EKOLOGICKÉ NÁKLADY VÝROBY ŽIVIČNÝCH SMĚSÍ

UNIVERZITA PARDUBICE DOPRAVNÍ FAKULTA JANA PERNERA

EKOLOGICKÉ NÁKLADY VÝROBY ŽIVIČNÝCH SMĚSÍ Semestrální práce z předmětu Životní prostředí

Anotace:

Tato semestrální práce nás seznamuje s problematikou obaloven z hlediska životního prostředí a zobecňuje ekologické náklady spojené s ochranou životního prostředí a to jak jednorázové tak provozní.

Klíčová slova:

Obalovny, živičné směsi, emise, technologie výroby, životní prostředí, nebezpečné látky.

Vypracoval: Štyndl René Student 2. ročníku DP Prohlašuji, že předložená práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracoval samostatně. Literaturu a další zdroje, z nichž jsem při zpracování čerpal v práci řádně cituji.

-1-

Strana 1 (celkem 37)

Obsah 1.

Úvod

3

2.

Historie a v současné době používané obalovny

4

2.1 2.2

Obalovna ASKOM VS s výkonem 160 t/hod Obalovna IMA A 120 s výkonem 120 t/hod

3.

Vstupní suroviny pro výrobu obalovaných směsí

10

4.

Technologie výroby a pokládka živičných směsí

11

4.1 4.2 4.3 4.4

5.

Stručný popis technologie výroby asfaltových směsí s fotografiemi Výběr materiálu Ekologizace obalovny živičných směsí Pokládka živičných směsí

Obalovny živičných směsí a životní prostředí

23

5.1 Obalovny živičných směsí a mísírny živic 5.2 Hlavní rizika obaloven z hlediska ochrany životního prostředí: 5.3 Problematika ovzduší 5.4 Problematika vod 5.5 Problematika odpadů 5.6 Problematika horninového prostředí

6.

7.

Zhodnocení použitých metod pro výběr vhodné lokality obalovny 6.1 6.2 6.3 6.4 6.5 6.6 6.7

Vlivy na zdraví obyvatel Vlivy na ovzduší a klima Vlastní investiční náklady Vlivy na vodu Vlivy na půdu, území a geologické podmínky Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy Vlivy na antropogenní systémy, jejich složky a funkce Vlivy na strukturu a funkční využití území

6.8

Velkoplošné vlivy v krajině

Investiční náklady výroby živičných směsí 7.1 7.2 7.3

27

26

Vlastní investiční náklady Další jednorázové náklady Provozní náklady výroby živičných směsí

8.

Problematika spotřebovaných živičných povrchů

30

9.

Závěr Přílohy:

31 Příloha_1 - Měření emisí - Obalovna Středokluky Příloha_2 - Nebezpečnost látek emitovaných z obalovny Batch Příloha_3 - Emise PAU podle US-EPA 454/R-00-0019 Příloha_4 – Fotografie a schémata obaloven

-2-


1.

ÚVOD

Rozvoj dopravy v posledních desetiletích zaznamenal velmi značný nárůst. S tímto rozvojem samozřejmě přichází i výrazné zvýšení nepříznivých účinků dopravy, ale i odvětvím spojených s dopravou, na životní prostředí. Stejně rychle rozvíjejícím se odvětvím dopravy jako například automobilový průmysl je průmysl zabývající se výrobou směsí, které se používají na výrobu silnic nebo dálnic. Tato semestrální práce popisuje v několika kapitolách počátky vzniku prvních továren na výrobu živičných směsí „Obaloven“, až po současnou moderní výrobu. Je zde podrobně popsán celý proces výroby od zpracování a výběru vstupních materiálů, až po finálně vyrobenou živičnou směs. Dále jsou zde uvedeny náklady na zavedení nové výroby a následné náklady provozní. V dalších následujících kapitolách jsou popsány nejhlavnější rizika z hlediska vlivu na životní prostředí vznikající provozem obaloven.

-3-


2.

Historie a v současné době používané obalovny

První obalovny živičných směsí se u nás začaly zavádět v padesátých letech. Z počátku se jednalo o málo-výkonné jednoduché obalovny. - polské SOKP - 8 – A 6 - 8 t/hod SOKP - 25 – A 25 t/hod - sovětské D 325 2 t/hod - NDR SSM 70 20 t/hod Pokusy o zavedení domácí výroby byly vesměs neúspěšné. Od roku 1964 byly dováženy výhradně obalovny Teltomat - VEB TELTOMAT. WERK FÜR STRASSENBAUMASCHINEN. Výjimku tvoří velmi sporadický dovoz od firem Wibau; Marini nebo Barber-greene. Základní typová řada obaloven Teltomat se liší výkonově: Teltomat I. 25 t obalované směsi/hod Teltomat II. 30 t obalované směsi/hod Teltomat III. 45 t obalované směsi/hod Teltomat IV. 60 - 80 t obalované směsi/hod Teltomat V. 80 - 100 t obalované směsi/hod Teltomat 150 (VI.) 25 t obalované směsi/hod Teltomat I.a II. byly vyřazeny již na počátku osmdesátých let. Nejvíce rozšířené jsou Teltomat IV. a V.; Teltomat III. a VI. se vyskytují sporadicky. Dovážené obalovny byly postupně výrobcem vybavovány těmito odlučovacími zařízeními odprašování suché: - odprašování s vodním skrápěním - odprašování suché zjednodušené - odprašování suché jednalo se o multicyklon k odloučení pevných úletů mnozí provozovatelé nahradily původní zařízení tuzemským - např. typu SEB (ZVUZ Milevsko) s ventilátorem RSA ( Janka Radotín) - odprašování s vodním skrápěním tento způsob nedoznal u nás širšího uplatnění pro značné pořizovací a provozní nároky (nutný zdroj vody. neutralizace vody, odstraňování a skladování kalů, nízká životnost) - odprašování suché zjednodušené bylo dodáváno u obaloven Teltomat od roku 1983; základem byl velkoobjemový cyklón; účinnost tohoto zařízení byla nízká (85 - 90%) a již tehdy nevyhovovala tuzemským předpisům.; přesto se však u obaloven používalo a to jako první suchý stupeň odprašování před druhým (mokré odlučování nebo látkové filtry). V tuzemsku byly vyvinuty a odzkoušeny látkové filtry, kterými byly postupně nahrazovány odlučovací zařízení na obalovnách Teltomat (Tabulka č. 1). Filtrační jednotky vyráběla řada

-4-


výrobců. ZVUZ Milevsko, ZNZ Praha, Silnice Plzeň pod různým typovým označením - FKB 400, FV, FKC. Od počátku 90. let se u nově realizovaných obaloven uplatňují zejména tyto firmy: Benninghoven GmbH&Co.KG Ammann Gibat v menší míře Bernardi, případně další firmy. Tabulka č. 1 Typová řada firmy Benninghoven [7] Množství čištěných spalin Výkon Nm3/hod t/hod 40 60 80 100 130 160 200 240 320 400

14 000 18 500 23 000 28 000 36 000 44 000 54 000 64 000 84 000 105 000

Základní výkonová řada firmy Ammann [7]: 80 t/hod 120 t/hod 160 t/hod 240 t/hod Firma Gibat realizovala obalovnu v Hradišti u Chebu s kapacitou 160 t/hod jako náhradu Teltomat V. Tato firma se rovněž zabývá rekonstrukcí starých obaloven. Od firmy Bernardi je obalovna v Letkově u Plzně. V Českých Budějovicích je realizovaná obalovna (Jihočeská obalovna) od firmy Wibau s kapacitou 160 t/hod. Ze starých obaloven západní provenience je v provozu obalovna v Klecanech (Marini). V Písku se právě nyní zprovozňuje obalovna firmy Benninghoven s kapacitou 160 t/hod, přičemž míchací zařízení má kapacitu 200 t/hod. Od této firmy je v provozu také starší obalovna ve Středoklukách s kapacitou 160 t/hod. V současnosti je v provozu v ČR kolem 107 obaloven, v nichž převahu stále tvoří rekonstruované obalovny typu Teltomat.

-5-


2.1 Obalovna ASKOM VS s výkonem 160 t/hod. Popis obalovny živičných směsí typu ASKOM VS a jejího zařízení je uveden v tabulce č. 2 (schéma obalovny a fotografie viz příloha 3). Tabulka č. 2 – Obalovna živičných směsí typu ASKOM VS [8] Zařízení

Popis

Poznámka

Studené dávkování

5-120 t/hod; objem 10 m3

8 ks

Sušící buben

9000/2200 mm; 15 tun

-

Hořák

Oertli 13,9 - 18,6 MW

Zemní plyn

2

Filtry

14 komor; 626 m

2 stupně odlučování

Horké třídění

zásoba horkého kameniva 80 tun

6 komor

Míchač

3 tuny záměs; 2 × 45 kW

max. cyklus 45 s

Vozík

5 tun

cyklus 70 s

Velín

MIPRO 4000

-

Silo pro hotovou směs

4 sila 200 tun

20 + 40 + 60 + 80 tun

Filerové hospodářství

2 × 50 tun

vodorovně dělená věž

Živičné hospodářství

6 × 60 tun

nepřímý ohřev

Osm primárních dávkovačů o obsahu 10 m3, dopravní cesta s kapacitou 160 t/hod. Sušící buben o délce 9 m a průměru 2,2 m je vybaven hořákem Oertli s výkonem 15,5 MW. Horké třídění je osazeno 6 síty s kapacitou zásobníků jednotlivých frakcí 80 tun. Pro přidávání vápence a vlastního prachu je obalovna vybavena děleným 100 tunovým silem (2 x 50 tun). Přísady a asfalt se dávkují váhově do míchače o obsahu 3.000 kg. Teoretický výkon míchače je až 240 tun v hodině. Směs je expedována do 4 zásobníků o celkovém objemu 200 tun. Živičné hospodářství je sestaveno z 6 nádrží o objemu 6 x 60 t s nepřímým ohřevem kotelnou MAT Transier. Obalovna je osazena filtračním zařízením s celkovou plochou 626 m2 a garantovaným úletem prachových částic do 10mg/m3. Obalovna je vybavena řídícím systémem MIPRO 4000. Sortiment výroby plně pokrývá požadavky odběratelů. Výroba všechny druhů směsí typu AB, OK, AK a zavádění výroby barevných směsí. Obalovna je vybavena odlučovacími filtry, které zaručují minimální prašnost při výrobě asfaltových směsí. Stav odlučovacích filtrů je kontinuálně sledován a vyhodnocován řídícím systémem obalovny. Další snížení ekologické zátěže okolí je zajištěno odsáváním prachu z horkého třídění kameniva a odsáváním výparů z míchače zpět přes hořák sušicího bubnu. Prodej asfaltových směsí je pro všechny zájemce v kvalitě dle ČSN.

-6-


2.2 Obalovna IMA A 120 s výkonem 120 t/hod. Popis obalovny živičných směsí typu IMA A a jejího zařízení je uveden v tabulce č. 3 (schéma obalovny a fotografie viz příloha 3). Tabulka č. 3 – Obalovna IMA A [8] Zařízení

Popis

Poznámka

Studené dávkování

5 - 120 t/hod; objem 10 m3

7 ks

Sušící buben

8400/2100 mm; 12 tun

-

Hořák

VKH-1P-14 AR 14 MW

Zemní plyn

Filtry

12 komor; 554 m2

2 stupně odlučování

Horké třídění

zásoba horkého kameniva 20 tun

4 komor

Míchač

1,5 tuny záměs

max. cyklus 45 s

Vozík

5 tun

cyklus 70 s

Velín

HAS 90

-

Silo pro hotovou směs

3 sila 310 tun

65 + 115 + 130 tun

Filerové hospodářství

2 × 50 tun

samostatné věže

Živičné hospodářství

1 × 100 + 2 × 60 tun

nepřímý ohřev

Obalovna živičných směsí typu IMA A 120 byla postavena v Šenově u Nového Jičína v roce 2001 [8]. Výstavba obalovny byla zahájena v roce 2001 převezením obalovny z Želešic u Brna. Celou výstavbu zajišťovala mateřská firma ALPINE stavební společnost CZ, a.s. Na obalovně byly provedeny opravy opotřebovaných dílů, nové rozvody asfaltu, výměna asfaltové váhy a další úpravy nutné pro provoz. První vyrobená tuna na nové obalovně byla v srpnu 2001. V roce 2002 je předpokládaná výroba cca 30.000 tun a v dalších letech předpokládáme další nárůst. Sortiment výroby plně pokrývá požadavky odběratelů. Výroba všech druhy směsí typu AB, OK, AK. Obalovna je vybavena odlučovacími filtry, které zaručují minimální prašnost při výrobě asfaltových směsí. Stav odlučovacích filtrů je kontinuálně sledován a vyhodnocován řídícím systémem obalovny. Další snížení ekologické zátěže okolí je zajištěno odsáváním prachu z horkého třídění kameniva a odsáváním výparů z míchače zpět přes hořák sušicího bubnu.Prodej asfaltových směsí pak v kvalitě dle ČSN.

-7-


3.

Vstupní suroviny pro výrobu obalovaných směsí

Kamenivo frakce 0 - 4 mm 23,5 % 4 - 8 mm 23,5 % 8 - 16 mm 19,0 % 16 - 22 mm 5,0 % Písek 19,0 % Filer (mletý vápenec a zachycený pevný úlet z filtračního zařízení) 4,5 % **) Asfalt - asfalt silniční ropný dle ČSN 65 7201 - polofoukané silniční asfalty dle ČSN 65 7206 5,5 % - nemodifikované asfalty dle technologických norem výrobků (zdroj Vialit Soběslav, Schwechat Vídeň). Recyklát *) vratné živičné povrchy z údržby a oprav komunikací Poměr jednotlivých komponent závisí na druhu požadované živičné směsi. *) produkty z recyklátu jsou použitelné na méně namáhané povrchy - např. pěší zóna - nebo jako vyrovnávací vrstva. **) mletý vápenec; vlastní filtr z filtračního zařízení činí cca 25 % mletého vápence Lokalizace obaloven se neprovádí podle zdroje surovin, ale podle spádové oblasti. Za spádovou oblast obalovny lze považovat vzdálenost 40 - 50 km bez ztráty kvality vyrobené živičné směsi. Spotřeby energií: elektrická energie cca 25 kWh/t směsi palivo - lehký topný olej cca 5 kg/t směsi - zemní plyn cca 9 Nm3/t směsi Voda Ve vlastní technologii není voda potřeba. Voda je potřeba pouze pro sociální účely; dále pro přípravu mýdlového roztoku pro postřik korb aut transportujících živičné směsi - cca 0,3 l vody/t směsi [7].

-8-


4.

Technologie výroby a pokládka živičných směsí

Kamenivo a písek jsou z boxových zásobníků čelním nakladačem dopravovány do násypek dávkovacího zařízení. Podle stanovené receptury se jednotlivé komponenty odměřují dávkovacím pásem v určeném poměru na transportní pás do předlohy bubnové sušárny. Dávkovače jsou řízeny ručně nebo automaticky prostřednictvím mikroprocesorového řídícího systému z ovládacího pultu. V protiproudové bubnové sušárně materiál postupuje proti spalinám hořáku na zemní plyn. V sušárně dochází k vysušení materiálu, homogenizaci a ohřevu na požadovanou teplotu. Zpracovaný materiál se dále dopravuje horkým ekvátorem do třídícího zařízení. Zde dochází k prosévání, mezi-skladování a posléze se materiál odvažuje a spolu se samostatně odváženou filerovou moučkou dopravuje do míchačky. Do míchačky jde rovněž odvážené množství pojiva (asfaltu). Po dosažení homogenity je hotová směs vypouštěna přes kruhové šoupě do zásobníku produktu. Ze zásobníku se již plní korby aut, které jsou pro snížení přilnavosti postříkány mýdlovou vodou (zjednodušené technologické schéma obaloven viz příloha 3).

-9-


4.1

Stručný popis technologie výroby asfaltových směsí s fotografiemi [8]: 1. Ze studených dávkovačů se dávkují jednotlivé druhy kameniva do sušícího bubnu (obrázky 7, 8). Obr. 7 Dávkovač [8]

Obr. 8 Dopravník [8]

2. V sušícím bubnu se kamenivo vysuší a vyhřeje na teplotu cca 180o C.A to vše za použití plynového hořáku. Kamenivo se po vstupu do sušáku pohybuje pomocí lopatek až vjede na korečkový elevátor (obrázek 9).

Obr. 9 Sušící buben [8]

3. Korečkovým elevátorem se dopraví na věž obalovny a provede se "horké třídění". Vysušené kamenivo se vytřídí dle velikosti do 6 horkých zásobníků 4. Kamenivo se naváží do míchače s požadovanou přesností do 2% váhové odchylky v množství pro jednu záměs. 5. Poté se ze sil (opět přes váhy) přidá vratný prach (tj. prach odloučený z kameniva při sušení) a vápenná moučka v množství předepsaném výrobním předpisem. 6. Do takto homogenizované směsi se dávkuje asfalt o teplotě cca 170o C a po dobu minimálně 20 sekund se provádí míchání směsi. ve válcích (obrázek 10).

Obr. 10 - 6 válců na míchání směsi [8]

- 10 -


7 Takto vyrobená směs je připravena k expedici. Celý cyklus trvá asi 1 minutu a je řízen ve všech fázích počítačem (obrázky 11, 12). Člověk vykonává pouze vizuální kontrolu.

Obr . 11 Kontrolní středisko [8]

Obr . 12 Nakládání hotové živičné směsi [8]

- 11 -


4.2 Výběr materiálu Výroba probíhá na šaržových obalovnách s automatickým řízením výrobního procesu (MIPRO 4000, HAS 90) [8]. Kamenivo je skladováno odděleně dle frakcí a dodavatele. K výrobě se používá výlučně materiál s odpovídajícími kvalitativními parametry, které jsou pod stálou kontrolou smluvních laboratoří. Běžné obalované směsi jsou vyráběny z asfaltu 70/100 (50/70). Denně je odebírán vzorek používaného asfaltu. K výrobě modifikovaných směsí je převážně používán EVATECH H, který je srovnatelný svými parametry obdobnými zahraničními výrobky. Mletý vápenec je převážně ve třídě "A". Ve výrobním programu jsou všechny druhy AB a OK z normálního i modifikovaného asfaltu. Pro druhy AK je používán výhradně modifikovaný asfalt. U směsí se zvýšeným obsahem asfaltu se pro zvýšení přilnavosti asfaltu ke kamenivu používá VIATOP. Obrázky 15, 16 vlevo níže dokumentují poškození vozovky v případě použití nemodifikovaného asfaltu. Obrázky 17, 18 ukazují chování vozovky v případě použití – modifikovaného asfaltu.

Obr. 15 Nemodifikovaný asfalt [8]

Obr. 16 Nemodifikovaný asfalt [8]

Obr. 17 Modifikovaný asfalt [8]

Obr. 18 Modifikovaný asfalt [8]

- 12 -


V současné době probíhá zavádění výroby barevných směsí z obarveného asfaltu. Tento způsob výroby zajišťuje stálost barev a trvanlivost, oproti jiným způsobům výroby (obarvení přidáním většího množství práškové barvy, dodatečný nátěr na hotové úpravě 4.3 Ekologizace obalovny živičných směsí Strojně-technologické zařízení zajišťuje odprášení vzdušiny odcházející z procesu sušení kameniva používaného pro přípravu živičné směsi tak, aby byly splněny emisní limity stanovené zákonem o ochraně ovzduší.viz fotografie na pravé straně. Zařízení zahrnuje odtahovou hubici, ventilátor, připojovací potrubí odvádějící zaprášenou vzdušinu do textilního prachového filtru. Tento filtr je vybaven tlakovzdušným proplachem a vyprazdňovacím žlabem. Součástí dodávky je ocelová konstrukce a systém měření a regulace [6].

- 13 -


4.4

Pokládka živičných směsí Pokládku živičných směsí (velkokapacitní pokládka na rychlostních komunikacích) [6] : s vysokou odolností proti deformaci s vysokým modulem tuhosti speciální s protihlukovými a drenážními vlastnostmi pro parkovací a zpevněné plochy speciální povrchy pro sportovní plochy levné pro stabilizaci podkladních vrstev pro asfaltové stabilizace a jiné podkladní vrstvy z recyklovaných starých živičných směsí prolévané pro průmyslové podlahy (CONFACT, MAXSEAL) pro zimní údržby a opravy vozovek

Středisko speciálních služeb, používající tyto stroje [6]: silniční fréza BITELLI 60 cm značkovací stroj pro vodorovné značení souprava STRASSMAYR pro aplikaci zálivkových hmot zařízení pro pokládku GEOTEXTILIE distributor STRASSMAYR pro provádění spojovacích postřiků a membrán silniční brusky frézky pro sanaci trhlin ve vozovkách okružní diamantové pily

- 14 -


5.

Obalovny živičných směsí a životní prostředí

Opatření Federálního výboru pro životní prostředí z 23. 6. 92, kterým se mění a doplňuje opatření FVŽP ze dne 1. 10. 1991 vyhlášky č. 356-357 z roku 2002 o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami. 5.1.

Obalovny živičných směsí a mísírny živic

a) U všech operací při nichž dochází k úniku tuhých znečišťujících látek nesmí jejich hmotností koncentrace překročit 20 mg/m3. b) Obsah síry v používaném palivu nesmí být vyšší než 1% hm. Pokud bude použito palivo s vyšším obsahem síry, nesmí měrná emise oxidu siřičitého vztažená k výhřevnosti paliva překročit 0,5 g/MJ. c) Odcházející kouř nesmí být tmavší než stupeň 1 při měření a hodnocení tmavosti kouře Ringchmannovou stupnicí s výjimkou doby max. 10 minut při najíždění spalovacího procesu, který nesmí být tmavší než stupeň 3 Ringelmannovy stupnice. Obalovny s kapacitou vyšší než 10 000 t/rok podléhají posuzování vlivu na životní prostředí podle zákona ČNR 244/92 Sb. Pokud se jedná o území chráněné podle zvláštních předpisů, např. 114/92 Sb., může být předmětem posuzování dle 244/92 Sb. i obalovna s kapacitou nižší. Nutno konstatovat, že obalovny s kapacitou pod 10.000 t směsi za rok se nově nebudují ani nerekonstruují, takže procesu E.I.A. podléhají všechny obalovny. Jinak pro obalovny platí obecně závazná legislativa z hlediska ochrany životního prostředí. 5.2

Hlavní rizika obaloven z hlediska ochrany životního prostředí:

- ovzduší vlastní obalovna - emise z čištění spalin zásobníky fileru - emise z látkového filtru zásobníky asfaltu - emise polyaromatických uhlovodíků z výduchu areál obalovny l- prašnost • filer vlastní • písek • vápenec - filer cizí • komunikace - voda splašková voda ze sociálních zařízení dešťová voda s obsahem ropných látek nakládání s rizikovými látkami z hlediska ochrany vod : • topná média • lehký topný olej • těžký topný olej • teplonosná média - s obsahem PCB • bez PCB

- 15 -


- odpady

• odpady z vlastní výroby • zpracovaný recyklát - horninové prostředí znečištění ropnými látkami, příp. jinými rizikovými látkami 5.3 Problematika ovzduší Emise z čištění spalin obalovny Problém tuhých emisí je vyřešen instalací tkaninových filtrů s velkou účinností; tyto filtry jsou aplikovány i u obaloven Teltomat. Větší problém je s emisí SO2; platné emisní limity prakticky vylučují použití těžkého topného oleje; použití paliva - zemní plyn, svítiplyn je z hlediska dodržení emisí bezproblémové. Použití lehkého topného oleje s obsahem síry 1% hmotnostní je podle emisních limitů zdánlivě vyloučeno. Je však již mnoha měřeními prokázáno, že jemný podíl zachycený na tkaninovém filtru vzhledem k vysokému obsahu vápence působí jako odsiřovací činidlo. Obecně účinnost tohoto odsiřovaní činí cca 30%, což je dostatečné aby mohlo být i nadále lehkého topného oleje s uvedeným obsahem síry používáno.Mimo to jsou již na trhu v tuzemsku lehké topné oleje s obsahem síry pod 1% hmotnostní. (Např. extra lehký topný olej Litvínov - 0,2 % S). Emise ze sil filerů Určité problémy byly s dodržením emisních limitů na výduších sil (zásobníků) filerů. I zde platí podle naší legislativy emisní limit 20 mg tuhých látek na m3. tento limit je přísnější než běžně v EHS a proto zahraniční dodavatelé obaloven nabízeli zařízení nesplňující podmínky naší legislativy. Přechodně bylo využíváno filtrační zařízení vyvinuté v VVZZ Milevsko a předané do výroby na Slovensko (F11) s filtrační plochou 11 m2 a filtrační tkaninou Finet PES 1. Tato zařízení splňují emisní limity, nejsou však technicky spolehlivá.Mezitím se zahraniční dodavatelé přizpůsobily naší legislativě a nabízejí odpovídající filtrační zařízení na sila filerů. Další emise Obalovny jsou z kotelny pro ohřev teplonosného média, případně pro vytápění provozní budovy. Spotřeba paliva pro tyto účely je více než o řád nižší než pro vlastní obalovnu. Palivo je obecně stejné jako pro vlastní hořák obalovny. V několika případech je používána nafta.V omezené míře se uplatňuje ohřev asfaltů elektrickou energií v různých modifikacích. Prašnost Prašnost filerů je řešena odpovídajícím filtračním zařízením na silech; doprava filerů je řešena bezprašným způsobem; Dopravní cesty ve vlastním zařízení obalovny jsou odtahovány a vzdušina je vedena do filtračního zařízení obalovny. Vstupní suroviny jsou skladovány v boxech. Z nich pouze písek se vyznačuje prašností. Proto ve většině případů je box s pískem oplášťovaný alespoň ze strany převládajících větrů. Zdrojem prašnosti pak zůstává doprava uvnitř areálu obalovny. Toto je řešeno výsadbou pásu stromů kolem celého obvodu areálu. V příliš suchém počasí jsou pak komunikace zkrápěny vodou. Zásobníky asfaltu Při plnění zásobníků asfaltů dochází k úniku škodlivin do ovzduší výdechem zásobníku. Jedná se především o polyaromatické uhlovodíky ve formě aerosolů, které jsou podezřelé karcinogeny. Vzdušina z výduchu je proto buď čištěna přes aktivní uhlí nebo zneškodňována v hořáku sušícího bubnu. V českých hygienických předpisech není uváděna hodnota pro aerosol polyaromatických uhlovodíků. Doporučená hodnota dle Státního zdravotnického - 16 -


ústavu z roku 1983 je 0,2 mg/m3. V obalovnách bez čištění vzdušiny zásobníků asfaltu byly při stáčení asfaltu naměřeny hodnoty 0,3 - 1 mg/m3. Dokumentace EIA uvádí předpokládanou hodnotu emisního toku a množství emitovaných znečišťujících látek do ovzduší z obalovny jako celku v následující tabulce č. 4 (sušárna kameniva + kotelna živičného hospodářství + filerové hospodářství). Přesnější hodnoty je možné stanovit, jakmile jsou známy parametry hořáků plynové kotelny a typy filtrů v technologickém zařízení. Tabulka č. 4 Emisní limity [7] Znečišťující látka

Emisní tok g.s-1 1)

Koncentrace emisí mg.m-3 2)

Emisní limit mg.m-3

TZL

0,067

7-15

20

NOx

0,38

70-85

neuvedeno

CO

neuvedeno

140

neuvedeno

1) odvozen ze srovnání s referenční stavbou 2) odhad na základě parametrů zařízení a paliva Obalovna živičných směsí jako celek je velkým zdrojem znečišťování ovzduší ve smyslu vyhl. MŽP č. 117/1997 Sb. Podle přílohy č. 2 k uvedené vyhlášce má stanoven specifický emisní limit pro tuhé látky. Emisní limit pro NOx a CO není určen. Stanovení podmínek pro povolení provozu je v kompetenci ČIŽP. V dokumentaci EIA je zmíněna též přítomnost organických látek ze skupiny PAU, uvolňujících se do ovzduší při zahřívání asfaltu nad 200°C. 5.4

Problematika vod

Odpadní vody Odpadní vody ze sociálních zařízení obalovny jsou řešeny žumpou na vyvážení nebo malou čističkou odpadních vod. Napojení na kanalizaci je spíše výjimkou. Jako čističky odpadních vod se uplatňují nejvíce typu Aktibent. Nevýhodou čističek je nárazový chod obaloven a tím i produkce odpadních vod ze sociálního zařízení. Dešťové vody Dešťové vody ze zpevněných ploch jsou charakteristické vysokým obsahem nerozpustných látek. Vzhledem k velké frekvenci dopravy je možné znečištění ropnými látkami. Ve většině případů je nutno realizovat retenční nádrž a záchyt ropných látek v lapolu (příp. s vapexem).

5.5

Problematika odpadů

Odpady spojené s vlastním provozem obalovny:

- 17 -


314 35 313 01 582 04 541 06 549 12 -

Upotřebené filtry a adsorbční hmoty znečištěné Z,N škodlivými příměsemi (aktivní uhlí) Zneškodnění ve spalovně Popílek a prach Z,N (prach z tkaninových filtrů) využití ve vlastní technologii obalovny jako filerová moučka Filtrační plachetky a rukávy znečištěné organickými Z,N škodlivinami Zneškodnění ve spalovně Odpadní oleje Z,N (hydraulické, teplonosné) využití specializovanou firmou Odpad bitumanu a asfaltu Z,N

Využití ve vlastní technologii 314 10 547 01 547 02 -

Odpad z demolic vozovek (vybourané živičné povrchy) recyklát pro využití v obalovně Zbytky lapáků písku (retenční nádrž) Využití ve vlastní technologii Odpad z odlučovačů olejů Odvoz specializovanou firmou na zneškodnění

O Z,N Z.N

Ostatní odpad 911 02 -

Ostatní odpad z obcí podobný domovnímu Technické služby nebo jiná specializovaná firma

351 06 -

Nádoby ze železných kovů se zbytkovým obsahem Z,N škodlivin Nádoby z plastů se zbytkovým obsahem Z,N škodlivin Zneškodnění specializovanou firmou Textilní materiál znečištěný organickými škodlivinami (údržba) Zneškodnění specializovanou firmou (spalovna)

571 27 382 03 -

Při výstavbě obalovny 314 11 Výkopová zemina

Z

Z,N

O

Odpady obaloven nepředstavují velký problém. Staré zásoby teplonosných medií na bázi Delorů již prakticky neexistují.

- 18 -


5.6 Problematika horninového prostředí Problematika horninového prostředí je vážná především v lokalitách starých obaloven. Souvisí jednak s druhem používaného paliva v hořáku sušícího bubnu obalovny, jednak s teplonosným mediem pro ohřev asfaltů [2]. Jako teplonosná media se používaly: Delory (s obsahem polychlorovaných bifenylů) triethylenglykol Duboterm (s obsahem triethylenglykolu) teplonosné oleje Teplonosná média na bázi Delorů, triethylenglykolu se již nepoužívají; nejběžnější jsou teplonosné oleje. V případě paliv na bázi lehkého nebo těžkého topného oleje docházelo k znečištění horninového prostředí především špatným skladováním a neodbornou manipulací. Nafta se navíc používala i pro ohřev zásobníků asfaltu. Vzhledem k tomu, že zásobníky asfaltu byly vesměs na nezpevněných plochách, je běžné znečištění ropnými látkami i okolí těchto zásobníků u starých obaloven. V současnosti je nejběžnější ohřev asfaltů teplonosnými medii, přičemž zásobník asfaltu je řešen jako duplikátor a teplonosné medium se předehřívá v malé kotelně. Spíše výjimečně se používá ohřev asfaltu elektrickou energií. Nejzávažnějším zdrojem znečišťování životního prostředí byly právě Delory. Dříve okruhy teplonosných medií nebyly zcela uzavřené a při neznalosti jejich skutečné rizikovosti se s nimi nakládalo značně hazardním způsobem - např. nahřívání motorů nákladních aut v době mrazů. Výsledkem je velmi závažné znečištění PCB u mnoha obaloven. Zatímco znečištění ropnými látkami většinou neproniká do větších hloubek a je snadněji odstranitelné, odstranění znečištění polychlorovanými bifenyly je mnohem problematičtější. K tomu v mnoha případech přistupuje znečištění povrchových, příp. i podzemních vod. U nových obaloven se látky s obsahem PCB nepoužívají a použití ropných látek je omezeno na minimum. Mimoto u nových obaloven je již v projektové přípravě řešena ochrana horninového prostředí a povrchových a podzemních vod. Je nutné se zmínit o tom, že u obaloven se může vyskytovat znečištění PCB z trafostanic, kde se používaly kondenzátory na bázi Delorů. U privatizovaných obaloven je v mnoha případech v současné době znečištění horninového prostředí předmětem sanačních prací hrazených z Fondu národního majetku.

Obalovny jsou zdrojem znečištění ovzduší a hluku. K vlivům vlastního provozu zařízení je nutné připočítat vliv navazující obslužné dopravy. Ostatní výstupy z činnosti (odpadní vody, odpady) nepředstavují významný problém.

- 19 -


5.7

Hluk

Dokumentace EIA uvádí pro obalovnu jako celek hladinu akustického tlaku LR = 80 dB ve vzdálenosti 10 m od zdroje [4]. Po přepočtu na denní ekvivalentní hladiny hluku (6-22 h) je výsledná hladina hluku na hranici areálu 55-60 dB. Hygienický předpis, sv. 37/77, směrnice 41, stanovuje pro okraj průmyslové zóny LAeq = 70 dB v denní době a LAeq = 60 dB v noční době (noční provoz obalovny není uvažován). Orientační výpočty pro hluk z dopravy na komunikaci uvádí pro 40 m od vozovky hodnoty LAeq = 58 dB pro rok 2000 LAeq = 57,9 dB pro rok 2002 (započten předpoklad zlepšujícího se technického stavu vozidel)

- 20 -


6. Zhodnocení použitých metod pro výběr vhodné lokality obalovny V této dílčí kapitole jsou rozebrány metody, užité pro zhodnocení dílčích a kumulativních vlivů připravovaného záměru výstavby nové obalovny a její vliv na jednotlivé složky životního prostředí [2]. 6.1

Vlivy na zdraví obyvatel

Vliv na zdraví obyvatel by měl být specifikován pro jednotlivé předpokládané vlivy vždy počtem (odhadem) cílové skupiny, jíž se vliv týká. Z územních plánů lze určit cílovou skupinu - s výjimkou zaměstnanců pracujících v objektu obalovny – obyvatel, kterých se výstavba bude týkat v případě nejbližší zástavby. Část dokumentace, zabývající se zdravotní problematikou, je zpracována velmi podrobně. Srozumitelnost je omezena patrně již pouze na odbornou veřejnost a to s ohledem na poměrně komplikované postupy. Hodnocení potenciálních vlivů na zdraví obyvatel je založeno na posouzení vlivu • Emisí do ovzduší (se zvláštnímu důrazem na PAU) • Hluku • Vibrací • Práce s rizikovými látkami (PAU) Hodnocení kvality ovzduší ve venkovním prostředí vlivem provozu obalovny by mělo být provedeno primárně v rozptylové studii. Hodnocení je provedeno pro tuhé znečišťující látky, oxidy dusíku, polyaromatické uhlovodíky, benzo(a)pyren, a pachové složky. Metodika analýzy rizik odpovídá postupu, stanoveného Metodickým pokynem MŽP ČR, resp. hlavním hygienikem ČR. Po vytipování potenciálních polutantů a stanovení jejich nebezpečnosti je použit expoziční scénář inhalace pro odhad přijaté dávky jak karcinogenních, tak nekarcinogenních látek. Způsob zpracování odpovídá významu těchto vlivů. Rozsah zpracování a užití metody lze považovat za zcela dostačující. Pro posouzení vlivu hluku na okolí hodnotíme stávající zátěž z bodových, plošných a liniových zdrojů hluku, souvisejících s provozem. Práce s rizikovými látkami, které představují asfalty, není hodnocena negativně s odkazem na směrnici MZ ČSR 64/1984 Sb. Vliv vibrací je doložen na základě autorizovaného měření vibrací v kolovém nakladači, jehož provoz se předpokládá v obalovně. Obdobný postup je aplikován pro stanovení míry rizika emisí hluku. Vzhledem ke specifice působení hluku na lidské zdraví, kde není možné použít matematický scénář expozice, je hodnocení provedeno srovnáním nasimulovaných hodnot s hodnotami s prokázanými nepříznivými účinky na lidskou populaci. Vzhledem k značné míře nejistot je vždy volen nejhorší možný scénář. Je třeba však počítat s riziky reálně podstatně nižšími.

- 21 -


6.2

Vlivy na ovzduší a klima

Vlivy na kvalitu ovzduší jsou pro obalovnu popsány množstvím vznikajících emisí při činnosti obalovny a z dopravy. Jednotlivé vypočtené emise se uvádějí za původního stav a pro stav po výstavbě nové obalovny. Bilance emisí jsou pak vzájemně srovnány, při uvažování reálně dosažitelného výhledového stavu. Vstupní údaje se přebírají částečně z údajů dodavatelů, částečně z autorizovaných měření na obalovnách obdobného typu a provozu a v nepodstatné míře jsou odhadnuty. Výpočet emisí ze zdrojů o známých parametrech je proveden dle vyhlášky 117/1997 Sb. Množství emisí ze spalování pohonných hmot byly vypočteny na základě emisních faktorů, uváděných Ústavem motorových vozidel. Rozsah zpracování a užití metody lze považovat za zcela dostačující. 6.3

Vlivy na vodu

Vlivy na vodu jsou charakterizovány v jedné části spotřebou vody ze zdroje pro zásobování obalovny a sociálního zázemí. Spotřeba vody je definována dle směrnice MLVH ČSR a MZ ČSR 9/73 pro celkový výhledový počet zaměstnanců administrativních i dělnických profesí. Při tomto hodnocení je důležitá lokalizace nové výstavby obalovny. Nachází li se poblíž hranice chráněné oblasti přirozené akumulace podzemních vod a ochranného pásma vodního zdroje, nesmí být pominut potenciální vliv provozování zasakování odpadních dešťových vod z manipulačních ploch po průchodu retenční nádrží a lapolem. Jako přínosné by bylo zařazení mapy úrovní hladin podzemních vod s vyznačením směrů proudění. V takovém to případě je nevyhnutelný hydrogeologický posudek. K hodnocení místních poměrů a potenciálních vlivů je použito obecné metodiky. 6.4

Vlivy na půdu, území a geologické podmínky

Vliv je hodnocen jako zanedbatelný a není použito žádné speciální metodiky. Vstupní informace výstavby mohou být pokládány za dostačující ve vztahu k záměru rozmanitosti nové výstavby. 6.5 Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy Hodnocení vlivu na flóru a faunu je založeno na odborném zhodnocení možného výskytu (ohrožení) chráněného či ohroženého rostlinného nebo živočišného druhu. Ve většině případů nebývá použita speciální metodika. Dostačující jsou obecné znalosti z dané problematiky. Vliv na ekosystémy se nepředpokládá, hodnocení je založeno na odborném odhadu potenciální možnosti dotčení prvků ÚSES a jiných ekosystémů 6.6 Vlivy na antropogenní systémy, jejich složky a funkce Hodnocení vlivu na antropogenní systémy, jejich složky a funkce je založeno na odborném zhodnocení vstupních informací o území. Jiných speciálních metod není použito. Vstupní informace a způsob hodnocení lze považovat za dostačující.

- 22 -


6.7

Vlivy na strukturu a funkční využití území

Při hodnocení vlivu na strukturu a funkční využití území je použito stručného konstatování, a to na základě odborného zhodnocení vstupních informací, které lze pokládat za dostačující. Za hodnocení vlivu na využití území je nutno pokládat i hodnocení vlivu dopravy, vyvolané provozem obalovny. Hodnocení je založeno na výpočtu nárůstu dopravy, přičemž jako základní vstupy jsou použity výsledky sčítání a výhledové nárůstové koeficienty, poskytované ŘSD. Počet automobilů, přepravujících živičnou směs je stanoven výpočtem z maximální předpokládané výroby. 6.8

Velkoplošné vlivy v krajině

Hodnocení je založeno na popisné metodě vycházející z odborného zhodnocení na základě vstupních informací, které jsou pro hodnocený dostačující.

- 23 -


7.

Investiční náklady výroby živičných směsí

U investičních nákladů u obaloven je nutno odlišit, zda se jedná o obalovnu na nové lokalitě obalovnu jako náhradu staré rekonstrukci obalovny

Náklady v období přípravy investice Obalovna na nové lokalitě má výhodu v tom, že se ve většině případů jedná o neznečištěné horninové prostředí. Nevýhodou je, že obyvatelstvo není zvyklé na daný typ povozu a proces E.I.A bývá složitější. Na staré lokalitě lze předpokládat znečištění ropnými látkami nebo i PCB. Náklady na odstranění tohoto znečištění závisí na rozsahu znečištění. Odstranění znečištění ropnými látkami je relativně jednodušší, vzhledem k tomu, že neproniká do hloubky. Odstranění lze provést odtěžením nebo biodegradací in situ, příp. sanačním čerpáním znečištěných podzemních vod. Naproti tomu PCB proniká do větších hloubek. V současnosti existuje u nás jediný způsob zneškodnění - ve spalovně, příp. odvoz do zahraničí na zneškodnění. Jediná spalovna (Kettenbauer - pásová - roštová) na zneškodňování škodlivin v zeminách v Milovicích byla však na delší dobu odstavena z provozu. V současnosti má být znovu uvedena do provozu jinou firmou. Úspěšně byla ověřena možnost biodegradace PCB in situ nebo na zabezpečené ploše. Tato metoda však nebyla dosud u nás schválena. V zahraničí je však již využívána. Screeningový průzkum na znečištění lze odhadnout na 50 tis. Kč. Pokud se znečištění horninového prostředí a vod prokáže, podrobný průzkum se bude pohybovat v rozmezí 100 - 350 tisíc Kč. Náklady na odstranění znečištění horninového prostředí je možné uvést pouze jako orientační jednotkové[7]: Náklady na odstranění ropných látek

2 000 - 2 500 Kč/t

Náklady na odstranění PCB

40 000 - 80 000 Kč/t

V některých případech je nutno zařadit ještě sanační čerpání znečištěných spodních vod - tyto náklady jsou zcela individuální. V případě nové investice je nutno počítat s náklady na proces posuzování vlivu na životní prostředí. Náklady na tento proces, které zahrnují náklady na zpracování dokumentace, posudku a vlastní náklady investora lze odhadnout takto[7]: u obalovny jako náhrady staré 200 - 300 tis. Kč (stejně lze uvažovat u celkové rekonstrukce obalovny) u obalovny na nové lokalitě 350 - 600 tis. Kč Do nákladů v období přípravy investice je nutno zahrnout náklady na radonový průzkum, příp. před-provozní monitoring - např. zjištění kvality vod v blízkém okolí, prašnost, hluk, stávající imisní zatížení.

- 24 -


7.1

Vlastní investiční náklady

Nová obalovna o kapacitě 160 t/hod Celkové investice lze odhadnout na 80 mil. Kč (bez ceny pozemku).z toho náklady mající přímý vztah k ekologii viz tabulka č. 5. Ceny jsou uvedeny v mil. Kč. Tabulka č. 5 Cena ekologického zařízení [7] vlastní obalovna kompletní filtrační jednotka spalin

7000

odtahy obalovny včetně dopravních cest

2200

retenční nádrž včetně lapolu

400

čištění výduchů zásobníku asfaltu

100

filtrace výduchů sil fileru

250

zelený pás

200

čistička odpadních vod

650

opláštění boxu písku

200

zpevněné plochy

600

zabezpečení odpadového hospodářství

250

zabezpečení rizikových látek z hlediska ochrany vod

200

ostatní nezahrnuté ekologické náklady

200

celkem

12250

Investiční náklady spojené se zabezpečením ochrany životního prostředí činí takto 15 - 16% celkové investice.Ekologické investiční náklady s novou obalovnou na staré lokalitě jsou prakticky shodné. Liší se prakticky pouze v odstranění znečištěných částí likvidované staré obalovny. Rekonstrukce obalovny Investiční náklady jsou velmi variabilní a liší se případ od případu. Většinou byly obalovny postupně doplňovány různými zařízeními tak, aby vyhovovaly platným legislativním předpisům. Týká se to především dodržování emisních limitů, ochrany povrchových a podzemních vod a zabezpečení rizikových látek. Při celkových rekonstrukcích obaloven se přistupuje k řešení tak, aby mimo technické obnovy došlo k sladění jednotlivých uzlů s tím, aby zařízení byla spolehlivá. Investiční náklady na rekonstrukci se mohou pohybovat v rozmezí 6 - 18 mil. Kč, přičemž podíl ekologických investic se může pohybovat ve velmi širokém rozmezí.

- 25 -


7.2 Další jednorázové náklady Před zahájením provozu je nutno vypracovat program odpadového hospodářství, zajistit předběžně odbyt odpadů, zapracovat příslušné části do provozního řádu obalovny Náklady cca 80 tis. Kč Orientační jednorázové náklady spojené s ochranou životního prostředí jsou uvedené v následující tabulce č. 6: Tabulka č. 6 Jednorázové ekologické náklady [7] Jednorázové „ekologické“ náklady v tis. Kč. Náklady

stará lokalita nová obalovna

stará lokalita rekonstrukce

nová lokalita nová obalovna

průzkum

50 – 400

50 – 400

20 – 150

E.I.A

200 – 300

150 – 250

350 – 600

odstranění staré zátěže

náklady velmi individuální

náklady velmi individuální

monitoring

40 – 150

40 – 150

20 – 100

investiční náklady

12.250

2.000 – 10.000

12.250

program odp. hospodářství a další náklady

100

100

100

jednorázové náklady celkem

12.640- 13.200

2.340 – 10.900

12.740 – 13.200

- 26 -

ve většině případů není potřeba


7.3 Provozní náklady výroby živičných směsí Propočet je proveden pro obalovnu v nové lokalitě při běžném provozu viz tabulka č. 7. Tabulka č. 7 Provozní náklady [7] Údržba zařízení Palivo LTO Palivo zemní plyn

filtrační zařízení

odpady

výměna filtračních vložek u LTO a TTO 1x za rok u ostatních paliv 1x za dva roky

800

400

opravy mřížek a klapek regeneračních panelů filtrů LTO, TTO 80

80

50

20

20

údržba vzduchotechniky

100

80

čistička odpadních vod

50

50

údržba zpevněných ploch

50

50

údržba zeleně

40

40

náklady na zneškodnění

80

80

vedení evidence odpadů

6

6

monitoring

60

60

autorizované měření emisí

25

30

pracovního prostředí

7

10

vedení evidence středního zdroje znečišťování ovzduší

6

6

výměna filtrů u sil filerů

poplatky za znečišťování ovzduší(při výrobě 100.000 obalované směsi v obalovně o kapacitě 160 t/hod (podle účinnosti filtračního zařízení)

6

Výrobní cena živičné směsi činí u nové obalovny cca 620 Kč/t. Podíl „ekologických“ nákladů činí cca 7,1 % u obaloven, kde je používán lehký topný olej jako základní palivo; v případě zemního plynu se podíl „ekologických“ nákladů snižuje na 6,2%. U starých, příp. rekonstruovaných obaloven je výrobní cena nižší - cca 550 Kč/t; podíl „ekologických“ nákladů zůstává zhruba zachován. Z hlediska jednotlivých složek životního prostředí lze „ekologické“ náklady rozčlenit cca takto [7]: Kč/t ochrana ovzduší 35,70 81 % vod 3,50 8% odpady 1,60 4% ostatní 3,20 7% celkem 44 Kč/t vyrobené směsi Toto rozdělení nákladů je průměrné a může se u jednotlivých obaloven podstatně lišit a to především z důvodů jejich lokalizace. - 27 -


8

Problematika spotřebovaných živičných povrchů

Recyklace spotřebovaných nebo vybouraných živičných povrchů je zatím využívána jen v omezeném rozsahu. Přes omezenou vyluhovatelnost jsou tyto odpady ve většině případů považovány za odpady kategorie Z a tudíž jsou problémy s jejich ukládáním na skládku nebo i když jde o přechodné skládkování. V případě uložení na skládku jako odpadu kategorie Z je nutno počítat s náklady cca 800 Kč/t mimo dopravu. V případě přechodného skládkování je nutno zajistit odpovídající zabezpečenou skladovací plochu. Je proto účelné vybudovat zabezpečené plochy přímo u obaloven. Pro účely recyklace obalovny staré živičné povrchy naopak vykupují v ceně 10 - 20 Kč/t, přičemž výrobní cena konečného produktu se pohybuje kolem 380 Kč/t. Zdálo by se takto, že problém recyklace živičných směsí je vyřešen. Vzniklý produkt však nemá potřebnou kvalitu, především únosnost a je vhodný pouze na méně náročné účely pěší zóna, málo zatěžované zpevněné plochy, vyrovnávací vrstva pod další vrstvy klasických živičných koberců, apod. Z toho vyplývá, že i nabídka pro recyklaci je vyšší než poptávka. Skutečností je i to, že jen malá část obaloven recykláty zpracovává. Podíl recyklátů většinou nepřesahuje 5% celkové produkce obalovny. Problém zvýšení recyklace živičných směsí lze spatřovat pouze vyřešení přídavku recyklátů do konvenčních živičných směsí bez ztráty jejich kvality.

- 28 -


9.

Závěr

Postupnou analýzou problému obaloven docházíme k faktu, že obalovny jsou velkým zdrojem znečištění ovzduší a zvýšenými hladinami hluku. V současné době lze pomocí dostupných technických prostředků dosáhnout toho, že tyto narušitelé životního prostředí vyhovují stávajícím legislativním předpisům. Jednou z možných cest jak lépe ochránit životní prostředí by byla úprava metod měření a posuzování množství škodlivin unikajících do ovzduší a zejména zpřísnění těchto limitních hodnot

- 29 -


7. SEZNAM TABULEK strana Tabulka č. 1: Typová řada firmy Benninghoven

5

Tabulka č. 2: Popis Obalovny živičných směsí typu ASKOM VS

6

Tabulka č. 3: Tabulka č. 3 – Popis Obalovny IMA A

8

Tabulka č. 4: Předpokládaná hodnota emisního toku

19

Tabulka č. 5: Náklady mající přímý vztah k ekologii

27

Tabulka č. 6: Orientační jednorázové náklady

28

Tabulka č. 7: Provozní náklady výroby

29

8. SEZNAM SCHÉMAT strana Schéma č. 1: Obalovny typu ASKOM VS:

7

Schéma č. 2: Obalovny typu IMA A

9

Schéma č. 3: Zjednodušené technologické schéma obaloven

11

9. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Seznam použitých podkladů

[1] Anonymus. Metodika posouzení kvality dokumentace o hodnocení vlivů na ŽP. EIA č.1, Praha,1996. [2] Bajer, T., Martinovský, V. Vyhodnocování rozsahu (velikosti) a významnosti vlivů záměrů na vody. Praha: 1999. EIA č.1/99, příloha1,. MŽP ČR a ČEÚ, ,. [3] Voráček, V. a kol. Rukověť E.I.A. hodnocení vlivů na životní prostředí. Praha, 1993. [4] Kratochvílová, I., Hluk a jeho působení na lidský organismus (Monitoring hluku). 1998/99, [cit. 7.10.2001], Dostupné na Internetu: [5] Hennlich, Engineering, Snaha o aplikovanou ekologii [online]. [cit. 2002 – 11-11]. Dostupné na Internetu: http://www.techtydenik.cz/tt1998/tt32/panoram4.htm http://www.techtydenik.cz/tt1998/panorama.htm [6] Bergmann spol. s r.o. [online]. [cit. 2002 – 11-11]. Dostupné na Internetu: http://www.bergmann.cz/pools/index.asp[7] Horálková, Lundáková, Tomášek. Ekologické náklady výroby živičných směsí, Mníšek pod Brdy [online]. [cit. 2002 – 11-11]. Dostupné na Internetu: http://www.czp.cuni.cz/knihovna/undp/studie/S20.htm[8] Silasfalt s r.o. [online]. [cit. 2002 – 11-11], Dostupné na Internetu: http://www.silasfalt.cz/

- 30 -


Měření emisí - Obalovna Středokluky obalovna Benninghoven o výkonu 160 t/rok palivo zemní plyn tkaninový filtr GTFSL z r. 1993

Měřeny emise z filtru tuhé znečišťující látky hmotnostní koncentrace mg/m3 hmotnostní tok g/hod oxid uhelnatý hmotnostní koncentrace mg/m3 hmotnostní tok g/hod Oxid siřičitý hmotnostní koncentrace mg/m3 hmotnostní tok g/hod Oxidy dusíku hmotnostní koncentrace mg/m3 hmotnostní tok g/hod

INPEX s.r.o. 5.10.1993 *) 14.12.1993

TESO s.r.o. 31.10.1994

1,1

-

3,97

28,1

-

121,0

2075,0

373,8

156,0

52014,1

10327,0

4707

426,3

23,5

4,0

10700,5

649,0

121,0

-

-

93,0

-

-

2806,0

*) špatně seřízený hořák Zpracovatel: Středisko odpadů Mníšek, s.r.o. 252 10 Mníšek pod Brdy IČO: 46349316 DIČ: 060-46349316 kontaktní pracovník: Ing. Josef Tomášek, CSc.

- 31 -


Nebezpečnost látek emitovaných z obalovny Batch Dle : 25/1999 Nařízení vlády, kterým se stanoví postup hodnocení nebezpečnosti chemických látek a chemických přípravků, způsob jejich klasifikace a označování a vydává seznam dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek 258/2001 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č.25/1999 Sb., kterým se stanoví postup hodnocení nebezpečnosti chemických látek a chemických přípravků, způsob jejich klasifikace a označování a vydává seznam dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek 356/2002 Vyhláška MŽP, kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování. 86/2002

Zákon o ochraně ovzduší

Serveru Plumbum. – Český ekologický ústav – Ekotoxikologická databáze Emise látek stanovené dle US-EPA 454/R-00-0019 – Příloha č.13 Dokumentace EIA

A)Emise PAU

- 32 -


25/1999

258/2001

Látka

356/2002 Plumbum str.

Acenaften Acenaftylen Antracen Benzo(a)antracen Benzo(a)pyren

Benzo(e)pyren Benzo(b)flouranten Benzo(k)flouranten Benzo(g,h,i)perylen Chrysen Dibenzo(a,h)antracen Fluoranten Fluoren Indeno(1,2,3-cd)pyren Fenantren Pyren Perylen Naftalen 2-Metylnaftalen

• •

• •

•

Karc.2, R45, T 498 T,Karc.2, R45, 501 Mutag.2 R46, Repr.2, R60-61 T,Karc.2, R45 T,Karc.2, R45

T,Karc.2, R45

501 501

537

• • • • •

T,Karc.2, R45

•

T, Karc.2, R45 Mutag.3, R40

•

• •

• •

• • • • •

• • • • •

• •

•

•

•

B) Emise těkavých látek 25/1999

Látka Benzen Formaldehyd Acetaldehyd Ethylbenzen Toluen Xylen

• • • • • •

T,Karc.1, R45 T, Karc.3, R40 Karc.3, R40 R20 R20 R20

258/2001 str. 498 611 478 595

• • • • • •

356/2002 Plumbum

• • • • • •

• • • • • •

C) Emise kovů

- 33 -


25/1999

258/2001

Látka Berylium Kadmium Rtuť

356/2002 Plumbum

• • •

Karc.2, T R49 R20 T R23

str. 505 659 739

• • •

• • •

• • •

R-věty R20 – Zdraví škodlivý při vdechování R23 - Toxický při vdechování

R40 – Možné nebezpečí nevratných účinků R45, R49 – může vyvolat rakovinu při vdechování R46 – může vyvolat poškození dědičných vlastností R60 – může poškodit reprodukční schopnost R61 – může poškodit plod v těle matky Odstavec 6 :

Úkol “Genotoxicita ovzduší a výsledky reprodukce“. V etapě “Mutagenita, genotoxicita a embryotoxicita organických látek v aerosolu“ byla prokázána schopnost organického extraktu prachových částic indukovat DNA adukty. Schopnost chemických látek modifikovat báze DNA a vytvářet DNA adukty je považována za první krok v procesu mutageneze a karcinogeneze. Výsledky hodnocení embryotoxicity a genotoxicity s analýzou DNA aduktů prokázaly, že nejvyšší biologickou aktivitu má aromatická frakce, obsahující karcinogenní PAU. Byly identifikovány DNA adukty vznikající od reaktivních metabolitů těchto sloučenin: benzo(a)pyrenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(j)fluoranthenu, benzo(k)fluoranthenu, chrysenu, benzo(a)anthracenu a indeno(cd)pyrenu. Tyto adukty tvoří cca 40 - 45 % všech DNA aduktů. Výsledky chemické analýzy i analýzy DNA aduktů při srovnání vzorků získaných v zimním a letním období v obou okresech ukazují, že spektrum dosud identifikovaných chemických sloučenin i spektra hlavních DNA aduktů jsou podobná pro obě lokality i sezony.

- 34 -


Obr. 1,2,3 Obalovna typu ASKOM VS [8] Obr. 2 Obr. 1

Schéma č. 1, Obalovny typu ASKOM VS [8]

- 35 -


Fotografie obalovny živičných směsí typu IMA A 120 viz obr. 4,5,6 [8]

Obr. 4

Obr. 5

Obr. 6

Schéma č. 2, Obalovny typu IMA A [8]

- 36 -


Schéma č.3. Zjednodušené technologické schéma obaloven [7]

- 37 -


EKOLOGICKÉ NÁKLADY VÝROBY ŽIVIČNÝCH SMĚSÍ

Recommend Documents