . . . . . . . . . . . . .11

BIODIVERZITA Přehlídky polních pokusů na Výzkumné stanici v Uhříněvsi . . . . . . . . . . . . . . . .12 K historii biodynamiky . . . . . . . . . . . . .13 Tuřín – plakát . . . . . . . . . . . . . . . . .14-15

EKOZAHRADA Ekozahrada v červnu . . . . . . . . . . . . .16-17 Rakouské ekozahrady . . . . . . . . . . .16-17 Magnetky s dětmi pro děti . . . . . . . . . . .17

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ Česká biozebra – je čas na změnu? . .18-19 Konečně zemědělské tržiště v Praze . . . .19 Nové povolení pro použití přípravku Polyversum . . . . . . . . . . . . .20 Seminář a Bioakademie . . . . . . . . . . . .20

ZPRAVODAJ EKOZEMĚDĚLCI PŘÍRODĚ Za ekologickým zemědělstvím a agroenvironmentálními opatřeními do Anglie a Skotska . . . . . . . . . . . . .21-22 Pozvánky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .23

EKOLOGIE První ročník Biomas-ligy ČR zná vítěze: Roštín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .24 První kroky k lesní mateřské školce . . . .24 Bílení vápnem . . . . . . . . . . . . . . . . . .25

www.vhpress.cz 2

Opakovaně použitelné plenky a kalhotky (vha)

titulů Plena roku 2010 a její výtěžek věnuje Brána k dětem na projekt „Představujeme moderní látkové pleny lékařům“. Druhou aukci PLENKY PRO EKODÍTĚ vyhlašuje Rosa ve spolupráci s Petrou Vymětalovou a internetovým portálem VašeDěti.cz (www.vasedeti.cz). Začne 1. června 2010, na MDD, a každý z výherců aukcí přispěje na další rozvoj projektu Ekodítě. Budete mít možnost vybírat mezi 36 plenami, mezi nimiž jsou i výherci ankety Plena roku 2010: kalhotková pleny Haipa Daipa Pastelka, čtvercová plena Kikko barevná, a plenka All-in-One (2v1) Itti Bitti Snap in One. Kupte svému dítěti látkovou plenu a přispějte na dobrou věc. Aukci můžete sledovat na www.vasedeti.cz/aukce.php. O Ekodítěti se dozvíte více na www.ekodite.rosacb.cz. Adéla Chadimová

Vážení čtenáři Bio, za tu dobu, kdy jsme k vám z redakce nepromluvili, se stalo mnoho událostí. Ani ne tak v oboru ekologického zemědělství, i když je tu nová ochranná známka pro biopotraviny, jako v celé společnosti. V květnu se opět části Moravy musely vyrovnávat s povodněmi, které napáchaly mnoho škod. Lidská solidarita by tu neměla chybět. Máme po volbách, které jistě mnohé změní. Změní život mnoha lidem, soudě podle programů stran, které nejspíše sestaví vládu. I s tím se budou muset zaměstnanci a drobní podnikatelé a živnostníci vyrovnávat nejspíše. Přejeme, aby to vyrovnávání nebylo příliš bolestivé a aby každý měl alespoň v něčem kousek radosti ze života a úspěch. Doufáme, že jste s obsahem měsíčníku Bio alespoň trochu spokojeni. Ne vždy se nám podaří najít skvělé zajímavosti

a neotřelé recepty do kuchyně. Možná byla minulá čísla více „pastvou“ pro ekosedláky než pro spotřebitele biopotravin. Rádi bychom to napravili, a proto příští dvojčíslo pro měsíce červenec a srpen přinese více stránek a čtení pro léto, pro spotřebitele. V srpnu tedy Bio nevyjde, ale těšte se dále na zářijový „nášup“ stránek. Předplatittelé tak nebudou v ničem za své peníze ošizeni. Slibujeme, že se s křížovkami polepšíme a nebudou chybět ani ty. Pište nám, fotografujte a zamýšlejte se nad tím, jak třeba na vaší zahrádce a v domácnosti si chráníte malý kousek přírody a přispíváte k ochraně svého nejbližšího životního prostředí. Kritizujte či chvalte naši redakční práci. Hezké nastupující léto, které snad přinese více sluníčka nad hlavou i v duši, přeje s úslovím "léto budiž pochváleno" Mirka Vohralíková, šéfredaktorka

bio

l

6/2010

Krámek vonící pečlivostí a láskou Jitka Nosková otevřela krámek se zdravou výživou v Hořicích před čtyřmi lety. V obchůdku se dvěmi schody do přízemí býval dříve obchod s ovocem a zeleninou, vykachličkovaný – a tak dalo dost práce přeměnit jej do podoby, která by vyhovovala specifickému prodeji sortimentu zdravé výživy a biopotravin. Paní Jitka se může pochlubit, že i v menším městě s devíti tisíci obyvatel je schopna z devadesáti procent prodávat biosortiment. dař Ing. Bedřich Plíšek. V Bylince můžete zakoupit také čerstvé biopečivo z pekárny v Ličně. „Měla jsem obavu, jestli mi pár bochníčků chleba vůbec dodají, ale byla jsem mile překvapena, že s tím žádný problém nebyl. Všechno objednané zboží prodám a objednávám nejen biochleba – po-

Že se krámek stal jejím vyplněným snem, je znát i z jeho vybavení. „Vše jsme si pořizovali a sestavili sami. Hodně mi pomohl manžel, který je velice šikovný. Já vymýšlela a manžel realizoval omítku, dlažbu a tak dále,“ vypráví o začátcích Jitka Nosková. Vnitřek jinak studeného přízemního prostoru prohřívá žluto-oranžová barva stěn a zajímavosti prostoru dodává dřevěný strop a niky. Vybavení je jednoduché, účelné a působí velmi příjemně – včetně proutěných nákupních košíků. „Jediné, co bych si přála změnit, je to, aby obchod byl na druhé straně ulice, kam svítí déle slunce,“ říká paní Jitka. V obchůdku si musí vystačit sama. Pokoušela se mít i jednu zaměstnankyni, ale nebylo finančně únosné, takže je nyní ráda, když jí o sobotách pomůže s doplňováním zboží a úklidem dcera, středoškolačka. V obchůdku je klasický sortiment zdravých výživ – mouky, těstoviny, luštěniny, šávy, čaje, různé pomazánky a vegetariánské polotovary, k tomu ekodrogerie a biokosmetika. Zelenina je pouze na objednávku a biojablíčka sem bude v sezóně dodávat blízký ekosa-

bio

l 6/2010

dle zájmu. Zatím se prodeji daří a jsem ráda, že mám práci, která mně těší.“ Bylo právě po třetí hodině a za mamkou do obchodu přiběhl syn Mikuláš. Hned se pustil do konzumace mrkvového biochleba a džusu... Po škole zkrátka vyhládlo, zvláště když se věnuje plavání a dalším sportům. Spokojená mamka – prodavačka a majitelka obchůdku – je ráda, že celá rodina přijímá zdravější způsob stravování. Však se věnuje pečlivě tomu, aby o prodávaných produktech věděla co nejvíce a podala zákazníkům potřebné informace. Krámek Bylinka v hořické Husově ulici poznáte lehce, podle sytě oranžové fasády domu a pěkné mříže. Když vejdete, jistě vás obklopí příjemný pocit, že vás tu obslouží ochotně, pečlivě a s láskou. Mirka Vohralíková

3

KDE SE RODÍ BIO

Za hranicemi Českého ráje je opravdový ráj – rakytníkový

TRNITÁ CESTA za pěstováním rakytníku Rakytník řešetlákový (lat. Hippophae rhamnoides, syn. rakytník úzkolistý) je v léčitelství starých civilizací znám přes dva tisíce let, ale jeho pěstování s cílem sklizně plodů v naší republice není jistě tak dlouhé. Přijeli jsme se proto podívat na ekologické pěstování rakytníku za Miloslavem Koškem, který letos získal za kvalitní biorakytníkovou šávu ocenění Česká biopotravina roku 2009 v kategorii nápojů. V Ohrazenicích, které leží hned u Turnova, se rozkládají sady našeho oceněného ekologického zemědělce. Na šedesáti hektarech vlastní půdy má vysázené trnité keře rakytníku řešetlákového, který pěstuje ekologicky – mohou dorůstat v našic podmínkách až pěti metrů výšky. Některé keře již mají za sebou více než 18 let života. Ekopěstitel chystá proto i jejich obnovu. Ročně sklidí na 130 tun drobných oranžových peckoviček. Během sklizně v září až říjnu se odřezávají celé větve, z nichž se plody musí oddělit a ihned se hluboce zamrazují. Během roku se z nich pak lisuje šáva, která se po sterilaci stáčí do lahviček. K tomu má pěstitel nainstalovaný lis na šávu vlastní konstrukce a starší stáčecí linku. V poslední době ale měl potíž sehnat správnou velikost lahviček. Šáva se dodává stoprocentní jen řešetláková, nebo míchaná se šávou jablečnou či hruškovou. Nebo slouží dál i k výrobě marmelády. Rakytníková šáva obsahuje asi dvě procenta oleje, který je také v sortimen-

Zamrazené plody rakytníku

4

RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ (Hippophae rhamnoides) Řád: hlošinokvěté (Elaeagnales) Čele: hlošinovité (Elaeagnaceae) Jedna z nejstarších bylin, kterou člověk používá k léčení. Záznamy o jejích léčebných účincích vedou až do starého Řecka. Odtud také pochází její název – Hippophae, který v překladu znamená třpytící se kůň. Staří Řekové totiž zaznamenali, že koně pasoucí se v oblasti, kde rostl rakytník, dobře prospívali a jejich srst dostávala lesklý nádech. Rakytník pochází z Kavkazu, Číny a Mongolska, vyskytoval se v Nepálu, v Indii a na Sibiři. Dvoudomý, kolcovitě trnitý keř řešetláku je obdařen hustými větvemi, v mládí stříbřitě šupinkatými. Listy střídavé, čárkovitě kopinaté, celokrajné, na rubu stříbřitě až hnědočerveně drobně šupinkaté. Samčí květy v úžlabních svazečcích s hluboce dvoudílným kalichovitým okvětím; samičí hroznovitě nahloučené, trubkovité. Plody oranžově červené, hnědě tečkované, zřídka žluté. Kvete od března do května. Ve střední Evropě původní pouze na písčitých, štěrkovitých březích některých řek nebo na kamenitých svazích mimo naše území; u nás se často vysazuje jako okrasný a ovocný keř, zejména pro vysoký obsah vitaminu C.

Stáčecí minilinka

tu výrobků k využití pro farmaceutický průmysl. Výtěžnost plodů na šávu je kolem 80 procent, zbylá dr se usuší a dále se upotřebí v čajích. Starost o hektary keřů a zpracování plodů „leží“ na Miloslavu Koškovi a jeho ženě. Má ještě podle potřeby jednoho až dva zaměstnance. I když byl od počátku devadesátých let (kdy se pole a pozemky z JZD postupně vracely majitelům, či jejich potomkům, pokud se nerozhodli v družstvu zůstat), rozhodnut jít do zemědělství, nevěděl, že cesta bude mnohdy trnitější než sám rakytník. Rakytník není náročný na pěstební podmínky, proto je docela dobře vhodný k pěstování ekologickému. Košek se řadí do čtyřicítky velkopěstitelů rakytníku v Evropě. Ne všichni jsou však ekologičtí. Také ne všechny výrobky, které v Ohrazenicích vznikají, nesou etiketu „bioprodukt“. Do některých se přidává například med nebo fruktóza. S odbytem výrobků problémy jeho firma Ekoplanet nemá a dodává je do obchodů zdravé výživy, lékáren, a také do obchodních řetězců. V polovině devadesátých let získal Miloslav Košek certifikát na ekologické pěstování rakytníku. Do té doby už měl propracovaný způsob nejen péče o rakytník, ale také způsob sklizně. Koupil pro sklady a zmrazování opuštěné budovy družstva. Ovšem provoz, který má v domě po prarodičích a jenž musel znovu koupit a důkladně upravit ze starých stájí, je ohrožen jaè kýmisi majetkovými nesrovnalostmi.

Naplněné 250 ml lahvičky

bio

l

6/2010

TRNITÁ CESTA ZA PĚSTOVÁNÍM RAKYTNÍKU Zdánlivě hladkou cestu za úspěšným podnikáním Miloslava Koška lemovaly nejen trnité keře rakytníků, ale také trny lidské závisti, nedorozumění a možná i schválností. Sám toto období v nadsázce nazývá obnovenými „padesátými lety“. Vracení pozemků se vleklo a další strázně se postupně přidaly. Přicházela na něho různá udání, třeba jen na to, že ptáci, kteří hojně sídlí v rakytníkovém porostu, škodí na sousedních pozemcích. Při jednom takovém šetření hygieny, než se sepsal protokol, mu vykradli ze skladu nářadí za 25 000 korun. Když to druhý den šel nahlásit na polici, tak se zloději vrátili pro další „dávku“.

CO RAKYTNÍK OBSAHUJE? Oranžové plody rakytníku dozrávají na konci srpna až v říjnu. V tuto dobu mají nejvyšší obsah zdraví prospěšných látek. Obsahují: l 10 x více vitaminu C než pomeranč l Vitaminy A, D, F, K a vitaminy skupiny B l Rutin, flavonoidy, pektin, silici a třísloviny l Organické kyseliny a minerály l Alkaloid hyppophein (ten se v těle přeměňuje na serotonin, hormon důležitý pro celkovou vitalitu, který chrání organismus proti depresi a nádorům)

JAKÉ MÁ LÉČIVÉ ÚČINKY RAKYTNÍKOVÝ OLEJ?

Samičí rostlina rakytníku po odkvětu s plody Samčí větvička s prašníky pylu

Vzhledem k tomu, že byl rakytník až donedávna využíván převážně lidovým léčitelstvím v původních oblastech, jsou jeho komplexní léčebné účinky, které nyní objevuje i moderní západní věda, velmi překvapivé. l Má biostimulační účinky, výrazně podporuje imunitní systém, zvyšuje odolnost proti infekcím a stresu l Podporuje tvorbu žluči a trávicích enzymů, léčí žaludeční vředy l Stimuluje činnost jater a plic, pomáhá při plicních onemocněních l Reguluje krevní oběh l Pomáhá při kožních onemocněních, akné, popáleninách a omrzlinách l Zabraňuje vypadávání vlasů l Čistí organismus od toxických látek l Rozpouští hleny l Pomáhá při revmatismu l Má i protinádorové účinky Dlouhou dobu je ve sporu s obcí o to, že na vlastním pozemku, určeném v územním plánu jako zahrada a třešňový sad, vysázel rakytník – což se obci nelíbí a domnívá se, že to není v souladu s plánem obce. Zastupitelé trvají na tom, aby rakytníkové keře vykácel. Na jiném pozemku, který se mu podařilo scelit, zase chce obec prosadit veřejnou komunikaci a pozemky tak opět od sebe oddělit.

V území jiné obce, kde má také velkou část pozemků, vede elektrické vedení a stojí zde sloupy. Ty by zase energetická společnost chtěla přemístit, ale opět by to zasáhlo jeho pozemky. Jak by asi potom vypadaly mladé keře rakytníků, to si dovedete představit. Mladé sazenice nestojí pakatel, proto se podnikatel takovému jednání brání. Jestli bude jeho právní obrana účinná, to se ještě neví. Tvrdý boj byl i kolem faktu, že v rámci ekologických úhrad byl zřízen titul „intenzivní pěstební činnost“, ale do ní ministerští úředníci zapomněli zahrnout rakytník... Proto by ekozemědělec neměl mít nárok na vyšší úhradu, ale spadal by do kategorie „ostatní“. Možná, že starosti kolem rakytníku jsou dány i tím, že pozemky leží až za branami ráje. Tedy toho Českého ráje. Ale vážně. Miloslav Košek se snaží i jako správný ekologický zemědělec dbát na to, aby na pozemcích neměl jen monokulturu rakytníku, ale také udržuje remízky a další by chtěl vytvořit. Proto byl konečně potěšen změnou zákona, že dotační platby se budou týkat i těchto nevelkých lokalit a nebude o ně v systému LPIS (systém evidence boloků půdy založený na uživatelských vztazích) krácen. Přes všechny strázně, kdy by nejraději „leckoho“ prohnal rakytníkovým trním, je Miloslav Košek optimistou a doufá, že bude moci v budoucnu sady předat svým dětem. Na cestě za zdravím z rakytníku mu přejeme dobrou úrodu a spravedlivé posouzení všech jeho kauz. Miroslava Vohralíková

Jak pěstovat rakytník? Rakytník je velmi nenáročná rostlina, nejlépe se mu daří na suchém slunečném místě, dobře prospívá na písčitých i kamenitých půdách. Má rozsáhlý kořenový systém a vytváří kořenové výhonky, proto si musíme dát pozor a vysadit ho pouze tam, kde jeho případné rozrůstání nebude činit problémy. Rakytník řešetlákový je dvoudomá rostlina, proto – pokud chceme sklízet plody – musíme vysadit samčí i samičí keř. Ideální je vysadit jeden keř samčí a více samičích, které budou plodit. Vzhledem k tomu, že se opyluje větrem, je dobré zasadit opylovače, tedy samčí rostlinu, proti směru často vanoucích větrů.

bio

l 6/2010

5

Bartákův hrnec pro valašské ekozemědělství v odpovědných rukách

KRAJÁČ BIOMLÉKA ZALITÝ VÝJIMEČNĚ NE VODOU,

ALE SLUNÍČKEM LIDEČKO – HORNÍ LIDEČ – Na slavnosti při příležitosti předání putovního Bartákova hrnce pro nejlepšího ekologického zemědělce za rok 2009 se sešli reprezentanti zemědělských institucí z úrovně okresu, kraje a účastnil se jí i náměstek ministra zemědělství ČR pro životní prostředí, výzkum a vzdělávání, Ing. Jiří Urban. Přímo v areálu hospodářství se dvěma kravíny, kde se ekologicky chovají dojnice, předal putovní Hrnec nestor ekologického zemědělství v Česku Ing. Richard J. Barták, CSc., jednatelům oceněné firmy AGROFYTO Lidečko, s.r.o., Ing. Ludmile Mužikovské a Vilému Rudolfovi, členům PRO-BIO svazu EZ. Od předchozího oceněného ekologického sadaře Ing. Bedřicha Plíška putoval tento originální pohár z Vinice u Hořic a zakotví na rok v Lidečku. Symbolickou odměnou pro nejlepší subjekt ekologického zemědělství v ČR je v Hrnci ukrytých 1500 čerstvě ražených – ještě zlatých – desetikorun.

Proč doputoval hrnec na Valašsko? I když bylo hlavním mottem hospodaření transformovaného podniku – z družstevního vlastnictví na soukromé – „údržba krajiny a života v ní“, brzy následovalo pochopení, že udržet krajinu ve stylu rázovitého Valašska bude snazší v režimu ekologického chovu skotu a pěstování plodin. Proto odchov skotu na pastvinách a hlavně zachování produkce mléka vlévá život do tohoto koutu česko-slovenského pomezí a přináší kýžený efekt – valašské biopotraviny pro náš stůl. (Viz reportáž v Bio č. 4/2010.) I když se podnik transformoval na soukromý, převládá zde – díky Ludmile Mužikovské – stále duch pospolitosti. Finanční odměna (nikoli příliš důležitá), kterou poskytuje Nadační fond Bartákův hrnec spolu se sponzory akce, byla rozdělena mezi tři pracovníky vedení (dva jednatele a účetní) a dalších 17 zaměstnanců – dojiček, traktoristů, mechanizátorů, ošetřovatelů skotu... Bez nich, jak připomněla Mužikovská, by se hospodaření na 870 hektarech s 650 kusy skotu mohlo jenom těžce realizovat. Bartákův hrnec je vyjádřením především morální podpory pro ekologické hospodaření a přináši popularitu ekozemědělci. V neposlední řadě pak rozšiřuje povědomí o tomto způsobu hospodaření a biopotravinách. Dá se říci, že

poprvé byla Bartákovým hrncem poctěna firma takto velká, která reprezentuje „pilotní podnik“ v oboru produkce biomléka. Kvalitnímu biomléku dává tu správnou „korunu“ zpracování v Mlékárně Valašské Meziříčí, která za výrobky z něj získala mnoho ocenění regionálních a celorepublikový titul „Biopotravina roku 2007“. Chovají na valašských stráních 530 kusů skotu z toho 120 dojnic a 130 krav bez tržní produkce mléka a 250 telátek ,jalovice a tři býky Siementál (masného plemene) a býka holštýnského (mléčný skot). Každý ekologický podnik je pod dohledem veterinární a hygienické správy a kontrolní organizace, která přiděluje a každoročně obnovuje certifikát pro bioprodukt – zde biomléko. Maso z býků chovaných ekologicky na pastvinách skončí, bohužel, na konvenčních jatkách. Ve výhledu jsou ovšem vlastní certifikovaná ekojatka, kde by se biomaso zpracovávalo a mohla tak být zhodnocena i finančně jeho kvalita.

Hrnec v dobrých rukách Když se rozpustily mraky, které sužovaly Moravu dešti téměř celý měsíc a způsobily opět

Zprava: R. Barták, L. Mužikovská a V., Rudolf, J. Urban a zástupci Agrární komory

7

K Bartákovu hrnci se zlaáky patří i diplom a průkazka člena Klubu hrncařek a hrncařů

velké škody povodněmi a vykouklo sluníčko, bylo to doslova darem nejen pro tuto slavnost. Každým coulem jste se tu cítili jako doma. Parta lidí, kteří drží spolu přátelstvím svázaným právě způsobem hospodaření, výroby i prodeje, členové „Klubu hrncařek a hrncařů“, založeného Ing. R. J. Bartákem – například Netíkovi, Ing. Plíšek, Jan Březík – a mnozí další si měli co sdělovat. Rádi si promluvili například s prof. Bořivojem Šarapatkou, vedoucím katedry ekologie a životního prostředí UP v Olomouci, ředitelkou Bionstitutu Olomouc Mgr. Pavlínou Samsonovou, nebo s odborníky ze Svazu ekologických poradců Ing. Romanem Rozsypalem a Ing. Petrem Trávníčkem – poradcem pro produkci biomléka pro společnost AGROFYTO i Mlékárnu Valašské Meziříčí. V úvodním projevu se Ludmila Mužikovská, svěřila se svými pocity a obavami: „Je důležité, abychom si uchovali naši přírodu a naše zemědělství. Měsíc nám prší a jsme z toho trochu nervózní... Když jdeme do obchodů, kolik tam najdeme výrobků s označením ,vyrobeno v ČR´? Zato tam najdeme velký výběr zboží dovezeného ze zahraničí. Když padá odbyt domácích výrobků, padá i zemědělství. Musíme si uvědomit, kolik půdy je pronajaté, něè komu je to jedno. Ale když nevejdeme

Zaběhlá stračena, která dojí biomléko s trnkovu příchutí...

bio

l 6/2010

è po vlastní půdě do svého domu, jak tady budeme žít? Stáváme se tady hosty... Jak dlouho tu budeme trpěni? Chraňme si to, za co naši předci tvrdě bojovali, chraňme si přírodu a naše valašské kopce...,“ a vyzvala přítomné činitele, aby si této hrozby potravinové závislosti a skupování půdy zahraničními vlastníky byli vědomi a nepodceňovali ji. Náměstek ministra zemědělství ČR Ing. Jiří Urban připomněl ve svém vystoupení pokroky ekologického zemědělství. „V České republice se ekologicky hospodaří již na deseti procentech půdy. Považuji za správné, že se Hrnec dostává také k větším producentům. Je to i výrazem toho že ekologičtí zemědělci už nejsou malým hnutím, stojícím někde v ústraní...“ Zdůraznil i složitost vývoje ekologického zemědělství a prosazení bioproduktů na trhu, který je otevřený dovozu, a velmi ocenil právě péči o krajinu, kterou dělají ekozemědělci často navíc ke své obvyklé práci. Proto si AGROFYTO jako pilotní podnik ekologického zemědělství Bartákův hrnec oprávněně zasloužil. K předání ceny popřáli i mnozí činitelé, kteří mají co do činění s rozvojem venkova, a již starostové obcí, na jejichž katastru společnost hospodaří, za domácí Horní Lideč Josef Tkadlec, za Lidečko, kde je sídlo společnosti AGROFYTO, Ing. Vojtěch Ryza – starosta obce a předseda Místní akční skupiny Hornolidečska a starosta obce Valašské Příkazy a bývalý ekonom družstva Stanislav Chovanec. Stejně jako zemědělci, kteří utvářejí ráz krajiny a zaměstnávají domácí obyvatele regionu Vsetinska: za AK ČR přijel viceprezident Ing. Jindřich Šnejdrla, Zemědělský svaz okresu Vsetín reprezentoval Ing. Josef Hruška, oba jsou zároveň vedoucími představiteli velkých zemědělských podniků, stejně jako za Asociaci soukromých zemědělců okresu Vsetín hospodář Jan Vávra, za Svaz PRO-BIO ČR se zúčastmil jeho místopředseda Ing. Přemysl Čech, ekozemědělec. Za SZIF regionální pracoviště Olomouc promluvil jeho ředitel Ing. Faltýnek. O složité situaci s odbytem výrobků z biomléka hovořila ředitelka Mlékárny Valašské Meziříčí Jana Novotná. Mezi milými hosty dále byli, MVDr. Hub z Veterinární správy Vsetín, Ing. Jaroslav Krčmář ředitel Střední školy zemědělské a přírodovědné v Rožnově, kterou oba jednatelé absolvovali, a další hosté a přátelé. Slavnost s valašskými tóny O občerstvení dobrým pečeným jehněčím z „přechodného období“ se postarala Hanka Molková, o guláš z domácího biohovězího masa zase Ivoš Tydlačka, který navařil též tradiční valašskou kyselicu. Protože bez chleba Biodojnice míří do kravína na dojení...

Pbio

l 6/2010

Výhled ze dvora hospodářství na zachované liniové výsadby ovocných stromů by to nešlo, tak ten dodala pekárna paní Ludmily Šeré za Střelné a nebyl to jen chlebíček (vskutku byl tak dobrý), nechyběly frgále ani dvojctihodné koláčky, kterých bylo opravdu co srdce ráčilo a ani oči nestačily sníst... K tomu bylo možno zakousnout ovčí sýry od ekologického zemědělce Tomáše Ondrůcha a zapít biomošty od známého dodavatele Tradice Bílých Karpat. Tatínku, je tam telátko?

Návštěvníci z daleka i zblízka mohli ochutnat a zakoupit zejména produkci z Mlékárny Valašské Meziříčí – jogurty a nápoje, vše v biokvalitě, a nalít do kávy místní biomléko. Z řad ekozemědělců, kteří by měli zákazníkům co nabídnout, však v časově vypjatém volebním dni nepřijelo mnoho. Velmi zde pomáhal i člen správní rady Jan Verich z Turnova, který je pěstitelem a zpracovatelem bioovoce. Nabízel šávy z jablek, hrušek a rakytníku a vítězný rakytníkový džem. Vystoupení souboru Klobučan z Valašských Klobouků s hudbou, zpěvem i tancem provázelo celou akci a vytvářelo milou atmosféru. Předvedly se děti z místní Základní školy. Velmi pěkné bylo též vystoupení pana Molka „Veselý dvorek“ s ukázkami shánění oveček i zaběhlé husy či malého kanečka cvičenými border koliemi. Smích sklidilo však přivedení za...Paní Boženka už na ně byla přichystaná

toulané kravky myslivcem, který si stěžoval, že kráva utíká a neustále vyžírá krmelce zvěři. Ludmilou nadojené biomléko z „biovemene“ mělo vynikající kvalitu – bylo čtyřiapadesátiprocentní a se silnou příchutí trnek...

Dojit raděj jenom krávy... Na krátkou prohlídku kravínů pozval přítomné Vilém Rudolf, který zájemce seznámil s chodem podniku a podmínkami ekologického chovu. Dětem se samozřejmě líbila nejvíce telátka, která jsou po narození odchovávána v boudách a krmena mlezivem. Dojnice jsou mezi dojením na pastvě. Krmeny jsou jednak tím, co spasou, a jednak biokukuřicí drcenou a zakonzervovanou, bioobilím z vlastní produkce podniku a biosenáží. Mnoho hodin stráví pracovníci AGROFYTO právě sklízením a ošetřováním luk a pastvin. Rázem půl třetí hodiny odpolední se už dojnice řadily u ohradníku a čekaly na dojení. Velmi spořádaně se stovka krav přesunula do kravína. Ovšem k našemu překvapení, procesí ukončoval ne pasáček – ale traktor! Traktorista biodojnice nehoní po poli, ale jen uzavírá trasu a kontroluje, zda se některá nezatoulala (viz jedna zaběhlá...). Stačí prý jim zatroubit na klakson a už vědí, co přijde. Dojí se dvakrát denně, brzy ráno o páté, a pak odpoledne o čtvrté, dojení stovky dojnic zabere dvě a půl hodiny. Čtyři dojičky se střídají na dvě směny a dvakrát v měsíci musí oželet volný víkend. Krávy, ani ty „bio“, zkrátka nepočkají. Dojením biomléka byl tak symbolicky zakončen den na mléčném ekostatku v Horní Lidči. Počasí v tento den všem ukázkově přálo – a doufáme, že i nová povolební situace nezhatí nastartované plány „ekologického“ náměstka a jeho týmu, že nad českým ekozemědělstvím to slunéčko nebude často kryté mraky a dojeny budou opravdu jen ty biokravky. Stabilní politickou a hospodářskou situaci v ekozemědělství totiž nutně potřebují všechny podniky – malé i velké – takto pokrokově podnikající. Miroslava Vohralíková

7

„LOVECKÁ“ SEZÓNA NA SASOVĚ Na Vysočině na „Biofarmě Sasov“ Josefa Sklenáře se pořád děje něco nového. Kromě toho, že pro místní biočuníky vyrostly na pastvině další dva nové stany pro venkovní ekochov, tak také vznikly dvě novinky pro věrné zákazníky.

Sasovský obchůdek s posezením

Zveme vás na 3. ročník BIOJARMARKU NA „BIOFARMĚ EPONA“ 7. srpna od 12 hod.

Návštěvníci při ochutnávce

Kančí lovecký biosalám Ano, vedle biouheráku a biošunky je nyní nabídka rozšířena o „biolovečák“. Tento trvanlivý fermentovaný biosalám se drží sasovských zásad, je bez dusitanů, barviv, syntetických aditiv. Je rovněž bezlepkový. V biolovečáku najdete biokoření (např. pepř, hřebíček, třtinový cukr) a mořskou sůl. Smluvním zpracovatelem jsou Kostelecké uzeniny, a. s. Maso pro přípravu tohoto salámu je z biočuníků (a malé procento biohovězího masa) sasovského ekochovu. Ba co víc: lovečák je i z masa nekastrovaných kanců!

spíš firemní obchůdek. Můžete si zde nakoupit čerstvé biovepřové a biohovězí maso. Snad již brzy, až doběhnou zkoušky, budete moci ochutnat i vyzrálé hovězí maso. V nabídce jsou také mražené bramborové tolárky, knedlíky, šunka, uherák, kančí lovečák, sezónně cibule a brambory a další – zkrátka kompletní sasovský biosortiment. Navíc můžete i něco ochutnat nebo přikoupit biovíno a biokoření od Abrlů nebo ze Sluneční brány. Prodejní doba je zatím čtvrtek a pátek, 7.30–15.30, nebo po dohodě (vyzvednutí objednávky) i jindy – v tom případě je potřeba se domluvit přímo s vedoucí obchůdku, Kateřinou Pykalovou (e-mail: pykalova @biofarma.cz nebo tel.: 733 702 641). Lucie Hejná www.biofarma.cz

Pokud máte zájem a chu strávit příjemné sobotní odpoledne prezentací své činnosti či vystavovat a samozřejmě i prodávat své výrobky rádi vás přivítáme. Nabízíme možnost prodejního místa, parkování i s možností přespání ve vlastním stanu, přívěsu či přímo pod širákem – a to vše opravdu zdarma. Večer strávíme s příjemnou a již z minulých ročníků známou kapelou u táboráku, dobrého jídla i pití. V případě vašeho zájmu či jakéhokoliv dotazu pište: [email protected] volejte: 607 952 125 Přihlášky prosím zasílejte co nejdříve, abychom mohli zajistit vše potřebné pro všechny zájemce. Těšíme na spolupráci – Ivana Pánková, Biofarma Epona, Verušice 5, Žlutice 364 52, Karlovarský kraj

www.epona.wz.cz

BIO–MINIHUMORESKY GORBY kontra JELCIN Schválně, zkuste ho a řekněte...

E-shop a nový obchůdek Vznikl nejen nový E-shop na www.biofarma.cz, ale i nový faremní obchůdek. Najdete ho v prostorách bývalé sasovské kanceláře, hned u vjezdu do areálu ekofarmy po levé ruce. Zbrusu nové dveře jsou vám otevřeny k nákupu nejen sasovských biodobrot. Není to klasická prodejna, ale

KVĚTNOVÁ KŘÍŽOVKA Tři správní luštitelé dostávají hodnotné publikace od nakladatelství Svítání z Hradce Králové: publikaci „O zdraví úplně jinak“ Miloslav B. ze Sázavy, „Dvě nové hrozby pro každého“ Zdenka Š. Ostrava a hodnotnou „Čínskou studii (dietologická studie)“ pošleme Ludmile Č. z Metylovic. Protože se redakce Bio zapojila do chystání akce Bartákův hrnec, nepodařilo se nám získat sponzora pro červnovou křížovku. Vše Vám vynahradíme v čísle červencovém, které bude rozšířeno o LETNÍ ČTENÍ.

8

Již třetí desítku let propaguji bioprodukty, biopotraviny a hlavně biovíno, kudy chodím a kde mohu promluviti. I paní Shirley Temple Black (bývalá velvyslankyně USA v Praze) jsem přinášel vždy tři lahvičky biovína při každé příležitosti nějakého pozvání. Odvděčila se mně velmi pěkným děkovným osobním dopisem, velmi chválícím biovíno. Mám ho – zarámovaný – na památku viseti ve své pracovně... Pozvání pak přibylo a biovíno jsem jí pak nosil ještě častěji! Byla to dáma velmi milá, elegantní a společenská a častá pozvání k ní byla vždy velice příjemná, až na maličkost ... ech ... Maličkost živé hmotnosti více než 60 kg. To byl její rovněž velmi milý, hravý a také společenský buldok, jménem Gorby. Na začátku devadesátých let minulého století to bylo jméno jistě velmi oblíbené. Jak mnohdy předváděla, velmi rád s ní pil i biovíno. Jeho hravost pak stoupla a spočívala hlavně v okusování tkaniček bot la-

kýrek a otírání si tekoucích slin o černé kalhoty pánů a rób dam. Nu, po každé návštěvě, samozřejmě, následovala čistírna. K jeho oblíbené hře patřilo ovšem i objímání okolo krku (hlavně dam), a pak to slintání bylo ještě „příjemnější“. – Paní Shirley se ovšem vždy dívala na druhou stranu. Nebylo však zcela bezpečné míti robu bez ramínek. Dáma drobné postavy, kterou Gorby, stoje na zadních, značně převyšoval, takže jí olizoval ramena i obličej, toho nedbala. Samozřejmě ji pak Gorby bez potíží prackami svlékl před celou společností. Nu, vykřikla a prchla. Paní Shirley jí okamžitě oblékla do nějakých dětských šatiček a rozhněvala se. „S tím Gorbym opravdu již není k vydržení, jak je nevychovaný! Už si s ním skutečně nevím rady. Toto, co te předvedl, již přesahuje všechny meze! Já ho snad budu muset dát pryč...“ A uronila slzu. „Ne! To nemohu udělat – mám ho přece tak strašně ráda! Ale... už vím! Potrestám ho jinak – já ho přejmenuji! Poj sem, Jelcine, a už nezlob a nesvlékej dámy!“ RJB

bio

l

6/2010

ZDRAVÍ

CO KUPUJEME OVLIVŇUJE TO, KDE ŽIJEME Zatím jsme si na to ještě plně nezvykli, ale to co, kde a jak nakupujeme, může velmi významně ovlivnit v jakém světě žijeme. Spotřebitelská volba je jediným signálem pro výrobce o tom, co má vyrábět a jak to má vyrábět. Nakupujeme-li produkty, jejichž výroba zatěžuje životní prostředí, zneužívá práce lidí v zemích třetího světa, způsobuje utrpení hospodářských zvířat, dáváme tím signál výrobci, že tohle všechno nám nevadí a motivuje jej to, aby tyto praktiky užíval i nadále. Jednou z cest ke zlepšení je upřednostňování výrobků s tzv. „environmentální přidanou hodnotou“, což znamená výrobky, které nejenže sám výrobce deklaruje jako příznivé životnímu prostředí, ale jejichž minimální negativní dopad na životní prostředí potvrdí i nezávislá třetí osoba. Návod k rozhodnutí, které výrobky z široké nabídky obchodníků jsou skutečně ekologicky šetrné, a které nikoliv, nám poskytuje tzv. environmentální značení. Jde o značky, o jejichž udílení rozhoduje nezávislý nejčastěji státní či státem pověřený orgán, který potvrdí, že daný výrobek skutečně splňuje slibované environmentální charakteristiky. Zřejmě u nás nejpoužívanější ekoznačky jsou značka Ekologicky šetrného výrobku pro spotřební zboží a značka „biozebry“ pro biopotraviny. Zastavme se u biopotravin, které jsou v současné době vděčným mediálním tématem a stále dokola se probírá jejich pozitivní či negativní vliv na zdraví konzumenta. Většině těchto debat však uniká, že biopotraviny jako produkty ekologického zemědělství nejsou primárně produktem „zdravé výživy“, ale jsou především výrob-

Krajina jižních Čech

Archiv Bio

kem s „environmentální přidanou hodnotou“. To znamená, že cílem ekologického zemědělství je vyrábět kvalitní potraviny metodami, které nemají destruktivní vliv na okolní krajinu, ekosystémy a rozmanitost okolního života. Metodami, které nejsou závislé na lineárním spotřebovávání zdrojů, které neznehodnocují půdu a nedegradují živé tvory na pouhé stroje. Stávající industriální zemědělství, proti němuž se ekologické zemědělství vymezuje, je téměř plně závislé na přísunu vstupů zvenčí. Biologické a ekologické nerovnováhy (škůdci, choroby) řeší hlavně pomocí pesticidů či umělých hnojiv, což je činí závislým na spotřebě neobnovitelných, konečných zdrojů. Např. na výrobu 1 kg umělého hnojiva se spotřebuje přibližně 1,5 litru nafty tj 1 kg ropy. Industriální zemědělství tak není v systému konečných zdrojů dlouhodobě udržitelné. Ekologické zemědělství, tedy systém, v němž vznikají biopotraviny, je naopak za-

Poplašná zpráva o pesticidech v biopotravinách Dne 6. 5. v Hospodářských novinách a 7. 5. na TV Prima a následně na několika internetových portálech, které informaci převzaly, byla veřejnost informována o výsledcích „Zprávy o výsledcích plánované kontroly cizorodých látek v potravinách v roce 2009“ Státní zemědělské a potravinářské inspekce. S ohledem na charakter informace bychom rádi upozornili na skutečnosti, které považujeme ze strany zveřejněných textů za zcela zavádějící. Přestože u některých výrobců prokazatelBiopotraviny, které obsahují řadově tině došlo k porušení NR (ES) 834/2007 síciny z maximálních množství reziduí, a NK (ES) 889/2008, považujeme za velmi která jsou povolena pro běžné potraviny, důležité zdůraznit, že nalezená množství v žádném případě nepředstavují zdrapesticidů se pohybovala ve většině případů votní riziko pro konzumenta! na hranici detekovatelnosti a sedm vzorků Dodržování stanovených postupů při výroz deseti obsahovalo detekovanou látku bě biopotravin je přísně sledováno. S ohlev řádu pouhých tisícin miligramu na kilo- dem na vzrůstající počet ekologicky hospogram produktu. Maximální limity reziduí pro dařících subjektů je naší logickou snahou konvenční potraviny, stanovené na základě zvyšovat adekvátně i počet analýz zaměřeNařízení ES 396/2005 pro běžné potraviny, ných na sledování pesticidů v produktech jsou přitom v řádech desetin až jednotek mi- ekologického zemědělství. Vedle státních ligramů na kilogram (viz přiložená tabulka). kontrolních orgánů (SZPI, ÚKZÚZ, SVS), To znamená, že nalezená množství mohou odebírat vzorky produkce také tři v biopotravinách nemohou být v uváděných kontrolní subjekty, které zodpovídají za vzorcích považována v žádném případě za certifikační a kontrolní činnost v oblasti ekozdraví škodlivé. Formulace, kterou ve svých logického zemědělství. Od roku 2010 navíc textech použila media, považujeme proto probíhají takzvané úřední kontroly ekologicza velmi zkreslující a zavádějící. kého zemědělství na pět procent ekofarem

bio

l

6/2010

loženo na několika základních pilířích, kterými jsou především: t preventivní opatření proti škůdcům a chorobám; t zachovávání a zvyšování přirozené úrodnosti půdy; t respekt k přirozeným potřebám hospodářských zvířat; t recirkulace zdrojů s jejich minimálními vstupy a ztrátami; t utváření biologicky a geneticky bohaté kulturní krajiny, která bude schopna zajistit životní podmínky pro všechny živé organismy; t a především vnímání přírody jako jednotného celku se svou vlastní hodnotou. Navíc, ekologické zemědělství je dnes v celé Evropě i v celém světě uznávaným, legitimním, přesně definovaným a zejména kontrolovaným způsobem zemědělské produkce, který splňuje podmínky trvale udržitelného života daleko více, než stávající zemědělství průmyslové. Nepochybně je však ekologické zemědělství teprve na začátku úsilí o vytvoření trvale udržitelného zemědělského systému. Nicméně, budeme-li stále svou spotřební volbou preferovat výroky průmyslového zemědělství a potravinářské výroby a nedáme-li najevo svou vůli po výrobcích s environmentálním přesahem, nebude rozvoj ekologicky šetrných způsobů hospodaření v blízké budoucnosti nijak výrazný. Volbou biopotravin volíme zemědělství, jehož metody pozitivně ovlivňují kvalitu života naši i našich potomků. Mgr. Jan Valeška www.biospotrebitel.cz Zdroj: Comparison of energy inputs for inorganic fertilizer and manure based corn production, McLaughlin, N.B., et al. Canadian Agricultural Engineering, Vol. 42, No. 1, 2000.

ročně. Tyto kontroly provádí ÚKZÚZ. V případech, kdy je na místě kontroly podezření pro možné použití látek zakázaných v ekologickém zemědělství, je proveden odběr vzorků k analýze. Pozitivní vzorky byly převážně zahraničního původu. U výrobků, pocházejících z České republiky je důvod jejich kontaminace prošetřován. V případě látky piperonyl butoxid se navíc nejedná o pesticid. Je-li zjištěno porušení právních předpisů o ekologickém zemědělství, hrozí výrobci stažení výrobku z prodeje a ztráta práva užívat označení odkazujícího na ekologický způsob produkce. Pokud bude použití nepovolených prostředků prokázáno ekologickému zemědělci, který surovinu vyrobil, hrozí mu odebrání certifikace a zahájení správního řízení. Ekologické zemědělství je nadstandardně kontrolovaným systémem, s možností dohledatelnosti původu až ke konkrétnímu zemědělci. Systém ekologického zemědělství je šetrným hospodařením, které minimalizuje vstupy s nepříznivými dopady na životní prostředí, zdraví lidí a zdraví zvířat. Stanovisko Ministerstva zemědělství ČR, Odbor komunikace

9

RECEPTÁŘ

VAŘÍME Z „OVOZELU“ Těším se už, až nám na zahradě zase poroste čerstvá zelenina a ovoce, i když zatím teprve probíhají takové ty jarní práce – úklid zahrady, setí, sázení, pletí... Brzy budeme sklízet čerstvou zeleninu a první ovoce. Posílám proto několik zeleninových a ovocných receptů.

Rychlá rajská omáčka Na osobu si připravíme 200 g dobře vyzrálých rajčat. Omyjeme je, nakrájíme je na kousky a necháme v hrnci rozdusit. Osolíme, povaříme, procedíme a zalijeme 1/8 litru mléka nebo smetany na osobu. Pro zjemnění přidáme 20 g másla. Tato omáčka je velmi rychlá, chutná, vhodná i pro děti a dietní kuchyni – je totiž bez koření. Podle chuti je můžeme lehce přikyselit citrónovou šávou.

Kapusta jako mozeček Pro 4 osoby: Jedna středně velká kapusta, máslo nebo olej, 4 vajíčka, 1 menší cibule. Postup: Kapustu uvaříme ve slané vodě do měkka. Uvařenou scedíme a necháme ji okapat. Na tuku osmažíme drobně nakrájenou cibuli a přidáme jemně pokrájenou kapustu. Podusíme do zhoustnutí. Pak přidáme vejce, dobře mícháme a po ztuhnutí vajec odstavíme. Podáváme s bramborami, zdobené rajčetem a posekanou pažitkou.

Sicilské brambory Očištěný celer, mrkev a oloupané brambory nakrájíme na silnější hranolky. Zeleninu podlijeme malým množstvím vody, osolíme a dusíme do měkka. Brambory dáme na plech, slabě potřený olejem, a upečeme v dobře vyhřáté troubě. Během pečení občas obrátíme. Hotové promícháme ještě na plechu s udušenou zeleninou a podle chuti přisolíme. Na talíři lehce pokapeme citrónovou šávou a posypeme sekanou petrželkou.

Jablka s ovesnými vločkami nebo pohankou Pro 2 osoby: 1 větší jablko, 400 g ovesných vloček, nebo pohanky, 1/8 litru vody, 1/16 litru mléka, lžíce citronové nebo pomerančové šávy, cukr nebo med podle chuti, 5 dkg jader vlašských ořechů Postup: Přebrané ovesné vločky namočíme přes noc do vody, druhý den k nim přidáme mléko a krátce je povaříme na hustou kaši. Pohanku vaříme pět minut a necháme půl hodiny nabobtnat. Necháme prochladnout a přidáme nastrouhané jablko, citrónovou nebo pomerančovou šávu, podle chuti přisladíme. Na talíři posypeme strouhanými ořechy. Zuzka Skoumalová

Hrachovka s česnekovými kostkami 50 dkg hrachu loupaného půleného, 10 stroužků česneku do polévky, česnek na česnekové kostky, sůl, majoránka, hladká mouka, olej, chléb, pažitka na zdobení Postup: Uvaříme předem namočený hrách do měkka, za pomoci tyčového mixéru ho rozmixujeme do hladka a přilijeme vodu na potřebné množství polévky. Polévku zahustíme třemi lžícemi hladké mouky rozmíchané ve vodě, osolíme, přidáme majoránku a rozmačkaný česnek, odstavíme. Na plech nasypeme na kostky nakrájený chléb, lehce posolíme, pokapeme olejem a smícháme s rozmačkaným česnekem. Plech vložíme na dobře rozehřáté trouby a za občasného promíchání pečeme do zlatova. Každý si dává do polévky česnekové kostky podle chuti. Polévku zdobíme čerstvou posekanou pažitkou. Jaroslava Skoumalová

KRŮTÍ NÁKYP Na trhu se objevilo se levné mražené i chlazené krůtí mleté maso, nápadů, jak z něho vyrobit něco dobrého, bude jistě dost. Není sice v kvalitě bio, ale krútí mas o je považováno za velmi dietní. Nabízím trochu netradiční způsob, který ocení jak ti, kteří si musí hlídat cholesterol, tak diabetici, ochuzeni nebudou ani mlsouni.

Pro 6 osob: w 500 g mletého krůtího w 100 g libové anglické slaniny w 20 g strouhaného parmazánu w zelená cibulová na, petrželka w olej na vymazání w strouhanka na vysypání pekáčku w bílý pepř, sůl Rozmrazené maso dobře prohněteme s jemně nasekanou anglickou slaninou, cibulkou a petrželkou, přidáme sýr, osolíme a okořeníme podle chuti. Směs přemístíme do vymazaného a vysypaného pekáčku a pečeme do zlatova. Podáváme s bramborovou kaší nebo studené s chlebem, vždy bohatě obložené čerstvou zeleninou. Taána Lankašová

10

NEDĚLNÍ RECEPT z třešňové kuchařky Zvěřinové maso se šalotkou a třešněmi Pro 4 osoby: 400 g zvěřinového masa (odkostěné srnčí nebo daňčí), 1–2 lžíce oleje, 1 lžíce másla, 6-8 šalotek (mladé cibulky), 150 g třešní, sůl, hladká mouka, divoké koření, 2 lžíce dezertního vína Odblaněné maso nakrájíme na malé kousky. Vložíme je do hlubší misky, osolíme, okořeníme a zakápneme vínem. Maso necháme asi 2–3 hodiny odležet. Poté je vyjmeme a na oleji zprudka opečeme. Přidáme máslo, na klínky nakrájenou šalotku a odpeckované třešně. Směs lehce poprášíme moukou, zalijeme zbytkem marinády a krátce podusíme. (tl)

SLOVENSKÁ INŠPIRÁCIA

Cuketové leto w w w w w w w w

1 cuketa, 1 cibua, 3 strúčiky cesnaku, rajčinový pretlak, mletá červená paprika, majorán, bazalka, olej, a so

Na oleji speníme cibuu, pridáme mletú papriku, pretlak, so. Vložíme pokrájanú na kocky alebo postrúhanú na slížiky (poda chuti) cuketu a dusíme 15–20 minút. Pridáme bylinky a roztlačený cesnak a necháme ešte postá. Poznámka: Podávame teplé s cestovinami alebo zemiakmi. Chutí aj s pitta chlebom alebo macesom. Vhodné ako: bezlepková strava, vegánska strava, vegetariánska strava Dandy www.biospotrebitel.sk

bio

l

6/2010

V sobotu 19. června 2010 oživí Staré Město pod Sněžníkem opět BIOSLAVNOSTI U 24 stánků biojarmarku si návštěvníci budou moci popovídat s ekosedláky, ochutnat a nakoupit např. kozí a ovčí sýry a biopečivo, ale třeba i klobásky a uherák v biokvalitě či kvalitní biovína. Velkou atrakcí BIOSLAVNOSTÍ jsou exkurze na ekostatky a do biomlýna. Chybět nebude ani pestré bioobčerstvení pro vegetariány i příznivce kvalitního masa, zpestřením letos bude show kuchařského umění. Celý den bude zpříjemňovat hudební program. Na návštěvníky také čekají hodnotné ceny v tombole s biovýrobky. Pro děti je připraven celodenní dětský koutek plný her, soutěží a dětských atrakcí a také představení dětského divadelního souboru. Přijměte naše pozvání a přijte si užít den s biopotravinami! Tým společnosti PRO-BIO, s. r. o. bio

l 6/2010

11

Přehlídky polních pokusů na Výzkumné stanici v Uhříněvsi Polní dny zaměřené na ekologické pěstování zemědělských plodin, které pořádáme pod názvem „Přehlídka polních pokusů“ na Výzkumné stanici katedry rostlinné výroby České zemědělské univerzity v Praze – Uhříněvsi mají již více než patnáctiletou tradici. Každoročně na naší akci, která se koná zpravidla poslední červnový týden přivítáme zhruba pět desítek účastníků, mezi nimiž jsou ekozemědělci, výzkumní pracovníci, obchodníci s biopotravinami a další zájemci o „bioprodukci z řad veřejnosti. Celodenní seminář je rozdělený na dvě části. Po registraci si účastníci v první části vyslechnou odborné přednášky, zaměřené na aktuálně probíhající výzkumné práce. Poté se přesuneme na pole, kde jsou připraveni naši odborníci k debatě nad problémy při pěstování polních plodin zařazených do maloparcelkových pokusů. Při přehlídce na poli máme návštěvníkům co nabídnout. Kromě dlouhodobých pokusů s ozimou pšenicí a jarním ječmenem, probíhajících již 15 let, zaměřených na odrůdové vlastnosti při pěstování v ekologickém zemědělství je v současné době velká pozornost věnována produkci kvalitního osiva jarních obilnin, určených pro ekologické zemědělství. Další významnou plodinou zařazenou v pokusech jsou brambory, u nichž se porovnávají nejen standardně používané odrůdy, ale i netradiční (fialově zbarvené apod.). Jednou z části výzkumu u brambor je použití vhodných technologií pěstování pro ekologické zemědělství a následně se vyhodnocuje potravinářská kvalita vypěstovaných biohlíz v po-

Při organizaci „Přehlídky pokusů“ spolupracujeme s PRO-BIO Svazem ekologických zemědělců, o. p. s., ze Šumperku, prostřednictvím Regionálního centra „Srdce Čech“. Jejich pracovníci nám poskytují materiály na propagaci EZ a vystupují s přednáškami týkajícími se aktuálnho právního řádu v ekologickém zemědělství. Po celou dobu trvání naší akce mají účastníci možnost ochutnat rozmanitou škálu výrobků z biopotravin rostlinného i živočišného původu dostupných na našem trhu. Každoročně máme taktéž k dispozici nějakou zajímavou novinku před uvedením do prodeje. Naše „Tradiční přehlídka polních Prohlídka a diskuse nad maloparcelkovými pokusy pokusů“ má již dlouholetou historii rovnání s konvenční produkcí. V současné a doufáme, že se i nadále budeme setkádobě se naše pozornost zaměřila na ekolo- vat a rozebírat problémy spojené s ekologické pěstování máku. Zkoumají se vhod- gickým pěstováním plodin nad pokusnými né odrůdy, technologie pěstování a mož- parcelkami v Uhříněvsi. nosti biologické ochrany osiva a rostlin před chorobami a škůdci. Kolektiv VS Uhříněves

VÝZKUMNÁ STANICE KRV FAPPZ ČESKÉ ZEMĚDĚLSKÉ UNIVERZITY V PRAZE ve spolupráci s PRO-BIO Svazem ekologických zemědělců, o. p. s

Pořádá: TRADIČNÍ PŘEHLÍDKU POLNÍCH POKUSŮ Dne: 29. června 2010 (úterý) Zamyšlení: Rozbor aktuálních poznatků při pěstování rostlin v EZ Letošní téma: OSIVO A SADBA POLNÍCH PLODIN PROGRAM

8–9 9 - 10 10 – 12 12 – 13

Registrace účastníků, občerstvení – průřez nabídkou biopotravin Zahájení akce, o činnosti stanice, přednášky na aktuální téma: sortiment a původ osiva a sadby brambor, platné zákony Prohlídka polních pokusů – diskuse nad porosty Občerstvení, volná diskuse, závěr akce

Místo konání: Výzkumná stanice KRV K Netlukám 374 Praha 10 Uhříněves

12

Kontakt: L. Mičák – VS Uhříněves telefon: 267 710 810 [email protected]

bio

l 6/2010

BIODIVERZITA

K HISTORII BIODYNAMIKY V poslední době jsme u nás svědky oživení zájmu o biologicko-dynamický směr ekologického zemědělství (viz např. Bio č.10/2009). Více zemědělců usiluje o tento druh hospodaření vycházející z antroposofického učení R. Steinera. Jeho součástí je mimo jiné utváření zemědělského statku jako soběstačného harmonického organismu a svébytné individuality a taktéž používání speciálních preparátů z kravince, křemene a léčivých bylin, jimiž rolník může podporovat zdraví obdělávané půdy, pěstovaných rostlin i chovaných zvířat. Podívejme se proto stručně do historie biologicko-dynamického hospodaření v našich zemích a připomeňme si heslovitě alespoň některé události. 20. – 30. léta dvacátého století – první pokusy s biologicko-dynamickým zemědělstvím u nás na Pardubicku a Semilsku, obchodně nabízeny jeho produkty – mouky, šrot, krupice, perličky (kroupy), ale i brambory, zelenina a dokonce med získaný podle doporučení dr. Steinera 1990 – první kontakty našich zemědělských odborníků s biologicko-dynamickým zemědělstvím ve Švýcarsku zprostředkované tamním spolkem SVWO (Spolek pro spolupráci mezi Západem a Východem v biologickém zemědělství) 1991 – první letní praktikum na biodynamických statcích ve Švýcarsku s teoretickým vzděláváním pro zájemce z Československa; 1992 – vychází první číslo Valeriány – čtení pro přátele biologicko-dynamického zemědělství, připravované PRO-BIO Svazem ekologických zemědělců Šumperk; Počátek 90. let – o biologicko-dynamické hospodaření usilují na Semilsku dva podniky: Farma Kout v Hájích nad Jizerou – Dolní Sytová a Zemědělské družstvo, později Krakonošův ranč v Poniklé; 1993 říjen – první seminář společné přípravy biodynamických preparátů pro ze-

mědělce a veřejnost v Janoušově u Šumperka organizovaný svazem ekozemědělců PRO-BIO za účasti zahraničních odborníků z Německa a Švýcarska; 1996 – vychází český překlad Zemědělského kursu R. Steinera; 1997 – ukončení preparátových seminářů v Janoušově; 90. léta dvacátého století – jednotlivé pokusy o hospodaření s biodynamickými prvky na soukromých statcích (např. S. Daněk, V. Lačňák. R. Židek, P. Dostálek, P. Kverek, K. Tachecí aj., dále řada drobnopěstitelů a zahrádkářů); 2000 – ukončení vydávání Valeriány (vyšlo celkem dvanáct čísel); 2003/2004– zahájení biologicko-dynamického hospodaření v Camphillu České Kopisty u Litoměřic (domov pro mentálně postižené); První desetiletí 21. století – biodynamické aktivity (semináře, hospodaření, příprava preparátů a preparátová setkání aj.) ve Fořtu, Nové Vsi u Lomnice nad Popelkou, Českých Kopistech, Malontech, na Slapech, na Bouzovsku aj.

KURZ EKOZEMĚDĚLEC

Tuřín

Kurz „Zemědělec se zaměřením na ekologické zemědělství“ je připraven na 28. 6. – 30. 7. 2010 Jako každý rok, tak i letos zveme na prázdninový denní kurz organického zemědělství s certifikátem „Zemědělec se zaměřením na ekologické zemědělství“. Kurz bude probíhat na Institutu životního stylu a na ekofarmě Country Life v Nenačovicích. Více informací vám podá Jana Konečná 604 527 939 (cena, jídlo ubytování, certifikát) a nebo Jirka Pospíšilík 603 503 037, odborný garant kurzu. bio

l 6/2010

Titulní strana Valeriány – čtení pro přátele biodynamického zemědělství, která vycházela v devadesátých letech minulého století. Na její pokračování zatím příznivci biodynamiky marně čekají. Překladatel Zemědělského kurzu do češtiny R. Hradil při výrobě biodynamického preparátu z křemene

(foto archiv)

Tato zelenina i krmná bulevnina je dnes neprávem prakticky zapomenutá. Dnešní biodiverzitní dvoustrana má ukázat v obrazové a textové zkratce nejen zemědělsko-zahradnickou podobu tuřínu, ale především upozornit na širší souvislosti a naznačit někdejší úzké spojení tuřínu s životem člověka. Již samotné bohatství našich lidových názvů, krajových podob tuřínu, naznačuje všudypřítomnost a rozšíření této plodiny. Po dlouhé věky sázen na polích i v zahradách, poskytoval jídlo řadě generací obyvatelstva našich zemí a to opět v nesčetných podobách a způsobech přípravy. Lidová strava z tuřínu, naznačená na plakátě, alespoň ve stručném výběru, poskytovala z dnešního pohledu autentické a jedinečné pokrmy, které současné moderní výrobky potravinářského průmyslu mohou sotva nabídnout. Tradiční semenaření, které úzce souviselo s existencí krajových

odrůd, zase zajišovalo místní soběstačnost a nezávislost a bylo i uměním, jenž je dnes ztraceno, když jsme osivaření svěřili či ponechali jen úzkému okruhu několika firem. Dlouhá cesta od semene zpět zase k semeni novému byla sice pracná a namáhavá, ale zároveň dobře napomáhala chápat spojení přírody a lidské práce v nekonečném koloběhu udržování života. Fotografie sklizených semenic a vymlácených semen přibližují tuto oblast, kterou v současnosti málokdo zná. Společné soužití člověka s tuřínem a dalšími rostlinami se odehrávalo od zrození až do smrti člověka, od kolébky až do hrobu. Na obrázku robě zavěšené vedle pracujících rolníků sice asi ještě tuřín samo nejí, ale je již obklopeno jeho brukvovitou vůní na poli. Až povyroste, začne ho samo jíst a posléze bude tuřín možná samo sít, sázet i okopávat, aby ho nakonec sklízelo na jídlo pro své potomky... (pd)

13

Bohatství lidových pojmenování tuřínu

T

Tuřín je znám pod mnoha různými lidovými jmény: kvak, kvaka, kvačka, kvaček, kvaky, bílá řepa, rábská řepa, turek, dumlík, kolník... Některé názvy můžeme považovat za krajové odrůdy, dobře adaptované dlouhodobým pěstováním na poměry dané oblasti a sloužící pro přípravu typických krajových pokrmů (např. dumlík v oblasti Krkonoš, kvaky na Valašsku). Vedle řady lidových názvů můžeme tuřín objevit také v různých přirovnáních jako: „Zdravý jako tuřín“ anebo „Do tanca jak drak – do práce jak kvak“. Objevuje se rovněž v písňové tvorbě, což dosvědčuje text: „...sama's jedla ryby račky, mně si dala suchéj kvačky...“ Tuřín má rád vlhčí podnebí, vyhovují mu podhorské polohy. Pěstu j e se organicky, hno jený kompostem či uleželým hnojem nebo ve druhé trati. Vysazoval se z přísady, je j íž kořínky se namáčely do kaše z rozředěné hlíny a kravince. Stačí mu jen okopávka a odplevelování. Na podzim bez problémů odolává mrazíkům.

Rostlina tuřínu v mulči

Bulva dumlíku Sklizené tuřínové semenice na plachtě Tradiční semenaření a získávání vlastního osiva byly kdysi důležitou a neoddělitelnou součástí hospodaření, přirozenou dovedností a uměním. Znamenaly uzavření zemědělského koloběhu a zároveň záruku místní nezávislosti v produkci osiva a potravy. Čerstvě vymlácená semena

zemědělská a zahradní plodina i součást života n Vyšlo jako součást Bio, čer

´ TUŘIN Sklizni tuřínu je spolu s rolníky přítomno i malé dítě, které je zavěšené v trojnožce poblíže pracujících. I ono tak, zatím nevědomě, spoluprožívá jeho přítomnost a vůni na poli. Tuřín se někde objevuje při tzv. obchůzkách s „matičkou“, kdy tato strašidelná bytost měla vyřezané zuby z kvaky. Na Mikulášskou nadílku dostávaly děti vedle ovoce též sušenou kvačku, a tuřín byl součástí slavnostní štědrovečerní hostiny. Tato plodina tak provázela lidi doma i na poli, ve dny všední i sváteční, v jejich mládí i stáří. „Sbíraní kvaky“ – obraz z Luhačovického Zálesí (dle A. Václavíka, 1930)

Tuřín bílý, hladký (dle F. Bauera, 1903)

Potravina pro lidi i krmivo zvířatům Pěstovaly se tuříny bělomasé a žlutomasé, na polích, ale také v zahradách. Kromě našich krajových odrůd známe i cizí sorty (fialový anglický, zelenohlavý švédský, dánský obr, Hofmanův máslový, Krasnoselský aj.). Žlutý tuřín („máselný“) byl ceněn jako lepší a sloužil za potravu pro lidi. Bílý se používal spíše jako krmný. V čase nedostatku se však tento rozdíl nejspíše stíral.

Tuřín je mnohostranně využitelný v kuchyni, výborný je syrový i tepelně upravený: vařený, dušený i pečený. Žlutomasé odrůdy jsou vzhledově atraktivní, když vařením žlutá barva zintenzívní Vařený tuřín (vlevo) a syrový a svou žlutostí předčí i ty nejžlutější brambory. Osvědčený je na polévky, jako příloha, zapečený s masem. Za syrova svou chutí připomíná kedlubny. Kvaková máčka – v osolené vodě uvařený nahrubo (na řepném struhadle) nastrouhaný tuřín (kvak), zakvedlaný smetanovou záhuškou, která se jen mírně opepřila, podával se s vařenými brambory. Kvačák – vdolek s potírkou zhotovenou z vařeného strouhaného tuřínu (kvaku). Kapouni – tuřín (rábská řepa) pečený v peci (mezi dětmi bývala prý o ně rvačka!)

GENGEL, o. p. s., Veselka Veselka 52, 374 01 Trhové Trhové Sviny, Sviny, tel.: 386 321 617, http://gengel.webzdarma.cz, © Gengel o. p. s.

našich předků, lidové tradice, kultury a historie

ven 2010 (www.vhpress.cz) (www.vhpress.cz)

EKOZAHRADA

- venkovní stanoviště

V červnu Biozahrada v červnu Počasí v dubnu bylo celkem přijatelné, ale v květnu už tak příznivé nebylo. Oproti minulým rokům více pršelo, což se příznivě projevilo na růstu vysazené a vyseté zeleniny, ale o to více je pak jaro náročné na odplevelování záhonků. Pokud nejste příznivci holé půdy, pak můžete vypletým plevelem pokrývat povrch půdy kolem rostlin a chránit tak povrch půdy před sluncem a vytvořit vhodné podmínky pro rostliny a půdní organizmy. Také zakrytí půdy mulčovací textilíí je určitým kompromisem mezi zakrytím půdy a udržení porostu v bezplevelném stavu. Ekologičtější ale je určitě mulčovat povrch půdy rostlinami. Pozor musíme dávat, aby nevytvořily semena, které by nám pozemek zaplevelily. Věřím, že vše potřebné máte vysázeno a vyseto a můžete se více věnovat odplevelování. Doufám, že bude již čas si trochu odpočinout, protože červen a zvláště jeho druhá polovina je takovým malým odpočinutím v práci na zahradě. Vše je vysázeno a hlavní období sklizně zeleniny je teprve před námi a pokud je v červnu příznivé počasí, tak máme i odpleveleno a oplečkováno. Máme také čas přemýšlet, co ještě zaset pro podzimní sklizeň

ZELENINA Věnujeme se závlaze, pletí, okopávání, kypření, případně jednocení a jiné práce. Sledujeme, jak nám rostliny rostou, zda nejsou napadány škůdci a podle toho přijímáme účinná ekologická opatření. Dle potřeby a možností používáme hnojivé, podpůrné a léčivé postřiky a zálivky z výluhů, či zákvasů kopřivy, kostivalu, heřmánku, přesličky cibule (souhrnný přehled můžete najít v knize Česká biozahrada).

RAKOUSKÉ EKOZAHRADY

Mulčovaná zeleninová biodiverzita

16

Ve volné půdě můžeme sklízet a opět postupně vysévat, případně vysazovat tuto zeleninu. Pozor musíme dávat na vhodné odrůdy. Týká se to ředkvičky, ředkve, salátu, hrášku, kedlubny, mrkve, pórku, řepy salátové, vodnice, špenátu, endivie, čekanky salátové (hlávkové), kopru, ale také zelí, pekingského zelí, květáku, brokolice a kapusty. Ke konci měsíce ukončíme sklizeň chřestu a rebarbory. Dále pro podzimní sklizeň vyséváme čínské a pekingské zelí, květák, zelí, fenykl, kadeřávek, kapustu růžičkovou, kukuřici cukrovou aj. Vyvazujeme tyčková rajčata na jeden výhon a vylamujeme boční výhonky. Okurky na záhonech vyvazujeme do svislé polohy ke kolíkům, k síti nebo pletivu jako prevenci proti plísni okurkové. Rostliny po dešti rychleji osychají a nejsou tak snadno napadeny touto chorobou. Tyto rostliny také pokud možno z tohoto důvodu zaléváme ke kořenům. U melounů můžeme zaštipovat konce výhonů. Slízíme cibuli na zeleno, pažitku, mangold, petržel kadeřavou a bylinky. Ke konci měsíce můžeme sklízet první plody okurků nakladaček a salátovek, případně cuket a také jinou zeleninu, kterou jsme díky vhodnému počasí a našemu umu (zakrytí netkanou textilíí, použití černé mulčovací textilie...) dokázali vypěstovat dříve ke sklizni, než je obvyklé. Ohrnujeme brambory.

– skleník, fóliovník, pařeniště Ve sklenících a fóliovnících vyvazujeme rajčata, okurky a lilek. Paprice utvoříme účinnou oporu. U rajčat vylamujeme boční výhonky. Ke konci měsíce můžeme sklízet první plody rajčat okurků salátovek a nakladaček. Pokud jsme si zaseli mrkev a vysa-

Inspirace z rakouských přírodních zahrad Bylinková obec Mutišov u Slavonic pořádala v polovině května v rámci česko -rakouského projektu "Přírodní zahrady bez hranic" zájezd do ukázkových zahrad u dunajského

FOTO: Jan Papáček

dili košálovou zeleninu (květák, brokolici, kapustu...) do krytých prostor, tak v tomto měsíci je můžeme již sklízet.

– ochrana rostlin Proti dřepčíkům škodícím na ředkvičkách, ředkvích a ostatní brukvovité zelenině můžeme použít netkanou textilii. Tuto textilii můžeme také použít proti housenkám bělásků a můr škodících na brukvovité zelenině, okurkách (květilka všežravá), cibuli (květilka cibulová), póru (vrtalka pórová, která má první nálet ke konci dubna a začátek května) a česneku (houbomilka česneková), mrkve (pochmurnatka mrkvová), případně u brambor (mandelinka bramborová) a jahodníku (květopas jahodníkový). Při použití netkané textilie musí mít rostliny dostatek prostoru pro růst. Dávat pozor, aby se nám pod ní nerozšiřovaly houbové choroby a plísně, musíme tedy větrat. U rostlin potřebující opylení květů (jahody, okurky˚) musíme odkrytím zajistit přístup včel. Délka zakrytí rostlin se různí dle doby a délky náletů jednotlivých škůdců, což je odvislé i od průběhu počasí. Proti mšicím a sviluškám můžeme použít Biool. Proti housenkám Biobit. Střídání zeleniny a vyšší biodiverzita také snižuje napadení chorobami a škůdci. K ničení molic ve skleníku se vyvěšují žluté lepové desky, na něž se létající molice chytají. U brambor nás trápí mandelinky, které dokážou porost úplně zničit. Můžeme použít netkanou textilii nebo mandelinky sbírat, případně použít přípravku Novodor, který ale není v ekologickém zemědělství è

města Tulln. K vidění a inspiraci bylo asi padesát zahrádek bez používání chemie různých autorů. Návštěvníci této přehlídky živých zahrad si zde mohli vybrat vhodné náměty pro své domácí podmínky. (jap)

Ukázkový vyvýšený záhon

FOTO: Jan Papáček

bio

l 6/2010

bio1006_A4.qxd

1.6.2010

16:19

Page 17

Ekozahrada v červnu

povolen, ale každý rok zjišuje è KEZ Chrudim zájem ekozemědělcú o tento přípravek, aby zajistil výjimku pro jeho použití. Využíváme samozřejmě preventivních pěstitelských opatření, které jsou výše již zmíněny.

OVOCNÁ ZAHRADA Začínáme sklízet první ovoce: jahody, třešně, rybíz, kamčatské borůvky... Půdu okolo stromků nebo v pásech řady plečkujeme, okopáváme a zbavujeme plevelů, případně pokrýváme mulčem (drcená kůra nebo tráva...) pokud plochu okolo stromků nemáme zatravněnu.

- ochrana rostlin Jakmile začnou třešně žloutnout, vyvěsíme do korun žluté lepové desky na vrtuli třešňovou. Proti pozdní červivost jablek a hrušek, kterou od července působí housenky obaleče jablečného můžeme použít několik postupů. Koncem června až počátkem července upevníme na kmeny asi 0,5 m nad zemí pásy z vlnité lepenky. V nich se ukryjí housenky, které vylezly z napadených plodů. Počátkem zimy pásy sejmeme a spálíme. V biologické ochraně můžeme použít postřiku přípravkem Biobit (Bacillus thuringiensis). Aby byl účinný, má být teplota v době postřiku nejméně 15 stupňů a housenky obaleče mají být v nejmladším vývojovém stadiu, což je zhruba 5 – 7 dní po vrcholu letové vlny určené podle feromonového lapače. Po prvním postřiku se pokračuje ve sledování náletu obaleče do feromonového lapače a obdobně se stanoví jeho případný další termín. Pokud se tyto lapače umístí ve vzdálenosti 20 m od sebe, lze samečky obaleče natolik vychytat, že samičky pak kladou neoplozená vajíčka a další ochrana není již nutná.

OKRASNÁ ZAHRADA Okrasná zahrada nám již krásně kvete, ale přesto stále odplevelujeme, mulčujeme, zaléváme a hlavně se těšíme z té krásy kolem nás. A můžeme také přemýšlet o tom, jak je to v přírodě úžasně zařízeno, že jsou tu rostliny k užitku a také ke kráse. Cibule tulipánů a hyacintů jakmile zežloutnou listy,

Vrbová chýše

bio

l 6/2010

FOTO: Jan Papáček

POZVÁNKA

vyzvedneme ze země, osušíme a očistíme a až do podzimní výsadby je uchováme v suchu při teplotě kolem 20 stupňů. Je vhodné je přesazovat nejpozději za tři roky, které jsou obvyklé i pro přesazování narcisů. A při pohledu na lilie si můžeme připomenout text v Bibli o tom jak se Bůh stará o každého člověka, o každou rostlinku, o každé stvoření. V textu u Matouše v šesté kapitole od 26 verše se píše: Pohlete na nebeské ptactvo: neseje, nežne, nesklízí do stodol a přece je váš nebeský Otec živí. Což vy nejste o mnoho cennější? Kdo z vás může o jedinou pí prodloužit svůj život, bude-li se znepokojovat? A o oděv, proč si děláte starosti? Podívejte se na polní lilie, jak rostou: nepracují, nepředou – a pravím vám, že ani Šalomoun v celé své nádheře nebyl tak oděn, jako jedna z nich. Jiří Pospíšilík

Seminář rekonstrukce domů na nízkoenergetický a pasivní standard s exkurzí po pasivním domě a po Hostětíně 13. června 2010 Rekonstruujete svůj dům? Zateplujete? Měníte okna a dveře? Hledáte úspory energie? Pak právě vám je určen náš seminář! Možnosti rekonstrukce starších domů, způsoby zateplování, vhodné materiály, příklady a vlivy nesprávné rekonstrukce, úspory energie, pasivní domy a rekonstrukce až do pasivního standardu – to jsou témata, která s vámi bude řešit náš lektor, Juraj Hazucha, odborný poradce z Centra pasivního domu (www.pasivnidomy.cz). Na seminář je nutné se předem přihlásit. Účastnit se můžete i pouze vybraných částí programu. Kontakt: [email protected], tel.: 572 630 670.

Magnetky – s dětmi pro děti Základem našich rodinných magnetek byla malá dlaždička – čtvereček asi 1,5 krát 1,5 cm. Na dlaždičku jsme zespodu nalepili magnetickou pásku, která se dá koupit ve výtvarných potřebách. K nalepení jsme použily lepidlo Herkules, páska drží dobře. Je možné však využít i samolepící pásku. Páskou je pokrytá celá spodní část dlaždičky, což je dostatečné, aby dlaždička bezpečně držela např. na ledničce. Když magnetická páska dobře zaschla, začali jsme dlaždičky malovat. Byla to pěkná a příjemná práce. Na dlaždičky je možné malovat lihovými fixy (případně fixy určenými k popisování CD), protože pevně drží a nesmažou se. Stačí udělat sluníčko nebo kytičku a máme hotovou veselou magnetku. My jsme, kromě těchto černě píšících fixů, použili i barvy na keramiku. Na snímcích jsou sluníčka, jejichž obrys jsme udělali bu fixem nebo konturovou barvou na keramiku v tubě. Po zaschnutí jsme ještě obrázek domalovali pomocí tenkého štětečku barvou na keramiku. Malovali jsme hlavně jednoduché tvary, dlaždička je malá. Nicméně dá se zdobit různými způsoby podle vlastní fantazie. Magnetky můžeme využít i jako originální malé dárečky nebo upomínkové předměty, které určitě obdarovaného potěší. Eva Skoumalová

Domeček pro užitečný hmyz

Domeček pro užitečný hmyz

17

Česká biozebra – je čas na změnu? Od letošního července budou výrobci na obalech biopotravin certifikovaných v EU povinně užívat jednotné logo EU pro ekologickou produkci. Povinnost označovat národní značkou biopotraviny certifikované v České republice nadále platí. Význam obou log je dnes totožný. Chceme tuto situaci změnit, nebo nám stávající situace vyhovuje? Povinnost užívat jednotné logo EU pro ekologickou produkci značně zjednoduší evropským spotřebitelům orientaci při nákupu biopotravin. Česká republika pro stejné právní předpisy už však jednu značku užívá. Naše „biozebra“ (zelenobílá luneta s nápisem bio) je nejen ochrannou známkou vlastněnou státem, ale jako jediní v Evropě máme její užívání od roku 2000 ze zákona povinné. To nám přineslo historicky řadu výhod – vedle bezplatného užívání pro výrobce také aktivní státní propagaci. Velmi dobrou znalost značky mezi spotřebiteli nám mnohé členské státy EU závidí. Až do roku 2004 představovala pro spotřebitele biozebra synonymum pro biopotraviny. Po vstupu do EU přestala pro evropské výrobce platit povinnost recertifikace a na českém trhu se objevily zahraniční výrobky označované pouze evropským logem či logem ze země výrobce. Většina výrobců i dnes své výrobky nadále u některého ze tří kontrolních subjektů recertifikuje a na obalech výrobků užívá vedle svého či EU značení také biozebru. Důvodem je právě dobrá znalost české biozebry mezi spotřebiteli.

vém nařízení (EU požaduje při uvedení původu minimálně 98 % suroviny z dané země); 3 při malé znalosti nového EU loga by okamžité omezení užívání biozebry jen na lokální produkty mohlo znamenat sníženou orientaci spotřebitelů při nákupu; 3 náklady na úhradu kontroly plnění podmínek nad rámec předpisů EU by pravděpodobně musel hradit uživatel značení. Návrhy oborových organizací vyvolaly širokou diskuzi. „Transparentní označení domácích biopotravin vnímáme jako jasnou podporu faremním bioproducentům i českým spotřebitelům,“ podporuje změnu významu biozebry managerka Svazu ekologických zemědělců PROBIO Kateřina Nesrstová.

Je potřeba nové značení? Ačkoliv je při rozhodování o nákupu potravin stále u většiny spotřebitelů rozhodující cena, vzrůstající zájem o různé formy přímého prodeje (biobedýnky, selská tržiště) naznačuje, že stoupá množství spotřebitelů, kteří při nákupu zohledňují lokální původ. Na potřebě transparentně označovat domácí biopotraviny se shoduje většina ekozemědělské veřejnosti. Názory na způsob změny značení se však liší. Diskuse o značení biopotravin je nasnadě. V současné době se připravuje novela Zákona 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství. Změna užívání národního značení ve prospěch označení biopotravin domácího původu by mohla být jedním z bodů aktualizovaného znění.

Jeden z hlavních argumentů proti předloženým návrhům je předčasnost tohoto kroku. V případě, že by dnešní dobře známá biozebra byla uváděna jen na domácích biopotravinách, počet takto označených biovýrobků na trhu razantně klesne. Někteří výrobci biopotravin poukazují také na problémy technického rázu. „Máme dlouhodobé smluvní závazky, které nezohledňují sezónnost nebo nedostatek produkce. Pokud je u nás neúrodný rok, musíme i základní suroviny prostě dovézt ze zahraničí,“ komentuje nedostatečnou českou bioprodukci Martin Hutař z obchodní společnosti PRO-BIO Staré Město pod Sněžníkem. Obdobnému problému čelí některé mlékárny, které dovážejí část biomléka ze Slovenska. Pro faremní zpracovatele představuje zase problém případný licenční příplatek za užívání značky. Někteří rolníci vůbec neřeší téma lokálního značení – bioprodukci prodají bu ze dvora nebo tam, kde jsou jejich výrobky už zavedené a ti, kteří je kupují, vědí, od koho jsou.

Obecně platí: Pokud je logo státní, je z pohledu evropské komise velmi důležité, aby každá jiná členská země měla volný přístup k jeho využití. Výhodou státního označování je jeho snazší propagace a podpora. V zemích, kde oblast ekologické produkce není zastoupena silnými a bohatými oborovými organizacemi, hraje stát a EU v propagaci významnou roli. Ta je však vždy zaměřena na obecnou propagaci tématu EZ; odkaz na původ produkce může být využíván pouze jako doplňující informace. Zavedení a podpora národních značek (včetně těch, které odkazují na původ) je povolena, jejich přímá propagace a osvěta je však možná většinou jen ze soukromých zdrojů. Řešením u nás může být systém značení, který využívá například Rakousko či Švýcarsko. Zde mají k označování bioprodukce jedno logo se dvěma variantami. První varianta označuje bioprodukci splňující základní předpisy EU, druhou variantu loga je možno používat pouze při splnění nadstandardních podmínek (v případě Rakouska je to lokální původ, ve Švýcarsku podmínky definované ekozemědělskou asociací Bio Suisse). V obou zemích jde o privátní značky, jejichž užívání je dobrovolné. Dvouvariantní řešení by mohlo být realizovatelné i u nás. V případě, že by produkt nesplňoval přísnější nadstandardní podmínky, bylo by povinné uvádět na obalu „otevřenou“ variantu biozebry (výrobek splňuje základní předpisy EZ, použito bude stávající logo biozebry, je přístupné všem výrobcům). Pokud bude výrobek splňovat podmínky „nadstandardní" (tzn. nad rámec požadavků EU – např. lokálnost), mohl by výrobce použít logo biozebry v˚rozšířené grafické úpravě. Užívání „nadstandardní“ varianty označení by bylo podmíněno smluvním vztahem a zpoplatněno, administraci této značky by zajiš oval soukromý subjekt. Švýcaři toto označení nadstandardní biokvality vyřešili přidáním státní vlaječky k logu „poupěte“ (viz obrázek). Tento model by umožnil jak orientaci spotřebitele – biozebra by byla na produktu v každém případě – a vycházel by vstříc těm, kteří preferují bioprodukty s vyšší přidanou hodnotou. Otázkou zůstává, zda je dnešní český spotřebitel tento krok schopen ocenit. I přes ostrou kritiku neekologických dovozů biopotravin v médiích totiž zůstává pro spotřebitele lokální původ stále slabou motivací k nákupu (zjištění společnosti GfK/Incoma, březen 2009). Letos na jaře vydané nařízení Komise 271/2010 definitivně potvrdilo povinnost uvádět od letošního července vedle „EU listu“ také původ surovin. Parametr, nastavený sice povinně jen na rozlišovací úroveň „EU nebo mimo EU“, mohou výrobci již dnes dobrovolně nahradit či doplnit uvedením konkrétní země, za podmínky, že zde byly vyprodukovány všechny zemědělské suroviny, ze kterých se produkt skládá (respektive minimálně 98 procent z celkové hmotnosti surovin zemědělského původu). To představuje pro spotřebitele, kteří zohledňují při svém nákupu původ výrobku, výrazný pokrok. Teprve budoucnost ale ukáže, nakolik se skutečně odrazí dostupnost této informace v nákupním chování spotřebitelů. Jen jejich prokazatelná poptávka po domácích produktech bude pro výrobce è

DISKUSE

Biozebra jen pro českou bioprodukci Koncem loňského roku obdrželo ministerstvo zemědělství, v rámci návrhů na změnu Zákona o ekologickém zemědělství, k tématu značení dva návrhy. Sekce pro biopotraviny Potravinářské komory a Svaz ekologických zemědělců PRO-BIO navrhovaly využít stávající biozebry v budoucnu pouze pro potraviny domácího původu. EU list (nová značka biopotravin EU) by pak na obalu označoval, že produkt je bio, biozebra by informovala o tom, že jde o výrobek z českých surovin. (Lokálnost byla definována jako splnění limitu 70 %, respektive 80 % surovin domácího původu). Problematické body návrhů jsou: 3 vztažení státního loga, navíc povinného ze Zákona o EZ, jen na biopotraviny domácího původu, není možné, protože by to bylo považováno za omezení vnitřního trhu EU; 3 v návrhu chybí jasné definice, co by bylo za lokální biopotravinu považováno. Problémem může také být, že navrhované limity nejsou v souladu se systémem určování původu v no-

18

Lokální značky v Evropě Pro příklady, jak lidem říci, že jde o domácí biopotravinu, nemusíme chodit daleko. Inspirací existuje v Evropě dost. Tam, kde v členských státech existuje státní biologo, platí pro jeho uživatele zpravidla povinnost plnit pouze základní podmínky (právní předpisy EU). Užívání těchto označení je bezplatné a kromě ČR, vždy dobrovolné. Jakékoliv další varianty značení, deklarující plnění nadstandardních podmínek, jsou ošetřeny smluvním vztahem, zpravidla licenční smlouvou, a zpoplatněny (příkladem jsou třeba Německo, Rakousko, Švýcarsko, Finsko nebo Dánsko). Ve většině těchto případů jde o loga, která jsou spravována a podporována soukromými organizacemi.

bio

l

6/2010

Česká biozebra – je čas na změnu? è

impulzem, aby se odbyt lokálních surovin skutečně zvýšil.

Lokální značka nebo nadstandard? Počet lidí, kteří kupují biopotraviny, se v ČR pohybuje zhruba mezi 4 až 5 procenty všech spotřebitelů. Bude-li se trh s biopotravinami rozvíjet obdobně jako na západ od našich hranic, i u nás se bude v budoucnu zvyšovat počet těch, kteří biopotraviny pravidelně do svých nákupů zařazují. Stoupne také počet náročnějších spotřebitelů, kteří vyhledávají biopotraviny, vyráběné za přísnějších podmínek, než které požadují dnešní evropské předpisy. Zahraniční výrobci jsou na tyto spotřebitele dnes připraveni lépe než my. Podmínky certifikace soukromých asociací a svazů jsou často nastaveny přísněji, než poža-

dují národní a evropské zákony – vedle zpracování potravin z lokálních surovin zde například naleznete přísnější pravidla pro používání hnojiv či užití měnatých přípravků , po zemědělcích vyžadují celopodnikový přístup, zákaz souběhu s konvenčním hospodařením či například vytváření kompenzačních ploch pro ochranu biodiverzity a řadu dalších. Pro některé privátní organizace je plnění těchto nadstandardů přímo podmínkou členství. Přípravou obdobné nadstandardní certifikace se v minulosti zabýval také Svaz PRO-BIO. Přísnější svazová certifikace, tzv. Směrnice PRO-BIO, byla sice zavedena, její užití je ale dobrovolné a zatím velmi málo rozšířené. Zájem o vytvoření certifikace, která by zaručovala spotřebiteli vyšší přidanou hodnotu biopotravin, projevila i Sekce BIO při Potravinářské komoře. Všechna tato opatření vedou ke zvyšování důvěry spotřebitele, že biopotraviny skutečně naplňují jejich očekávání o environmentálně šetrných a zdravějších potravinách. Diskuse o úpravě národního značení zůstává otevřená. Schválení novely zákona o ekologickém zemědělství je plánováno na druhou polovinu letošního roku. Více informací o možnostech značení naleznete na stránkách www.eagri.cz v sekci ekologické zemědělství. Kateřina Čapounová (Zpracováno s použitím studie Možnosti změny pravidel pro označování biopotravin, listopad 2009)

KONEČNĚ zemědělské TRŽIŠTĚ V PRAZE Po letech čekání, obdivování zahraničí či objíždění trhů s nabídkou velkoobchodního ovozelu se snad konečně i Praha vrací mezi civilizovaná města s nabídkou farmářských tržiš. Počátek tohoto „zemědělského“ roku se zdá být pro pražského biospotřebitele čím dál tím zajímavější. Zprávy o nově otevíraných tržištích, bedýnkových systémech, růstu počtu tuzemských ekofarem atd. naznačují, že tuzemská spotřeba potravin by mohla vstoupit do nové epochy. Epochy důrazu na lokální a sezónní suroviny s co nejmenším environmentálním dopadem. Již v dubnu a následně i v květnu jsme mohli zavítat na Farmářský trh na Praze 6, který ale přes ohromný zájem návštěvníků a poměrně zajímavé zastoupení zemědělců (alespoň na naše poměry), působil spíše jako předvolební mítink, než vážně míněná snaha o podporu místních malých rolníků, ale doufejme, že trh bude zachován i po volebním šílenství a stane se trvalou součástí nakupování na Praze 6. Největší nápor na naše dosavadní vzorce nakupování potravin se však chystalo na na sobotu 22. května, kdy v jediný den v Praze byly připraveny hned dva velké faremní trhy (odhlédneme-li od menších, ale stejně významných trhů např. v Klánovicích, které probíhají již od dubna každý týden).

bio

l 6/2010

Bu se můžete vydat do fajnšmekrům známé haly 22 Holešovické tržnice v Praze, kde se již delší dobu nabízí ovozel z různých zdrojů. Podle dřívější zkušenosti a ohlasů nabízela hala 22 celou řadu výpěstků výpěstků exotického původu, často z velkoobchodů a nevalné kvality. Ale na druhou stranu, pokud jste si dali práci, našli jste i drobného hospodáře s českými jablky či meruňkami. Aktuálně organizátoři hlásí, že půjde o potraviny drobných pěstitelů a menších výrobců, kteří nabídnou „vše, co potřebujeme v kuchyni“. Na dřívějších trzích v hale 22 na ekologické zemědělce a jejich produkty nebylo možné narazit, a ani trh tuto sobotu neslibuje změnu. By organizátoři s trochou nadsázky slibují „bio pro každého“. Tak se nechejme překvapit. Tržiště bude otevřeno každý den krom neděle mezi 8–16 hodinou (sobota 813 hodin) a slibuje 75 stánků. Nejnovější a dle našeho názoru slibnější aktivitou na tomto poli je Farmářské tržiště spojené s občanským sdružením Archetyp a Nadací Partnerství. Nadšenci z obou organizací již od zimy z ničeho budují sí tržiš, která nabídne spotřebiteli skutečně faremní produkci (prodávat smějí jenom prvoproducenti) a bioprodukci (osloveno bylo mnoho ekozemědělců). Na sobotu 22. května bylo přichystáno slavnostní zahájení trhů na Kubánském náměstí na Praze

Bioswiss Švýcarsko: BIO SUISSE poupě = označuje ekologické produkty vyrobené ve Švýcarsku (tj. min. 90% surovin pochází ze Švýcarska). Takto označený produkt musí splňovat i další nadstandardní podmínky definované BIO SWISS BIO poupě = označuje ekologické produkty, kdy více jak 10˚% surovin pochází mimo Švýcarsko

Rakousko: „Bio-Zeichen“ označuje veškeré ekologické produkty bez uvedení původu, které splňují požadované základní předpisy EZ. „Austria Bio-Zeichen“ = označuje ekologické produkty domácího původu (tj. biopotraviny vyrobené ze surovin, které 100% pocházejí z Rakouska, přičemž podíl „vedlejších“ složek, které není možné v Rakousku získat (tj. nelze vypěstovat nebo nejsou dostupné), nesmí překročit 30 %. Logo s uvedením původu mohou využít i jiné regiony či státy. 10, které je jedním ze tří plánovaných míst (dalšími jsou Náplavka a Náměstí Míru), kde se budou trhy v budoucnu odehrávat. Tržiště slibuje nabídnout čerstvý ovozel, maso, včetně ryb, mléčné výrobky (včetně nonstop mléčného automatu) a další potraviny a řemeslné výrobky, jejichž nákupem podpoříte místního (eko)sedláka či výrobce a jejich práci. Sobotou ale trhy nekončí, naopak. Tržiště s zenědělskými produkty na Kubáni bude otevřeno dále pak každé úterý, čtvrtek i sobotu, ve všední dny od 8 do 18, v sobotu od 8 do 14 h. Navíc tržiště na Náplavce u Palackého náměstí otevírá již 12. 6. a v sezóně bude nabízet faremní produkci každou sobotu. Pro ty, kteří prchají na víkend z města, bude v týdnu fungovat tržiště na Náměstí Míru, snad již od 18. června. Pokud by se alespoň některé z těchto trhů staly trvalou součástí ruchu města, jistě by to přispělo nejen ke kultivaci našich nákupních a stravovacích návyků, ale možná také prostoru, kde se budou akce odehrávat. Přeci jen město je tu od toho, aby to v něm žilo, a to mohou trhy dobře zprostředkovat. A pokud současně trhy přitáhnou více lidí k lokální, ekologické potravině, nelze než jim přát hodně štěstí a samozřejmě je také navštívit. V sobotu nashledanou. Jan Valeška, biospotrebitel.cz

19

PRO-BIO SVAZ

Nové povolení pro použití přípravku Polyversum do obilí v ekologickém zemědělství Polyversum je mikrobiologický přípravek na ochranu rostlin proti houbovým chorobám s účinnou látkou Pythium oligandrum vyráběný, v České republice. Od roku 2006 je registrován Státní rostlinolékařskou správou pro ochranu řepky olejné proti fomové a sklerocíniové hnilobě. Do současné doby byl přípravek ještě povolen pro užití proti rozličným houbovým chorobám slunečnice, hořčice, jahod, okurek, chmelu a vinné révy. Od dubna 2010 je přípravek Polyversum nové povolen pro použití v ekologickém zemědělství jako mořidlo pšenice, žita, ječmene a triticale proti fuzáriím (Fusarium sp.) a dále do pšenice proti sněti mazlavé (Tilletia caries). Moření lze provádět na všech typech mořiček suchou i mokrou cestou. Dávkování je 0,5–1 kg/t osiva. Při malém množství osiva lze osivo namořit prostým přimícháním příslušné dávky do osiva. V případě moření mokrou cestou je potřeba dávku přípravku rozmíchat v 5–10 litrech vody a vzniklou suspenzi aplikovat v mořičce nástřikem na osivo (pro tunu osiva). Výsledky registračních pokusů dokládají velmi dobrou účinnost. Současně byl přípravek Polyversum povolen i pro ošetření ve formě postřiků do výše zmíněných obilnin proti černání pat stébel (Gaeumanno-

myces graminis), rzím (Puccinia sp.), fuzáriím (Fusarium sp.) a stéblolamu (Cercosporella herpotrichoides). Dávkování je 100 g/ha ve vodné suspenzi, přípravek je vhodné aplikovat před masivním napadením infekcí. Doporučená cena přípravku při tomto dávkování je kolem 690 Kč/ha. Hlavním mechanismem účinku přípravku Polyversum je mykoparazitizmus. Mikroorganismus (řasovka) Pythium oligandrum, který je účinnou látkou přípravku, je schopen parazitovat přibližně 20 různých rodů fytopatogenů patřících mezi houby a řasovky. Pythium oligandrum tyto škodlivé mikroorganismy napadá, enzymaticky rozkládá jejich mycelia, včetně některých rozmnožovacích orgánů (sklerocia) a takto získané živiny využívá pro vlastní výživu. Kromě tohoto účinku produkuje Pythium

20 let ekologického zemědělství v ČR oligandrum v symbióze s kořenovým systémem ošetřovaných rostlin nízkomolekulární protein oligandrin, který indukuje v rostlině zvýšenou rezistenci proti dalším fytopatogenům. Více informací na telefonním čísle 212 240 409.

PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců Vás zve na seminář

„Chov dojnic v ekologickém zemědělství hlavní problémy a jejich příčiny" 22. června 2010, od 9.00 hodin Střední zemědělská akademie Humpolec, střední škola, Školní 764, 396 27 Humpolec, Vysočina

PROGRAM: 9.00 – 9.30 Současný vývoj EZ, Ing. Jan Gallas, MZe 9.30 – 10.00 Hlavní problémy v chovech dojnic, Ing. Miloslav Sikyta, MVDr. Břetislav Pojar

10.00 – 10.30 Zdraví a reprodukce v chovech dojnic, MVDr. Břetislav Pojar

10.30 – 11.00 Diskuze a PŘESTÁVKA 11.00 – 11.30 Výživa zvířat v chovech dojnic, MVDr. Jana Kozáková, Veterinární centrum Sušice

11.30 – 12.00 Výroba krmiv, Ing. Jiří Dudek, MIKROP Čebín 12.00 – 12.30 Zakládání a ošetřování luk a pastvin, Ing. Stanislav Hejduk, Ph.D., Mendelova Un. v Brně

12.30 – 13.00 Diskuze a PŘESTÁVKA 13.00 – 13.15 Současný stav v ekologických chovech dojnic v ČR, Ing. Roman Rozsypal, CSc., EPOS

13.15 – 13.45 Výkup a zpracování biomléka, odbyt mléčných biopotravin, Karel Quast, ředitel Lacrum Vel.Meziříčí 13.45 – 14.30 Diskuze a ukončení Účast na semináři včetně občerstvení je zdarma. Přihlášky nejpozději do 14. 6. 2010! Informace a přihlášky na [email protected], tel.: 583 216 609, www.bio-mleko.cz Spolek poradců v ekologickém zemědělství ČR, www.eposcr.eu

20

bio

l

6/2010

Za ekologickým zemědělstvím a agroenvironmentálními opatřeními do Anglie a Skotska né a ohrožené druhy. Ještě před zavedením opatření je nutné mít data, která mapují výchozí situaci, pak stanovit zmíněný cíl, nastavit monitoring a po určitém období opatření vyhodnocovat. Jen tak lze objektivně zhodnotit, zda vynaložené peníze do AEO mají očekávaný efekt. V řadě zemí (například ve Velké Británii, Holandsku, Německu, Švýcarsku) se tak danému výzkumu kolem AEO věnuje velká řada odborníků z řad výzkumných ústavů, univerzit, státních i nevládních organizací. V ČR bohužel tyto odborné kapacity zatím chybí, a tak i vyhodnocování našich AEO je v porovnání s těmito zeměmi nedostatečné. Konference poskytla řadu nových Pohádkově romantická krajina Anglie, kde si ovce hrají s duhou podnětů, jak by obdobný Konference o hodnocení dopadů výzkum mohl být v ČR realizován.

agro-envi opatření Konference v anglickém Leicesteru „Agroenvironmentální opatření – čeho jsme dosáhli a kam se budeme ubírat?", která se uskutečnila ve dnech 27. – 29. dubna letošního roku, byla prvním cílem naší poznávací cesty do Velké Británie. Tato země v roce 1985 jako jedna z prvních v Evropě zavedla státní dotace pro zemědělce, zaměřené na ochranu přírody a biodiverzity, a má proto s agroenviromentálními opatřeními (AEO) nejbohatší zkušenosti. V současné době jsou peněžní prostředky (34 miliard EUR) věnované v EU na AEO nejsilnějším nástrojem k řešení environmentálních problémů v zemědělské krajině. Na této konferenci se sešli vědci z celé Evropy, aby hodnotili jejich účinnost. Již dnes je jasné, že se po roce 2013 Společná zemědělská politika EU změní. Proto odborníci na půdě Leicester University diskutovali, jaká opatření jsou v jednotlivých zemích úspěšná a jaká se naopak neosvědčila. Klíčovou roli pro samotné hodnocení má vhodné nastavení cílů. Mnohdy není zřejmé, zda AEO mají příznivě ovlivňovat běžné druhy rostlin a živočichů či naopak, zda jsou cílená na chráně-

bio

l

6/2010

Výzkumná farma Newcastle University v Naffertonu V Naffertonu, asi 20 km od Newcastlu upon Tyne jsme měli možnost navštívit profesora Carlo Leiferta z Newcastle University, vedoucího zdejšího výzkumného centra Nafferton Ecological Farming Group, které je jedním ze špičkových evropských pracoviš zabývajících se ekologickým zemědělstvím. Jde o univerzitní farmu zřízenou jak k výzkumným a výukovým, ale i k demonstračním účelům pro zemědělce. Tým profesora Carlo Leiferta se zabývá základním i aplikovaným výzkumem, jehož cílem je propojení zemědělského hospodaření, potravinářského výzkumu a přenosu nových technologií do praxe. Farma byla založena v roce 2001 na 360 ha, kdy polovina přešla na ekologické zemědělství a na polovině pokračuje konvenční produkce. Je tak jedinou farmou ve Velké Británii, které kontrolní organizace Soil Association udělila certifikát pro souběžnou produkci za účelem výzkumu. Pěstují zde obilí, řepku olejku, brambory; chovají dojnice, masný skot a ovce. Na pokusných polích se porovnává konvenční a eko-

logický způsob obhospodařování orné půdy na stejných osevních postupech, vliv použití minerálních hnojiv resp. organického hnojení, a dále pesticidů na výnosy, vlastnosti půdy, půdní biotu. Profesor Carlo Leifert vystoupil v loňském roce v listopadu na semináři ke kvalitě biopotravin, pořádaném Ministerstvem zemědělství v Praze. Prezentoval zde výsledky unikátního pětiletého celoevropského projektu Quality of Low Input Food (QLIF), který v letech 2004-2009 koordinoval a na němž se vedle dalších 31 výzkumných center podílela také Vysoká škola chemicko-technologická pod vedením profesorky Jany Hajšlové. Tento projekt svým zaměřením a rozsahem patří zatím mezi největší v Evropě a prokázal v řadě aspektů vhodnost a výhody produkce a konzumace biopotravin. V současné době profesor Leifert vede nový evropský projekt NUTRIENT USE EFFICIENY CROPS (Efektivita využití živin z polí, 2009–2014) zaměřený na zlepšování efektivity využívání živin hlavními evropskými plodinami, pěstovanými pro potravinářské, krmivářské účely a výrobu biopaliv. Projekt ověřuje vhodné odrůdy, které by měly snížit negativní dopady jejich pěstování pro životní prostředí. Měli jsme možnost vidět pokusy založené k těmto účelům. Výzkum je zaměřen zejména na prvky jako jsou dusík, fosfor a draslík a jejich zásoby v půdě, význam organického hnojení, ale i na další souvislosti – edafon, změny klimatu atd. Více o výzkumném centru najdete na: http://research.ncl.ac.uk/nefg/ index.php è

Společné soužití zvířat ve volném výběhu na farmě pana Macleoda

21

bio1006_A4.qxd

1.6.2010

16:39

Page 22

Za ekologickým zemědělstvím... Demonstrační farma Woodhead ze sítě LEAF O tom, že je možné propojit zemědělské hospodaření s péčí o životní prostředí jsme se mohli přesvědčit na příkladu farmy Woodhead pana Hugha Broada. Jde o jednu ze sítě ukázkových farem organizace LEAF (Linking Environment And Farming), která v Británii od roku 1991 sdružuje farmy, jež se aktivně podílejí na ochraně přírody ve svém okolí. Přes 200 ha orné půdy, travních porostů, lesíků a rybníčků se nachází v průměrné nadmořské výšce 50 m, asi 25 km jihovýchodně od Edinburghu. Motto farmy je: „Produkovat bezpečné a zdravé potraviny tak, abychom současně chránili životní prostředí a získali důvěru a respekt našich zákazníků.“ Rodina Hugha Broada hospodaří v systému integrované produkce, která je založena zejména na péči o půdu. Pěstuje se zde pšenice ozimá – na mouku pro výrobu sušenek a ke krmení, řepka ozimá a ječmen

ně obdělávají a vytváří tak místa, která slouží jako zdroj potravy i útočiště nejrůznějšímu hmyzu, ptákům a dalším živočichům. Farma je dílo tvořené udržitelným integrovaným způsobem, ve kterém je slučitelná optimální (a ne za každou cenu maximální) produkce se zdravým a rozmanitým životním prostředím. Více o LEAF a dalších demonstračních farmách na: http://www.leafuk.org/leafuk/consumers.aspx

Ekologická farma pana Donnieho Macleoda na Skotské vysočině Na severu Skotska, asi 10 km na východ od přístavu Inverness, které je výchozím bodem pro návštěvu legendami opředeného jezera Loch Ness, nás ve vesničce Ardesier zaujalo hejno slepic spokojeně zobajících na trávníku společně s pasoucími se ovečkami a nápis „organic farm“. Oslovili jsme farmáře, který s jehnětem v náručí, následovaný border-kolií, zrovna procházel farmou. K našemu překvapení jsme se ocitli na farmě, která je největším dodavatelem biobedýnek na Skotské vyso-

Chov prasat venku je v Británii narozdíl od ČR povolen

jarní na slad pro blízkou palírnu, kde se vyrábí vyhlášená skotská whisky. Osevní postup odpovídá půdním typům a platí, že výnos je barometrem stavu půdy. V této souvislosti pan Hugh Broad poznamenal: „Z hlediska selského rozumu integrovaná produkce znamená, že vždy ze všech stran zvažuji nezbytnost každého zásahu, který se chystám udělat – a už jde o použití hnojiv nebo pesticidů. Pole jsou pro mě individualitami.“ Proto také využívá nejmodernější technologie tzv. precizního zemědělství a dodává do půdy hnojiva podle rozborů vzorků půdy a pouze tam, kde je to potřeba. Farma Woodhead je bohatá na nejrůznější přírodní stanoviště jako jsou smíšené lesíky s keři, živými ploty, hrázkami a zídkami. Nachází se zde druhově bohaté travní porosty, potoky, rybníčky, mokřady. Pan Broad také vysazuje nové stromy, keře, živé ploty a na orné půdě nechává ladem kouty polí, které se stejně traktorem obtíž-

22

čině, a přestože šlo o neohlášenou návštěvu, pan Donnie Macload nás ochotně po farmě provedl. Nejprve jsme se dotázali na to, jak je možné, že ekologická farma pár set metrů od něj také chová slepice ve volném výběhu, ale jejich zdravotní stav ve srovnání se slepicemi pana Macloada je naprosto žalostný. „To je jednoduché,“ odpověděl. „Na vedlejší farmě mají přes dva tisíce slepic v jednom výběhu, je to velkoprodukce, která splňuje pouze evropské standardy. Naše farma je však certifikovaná podle přísnějších norem Soil Association, kde je možné chovat pouze hejno s maximálně 200 slepicemi, proto jsou naše slepice mnohem spokojenější a v lepším zdravotním stavu.“ Proběhlo nám hlavou, že by tento do očí bijící rozdíl měly vidět oči bruselských úředníků z Evropské komise, kteří právě tvoří nová pravidla pro chov drůbeže v ekologickém zemědělství.

Na farmě pana Macleoda jsou žáby vítanými hosty

Farma pana Macloada je zaměřena zejména na produkci biozeleniny a každý týden po celý rok dodává šesti stům zákazníků bedničku se svými bioprodukty nebo od blízkých dodavatelů ze Skotské vysočiny. Současně se zeleninou je ale možné si objednat ovoce, vajíčka, mléko, sýry, kuřecí maso, mouky, marmelády, jamy, chutney, tofu a další produkty; vše v biokvalitě. Bedýnky mají tři velikosti – pro velkou rodinu – standardní velikost a poloviční pro malou domácnost v cenovém rozmezí 10–20 liber. Objednávat je možné také prostřednictvím internetu a zájem je prý veliký. Mimo toho je farma zapojena do sítě WOOF (World Wide Opportunities on Organic Farms) a každoročně k nim přijede několik desítek dobrovolníků z celého světa, kteří si chtějí zkusit práci na ekofarmě na vlastní kůži. Pomáhala mu tu už řada Čechů a jednou dokonce celá třída slovenských studentů, kterým půjčil jako dočasné přístřeší jeden ze svých fóliovníků (od té doby se mu říká „Little Slovakia“), když je při návštěvě Skotska zastihlo pověstné nepříznivé počasí. Donnie Macleod nás překvapil a potěšil pestrostí pěstovaných plodin – ve sklenících špenát, hořčice, saláty; na políčkách jahody, rybízy, josta, maliny a další keře, nejrůznější bylinky, ovocný sad. Tůňka za fóliovníky plná pulců, žáby jsou tu také vítanými hosty, podílejí se na biologické ochraně pěstovaných plodin. Návštěva by se dala shrnout do jednoho slova – radost. A pokud se někdy zatouláte do těchto končin, nenechte si setkání s panem Macloadem ujít. (http://www.macleodorganics.com/) Návštěvu Anglie zrealizovaly a článek pro Vás připravily Alena Malíková a Karolína Dytrtová

Bioinstitut, o.p.s. Zpravodaj Ekozemědělci přírodě připravil Bioinstitut, o.p.s Olomouc Vaše názory a připomínky na: [email protected] nebo tel.: 585 631 178

bio

l

6/2010

Druhé aktualizované vydání příručky Místa pro přírodu na vaší farmě Bioinstitut ve spolupráci s odborníky, zabývajícími se ochranou přírody a krajiny vydává aktualizaci praktické příručky „Místa pro přírodu na vaší farmě“. Příručka poskytuje informace o různých přírodních biotopech v zemědělském podniku, o jejich potenciálním ohrožení a možnostech zachování těchto ekologicky cenných ploch, včetně aktualizace seznamu dostupných dotačních titulů. Příručka je aktuálně a podrobně doplněna o téma krajinných prvků – jejich význam, ochranu, evidenci, finanční podporu apod. Pasáže týkající se dotačních titulů byly konzultovány s pracovníky Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky a Ministerstvem zemědělství České republiky. Příručku ocení především ti, kteří by rádi zachovali či zvýšili stanovištní pestrost svých hospodářství a podpořili ohrožené druhy rostlin a živočichů, a případně by rádi na prováděná opatření získali některý z typů finančních dotací. Objednávejte na adrese Bioinstitutu: tel.: 585 631 182 nebo e-mail: [email protected]

Výrobky TENVI žádejte v lékárnách, prodejnách léčivých rostlin a prodejnách zdravé výživy

Bioinstitut o.p.s. zve ekologické zemědělce a další zájemce na seminář

PĚSTOVÁNÍ LÉČIVÝCH ROSTLIN v systému ekologického zemědělství 17. června 2010 od 9.30 Sluneční brána, Čejkovice Přednášející a témata: Tomáš Mitáček – Představení nové příručky Bioinstitutu, Pěstování léčivých rostlin v systému ekologického zemědělství Iva Zadražilová, ABCERT – Pěstování léčivých rostlin v EZ podle zákona č. 242/2000 Sb., Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 a Nařízení Komise č. 889/2008 Marek Štěrba, ekologický zemědělec – Pěstování a další zpracování léčivých rostlin na ekologické farmě v Deblíně

Další informace na www.bioinstitut.cz nebo tel.: 585 631 182 bio

l

6/2010

23

bio1006_A4.qxd

1.6.2010

16:31

Page 24

EKOLOGIE

První ročník Biomas-ligy ČR zná vítěze: Roštín Jde ale o víc než o body S Na stupních vítězů je i Staré Město pod Landštejnem a Měňany, mezi městy pak Bystřice nad Pernštejnem a Třebíč S Pro ocenění do Francie pojedou Plzeň, Litoměřice a Hostětín S Akce ligy upozorňují i na žhavá témata OZE: např. hříšné dotace na spalování biomasy v neefektivních zdrojích S První ročník Biomas-ligy ČR, soutěže obcí a měst ve vytápění biomasou, zná své vítěze Vyhlásilo je v plzeňském hotelu Victoria, v čase celostátních Teplárenských dnů, občanské sdružení Liga ekologických alternativ, pořadatel tohoto zápolení (a obdobného v podobě Solární ligy ČR). Pořadí české soutěže, jež probíhala jako součást Evropské ligy obnovitelné energie (RES-league), bylo na základě dohody pořádajících organizací v šesti evropských zemích uzavřeno k 31. březnu. Lídři soutěže se následně ocitli v osudí vyřazovacího semifinálového kola celé EU-ligy. Úvodního ročníku domácího klání se zúčastnilo celkem jedenáct českých sídel s obecními výtopnami na biomasu. Jejich zkušenosti byly inspirací i na evropské scéně, což je jedním ze smyslů ligy. V průběžném pořadí byly na portálu této mezinárodní soutěže (www.resleague.eu) naše obce pořádně vidět. Tuzemská sídla na stupních vítězů biomas-ligy přesto stojí za pozornost už proto, že naši „šampióni“ přenášejí cenné zkušenosti a koncepční řešení případným následovníkům na cestě udržitelné komunální energetiky. Vítězem domácí ligy se stal Roštín z Kroměřížska (výtopna o výkonu 4 MW, 720 obyvatel, tj. 556 bodů) následovaný Starým Městem pod Landštejnem z Jindřichohradecka (2,8 MW, 545 obyv., 514 bodů) a mediálně známými Měňany z Berounska (1,1 MW, 292 obyv., 384 bodů). V kategorii měst patří pozornost Bystřici nad Pernštejnem (9 MW, 9 000 obyv., 101 bodů) na prvním a Třebíči (13 MW, 38 000 obyv., 72 bodů) na druhém místě. Body v soutěži se přidělují podle poměru výkonu kotle a počtu obyvatel (za každý kilowat na obyvatele 100 bodů). V samotných západních Čechách, místě vyhlášení vítězů biomas-ligy, stojí za pozornost již devítileté úspěšné provozování výtopny ve Žluticích, které se rovněž účastní soutěže. Za zdůraznění stojí ale i skutečnost,

První kroky k lesní mateřské školce Další z řady jedinečných seminářů zaměřených na lesní mateřské školky bude 16. června 2010 v ekocentru Šárynka. Seminář je určen všem, kteří se zajímají o méně tradiční způsoby předškolní výchovy. Podle zkušeností z již téměř rok fungujícího lesního dětského klubu Šárynka a zkušeností z Německa, kde jsou lesní školky rodiči využívány již mnoho let, budou představeny základní principy lesních mateřských školek, související právní úprava a změny, které v ní lze i díky iniciativě Ekodomova očekávat. Nedílnou součástí semináře bude představení různých organizačních forem lesních mateřských školek včetně příkladů z praxe a vysvětlení důleži-

24

že její ředitelka Pavlína Voláková, patrně jediná žena velící obecní výtopně v ČR, spolu s „motorem“ proměny Třebíče v unikátní baštu CZT na bázi biomasy R. Horkým na celostátní úrovni zvučně upozorňují na sílící hrozbu elektráren spalujících biomasu za dotační podpory i při nedostatečné účinnosti spalovacího procesu. „Garantované výkupní ceny zelené elektřiny umožňují ekonomicky výhodně spalovat biomasu v kondenzačních elektrárnách, aniž by bylo využito takto vzniklé teplo. To znamená, že celková účinnost zařízení je nízká (i jen kolem 30 %, pozn. red.) a o nějaké ekologii nemůže být řeč,“ upozorňuje P. Voláková na problém, který se již místy projevuje v nedostatku paliva a navyšování jeho ceny pro menší obecní zdroje a do budoucna ohrožuje ekonomiku provozu nejedné právě komunální výtopny. Oba jmenovaní se shodují, že garantované výkupní ceny by měly být vypláceny jen zdrojům s vysokou, tj. min. 75 % účinností, jak to požadují aktuální evropské směrnice.

Místo piva solárka Ve světě město získává renomé pivem, doma i přírůstky solárek Plzeň (opět) na slunečním trůně krajské město Plzeň (se 165 tisíci obyvateli čtvrté největší v České republice) je v již šestileté české solární lize respektovaným šampiónem. Hned ze čtyř důvodů. Jeho udržitelná energetická politika vychází z promyšlené územní koncepce, kterou si zpracovalo jako první ze srovnatelných (tzv. statutárních) měst v zemi. Body za nárůst plochy termických či výkonu u fotovoltaických instalací nepřibývají této západočeské metropoli "samovolně" díky přihláškám od občanů či montážníků. Tím, kdo vždy svědomité sepíše a přihlásí za celé město nové systémy, o nichž ví, je pracoviště Františka Kůrky, městského energetika (což v české lize většina radnic stále nedělá). Do třetice byla Plzeň dosud tosti spolupráce s rodiči. V programu je vyhrazen i prostor pro dotazy účastníků semináře a diskuzi. Seminář vede PhDr. Tereza Vošahlíková, odborná garantka Dětského klubu Šárynka, absolvující od května 2009 dlouhodobou stáž v německých lesních mateřských školkách a Sandra Cabajová, asistentka pedagoga Dětského klubu Šárynka. KDY? 16. června 2010, 16.30–20.30 KDE? Ekocentrum Šárynka (jurta), V Podbabě 29b, Praha 6 – Podbaba Přihlásit se na seminář je možné pouze vyplněním formuláře na webových stránkách Ekodomova, v sekci Ekocentrum Šárynka – akce. Cena semináře: 700 Kč Více o Ekocentru a Dětském klubu Šárynka na www.sarynka.cz, kontakt tel.: 220 920 268 nebo 777 149 313.

příkladem toho, že zájem o solární systémy (i další obnovitelné zdroje) lze podněcovat i „zdola“, dotacemi z městské pokladny. Takových sídel je v ČR sotva deset. A konečně – svou kategorii (měst s více než 50 000 obyvateli) vyhráli za rok 2009 Plzeňané již počtvrté. V konečném žebříčku tohoto 6. ročníku solární ligy (viz www.solarniliga.cz) bylo u Plzně následující skóre: 1106 m2 termických kolektorů, 63 m2 kolektorů vakuových a 971 kWp fotovoltaiky. Dle bodového klíče celkem 2,6 bodu a tedy velký náskok proti městu Zlín na druhém místě – s 0,8 bodu. Asi nejzajímavější z loňských instalací pak byla ta v Resslově ulici v centru města na obytném domě Ladislava Peška. Teplovodní systém o 17,8 m2 kolektorů s 800litrovým zásobníkem, který tu instalovala v regionu asi nejčilejší montážní firma Intersekce, totiž na téže střeše doplňují dvě další jednotky: jedna fotovoltaika o 5,1 kWp a navíc unikátní kombinované zařízení, které lze nazvat „vodou chlazenou fotovoltaikou“(výkon 2,1 kWp), kde ochlazování zvyšuje výkon solární elektrárny, odpadní teplo předehřívá užitkovou vodu v kolektoru a vyrobená elektrická energie jí ještě (v režimu zeleného bonusu) dohřívá. Jedná se o novinku oceněnou na veletrhu v Hannoveru. Jednotku v Plzni ještě čeká delší testování v praxi, ale už te je zřejmé, že se jedná o malé perpetum mobile... Ne náhodou chce sdružení Liga ekologických alternativ – pořadatel české solární ligy – jejím hráčům obě střechy ukázat při exkurzi v rámci lokální konference plánované zde v cyklu akcí Evropské ligy obnovitelné energie. Vedle světové proslulosti Plzně díky pivu totiž opravdu stojí za povšimnutí i její inspirační potenciál v solární (a další udržitelné) energetice. Město totiž využívá i sedm kogeneračních jednotek a chystá osmou. Mj. s největším kotlem svého druhu v republice – o výkonu 10,3 MW elektrických a 15 MW tepelných s palivem na odpad z lesů a další typy biomasy... LEA

SOUKROMÁ INZERCE t Biofarma Epona nabízí možnost letních pobytů – jízda na koni, nákup vybrané produkce v biokvalitě. Prožijete dovolenou v čisté přírodě a seznámíte děti téměř se všemi druhy hospodářských zvířat žijících v přirozeném prostředí. Kontakt: www.epona.wz.cz nebo na tel.: 607 952 125 t Prodáme čistokrevná štěňátka Border kolie, nar. 4. 5. 2010, k odběru 4. 7., rodiče canisterapie, agility, práce u ovcí. Tel.: 602 845 003, 777 181 841. t Publikace „Stavby ze slaměnych balíků“ vydána! Info a objednávky na: www.stavbyzeslamy.cz.. Nabízíme občanskym sdruženim vyhodne podmínky distribuce. Na stránky také přibude seznam knihoven, kde je možné si knihu zapůjčit. Kontakt: [email protected], 777 953 098, 739 640 878 t Biočesnek – prodej od srpna. Pouze osobní odběr. Kontakt: 326 396 922 – večer, nebo 12–14 h. tJsem 37letá vyučená zahradnice. Hledám práci v oblasti bylinářství a výrobě tinktur na plný úvazek,nejlépe Praha. Lalkovicsová 721 166 275

bio

l 6/2010

Udržitelné bydlení na venkově – část 4

BÍLENÍ VÁPNEM Naši předkové bílili své stavby obyčejným vápnem, on také v minulosti jiný způsob nebyl. Dnešní stavebníci mají k dispozici různé téměř zázračné přípravky, jejichž ceny vysoce převyšují vápenný nátěr, ale jejich užitná hodnota je někdy problematická. Každá stavba někdy nějak praská, snad vlivem zemské rotace. Obnova drahého speciálního nátěru není levná, ale při použití tradičního vápna je to snadno proveditelné i svépomocí.

Hašení vápna Dříve byla součástí každé větší chalupy i vyzděná jáma na hašení vápna. Dnes lze k hašení vápna dobře použít starou vanu. Asi půl vany se napustí vodou a do toho se pomalu přisypává pytlované nehašené vápno. Promíchává se hráběmi, voda při tom vaří a bublá. Není vhodné vysypávat celý pytel najednou. Je lépe nespěchat a vápno přidávat do vody po částech, jeden pytel se hasí asi půl hodiny. Oči si lze chránit brýlemi a ruce rukavicemi. Po vyhašení je vhodné nádobu přikrýt proti prachu, pylu či dešti. Vyhašené vápno v nádobě přirozeně vysychá, občas je třeba dolít vodu. Pytlované vápno nehašené se prodává po 35 kg ve stavebninách asi za dvě stokoruny. Ze dvou pytlů se dá nabílit celá menší chalupa, takže cena materiálu je oproti ostatním nátěrům bezkonkurenční. Při koupi si lze vzít s sebou vhodný igelitový pytel a do toho ten původní papírový ještě zabalit, nebo nehašený vápenný prach je dosti agresivní. Bílit lze již druhý den po vyhašení, ale optimální jsou asi tři týdny uležení. Do malty je vhodnější starší vápno, nesmí však přemrznout.

ličkou a po zaschnutí se to může lehce naštukovat. Starou opadávající omítku lze rozmělnit, prosít sítem, přidat vápno a vodu do kašovité konzistence. Tento chalupářský štuk se nanáší na vydroleniny ve zdi, trochu seurovná hladítkem a později se místo ještě přetře vápnem. Ono to při vysychání trochu praská, ale další přetření vápenným nátěrem prasklinky odstraní.

poškozování, obvykle zase vlivem narušení nepropustnosti střechy. Při rekonstrukci některých velice starých staveb se někdy zjišuje, že pod vápennou omítkou jsou staré a zachovalé dřevěné trámy. Dřevo, kámen, hlína, vápno a vysoký podíl svépomocné ruční práce – to byl dřívější styl levných staveb. Dnes je tento styl finančně náročný, inu je jiná doba.

Idyla starého bílého domu

Poškozené místo na zdi před opravou vápenným štukem a potom 24 hodin po opravě

Obílení staré stavby Vápno váže i vysušuje, je možno bílit zvenku i uvnitř. Je tady volba zda všechno otlouci a znovu omítnout nebo jednoduše nabílit vápnem. Je možno si udělat provozní zkoušku, kus problematické zdi nabílit a počkat do druhého dne, co to udělá. První nátěr je sanační, ten druhý orientační a teprve ten třetí či pátý by mohl být konečný. Hotovou alchymií je správný poměr vody a vápna, aby to dobře krylo, aby se to dobře roztíralo, aby to nezanechávalo šmouhy – kocoury. Někdy je stará omítka v takovém stavu, že se při doteku štětce drolí, potom se to jednoduše nastříká bí-

Starý domeček lze nabílit vápnem a hned pohodově bydlet

Na českém venkově se někdy říká, že když rodiče chtějí některé dítě potrestat, tak mu odkážou chalupu. A ta údržba chalupy je někdy něco jako trest. Ale jiné životní alternativy? Se stále rostoucí úrovní vědy i technologií paradoxně ubývá možností, kdy člověk může ovlivnit svůj osud. Pod bílou fasádu starého domu lze dobře ukrýt stará dobrá kachlová kamna, tradiční pohodovou pec či jiné vymoženosti trvale udržitelného způsobu života. Staré chalupy se dají dobře recyklovat. A při postupné opravě starého domu může člověk také částečně recyklovat i sebe samotného. Jan Papáček

Pokud má stavba nepromokavou střechu, dobrý odvodňovací systém i dobré větrání – tak bílení vápnem je již stará a tradicí ověřená technologie. Je zde velký podíl šikovné ruční práce, aby to dobře vyhlíželo. Výhodou je snadná a rychlá oprava prasklin po zimě. Další stavební úpravy, jako například nové dveře či okna, lze provádět průběžně a dobře začlenit do stávající fasády.

Ošetření dřeva vápnem

Postup při hašení vápna na dvorku: Asi půl vany se napustí vodou a pomalu se z pytle přisypává mleté nehašené vápno. Bezpečnostní pokyny jsou napsány na obalu. V konvi je připravena voda pro případné dolití.

bio

l

6/2010

Staré střešní krovy a trámy bývají často napadené červotočem či hnilobou. Jejich náhrada je dosti obtížná, nebo často jde o ručně tesané trámy silných rozměrů. Takové stromy na trámy snad dnes již nerostou. Příčinou jejich poškození bývá dešová kapka, která prošla děravou střechou. Po vyspravení střechy lze postižené místo preventivně ošetřit vápenným nátěrem. Pokud to uschne, tak to zůstane sněhově bílé a započaté narušení by se mělo zastavit. Při navlhnutí postiženého místa vápno zprůhlední a signalizuje nebezpečí dalšího

Stará stodola byla před pěti lety nabílena vápnem a za dalších pět let obroste popínavým břečanem. Díra ve střeše byla nahrazena oknem a ještě překryta bílou netkanou zahradní textilií, aby to ladilo s bílým štítem. Stavba je tak zachráněna před demolicí a je ji možno dále recyklovat ve stylu trvalé udržitelnosti

25

bio1006_A4.qxd

1.6.2010

16:25

Page 26

MAPA BIOPRODEJEN JIHOMORAVSKÝ KRAJ b U RUBÍNU

Biopotraviny, bezlepkové, dia, aroma terapie, přír. kosmetika, chlazené potraviny, balené pečivo, dětská a kojenecká výživa, tel.: 549 250 217 Makovského nám. 2, BRNO 16

b Biopotraviny – Biobistro

Naše nabídka: 97% bio, luštěniny, obiloviny, zelenina, ovoce, maso, mléko, vejce, speciality a delikatesy z celého světa, fair trade produkty. Tel./fax: 543 256 075, 724 214 428. Ve Vaňkovce 1, BRNO 2

V BRÁNA KE ZDRAVÍ

Prodejna zdravé výživy, BIO a FairTrade produktů. Nabízíme biozeleninu a ovoce, kváskové pečivo a biopečivo, biomaso. Samozřejmostí je ekodrogerie. Tel.: 724037065. Bánskobystrická 176, BRNO-ŘEČKOVICE

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ b ZDRAVÁ VÝŽIVA

Biopotraviny, byliny, čaje, bezlepková dieta, racionální výživa, pí–produkty, knihy a přírodní kosmetika, tel.: 602 759 838 Žižkovo nám. 2, BRUNTÁL

b ROBI – zdravá výživa

Biopotraviny, byliny, čaje, bezlepková dieta, racionální výživa, pí–produkty, tel.: 737 241 444 Opavská 32/1, KRNOV

b ZDRAVÝ STYL

Vlastní biozelenina, vlastní bezlepkové pečivo, biopotraviny, biokuřata, biovejce, kozí výrobky, tel.: 596 117 844 Nádražní 36, MORAVSKÁ OSTRAVA

OLOMOUCKÝ KRAJ b PEKAŘSTVÍ LEŠTINA

Chléb a pečivo v kvalitě bio 7. května, LEŠTINA u Zábřehu

PÍ–CENTRUM Olomouc

Pí voda, biopotraviny, přírodní kosmetika, zdravá výživa, tel.: 585 234 657. Pavelčákova 21, OLOMOUC

b PRO-BIO vzorková prodejna

Obilné výrobky, čaje, koření, sušené ovoce, aromaterapie a přírodní kosmetika, luštěniny, semena, www.probio.cz, tel.: 583 239 549 Lipová 40, STARÉ MĚSTO p. Sněžníkem

ZLÍNSKÝ KRAJ Krajinka zdravé výživy

Makrobiotický, vegetariánský a bezlepkový sortiment, biopotraviny, prodej a distribice Pí-vody, biokosmetika, ekologická drogerie, gemoterapie. PŘEDNÁŠKY - OCHUTNÁVKY a PORADENSTVÍ. Tel.: 773 544 462, Pí-voda tel.: 608 044 462, www.krajinka.cz Sloupského (MINAS) 1197, UH. HRADIŠTĚ

b BIOMARKET

U zeleného stromu naleznete biopotraviny, celozrnné a kváskové čerstvé pečivo, racionální výživa, bezlepkové a dia produkty, čaje, přír. cert. kosmetika, ekočistící prostředky, Fair Trade, bylinné produkty aromaterapie. Tel.: 577 211 256, kl. 167, www.zdravizprirody.cz nám. TGM 6, OD PRIOR, ZLÍN

JIHOČESKÝ KRAJ b SLUNEČNICE Prodejna zdravých potravin a bylin, biopotraviny, bioovoce a zelenina, biovíno,

26

čerstvé biopečivo, čerstvé šávy, žitný kváskový chléb, dia výrobky a bezlepková dieta, gemmoterapie, včelí produkty, přírodní kosmetika, ekol. protředky, literatura ad., www.slunecnice-cb.cz, tel.: 603 266 753, 387 315 856. Chelčického 21, ČESKÉ BUDĚJOVICE

b BELLIS Bioprodukty, zdravá výživa, vitaminy, dětská výživa, tel.: 384 420 022

Palackého n. 59/I, DAČICE

b DOBROMYSL

biopotraviny,zdravá výživa,přírodní kosmetika, tel.: 608 804 678 Čechova 468, LIŠOV

KRAJ VYSOČINA b NATURAL CENTRUM

Prodejna: biopotraviny, zdravá výživa, vlastní pekárna celozrnného pečiva, čaje, byliny, bezlepková a dia dieta, koření, kozí produkty, přírodní kosmetika, ekol. čisticí prostředky, literatura. Restaurace zdravého životního stylu. Tel.: 567 300 245, [email protected] nám. Svobody 11, JIHLAVA

b Ekofarma BAUCIS

Biozelenina, zasílání poštou, ubytování na farmě za práci možno po celý rok. Tel.: 566 560 087, 775 045 957 LESOŇOVICE 31, Bystřice n. P.

HARMONIE

Biopotraviny, čaje, bezlepkova dieta, koření, kozí produkty, přír. kosmetika, minerály a doplňky, ekoprodukty. Přednášky různ. druhu. Tel.: 775 145 813

Žižkova 260, PACOV

V BIOVITAL

Nabízíme široký sortiment biopotravin včetně bylinných čajů, výrobků z kozího mléka, čerstvé sladké pečivo podle našich receptů, potravin pro bezlepkovou dietu, potravinové dopňky, přípravky pro gemoterapii atd.Přednášky různ. druhu. Tel.: .565 332 977.

Poděbradova 22, PELHŘIMOV

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ SALVIA

Zdravá výživa, čaje, byliny, biopotraviny, aromaterapie, přípravky pro sportovce, vitaminové, minerální přípravky, včelí produkty, tel.: 464 649 252, www.salviazdravavyziva.cz Moravská 475, ČESKÁ TŘEBOVÁ

b BAZALKA Prodejna biopotravin – zdravé výživy, bezlepkové diety, výrobků bez cukru, bylinky, čaje, přír. certif. kosmetika, literatura, Rokitanského 169 tel.: 775 360 721 Bazalka biosamoobsluha – bohatá nabídka bioproduktů, čerstvá zelenina, Gočárova 516 tel.: 739 714 830 Bazalka ve dvorku – alternativní jídelna, tel.: 739 714 831 K. H. Máchy 747 HRADEC KRÁLOVÉ

BYLINKA Prodejna biopotravin a zdravé výživy, čajů, bezlepkových potravin, čistících a pracích prostředků. Tel.: 605 467 163 Husova 22, HOŘICE

LIBERECKÝ KRAJ ÁNANDA veget. restaurace Jídelna nabízí snídaně, obědy, večeře – pestrý výběr. Prodej zdravé výživy, biopotravin, čajů, českého i orientálního koření, www.anandaline.cz, tel.: 485 103 741 Frýdlantská 210/12, LIBEREC

PARDUBICKÝ KRAJ b ZDRAVÁ VÝŽIVA

Biopotraviny, byliny, čaje, dia, bezlepková dieta,chlazené potraviny, přírodní kosmetika, literatura bio, tel.: 461 615 293 Smetanovo nám. 87, LITOMYŠL b ŠPALDA, restaurace a prodejna Snídaně, obědy, večeře, svačiny, celozrnné pečivo, zákusky a dezerty bez cukru, biopotraviny, tel.: 463 351 435, www.bio.spalda.cz třída Míru 64, 530 02 PARDUBICE

b ZDRAVÁ VÝŽIVA

Biopotraviny, bezlepková dieta, dia výrobky, vitaminy, čaje, tel.: 465 524 642. Barcalova 143, ÚSTÍ N. O.

PLZEŇSKÝ KRAJ BIO STEZKA Nejširší nabídka biokosmetiky v Plzni. Kompletní sortiment mnoha značek, včetně čistících přípravků, ekoplenek... Zaměřeno i na těhotné, děti, alergiky. Kosmetické studio Dr.Hauschka. www. biostezka.cz, 377 222 635, 723 233 978 Kardinála Berana 24, PLZEŇ

STŘEDOČESKÝ KRAJ A PRAHA b ROSA Biopotraviny, zdravá výživa, bezlepková dieta, čaje, byliny, přírodní kosmetika, tel.: 325 612 367 nám. Jiřího 38, PODĚBRADY

b SLUNEČNICE

Zdravá výživa, biopotraviny, bezlepkové potraviny, biokosmetika, zdravotní obuv, ekdrogerie, šátky na nošení dětí Vatanai, pohankové polštáře, byliny, čaje, koření, literatura. Tel.: 321 714 650 Legerova 148, KOLÍN

V BIOFRESH Velmi široký výběr biopotravin, zejméa novinky, které jinde neseženete; kváskový chléb, pečivo a dezerty, tradiční japonské speciality, fair trade produkty, ovoce a zelenina v biokvalitě, biovína, mléčné výrobky, bezlepka, ekodrogerie a přírodní kosmetika, literatura; vstřícný personál, který Vám odborně poradí. Tel.: 224 815 880. Rámová 1, Praha 1

GREENWAVE Prodej kosmetiky Dr.Hauschka, Primavera, Weleda, Logona, Florame, Lavera, Fair Trade produktů, ekodrogerie Ecover a Natracare, biooblečení z přírodní vlny a bavlny. Tel:. 222 514 741, www.greenwave.cz Purkyňova 2 – přímo u stanice metra Národní třída, PRAHA 1

b BIOTOP Biopotraviny, přírodní kosmetika, ekologické čisticí prostředky, produkty z biobavlny a fair trade produkce, čerstvá zelenina, maso ovocné šávy a saláty, pečivo, sýry, káva, víno ad. Tel.: 222 230 136, Po-Pá: 8.30-19.30, So: 10-14. Školská 34, PRAHA 1

FLORAME, CATTIER

Vzorková prodejna biokosmetiky FLORAME a CATTIER, tel.: 775 608 027, e-mail: [email protected], [email protected], www.florame cz, www.cattier-bio.cz Olšanské nám. 7, Praha 3

b COUNTRY LIFE

Největší výběr biopotravin v ČR, bioovoce a zelenina, racionální výživa, čerstvé pečivo, bezlepkové zboží, čaje, balené i nebalené sušené bioovoce, luštěniny, semena a ořechy. Melantrichova 15 a Jungmannova 1, PRAHA1, Bělohorská a Dejvická, PRAHA 6

V BIOHOME Biopotraviny Biopotraviny všecho druhu. Mražené biopotraviny z Německa, především polotovary, pizzy, maso, ovoce, zelenina. Velký výběr tuzemských i dovozových chlazených potravin. fair trade potraviny a další. Tel.: 602 510 344, www.biohome.cz,[email protected] Belgická 30, PRAHA 2

b Biobeauty

Výhradní zastoupení a distributor kosmetiky Logona, Sante, FITNE, AquaBio pro ČR, Terra Viva s.r.o. tel.: 222 522 726, 775 661 119, 775 280 362, [email protected], www.biobeauty.cz, www.logona cz, (otevřeno Po 10-12,13-17) Chodská 10, PRAHA 2

b WELEDA

Vzorková prodejna bylinné biokosmetiky Weleda, tel.: 257 315 888 Lidická 28, PRAHA 5

BIOSVĚT Zbraslav

Biopotraviny, produkty zdravé výživy, bioovoce a zelenina, čerstvé biopečivo a biomaso, přír. kosmetika, ekodrogerie, tel.: 723 324 324 Pelzova 1512, PRAHA 5-Zbraslav

V BIO SMÍCHOV

Velmi široký výběr čerstvého ovoce a zeleniny, krájených sýrů, pečiva, mléčných výrobků z farem a spousty dalších biopotravin za výhodné ceny. Prodej ekodrogerie a biokosmetiky. Tel: 222 317 865, [email protected], V. Huga 4, PRAHA 5

b Kosmetika Dr.Hauschka Výhradní zastoupení kosmetiky Dr.Hauschka a Savon du Midi pro ČR a SR, Smetana s.r.o., tel: 233 320 249, info@ drhauschka.cz, www.drhauschka.cz, e-shop www.yinyang.cz V Sadech 4, PRAHA 6

V BIO DEJVICE

Velmi široký výběr čerstvého ovoce a zeleniny, krájených sýrů, pečiva, mléčných výrobků z farem a spousty dalších biopotravin za výhodné ceny. Prodej ekodrogerie a biokosmetiky. Tel: 224 326 510, [email protected]. Dejvická 26, PRAHA 6

ÚSTECKÝ KRAJ HERBA

Bylinné směsi dle receptu, zásilková služba, biopotraviny, bezlepková dieta, bylinná kosmetika. Zajistíme analýzu stopových prvků z vlasů (biochemická metoda za pomoci atomového spektrometru), tel.: 728 353 067 České armády 11/2156, LITOMĚŘICE

Zdravý obchůdek „U SLAVÍKA“ Opravdový výběr kvalitních a zdravých potravin, odborné nutriční poradenství, kurzy vaření. Přírodní certifikovaná kosmetika, ekol. čistící prostředky, e-obchod. www.u-slavika.cz, tel.: 773 173 673. Masarykova 428/28, TEPLICE

Biopotraviny LUMO NATUR

Naše nabídka: 3000 produktů – 97% bio, maso stále v nabídce, zelenina, ovoce,luštěniny, obiloviny, mléko, vejce, speciality a delikatesy z celého světa, fair trade produkty. Tel.: 225 111 525 Arkády Pankrác, metro C, PRAHA 4

Na této stránce se prodejna zveřejní při odběru 20 kusů měsíčně (blíže viz www.vhpress.cz). Prodejny označené b jsou členské prodejny PRO-BIO, V nově zařazené.

bio

l

6/2010

PRO-BIO Svaz e. z.

KNIHOVNIČKA BIO KLASICKÁ ČÍNSKÁMEDICÍNA ZÁKLADY TEORIE – V

M. a M. Thunovi: Výsevní dny 2010 Brožura, cena 55 Kč 230 Pokud objednáváte jen Výsevní dny, připočtěte poštovné 15 Kč.

Způsoby čínské diagnostiky, Prevence aprincipy léčby a Léčebné metody... A. Michalová: ČESKÁ BIOKUCHAŘKA Cena nakladatelství Svítání je 399 Kč, doporučená cena: II. vydání. Cena 280 Kč 222 499 Kč. Stran 390. Bulletiny, cena 25 Kč (změna DPH) KLASICKÁ ČÍNSKÁMEDICÍNA č. 18: Brambory 202 ZÁKLADY TEORIE – IV č. 19: Plevele 203 č. 21: Chov masného skotu, produkce Vyšetřování zrakem, Pozorování ducha šen..., Dotazování a odbyt biomasa 204 se u dětí, Vyšetřování pohmatem, Pohmat pulzu a těla... Cena nakladatelství Svítání je 399 Kč; doporučená cena je 499 Kč, počet stran 397.

KLASICKÁ ČÍNSKÁ MEDICÍNA ZÁKLADY TEORIE – III

Ve stejné ceně vyšly i předcházejíci dva díly

KLASICKÁ ČÍNSKÁ MEDICÍNA ZÁKLADY TEORIE II a I Publikace obdržíte i na dobírku od

nakladatelství SVÍTÁNÍ, Horova 36/29, 500 02 Hradec Králové [email protected], tel.: 737 605 855

www.svitani.eu Nakladatelství PAV L A M O M Č I L O V Á

Dr. Stanwayová: Léčebná výživa při běžných onemocněních Brož., cena 149/140 Kč 601

VAŘÍME DĚTEM chutně a zdravě Stran 328, cena 339/325 Kč 412 MUDr. J. Hofhanzlová: Polévky a kašičky pro nejmenší, II. vydání Str. 104, brož., cena 189/175 Kč 413 MUDr. J. Hofhanzlová: Nastávající a kojící maminky si vaří chutně a zdravě Stran 106, brož., cena 229/215 426 Zdravá kuchyně našich babiček Stran 64, brož., cena 79/75 Kč 405 P. Horan: Štíhlá linie – Zdravé srdce Stran 192, brož., cena 219/205 Kč 427 Zvěřina a lahodná masa Brožovaná, cena 189/180 Kč 425 Automatická domácí pekárna Stran 120, cena 229/215 Kč 423 AMARANTH Stran 64, brož., 74/70 Kč 401 Česká kuchyně pro Váš krevní typ: skupina 0 za 99/95 Kč 402 skupina A za 144/135 Kč 403 skupina B a AB za 144/135 Kč 404 P. Momčilová: Špalda a ječmen Stran116, brož., cena 149/140 420 Luštěniny + hrášek a fazolky Stran 80, brož., cena 89/85 421

Dr. McKenna: Alternativy k antibiotikům Brož., cena169/160 Kč 602 Dr. J. Gawler: Nad rakovinou můžeš zvítězit Brož., cena 69/60 Kč 603 Osteoporóza. Dieta při odvápění kostí Brož, cena 59/55 Kč 604 Choroby ledvin a močových cest, Brož., cena 187/180 Kč 605

O. Dufek: Zeleninové saláty Stran 88, brož., cena 117/110

422

Nemoci slinivky břišní. Dieta a rady lékaře Cena 149/140 Kč 607 Nemoci žlučníku a žlučníkových cest Dieta a rady lékaře, 129/120 Kč 608 Choroby jater. Dieta a rady lékaře, Brož., cena 109/100 Kč 609 Zácpa. Dieta a rady lékaře Brož., cena 99/90 Kč 611 Prof. MUDr. Přemysl Frič, DrSc., Olga Mengerová: CELIAKIE, Bezlepková dieta a rady lékaře (nové vydání) Měkká vazba, formát A5 Cena 229/219 Kč 610a Celiakie (starší vydání) Brož., cena 99/90 Kč 610 MUDr. Dagmar Bartášková, Olga Mengerová: CUKROVKA. Dieta a rady lékaře Měkká vazba, formát A5 Cena 219/209 Kč 612

VYDAVATEL A REDAKCE: vh press, Jungmannova 1403 500 02 Hradec Králové 2 tel.: 495 538 969, 608 476 828 e–mail: [email protected], [email protected] Šéfredaktorka: PhDr. Miroslava Vohralíková Sazba a DTP: vh press Hradec Králové Tisk: Zetka tisk, Hradec Králové Registrováno: MK ČR E 11409. Rozšiřováno prostřednictvím prodejen zdravé výživy a biopotravin a předplatného po celé ČR a SR.

bio

l

6/2010

PRO-BIO, Svaz ekologických zemědělců o. p. s.

č. 22: Ekologické pěstování jabloní a tržní produkce biojablek 205 Chov skotu bez tržní produkce mléka

Příčiny onemocnění, Chorobné procesy Cena nakladatelství Svítání je 399 Kč; doporučená cena je 499 Kč, počet stran 268.

Měsíčník BIO vychází ve spolupráci s:

Brož., cena 50 Kč

206

Nemocniční 53, 787 01 Šumperk tel./fax.: 583 216 609 [email protected]

www.pro-bio.cz

BIOINSTITUT OLOMOUC Přípravky na ochranu rostlin (pro EZ) Bulletin A4, cena 50 Kč

224

Biobrambory. Jak ekologicky vypěstovat kvalitní brambory Bulletin A4, cena 50 Kč 231 Zpracování bioproduktů v podmínkách prvovýrobce Bulletin A4, cena 45 Kč 232

KNIHY Z NAKLADATELSTVÍ GRADA a HEL J Tywonyak: Nízkoenergetické domy, principy, příklady Grada, pev. vazba, A4, 193 s., 320 Kč 522 J Tywonyak: Nízkoenergetické domy, principy, příklady 2 Grada, pev. vazba, A4, 193 s., 320 Kč 523 Johan Kottjé: Jak se staví dřevěný dům, Od projektu k nastěhování Grada, pev. vazba A4, 128 s., 190 Kč 524 Gernot Minke: Zelené střechy Hel, brož., 2001, stran 96, 98 Kč 525 Kol.: SOLÁRNÍ TEPLOVZDUŠNÉ VYTÁPĚNÍ, koncepce, technika, projektování Hel, brož., stran 178, 248 Kč 526 Kol.: Stavby ze slámy, jak pořídit z balíků slámy standardní dům Hel, brož., foto, stran 146, 248 Kč 527 Kol.: Zařízení s elunečními kolektory, návody ke svépomocné výstavbě pro ohřev vody využitím energie slunce Hel, brož., foto, stran 94, 98 Kč 528 Diana Chrpová: S výživou zdravě po celý rok Grada, brož. A4, 138 s., 180 Kč 535 Kol.: Poznáváme homeopatii Grada, brož. A4, 138 s., 90 Kč 536 W. Möhring: Akupresura Grada, brož. A4, 100 s., 150 Kč 537 Kamil Ramík: Cviky na vaši bolest Grada, brož. A4, 100 s., 140 Kč 538

Toto číslo vyšlo v červnu 2010, ročník 14, č. 6 DISTRIBUCE NA SLOVENSKU: MEDIAPRINT-KAPA Pressegrosso, a.s., Vajnorská 137, 831 04 Bratislava 3; (bezplatná linka 0800 188 826) korešp.: P.O.BOX 183, 830 00 Bratislava 3; tel.: 00421 2 4444 2773, 4445 8821; fax.: 244 458 819; e-mail: [email protected]; cena 1 Euro Redakční rada: Ing. Jiří Urban, Ing. Jarmila Chladová, Ing. Josef Škeřík, Ing. R. Hradil Autorský kolektiv: Ing. Jiří Pospíšilík, W. Gregorová, Ing. P. Dostálek, Ing. J. Papáček; Ing. R. J. Barták, CSc. – jaz. korektury

Čaje a koření z kontrolovaného ekologického zemědělství SONNENTOR s.r.o., Čejkovice Tel.: 518 362 687, www.sonnentor.cz

Lipová 40, 788 32 Staré Město pod Sněžníkem tel. 583 301 951, fax: 583 301 960 www.probio.cz

Jak objednat tituly? Publikace, které jste si z nabídky knihovničky vybrali, vepište na žlutou složenku do rubriky Zpráva pro příjemce pomocí uvedených kódů pro jednotlivé knihy (uvedené za cenou). Sečtěte ceny – pro indivduální předplatitele poskytujeme slevu za lomítkem – a přičtěte 40 Kč na poštovné za dvě publikace, od tří 50 Kč. Soukromý inzerát uhrate obdobně – 100 Kč. Celkovou částku odešlete touto složenkou na adresu: PhDr. M. Vohralíková, vh press, Jungmannova 1403, 500 02 Hradec Králové 2.

Inzerce pro firmy – ceník plošné inzerce dodáme na požádání, základní cena 22 Kč + DPH za cm2 Inzerce soukromá řádková – 100 Kč za 180 úhozů. Objednávky inzerce a příspěvky pro příští číslo zašlete nejlépe do 15. dne v měsíci na adresu: PhDr. M. Vohralíková, vh press, Jungmannova 1403/18, 500 02 Hradec Králové 2, tel.: 495 538 969, [email protected] Inzerci, knihy a předplatné si můžete objednat též na webových stránkách:

www.vhpress.cz 27