Barokn´ı jezuitsk´e Klatovy 2010 – Text promluvy
Siegrid Gensichen, M. A.
ˇ si v B´ Ceˇ adensku: N´ astropn´ı malba Jana Hiebela v komplexn´ım umˇ eleck´ em d´ıle ve dvorn´ım kostele Svat´ eho Kˇ r´ıˇ ze v Rastattu (1719–1723) Mezi jihonˇemeck´ ymi kostely prvn´ı tˇretiny 18. st. je dvorn´ı kostel Svat´eho Kˇr´ıˇze v markrabˇectv´ı B´adensko-B´ adensk´em obzvl´ aˇstˇe zaj´ımav´ y. Jeho v´ ybornˇe dochovan´e vnitˇrn´ı vybaven´ı bylo vytvoˇreno pˇrev´ aˇznˇe ˇcesk´ ymi umˇelci. Jan Hiebel vytvoˇril n´astropn´ı malbu s vyobrazen´ım pˇr´ıbˇehu, jak sv. Helena nalezla sv. Kˇr´ıˇz – je to jeho prvn´ı freska, kter´a pokr´ yv´a celou klenbu kostela. Zde je c´ısaˇrovnˇe Helenˇe prop˚ ujˇcena podoba markrabˇenky Sibylly Augusty, to je vyvrcholen´ı jej´ıho uct´ıv´ an´ı sv. Kˇr´ıˇze a sv. Heleny. Dˇekuji v´ am mnohokr´ at za pozv´ an´ı do Klatov. Velice mˇe tˇeˇs´ı, ˇze po dlouh´em ˇcase opˇet mohu navˇst´ıvit mˇesto a jezuitsk´ y kostel a ˇze v´am mohu pˇredn´aˇset o tom d´ıle Jana Hiebela, kter´e je tady pr´ y m´enˇe zn´ am´e. Sezn´ am´ım v´ as s Hiebelovou freskou ze sv´e domoviny, z jihoz´apadn´ıho Nˇemecka. Tato freska zdob´ı strop kostela, jehoˇz vnitˇrn´ı vybaven´ı m˚ uˇzeme pln´ ym pr´avem oznaˇcit v´ yrazem Gesamtkunstwerk“ – komplexn´ı umˇeleck´e d´ılo. Je v´ ysledkem z´amˇeru, kter´ y ” utv´aˇreli jezuit´e a uskuteˇcnili umˇelci a umˇeleˇct´ı ˇremesln´ıci organizovan´ı pevnou rukou sv´eho umˇeleck´eho vedouc´ıho. Nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ım z nich byl bezesporu Jan Hiebel, jehoˇz freska tvoˇr´ı tˇeˇziˇstˇe t´eto pˇredn´ aˇsky. Mistr tvoˇril v mal´em markrabˇectv´ı vˇclenˇen´em do hustˇe tkan´eho koberce svˇetsk´ ych a c´ırkevn´ıch panstv´ı, v nebezpeˇcn´e bl´ızkosti Francie, kter´a po falck´e a ˇspanˇelsk´e v´ alce o n´aslednictv´ı pˇredstavovala v´aˇznou hrozbu. Patrnˇe se zde jedn´a o Hiebelovo nejz´apadnˇejˇs´ı“ d´ılo znaˇcnˇe ” vzd´alen´e od jeho ostatn´ıch p˚ usobiˇst’. Hiebel tu vˇsak v ˇz´adn´em pˇr´ıpadˇe nemˇel pocit, ˇze pracuje v cizinˇe. Jeho zamˇestnavatelka, vdova po markrabˇeti Ludv´ıku Wilhelmovi, kter´ y bojoval s princem Evˇzenem Savojsk´ ym ˇ ska, avˇsak poch´azela proti Turk˚ um, sice nebyla rozen´a Ceˇ ˇ z Cech: Jej´ı dˇedeˇcek,v´evoda Julius von Sachsen-Lauenburg, byl jedn´ım z tˇech, kdo mˇeli zisk z tˇricetilet´e v´alky. V roce 1623 z´ıskal panstv´ı Ostrov nad Ohˇr´ı severnˇe od Karlov´ ych ˇ Var˚ u a jeˇstˇe dalˇs´ı majetky v z´ apadn´ıch Cech´ach. Jeho tˇret´ı manˇzelku, tedy babiˇcku Sibylly Augusty, jistˇe zn´ ate. Byla to Anna Maria Popelov´a z Lobkovic (do manˇzelstv´ı pˇrinesla panstv´ı Z´akupy), zakladatelka praˇzsk´e Lorety. V Ostrovˇe zaloˇzila kl´aˇster piarist˚ u a zdejˇs´ı otcov´e vyuˇcovali malou Sibyllu Augustu in literis et catholica pietate“ – v p´ısmu a katolick´e zboˇznosti. Jej´ı otec, v´evoda Lothar Franz, dostavˇel kn´ıˇzec´ı rezidenci – moˇzn´a je v´am zn´am ten b´ıl´ y z´amek s rozs´ahl´ ym parkem. V roce 1707 zemˇrel manˇzel Sibylly Augusty, markrabˇe Ludwig Wilhelm, a mlad´e vl´adnouc´ı pan´ı pˇripadlo tˇeˇzk´e dˇedictv´ı: byla regentkou nezletil´eho n´asledn´ıka, jeˇstˇe zuˇrila v´alka, s mal´ ymi dˇetmi musela uprchnout z rezidence. Pˇritom byla tato ˇzena tˇeˇzce zkouˇsena ranami osudu – z dev´ıti dˇet´ı, kter´e pˇrivedla na svˇet, pˇreˇzily pouze tˇri. Aˇz v roce 1714, po uzavˇren´ı m´ıru v Rijswicku, se markrabˇenka mohla vr´atit a vˇenovat se v´ ystavbˇe a budov´an´ı. Ostrov nad Ohˇr´ı z˚ ustal jej´ım panstv´ım a patrnˇe tam str´avila v´ıce ˇcasu neˇz v Rastattu. Jan Hiebel se v Rastattu opravdu mohl c´ıtit jako doma, nebot’ tu pracoval cel´ y t´ ym umˇelc˚ u, kteˇr´ı p˚ usobili jiˇz v Ostrovˇe. Napˇr´ıklad mal´ıˇri Lazarus Maria Sanguinetti a Paolo Manni. Vyznaˇcuj´ı se umˇeleck´ ym smˇeˇrov´ an´ım, kter´e markrabˇenka volila od poˇc´atku. Oba umˇelce m˚ uˇzeme pˇriˇradit ke skupinˇe severoitalsk´ ych mal´ıˇr˚ u, kter´a v posledn´ı ˇctvrtinˇe 17. st. nalezla www.katakomby.cz
1
Barokn´ı jezuitsk´e Klatovy 2010 – Text promluvy
Siegrid Gensichen, M. A.
ˇ sv´e zamˇestnavatele v Rakousku a v Cech´ ach. Nejzn´amˇejˇs´ım pˇredstavitelem t´eto skupiny byl Carlo Tencalla. Jan Hiebel se sice jako ˇz´ak Andrey Pozza umˇelecky do t´eto skupiny neˇrad´ı, ˇ ale tak´e on jiˇz pracoval v Cech´ ach v markrabˇenˇcinˇe okruhu, a sice na z´amku Z´akupy. Jiˇz v Ostrovˇe nad Ohˇr´ı dodala Sibylla Augusta kl´aˇsteru piarist˚ u charakter posv´atn´eho u ´zem´ı t´ım, ˇze dala vystavˇet kapli sv. Floriana a poustevnickou kapli Panny Marie. Zde jeˇstˇe ˇslo o soustˇredˇen´ı na kult Panny Marie. V tomto duchu pokraˇcovala v Rastattu v´ ystavbou poustevnick´e kaple Panny Marie. Jak se vˇsak vyvinulo jej´ı uct´ıv´ an´ı sv. Kˇr´ıˇze a jak vznikla myˇslenka soustˇredit kult sv.Kˇr´ıˇze do uct´ıv´an´ı sv. Heleny, jak to markrabˇenka uˇcinila ve dvorn´ım kostele? ˇ ˇ eho Nev´ıme, zda byla jiˇz v Cech´ ach sezn´amena s v´ yznamem relikvi´aˇrov´eho pokladu Cesk´ kr´alovstv´ı s relikvi´ aˇrov´ ym kˇr´ıˇzem Karla IV., ale je to docela dobˇre moˇzn´e. ˇ adu hvˇezdov´eho kˇr´ıˇze, c´ısaˇrovnou veden´eho nejvyˇsˇs´ıho ˇr´adu pro d´amy Jako pˇr´ısluˇsnice R´ pˇri v´ıdeˇ nsk´em c´ısaˇrsk´em dvoˇre, se urˇcitˇe dozvˇedˇela, ˇze rovnˇeˇz habsburˇst´ı c´ısaˇrov´e op´ırali svou vl´adu o uct´ıv´ an´ı sv. Kˇr´ıˇze a slavnou kˇr´ıˇzovou relikvii a ˇze c´ısaˇrovny uct´ıvaly sv. Helenu. Od roku 1715 se markrabˇenˇcina zboˇznost zaˇc´ın´a pod vlivem jezuit˚ u u dvora pˇrikl´anˇet ke kultu Umuˇcen´ı P´ anˇe. Sibylla Augusta si dala vystavˇet poustevnickou kapli Panny Marie jako v Ostrovˇe a ve sv´em vdovsk´em kˇr´ıdle si nechala vybudovat kapli Bolestn´e Matky Boˇz´ı. Kdyˇz jezuit´e uspoˇr´ adali po sv´em mision´ aˇrsk´em p˚ usoben´ı proces´ı kaj´ıcn´ık˚ u, z´ uˇcastnila se s trnovou korunou na hlavˇe a s kˇr´ıˇzem v ruce. Roku 1717 zaloˇzila bratrstvo Spoleˇcenstv´ı nesouc´ı kˇr´ıˇz. ˇ ıma si v roce N´asledoval v´ yznamn´ y projekt: Svat´e schody a dvorn´ı kostel Svat´eho Kˇr´ıˇze. Z R´ 1709 markrabˇenka dovezla relikvie, pro nˇeˇz byly tyto stavby zˇr´ızeny – relikvie j´ı daroval s´am papeˇz. Jistˇe neopomenula pˇr´ıleˇzitost navˇst´ıvit kostel Santa Croce, sv. Helenou vybudovan´e m´ısto uct´ıv´ an´ı sv. Kˇr´ıˇze, kde se nach´az´ı kaple sv. Heleny. Tak´e Scala Santa – Svat´e schody u sv. Jana v Later´ anˇe – byly souˇc´ ast´ı pouti po sedmi ˇr´ımsk´ ych chr´amech, kterou podnikla. A tak z´ıskalo vdovsk´e kˇr´ıdlo rezidence t´emˇeˇr charakter kl´ aˇstera se Svat´ ymi schody a dvorn´ım kostelem, jenˇz byl z´aroveˇ n kostelem poutn´ım a farn´ım. Pˇri vysvˇecen´ı byly relikvie neseny do objektu Svat´ ych schod˚ u v proces´ı, kter´e mˇelo tvar kˇr´ıˇze. Tyto Svat´e schody mohly poutn´ık˚ um pˇrin´est udˇelen´ı gener´ aln´ıho odpustku. Jen si to zkuste pˇredstavit: panoval zde celoroˇcn´ı poutnick´ y ruch – pˇr´ımo pod markrabˇenˇcinou loˇznic´ı! Nov´ y kostel mohl b´ yt vysvˇecen v roce 1723. Zvenˇc´ı je nen´apadnˇe vˇclenˇen do komplexu rezidence, jak to bylo obvykl´e. Uvnitˇr je to prostor, kter´ y d´ıky zeˇsikma postaven´ ym sloup˚ um p˚ usob´ı t´emˇeˇr dojmem ov´ alu, olt´ aˇr je um´ıstˇen na vyv´ yˇsen´em m´ıstˇe ch´oru. Markrabˇenka tak zˇr´ıdila ve sv´e rezidenci vˇsechna m´ısta Kristova utrpen´ı : Svat´e schody jako m´ısto biˇcov´ an´ı, Golgotu pˇredstavuje socha Ukˇriˇzovan´eho na hlavn´ım olt´aˇri, pod n´ım se nach´ az´ı Svat´ y hrob, kaple Bolestn´e Matky Boˇz´ı je m´ıstem sn´ım´an´ı z kˇr´ıˇze, nahoˇre se nach´ az´ı glorie s Bohem Otcem a Duchem Svat´ ym v podobˇe holubice – to je zavrˇsen´ı posv´atn´e topografie podle ˇcesk´eho vzoru v b´adensk´em markrabˇectv´ı. Pod energick´ ym veden´ım Franze Pflegera vznikalo v u ´vodu zm´ınˇen´e komplexn´ı umˇeleck´e d´ılo – Gesamtkunstwerk. Obrazy sloupov´ ych olt´aˇr˚ u ve spoleˇcn´em prostoru kostela poch´azej´ı od Jana Ongherse. Patronace olt´ aˇr˚ u: Jan Nepomuck´ y, Josefova smrt, sv. Anna samotˇret´ı, www.katakomby.cz
2
Barokn´ı jezuitsk´e Klatovy 2010 – Text promluvy
Siegrid Gensichen, M. A.
Maria s dˇet’´ atkem, Jeˇz´ıˇs pˇred´ av´ a kl´ıˇce sv. Petrovi, je zde olt´aˇr sv. Kˇr´ıˇze a najdeme tak´e oba jezuitsk´e patrony – sv. Ign´ ace (vidˇen´ı z La Storty) a smrt sv. Frantiˇska Xaversk´eho. Patronace vykazuj´ı bohat´e vz´ ajemn´e vztahy, kter´e tematizuj´ı jak ˇcesk´a, tak i ˇr´ımsk´a kontroverznˇe ˇ ımu, misii a boj proti pohanstv´ı – to je teologicky dobˇre teologick´a hlediska: kˇr´ıˇz, vˇernost R´ vyzbrojen´ y sbor protireformace. Poˇcet olt´aˇr˚ u sedm v´ yslovnˇe souvis´ı se ˇ ımˇe. Vˇeˇr´ıc´ı sedmi poutn´ımi chr´amy v R´ tedy mohli vykonat pout’ zde a t´ım z´ıskat pˇr´ısluˇsn´ y odpustek: Rastatt jako Roma ” ˇ ım. sekunda“, jako druh´ y R´ Hlavn´ı olt´aˇr je um´ıstˇen na vyv´ yˇseninˇe v ch´oru, to je dispozice typick´a pro poutn´ı kostel. Dostalo se mu zaˇr´ızen´ı, kter´e mˇelo u ´stˇredn´ı v´ yznam v n´aboˇzensk´em dˇen´ı, v liturgii, jak n´as o tom informuje kalend´arium dvorn´ıho kostela: po cel´e v´ yˇsce dutiny uvnitˇr alabastrov´ ych sloup˚ u mohly b´ yt pomoc´ı speci´ aln´ıho zvedac´ıho zaˇr´ızen´ı um´ıstˇeny mal´e c´ınov´e n´adobky naplnˇen´e zap´alen´ ym olejem. Toto svˇeteln´e pˇredstaven´ı je tˇesnˇe spjato se stavbami Svat´eho hrobu, kter´e byly v on´e dobˇe budov´ any pro pˇredvelikonoˇcn´ı svat´ y t´ yden, stejnˇe jako tˇr´ıstupˇ nov´a kompozice se Svat´ ym hrobem, olt´ aˇrn´ı sc´enou, olt´ aˇrem jako m´ıstem, kde je hostie vystavena v monstranci, a s glori´ı. Pokuste se vc´ıtit do toho, jak takov´e vybaven´ı kostela spolup˚ usobilo v liturgii pˇredvelikonoˇcn´ıho t´ ydne: Krist˚ uv obraz je zahalen – tenebrae“, mˇse, pˇri nichˇz je po kaˇzd´em ” ˇzalmu zhaˇseno jedno svˇetlo, aˇz obec vˇeˇr´ıc´ıch v naprost´e temnotˇe m˚ uˇze proc´ıtit strach a agonii Jeˇz´ıˇse Krista, smuteˇcn´ı slavnost tˇech tˇr´ı dn˚ u a tˇr´ı noc´ı, kdy Kristus leˇzel v hrobˇe. Teprve v noci na Velikonoˇcn´ı nedˇeli se kostel opˇet rozjasnil, teprve potom zaz´aˇril hlavn´ı olt´aˇr ve sv´em nˇeˇzn´em svˇetle. Dˇen´ı v kostele bylo zavrˇseno vypr´avˇen´ım o nalezen´ı a pov´ yˇsen´ı Kˇr´ıˇze na n´astropn´ı malbˇe. ˇ ımsk´eho breviCyklick´e vyobrazen´ı vych´ az´ı z verze potridentsk´eho Breviarum Romanum – R´ ´aˇre, avˇsak bez pˇr´ım´eho vztahu k nˇekter´emu ze zn´am´ ych textov´ ych pramen˚ u legendy o Kˇr´ıˇzi. Pˇr´ıbˇeh pl´ anov´ an´ı n´ astropn´ı malby se v l´etˇe roku 1721 neodehr´aval hladce a je pr´avˇe proto ˇ pouˇcn´ y. Umˇelce hledali v It´ alii, jiˇzn´ım Nˇemecku a v Cech´ ach. Oba italˇst´ı mal´ıˇri, o nichˇz se v t´eto souvislosti hovoˇr´ı, byli patrnˇe Antonio Beduzzi a Marcantonio Chiarini. Carlo Carlone nemohl pˇrijet. Spadl z konˇe a poranil si ruce. Pokus se star´ ym Lazarem Mariou Sanguinettim, kter´ y jiˇz pˇred 26 lety vymaloval prostory v Ostrovˇe, byl ukonˇcen a fresky, jeˇz namaloval na uk´ azku, byly odstranˇeny – byla to drah´a umˇeleck´a prohra. V ˇcem spoˇc´ıvala pot´ıˇz? Zd´a se, ˇze Sanguinetti napl´ anoval stˇredn´ı ˇc´ast obrazu v klenbˇe a pak dalˇs´ı jednotliv´ a obrazov´a pole. Koordin´ atorovi Franzi Pflegerovi se vˇsak zd´ala Sanguinettim zvolen´a plocha pro vyobrazen´ı sv. Kˇr´ıˇze pˇr´ıliˇs mal´ a. Markrabˇenka se k tomuto n´azoru pˇripojila. Pot´e zˇrejmˇe nav´azala v Praze kontakt s Janem Hiebelem. Sanguinetti obdrˇzel za svou mazanici“ mal´ y ” obnos a byl vyprovozen. Je velmi pravdˇepodobn´e, ˇze Sibylla Augusta znala Hiebelovo d´ılo, vˇzdyt’ vlastnila v Praze d˚ um nedaleko Klementinsk´e koleje. Hiebel nezanechal v rastattsk´ ych pramenech ˇz´adn´e pˇr´ım´e odkazy na svou pr´ aci, kromˇe sv´e signatury na jedn´e menˇs´ı fresce. Pokud budeme vˇeˇrit biskupovi a kardin´ alovi Damianu Hugovi ze Sch¨onbornu, potˇreboval mistr pro svou pr´aci pouh´e tˇri mˇes´ıce. Pohled do z´ aznam˚ u v Ostrovˇe poskytl informaci, ˇze Hiebel se po dokonˇcen´ı pr´ace vr´atil 4. z´ aˇr´ı 1722 zpˇet do Ostrova (tedy pracoval od ˇcervna do z´aˇr´ı 1722) a ˇze za svou www.katakomby.cz
3
Barokn´ı jezuitsk´e Klatovy 2010 – Text promluvy
Siegrid Gensichen, M. A.
pr´aci obdrˇzel 2 300 florentsk´ ych zlat´ ych. Takov´e pracovn´ı tempo mˇelo sv˚ uj d˚ uvod v tom, ˇze Hiebel v t´emˇze roce maloval rozs´ ahl´ y cyklus fresek v kostele Narozen´ı Panny Marie v kl´aˇsteˇre premonstr´ atek v Doksanech. A zˇrejmˇe tak´e v roce 1722 zah´ajil pr´aci v zrcadlov´e kapli. Bohuˇzel je pravda, ˇze Hiebelova jedin´a freska v jiˇzn´ım Nˇemecku byla cel´e roky pˇrehl´ıˇzena a nach´az´ı se z hrozn´em stavu – jako cel´ y kostel se zcela v´ yjimeˇcn´ ym vybaven´ım. Ale uˇz tomu tak nebude dlouho! Restaur´ ator uˇz pracuje na leˇsen´ı. Pr´avˇe se zaˇc´ın´a s konzervac´ı a musej´ı se ˇreˇsit poˇskozen´ı, jako jsou rozs´ ahl´e ˇskody na om´ıtce, pˇremalby, odlupov´an´ı barevn´ ych vrstev a tak d´al.
Vyuˇz´ıv´ am zde pˇr´ıleˇzitosti a vzn´aˇs´ım restaur´ator˚ uv dotaz pro vˇsechny znalce ˇcesk´ ych restaur´atorsk´ ych prac´ı na Hiebelovˇe d´ıle: n´aˇs restaur´ator naˇsel pˇrekvapivˇe m´alo pomocn´ ych ’ prvk˚ u, jako jsou napˇr. ˇctvercov´ a s´ıt , pˇredkresby nebo vrypy, a pt´a se, jak ˇze Hiebel ve sv´e n´astropn´ı malbˇe konstruoval architektury a jin´e? Hiebel v t´eto ov´aln´e zrcadlov´e klenbˇe vyzkouˇsel oproti sv´ ym dˇr´ıvˇejˇs´ım d´ıl˚ um dvˇe novinky: 1. Na Sanguinettiho nezdar zareagoval jedin´ ym moˇzn´ ym ˇreˇsen´ım v pomˇernˇe mal´em kosteln´ım prostoru: namaloval svou prvn´ı fresku, kter´a pˇresahuje klenebn´ı pole a zauj´ım´a celou plochu klenby. 2. Nov´e bylo tak´e to, ˇze cel´ y souvisl´ y dlouh´ y pˇr´ıbˇeh nalezen´ı sv. Kˇr´ıˇze soustˇredil do jednoho n´astropn´ıho obrazu. T´ım byla vytvoˇrena moˇznost kl´ast d˚ uraz na nˇekter´e ˇc´asti. Nyn´ı v´am struˇcnˇe pˇrevypr´ av´ım legendu o sv. Kˇr´ıˇzi a vy sami uvid´ıte, kam jsou zde kladeny ˇ form´aln´ı a obsahov´e d˚ urazy. Pˇr´ıbˇeh vlastnˇe zaˇc´ın´a Adamovou smrt´ı a jak Salamoun, tak i kr´alovna ze S´ aby zde hraj´ı svou roli, ale j´a zaˇcnu vypr´avˇet aˇz od Kristovy smrti na kˇr´ıˇzi. Po Kristovˇe smrti zakopali kˇr´ıˇz kdesi v Jeruzal´emˇe. Kˇr´ıˇz se zjevil c´ısaˇri Konstantinovi ve snu jako znamen´ı, v nˇemˇz zv´ıtˇez´ı nad Maxentiem. To se opravdu stalo a c´ısaˇr vyslal svoji matku, c´ısaˇrovnu Helenu, aby ten kˇr´ıˇz nalezla. Helena p´atrala v Jeruzal´emˇe, kˇr´ıˇz se pr´ y nach´azel nˇekde u Venuˇsina chr´ amu. A zde zaˇc´ın´a l´ıˇcen´ı na fresce: tˇri kˇr´ıˇze jsou nalezeny a sc´enˇe jednoznaˇcnˇe nedominuje doprov´azej´ıc´ı biskup, n´ ybrˇz n´alezkynˇe, c´ısaˇrovna Helena. Tato postava je tou nejneobvyklejˇs´ı postavou cel´e fresky. Je to portr´et markrabˇenky kleˇc´ıc´ı pˇr´ımo pod ˇzezlem Kristov´ ym, a to portr´et velmi pˇresn´ y, dokonce s rodinn´ ym ˇsperkem, diamantov´ ym kˇr´ıˇzkem, kter´ y zn´ ame z invent´aˇre! Jeden z tˇech, kdo vykopali kˇr´ıˇz, nalezl ke kˇr´ıˇzi pˇrivˇeˇsen´ y ˇst´ıtek se jm´enem Kristov´ ym – doln´ı ˇr´adka v zrcadlov´em p´ısmu je d˚ ukazem, ˇ ımˇe v Santa Croce, nebo ˇze vidˇela jej´ı vyobrazen´ı. ˇze Sibylla Augusta tuto relikvii vidˇela v R´ Tam je tomu zrovna tak. S velkou n´ amahou skupina muˇz˚ u pr´avˇe vyzved´av´a ze zemˇe pˇr´ıˇcn´ y www.katakomby.cz
4
Barokn´ı jezuitsk´e Klatovy 2010 – Text promluvy
Siegrid Gensichen, M. A.
tr´am kˇr´ıˇze polepˇsen´eho lotra – to je tak´e jedna z relikvi´ı uct´ıvan´ ych v kapli sv. Heleny v Santa Croce. Nad hlavn´ım olt´ aˇrem n´ asleduje takzvan´a zkouˇska kˇr´ıˇze: jedna nemocn´a ˇzena je d´ıky kˇr´ıˇzi uzdravena. To se dˇeje pr´ avˇe pˇred kostelem Santa Croce, kter´ y zaloˇzila sv. Helena v jedn´e ˇc´asti sv´eho pal´ ace. Hiebel vymaloval kostel jako centr´aln´ı stavbu, to je tak´e symbol, kter´ y lze vzt´ahnout k Marii. Na protˇejˇs´ı stranˇe stoj´ı takˇrka arcinepˇr´ıtel – pohansk´ y Venuˇsin chr´am, jenˇz je zrovna d˚ ukladnˇe pl´ anovitˇe niˇcen a jehoˇz nesvat´a patronka je tu zbavov´ana hlavy. V´ ystavba a zniˇcen´ı, Marie a Venuˇse, kˇrest’anstv´ı a pohanstv´ı: nad olt´aˇrem zuˇr´ı bitva mezi pravou v´ırou a herez´ı. Mal´ıˇr, jehoˇz iluzivn´ı kupole vytvoˇren´e pod vlivem mistra Pozza zn´ ame, nech´av´a sv´e postavy jednat na hol´e sk´ ale obklopen´e keˇri. Pˇr´ıbˇeh kˇr´ıˇze z˚ ust´ av´ a na re´ aln´e zemi, na spodn´ım okraji fresky. Ve skupinˇe pozorovatel˚ u z´ azraku naproti sv. Helenˇe nach´az´ıme t´emˇeˇr pˇresn´e pˇrenesen´ı hlav a gest ze stropu knihovny v Klementinu. Legenda d´ale vypr´av´ı, ˇze persk´ y kr´ al Chosroe, kter´ y uloupil kˇr´ıˇz a zniˇcil Jeruzal´em, utrpˇel por´aˇzku a musel kˇr´ıˇz vydat v´ıtˇezi, byzantsk´emu c´ısaˇri Herakliovi. Heraklios dopravil kˇr´ıˇz v triumf´ aln´ım pr˚ uvodu do Jeruzal´ema. Kdyˇz vˇsak chtˇel projet mˇestskou branou, zavˇrela se pˇred n´ım a andˇel ˇz´ adal: do br´any, j´ıˇz projel Kristus na oslu, m´a i c´ısaˇr vstoupit s pokorou. Heraklios tedy odloˇzil c´ısaˇrskou n´adheru a mohl vstoupit. Ale kde je Heraklios? Nen´ı v popˇred´ı, kam vlastnˇe patˇr´ı. Proˇc jsou do obrazu pˇrednostnˇe um´ıstˇeni cruciferri, ti, kdo nesou kˇr´ıˇz? Odpovˇed’ je prost´ a: protoˇze tento kostel byl m´ıstem poboˇznost´ı Spoleˇcenstv´ı nesouc´ıho Kˇr´ıˇz. Tato ˇc´ ast fresky se nach´az´ı nad vchodem. To znamen´a, ˇze rastattˇst´ı cruciferri nesou nanejv´ yˇs osobnˇe kˇr´ıˇz jako symbol misie ven, do svˇeta, zde do mal´eho markrabˇenˇcina u ´zem´ı. Svat´ y Kˇr´ıˇz je nejv´ yznamnˇejˇs´ım a nejmocnˇejˇs´ım symbolem katolick´e c´ırkve . Jako znamen´ı Kristovy vykupitelsk´e smrti stoj´ı bl´ızko sv´atosti eucharistie a t´ım se st´av´a v´ yznamn´ ym symbolem protireformaˇcn´ı c´ırkve. Legenda o sv. Kˇr´ıˇzi se kromˇe toho vztahuje k nejrannˇejˇs´ım dˇejin´am kˇrest’anstv´ı, k v´ıtˇezstv´ı nad pohanstv´ım a spojuje nejv´ yznamnˇejˇs´ı m´ısta kˇrest’anstv´ı: ˇ ım, Konstantinopol. D˚ Jeruzal´em, R´ urazem na uct´ıv´an´ı sv. Kˇr´ıˇze zvolila markrabˇenka v teologick´em sporu nejtvrdˇs´ı formulaci – lze pˇredpokl´adat, ˇze j´ı radili bl´ızc´ı jezuit´e. V n´astropn´ı malbˇe je vyzvednut triumf´ aln´ı z´ avˇer hled´an´ı a nalezen´ı kˇr´ıˇze – coˇz je tak´e v´ yznamn´ y c´ırkevn´ı sv´atek – je zd˚ uraznˇena stavba nov´eho kostela a t´ım v´ıtˇezstv´ı nad pohanstv´ım, tedy t´eˇz misie. ˇ ımu a v neposledn´ı ˇradˇe tak´e Je to siln´ y obraz v´ıtˇezstv´ı, triumfu kˇrest’ansk´e v´ıry, vˇernosti R´ kˇrest’ansk´e panovnice. Freska odkazuje na sv. Helenu, a t´ım na vyslovenˇe ˇslechtick´ y kult. Sv. ’ Helena byla patronkou, poruˇcnic´ı a regentkou, exemplum virtutis“ pro kˇrest anskou misii ” a charitu, ale pˇredevˇs´ım byla c´ısaˇrovnou. Jako n´alezkynˇe Kˇr´ıˇze byla obzvl´aˇstˇe vhodn´a pro protireformaˇcn´ı propagandu, kromˇe toho byla zakladatelkou ˇcetn´ ych n´adhern´ ych a v´ yznamn´ ych kostel˚ u. T´ım nab´ıdla jeden z m´ala identifikaˇcn´ıch model˚ u pro ˇzeny z kn´ıˇzec´ıch rodin – model, kter´ y vedle v´ yˇctu ctnost´ı svˇetice zahrnoval tak´e panovnick´e schopnosti. Portr´et markrabˇenky jako c´ısaˇrovny Heleny m´a sv´e vzory, kter´e mus´ıme hledat v rodech Habsburk˚ u a Wittelsbach˚ u. Ale tak pˇr´ımo a tak rafinovanˇe se na sc´enˇe objevili jen m´alokteˇr´ı. Zde jsou totiˇz tˇri obrazy v jednom: Helena v legendˇe, z´aroveˇ n kleˇc´ıc´ı zakladatelka c´ırkevn´ıch staveb a je to t´eˇz st´ atnick´ y portr´et s korunou, v hermel´ınu, vdovsk´em z´avoji a s kˇr´ıˇzkem, rodov´ ym www.katakomby.cz
5
Barokn´ı jezuitsk´e Klatovy 2010 – Text promluvy
Siegrid Gensichen, M. A.
majetkem . Je to medi´ aln´ı r´ amec pozitivn´ıho sebeztv´arnˇen´ı a pouˇcn´ y pˇr´ıklad, jak ˇclovˇek m˚ uˇze s´am sebe uˇcinit t´emˇeˇr svat´ ym. Na tento u ´ˇcel bylo vynaloˇzeno mnoho penˇez a n´amahy, nemˇel to b´ yt nˇejak´ y uboh´ y mal´ y obraz, n´ ybrˇz velkofreska. Pr´ aci neprovedl ˇz´adn´ y starom´odn´ı mal´ıˇr, n´ ybrˇz mistr, jemuˇz se dostalo toho nejmodernˇejˇs´ıho ˇskolen´ı, jak´e tehdy existovalo – u Andrey Pozza – a kter´ y se osvˇedˇcil pˇri pr´ aci v Klementinu a tady v Klatovech. Tady se pˇresnˇe hodila velkofreska se svou obrovskou plochou, nebot’ rekatolizace si ˇz´adala obrazn´eho vyj´adˇren´ı, kter´e mˇelo na lidi silnˇe zap˚ usobit, uv´est je v u ´div, pˇremlouvat je a pˇremoci. Pˇr´ıbˇeh pl´anov´an´ı a proveden´ı n´astropn´ı malby sk´ yt´ a dobovˇe vz´ acn´ y sc´en´aˇr ke zmˇenˇe z´amˇeru z menˇs´ı formy na velkofresku, kter´a pˇresahuje klenebn´ı pole. Postup ukazuje, ˇze markrabˇenka dala pˇrednost pˇr´ıznivˇejˇs´ı, p˚ usobivˇejˇs´ı a modernˇejˇs´ı verzi a ˇze se ve sv´e domovinˇe sama postarala o mal´ıˇre, kter´ y mohl zaruˇcit ˇz´adouc´ı kvalitu – a t´ım byl Jan Hiebel.
Na z´avˇer: Pˇrijed’te do Rastattu vˇsechno si prohl´ednout osobnˇe, r´ada v´am budu pr˚ uvodkyn´ı. Jeˇstˇe tolik toho z ˇcasov´ ych d˚ uvod˚ u nemohlo b´ yt ˇreˇceno...
www.katakomby.cz
6
