Vojenské zpravodajství
Podplukovnfk Jaros lav H a n
č,
CSc.
Země
Evropského hospodářského spole[EHS], jako ekonomicky integrovaný ce lek, jsou velmi silnou hospodář skou základnou, která sloužl k připravě války Severoatlantického paktu proti socialistickým zemfm v Evropě.1) Strategická poloha těchto zem! (kromě Itálie) na jednom z nejdůležitějš!ch před pok ládaných válčišť, je významné z našeho hlediska již Um, že tvoří součást operačn!ho pr ostoru ozbrojených sil NATO, ze kterého má být vedena válka proti západ · nim průmyslovým oblastem zem! Var šavské smlouvy. Všechny země EHS jsou členy NATO, i když jedna z nejsilnějš!ch zem! - Francie - se rozhodla z tohoto paktu vystoupit. Po hospodářské stránce však není EHS podl'!zenou součást! Severoatlantického paktu, avšak jeho ekonomické zdroje tvo ř! důležitou součást vále čně ekonomického potenciálu NATO z titulu členstvl těchto zem! v tomto agres!vnlm bloku. Po formální stránce jsou NATO a EHS zcela od lišná seskupení s různými cfli. Severoatlantický pakt sdružuje 15 kapitalistických států ve vojenskou koalici, zaměře nou pr oti socialistickým státOm, kdežto EHS sdružuje 6 západoevropských kapitalistických států v hospodářskou integraci, jejichž členstvf v NATO je z hledislrn integrace d ru hořadá záležitost a jejich'l hlavnfm posláním je vyt vo řit „nadn áro ťl n !" ekonomicky silný celek s postavenlm hospodá řské velmoci. Ekonomických zdro jO EHS však systematicky a plánovitě využívají je dnotlivě země k pl'Ipravě války v r á mci směrnic NATO. Nenl jich využ!váno jako společ ných zdrojů EHS, nýbrž podle rozho·1 nutf jednotlivých vlád těchto zemi. Te'lto systém „nárorln!ho" využ!ván! ekonomický ch zd r ojů k pl'fpravě války nevylučuje spolupráci tě chto zemi. Avšak tato spolupráce se podstatně niiak neliší od spolupráce ostatních zem! NATO, které nejsou členy EHS. č enstvI
EHS při ekonomickém zabezpečování
války na středoevropském válčišti
1 ) Evropské hospodárské spoleeenstvl vzn'klo hospodárskou integraci šesti zápa1oevropsk9ch zemi: N<;R, Francie, Beigle, Nizozeml, Lucembur~ ka a Itálle.
57
Pl'iprava války v prostor u středoevrop ského válčiště má pro nás a naši armádu, i pro ostatnf země Varšavské smlouvy, důležitý význam. Podle str ategick ých plá nů NATO majf být v pr ostoru středoev r op ského válčiště soustředěny hlavni úderné sily pozemnich vojsk NATO, zaměřené ke z n ičeni a ochromeni hlavních ekonomických a politických center v NDR, CSSR a Polsku. Tento prostor a jeho ekonomické zdroje, včetně zásob válečného materiálu dovezeného z USA, Kanady a Velké Br itánie, má plně zabezpečit mater iálně a technicky počátečni období vá lky a zá sobovat ofenzivu vojsk NATO ve smě r u Fra nk furt n. M. - Berlín - Var šava. Rostouci hospodářská sila EHS urnož1'\u je členským zernim tohoto spo l ečenství p rovádět vlastni, relativně samostatnou tzv. evr opskou politiku, která je mnohdy narniřena ! pr oti z áj mům USA. Ironii je, že právě Spojené státy byly hlavnirni or ganizátory poválečného vývoje v západnf Evropě a jejich snem bylo podl'idit si Evropu integrovanou , kter ou by mohly lépe ovládat. Ukázalo se však, že západoevropská !ntegrace je na USA m éně závislá , než si američtí politikové přáli. Finanční politika EHS a ofenziva na zahraničnic h trzfch vedla dokonce k tornu, že země EHS, které byly po válce v USA velmi zadluženy, stá -
vaji se věřitelem USA. Finančnf rezervy, vzniklé v zemich EHS, se snaž! USA od če rpat tim, že požaduji, aby v „zájmu společné obr any svobodného světa" při stoupily země EHS na „spravedl!vějši" roz dělen! nákladl\, vzniklých s pobytem amerických jednotek v Ev r opě a poskytovaly zvýšeno u neolrnlonialistickou „pomoc" rozvojovým zemim. Země EHS žádajf zase od USA vyššf pl'fspěvek na „společ ná obr anná opatřen!" , zejména raketovou a nukleárnf výzbroj. Na středoevropském válčišti jsou v současné době armády 7 států v počtu kolem 700 000 rnužl\. Tento stav má být v př ípadě zvýšeného nap ě ti nebo konfliktu zvýšen na 1 200 000 mu žů. V tomto prostoru je též hlavni úderná sila pozemn ich armád NATO jednotky vybavené nu kleárnirni hlavicemi, kterých je v Evropě podle prohlášen! ministra obrany McNamnry přes 5000. Význam tohoto prostoru z hlediska nnšich ozbrojených sil je značný. Z hlediska ekonom ického zab ezp ečeni soudobé války nás budou pl'edevšim zaj!mat dvě hlavni otázky: - Jak je v současné době ekonomických zdro ji' EHS využfváno k připravě války, - které jsou hlavni cile ozbrojeného pllsoben! na ekonomiku EHS.
VYUZIVANI EKONOMICK~CH ZDROJO ZEMI EHS K ZA BEZPECOVANI STltEDOEVROPSKf:HO VALCišTE:
Podmlnky využfvánl dnešnfch ekonom ických zdrojll zemf EHS k zabezpečo váni války se proti minulé válce změnily v dllsledku změn charakteru r aketové jaderné války. Pi'edevširn se přesun u lo tě žiště ekonomického zabezpečováni války do obdob! hospodářské pi'ipr avy v dllsledk u zvýšeni zr anitelnosti ekonomiky dnešnim! pr ostředky. Válka zár oveň vyžad u je daleko vice zbrani, než válk y minulé a přitom jejich výroba je mnohem slož!tějš!, výrobně náročnějši a finančně nákladnějši.2)
Vojenšti a hospodářšti odbornici v zemich EHS uznávaji tyto dvě dllležlté změ ny v ekonomickém zabezpečování proti druhé světové vá lce a zároveň pokládají počáteční obdob! raketové jaderné války za nejdůležitějš! fázi ozbro jeného střet nuti, které ovlivni celý dalš! p r llbě h a výsledek války. Poč!taji s tim, že v připad ě 2 ) Výzbroj světové válce
americké je pětk rát vize dokonce sedmkrát.
58
pěš!
divize proti d r uhé tankové di-
nákla dnějšl,
oboustranných a tomových úder t\ bude prakticky znemo žn ěna hosp od ářská mobilizace. Předpokládaji, že 80 % bojové techniky by měly vyrobit specializované zbro jni závody, určené k tornu již v mfru a pouze 20 % zbranf a ostatnf bojové tech niky by byly schopny vyrobit podniky p ř ev edené na válečnou výrobu. Proto při· k láda if otázce využfván! ekonomických zd ro jll zernf EHS k přípravě válk y zna čný význam. S využitim zd r ojů a zásob,
novil
čl enským
zemfm povinnost vytvál'et
tl'fměsíční zásoby pro ozbrojené síly na tomto válčišti, zejména zásoby bojových prostředkt'.\, pohonných hmot, náhradních součás tí. Tyto zásoby majf být v hloubce celého prostoru válčiště podle výchozího
postaven( ozbrojených sil a plánu jejich zásobován( i vzhledem k omezeni ú čin kt'.\ nukleárních zbraní [tj. rozptýlen!, využit! terénu, podzemnich skladt'.\, jeskyň, tuneli\ s pojfzdným! zásobami apod. J. Zásoby v jednotlivých skladech jsou určovány tak, aby při vyřazen( jednoho skladu mohly být použity zásoby umfstěné v jiném prostoru. Tyto zásoby mají krýt spotřebu ozbr ojených sil až do přfsunu mater iálu z územ! Spojených státi\ a Kanady. Koordinace hospodářské pl'fpravy zemí EHS k válce je tedy jen částečná a řídí ji orgány NATO, nikoli orgány EHS. Omezuje se vě tšinou jen na něko l ik státi\, které mezi sebou uzav!r aji dvoustranné, m é ně již vícestranné dohody v rámci EHS nebo se státy NATO mimo společný tr h. Pi'fkladem spolu práce mezi dvěma státy v rámci NATO byla smlouva mezi Francii 11 NSR, uzavřená de Gaullem a Adenauerem v r oce 1963. Zahrnovala spolupr áci v oblasti strategie, taktiky, vojenského školství a ve standardizaci, unifikaci i specializaci výroby výzbroje. Z ekonomického hlediska vytvářelo EHS k realizaci této smlouvy vhodné podminky. Politické pří či ny, zejména rozdnné názory Francie a NSR na otázku organizace a řfzeni NATO 11 r ůzný postoj vlád tě ch to států k USA a z toho vyplývaj!cí dalš! rozpor y zp\1sobily, že spolupráce na tomto úseku na úrovni vlád tě c hto států je velmi zdr ženlivá a tato smlouva je ve skut<:Jčnosti jen fo rmáln!m gestem. To však neznamená, že vzájemné hospod ářské vztahy me zi Francií a NSR pře staly existova t. Hospodářská spoluprá ce na úseku ekonomického za be zpečování války je realizována na stupni mezinárodních monopolt'.\ , v zájmových sférách společných západoněmeckému a francouzskému kapitálu, jako např. ve výrobě letadel, dopravnfch prost l'edkú. ve zbrojní výrobě a v tech · nickém výzkumu, ze jména na úseku ato mové fyziky, elektroniky, balistiky apod. z iniciativy t ěc hto dvou eko11omicky nejsilnějšfch zem! EHS vznikly mezinrirodn f ka r tely, které zahrnu jí všechny země EHS, mezi něž patři Evropská unie uhl! a ocele, Euratom a dalšf. Tato spolu[lráce p ro spě la zejména ek m1 omicky siln P. Spolková republice, která i přes četná omezen[ v oblasti zbrojni výroby v r ámci Západoevropské unie m.1 v současné době finanční,
vědecké
i
průmyslové
předpo
Í~lady, aby během pěti let vyráběla značny
počet vodfkových a jiných r aketových zbraní". 3 ) Raketové zbraně isou též vyr áběny a vyvfjeny z podnětů a ·za spolupráce tě~hto dvou vedoucích státi\ EHS. Na počat ku 60. Jet byla založena mezinárodní společ nost Setel", kter.1 vyrábí protile~adlově i'izeně" strely typu „Hawk". V této společ nosti má převahu francouzský a západoněmecký kapitlíl. Též raketovou střelu 810, která se již vyrábí sériově, vyvinuly západoněmecké výzkumné ústavy ve spolupráci s francouzskými zbrojními koncerny. Spolu práce tě chto dvou zemí se pr ojevuje i v tzv. projektu „Eurokosmos", který má vyvíjet kosmické rakety a družice k ovládnut! kosmického prostoru. Tento progr am přes zdůrazi'iované mfr ové vyu.~ití má do: pomoci zejména NSR a Francu k vlastm výrobě dálkových rake t - nosičů jaderných hlavic. Zbrojn( průmysl v zem!ch EHS zásobu je též zbraněmi ozbrojené síly N~TO na středoevropském vál čiš ti. Dodávky 1sou vzhledem k permanentnfmu zbrojeni a pi'ezbrojovánI armád NATO poměrn~ plynulé i když objem sériové výroby 1e poměr1;ě malý. Nelze však v tom spatřovat nějakou stagnaci zbrojn!ch závodů. V dů sledku poměrně rychlého morálniho opotřebeni výzbroje považují členské státy NATO na zúpadoevropském válčišti z.a výhodnější nevytvářet příliš veliké n_:ob ~ li zační zásoby výzbr oje, více se soustred1t na vývoi, výzkum a modernizaci_ zbrani .a za bezpečit p řípravu výroby novych t ypu. Lze tedy řf cl, že zbrojní kapacity EHS jsou v sou časně době ve s ta_vu stálé pohotovosti a neni jich využivano k velkosériové výrobě. Ozbrojené sny NATO na středoev ropském válčišti jsou vcelku plně vyzbro jeny všemi druhy konvenčních zbraní. Ozbrojené sny USA, dislokované v tomto prostoru, jsou kromě toho vyba_veny i zbraněmi hromadného ničení. Zbro1nlho průmyslu zemi EHS je využíváno k dopl11ovánI výzbroje a postupnému přezbroio v<'inf a modernizaci armád. V~echny stllty EHS vyráběj! pěchotní zb ran ě. dělostřelecký materiál, s třelivo, taktické rak ety a terénni vozidla. Obrněná vozidla a tanky vyráběj( NSR a Francie_. lehké ob r něné vozy i Holandsko. Jaderne střelivo produkuje zatím pouze Francie.
'J Podle časopisu Atomwirtschaft 7/66 se odhaduje, 7.c by průmysl NSR v roce 1970 mohl, vvrilbňt 69 včt~!ch strat egických nebo 124 takt1CKých atomových zbrani. Anglický časopis Daily Worker z e. 2. 196 -~ pi'e ~ pokládá, :!e výrobn! kapacita ato· mového průmyslu NSR byla v r. 1935 13 atomov ých zbraní a ze tento potenciál se bude zvyš:iv at do r. 19S7 na 63 a v r. 1936 na 166 atomových z bran!,
59
EHS jako tržnl svazek n ení ve v ý ťo bě z!)r anl a leto unů so běs t ačné a dováží je zejména z USA, Velk é Uritl'inie, Kanady i Švéd ska. Na drullě stran ě opět téměř všechn y země EHS vyvá žejí pěchotní zbraně, st řelivo, vozidla a Jetou · ny do zemí NATO i do rozvo ;ov}ch zom!. K přlmému zabezpe čová n ! v rámci hos podářské přípravy je využíváno kol ~m 6 % ekonomických zdrojů zemí Evroµskčho hospodářského spole čenství. 4 J Přitom jsou dostatečné rezervy ke zvýšenému využl· vání těchto zdrojů v případě zostřeného napětí. Současný podll využívání ekonomických zd ro jů· zemi EHS k přípravě války považují političtí činitelé za posta č ujíc! a z hled iska rozvoje ekonomiky za optimální. I vojenšt! činite lé považuji tyto výsledky za relativně uspokojivé. Národnl ozbrojené sfly v zemich EHS, které jsou pod spole čným velenlm NATO, jsou poměrně dobře vyzbrojeny a jsou běžn ě zabezpečovány využivánlm vlastních ekonomických zdroj ů i dovozem b o jové techniky z USA, Kanady, Švédska a Švýcarska. Kromě běžného zásobování ozbro je ných sil jsou doplňovány a obnovovány mobilizačni zásoby, které mají krýt clvou až ti'íměslční p otřeby ozbrojených sil. Nejintenzivněji využívá ekonomických zdrojů k přípravě války na středoevrop ském válčišti NSR. Má k tomu výhodné ekonomické podmln ky, zejména r ozvinutý těžký průmy s l , d ostatek energetických zdrojů, vyspělé a pře sn é dopravnl strojlr enství a dostatek kvalifikova n ých pracovnlch sil a vě d e c ký c h Jrn pa cit. NSR dovede velmi vý hodn ě v yu žíva t kromě vlastnich zdro jí'1 i výh od, které ji plynou z č lenstv{ v NATO. Na ho~po:lář skou přípravu války věnuje 6,5 % hrubého společenského produktu. Z a mě řu je
se zejmé na n a mod ernizaci výzbro je, na výzkum a vývoj moderní bojové techn iky. Vynaklád anými pro s tř edky má docílit upevnění hospodá ř ské, politické i voje nské moci NSR jak v EHS, tak i v NATO. Při konkretizaci hospodářských opatře · 111, spojených s pi'lpravou války, uplatňuje vláda NSR zásadu, že bude z vlastnlch \'ýrobních kapacit ke zbrojnlm účelům využívat pouze plně nevytlžených vfrobnlch kapacit. NSR neprojevuje autarktnf snahu tam, kde nemá volné kapacity a kde mů ž e poměrně snadno a v dostatečném množství využlvat vo lných kapacit svých spojenců ovšem, pokud jsou jejich protlukty na takové výši, jaká odpovldá požadavkům soudobé bojové techniky. Nemůže-li najlt uspokojivé vyřízeni požai:l avků bundeswehru u č lenských zemí NATO, n eváhá kupovat určité typy výzbro je a výstroje u neutrálnlch států [Švédsko, Švýcarsko J. Francie intenzitou využfvání ekonomických zdrojů k přípravě války těsni! následuje za NSR. Využlvií k tomu svých boha týc h nalezišť železné rudy a bauxitu, rozvinutého hutnictv! a stroj!renstvl i atomového, leteckého a zbrojnlho průmyslu. K přípravě v!ilky věnuje přes 7 % národnfho důchodu , což je ze zemí NATO po USA nejv!ce. Ekonomických zd ro j ů využ(vá zejména k modernizaci výzbroje a bojové techniky, k reorganizaci ozbrojených sil podle požadavků nukleární války a zejména k vybudován! samostatné francouz· ské úderné atomové sfly. V rámci programu „Farce de frappe" vybudovala výrobnl středisko atomového průmyslu a mod ernizovala letecký p r ůmys l pro vlas tní výrobu jaderných zbrani a jejich no si č ti nadzvukové dálkové letad lo typu Mirage IV a ověi'ovaná vlastní raketa.
Značnou úlohu v ekonomické připravě středoevropského v á l č iště k válce hra j( strategické zásoby. Z emě EHS za čaly vytvářet zásoby v r oce 1958 po zkušenostech s nedostatkem pohonných hmot v d o bě suezské krize. Z podn ě tu Zápacloevropsk é unie bylo uloženo v y t vá řet třímě>H!ní zá-
děl četných ropovodů , dále o sklady pohonných hmot v rafin erilch a podél prod uktovodů, vedou clch z přlstavti Atla11tíku a Středozemn!ho moře až k západ n l hranici zem! Varšavské smlouvy. Ostatnl zá soby, kde ie z ekon omi ck é ho h ledisk11 skladováni nevýhodné a n á kladné, neod povídajl plánovaným úkoltirn. Předpokládáme-li, že v po čá te č nlm obdob! války by bylo na středoevrops l<ém vá l čišti umístěno 1,2 mil. v o j á ků a vezme · me-li v úvahu, že kalkul a ční jednotka na muže a den je podle norem NATO 11,25 kg PHM, 7,4 kg střeliva, 1,90 k g potravin a 3,35 kg ostatnlch potřeb, bylo by pr•J tříměsíční zásoby pozemních sil zaµotřebí zhruba 1,2 mil. tun pohonných hmot, 0,6 mil. tun střeliva, 0,2 mil. tun potravin a celkem 0,4 mil. tun ostatnfch potřeb -
konven čn íc h
soby výzbroje, výstroje, poho!lných hmot a ostatních vojenských potřeb. Tyto zásoby jsou vytvoi'en y ze jména v deficitnlch ma teriálech , d ovážených ze zemí EHS a v p ř e bytkových mflter1álech, ur č en ých pro p ohotový vývoz. Jde přede v šlm o skla·iovl\nl surové r opy v n á mořnl c h přlstav e ch, p o•1 Podle ča sop isu Flugwelt č. 1/1 9 ~4 či nil p od!! zbrojnl v ~ roby na h rubém spo leče ns k ~m produktu v NSR 6,5 %, ve Francii 5,5 %, v HO· landsku 5 %, v Itálii a Belgii 4 %.
60
přes 2,5 mil. tun, což je množstvi, které vyžaduje značné nároky na sk lac\ovac! prostor , dopravu, udržováni apod. V tom však nejsou zahrnuty potřeby ostatn!ch s ložek ozbrojených sil , ani civilní potřeby obyvatel a vvroby. Výrobn! kapacity prů myslu EHS jsou však schopny tyto zásoby vytvořit. Např . rafine rie ropy EHS maj! kapacitu 162 mil. tun ropy ro čně, z niž lze vyrobit kolem 85 m il. tun pohonných hmot. Vytvářeni zásob nen! ani tolik problémem výroby, jalrn problémem fi oanč 1!m a investičním. Přitom zůs t ává využití tě c h to s k ladů v počátečnim ob,lo bi raketové jaderné války otevřený m problémem a přede v ší m otázkou uchovún! těc h to zásob a otázkou jejich dopraven! za války do mlsta spotřeby. I když jsou dopravní kapacity na válčišti zna čné, jsou v podmlnkách války velmi zranitelné. Doprava EHS a její celkový, vzájemně se doprnuj!cl systém je nejcitlivější úsek národního hospodářstv! p ř i oz bro jeném působeni.
Stav výzbroje pozemnfch s il na střed o evropském válč i šti je vcelku uspokojivý. Staré typy zbrani z d ruhé světové války byly již vesměs nahrazeny zbraněm i moderními, rakety starš!h o typu, n apř . Honest John, jsou nahrazovány novějš!mi typy, dělostřelectvo je vesměs bezzák luzové a mobilní, schopné vys t řelovat atomové náboje. Probíhá přez b rojování tankových vojsk francouzskými tanky AMX a německými tanky Leopard, obojživelnými vozidly atd„ které má být skonče no do 2 až 3 let. K výrobě těchto konvenčn!ch zbrani maj[ z emě EHS velmi pi'iznivé podm!nky, zejména v technicky vybaveném zpracova telském pr ů myslu a mohutné energetické základně. Nemaj! však pr oza tím prostředky k vybudován! protiraketové o brany. Přesto je však možné ří ci, že ozbrojené zemí EHS na středoevr op sk ém vá l č išti, i když jsou početně slabší ne~ ozbro jené síly VS, jsou poměrně d ob ře vybaveny pro po čá teč n! ubdob! války a jejich snu nelze pod ceiiovat.
Slabinou ekonomického zabezpečován! ozbrojeného boje na sti'edoevropském vá l čišti ze strany NATO je pře de vším ot
61
