Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Ekonomické dopady využití PC pro domácnosti Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Veronika Blašková, Ph.D.
Vypracoval: Pavel Šikula
Brno 2009
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma ” Ekonomické dopady využití PC pro domácnosti” vypracoval samostatně a použil jsem pramenů, které cituji a uvádím v seznamu literatury.
V Brně dne…………..
……………… Pavel Šikula
Rád bych poděkoval vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Veronice Blaškové, Ph.D. za její ochotu, cenné rady a odborné připomínky při vedení. Dále bych chtěl poděkovat všem, kteří vyplnili dotazník, za poskytnutý čas a informace, který mi věnovali.
Abstrakt
Šikula, Pavel. Ekonomické dopady využití PC pro domácnosti. Bakalářská práce, Brno, 2009 Tato bakalářská práce je vytvořena na základě marketingového výzkumu. Cílem práce je na základě zpracovaných dat stanovit hypotézu tykající se používání PC v domácnosti. Dále také určit výhody, nevýhody a ekonomický dopad pro jednotlivé domácnosti. Pro vlastní výzkum byl použit internetový dotazník, který slouží pro sběr primárních dat a statistické metody zpracování dat.
Abstract
Šikula, Pavel. Economic impact of the usage of PCs in households. Bachelor thesis, Brno, 2009. This bachelor thesis is based on a marketing research. The goal of this work is to create a hypothesis concerning the usage of PCs in households based on processed data. Next task is to state advantages, disadvantages and economic impact for single households. The main research was done via internet questionnaire collecting primary data and statistical methods of data processing.
Obsah 1 2 3 4
Úvod...............................................................................................................................7 Cíl práce .........................................................................................................................8 Metodika ........................................................................................................................8 Literární rešerše ..............................................................................................................9 4.1 Marketingový výzkum ............................................................................................9 4.1.1 Proces marketingového výzkumu ............................................................................9 4.1.2 Marketingový výzkum na internetu .......................................................................11 4.2 Tvorba dotazníku ..................................................................................................12 4.2.1 Dotazování ....................................................................................................12 4.2.2 Dotazník........................................................................................................12 4.2.3 Jednotlivé typy dotazování.............................................................................12 4.2.4 Typy otázek v dotazníku.................................................................................13 4.3 Použité metody zpracování dat ..............................................................................16
4.3.1 Rozdělení četností..........................................................................................16 4.3.2 Grafické zobrazení zkoumaných jevů .............................................................17 4.3.3 Analýza kontingenční tabulky ........................................................................18 4.3.4 Analýza asociační tabulky .............................................................................20 5 Vlastní práce.................................................................................................................21 5.1 Dotazník ...............................................................................................................21 5.2
6 7 8 9
Zpracování jednotlivých otázek.............................................................................21
5.2.1 Demografické otázky .....................................................................................21 5.2.2 Obsahové otázky............................................................................................24 Závěr ............................................................................................................................35 Použitá literatura...........................................................................................................37 Seznam příloh...............................................................................................................38 Přílohy..........................................................................................................................39
6
1 Úvod S osobními počítači (personal computer, zkratka PC ) se setkáváme v posledních deseti letech stále častěji. V současné době osobní počítače tvoří nedělitelnou součást moderní lidské společnosti. Pojem osobní počítač byl používán již v průběhu 70. let 20. století, kdy společnost Apple a řada dalších uvedly na trh první osmibitové osobní počítače. Ale teprve s uvedením počítače IBM PC (IBM 5150), na trh v srpnu roku 1981, se ustálilo označení PC pro počítač s procesorem Intel x86 kompatibilní (slučitelný) s tímto modelem. Od té doby jde vývoj počítačů stále dopředu a to velmi rychle rostoucím tempem. Zejména v poslední dekádě 20. století došlo k rychlému vývoji hardwarových i softwarových komponent PC. Začátkem 21. století PC definitivně pronikl do našich domácností a stal se každodenním členem našich rodin. Tím hnacím motorem je bezpochyby internet. Pokud se chce někdo připojit k internetu, posílat emailové zprávy, vytvářet si vlastní stránky a obecně pracovat s internetem, PC je nejvhodnější zařízení, které mu to plně dovolí. Obecně je nejvíce počítač v domácnosti využíván pro zábavu. Zejména je to hraní počítačových her, poslech hudby, rádia, sledování televize či komunikace s jinými uživateli. Je ale i mnoho jiných způsobů a možností jak lze počítač využít. Můžeme upravovat a tisknout textové dokumenty ve Wordu, vytvářet a tisknout tabulky a grafy v Excelu, spravovat domácí finance a účetnictví prostřednictvím k tomu určeným programů, nakupovat přes internet, studovat přes internet, využívat internetové bankovnictví, přenášet, upravovat a prezentovat fotografie, vypalovat fotky, videa, hudbu na CD A DVD a mnoho dalších možností, které nám počítač nabízí. Všechny jmenované možnosti využití PC jsou řazeny k výhodám vlastnictví PC v domácnosti. Je třeba ale zmínit i některé nevýhody. Touto nevýhodou je poměr cena/výkon. Počítač již okamžitě po koupi ztrácí několik tisíc ze své hodnoty. Jednou z dalších nevýhod patří závislost na PC a to zejména hlavně na počítačový hrách. Kupodivu hrám nepropadají pouze mladí, ale i dospělí lidé. Odborníci tvrdí, že nadměrné až chorobné hraní počítačových her má špatný vliv na sociální vztahy jedince a vzdalují ho od reálného života. Jelikož práce s počítačem je sedavá, zvyšuje se namáhání krční páteře, zad, rukou i očí. Je tedy potřeba využívat PC s rozvahou a netrávit u něj většinu volného času. Další velkou nevýhodou vlastnictví počítače v domácnosti je skutečnost, že obsah materiálů jako je např. pornografie, násilí, extrémistické materiály nejsou na internetu prakticky nijak kontrolovány. Z toho důvodu hrozí dětem a mládeži, že se k těmto materiálům mohou úmyslně či neúmyslně připojit. I přes tyto zmíněné nevýhody, využívání PC v domácnostech stále stoupá a určitě tomu tak bude i nadále. 7
2 Cíl práce Osobní počítač je v současnosti velmi užitečným a vyhledávaným nástrojem pro všechny věkové kategorie. Tato práce bude zaměřena na jednotlivé způsoby využití PC v domácnostech a jaký dopad má dané využití. Hlavním cílem této bakalářské práce je tedy provést marketingový výzkum na téma využívání PC v domácnosti, údaje získané prostřednictvím dotazníkového průzkumu zpracovat, a na základně zpracovaných dat stanovit hypotézu tykající se používání PC v domácnosti. Dále také určit výhody, nevýhody a ekonomický dopad pro jednotlivé domácnosti a zda mezi některými otázkami dotazníkového průzkumu existuje nějaká statistická závislost. Na základě vyhodnocení dotazníku bych chtěl ukázat, že 90 % domácností vlastní PC s připojením na internet. Mladší generace (tj. lidé do 30 let) využívá PC (kromě zábavy) k internímu nakupování.
3 Metodika Prvním důležitým krokem při zpracovávání této bakalářské práce, bylo získat dostatečné množství odborné literatury, která by napomohla k řešení dané problematiky. Bylo nutné prostřednictvím nějaké metody marketingového výzkumu zaopatřit určité množství dat ke zpracovávání a následné podrobné analýze. Jako metoda marketingové výzkumu bylo zvoleno dotazování, konkrétně se jednalo o dotazník, který byl umístěn na internet. Bakalářská práce se tedy skládá ze dvou hlavních částí. V první části je rozebrána použitá literatura potřebná k vypravování této práce. Je zde zmínka o marketingovém výzkumu, konkrétně se jedná o jednotlivé procesy marketingového výzkumu a výzkumu na internetu. Dále pak jak se tvoří dotazník a použité metody při zpracovávání dat. Druhá část se zabývala samotným zpracováváním získaných údajů od respondentů prostřednictvím určitých statistických metod a následnou analýzou a určení statistických závislostí, které se mohou vyskytovat mezi některými otázkami. V závěru této práce je poté shrnuto vlastní zpracování, jednotlivé návrhy jak si lze usnadnit život vhodným využitím PC a ekonomické dopady využívání PC pro domácnosti.
8
4 Literární rešerše 4.1
Marketingový výzkum
Marketingový výzkum je součást procesu marketingového řízení. Bez vazby na ostatní marketingové činnosti by neměl smysl. Stejně tak bez marketingového výzkumu si nelze představit úspěšné marketingové řízení. Marketingový výzkum je souhrn aktivit, které se uskutečňují na podporu manažérského rozhodování. Úspěch manažerského rozhodování záleží na kvalitě vlastního výzkumu a kvalitě marketingového řízení podniku. Marketingový výzkum lze rozdělit na aplikovaný (požadavky na něj jsou kladeny potřebami marketingového managementu) a základní (jeho účelem je rozšíření poznatků marketingového systému, aniž bude brána v úvahu okamžitá použitelnost). [Stávková, Dufek, 2004] Marketingový výzkum je funkce, jež propojuje spotřebitele, zákazníky a veřejnost s firmou pomocí informací, které jsou používány pro identifikaci a definici marketingových příležitostí a problémů, vytváření, zlepšení a hodnocení marketingových aktivit, monitoring marketingového výkonu a lepší porozumění marketingového procesu. [Kotler, 2007]
4.1.1 Proces marketingového výzkumu Proces marketingového výzkumu zahrnuje následující čtyři kroky:
4.1.1.1 Definování problému a stanovení cílů výzkumu Daný problém se musí převést do takové podoby, aby byl řešitelný. Je nutné, aby manažer přesně určil problém a otázky, na které by měl výzkum odpovědět. Základem je problém přesně definovat, stanovit jeho specifické rysy a pokusit se o předběžnou formulaci hypotézy, což je předběžná odpověď na otázku obsaženou v problému, kterou chceme potvrdit nebo vyvrátit. [Stávková, Dufek, 2004]
9
Po pečlivé definici problému musí být stanoveny cíle výzkumu. Projekt marketingového výzkumu může mít tři typy cílů:
a)
Informativní výzkum – cílem je získat předběžné informace, které pomohou lépe definovat problémy a navrhnout hypotézy.
b)
Deskriptivní výzkum – cílem je popsat například tržní potenciál určitého produktu, nebo demografické údaje a postoje zákazníků, kteří produkt kupují.
c)
Kauzální výzkum – cílem je otestovat hypotézy o vztazích příčina/následek [Kotler, 2007]
4.1.1.2 Vytvoření plánu výzkumu Druhým úkolem procesu marketingového výzkumu je určit, jaké informace jsou třeba, vytvořit plán jejich získání a plán předložit marketingovému managementu. Plán uvádí zdroje existujících informací a vysvětluje konkrétní přístupy, metody kontaktu, vzorové plány a nástroje, které výzkum využije při získávání nových údajů. [Kotler, 2007] Plán výzkumu obsahuje specifikaci údaje, které budou shromažďovány. Na základě specifikace si můžeme určit, jaké techniky a metody použijeme při jejich sběru a analýze:
z hlediska zdrojů dat rozlišujeme údaje -
primární – získává je výzkumník sám
-
sekundární – jsou dostupné z veřejných zdrojů
-
komerční – koupené od firmy, která je nashromáždila ke komerčním účelům, mohou být primární i sekundární
z hlediska času -
stavová – data jsou sbírány v jednou časovém okamžiku
-
toková – data jsou sbírány několikrát v průběhu období
dle možnosti vyjádření -
kvantitativní – měřitelné
-
kvalitativní – neměřitelné [Stávková, Dufek, 2004]
Při získávání primárních dat je potřeba se zamyslet nad tím, jakou zvolíme volbu přístupu, zda použijeme osobní kontaktování, průzkum či pozorování. Dále jakou zvolíme kontaktní metodu, zda se budeme dotazovat poštou, telefonem či osobně. Nakonec bychom měli provést zkoušku na malém vzorku (pilotáž), z kterého by se daly určit chyby, náklady či čas potřebný k výzkumu. 10
4.1.1.3 Implementace plánu Dalším krokem je uvést do chodu plán výzkumu. To znamená sběr, zpracování a analýzu informací. Fáze získávání údajů je v rámci procesu marketingového výzkumu zpravidla nejnákladnější a nejčastěji se v ní objeví chyby. Pracovníci výzkumu by měli práci v terénu pečlivě sledovat a zajistit, aby byl plán realizován správně a zabránit problémům s kontaktováním respondentů, s respondenty, kteří odmítají spolupracovat nebo kteří poskytují nepravdivé či zavádějící odpovědi, i problémům s tazateli, kteří dělají chyby nebo si práci příliš zjednodušují. Získané údaje se musí zpracovat a analyzovat, aby se získali důležité informace a zjištění. [Kotler, 2007]
4.1.1.4 Interpretace a sdělení výsledků Závěry představují stručné a jasné slovní konstatování bez dalších statistických údajů. Doporučení je konečným cílem výzkumu. Výsledky je možno prezentovat písemnou nebo ústní formou, písemná má zpravidla formu závěrečné zprávy o průběhu výzkumu a jeho výsledcích. [Stávková, Dufek, 2004]
4.1.2 Marketingový výzkum na internetu Internetový výzkum je typ marketingového výzkumu, při kterém je sběr dat realizován prostřednictvím internetu. V poslední době se marketingový výzkum prostřednictvím internetu stále víc a více rozšiřuje. Marketingový výzkum na internetu zřejmě nenahradí klasické osobní dotazování, ale může být velice významnou součástí při získávání informací. Vhodnost použití výzkumu prostřednictvím internetu záleží na mnoha aspektech, jako jsou například cílové skupiny, obsah a cíl výzkumu, délka a obtížnost dotazníku. [Blažková, 2005] Hlavní výhody výzkumu na internetu jsou:
Nižší náklady na výzkum.
Rychlost - výsledky lze získat téměř okamžitě.
Možnost respondenta zúčastnit se výzkumu z kteréhokoliv místa na světě. Stačí jen, aby byl připojen k internetu.
Internet omezuje mezilidskou interakci, ale zároveň napomáhá anonymitě, což vyvolává daleko otevřenější a pravdivější odpovědi.
11
4.2
Tvorba dotazníku
4.2.1
Dotazování
Dotazování je typickou metodou marketingového výzkumu. Umožňuje zobrazení rozdílů v mínění respondentů. Dotazování znamená verbální kontakt s respondentem prostřednictvím záznamového média (písemně – pomocí dotazníků, pomocí audiotechniky apod.). [Stávková, Dufek, 2004]
4.2.2
Dotazník Dotazník je jeden z nástrojů dotazování. Jedná se vlastně o řízený psaný rozhovor. Na
rozdíl od rozhovoru je dotazník méně časově náročný a vyžaduje písemné odpovědi. Při sestavování dotazníku musíme vycházet z účelu a cíle dotazníkového průzkumu, stylisticky, logicky, srozumitelně a správně připravit konkrétní seznam otázek a před definitivní aplikací provézt odzkoušení na menším počtu osob. Pro hodnocení otázek by mělo být posouzeno, zda respondent rozumí otázce, zda je schopen na otázku odpovědět a zda je ochoten odpovídat. Při rozesílání dotazníku musíme počítat, že se nám všechny dotazníky nevrátí, a proto je dobré je rozesílat ve větším počtu, než je nutno k vlastnímu zkoumání. Výsledek dotazníku bývá často zkreslen některou ze zkoumaných osob, která usiluje odpovídat ve shodě s tzv. sociální žádostí a ne podle skutečnosti.
4.2.3
Jednotlivé typy dotazování Dotazování telefonem – jedná se o jednu z nejrychlejších metod dotazování. Výhodou této metody je, že v průběhu dotazování lze sledovat výsledky průzkumu. Nevýhoda je, že dotazovaný musí vlastnit pevnou linku či mobil a dotazování musí probíhat rychle a srozumitelně.
Dotazník zasílaný poštou – Při dotazování poštou musíme počítat s tím, že se všechny dotazníky nevrátí zpět. Výhodou je kontaktování osob, kteří se nenachází v blízkosti dotazujícího nebo osob, kteří nejsou ochotni poskytnout osobní rozhovor.
Osobní dotazování – jedná se o nejvšestrannější metodu dotazování. Výhodou této metody je, že dotazující může položit velké množství otázek. Nevýhodou je náročná příprava a samotné dotazování zabírá velké množství času na rozdíl od ostatních metod. 12
Rozlišujeme dvě formy osobního dotazování:
-
předem dohodnutý rozhovor
-
rozhovor při zastavení
Umístění dotazníku na internet – V dnešní době už využívá internet velký počet lidí, je tedy výhodné při dotazování využít umístění dotazníků na internet. Tato metoda je z hlediska času, nákladů a přípravy dotazníků velice výhodná. Dotazníky lze rozesílat jak prostřednictvím elektronické pošty (e-mail), tak umístěním na webové stránky, které se problematikou dotazníků přímo zabývá.
4.2.4
Typy otázek v dotazníku Volba otázek je jednou z nejdůležitějších činností při tvorbě dotazníku. Při formulaci
otázek je třeba se držet několik skutečností:
Otázky je důležité formulovat na základě teoretického rozboru problematiky.
Otázky by měli být obsahově srozumitelné a jednoznačné.
Je třeba se vyhnout takovým otázkám, které by na respondenta mohli působit dotěrně, ba dokonce i provokativně.
Otázky by neměli být příliš dlouhé z důvodu přehlednosti a vypovídací schopnosti.
Jednotlivé typy otázek v dotazníku členíme podle dvou kriterií: ¨ 4.2.4.1 Členění otázek podle cíle, pro který je otázka určena Otázky funkcionální – tato skupina se dále člení na otázky: a) Kontaktní – otázky plnící úvodní funkci dotazování. b) Filtrační – filtrační otázky umožňují rozdělit respondenty na jednotlivé skupiny a zjistit tak, zda respondent patří ke skupině, které se následující otázky týkají. c) Kontrolní – kontrolní otázky slouží k řešení problému, jestli získáváme věrohodná data. Kontrolní otázka se zpravidla umisťuje ve větší vzdálenosti, než se nachází kontrolovaná otázka. d) Funkcionálně psychologické – tento druh otázek se používá k odstranění napětí při přechodu od jednoho tématu k druhému a také k odstranění stereotypů, které by se mohli u respondenta vyskytnout.
13
Otázky obsahové – otázky obsahové se dále člení na otázky: a) Otázky o faktech – do otázek o faktech se zahrnují otázky identifikační demografické (pohlaví, věk, zaměstnání, vzdělání apod.). Těmito otázkami se zpravidla dotazování nezačíná, ale naopak by se tyto otázky měli klást až v závěru dotazníku. b) Otázka o vědomostech a znalostech c) Otázky o mínění, postojích a motivech chování
4.2.4.2 Členění otázek podle možnosti výběru odpovědí Otázky otevřené – tento typ otázek nenabízí žádné možné odpovědi, umožňuje respondentovi se volně vyjádřit podle vlastního uvážení. Výhodou těchto otázek je získání odpovědí, které nemuseli tvůrce dotazníku napadnout a přinucení respondenta se hlouběji zamyslet nad tématem. Nevýhodou otevřených otázek je znesnadnění následného zpracování a obtížné interpretace odpovědi.
Např.: „Jestliže Váš počítač využíváte ke studiu, o jaký druh studia se jedná ?“ ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… Otázky uzavřené – Uzavřené otázky nabízejí respondentovi volbu mezi dvěma či více možnými odpověďmi. Tento typ otázek je dobré použít, jestliže známe většinu možných odpovědí. Výhodou těchto otázek je jednoduchost vyplnění odpovědí a snadnost zpracování jednotlivých odpovědí.Nevýhodou je složitost vytváření otázek, povrchnost, otázky mohou také popouzet tázaného, který nemusí shledat žádnou z alternativ jako vhodnou a odpověď může být vynucována.
Např.: „Jak často (v průměru) využíváte připojení k internetu ?“ každý den 1-4 dny v týdnu nejméně jednou za měsíc méně jak jednou za měsíc
14
Otázky polootevřené – tyto otázky jsou kombinací otázek otevřených a uzavřených. Sdílí tak jejich výhody, ale bohužel i některé nevýhody. Tento typ otázky vznikne přidáním varianty “jiné“ do uzavřené otázky. Varianta “jiné“ je vlastně otevřená otázka umožňující respondentovi vyjádřit svůj názor.
Např.: „Jaký typ osobního počítače používáte ? Můžete označit i více odpovědí“ stolní počítač (jedná se o klasický nepřenosný počítač) přenosný počítač (známý také jako notebook) palmtop (počítač do dlaně - PDA) jiné: ……………………………………………………
Nesmíme také zapomínat na to, že při vyplňování dotazníku působí také některé psychologické zákonitosti lidského vnímání. Takže z předložených variant si člověk nejlépe zafixuje první a poslední odpověď, a především odpověď kladnou. Rovněž délka alternativ diferencuje odpovědi a je nutno je alespoň opticky „srovnat“. [Stávková, Dufek, 2004]
15
4.3
Použité metody zpracování dat
Výsledkem výzkumu je velké množství údajů, které musíme nějakým způsobem roztřídit, shrnout a zpracovat pomocí různých statistických metod. Mezi tyto metody patří třídění, výpočet různých statistický charakteristik, grafické znázornění výsledných údajů apod. Zpracování dat můžeme provést buď ručně nebo můžeme využít automatizované zpracování, které již v dnešní době převládá. Tím samozřejmě dojde ke zrychlení a usnadnění procesu zpracování.
4.3.1
Rozdělení četností Jelikož výsledkem výzkumu je velké množství číselných údajů, je potřeba tyto údaje
nějakým způsobem setřídit. Tříděním se rozumí rozdělení jednotek souboru do takových skupin, aby co nejlépe vynikly charakteristické vlastnosti zkoumaných jevů. V případě, že jsou data tříděna podle jednoho statistického znaku, jedná se o jednostupňové třídění, jestliže jsou tříděna podle více statistických znaků, jde o vícestupňové třídění. Povšimněme si jednostupňového třídění, kdy sledujeme na statistických jednotkách pouze jeden kvantitativní statistický znak. V tomto případě třídění provádím tak, že uspořádáme údaje o sledovaném kvantitativním znaku do rostoucí posloupnosti a ke každé variantě znaku přiřadíme počty příslušných statistických jednotek, které nazýváme četnostmi. Vzniklou tabulku nazýváme tabulkou rozdělení četností. [Seger, Hindls, 1993] Tab. 1: Rozdělení četností
Varianta znaku xi x1 x2
Četnost absolutní relativní ni pi n1 p1 n2 p2
...
…
Kumulativní četnost absolutní relativní kni kpi n1 p1 n1 + n2 p1 + p 2
…
…
xk
nk
pk
ni n
pi 1
x
x
i 1
k
Celkem
ni n i 1
… k
k
i 1
k
pi 1 i 1
[Seger, Hindls, 1993]
16
k
absolutní četnost =
ni n , kde ni je počet hodnot ve třídě i 1
relativní četnost =
ni k
k
pi 1
, kde platití
i 1
ni i 1
k
kumulativní četnost absolutní kni =
ni i 1
k
kumulativní četnost relativní kpi = pi i 1
4.3.2
Grafické zobrazení zkoumaných jevů Graf je důležitou formou zobrazování statistických údajů. Výhodou grafického
vyjádření je přehlednost a názornost. Nevýhodou může být malá přesnost, s jakou lze zobrazené veličiny z grafů vyčíst nebo možnost matení čtenáře grafu výskytem různých optických klamů, které se mohou v grafu vyskytovat. Při tvorbě grafu záleží na mnoho aspektech, jednak jde o výtvarné cítění tvůrce grafu a v dnešní době především programu, který pro tvorbu grafu používáme. Samozřejmě existuje celá řada těchto programů. Jeden z nejznámějších a nejzákladnějších programů pro tvorbu tabulek a grafů je MS Excel. V dnešní době existuje celá řada různých druhů grafů. Z hlediska konstrukce můžeme grafy rozdělit na: a)
spojnicové grafy – jedná se o grafy se značkami zobrazenými v každé hodnotě
b)
bodové grafy – tento typ grafu se používá k porovnávání dvojic hodnot
c)
sloupcové či páskové grafy – slouží pro porovnávání hodnot různých kategorií, hlavní rozdíl mezi těmito typy grafu je, že sloupcový graf je orientován svisle a páskový vodorovně, sloupcový graf se nazývá histogram
d)
výsečové grafy – zachycují příspěvek každé hodnoty k celkovému součtu, mohou být zobrazovány 2D i 3D, kompaktní či rozložený s prostorovým efektem
e)
plošné grafy – zachycují trend hodnot za určitou dobu nebo pro různé kategorie
17
f)
kartogramy a kartodiagramy – jedná se o grafy, které jsou kombinovány s mapou, v případě kartogramu je mapa součástí grafického obrazu, u kartodiagramu mapa tvoří jen ilustrační pozadí grafu
g)
ostatní speciální grafy
Obecně se pro grafické znázornění struktury souboru tříděného podle číselného znaku používá histogram rozdělení četností, pro znázornění rozdělení četností slovního znaku kruhový výsečový graf. [Minařík, 2007]
4.3.3
Analýza kontingenční tabulky Kontingenční tabulka vzniká kombinačním tříděním podle dvou slovních znaků,
z nichž alespoň jeden je znakem možným. Znak jehož podmíněná rozdělení četností jsou v jednotlivých sloupcích kontingenční tabulky, označíme symbolem A. Tento znak nabývá obměn a1, a2,…, ai, …, ar, kde r je počet řádků kontingenční tabulky. Znak B, jehož podmíněná rozdělení četností jsou v řádcích kontingenční tabulky, nabývá obměn b1, b2,…, bj,…, bs, kde s je počet sloupců kontingenční tabulky (řádkovým indexem je index i, sloupcovým indexem je j). [Minařík, 2008]
Tab. 2: Příklad kontingenční tabulky
Znak B Znak A a1 a2
b1 n11 n21
b2 n12 n22
…
… ai
bj
…
bs n1s
nr1
Celkem
n*1
n*2
…
18
n*j
n1* n2* … ni*
nij
… ar
Celkem
…
nrs
… nr*
n*s
n** = n
4.3.3.1 Četnosti kontingenční tabulky Existuje několik četností, se kterými se lze setkat v rámci práce s kontingenční tabulkou. a)
zjištěná četnost – jedná se o četnost zjištěnou v rámci průzkumu, zjištěnou četnost značíme nij
b)
vypočtená četnost – pro každé políčko kontingenční tabulky lze určit takovou četnost, která by zde byla v případě, kdyby znaky A a B byly nezávislé, vypočtená četnost může na rozdíl od četností zjištěné nabývat i jiní než celočíselné hodnoty n´ij
ni * nj n
Ukazatelem je čtvercová kontingence, která měří rozdílnost zjištěné a vypočtené četnosti, tento ukazatel se značí 2 r
s
2
(nij n´ij ) 2 n´ij
i 1 j 1
Čtvercová kontingence je tedy charakteristikou intenzity závislosti v kontingenční tabulce, ovšem ne příliš dokonalou charakteristikou, neboť kromě stupně závislosti zkoumaných znaků závisí ještě na dalších činitelích (rozsah souboru, rozměry kontingenční tabulky). Vliv rozsahu souboru lze odstranit stanovením tzv. průměrné čtvercové kontingence
2 , která však neřeší vliv různé velikosti kontingenční tabulky. [Minařík, 2008] n 2
4.3.3.2 Koeficienty kontingence
Pearsonův koeficient – jedná se o koeficient, který nabývá hodnot z intervalu 0 ≤ P ≥ 1 P
2 2 n
Čuprovův koeficient kontingence – nabývá hodnoty z intervalu <0,1>
2 T n * (r 1) * ( s 1)
Cramérův koeficient kontingence – nabývá hodnoty z intervalu 0 ≤ C ≥ 1
C
2 n * min{( r 1); ( s 1)}
19
4.3.4
Analýza asociační tabulky
Asociační neboli čtyřpolní tabulka je zvláštním typem kontingenční tabulky. Vzniká tříděním dvou číselných znaků, z nichž každý může nabývat pouze hodnoty nula nebo jedna.
Znak B Ano
Ne y=1
y=0
Součet
Znak A Ano n11
n10
n1*
n01
n00
n01
n*1
n*0
n
x=1 Ne x=0 Součet
Symboly v indexu u podmíněných a okrajových četností v tabulce udávají jaké hodnoty nabyl každý ze znaků v pořadí X,Y. Symbol „hvězdička“ znamená součet četností přes obě hodnoty takto označeného znaku. [Minařík, 2008]
Koeficient asociace – dosazením odpovídajících četností získáme koeficient asociace, který slouží k měření intenzity asociační závislosti v intervalu <-1,1>
V
nn11 n1* n*1 n1* n*1 n0* n*0
Narozdíl od koeficientu kontingence nám kromě síly závislosti sdělí také směr závislosti (plus hodnoty positivní závislost, mínus hodnoty negativní).
20
5
Vlastní práce
5.1
Dotazník
Dotazník uvedený v příloze byl vyplněn celkovým počtem 183 respondentů z celé České republiky. Byl umístěn na Internetu, konkrétně na internetovém portálu VYPLNTO.CZ, který napomáhá realizovat internetové průzkumy pro podporu vysokoškolských prací, zjištění loajality zaměstnanců nebo získání zpětné vazby na různé projekty. Online dotazování se jevilo jako nejlepší možná forma průzkumu a to hlavně z důvodu úspory času potřebného k vyplnění dotazníků a nátlaku na respondenta, který bývá obvykle vyvíjen při osobním dotazování. Dotazník obsahoval 19 otázek otevřeného, uzavřeného i polootevřeného typu. Výsledky dotazování byli zpracovány prostřednictvím programu Unistat a prostřednictvím programu Microsoft Excel.
5.2
Zpracování jednotlivých otázek
5.2.1
Demografické otázky Nejprve je důležité se seznámit kolik mužů a žen dotazník vyplnilo, jakého jsou věku
a jaké je jejich nejvyšší dosažené vzdělání. Jedná se o otázky demografické typu a byli umístěny až na konec dotazníku.
Pohlaví
43%
muž žena 57%
Graf 1: Rozdělení četností podle pohlaví
Z grafu rozdělení četnosti podle pohlaví je zřejmé, že dotazník vyplnilo více žen jak mužů. Dotazník vyplnilo 57 % žen (104 žen z celkového počtu 183 respondentů) a 43 % mužů (79 respondentů).
21
Věk
85,25%
6,56%
2,73%
méně než 15
16 - 30
31 - 45
4,92%
46 - 60
0,55%
61 a více
Graf 2: Rozdělení četností podle věku
Jednotliví respondenti byli rozděleny do pěti věkových kategorií. Nejvíce obsažená kategorie využívající osobní počítač v domácnosti byla ve věku 16 – 30 let, což odpovídá hodnotě 85,25 % (156 z celkového počtu 183) respondentů. Jedná se o kategorii lidí, do které se řadí hlavně studenti a dospívající a je pro ně vlastnictví počítače v domácnosti téměř samozřejmostí, bez které se v současné době lze jen těžko obejít. Studenti se prostřednictvím PC připravují do svých výuk, vysokoškoláci si registrují předměty, vypracovávají různé seminární práce, projekty apod. Uvedené výhody napomáhají šetřit čas, který by jinak studenti museli strávit přímo ve škole či v internetových kavárnách a tím samozřejmě dochází i k úspoře financí, které by museli vynaložit (doprava, poplatky). Nejméně obsažená kategorie byla v rozmezí 61 let a více. Do této kategorie se řadí pouze 1 respondent, což odpovídá hodnotě 0,55 %. S tímto se dalo celkem počítat, protože starší lidé jen velmi omezeně pracují s PC. Když využívají PC, tak převážně k činnostem opakovaným a ne k něčemu novému jako by pro ně portál VYPLNTO.CZ určitě byl. Zbývajících 14,21 % respondentů spadá do zbylých třech kategorií.
22
Dosažené vzdělání
19,67%
vysoká škola vyšší odborná škola
1,09% 60,11%
střední škola s maturitou střední odborné učiliště z nástavbou střední odborné učiliště bez nástavby základní škola
1,09% 4,92% 13,11%
Graf 3: Rozdělení četností podle dosaženého vzdělání
Jednou z posledních demografických otázek byla otázka zjišťující nejvyšší dosažené vzdělání respondenta. Nejvíce je zastoupena skupina respondentů, kteří absolvovali střední školu s ukončením maturita. Jedná se o 110 respondentů ,což odpovídá hodnotě 60,11 % z celkového počtu. Naopak nejméně byli zastoupeni respondenti z vyšší odborné školy a středních odborných škol bez nástavby. V obou případech se jedná o 2 respondenty, což je 1,09 % z celkového množství dotazovaných.
23
5.2.2
Obsahové otázky
Jelikož je takhle práce zaměřená na průzkum v oblasti využívání PC v domácností je důležité ihned v úvodu dotazníku položit otázku, zda dotazovaný má v domácnosti PC. Tato otázka je zároveň otázkou filtrační, protože v případě záporné odpovědi, je respondent odkázán na poslední tři otázky týkající se pohlaví, věku a dosaženého vzdělání.
Vlastnictví PC v domácnosti
100% ano ne 0%
Graf 4: Rozdělení četností podle vlastnictví PC v domácnosti
Téměř neexistuje žádná domácnost, která by alespoň některý typ osobního počítače nevlastnila. Není se proto vůbec čemu divit, že z celého souboru 183 (100 %) dotazovaných jsou všichni vlastníky PC v domácnosti. Hlavní příčinou je bezpochyby internet, který když člověk chce využívat, potřebuje k tomu bezesporu počítač.
24
Doba vlastnictví PC v domácnosti
61,75%
19,67%
méně než 2 roky
2 - 4 roky
13,11%
5 - 7 let
5,46%
8 a více let
Graf 5: Rozdělení četnosti podle doby držení PC v domácnosti
Z grafu rozdělení četnosti dle doby držení PC v domácnosti je dokázáno, že počet domácností vlastníci PC roste v posledních letech rostoucím tempem. 61,75 % (113 ze 183) respondentů si domů pořídili své první PC v posledních dvou letech. Naopak nejméně respondentů je vlastníky PC 8 a více let. Jedná se 5,46 % dotazovaných, což odpovídá hodnotě 10 respondentů z celkového množství 183. Další otázka byla zaměřena na zjištění faktu, který typ z osobních počítačů respondenti využívají nejvíce. Tato otázka byla uzavřená a respondenti měli na výběr ze tří nejznámějších typů, mezi které patří stolní počítač, přenosný počítač (notebook) a palmtop (počítač do dlaně - PDA). Jednotlivé typy PC
7,51% stolní počítač přenosný počítač 38,57%
53,92%
palmtop
Graf 6: Rozdělení četností podle typu vlastněného PC
25
Podle Grafu č.6 se nejvíce využívají stolní počítače. Ze souboru dotazovaných využívá stolní počítač 53,92 % (158) respondentů. Nejméně je používán počítač do dlaně – PDA, který využívá 7,51 % (22) respondentů. Prostřední skupinou jsou přenosné počítače (nootebooky), jejíchž vlastníky je 38,57 % (113) dotazovaných. Z těchto hodnot lze vidět, jak využití přenosných počítačů v současné době narůstá a lze se zároveň i domnívat, že tento nárůst bude probíhat i nadále. Hlavními důvody jsou klesající náklady na pořízení, skladnost a mobilnost notebooků. Skutečností bohužel je, že počítač ihned po koupi ztrácí svou hodnotu o několik tisíc Kč. Samozřejmě nejde jen o technické vybavení počítače, ale i programové, které s ním úzce souvisí. Když si člověk koupí náročný grafický program nebo novou počítačovou hru, která byla vyvinuta v posledním roce a má vysoké nároky na hardware počítače, nemusí fungovat na počítači, který je starý např. více než 2 roky. Proto bylo nutné položit respondentům otázku „Jak často si pořizujete nový počítač nebo jeho komponenty ?“. Ze 183 respondentů odpovědělo 17 (9,29 %) každý rok, 39 (21,31 %) respondentů každé dva roky, 46 (25,14 %) respondentů každý třetí rok a 81 (44,26 %) respondentů odpovědělo že si pořizuje počítač nebo jeho komponenty každý čtvrtý rok a více.
Další dvě otázky byli zaměřeny na fakt kolik peněz jsou maximálně ročně respondenti ochotni investovat do technického a programového vybavení jejich počítačů.
Roční výdaje za technické a programové vybavení
méně než 5 (5 000 - 10 (10 000 - 15 000> 000> 000>
(15 000 a více
výdaje za programové vybavení
89,07%
8,74%
1,64%
0,55%
výdaje za technické vybavení
62,84%
20,77%
6,56%
9,84%
Graf 7: Rozdělení četností ročních výdajů domácností za programové a technické vybavení
26
Z grafu č.7 je zřejmé, že nejvíce respondentů je ochotno investovat do programové a technického vybavení počítače méně jak
5 000 Kč ročně. Co se týče programového
vybavení, 89,07 % je ochotno investovat ročně méně jak 5 000 Kč, 8,74 % 5 000 až 10 000 Kč, 1, 64 % 10 000 až 15 000 Kč, 0,55 % 15 000 Kč a více. Co se týče technického vybavení počítače, 62,84 % je ochotno investovat ročně méně jak 5 000 Kč, 20,77 % 5 000 až 10 000 Kč, 6,56 % 10 000 až 15 000 Kč, 9,84 % 15 000 Kč a více.
Jedna z dalších otázek byla zaměřena na průměrné denní používání PC v domácnosti. Nejvíce respondentů a to přesně 34,43 % používá počítač 4 až 6 hodin denně, 9,29 % respondentů méně než 2 hodiny, 25,14 % 2 až 4 hodiny, 13,66 % 6 až 8 hodin a 17,49 % 8 a více hodin denně. Množství stráveného času na PC v hod.
34,43% 25,14%
méně než 2
17,49%
13,66%
9,29% (2 - 4>
(4 - 6>
(6 - 8>
(8 a více
Graf 8: Rozdělení četností množství času stráveného na počítači v domácnosti v hod.
U této otázky byla zjišťována také závislost s otázkou číslo 17, pohlavím respondenta prostřednictvím kontingenční tabulky. Tab. 3: Kontingenční tabulka pohlaví respondenta a množství stráveného času na počítači Denní používání PC
Pohlaví Součet
muž žena
2-4 méně než 2 hod. hod. 8 24 9 22 17 46
4-6 hod. 18 45 63
27
6-8 hod. 8 17 25
8 a více hod. 21 11 32
Součet
79 104 183
Koeficienty kontingence:
Čtvercové kontingence 2 = 14,95
Průměrná hodnota čtvercové kontingence 2 0,082
Pearsonův koeficient kontingence P = 0,275
Čuprovův koeficient kontingence T = 0,202
Cramérova koeficientu C = 0,286 Z vypočtených hodnot je zřejmé, že závislost mezi denním používáním PC a pohlavím
respondentů je slabá. Z tabulky si můžeme také povšimnout, že se na denním používání PC v rozmezí 4 až 6 hodin nejvíce podílejí ženy. Konkrétně se jedná o 45 žen a 18 mužů.
Následující otázka je jednou z otázek, které jsou hlavní podstatou tohoto výzkumu. Měly by pomoci odhalit k čemu domácnosti nejvíce používají své PC. V dotazníku je proto respondentům nabídnuto z několika hlavních možností využití PC, mezi které patří zábava, internet, provoz domu a domácnosti, studium a práce.
pro zábavu
84,15%
k používání internetu 96,72% k provozu domu a domácnosti
3,83%
ke studiu
62,84%
na práci
30,05%
Graf 9: Rozdělení četností možností používání PC
V dnešní době se internet využívá čím dál více. Nemůže nás tedy vůbec překvapit, že ze 183 dotazovaných 96,72 % (177) využívá své PC v domácnosti k připojení na internet, 84,15 % (154) využívá PC pro zábavu, 62,84 % (115) respondentů ke studiu cizích jazyků škol apod., 30,05 % (55) respondentů na práci vztahující se k jejich obživě. Nejméně respondentů využívá své PC k provozu domu a domácnosti. Jedná se o nové technologie předznamenávající budoucnost způsobu využití PC v domácnosti. Tento způsob využití PC je známý také pod názvem Automatizace domácnosti, kdy za pomocí PC dochází k řízení v různých oblastech moderního bydlení. Jedná se například o systémy vytápění, 28
solární
systémy,
elektronické
brány
či
dveře,
ovládání
osvětlení,
zavodňování,
vzduchotechnika a plno dalších možností. Tyto technologie využívá 3,83 % respondentů (7) z celkového počtu 183. Důvodem tak malého využití může být v neinformovanosti lidí a celkem vysokých nákladů na jejich pořízení. I přesto se jedná o trend, který se stalé více rozšiřuje a v budoucnosti se stane nedílnou součástí každé domácnosti.
Vlastnictví PC v domácnosti přináší i mnoho dalších výhod. Jednou z nich je možnost studování a získávání informací za pomoci PC. Jednotlivé domácnosti tak mohou ušetřit, protože nemusí utrácet za drahé kurzy či knížky. Existuje mnoho jazykových či jiných programů, které drahé kurzy či knížky dokáží nahradit. Nejedná se samozřejmě jen o počítačové programy, ale v poslední době dochází i k velkému rozmachu e-learningu. Elearning je efektivní a moderní forma vzdělávání poskytovaná prostřednictvím internetu. Využívání e-learingu přináší plno výhod. Mezi ty nejhlavnější patří:
úspora času a nákladů (kurzy, cestovné atd.)
možnost studia těm, kteří se už z nějakých důvodů nechtějí nebo nemohou zúčastnit prezenční formy studia
možnost studium přizpůsobit vlastnímu časovému plánu
jediné co je zapotřebí k tomuto studiu je PC připojené k internetu na kterémkoliv místě (možnost vzdělávat se z domova, práce či z jiného místa)
možnost komunikace s lektorem kurzu
Využití PC ke studiu
37,16% studuje nestuduje 62,84%
Graf 10: Rozdělení četností studování prostřednictvím PC
29
Další otázka byla proto zaměřena na to, zda respondenti využívají své PC k nějakému studiu a o jaké studium se tedy jedná. Menší část tj. 37,16 % (68) respondentů nevyužívá PC ke studiu vůbec. Ta větší část tj. 62,84 % (115) respondentů PC ke studiu využívá. Jedná se o studium cizích jazyků, různých škol (vysoké, střední či vyšší odborné školy), studium grafiky, financí, autocadu, informatiky apod. Je tedy zřejmé, že toto se samozřejmě promítá do celkových výdajů jednotlivých domácnosti a napomáhá ke zjednodušení a zlepšení života.
Jelikož v mnoha případech byla zmínka o využívání internetu bylo nezbytné respondentům položit velmi důležitou otázku, zda mají na svém počítači v domácnosti připojení k internetu. 182 (99,45 %) respondentů odpovědělo, že má v domácnosti připojení k internetu a pouze jeden odpověděl ne. Jednalo se o otázku rozdělující a na ty respondenty, kteří odpověděli kladně čekala otázka „Jak často využíváte připojení k internetu ?“. Na výběr měli ze tří možností. 172 (94,51 %) respondentů odpovědělo, že se k internetu připojuje každý den, 9 (4,95 %) respondentů se připojuje k internetu 1 – 4krát týdně a zbývající 1 (0,55 %) respondent využívá internet méně jak jednou za měsíc.
Jednou z výhod internetu je možnost nákupu či objednávky určitého zboží či služby prostřednictvím internetových obchodů. Přes internet si lze pořídit téměř cokoliv. Nakupování je velmi pohodlné, člověk se nemusí trmácet po obchodech, které jsou v dnešní době stále přeplněné a navíc prostřednictvím internetu si o určitém druhu zboží či služby můžeme opatřit obrovské množství informací a tak se dostatečně o výrobku či službě informovat. Jednou z dalších výhod nakupování přes internet je ve většině případů nižší cena oproti obchodům či hypermarketům, což se samozřejmě opět promítne do celkových výdajů domácnosti. Navíc v dnešní době existují specializované stránky, které se zabývají pouze vyhledáváním zboží v internetových obchodech. Jejich velkou výhodou je, že mají rozdělené zboží do kategorií, je možnost si nechat seřadit zboží podle ceny či jiných kriterií a v některých případech nabízejí i zkušenosti ostatních uživatelů s některými obchody. V dnešní době objednávání přes internet využívá drtivá většina lidí.
30
Provádění objednávek přes internet
12,64% ano ne 87,36%
Graf 11: Rozdělení četností využívání internetu k nakupování věcí
Což potvrzují i výsledky výzkumu. Z grafu č.11 si lze všimnout, že 87,36 % respondentů využívá svůj počítač v domácnosti k objednávání zboží či služby prostřednictvím internetových obchodů. Zbylých 12,64 % respondentů internet k nakupování nevyužívá.
U této otázky byla zjišťována také závislost s otázkou číslo 18, věkem respondenta prostřednictvím kontingenční tabulky. Tab. 4: Kontingenční tabulka provádění objednávek s věkem respondenta Věk
provádění objednávek
Součet
méně než 15
16 - 30
31 - 45
46 - 60
61 a více
3 2 5
140 16 156
9 3 12
6 3 9
1 0 1
ano ne
Součet
159 24 183
Koeficienty kontingence:
Čtvercové kontingence 2 = 9,13
Průměrná hodnota čtvercové kontingence 2 0,050
Pearsonův koeficient kontingence P = 0,218
Čuprovův koeficient kontingence T = 0,158
Cramérova koeficientu C = 0,223 Z vypočtených hodnot je zřejmé, že závislost mezi prováděním objednávek
prostřednictvím počítače a věkem respondenta je slabá. Z kontingenční tabulky je možné si všimnout, že nejvíce možnost objednávky či koupi určité věci prostřednictvím internetových obchodů využívají respondenti ve věku 16 až 30 let, což potvrdilo moji domněnku o tom, že mladší lidé častěji nakupují přes internet než starší.
31
Dále bylo u této otázky zjišťována závislost s otázkou č. 10 prostřednictvím asociační tabulky, která srovnává množství prováděných objednávek s množstvím připojených respondentů k internetu. Tab. 5: Asociace otázek č. 10 a 12 provádění objednávek
Připojení k internetu
ano ne
Součet
ano 159 0 159
ne 23 1 24
Součet 182 1 183
Koeficient kontingence V = 0,191 Z vypočteného koeficientu kontingence je zřejmé, že mezi otázkou č.10 provádění objednávek a otázkou č. 12 připojení k internet existuje positivní závislost.
Položil jsem tedy respondentům doplňující otázku „Jak často tyto objednávky či nákupy provádíte ?“. 97 respondentů, což odpovídá hodnotě 61,01 % odpovědělo, že nákupy přes internet uskutečňují méně jak jedenkrát za měsíc. Naopak pouhý 2 (1,26 %) respondenti odpověděli, že nákupy provádí každý den. 56 (35,22 %) respondentů nakupuje či objednává nejméně jednou za měsíc a zbylí 4 (2,52 %) respondenti 1-4krát týdně.
Samozřejmě, že počítač není vytvořen jen pro práci, studium apod. Mnoho lidí využívá počítač hlavně kvůli zábavě a vyplnění volného času. Je mnoho způsobu jak se lze prostřednictvím počítače zabavit. Můžeme sledovat televizi, filmy, videa, poslouchat hudbu, rádio, hrát počítačové hry, jen tak surfovat na internetu, komunikovat s jinými uživateli.
32
hraní počítačových her
49,73%
získávání informací z internetu
84,15%
komunikace s jinými uživateli
87,98%
poslech rádia či sledování televize
38,80%
poslech hudby
71,58%
sledování filmů nebo videí
76,50%
Graf 12: Rozdělení četností využití PC pro zábavu
Z grafu č.12 je vidět, že nejméně lidí využívá své PC v domácnosti ke sledování televize či poslechu rádia, jedná se o 38, 80 %,což odpovídá 71 dotazovaným z celkového počtu. Je to hlavně z důvodů toho, že vývoj elektroniky roste stejně jak u počítačů vysokým tempem a skoro každá domácnost je v současné době vlastníkem více jak jedné televize či nějakého rádia. 49,73 % (91) respondentů využívá PC k hraní počítačových her, 84,15 % surfuje na internetu za cílem získání určitých informací, 71,58 % (131) poslouchá hudbu a 76,50 % (140) dotazovaných využívá svůj počítač ke sledování filmů či videí. Nejvíce respondentů využívá počítač ke komunikaci s jinými uživateli. Jedná se o 87,98 %, což odpovídá hodnotě 161 respondentů.
Z následující tabulky rozdělení četností je možné si všimnout jaký druh komunikace respondenti nejvíce využívají. Tab. 6: Rozdělení absolutních četností pro otázku č.15 Součtová četnost Absolutní Relativní četnost četnost absol. relat. (kpi) (ni) (pi) (kni)
Odpověď
prostřednictvím elektronické služby (e-mail) prostřednictvím programu icq prostřednictvím programu skype prostřednictvím SMS brány
33
150
82,42%
150
82,42%
155
85,16%
305
167,58%
86
47,25%
391
214,84%
60
32,97%
451
247,80%
Nejvíce je využíván program icq. Tento program využívá 85,16 % (155) respondentů. Nejméně respondentů využívá komunikaci prostřednictvím SMS brány. Jde o 32,97 %, což odpovídá hodnotě 60ti respondentů. Hlavním důvodem menšího využití SMS brán oproti programu icq je, že program icq je narozdíl od většiny SMS brán zcela zadarmo a uživatel nemusí dlouho čekat na odpověď. Dalších 82,42 % využívá elektronickou službu (e-mail) a poslední část 47,25 % respondentů využívá komunikaci prostřednictvím programu Skype. Obsahové otázky dotazníku byli uzavřeny otázkou „Pokud počítač využíváte také ke hraní počítačových her, jaký typ počítačových her hrajete ?“. Z následující tabulky rozdělení absolutních četností počítačových her je možné vidět jaký žánr počítačových her je možný hrát a jak jednotliví respondenti odpovídali. Tab. 7: Rozdělení absolutních četností hraní počítačových her Odpověď standardní hry operačního systému sportovní hry adventury logické simulace 3D akční hry RPG - Role platiny game online hry dobrodružné hry
Absolutní Relativní Součtová četnost četnost četnost absol. relat. (ni) (pi) (kni) (kpi) 47 27 26 52 28 49 37 71 20
25,68% 14,75% 14,21% 28,42% 15,30% 26,78% 20,22% 38,80% 10,93%
47 74 100 152 180 229 266 337 357
25,68% 40,44% 54,64% 83,06% 98,36% 125,14% 145,36% 184,15% 195,08%
Nejvíce respondentů hraje online hry. Jedná se o 38,80 % (71). Naopak nejméně respondenti hrají dobrodružné hry. Jde o 10,93 % (20) z celkového počtu dotazovaných. Bohužel závislost na počítačových hrách má negativní dopad na konkrétní domácnost. Počítačové hry pokud nejsou načerno stahovány z internetu jsou v České republice velice nákladné, a částka na jejich pořízení je nemalá. Právě proto velké procento hráčů si tyto hry stahuje z internetu, čímž ohrožuje danou domácnost, protože případné sankce za porušení autorských práv jsou nemalé.
34
6
Závěr
Hlavním cílem této bakalářské práce bylo provést marketingový výzkum na téma využití PC v domácnosti, údaje získané prostřednictvím dotazníkového průzkumu zpracovat, a na základě zpracovaných dat ověřit hypotézu tykající se používání PC v domácnosti. Dotazník vyplnilo více žen jak mužů. Největší obsaženou věkovou kategorií marketingového výzkumu jsou studenti a dospívající ve věku 16 až 30 let. Z výzkumu vyplynulo, že všichni respondenti jsou vlastníky PC v domácnosti. Respondenti uvedli, že nejvíce své PC v domácnosti využívají k připojení na internet. Doma mají všichni připojení k internetu až na jednoho respondenta. Pro člověka je v současné době počítač s internetem velice výhodný, má velký positivní dopad pro každou domácnost a obecně slouží ke zlepšení a zpříjemnění života. Hodně lidí by se bez něho vůbec nedokázalo obejít. V současnosti je pro každou domácnost velice výhodná možnost bezplatné komunikace prostřednictvím tomu určených programů. 87,98 % respondentů uvedlo, že své PC využívá ke komunikaci a to hlavně prostřednictví programu icq, skype a email. Komunikace prostřednictvím PC je velmi efektivní, rychlá a dochází zde k úspoře času a financí každé domácnosti. Další velkou výhodou je možnost nákupu či objednávky určité služby či zboží prostřednictvím internetových obchodů. Z celkového počtu dotazovaných využívá tuto možnost 87,36 % respondentů. Objednávání zboží a služeb pomocí internetu je velice pohodlné a ušetří velké množství času. Navíc o výrobku lze zjistit i mnoho jiných užitečných informací, které by se jinak v obchodě zjistit nedaly a ceny za zboží jsou ve většině případů o něco nižší. Obrovskou výhodou pro každou domácnost a hlavně současnou studentskou éru je možnost využívání svého PC ke studiu. Téměř ve všech moderních vysokých i střední školách existuje nějaký druh informačního systému, který slouží jako pojítko mezi studentem a školou. Člověk jakéhokoliv věku může své PC doma využívat k jakémukoliv typu studia, který zrovna potřebuje. Z celkového počtu dotazovaných odpovědělo 62,84 %, že své PC ke studiu využívá. Jedná se o studium vysokých, středních a vyšších odborných škol, různých jazykových či jiných kurzů, e-learningu, grafiky, informatiky autocadu atd. Tím opět dochází k úspoře velkého množství času a hlavně peněz. Zatím malé procento lidí využívá své PC na provoz svého domu a domácnosti. Z celkového počtu dotazovaných tuto možnost využívá pouze 3,83 % ze všech dotazovaných. Počet těchto lidí se bude v budoucnu určitě stále zvyšovat, jelikož se zatím jedná relativně
35
o nové technologie, které jsou spojené zejména z nárůstem výstavby nových moderních rodinných domů. Samozřejmě, že také velké procento lidí využívá své PC k vyplnění svého volného času. K zábavě svůj počítač využívá 84,15 % respondentů. Jde hlavně o sledování filmů, televize, poslechu hudby, rádia, surfování na internetu či hraní počítačových her. Počítač totiž obecně rozvijí představivost, kreativní schopnosti a mysl jedince. Samozřejmě, že existuje i celá řada jiných možností jak si lze usnadnit život pomocí počítače. Je nutné si ale uvědomit, že nadměrné využívání PC není pro člověka zdravé, proto je třeba počítač využívat z rozvahou a netrávit u něj příliš mnoho času. Jedná se totiž pouze jen o nástroj, který by měl člověku život zjednodušovat a ne ho zbytečně komplikovat.
36
7
Použitá literatura 1.
KOTLER, P. Moderní marketing: 4 evropské vydání. 1.vyd. Praha: Grada, 2007. 1041 s. ISBN 978-80-247-1545-2.
2.
STÁVKOVÁ, J. – DUFEK, J. Marketingový výzkum. 2. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Brno, 2004. 190 s. ISBN 80-7157-795-2.
3.
MINAŘÍK, B. Statistika I. Popisná statistika - Druhá část. 3. přepracované vyd. Brno, MZLU, 2008. 226 s. ISBN 978-80-7375-152-4
4.
MINAŘÍK, B. Statistika I. Popisná statistika – první část. MZLU v Brně, 2007. 98 s. ISBN 978-80-7157-928-1
5.
SEGER, J. – HINDLS, R. Statistické metody v ekonomii. Praha: H&H, 1993. 1. vyd. 445 s. ISBN 80-85787-26-1
6.
BLAŽKOVÁ, M. Jak využít internet v marketingu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 156 s. ISBN 80-247-1095-1.
37
8
Seznam příloh
Příloha č. 1 – Dotazník Příloha č. 2 – Tabulky rozdělení četností jednotlivých otázek průzkumu Příloha č. 3 – Kontingenční tabulky Příloha č. 4 – Asociační tabulky
38
9
Přílohy
Příloha č. 1 – Dotazník
Dotazník Dobrý den, dovoluji si Vás požádat o vyplnění dotazníku. Jsem studentem Manažersko ekonomického oboru na vysoké škole Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Pro svojí závěrečnou práci jsem si vybral téma „Ekonomické dopady využití PC pro domácnosti“. Ke zpracování tématu Vás prosím o vyplnění následujícího dotazníku. Dotazník je anonymní a bude použit pouze k účelům mé bakalářské práce.
1)
Máte v domácnosti osobní počítač ? Pokud ne, jděte na otázku č. 17. ano ne
2)
Kolik let máte osobní počítač v domácnosti ? méně něž 2 roky 2 – 4 roky 5 – 7 let 8 a více let
3)
Jaký typ osobního počítače používáte ? Můžete označit i více odpovědí. stolní počítač (jedná se o klasický nepřenosný počítač) přenosný počítač (známý také jako notebook) palmtop (počítač do dlaně - PDA) jiné: ..................................................
4)
Jak často si pořizujete (v průměru) nový počítač nebo jeho komponenty ? každý rok každé dva roky každé tři roky čtyři a více let
5)
Kolik peněz maximálně jste ročně ochotni investovat do technického vybavení Vašeho počítače ? méně než 5 000 Kč 5 000 – 10 000 Kč 10 000 – 15 000 Kč 15 000 Kč a více
39
6)
Kolik peněz maximálně jste ročně ochotni investovat do programového vybavení Vašeho počítače ? méně než 5 000 Kč 5 000 – 10 000 Kč 10 000 – 15 000 Kč 15 000 Kč a více
7)
Kolik hodin (v průměru) denně doma používáte počítač ? méně než 2 hodiny 2 – 4 hodiny 4 – 6 hodin 6 – 8 hodin 8 a více hodin
8)
K čemu počítač používáte ? Můžete označit i více odpovědí. na práci vztahující se k mé obživě ke studiu (denní studium, cizích jazyků apod.) k provozu domu a domácnosti (vytápění, klimatizace, zabezpečení apod.) k používání internetu pro zábavu jiné: ..................................................
9)
Jestliže Váš počítač využíváte ke studiu, o jaký druh studia se jedná ? ……………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………
10)
Máte na svém počítači připojení k internetu ? Pokud odpovíte ne, nemusíte vyplňovat otázky č. 11 až 13. ano ne
11)
Jak často (v průměru) využíváte připojení k internetu ? každý den 1 – 4 dny v týdnu nejméně jednou za měsíc nejméně jednou za rok
12)
Využíváte možnost koupě nebo objednávky určité služby či zboží prostřednictvím internetových obchodů ? Pokud odpovíte ne, jděte na otázku č. 14. ano ne
40
13)
Jak často (v průměru) tyto objednávky či nákupy provádíte ? každý den nejméně jednou týdně nejméně jednou za měsíc nejméně jednou ročně
14)
Jestliže využíváte počítač pro zábavu, jaký druh zábavy upřednostňujete ? Můžete označit i více odpovědí. sledování filmů nebo videí poslech hudby poslech rádia či sledování televize komunikace s jinými uživateli získávání informací z internetu (čtení tisku apod.) hraní počítačových her jiné: ..................................................
15)
Pokud Váš počítač využíváte ke komunikaci s jinými uživateli, jaký druh komunikace využíváte ? Můžete označit i více odpovědí. komunikaci prostřednictvím elektronické služby (e-mail) komunikaci prostřednictvím programu icq komunikaci prostřednictvím programu skype komunikaci prostřednictvím SMS brány jiné: ..................................................
16)
Pokud počítač využíváte také ke hraní počítačových her, jaký typ počítačových her hrajete ? Můžete označit i více odpovědí. Pokud počítačové hry nehrajete, tuto otázku nevyplňujte. standardní hry operačního systému (Solitaire, Pinball) sportovní hry adventury logické simulace 3D akční hry RPG – Role platiny game online hry dobrodružné hry
17)
Jakého jste pohlaví ? muž žena
41
18)
Kolik je Vám let ? méně než 15 16 – 30 31 – 45 46 – 60 61 a více
19)
Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání ? základní škola střední odborné učiliště bez nástavby střední odborné učiliště s nástavbou střední škola s maturitou vyšší odborná škola vysoká škola
Velice Vám děkuji za pomoc a vyplnění dotazníku. Jestliže chcete cokoli dodat, napište to, prosím, zde: …………………………………………………………………………………... ………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………
42
Příloha č. 2 – Tabulky rozdělení četností jednotlivých otázek průzkumu Tab. 8: Rozdělení četností pro otázku č. 1 Součtová četnost Absolutní Relativní četnost četnost absol. (ni) (pi) relat. (kpi) (kni) 183 100% 183 100% 0 0% 183 100%
Odpověď ano ne
Tab. 9: Rozdělení četností pro otázku č. 2 Součtová četnost Absolutní Relativní četnost četnost absol. (ni) (pi) relat. (kpi) (kni)
Odpověď méně než 2 roky 2 - 4 roky 5 - 7 let 8 a více let
113 36 24 10
61,75% 19,67% 13,11% 5,46%
113 149 173 183
61,75% 81,42% 94,54% 100,00%
Tab. 10: Rozdělení četností pro otázku č. 3 Součtová četnost Absolutní Relativní četnost četnost absol. relat. (kpi) (ni) (pi) (kni)
Odpověď stolní počítač přenosný počítač palmtop
158 113 22
53,92% 38,57% 7,51%
158 271 293
53,92% 92,49% 100,00%
Tab. 11: Rozdělení četností pro otázku č. 4 Součtová četnost Absolutní Relativní četnost četnost absol. relat. (kpi) (ni) (pi) (kni)
Odpověď každý rok každé dva roky každý třetí rok čtyři a více let
17 39 46 81
9,29% 21,31% 25,14% 44,26%
17 56 102 183
9,29% 30,60% 55,74% 100,00%
Tab. 12: Rozdělení četností pro otázku č. 5 Kč méně než 5 000> (5 000 - 10 000> (10 000 - 15 000> (15 000 a více
Střed třídy (xi) 2 500 7 500 12 500 17 500
Absolutní Relativní Součtová četnost četnost četnost absol. relat. (kpi) (ni) (pi) (kni) 115 62,84% 115 62,84% 38 20,77% 153 83,61% 12 6,56% 165 90,16% 18 9,84% 183 100,00%
43
Tab. 13: Rozdělení četností pro otázku č. 6 Střed třídy (xi)
Kč méně než 5 000> (5 000 - 10 000> (10 000 - 15 000> (15 000 a více
2 500 7 500 12 500 17 500
Absolutní Relativní Součtová četnost četnost četnost absol. relat. (kpi) (ni) (pi) (kni) 163 89,07% 163 89,07% 16 8,74% 179 97,81% 3 1,64% 182 99,45% 1 0,55% 183 100,00%
Tab. 14: Rozdělení četností pro otázku č. 7 Střed Absolutní Relativní Součtová četnost třídi četnost četnost absol. relat. (xi) (ni) (pi) (kni) (kpi)
hodiny méně než 2 (2 - 4> (4 - 6> (6 - 8> (8 a více
1 3 5 7 9
17 46 63 25 32
9,29% 25,14% 34,43% 13,66% 17,49%
17 63 126 151 183
9,29% 34,43% 68,85% 82,51% 100,00%
Tab. 15: Rozdělení četností pro otázku č. 8 Absolutní Relativní Součtová četnost četnost četnost absol. relat. (ni) (pi) (kni) (kpi)
Odpověď na práci ke studiu k provozu domu a domácnosti k používání internetu pro zábavu
55 115 7 177 154
30,05% 62,84% 3,83% 96,72% 84,15%
55 170 177 354 508
30,05% 92,90% 96,72% 193,44% 277,60%
Tab. 16: Rozdělení četností pro otázku č. 9 Odpověď studuje nestuduje
Absolutní Relativní Součtová četnost četnost četnost absol. relat. (kpi) (ni) (pi) (kni) 115 62,84% 115 62,84% 68 37,16% 183 100,00%
Tab. 17: Rozdělení četností pro otázku č. 10 Odpověď ano ne
Absolutní Relativní Součtová četnost četnost četnost absol. relat. (kpi) (ni) (pi) (kni) 182 99,45% 182 99,45% 1 0,55% 183 100,00%
44
Tab. 18: Rozdělení četností pro otázku č. 11 Součtová četnost Absolutní Relativní četnost četnost absol. relat. (kpi) (ni) (pi) (kni)
Odpověď každý den 1 - 4 dny v týdnu méně jak jednou za měsíc
172 9 1
94,51% 4,95% 0,55%
172 181 182
94,51% 99,45% 100,00%
Tab. 19: Rozdělení četností pro otázku č. 12 Součtová četnost Absolutní Relativní Odpověď četnost četnost absol. relat. (kpi) (ni) (pi) (kni) ano ne
159 24
86,89% 13,11%
159 183
86,89% 100,00%
Tab. 20: Rozdělení četností pro otázku č. 13 Odpověď
Absolutní četnost (ni)
každý den 1 - 4 dny v týdnu nejméně jednou za měsíc méně jak jednou za měsíc
2 4 56 97
Součtová četnost Relativní četnost absol. relat. (kpi) (pi) (kni) 1,26% 2,52% 35,22% 61,01%
2 6 62 159
1,26% 3,77% 38,99% 100,00%
Tab. 21: Rozdělení četností pro otázku č. 14 Součtová četnost Absolutní Relativní četnost četnost absol. relat. (kpi) (ni) (pi) (kni) sledování filmů nebo videí 140 76,50% 140 76,50% poslech hudby 131 71,58% 271 148,09% poslech rádia či sledování televize 71 38,80% 342 186,89% komunikace s jinými uživateli 161 87,98% 503 274,86% získávání informací z internetu 154 84,15% 657 359,02% hraní počítačových her 91 49,73% 748 408,74% Odpověď
Tab. 22: Rozdělení četností pro otázku č. 17 Pohlaví muž žena
Absolutní Relativní Součtová četnost četnost četnost absol. relat. (kpi) (ni) (pi) (kni) 79 43,17% 79 43,17% 104 56,83% 183 100,00%
45
Tab. 23: Rozdělení četností pro otázku č. 18 Absolutní Relativní Součtová četnost četnost četnost absol. relat. (kpi) (ni) (pi) (kni) 5 2,73% 5 2,73% 156 85,25% 161 87,98% 12 6,56% 173 94,54% 9 4,92% 182 99,45% 1 0,55% 183 100,00%
Roky méně než 15 16 - 30 31 - 45 46 - 60 61 a více
Tab. 24: Rozdělení četností pro otázku č. 19 Absolutní Relativní Součtová četnost četnost četnost absol. relat. (kpi) (ni) (pi) (kni) základní škola 24 13,11% 24 13,11% střední odborné učiliště bez nástavby 9 4,92% 33 18,03% střední odborné učiliště z nástavbou 2 1,09% 35 19,13% střední škola s maturitou 110 60,11% 145 79,23% vyšší odborná škola 2 1,09% 147 80,33% vysoká škola 36 19,67% 183 100,00% Odpověď
46
Příloha č. 3 – Kontingenční tabulky Tab. 25: Kontingence pro otázky č. 7 a 17 Pozorované četnosti Denní používání PC méně než 2 hod. muž 8 Pohlaví žena 9 Součet 17
2 - 4 hod. 4 - 6 hod. 6 - 8 hod. 8 a více hod. 24 18 8 21 22 45 17 11 46 63 25 32
Součet 79 104 183
Vypočtené četnosti Denní používání PC
muž Pohlaví žena Součet
méně než 2 hod. 7,34 9,66 17,00
2 - 4 hod. 4 - 6 hod. 6 - 8 hod. 8 a více hod. 19,86 27,20 10,79 13,81 26,14 35,80 14,21 18,19 46,00 63,00 25,00 32,00
Součet 79,00 104,00 183,00
Hodnoty pro výpočet čtvercové kontingence Denní používání PC méně než 2 hod. muž 0,06 Pohlaví žena 0,05 Součet 0,10
2 - 4 hod. 4 - 6 hod. 6 - 8 hod. 8 a více hod. 0,86 3,11 0,72 3,74 0,66 2,36 0,55 2,84 1,52 5,48 1,27 6,59
47
Součet 8,50 6,45 14,95
Tab. 26: Kontingence pro otázky č. 12 a 18 Pozorované četnosti Věk
provádění objednávek
ano ne
Součet
Součet
méně než 15
16 - 30
31 - 45
46 - 60
61 a více
3 2 5
140 16 156
9 3 12
6 3 9
1 0 1
159 24 183
Vypočtené četnosti Věk
provádění objednávek
ano ne
Součet
méně než 15 4,34 0,66 5,00
16 - 30 135,54 20,46 156,00
31 - 45 10,43 1,57 12,00
Součet 46 - 60 7,82 1,18 9,00
61 a více 0,87 0,13 1,00
159,00 24,0 183,00
Hodnoty pro výpočet čtvercové kontingence Věk
provádění objednávek Součet
ano ne
méně než 15 0,42 2,72 3,14
16 - 30 0,15 0,97 1,12
48
31 - 45 0,20 1,30 1,50
Součet 46 - 60 0,42 2,81 3,23
61 a více 0,02 0,13 0,15
1,20 7,93 9,13
Příloha č. 4 – Asociační tabulky Tab. 27: Asociace otázek č. 10 a 12 provádění objednávek
internet
ano ne
Součet
ano 159 0 159
ne 23 1 24
Součet 182 1 183
Tab. 28: Asociace otázek č. 1 a 10 osobní počítač
internet Součet
ano ne
ano 182 1 183
49
ne 0 0 0
Součet 182 1 183
