Ma sa ryk ova un i verzit a Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Podniková ekonomika a management
EKONOMICKÁ ANALÝZA PODNIKU Economic analysis of the company Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce: Ing. Petra Štamfestová
Autor: Bc. Lukáš Pokruta
Brno, duben 2012
Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta
Katedra podnikového hospodářství
Akademický rok 2010/2011
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE
Pro:
POKRUTA Lukáš
Obor:
Podnikové hospodářství
Název tématu:
EKONOMICKÁ ANALÝZA PODNIKU
Economic analysis of the company
Zásady pro vypracování
Cíl práce: Na základě účetních dat minimálně za pět účetních období provést zhodnocení finančního zdraví podniku, zhodnotit vývojové trendy v konstruovaných ukazatelích a případně doporučit opatření vedoucí ke stabilizaci majetkové a kapitálové struktury podniku. Postup práce a použité metody: Vymezení cíle práce. Teoretické vymezení použitých metod. Představení analyzovaného podniku. Praktická aplikace metod ekonomické analýzy, interpretace výsledků. Zhodnocení naplnění cílů práce. Standardní analýza obsahuje minimálně rozbor absolutních a poměrových ukazatelů, analýzu potřeby pracovního kapitálu, vyhodnocení zlatých bilančních pravidel, konstrukci ekonomické přidané hodnoty, aplikaci vybraných souhrnných indexů hodnocení podniku a mezipodnikové srovnání.
Rozsah grafických prací:
(Předpoklad cca 10 tabulek a grafů)
Rozsah práce bez příloh:
60 – 70 stran
Seznam odborné literatury:
BREALEY, Richard A. - MYERS, Stewart C. Teorie a praxe firemních financí. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2000. xix, 1064. ISBN 80-7226-189-4. KISLINGEROVÁ, Eva - HNILICA, Jiří. Finanční analýza :krok za krokem. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2005. xiii, 137. ISBN 80-7179-321-3. KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 3. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010. 864 s. ISBN 9788074001949. NEUMAIER, Ivan - NEUMAIEROVÁ, Inka. Výkonnost a tržní hodnota firmy. 1. vyd. Praha: Grada, 2002. 215 s. ISBN 80-247-0125-1. SUCHÁNEK, Petr. Finanční management. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 127 s. ISBN 978-80-210-4277.
Vedoucí diplomové práce:
Ing. Petra Štamfestová
Datum zadání diplomové práce:
4. 3. 2011
Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.
…………………………………… vedoucí katedry
V Brně dne 4. 3. 2011
………………………………………… děkan
Jméno a příjmení autora:
Lukáš Pokruta
Název diplomové práce:
Ekonomická analýza podniku
Název práce v angličtině:
Economic analysis of the company
Katedra:
Podnikového hospodářství
Vedoucí diplomové práce:
Ing. Petra Štamfestová
Rok obhajoby:
2012
Anotace Cílem diplomové práce „Finanční analýza podniku“ je analyzovat pětileté působení firmy a zhodnotit, jak velký dopad měla na podnik globální krize v roce 2008. Tohoto cíle bude dosaženo na základě jednotlivých analýz o fungování podniku od roku 2006 do roku 2010. Analýzy budou následně okomentovány a na závěr dojde k návrhu opatření nebo oblastí, na které by se měl podnik v příštích obdobích zaměřit.
Annotation The goal of the submitted thesis ”Financial analysis of the company” is to analyse the effect of five years in companies and assess how much impact this has had on the global crisis in 2008. This will be achieved on the basis of individual analyses of the functioning of the company from 2006 to 2010. Analyses are then commented on and finally there is a bill, or areas that enterprise should focus in future periods.
Klíčová slova Finanční analýza, poměrové ukazatele, bonitní model, bankrotní model, spider analýza
Keywords Financial analysis, financial ratios, prime model, bankruptcy model, spider analyse
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Finanční analýza podniku vypracoval samostatně pod vedením Ing. Petry Štamfestové, a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 27. dubna 2012 vl a s t n or u čn í p od p i s a ut or a
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Petře Štamfestové za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce. Dále děkuji finančnímu řediteli společnosti za poskytnuté informace a konzultace týkající se analyzovaného podniku.
Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 9 Metodika a cíle zpracování ................................................................................................... 10 1
2
Teoretická východiska spojená s finanční analýzou....................................................... 12 1.1
Předmět a cíle finanční analýzy .............................................................................. 12
1.2
Uživatelé finanční analýzy ..................................................................................... 13
1.3
Zdroje informací pro finanční analýzu .................................................................... 14
1.4
Metody finanční analýzy ........................................................................................ 14
1.4.1
Analýza absolutních ukazatelů ........................................................................ 16
1.4.2
Analýza rozdílových ukazatelů ........................................................................ 16
1.4.3
Analýza poměrovými ukazateli ....................................................................... 17
1.4.4
Ekonomická přidaná hodnota .......................................................................... 22
1.4.5
Souhrnné indexy hodnocení ............................................................................ 24
Hanácké železárny a pérovny a.s................................................................................... 30 2.1
3
4
5
Organizační struktura společnosti ........................................................................... 31
Vertikální a horizontální analýza aktiv, pasiv a výkazu zisku a ztráty............................ 32 3.1
Horizontální a vertikální analýza aktiv ................................................................... 32
3.2
Horizontální a vertikální analýza pasiv ................................................................... 35
3.3
Horizontální a vertikální analýza Výkazu zisku a ztráty.......................................... 38
Analýza poměrovými ukazateli ..................................................................................... 43 4.1
Ukazatele likvidity ................................................................................................. 43
4.2
Ukazatele rentability .............................................................................................. 46
4.3
Ukazatele zadluženosti ........................................................................................... 48
4.4
Ukazatele aktivity................................................................................................... 50
4.5
Ekonomická přidaná hodnota a stanovení WACC pomocí modelu CAPM.............. 51
Spider analýza, Douchova analýza a model IN50 .......................................................... 56 5.1
Spider analýza ........................................................................................................ 56
6
5.2
Douchova analýza .................................................................................................. 61
5.3
Model IN05 ............................................................................................................ 62
Doporučení pro Hanácké železárny a pérovny a.s. ........................................................ 65
Závěr .................................................................................................................................... 70 Seznam použité literatury ..................................................................................................... 72 Seznam obrázků ................................................................................................................... 74 Seznam tabulek .................................................................................................................... 74 Seznam grafů ....................................................................................................................... 74 Seznam příloh ...................................................................................................................... 75
Úvod V dnešní vysoce konkurenční době se potkáváme s obrovským počtem společností, které jsou hnacím motorem ekonomiky jednotlivých států, státních uskupení, a některé pracují na celosvětové úrovni. Jak je to opravdu s finančním zdravím firem, které zaměstnávají tisíce lidí, generují ohromné zisky, a které hrají důležitou roli na trhu, můžeme jen spekulovat, nebo nahlédnout do finančních výkazů a udělat si svůj vlastní obrázek o tom, zda podnik je či není efektivní, bonitní a do budoucna perspektivní. K hodnocení výkonnosti podniku slouží finanční analýza, která má nezastupitelné místo ve finančním managementu jednotlivých podniků a dá se říci, že v dnešní době, která je spojována s očekávanými problémy globálních ekonomik, je nenahraditelným ukazatelem, zda společnost je schopna a připravena čelit rostoucím obavám z přicházející recese. Proto jsem ve své práci s názvem „Ekonomická analýza podniku“, věnoval majoritní přednost samotné finanční analýze, která je podle mého názoru základem, pro další ekonomické analýzy. Finanční analýza nám podává reálný obraz o situaci, která v podniku panuje a kam analyzovaná společnost směřuje. Z tohoto důvodu jsem si i já zvolil na téma Diplomové práce finanční analýzu vybraného podniku. Konkrétně je to akciová společnost Hanácké železárny a pérovny a.s., kde bych chtěl zjistit, zda dopady krize v roce 2008 zasáhly i tento druh podnikání a jestli je na další problémy, které mohou přijít, připravena lépe než předtím. Diplomová práce by měla posloužit jako opěrný bod finančnímu oddělení analyzovaného podniku pro další kroky, které povedou k lepší prosperitě a zlepšení potenciálního
ratingu společnosti v očích
stakeholderského okolí podniku.
9
manažerů,
vlastníků,
věřitelů a celého
Metodika a cíle zpracování Práce se skládá z šesti kapitol. První kapitola nám udává teoretická východiska, kde v jednotlivých podkapitolách jsou vysvětleny pojmy, které jsou v druhé části převedeny do praktické podoby. Jedná se především o objasnění účelu a významu finanční analýzy pro různé skupiny lidí, pro které je analýza prováděna. Po té jsem se zaměřil na zdroje, ze kterých se čerpají data k provedení rozboru, konkrétně je to rozvaha, výkaz zisku a ztráty a přílohy k účetní závěrce a výroční zprávě, kde můžeme najít všeobecné informace o společnosti apod. Další podkapitola je věnována jednotlivým metodám finanční analýzy. V dalších částech teoretické kapitoly jsou uvedeny poměrové ukazatele a na závěr souhrnné indexy hodnocení společnosti, kam zahrnujeme bonitní a bankrotní modely a spider analýzu. Praktická část je rozdělena do zbývajících 5 kapitol. Jedna kapitola je věnována problematikou společnosti a jejími vizemi do budoucna. Ve 3. kapitole je provedena horizontální a vertikální analýza jak rozvahy, tak i výkazu zisku a ztráty. 4 kapitola je celková analýza účetních dat poměrovými ukazateli. Jsou zde zachyceny ukazatele rentability, likvidity, aktivity, zadluženosti, a zařadím zde i ukazatel Ekonomické přidané hodnoty, kde součástí výpočtu ukazatele je i stanovení WACC pomocí modelu CAPM. V 5. kapitole provedu Spider analýzu a zvolím si jeden bonitní a jeden bankrotní model, které nám odkryjí celkové zdraví firmy. A šestá kapitola je ve znamení závěrečného zhodnocení poznatků a návrhem řešení na zkoumanou problematiku. Prvotní cíl práce je zanalyzovat posledních 5 let fungování společnosti, která se zabývá výrobou a prodejem pružin a kovových výrobků. Podrobnou analýzu provedu na základě účetních výkazů, tedy rozvahy, výkaz zisku a ztráty, účetních závěrek a přílohách k účetním uzávěrkám. Druhotný cíl je dokonalé objasnění pojmů, jež se finanční analýzy týkají. Od samotného dvousloví finanční analýza až po různé modely, které ukazují finanční zdraví či prosperitu společnosti. Dalšími cíli, které by měla práce splnit je podrobný rozbor společnosti Hanácké železárny a pérovny a.s. Od jejich začátků, které sahají hluboko do historie až po fúzi v roce 2008 a náhled na jejich vizi do budoucnosti. V neposlední řadě je třeba zaměřit se na analýzu finančního zdraví firmy na základě vybraných poměrových ukazatelů a vybrat takový model, podle kterého dostaneme jednoznačný náhled o tom, zda podnik je či není bonitní.
10
Posledním a neméně důležitým cílem práce je návrh řešení a zlepšení úzkých míst v podniku a naopak vyzdvihnutí silných stránek a nalezení takové cesty, která by mohla vést ke zlepšení situace v podniku.
11
1
Teoretická východiska spojená s finanční analýzou
1.1
Předmět a cíle finanční analýzy Neustále se měnící ekonomické prostředí nutí i firmy, které jsou součástí tohohle
prostředí k častým změnám. Úspěšný podnik se v dnešní době neobejde bez kvalitního rozboru finanční situace. Aby byl podnik konkurenceschopný, potřebuje rozvinout své schopnosti, učit se stále novým věcem a naučit se uspět tam, kde většina konkurentů neuspěla. Měl by znát příčiny ziskového podnikání a včas ovlivňovat faktory, které tyto příčiny ovlivňují. Stejně jako v medicíně je třeba stanovit diagnózu podnikového organismu a následně pak navrhnout způsob léčení naskytnuvších problémů. Nástrojem k určení diagnózy finančního zdraví je finanční analýza.1 Existuje celá řada způsobů, jak definovat pojem finanční analýza. V zásadě nejvystižnější je ten, který říká, že finanční analýza je systematický rozbor získaných dat, které jsou obsaženy především v účetních výkazech. Finanční analýzy v sobě zahrnují hodnocení firemní minulosti, současnosti a předpovídání budoucích finančních podmínek.2 Finanční analýza též slouží ke komplexnímu zhodnocení finanční situace podniku. Pomáhá odhalit, zda je podnik dostatečně ziskový, zda má vhodnou kapitálovou strukturu, zda využívá efektivně svých aktiv a zda je schopen včas splácet své závazky. Průběžná znalost finanční situace je pro manažery klíčovým vodítkem k tomu, aby mohli správně rozhodovat při získávání finanční zdrojů, při volbě optimální majetkové struktury, při alokaci volných peněžních prostředků, při rozdělování zisku apod. těžko si lze v dnešní době, která je plná nejistoty představit manažera, který neví nic o rentabilitě jeho podniku, jaká je průměrná doba splatnosti pohledávek či jakou přidanou hodnotu vytvářejí jeho zaměstnanci.3 S hodnocením finanční situace podniku je spojeno i značné množství rizik, které finanční analýzu provází. První rizikem jsou pravdivé informace ze vstupních účetních výkazů. Pokud tedy nastane situace, kdy podnik vykazuje rostoucí výsledky hospodaření a ve skutečnosti je trend v opačném směru tedy klesající, finanční analýza se tímto stává neúčinná, protože nevypovídá o skutečné situaci v podniku. Druhým rizikem je riziko izolované
1
SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 1. vydání. Brno: Computer Press, 2007. 154 stran.
2
RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2. aktualizované vydání. Praha:
Grada, 2008. 120 stran. 3
KNÁPKOVÁ, A., PAVELKOVÁ, D. Finanční analýza, komplexní průvodce s příklady. 1. Vydání. Praha:
Grada 2010. 208 stran.
12
interpretace. Jedním z typických příkladů je to, že se klade největší důraz na dosažení odpovídajícího zisku a přehlíží se ukazatele jako likvidita, stabilita apod. Třetím rizikem je omezení vypovídací schopnosti účetních výkazů. Zde vycházíme z jasných požadavků, které musí být splněny, aby nebyla vypovídací schopnost omezena, bohužel v některých případech jsou požadavky i záměrně porušovány. 1. Předpoklad: v rozvaze musí být obsaženy stavy aktiv a pasiv, které by mohly finanční hodnocení společnosti ovlivnit. 2. Předpoklad: ocenění rozvahových položek by mělo vyjadřovat „reálné“ hodnotové vyjádření, zejména stupeň rizikovosti položky. 3. Předpoklad: z rozvahy musí být zřejmé, k jakému termínu jsou splatné závazky.4 Pokud tyto předpoklady jsou splněny, pak nebrání nic ke kvalitnímu provedení finanční analýzy. Pokud však nějaký z předpokladů není splněn, tak může být finanční analýza uvést zkreslené informace, které pak investorům mohou připravit bezesné noci.
1.2
Uživatelé finanční analýzy Uživatelé finanční analýzy potřebují nějaký ucelený přehled toho, v jaké situaci se
podnik nachází. Finanční analýza jim slouží k srovnávání a zjištění příčin dosavadního vývoje a zajímají se o prognózu, podle níž by mohli lépe řídit podnik. Mezi nejvýznamnější uživatele finančních analýz patří:
Investoři – pro rozhodování o budoucích investicích se zajímají především o míru rizika a ziskovost vloženého kapitálu. Pro kontrolu se zajímají o stabilitu, likviditu, disponibilní zisk a tržní hodnotu podniku.
Manažeři – pro dlouhodobé i operativní řízení potřebují znát ziskovost provozu, efektivnost využití zdrojů a likviditu podniku. Finanční analýza jako součást komplexní analýzy výkonnosti podniku jim umožňuje zdokonalovat řízení.
Věřitelé – banky určují riziko návratnosti poskytnutých zdrojů. Pro rozhodování o poskytnutí úvěru a jeho výši, požadují informace o finančním zdraví potenciálního dlužníka. Zajímají se především o platební schopnost, likviditu, finanční stabilitu
Stát – finanční analýzy potřebuje převážně pro statistiku, pro kontrolu daňových povinností, kontrolu podniků se státní majetkovou účastí, k pomoci při rozdělování finanční výpomoci.
4
LANDA, Martin. Jak číst finanční výkazy. 1. vydání. Brno: Computer Press 2008. 176 stran.
13
Obchodní partneři – dodavatele zajímá především platební schopnost, likvidita, dlouhodobá stabilita. Naopak zákazníci vyžadují od svých dodavatelů včas a kvalitně plnit svoje závazky.5
1.3
Zdroje informací pro finanční analýzu Při hodnocení vlastní finanční situace podniku prostřednictvím finanční analýzy a při
finančním rozhodování pocházejí data z různých zdrojů. V zásadě je lze rozdělit na 3 skupiny:
Účetní data podniku čerpaná z:
Účetních výkazů finančního účetnictví
Vnitropodnikového účetnictví
Výročních zpráv
Ostatní data z podniku čerpaná z:
Podnikové statistiky
Podkladů úseku práce a mezd
Vnitřní směrnice
Předpovědí a zpráv vedoucích pracovníků
Externí data, tj. data z vnějšího prostředí podniku např.:
Údaje státní statistiky
Údaje z odborného tisku
Kostrou, pro tvorbu finanční analýzy, však zůstávají údaje z podnikových účetních výkazů. V těchto výkazech je uloženo velké množství informací, na jejichž úspěšném využití závisí prosperita společnosti.
1.4
Metody finanční analýzy Rozvoj matematických, statistických a ekonomických věd umožnil, aby v rámci
finanční analýzy vznikla celá řada metod hodnocení finančního zdraví firmy. Při realizaci finanční analýzy však potřebujeme dbát na určitá pravidla, těmi jsou:
Účelnost – na jednoduché otázky hledáme odpovědi na jednoduchých prostředcích. Je nutné mít na paměti, že pro každou firmu se použijí jiné metody a musí odpovídat zadanému cíli.
5
KONEČNÝ, Miloš. Finanční analýza a plánování. 10. vydání. Brno: Vysoké učení technické, 2005. 82 stran.
14
Nákladnost – analýza potřebuje čas a kvalifikovanou práci, což s sebou nese celou řadu nákladů, které by však měly být přiměřené návratnosti takto vynaložených nákladů.
Spolehlivost – čím spolehlivější budou vstupní informace, tím spolehlivější budou výsledky. Základem různých metod finanční analýzy jsou finanční ukazatele. Finanční ukazatele
jsou obvykle vymezovány jako formalizované zobrazení hospodářských procesů. Finančním ukazatelem též rozumíme číselnou charakteristiku ekonomické činnosti. Existuje celá řada ukazatelů, které v rámci finanční analýzy fungují, a existuje celá řada kritérií pro jejich členění. Volba typu ukazatele je dána účelem a cílem finanční analýzy.6 Pro podniky, které chtějí zvýšit efektivnost svého řízení využitím metod finanční analýzy, jsou nejvýhodnější elementární metody. Elementární metody patří mezi základní a nejjednodušší metody používané ve finanční analýze. Jejich účelem je analyzovat finanční situaci podniku pomocí jednotlivých ukazatelů bez vzájemných hlubších vazeb. Tyto metody rozebírají stavové, rozdílové a poměrové ukazatele. Zaměřují se tedy na:
V případě absolutních ukazatelů
Na analýzu trendů neboli horizontální rozbor, který se zabývá změnou ukazatelů, resp. položek v čase.
Procentní rozbor neboli vertikální analýza, která se zabývá strukturou jednotlivých položek
V případě rozdílových ukazatelů na analýzu fondů finančních prostředků.
Na přímou analýzu poměrových ukazatelů podle jednotlivých oblastí podniku. Analýza bývá ještě doplňována pyramidovými rozklady, které nám umožňují ukázat
vzájemné vazby mezi ukazateli a jejich vztah ke zvolenému vrcholovému ukazateli. Existují i vyšší metody, které používají složitější matematické přístupy a postupy a pokouší se zachytit složitější vazby nejen mezi jednotlivými ukazateli, ale také mezi různými podniky. Dělí se na matematicko-statistické a nestatické.7
6
RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2. aktualizované vydání. Praha:
Grada, 2008. 120 stran. 7
SUCHÁNEK, Petr. Finanční management. 1. Vydání. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní
fakulta, 2007.
15
1.4.1 Analýza absolutních ukazatelů Absolutní ukazatele používáme zejména k analýze vývojových trendů – horizontální analýze a k analýze komponent – vertikální analýze. Horizontální a vertikální analýza jsou výchozím bodem rozboru účetních výkazů, měla by pomoci snadněji nahlédnout do výkazů, o nichž bychom měli mít již celkem dobrou představu. Oba postupy umožňují vidět původní absolutní údaje z účetních výkazů v určitých souvislostech. Představují základní východisko analýzy účetních výkazů a slouží nám k prvotní orientaci v hospodaření podniku. Upozorňují na problémové oblasti, které je potřeba podrobit podrobnějšímu zkoumání. V případě horizontální analýzy se sleduje vývoj zkoumané veličiny v čase, nejčastěji ve vztahu k nějakému minulému účetnímu období. Vertikální analýza sleduje strukturu finančního výkazu vztaženou k nějaké smysluplné veličině (např. celková bilanční suma). Cílem horizontální a vertikální analýzy je především rozbor minulého vývoje finanční situace a jeho příčin, s omezenými možnostmi učinit závěry o finančních vyhlídkách podniku. Horizontální analýza zkoumá změny absolutních ukazatelů v čase, vyjadřuje změnu v určité položce v procentech nebo indexem (buď řetězovým, nebo bazickým). Porovnání jednotlivých položek výkazů v čase se provádí po řádcích, horizontálně, proto tedy hovoříme o horizontální analýze absolutních ukazatelů. Horizontální analýza si klade za cíl změřit pohyby jednotlivých veličin a to absolutně a relativně a změřit jejich intenzitu. Vertikální analýza spočívá v tom, že se na jednotlivé položky účetních výkazů pohlíží v relaci k nějaké veličině, zjišťuje procentní podíl jednotlivých položek výkazů na zvoleném základu. Při analýze rozvahy bývají položky výkazu vyjádřeny jako procento z celkových aktiv, resp. z celkových pasiv, tedy z bilanční sumy. Ve výkazu zisku a ztráty se jako základ pro procentní vyjádření určité položky bere obvykle velikost celkových výnosů nebo tržeb. Tato technika umožní zkoumat relativní strukturu aktiv a pasiv a roli jednotlivých činitelů na tvorbě zisku. Pracuje s účetními výkazy v jednotlivých letech odshora dolů, nikoli napříč jednotlivými lety, proto se označuje jako vertikální analýza. Máme-li navíc vedle sebe údaje za dva roky či za více let, můžeme identifikovat trendy nebo nejzávažnější časové změny komponent.8 1.4.2 Analýza rozdílových ukazatelů Rozdílové ukazatele sloužící k analýze a řízení finanční situace v podniku se označují jako finanční fondy, nebo fondy finančních prostředků. Existují různé typy rozdílových fondů 8
HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. 1. Vydání. Praha: ASPI, 2008. 208 str.
16
z nich nejvýznamnější je čistý pracovní kapitál, který je někdy označován i jako provozní kapitál. Tento ukazatel je výjimečný tím, že bezprostředně souvisí s běžným, krátkodobým financováním, tedy s financováním oběžného majetku. Čistý znamená, že kapitál je z finančního hlediska očištěn od břemene brzké úhrady krátkodobého cizího kapitálu, tedy od té části oběžných aktiv, již nelze použít jinak, než právě k úhradě splatných krátkodobých závazků. Druhým významným rozdílovým ukazatelem jsou čisté pohotové prostředky, které jsou dány rozdílem mezi pohotovými peněžními prostředky a okamžitě splatnými závazky. Výhodou ukazatele je jeho nízká souvislost s podnikovými oceňovacími technikami. Tento ukazatel však může být ovlivněn časovým posunem plateb ve vztahu k okamžiku zjišťování likvidity. A třetím do skupiny rozdílových ukazatelů je peněžně pohledávkový fond. Představuje určitý kompromis, střední cestu mezi oběma výše uvedenými ukazateli, je konstruovaný tak, že vedle pohotových prostředků a jejich ekvivalentů zahrnuje do oběžných aktiv ještě krátkodobé pohledávky (bez nevymahatelných). Proto se nazývá peněžně pohledávkový finanční fond.9 1.4.3 Analýza poměrovými ukazateli Za dlouhou dobu používání poměrových ukazatelů finanční analýzy bylo navrženo velké množství, řádově desítky ukazatelů, z nichž některé se navzájem liší jen drobnými modifikacemi. Praktickým používáním se vyčlenila určitá skupina ukazatelů všeobecně akceptovatelných, které umožňují vytvořit si základní představu o finanční situaci daného podniku. Ukazatele se sdružují do skupin, přičemž každá skupina se váže k některému aspektu finančního stavu podniku. Hlavní důraz z hlediska finančního manažera i ostatních uživatelů je kladen na vypovídací schopnost poměrových ukazatelů, vzájemné vazby a závislosti, způsob jejich interpretace a jaký význam je jim přisuzován pro posouzení ekonomické situace podniku. Je tedy třeba rozumně vybírat poměrové ukazatele testující nejzávažnější souvislosti. Mohou analytiky upozornit na problém, který vyžaduje další pátrání po jevech, jež se za problémem skrývají.10
9
KOVANICOVÁ, D., KOVANIC, P. Poklady skryté v účetnictví. Díl 2, Finanční analýza účetních dokladů. 1.
vydáni. Praha: Polygon, 1995. 300 stran. 10
GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku. 1. Vydání. Praha vysoká škola
ekonomická, Fakulta financí a účetnictví 197 str.
17
1.4.3.1 Ukazatele rentability11 Rentabilita či také výnosnost je finančním ukazatelem, který nám říká, jaký je poměr mezi finančními prostředky, které nám plynou z našich aktivit, a mezi finančními prostředky, které jsme na tyto aktivity dedikovali. Rentabilita je tak často užívána při rozhodování o tom, jakou aktivitu z firmy vyloučit, anebo naopak, v případě business plánů, na jakou aktivitu se v budoucnu zaměřit. Všeobecně se dá říci, že by pro ukazatele rentability mělo platit, že jejich smysluplná minimální hodnota je dána bezrizikovou úrokovou měrou, která je pro danou měnu dostupná.
Rentabilita aktiv - ukazuje, do jaké míry se daří společnosti z dostupných aktiv generovat zisk, případně jinou alternativní veličinu poměřující firemní výkonnost. Rentabilita aktiv totiž není ve svém čitateli pevně definována, jmenovatelem jsou nicméně vždy právě ona aktiva. Vzorec pro ROA tak může vypadat například jako EBIT/Aktiva nebo také třeba NOPAT/Aktiva. Jako EBIT se přitom označuje zisk před úroky a zdaněním neboli součet Výsledku hospodaření za účetní období, daně z příjmů z mimořádné činnosti a daně z příjmů za běžnou činnost a nákladových úroků, které jako jediné v českých účetních výkazech přímo nenajdete. NOPAT se pak vypočítá jednoduchým vynásobením EBIT*(1-t), kde t je sazba daně z příjmu právnických osob. V ČR se namísto EBIT a NOPAT využívá pro výpočet ROA také přímo výsledek hospodaření za účetní období, případně výsledek hospodaření za běžnou činnost.
Rentabilita vlastního kapitálu - Rentabilita vlastního kapitálu pak do jmenovatele namísto všech aktiv potažmo pasiv staví pouze vlastní kapitál společnosti. Vypočítá se tedy podle vzorce ROE=EBIT/vlastní kapitál. ROE se dá už bez problémů použít i pro benchmarking. ROE (stejně jako ROA) je však přirozeně závislé na oboru činnosti dané firmy – zatímco někde je běžné ROE v řádu stovek procent (např. investiční společnosti), v jiných oborech jsou to jen jednotky (např. hutní průmysl).
Rentabilita tržeb - Poměrně zajímavým a srozumitelným ukazatelem je rentabilita tržeb, která dává do souvislosti EBIT případně výsledek hospodaření za účetní období a celkové tržby (tj. tržby za prodej zboží a výkony). ROS tak de facto ukazuje, kolik korun zisku připadne na jednu korunu tržeb, neboli jaká je faktická celková marže společnosti, po zvážení všech jejích nákladů na cizí kapitál, zaměstnance, provoz, atd.
11
ZIKMUND, M. Finanční analýza – ukazatele rentability. Dostupný z WWW
< http://www.businessvize.cz/financni-analyza/ukazatele-rentability> [cit. 20.12. 2011]
18
Rentabilita tržeb se vypočítá jako výsledek hospodaření za účetní období/(tržby za prodej zboží+výkony) případně jako EBIT/(tržby za prodej zboží+výkony). 1.4.3.2 Ukazatele likvidity Dlouhodobá a trvalá schopnost uhrazovat své závazky je v řádně fungujícím tržním hospodářství jedou z hlavních podmínek existence firmy. Jakmile firma přestane hradit své závazky, okamžitě na sebe upoutává pozornost krátkodobých věřitelů, dodavatelů, obchodních partnerů a bank. Proto je třeba, aby podnik byl solventní a byl schopný hradit svoje závazky. Součástí solventnosti je likvidita, ta vyjadřuje schopnost firmy generovat peníze a uhradit včas své závazky.12 Na druhou stranu příliš vysoká míra likvidity je nepříznivým jevem pro vlastníky společnosti, neboť finanční prostředky jsou vázány v aktivech, které nepracují ve prospěch výrazného zhodnocování vložených finančních prostředků a ukrajují tak z rentability. Je tedy třeba hledat vyváženou likviditu, která zaručí jak dostatečné zhodnocení vložených prostředků, tak i schopnost dostát svým závazkům. Rozlišujeme tři druhy likvidit:
Okamžitá likvidita – bývá označována jako likvidita 1. stupně a představuje to nejužší vymezení likvidity. Vstupují do ní jen ty nejlikvidnější položky z rozvahy. Tento pojem můžeme též ztotožnit s pojmem finanční majetek, protože v čitateli vystupují peníze na bankovních účtech a peníze v hotovosti. Ve jmenovateli se objevují položky pasiv jako běžné bankovní úvěry a krátkodobé finanční výpomoci. Pro okamžitou likviditu platí hodnota v rozmezí od 0,2 – 1.
Pohotová likvidita – v literatuře je označována jako likvidita 2. stupně. Zde platí, že čitatel by měl být stejný jako jmenovatel, tedy v poměru 1:1 případně 1,5:1. Když je hodnota v poměru 1:1 je podnik schopen se vyrovnat se svými závazky, aniž by musel prodávat svoje zásoby. Pokud by byla hodnota příliš vysoká tak podnik drží příliš velké množství v oběžných aktivech, které mají minimální nebo žádný výnos a navíc nepříznivým způsobem ovlivňuje celkovou výnosnost vložených prostředků.
Běžná likvidita – je likviditou 3. stupně. Ta nám ukazuje, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky. Čím vyšší je hodnota ukazatele, tím je pravděpodobnější zachování platební schopnosti podniku. Pro běžnou likviditu platí, že hodnoty čitatele jsou k hodnotě jmenovatele v rozmezí 1,5 - 2,5.13
12
ZLÁMAL, J. Podnikové finance. 1. Vydání. Olomouc: Univerzita Palackého, 2002. 133 stran.
13
RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2. aktualizované vydání. Praha:
Grada, 2008. 120 stran.
19
1.4.3.3 Ukazatele aktivity14 Ukazatele aktivity měří schopnost společnosti využívat investované finanční prostředky a měří vázanost jednotlivých složek kapitálu v jednotlivých druzích aktiv a pasiv. Jejich rozbor slouží především, k hledání odpovědi na otázku, jak daný podnik hospodaří se svými aktivy, jejich jednotlivými složkami a také, jaký má toto hospodaření vliv na výnosnost a likviditu společnosti.
Obratovost zásob – rychlost obratu zásob, což je poměr tržeb k průměrnému stavu zásob. Odvozeným ukazatelem je doba obratu zásob, který nám říká, jak dlouho jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob. Obecně nejvýhodnější situace nastává, když je vyšší obratovost zásob a kratší obrátka zásob, tím lepší situace. Obrátka zásob se vypočítá jako poměr 365 dni k obratovosti zásob.
Obratovost pohledávek - obdobným způsobem se vypočítá obratovost pohledávek, která je vyjádřena poměrem tržeb k celkovým pohledávkám. Doplňkovým ukazatelem je zde doba obratu pohledávek, která se vypočítá jako 365 dní k obratovosti pohledávek. Tento ukazatele nám napovídá, za jak dlouho jsou splaceny pohledávky. Obecně lze říci, že čím kratší je obrátka pohledávek tím lépe, protože podnik tak nemusí prodávat své zásoby za účelem splacení svých závazků.
Obratovost závazků – jak je z předešlých příkladů jasné tento ukazatel vypočítáme poměrem tržeb k závazkům. Znovu zde figuruje další ukazatel doba obratu závazků. Ukazatel vypovídá o tom, za jak dlouho jsou firmou zaplaceny její závazky. Nejlepší situace pro firmu je ta, kdy doba obratu pohledávek je nižší než doba obratu závazků. Firma tak může své závazky splácet uhrazenými pohledávkami.
1.4.3.4 Ukazatele zadluženosti15 Ukazatele zadluženosti sledují vztah mezi cizími a vlastními zdroji. Zadluženost, byť vysoká, nemusí být ještě negativní signál pro podnik. Při analýze zadluženosti je důležité zjistit ve výroční zprávě objem majetku, který má firma pořízen na leasing. Aktiva, která se pořídila na leasing, se neobjevují v rozvaze, ale pouze jako nálady ve výsledovce, proto firma, která se zdá být relativně nezadlužená je ve skutečnosti vzhledem k velkému množství
14
RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2. aktualizované vydání. Praha:
Grada, 2008. 120 stran. 15
SUCHÁNEK, Petr. Finanční management. 1. Vydání. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2007. 122 str.
20
leasingového majetku firmou velmi zadluženou. Proto je důležité studovat, jak ukazatele na bázi výsledovky, tak i přílohy k účetní závěrce, kde se tyto informace zohledňují.
Debt ratio – neboli také ukazatele celkové zadluženosti nebo také ukazatele věřitelského rizika, neboť s jeho růstem roste i riziko, že při platební neschopnosti věřitelé přijdou o vložený majetek. Ukazatel se vypočítá jako poměr cizích zdrojů k celkovým aktivům.
Equity ratio – je doplňkovým ukazatelem věřitelského rizika, a jejich součet by měl dávat sto procent. Vzorec pro výpočet je vlastní kapitál lomeno celkové aktiva
Úrokové krytí – tento ukazatel nám vyjadřuje, jak je podnik schopen pokrýt úroky svým hospodářským výsledkem. Udává kolikrát je zisk vyšší než úroky. Úrokové krytí se vypočítá poměrem EBITu k nákladovým úrokům.
1.4.3.5 Ukazatele tržní hodnoty Jak už název napovídá, u následujících ukazatelů se vychází kromě účetních údajů i z kapitálového trhu. Z toho vyplývají určitá omezení, neboť ne každá firma, která vede podvojné účetnictví má právní formu akciové společnosti a její akcie jsou volně obchodovatelné na kapitálových trzích.
Čistý zisk na akcii – pomocí tohoto ukazatele je možné zjistit, kolik připadá čistého zisku na akcii a jakou maximální dividendu je možné vyplatit ze zisku společnosti na jednu akcii. V tomto případě čím větší je hodnota EPS, tím příznivější ohlas u investorů, což znamená vyšší cenu akcií a to vede k růstu hodnoty firmy. Čistý zisk na akcii se vypočítá jako čistý zisk společnosti k počtu kusů kmenových akcií.
Účetní hodnota akcie – ukazatel odráží výkonnost a růst podniku, přičemž je žádoucí růst ukazatele. Vypočítá se jako poměr vlastního kapitálu k počtu kmenových akcií.
P/E – poměr tržní ceny akcie k zisku na akcii. Správná interpretace tohoto ukazatele není tak jednoduchá. Růst hodnoty tohoto ukazatele v čase může být způsoben pozitivním vlivem, vírou investorů v budoucí růst hodnoty, nebo negativním a to poklesem ziskovosti firmy. Nízká hodnota P/E je dobrá příležitost ke koupi. Udává počet let potřebných ke splácení ceny akcie jejím výnosem. Relativně vysoká hodnota P/E může signalizovat, že akcie obsahuje malé riziko a investoři jsou ochotni se spokojit s menším ziskem nebo, že investoři očekávají v budoucnu velký růst dividend.
Dividenda na akcii – tento ukazatel se vypočte jako poměr dividendy na kmenovou akcii k tržní ceně akcie. Zisk nevyplacený formou dividendy nepředstavuje pro 21
akcionáře bezprostřední užitek, i když zvyšuje cenu akcie. Investor bude zřejmě akceptovat nižší dividendový výnos tehdy, bude-li mít jistotu, že cena akcie půjde vzhůru.16 1.4.4 Ekonomická přidaná hodnota Pojem ekonomická přidaná hodnota neboli EVA (economic value added) se v posledních letech stále více prosazuje jak v ekonomické teorii, tak zejména v ekonomické praxi podniků v zemích s vyspělou tržní ekonomikou. EVA je veličina, kterou lze využít jako nástroj finanční analýzy, řízení podniku a oceňování podniku. Je to v podstatě ukazatel výnosnosti. Takovými klasickými ukazateli pro měření výnosnosti podniku jsou především různé ukazatele rentability založené na účetním výsledku hospodaření. Tyto ukazatele však mají spoustu nedostatků a v důsledku toho ukazatele rentability nedostatečně korelují s hodnotami akcií na kapitálovém trhu. Zavedení ukazatele EVA bylo vyvoláno potřebou najít ekonomický ukazatel, který by vykazoval co nejužší vazbu na hodnotu akcií. Dále aby umožňoval využít co nejvíce informací a údajů poskytovaných účetnictvím včetně ukazatelů, které jsou na účetních údajích postaveny. Bylo potřeba, aby ukazatel zahrnoval i kalkulaci rizika a umožňoval hodnocení výkonnosti a zároveň ocenění podniků. Ukazatel EVA tedy vznikl v poslední době jako reakce na tyto požadavky. Základním principem ekonomické přidané hodnoty je, že měří ekonomický zisk. Ekonomického zisku podnik dosahuje tehdy, když jsou uhrazeny nejen běžné náklady ale i náklady kapitálu a to na rozdíl od účetního zisku i náklady vlastního kapitálu. Pokud tedy podnik vykazuje kladný účetní zisk, vykazuje též ekonomický zisk, je-li účetní zisk větší než náklady na vložený vlastní kapitál.17 Cílem podnikání je tedy vytváření EVA. Tomu je podřízeno hodnocení investic, nových výrobků vnitropodnikových útvarů apod. EVA je základem hmotné zainteresovanosti a tvoří ucelený manažerský řídicí systém, jehož hlavním úkolem je analyzovat faktory, které přispívají ke zvyšování hodnoty pro akcionáře a zvyšování prospěchu pro všechny, kteří jsou s existencí podniku spojeni. Hlavním příspěvkem ukazatele EVA je to, že vynesl na světlo
16
DLUHOŠOVÁ, D. Finanční řízení a Rozhodování Podniku: Analýza, Investování, Oceňování, Riziko,
Flexibilita. 2. vydání. Praha: Ekopress, 2008. 192 stran. 17
MAŘÍK, M. Metody Oceňování Podniku: Proces Ocenění - Základní Metody a Postupy. 2. vydání. Praha:
Ekopress, 2007. 492 stran.
22
fakt, že i vlastní kapitál něco stojí a že nestačí, aby podnik vykázal zisk nebo určitou výši zisku na akcii, ale že musí přinést kladnou hodnotu ekonomické přidané hodnoty.18 Vzorec pro výpočet EVA:
EBIT - je to ukazatel ziskovosti společnosti. Bývá též označován jako provozní zisk nebo provozní výnosy. Vypočítá se jako rozdíl výnosů neboli celkových tržeb mínus provozních nákladů. Jinými slovy je to zisk před zdaněním a úroky. Důležitým faktorem, proč je EBIT široce využíván je ten, že nebere v potaz jak kapitálovou strukturu společnosti, tak i daňovou sazbu, proto je vhodný při srovnání podniků jakékoliv velikosti v jakémkoliv státu.19
NOPAT – lze počítat dvěma způsoby z výsledku hospodaření a z provozního neboli operačního výsledku hospodaření. Pro naše účely bude jistější počítat s provozním výsledkem hospodaření z toho důvodu, že neobsahuje položky výsledovky týkající se finanční činnosti. Dostaneme ho výpočtem EBIT*(1-t).20
C – investovaný kapitál
WACC – průměrné náklady kapitálu
1.4.4.1 Stanovení WACC pomocí modelu CAPM21 Průměrné vážené náklady na kapitál je možno definovat jako diskontovanou sazbu nebo časovou hodnotu peněz, používanou k přepočtu očekávaného budoucího příjmu na současnou hodnotu všech investorů. Při výpočtech WACC se můžeme v publikacích setkat s dvěma přístupy. Nejobecnější vzorec WACC: WACC = rd * (1 - d) * D/V + re * E/V rd – běžná výpůjční sazba podniku d – sazba daně z příjmů D – úročené cizí zdroje V – celkový kapitál 18 19
SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2002. Definice EBIT. Dostupný na WWW < http://www.investopedia.com/terms/e/ebit.asp#axzz1itDNgAeZ >.
Cit.[21. 12. 2011] 20
MAŘÍK, M., MAŘÍKOVÁ, P. – Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování podniku. 2. vydání.
Praha: Ekopress, 2005. 163 str. 21
SUCHÁNEK, Petr. Finanční management. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní
fakulta, 2007. 122 str.
23
re - výnosová míra vlastního kapitálu E – vlastní kapitál První přístup je založen na předpokladu, že velikost WACC je závislá na kapitálové struktuře a druhý přístup vychází z nezávislosti na kapitálové struktuře a ztotožňuje WACC s náklady na vlastní kapitál. Pro svoji práci jsem si zvolil k popsání první přístup a to z důvodu komplexnějšímu rozboru nákladů na vlastní a cizí kapitál. Jak je z názvu patrné, stanovení nákladů na vlastní kapitál je možné několika způsoby, já jsem si ale zvolil model CAPM. Matematické vyjádření nákladů na vlastní kapitál je následující: re = rf + β (rm - rf) rf – bezriziková míra výnosu β – tržní riziko (rm - rf) – tržní riziková prémie Bezriziková míra výnosu neboli bezriziková úroková sazba je stanovena na základě výnosu pětiletých státních dluhopisů. Tržní rizikovou prémii můžeme stanovit na základě ratingového hodnocení. Jediným problémem je stanovení koeficientu β. Problém tkví v tom, že nejsou nikde známy konkrétní hodnoty tohoto ukazatele, a tak se využívá k výpočtu koeficientu finanční a obchodní riziko. Finanční riziko je možné odhadnout na základě zadlužení podniku, tedy jako poměr cizího a vlastního kapitálu. Obchodní riziko je možno vyjádřit na základě expertního odhadu, přičemž hodnoty se pohybují v intervalu od -0,5 – 0,5. Odhad obchodního rizika je největší slabinou tohoto výpočtu, protože je nutno znát dokonale zkoumaný podnik a dokonce i celé odvětví. Z konstrukce výpočtu nákladů na vlastní kapitál plyne jedna skutečnost a tou je zaměření se spíše na okolí podniku, trh, odvětví a úroveň ekonomiky. To samé je i u výpočtu nákladů na cizí kapitál, především v používání obecných úrokových měr. Proto můžeme říci, že jsou způsoby výpočtu nákladů na cizí i vlastní kapitál vlastně shodné. Je nutné brát ukazatel nákladů kapitálu s rezervou, protože dostatečně nevypovídá o skutečné výši kapitálových nákladů konkrétního podniku, jako spíše o nákladech průměrného podniku v odvětví či v ekonomice příslušného státu. 1.4.5 Souhrnné indexy hodnocení Podstatou finanční analýzy je snaha o kontinuální vyhodnocování finančního zdraví firmy ať už z pohledu finanční minulosti, nebo z pohledu předpovídání budoucnosti. Pro toto zjištění je potřeba vypočítat celou řadu poměrových ukazatelů a interpretace může přinášet rozporuplné názory. Výsledkem výpočtů mnoha autorů jsou tzv. souhrnné indexy hodnocení, které mají za cíl vyjádřit souhrnnou charakteristiku celkové finanční ekonomické situace a 24
výkonnosti podniku pomocí jednoho čísla. Jejich vypovídací schopnost je nižší a jsou vhodné pro rychlé a globální srovnání řady podniků a mohou sloužit jako podklad pro další hodnocení.22 Modely finanční analýzy, které se zabývají finanční analýzou ex ante jsou označovány jako modely predikce, neboť poukazují s časovým předstihem na případné ohrožení finančního zdraví firmy a umožňují aplikaci tzv. ozdravných opatření dříve, než dojde ve firmě ke krizové situaci. Tyto modely predikce dělíme na bonitní a bankrotní.23 1.4.5.1 Bonitní modely Zejména pro bankovní instituce je vždy velmi důležité odhadnout finanční situaci podniku a zvážit, zda firmě půjčit nebo nepůjčit. Proto bankovní domy využívají systémy hodnocení bonity firem, jejichž výsledků je využíváno při ohodnocování rizika, které bankovní instituce ponese, poskytne-li firmě úvěr. Metod hodnocení bonity existuje nespočetně. V práci zmíním jeden nejvýznamnější a pro české poměry nejvyužívanější bonitní model:
Bilanční analýza podle Rudolfa Douchy24 – jde o soustavu ukazatelů koncipovanou tak, aby bylo možné tuto analýzu využít v jakémkoliv podniku bez ohledu na jeho velikost. Dává možnost velmi jednoduchým způsobem ověřit fungování podniku. Soustava byla vytvořena Čechem Rudolfem Douchou, takže je pravděpodobné, že bude bez zkreslení poskytovat spolehlivé výsledky. Můžeme ji rozdělit na dva základní ukazatele bilanční analýza I. a bilanční analýza II. o Bilanční analýza I. – skládá se ze 4 ukazatelů a 1 ukazatel celkový. Analýza je nevhodná při strategickém rozhodnutí, protože nám předkládá jen hrubý náhled a informace z ní mohou být lehce nadnesené. Je složena z ukazatelů stability, likvidity, aktivity a rentability, z kterých se lehkou matematikou odvozuje i celkový ukazatel, přičemž dosahuje-li hodnot nad 1, je systém považován za dobrý, hodnoty mezi 0,5 – 1 je podnik považován za únosný a pod 0,5 je podnik v ohrožení. Nejvyšší váha je zde přikláněna k ukazatelům rentability a likvidity. Ukazatel aktivity jsou zde považovány za doplňkový
22
RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2. aktualizované vydání. Praha:
Grada, 2008. 120 stran. 23
KOŽENÁ, M. Manažerská Ekonomika: Teorie Pro Praxi.1. vydání. Praha: C.H. Beck, 2007. 216 stran.
24
RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2. aktualizované vydání. Praha:
Grada, 2008. 120 stran.
25
ukazatel a ukazatele stability nesou jen odlišný název od ukazatele zadluženosti. o Bilanční analýza II. – soustava 17 ukazatelů, a jednoho ukazatele celkového. Tak jako v bilanční analýze I. i zde jsou čtyři hlavní ukazatele, které jsou dále rozpracovány na 3-5 dílčích ukazatelů, jež jsou konstruovány tak, že jejich zvyšující se hodnota znamená zlepšující se stav podniku. Tuto analýzu lze použít i pro strategické rozhodnutí, protože vypovídá o konkrétní situaci v podniku. Hodnocení na základě celkového ukazatele je stejné jako v předchozí analýze, zvláště alarmující je situace, když podnik dosahuje do záporných hodnot. 1.4.5.2 Bankrotní modely Bankrotní modely mají za úkol pomocí účelově vybraných ukazatelů napovědět, zda je firma v dohledné době ohrožena bankrotem. Vychází totiž z faktu, že každá firma, která je ohrožena bankrotem, již delší dobu před touto událostí, vykazuje symptomy, které jsou pro bankrot typické. Mezi nejběžnější symptomy patří problémy s běžnou likviditou, výši čistého pracovního kapitálu problémy s rentabilitou vloženého kapitálu apod. Bankrotních modelů existuje celá řada, já jsem si vybral jeden, který se promítne i v praktické části diplomové práce.
IN05 - souhrnný index pro hodnocení finančního zdraví společnosti prostřednictvím jediného čísla. Kromě hodnocení faktu, zda společnost v blízké době zkrachuje či nikoliv, se však index IN05 zabývá i tím, jestli vytváří pro své vlastníky také nějakou hodnotu. Index obsahuje pět známých indikátorů (dva z nich charakterizují schopnost podniku vytvářet zisk před úroky a zdaněním – sem patří ukazatel zisk před úroky a zdaněním/aktiva a ukazatel výnosy celkem/aktiva, dva jsou charakteristikou způsobu dělení vytvořeného zisku před úroky a zdaněním – jde o ukazatel úrokového krytí a ukazatel finanční páky a jeden monitoruje podnikovou likviditu). Jako přednost indexu IN05 je uživateli vnímáno především to, že: o je svým výpočtem jednoduchý, o algoritmy finančních ukazatelů jsou transparentní, o pracuje s veřejně dostupnými finančními daty o podniku, o je možno ho využít pro podniky obchodované i neobchodované na kapitálovém trhu, o dává jednoznačné výsledky, 26
o je vhodné ho využít jako doplněk zastřešující paralelní ukazatelovou soustavu. Každý model má svoje výhody a nevýhody, a proto je potřeba, aby uživatelé vzali v úvahu fakt, že index IN05: o byl vytvořen a otestován nad daty převážně středně velkých a velkých průmyslových podniků, tudíž pro tyto podniky bude jeho vypovídací schopnost nejlepší, o pracuje s ročními daty o výkonnosti podniku, tudíž jde o vyjádření výkonnosti podniku v ročním časovém horizontu, o je hrubou orientační charakteristikou, pomocí které lze odhadnout celkovou výkonnost podniku, avšak to, jak této výkonnosti bylo dosaženo, neřeší.25 IN05 = 0,13 * K1 + 0,04 * K2 + 3,97 * K3 + 0,21 * K4 + 0,09 * K526 K1 – aktiva/cizí zdroje K2 – EBIT/nákladové úroky K3 – EBIT/aktiva K4 – tržby/aktiva K5 – oběžná aktiva/krátkodobé závazky a krátkodobé bankovní úvěry a výpomoci 1.4.5.3 Spider analýza27 Mezi metodami finanční analýzy bývá uváděna také metoda tzv. spider analýzy. Jde o metodu, která vychází z hodnot poměrových ukazatelů a prezentuje je specifickým způsobem, pomocí paprskovitého grafu. Ve své konečné fázi umožňuje spider analýza sloučit dílčí ukazatele do jediného, souhrnného grafického zobrazení, postihnout tak různé stránky, které ukazatele finanční analýzy zobrazují, současně v jediném souhrnném zobrazení. Do zobrazení je možné zahrnout porovnání s hodnotami individuálních ukazatelů jiné firmy, nebo s jejich průměrnou výší za odvětví či zvolený soubor subjektů, a tak rozšířit možnosti interpretace a hodnocení dosažené individuální úrovně. Konstrukce spider grafu je založena na výpočtu 25
NEUMAIEROVÁ, I., NEUMAIER, I. Proč se ujal index IN a nikoli pyramidový systém ukazatelů INFA.
Dostupný
na
WWW:
. Cit. [21. 12. 2011] 26
NEUMAIEROVÁ, I., NEUMAIER, I. Index IN05. Evropské finanční systémy: Sborník příspěvků z
mezinárodní vědecké konference. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005. ISBN 80-210-3753-9 27
KUBÍČKOVÁ D., SOUKUP J. Spider analýza jako metoda podnikového srovnání. Sborník příspěvků
z International scientific days. Nitra: Faculty of Economics and Management, 2006. Dostupný na WWW: < http://www.fem.uniag.sk/mvd2006/zbornik/sekcia1/s1_kubickova_dana_349.pdf >. Cit. [28. 12. 2011]
27
oborových či odvětvových hodnot vybraných ukazatelů a zvolený postup pak determinuje výpověď, kterou spider-analýza umožňuje. Na každém z paprsků je vynášena hodnota příslušné veličiny. Jestliže je použito shodné jednotky pro měření veličin (zpravidla procentní vyjádření), je možné spojit stejné hodnoty na paprscích, čím je dosaženo základní podoby spider grafu. Bez ohledu na zvolenou měrnou jednotku, pak vyznačením konkrétních individuálních hodnot ukazatelů zastupujících zkoumaný subjekt, vznikne individuální „spider-gram“. Jedná se o obrazec, který je možno porovnávat s jiným spider gramem, a tak posuzovat souhrnně finanční situaci dvou subjektů. Jestliže za srovnávanou úroveň jednotlivých
posuzovaných
ukazatelů
zvolíme
průměrně
dosahované
hodnoty
v
analyzovaném oboru či odvětví, pak individuální spider-gram vyjadřuje pozici zkoumaného subjektu v rámci oboru či odvětví.
Obrázek 1 - Spider analýza. Pramen: KUBÍČKOVÁ D., SOUKUP J. Spider analýza jako metoda podnikového srovnání. Sborník příspěvků
Pro účely finanční analýzy se ustálila konstrukce grafu, v němž je použito celkem 16 paprsků. Vždy čtyři paprsky tvoří jeden kvadrant, určený pro charakteristiku vždy jednoho z aspektů finanční situace, resp. jednu skupinu poměrových ukazatelů. Spider graf je tak rozdělen do čtyř kvadrantů, kvadrant A, B, C a D, určených pro porovnání rentability, likvidity, zadluženosti a aktivity. K zobrazení hodnot každého z ukazatelů slouží vždy jeden paprsek. Konkrétní výběr ukazatelů pro charakteristiku jednotlivých stránek se také ustálil, i když u jednotlivých autorů se může lišit v některých zařazovaných ukazatelích, resp. jejich alternativních podobách. Volba ukazatelů závisí na cíli prováděné analýzy a může se v konkrétním případě od ustálené podoby i významně odlišovat. Pro prováděnou analýzu byly do jednotlivých kvadrantů zvoleny následující ukazatele:
28
Obrázek 2 - Kvadranty Spider analýzy. Pramen: vlastní konstrukce
Na jednotlivé paprsky spider grafu jsou tedy vynášeny konkrétní hodnoty uvedených ukazatelů. Při zobrazení oborových a individuálních hodnot ukazatelů nemusí být řešeno jednotné měřítko na všech paprscích, ale může být zvoleno v intervalu dosahovaných hodnot příslušného ukazatele. Pro srovnatelnost individuálních spider gramů však by mělo být voleno měřítko shodné. Jako nejvhodnější se jeví převod hodnot ukazatelů do procentního vyjádření. Základ, sto procent, představuje oborová hodnota ukazatele, resp. hodnota ukazatelů toho subjektu, se kterým je analyzovaná firma porovnávána, procentní část pak podíl individuální hodnoty ukazatele na této srovnávací bázi. Při konstrukci spider grafu mohou pro interpretaci spider gramu vznikat problémy vyplývající z charakteru hodnot ukazatelů a způsobu hodnocení dané oblasti. Některé hodnoty ukazatelů je třeba hodnotit systémem „čím vyšší hodnota, tím lepší stav“ (např. rentabilita), některé však vyžadují interpretaci právě opačnou: „čím nižší hodnota, tím lepší stav“ (např. aktivita – doba obratu). Spider graf je schopen dobře zobrazovat první skupinu ukazatelů, větší problémy vznikají u druhé skupiny ukazatelů. Tuto situaci je však možné řešit převodem zjištěných údajů na jejich převrácenou hodnotu a znázornění ve spider gramu bude možné interpretovat shodně s ostatními ukazateli.
29
2
Hanácké železárny a pérovny a.s. Samotná historie Hanáckých železáren a péroven sahá až do začátku minulého století.
Tehdy zámečník Vilém Doležel založil malou zámečnickou dílnu a po příchodu Václava Těhníka vznikla z malé dílny veřejná obchodní společnost. Do první světové války zajišťovala spíše ruční práci v oblasti železného zboží a konstrukcí, později došlo k rozšíření produktového portfolia na kolečka a železná okna. První světová válka byla pro firmu křest ohněm, přišlo období recese, a podnik byl 4 roky v útlumu. V období první republiky však došlo k nakoupení dalších podniků a nastal tak prostor pro rozšiřování závodu. V období 2. světové války měl podnik už téměř 250 zaměstnanců. Po druhé světové válce byl podnik vyrabován a koncem roku 1948 skončil jako soukromý podnik a přešel pod dohled Báňského a hutního podniku, národního podniku jako pobočný závod Dolte v Prostějově. Od roku 1949 došlo k rozvoji pružin a po znárodnění stát začal investovat do nové pérovny v areálu podniku. Koncem padesátých let došlo ke stabilizaci výroby pružin a výhybek. V roce 1989 byla snaha o restrukturalizaci, ke které pozvolna došlo. Roku 1994 došlo k privatizaci a podniku do tří samostatných firem, kde privatizační proces skončil v roce 2000.28 Společnost Hanácké železárny a pérovny a.s. byla jednou ze tří firem v privatizačním procesu. Jako akciová společnost vznikla v roce 2005. K 31. Prosinci 2008 však společnost fúzovala sloučením se společností HŽP Holding a.s. Výrobním programem společnosti je výroba podvozkových pružin tvářených za tepla, které se používají v automobilovém a železničním
průmyslu.
Hlavními
produkty
jsou
pružiny
šroubové,
listové
a
parabolické. Společnost vyrábí ročně cca 15 000 tun různých typů pružin z kruhové a ploché oceli. Více než 80% produkce je určena na export a to zejména do zemí EU. Mezi největší odběratele patří globální společnosti jako Scania, Volvo, Iveco, Alstom nebo Bombardier. Většina dodávek se řídí striktními pravidly automobilového průmyslu, což znamená přesnost dodávek v režimu JIT. Samozřejmostí je certifikace společnosti dle automobilového standardu ISO TS 16949 a ISO 14001. V železniční oblasti je úspěch společnosti podpořen držením prestižních certifikátů DB a SNCF, které dávají zákazníkům jistotu nejvyšší kvality.29
28 29
Sídlo:
Dolní 100, Prostějov, 797 11
Základní kapitál:
130 mil. Kč
Jediný akcionář:
Moravia Steel a.s.,
Dostupný na WWW < http://hzap.cz/pages/cze/onbspnas/historie.php> [cit. 16. 2. 2012] Dostupný na WWW [cit. 16. 2. 2012]
30
2.1
Organizační struktura společnosti
Obrázek 3 - Organizační struktura. Pramen: Účetní závěrka společnosti Hanácké železárny a pérovny a.s. z roku 2010
31
3
Vertikální a horizontální analýza aktiv, pasiv a výkazu zisku a ztráty
3.1
Horizontální a vertikální analýza aktiv Horizontální analýza představuje základní kámen v analýze účetních výkazů. Sleduje
jednotlivé položky rozvahy v čase a podle toho, můžeme lehce poznat, jakým směrem se společnost ubírá. Horizontální analýza aktiv, zachycuje časový vývoj položek majetku a říká nám, na jaké položky si máme dát v nadcházejících obdobích pozor, a které naopak jsou pro podnik velmi pozitivní. V diplomové práci jsou v horizontální a vertikální analýze rozvahy a výkazu zisku a ztráty zachyceny pouze 3 hlavní ukazatele. Je to z důvodu přehlednosti grafu a následný komentář zohledňuje i další položky, které se významným způsobem zapojily do pozitivního nebo negativního vývoje. U horizontální analýzy aktiv jsem vybral tři nejdůležitější složky. Dlouhodobý majetek, oběžná aktiva a ostatní aktiva. Každá tato složka aktiv v sobě skrývá další ukazatele, které více či méně ovlivňují hodnotu dané složky. Jakým způsobem se vyvíjely tyto 3 složky v letech od 2006 – 2010, nám ukazuje následující graf.
Horizontální analýza 350 000 300 000 250 000
Dlouhodobý majetek - stálá aktiva
200 000
Oběžná aktiva 150 000 Ostatní aktiva
100 000 50 000 0 rok 2010 rok 2009 rok 2008 rok 2007 rok 2006
Graf 1 - Horizontální analýza aktiv. Pramen: vlastní konstrukce
Z grafu je na první pohled jasné, že podnik Hanácké železárny a pérovny a.s. upřednostňuje strategii vyváženého stálého a oběžného majetku. Výjimku tvoří rok 2009, který má značný přebytek dlouhodobého majetku, je to způsobeno téměř 77% nárůstem položky nedokončený dlouhodobý hmotný majetek. Tato položka se v dalším analyzovaném 32
období propadla o 93,5% a to značí dobrý signál pro management a jejich dodavatele, kteří jsou schopni dostát svým závazkům v období, kdy závazek vznikl. Nyní bych se zaměřil na skoro 95% růst samostatných movitých věcí v dlouhodobém majetku. Zde se jedná o nákup strojů a zařízení pro výrobu listových, parabolických a šroubových pružin. Firma pro pořízení takového množství strojů a zařízení využila dotace z operačního programu inovace od EU. Proč tedy v roce 2010 dlouhodobý majetek radikálním způsobem nepředčil všechny zbývající období. Bylo to zapříčiněno položkou zálohy na dlouhodobý majetek, kde se zálohy oproti roku 2009 zcela smazaly. Tyto zálohy představují platby, které jsou poukázány dodavateli, a tak jsou zaúčtovány jako pohledávka na dodání majetku. A pro vývoj dlouhodobého majetku v roce 2010 měla tato položka významný vliv. Co se týče oběžných aktiv, tak na drobné výkyvy jsou na téměř stejné úrovni. Je zde ale patrný výkyv v roce 2009, kde nejvýznamnějším poklesy jsou v položce zásob a krátkodobých pohledávkách. Podle mého názoru to bylo způsobeno metodikou tvorby opravných položek u zásob. Jedná se zde o to, že společnost Hanácké železárny a.s. u nepohyblivých zásob materiálu s dobou posledního výdeje staršího 180 dnů, je vytvořena opravná položka ve výši 100%. U zásob nedokončené výroby a hotových výrobků byla provedena analýza prodejnosti. Položky nepokryté objednávkami, nebo s prognózou budoucího prodeje, také u nich byla vytvořena 100% opravná položka. Další 100% opravná položka byla vytvořena u zásob pro zákazníky, na které dopadla finanční krize. Další položkou, která měla významný vliv na vývoj oběžných aktiv v roce 2009, byly krátkodobé pohledávky. I zde došlo v tomto roce ke změně tvorby opravných položek. Situace je ale složitější jako u opravných položek zásob. Opravné položky se u pohledávek určují podle jejich data splatnosti. K pohledávkám jsou vytvořeny opravné položky ve výši 25% nominální hodiny po uplynutí 60 dnů po splatnosti, 50% nominální hodnoty po uplynutí 120 dnů po splatnosti, 75% nominální hodnoty po uplynutí 180 dnů po splatnosti a 100% nominální hodnoty po uplynutí 360 dní po splatnosti. V roce 2010 ovšem došlo k opětovnému nárůstu oběžných aktiv, kde největší zásluhu na tom mají položky zásoby a jiné pohledávky. Tyto jiné pohledávky v sobě zahrnují dotace, které společnost obdržela až v roce 2011, proto jsou zde uvedeny jako jiné pohledávky. Dotace byly stanoveny Ministerstvem průmyslu a obchodu na pořízení dlouhodobého majetku v rámci Operačního programu Podnikání a inovace. Dále společnost obdržela dotaci od Ministerstva práce a sociálních věcí na projekt Rozvoj lidských zdrojů. Obě tyto dotace značným způsobem ovlivnily celkovou výši jiných pohledávek. 33
Vertikální analýza 60,00% 50,00% 40,00%
Dlouhodobý majetek - stálá aktiva
30,00%
Oběžná aktiva
20,00%
Ostatní aktiva
10,00% 0,00% rok 2010 rok 2009 rok 2008 rok 2007 rok 2006 Graf 2 - Vertikální analýza aktiv. Pramen: vlastní konstrukce
Vertikální analýza nám ukazuje, jakým způsobem se jednotlivé položky aktiv podílí na celkové výši aktiv. Vidíme, že téměř ve všech letech se oběžné aktiva a dlouhodobý majetek pohybují kolem 50%. V roce 2009 již tento trend vybočuje, z již známých důvodů obrovského nárůstu nedokončeného dlouhodobého majetku a záloh na dlouhodobý majetek. V posledním z analyzovaných období se znovu vrátilo rozložení aktiv do téměř stejných čísel jako v letech 2006, 2007 a 2008. Pro lepší představu je možné podnik srovnat s průměrem, tzn., že jsem pro svoji diplomovou práci udělal i graf, který zachycuje výsledky jednotlivých firem, které se zabývají stejnou činnosti jako podnik Hanácké železárny a pérovny a.s. Tak zjistíme, zda je nad průměrem či spíše pod průměrem.
34
Vertikální analýza obor 60,00% 50,00% 40,00%
Dlouhodobý majetek - stálá aktiva
30,00%
Oběžná aktiva
20,00%
Ostatní aktiva
10,00% 0,00% rok 2010 rok 2009 rok 2008 rok 2007 rok 2006 Graf 3 - Vertikální analýza aktiv, obor. Pramen: vlastní konstrukce
Nyní můžeme na grafu 3 vidět, že naše společnost přesně kooperuje s oborovými hodnotami s výjimkou roku 2009 a to díky již zmíněným nedokončeným majetkem. Rozdíl je ještě ve velikosti ostatních aktiv, kde oborové hodnoty vykazují vyšší podíl na celkových aktivech než společnost Hanácké železárny a pérovny a.s.
3.2
Horizontální a vertikální analýza pasiv Jestliže aktiva představují majetek společnosti, tak pasiva jsou prostředky, jakými
podnik majetek nabyl. Je to tedy nějaký dluh společnosti. Aktiva nám peníze vydělávají a pasiva naopak peníze „požírají“. Jak u aktiv, tak i u pasiv jsem zvolil tři základní složky Vlastní kapitál, Cizí zdroje a Ostatní pasiva.
35
Horizontální analýza 400 000 350 000 300 000 250 000
Vlastní kapitál
200 000
Cizí zdroje
150 000
Ostatní pasiva
100 000 50 000 0 rok 2010 rok 2009 rok 2008 rok 2007 rok 2006 Graf 4 - Horizontální analýza pasiv. Pramen: vlastní konstrukce
Horizontální analýza pasiv nám ukazuje vývoj pasiv v analyzovaných obdobích. Co se týče vlastního kapitálu, tak pozorujeme výkyv v roce 2008, kde došlo k fúzi společnosti HŽP Holding a.s. a Hanácké železárny a pérovny a.s. Základní kapitál zde poklesl o více než 200 mil. V následujícím roce 2009 se základní kapitál nezvyšoval, k nárůstu zde pomohl výsledek hospodaření z minulých let, který se oproti roku 2008 zvýšil o téměř 60%. V roce 2010 společnost upsala 28 000ks nových akcií ve jmenovité hodnotě 1000,- na akcii. A navíc, jako v roce 2009, se zde znovu zvýšil výsledek hospodaření z minulých let, konkrétně nerozdělený zisk z minulých let, který se oproti roku 2009 zvýšil o dalších 10 mil. Kč. Tohle je velmi dobrý signál pro majitele a věřitele firmy, kteří při generování vyššího vlastního kapitálu, vidí finanční nezávislost společnosti na vnější pomoci. Cizí zdroje, které na grafu jsou znázorněny bílou barvou, jsou ve čtyřech z pěti období téměř ve stejné úrovni. Výjimku tvoří rok 2008, kde nám cizí zdroje překonaly zdroje vlastní. Největší zásluhu na tom má položka Jiné závazky, což jsou závazky za akcionáři společnosti. Další položkou jsou dohadné účty pasivní, které oproti roku 2007 se zvýšily o 760%. Bylo to způsobeno používáním strojů, které již společnost používá ve výrobě, ale doposud nebyly dodavatelem vyfakturovány. V následných letech se cizí zdroje znovu dostaly na úroveň před fúzí a vlastní zdroje znovu překonaly zdroje cizí. Největší položkou v cizích zdrojích jsou samozřejmě bankovní úvěry, ať už dlouhodobé nebo krátkodobé. Za krátkodobý úvěr je zde považován i část dlouhodobých úvěrů, která je splatná do jednoho roku od data účetní uzávěrky. Největší podíl dlouhodobých 36
úvěrů firma eviduje v roce 2009 a to téměř 100 mil. Kč. Největším věřitelem společnosti je Česká spořitelna a.s., kde v roce 2009 poskytla společnosti 8 dlouhodobých a 3 krátkodobé úvěry.
Vertikální analýza 70,00% 60,00% 50,00% 40,00%
Vlastní kapitál Cizí zdroje Ostatní pasiva
30,00% 20,00% 10,00% 0,00% rok 2010 rok 2009 rok 2008 rok 2007 rok 2006 Graf 5 - Vertikální analýza pasiv. Pramen: vlastní konstrukce
U vertikální analýzy pasiv budeme postupovat jako u aktiv. Důležitý zde bude porovnání s oborovými hodnotami. Na grafu můžeme vidět, že kromě roku 2008 tvoří vlastní kapitál téměř 58% podíl na celkových pasivech, což můžeme značit jako pozitivní signál pro akcionáře společnosti, kteří vidí, že firma se dokáže vypořádat sama s problémy, které mohou nastat díky finanční krizi a dalším nenadálým skutečnostem. Dvě položky, které se významným způsobem podílely na vlastním kapitálu, jsou základní kapitál, který po fúzi se sice o zhruba 68% propadl, ale v roce 2010 společnost znovu upsala nové akcie, a nerozdělený zisk minulých let, který se od roku 2008 do roku 2010 téměř zdvojnásobil.
37
Vertikální analýza obor 60,00% 50,00% 40,00% 30,00%
Vlastní kapitál
20,00%
Cizí zdroje Ostatní pasiva
10,00% 0,00% -10,00% rok 2010 rok 2009 rok 2008 rok 2007 rok 2006
Graf 6 - Vertikální analýza pasiv, obor. Pramen: vlastní konstrukce
Když se podíváme na oborový graf vertikální analýzy pasiv, můžeme vidět velký rozdíl v hospodaření podniků ve stejném oboru podnikání. Oborové hodnoty zde vykazují v každém období opačný trend jako hodnoty Hanáckých železáren a péroven a.s. Cizí zdroje zde převyšují vlastní kapitál v každém období. Společnosti asi spoléhají na relativně levné financování svého hospodaření, a tak se zadlužují. Všeobecně platí, že vlastní kapitál je dražší jako cizí, ale při těžkých situací se společnost HŽP a.s. vypořádá s problémy rychleji jako konkurenti, protože ví, že se může opřít o svoje vlastní zdroje, na rozdíl od jejich oborových konkurentů.
3.3
Horizontální a vertikální analýza Výkazu zisku a ztráty Další podkapitola je věnována analýze výkazu zisku a ztráty. I zde je provedena
horizontální a vertikální analýza a navíc jsem přidal porovnání výkonů a výkonové spotřeby, na kterou je v podniku kladen, podle mého názoru, největší důraz. V analýze VZZ se zaměřuji na tři nejpodstatnější členy a to Provozní výsledek hospodaření, Finanční výsledek hospodaření, Výsledek hospodaření za účetní období po zdanění. Tyto tři výsledky hospodaření v sobě zahrnují celý výkaz zisku a ztráty. Vertikální analýza VZZ je ve stejném znamení jako horizontální analýza dvou předešlých výkazů tzn., že znovu jsou zde porovnány všechny tři výsledky hospodaření, které jsou vztaženy k celkovým výnosům, tedy jaký podíl mají na celkových tržbách.
38
Horizontální analýza 60 000 50 000
Provozní výsledek hospodaření
40 000 30 000
Finanční výsledek hospodaření
20 000 10 000
Výsledek hospodaření za účetní období (+/-)
0 -10 000 -20 000 rok 2010 rok 2009 rok 2008 rok 2007 rok 2006 Graf 7 - Horizontální analýza VZZ. Pramen: vlastní konstrukce
Na grafu 7 vidíme jednotlivé výsledky hospodaření, jak se vyvíjí v čase. Za nejúspěšnější období vůbec můžeme označit rok 2008. Byl to rok těsně před finanční krizí a tudíž velmi úspěšný. Z grafu můžeme od roku 2006 do 2008 vidět vzrůstající trend. Firma vykazovala stabilní meziroční růst, ale v roce 2009 přišel hluboký propad zapříčiněný krizí, která postihla i automobilový a dopravní průmysl, a proto v konečném efektu i analyzovanou společnost, kde největší odběratelé jsou z dopravního průmyslu. Provozní výsledek hospodaření je bezpochyby nejdůležitější součástí výkazu zisku a ztráty.
Zahrnuje v sobě všechny důležité položky, podle kterých se pozná, jak podnik
hospodaří. Patří zde všechny druhy tržeb, kde největší pozornost je třeba dávat na tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb. Jak bylo řečeno výše, tato položka přesně koreluje s celkovým výsledkem hospodaření, tedy do roku 2008 byla ve vzrůstajícím trendu, po té však přišel onen propad. Propad byl téměř 35%, v absolutním vyjádření to je zhruba 300 mil. Kč. V roce 2010 už situace znovu nabírá pozitivní trend a opět se zvýšila poptávka po pružinách. Jako pozitivní signál pro společnost chci označit položku Služby, která nám ne významně, ale ovlivňuje provozní výsledek hospodaření. Pozitivum vidím v neustálém snižování těchto nákladů převážně položky Opravy a údržba, kde tato položka dosahovala téměř k 37 mil. Kč. Kdežto v roce 2010 už to bylo „pouhých“ 17 mil. Kč. I když v roce 2010 došlo k nárůstu tržeb za prodané zboží, tak nákladová položka Služby se oproti předešlým obdobím značně snížila, což ukazuje na dobrý management v oblasti redukce nákladů a 39
nalézání dalších možností, kde by se dalo ušetřit co nejvíce finančních prostředků společnosti, a tím pádem zvýšit výsledek hospodaření. Nyní přejdeme na další část výsledku hospodaření a tím je finanční výsledek hospodaření, který nám ve dvou z analyzovaných období skončil dokonce v minusových částkách. Za minusovými hodnotami výsledku hospodaření stojí především převaha finančních nákladů nad výnosy a převaha nákladových úroků nad výnosovými úroky. Obrovský propad vidíme v roce 2009, kdy ostatní finanční výnosy zde ztratily téměř 75%. Tento propad mají na svědomí nízké tržby z prodeje výrobků, díky kterým poklesly kurzové zisky. Z toho stejného důvodu poklesly i ostatní finanční náklady, které obsahují kurzové ztráty. Pokles ale u ostatních finančních nákladů nebyl tak výrazný jako u ostatních finančních nákladů, a proto rok 2009 a 2010 dospěl ve finančním výsledku hospodaření do záporných hodnot. Co se týče výnosových úroků a nákladových úroků, tak všechny analyzované roky převyšují úroky nákladové. Do nákladových úroků zahrnujeme úroky, které platíme věřitelům, a proto nám nákladové úroky ukazují, v kterém roce společnost HŽP a.s. byla nejzadluženější. Byl to rok 2008, kde celkové nákladové úroky byly 6,4mil. Kč. Další analyzované období poklesly o zhruba 30%, to značí pozitivní signál pro management, který vidí, že společnost se zbytečně nezadlužuje a zachovává si vysoký rating u věřitelů, kteří jim nezvyšují úrokové sazby. Další položkou je konečný výsledek hospodaření za účetní období tedy už zdaněný výsledek hospodaření po mimořádném výsledku hospodaření. Od roku 2006 do roku 2008 zde byl již zmiňovaný pozitivní trend, kde v roce 2008 byl hospodářský výsledek 40,5 mil. Kč. Další období bylo ve znamení hlubokého propadu a omezení výroby šroubových a listových pružin. V roce 2010 už se znovu dostal podnik před výsledek hospodaření z roku 2006, což můžeme označit znovu za vzrůstající trend a ukazuje nám to celkové oživení ekonomiky a tím pádem i oživení dopravního a automobilového průmyslu, na kterém je závislá i HŽP a.s. Důležitá bude analýza dalších období, až by se projevil pozitivní trend, protože pokud by VH klesl znovu pod úroveň roku 2010, byl by tento trend porušen a podnik by tak potřeboval důkladnější analýzu. Podnik nedisponuje žádnými mimořádnými výnosy, a proto se musí v plné míře spolehnout na výnosy z provozní části. Na grafu je vidět, jak nám v roce 2010 výsledek hospodaření ponížil finanční výsledek hospodaření téměř 12 miliony korun. Pozitivní věcí je to, že v roce 2010 provozní výsledek hospodaření byl druhý největší z analyzovaných období, což nám udává zvýšenou produktivitu práce. Na druhou stranu se
40
nám velmi zvýšil rozdíl mezi ostatními finanční náklady a ostatními finančními výnosy a to se výrazně promítlo na celkovém výsledku hospodaření.
Vertikální analýza 10,00% 8,00% 6,00% 4,00%
Provozní výsledek hospodaření
2,00%
Finanční výsledek hospodaření
0,00%
Výsledek hospodaření za účetní období (+/-)
-2,00% -4,00% rok 2010 rok 2009 rok 2008 rok 2007 rok 2006 Graf 8 -Vertikální analýza VZZ. Pramen: vlastní konstrukce
U vertikální analýzy výkazu zisku a ztráty byla základnou, ke které se poměřovaly jednotlivé položky, celkové výnosy, tedy součet všech tržeb. Jak můžeme z grafu vidět, největší podíl na tržbách tvoří provozní výsledek hospodaření v roce 2010, to vidím jako velmi pozitivní, že v posledním z analyzovaných období se provozní výsledek podílel na tržbách o 1,3% více, jak nejlepší z analyzovaných období a to rok 2008. Bylo to zapříčiněno vyššími náklady na prodané zboží, které nám ponížily tento výsledek hospodaření. To znamená, že celkové tržby byli mnohem větší, než v roce 2010, ale díky nákladům je tento ukazatel menší, jak v roce 2010 a to z toho důvodu, že společnost dokázala snížit především osobní náklady, nejvíce položky mzdové náklady. Z toho vyplývá, že se zvýšila celková produktivita pracovníků. Posledním grafem, který je zaměřen na výkaz zisku a ztráty, je rozdíl mezi výkony a výkonovou spotřebou. Z převážné části jsou to tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb a náklady na toto vyrobené zboží a služby. Tento rozdíl se nazývá přidaná hodnota a já ji dávám na první místo v ukazatelích, které nám dávají obrázek o výši provozního výsledku hospodaření.
41
Výkony - Výkonová spotřeba 900 000 800 000 700 000 600 000 500 000
Výkony
400 000
Výkonová spotřeba
300 000 200 000 100 000 0 rok 2010 rok 2009 rok 2008 rok 2007 rok 2006 Graf 9 - Výkony – Výkonová spotřeba. Pramen: vlastní konstrukce
Graf č. 9 ukazuje rozdíl mezi výkony a výkonovou spotřebou v jednotlivých letech. Přidaná hodnota je suverénně největší v nejlepším z analyzovaných období rok 2008. Spíše bych se zaměřil na rok 2007 a 2010, kde je přidaná hodnota téměř stejná. Výkony jsou vyšší v roce 2007, ale přidaná hodnota je vyšší v roce 2010. Je to redukcí nákladů na služby, které vykazují v roce 2010 nejnižší hodnotu za posledních 5 let. Podle mého názoru je to velmi pozitivní jev, kdy společnost se zaměřuje na odstranění úzkých míst podniku a hledání cest, jak by se dalo více zefektivnit produktivitu práce.
42
4
Analýza poměrovými ukazateli
V této části diplomové práce se budeme zabývat analýzou poměrovými ukazateli podniku Hanácké železárny a pérovny a.s. Využijeme k tomu ukazatele rentability, likvidity, zadluženosti a aktivity. Analýza poměrovými ukazateli nám podá širokospektrální pohled napříč podnikem, kde každý uživatel finanční analýzy si najde ten ukazatel, který ho zrovna nejvíce zajímá.
4.1
Ukazatele likvidity
V teoretické části jsme se seznámili s jednotlivými typy likvidity. Nyní si jednotlivé typy převedeme do praxe a zjistíme, jak podnik HŽP a.s. hospodaří se svými finančními prostředky a zda je hospodaření dostatečně efektivní. Ukazatele likvidity se skládají ze třech druhů likvidit. Okamžitá likvidita, která je dána víceméně finančními prostředky, které jsou ihned k dispozici. Pohotová likvidita už je méně likvidní, jako okamžitá likvidita, nicméně tyto prostředky jsou pořád v tak likvidní formě, aby se dalo dostát v dostatečném časovém horizontu svým závazkům. Poslední typ likvidity je běžná likvidita neboli likvidita 3. stupně, které trvá nejdelší dobu, aby se prostředky, přeměnily na prostředek směny tedy na peníze.
Okamžitá likvidita 1 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 2010
2009
2008
2007
2006
Graf 10 - Okamžitá likvidita. Pramen: vlastní konstrukce
Okamžitá likvidita nebo také likvidita 1. stupně představuje to nejužší pojetí likvidity. Proto do ní vstupují jen ty nejlikvidnější prostředky. Okamžitá likvidita podniku se vypočítá, jako podíl krátkodobého finančního majetku ke krátkodobým závazkům a krátkodobým bankovním úvěrům. Vyjde nám hodnota, která jak je v grafu zaznačené, by měla dosahovat 43
rozmezí od 0,2 – 1. Z grafu je patrné, že této hodnoty se dosáhlo pouze v roce 2009, ostatní hodnoty jsou hluboko pod kritickou hranicí. Důvod vidím ve velmi nízké hodnotě krátkodobých závazků v roce 2009, které tím tak pomohly, aby se okamžitá likvidita dostala nad úroveň kritické hodnoty. Zároveň v roce 2009 společnost měla značné množství peněz na bankovních účtech, domnívám se, že to bylo z důvodu, finanční krize, která vypukla v roce 2008 a na český průmysl dolehla v roce 2009. Ze strachu z riskantních investic, společnost držela finanční prostředky na bankovních účtech, a proto taková úroveň okamžité likvidity. Jinak z grafu 10 můžeme vyčíst strategii společnosti, která preferuje velmi malé držení finančních prostředků v nejlikvidnější formě, což může být dobrý signál pro akcionáře, kteří tak vidí lépe se zhodnocující finanční prostředky, než kdyby byly na bankovním účtu. Na druhou stranu by to nemusela být dobrá zpráva pro management společnosti, kde se pro případ nenadálých situací nemůže spolehnout na hodnotu peněz na bankovních účtech, která je příliš nízká. Pohotová likvidita v literatuře označována jako likvidita 2. stupně. Pro niž je nejdůležitější fakt, že rozdíl oběžných aktiv a zásob by se měl rovnat součtu krátkodobých závazků a krátkodobých bankovních úvěrů. Maximálně být poměru 1,5:1, tak jak to můžeme vypozorovat z grafu 11.
Pohotová likvidita 1,8 1,6 1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 2010
2009
2008
2007
2006
Graf 11 - Pohotová likvidita. Pramen: vlastní konstrukce
Pohotová likvidita nám udává, jak je společnost schopna dostát svým závazkům, aniž by musela prodávat svoje zásoby. Vidíme, že společnost je ve výborné kondici vyjma roku 2008, kde jsou zvýšené, již zmiňované, jiné závazky. V zásadě lze říci, že společnost HŽP a.s. 44
je schopná dostát svým závazkům, a proto v očích dodavatelů, věřitelů a potažmo i odběratelů, je společnost bonitní obchodní partner s kvalitním finančním managementem.
Běžná likvidita 2,5 2 1,5 1 0,5 0 2010
2009
2008
2007
2006
Graf 12 - Běžná likvidita. Pramen: vlastní konstrukce
Co se týče běžné likvidity, tak je označována za likviditu 3. stupně. Běžná likvidita nám označuje, kolikrát nám oběžná aktiva pokrývají krátkodobé závazky a krátkodobé bankovní úvěry. Vypovídá o tom, jak by byl podnik schopen uspokojit svoje věřitele, kdyby proměnil všechny svoje oběžná aktiva v hotovost. Hodnoty běžné likvidity by se měly pohybovat okolo 1,5 – 2,5. Z grafu 12 můžeme vyčíst finanční situaci v podniku. Jak už jsme říkali, je tady znovu vidět propad v roce 2008 díky zvýšeným krátkodobým závazkům. První dva roky, tedy roky 2006 a 2007, se likvidita 3. stupně drží u spodních hranic, což můžeme vysvětlit větší hodnotou krátkodobých závazků a úvěrů, které firmu zatěžovaly. Naproti tomu v roce 2009 a 2010 se likvidita blížila k tomu, že by oběžná aktiva pokryla své krátkodobé závazky dvakrát. V roce 2009 to bylo způsobeno značným omezením krátkodobých závazků, především závazků z obchodních vztahů a samozřejmě omezením krátkodobých bankovních úvěrů z důvodu dolehnutí finanční krize na analyzovaný podnik a omezením tak výroby parabolických, listových a šroubových pružin. V roce 2010 se krátkodobé závazky zvýšily oproti roku 2009 přes 50%, ale krátkodobé bankovní úvěry zůstaly téměř na stejné hodnotě. Běžná likvidita se však dostala do takových čísel díky hodnotám oběžných aktiv, které byly druhé největší za posledních 5 let. Mají na tom největší zásluhu jiné pohledávky, neboli pohledávky za uznanými dotacemi z Ministerstva průmyslu a obchodu. Takové hodnoty jsou velmi dobré pro věřitele, kteří tak hodnotí bonitu klienta, protože čím vyšší hodnota 45
ukazatele, tím vyšší platební schopností podnik disponuje a tím lépe je možné čerpat jakýkoliv druh úvěru s velmi přijatelnými úrokovými sazbami a jinými výhodami.
4.2
Ukazatele rentability Jedny z nejvýznamnější a nejsledovanějších ukazatelů, jsou ukazatelé rentability.
Rentabilita neboli výnosnost, akcionářům firmy udává, jak efektivně management společnosti nakládá s jejími aktivy. Pro analýzu společnosti Hanácké železárny a pérovny a.s., jsem se podíval na rentabilitu celkových aktiv, kterou jsem provedl dvěma výpočty a to s čistým výsledkem hospodaření a provozním výsledkem hospodaření. Přičemž větší váhu přikládám k výpočtu s provozním výsledkem hospodaření, protože nám lépe ukazuje výnosnost celkových aktiv. Z výsledku hospodaření firma nejen uspokojuje svoje potřeby, ale platí daně a úroky z poskytnutých finančních prostředků, což nám rentabilitu ponižuje.
ROA s EBIT a EAT 12,00% 10,00% 8,00% ROA s EAT 6,00%
ROA s EBIT
4,00%
ROA s EBIT - obor
2,00% 0,00% 2010
2009
2008
2007
2006
Graf 13 - Vztahy rentabilit. Pramen: vlastní konstrukce
Na grafu 13 jsou zobrazeny zmíněné celkové rentability. Jako bonus jsem přidal celkovou rentabilitu vypočítanou s EBITem v oborovém vyjádření, tudíž zprůměrované hodnoty jednotlivých podniků, kteří se zabývají stejným druhem podnikání. Tyto údaje jsem našel na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu v analytickém oddělení a společnost HŽP a.s., jsem zařadil do oboru výroba kovových konstrukcí a jiných kovových výrobků. K mému překvapení se analyzovaná společnost dostala přes zprůměrované hodnoty pouze v roce 2008. Nejpropastnější rozdíl je v roce 2006, kde oborová rentabilita byla lepší téměř o 6%, což je významný rozdíl. Podle mého názoru byl tento fakt způsoben nejnižšími tržbami 46
z prodeje vlastních výrobků a služeb ze všech období, což měla za následek nízký provozní výsledek a tím pádem nízkou rentabilitu aktiv. Od roku 2006 vidíme rostoucí trend a tudíž pozitivní výhled pro společnost, kde v roce 2008 rentabilit dokonce překonala oborové hodnoty. Následkem krize však v roce 2009 společnost upadla do strašlivých čísel, kdy rentabilita vloženého kapitálu byla pouze na úrovni 3,2%. Tak nízká rentabilita aktiv byla způsobena výrazným poklesem tržeb a provozním výsledkem hospodaření. Krize dolehla i na podniky ve stejném odvětví, kde rentabilita poklesla o 3%. V roce 2010 je zaznamenán významný růst hodnoty rentability, což je znovu signál, že se společnost odrazila od dna a vykazuje velmi dobré hospodářské výsledky. Oproti oborovým hodnotám, kde rentabilita znovu poklesla, to je signál ne zcela uzdravené ekonomiky a problémů, kterým musí společnosti dále čelit.
Vztah ROE,Rf a Re 18,00% 16,00% 14,00% ROE
12,00% 10,00%
Bezriziková sazba
8,00% 6,00%
Alternativní náklady na kapitál
4,00% 2,00% 0,00% 2010
2009
2008
2007
2006
Graf 14 - Vztah ROE, Rf a Re. Pramen: vlastní konstrukce
Na dalším grafu jsou vidět tři ukazatele, které jsou do kontextu dány z toho důvodu, že nám ukazují, jak je firma atraktivní pro investory. Ukazatel ROE neboli rentabilita vlastního kapitálu, který nám udává, jak je výnosný vložený kapitál akcionářů, a jakým způsobem se jim úročí. Nejvíce mě zajímalo, jak si vede společnost v porovnání s bezrizikovou úrokovou mírou, která nám udává jistý benchmarking, podle kterého by se firma měla řídit a na základě jeho si pak udělat celkový obraz o firmě a přijít tak s nápravným opatřením. Vidíme z grafu, že situace, kdy bezriziková míra nám překonala rentabilitu vlastního kapitálu, nastala pouze v roce 2009, z již známých důvodů, které jsou zmíněné výše. V ostatních z analyzovaných období je bezriziková míra rentabilitou překonána, a proto tedy mohu konstatovat, že společnost v očích investorů je stabilní a díky tomuto faktu, jí můžeme zařadit do kategorie 47
II., kam patří podniky, které nevytváří ekonomickou přidanou hodnotu, ale jejich rentabilita vlastního kapitálu je nad úrovní bezrizikové úrokové míry. V roce 2008, dokonce rentabilita vlastního kapitálu překonala úrovně hladiny alternativních nákladů na vlastní kapitál, což je dáno vysokým výsledkem hospodaření a zároveň významným snížením vlastního kapitálu, díky fúzi dvou společností a odprodejem akcií jednoho z akcionářů. V dalších letech se tato skutečnost nepotvrdila, a proto ji spíše vnímám jako výjimečnou a do dalších let je potřeba zavést pár opatření, které by vedly k nárůstu rentability vlastního kapitálu.
4.3
Ukazatele zadluženosti Dalším ze souboru poměrových ukazatelů jsou ukazatele zadluženosti. Podstatou této
analýzy je přijít na nejvýhodnější složení vlastního a cizího kapitálu. Podnik totiž nemůže dát přednost pouze jednomu druhu financování. Pokud by dal přednost pouze cizím zdrojům, nastaly by potíže při získávání úvěrů, věřitele by se totiž obávaly, že nedojde ke splacení dluhů. Naopak používání pouze vlastního kapitálu by přineslo snížení celkové výnosnosti vloženého kapitálu. Proto jsem do grafu vložil poměr mezi vlastním a cizím kapitálem k celkovým pasivům, abychom se dozvěděli, který styl financování podnik využívá více.
Ukazatele zadluženosti 0,7 0,6 0,5 0,4
Debt ratio
0,3
Equity ratio
0,2 0,1 0 2010
2009
2008
2007
2006
Graf 15 – Ukazatele zadluženosti. Pramen: vlastní konstrukce
Graf 15 nám ukazuje, jak se podílí vlastní a cizí kapitál k celkovým pasivům. Vlastní kapitál je označen bílou barvou a mimo jednoho roku 2008, kdy došlo k markantnímu nárůstu jiných závazků, a proto hodnota cizího kapitálu jedinkrát překonala hodnotu vlastního kapitálu. V roce 2006 a 2007 je poměr vlastního a cizího kapitálu téměř 60:40, což nám značí 48
finanční samostatnost podniku, ale na druhou stranu v roce 2006 je rentabilita vlastního kapitálu velmi nízká. Tzn., že finanční samostatnost podniku je výborná věc, ale akcionáři by nemuseli být spokojeni s výnosností jejich majetku. U období 2009 a 2010 znovu převyšuje vlastní kapitál cizí, ale už to není takový rozdíl, jako v minulých obdobích. Podle mého názoru firma udržuje tuhle politiku, aby si udržela dostatek kapitálu pro případ dlouhodobější krize, pro případ možného dalšího zadlužování a pro lepší získávání úvěrů od věřitelů, kteří hodnotí bonitu klienta a zaměřují se na poměr vlastních a cizích zdrojů. Další graf, který bych chtěl u ukazatelů zadluženosti zmínit je vztah ROA počítáno s Ebitem a maximální úrokové míry. Tento vztah nám určuje, zda podniku je doporučeno další zadlužení či nikoliv.
Vztah ROA a Múm 0,14 0,12 0,1 0,08
ROA s Ebitem
0,06
Maximální úroková míra
0,04 0,02 0 2010
2009
2008
2007
2006
Graf 16 – Vztah ROA a Múm. Pramen: vlastní konstrukce
Z grafu 16 je jasné, že v každém období je maximální úroková míra vždy nad rentabilitou celkových aktiv. V publikacích se setkáme s názorem, že podniku se nedoporučuje další zadlužení, protože ROA by měla přesahovat maximální úrokovou míru. Můžeme si všimnout faktu, že v roce 2008 a v roce 2010 maximální úroková míra dosahuje vyšších hodnot, je to dáno výší provozního výsledku hospodaření, se kterým se maximální úroková míra počítá. Taky musíme připomenout, že ROA se počítá jako provozní výsledek hospodaření k celkovým aktivům, na rozdíl od maximální úrokové míry, která zahrnuje jen vlastní kapitál a bankovní úvěry, tudíž nám ve většině případů bude vycházet větší Múm než ROA. Proto uvádím pro větší náhled do zadluženosti podniku ukazatele úrokového krytí, který nám udává, kolikrát je zisk větší jak úroky. To znamená, že nám to ukáže, jak velký je 49
bezpečností polštář pro věřitele. Nejčastější a nedoporučovanější hodnoty jsou okolo tří násobku i více. 2010 2009 2008 2007 2006 9,058183 5,136786 7,886245 6,416366 6,125793
úrokové krytí Tabulka 1 - Úrokové krytí
V tabulce je jasné, že podnik vykazuje ve všech obdobích pěti a více násobek zisku oproti nákladovým úrokům. V roce 2010 dokonce přesáhly čistý zisk devíti krát nákladové úroky. Věřitelé proto nemají sebemenší důvod pochybovat o platební neschopnosti podniku. Pozitivním signálem je i to, že nejen nákladové úroky se rok od roku snižují, ale i čistý zisk se pomalu vstřebává z krizového roku 2009, což nám tento polštář ještě více zvětšuje. A proto i když nám maximální úroková míra převyšuje rentabilitu celkových aktiv, tak i přesto podnik může dále využívat cizí kapitál, protože má nákladové úroky nadprůměrně pokryty čistým ziskem, který pak může sloužit nejen jako uspokojení akcionářů formou dividend, ale může se tím pokryt i jistiny z dluhů od jednotlivých věřitelů.
4.4
Ukazatele aktivity Ukazatelé aktivity nám sledují schopnost společnosti využívat investované finanční
prostředky. Ukazují nám, jak pracuje management společnosti se svěřenými zdroji a výsledkem je pak odpověď na to, jak společnost hospodaří s aktivy, a jaké má toto hospodaření vliv na výnosnost a likviditu. Ukazatelů aktivity je mnoho, a proto mě nejvíce zajímalo, zda podnik dokáže pokrýt své závazky vůči dodavatelům pohledávkami vůči odběratelům.
Obrátka závazků a pohledávek 140 120 100 80
Obrátka pohledávek
60
Obrátka závazků
40 20 0 2010
2009
2008
2007
2006
Graf 17 – Obrátka závazků a pohledávek. Pramen: vlastní konstrukce
50
Podle mého názoru jsou to jedny z nejdůležitějších ukazatelů aktivity, protože nám ukazují, jakým způsobem management hospodaří, a zda se v nejbližší době podnik neschyluje k platební neschopnosti. Proto by měl klást na dřívější platbu svých pohledávek a naopak co nejdelší dobu splatnosti svých závazků. Z grafu je jasné, že management neodvádí moc dobrou práci v této oblasti. Obrátka pohledávek je ve 4 z analyzovaných období větší než obrátka závazků, tzn., že podnik nemůže hradit svoje závazky svými pohledávkami a musí tak využívat buď peněz na účtech, anebo pokud by nebyly tyto peníze k dispozici, musel by se uchýlit ke krátkodobému úvěru, což pro zadlužení společnosti není pozitivní signál. Světlou výjimkou je rok 2008, kdy došlo právě k výraznému snížení doby splatnosti pohledávek a zvýšení obrátky závazků, tak že v tomto roce se závazky splácely zaplacenými pohledávkami. Tento trend by měl podnik neustále preferovat, ale jak vidíme, tak v roce 2010 opět doba splatnosti pohledávek zase extrémně vzrostla a podnik by měl být na své odběratele v tomto ohledu přísnější. Ukazatele aktivity zahrnují ještě jeden ukazatel, a to jak dlouho jsou zásoby drženy na skladě. Tento ukazatel je mimo jiné důležitý i pro majitele firmy, kteří vidí, jak dlouho se jim nezhodnocují jejich peníze, protože je jasné, že zásoby na skladě pouze „drží“ peníze a nijak je nezhodnocují. Obrátka zásob Tabulka 2 - Obrátka zásob
2010 73,04952
2009 2008 2007 2006 69,2822 57,80907 47,92455 70,21288
Z tabulky můžeme poznat, že v roce 2007 byl prudký pokles zásob, od roku 2008, ale je poznat stoupající trend v obrátce zásob. Rok od roku se zásoby na skladě hromadí a trvá jim delší dobu k jejich vyskladnění. Největší položkou v zásobách je samozřejmě materiál, který než se zpracuje, nějakou dobu trvá. Management by měl ale co nejvíce usilovat o zredukování doby obrátky zásob na skladě a místo toho peníze, které zásoby váží, vložit do výnosnějších aktiv.
4.5
Ekonomická přidaná hodnota a stanovení WACC pomocí modelu CAPM V další podkapitole se budu zabývat podle mého názoru nejtěžším tématem diplomové
práce a to stanovení ekonomické přidané hodnoty. Samotný výpočet tohoto ukazatele prosperity podniku není nijak zvlášť obtížný. Problém tkví ve stanovení jednotlivých položek ve výpočtu EVA. Ekonomická přidaná hodnota bývá i pro zkušené finanční analytiky velice 51
obtížný ukazatel, protože používá oborové hodnoty, které neukazují skutečný obraz situace v podniku. Jakým způsobem jsem vypočítal ukazatel EVA, a které veličiny jsem k tomu výpočtu potřeboval, jsem zmínil již v teoretické části. Riziková prémie a bezriziková míra jsou veličiny, které jsem musel odvodit z průměrovaných oborových hodnot. Co se týče ostatních ukazatelů, tak jsem je spočítal podle vzorců a nakonec spočítal konečný ukazatel EVA. Největší problém byl stanovit správnou hodnotu ukazatele WACC, kde je zapotřebí hodně veličin a právě zmiňované oborové veličiny, tudíž doporučuji na konečném výsledku nestavět svoji strategie na příštích 10 let.
EVA 30000 20000 10000 0
EVA
-10000 -20000 -30000 2010
2009
2008
2007
2006
Graf 18 - EVA. Pramen: vlastní konstrukce
Zde vidíme vývoj Ekonomické přidané hodnoty v jednotlivých obdobích. Pozitivní vývoj byl od roku 2006 do roku 2008, kde je značný růstový trend a v roce 2007 a 2008 dokonce podnik vytvářel ekonomickou přidanou hodnotu, což byl velmi pozitivní signál pro majitele společnosti. V roce 2009 ale přišel hluboký propad, díky výše zmíněným okolnostem a v posledním období podnik znovu rostl, ale prozatím se nedostal do plusových hodnot. Jaké veličiny se nejvíce zapříčinily na vývoj samotné ukazatele, vidíme na následující tabulce.
52
EVA WACC rd re t C NOPAT EBIT Beta finanční riziko obchodní riziko rf riziková prémie (rm-rf)
2010 -7703,84 0,070226 0,033554 0,1106 0,19 477 723 25844,67 31 907 1,05 0,15 -0,1
2009 -23794,8 0,077412 0,027129 0,123826 0,2 475674 13028,15 17460 1,15 0,15 0 0,0467 0,0371 0,07 0,07
2008 22788,92 0,066405 0,050408 0,11746 0,21 403659 49593,91 62016 1,10 0,3 -0,2 0,0455 0,07
2007 5610,285 0,060202 0,052122 0,088455 0,24 464461 33571,62 45006 0,82 0,12 -0,3 0,0428 0,07
2006 -3024,39 0,055677 0,040103 0,081374 0,24 442410 21607,66 29481 1,00 0,1 -0,1 0,0377 0,072
Tabulka 3 - Výpočet EVA
Obrovskou zásluhu na vývoji ukazatele EVA má samozřejmě NOPAT neboli EBIT po zdanění. Jak se vyvíjel NOPAT, tak se vyvíjel i celkový ukazatel. V roce 2008 dosahoval téměř 50 mil. Kč, což je velmi dobrý výsledek. V tomto roce k růstu ukazatele přispěl i snížený vlastní kapitál, který se používá taktéž k výpočtu celkového ukazatele. V roce 2009 z již několikrát zmíněných důvodů, obrovský propad v provozním výsledku hospodaření, který má vliv na výpočet ukazatele NOPAT. V tomto roce EVA razantně poklesla a umocněno to bylo znovu růstem vlastního kapitálu. Poslední analyzované období skončilo taktéž v minusových číslech, ale je zde patrný růst, a tak lze říci, že firma se dostala z krizového období a bude zajímavá analýza a čísla společnosti, které vykážou v následujícím období, kde se snad potvrdí stoupající trend a ukazatel EVA se přehoupne do plusových čísel. Další ukazatel, který bezprostředně ovlivňuje ukazatel EVA, je výše WACC vážené průměrné náklady na kapitál. Při analýze ekonomické přidané hodnoty tento ukazatel skýtá největší problém. Ten problém se jmenuje náklady na vlastní kapitál. Úzké místo spatřuji převážně v tom, že výpočet nákladů na vlastní kapitál, používá oborové zprůměrované hodnoty, které se promítají do celkového výpočtu. Pro výpočet nákladů na vlastní kapitál je zapotřebí znát tři veličiny koeficient Beta, riziková prémie a bezriziková úroková sazba. Rizikovou prémii jsem zjistil na webových stránkách ČNB, kde bylo hodnocení České republiky ratingovou agenturou Standard&Poors a na základě ratingu jsem zvolil tržní rizikovou prémii. Bezrizikovou úrokovou sazbu nebylo těžké najít, protože jsem používal k tvorbě spider analýzy oborové hodnoty, tak i zde jsem v analytických materiálech Ministerstva průmyslu a obchodu našel hodnotu bezrizikové úrokové sazby. Nejtěžší ale bylo určit koeficient Beta, 53
který se spočítá jako součet obchodního a finančního rizika a jedničky. Finanční riziko se určuje z poměrového ukazatele Debt/Equity ratio, kde určité procento zadlužení má přiřazenou hodnotu. Tyto hodnoty ukazuje následující tabulka. Debt/equity ratio 0% 20% 40% 60% 80% 100% 120% 140%
Hodnoty -0,2 -0,1 0 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5
Tabulka 4 - Finanční riziko. Pramen: SUCHÁNEK, Petr. Finanční management. 1. Vydání. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2007.
Lze tedy říci, že čím větší hodnoty, tím se podnik více zadlužuje. V tabulce 3 vidíme, že se zadlužení společnosti pohybuje kolem 70%, a proto lze označit podnik za finančně nezávislý a samostatný. Co se týče obchodního rizika, tak zde je větší procento odhadu, a tak záleží na subjektivním posouzení autora analýzy. Obchodní riziko musí nabývat hodnot v rozmezí mezi -0,5 – 0,5, přičemž -0,5 značí nízké riziko a 0,5 vysoké riziko. Hodnotu obchodního rizika jsem určoval na základě celkových výnosů, tedy součtu všech tržeb a výsledku hospodaření. U určování hodnoty jsem bral též v úvahu míru zadlužení podniku. V tabulce 3 vidíme poměrně dobré hodnoty pohybující se okolo 0 spíše v minusových číslech, což podle mého názoru je pro podnik odpovídající. Hodnotu 0 jsem dal v roce 2009, kdy sice podnik nebyl tak zadlužený jak v roce 2008, ale díky poklesu všech tržeb a tudíž i výsledku hospodaření jsem dal obchodní riziko na úroveň 0. Následně pak celkový koeficient beta nám vyšel nejmenší v roce 2007, jelikož podnik měl uspokojivou hodnotu debt/equity ratio a zároveň generoval značný výsledek hospodaření, naopak rok 2009, který má beta koeficient nejslabší, díky nejmenšímu objemu tržeb a tím pádem výsledku hospodaření. Musíme však brát v úvahu, že je tenhle výpočet opravdu subjektivní a tím pádem i náklady na vlastní kapitál musíme brát s určitou rezervou. Nicméně výpočet není tak významně ovlivněn těmito náklady, a proto „téměř“ vypovídá o celkové situaci v podniku. Když se podíváme na srovnání nákladů na vlastní a cizí kapitál, tak se zde potvrzuje, že náklady na cizí kapitál jsou levnější než náklady na vlastní kapitál. Náklady na cizí kapitál byly největší v roce 2007, od té doby klesaly a v roce 2009 dosáhly 2,7%, což při nejvyšší hodnotě bankovních úvěrech je velmi dobrý signál 54
pro management, který udržel úrokové sazby za poskytnuté úvěry tak nízko. V tomto roce sloužili pro oživení ekonomiky různé stimuly, kde jedním z nich bylo snižování úrokových sazeb, aby firmy přežily velmi obtížné období. Co ale podnik ušetřil na nákladech na cizí zdroje financování, to v roce 2009 musel zaplatit za náklady na vlastní zdroje financování. Ty byly v roce 2009 suverénně největší díky Beta-koeficientu, v jehož výpočtu figuruje poměr bankovních úvěrů a vlastního kapitálu, a jelikož byl tento poměr v analyzovaném období největší, mělo to neblahý vliv na náklady na vlastní kapitál. Co se týče součtu nákladů na vlastní a cizí kapitál, tak vývoj těchto nákladů je ve znamení sinusoidy, kdy od roku 2006, kde byly na nejnižší úrovni, tyto náklady rostly až do roku 2008. V roce 2009 se trend obrátil a náklady vykazují klesající tendenci, což je bezpochyby dobrý signál pro management firmy a jejich finanční management, který volí správné množství vlastních a cizích zdrojů a snižuje tak náklady na jejich držení.
55
5
Spider analýza, Douchova analýza a model IN05 Poslední kapitola diplomové práce se zabývá celkovým hodnocením finančního zdraví
společnosti Hanácké železárny a pérovny a.s. Budeme se zde zabývat Spider analýzou, která nám ukáže, jak si podnik vede v porovnání s podniky ze stejného oboru podnikání. Dále si uvedeme, jak bonitní je analyzovaná společnost pomocí modelu podle Rudolfa Douchy. A v poslední řadě jsem si zvolil pro srovnání ještě jeden bankrotní model a to model IN05, abychom nesázeli vše na jeden model, ale abychom si udělali komplexnější obraz o společnosti.
5.1
Spider analýza Účelem Spider analýzy je srovnat podnik s konkurenčními podniky, které se zaměřují
na stejný obor podnikání. Oborové hodnoty jsem našel v dokumentech, které slouží pro finanční analýzu, na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu v záložce analytické materiály. Podnik Hanácké železárny a pérovny a.s. se zaměřuje na výrobu šroubových, parabolických a listových pružin, proto jsem zařadil do oboru s podniky, které se zabývají výrobou kovových výrobků a kovových konstrukcí. Analýzu jsem provedl pro každý rok zvlášť a zařadil jsem do ní 12 ukazatelů, které jsou rozřazeny do 4 kvadrantů. Kvadrant likvidity, rentability, zadluženosti a aktivity.
2006 Okamžitá likvidita Maximální úroková míra
Pohotová likvidita
Equity ratio
Běžná likvidita
Debt ratio
ROA
Obrátka závazků
ROE
Obrátka pohledávek
Rentabilita tržeb Obrátka zásob
Graf 19 – SA 2006. Pramen: vlastní konstrukce
První analyzované období vidíme na grafu 19. Je pravdou, že podnik by se měl snažit o hodnoty, které by měly převyšovat červenou kružnici. Jsou zde však ukazatele jako obrátka 56
pohledávek nebo zásob, kde podnik by měl vykazovat dlouhodobě malé hodnoty. Na grafu je zřejmé, že zrovna hodnoty, co by podnik měl mít nízké, ohromně přečnívají nad oborovou hodnotou. Tím ukazatelem je obrátka pohledávek, analyzovaný podnik měl obrátku pohledávek 130 dní, když to srovnáme se závazky, který podnik splácel za 77 dní, tak s takovým tempem by se brzy dostal do platební neschopnosti, anebo na splácení svých závazků by musel použít krátkodobý úvěr. Když to srovnáme s oborovými hodnotami, dojdeme k výsledku, který by měla i HŽP a.s. vykazovat. Obrátka závazků je větší, jak obrátka pohledávek, a proto si podniky v oborovém srovnání nemusí na svoje splácení závazků půjčovat a všechno pokryjí svými zaplacenými pohledávkami. Další ukazatele, které má analyzovaná společnost v lepších hodnotách jako oborové výsledky, jsou to equity ratio tedy podíl vlastního kapitálu k celkovým pasivům. Dává nám to odpověď na to, jakému druhu kapitálu dává podnik přednost. Je to jasně vlastní kapitál a je to z toho důvodu, že management zbytečně nechce zadlužovat společnost a snižovat tak její rating u věřitelů. Běžná a pohotová likvidita jsou též nad oborovými hodnotami, ale okamžitá likvidita je hluboko pod tímto průměrem. Je to dáno nízkým objemem peněz na bankovních účtech a v pokladně. Pro majitele je dobrý signál zhodnocení vloženého majetku ve výnosnějších aktivech. Co se týče ROE, tak i zde je významné zaostávání za průměrem. Je to způsobeno vyšší hodnotu vloženého kapitálu a zároveň ne příliš velkou hodnotu provozního výsledku hospodaření. Podnik by proto měl zvýšit provozní výsledek hospodaření, aby se alespoň dostal na oborové hodnoty.
2007
Okamžitá likvidita Maximální úroková míra
Pohotová likvidita
Equity ratio
Běžná likvidita
Debt ratio
ROA
Obrátka závazků
ROE
Obrátka pohledávek
Rentabilita tržeb Obrátka zásob
Graf 20 – SA 2007. Pramen: vlastní konstrukce
57
V roce 2007 opět nejdůležitější kvadrant rentability nedosahuje průměrových hodnot. Je to dáno nízkými výsledky hospodaření a zároveň vysokých hodnot dlouhodobého majetku a vlastního kapitálu, které nám rentability ponižují. Naopak v kvadrantu aktivity došlo k výraznému poklesu pod oborové hodnoty. Bylo to způsobeno vysokými hodnotami u podniků v oboru, ale pořád je zde zachováno zlaté pravidlo, kde závazky mají delší dobu splatnosti jako pohledávky. Největší rozdíl je však v maximální úrokové míře, která je jednou tak velká jako v oborových hodnotách, je to z toho důvodu, že podniky v oboru nevykazovaly tak vysoká čísla u provozního výsledku hospodaření, jako analyzovaný podnik. Co se týče kvadrantu likvidity, tak stejně jako v předešlém období, okamžitá likvidita pod úrovní průměru a naopak pohotová a běžná likvidita je nad oborovými hodnotami, díky vyššímu podílu méně likvidních aktiv, ale za to výnosnějších.
2008
Okamžitá likvidita Maximální úroková míra
Pohotová likvidita
Equity ratio
Běžná likvidita
Debt ratio
ROA
Obrátka závazků
ROE
Obrátka pohledávek
Rentabilita tržeb Obrátka zásob
Graf 21 – SA 2008. Pramen: vlastní konstrukce
Pojďme se podívat, jak to vypadalo, z mého pohledu, v nejúspěšnějším roce 2008. Potvrzuje se, že rok 2008 byl nejlepší, kde nám kvadrant rentability konečně překročil oborové hodnoty. Jak už zde bylo řečeno, bylo to způsobeno významným výsledkem hospodaření a zároveň poklesem vlastního kapitálu společnosti, díky fúzi dvou společností. I v tomto roce máme lepší hodnoty v kvadrantu aktivity a všechny tři obrátky zásob, pohledávek a závazků skončily pod oborovými čísly. V tomto roce byla splatnost pohledávek a závazků téměř totožná což nám značí pozitivní trend ve zlepšování strategie firmy v oblasti ukazatelů aktivity. V roce 2008 HŽP a.s. má téměř stejnou hodnotu vlastního a cizího kapitálu oproti oborovým hodnotám, kde se tento rok obrátila situace a tentokrát je zde patrný větší podíl vlastních zdrojů financování. Co se týče kvadrantu likvidity, tak všechny typy likvidit 58
jsou pod úrovní oboru, což nám značí, že podnik nedrží takové množství hotovosti jako jejich konkurenti. Na jednu stranu dobré pro majitele pro zhodnocení jejich prostředků, na druhou stranu management společnosti nemá moc manévrovacího prostoru při nenadálých situacích v podniku, kde by trvalo delší dobu, než by svůj majetek podnik přeměnil do likvidnější podoby.
2009
Okamžitá likvidita Maximální úroková míra
Pohotová likvidita
Equity ratio
Běžná likvidita
Debt ratio
ROA
Obrátka závazků
ROE
Obrátka pohledávek
Rentabilita tržeb Obrátka zásob
Graf 22 – SA 2009. Pramen: vlastní konstrukce
Pojďme se naopak podívat na nejhorší rok z analyzovaných období. Už na první pohled je jasné, že kvadrant rentabilit je daleko pod průměrem, je to způsobeno obrovským poklesem provozního, a tím pádem i čistého výsledku hospodaření. U kvadrantu zadluženosti jsou hodnoty pod oborovými, což je dobrý signál, ale opět doba splatnosti pohledávek je delší než u závazků. To co se v roce 2008 jevilo jako pozitivní signál, tak firma opět polevila ze strategie a doba splatnosti závazků se snížila a doba splatnosti pohledávek zvýšila. Na těchto ukazatelech by měla společnost zapracovat. U dalšího kvadrantu se znovu potvrzuje, že společnost má k dispozici velké množství vlastních zdrojů k financování a převyšuje tak oborové hodnoty, kde podniky mají 50/50 vlastních a cizích zdrojů. Oproti roku 2008 se úroková míra rapidním způsobem zredukovala a díky nízkému provoznímu výsledku a vyšší hodnotě vlastního kapitálu skončila pod oborovými hodnotami. Co se týče posledního kvadrantu, tak až na běžnou likviditu, která je nepatrně nad průměrem, se hodnoty z podniku shodují s hodnotami s podniky ve stejném oboru podnikání.
59
2010 Okamžitá likvidita Maximální úroková míra
Pohotová likvidita
Equity ratio
Běžná likvidita
Debt ratio
ROA
Obrátka závazků
ROE
Obrátka pohledávek
Rentabilita tržeb Obrátka zásob
Graf 23 – SA 2010. Pramen: vlastní konstrukce
Rok 2010 je ve znamení návratu k pozitivnímu stoupajícímu trendu. Vidíme to na hodnotách rentabilit, které téměř překonávají hodnoty z oboru, prudký vzrůst těchto ukazatelů byl zapříčiněn růstem prodaného množství, a tím pádem se to projevilo na tržbách z vlastních výrobků a služeb, které mají velký vliv na provozní výsledek hospodaření a na celkový výsledek hospodaření. Rentability jsou tedy ve vzrůstajícím trendu, totéž ale nemohu říci o ukazatelích aktivity, které jsou nad průměrovými hodnotami, pouhá obrátka závazků je znovu pod průměrem, což znovu značí problémy ve sladění doby splatnosti závazků a pohledávek. U ukazatelů zadluženosti je opět v převaze vlastní kapitál nad cizími zdroji, což značí finanční samostatnost podniku, který se nemusí spoléhat jen na svoje věřitele. V každém z analyzovaných období okamžitá likvidita nikdy nebyla nad průměrnými hodnotami a ani v roce 2010 tomu není jinak. Na rozdíl od pohotové a běžné likvidity, kde jsou hodnoty pod oborovými hodnotami. Podnik jasně preferuje strategii držení finanční prostředků v nejlikvidnější formě co nejméně a já musím jen souhlasit se zvolenou strategií.
60
5.2
Douchova analýza Douchovu analýzu jsem si zvolil z toho důvodu, že pan Rudolf Doucha byl Čech a
tento model je určený pro české podniky a jelikož je podnik HŽP a.s. český podnik, tak podle mého názoru podá analýza nejdetailnější náhled na prosperitu společnosti. Analýzu provedu na základě dvou ukazatelů tzv. bilančních analýz. Bližší popis bilančních analýz je proveden v teoretické části diplomové práce, a proto je nebudu blíže rozvádět.
Douchova analýza I. a II. 1,6 1,4 1,2 1
Celkový ukazatel Douchovy analýzy II.
0,8
Celkový ukazatel Douchovy analýzy I.
0,6 0,4 0,2 0 2010
2009
2008
2007
2006
Graf 24 – Douchova analýza. Pramen: vlastní konstrukce
Graf 24 nám ukazuje, jak se celkový ukazatel bilančních analýz v čase vyvíjel. Tak jako na předešlých grafech a předešlých analýzách během celé diplomové práce, tak i zde je vidět od roku 2006 do roku 2008 růstový trend celkových ukazatelů. V roce 2009 drobný propad a v roce 2010 nastal opět růstový potenciál. Celková analýza podle Rudolfa Douchy nám kopíruje jednotlivé poměrové ukazatele, tzn. likviditu, rentabilitu, aktivitu a ukazatele zadluženosti. Ukazatel bilanční analýzy I. je nadhodnocen z toho, důvodu, že neřeší všechny ukazatele detailněji, jako ukazatel bilanční analýzy II. Proto lze konstatovat, že větší vypovídací hodnotu má bilanční analýza II. Jednotlivé výpočty ukazatelů přikládám v příloze. Nicméně v každém roce se nacházíme v pásmu šedé zóny, kdy firma má sice blízko k bankrotnímu stavu, ale můžeme zde spatřovat určité signály potenciálního růstu. Když se podíváme na ukazatele rentability a likvidity, které nám v celkovém ukazateli tvoří největší část, tak přesně mají ten samotný vývoj jako celkový ukazatel. Co se týče rentability, tak v každém s dílčích ukazatelů se počítá s čistým hospodářským výsledkem, tzn., že pokud bude podnik vykazovat stabilní růst VH, tak bude stabilně růst jednotlivé druhy rentabilit, které budou zvyšovat celkový ukazatel a tím pádem, podnik nebude v pásmu šedé zóny, ale v pásmu prosperity, kde podnik vykazuje hodnoty celkového douchova ukazatele nad 1. To 61
samé u likvidity pokud se nám hodnoty okamžité, pohotové a běžné likvidity budou zvětšovat, bude to mít kladný efekt na růst ukazatele. Zde si však musíme dát pozor, jaká likvidita se nám zvětšuje a na koho tenhle růst má kladný a na koho záporný dopad. U zvyšování finančního majetku je to zrádné z toho důvodu, že management sice bude lpět na čím dál vyšších obnosech na bankovních účtech, ale nemusí z toho být tak veselí majitele společnosti, kteří vidí, že se jim peníze neúročí, tak jak by si představovali. Co se týče pohledávek a tím i zvyšování pohotové likvidity, tak pro management to nemusí být dobrá zpráva, protože se podnik může dostat do platební neschopnosti, když se nám pohledávky budou hradit pomaleji jako závazky (viz. ukazatele zadluženosti). A co se týče běžné likvidity, která zahrnuje celková oběžná aktiva, což znamená i se zásobami, tak zvyšováním zásob na skladě, nejen vážeme kapitál akcionářům, který by se mohl zhodnocovat jinak, ale zvyšujeme náklady na skladování, které by se mohli promítnout do konečného výsledku hospodaření, který by zase ovlivnil ukazatele rentability. Proto je lepší při zvyšování likvidity, seznámit se záměrem managementu majitele firmy, aby věděli, co zvýšením podnikové likvidity management zamýšlí.
5.3
Model IN05 Model IN05 neboli index důvěryhodnosti, jsem zakomponoval do své analýzy, tak
jako bonitní model podle Rudolfa Douchy, z toho důvodu, že tento model byl vytvořen manželi Neumaierovými, kteří směřovali svoje modely na české podniky, a proto jsem zvolil právě jejich model, který by zachycoval nejpravdivější situaci v podniku. Model se skládá z pěti ukazatelů, kde každý z ukazatelů má přiřazenou určitou váhu, podle jeho důležitosti. Manželé Neumaierovi určili hranici, pod kterou by se podnik neměl pohybovat, pokud by tomu tak bylo, tak by mu hrozilo vážné nebezpečí bankrotu. Když celkový ukazatele bude pod 0,9, je podnik v problémech a finanční situace není v pořádku, v rozmezí od 0,9 – 1,6 se podnik nachází v udržitelné rovině, zde manželé doporučují držet se vyšších hodnot a nad 1,6 je podnik v relativním klidu a nejen, že mu nehrozí bankrot, ale zároveň vytváří svým majitelům přidanou hodnotu.
62
Celkový ukazatel IN05 1,6 1,4 1,2 1 0,8
Celkový ukazatel IN50
0,6 0,4 0,2 0 2010
2009
2008
2007
2006
Graf 25 – Model IN05. Pramen: vlastní konstrukce
Graf 19 nám ukazuje situaci v podniku HŽP a.s. Opět je zde vidět od roku 2006 stoupající trend, kde v roce 2008 ukazatel dosáhl hodnoty téměř 1,5, což se nám blíží k horní hranici. V roce 2009, ale díky celosvětové krizi ukazatel rapidně propadl těsně nad dolní hranici, díky poklesu jednotlivým položkám, které významně ovlivňují výsledek hospodaření. V roce 2010 došlo opět k růstu a důležitá bude další analýza dalších období, kde by se nám potvrdil znovu rostoucí trend a podnik by se tak přiblížil horní hranici. Když se podíváme na jednotlivé ukazatele, z kterých se celková hodnota modelu IN05 počítá, tak lze poznat, který ukazatel nejvíce ovlivňuje celkový model IN05. První ukazatel poměr mezi celkovými aktivy a cizími zdroji, je téměř ve všech obdobích skoro dva a půl násobný, jen v roce 2008 tento poměr sklouzl pod tuto hranici díky zvýšením cizích zdrojů, konkrétně položce jiné závazky. X1=celková aktiva/cizí zdroje X2=EBIT/nákladové úroky X3=EBIT/aktiva X4=tržby/aktiva X5=oběžná aktiva/krátkodobé závazky+KBÚ celkový ukazatel IN50
2010 2,392719 6,952931 0,054088 0,932098 1,88422 1,169219
2009 2,385268 4,054807 0,031833 0,903648 1,838585 0,953892
2008 1,991479 9,770915 0,109236 1,384295 1,24784 1,486405
2007 2,574845 8,129697 0,075644 1,138186 1,690234 1,351364
2006 2,633023 7,476794 0,053137 0,938562 1,626324 1,195788
Tabulka 5 - Model IN05
Podle mého názoru, podnik má jasně danou strategii v užívání vlastních a cizích zdrojů a i přes krizový rok 2009, se zbytečně nezadlužil a pokračuje dále v nastoleném trendu, a proto tohle hodnotím jako veliké plus pro management firmy. Co se týče dalšího ukazatele 63
tedy poměr zisku před zdaněním a úroky k nákladovým úrokům, tak jeho výše se odráží od výše tzv. provozního zisku. Jelikož nákladové úroky se u podniku pohybují v relativně stejných hodnotách ve všech období, tak je jasné, že celkový výsledek bude záviset na provozním zisku, který byl samozřejmě největší v roce 2008 a v roce 2009 o více jak 50% propadl, celé to bylo zapříčiněno poklesem tržeb a množstvím prodaných výrobků. Dalším významným ukazatel X3, který je vlastně rentabilita aktiv počítána s EBITem. Tomuto ukazateli je přiřazena největší hodnota ve výpočtu celkového ukazatele. Jeho podrobnou analýzu jsme udělali u analýzy poměrovými ukazateli. Poměr tržeb a celkových aktiv nám udává, jaké tržby podnik dokáže generovat. Můžeme konstatovat, že situace v roce 2008 byla extrémně dobrá a potenciál firmy, která se zvedá z krizového období, nám napovídá, že by se těchto hodnot nebo i větších mohlo v příštích obdobích dosáhnout. Ukazatel X5 nám udává hodnotu běžné likvidity, kterou jsme též analyzovali výše. Tudíž můžeme říci, že tento bankrotní model v sobě zahrnuje propočty nejvýznamnějších ukazatelů, a proto nám dokáže podat kvalitní obraz o společnosti. Společnost by se měla znovu dostat na hodnoty z roku 2008 a do budoucna zvyšováním produkce tyto hodnoty pokořit a přiblížit se tak pásmu prosperity.
64
6
Doporučení pro Hanácké železárny a pérovny a.s. Co se týče analýzy majetku firmy neboli aktiv, tak firma jasně upřednostňuje strategii
vyváženého dlouhodobého majetku a oběžných aktiv. Když situace v našem podniku porovnáme s podniky v oboru, tak větší váha je zde kladena na oběžný majetek. Což podle mého názoru je jasný signál toho, že podniky drží značné množství v pohledávkách popřípadě v peněžní podobě, kdežto analyzovaná společnost spíše upřednostňuje investice do dlouhodobého majetku, který zvedá kredit v očích potenciálních i současných investorů. Můžeme tedy konstatovat, že pokud chce společnost nadále zvyšovat svoji hodnotu, bude nadále udržovat stejný poměr aktiv jako doposud. Majitelé společnosti si libují, že se jim patřičně zhodnocují vložené peníze, věřitelé nemají problém s poskytováním úvěru společnosti, protože vidí stabilní růst hodnoty. Problém můžeme vidět v managementu, který nemá dostatečné prostředky na manévrování a řešení operativních problémů, které ve společnosti mohou nastat. Proto bych doporučoval, aby v následujících letech se nepatrně zvýšily peněžní prostředky v bankách, které by zaručovaly bezpečné zvládnutí nenadálých situací. V analýze pasiv jsem se též zaměřil na tři základní složky pasiv a to vlastní zdroje, cizí zdroje a ostatní pasiva. Ostatní pasiva, stejně jako u aktiv ostatní aktiva, hrají v celkovém úhrnu zanedbatelnou roli, proto jsem spíše zaměřil na vlastní a cizí zdroje financování. U pasiv není situace tak vyrovnaná, jako u aktiv. Společnost dává přednost vlastním zdrojům financování. Největší zásluhu na tom má základní kapitál, který se v roku fúze rapidně propadl, ale v následujících letech společnost znovu upsala akcie a dostala se s hodnotami na tu samou hranici jako před fúzí. Když to znovu srovnáme s oborovými hodnotami, tak je zde znovu patrný značný rozdíl v hospodaření společnosti. Oborové hodnoty vykazují větší hodnotu cizích zdrojů financování, kdežto u společnosti Hanácké železárny a pérovny a.s. je situace opačná, zde společnost spoléhá na vlastní zdroje financování. Mé doporučení je vyrovnat tyto zdroje financování mít tento poměr padesát na padesát. Protože je jasné, že cizí zdroje financování jsou pro společnost levnější než vlastní zdroje financování. Při snížení vlastního kapitálu se nám zvýší ROE, což je velmi dobrý signál pro investory, kterým se bude kapitál zhodnocovat více. Sníží se tím alternativní náklady na vlastní kapitál, které zvyšují WACC, které mají negativní vliv na ekonomickou přidanou hodnotu, která je významným ukazatelem prosperity společnosti. Dalším výkazem, kterým se hodnotí konečné hospodaření společnosti, je výkaz zisku a ztráty. Zde společnost měla od roku 2006 do roku 2008 stoupající trend díky podílu 65
celkových tržeb, které v roce 2008 dosáhly největších hodnot. Díky krizi, která ochromila celkový chod společnosti, byl v roce 2009 zaznamenán významný pokles celkového množství prodaných výrobků a služeb a tím pádem i pokles celkových výnosů, které měly bezprostřední vliv na provozní výsledek hospodaření. V dalším období je velmi dobrým signálem růst přidané hodnoty, tedy rozdílu mezi výkony a výkonové spotřeby, která se nejvíce promítá do provozního výsledku hospodaření. Pro firmu je důležité dosahovat na stále větší objemy prodeje svých výrobků, tzn. listových, šroubových a parabolických pružin. Společnosti bych doporučoval, aby se více zaměřit na omezení nákladů na prodané zboží, a tím pádem zvýšení přidané hodnoty. Dalším nákladem, který nám ponižuje celkový výsledek hospodaření, jsou osobní náklady, tedy mzdové náklady. Zde bych doporučoval zůstat na stejných hodnotách a rozhodně nezvyšovat osobní náklady. Neustále zvyšování osobních nákladů dělá problém nejen analyzované společnosti, ale i celkové ekonomice. Osobní náklady totiž nejen, že mají negativní vliv na provozní výsledek hospodaření, a tím pádem i na výsledek hospodaření za účetní období, ale významným způsobem zvyšují inflaci. Nepředpokládám, že kdyby se zvýšily osobní náklady v HŽP a.s., že by se zvýšila inflace, ale rozhodně by se to projevilo v hospodaření společnosti. Poslední z analyzovaných období, rok 2010, byl ve znamení druhé nejvyšší přidané hodnoty z analyzovaných období, což značí velmi dobrý signál o hospodaření společnosti, kdy firma produkuje značné množství tržeb a zároveň se snaží omezovat náklady na prodané zboží a služby. V tomto trendu by měla společnost pokračovat a management by měl apelovat na snižování nákladů a zároveň zvyšování přidané hodnoty, zvyšováním prodaného množství výrobků, které mají na starost oddělení prodeje a marketingu, jakým způsobem zvýšit množství prodeje je náplní jiné práce. Další částí diplomové práce byla analýza poměrovými ukazateli, kde jsem začal analýzou likvidity. Hanácké železárny a pérovny a.s. je podnik, jehož strategií je co nejmenší držení finančních prostředků v nejlikvidnější formě, tedy na pokladně a na bankovních účtech. Podle mého názoru je to velmi pozitivní, že společnost chce investovat volné peněžní prostředky do výnosnějších aktiv. Na druhou stranu bych se zaměřil na drobné zvýšení okamžité likvidity, jelikož její hodnoty jsou na velmi nízké úrovni a doporučoval bych, alespoň se přiblížit ke spodním hranicím, která by zaručovala finanční jistotu k pokrytí veškeré výluky ve výrobním procesu a popřípadě i v nenadálých a nečekaných případech. Ostatní druhy likvidit jsou v únosných mezích, a proto je důležité se opravdu zaměřit na zvýšení krátkodobého finančního majetku ke zvýšení okamžité likvidity.
66
Ukazatele výnosnosti neboli rentability patří v podniku mezi nejsledovanější ukazatele, a proto i já jsem jim věnoval velkou pozornost. V grafu jsem zachytil rentabilitu aktiv, kterou jsem vypočítal dvěma způsoby a to z toho důvodu, aby byl vidět značný rozdíl mezi výpočtem s čistým výsledkem hospodaření a EBITem. Do grafu jsem zakomponoval i rentabilitu aktiv podniků, které se zabývají stejným druhem podnikání, abychom měli porovnání s oborovými hodnotami. Výsledky rentabilit, mě velice překvapili, kdy jsem předpokládal, že analyzovaná společnost bude nad průměrem. Kromě roku 2008, který byl pro podnik velmi úspěšný, tak ostatní analyzované období se rentability aktiv nachází vždy pod oborovým průměrem. Zde by měl podnik apelovat na zvýšení výsledků hospodaření, které se zvýší díky zvýšením prodaných výrobků. Proto bych se zaměřil na systém prodeje a získávání nových klientů, které by nám zajistili zvýšení objemů prodejů, a tím pádem zvýšení jak provozního, tak i výsledku hospodaření po zdanění. Na grafu 13 je pro změnu zachycena rentabilita vlastního kapitálu v porovnání s bezrizikovou úrokovou sazbou a alternativními náklady na kapitál. Tímto grafem jsem chtěl ukázat, zda je společnost pro potenciální investory přitažlivá. Nachází se tedy ve středním pásmu, kde rentabilita vlastního kapitálu sice překoná bezrizikovou úrokovou sazbu, ale už nedokáže překonat výši alternativních nákladů na kapitál. Výjimkou je opět rok 2008, který je ohodnocen jako nejproduktivnější období za 5 let. Zde bych doporučil se zaměřit na zvýšení rentability vlastního kapitálu a to buď odkupem svých akcií od majitelů společnosti a snížit tak vlastní kapitál společnosti, anebo naopak zaměřit se na zvýšení výsledku hospodaření. Dále jsem se zabýval ukazateli zadluženosti, kde mě zajímal poměr vlastních a cizího financování, a jaký typ financování podnik preferuje. Z grafu 14 je jasné, že podnik preferuje vlastní zdroje financování. Je to dáno především výši vlastního kapitálu. Pro management a věřitele je to dobrý signál, že podnik zbytečně nezadlužuje podnik, a že se dokáže s problémy vypořádat sám. Můžeme tedy podnik označit jako finančně samostatný. Nicméně, zde bych doporučoval, jak už jsem nastínil výše, že vlastní zdroje financování jsou o mnohé dražší než cizí, proto bych spíše volil vyvážený poměr vlastního a cizího kapitálu. Moje doporučení není nahodilé, zvýší se nám rentabilita vlastního kapitálu, což nám zvýší kredit v očích potenciálních investorů a v neposlední řadě se nám to projeví na zvýšení ukazatele ekonomické přidané hodnoty, která je též velmi důležitým ukazatelem pro investory. Poslední ze skupiny poměrových ukazatelů jsou ukazatele aktivity. Zde mě zajímalo hospodaření managementu se zásobami, pohledávkami a závazky. Nejvíce jsem tedy sledoval splatnost pohledávek a závazků. Bohužel jsem znovu našel problém v době obrátky 67
pohledávek a závazků. Podnik mimo jednoho roku vykazuje neustále velké rozdíly mezi úhradou pohledávek závazků. Problém je ale v tom, že pohledávky se uhrazují déle než závazky, což do budoucna by mohlo ovlivnit platební bilanci a mohlo by dojít až k zápornému cashflow. Podnik by měl svoje závazky hradit splacenými pohledávkami a ne naopak. Na tohle by se měla společnost zaměřit a do budoucna určitě tento poměr buď vyrovnat, nebo úplně obrátit. EVA neboli ekonomická přidaná hodnota je ukazatelem, který nám udává, zda podnik vytváří pro své majitele přidanou hodnotu. Samotný výpočet ukazatele EVA není tak složitý, problém spíše byl v určení správné hodnoty WACC, kde je zapotřebí větší počet veličin, které jsou navíc dány pouze odhadově pomocí oborových hodnot. Nicméně od začátku analyzovaných období je patrný stoupající trend do roku 2008. Následující období je ve znamení hlubšího propadu a další období je znovu v pozitivním trendu, takže bude záležet na dalším období, kde se nám trend buď potvrdí, nebo vyvrátí. Pro vykázání lepších hodnot tohoto ukazatele v příštím období, bych dal největší pozor na hodnotu alternativních nákladů na kapitál, kde je potřeba udržet náklady na vlastní kapitál v rozumných mezích. V tabulce 3 vidíme pozitivní trend vývoje nákladů na vlastní kapitál, kde se podniku daří náklady snižovat. To má vliv na celkovou výši WACC, které jsou též v poklesu. V dalším období je tedy zapotřebí dostat se s těmito náklady na úroveň z roku 2007, aby hodnota ukazatele EVA mohla být v plusových hodnotách. Velký dílem k tomu přispívá NOPAT neboli čistý výsledek očištěný od daně. Proto je zapotřebí zvýšit přidanou hodnotu, která má velký vliv na vývoj provozního výsledku hospodaření a ten pak na celkový výsledek hospodaření. Doporučuji tedy snažit se o zvýšení tržeb a s provozním výsledkem hospodaření se dostat na úrovně z roku 2008, tedy rok před krizí, který byl z analyzovaných období nejlepší. V poslední kapitole samotné analýzy jsem podnik nechal analyzovat souhrnnými modely. Provedl jsem Spider analýzu, analýzu podle Rudolfa Douchy a nakonec jsem zhotovil výsledky společnosti pomocí modelu IN05 podle manželů Neumaierových. Co se týče spider analýzy, tak jde o srovnání podniku s oborovými hodnotami. Pro jednotlivé období jsem udělal jeden graf, kde je vždy označen oborový výsledek a modrou barvou po té výsledek společnosti HŽP a.s., podle toho zjistíme, který ukazatel podnik musí vylepšit, aby byl nad průměrnými hodnotami. Potvrdilo se, že podnik ve většině analyzovaných období zaostává v hodnotách rentabilit za oborovými výsledky. Jaké opatření pro zlepšení jsem uvedl výše. Dalšími ukazateli, které nejsou uspokojivé, jsou ukazatele aktivity, kde přesahujeme průměr, ale jelikož se jedná o dobu splatnosti pohledávek a závazků, tak bychom se měli 68
nacházet spíše pod průměrem, tzn., že podniky ze stejného oboru podnikání mají obrátku pohledávek, závazků a zásob kratší. Doporučení jsem uvedl při analýze ukazatelů aktivity. Jediným souborem ukazatelů, které jsou v lepších hodnotách než oborové, jsou hodnoty likvidit. Podniky drží velké množství hotovosti, Hanácké železárny a pérovny a.s. se spíše soustředí na výnosnější aktiva, čímž podniku stoupá hodnota. Posledním souborem ukazatelů jsou ukazatele zadluženosti, zde jsem si opět potvrdil, že podniky ze stejného oboru podnikání využívají ke své činnosti spíše cizí zdroje financování. HŽP a.s. spíše využívají vlastní zdroje, tudíž je podnik finančně samostatný a není závislý na pomoci od svých věřitelů. Celkově lze tedy říci, že podnik si v porovnání s oborem jeví jako průměrný, a to hlavně díky ukazatelům rentability a aktivity. Jako bonitní model jsem si zvolil analýzu podle Rudolfa Douchy, podle které jsem chtěl zjistit bonitu podniku, pomocí jednoho čísla. Analýzu jsem zvolil díky, dokonalému přizpůsobení se českým podnikům. Do grafu jsem zachytil celkový ukazatel I. a II., to protože jsem chtěl ukázat, jak celkový ukazatel I. nadhodnocuje bonitu podniku, a tak jsem zvolil i detailnější rozbor, tedy celkový ukazatel II., který vypovídá o opravdové situaci v podniku. Z grafu je patrné, že podnik vykazuje dlouhodobě stabilní výkony, ale i zde jsou vidět určité rezervy, zejména v ukazatelích rentabilit. Celkově ale můžeme konstatovat, že celkový ukazatel kopíruje
vývoje jednotlivých ukazatelů
v jednotlivých obdobích. Vývoje
jednotlivých ukazatelů přikládám v příloze. A posledním bodem diplomové práce bylo zhodnocení podniku pomocí bankrotního modelu IN05, který též vyhovuje českým podnikům, protože jeho autoři byli Češi, a proto tvořili modely na české podniky. I zde se nám potvrzuje ten samý trend, jako u jednotlivých ukazatelů. Od roku 2006 do roku 2008 se podniku dařilo, neustále zvyšovat svoji hodnotu, a tak dosahoval velice dobrých hodnot, které se pohybovaly na vrchní hranici, což nám značí velmi malou pravděpodobnost bankrotu. Tato situace ale nastává v roce 2009, kde byl tento rok velmi bídný a celkově to má na svědomí krize, kde výroba byla silně zredukována. V posledním období se podnik dostal z hranice bankrotu a v budoucnu má podnik dispozice k růstu a přejít do pásma na horní hranici, kde celkový index by musel být větší jako 1,5 a podnik by tak dostal nálepku vysoce prosperující podnik s velmi malou pravděpodobností bankrotu. Do budoucna doporučuji se znovu dostat na hodnoty z roku 2008 a zaměřit se především na zvýšení tržeb, které v modelu IN05 hrají velmi důležitou roli.
69
Závěr Krize, která vznikla v roce 2008 v USA a měla ohromný vliv na celosvětovou ekonomiku, razantním způsobem ochromila i automobilový a celý dopravní průmysl, na kterém je společnost Hanácké železárny a pérovny a.s. závislá. Prvotním cílem diplomové práce bylo zjistit, jak se tato krize projevila i v hospodaření podniku. Z jednotlivých analýz jsem zjistil, že podnik, hned v roce vzniku krize, nijak nezareagoval na světový problém, ba naopak v tomto roce podnik dosáhl ve všech oblastech nejlepší hodnocení a blížil s k hranici vysoce prosperující společnosti. Tento propad nastal až v roce následujícím, tedy v roce 2009, kdy celosvětově poklesla produkce téměř ve všech oborech a postihl i analyzovanou společnost, které poklesly téměř všechny ukazatele, nejvíce však tržby za prodané zboží, které měly bezprostřední vazbu na provozní výsledek hospodaření a ten samozřejmě na čistý výsledek hospodaření. V dalším roce je vidět nový vzrůstající trend, z čehož usuzuji, že podnik Hanácké železárny a pérovny a.s., přečkaly krizový rok sice s drobnými problémy, ale po oživení ekonomiky se znovu dostaly na výborné hodnoty a v roce 2010 je významná hodnota například u přidané hodnoty. Nutno tedy podotknout, že je zapotřebí zanalyzovat další období, jestli se vzrůstající trend potvrdí, nebo zda podnik spadne na ty samé čísla, jako v roce 2009. Podle mého názoru se však situace v roce 2011 nebude opakovat už z toho důvodu, že vývoj ekonomiky za první polovinu tohoto roku, byl velmi pozitivní, tzn., že pokles je možný pravděpodobně až ve druhé půli roku 2011. Nicméně to jsou jen odhady a je potřeba se zaměřit na konkrétní čísla. Hanácké železárny a pérovny a.s. je podnik s dlouholetou tradicí a v České republice jeden z největších distributorů listových, parabolických a šroubových pružin. Společnost má obchodní partnery po celé Evropě, z nichž nejvýznamnější jsou z automobilového průmyslu společnosti IVECO, SCANIA, VOLVO, ze železniční dopravy jsou to např. ČD, ŠKODA TRANSPORTATION, BOMBARDIER, FINSKÉ DRÁHY, ALSTOM. Tohle je jen chabý výčet všech obchodních partnerů, nicméně do budoucna bych očekával větší aktivitu při akvizicích s novými partnery. Podle mého názoru stále atraktivním trhem jsou nově vznikající ekonomiky, jako příklad mohu uvést asijské země, jako Jižní Korea, Taiwan, Thajsko, Mongolsko, které je velmi atraktivní destinací pro čínské investory. Dále bych doporučil nahlédnout do afrických států, jako rychle se rozvíjející Nigérie, Egypt, Demokratická republika Kongo, Jihoafrická republika apod., co se týče amerického kontinentu, tak zde bych se zaměřil na Jižní Ameriku. Další akvizice jsou pro růst podniku stále potřeba. Z mého
70
doporučení vyplývá, že by podnik měl zvyšovat celkové tržby, které jsou pro růst společnosti klíčové a tento růst nám zabezpečí větší množství klientů. Doufám, že se podniku do budoucna bude dařit o něco lépe, jako v posledních dvou období a potvrdí v následujícím období stoupající trend. Dále předpokládám, že v příštím období se projeví růst ukazatelů, jako rentability a aktivity, kde jsem spatřil větší problémy a nadále doufám, že si podnik zachová konkurenceschopnost a nadále bude pokračovat v rozvíjení a zdokonalování nejen svých pracovníků, ale i svého produktového portfolia. Dispozice k tomu rozhodně má.
71
Seznam použité literatury Monografie [1]
DLUHOŠOVÁ, D. Finanční řízení a Rozhodování Podniku: Analýza, Investování, Oceňování, Riziko, Flexibilita. 2. vydání. Praha: Ekopress, 2008. 192 str. ISBN 978-80-86929-44-6
[2]
GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku. 1. Vydání. Praha vysoká škola ekonomická, Fakulta financí a účetnictví. 197 str. ISBN 80-7079-257-4
[3]
HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. 1. Vydání. Praha: ASPI, 2008. 208 str. ISBN 978-80-7357-392-8
[4]
KISLINGEROVÁ, E. Finanční analýza krok za krokem. Praha: C.H.Beck, 2005. 137 str. ISBN 80-7179-321-3
[5]
KNÁPKOVÁ, A., PAVELKOVÁ, D. Finanční analýza, komplexní průvodce s příklady. 1. Vydání. Praha: Grada 2010. 208 str. ISBN 978-80-247-3349-4
[6]
KONEČNÝ, Miloš. Finanční analýza a plánování. 10. vydání. Brno: Vysoké učení technické, 2005. 82 str. ISBN 80-7355-033-4
[7]
KOVANICOVÁ, D., KOVANIC, P. Poklady skryté v účetnictví. Díl 2, Finanční analýza účetních dokladů. 1. vydáni. Praha: Polygon, 1995. 300 str. ISBN 80-901778-4-0
[8]
KOŽENÁ, M. Manažerská Ekonomika: Teorie Pro Praxi.1. vydání. Praha: C.H. Beck, 2007. 216 str. ISBN: 978-80-7179-673-2
[9]
LANDA, Martin. Jak číst finanční výkazy. 1. vydání. Brno: Computer Press 2008. 176 str. ISBN 978-80-251-1994-5
[10]
MAŘÍK, M. Metody Oceňování Podniku: Proces Ocenění - Základní Metody a Postupy. 2. vydání. Praha: Ekopress, 2007. 492 str.ISBN 978-80-86929-32-3
[11]
MAŘÍK, M., MAŘÍKOVÁ, P. – Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování podniku. 2. vydání. Praha: Ekopress, 2005. ISBN 80-86119-61-0
[12]
RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2. aktualizované vydání. Praha: Grada, 2008. 120 str. ISBN 978-80-247-2481-2.
[13]
SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 1. vydání. Brno: Computer Press, 2007. 154 str. ISBN 978-80-251-1830-6.
[14]
SUCHÁNEK, Petr. Finanční management. 1. Vydání. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2007. ISBN 978-80-210-4277-3 72
[15]
SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2002. ISBN 80-7179-736-7
[16]
ZLÁMAL, J. Podnikové finance. 1. Vydání. Olomouc: Univerzita Palackého, 2002. 133 str. ISBN 80-244-0541-7
Články [1]
NEUMAIEROVÁ, I., NEUMAIER, I. Proč se ujal index IN a nikoli pyramidový systém
ukazatelů
INFA.
Dostupný
na
WWW
<
http://www.ekonomikaamanagement.cz/getFile.php?fileKey=CEJVB0NUCAd VCEZIU1VHB 0MIUUMEBAVDVFVWQ1VUBAVGQ1VCXgQFBERIREJLYg== >. Cit. [21. 12. 2011] [2]
ZIKMUND, M. Finanční analýza – ukazatele rentability. Dostupný z WWW < http://www.businessvize.cz/financni-analyza/ukazatele-rentability> [cit. 20. 12. 2011]
[3]
KUBÍČKOVÁ D., SOUKUP J. Spider analýza jako metoda podnikového srovnání. Sborník příspěvků z International scientific days. Nitra: Faculty
of
Economics and Management, 2006. [4]
NEUMAIEROVÁ, I., NEUMAIER, I. Index IN05. Evropské finanční systémy: Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005. ISBN 80-210-3753-9
[5]
ZIKMUND, M. Finanční analýza – ukazatele rentability. Dostupný z WWW < http://www.businessvize.cz/financni-analyza/ukazatele-rentability> [cit. 20. 12. 2011]
Ostatní zdroje [1] Účetní uzávěrky společnosti Hanácké železárny a pérovny a.s. z let 2006 – 2010. [2] O společnosti. Dostupný na WWW < http://hzap.cz/pages/cze/onbspnas/historie.php> [cit. 16. 2. 2012] [3] O
společnosti.
Dostupný
na
WWW
[cit.16. 2. 2012] [4] Definice
EBIT.
Dostupný
na
WWW
http://www.investopedia.com/terms/e/ebit.asp#axzz1itDNgAeZ >. Cit.[21. 12. 2011]
73
<
[5] Analytické materiály. Dostupné na WWW < http://www.mpo.cz/cz/ministr-aministerstvo/analyticke-materialy/> [6] Obchodní
rejstřík.
Dostupný
na
WWW
<
na
WWW
<
http://portal.justice.cz/Justice2/Uvod/uvod.aspx> [7] Riziková
prémie.
Dostupný
http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/mezinarodni_vztahy/rating/ >
Seznam obrázků Obrázek 1 - Spider analýza ................................................................................................... 28 Obrázek 2 - Kvadranty Spider analýzy ................................................................................. 29 Obrázek 3 - Organizační struktura. ....................................................................................... 31
Seznam tabulek Tabulka 1 - Úrokové krytí .................................................................................................... 50 Tabulka 2 - Obrátka zásob .................................................................................................... 51 Tabulka 3 - Výpočet EVA .................................................................................................... 53 Tabulka 4 - Finanční riziko. .................................................................................................. 54 Tabulka 5 - Model IN05 ....................................................................................................... 63
Seznam grafů Graf 1 - Horizontální analýza aktiv ...................................................................................... 32 Graf 2 - Vertikální analýza aktiv.......................................................................................... 34 Graf 3 - Vertikální analýza aktiv, obor................................................................................. 35 Graf 4 - Horizontální analýza pasiv ..................................................................................... 36 Graf 5 - Vertikální analýza pasiv ......................................................................................... 37 Graf 6 - Vertikální analýza pasiv, obor ................................................................................ 38 Graf 7 - Horizontální analýza VZZ ...................................................................................... 39 Graf 8 -Vertikální analýza VZZ ........................................................................................... 41 Graf 9 - Výkony – Výkonová spotřeba ................................................................................ 42 74
Graf 10 - Okamžitá likvidita ................................................................................................ 43 Graf 11 - Pohotová likvidita ................................................................................................ 44 Graf 12 - Běžná likvidita ..................................................................................................... 45 Graf 13 - Vztahy rentabilit ................................................................................................... 46 Graf 14 - Vztah ROE, Rf a Re ............................................................................................. 47 Graf 15 – Ukazatele zadluženosti ......................................................................................... 48 Graf 16 – Vztah ROA a Múm ............................................................................................... 49 Graf 17 – Obrátka závazků a pohledávek .............................................................................. 50 Graf 18 - EVA ..................................................................................................................... 52 Graf 19 – SA 2006 ............................................................................................................... 56 Graf 20 – SA 2007 ............................................................................................................... 57 Graf 21 – SA 2008 ............................................................................................................... 58 Graf 22 – SA 2009 ............................................................................................................... 59 Graf 23 – SA 2010 ............................................................................................................... 60 Graf 24 – Douchova analýza ................................................................................................ 61 Graf 25 – Model IN05 .......................................................................................................... 63
Seznam příloh Příloha 1 - Propočet Douchovy analýzy ................................................................................... Příloha 2 - Poměrové ukazatele ............................................................................................... Příloha 3 - Spider analýza propočet .........................................................................................
75
Příloha 1 - Propočet Douchovy analýzy Douchova analýza I. 2010
2009
2008
2007
2006
1,1853836
1,014065
0,978437
1,257981
1,32098
0,551268
0,506638
0,320892
0,553793
0,491494
ukazatel aktivity A = CV/ 2*PAS
0,4708152
0,440389
0,703206
0,559865
0,462418
ukazatel rentability R = 8*HV/VK
0,5632818
0,282844
1,164776
0,672292
0,451302
2010
2009
2008
2007
2006
1,1232948
0,844184
1,395362
1,236066
1,046695
2010
2009
2008
2007
2006
S1 = VK/SA
1,1853836
1,014065
0,978437
1,257981
1,32098
S2 = (VK/PAS) * 2
0,2889909
1,155726
0,978456
1,204255
1,240392
S3 = VK/CZ
1,3829483
1,378358
0,974288
1,550385
1,63299
S4 =CA/(BÚ+KFV+KZ) *5
0,7375849
0,861892
0,503091
0,653762
0,6201
S5 = CA / (ZÁS *15)
0,3573736
0,38867
0,304072
0,446098
0,369251
S = (2*S1+S2+S3+S4+2*S5)/ 7
0,7850055
0,762793
0,645395
0,8804
0,893406
2010
2009
2008
2007
2006
0,3702472
0,630154
0,066781
0,134648
0,053492
0,551268
0,506638
0,320892
0,553793
0,491494
L3 = OA/ (KCZ *2,5)
0,7536878
0,735434
0,499136
0,676094
0,65053
L4 = (PRACKAP / PAS) *3,33
0,7984034
0,648108
0,328095
0,703156
0,672684
L = (5*L1+8*L2+2*L3+L4)/16
0,5354474
0,582678
0,264213
0,447433
0,385822
2010
2009
2008
2007
2006
R1 = (EAT * 10)/ PŘIDHOD
1,2879292
0,702928
1,676235
1,789872
1,614852
R2 = (EAT * 8) /VK
0,5632818
0,282844
1,164776
0,672292
0,451302
R3 = (EAT * 20) / PAS
0,8139166
0,408613
1,424603
1,012014
0,699739
R4 = (EAT * 40) / (TRŽ +VÝR)
1,7464177
0,927845
1,980581
1,807601
1,418886
R5 = (EBIT * 1,33) / (PZ + FZ + MZ)
1,8673728
1,958867
1,316481
1,170538
1,2092
R = (3*R1 + 7*R2 + 4*R3 + 2*R4 + R5) / 17
0,9660373
0,561041
1,42107
1,112321
0,873506
2010
2009
2008
2007
2006
A1= [(TRŽ + VÝR)/2] / PAS
0,4660492
0,440389
0,719286
0,559866
0,493161
A2 = [(TRŽ + VÝR)/2/4] / VK
0,2015847
0,190525
0,367562
0,232453
0,198792
A3 = (4*PŘIDHOD)/(TRŽ + VÝR)
1,3559889
1,319972
1,181565
1,009905
0,878648
0,674541
0,650295
0,756137
0,600741
0,523534
2010
2009
2008
2007
2006
0,768044
0,609317
0,850761
0,809406
0,685097
ukazatel stability S = VK/SA ukazatel likvidity L = (FM + POH)/2,17*KCK)
Celkový ukazatel Douchovy analýzy I. Douchova analýza II. Ukazatele stability
Ukazatele likvidity L1 = (2*FINMAJ/KCZ) L2 = (FINMAJ+POH)/ (KCZ * 2,17)
Ukazatele rentability
Ukazatele aktivity
A = (A1+A2+A3) / 3 Celkový ukazatel Douchovy analýzy II. C = (S*2 + L*4 + A*1 + R*5) / 12
Příloha 2 - Poměrové ukazatele Poměrové ukazatele 2010
2009
Okamžitá likvidita
0,185124
Pohotová likvidita
1,196252
Běžná likvidita Pracovní kapitál
Ukazatele likvidity
2008
2007
2006
0,315077
0,03339
0,067324
0,026746
1,099404
0,696337
1,201731
1,066541
1,88422
1,838585
1,24784
1,690234
1,626324
141 438
106 751
55 936
125 633
112 075
Ukazatele rentability ROA
2010
2009
2008
2007
2006
0,040696
0,020427
0,07123
0,050601
0,034987
ROA s EBIT
0,054088
0,031827
0,109236
0,075644
0,053137
ROE
0,07041
0,035356
0,145597
0,084037
0,056413
Rentabilita tržeb
0,04366
0,022605
0,051456
0,044457
0,037277
Rentabilita nákladů
0,95634
0,977395
0,948544
0,955543
0,962723
0,932098
0,903648
1,384295
1,138186
0,938562
2010
2009
2008
2007
2006
Obratovost zásob
4,996611
5,268308
6,313888
7,616139
5,198477
Obrátka zásob
73,04952
69,2822
57,80907
47,92455
70,21288
Obratovost pohledávek
3,399677
4,965066
5,252508
3,279699
2,798642
Obrátka pohledávek
107,3631
73,51363
69,49061
111,2907
130,4204
Obratovost závazků
5,203628
7,158171
5,143938
5,57945
4,741845
Obrátka závazků
70,14336
50,99068
70,95731
65,41863
76,97425
Obrat celkových aktiv Ukazatele aktivity
2010
2009
2008
2007
2006
Debt ratio
0,417935
0,419164
0,502139
0,388373
0,379792
Equity ratio
0,577982
0,577758
0,489228
0,602127
0,620196
Finanční páka
1,730158
1,73083
2,044037
1,660778
1,612394
Debt/equity ratio
0,723093
0,725501
1,026391
0,645001
0,612374
Úrokové krytí
10,05818
6,136786
8,886245
7,416366
7,125793
Maximální úroková míra
0,087013
0,0465
0,124001
0,076478
0,054596
Ukazatele zadluženosti
Příloha 3 - Spider analýza propočet rok 2010
HŽP a.s. OBOR
Okamžitá likvidita Pohotová likvidita Běžná likvidita ROA ROE Rentabilita tržeb Obrátka zásob Obrátka pohledávek Obrátka závazků Debt ratio Equity ratio Maximální úroková míra
0,19 1,20 1,88 0,05 0,07 0,04 73,05 107,36 70,14 0,42 0,58 0,09
0,29 1,07 1,68 0,06 0,08
0,03 61,62 77,58 105,85 0,51 0,46 0,11
rok 2009
HŽP a.s.
OBOR
Okamžitá likvidita Pohotová likvidita Běžná likvidita ROA ROE Rentabilita tržeb Obrátka zásob Obrátka pohledávek Obrátka závazků Debt ratio Equity ratio Maximální úroková míra
0,32 1,10 1,84 0,03 0,04 0,02 69,28 73,51 50,99 0,42 0,58 0,05
0,33 1,10 1,75 0,06 0,08 0,04 68,50 82,74 109,95 0,49 0,49 0,11
rok 2008
HŽP a.s.
OBOR
Okamžitá likvidita Pohotová likvidita Běžná likvidita ROA ROE Rentabilita tržeb Obrátka zásob Obrátka pohledávek Obrátka závazků Debt ratio Equity ratio Maximální úroková míra
0,03 0,70 1,25 0,11 0,15 0,05 57,81 69,49 70,96 0,50 0,49 0,12
0,21 0,97 1,41 0,09 0,12 0,04 221,22 242,83 365,00 0,47 0,53 0,03
rok 2007
HŽP a.s.
OBOR
Okamžitá likvidita Pohotová likvidita Běžná likvidita ROA ROE Rentabilita tržeb Obrátka zásob Obrátka pohledávek Obrátka závazků Debt ratio Equity ratio Maximální úroková míra
0,07 1,20 1,69 0,08 0,08 0,04 47,92 111,29 65,42 0,39 0,60 0,08
0,23 0,91 1,51 0,10 0,14 0,05 231,57 258,51 315,67 0,46 0,54 0,04
rok 2006
HŽP a.s.
OBOR
Okamžitá likvidita Pohotová likvidita Běžná likvidita ROA ROE Rentabilita tržeb Obrátka zásob Obrátka pohledávek Obrátka závazků Debt ratio Equity ratio Maximální úroková míra
0,03 1,07 1,63 0,05 0,06 0,04 70,21 130,42 76,97 0,38 0,62 0,05
0,21 0,93 1,53 0,09 0,13 0,04 51,24 61,84 75,81 0,53 0,46 0,17
