Mendelova universita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Ekonomie přírodních zdrojů (Bismut) Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Bc. Martin Machay
Brno 2014
Jan Psota
Rád bych tímto poděkoval Ing. Bc. Martinu Machayovi za cenné připomínky a rady k dokončené mé práce.
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem práci: Ekonomie přírodních zdrojů: Bismut vypracoval samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.
V Brně dne: 10. května 2014 _______________ Jan Psota
Abstract PSOTA, JAN. Ekonomie přírodních zdrojů - Bismuth:. Brno: Mendelova Universita, 2014, pp. 30. ISBN 00. The bachelor thesis describes natural resource economics and it's aplication on the price of Bismuth. The first part covers the theory of natural resource economics. The second part lists the physical properties of bismuth and the utilization of those properties. The same chapter is also focused on the trade with bismuth and the historical events, which influenced the trade during the examined period. The third chapter examines the relation between the difference of the interest rate and the difference of real price of bismuth. The result is the proposition, that the model doesn't reflect the reality of bismuth. The bachelor thesis concludes with speculations of reasons behind the unsatisfying model.
Keywords Natural resource economy, bismuth, resource curse, Hotelling
Abstrakt PSOTA, JAN. Ekonomie přírodních zdrojů - Bismuth:. Brno: Mendelova Universita, 2014, pp. 30. ISBN 00. V práci je popsána ekonomie přírodních zdrojů a její aplikace na cenu Bismutu. V první části je pokryta teorie ekonomie přírodních zdrojů. V druhé části jsou jmenovány fyzikální vlastnosti bismutu a způsoby využívání, které z těchto vlastností vyplývají. Kapitola dále vymezuje trh s bismutem a historické události, které se na trhu projevili v průběhu zkoumaného období. Třetí kapitola testuje vztah mezi diferencemi úrokové míry a diferencemi reálné ceny bismutu. Výsledkem je tvrzení, že model neodpovídá realitě bismutu. Závěrem jsou spekulace o důvodech nesprávnosti modelu.
Klíčová slova Ekonomie přírodních zdrojů, bismut, kletba přírodních zdrojů, Hotelling
6
Obsah 1.
Úvod a cíl ...................................................................................................................... 9
1.1 Úvod .............................................................................................................................. 9 1.2 Cíl ................................................................................................................................... 9 1.3 Struktura práce............................................................................................................. 9 2.
Ekonomie přírodních zdrojů.................................................................................... 11
2.1 Cena přírodních zdrojů............................................................................................. 11 2.2 Prokletí přírodních zdrojů........................................................................................ 12 2.3 Vývoj ekonomie přírodních zdrojů ......................................................................... 14 3.
Bismut jako ekonomický zdroj ................................................................................ 17
3.1 Vlastnosti bismutu ..................................................................................................... 17 3.2 Hospodářské využití bismutu ................................................................................. 20 3.3 Trh s bismutem .......................................................................................................... 21 4.
Hotellingův model a bismut .................................................................................... 25
5.
Závěr ............................................................................................................................ 28
6.
Zdroje .......................................................................................................................... 29
A. Použitá data ................................................................................................................ 34
7
Seznam obrázků Obr. 1
Vývoj ceny a množství neobnovitelných zdrojů v čase
Obr. 2
Vývoj ceny zdroje a náhradního zdroje v čase
Obr. 3
Relativní těžba bismutu v letech 1994-2011
Obr. 4
Import bismutu do USA dle země v letech 2003-2011 (t)
Obr. 5
Zobchodované množství bismutu v letech 1937-2010 (t)
Obr. 6
Vývoj reálné ceny Bismutu v letech 1937-2010 (98$/t)
8
Seznam tabulek Tab. 1
Tabulka hojnosti prvků
Tab. 2
Množstevní obraty bismutu v USA (t)
Tab. 3
Popisná statistika veličin
Tab. 4
Test stacionarity veličin
Tab. 5
OLS model Hotellingovy teorie přírodních zdrojů
Tab. 6
Testy OLS regrese Hotellingovy teorie přírodních zdrojů
Tab. 7
Vstupní data do modelu
9
1. Úvod a cíl 1.1
Úvod
Síla ekonomiky každé země je determinována mnoha faktory daného státu. Mezi ně patří například jeho technologická úroveň, rozloha nebo přírodní bohatství. Díky vědě a propojování ekonomik jednotlivých států lze očekávat růst technologické úrovně po celém světě (ne však stejnou rychlostí). Rozloha státu je dnes spíše neměnný faktor (změnit jej mohou války nebo rozdělení státu na více celků). Přírodní zdroje představují jakékoli zdroje, které jsou získávány z přírody. Na to, jakými přírodními zdroji stát disponuje má vliv i jeho geografie. Z historie víme, že to byly právě přírodní zdroje, které dělily národy na chudé a bohaté. Zatímco v minulosti byl problém umět přírodní zdroje čerpat a využívat, dnes je problémem omezené množství některých přírodních zdrojů. Jaké důsledky bude mít pro světové ekonomiky vyčerpání zásob uhlí, ropy či cenných kovů? Kdy se to může stát? Je potřeba podniknout kroky k zajištění a ochraně těchto zdrojů do budoucna? Jaký vliv na cenu a produkci těchto zdrojů bude mít jejich rostoucí vzácnost? Je možné určitý zdroj nahradit? Odpovědi na tyto otázky zkoumá Ekonomie přírodních zdrojů. Prvním ekonomem, který se ve větší míře touto ekonomií zabýval a definoval model trhu vyčerpatelnosti zdrojů byl Harrold Hotelling1. A právě jeho poznatky jsem se rozhodl uplatnit na trhu s Bismutem, ve své bakalářské práci.
1.2
Cíl
Cílem práce je "aplikovat vybraný model ekonomie přírodních zdrojů na vybraný vzácný kov a posoudit, zda model odpovídá realitě zvoleného vzácného kovu". Výzkumnou otázkou je, zda dokáží modely přírodních zdrojů vysvětlovat chování reálné ceny vybraného kovu? Vybraným modelem je právě Hotellingův model přírodních zdrojů a vybraným kovem je bismut. v této bakalářské práci a s ohledem na její cíl a výzkumnou otázku tak bude testována nulová hypotéza: Hotellingův model vysvětluje vývoj reálné ceny bismutu. Alternativní hypotézou pak je: Hotellingův model nevysvětluje vývoj reálné ceny bismutu.
1.3
Struktura práce První částí práce je úvod do ekonomie přírodních zdrojů, kde jsou definovány
typy přírodních zdrojů a je vymezen teoretický základ pro model přírodních zdrojů,
1
Hotelling: The Economics of Exhaustible Resources, 1931
10 kterým bude ověřena nulová hypotéza. Následující kapitola představuje vybraný kov - bismut, jehož cenu model popisuje. Tato kapitola se soustředí na hospodářské využití bismutu, výzkum s bismutem a události, které měli na cenu bismutu během sledovaného období vliv. Ve čtvrté kapitole je sestaven modelu a je posouzena jeho výstižnost na základě statistických hodnot. Závěrem je rozhodnutí o testovaných hypotézách a spekulace o důvodech k nesprávnosti modelu.
11
2. Ekonomie přírodních zdrojů 2.1
Cena přírodních zdrojů
Přírodní zdroje umožňují produkci vybavení a strojů a jejich provoz ale zejména produkci statků, mají tedy kritický význam pro ekonomiky. Ekonomie přírodních zdrojů rozlišuje tyto zdroje na obnovitelné a neobnovitelné. V případě obnovitelných zdrojů (například voda, vzduch, kaučuk nebo dřevo) neklesá jejich dostupné množství, kterým může ekonomika disponovat. Množství neobnovitelných zdrojů (fosilní paliva, nerostné suroviny) je pak limitováno - jejich vzácnost roste s jejich celkovou spotřebou. Obecně je lze považovat za jakékoliv zdroje, které nelze obnovit lidským přičiněním. Z hlediska ekonomie lze zdroj považovat za neobnovitelný tehdy, když je jeho zásoba limitována a jeho nabízené množství je limitováno, přičemž poptávané množství lze nabízeným uspokojit, tzn. při daném poptávaném množství nelze množství nabízené považovat za limitované. Jinak řečeno trh zdroje, který nemůžeme uměle obnovit, ale který má světovou zásobu schopnou
uspokojit
světovou spotřebu po tisíce let, se bude chovat stejně jako trh obnovitelných zdrojů (zdroj není nedostatkový, tudíž se jeho klesající množství nepromítne do jeho ceny). Pokud zdroj lze obnovit, ale délka tohoto procesu trvá stovky let, potom se bude jeho trh vyvíjet jako trhy neobnovitelných zdrojů2. Podle Franka se musí vlastníci vyčerpatelných zdrojů rozhodnout, zda si zdroje ponechá nebo zdroj prodá. Argumentem pro první možnost je rostoucí očekávaná budoucí cena zdroje s jeho rostoucí vzácností v čase. Bezprostředním prodejem vlastněných vyčerpatelných zdrojů za současnou cenu však získá vlastník peněžní prostředky, které může za daný čas zhodnotit na finančních trzích. Vlastník tedy musí pouze zvážit potenciální úroky ze zhodnocených peněz a rozdíl současné a budoucí ceny zdrojů3. Popsané
rozhodování
ekonomických
subjektů
se
promítá
do
trhu
neobnovitelných zdrojů - má-li být tento trh v rovnováze, musí cena daného zdroje růst stejným tempem, jako úroková míra. Na obrázku č. 1 je znázorněn růst přírodního zdroje při stabilní úrokové míře. Je zde znázorněno i množství přírodního zdroje. V čase
dosáhne cena zdroje svého maxima
rostoucí vzácností zdroje roste i jeho cena).
2 3
Khanna: On the Economics of Non-Renewable Resources, 2003 Frank: Microeconomics and Behavior, 2008
a zdroj bude plně vyčerpán (s
12 Tento jev lze charakterizovat vztahem: =
(1 + )
z toho lze odvodit vztah, který je zároveň podmínkou rovnováhy: =∆
Obr č. 1: vývoj ceny a množství neobnovitelných zdrojů v čase Zdroj: Frank R., 2008
S rostoucí cenou zdroje se však ekonomické subjekty mohou zajímat o alternativy těchto zdrojů. Pokud cena neobnovitelného zdroje substitutu
překročí cenu svého
, potom bude tržní poptávka uspokojena náhradním zdrojem, jehož
extrakce byla do té doby neekonomická. Alternativní zdroj (backstop resource) může být vyčerpatelný i nevyčerpatelný.
Obr č. 2: vývoj ceny zdroje a náhradního zdroje v čase Zdroj: Khana N., 2003
2.2
Prokletí přírodních zdrojů
Země s velkým přírodním bohatstvím jsou v relativní výhodě oproti zemím s nízkým přírodním bohatstvím. Po staletí se lidstvo přesouvalo do míst hojných na přírodní zdroje. Státy, které oplývaly přírodním bohatstvím, prospívaly a snáze ekonomicky a technologicky rostly.
13 Existují však i důkazy o negativním vlivu přírodního bohatství na společnost. Státy bohaté na přírodní zdroje vykazují nižší tempo růstu, vyšší rozdíl mezi příjmy a relativně větší část jeho obyvatelstva je za hranicí chudoby. K těmto státům také připadá vyšší míra korupce, vyšší riziko civilního konfliktu a tím vyšší výdaje na armádu a autoritativnější režim. Mezi tyto státy patří např. Irák, Venezuela nebo Nigérie. Příčinami těchto negativních vlivů jsou údajně takové přírodní zdroje, u kterých si lze snadno přivlastnit z nich vyplývající výnosy, tzn. vyskytují se v koncentrovaném množství na jedno místě (point-source). Příklady mohou být ropa, diamanty, zlato nebo jiné minerály. Tuto "kletbu" lze vysvětlit efekty přírodních zdrojů na ekonomiku.4 Holandská nemoc (Dutch disease) patří k nejznámějším efektům příjmů z přírodním zdrojů na ekonomiku. Vysoký export přírodních zdrojů způsobí zhodnocení měny exportující země, která pak omezuje výrobní faktory vložené do produkce vyrobeného obchodovatelného zboží. Pokud tato omezená výroba vykazovala nějaké pozitivní externality, potom se toto omezení projeví negativně na tempu růstu daného státu5. Dalším problémem ekonomik, zaměřených především na těžbu př. zdrojů je nestabilita cen, která může mít dramatické následky. Takovéto ekonomiky nemají rozvinutý netěžební sektor, který by poskytoval pracovní příležitosti ve fázi úpadku těžebního sektoru - tím je ekonomický cyklus daného státu závislý na vývoji cen př. zdrojů. Může se zde také projevit nejistota, která uspíší tento cyklus. S relativně vysokou nestabilitou roste úroková míra, čímž se sníží investice do výrobní produkce6. Tímto se ekonomika odklání od netěžební činnosti, čímž zase roste nestabilita relativních cen a úroková míra. Tento jev lze pozorovat např. ve státech Afriky, kde byl zaznamenán enormní růst během let 2000 až 2010. Pro tyto státy je typické nejen jejich přírodní bohatství ale také korupce. Právě korupce a s tím spojená špatná legislativa umožňují zpronevěřování kapitálu plynoucího z přírodních zdrojů.7 Na tento jev reagují Lederman a Maloney. Podle nich může přírodní bohatství může být přínosem tehdy, když je s nimi zacházeno s příslušnými dovednostmi a Zagha, Nankami: Economic Growth in 1990: Learning from a Decade of Reform, 2005 Christine Ebrahim-zadeh: Dutch Disease: too much wealth managed unwisely, 2003 6 Frederick van der Ploeg,Poelhekke: Volatility and the Natural Resource curse, 2009 7 The Economist: Africa's natural resources: Spread the Wealth, 2011 4 5
14 technologickými
kapacitami
a
dobrými
makroekonomickými
institucemi
a
managementem. Dále pojednávají o volbě každé země - zda využít svých přírodních zdrojů za použití zastaralých technologií nebo investovat do zdokonalení dovedností a technologií, zřídit adekvátní instituce k efektivnímu a udržitelnému využívání přírodních zdrojů. Pokud společnost nezajistí potřebná opatření k svému přírodnímu bohatství, připraví se tak mnoho příležitostí k rozvoji8.
2.3
Vývoj ekonomie přírodních zdrojů
V této části se budu věnovat vývoji v poznání oblasti ekonomie přírodních zdrojů. Některým prvkům ekonomie přírodních zdrojů se věnoval už David Ricardo (1817) ve své knize On The Principles of Political Economy and Taxation. Ricardo zde přirovnává kovy k výrobkům, poukazuje na různou ziskovost dolů, uvažuje o zlepšení těžení po technologickém pokroku a aplikuje klasickou teorii na cenu kovů. Podle Ricarda závisí cena kovů na množství práce potřebné pro jejich extrakci. „their value depending not on the rate of profits, nor on the rate of wages, nor on the rent paid for mines, but on the total quantity of labour necessary to obtain the metal, and to bring it to market“9 Jednalo se o klasickou interpretaci ekonomie přírodních zdrojů. S první moderní teorií pro neobnovitelné přírodní zdroje přišel Harold Hotelling (1931) ve své knize The Economics of Exhaustible Resources. Model „Hotellingova pravidla“ popisuje závislost ceny přírodních zdrojů, tedy i kovů, na úrokové míře. Tento model vychází z racionálního chování majitelů přírodních zdrojů, kteří se snaží maximalizovat svůj zisk na základě úrokové míry a růstu ceny jejich statků. Hotelling v tomto modelu předvídá exponenciální růst ceny neobnovitelných zdrojů při jejich zmenšujícím se množství10. Podle Roberta Halforsena a Tima R. Smitha je pro (1991) testování teorie vyčerpatelných zdrojů potřeba započítat odhadovaný vývoj stínových cen nevytěžené zásoby vyčerpatelných zdrojů11. Odhady stínových cen získali z nákladové funkce. Takto aplikovali teorii přírodních zdrojů na kanadský těžební průmysl. Výsledek však teorii silně vyvrátil. Margaret E. Slade a Henry Thille (1997) uplatnily Hotellingův model zároveň s cenovým modelem pro riskantní aktiva (Capital-Asset-Pricing Model) k otestování Lederman, Maloney: Natural Resources: Neither Curse nor Destiny, 2007 Ricardo: On the Principles of Political Economy and Taxation, 1817 10 Hotelling: The Economics of Exhaustible Resources, 1931 11 Halforsen, Smith: A Test of the Theory of Exhaustible Resources, 1991 8 9
15 nákladové funkce kanadských dolů mědi. Jejich test nepopírá žádná omezení, která popisuje spojený Hotelling/CAPM model12. Janie M. Chermak a Robert H. Patrick (2000) vycházeli z Halforsena a Smitha při testování 29 ložisek zemního plynu. Původní model rozšířil o svůj vlastní model, který zahrnuje proces zpracování „hrubého“ produktu na „prodejný“ produkt13. V testu vypozorovali, že v průběhu času se cena zmenšuje s „hrubou“ produkcí a zvětšuje s konečnou produkcí. Teorie přírodních zdrojů ve výsledku testu vyvrácená nebyla. Janie M. Chermak a Robert H. Patrick (2002) reagovali na negativní výsledky testování Hotellingova modelu. V jejich knize Comparing tests of the theory of exhaustible resources testovali tento model na několika zdrojích různých úrovní agregace a při odlišných strukturách trhu přes různé časové úseky. Výsledkem byly dva testy, které model popíraly a další dva, které model nevyvrátili14. Neha Khana se ve svém článku On The Economics of non-reneable resources zabývala neobnovitelnými zdroji. Závěr tohoto článku se shoduje s Hotellingovým pravidlem (cena neobnovitelných zdrojů roste tempem úrokové míry). Neha Khana se zde také zabývá "backstop resources", tedy alternativními zdroji. Mojmír Hampl (2004) pojednává o neblahých následcích na prosperitu ekonomik v důsledku vyčerpání neobnovitelných zdrojů. Ve své knize rozdělil vědce (ekonomy i jiné) do skupin skeptiků a optimistů, následně však zcela vyvrací jakékoliv obavy o budoucnost. Hampl poukázal na snižující se cenu přírodních zdrojů a na jejich rostoucí zásobu, údajně díky neustále se rozvíjejícímu lidskému poznání, které nelze limitovat15. Ricardův a Hotellingův pohled srovnali Heinz D. Kurz a Neri Salvadori (2009). V jejich článku dodávají k Hotellingově teorii, že změna cena podle úrokové míry se nemusí nutně projevit v každé komoditě (včetně právě extrahovaných zdrojů). Tvrdí, že Hotellingovo pravidlo se vztahuje jen na zbývající zásobu vyčerpatelných zdrojů16. Phoebe Koundouri (2006) dále rozvíjí ekonomii přírodních zdrojů ve své práci, ve které porovnala krátkozraký a optimální pohled na podzemní vodu a její náhradu. Slade, Thille: Hotelling confronts CAPM: test of the theory of exhaustible resources, 1994 Chermak, Patrick: A Microeconometric Test of the Theory of Exhaustible Resources, 2000 14 Chermak, Patrick: Comparing tests of the theory of exhaustible resources, 2002 15 Hampl: Vyčerpání zdrojů – skvěle prodejný mýtus, 2004 16 Kurz, Salvadori: On the theory of exhaustible resources: Ricardo vs.Hotelling, 2009 12 13
16 Došla k závěru, že s možností nahradit daný zdroj náhradním klesá význam optimálního nakládání s prvotním zdrojem. Pokud však pro prvotní zdroj náhrada neexistuje, optimální využívání zdroje bude přínosem pro společenský blahobyt17. Pesimistickým názorům o zastavení nebo zpomalení hospodářského růstu po vyčerpání zdrojů odporuje John M. Hartwick. Podle Hartwicka se po vyčerpání přírodních zdrojů uvolní úspory, které lze použít pro investování do produkce dodatečného kapitálu, který poslouží jako náhrada za vyčerpaný zdroj18. Teorie vychází z předpokládaného růstu ceny neobnovitelného zdroje na úroveň ceny náhradního zdroje – v tomto bodě dojde k nahrazení alternativním zdrojem. Teorie nepředpokládá úplné vyčerpání zdroje před dosažením ceny alternativního zdroje. Na základě výše popsaných výsledků zkoumání lze konstatovat, že Hotellingův model přírodních zdrojů nelze považovat za univerzální pro každý přírodní zdroj.
Koundouri: Dynamic adaptation to resource scarcity and backstop availability: theory and application to groundwater, 2006 18 Hartwick: Intergenerational Equity and the Investment of Rents from Exhaustible Resources, 1977 17
17
3. Bismut jako ekonomický zdroj Pokud tedy Hotellingův model některý přírodní zdroje nevystihuje, je potřeba zkoumat dále a identifikovat jiné faktory, které se na ceně přírodního zdroje projevily. S tohoto důvodu se tato kapitola věnuje popisu bismutu a jeho trhu.
3.1
Vlastnosti bismutu
Bismut je stříbřitý kovový prvek, který je charakteristický svou křehkostí, nízkou teplotou tání a vysokým elektrickým odporem19. Velmi důležitou vlastností Bismutu je jeho neobvykle nízká toxičnost, díky které bismut postupně nahrazuje jiné prvky jako např. olovo, kadmium nebo rtuť20. Ačkoliv je bismut jako chemický prvek považován za nestabilní, jeho poločas rozpadu je extrémně dlouhý (delší než odhadovaná délka existence vesmíru)21. Z toho vyplývá, že jeho „nestabilita“ nemůže jeho využití nijak omezit. Bismut je 69. prvkem v pořadí podle hojnosti v zemské kůře. V přírodě se vyskytuje především v rudách bismutinitu nebo bismitu, a dále jako příměs rud stříbra, zlata, olova nebo mědi. Světová zásoba bismutu se většinou odhaduje na základě světové zásoby (320 tisíc tun) olova, jelikož bismut je produkován především jako vedlejší produkt při zpracování rudy olova (dále také rudy zinku, cínu a wolframu). Bismutové rudy se v přírodě vyskytují příliš vzácně na to, aby byly zpracovány primárně pro bismut. Pouze v některých dolech v Bolívii a Číně byla prováděna těžba s primárním cílem získání bismutu, přičemž důl Tasna v Bolívii pozastavil svou těžbu již v 90tých letech z důvodu nízkých cen bismutu resp. nízké rentability těžby22. Pořadí 65. 66. 67. 68. 69. 70. 71. 72. 73. 74.
Prvek Rtuť Stříbro Selenium Palladium Bismut Helium Neon Platinum Zlato Osmium
ppma 0,0850 0,0750 0,0500 0,0150 0,0085 0,0080 0,0050 0,0050 0,0040 0,0015
Tab. č.1: Tabulka hojnosti prvků a
Parts per milion. Zdroj: U.S. Geological Survey
Draggan: Bismuth, 2007 US Geological Survey: Bismuth, 2013 21 Stewart: Bismuth Element Facts, 2012 22 US Geological Survey: Bismuth, 2013 19 20
18 Hojnost bismutu v zemské kůře je relativně srovnatelná s hojností drahých kovů jako Stříbro, Palladium nebo Zlato23. Samotná hojnost prvků nemá tedy výrazný vliv na jeho trh. 100% 90% 80%
Ostatní
70%
Peru
60%
Kazachstán
50%
Japonsko
40%
Kanada
30%
Bolívie
20%
Mexiko
10%
Čína 2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
0%
Obr. č. 3: Relativní těžba bismutu v letech 1994-2011 Zdroj: U.S. Geological Survey
Bismut je produkován hlavně v Číně, Mexiku a Belgii. Právě Čína má nejvyšší podíl produkce Bismutu na světě (asi 80%). Odhaduje se také, že na území Číny se vyskytuje většina světové zásoby bismutu (okolo 75%)24. Bismut je v Číně produkován ve 13ti samosprávných regionech a provinciích. Až 85% čínských rezerv bismutu se vyskytuje v provinciích Hunan, Guangdong a Jiangxi. Největšími producenty bismutu v Číně jsou Hunan Nonferrous Group, Yunnan Copper, Aluminum Corporation of China a Yunnan Tin25. V Mexiku je bismut produkován společností Peñoles. Mezi producenty bismutu v Kanadě patří Fortune Minerals Limited a Cypress Development Corporation26 Jak bylo řečeno, bismut je produkován především jako vedlejší produkt z jiných surovin, další variantou produkce je však i jeho recyklace. Recyklace bismutu je složitý proces, kvůli rozptylující se povaze bismutu. Nejsnáze recyklovatelnými Hitomi, Naoki: Organobismuth Chemistry, 2001 Bell: Metal Profile: Bismuth, 2014 25 US Geological Survey: Bismuth, 2013 26 US Geological Survey: Bismuth, 2013 23 24
19 produkty jsou větší objekty vyrobené ze slitin nebo spájené. Recyklovat lze bismut i z bismutových katalyzátorů a galvanizačních zařízení. Bismutové patrony a bismut užívaný ve zdravotnictví a kosmetice při aktuálních technologiích recyklovat nelze27.
Recyklace Export Import
2003 240 108 2320
2004 240 109 1980
2005 250 142 2530
2006 250 311 2300
2007 300 421 3070
2008 200 375 1930
2009 100 397 1250
2010 80 1040 1620
2011 80 1030 1750
Tabulka č. 2: Množstevní obraty bismutu v USA (v tunách) Zdroj: U.S. Geological Survey
Podle serveru usgs.gov se recyklace bismutu v USA pohybuje kolem 10% celkového spotřebovaného množství, recyklovaný je veškerý starý i nový bismutový šrot. Data exportu se vztahují v USA na vyprodukované slitiny. Import bismutu do USA prokazoval rostoucí trend do roku 2007, kdy na něj dopadla finanční krize. Krize však neovlivnila samotný import bismutu z Číny. To a rostoucí podíl importu bismutu z Číny svědčí o tom, že trh s bismutem je silně závislý na exportní politice Číny, která je tímto schopna konkurovat cenou na trhu s bismutem od jiných producentů. 3500 3000 2500 ostatní
2000
Velká Británie 1500
Belgie Čína
1000 500 0 2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Obr. č. 4: Import bismutu do USA dle země v letech 2003-2011 (t) Zdroj: U.S. Geological Survey
Největšími dovozci bismutu do USA jsou tedy Čína a Belgie, kde je však samotná těžba bismutu nevýznamná. 27
US Geological Survey: Bismuth, 2013
20
3.2
Hospodářské využití bismutu
Relativně unikátní vlastnosti bismutu umožňují mnoho různých využití. Většinou je použit pro výrobu slitin, chemikálií a léčiv.28 Nízká toxicita vytvořila v posledních letech dobré podmínky pro obchod s bismutem jako náhradu za vysoce toxické olovo, které se původně používalo k výrobě vodních trubek, rybářských závaží a pájek na výrobu střeliva. I výroba plasmových televizí je možná za náhrady olova bismutem. Neobvyklá tepelná odolnost je využita při výrobě spouštěcích zařízení hasicích přístrojů a upínacích zařízení pro broušení optických čoček a turbín. Bismut se v malých množstvích přidává do mědi, hliníku, železa a oceli ke zvýšení pevnosti a obrobitelnosti. Tento kov také lze použít pro výrobu trvalých magnetů zvaných Bismanol29. Už v 15. století, kdy byl bismut objeven byly jeho sloučeniny používány při léčbě mnoha různých onemocnění. Od 18. století byl bismut součástí léků proti střevním křečím a dyspepsií. Po 1. světové válce začal být bismut užíván při chemoterapii syfilidu30. V dnešní době se bismut používá ve zdravotnictví především k léčbě žaludečních , střevních chorob a očních infekcí31. Bismut je také aplikován na latexové štíty při rentgenovém snímání. Používání bismutu při rentgenech má však nevýhodu - dochází ke zhoršování kvality a přesnosti snímků32. V kosmetickém průmyslu slouží oxychlorid bismutu k výrobě různých kosmetických produktů, např.: řasenek, laků na vlasy nebo rtěnek33. Tato látka však může způsobit podráždění kůže, proto se vyrábí i takové přípravky, které ji neobsahují34. V menší míře je spotřebováván při výrobě keramiky, barev a katalyzátorů35. Bismut je však také nahraditelný. Ve zdravotnictví je místo něj možné použít antibiotika, hliník nebo hořčík. K výrobě nízko tavících pájek lze použít na místo Bismutu Indium (takovou substitucí by se ale výroba významě prodražila36). Při
US Geological Survey: Bismuth, 2013 Bell: Metal profile: Bismuth, 2014 30 Nautilus: Bismuth, 2014 31 Innovateus: What is Bismuth, 2014 32 The American Association of Physics in Medicine: Bismuth Shielding, 2012 33 Nautilus: Bismuth, 2014 34 Afterglow cosmtics.co.uk: Bismuth oxychloride, 2014 35 US Geological Survey: Bismuth, 2013 36 Metalbulletin: Bismuth and indium prices contiue to rally, 2014 28 29
21 výrobě některých slitin je Bismut možné nahradit pryskyřicí, skleněnými plynovými baňkami, selenem, teluriem a samozřejmě olovem. S technologickým pokrokem lze očekávat růst významu bismutu. Vědecký projekt BisNano, do kterého jsou zapojeny země EU, Mexiko a Kolumbie, se zabývá výzkumem bismutu jako základního materiálu pro nanotechnologie37. Další pozitivní výsledky výzkumu bismutu pro nanotechnologii by mohly způsobit exponenciální růst ceny bismutu. Potenciál bismutu v tomto odvětví vychází z jeho vlastnosti odrážet záření. Vědci z Rice University v Houstonu dokázali snímat jednotlivé kmenové buňky při magnetickém skenování za použití bismutových nanotrubic38.
3.3
Trh s bismutem
Dostupná data ceny bismutu sahají až po rok 1900. Bohužel k tomuto roku není zaznamenána světová zásoba Bismutu, proto budu vycházet z roku 1937, ke kterému data zaznamenána jsou. 10 000 9 000 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000
Obr. č. 5 Zobchodované množství bismutu v letech 1937-2010 (t) Zdroj: U.S. Geological Survey
37 38
BisNano: Objectives, 2014 Ruth, Williams: Busmuth-carrying nanotubes show promise for CT scans, 2013
2009
2006
2003
2000
1997
1994
1991
1988
1985
1982
1979
1976
1973
1970
1967
1964
1961
1958
1955
1952
1949
1946
1943
1940
1937
0
22 80000,00 70000,00 60000,00 50000,00 40000,00 30000,00 20000,00 10000,00 2009
2006
2003
2000
1997
1994
1991
1988
1985
1982
1979
1976
1973
1970
1967
1964
1961
1958
1955
1952
1949
1946
1943
1940
1937
0,00
Obr. 6 Vývoj reálné ceny Bismutu v letech 1937-2010 (98$/t) Zdroj: U.S. Geological Survey
V době před 2. světovou válkou byl Bismut používán především jako léčivo pro poruchy trávení, pohlavní choroby a popáleniny. Malé množství bylo užíváno při výrobě tavitelných slitin. Bismut byl zpravidla produkován jako vedlejší produkt při zpracování olova. Cena Bismutu, která byla stanovena největšími producenty, odrážela náklady na produkci39. Během 2. světové války byl Bismut považován za strategický a kritický materiál. Jeho užití se rozšířilo o výrobu pájek a atomový výzkum. K tomu, aby byl stabilizován trh stanovili cenu bismutu jeho producenti na $1,25 na jednu libru během války a $2,25 na jednu libru od roku 1950 do 196440. Na začátku 70. let 19. století se poptávka po bismutu jako přísadu do aluminia, železa a oceli rapidně zvýšila. Cena dovršila svého vrcholu v roce 1974. Ještě téhož roku se ale projevil pokles spotřeby a cena klesala až do roku 1982 v důsledku zvýšené světové produkce a stagnující spotřeby41. V letech 1975 - 81 převýšila světová produkce bismutu světovou spotřebu42. V roce 1980 přestala Bolivie produkovat bismut z důvodu nízkých cen, o rok později nastala ekonomická krize43.
US Geological Survey: Bismuth, 2013 tamtéž 41 tamtéž 42 tamtéž 39 40
23 1984 vzrostla spotřeba bismutu, především v USA a Japonsku44. Hornické stávky v Peru přerušili veškeré zásilky po několik měsíců v roce 1988 . 45
V letech 1989-90 se bismut stává alternativou olova pro jeho neškodnost k životnímu prostředí. Přesto spotřeba v USA poklesla a to především v metalurgických příměsích a chemikáliích. Zvýšený import bismutu, relativně vysoká světová zásoba, nadcházející uvolnění bismutu z vládních zásob a odpovídající reakce ekonomických subjektů způsobil pád jeho ceny46. V roce 1990 snížilo Ministerstvo obrany Spojených států cílové množství bismutu ve své zásobě (National Defense Stockpile) z 990 tun na 480 tun. Přebývající tuny se začaly prodávat. Po dvou letech ohlásilo ministerstvo prodej celé zásoby bismutu47. Růst spotřeby v USA a pokles světové produkce v roce 199448. Rok 1995 byl pro trh s bismutem velmi důležitý, protože vstoupil v platnost zákon (Safe Drinking Water Act Amendment), který zakazoval přítomnost olova v instalacích s pitnou vodou. Olovo, které bylo využíváno v mnoha různorodých aplikacích tímto bylo nahrazováno především bismutem49. Po roce 1998 oddálila nízká cena bismutu znovuotevření dolu v Bolívii50. V roce 2006 vstoupila v platnost Směrnice Evropského parlamentu a Rady RoHS (Restriction of Hazardous Substances Directive). Cílem této směrnice je omezit používání šesti ve směrnici označených látek při výrobě elektrického a elektronického zařízení, které se ve velkých množstvích dostává na skládky, a tím přispět k ochraně lidského zdraví a životního prostředí51. Mezi tyto látky patří olovo, které lze nahradit bismutem52. Během let 2005 až 2007 zvýšená světová poptávka a spekulativní zájem způsobily růst cen většiny kovů53.
tamtéž tamtéž 45 Shimkus: Freeport Miners Strike in Peru and Indonesia, 2011 46 US Geological Survey: Bismuth, 2013 47 tamtéž 48 tamtéž 49US Geological Survey: Bismuth, 2013 50tamtéž 51 European Commision: Recast of RoHS Directive 2011 52 US Geological Survey: Bismuth, 2013 53 tamtéž 43 44
24 2011 Zastavila se produkce v Peru z důvodu tříleté stávky. Stávka byla reakcí na sociální rozdíly v peruánské společnosti. Okolo 70 000 dělníků pozastavilo svou práci pro státní těžební společnost Centromin, aby docílili zvýšení mezd54. V této kapitole byl znázorněn mimo jiné znázorněn trend reálné ceny bismutu v období 1961-2010. Srovnáním obrázku č. 5 a obrázku č. 1 z druhé kapitoly lze dojít k závěru, že možnost výstižného modelu je nepravděpodobná.
54
tamtéž
25
4. Hotellingův model a bismut V předchozí kapitole byly popsány vlivy a důsledky na cenu bismutu - v této kapitole bude ověřeno, zda svou roli ve vývoji ceny bismutu ve sledovaném období 1961-2010 nesehrálo jeho omezené množství. Vztah mezi úrokovou mírou a cenou přírodních zdrojů již byl popsán v první kapitole. =∆ Tomuto odpovídající ekonometrický model lze vyjádřit jako: ∆ = Kde je ∆
+
∗ +
... diference reálné ceny bismutu ..... konstata ..... hodnota závislosti ∆ na ...... reálná úroková míra ...... hodnoty, které vzorec nevystihuje
Data k zobchodovanému množství bismutu a jeho reálné ceně jsou volně dostupná na serveru U.S. Geological Survey55, hodnoty reálné úrokové míry lze nalézt na stránkách The World Bank56. Reálná cena představuje hodnoty přepočtené indexem spotřebitelských cen dle základní hodnoty z roku 1998. Získané hodnoty se vztahují k období v letech 1961-2010, tzn. 49 pozorování. Průměr Reálná cena (98$/t) Zobchodované množství (t) Reálná úroková míra (%)
Medián
Min
Max
Směrodatná odchylka
21197
14350
5610
67400
16471
4168,2
3760
2530
8900,0
1328,6
4,0270
3,4703
-1,2814
8,7218
2,3313
Tabulka č. 3: Popisná statistika veličin Zdroj: Výstup z programu Gretl
Porovnáním statistických hodnot reálné ceny bismutu a reálné úrokové míry lze vyvodit, že měly během pozorovaného období tendenci silně se odchylovat od průměru.
55 56
US Geological Survey: Bismuth, 2013 The World Bank: Real interest rate (%), 2013
26 Pro správně sestavený model je potřeba ověřit stacionaritu dat a případně některé veličiny nahradit. S konstantou p-hodnota Reálná cena Zobchodované množství Reálná úroková míra Logaritmus reálné ceny Diference reálné ceny Diference reálné úrokové míry
S konstantou a trendem p-hodnota stacionarita
stacionarita
0,6750
Ne
0,3811
Ne
1
Ne
0,9999
Ne
0,3245
Ne
0,6824
Ne
0,4249
Ne
0,8614
Ne
0,0000
Ano
0,0000
Ano
0,0108
Ano
0,0402
Ano
Tabulka č. 4: Test stacionarity veličin Zdroj: Výstup z programu Gretl
Vzhledem k tomu, že hodnoty reálné úrokové míry nejsou stacinární, bude v modelu zacházeno s jejími diferencemi. ∆ =
+
∗∆ +
Tímto upraveným modelem bude časová řada stacionární a regrese nebude doprovázena pochybnostmi o zdánlivé regresi plynoucí z nestacionarity časových řad. Tento model byl odhadován za pomocí programu gretl a v tabulce č. 5 jsou výsledné odhadnuté koeficienty odpovídající vysvětlující proměnné. koeficient konstanta Reálná úroková míra diference N R2
p-hodnota -265,123 89,658
0,8037 0,9131 49 0,000256
Tabulka č. 5: OLS model Hotellingovy teorie přírodních zdrojů Zdroj: Výstup z programu Gretl
Již na první pohled lze dojít k závěru, že model není vyhovující - hodnoty koeficientů determinace jsou extrémě nízké a p-hodnoty příliš vysoké. Model tedy nevysvětluje významnou část dat. Fakticky lze konstatovat, že takto specifikovaný
27 model nevysvětluje vůbec nic. Je však modelová specifikace dostatečně kvalitní? Testy kvality modelu jsou uvedeny v tabulce č. 6. p-hodnota RESET
0,721
Autokorelace
0,039
Heteroskedasticita Normalita rezidua
0,962 0,004
Výsledek testu Model je správně specifikován Není závislý na zpožděných pozorování vysvětlované proměnné Nevyskytuje se Nemá normální rozdělení
Tabulka č. 6: Testy OLS regrese Hotellingovy teorie přírodních zdrojů Zdroj: Výstup z programu Gretl
Zatímco první tři testy podporují platnost modelu (správnost specifikace, nevyskytuje se autokorelace, správnost odhadnutých směrodatných odchylek), test normálního rozdělení reziduí nepotvrzuje korektnost vztahu mezi změnou reálné ceny bismutu a změnou reálné úrokové míry - v modelu chybí zásadní vysvětlující proměnné. Na základě těchto výsledků nelze model uplatnit na vývoj reálné cenu bismutu ve sledovaném období 1961-2010. Nekvalita modelu fakticky vyvrací nulovou hypotézu. Nejen že odhadnutý koeficient není kladný, ale dokonce není ani statisticky významný. Navíc model zahrnující pouze reálnou úrokovou míru je zcela nedostatečný. Z těchto důvodů lze konstatovat, že na vývoj reálné ceny bismutu působí zcela jiné faktory než reálná úroková míra, což je v přímém rozporu se závěry Hotellingova modelu přírodních zdrojů. Lze tedy přijmout alternativní hypotézu Hotellingův model přírodních zdrojů nevysvětluje vývoj reálné ceny bismutu. Toto lze však učinit pouze při vědomí toho, že zkoumán byl daný časový úsek. Závěr nelze zobecnit na budoucí možný vývoj reálné ceny bismutu.
28
5. Závěr Bakalářská práce se zabývala otázkou, zda dokáží modely přírodních zdrojů vysvětlovat chování reálné ceny vybraného kovu. K získání odpovědi na tuto otázku bylo potřeba sestavit ekonometrický model podle teorie ekonomie přírodních zdrojů. Testovaná hypotéza byla Hotellingův model vysvětluje cenu bismutu. Pro ověření hypotézy byl využit odhad metody nejmenších čtverců. Po aplikaci Hotellingova modelu na reálnou cenu bismutu byla hypotéza vyvrácena Důvodem k zamítnutí Hotellingova modelu mohlo být příliš krátké sledované časové období, během kterého se zmenšující se zásoba bismutu neprojevila na ceně. Silný vliv může mít i rostoucí dominantní postavení čínských společností na trhu s bismutem. Vyčerpávání zdroje mohlo být také zpřístupňování dalších a dalších nalezišť z důsledku technologického rozvoje. Během sledovaného období byla zaznamenána řada nepravidelných událostí, která významně ovlivnili světovou ekonomiku a tím přímo i nepřímo na trh přírodních zdrojů. Značný vliv mají faktory působící na finančních trzích, např. neracionalita vlastníků dolů, spekulace s bismutem nebo stádní chování účastníků trhu s bismutem, které odchyluje reálnou cenu dlouhodobě od predikované Hotellingovou teorií. Spekulovat lze i o vývoji trhu s bismutem - obrázek č. 5 ve třetí kapitole poukazuje na rostoucí trend zobchodovaných tun bismutu. V té samé kapitole je také pojednáno o právních úpravách, které zvýhodňují trhu bismutu oproti trhu s olovem, a potenciálním využití bismutu v nanotechnologiích. S příhlédnutím k těmto skutečnostem lze do budoucna očekávat další růst trhu s bismutem. K získání výstižného modelu je potřeba pokračovat ve výzkumu přírodních zdrojů ekonomickým pohledem a určit takové faktory, které cenu Bismutu ovlivňují.
29
6. Zdroje AFTERGLOW
COSMTICS.co.uk.
Dostupné
Bismuth oxychloride [online]. 2014, [cit. 2014-4-23]
z:
http://www.afterglowcosmetics.co.uk/bismuth-
oxychloride/info_18.html. BELL, TERRENCE. Metal Profile: Bismuth. About.com [online]. 2014, [cit. 2014-4-23]. Dostupné
z:
http://metals.about.com/od/properties/a/Metal-Profile-
Bismuth.htm. BISNANO.
Objectives
[online].
2014,
[cit.
2014-4-23]
Dostupné
z:
http://www.bisnano.eu/#!objectives DRAGGAN, SIDNEY. Bismuth. The Encyclopedia of Earth [online]. 2007, [cit. 2014-4-23]. Dostupné z: http://www.eoearth.org/view/article/150682/ EBRAHIM-ZADEH, Christine. Dutch Disease: Too much wealth managed unwisely. Finance and Development [online]. 2003, [cit. 2014-4-23]. Březen, Vol. 40, č. 1. Dostupné z: http://www.imf.org/external/pubs/ft/fandd/2003/03/ebra.htm. FRANK, ROBERT. Microeconomics and behavior. 7. vyd. Boston: McGraw-Hill Irwin, 2008, [cit. 2014-4-23]. 610 s. ISBN 00-733-7573-X. EUROPEAN COMMISION. Recast of RoHS Directive [online]. 2011, [cit. 2014-4-23] Dostupné z: http://ec.europa.eu/environment/waste/rohs_eee/ HALFORSEN, ROBERT; SMITH, TIM, 1991: A Test of the Theory of Exhaustible Resources. The Quarterly Journal of Economics [online]. 1991, [cit. 2014-4-23] . Únor, Vol. 106, č. 1,. Dostupné z: http://www.jstor.org/discover/10.2307/2937909?uid=3737856&uid=2129&uid=2& uid=70&uid=4&sid=21104139061743. HAMPL, MOJMÍR. Vyčerpání zdrojů: skvěle prodejný mýtus [online]. Vyd. 1. Praha: Centrum pro ekonomiku a politiku, 67 s., 2004 [cit. 2014-4-23]. ISBN 80-8654728-0. Dostupné z: http://www.cepin.cz/docs/dokumenty /Hampl.pdf. HARTWICK, JOHN. Intergenerational Equity and the Investment of Rents from Exhaustible Resources. American economic review [online]. 1977, [cit. 2014-4-23]. Prosinec, Vol. 67, č. 5, pp. 972 974. Dostupné z: http://www.econ.yale.edu/~nordhaus/Resources/hartwick.pdf. HOTELLING, HAROLD. The economics of exhaustible resources. Journal of political economy [online]. 1931, [cit. 2014-4-23]. Duben, Vol. 39, č. 2, 137 - 175. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/1822328.
30 HITOMI, SUZUKI; NAOKI, KOMATSU. Organobismuth Chemistry. In Organobismuth Chemistry. London: Elsevier Science. 2001, [cit. 2014-4-23]. 636 s. ISBN: 978-0444-20528-5. CHERMAK, Janie M. a PATRICK, Robert H., 2001: A Microeconometric Test of the Theory of Exhaustible Resources. Journal of environmental economics and management [online]. Amsterdam : Elsevier, 2001, [cit. 2014-4-23]. ISSN 00950696, ZDB-ID 1886873. - Července, Vol. 42., č. 1, p. 82-103. Dostupné z: http://rci.rutgers.edu/~rpatrick/meNR2.pdf. CHERMAK, Janie M. a PATRICK, Robert H. Comparing tests of the theory of exhaustible resources. Resource and Energy [online]. Elsevier, 2002, [cit. 2014-4-23]. Prosinec, Vol.
24,
č.
4,
p.
301-325.
Dostupné
z:
http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0928765502000210 INNOVATEUS. What is Bismuth [online]. 2014, [cit. 2014-4-23]
Dostupné z:
http://www.innovateus.net/earth-matters/what-bismuth KHANNA, Neha . ON THE ECONOMICS OF NON-RENEWABLE RESOURCES, in ECONOMICS INTERACTIONS WITH OTHER DISCIPLINES. Encyclopedia of Life Support Systems (EOLSS). Oxford ,UK: Eolss Publishers [online]. 2003, [cit. 2014-4-23]. Dostupné z: http://www.eolss.net/ebooks/sample%20chapters/c13/e6-29-03-01.pdf. KOUNDOURI, PHOEBE & CHRISTOU, CHRISTINA, 2006. Dynamic adaptation to resource scarcity and backstop availability: theory and application to groundwater. Australian Journal of Agricultural and Resource
Economics [online]. Australian
Agricultural and Resource Economics Society, 2006, [cit. 2014-4-23]. Červen, Vol.
50,
č.
2.
Dostupné
z:
http://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=913490. KURZ, HEINZ D. A SALVADORI, NERI. On the Theory of Exhaustible Resources: Ricardo vs. Hotelling, ISER Discussion Paper 0756 [online]. Institute of Social and Economic Research, Osaka University, 2009, [cit. 2014-4-23]. Dostupné z: http://ideas.repec.org/p/dpr/wpaper/0756.html. LEDERMAN, DANIEL, MALONEY, WILLIAM. Natural Resources: Neither Curse nor Destiny. Washington, DC 20433, USA: Standford University Press, 2007, [cit. 2014-4-23]. 350 s. ISBN-10: 0-8213-6545-2.
31 Metlabulletin.com. Bismuth and indium prices continue to rally [online]. 2014, [cit. 20144-23]. Dostupné z: http://www.metalbulletin.com/Article/3309733/Bismuth-andindium-prices-continue-to-rally.html. NAUTILUS.
[online].
Bismuth
2014,
[cit.
2014-4-23].
Dostupné
z:
http://nautilus.fis.uc.pt/st2.5/scenes-e/elem/e08330.html POELHEKKE, STEVEN A FREDERICK
VAN DER
PLOEG. Volatility and the Natural
Resource curse [online]. Oxford Economic Papers, 2009, [cit. 2014-4-23]. Vol. 61, č. 4,
pp.
727
-
760.
Dostupné
z:
http://oep.oxfordjournals.org/content/61/4/727.abstract. RICARDO, DAVID: On the Principles of Political Economy and Taxation [online]. Vyd. 3. Londýn:
John
Murray,
6
s.,
1817,
[cit.
2014-4-23].
Dostupné
z:
http://www.econlib.org/library/Ricardo/ricP1a.html#Ch.2,%20On%20Rent. RUTH, DAVID
A
WILLIAMS, MIKE. Busmuth-carrying nanotubes show promise for CT
[online].
scans
2013,
[cit.
2014-4-23]
Dostupné
z:
http://news.rice.edu/2013/09/04/bismuth-carrying-nanotubes-show-promise-forct-scans. SHIMKUS, JOHN. Freeport Miners Strike in Peru and Indonesia [online]. 2011, [cit. 20144-23].
Dostupné
z:
http://www.energydigital.com/global_mining/freeport-
miners-strike-in-peru-and-indonesia. SLADE, MARGARET E.
A
THILLE, HENRY. Hotelling Confronts CAPM: A Test of the
Theory of Exhaustible Resources. Center for Economic Studies Working Paper at University of Munich [online]. 1994 [cit. 2014-4-23]. č. 73. Dostupné z: http://ssrn.com/abstract=6190. STEWART, DOUG. Bismuth Element Facts. Chemicool [online]. 2012, [cit. 2014-4-23]. Dostupné z: http://www.chemicool.com/elements/bismuth.html. THE AMERICAN ASSOCIATION OF PHYSICS IN MEDICINE. Bismuth Shielding [online]. 2012, [cit.
2014-4-23].
Dostupné
z:
http://www.aapm.org/publicgeneral/BismuthShielding.pdf. THE ECONOMIST. Africa's natural resources: Spread the Wealth [online]. 2011,[cit. 2014-423] Dostupné z: http://www.economist.com/node/18114495. U.S. GEOLOGICAL SURVEY. Bismuth. Mineral Resources Program [online]. 2013, [cit. 2014-4-23].
Dostupné
z:
32 http://minerals.usgs.gov/minerals/pubs/commodity/bismuth/myb1-2011bismu.pdf. THE WORLD BANK. Real interest rate (%) [online]. 2013, [cit. 2014-4-23]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/indicator/FR.INR.RINR/countries?display=default ZAGHA, ROBERTO
A
NANKAMI, GOBIND. Economic Growth in 1990: Learning from a
Decade of Reform [online]. Vyd. 1. Washington, DC 20433, 2005 [cit. 2014-4-23] eISBN:
0-8213-6044-2.
http://www1.worldbank.org/prem/lessons1990s/.
Dostupné
z:
33
Přílohy
34
A. Použitá data Rok 1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Reálná cena (98$/t) 27 000 USD 26 800 USD 26 400 USD 26 700 USD 39 100 USD 44 400 USD 43 000 USD 41 300 USD 45 300 USD 55 500 USD 46 700 USD 31 200 USD 42 600 USD 67 400 USD 55 100 USD 47 300 USD 35 800 USD 18 600 USD 14 900 USD 11 500 USD 9 970 USD 6 000 USD 6 200 USD 14 800 USD 17 300 USD 10 700 USD 11 600 USD 17 500 USD 16 700 USD 9 790 USD 7 910 USD 6 810 USD 6 220 USD 7 890 USD 9 080 USD 8 360 USD 7 840 USD 7 940 USD 8 310 USD 7 720 USD 7 590 USD 6 270 USD 5 610 USD 6 370 USD 7 190 USD 8 980 USD 24 400 USD 21 200 USD 13 100 USD 13 900 USD
∆ reálná cena (98$/t) -200 USD -400 USD 300 USD 12 400 USD 5 300 USD -1 400 USD -1 700 USD 4 000 USD 10 200 USD -8 800 USD -15 500 USD 11 400 USD 24 800 USD -12 300 USD -7 800 USD -11 500 USD -17 200 USD -3 700 USD -3 400 USD -1 530 USD -3 970 USD 200 USD 8 600 USD 2 500 USD -6 600 USD 900 USD 5 900 USD -800 USD -6 910 USD -1 880 USD -1 100 USD -590 USD 1 670 USD 1 190 USD -720 USD -520 USD 100 USD 370 USD -590 USD -130 USD -1 320 USD -660 USD 760 USD 820 USD 1 790 USD 15 420 USD -3 200 USD -8 100 USD 800 USD
Reálná úroková míra (%) 3,231 3,091 3,405 2,946 2,608 2,596 2,461 1,973 3,074 0,759 0,610 0,874 2,446 1,664 -1,281 1,280 0,584 1,902 4,076 5,729 8,722 8,150 6,587 8,202 6,527 6,191 5,510 5,617 6,724 6,084 4,972 3,883 3,536 4,905 6,605 6,329 6,617 7,191 6,474 6,806 4,527 3,091 2,082 1,556 2,889 4,738 5,257 3,074 2,461 2,015
∆ reálná úroková
Tab. č. 7: Vstupní data do modelu
míra (%) -0,139 0,313 -0,458 -0,339 -0,012 -0,134 -0,488 1,101 -2,315 -0,149 0,264 1,572 -0,781 -2,946 2,561 -0,696 1,319 2,174 1,653 2,993 -0,572 -1,562 1,614 -1,675 -0,336 -0,680 0,107 1,106 -0,639 -1,112 -1,089 -0,347 1,369 1,700 -0,276 0,289 0,574 -0,718 0,333 -2,280 -1,436 -1,008 -0,526 1,333 1,849 0,519 -2,183 -0,613 -0,446
