EFEKTIVNOST CHODU CHRÁNĚNÝCH DÍLEN Efficiency of protected workshops

Masa rykova un iverz it a Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Podnikové hospodářství

EFEKTIVNOST CHODU CHRÁNĚNÝCH DÍLEN Efficiency of protected workshops Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Autor:

Ing. Ondřej ČÁSTEK

Markéta FALTÍNOVÁ

Brno, květen 2007

Jméno a příjmení autora:

Markéta Faltínová

Název diplomové práce:

Efektivnost chodu chráněných dílen

Název práce v angličtině:

Efficiency of protected workshops

Katedra:

podnikového hospodářství

Vedoucí diplomové práce:

Ing. Ondřej Částek

Rok obhajoby:

2007

Ano t ac e Předkládaná diplomová práce s názvem Efektivnost chodu chráněných dílen se zabývá chráněnými dílnami, jež představují možnost pracovního uplatnění pro osoby se zdravotním postižením. Ty tvoří významnou skupinu osob nacházejících zaměstnání jen obtížně. Cílem práce je analyzovat provoz jedné nebo více konkrétních chráněných dílen, provést oborové srovnání a na základě poznatků z provedené analýzy zhodnotit efektivnost zkoumaných dílen. V teoretické části práce jsou vymezeny používané pojmy. Je charakterizován právní rámec zaměstnávání osob se zdravotním postižením a současná situace na trhu práce v souvislosti s těmito osobami. Dále se práce věnuje zákonné úpravě provozování chráněných dílen, jejichž specifika jsou dále rozvedena. V praktické části je pak provedena analýza dvou chráněných dílen, na jejímž základě jsou potvrzeny stanovené hypotézy. Přínosem práce je zjištění, zda může být založení chráněné dílny pro podnikatele efektivní a přinášející mu očekávané užitky. Annot at i on This thesis called „Efficiency of protected workshops” deals with the protected workshops, which for the disabled people represent one of the ways of finding a job. The aim of the study is an analysis of one or more selected protected workshops as well as a professional comparison and an evaluation of efficiency of the analysed workshops according to the results of the comparison. The terminology used in the thesis is explained in the theoretical part. The legal framework of employment of the disabled people and their current situation on the labour market is described in this part as well. The regularization of the protected workshops and the specifications of the regularization are entered into details in this part of the study. In the practical part two of the protected workshops are analysed and the study confirms the stated hypothesis according to the findings. The main contribution of the thesis are findings if the foundation of the protected workshops can be effective and bringing the profits for its founder. K l íč ová sl ova Osoba se zdravotním postižením, pracovní uplatnění, chráněný trh práce, chráněná dílna, aktivní politika zaměstnanosti, povinný podíl, náhradní plnění, efektivnost. K e y wor d s Disabled person, career outlook, protected market of labour, protected workshops, active labour policy, the obligate quote of disabled employees, facultative compensation, efficiency.

Pr o hl á š ení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Efektivnost chodu chráněných dílen vypracovala samostatně pod vedením Ing. Ondřeje Částka a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.

V Brně dne 2. května 2006

vlastnoruční podpis autora

Po dě k ování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Ondřeji Částkovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Dále děkuji chráněným dílnám Gerlich Odry, s.r.o., Senza Prostějov, v.d., Kampi Office, v.d., Ignis a chráněné dílně při Oblastní charitě v Uherském Hradišti za poskytnuté informace, ochotu a otevřenost. Ráda bych také vyjádřila poděkování své rodině a přátelům za jejich podporu.

OBSAH ÚVOD.......................................................................................................................................10 TEORETICKÁ ČÁST............................................................................................................13 1 FENOMÉN ZDRAVOTNÍHO POSTIŽENÍ................................................................13 1.1 Osoba se zdravotním postižením ..............................................................................13 1.1.1 1.1.2

1.2 1.2.1 1.2.2 1.2.3

1.3 1.3.1 1.3.2 1.3.3

1.4 1.4.1 1.4.2

Vývoj přístupu ke zdravotně postiženým a užívané pojmy.........................................................13 Typy postižení a počet osob se zdravotním postižením v České republice ................................14

Vývoj pojmosloví v České republice a jeho ukotvení v české legislativě................16 Od občana se změněnou pracovní schopností k osobě se zdravotním postižením.....................16 Pojem invalidita v současné české legislativě ...........................................................................17 Osoba zdravotně znevýhodněná ................................................................................................18

Zakotvení práv zdravotně postižených osob.............................................................19 Ukotvení práva na zaměstnání v mezinárodních dokumentech.................................................19 Práva zdravotně postižených v České republice – východiska legislativy a příslušné instituce21 Právo na zaměstnání v současné české legislativě....................................................................21

Ucelená Rehabilitace ................................................................................................23 Pojem, význam a cíle ucelené rehabilitace................................................................................23 Složky ucelené rehabilitace .......................................................................................................23

2 ZÁKONNÁ OPATŘENÍ NA PODPORU ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM V ČESKÉ REPUBLICE.................................................26 2.1 Aktivní politika zaměstnanosti .................................................................................26 2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4

Pracovní rehabilitace................................................................................................................27 Institut povinného podílu...........................................................................................................28 Hmotná podpora zaměstnavatelů osob se zdravotním postižením ............................................29 Subjekty aktivní politiky nezaměstnanosti .................................................................................31

2.2 Ustanovení o krácení minimální mzdy .....................................................................33 2.3 Daňové úlevy ............................................................................................................33 2.4 Zvýhodnění ve veřejných zakázkách........................................................................34 3 OSOBA SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM A PRACOVNÍ UPLATNĚNÍ............35 3.1 Význam práce ...........................................................................................................35 3.2 Osoba se zdravotním postižením na trhu práce ........................................................36 3.2.1 3.2.2 3.2.3 3.2.4

Současný stav zaměstnanosti osob se zdravotním postižením na trhu práce v České republice36 Faktory nízké míry zaměstnanosti osob se zdravotním postižením............................................37 Souběh invalidního důchodu a výdělku z pracovní činnosti......................................................39 Osoba se zdravotním postižením a pracovně právní ochrana...................................................39

3.3

Zaměstnavatelé – jejich motivace a překážky ve vztahu k zaměstnávání osob se zdravotním postižením..............................................................................................41 3.4 Možnosti uplatnění na trhu práce pro osoby se zdravotním postižením v České republice........................................................................................................................42 3.4.1 3.4.2

4

Otevřený trh práce ....................................................................................................................42 Chráněné zaměstnávání ............................................................................................................44

CHRÁNĚNÉ DÍLNY......................................................................................................46 4.1 Historie a význam chráněných dílen.........................................................................46 4.2 Pojem chráněná dílna a způsoby jejího založení ......................................................47 4.3 Vztah podniku a chráněné dílny ...............................................................................48 4.4 Motivy založení chráněných dílen a jejich cíle ........................................................48 4.5 Typologie chráněných dílen......................................................................................49 4.6 Okolí chráněných dílen.............................................................................................50 4.7 Specifika chráněných dílen.......................................................................................50 4.8 Výrobní program a význam institutu náhradního plnění ..........................................52 4.8.1

4.9 4.9.1

Problém přefakturace................................................................................................................53

Hmotná podpora chráněných dílen podle platné legislativy.....................................53 Příspěvek na vytvoření chráněné pracovní dílny ......................................................................53

4.9.2 4.9.3 4.9.4

5

Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněné dílny........................................54 Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením .......................................55 Jiné příspěvky a možnosti získání finančních prostředků..........................................................55

EFEKTIVNOST CHRÁNĚNÝCH DÍLEN..................................................................57 5.1 Pojem efektivnost a změna přístupu k jeho měření ..................................................57 5.2 Základní kategorie efektivnosti ................................................................................57 5.2.1 5.2.2 5.2.3

5.3 5.4

Náklady .....................................................................................................................................57 Výnosy .......................................................................................................................................58 Hospodářský výsledek ...............................................................................................................58

Efektivnost a chráněná dílna.....................................................................................58 Ukazatele efektivnosti a finanční analýzy používané v praktické části....................60

5.4.1 5.4.2 5.4.3 5.4.4 5.4.5 5.4.6

Obecné ukazatele poměru výstupů ke vstupům .........................................................................60 Ukazatele aktivity ......................................................................................................................60 Ukazatelé produktivity výrobních faktorů .................................................................................61 Ukazatele rentability .................................................................................................................61 Ukazatele zadluženosti ..............................................................................................................62 Ukazatele likvidity.....................................................................................................................62

PRAKTICKÁ ČÁST ..............................................................................................................63 6 GERLICH ODRY, S. R. O.............................................................................................65 6.1 Představení podniku..................................................................................................65 6.2 Předmět činnosti .......................................................................................................66 6.2.1 6.2.2

6.3 6.4 6.5 6.6 6.7

Výrobní program.......................................................................................................................66 Výrobní zařízení ........................................................................................................................67

Cenová politika .........................................................................................................67 Odbytová činnost ......................................................................................................67 Marketing..................................................................................................................68 Dodavatelé ................................................................................................................69 Zaměstnanci ..............................................................................................................69

6.7.1 6.7.2 6.7.3

6.8

Odměňování a motivace ............................................................................................................69 Náklady na úpravu pracovních míst..........................................................................................70 Nemocnost.................................................................................................................................70

Analýza výnosů a nákladů dílny Gerlich Odry a verifikace hypotézy H1 ...............71

6.8.1 6.8.2 6.8.3 6.8.4

6.9

Dotace na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením ...........................................71 Struktura celkových výnosů dílny ..............................................................................................73 Struktura celkových nákladů dílny ............................................................................................74 Schopnost krýt náklady z generovaných výnosů – ověřování hypotézy H1 ..............................75

Výpočet ukazatelů efektivnosti a vybraných ukazatelů finanční analýzy ................76

6.9.1 6.9.2 6.9.3 6.9.4 6.9.5 6.9.6 6.9.7

6.10

Výsledek hospodaření................................................................................................................76 Efektivnost jako poměr výstupů ke vstupům ..............................................................................77 Aktivita ......................................................................................................................................78 Zadluženost ...............................................................................................................................80 Likvidita ....................................................................................................................................81 Produktivita práce.....................................................................................................................82 Rentabilita .................................................................................................................................83

Zhodnocení činnosti dílny, verifikace hypotézy H2.................................................87

6.10.1 6.10.2 6.10.3 6.10.4

7

Zhodnocení ukazatelů efektivnosti a rentability ........................................................................87 Zhodnocení finančního zdraví...................................................................................................87 Plnění primárního cíle chráněné dílny......................................................................................87 Verifikace hypotézy H2..............................................................................................................88

SENZA DRUŽSTVO, CHRÁNĚNÁ DÍLNA...............................................................89 7.1 Představení firmy......................................................................................................89 7.2 Předmět činnosti .......................................................................................................90 7.2.1 7.2.2 7.2.3

7.3 7.4

Výrobní program.......................................................................................................................90 Výrobní kapacity .......................................................................................................................91 Výrobní zařízení ........................................................................................................................91

Odbyt ........................................................................................................................92 Marketing..................................................................................................................92

7.5 7.5.1 7.5.2 7.5.3 7.5.4

7.6 7.6.1 7.6.2 7.6.3 7.6.4

7.7 7.7.1 7.7.2 7.7.3 7.7.4 7.7.5 7.7.6 7.7.7

7.8 7.8.1 7.8.2 7.8.3 7.8.4

Zaměstnanci ..............................................................................................................93 Organizace práce ......................................................................................................................93 Nemocnost.................................................................................................................................93 Odměňování a motivace ............................................................................................................93 Náklady na úpravu pracovních míst..........................................................................................94

Analýza výnosů a nákladů dílny Senza družstvo a verifikace hypotézy H1 ............94 Dotace na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením ...........................................94 Struktura celkových výnosů dílny ..............................................................................................95 Struktura celkových nákladů dílny ............................................................................................96 Schopnost krýt náklady z generovaných výnosů – ověřování hypotézy H1 ..............................97

Výpočet ukazatelů efektivnosti a vybraných ukazatelů finanční analýzy ................98 Výsledek hospodaření................................................................................................................98 Efektivnost jako poměr výstupů ke vstupům ............................................................................100 Aktivita ....................................................................................................................................100 Zadluženost .............................................................................................................................101 Likvidita ..................................................................................................................................103 Produktivita práce...................................................................................................................104 Rentabilita ...............................................................................................................................105

Zhodnocení činnosti dílny, verifikace hypotézy H3...............................................108 Zhodnocení ukazatelů efektivnosti a rentability ......................................................................108 Zhodnocení finančního zdraví.................................................................................................108 Plnění primárního cíle chráněné dílny....................................................................................109 Verifikace hypotézy H2............................................................................................................109

Diskuze výsledků................................................................................................................110 ZÁVĚR ..................................................................................................................................111 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK .................................................................................113 SEZNAM TABULEK...........................................................................................................114 SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................................115 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.................................................................................116 SEZNAM PŘÍLOH...............................................................................................................119



ÚVOD Předkládaná diplomová práce s názvem Efektivnost chodu chráněných dílen se zabývá chráněným zaměstnáváním v České republice a posouzením toho, zda tato forma podnikání může být pro podnikatele – jako tvůrce podnikatelské myšlenky, vkladatele kapitálu a nositele rizika – efektivní a přinášet mu materiální či jiné užitky. Z 10 miliónů obyvatel České republiky jich přibližně 1,2 milionu trpí zdravotními problémy, jež jsou následkem onemocnění, úrazu či vrozeného postižení. V současné době se terminologie ustálila na pojmu osoba se zdravotním postižením, který nahradil dřívější pojem rozšířený v českém prostředí – osoba se změněnou pracovní schopností. Osoby se zdravotním postižením patří kvůli znevýhodněním vyplývajícím z jejich zdravotního stavu mezi ohrožené skupiny na pracovním trhu a míra jejich nezaměstnanosti dosahuje hodnot okolo 30 %. Právo na práci zaručuje osobám se zdravotním postižením mnoho mezinárodních dokumentů a také ustanovení české legislativy. Zaměstnání uspokojuje potřebu osob se zdravotním postižením prací získávat prostředky na svou obživu a dosáhnout seberealizace v pracovním životě. Dosažení maximální zaměstnanosti postižených je i v zájmu státu, který tak šetří své prostředky na mandatorní výdaje. Na trhu práce však zdravotně postižení naráží na mnoho překážek, kterými je vedle objektivních faktorů vycházejících z jejich zdravotního stavu především neochota zaměstnavatelů k jejich zaměstnávání. Osoby se zdravotním postižením mají na pracovním trhu dvě možnosti, pokusit se začlenit do „otevřeného trhu práce“ nebo nalézt uplatnění formou „chráněného zaměstnávání“ – chráněných pracovních míst a chráněných dílen. Chráněné zaměstnávání přitom nabízí osobám se zdravotním postižením jistou ochranu před požadavky současného trhu, z nichž nejvýznamnějším je požadavek maximálního výkonu. Osoby trpící zdravotním znevýhodněním často k tomu, aby mohly maximalizovat svůj výkon, potřebují vhodně zvolenou pracovní činnost, příznivé pracovní prostředí a flexibilní pracovní podmínky, jako je např. zkrácení pracovní doby, pracovní tempo zvolené podle potřeb pracovníka atp. To jim může poskytnout právě chráněné zaměstnávání. Zatímco chráněné pracovní místo je definováno jako jedno či několik míst uzpůsobených pro pracovní činnost osob se zdravotním postižením v organizaci, která jinak zaměstnává pracovníky bez těchto znevýhodnění, chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele, kde je z celkového počtu zaměstnanců zaměstnáno více než 60 % osob se zdravotním postižením. Chráněné dílny mohou být zakládány v rámci podniků nebo nestátních neziskových organizací. Nejsou však organizacemi neziskovými. Klíčový je pro ně výběr předmětu činnosti a schopnost uplatnit svou produkci (výrobky nebo služby) na trhu. Dílna musí generovat takové výstupy, aby byla schopna pokrýt náklady na svou činnost. Přitom využívá podobné prostředky jako ostatní podniky, které zdravotně znevýhodněné osoby nezaměstnávají, jako je např. obchodní politika, nalezení vhodných cest odbytu, marketingová podpora atp. Chráněná dílna je tedy subjektem, uskutečňujícím podnikatelskou činnost za účelem dosažení vytčených cílů – řadíme ji tudíž mezi podniky, berouce ohled na její specifika. Mezi ta patří především nižší výkonnost jejích pracovníků a z toho vyplývající vysoké provozní náklady. Proto je chráněná dílna objektem podpory státu, a to jak v podobě různých legislativních ustanovení, tak podpory hmotné. Motivem jejího založení je většinou poskytnout pracovní uplatnění osobám se zdravotním postižením, ale může jím být i získání konkurenční výhody, zlepšení image svého podniku nebo naplňování poslání nestátní neziskové organizace. Od toho se odvíjí i stanovení cílů. Za - 10 -



svůj primární cíl označují dílny právě tvorbu, udržení a rozšiřování pracovních míst pro postižené osoby. Je tedy zřejmé, že tímto cílem není maximalizace zisku. Jeho dosažení je však podmínkou pro další rozvoj dílny a tudíž plnění cíle primárního. Dílna se tedy musí snažit dosáhnout efektivnosti. Právě analýza efektivnosti chodu chráněných dílen je předmětem této práce. Cíl práce byl v průběhu získávání teoretických poznatků i praktických zkušeností pozměněn oproti cíli v zadání práce, který zněl porovnat chráněné dílny s běžným podnikem odpovídající velikosti a zaměření. Nalezení srovnatelného podniku se vzhledem ke specifičnosti chráněných dílen ukázalo jako problematické. Jako cíl této práce tedy bylo stanoveno analyzovat provoz jedné nebo více chráněných dílen a zhodnotit jejich efektivnost. K lepšímu ohodnocení výsledků vybraných ukazatelů bude použito oborové srovnání. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části je nejprve vymezen pojem osoba se zdravotním postižením, je nastíněn vývoj tohoto pojmu a ukotvení práva zdravotně postižených na práci v různých dokumentech i právních normách. Další kapitola je věnována legislativnímu rámci naplňování tohoto práva v České republice, tzn. charakteristice opatření na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením zaměřených jak na zaměstnavatele, tak na uchazeče o pracovní uplatnění s důrazem na institut pracovní rehabilitace. Třetí kapitola se zabývá současnou situací na trhu práce ve spojitosti s osobami se zdravotním postižením, faktory jejich vysoké nezaměstnanosti i možnostmi, které jim současný trh práce v České republice nabízí. Následující kapitola pojednává již konkrétně o chráněných dílnách, charakterizuje tento pojem i specifika podnikání. V poslední kapitole teoretické části je objasněno chápání pojmu efektivnost ve vztahu k chráněným dílnám a vymezeny teoretické postupy, používané následně v části praktické. Při zpracovávání diplomové práce bylo navštíveno pět chráněných dílen, v nichž byly získány cenné poznatků o jejich fungování, použité jak v teoretické, tak v praktické části. Pro účely analýzy pak byly vybrány dvě chráněné dílny – první z nich je společnost Gerlich Odry, s.r.o., která se zabývá zejména výrobou plastových výrobků, druhou je výrobní družstvo s firmou Senza družstvo, chráněná dílna, poskytující výrobní, kompletační a jiné služby ostatním organizacím na základě jejich jednorázových i opakovaných zakázek. Pro účely praktické části byly – s ohledem na stanovený cíl – stanoveny tři hypotézy: H1: Chráněná dílna je schopna pokrýt své náklady pouze s pomocí příspěvků a dotací na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. H2: Zkoumanou chráněnou dílnu Gerlich Odry můžeme označit za efektivní. H3: Zkoumanou chráněnou dílnu Senza družstvo můžeme označit za efektivní. Efektivitu dílny posuzujeme na základě zhodnocení výsledků ukazatelů efektivnosti, finančního zdraví a plnění jejích vlastních cílů. Pokud dílna dosahuje přijatelných hodnot a své cíle plní, můžeme o ní prohlásit, že je efektivní – úspěšná (problematika je vysvětlena v poslední kapitole teoretické části). V práci použijeme metodu pozorování – při návštěvách a rozhovorech v chráněných dílnách – a následně metody popisu. Pomocí analýzy budou zkoumány poskytnuté dokumenty a účetní výkazy dílen, kdy nejprve rozložíme zkoumaný jev – efektivitu – na jednotlivé oblasti - 11 -



fungování dílny. Poté použijeme metodu měření – výpočet vybraných ukazatelů. Hodnoty ukazatelů ohodnotíme pomocí srovnání, k verifikaci hypotéz nám pak bude nápomocná syntéza.

- 12 -



TEORETICKÁ ČÁST 1 FENOMÉN ZDRAVOTNÍHO POSTIŽENÍ Obsahem první kapitoly je charakteristika pojmu osoba se zdravotním postižením, stručný náhled na změny v přístupu společnosti k těmto osobám a na vývoj pojmového aparátu, který je v této souvislosti používán. V práci nás zajímá především pracovní stránka života zdravotně postižených, proto se v dalším textu věnujeme ukotvení práva na zaměstnání v mezinárodních dokumentech i v české legislativě. V závěru kapitoly objasníme pojem ucelená rehabilitace, jejíž výraznou složkou je pracovní rehabilitace. Právě ta je pro osoby se zdravotním postižením prostředkem k získání pracovního uplatnění.

1.1 Osoba se zdravotním postižením 1.1.1 Vývoj přístupu ke zdravotně postiženým a užívané pojmy Vnímání zdravotně postižených společností procházelo různými změnami a spolu s ním i pojmy, kterými byli tito lidé označováni. Ve 20. století jsme pak svědky snah o institucionalizaci pojmů souvisejících se zdravotně postiženými, jak ze strany různých mezinárodních organizací, tak na národní úrovni. Tyto snahy byly důležité pro získání vhodného aparátu, který by byl univerzálně platný a zároveň nebyl stigmatizující. Původně bylo postižení hodnoceno jednostranně jako důsledek vrozených či získaných vad či poruch. Obecně byla snaha poskytnout těmto „obětem tragických událostí“ určitou kompenzaci za to, co je postihlo.1 Hovořilo se o invaliditě, invalidech, defektech apod. Zásadní změna nastala rozšířením „individuálního modelu“ invalidity o tzv. „sociální model“. Podle prvního z nich invalidita vzniká na základě zdravotního postižení jedince, kterému musí být poskytovány speciální sociální služby. Podle sociálního modelu však podstata problému spočívá spíše v neschopnosti společnosti odstranit bariéry bránící lidem se zdravotním postižením vést nezávislý život. Model zdůrazňuje integraci do „zdravé“ společnosti. Celkové postavení postiženého pak vyplývá z obou z uvedených modelů.2 Pod vlivem změny přístupu Světová zdravotnická organizace definuje a klasifikuje roce 1980 nové základní pojmy, označující funkční změny následkem zdravotního postižení: 3 •

Vada, porucha (Impairment) je jakákoliv ztráta nebo abnormalita psychické, fyziologické nebo anatomické stavby či funkce. Jde o vnější projev bez ohledu na skutečný dopad na funkční schopnosti postiženého či jeho začlenění do běžného prostředí. Podle klasifikace WHO se rozlišují např. poruchy intelektu, psychiky, řeči, sluchu, zraku, vnitřních orgánů, kostry, znetvořující poruchy aj.

•

Postižení, disabilita, změněná schopnost (Disability) je jakékoli omezení nebo ztráta schopnosti vykonávat činnost způsobem nebo v rozsahu, který je pro člověka

1

VYSOKAJOVÁ, M. Hospodářská, sociální, kulturní práva a zdravotně postižení. 2000, s. 23 KOTRUSOVÁ, M. Politika zaměstnanosti ve prospěch zdravotně postižených v zemích Evropské unie v posledním desetiletí. 2002, s. 12 3 Dokument vydaný Světovou zdravotnickou organizací má název International Classifcation of Impairments, Disabilities, and Handicaps, neboli Mezinárodní klasifikace vad, postižení a znevýhodnění (VYSOKAJOVÁ, M. Hospodářská, sociální, kulturní práva a zdravotně postižení. 2000, s. 23) 2

- 13 -



považován za normální. Jedná se o funkční změny vyplývající z poruchy, metodou určení je funkční vyšetření. V klasifikaci WHO se rozlišuje např. disabilita v chování, v komunikaci, v pohybu, v péči o sebe apod. •

Znevýhodnění (Handicap) je omezení vyplývající pro daného jedince z jeho vady nebo postižení, které ztěžuje nebo znemožňuje, aby naplnil roli, která je pro něj (s přihlédnutím k jeho věku, pohlaví a sociálním a kulturním činitelům) normální. Handicap je funkcí vztahu mezi postiženým a jejich okolím. Handicap se nemusí vždy projevit. Záleží na tom, zda dochází ke střetu s kulturními, fyzickými nebo sociálními bariérami, které postiženým brání účastnit se normálního života. Handicap může vzniknout např. v orientaci, ve fyzické soběstačnosti, v pohyblivosti, v pracovním uplatnění apod.4

Pojmy byly velmi kladně přijaty jako praktické a moderní a dokonce vstoupily s předstihem do legislativy některých zemí. K označení osoby se v posledních letech dává přednost před jinak přijatelným označením „zdravotně postižený“ spojení „osoba (člověk) se zdravotním postižením“ 5, aby byl odstraněn jakýkoliv možný negativní nádech. Je to důsledkem uplatňování nové zásady „people first“ (nejprve lidé), tedy, že všichni jsme především lidé, s různými vlastnostmi, z nichž jednou může být i zdravotní postižení. Navrhuje se i pojem „osoby se speciálními potřebami“. Stejně tak se používá výraz „nevidomý“ namísto „slepý“ a „neslyšící“ namísto „hluchý“. Přijatelný není ani výraz „handicapovaný“, protože stupeň handicapu závisí na funkci společnosti. Lékaři a další pracovníci ucelené rehabilitace přechází od pojmu „pacient“ k pojmu „klient“, který je spojen s představou aktivnější osoby a rovnoprávnějšího vztahu. V následujícím textu budeme proto používat pojem osoba se zdravotním postižením a pro zestručnění zkratku OZP.

1.1.2 Typy postižení a počet osob se zdravotním postižením v České republice Pod pojmem zdravotní postižení si lidé většinou představují jeho jasné, viditelné projevy, např. osobu na invalidním vozíčku nebo mentálně retardované dítě. Zdravotním postižením se ale rozumí i různá onemocnění vnitřní, jako je např. diabetes, nemoci pohybového ústrojí, nemoci srdce aj. Zdravotní postižení tedy může být vrozené, nebo získané (nemocí nebo úrazem). Z hlediska typu postižení pak rozeznáváme tyto hlavní skupiny:6 •

• •

Tělesně (motoricky) postižení: Jedná se především o poruchy hybného ústrojí. Příčinami mohou být např. stav po cévní mozkové příhodě, následky poranění míchy, stavy po poranění mozku, amputace, dětská mozková obrna, muskulární dystrofie, poruchy růstu aj.) Zrakově postižení: nevidomí a slabozrací na podkladě úrazů i degenerativních onemocnění. Sluchová postižení: neslyšící a nedoslýchaví buď od narození, nebo v průběhu života.

4

VYSOKAJOVÁ, M. Hospodářská, sociální, kulturní práva a zdravotně postižení. 2000, s. 23-24 VOTAVA, J. a kolektiv, Ucelená rehabilitace osob se zdravotním postižením. 2005, s. 12 6 VOTAVA, J. a kolektiv, Ucelená rehabilitace osob se zdravotním postižením. 2005, s. 13-14

5

- 14 -


• • • • • •


Postižení vnitřními chorobami (někdy označovanými jako civilizační nemoci): kardiaci, astmatici, osoby se selháváním ledvin, onkologičtí pacienti, diabetes aj. Mentální postižení (retardace): Od mládí existující snížené rozumové schopnosti různého stupně o známé (Downův syndrom) či neznámé příčině, autismus. Demence čili zrychlený úbytek rozumových schopností ve starším věku (Alzheimerova nemoc). Psychiatričtí pacienti: schizofrenie, endogenní deprese). Samostatné těžší poruchy řeči, často jsou kombinovány s jiným postižením. Kombinovaná a další postižení: nejčastěji se jako kombinovaná postižení uvádějí ta, kde se mentální postižení přidružuje k jinému, např. tělesnému či zrakovému.

V tabulce pak vidíme příklady posuzování zdravotních postižení podle Mezinárodní klasifikace vad, postižení a znevýhodnění: Tabulka č. 1: Význam jednotlivých kódů mezinárodní klasifikace Porucha

Disabilita

jazyková

v řeči

sluchová

ve slyšení

zraková

ve vidění

Handicap v orientaci ve fyzické nezávislosti

motorická

v oblékání

v pohyblivosti

v chůzi psychologická

v chování

v integraci do společnosti

Pramen: ŠŤASTNÝ, J. Aplikace individuálních přístupů v péči o zdravotně postižené. 1996, s. 19

Podle definice zdravotního postižení užívané v jednotlivých zemích se odhaduje počet zdravotně postižených na 5 až 19% celkové světové populace. Přesný statistický údaj o počtu OZP celkem a podle typu jejich postižení v České republice neexistuje, ačkoliv již od počátku 90. let se hovoří o nutnosti vytvoření databáze, která by sloužila jako podklad pro legislativní a další činnost v souvislosti s pomocí OZP v integraci do společnosti. Již v r. 1992 o této potřebě hovoří Zpráva o situaci zdravotně postižených a nejnaléhavějších úkolech, které je třeba vyřešit7, která uvádí počet OZP přibližně 1 000 000, z toho 400 000 těžce postižených. Národní plán pro vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením8 z r. 1998 pak hovoří asi o 1 200 000 občanech se zdravotním postižením v České republice.

7

Úřad vlády. Zpráva o situaci zdravotně postižených a nejnaléhavějších úkolech, které je třeba vyřešit [on line]. [cit. 2007-04-14]. Dostupný na WWW: < http: /http://www.vlada.cz/files/rvk/vvzpo/zp1992.pdf/ /> 8 Úřad vlády. Národní plán pro vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením. [on line]. [cit. 2007-03-20]. Dostupný na WWW:

- 15 -



1.2 Vývoj pojmosloví v České republice a jeho ukotvení v české legislativě 1.2.1 Od občana se změněnou pracovní schopností k osobě se zdravotním postižením Pojem „občan se změněnou pracovní schopností“ byl do československých právních norem zaveden v 50. letech 20. stol. a úzce souvisel s dříve užívanými pojmy „invalida“ a „invalidní občan“. Podle literatury9 zabývající se vývojem pojmosloví v souvislosti s postiženými v České republice se pojmem invalidé začali označovat zdravotně postižení v legislativě nově vzniklého československého státu po r. 1918. Invalidita byla rozlišována na invaliditu při pracovním úrazu a na invaliditu z obecných příčin. Pojem se používal v normách o pojištění a o odškodnění vzniklé invalidity. Nová definice byla stanovena s příchodem jednotného pojištění pro všechny socialistickým zákonem z r. 194810. Za invalidu byl označen pojištěnec, u kterého došlo ke ztrátě či podstatnému poklesu výdělku jako důsledku trvale nepříznivého zdravotního stavu. Postupně byly prováděny změny upravující výši možného výdělku při invaliditě a také došlo k rozdělení invalidity na dva stupně – plné a částečné. V r. 1956 je definován pojem občan se změněnou pracovní schopností.11 Hlavním důvodem vedoucím ke změně pohledu na pracovní schopnosti invalidů byla snaha o začlenění co nejvíce invalidních občanů do pracovního procesu, samozřejmě v rámci možností vyplývajících z jejich zdravotního stavu.12 Nutno říci, že pojem občan se změněnou pracovní schopností (dále jen občan se ZPS) byl českým unikátem. V právních úpravách ostatních zemí tento pojem splývá s pojmem občan invalidní. V České republice se zachoval až do r. 2004. V poslední právní normě, kde se pojem vyskytoval, zněla jeho definice takto: „Občanem se změněnou pracovní schopností je občan, který má pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podstatně omezenou možnost pracovního uplatnění, popřípadě přípravy k pracovnímu uplatnění; občany se změněnou pracovní schopností jsou též poživatelé důchodů podmíněných dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, pokud jim zachovaná pracovní schopnost dovoluje pracovní uplatnění nebo přípravu pro toto uplatnění. Občan se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením je občan, který má mimořádně omezenou možnost pracovního uplatnění včetně přípravy k němu a může se uplatnit jen ve zcela úzkém okruhu zaměstnání, popřípadě v zaměstnání za mimořádně upravených pracovních podmínek.“13 Problémem bylo, že ve skupině „občané se ZPS“ byli zahrnuti i ti, jejichž postižení neovlivňovalo jejich postavení na trhu práce, ani výkon jejich profese. Občané se ZPS byly v mnoha případech lidé s minimálními obtížemi. Mnoho uživatelů invalidního důchodu nemělo statut ZPS, znamenalo to, že nejsou práce schopni, a stát se tak necítil povinen starat

9

SPIRIT, M. Občané se změněnou pracovní schopností v obchodních organizacích.1993, s. 18-51 Jednalo se o zákon č. 99/1948 Sb., o národním pojištění. 11 Zákonem č. 55/1956 Sb., o sociálním zabezpečení. 12 Československo se o zapojení invalidů do pracovního procesu snažilo již od konce druhé světové války, kdy se potýkalo s výrazným nedostatkem pracovní síly jako důsledku válečných útrap. V 50. letech šlo o neustále se zvyšující potřebu státu v oblasti zdrojů pracovních sil, které měly provést „přestavbu národního hospodářství na socialistické.“ 13 Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (§ 21) - zrušen 10

- 16 -



se o naplnění jejich práva na zaměstnání. Termín ZPS je problematický také proto, že vymezuje osoby s postižením negativně. Jedním z hlavních důvodů ke změně pojmosloví v legislativě byla neslučitelnost s pojmoslovím Evropské unie. V roce 2004 začíná platit nový zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti14, který nahrazuje pojem „občan se změněnou pracovní schopností“ a „občan se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením“ pojmem „osoba se zdravotním postižením“. Osoba se zdravotním postižením je pak definována následovně: Za osoby se zdravotním postižením jsou automaticky uznány fyzické osoby, které jsou: • •

„ ... orgánem sociálního zabezpečení uznány plně invalidními (dále jen osoby s těžším zdravotním postižením), orgánem sociálního zabezpečení uznány částečně invalidními.“15

Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením v závislosti na přiznaném plném či invalidní důchodu, dokládá fyzická osoba potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení. Na vlastní žádost jsou pak osobami se zdravotním postižením ty osoby, které jsou: •

„ ... rozhodnutím úřadu práce uznány zdravotně znevýhodněnými (dále jen „osoby zdravotně znevýhodněné“).“16

1.2.2 Pojem invalidita v současné české legislativě S pojmem osoba se zdravotním postižením těsně souvisí pojem „invalidita“. Invaliditu (plnou či částečnou) definuje Zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění a na jejím základě přiznává plný či částečný invalidní důchod: •

„Pojištěnec je plně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu: o poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti17 nejméně o 66 % o je schopen pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek.“ 18

•

Pojištěnec je částečně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu: „ o poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 % ... o jestliže mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky.“ 19

14

Dále jen jako zákon o zaměstnanosti. Zákon o zaměstnanosti, § 67 16 Zákon o zaměstnanosti, § 67 17 Za soustavnou výdělečnou činnost se považuje činnost vykonávaná tak, že výdělek z ní je stálým zdrojem příjmu, a to i když tato činnost nezakládá účast na důchodovém pojištění. 18 Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, § 39 19 Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, § 44 15

- 17 -



Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se podle zákona považuje „ ... nepříznivý stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje psychické, fyzické nebo smyslové schopnosti a tím i schopnost pracovního uplatnění.“20 Při určování poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti pojištěnce se vychází z jeho zdravotního stavu doloženého výsledky funkčních vyšetření a z jeho schopnosti vykonávat práce odpovídající zachovaným tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k výdělečným činnostem, které vykonával předtím, než k takovému poklesu došlo, a k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující schopnost výdělečné činnosti pojištěnce, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, a schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával.21 Plnou i částečnou invaliditu posuzují lékaři okresních správ sociálního zabezpečení, příslušných podle místa trvalého pobytu posuzovaného občana, při zjišťovacích a kontrolních lékařských prohlídkách. Musí přitom vycházet z lékařských zpráv a posudků vypracovaných odbornými lékaři o zdravotním stavu občanů. K prokázání plné invalidity pro účely zaměstnávání těchto osob slouží rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o přiznání plného invalidního důchodu nebo o uznání plné invalidity, není-li důchod přiznán z důvodu nesplnění potřebné doby pojištění, anebo potvrzení České pošty o vyplácení důchodu.

1.2.3 Osoba zdravotně znevýhodněná Osobou se zdravotním postižením je i osoba zdravotně znevýhodněná, kterou definuje zákon o zaměstnanosti takto: „Za zdravotně znevýhodněnou osobu se považuje fyzická osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.22 Jde o osoby, které nejsou poživateli plného ani částečného invalidního důchodu. Mají lehčí zdravotní postižení, které nezpůsobuje ani 33 % pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti. Přesto tito lidé mohou potřebovat podporu na trhu práce. Podle předchozí právní úpravy se jednalo o osoby se změněnou pracovní schopností (bez invalidního důchodu). Skutečnost, že je osobou zdravotně znevýhodněnou, dokládá fyzická osoba rozhodnutím úřadu práce.

20

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, § 26 Způsob posouzení a procentní míra poklesu soustavné výdělečné činnosti jsou stanoveny v příloze č. 2 vyhlášky č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Součástí této vyhlášky je i okruh zdravotních postižení umožňujících soustavnou výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek ( v příloze č. 3 této vyhlášky, např. úplná i praktická nevidomost obou očí, amputační ztráta obou dolních nebo obou horních končetin, střední mentální retardace) a okruh zdravotních postižení značně ztěžující obecné životní podmínky (v příloze č. 4 této vyhlášky). 22 Zákon. o zaměstnanosti, § 67 21

- 18 -



Pro názornost uveďme následující schéma: Graf č. 1: Kdo je osobou se zdravotním postižením Osoby se zdravotním postižením

Osoby plně invalidní = osoby s těžším zdravotním postižením

Osoby částečně invalidní

Osoby zdravotně znevýhodněné

Pramen: vlastní konstrukce na základě zákona o zaměstnanosti

Vzhledem k tomu, že zdravotní stav není neměnný a může se měnit i kvalifikace zdravotně postižené osoby, stanovuje lékař Okresní správy sociální zabezpečení (OSSZ) podle individuální situace posuzované osoby kontrolní lékařskou prohlídku, při které se zdravotní stav a pracovní potenciál znovu posoudí. Kontrolní lékařskou prohlídku mohou OSSZ provést např. i z podnětu úřadů práce.

1.3 Zakotvení práv zdravotně postižených osob Často se setkáváme s názorem, že úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se dokáže postarat o své nejslabší členy. Ve 20. a 21. století můžeme konstatovat zlepšení přístupu k postiženým, což lze deklarovat snahou o formální ustanovení jejich práv v mezinárodním i národním měřítku. Pod vlivem událostí 20. století vznikla v jeho průběhu řada mezinárodních dokumentů deklarujících obecně lidská práva. Některé z nich obsahují ustanovení o „zranitelných skupinách“ obyvatelstva, avšak práva zdravotně postižených osob začala být výslovně deklarována až od 70. let 20. století. Od této doby je patrné úsilí o vytvoření speciálních dokumentů, které by akcentovaly skutečnost, že lidská práva zdravotně postižených musí být chráněna a prosazována prostřednictvím mezinárodních dokumentů, zákonů, smluv i programů. Je to především díky tomu, že mezinárodní společenství nabyla přesvědčení, že práva postižených nejsou dostatečně naplňována a tyto osoby jsou diskriminovány. Postižení trpí často fenomény jako jsou např. zanedbání, nevědomost, zaujatost a falešné předsudky, stejně jako vyloučení, odlišování nebo segregace. Ty jim pak zabraňují realizovat na stejné úrovni s ostatními svá lidská práva.

1.3.1 Ukotvení práva na zaměstnání v mezinárodních dokumentech Oblast zaměstnávání je jednou z těch, kde se diskriminace z důvodu zdravotního postižení vyskytovala vždy a velmi výrazně. Ve většině zemí je míra nezaměstnanosti u zdravotně postižených dvakrát až třikrát vyšší ve srovnání s ostatními. To je způsobeno zejména negativním dopadem tržních sil v demokraticky fungujících společnostech. Povinností státu vůči handicapovaným občanům (podle mezinárodních dokumentů) je přijmout příslušná opatření ke zmírnění nebo překování těchto negativních důsledků a k odstranění překážek integrace. - 19 -



Proto zaznamenáváme snahu řady organizací o formulování doporučení státům, jaká opatření mají v této oblasti přijmout. Jmenujme nejvýznamnější z organizací: Organizace spojených národů (OSN) a její sdružené organizace a orgány, Mezinárodní organizace práce (ILO), Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a osvětu (UNESCO), Světová zdravotnická organizace (WHO), Rehabilitation International (RI) nebo Disabled Peoples International (DPI) 23. Literatura24 uvádí, že první mezinárodní konference o legislativě týkající se zdravotně postižených osob byla pořádána organizací Rehabilitation International v roce 1971 v Římě. Závěry a doporučení této konference svým významem ovlivnily další legislativní vývoj v oblasti ochrany práv zdravotně postižených. Účastníci konference se shodli na tom, že hlavní odpovědnost za rozvoj a poskytování rehabilitačních služeb pro všechny osoby s fyzickým i mentálním postižením nesou vlády jednotlivých států. Každá země by měla přijmout takové zákony, které budou chránit práva všech zdravotně postižených osob a zajistí poskytování vzdělávacích, lékařských, sociálních služeb a služeb v oblasti zprostředkování zaměstnání, které těmto osobám umožní využívat svých práv a plně rozvíjet své schopnosti. Podívejme se nyní na přijímané dokumenty z hlediska zaměstnávání zdravotně postižených, tak jak to uvádí odborná literatura25. V roce 1975 je na půdě OSN přijat další významný dokument, Deklarace práv zdravotně postižených osob, ve které je kladen zvláštní důraz na právo postižených získat a udržet si zaměstnání odpovídající jejich schopnostem, nebo vykonávat jinou užitečnou, produktivní výdělečnou činnost. O právu na zaměstnání hovoří i Evropská sociální charta, která v části I. Čl. 15 stanoví, že „Osoby zdravotně postižené mají právo na přípravu k výkonu zaměstnání a na profesní a sociální readaptaci, bez ohledu na původ a povahu jejich postižení“. V části II. je pak toto právo dále specifikováno s ohledem na povinnost signatářských států vytvořit nezbytné záruky pro jeho účinné uplatnění. V podobném duchu hovoří Charta základních sociálních práv pracovníků nebo Doporučení přijímané Mezinárodní organizací práce, např. Doporučení o pracovní rehabilitaci zdravotně postižených (č.99), které bylo přijato již v roce 1955. V roce 1983 Mezinárodní organizace práce přijímá Úmluvu č. 159 o pracovní rehabilitaci26 a zaměstnávání zdravotně postižených. Jejím cílem bylo zajištění stejných příležitostí a stejného zacházení všem zdravotně postiženým v souvislosti s výkonem zaměstnání. Možnost získání vhodného zaměstnání či udržení stávajícího je účelem pracovní rehabilitace. Povinností každého členského státu pak je vhodnou vnitrostátní politikou tuto rehabilitaci provádět, včetně vyškolení specializovaných poradců pro pracovní rehabilitaci. Na Světové konferenci o lidských právech, uspořádané v roce 1993 ve Vídni, byl připraven návrh Standardních pravidel pro vyrovnání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením, které následně schválilo Valné shromáždění OSN. Ačkoli Pravidla nejsou právně závazná, organizace doufají, že pokud budou aplikována velkým počtem států, stanou se mezinárodním

23

RI možno přeložit jako Mezinárodní organizace pro rehabilitaci, DPI jako Mezinárodní organizace postižených osob – vlastní překlad. 24 VYSOKAJOVÁ, M. Hospodářská, sociální, kulturní práva a zdravotně postižení. 2000, s. 15-17 25 VYSOKAJOVÁ, M. Hospodářská, sociální, kulturní práva a zdravotně postižení. 2000, s. 15-17, 35-37, citace uváděné v této kapitole jsou převzaty ze jmenované publikace. 26 Pracovní rehabilitace je proces podpory osoby se zdravotním postižením v její snaze nalézt pracovní uplatnění. Může zahrnovat poradenství, vzdělávání, vyhledávání potenciálních zaměstnavatelů aj.

- 20 -



obyčejovým právem a východiskem pro odbornou i ekonomickou spolupráci v této oblasti mezi státy a mezinárodními organizacemi.

1.3.2 Práva zdravotně postižených v České republice – východiska legislativy a příslušné instituce Vývoj organizací, které se zabývají OZP v České republice, nastiňuje odborná literatura.27 V období první republiky existovala řada nevládních organizací na podporu OZP a také výrobní družstva, která se věnovala jejich zaměstnávání. Po roce 1948 vznikla spojením dřívějších spolků jednotná organizace Svaz invalidů. Svaz založil podnik Meta, který zaměstnával OZP v dílnách i formou domácí práce a měl také rozsáhlý sociální program.V rámci Svazu se začaly profilovat další skupiny, zejména podle typu postižení.28 Po roce 1989 došlo k přeměně Svazu invalidů na jednotlivé svazy podle postižení a vzniku mnoha organizací OZP a také organizací, zaměřených na péči o OZP. Střechovým orgánem, který tyto organizace reprezentuje navenek, především ve vztahu k vládě a státním institucím, se stala Národní rada zdravotně postižených. Již v roce 1992 vznikl také Vládní výbor pro zdravotně postižené, jako meziresortní orgán vlády pro řešení problematiky OZP. Z jeho iniciativy a za účasti dalších organizací OZP vnikl pod různými názvy národní plán pro tuto problematiku, nejprve v roce 1992 Národní plán pro pomoc zdravotně postiženým, pak v roce 1993 Národní plán pro snížení negativních důsledků zdravotního postižení a nakonec Národní plán pro vyrovnání příležitostí zdravotně postižených v roce 1997. Národní plán je schvalován jako vládní program a jeho dílčí úkoly jsou dotovány ze státního rozpočtu. Současná česká legislativa vychází ze závazků České republiky na mezinárodním poli. V oblasti zaměstnávání je to zejména úmluva Mezinárodní organizace práce č. 159, o pracovní rehabilitaci a zaměstnávání invalidů, která byla naší republikou ratifikována v roce 1985 a. Evropská sociální charta, ratifikovaná v r. 2000. Podle článku 15 odst. 2 se smluvní strany Charty zavazují, že za účelem zajištění účinného výkonu práva osob se zdravotním postižením na přípravu k povolání, rehabilitaci a sociální adaptaci přijmou odpovídající opatření pro umístění osob s postižením do zaměstnání, například zřídí specializované zprostředkovatelny, příležitosti pro chráněné zaměstnání a přijmou opatření k pobídce zaměstnavatelů, aby přijímaly osoby s postižením do zaměstnání. Při tvorbě legislativy muselo být vycházeno také ze všech směrnice Rady Evropské unie nebo Evropského parlamentu zabývající se problematikou rovného zacházení se všemi fyzickými osobami. Česká republika také přijala (podobně jako ostatní členské státy OSN) v r. 1993 Standardní pravidla pro vyrovnání příležitostí pro OZP a souhlasila s jejich praktickou aplikací29 (na jejich základě byly přijímány výše zmíněné národní plány).

1.3.3 Právo na zaměstnání v současné české legislativě Výchozí normou, zaručující právo na zaměstnání v České republice, je Listina základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku. Vychází z nedotknutelnosti a univerzálního charakteru přirozených lidských práv – článek 3 Listiny praví: „Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu“30. Vyjadřuje tak závazek státu zaručit tato

27

VOTAVA, J. a kolektiv Ucelená rehabilitace osob se zdravotním postižením. 2005, s. 78, 199-201 Šlo o různé kluby osob s podobným postižením, ale také o skupiny rodin a přátel OZP. 29 VYSOKAJOVÁ, M. Hospodářská, sociální, kulturní práva a zdravotně postižení. 2000, s. 79 30 Listina základních práv a svobod, čl. 3 28

- 21 -



práva a svobody všem bez jakékoliv diskriminace. Stát by nejen neměl bránit občanům v užívání práv a svobod, ale má také povinnost zabezpečit, aby se jim jich skutečně dostalo. Odstavec 3 článku 26 pak zní: „Každý má právo získávat prostředky pro své potřeby prací. Občany, kteří toto právo nemohou bez své viny vykonávat, stát v přiměřeném rozsahu hmotně zajišťuje. ... „31 O OZP hovoří konkrétně pouze článek 29: „Ženy, mladiství a osoby zdravotně postižené mají právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky. Mladiství a osoby zdravotně postižené mají právo na zvláštní ochranu v pracovních vztazích a na pomoc při přípravě k povolání.“32 Problematika je blíže řešena zákonem o zaměstnanosti, který v § 10 definuje právo na zaměstnání: „Právem na zaměstnání je právo fyzické osoby, která chce a může pracovat a o práci se uchází, na zaměstnání v pracovněprávním vztahu, na zprostředkování zaměstnání a na poskytnutí dalších služeb za podmínek stanovených tímto zákonem.“33 Podle § 2 je zabezpečování práva na zaměstnání náplní státní politiky zaměstnanosti, která má také zahrnovat: •

„opatření na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a ženami, s osobami bez ohledu na jejich rasový a etnický původ, s osobami se zdravotním postižením a s dalšími skupinami osob, které mají ztížené postavení na trhu práce, pokud jde o přístup k zaměstnání, rekvalifikaci, přípravu k práci a ke specializovaným rekvalifikačním kurzům, a opatření pro zaměstnávání těchto osob,

•

opatření pro zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením a dalších skupin fyzických osob, které mají ztížené postavení na trhu práce.“34

V § 4 pak zákon zakazuje přímou i nepřímou diskriminaci z důvodu zdravotního stavu. Přitom za nepřímou diskriminací z důvodu zdravotního stavu je považováno „i odmítnutí nebo opomenutí přijmout opatření, která jsou v konkrétním případě nezbytná, aby fyzická osoba se zdravotním postižením měla přístup k zaměstnání“35. Pracovní uplatnění se pak stát snaží OZP zabezpečit prostřednictvím zvýšené ochrany na trhu práce (§ 67 zákona o zaměstnanosti), zabezpečením práva na pracovní rehabilitaci (§ 69) a opatřeními aktivní politiky zaměstnanosti (§ 104) a dalšími zákonnými opatřeními, o kterých bude pojednáno v kapitole č. 2.

31

Listina základních práv a svobod, čl. 26 Listina základních práv a svobod, čl. 29 33 Zákon o zaměstnanosti, § 10 34 Zákon o zaměstnanosti, § 2 35 Zákon o zaměstnanosti, § 4 32

- 22 -



1.4 Ucelená Rehabilitace 1.4.1 Pojem, význam a cíle ucelené rehabilitace Již několikrát byl v textu zmíněn pojem „rehabilitace“. Vysvětleme si nyní, jak tento pojem chápat. V České republice se totiž setkáváme s poněkud zkresleným pojetím, kdy je rehabilitace chápána především jako léčebný proces.36 O ucelené rehabilitaci jako institucionalizovaném sledu péče o OZP se začalo hovořit v druhé polovině 20. stol. Světová zdravotnická organizace sledovala problémy, kterým tyto osoby musí čelit a zkoumala, jak je jim možno v jejich řešení pomoci. Zjistila, že po stanovení diagnózy a aplikaci léčebné kúry by měla následovat další podpora v sociálním a pracovním životě. U osob s postižením vrozeným pak zdůraznila význam jednotlivých etap péče, které by měly být poskytnuty postiženému od narození až do dospělosti. Tyto etapy spolu úzce souvisí a mají vést k maximálnímu plnohodnotnému zařazení postiženého do společnosti. Roku 1969 definuje Světová zdravotnická organizace rehabilitaci jako „včasné, plynulé a koordinované úsilí o co nejrychlejší a co nejširší zapojení občanů se zdravotním postižením do všech obvyklých aktivit života společnosti s využitím léčebných, sociálních, pedagogických a pracovních prostředků“37. Cílem rehabilitace je především návrat k původnímu stavu zdraví. Pokud ovšem není odstranění nemoci či postižení možné a dosažení funkční schopnosti je v některých směrech omezené, na významu získávají jiné cíle rehabilitace. Těmi jsou začlenění OZP do společnosti a dosažení optimální kvality života, která má vždy subjektivní a objektivní složku a je u každého jedince velmi individuální. Dalším cílem je vyrovnání příležitostí OZP s osobami nepostiženými v oblasti vzdělávání, pracovních příležitostí, bydlení, rekreace, cestování, komunikace aj.38 V České republice probíhá prosazování myšlenek moderního pojetí rehabilitace v souvislosti s odlišnou historií vývoje oboru jinak než ve vyspělých okolních státech. S vědomím nedostatečného zajištění rehabilitačního procesu začalo Ministerstvo zdravotnictví v 90. letech minulého století zakládat pracovní skupiny věnující se rehabilitaci a vydávat metodické příručky pro její provádění, na jejichž základě vznikají rehabilitační centra. V současnosti se připravuje zákon o ucelené rehabilitaci.39

1.4.2 Složky ucelené rehabilitace Ucelená rehabilitace se skládá z několika složek, jejichž provádění je vzájemně propojeno a koordinováno a odborníci z jednotlivých oblastí spolu musí úzce komunikovat.

36

Nařízením z roku 1951 byla totiž všechna fyziatrická oddělení přejmenována na rehabilitační. Šlo o hrubou neznalost problematiky. Fyziatrie je medicínský obor, který se zabývá léčením pomocí fyzikálních energií, jako jsou teplo, elektrický proud, ultrazvuk, přírodní zdroje (lázeňství), ale též mechanická energie ve smyslu pohybu. Je velmi přínosný v léčebné rehabilitaci, ale ta je jen jednou z částí rehabilitace ucelené. (VOTAVA, J. a kolektiv, Ucelená rehabilitace osob se zdravotním postižením. 2005, s. 10) 37 VOTAVA, J. a kolektiv, Ucelená rehabilitace osob se zdravotním postižením. 2005, s. 14-15 38 VOTAVA, J. a kolektiv, Ucelená rehabilitace osob se zdravotním postižením. 2005, s. 15 39 VOTAVA, J. a kolektiv Ucelená rehabilitace osob se zdravotním postižením. 2005, s. 10

- 23 -



Léčebná rehabilitace První etapou je obvykle rehabilitace léčebná, tedy ta, kterou zajišťují zdravotníci svými prostředky ve zdravotnických zařízeních.40 Jejím cílem je provádět léčbu, tedy odstraňovat následky nemoci či úrazu, respektive zlepšení funkčního stavu.Cílem léčebné rehabilitace je také trénink OZP ke zvládání handicapů a poskytnutí pomůcek – prostředků zdravotnické techniky, které OZP usnadňují její integraci do běžného života. Rehabilitační lékař by měl vedle anamnézy zdravotního stavu vypracovat i anamnézu sociálně pracovní, tzn. určit jaké činnosti může OZP vykovávat, jak je třeba pro jeho potřeby upravit pracoviště atp.41 Sociální rehabilitace Sociální rehabilitace se týká všech osob se zdravotním postižením, od časného dětství do pozdního stáří. Jedna z jejích možných definic zní: „Sociální rehabilitace je proces, při němž OZP dosahuje maximální možné samostatnosti a soběstačnosti za účelem dosažení nejvyššího stupně sociální integrace“42. Výsledkem sociální integrace by mělo být přijetí OZP jako přirozené součásti společnosti. Prostředkem v sociální integraci je „vyrovnání příležitostí“, což jsou různé aktivity směřující k dosažení stejných podmínek života OZP, jako mají lidé zdravotním postižením netrpící. Jde např. o finanční podporu státu, která kompenzuje omezené možnosti těchto osob vydělávat peníze a zvýšené finanční nároky spojené s postižením, dále např. o bezbariérovost v dopravě, bydlení atd., rozvoj zájmové činnosti, kultury, sportu a dalších akcí, při kterých se mohou OZP sdružovat, navazovat vztahy a získávat informace. Problémy ze sociálně právní oblasti pomáhají klientům řešit sociální pracovníci, a to např. formou poradenství jim i jejich rodinám, jednáním s úřady, zprostředkováváním kontaktu s úřady práce, zaměstnavateli a dobrovolnickými organizacemi OZP. Sociální integrace a nalezení zaměstnání se vzájemně ovlivňují. Pedagogická rehabilitace Předpokladem k začlenění OZP do pracovního procesu je úspěšná pedagogická rehabilitace. Jejím obsahem je pedagogické působení a vzdělávání OZP a cílem je dosáhnout co nejvyššího stupně vzdělávání a optimální kvalifikace.43 Velmi důležité je v této souvislosti pedagogickopsychologické poradenství, které se snaží identifikovat nejvhodnější formu vzdělávání pro konkrétní osobu, zjistit její předpoklady pro budoucí pracovní uplatnění s ohledem na její přání a možnosti a navrhnout vhodnou profesní orientaci. Právě správnost této volby je klíčová k uplatnění se na trhu práce. U postižených, které zdravotní problémy postihly ve vyšším věku, je důležitá identifikace možností a v návaznosti na to další vzdělávání, např. rekvalifikační kurzy.

40

Zahajovat rehabilitační program léčebnou rehabilitací však není pravidlo, např. u dítěte od narození nevidomého bude na prvním místě rehabilitace sociální a krátce potom pedagogická. 41 VOTAVA, J. a kolektiv, Ucelená rehabilitace osob se zdravotním postižením. 2005, s. 29 42 VOTAVA, J. a kolektiv, Ucelená rehabilitace osob se zdravotním postižením. 2005, s. 70 43 VOTAVA, J. a kolektiv Ucelená rehabilitace osob se zdravotním postižením. 2005, s. 123

- 24 -



Pracovní rehabilitace Pracovní rehabilitace je prostředkem k nalezení a udržení vhodného pracovního uplatnění pro osobu se zdravotním postižením. V České republice je prováděna úřady práce nebo jimi pověřenými organizacemi. Zahrnuje zejména poradenskou činnost zaměřenou na volbu zaměstnání, nezbytnou teoretickou a praktickou přípravu pro výkon zaměstnání, zprostředkování komunikace mezi zaměstnavatelem a OZP atd. Více bude o pracovní rehabilitaci jako důležitém institutu aktivní politiky zaměstnanosti pojednáno v subkapitole 2.1.1.

- 25 -



2 ZÁKONNÁ OPATŘENÍ NA PODPORU ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM V ČESKÉ REPUBLICE Podle Ústavy má stát povinnost zabezpečit svým občanům (OZP nevyjímaje) právo na pracovní uplatnění. Právě skupina OZP je na pracovním trhu jednou z nejvíce ohrožených a potýkajících se s vysokou nezaměstnaností. Stát se snaží podporovat jak zaměstnanost obecně, tak zaměstnanost ohrožených skupin. Nástroje k podpoře zaměstnávání OZP mají svůj právní rámec v těchto legislativních normách: • • • • • •

zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti, zákoník práce č. 262/2006 Sb., zákon o minimální mzdě, zákon o veřejných zakázkách, zákon o daních z příjmů právnických a fyzických osob.

V nich je ustanoveno zejména právo na pracovní rehabilitaci, stanoveny povinnosti zaměstnavatelů a úřadů práce ve vztahu k OZP a také výhody, které náleží organizacím, pokud OZP zaměstnají. Charakteristika nástrojů k podpoře zaměstnávání zdravotně postižených je předmětem následující kapitoly.

2.1 Aktivní politika zaměstnanosti Mnohé z nástrojů na podporu zaměstnávání OZP jsou součástí aktivní politiky zaměstnanosti. Ta, spolu s pasivní politikou zaměstnanosti, představuje jednu ze složek hospodářské politiky státu.44 Pasivní politiku představují nástroje, které mají pomoci nezaměstnanému překonat období nezaměstnanosti po materiální stránce (podpory v nezaměstnanosti). Prostředky aktivní politiky zaměstnanosti pak mají motivovat nezaměstnané k nalezení práce nové, rekvalifikaci atp. a také samotné zaměstnavatele k vytváření nových pracovních míst. Politika zaměstnanosti je řešena Zákonem o zaměstnanosti, který definuje aktivní politiku zaměstnanosti jako „souhrn opatření státu směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti“45. Aktivní politiku zaměstnanosti zabezpečuje ministerstvo a úřady práce; podle situace na trhu práce spolupracují při její realizaci s dalšími subjekty. Je realizována zejména těmito nástroji a opatřeními:46 • • • • •

rekvalifikace, investiční pobídky, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, překlenovací příspěvek,

44

„Hospodářská politika je činnost, při níž nositelé hospodářské politiky používají určitých nástrojů a svěřených pravomocí k tomu, aby ovlivnily ekonomický a sociální vývoj, přičemž se snaží dosáhnout určitých ekonomických cílů.“ (definice viz. SLANÝ, A., ŽÁK, M. Hospodářská politika. 1999, s. 3) 45 Zákon o zaměstnanosti, § 104 46 Zákon o zaměstnanosti, § 104 - 105

- 26 -


• • • •

• •


příspěvek na dopravu zaměstnanců, příspěvek na zapracování, příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. poradenství, které provádějí nebo zabezpečují úřady práce za účelem zjišťování osobnostních a kvalifikačních předpokladů fyzických osob pro volbu povolání, pro zprostředkování vhodného zaměstnání, pro volbu přípravy k práci osob se zdravotním postižením a při výběru vhodných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením, cílené programy k řešení zaměstnanosti.

Dále se budeme věnovat charakteristice podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením, která zahrnuje ustanovení o pracovní rehabilitaci, o chráněném zaměstnávání, o právech a povinnostech zaměstnavatelů a úřadů práce a o hmotné podpoře zaměstnavatelů OZP.

2.1.1

Pracovní rehabilitace

Právo na pracovní rehabilitaci je zaručeno v § 69 zákona o zaměstnanosti, podle kterého je pracovní rehabilitace „...souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením“47. Zákon dále uvádí48, že pracovní rehabilitaci zabezpečují úřady práce a OZP o ni musí na příslušném úřadě požádat. Za účelem posouzení její vhodné formy pak úřad práce vytváří odborné pracovní skupiny, složené zejména ze zástupců organizací zdravotně postižených a zástupců zaměstnavatelů, u nichž více než 50 % zaměstnanců tvoří OZP. S žadatelem je uzavřen individuální plán s ohledem na jeho zdravotní způsobilost, schopnosti a kvalifikaci a také s ohledem na situaci na trhu práce. Plán obsahuje cíl pracovní rehabilitace, formy, jakou bude uskutečněna, předpokládaný časový průběh a také termíny a způsob hodnocení plnění plánu. Pracovní rehabilitaci nemusí zajišťovat pouze úřad práce, ale také jiné právnické či fyzické osoby z jeho pověření, např. rehabilitační střediska. Náklady spojené s pracovní rehabilitací hradí úřad práce. Druhy nákladů a způsob jejich úhrady stanoví vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti49. Aby byla pracovní rehabilitace úspěšná, potřebuje mít úřad práce dostatek informací o zdravotním stavu klienta a o jeho pracovním potenciálu. K tomu je zapotřebí ergonomické vyšetření. Klientovi jsou poskytovány individuální poradenské služby. V jejich rámci se mu snaží úřad práce najít vhodné místo mezi evidovanými volnými pracovními místy, určenými pro OZP. Častou překážkou v nalezení zaměstnání je nízká kvalifikace. Proto úřad práce zabezpečuje v rámci pracovní rehabilitace i teoretickou a praktickou přípravu pro zaměstnání. Ta může být prováděna v některém ze soustavy školských zařízení nebo v rekvalifikačním středisku. Důležitá je snaha nalézt takovou činnost, kterou OZP může provádět a která má zároveň perspektivu v podobě možného zaměstnání v regionu či již v konkrétní firmě, což je samozřejmě ideální řešení. Pro mnoho OZP je vhodnější praktická příprava. Jedná se o nácvik konkrétních dovedností v modelovém prostředí rehabilitačního střediska. Na praktické přípravě může úřad práce 47

Zákon o zaměstnanosti, § 69 Zákon o zaměstnanosti, § 7 49 Dále jen prováděcí vyhláška k zákonu o zaměstnanosti. 48

- 27 -



spolupracovat i s ostatními podnikatelskými subjekty, kteří zabezpečí přípravu k práci ve svých chráněných pracovištích či v chráněných dílnách. Náklady jsou jim financovány úřadem práce. Je časté, že po skončení výcviku OZP získávají od těchto organizacích nabídku k práci.

2.1.2 Institut povinného podílu Stěžejním pro zvýšení zaměstnanosti OZP je dostatek vhodných pracovních míst a ochota zaměstnavatelů k jejich zaměstnávání. Stát se proto snaží ovlivňovat jejich chování jak stimuly s pozitivním dopadem (hmotná pomoc, slevy na dani aj.), tak stanovením určitých povinností. Významným momentem bylo zavedení institutu „povinného podílu“ do české legislativy. Systém povinných kvót zaměstnaných OZP je uplatňován v řadě zemí s tržním hospodářstvím a je oficiálně podporovaný Evropskou unií.50 V České republice byl zaveden vládním nařízením v roce 1991. Podle § 81 současného zákona o zaměstnanosti jsou zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci povinni zaměstnávat OZP ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %.51 Tuto povinnost mohou zaměstnavatelé splnit třemi způsoby nebo jejich kombinací: a. zaměstnáním v pracovním poměru, b. odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků chráněných pracovních dílen, nebo zadáváním zakázek těmto subjektům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od OZP, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými, c. odvodem do státního rozpočtu.52 Výše tohoto odvodu činí za každou OZP, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat, 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž vznikla zaměstnanci povinnost plnit povinný podíl.53 Tuto možnost nemohou využít zaměstnavatelé, kteří jsou organizačními složkami státu nebo jsou zřízeni státem. Plnění povinného podílu, včetně způsobů plnění, je zaměstnavatel povinen ohlásit příslušnému úřadu práce, který může následně provádět kontrolu. Pokud zaměstnavatel poruší své povinnosti – nesplní povinný podíl, neohlásí jeho plnění či neplní některé další své

50

VÚPSV, Ekonomická motivace na trhu práce k zaměstnávání osob se zdravotním postižením a návrh opatření na zvýšení jejich zaměstnanosti. 1997, s. 98 51 Pro výpočet povinného podílu je třeba stanovit průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců. Způsob jeho výpočtu a výpočtu plnění povinného podílu je uveden v příloze č. 1 této práce. 52 Zákon o zaměstnanosti, § 81 53 Tato mzda činila pro r. 2004 17 419,- Kč, pro r. 2005 18 420,- Kč a pro r. 2006 19 624,- Kč. Za jednu OZP, kterou zaměstnavatel měl povinnost zaměstnat, ale nezaměstnal, tak musel odvést do státního rozpočtu v r. 2004 částku ve výši 43 548,- Kč, v r. 2005 46 050,- Kč a v r. 2006 49 060,- Kč.

- 28 -



povinnosti (viz. dále) dopouští se přestupku (fyzická osoba) nebo správního deliktu (právnická osoba). Za to mu muže být uložena pokuta až do výše 1 000 000 Kč.54

2.1.3 Hmotná podpora zaměstnavatelů osob se zdravotním postižením Opatření aktivní politiky zaměstnanosti mají kromě stanovení povinností také stimulovat zaměstnavatele k vytváření nových pracovních míst pro OZP. Pod těmito opatřeními se rozumí různé druhy finančních příspěvků. Ty mají zároveň kompenzovat vyšší náklady, které zaměstnavatelům v souvislosti se zaměstnáváním OZP vznikají.55 V současnosti56 hovoří zákon o zaměstnanosti o těchto druzích příspěvků: Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa57 Tímto místem se rozumí pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem pro OZP na základě písemné dohody s úřadem práce, které musí být provozováno po dobu nejméně 2 let. Pak zaměstnavatel může obdržet příspěvek, samozřejmě pokud nemá daňové či pojistné nedoplatky. Pokud zaměstná: •

osobu s těžším zdravotním postižením, příspěvek může činit max. dvanáctinásobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku, pokud vytvoří současně 10 a více chráněných pracovních míst, až čtrnáctinásobek,

•

osobu se zdravotním postižením, osminásobek této mzdy, a obdobně pokud vytvoří 10 a více těchto míst, až desetinásobek.

Příspěvek může být poskytnut i OZP, která se rozhodla vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Mimo to může být této osobě i zaměstnavateli poskytnut příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů na chráněné pracovní místo, obsazené OZP, který činí ročně max. trojnásobek výše uvedené průměrné mzdy.

54

Možností, jak řešit otázku zvýšení zaměstnanosti OZP a jaké povinnosti zaměstnavatelům stanovovat je samozřejmě mnoho a jsou velmi často diskutovány, stejně jako je diskutována i současná úprava. Ze zahraničních zkušeností se nabízí řada námětů. Např. Kanadě mají všichni zaměstnavatelé automatickou povinnost odvádět příspěvek na zaměstnanost osob se zdravotním postižením samostatné centrální instituci řešící tuto problematiku. 55 Jedná se o náklady na úpravu pracoviště i náklady související s nižší výkonností či nemocností pracovníků, viz. následující kapitola. 56 Před přijetím zákona o zaměstnanosti v r. 2004 byl systém poskytování příspěvků roztříštěný a nepřehledný. Subjekty žádaly o různé investiční a neinvestiční dotace a finanční výpomoci podle „Zásad pro poskytování dotací ze státního rozpočtu ČR podnikatelským subjektům zaměstnávajícím občany se změněnou pracovní schopností“ pro konkrétní rozpočtový rok; o jednotlivé dotace se muselo žádat samostatně. Proces získání dotace byl administrativně náročný, na což si podnikatelé často ztěžovali. Navíc tato pomoc náležela těm zaměstnavatelům, kteří zaměstnávali více než 60, později 55 % zdravotně postižených občanů. Zaměstnavatelé dlouhodobě volali po snížení tohoto procenta. (VÚPSV, Ekonomická motivace na trhu práce k zaměstnávání osob se zdravotním postižením a návrh opatření na zvýšení jejich zaměstnanosti. 1997, s. 123). 57 Zákon o zaměstnanosti, § 75

- 29 -



Příspěvek na vytvoření chráněné pracovní dílny a na částečnou úhradu jejích provozních nákladů58 Provozovateli chráněné pracovní dílny může být poskytnut příspěvek jak na její vytvoření, tak na částečnou úhradu provozních nákladů. Oba příspěvky budou podrobněji popsány v kapitole č. 4 o chráněných dílnách. Příspěvek na dopravu zaměstnanců59 Zaměstnavatel má nárok na příspěvek, pokud zabezpečuje každodenní dopravu svých zaměstnanců do zaměstnání a ze zaměstnání v případech, kdy hromadnými dopravními prostředky prokazatelně není provozována doprava vůbec nebo v rozsahu odpovídajícím potřebám zaměstnavatele. Pak výše příspěvku činí maximálně 50 % vynaložených nákladů na dopravu. Příspěvek může být poskytnut i v případě, kdy zaměstnavatel zajišťuje dopravu svých zaměstnanců s těžším zdravotním postižením, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou využít dopravy hromadnými dopravními prostředky. Příspěvek je poskytnut ve výši 100 % nákladů. Příspěvek na zapracování60 Pokud zaměstnavatel zaměstná osobu se zdravotním postižením, náleží mu příspěvek na její zapracování na pracovní pozici. Poskytuje se maximálně po dobu 3 měsíců a ve výši nejvýše poloviny minimální mzdy na jednoho pracovníka, který je zapracováním pověřen. Příspěvek na podporu obnovy nebo technického zhodnocení investičního majetku61 Pokud tento majetek slouží k pracovnímu uplatnění OZP u zaměstnavatelů, zaměstnávajících více než 50 % těchto osob, může mu být poskytnut příspěvek do výše 70 % pořizovací ceny tohoto majetku. Jedná se o jeden z cílených programů. Cílený program je soubor opatření, zaměřený na zvýšení možnosti uplatnění nezaměstnaných na trhu práce, a může být realizován na úrovni obce, kraje, celé České republiky či v mezinárodní spolupráci s financováním z programů a fondů Evropské unie. Příspěvek na rekvalifikaci zaměstnanců62 Pokud zaměstnavatel provádí (nebo jím pověřené rekvalifikační středisko) rekvalifikaci u svých zaměstnanců v zájmu získání, zvýšení nebo rozšíření jejich kvalifikace, může o tom uzavřít dohodu s úřadem práce. V tomto případě mu mohou být hrazeny náklady této rekvalifikace. Další příspěvky Zákon dále hovoří obecně o těchto příspěvcích, lze je ale také vztáhnout na zaměstnání OZP:

58

Zákon o zaměstnanosti ,§ 115 Zákon o zaměstnanosti, § 115 60 Zákon o zaměstnanosti, § 116 61 Zákon o zaměstnanosti, § 120 62 Zákon o zaměstnanosti, § 110 59

- 30 -



•

příspěvek na veřejně prospěšné práce, kdy zaměstnavateli osoby, která je vykonává, náleží příspěvek až do výše skutečných mzdových nákladů včetně pojištění,

•

příspěvek na společensky účelné pracovní místo. Je to místo, které zaměstnavatel zřizuje na základě dohody s úřadem práce a obsazuje uchazeči, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Tím se rozumí i situace, kdy osoba (či OZP) se rozhodne k výkonu samostatné výdělečné činnosti, po dohodě s úřadem práce. Výše příspěvku se liší v závislosti na počtu takto vytvořených míst a míře nezaměstnanosti v daném okrese. V případě, že je na toto místo umístěna OZP, je poskytován až 12 měsíců.

Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením63 Velmi významný je pro zaměstnavatele příspěvek na podporu zaměstnávání OZP podle § 78, který ovšem zákon neoznačuje za součást aktivní politiky zaměstnanosti: Zaměstnavatel, který zaměstnává více než 50 % OZP z celkového počtu svých zaměstnanců, má nárok na příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. O ten žádá úřad práce. Pokud nemá daňové nedoplatky či nedoplatky na pojistném, úřad práce mu jej poskytne čtvrtletně zpětně. K určení výše příspěvku je opět nutné znát průměrnou měsíční mzdu v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Pokud zaměstnavatel zaměstnává: •

osobu s těžším zdravotním postižením, náleží mu měsíčně příspěvek ve výši 0,66násobku výše uvedené mzdy,

•

osobu se zdravotním postižením, pak se jedná o 0,33násobek této mzdy každý měsíc.64

2.1.4 Subjekty aktivní politiky nezaměstnanosti Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) Působnost ministerstva vymezuje zákon o zaměstnanosti65. Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovává koncepce státní politiky zaměstnanosti a řešení stěžejních otázek na trhu práce v oblasti zaměstnávání OZP, které předkládá vládě České republiky. Dále řídí a kontroluje dodržování zákonnosti při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti. Dále také sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce a mapuje také problémové oblasti, jako je i zaměstnávání OZP. Na základě analýz a spolupráce s ostatními orgány státní správy, jakož i s různými speciálními organizacemi (např. s Národní radou zdravotně postižených), zpracovává koncepce a programy státní politiky zaměstnanosti a řešení otázek na trhu práce. Spravuje prostředky na provádění této a rozhoduje o jejich použití.

63

Zákon o zaměstnanosti, § 78 I zde je nutné vypočítat celkový průměrný přepočtený stav zaměstnanců a zaměstnanců, kteří jsou OZP za kalendářní čtvrtletí. Postup výpočtu je uveden v příloze č. 1. 65 Zákon o zaměstnanosti, § 6 64

- 31 -



Ministerstvo také vede pro účely zaměstnanosti evidenci uchazečů a zájemců o zaměstnání66 a také evidenci OZP, řídí úřady práce, zřizuje rekvalifikační střediska a pracovně rehabilitační střediska pro OZP. Jeho povinností je též zabezpečit rovné zacházení s osobami, které mají ztížené postavení na trhu práce. Ministerstvo řídí a kontroluje výkon státní správy a dodržování zákonnosti při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti a vykovává kontrolní činnost. Úřady práce Úřady práce jsou správní úřady vykovávající státní politiku zaměstnanosti. V souvislosti se zabezpečováním zaměstnání pro OZP jim zákon o zaměstnanosti67 stanovuje tyto povinnosti: •

• • • • • • • •

vyhodnocovat situaci na trhu práce ve svém správním obvodu, zpracovávat koncepci politiky zaměstnanosti ve svém správním obvodu, provádět aktivní politiku nezaměstnanosti, tedy i podporu zaměstnávání OZP, komunikace se zaměstnavateli – požadovaní informací o zaměstnancích OZP, o volných pracovních místech pro OZP, přijímání opatření na podporu a dosažení rovného zacházení, provádění pracovní rehabilitace, provádění zprostředkování zaměstnání pro uchazeče o zájemce o zaměstnání z řad OZP, poskytování poradenských a informačních služeb pro OZP, vedení evidence volných pracovních míst pro OZP a evidence OZP, které jsou v procesu pracovní rehabilitace, spolupráce s dalšími subjekty v oblasti zaměstnávání OZP i v mezinárodním měřítku, posuzování a rozhodování o udělení statutu osoby zdravotně znevýhodněné aj.

Úřad práce Úřad práce zprostředkovává komunikaci mezi uchazečem či zájemcem z řad OZP a potenciálním zaměstnavatelem. Spravuje též finanční prostředky, které mu byly přiděleny. Z nich financuje aktivní i pasivní prostředky politiky zaměstnanosti. Zaměstnavatelé Také zaměstnavatelům, kromě již uvedeného povinného podílu, vyplývají ze zákona o zaměstnanosti68 tyto povinnosti ve vztahu k OZP: • •

• •

oznamovat úřadu práce volná pracovní místa a označit, zda se jedná o pracovní místa vhodná či přímo vyhrazená pro OZP, vést evidenci těchto míst, rozšiřovat podle svých podmínek a ve spolupráci s lékařem možnost zaměstnávání OZP individuálním přizpůsobováním pracovních míst, pracovních podmínek a vyhrazováním pracovních míst pro OZP, spolupracovat s úřadem práce při zajišťování pracovní rehabilitace, vést evidenci zaměstnávaných OZP.

66

Uchazeč o zaměstnání je fyzická osoba, která požádá o zprostředkování zaměstnání úřad práce, v jehož správním obvodu má bydliště. Musí se jednat o osobu momentálně nezaměstnanou. Naproti tomu zájemce o zaměstnání může být i fyzická osoba zaměstnaná a o zprostředkování zaměstnání může požádat kterýkoli úřad práce na území České republiky. (Zákon o zaměstnanosti, § 22, § 24) 67 Zákon o zaměstnanosti, § 7 68 Zákon o zaměstnanosti, § 79 - 80

- 32 -



Současně má zaměstnavatel nárok žádat od úřadu práce tyto služby:69 • • • •

informace a poradenství v otázkách spojených se zaměstnáváním těchto osob, součinnost při vyhrazování pracovních míst zvláště vhodných pro tyto osoby, spolupráci při vytváření vhodných pracovních míst pro OZP, spolupráci při řešení individuálního přizpůsobování pracovních míst a pracovních podmínek pro tyto zaměstnance.

Osoba se zdravotním postižením Jak již bylo uvedeno v předchozích kapitolách, situace na trhu práce není pro OZP příliš příznivá. Důležitým faktorem úspěchu je ale též motivace každého jedince a jeho aktivní přístup. Pracovní rehabilitace není povinná a OZP o ni musí sama zažádat. Pozitivním momentem je jistě její aktivní spolupráce a snaha o zvyšování kvalifikace. Při splnění těchto předpokladů již nezbývá než se spolehnout na úspěšnost státní politiky zaměstnanosti v podobě zvyšování pracovních příležitostí pro tyto osoby.

2.2 Ustanovení o krácení minimální mzdy Další formou hmotné podpory podniků, kteří zaměstnávají OZP, je možnost nevyplácet pracovníkům z řad OZP plnou výši minimální mzdy. Podle nařízení vlády může tato mzda pak činit: • •

„75 % částky minimální mzdy pro dané období, jde-li o zaměstnance, který je poživatelem částečného invalidního důchodu, 50 % částky minimální mzdy pro dané období, jde-li o zaměstnance, který je poživatelem plného invalidního důchodu, nebo o mladistvého zaměstnance, který je plně invalidní a nepobírá plný invalidní důchod.“70

Nařízení odůvodňuje ustanovení „omezeným pracovním uplatněním zaměstnance“. Jedná se o to, že některé OZP mají velmi nízkou výkonnost a přesto by jim zaměstnavatelé měli vyplácet plnou minimální mzdu.71

2.3 Daňové úlevy Další oblastí, ve které se stát snaží podporovat zaměstnavatele OZP, je oblast daňová. Zaměstnavatelé mohou uplatnit slevu na dani, která činí:72

69

Zákon o zaměstnanosti § 79 Nařízení vlády č. 567/2006 Sb. o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí 71 Ustanovení ovšem platí jen pro OZP, které jsou současně poživatelem invalidního důchodu. Zaměstnavatelé si však často stěžují, že osobám zdravotně znevýhodněným, které žádný důchod nedostávají, musí minimální mzdu vyplácet celou. Tito zaměstnanci pak mají velmi malou motivaci k podávání dobrého pracovního výkonu. V jedné z navštívených chráněných dílen jsem se setkala s názorem, že i 50 % minimální mzdy je v některých případech příliš v porovnání s výkonem, který zaměstnanec podává. Pak je dílna nucena takového zaměstnance propustit, protože na vyplácení mzdy nemá prostředky, i když by mu ráda pracovní uplatnění poskytla (jednalo se o chráněnou dílnu s mentálně retardovanými pracovníky). Proto mnozí ze zaměstnavatelů OZP volají po zrušení povinnosti vyplácet minimální mzdu OZP vůbec. 72 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, § 35 70

- 33 -


•

•


18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením, respektive poměrná část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se zdravotním postižením desetinné číslo, 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením, respektive obdobně část z této částky.73

2.4 Zvýhodnění ve veřejných zakázkách Zákon o veřejných zakázkách74 stanovuje, že účastní-li se otevřeného nebo užšího řízení při zadávání podlimitní veřejné zakázky na dodávky nebo služby dodavatel zaměstnávající více než 25 zaměstnanců, z nichž je více než 50 % zaměstnanců osobami se zdravotním postižením, musí být nabídková cena tohoto dodavatele hodnocena jako nejnižší, nepřekročíli nejnižší nabídkovou cenu předloženou ostatními uchazeči o více než 15 %. Uchazeč o zakázku musí tuto skutečnost doložit. Zadavatel může také v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení uvést, že se řízení může zúčastnit pouze dodavatel, který provozuje chráněnou dílnu nebo na nějž se vztahuje program zaměstnanosti, na jehož základě zaměstnává více než 50 % OZP z celkového počtu zaměstnanců.

73

Tato opatření jsou ale často kritizováno z toho důvodu, že je mohou využít jen ziskové podniky a že výše slevy není příliš motivující. (Studie VÚPSV Ekonomická motivace na trhu práce k zaměstnávání osob se zdravotním postižením a návrh opatření na zvýšení jejich zaměstnanosti na s. 91 uvádí, že pro téměř 40 % podniků nemá daňová úleva motivační význam) 74 Zákon č. 137/2006 Sb.,o veřejných zakázkách, § 101

- 34 -



3 OSOBA SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM A PRACOVNÍ UPLATNĚNÍ V minulé kapitole bylo popsáno zakotvení práva na práci osob zdravotně postižených v mezinárodních dokumentech i v české legislativě. Charakterizovali jsme také legislativní opatření, která mají pomoci k zabezpečení tohoto práva. Nyní se podívejme, jaká je skutečná situace OZP na trhu práce, co tvoří překážky na straně samotných OZP a zaměstnavatelů a jaké jsou vlastně možnosti jejich zaměstnávání. Nejprve je ale vhodné objasnit pojem práce a její význam pro člověka obecně i jako významného faktoru kvality života OZP.

3.1 Význam práce Literatura75 práci definuje jako „ ... tělesnou nebo duševní činnost zaměřenou na výdělek, zajištění obživy a uspokojení dalších potřeb. Vede k určitému, většinou zřejmému cíli a k vytváření hodnot, které mají význam pro jedince i pro společnost. Je předpokladem seberealizace, uplatnění dispozic člověka k určité činnosti, k práci či k sociální aktivitě“. Ztráta práce pak má negativní vliv na psychické i fyzické zdraví člověka, který ztratí silné objektivní pojítko s realitou, pochybuje o svých vlastních schopnostech, trpí pocity frustrace, úzkosti, nízké sebeúcty a sebedůvěry. Stres ze ztráty zaměstnání či z dlouhodobé nezaměstnanosti významně poškozuje i fyzické zdraví, vede k neurotizaci a často i ke zhoršení stávajících zdravotních problémů. Mnoho OZP se potýká po zhoršení zdravotního stavu právě s těmito důsledky. V této práci se však více věnujeme trvale postiženým osobám, a proto je příhodnější hovořit o pozitivních důsledcích práce pro člověka, protože mnoho OZP je dlouhodobě nezaměstnaných a mnoho z nich zaměstnáno nikdy nebylo. To ovšem neznamená, že OZP netrpí podobnými problémy jako ti, kteří o svou práci přišli. Zmiňme v této souvislosti konkrétní přínosy práce pro člověka, které nabývají na významu, právě pokud se jedná o OZP: • • •

• •

75 76

existenční a materiální: odměna, mzda, uspokojení osobních potřeb, pochopení ceny, hodnoty lidské práce, chápání času, prostoru a energie, rozvojový a tvořivý: rozvoj duševních a tělesných schopností, realizace představ o světě a produktech lidské činnosti, kooperační a socializační: svou prací navazujeme na práci jiných lidí, spolupracujeme s nimi, učíme se ostatní respektovat a komunikovat s nimi, pracovní prostředí umožňuje srovnávat se s ostatními, rozvíjet lidskou osobní identitu, potkávat jiné lidi a uzavírat přátelství, estetický a kulturní: reflexe individuálních estetických kritérií, umělecká tvorba, kultura společnosti relaxační: práce odvádí od jednostranné zátěže, psychického napětí, pomáhá odvádět přebytečnou tělesnou a duševní energii, poskytuje příležitost k činnostem, které emocionálně obohacují.76

OPATŘILOVÁ, D.; ZÁMEČNÍKOVÁ, D. Předprofesní a profesní příprava zdravotně postižených. 2005, s. 8 KREJČÍŘOVÁ, O. a kolektiv, Problematika zaměstnávání občanů se zdravotním postižením. 2005, s. 49

- 35 -



Práce je tedy pro člověka důležitou podmínkou jeho důstojné existence, přináší mu nejen materiální užitek, ale současně mu dává pocit seberealizace a společenské užitečnosti. Vřazuje člověka do sociálních vztahů, uspokojuje jeho potřeby ctižádosti, sebeuplatnění a sebeúcty.77 Tyto potřeby mají přirozeně i OZP. Navíc často trpí pocity méněcennosti z důvodu svého postižení, a proto pro ně může být pracovní uplatnění významným zdrojem životní spokojenosti.

3.2 Osoba se zdravotním postižením na trhu práce 3.2.1 Současný stav zaměstnanosti osob se zdravotním postižením na trhu práce v České republice Konkurenční prostředí v podmínkách tržní ekonomiky nevyhnutelně vede k úbytku pracovních příležitostí pro občany se zdravotním postižením. Ani velké podniky si již nemohou dovolit udržovat tzv. „sociální místa“, ve kterých byly OZP zaměstnávány, aniž se od nich očekával pracovní výkon srovnatelný s ostatními nehandicapovanými zaměstnanci. Podle odborných studií78 patří občané se zdravotním postižením na trhu práce k nejvíce ohroženým skupinám, a proto se i prodlužuje průměrná délka jejich nezaměstnanosti, která je postihuje vyšší měrou a rozvíjí se u nich s vyšší dynamikou. Situaci na trhu práce nám přibližuje následující tabulka: Tabulka č. 2: Ekonomická aktivita a zaměstnanost OZP (v tis., v %) Roky

2001

2002

4 750,2 421,0 3 444,6 8,54

4 796,0 377,1 3 470,0 9,15

83,9 36,7 291,3 30,4 8,7

2003

2004

2005

2006

4 675,9 399,1 3 020,2 9,9

4 706,6 425,9 3 540,8 10,24

4 764,0 410,2 3 541,8 8,97

4 828,1 371,3 3 574,0 8,13

95,1 37,2 317,9 28,1

97,2 37,2 38,3

93,9 40,6 363,9 30,2

87,6 37,0 373,7 29,7

94,4 39,1 458,1 29,3

9,9

9,3

9,1

9,0

10,5

ČESKÁ REPUBLIKA CELKEM Zaměstnaní Nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní Míra nezaměstnanosti v %

OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Zaměstnaní Nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní Míra nezaměstnanosti v % 79 Podíl míry nezam. OZP na celkové míře nezam.

Pramen: Český statistický úřad, vlastní výpočty (údaj z roku 2003 o počtu ekonomicky neaktivních OZP nenalezen)

77

BUCHTOVÁ, B. a kolektiv Nezaměstnanost, psychologický, ekonomický a sociální problém. 2002, s. 75 Sborník analýz analytické části projektu EQUAL č. 0026. ADIP – informační a vzdělávací portál [on line], [2007-04-17] Dostupné na WWW: < http://www.adip.sensys.cz/informace/analyzy-zamerene-naproblematiku.html / > 79 Vlastní výpočty (nezaměstnaní OZP/ekonomicky aktivní OZP) zaokrouhleno na jedno desetinné místo podle matematických pravidel. 78

- 36 -



Vidíme, že nezaměstnanost OZP se pohybuje okolo 30 %, což je přibližně trojnásobek míry nezaměstnanosti v České republice. Podíl míry nezaměstnanosti OZP na celkové míře v ČR je okolo 10 %. Významná je výše ekonomicky neaktivních OZP v porovnání se situací na trhu práce celkem. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo vždy převyšuje část populace ekonomicky neaktivní. Ekonomicky neaktivních OZP je ale několikanásobně více než těch, kteří jsou ekonomicky aktivní.80 Situaci OZP na trhu práce nám dokreslí informace z tabulky o počtu volných pracovních míst v České republice, připadajících na 1 uchazeče o zaměstnání a na 1 uchazeče o zaměstnání, který je osobou se zdravotním postižením: Tabulka č. 3: Počet uchazečů připadajících na jedno volné pracovní místo Roky 2003 Počet uchazečů připadajících na 1 volné 12,3 pracovní místo Počet uchazečů z řad OZP připadajících 40,4 na 1 volné pracovní místo

2004

2005

2006

11,7

9,3

7,3

39,7

52,4

36

Pramen: Sborník analýz analytické části projektu EQUAL č. 0026. ADIP – informační a vzdělávací portál [on line], [2007-04-17] Dostupné na WWW: < http://www.adip.sensys.cz/informace/analyzyzamerene-na-problematiku.html / > s.102, vlastní výpočty

Jak vidíme, počet OZP připadajících na 1 volné pracovní místo je značný. Volná pracovní místa, určená pro OZP, tvoří na celkovém počtu nově vytvořených pracovních míst mezi 3 – 4 %.81

3.2.2 Faktory nízké míry zaměstnanosti osob se zdravotním postižením Vysoká nezaměstnanost osob se zdravotním postižením je dána situací na trhu práce, zejména nedostatkem vhodných pracovních míst a také faktickým znevýhodněním těchto osob, vyplývajícím z jejich zdravotního stavu. Výrazným faktorem je ale také vlastní motivace OZP k nalezení práce. Ta je podmíněna osobností OZP a dalšími faktory, např. úrovní sociálního zabezpečení. Charakteristika faktorů, ovlivňujících postavení OZP na trhu práce, je obsahem této subkapitoly. Nižší výkonnost OZP většinou dosahují v porovnání s pracovníky, kteří netrpí žádnou nemocí či následky úrazu či postižení, nižší výkonnosti. Často také ztrácejí – po úrazu nebo nemoci z povolání – možnost využívat svoji původní kvalifikaci. Stupeň znevýhodnění je u jednotlivých postižených rozdílný a výrazně ovlivňuje jejich uplatnění na trhu práce.82 Mnohdy je ale

80

To je dáno faktem, že OZP, pobírající plný invalidní důchod, se nemůže stát uchazečem o zaměstnání a také tím, že řada OZP již na nalezení zaměstnání rezignovala. 81 Český statistický úřad 82 VÚPSV, Ekonomická motivace na trhu práce k zaměstnávání osob se zdravotním postižením a návrh opatření na zvýšení jejich zaměstnanosti. 1997, s. 8

- 37 -



možné nalezením vhodného druhu pracovní činnosti a pracovního prostředí o mnoho zvýšit výkonnost postiženého pracovníka.83 Nízká kvalifikace Řadě OZP je kvůli jejich znevýhodnění odepřen přístup ke vzdělání, i když v této oblasti se situace neustále zlepšuje.84 Podle studií85 je celková úroveň vzdělání OZP nižší než u zdravých občanů. Nezaměstnaní z řad OZP mají převážně základní vzdělání nebo jsou vyučeni. Zvýšené náklady na úpravu pracoviště a pracovních podmínek Zaměstnávání OZP s sebou často přináší potřebné úpravy pracoviště, např. zabezpečení jeho bezbariérovosti či vybavení speciálními pomůckami. Pro některé OZP je vhodná úprava pracovní doby, pracovního tempa (např. častější přestávky), či práce na zkrácený pracovní úvazek. To považují zaměstnavatelé za zatěžující. Zvýšená nemocnost V důsledku svého zdravotního stavu vykazují OZP vyšší nemocnost ve srovnání se „zdravými“ pracovníky. Průměrná nemocnost se pohybuje až na výjimky mezi 13–25 % fondu pracovní doby.86 Nižší sociální zručnost Úspěch v zaměstnání lidí znevýhodněných na trhu práce je podmíněn i schopností zvládat problémové situace, k čemuž jsou zapotřebí jisté sociální zručnosti.87 Těmi rozumíme prakticky použitelné vědomosti, které nám pomáhají v různých sociálních situacích v pracovním i osobním životě. Postižení či nemoc se promítá do chování OZP, do její schopnosti adekvátně reagovat, řešit pracovní úlohy, orientovat se v sociálních vztazích na pracovišti, zaujímat stanovisko k výsledkům vlastní činnosti, přijímat kritiku aj. Nedostatek sociální zručnosti může být důsledkem příliš ochranářské či izolující výchovy OZP, vnímání vlastního postižení a jiných faktorů. Lze ho kompenzovat nácvikem, který může být např. součástí pracovní rehabilitace či jiných forem podpor OZP při nacházení zaměstnání.88

83

Např. pro pracovníky s určitým typem postižení - např. lehká mentální retardace – je absolutně nevhodná pásová výroba, kde jejich výkonnost je nutně velmi nízká v porovnání s ostatními pracovníky. Pokud je ale takový člověk zaměstnán v chráněné dílně, kde je mu věnována pozornost a může si sám upravit pracovní tempo, je schopen dosahovat uspokojivých výkonů. 84 Příkladem může být vytvoření Střediska pro studenty se specifickými nároky na Masarykově univerzitě v Brně, díky němuž mladí lidé s pohybovými problémy, neslyšící a nevidomí mají možnost studovat řadu oborů. 85 VÚPSV, Ekonomická motivace na trhu práce k zaměstnávání osob se zdravotním postižením a návrh opatření na zvýšení jejich zaměstnanosti. 1997, s. 8-10 86 Sborník analýz analytické části projektu EQUAL č. 0026. ADIP – informační a vzdělávací portál [on line], [2007-04-17] Dostupné na WWW: < http://www.adip.sensys.cz/informace/analyzy-zamerene-naproblematiku.html / > 87 Sociální zručnost se skládá z uceleného souboru prakticky použitelných a cvikem osvojitelných vědomostí, potřebných k naplnění pracovních a jiných životních úloh a na vykonávání pracovních a jiných praktických úloh (viz. Černohorský, Z., Novák, L. 1985: 88 KREJČÍŘOVÁ, O., aj. Problematika zaměstnávání občanů se zdravotním postižením: studijní texty. 2005, s. 72-75

- 38 -



3.2.3 Souběh invalidního důchodu a výdělku z pracovní činnosti Jak již bylo zmíněno v této práci, OZP mají nárok na pracovní uplatnění, které je přiměřené jejich zdravotními stavu a pracovním schopnostem. I když je zvýšení zaměstnanosti OZP cílem státní politiky nezaměstnanosti, dříve byla u některých OZP omezena jak intenzita pracovní činnosti, tak výše výdělku. Důvodem byla snaha zabránit zneužívání institutu invalidního důchodu, ale tato opatření měla i své negativní důsledky ve snížené motivaci OZP k nalezení zaměstnání (zejména se jednalo o poživatele částečného invalidního důchodu). Současný stav je upraven novelou zákona o důchodovém pojištění č. 24/2006 Sb. Plná invalidita Pokud osobě poklesla schopnost soustavné výdělečné činnosti min. o 66 %, je poživatelem plného invalidního důchodu, který je považován za náhradu za ztrátu na výdělku. Tudíž se nepředpokládá, že budou tyto OZP budou realizovat svoji výdělečnou činnost, kterou však zákon nezakazuje ani neomezuje. Pokud OZP rozhodne pracovat, předpokládá se, že bude realizovat svůj zbytkový potenciál, tj. cca 30 % a tomu je přizpůsobena pracovní doba (např. 2 hodiny denně) O tom, zda tato OZP může pracovat, rozhoduje lékař, který je kompetentní k provedení vstupní lékařské prohlídky do zaměstnání. Zaměstnavatel je povinen tuto osobu nahlásit příslušné správě sociálního zabezpečení. To, že OZP realizuje svůj zbytkový potenciál, by neměl být důvod ke snížení stupně invalidity a tím i důchodu. Pokud však tato osoba pracuje nepřiměřenou pracovní dobu vzhledem k svému zbytkovému potenciálu (např. denně 8 hodin), může dojít k přehodnocení např. na částečnou invaliditu. Může však pracovat v rámci pracovní rehabilitace, a to nejdéle 1 rok, bez posuzování ztráty invalidity („pracovní pokus“)Je-li OZP poživatelem plného invalidního důchodu proto, že jeho typ postižení spadá do taxativně vyjmenovaných těžkých postižení, má invalidní důchod charakter renty. OZP je schopna výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek, případná výše výdělku není omezena. Částečná invalidita Částečný invalidní důchod pouze částečně nahrazuje pokles pracovní schopnosti, takže se u občana předpokládá pracovní činnost. Ode dne 1. 3. 2006 byla na základě novely zákona o důchodovém pojištění č. 24/2006 Sb. zrušena kontrola příjmu z výdělečné činnosti při pobírání částečného invalidního důchodu. To znamená, že poživatel tohoto důchodu může mít příjem ze souběžně vykonávané činnosti v neomezené výši stejně jako občan plně invalidní.

3.2.4 Osoba se zdravotním postižením a pracovně právní ochrana Jak jsme již uvedli subkapitole 1.3.3., podle článku 29 Listiny základních práv a svobod mají osoby se zdravotním postižením právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci, zvláštní pracovní podmínky a na zvláštní ochranu v pracovních vztazích. To jim zaručuje zákoník práce č. 262/2006 Sb.89 Charakterizujme nyní jeho nejvýznamnější ustanovení ve vztahu k OZP:

89

Dále jen zákoník práce.

- 39 -



Zásada rovného zacházení90 V pracovním právu je deklarována povinnost zaměstnavatelů zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky včetně odměňování za práci a jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, odbornou přípravu a příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání. Převedení na jinou práci91 Zaměstnavatel je povinen převést zaměstnance na jinou práci pokud: • • •

zaměstnanec pro svůj zdravotní stav dlouhodobě pozbyl způsobilost konat dále dosavadní práci, zaměstnanec práci konat nesmí pro onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, zaměstnanec pracující v noci na základě lékařského posudku je uznán nezpůsobilým pro noční práci a z dalších zákonných důvodů.

Zaměstnanec musí být převeden v rámci pracovní smlouvy, není-li však toto možné, může být převeden i na jinou práci, než je sjednaná v pracovní smlouvě, a to i bez jeho souhlasu. Nová práce musí být vhodná vzhledem ke zdravotnímu stavu, schopnostem a kvalifikaci zaměstnance, což je obzvlášť u OZP velice důležité. Pokud zaměstnavatel nemá pro tohoto zaměstnance vhodnou práci, lze ukončit pracovní poměr dohodou stran či výpovědí ze strany zaměstnavatele s dvouměsíční výpovědní dobou. Po dobu, kdy zaměstnavatel zaměstnanci z uvedeného důvodu nepřiděluje práci, mu náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Pokud nedojde k převedení do 15 dnů, má zaměstnanec právo okamžitě zrušit pracovní poměr, pak má nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za výpovědní dobu, která činí dva měsíce. Odpadnou-li důvody, pro které byl zaměstnanec převeden na jinou práci (zlepšení zdravotního stavu), je zaměstnavatel povinen zařadit zaměstnance zpět na původní práci a pracoviště, pokud se s ním nedohodne jinak. Není-li takové zařazení z vážných provozních důvodů možné, musí být zaměstnanec převeden na jinou práci odpovídající pracovní smlouvě, a to pokud možno na stejném pracovišti, kde pracoval dříve. Ukončení pracovního poměru výpovědí92 Důvody pro propuštění zaměstnance mohou být: • • •

nadbytečnost v souvislosti s reorganizačními změnami, změna zdravotního stavu, pro kterou zaměstnanec ztratil dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci, jestliže zaměstnanec pro svůj zdravotní stav práci konat nesmí – je ohrožen nemocí z povolání.

Zaměstnavatel musí splnit tzv. nabídkovou povinnost – nabídnout tomuto zaměstnanci jinou vhodnou práci v místě bydliště nebo v místě výkonu práce,a účinně mu pomáhat ve 90

Zákoník práce, § 16 Zákoník práce, § 41 92 Zákoník práce, § 52 91

- 40 -



spolupráci s úřadem práce při získání nového zaměstnání. Nesplnění těchto povinností však nezpůsobuje neplatnost výpovědi. Do 1. 3. 2004 byl k platnosti výpovědi nutný souhlas úřadu práce. Nyní je zaměstnavatel povinen pouze písemně oznamovat příslušnému úřadu práce rozvázání pracovního poměru s každým zaměstnancem, který je osobou se zdravotním postižením.93 Při výpovědi zaměstnanci se zdravotním postižením, který není zabezpečen důchodem z důvodu nadbytečnosti, neskončí výpovědní doba dříve, než zaměstnavatel zajistí zaměstnanci nové vhodné zaměstnání. Dokud zaměstnavatel tuto povinnost nesplní, výpovědní doba neskončí a pracovní poměr by mohl skončit pouze tehdy, když by se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodl jinak, tedy když by zaměstnanec prohlásil, že na splnění povinnosti ze strany zaměstnavatele netrvá. Nově mají propuštění zaměstnanci se zdravotním postižením nárok na odstupné.94 Výše odstupného činí nejméně 12násobek průměrného výdělku. Dalšími významnými ustanoveními zákoníku práce jsou: • •

ustanovení o možnosti krácení či úpravy pracovní doby,95 ochrana zaměstnanců se zdravotním postižením (§ 103; jedná se o povinnost zajistit úpravu pracoviště, dbát o zvyšování kvalifikace, nepřipustit, aby zaměstnanec konal práci, která neodpovídá jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti, vytvářet podmínky pro to, aby OZP měli možnost dosáhnout maximálního pracovního výkonu aj.)

Zvýšená právní ochrana zdravotně postižených zaměstnanců se ukazuje jako značně problematická. Výše vymezená opatření jsou výhodná především pro občany se zdravotním postižením, kteří jsou již zaměstnáni. Tito zaměstnanci jsou poměrně dostatečně chráněni, dá se říci i nad míru. Ukončení jejich pracovního poměru ze strany zaměstnavatele je dosti problematické. Opatření tak spíše odrazují potenciální zaměstnavatele od toho, aby osoby se zdravotním postižením zaměstnávali.96

3.3 Zaměstnavatelé – jejich motivace a překážky ve vztahu k zaměstnávání osob se zdravotním postižením Obecně lze říci, že zaměstnavatelé nepřehlížejí otázky diskriminace a obtížné situace OZP na trhu práce, ale v podmínkách tržního hospodářství se již naučili jednat velmi pragmaticky a za své peníze požadují kvalitní a kvalifikovanou pracovní sílu. Za faktory, kvůli nimž nejsou ochotni OZP zaměstnávat označují tyto: • • • • •

nedostatečná kvalifikace, nižší pracovní výkonnost, vyšší nemocnost, zvýšená pracovně právní ochrana, zneužívání svého postavení ze strany OZP,

93

Zákoník práce, § 48 Zákoník práce, § 67 95 Zákoník práce, § 83, § 86 96 Sborník analýz analytické části projektu EQUAL č. 0026. ADIP – informační a vzdělávací portál [on line], [2007-04-17 ] Dostupné na WWW: < http://www.adip.sensys.cz/informace/analyzy-zamerene-naproblematiku.html / > 94

- 41 -


• •


nutnost přizpůsobit pracoviště, administrativní náročnost při zaměstnání takového pracovníka.

Mimo výše uvedené faktory uvádí zaměstnavatelé vyšší náročnost při motivování zdravotně postižených pracovníků – ti se podle nich často spoléhají na nástroje záchranné sociální sítě (i když u části z nich je pracovní uplatnění samo o sobě hodnotou nadprůměrně vysokou, tak jak o tom bylo pojednáno v předchozích kapitolách).97

3.4 Možnosti uplatnění na trhu práce pro osoby se zdravotním postižením v České republice Lidé, kteří jsou z důvodu svého postižní či nemoci na trhu práce znevýhodněni, mají při hledání zaměstnání dvě možnosti, a to nalezení práce na otevřeném trhu nebo zvolit chráněné zaměstnávání. Na otevřeném trhu práce se mohou uplatnit v soukromém či veřejném sektoru nebo formou domácího zaměstnání. Pro těžce zdravotně postižené, kterým jejich postižením brání být ekonomicky aktivní a nemohou být zaměstnání ani v chráněných dílnách a na pracovištích se vytváří speciální centra98 (jedná se již o sociální služby).

3.4.1 Otevřený trh práce Trendem je upřednostňovat uplatnění na otevřeném trhu práce. Stát se proto snaží motivovat zaměstnavatele k vytváření pracovních příležitostí pro OZP, o čemž pojednávala podrobně předchozí kapitola. Významný je v tomto ohledu institut pracovní rehabilitace, která by měla být odrazovým můstkem pro nalezení pracovního uplatnění. Nezbytností je ale motivace samotné OZP a její aktivní přístup. Pro úspěšné začleňování OZP na otevřený trh práce má značný význam zvyšování jejich kvalifikace, tzn. důraz na vzdělání. Význam pracovní rehabilitace spočívá zejména v možnosti zvyšovat si kvalifikaci rekvalifikačními kurzy, možnost získání a nácviku sociálních dovedností a také dovedností potřebných k orientaci na pracovním trhu. Někteří OZP potřebují k získání zaměstnání více individuální podpory a pomoci. Pro ně je jednou z možností, jak se začlenit na otevřený trh práce, podporované zaměstnávání. Podporované zaměstnávání Podporované zaměstnání99 je pro OZP možností, jak nalézt pracovní uplatnění na otevřeném trhu práce, tzn. na běžném pracovišti, kde většina zaměstnanců v oblasti pracovního uplatnění není znevýhodněná. Literatura100 uvádí, že model vznikl revizí tradičního modelu připravenosti, který říká, že dříve, než člověk přijde na pracoviště, učí se dovednostem potřebným k výkonu dané práce v modelovém prostředí. Přenesení nabytých dovedností do reálného zaměstnání se ukázalo pro řadu OZP jako problematické. Vznikla proto myšlenka nácviku dovedností přímo na pracovišti. Podporované zaměstnání se v České republice stále

97

VÚPSV, Ekonomická motivace na trhu práce k zaměstnávání osob se zdravotním postižením a návrh opatření na zvýšení jejich zaměstnanosti, VÚPSV, Praha, 1997, s. 86-90 98 OPATŘILOVÁ, D.; ZÁMEČNÍKOVÁ, D. Předprofesní a profesní příprava zdravotně postižených. 2005, s. 54 99 Dále také pod zkratkou PZ 100 KREJČÍŘOVÁ, O., aj. Problematika zaměstnávání občanů se zdravotním postižením: studijní texty. 2005, s. 16-38

- 42 -



rozšiřuje, vznikla dokonce Česká unie pro podporované zaměstnávání, která uvádí jeho definici: „Podporované zaměstnávání je časově omezená služba určená lidem, kteří hledají placené zaměstnání v běžném pracovním prostředí.“101 Podporované zaměstnávání je poskytováno OZP – klientovi ve specializovaných agenturách PZ. Důležitá je motivace klienta k nalezení práce a jeho účinná spolupráce. Pokud se pro PZ rozhodne, je mu přidělen pracovní konzultant. Ten s ním uzavírá dohodu o poskytování služeb a vypracovává osobní profil (profil obsahuje např. souhrn zájmů, vlastností, předpokladů, specifických potřeb, údaje o zdravotním stavu a omezeních z něj vyplývajících, představy o budoucím zaměstnání atp.). Dále je sestaven individuální plán PZ. Po těchto vstupních záležitostech se přechází k identifikaci a vyhledávání vhodného zaměstnavatele, při kterém se vychází z osobního profilu klienta. Klíčové jsou dobré kontakty agentury s potenciálními zaměstnavateli a jejich dobré komunikační schopnosti. Pokud se podaří vhodného zaměstnavatele nalézt, dochází k prvnímu setkání mezi ním a klientem, kterému může být pracovní konzultant přítomen. Je nutno podotknout, že podpora se netýká pouze klienta, ale i zaměstnavatele, s cílem pomoci mu co nejlépe se vypořádat se specifiky zaměstnávání OZP. Po uzavření smlouvy a nástupu do pracovního procesu je zaměstnanci poskytována podpora, a to maximálně v délce trvání dvou let. Tu mu zajišťuje pracovní asistent. Podpora může nabývat velmi různorodých podob, její podstatou však je individuální přístup k potřebám každého klienta a důraz na rozvoj samostatnosti. Jedná se např. o: • • • • •

praktickou pomoc při pracovní činnosti, nácviku konkrétní pracovní činnosti, sociálních dovedností, pomoc při zvládání denního režimu (pravidelný odchod do práce atp.), podpora mimo pracoviště – např. komunikace o dojmech z práce či případných problémech, individuální konzultace a schůzky, na kterých je sledován průběh PZ a spokojenost všech zúčastněných stran atp.102

Současně se podpora v PZ týká také zaměstnavatelů a kolegů uživatele. Cílem podpory je, aby se klient na pracovišti dobře a efektivně zhostil své práce, dobře se na pracovišti cítil, rozvíjel své pracovní a sociální dovednosti, aby s ním byl spokojen jeho zaměstnavatel a byly podporovány dobré vztahy na pracovišti s ostatními spolupracovníky. V rámci poskytování služby PZ mohou klienti využít i dalších služeb: •

job cluby: jedná se o skupinovou práci s lidmi, kteří se zajímají o získání zaměstnání. Klienti z řad OZP procvičují a rozvíjejí dovednosti potřebné pro získání práce

101

KREJČÍŘOVÁ, O., aj. Problematika zaměstnávání občanů se zdravotním postižením: studijní texty. 2005, s. 18 102

Někteří klienti potřebují na pracovišti také osobního asistenta, který jim pomáhá při běžných denních činnostech (hygiena, jídlo). Osobní asistent již ale není součást podporovaného zaměstnávání, ale sociální služba, kterou si klient zajišťuje sám.

- 43 -


•


(např. práce s inzeráty v tisku, orientace na internetu, psaní životopisu, nácvik pohovoru atp.), tranzitní program: jde o službu, poskytovanou klientovi, u něhož lze předpokládat znevýhodnění na pracovním trhu, ze školy do zaměstnání (jedná se např. o identifikaci znalostí a dovedností, posilování motivace, poradenství, nácvik dovedností potřebných pro získání práce atp.) aj.

3.4.2 Chráněné zaměstnávání Prioritou nejen v národním, ale i v celoevropském měřítku je začleňování OZP do hlavního proudu – volného trhu práce. Jeho nároky se však poměrně dramaticky zvyšují, přiblížení se tomuto cíli u většiny OZP se tak nestává reálným. Za této situace je (vedle standardních nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti a podporovaného zaměstnávání) chráněné zaměstnávání nezastupitelnou alternativou pro významnou část osob se ZP, které nemohou vzhledem k věku, kvalifikaci a charakteru postižení najít uplatnění na volném trhu práce.103 Podstata chráněného zaměstnávání spočívá zejména v ochraně před vysokými nároky trhu a tržně se chovajících zaměstnavatelů. Bere ohledy na omezení každého jednotlivce, jeho potřeby a přání a nabízí mu individuální přístup, pomoc a podporu při zvládání pracovních činností a mnohdy také přátelské až rodinné pracovní prostředí. Tvorba nových pracovních míst v chráněném zaměstnání je hmotně podporována státem. Chráněné pracovní místo Chráněné pracovní místo je pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce. Chráněné pracovní místo musí být provozováno po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. Za chráněné pracovní místo se pokládá i zaměstnání OZP, která se rozhodla vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Pak má nárok na stejné příspěvky. Zaměstnavatel může obdržet následující příspěvky: •

Příspěvek na vytvoření tohoto místa. Ten může činit maximálně osminásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s úřadem práce 10 a více chráněných pracovních míst, může příspěvek na vytvoření jednoho chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné mzdy. Jeho poskytnutí je opět podmíněno neexistencí daňových nedoplatků.

•

Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů, roční výše příspěvku může činit maximálně trojnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku.

103

Sborník analýz analytické části projektu EQUAL č. 0026. ADIP – informační a vzdělávací portál [on line], [2007-04-17 ] Dostupné na WWW: < http://www.adip.sensys.cz/informace/analyzy-zamerene-naproblematiku.html / >

- 44 -



Chráněná pracovní dílna Další možností chráněného zaměstnávání je práce v chráněné dílně. Chráněná dílna je pracoviště zaměstnavatele, kde je v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáno nejméně 60 % osob se zdravotním postižením. Analýza jejich chodu je předmětem této diplomové práce. Proto je jim věnována následující samostatná kapitola.

- 45 -



4 CHRÁNĚNÉ DÍLNY Tato kapitola je věnována definici pojmu chráněná dílna, charakteristice zvláštností chráněných dílen v porovnání s běžnými podniky104 a vymezení základních souvislostí jejich vzniku a fungování v České republice.

4.1 Historie a význam chráněných dílen Chráněné dílny105 jsou zakládány s cílem zaměstnat ty osoby, které mají zájem o pracovní uplatnění, ale kterým omezení vyplývající z jejich postižení téměř znemožňuje získání zaměstnání na otevřeném trhu práce. Mnohdy se jedná o určitý „předstupeň“, kde OZP nabudou pracovních dovedností, zkušeností a návyků a později se znovu pokouší uplatnit na otevřeném trhu práce. V dílnách jsou zaměstnáváni lidé s nejrůznějším typem postižení, od postižení na pohled nepozorovatelných (např. diabetes, onemocnění srdce atp.) až po těžká postižení či postižení kombinovaná. Nikde není stanoveno, jaké OZP mají dílny přednostně zaměstnávat. Výstižně vyjádřila hlavní poslání chráněných dílen ředitelka dílny při Oblastní charitě v Uherském Hradišti. Toto poslání spatřuje v „ochraně zaměstnanců před tím, co po nich požaduje tržně se chovající zaměstnavatel (podnikatel) na otevřeném trhu práce. Naopak chráněná dílna pomůže postiženému se všemi překážkami, které má na cestě za pracovním uplatněním, chrání ho před požadavkem maximálního výkonu. To si ostatní podnikatelské subjekty nemohou v dnešních tvrdých konkurenčních podmínkách dovolit“.106 I odborná literatura107 vyzdvihuje fakt, že dílny umožňují individuální přístup k pracovníkovi, kterému je poskytována při práci podpora, je brán ohled na jeho postižení a z něho vyplývající nižší výkonnost. Význam dílen spatřuje především v tom, že umožňují využití individuálního pracovního potenciálu pracovníka, jeho schopností a dovedností, umožní mu zapojení do pracovního procesu a tím i do života společnosti. Organizace podobné dnešním chráněným dílnám existovaly i v minulosti. V meziválečném Československu existovala výrobní družstva, která se věnovala různým výrobním programům a zaměstnávala OZP. Za socialismu došlo k založení podniku Meta – výrobního družstva invalidů, který zaměstnával OZP v dílnách i formou domácí práce. Právě jeho rozpadem na menší samostatné části po r. 1989 u nás vznikly první chráněné dílny. Dnes fungují v České republice dílny různého typu, od malých, více sociálně orientovaných, až po vyspělé moderní a specializované podniky. Pojem chráněná dílna byl do české legislativy zaveden v r. 1975 v zákoně č. 121/1975 Sb.o sociálním zabezpečení a byl zachován i v nové legislativě po pádu komunistického režimu, nejprve ve vyhlášce č. 115/1992 Sb. o provádění pracovní rehabilitace občanů se změněnou pracovní schopností. Ta stanovila pro získání statutu chráněné dílny hranici 75 % zaměstnanců se změněnou pracovní schopností z celkového počtu všech zaměstnanců.

104

Za běžný podnik budeme v této práci považovat podnik, který nezaměstnává osoby se zdravotním postižením a pokud ano, tak jen v omezené míře. 105 Dále jen jako dílny, chráněné dílny či pod zkratkou CHD. 106 Názor získán z provedeného strukturovaného rozhovoru s ředitelkou dílny v rámci zpracovávání této diplomové práce. 107 VARTECKÁ, J. Přínosy zaměstnávání zdravotně postižených v chráněných dílnách na jejich začlenění do společnosti. 2004 , s. 22

- 46 -



Vyhláška také přesně vymezovala, kdo má být do dílen umísťován108 a zaručovala jim právo na částečnou úhradu nákladů na založení i nákladů provozních.109 Hranice 75 % byla postupně změnami vyhlášky snižována až na dnešních 60 %.

4.2 Pojem chráněná dílna a způsoby jejího založení Pojem „chráněná dílna“ definuje v České republice Zákon o zaměstnanosti v § 76 takto: „Chráněná dílna je pracoviště zaměstnavatele, vymezené na základě dohody s úřadem práce a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kde je v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáno nejméně 60 % těchto zaměstnanců. Chráněná pracovní dílna musí být provozována po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě.“ Pro splnění podmínky zaměstnávání nejméně 60 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců chráněné pracovní dílny.110 Důležitým faktem je, že dílna musí být pracovištěm zaměstnavatele, musí tedy být součástí nějaké jiné organizace – nemůže být založena samostatně. Nejčastější způsoby založení jsou tyto: a. Samostatný podnik s právní subjektivitou (nejčasněji výrobní družstvo, společnost s ručením omezeným, méně často pak veřejná obchodní společnost či živnost jednotlivce) má jako jediný předmět podnikání provozování chráněné dílny; pak je dílna a zakládající podnik v podstatě jedním a tím samým subjektem, i když de facto je dílna „provozem“ podniku. Výhodou je samostatnost a možnost získání více druhů hmotné podpory zaměstnávání OZP. b. Chráněná dílna je založena jako součást nestátní neziskové organizace, např. veřejně prospěšné společnosti, občanského sdružení, charitní organizace, církve aj. Pak je střediskem této organizace, které nemá právní subjektivitu ale je většinou ekonomicky samostatné. Výhody této formy spočívají v tom, že dílna může být příjemcem finanční pomoci od svého zakladatele. Nevýhodou je ale nemožnost čerpat některé druhy příspěvků. c. Dílna je založena jako součást – středisko velkého podniku, který do ní umisťuje své zaměstnance, jejichž pracovní schopnost se důsledkem nemoci či úrazu změnila nebo z těchto důvodů nemohou již stávající práci vykonávat. Výhoda pro podnik je ta, že má kam umístit tyto zaměstnance a nemusí je propustit. Na provoz dílny čerpá dotace. Podporuje tak svou dobrou image, může dojít také ke zlepšení podnikové kultury

108

„Do chráněných dílen a na chráněná pracoviště jsou zařazováni zejména občané se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením, s mentálním postižením, občané se změněnou pracovní schopností, kteří mohou podávat jen zmenšený pracovní výkon a nelze je umístit na volných pracovních místech na trhu práce, a občané se změněnou pracovní schopností po dobu přípravy k práci.“ (Vyhláška č. 115/1992 Sb. o provádění pracovní rehabilitace občanů se ZPS, § 6 - zrušena) 109 SPIRIT, M. Občané se změněnou pracovní schopností v obchodních organizacích. 1993, s. 70-71. 110 Postup stanovení tohoto přepočteného počtu je uveden v příloze č. 1 této práce.

- 47 -



a větší loajalitě zaměstnanců. Dílna pak nemá právní ani ekonomickou samostatnost, její hospodaření je ale vedeno odděleně. Rozdíly ve způsobu založení se projevují zejména v tom, jaké příspěvky na zaměstnávání OZP má dílna právo čerpat, jak bude vysvětleno níže. Status chráněné dílny získá organizace po uzavření dohody s úřadem práce, která obsahuje počet vytvořených pracovních míst, charakteristika dílny a další povinné údaje111. Ten o tom organizaci vydá potvrzení, které je ale třeba průběžně aktualizovat na základě potvrzení o ročním přepočteném počtu zaměstnanců se zdravotním postižení. Legislativní normy, které se vztahují k fungování chráněných dílen v České republice, jsou tyto: • • • • •

zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti, zákoník práce č. 262/2006 Sb., zákon č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, zákon o minimální mzdě.

4.3 Vztah podniku a chráněné dílny Jak bylo uvedeno výše, chráněná dílna může být založena jako samostatný podnik s vlastní právní formou, jako středisko jiného podniku nebo jako součást nestátní neziskové organizace či státem uznávané církve. Bez ohledu na formu založení můžeme říci, že každá dílna se věnuje nějakému předmětu činnosti – poskytování služeb nebo výrobě výrobků Tuto svou produkci se snaží uplatnit na trhu, tak jako každý jiný podnik. I ona, pokud chce být úspěšná, se proto musí chovat tržně, aby byla schopna své výrobky či služby prodat, ze svých výnosů pokrýt náklady a optimálně generovat zisk jako předpoklad dalšího rozvoje. Ten zaručuje zachování stávajících pracovních míst pro OZP a jejich rozšiřování. Pro dosažení konkurenceschopnosti používá dílna podobné prostředky, jako běžné podniky (marketing, péče o zákazníky, přizpůsobování výrobního programu, obchodní politika atp.). Výjimkou v tržním chování je odlišný přístup k zaměstnancům. Chráněná dílna je tedy subjektem, uskutečňujícím podnikatelskou činnost za účelem dosažení svých vytčených cílů – tedy podnikem, majícím svá specifika. Zde je nutné zdůraznit, že dílna není v žádném případě neziskovou organizací. Je subjektem, který má vlastní zodpovědnost za svoje hospodaření, ztrátu nebo zisk a s tím spojené financování této případné ztráty. Chráněné dílny je nutné odlišit i od dílen terapeutických, které jsou zakládány v rámci organizací poskytujících sociální služby a jejich význam je jiný. Klienti zde nejsou zaměstnanci a pracovní činnost je provozována jen pro svůj terapeutický účinek. V této práci tedy na chráněné dílny nahlížíme jako na podniky, kterými ovšem ve skutečnosti opravdu jsou.

4.4 Motivy založení chráněných dílen a jejich cíle Hlavním motivem založení chráněné dílny je poskytnutí zaměstnání zdravotně postiženým osobám. Ten může být veden určitým sociálním cítěním podnikatele, který založením chráněné dílny realizuje svou potřebu pomoci druhým, dát své práci či životu smysl. 111

Zákon o zaměstnanosti, § 76

- 48 -



Zakladateli dílen jsou i různé charitativní organizace, sociální ústavy, sdružení či církevní společnosti, zde může být motivem založení naplňování filozofie jejich činnosti (pomoc znevýhodněným skupinám obyvatelstva). Motivy k založení chráněné dílny mohou být i vně sociální oblasti; může to být např. získání konkurenční výhody (nabídka náhradního plnění112), zvýšení dobrého jména a prestiže podniku (např. pokud podnik založí dílnu pro své zaměstnance, kteří v důsledku úrazu či nemoci ztratí svou schopnost vykonávat předchozí pracovní činnost). Primárním cílem je však vždy zaměstnávat osoby se zdravotním postižením113; jedná se tedy o cíl mimoekonomický. Podcíle, které napomáhají k jeho naplnění, jsou pak z oblasti monetárníi nemonetární114, např.: • • • • • • • • •

trvání chráněné dílny v budoucnosti, zajištění již vytvořených pracovních míst a vytváření nových, vytváření dobrého jména a image dílny, úspěch při získávání dotací z Evropské unie a různých sponzorů, generování výnosů postačujících na pokrytí nákladů k zajištění provozu, dosahování kladných hospodářských výsledků, získání nových zákazníků, rozšíření výroby, dosažení určité výše obratu, dosahování příznivých hodnot ukazatelů finanční analýzy aj. 115

4.5 Typologie chráněných dílen Rozlišování dílen podle právní formy již bylo uvedeno výše. Připomeňme, že dílna jako taková v podstatě nemá právní subjektivitu. Tu má podnik, který ji provozuje, nebo jehož je součástí. Mnohdy jsou ale podnik a jeho jediný provoz – dílna – reálně totožným subjektem. Co se týká rozlišení podle hospodářského odvětví či velikosti, je nutno zdůraznit, že chráněné dílny představují širokou škálu podniků či středisek od malých dílen rodinného typu po velké moderní podniky s normami ISO. Lze se s nimi setkat v mnoha odvětvích hospodářské činnosti, kde se mohou uplatnit osoby zdravotně postižené. Jedná se tedy spíše o lehký průmysl, často řemeslného charakteru, či oblast služeb. Určit převažující výrobní faktor je obtížné. Pokud bychom vycházeli z výše provozních nákladů, zjistíme, že největší podíl mají většinou osobní náklady. To je způsobeno tím, že zaměstnanci z řad OZP mají nižší výkonnost, proto je potřeba zaměstnat více pracovníků.

112

Příkladem je chráněná dílna KAMPI OFFICE, výrobní družstvo; více informací na www.kampioffice.cz Tvrzení o primárním cíli chráněných dílen je založeno na provedených rozhovorech s představiteli pěti chráněných dílen, studiu informací na internetu o jiných chráněných dílnách a studiu odborné literatury. 114 Literatura (WOHE, G. a kol. Úvod do podnikového hospodářství. 1995, s. 44) rozlišuje cíle monetární, které se dají měřit penězi (např. zisk, obrat atp.) a cíle nemonetární. Ty se dále dělí na cíle ekonomické (např. snaha o zvýšení tržního podílu, dosažení růstových cílů atp.) a mimoekonomické (cíle sociální, etické, ekologické, nebo politické – např. snaha o prestiž a moc, o nezávislost, o vytvoření a zajištění pracovních míst, závazek rodinné tradici atp.) 115 Na tyto cíle usuzuji po provedení rozhovorů v pěti chráněných dílnách, studiu internetových stránek jiných dílen či materiálů jiných dílen (např. propagační letáčky a brožury) a studiu všech dostupných materiálů týkajících se tohoto problému. 113

- 49 -



Další zvýšení nákladů způsobují volnější pracovní podmínky v chráněných dílnách. Mohli bychom je tedy označit za podniky pracovně náročné. Typ výroby musí být také přizpůsoben typu postižení pracovníků v dílně. Pro některé OZP není vhodná např. výroba na výrobních linkách (náročnost na přesnost, dané pracovní tempo atp.) Chráněnou dílnou však může být i podnik zabývající se např. informačními technologiemi, kde převažujícím výrobním faktorem bude dlouhodobý majetek (zařízení, software atp.).

4.6 Okolí chráněných dílen Fungování dílny je zasazeno do určitého prostředí – okolí. Dílna se musí přizpůsobovat jeho častým změnám, stejně jako jiné podniky. Kromě klasických prvků (geografických, ekonomických, ekologických, kulturně historických) nabývají u chráněných dílen na významu tyto prvky jeho okolí: •

Sociální: Činnost dílny má významné důsledky pro své sociální okolí. Dílny mají většinou za cíl zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, tak snižují míru jejich nezaměstnanosti a přispívají k jejich sociálnímu začlenění do společnosti.

•

Politické a právní: Fungování dílen je upraveno právní normami, uvedenými výše. V legislativě jsou zakotvena ustanovení na podporu podnikání dílen, bez nichž by jejich existence byla ohrožena, např. dotační politika. Dalšími významnými opatřeními jsou ustanovení o povinném podílu, náhradním plnění a o povinnostech a právech souvisejících se zaměstnáváním OZP.

•

Technologické: Zdokonalující se technologie umožňují podnikům dosahovat lepších hospodářských výsledků a zvyšovat svou konkurenční schopnost. Lepší technologie ale umožňují snižovat podíl lidské práce, která je nahrazena prací strojů. V případě chráněných dílen to znamená snižování možného počtu zaměstnaných OZP. Proto je filozofií mnoha chráněných dílen výrobu příliš nemechanizovat a ponechávat v ní vysoký podíl ruční práce. Související vyšší náklady dílny kompenzují příjmy z dotací.

•

Etické: Chráněné dílny poukazují na nedostatky dodržování etických principů v České republice: ostatní podnikatelské subjekty zneužívají zákonné ustanovení o náhradním plnění a provádí přefakturaci, tzn. v konečném důsledku připravují chráněné dílny o zakázky.116 Běžným není ani přístup, kdy ostatní podniky vyhledávají možnosti, jak chráněným dílnám zadat zakázku či odebírat od nich nějakou službu, a tímto způsobem je podporovat.

4.7 Specifika chráněných dílen Oproti běžným podnikům nacházíme ve fungování chráněných dílen mnohé odlišnosti: Volba výrobního programu Výrobní program musí být vhodně zvolen po pečlivé úvaze beroucí ohled na zdravotní postižení pracovníků. Výrobní programy mohou být velmi různorodé, typické může být střídání zakázek, sezónnost atp. Může jít také o kooperaci s jinou organizací nebo zajišťování různých služeb pro vlastní či jiné organizace, případně pro veřejnost. Výroba dílen je většinou

116

Pojem přefakturace je vysvětlen níže v kapitole 4.8.1.

- 50 -



pracovně náročná, často se jedná o řemeslnou výrobu. Naopak investice do hmotného majetku mohou být poměrně nízké (pokud nebereme v úvahu nutné úpravy pracoviště), je to z toho důvodu, že dílny se nesnaží o maximální mechanizaci výroby, protože pak by nemohly zaměstnat tolik OZP, což je jejich hlavním cílem. Přizpůsobení pracoviště a pracovních podmínek Pracoviště v chráněné dílně je často nutné přizpůsobit omezením vyplývajícím ze zdravotního stavu pracovníků117, případně zabezpečit jeho bezbariérovost. To s sebou přináší mnohdy značné náklady.118 Pracovní doba může být podle potřeby zkrácena, začátek či konec pro jednotlivé pracovníky posunut, nebo může být zcela atypická pro celou dílnu v porovnání s jinými provozy. Pracovní přestávky by měly být vhodně rozvrženy podle individuálních potřeb zaměstnanců a také pracovní tempo by mělo být volitelné, ne určené, jak je tomu např. u pásové výroby. Nižší výkonnost pracovníků Osobám se zdravotním postižením často jejich nemoc či postižení neumožňuje dosahovat výkonů srovnatelných s jedincem, který žádným omezením netrpí. Důležitý pro zvyšování výkonnosti je individuální přístup ke každému zaměstnanci a citlivé zjištění toho, co by mu v tomto smyslu mohlo pomoci. Jedná se např. o nalezení vhodné činnosti, při které by mohl pracovník maximální výkon podávat, důraz na dobré vysvětlení pracovního postupu, snaha o vytvoření nestresujícího pracovního prostředí, přidělení asistenta atd. Vyšší nemocnost zaměstnanců Dalším problémem, se kterým se dílny potýkají, je vyšší nemocnost jejich zaměstnanců v porovnání s ostatními podniky i se statistikami průměrné nemocnosti v České republice. Vyšší míra nemocnosti je přirozeně důsledkem nemoci či úrazu. V praxi to znamená udržovat o cca 10–20 % vyšší zaměstnanost, než by odpovídalo běžným podmínkám.119 Individuální přístup k zaměstnancům Ke každému člověku zaměstnanému v chráněné dílně je nutno přistupovat individuálně, počínaje volbou pracovního zařazení, hodnocením jeho výkonu i motivací. Organizace práce a individuální přístup jsou přizpůsobeny diferencovaným zbytkovým pracovním schopnostem a vyšší průměrné nemocnosti postižených) Nezbytnost státní podpory Všechna výše uvedená specifika jsou příčinou zvýšených nákladů, jak mzdových, tak souvisejících s úpravami pracoviště. Dílny proto v drtivé většině nejsou schopny fungovat bez 117

Typickým příkladem mohou být upravené telefonní ústředny pro nevidomé telefonisty. Např. vybudování nájezdových ramp pro invalidní vozíky či výtahů je často nad finanční možnosti dílen, které se pak na jejich zbudování snaží získat dotace od státu, města či Evropské unie. Další úpravou pracoviště je např. vhodné prostorové uspořádání s ohledem na používání osobních pomůcek, úprava stolů, manipulačních desek, sedaček, ovladačů atp. 119 Sborník analýz analytické části projektu EQUAL č. 0026. ADIP – informační a vzdělávací portál [on line], [2007-04-17 ] Dostupné na WWW: < http://www.adip.sensys.cz/informace/analyzy-zamerene-naproblematiku.html / > 118

- 51 -



státní podpory, která zahrnuje jednak peněžní příspěvky, možnost čerpání různých dotací a také vhodnou legislativu (v ČR ustanovení o povinném podílu a náhradním plnění). Současně jsou jako příjemci státní podpory pravidelně kontrolovány finančními úřady i úřady práce. Lidské zdroje Tvůrce záměru vybudovat chráněnou dílnu má zpravidla silnou motivaci v níž významnou roli hraje motivace sociální. Management podniku má zpravidla dvojí kvalifikaci (odborné znalosti a praxi psychosociální). Poměrně častá je přímá nebo nepřímá osobní zkušenost se zdravotním postižením – v rodině nebo okolí. Vedoucí pracovníci neformálně zabezpečují nezbytný rozsah doprovodných sociálních služeb.120

4.8 Výrobní program a význam institutu náhradního plnění Jak již bylo uvedeno v jiné části této práce, na podporu činnosti chráněných dílen a jiných zaměstnavatelů OZP byl do zákona o zaměstnanosti zaveden institut náhradního plnění. Podle § 81 odstavce 2 lze povinnost zaměstnávat povinný podíl OZP splnit také: •

•

odebíráním výrobků chráněných pracovních dílen, provozovaných občanským sdružením, státem registrovanou církví nebo právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností, nebo obecně prospěšnou společností, zadáváním zakázek těmto subjektům.

Podmínkou splnění účelu institutu náhradního plnění je, aby dílny nabízely odběratelům to, co potřebují a co od nich mohou nakoupit. Mnoho podniků, podléhající povinnosti podle § 81 totiž vidí překážku v tom, že nemají od dílen co nakoupit. Naproti tomu např. Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených ČR argumentuje, že každý podnik by měl a může hledat možnosti, jak dílnám nějakou zakázku zadat. Doporučuje proto podnikům: • • •

identifikovat, co je v podniku dlouhodobě odebíráno od subdodavatelů, nebo co by odebíráno mohlo být (např. kancelářské potřeby, ostraha, úklid, kompletace aj.) snažit se zjistit, zda tyto položky nejsou v sortimentu nějaké chráněné dílny, která by se mohla tímto subdodavatelem stát, identifikovat, zda v podniku neexistuje část výrobního programu, kterou by bylo možné přesunout (např. i včetně technologie) k vybranému partnerovi z řad chráněných dílen a zda by se tím nedosáhlo úspor v podniku (např. kompletace, opracování atp.)121

Dlouhodobá spolupráce je samozřejmě pro dílny optimální. Klíčová je tedy volba výrobního programu, ale i flexibilita. Podmínkou je proaktivní přístup dílny k nacházení nových

120

Sborník analýz analytické části projektu EQUAL č. 0026. ADIP – informační a vzdělávací portál [on line], [2007-04-17 ] Dostupné na WWW: < http://www.adip.sensys.cz/informace/analyzy-zamerene-naproblematiku.html / > 121 Jak náhradně splnit nesplnitelné. Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených ČR [on line], [2007-03-20 ] Dostupné na WWW: < http: //http://www.nahradniplneni.cz/rady.html/ >

- 52 -



možností odbytu. Klíčová je volba výrobního programu.122 Dílny samozřejmě nemohou působit ve všech oborech hospodářství, což je dáno omezením výběru profesí pro OZP.

4.8.1 Problém přefakturace V této souvislosti je nutné zmínit fenomén, který se stal v České republice častou podnikovou praxí a pro chráněné dílny představuje závažný problém. Podniky, které podléhají povinnosti o zaměstnávání OZP podle § 81 a povinný podíl neplní, se snaží zabránit placení sankcí využíváním přefakturace. To znamená, že za provizi nabízejí chráněným dílnám, ať za ně nakoupí zboží, které běžně odebírají od jiného odběratele. Podnik toto zboží pak od dílny odkoupí i s potvrzením o náhradním plnění (tzn. o splnění povinného podílu podle § 81 odstavce 2b). Dílny tak přicházejí o zakázky. Problém se snaží odstranit samotné dílny, Asociace zaměstnavatelů OZP i Svaz českomoravských výrobních družstev apelem na vhodnou úpravu legislativy i na etické chování dílen i jejich odběratelů.123

4.9 Hmotná podpora chráněných dílen podle platné legislativy Zvýšené náklady na provoz kompenzuje chráněným dílnám stát, respektive příslušný úřad práce, prostřednictvím poskytování hmotné pomoci a daňových úlev. Poskytuje též prostředky na zřízení chráněné dílny. Tyto dva druhy příspěvků dostávají všechny chráněné dílny, bez ohledu na způsob svého založení. Je o ně třeba opakovaně žádat ve stanovených intervalech. Dílny pak podléhají kontrole úřadu práce, která se týká skutečného počtu zaměstnanců z řad OZP a počtu jimi odpracovaných hodin, a také výši a struktuře nákladů na provozní činnost, které dílny uvádí v žádosti o příspěvek.

4.9.1 Příspěvek na vytvoření chráněné pracovní dílny124 Příspěvek náleží zaměstnavateli, pokud nemá daňové nedoplatky ani nedoplatky na pojistném, či není v prodlení s jejich placením, pokud mu bylo povoleno splácení ve splátkách. Úřad práce stanoví podmínky pro poskytnutí příspěvku. Jejich nedodržení se posuzuje jako porušení rozpočtové kázně podle zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech. Protože se jedná o jednorázový příspěvek na začátku podnikání, není rozhodující průměrný roční přepočtený stav zaměstnanců, ale počet vytvořených pracovních míst pro OZP. •

Pokud zaměstnavatel vytvořil méně než 10 pracovních míst ve své dílně, příspěvek na jedno pracovní místo může činit maximálně: o osminásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku u místa vytvořeného pro OZP, o dvanáctinásobek této mzdy na místo vytvořené pro osobu s těžším zdravotním postižením.

122

V této souvislosti je vhodné zmínit pojem „státem garantované výrobní programy“, což jsou programy ze zákona „rezervované“ pro chráněné dílny, v České republice žádné podobné ustanovení neexistuje. Zákon o zaměstnanosti hovoří pouze o tom, že zaměstnavatelé, kteří jsou organizačními složkami státu nebo jsou zřízeni státem, nemohou plnit povinný podíl odvodem do státního rozpočtu. 123 České firmy obchází povinnost zaměstnávat postižené občany. Měšec. [on line], [2007-02-26 ] Dostupné na WWW: < http: // www.mesec.cz/aktuality/7116//> 124 Zákon o zaměstnanosti, § 76

- 53 -



Maximální výši příspěvku udává následující tabulka:125 Tabulka č. 4: Maximální výše příspěvku na 1 OZP / rok Rok Průměrná mzda za 1. – 3. čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku

2005

2006

2007

17 419

18 420

19 624

Maximální výše příspěvku pro OZP

139 352

147 360

156 992

Maximální výše příspěvku pro OZP s těžším zdravotním postižením

209 028

221 040

235 488

Pramen: vlastní výpočty na základě údajů z Českého statistického úřadu a zákona o zaměstnanosti •

Pokud však vytvořil 10 a více pracovních míst, příspěvek činí maximálně: o o

desetinásobek na místo pro osobu se zdravotním postižením a čtrnáctinásobek na místo pro osobu s těžším zdravotním postižením.

Tabulka č. 5: Maximální výše příspěvku na 1 OZP / rok Rok

2005

2006

2007

Maximální výše příspěvku na 1 OZP

174 190

180 420

196 240

Maximální výše příspěvku na 1 OZP s těžším zdravotním postižením

243 866

257 880

274 736

Pramen: vlastní výpočty na základě údajů z Českého statistického úřadu a zákona o zaměstnanosti

4.9.2 Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněné dílny126 Příspěvek se opět poskytuje na základy dohody s úřadem práce. Pro stanovení jeho výše je nutné zjistit: • •

průměrný roční přepočtený stav zaměstnanců127, výši průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku, kterou vyhlásí MPSV na základě údajů Českého statistického úřadu.

Jeho výše může činit (není na něj tedy právní nárok) za rok maximálně: • •

čtyřnásobek výše uvedené mzdy na zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, nebo šestinásobek této mzdy, pokud je zaměstnanec osobou s těžším zdravotním postižením.

125

Výše příspěvků je v této i v dalších tabulkách počítán pro roky 2005, 2006, 2007, kdy se již problematika příspěvků po celý rok řídila novým zákonem o zaměstnanosti. 126 Zákona o zaměstnanosti, § 76 127 Způsob výpočtu je uveden v příloze č. 1 této práce.

- 54 -



Tabulka č. 6: Maximální výše příspěvku na 1 OZP/rok Rok

2005

2006

2007

Maximální výše příspěvku na 1 OZP

69 676

72 168

78 496

Maximální výše příspěvku na 1 OZP s těžším zdravotním postižením

104 514

108 252

117 744


Výše poskytnutého příspěvku závisí na úřadu práce, v jehož působnosti se dílna nachází a na množství peněžních prostředků, které úřad obdrží na provádění aktivní politiky nezaměstnanosti od státu. Tyto prostředky úřad rozděluje podle aktuálních potřeb v regionu, přičemž provozní náklady dílen jsou jednou z nich. Druhy provozních nákladů, na které lze poskytnout příspěvek, vymezuje vyhláška č. 518, kterou se provádí zákon o zaměstnanosti.128

4.9.3 Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením129 Nárok na tento příspěvek je již závislý na způsobu, jakým byla dílna založena. Na příspěvek má nárok zaměstnavatel, pokud zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců. Pokud je dílna založena podnikem, např. s.r.o. či družstvem, který ji provozuje jako svou jedinou činnost, je pravděpodobné, že tuto podmínku splní. Pokud ale dílna vznikla jako součást jiné organizace, např. charity či občanského sdružení, ve většině případů již tuto podmínku nesplňuje. Charita či občanské sdružení totiž zaměstnává určitý počet pracovníků ve všech svých střediscích, a z nich tvoří zaměstnanci dílny jen určité procento. Aby organizace mohla příspěvky obdržet, musely by zaměstnanci dílny tvořit 50 % ze všech zaměstnanců celé této organizace. Proto je většinou volen první typ založení. Výše příspěvků je značná a významně pomáhají chodu dílny. Výše příspěvku a způsob jeho poskytování byly uvedeny v subkapitole 2.1.3. V tabulce vidíme jeho konkrétní výši: 130 Tabulka č. 7: Výše příspěvků na podporu zaměstnávání OZP na 1 OZP / měsíc Rok

2005

2006

2007

Výše příspěvku na OZP / měsíc

5 748

6 079

6 476

Výše příspěvku na OZP s těžším zdravotním postižením / měsíc

11 497

12 157

12 952


4.9.4 Jiné příspěvky a možnosti získání finančních prostředků Dalším významným příspěvkem, o který dílny usilují, je příspěvek na podporu obnovy nebo technického zhodnocení investičního majetku podle § 120, který byl již popsán v subkapitole

128

Vyhláška č. 518/2004 Sb. § 8 Zákona o zaměstnanosti, § 78 130 Výsledky jsou zaokrouhleny na celé koruny podle matematických pravidel. 129

- 55 -



2.1.3. Dílny se také mohou, stejně jako ostatní podniky, ucházet o další příspěvky podle zákona o zaměstnanosti, např. o příspěvek na dopravu zaměstnanců, na zapracování aj. Pokud na pracovišti dílny dochází k přípravě k práci v rámci pracovní rehabilitace OZP po dohodě s úřadem práce, může úřad práce dílně hradit náklady na přípravu k práci těchto osob. Nezřídka pak lidé, kteří v dílně získali pracovní návyky, dostávají příležitost dále zde pracovat. Významnou možnost, jak získat finanční prostředky na založení, rozšíření či modernizaci chráněné dílny, představují fondy Evropské unie, zejména Evropský sociální fond a fondy na podporu regionů. Úspěch záleží na kvalitě projektu, který dílna musí vypracovat tak, aby ve schvalovacím řízení měl šanci uspět. Právě administrativní náročnost procesu je při získávání těchto dotací častým problémem. Další získávání hmotné podpory závisí zejména na aktivním přístupu dílen při vyhledávání nových zdrojů, na schopnosti navazovat a udržovat vztahy s organizacemi, ochotnými stát se jejími sponzory a také s orgány města či regionu. Dílnám se často snaží pomoci obce, ve kterých sídlí, např. formou symbolického pronájmu, podpory jejích aktivit aj. Důležitá je i propagace dílny směrem k veřejnosti, která mnohdy představuje významnou část zákazníků (např. v případě dílen zabývajících se řemeslnou výrobou). Chráněných dílen se samozřejmě týkají i daňové zvýhodnění a ustanovení o krácení minimální mzdy, o kterých bylo pojednáno také v subkapitole 2.1.3.

- 56 -



5 EFEKTIVNOST CHRÁNĚNÝCH DÍLEN 5.1 Pojem efektivnost a změna přístupu k jeho měření Pokud hodnotíme podnik, používáme pojmů jako jsou efektivnost, výkonnost nebo úspěšnost podniku. V dalším textu je budeme považovat za synonyma, jednak z důvodu zamezení případných nedorozumění a také proto, že to tak uvádí i literatura o podnikovém hospodářství.131 Otázka, co je výkonnost podniku a jak měřit její velikost, je neustálým předmětem diskuzí, nových zkoumání a přístupů.132 Pohled na měření výkonnosti se v historii měnil a podle toho se také měnily ukazatele používané k tomuto měření. Výchozím byl akcent na tvorbu zisku, poté na jeho maximalizaci, od čehož se přecházelo k hodnocení výnosnosti kapitálu. Pro měření se používaly tzv. tradiční ukazatele výkonnosti (účinnost výrobních faktorů, rentabilita aj.). S rozvojem kapitálového trhu se v moderních konceptech řízení začal úspěch ztotožňovat s tvorbou hodnoty. Jako základní cíl podnikání je sledován růst hodnoty podniku. Preferováni jsou vlastníci, protože to jsou oni, kdo do podnikání přináší své myšlenky, kapitál, energii a nesou i největší riziko. Maximalizace hodnoty znamená, že vedení podniku musí usilovat o co největší přínos pro vlastníky, a to jak v podobě podílu na zisku, tak i rovněž formou výnosů plynoucích z cen vlastnických podílů. Nový přístup dal vzniknout tzv. moderním ukazatelům výkonnosti podniku (např. EVA, Shareholder Value, CFROI aj.)133 Obecně je efektivnost vždy poměrem, poměřujícím dosažené užitky s náklady, které bylo třeba na toto dosažení vynaložit. Náklady – vstupy, které bylo nutno obětovat, lze většinou snadno změřit (snad jen u nákladů obětované příležitosti je měření obtížnější). Jak uvidíme dále, u užitků je situace problematičtější. Předtím si ale definujme základní kategorie efektivnosti.

5.2 Základní kategorie efektivnosti 5.2.1 Náklady Náklady můžeme charakterizovat jako „peněžně vyjádřenou spotřebu výrobních faktorů účelně vynaložených na tvorbu podnikových výnosů, včetně dalších nutných nákladů spojených s činností podniku. Od nákladů je třeba odlišit výdaje, které představují „úbytek peněžních prostředků.“ Moderní ukazatele výkonnosti podniku pracují i s tzv. ekonomickými náklady, neboli s náklady obětované příležitosti. Jsou to náklady vyplývající z toho, že kapitál byl použit k podnikání a ne k jinému účelu (pak zahrnují např. úroky, které by vkladatel kapitálu mohl obdržet, pokud by své peníze půjčil).134

131

SUCHÁNEK, P. Podnikohospodářská analýza, 2006, s. 16 Každý subjekt spjatý s podnikem může hodnotit výkonnost jinak – vlastník podle splnění očekávání ohledně návratnosti svého kapitálu, vloženého do podnikání, zákazník podle uspokojování svých požadavků na výrobek nebo službu, jejich cenu, rychlost dodání apod., dodavatelé a banky podle schopnosti podniku splácet své závazky, zaměstnanci podle výše mezd a pracovních podmínek, stát podle schopnosti platit daně apod. (PAVELKOVÁ, D., KNÁPKOVÁ, A. Výkonnost podniku z pohledu finančního manažera. 2005, s. 13). 133 PAVELKOVÁ, D., KNÁPKOVÁ, A. Výkonnost podniku z pohledu finančního manažera. 2005, s. 13-18. 134 SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika, 2002, s. 35-36 132

- 57 -



Náklady v podniku můžeme třídit podle různých hledisek, např. podle druhu, účelu, podle závislosti na změnách objemu výroby či podle původu. 135

5.2.2 Výnosy Výsledkem činnosti podniku jsou výrobky nebo služby. „Jejich peněžité ocenění za určité období jsou výnosy podniku. Přitom nemusí v daném období dojít k jejich inkasu – tím se výnosy odlišují od příjmů, které jsou přírůstkem peněžních prostředků.“136 Hlavními výnosy výrobního podniku jsou tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, u podniku obchodního typu pak tržby za prodej zboží. Výše tržeb je závislá na počtu prodaných produktů a na jejich ceně. U chráněných dílen jsou významnou složkou výnosů ostatní provozní výnosy, které tvoří přijaté příspěvky, dotace a výpomoci při zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

5.2.3 Hospodářský výsledek Vypočtením rozdílu mezi výnosy a náklady zjistíme, zda podnik dosahuje zisku nebo ztráty. Když odhlédneme od jiných způsobů hodnocení výkonnosti podniku, je zisk základním motivem podnikání a tím i hlavním kritériem pro rozhodování. Je zdrojem samofinancování a vstupem pro mnoho poměrových ukazatelů. Můžeme rozlišit zisk účetní (zjištěný z účetnictví), daňový (po úpravách účetního zisku), nebo ekonomický (při zohlednění ekonomických nákladů).

5.3 Efektivnost a chráněná dílna Dostáváme se k otázce, jak přistupovat k efektivnosti chráněných dílen a které z ukazatelů použít při hodnocení jejich efektivnosti. Uvedli jsme, že efektivnost je poměrem, poměřujícím dosažené užitky s náklady, které bylo potřeba na toto dosažení vynaložit, a že problémy vyvstávají zejména s kategorií užitků. Užitek vyjadřuje plnění podnikových cílů a ty mohou být různé. Podniky si stanovují většinou cíle, které se dají finančně ohodnotit, i když je mezi nimi samozřejmě i řada cílů nepeněžních. Jedná se např. o maximalizaci zisku, maximalizaci tržní hodnoty podniku, maximalizaci tržeb, cen akcií, minimalizaci nákladů nebo o zvýšení tržního podílu, rozšíření sítě poboček, upevnění pozice atp. Cíle chráněných dílen se od cílů běžných podniků poněkud odlišují. Jak již bylo uvedeno v předcházející kapitole, primárním cílem chráněné dílny je zaměstnávání osob se zdravotním postižením. S tím souvisí podcíle, napomáhající jeho dosažení: • • • •

trvání chráněné dílny, dlouhodobá schopnost pokrýt své náklady, dosahování kladných hospodářských výsledků, dosahování příznivých hodnot ukazatelů efektivnosti a určitých finančních ukazatelů aj.

Užitky, které přináší plnění primárního cíle podnikateli, mohou být měřitelné a finančně vyjádřitelné (efekt práce zaměstnanců, vyprodukovaná hodnota a zisk). Jak bylo uvedeno 135 136

SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika, 2002, s. 35-42 SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika, 2002, s. 42-23

- 58 -



v subkapitole 4.4., hlavním motivem založení chráněné dílny je poskytnutí zaměstnání zdravotně postiženým osobám. Ten může být veden určitým sociálním cítěním podnikatele, který založením chráněné dílny realizuje svou potřebu pomoci druhým, dát své práci smysl (podnikatelem je myšlena fyzická či právnická osoba). Zakladateli dílen jsou i různé charitativní organizace, sociální ústavy, sdružení či církevní společnosti, zde může být motivem založení naplňování filozofie jejich činnosti (podpora a pomoc znevýhodněným skupinám obyvatelstva). Další uváděné motivy k založení chráněné dílny jsou již vně sociální oblasti; např. získání konkurenční výhody (nabídka náhradního plnění), zvýšení dobrého jména a prestiže podniku. Některé tyto užitky je obtížné měřit neboli nějakým způsobem finančně vyjádřit137 Mimo efektů pro podnikatele přináší fungování chráněných dílen i další užitky, a to pro osoby zdravotně postižené, společnost a stát. Osoba se zdravotním postižením získává nejen uplatnění na trhu práce a finanční příjem, ale zejména možnost zvýšení kvality svého života ve smyslu seberealizace, pocitu sounáležitosti, společenské užitečnosti, s tím souvisejícího zlepšení duševního zdraví a následkem toho často i zdraví tělesného. Vzhledem k tomu, že OZP jsou často vypláceny pouze minimální mzdy, aspekt zvýšení kvality života je výrazně převažující. Dílny snižují nezaměstnanost OZP, které nacházejí uplatnění na trhu práce jen obtížně. To má efekt pro stát i pro společnost jako takovou. Postižený má šanci na sociální začlenění a na druhé straně společnost přijímá a ochraňuje své nejslabší členy. Tak vyjadřuje stupeň své vyspělosti. Efekt pro stát je dvojí: jednak snížení nezaměstnanosti obtížně zaměstnatelné skupiny obyvatelstva, a pak snížení sociálních výdajů (jedná se nejen o podpory v nezaměstnanosti, ale vzhledem k dlouhodobé nezaměstnanosti OZP zejména o dávky sociální pomoci) a příjem do státního rozpočtu v podobě plateb pojistného.138 V subkapitole 4.3 bylo vysvětleno, že chráněné dílny posuzujeme jako podniky běžné, společně s odůvodněním tohoto přístupu. Zkoumejme proto její efektivitu podle ukazatelů, které používají i ostatní podniky a u kterých můžeme spolehlivě ocenit užitky (výnosy), dosažené podnikatelskou činností. Tyto ukazatele budou následně použity v praktické části. Jedná se o klasické ukazatele poměru výstupů k vstupům. Dále budou uvedeny ukazatele z finanční analýzy139 – likvidita a zadluženost. Ačkoliv jsme uvedli, že primární cíl dílen není finančního charakteru, výsledky těchto ukazatelů finanční analýzy nám pomohou lépe ohodnotit celkovou situaci chráněné dílny.

137 Jedná se o problematiku, se kterou se potýká i např. veřejná ekonomie při vyjadřování užitků poskytování veřejných služeb, např. v oblasti školství, obrany, zdravotnictví atp. 138 V této práci se zabýváme užitky pro podnikatele, zajímavé by bylo ale i posouzení užitků pro tyto tři skupiny. Narazili bychom ale na stejný problém. Pokud snížení sociálních výdajů by se ještě dalo nějakým způsobem – byť vzhledem k množství sociálních dávek a jejich změn a obtížnosti získávání informací o příjmech jednotlivých OZP složitým – vyjádřit, dostáváme se k otázce, jak měřit (finančně vyjádřit) užitek ze získání práce pro jednotlivce a pro společnost. 139 Finanční analýza je nástrojem, kterým můžeme podnik zkoumat z komplexnějšího hlediska. Představuje rozbor finanční situace firmy, využívající účetní a ostatní vnitřní informace z podniku. Výsledky interpretuje a poskytuje možnost srovnání s jinými podniky nebo s odvětvovými průměry. (viz. SUCHÁNEK, P. Podnikohospodářská analýza, 2006, s. 13-15). Jedná se o absolutní ukazatele (analýza majetkové a kapitálové struktury, analýza cash flow) a poměrové ukazatele (ukazatele rentability, zadluženosti, likvidity, zadluženosti tržní hodnoty aj.).

- 59 -



Jsem si vědoma toho, že zde dochází ke směšování obecných ukazatelů efektivnosti a ukazatelů finančních. Proto upozorňuji, že finanční ukazatele budou použity pouze na podporu tvrzení o celkové úspěšnosti či neúspěšnosti konkrétní dílny. Usuzuji, že pokud dílna plní své cíle a zároveň je finančně zdráva, můžeme o ní prohlásit, že je úspěšná.

5.4 Ukazatele efektivnosti a finanční analýzy používané v praktické části 5.4.1 Obecné ukazatele poměru výstupů ke vstupům Efektivnost měříme poměrem:140 Efektivnost =

výstupy (výrobky, služby ) Vstupy (výrobní . faktory )

Za vstupy považujeme hodnotu, resp. množství výrobních faktorů spotřebovaných na daný výstup, tj. náklady, resp. konkrétní údaj (průměrný stav zásob, průměrný počet zaměstnanců aj.). Vstupem může být také vynaložený (v podniku vázaný) kapitál. Podnikovým výstupem je hodnota všech statků vyrobených za určité období, měřená obvykle jako výnosy (tržby), nebo jako „čisté“ výnosy, tj. zisk (rozdíl mezi výnosy a náklady). Použijeme-li za hodnotu výstupu výnosy, můžeme vytvořit tyto ukazatele: Výnosy Náklady Výnosy Kapitál

5.4.2 Ukazatele aktivity Ukazatelé aktivity měří, jak efektivně podnik hospodaří se svými aktivy. V literatuře141 se setkáváme se zajímavou konstrukcí tzv. indexu efektivnosti, který poměřuje skutečnou a maximální efektivnost. Autor index řadí do skupiny ukazatelů aktivity a současně vyzdvihuje jejich význam pro podnik. Z indexu mimo jiné plyne, že největší význam pro podnik, resp. pro jeho efektivnost má intenzita, s jakou dokáže využívat svá aktiva. Proto považuji za významné použít v praktické části tento ukazatel aktivity:142 Obrat celkových aktiv =

Výnosy Celková.aktiva

(počet obrátek, tj. kolikrát se aktiva obrátí za daný časový interval) - celkové roční tržby velice úzce souvisí s celkovými výnosy, proto můžeme v čitateli použít obou dvou hodnot.

140

SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 2002, s. 50 SUCHÁNEK, P. Měření výkonnosti firmy pomocí indexu ekonomické efektivnosti. 2006, s.1411-1417. 142 SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera: finanční analýza v řízení firmy. 2001, s. 66-69

141

- 60 -



5.4.3 Ukazatelé produktivity výrobních faktorů Poměrem výstupů k vstupům můžeme měřit účinnost každého jednotlivého výrobního faktoru, čímž dostáváme ukazatele nazývané jako analytické ukazatele efektivnosti (Wagnerová), či ukazatele technické hospodárnosti neboli produktivity (Wöhe)143. K jejich sestavení je nutné znát buď spotřebu výrobních faktorů (mzdové náklady, odpisy, materiálové náklady), nebo jejich vázanost (průměrný počet zaměstnanců, průměrný stav zásob, průměrný stav dlouhodobého majetku).144 Z ukazatelů účinnosti výrobních faktorů byla pro účely praktické části vybrána produktivita práce a to z toho důvodu, že právě výrobní faktor práce je u chráněných dílen specifický. Produktivita práce pracovníka =

Výnosy Osobní .náklady

5.4.4 Ukazatele rentability Dosadíme-li za podnikový výstup hodnotu zisku, dostaneme ukazatele rentability. Přitom rozeznáváme různé kategorie zisku: zisk před úhradou všech úroků a daně z příjmů EBIT (earnings before interest and taxes), zisk před zdaněním EBT (earnings before taxes) či čistý zisk EAT (earnings after taxes).Volba závisí na účelu, kde kterému má analýza sloužit. Pro účely praktické části byly jako nejvhodnější vybrány tyto ukazatele:145 Rentabilita nákladů =

Rentabilita tržeb =

Zisk Celkové.náklady

Zisk Celkové.tržby

Rentabilita celkových aktiv (míra výnosu na aktiv neboli ROA = return on assets) =

Zisk Celková.aktiva

Ukazatel ROA poměřuje zisk s celkovými aktivy investovanými do podnikání bez ohledu na to, z jakých zdrojů jsou financována (vlastních, cizích, krátkodobých, dlouhodobých). Jde vlastně o rentabilitu celkového kapitálu podniku, alternativním vzorcem může tedy být i zisk / celkový kapitál. Rentabilita vlastního kapitálu (výnosnost vlastního kapitálu neboli ROE = return on equity) = Míra ziskovosti z vlastního kapitálu je ukazatelem, jímž vlastníci zjišťují, zda jejich kapitál přináší dostatečný výnos, zda se využívá s dostatečnou intenzitou.

143

WÖHE, G. Úvod do podnikového hospodářství. 1995, s. 28 WAGNEROVÁ, E. a kol. Ekonomika a řízení podniku. 2002, s. 11-13 145 SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 2002, s. 47-51, SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera: finanční analýza v řízení firmy. 2001, s. 62-66 144

- 61 -



5.4.5 Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti udávají vztah mezi cizími a vlastními zdroji financování podniku, měří rozsah, v jakém používá k financování úvěry. Zadluženost není vhodné chápat pouze negativně. Její růst může přispět k celkové rentabilitě, avšak současně zvyšuje riziko finanční nestability. Z mnoha ukazatelů zadluženosti považuji pro účely praktické části za postačující tento ukazatel:146 Celková zadluženost =

Cizí .kapitál Celková.aktiva

Ukazatel by neměl přesáhnout hodnotu 0,9.

5.4.6 Ukazatele likvidity Ukazatele likvidity charakterizují schopnost podniku dostát svým závazkům. Likvidita je definována jako souhrn všech potenciálně likvidních prostředků, které má podnik k dispozici na úhradu svých splatných závazků. Připravenost hradit své dluhy se pak nazývá solventnost, přičemž podmínkou solventnosti je likvidita. Ukazatelé poměřují to, čím je možno platit tím, co je nutné zaplatit. Za prostředky placení jsou považována oběžná aktiva a podle jejich likvidnosti rozlišujeme tyto ukazatele:147 Běžná likvidita148 =

OA Krátkodobé.závazky

Pohotová likvidita =

OA − zásoby Krátkodobé.závazky

Okamžitá likvidita =

PP + ekvivalenty Krátkodobé.závazky

Ukazatel běžné likvidity je postačující pro hodnoty vyšší než 1,5, pohotová likvidita by neměla klesnout pod 1 a okamžitá likvidita je zajištěna při hodnotě ukazatele alespoň 0,2.

146

SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera: finanční analýza v řízení firmy. 2001, s. 69-73 : SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera: finanční analýza v řízení firmy. 2001, s. 73-75 148 OA – oběžná aktiva, PP – peněžní prostředky 147

- 62 -



PRAKTICKÁ ČÁST Pojetí praktické části

Cílem praktické části této práce je posoudit efektivnost chodu konkrétních chráněných dílen. Povědomí o fungování chráněných dílen je nízké. Veřejnost je většinou považuje za malé organizace neziskového typu, poskytující sociální služby a jejich produkty jsou většinou považovány za výstupy volnočasových aktivit. Chráněné dílny jsou přitom podnikatelské subjekty, které se – až na odlišný přístup k zaměstnancům – musí chovat tržně. I jejich budoucnost je tedy závislá na schopnosti být efektivní, uhradit z výnosů své náklady a dosahovat zisku. O tom, jak jejich efektivnost posuzovat, bylo pojednáno v předchozí kapitole. V rámci vypracovávání diplomové práce bylo navštíveno celkem pět chráněných dílen:149 •

IGNIS (výroba svící a různých dekorativních předmětů), podnik jednotlivce – fyzické osoby v Praze,

•

KAMPI OFFICE (výroba a velkoobchod s kancelářským vybavením), výrobní družstvo v Praze,

•

chráněnou dílnu při Oblastní charitě v Uherském Hradišti (košíkářská a textilní výroba),

•

Senza Prostějov, v.d. a Gerlich Odry, s.r.o., které budou popsány dále.

Ve všech byly získány cenné poznatky, využité jak v praktické, tak i v teoretické části. Na jejich základě bylo také rozhodnuto upustit od původního záměru porovnat provoz dílen s běžným podnikem odpovídající velikosti a zaměření. Chráněné dílny, které jsem navštívila, mají velmi rozmanitý a flexibilní výrobní program z důvodu získávání co největšího počtu zakázek. Proto bylo velmi problematické odpovídající „běžný“ podnik nalézt. Dalším důvodem byl již zmíněný problém při vyjadřování efektivnosti. Užitky, plynoucí z činnosti podniků, které nejsou chráněnými dílnami150, jsou většinou jiného charakteru a většina z nich se dá finančně vyjádřit, což nelze prohlásit o chráněné dílně. Z důvodu rozdílnosti užitků nemůžeme považovat srovnání dílny s běžným podnikem za vhodné. Zvolme proto cestu analýzy efektivnosti chráněné dílny způsobem, který byl popsán v předcházející kapitole. Dále bude použito oborové srovnání výsledků analýz dílen. Oborové hodnoty jsou brány jako orientační, vzhledem k výše uvedeným důvodům, ale pomohou nám k lepšímu vyhodnocení hospodářské situace dílny. Cíl práce

Cílem praktické části je tedy analyzovat provoz dvou konkrétních chráněných dílen a zhodnotit jejich efektivnost za pomoci srovnání s oborovým průměrem.

149

Zde je vhodné upozornit na to, že dílny byly kontaktovány zcela náhodně. Z uvedených pěti byly vybrány dvě, které se zdají být ke srovnání nejvhodnější z důvodu podobné velikosti i předmětu činnosti. Skutečnost, že obě dosahují kladných hospodářských výsledků, opět nebyla plánována, ale je důsledkem náhodného výběru. 150 Nemáme zde na mysli neziskové organizace, další organizace veřejného sektoru apod. ale běžně podnikající subjekty, jejichž cílem je maximalizace zisku či tržní hodnoty podniku.

- 63 -



Stanovení hypotéz

Ke splnění cíle nám pomůže stanovení následujících hypotéz: H1: Chráněná dílna je schopna pokrýt své náklady pouze s pomocí příspěvků a dotací na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. H2: Zkoumanou chráněnou dílnu Gerlich Odry můžeme označit za efektivní. H3: Zkoumanou chráněnou dílnu Senza družstvo můžeme označit za efektivní. O chápání efektivnosti chráněné dílny bylo pojednáno v kapitole č. 5. Připomeňme, že efektivitu dílny posuzujeme na základě zhodnocení výsledků ukazatelů efektivnosti, finančního zdraví a plnění jejích vlastních cílů. Pokud dílna dosahuje přijatelných hodnot a své cíle plní, můžeme o ní prohlásit, že je efektivní – úspěšná. Přijatelnými hodnotami ostatních ukazatelů se pro tyto účely rozumí kladné hodnoty rentability a obecně akceptovatelné hodnoty ukazatelů finančního zdraví. Zvolený postup a použité informační zdroje

Postup práce je následující: 1. popis chráněné dílny a zvýraznění jejích odlišností od podniku běžného typu, 2. analýza výnosů a nákladů dílny a verifikace hypotézy H1, 3. výpočet příslušných ukazatelů a zhodnocení dílčích výsledků, 4. celkové zhodnocení činnosti dílny, verifikace hypotézy H2, respektive H3, 5. závěrečná diskuse výsledků. U analýzy každé z dílen jsou uvedeny informační zdroje, ze kterých bylo čerpáno.

- 64 -



6 GERLICH ODRY, S. R. O. 6.1 Představení podniku Historie podniku je spjata se společností Mateiciuc, a. s. Ta byl založena v roce 1990 bratry Emilem a Zdeňkem Mateiciucovými, nejprve jako v.o.s. zabývající se prodejem komponentů pro podlahové vytápění. Později byla zakoupena linka na výrobu plastových trubek. Společnosti se dařilo a dále rozšiřovala svou činnost v oblasti výroby plastových produktů. V současnosti vyrábí plastové trubky, potrubí, hadice, stavební profily a produkty vyrobené vstřikováním plastů podle přání zákazníka. Jejími odběrateli jsou např. Telefónica, Jihomoravská energetika, a.s. nebo Tonstav Service. Dosahuje kladných hospodářských výsledků a zaměstnává přibližně 60 pracovníků. Mezi nimi byly vždy i osoby s různým zdravotním postižením. Ke konci 90. let podnik jednal o vstupu zahraničního kapitálu do společnosti. Švédský investor projevil požadavek nezaměstnávat nadále tyto osoby, a tak začalo vedení společnosti Mateiciuc přemýšlet o jiné variantě jejich zaměstnávání. Z tohoto impulzu vznikla v roce 1999 chráněná dílna Gerlich Odry, s.r.o.151 Dílna byla založena manžely Zdeňkem a Danou Mateiciucovými, kteří jsou dosud jejími jedinými vlastníky. Hlavním cílem bylo poskytnout zaměstnání osobám se zdravotním postižením. Dílna se samozřejmě snaží generovat zisk, ale její základní filozofie je následující: vytvoření fungující společnosti, která nabízí pracovní uplatnění a příjemné, pracovní prostředí osobám, které kvůli svému handicapu obtížně hledají uplatnění na trhu práce. Zde je na místě zdůraznit osobnost zakladatele obou společností, pana Zdeňka Mateiciuce, který je hlavním nositelem podnikatelských myšlenek a jehož aktivita v oblasti hledání nových finančních zdrojů i zakázek přispívá ve velké míře k úspěšnému fungování podniku. Dílna sídlí ve vlastní budově v areálu společnosti Mateiciuc, a.s. a v současné době zaměstnává 53 pracovníků, z toho 42 OZP. Použité informační zdroje

V analýze chodu dílny Gerlich Odry byly použity získané poznatky ze strukturovaných rozhovorů s pracovnicemi obchodního, ekonomického a účetního oddělení, dále z internetových stránek podniku a z informací Obchodního rejstříku. Výpočty byly provedeny na základě výkazů účetních závěrek z let 1999 – 2006152. Jako odvětví pro srovnávání byla zvolena výroba pryžových a plastových výrobků. Jedná se totiž o obor, kterému se dílna věnuje již od začátku své činnosti a která je pro něj i v současnosti, po zavedení dřevařské a kartonářské výroby v letech 2004 a 2005, stěžejní. Další srovnání je provedeno se zpracovatelským průmyslem jako celkem.153

151

Dále jen Gerlich Odry. Výkazy jsou zpracovány v tis. Kč pouze v letech 2003 – 2006. Hodnoty výkazů z ostatních let byly zaokrouhleny na tisíce podle matematických pravidel. 153 Údaje pro srovnání jsou čerpány z finančních analýz Ministerstva průmyslu a obchodu, zpracovaných na základě údajů Českého statistického úřadu. Hodnoty jednotlivých ukazatelů jsou uvedeny v příloze. 152

- 65 -



6.2 Předmět činnosti 6.2.1 Výrobní program Prvními činnostmi dílny byly drobné práce pro společnost Mateiciuc, a.s., jako je kompletace, balení či různé administrativní činnosti. V této době měl podnik asi 10 zaměstnanců. Později byl přidán výrobní program výroba plastových výrobků a dále (také dle možností nákupu nových strojů a zařízení) přidružovány další. V současnosti realizuje podnik svou činnost v těchto čtyřech oblastech: •

Výroba plastových výrobků: o Drobné plastové výrobky (sériová výroba i výroba na zakázku), s využitím těchto technologií vytlačování plastů (hadičky, hadice, trubky, profily), vstřikování plastů (díly a komponenty podle požadavků zákazníka) a vyfukování plastů (duté plastové předměty podle požadavku zákazníka). o Plastové komponenty pro zařízení na kontrolu alkoholu v krvi při práci policie; dílna je jejich výhradním výrobcem v České republice. o Inseminační a veterinární pomůcky, při jejichž vývoji podnik spolupracuje s dalšími podniky (např. Genoservis Olomouc, Bioveta Ivanovice na Hané), veterináři a inseminátory. V tomto oboru podnik dosáhl významného postavení na českém trhu. o Další výrobky dle požadavku zákazníka, nabídka spolupráce při vývoji i výrobě (jedná se o plastové hadičky, trubičky, pipety, tuby, koncovky, uzávěry, nádobky atp.).

Jako výrobní materiál jsou používány libovolné plasty, nejčastěji polyetylén a polypropylén, v různých barvách. Podnik zajistí i výrobu forem a nabízí další služby, jako je např. potisk výrobku podle přání zákazníka atp. •

Kartonáž: Papírové obaly a krabice ze strojní nebo vlnité lepenky, vysekávané na válcovém nebo příklopovém lisu, následně lepené nebo sešívané, zakázková výroba malosériová i kusová, výroba potahovaných krabic, reklamních předmětů atp.

•

Dřevovýroba: o Dřevěné hračky (technické hračky, figurky), stavebnice (značka BALU), kostky z bukového nebo habrového dřeva, dřevěné stolní společenské hry pro zrakově postižené. Trh s dřevěnými hračkami je neustále sledován a je plánováno rozšíření výroby tohoto sortimentu. Gerlich Odry, s.r.o. odkoupil zaniklou společnost Blank, a.s.154,včetně autorských práv, která se zabývala výrobou dřevěných hraček a o dalším záměru v této oblasti je v současnosti rozhodováno.

154

Více na www.blank.cz

- 66 -



o Zajišťování nejrůznějších zakázek od odběratelů (v současnosti např. výroba dřevěných dílů pro dětská hřiště). •

Poskytování služeb: o zajišťování drobných prací pro společnost Mateiciuc, a.s. (balení, kompletace, třídění), zajišťování ochrany majetku, služby vrátnice a úklidové služby pro tuto společnost.

Z těchto čtyř činností je pro podnik Gerlich Odry nejvýznamnější výroba plastových výrobků. Kartonáž, zavedená v r. 2004 je velmi závislá na individuálních zakázkách odběratelů. Dřevovýroba byla začleněna do výrobního programu teprve ke konci r. 2005, ale tržby z této činnosti se staly pro dílnu v r. 2005 a 2006 významné. Okrajově se podnik věnuje obchodní činnosti.

6.2.2 Výrobní zařízení Podnik provozuje svoji činnost ve vlastní budově. K výrobě jsou používány různé stroje a zařízení. Na jejich obnovu se podnik snaží získat příspěvek z programu na podporu obnovy nebo technického zhodnocení hmotného investičního majetku. Je nutné zdůraznit, že podnik se nesnaží o plnou automatizaci výroby. Preferuje ruční práci, důraz na kvalitu a současně se snaží být cenově konkurenceschopný. Jen tak je možno zaměstnat více zdravotně postižených osob.

6.3 Cenová politika V podniku vznikají dva druhy cen: •

Ceny vlastních výrobků. Jejich stanovování se nemůže řídit striktně kalkulačním vzorcem. Je to dáno vysokými přímými mzdovými náklady na výrobek (z důvodu vysokého podílu ruční práce). Je dodržována zásada, že cena výrobku nesmí klesnout pod výrobní náklady (přímé mzdy, přímý materiál, výrobní režie). Z důvodu konkurenceschopnosti jsou ostatní režie i zisková přirážka přidávány jak podle výše přímých nákladů, tak podle cen konkurenčních produktů.

•

Ceny zadávaných zakázek. Zde cena závisí na dohodě s odběratelem. Ten často očekává, že bude nižší, protože si zakázku zadává v chráněné dílně. Situace je však z důvodu vysokých mzdových nákladů přesně opačná.

6.4 Odbytová činnost Podnik má tyto odběratele: • • • •

podniky zadávající jednorázové zakázky pro dřevařskou výrobu, kartonáž či výrobu plastových výrobků, veterináři, inseminační stanice, stát (policie České republiky), maloobchodní prodejny. - 67 -



U kartonáže je odbyt zajišťován především díky jednorázovým zakázkám odběratelů. Plastové výrobky mají své stálé odběratele z řad veterinářů a veterinárních zařízení i jiných podniků. I zde tvoří část obratu zakázková výroba. Dřevěné hračky jsou dodávány maloobchodním prodejnám. Podnik obdržel i poptávku ze zahraničí, což jej dále motivuje k rozšíření výroby hraček. Po odkoupené společnosti Blank převzal také síť jejích odběratelů, včetně velkoobchodních, kteří by se mohli stát v budoucnosti zákazníky podniku Gerlich Odry. Odběratelé jsou většinou kontaktováni prostřednictvím internetu, nebo sami dílnu kontaktují poté, co si ji vyhledali na internetových stránkách. Jejich hlavní motivací k navázání spolupráce je většinou obsah samotného obchodu, nikoliv plnění náhradního podílu. Většinou se jedná o odběratele, kteří nesplňují hranici zaměstnávání 25 zaměstnanců a tudíž ani tuto povinnost nemají. Ostatním je samozřejmě plnění nabídnuto a po jeho realizaci je o tomto vydán potřebný dokument. Následující graf znázorňuje vývoj tržeb od založení dílny až do současnosti: Graf č.2: Vývoj tržeb v letech 1999 – 2006 Vývoj tržeb v letech 1999 - 2006 30000 26 609 25000 20000

tis. Kč

17 241

15000 10 143 10000

9 214

7 818 5 276

9 853

4 861

5000 0

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

51

0

551

1 275

778

725

1 325

3 705

Tržby za vlastní výrobky a služby

5 225

4 861

7 267

8 868

8 436

9 128

15 916

22 904

Celkové tržby

5 276

4 861

7 818

10 143

9 214

9 853

17 241

26 609

Tržby za zboží

Roky

Pramen: Účetní výkazy chráněné dílny Gerlich Odry z let 1999 – 2006, vlastní konstrukce

Tržby dílny tedy rostou, s výjimkou drobného poklesu v r. 2003. Výraznější nárůst lze zpozorovat v letech 2005 a 2006, pravděpodobně souvisí se zavedením nové dřevařské výroby a výroby produktů z kartonu. V r. 2006 se oproti jiným rokům více než zdvojnásobila i obchodní činnost dílny.

6.5 Marketing K propagaci svých výrobků používá dílna tyto prostředky: • •

internetovou prezentaci, katalogy výrobků, - 68 -


•


veletrhy a výstavy.

Dílna Gerlich Odry, s.r.o. se prezentuje zejména na internetu prostřednictvím své webové stránky, umístěním v různých internetových katalozích firem a ve vyhledávačích. Vydává také katalogy výrobků, které na požádání zasílá. Přímý marketing (oslovování a zasílání katalogu) dílna neprovádí. Reklamu v regionálním tisku, rozhlase či televizi také nepoužívá. Dílna se zúčastňuje veletrhů, a to zejména za účelem zjištění situace na trhu v oblasti výroby dřevěných hraček. Průzkum trhu je prováděn v oblasti určitých plastových výrobků a dřevěných hraček, jinde není prováděn vůbec. Např. výrobní program dřevovýroba byl do činnosti dílny zařazen bez předchozího zvážení situace na trhu, pouze jako důsledek náhlého výpadku ostatních činností a hledání pracovní náplně pro zaměstnance. Dílna využívá různé možnosti public relations, např. nyní přijala nabídku účinkování v televizním pořadu.

6.6 Dodavatelé K výrobě jsou potřeba zejména plasty (polyetylén, polypropylén aj.) a dřevo (bukové, habrové dřevo). Plasty dodává firma Mateiciuc, a.s. V oblasti dřeva má podnik několik stálých dodavatelů. Nabídku od dodavatelů považuje za širokou a vyhovující, v této oblasti není spatřován žádný problém.

6.7 Zaměstnanci V současnosti má podnik 53 zaměstnanců. Z toho 9 pracovníků není osobou se zdravotním postižením. Z těchto 42 OZP je přibližně 5 osob poživatelem částečného invalidního důchodu, 2 plného invalidního důchodu a ostatní jsou osobami zdravotně znevýhodněnými (před změnou zákona osobami se změněnou pracovní schopností bez invalidního důchodu). Jedná se o různé vnitřní choroby (např. diabetes), nemoci pohybového aparátu (např. hybnost zad, kloubů) či částečné postižení zraku, ne tedy o těžší zdravotní postižení. Vzdělanostní struktura je různorodá, mezi zaměstnanci jsou osoby se základním vzděláním, vyučené i s maturitou. Při získávání pracovníků podnik spolupracuje s úřadem práce v Novém Jičíně nebo si přímo vybírá z uchazečů, kteří se sami aktivně na určité místo hlásí. Tabulka č. 8: Počet zaměstnanců dílny v letech 1999 – 2006 Rok Počet zaměstnanců

1999 10

2000 21

2001 N/A

2002 N/A

2003 35

2004 44

2005 50

2006 53

Pramen: Účetní výkazy chráněné dílny Gerlich Odry z let 1999 – 2006

6.7.1 Odměňování a motivace Zaměstnanci pracují v úkolové mzdě. Pokud se zavádí nová výroba a je třeba nejprve naučit zaměstnance výrobní postupy, pracuje se v časové mzdě. Délka směny je 7,5 h. Ve výrobě jsou dány výkonové normy. Plnění norem závisí podle slov vedení více na individuální zručnosti, méně pak na omezení vyplývající ze zdravotního stavu. Pokud vedoucí pracovník provozu zjistí, že pracovník normu není schopen splnit, vždy se pro něj hledá alternativní řešení – jiný druh práce, asistence při zapracování či provádění pracovní činnosti atp. Ke každému pracovníkovi je tedy třeba přistupovat individuálně a filozofií podniku je vždy se mu snažit najít pozici, která je pro něj nejvhodnější. To je umožněno rozmanitostí výroby. Jako výhodu pro pracovníky vedení zdůrazňuje volnější pracovní podmínky, např. možnost zvolit si vlastní výrobní tempo, projít se, procvičit, což je vzhledem ke zdravotním - 69 -



problémům pracovníků často nezbytné. Tím se chráněná dílna odlišuje od běžnému podniku, kde je tempo pracovníka podřízeno stroji (např. na výrobní lince). Důsledkem jsou vysoké mzdové náklady bez odpovídající produktivity práce, ale filozofie podniku je naplňována. Pracovníci jsou motivováni prémiemi, příplatky za práci o víkendech při nutnosti splnit určitou zakázku, věcnými dary, příplatky na dopravu a stravování. Ustanovení o krácení minimální mzdy není využíváno (pracovníků, u nichž by podnik mohl toto uplatnit bylo v r. 2006 pouze sedm). Je to zejména z důvodu, že to vedení podniku nepovažuje vůči zaměstnancům za spravedlivé. Argumentuje tím, že pracovníci za své postižení nemohou Pokud však zaměstnanec nedosáhne výkonu ve výši minimální mzdy, musí mu podnik rozdíl doplatit až do výše minimální mzdy, což znovu zvyšuje jeho náklady.

6.7.2 Náklady na úpravu pracovních míst S ohledem na skutečnost, že zdravotní postižení pracovníků nejsou těžká, nemá podnik žádné zvýšené náklady na úpravu pracovních míst či na asistenci při práci.

6.7.3 Nemocnost Jak již bylo uvedeno v subkapitole 4.7. jedním z problémů, se kterými se chráněné dílny potýkají, je vysoká nemocnost jejich pracovníků. Ve společnosti Gerlich Odry můžeme tuto skutečnost dokázat pomocí výkazu z roku 2003 o počtu odpracovaných hodin pracovníků, sloužícího jako podklad pro slevu na dani. Z ostatních let bohužel podobné údaje nemáme k dispozici, avšak i tato analýza z jednoho roku činnosti dílny nám může poskytnout informace pro vytvoření představy o tomto problému. Co se týká ostatních let, podle slov vedení se nemocnost pohybuje průměrně okolo 40 %. Jak již bylo uvedeno výše, vedení s tím počítá jako s daným jevem vyplývajícím ze specifik dílny, přizpůsobilo tomu organizaci práce a v současnosti již zde nespatřuje výrazné negativum. Následující graf ukazuje procento nemocnosti. V roce 2003 v podniku pracovalo 32 zaměstnanců, z toho 20 po celý rok. Fond pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu od 1.1.2003 do 31.12.2003 činil 1890 h při pracovní době v délce 7,5 h (252 dní x 7,5 h = 1890 h). U nich je procento nemocnosti počítáno jako podíl hodin v nemoci na tomto fondu pracovní doby. Zbývajících 12 zaměstnanců zahájilo či ukončilo pracovní činnost v průběhu roku. Jejich procento nemocnosti je počítáno jako podíl součtu hodin v nemoci na součtu hodin celkem (čili hodin odpracovaných, dovolené, překážek v práci a v nemoci).

- 70 -



Graf č. 3: Procento nemocnosti jednotlivých zaměstnanců Procento nemocnosti jednotlivých zaměstnanců 100 90 80 70 60

Procenta

50 40 30 20 10 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10111213 1415 1617 1819 2021 2223 24252627282930 3132

Zaměstnanci


Z grafu vidíme, že polovina zaměstnanců přesahuje hranici 10 %, 12 pracovníků pak hranici 20 % a pět hranici 40 % a více. Průměrná výše % pracovní neschopnosti zaměstnanců celkem je 18,6 %. Pokud tento údaj porovnáme s údaji o pracovní neschopnosti v České republice v r. 2003, zjistíme, že v chráněné dílně byla skutečně vyšší nemocnost, a to ve výši více než dvojnásobku většiny hodnot, uvedených v následující tabulce. Připomeňme nyní znovu, že v dílně nepracují lidé s těžším zdravotním postižením. Situace ale prozatím není vedením hodnocena výrazně negativně, protože podnik se často potýká i s výkyvy výroby a při plném počtu pracovníků by podle slov vedení neměl pro všechny pracovní náplň. Samozřejmě dochází i k opačným situacím, kdy je nutné rychle realizovat zakázku, v tomto případě podnik najímá krátkodobou pracovní výpomoc. Tabulka č. 9: Pracovní neschopnost v České republice v % Rok

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

ČR celkem

6,5

6,7

6,8

6,8

6,2

6,1

6,3

Moravskoslezský kraj

7,8

7,9

7,9

8,1

7,1

7,2

7,6

Zpracovatelský průmysl

8,4

8,8

8,9

8,9

9,0

9,2

9,4

- výroba pryžových a plastových výrobků

8,8

10,0

9,2

9,2

7,9

8,3

8,3

Zdroj: Český statistický úřad Vysvětlivky: údaje převzaté z Českého statistického úřadu byly pro větší přehlednost zaokrouhleny na jedno desetinné místo podle matematických pravidel.

6.8 Analýza výnosů a nákladů dílny Gerlich Odry a verifikace hypotézy H1 6.8.1 Dotace na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením Podnik je chráněnou dílnou a současně zaměstnavatelem zaměstnávajícím více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců. Proto měl a má nárok na: - 71 -


• •


příspěvek na vznik chráněné dílny podle § 76 zákona o zaměstnanosti (jednorázově zpětně v roce 2000, rok vzniku 1999), příspěvek na podporu zaměstnávání OZP podle § 78 zákona o zaměstnanosti (zpětně čtvrtletně)

a může mu být poskytnut: •

příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů podle § 76 zákona zaměstnanosti (ročně formou záloh).

Podnik spadá do působnosti úřadu práce v Novém Jičíně. Ten zde provádí pravidelné kontroly jak počtu zaměstnanců, tak skutečné výše a druhu vykazovaných provozních nákladů podle podnikové evidence. Hloubkové kontroly jsou prováděny minimálně dvakrát ročně. Podnik se dále uchází o tyto příspěvky a dotace: • •

příspěvky z programu na podporu obnovy nebo technického zhodnocení hmotného investičního majetku podle § 120 zákona o zaměstnanosti dotace z fondů Evropské unie.155

Dotace jsou součástí provozních výnosů a jejich výši můžeme zjistit z řádku ostatní provozní výnosy ve výkazu zisků a ztrát. Údaje o konkrétní výši jednotlivých dotací mám k dispozici pouze z let 2005 a 2006, kdy po změně dotační politiky v roce 2004 dílny začaly zveřejňovat tyto údaje v příloze k účetní závěrce. Jsem si vědoma toho, že v ostatních provozních výnosech mohou být i jiné částky, než jen dotační příspěvky. Předpokládám ale, a dostalo se mi o tom i ujištění ze strany vedení dílny, že je jejich výše zanedbatelná, a proto v letech 1999 – 2004 považuji výši položky ostatní provozní výnosy za výši celkově přijatých dotací. Je zřejmé, že jejich výše v těchto letech může být i nižší, než je v práci uváděno. Logicky to ale nemá vliv na verifikaci hypotézy H1 ani na jiná vyústění praktické části.156 Následující graf nám poskytuje přehled o tom, jaká výše dotací plynula do podniku v letech 1999 až 2006:

155

Všechny tyto formy hmotné podpory budeme v dalším textu označovat pojmem dotace. V získávání dotací z fondů Evropské unie není podnik podle slov vedení příliš úspěšný, konkrétní výši dotací získaných z evropských fondů nemáme k dispozici. 156 V r. 2005 činil rozdíl mezi ostatními provozními výnosy a výší dotací celkem podle přílohy k účetní závěrce 245 000,- Kč a v r. 2006 pouze 64 000,- Kč.

- 72 -



Graf č. 4: Výše dotací v letech 1999 - 2006 (v tis. Kč) Výše dotací v letech 1999 - 2006 6 809

7000

5 940

6000 5000 4000 tis. Kč

3 642 3 483

3 280

3000 2000

1 100

1000

1 018

0

0 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005 2006

Roky


Z grafu vidíme, že výše přijatých dotací stoupá, což souvisí jak se zvyšováním počtu zaměstnanců a počtu jimi odpracovaných hodin, tak se změnami dotační politiky.

6.8.2 Struktura celkových výnosů dílny Největší podíl na výnosech dílny mají provozní výnosy, z nich jsou pak nejvýznamnější složkou tržby za vlastní výrobky a služby a za prodané zboží. Jejich výše je uvedena v grafu č. 2. Podíl finančních i mimořádných výnosů je zanedbatelný. Nyní nás bude tedy spíše zajímat podíl dotací na celkových výnosech firmy, který je uveden v následující tabulce: Tabulka č. 10: Podíl přijatých dotací na výnosech a struktura výnosů dílny (v tis. Kč) Rok

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Provozní výnosy

5 325

6 300

8 729

13 578

13 165 13 539 24 059 33 424

- celkové tržby

5 276

4 861

7 818

10 143

9 214

9 853

17 241 26 609

Finanční výnosy

1

2

1

4

7

2

6

5

Mimořádné výnosy

2

15

9

1361

0

0

-24

0

VÝNOSY CELKEM

5 328

6 317

8 739

14 943

13 172 13 541 24 041 33 429

Výše dotací

0

1 100

1 018

3 280

3 642

3 483

5 940

6 809

Podíl dotací na celkových výnosech v %

-

17,4

11,6

22,0

27,6

25,7

24,7

20,4

Pramen: Účetní výkazy chráněné dílny Gerlich Odry z let 1999 - 2006, vlastní výpočty Vysvětlivky: Příspěvky a dotace jsou evidovány pod položkou ostatní provozní výnosy. Kromě jich jsou provozními výnosy podle výkazu zisků a ztrát: tržby za prodej zboží, výkony (tržby za prodej vlastních výrobků či služeb, změna stavu, aktivace), tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu, zúčtování rezerv a opravných

- 73 -



položek.Finančními výnosy jsou v podniku zejména výnosové úroky a ostatní finanční výnosy.Procento podílu je zaokrouhleno na jedno desetinné místo podle matematických pravidel.

S výší dotací stoupají souběžně i tržby dílny. Obě veličiny se vzájemně ovlivňují – s nárůstem dotací dílna může rozšiřovat výrobu a zavádět další (zavedení dřevařské a kartonářské výroby v r. 2005) a současně růst tržeb, jak uvidíme dále, dopomohl dílně ke kladným výsledkům hospodaření, tím i udržení stávajících pracovních míst, jejich rozšiřování a tím i k navyšování získaných peněžních prostředků.

6.8.3 Struktura celkových nákladů dílny Strukturu nákladů v jednotlivých letech činnosti podniku můžeme analyzovat s pomocí následující tabulky: Tabulka č. 11: Struktura provozních nákladů podle nákladových druhů v letech 1999 – 2006 (v tis. Kč) Rok

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

PROVOZNÍ NÁKLADY

4 726

5 918

8 177

11 521

11 656

13 807

20 848

28 217

- prodané zboží

45

0

165

447

390

240

1 102

3 086

- osobní náklady

1 861

1 711

3 033

3 632

4 222

4 921

7 145

9 330

- materiál a energie

2 047

2 512

3 086

4 308

4 662

5 742

8 719

- služby

399

942

1 360

2 683

1 906

2 246

2 617

- odpisy

282

692

476

204

248

531

988

1 118

- jiné provozní náklady

92

61

57

247

228

127

277

327

FINANČNÍ NÁKLADY

20

14

58

211

245

229

143

132

MIMOŘÁDNÉ NÁKL.

0

0

0

225

1

0

4

33

NÁKLADY CELKEM

4 726

5 918

8 177

11 521

11 656

13 807

20 848

28 217

14 356

Pramen: Účetní výkazy chráněné dílny Gerlich Odry z let 1999 - 2006, vlastní výpočty Vysvětlivky: Osobní náklady tvoří tyto položky výkazu zisků a ztrát: mzdové náklady, náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, sociální náklady; jiné provozní náklady tvoří tyto položky výkazu zisků a ztrát: daně a poplatky, zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu, změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období a ostatní provozní náklady. V roce 2006 není dostupný údaj o rozdělení výkonové spotřeby (poskytnut jen výkaz zisků a ztrát ve zjednodušeném rozsahu). Finanční náklady zahrnují v dílně Gerlich Odry zejména nákladové úroky a ostatní finanční náklady.

Z tabulky je zřejmé, že největšími nákladovými položkami jsou osobní náklady a náklady na materiál a energii. Procentní podíl těchto dvou největších složek nákladů na celkových provozních nákladech vidíme zde:

- 74 -



Tabulka č. 12: Podíl jednotlivých druhů nákladů na celkových provozních nákladech v % Rok

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Osobní náklady

39

29

37

32

36

36

34

33

Materiál a energie

43

42

38

37

40

42

42

51

Zbývající provozní náklady

17

29

25

31

24

23

24

16

CELKEM provozní náklady

100

100

100

100

100

100

100

100

Pramen: Účetní výkazy chráněné dílny Gerlich Odry z let 1999 – 2006,, vlastní výpočty. Vysvětlivky: Zbývajícími provozními náklady jsou myšleny zbývající položky výkazu zisků a ztrát v oblasti provozních nákladů.

6.8.4 Schopnost krýt náklady z generovaných výnosů – ověřování hypotézy H1 Připomeňme si obsah hypotézy H1, stanovené v úvodu praktické části: H1: Chráněná dílna je schopna pokrýt své náklady pouze s pomocí příspěvků a dotací na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Pro ověření hypotézy byly sestaveny následující tabulky, z nichž první znázorňuje pokrytí celkových nákladů celkovými výnosy, do nichž nejsou započítány dotace na podporu zaměstnávání OPZ: Tabulka č. 13: Porovnání celkových nákladů a výnosů s vyloučením dotací Roky

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Celkové výnosy bez dotací

5 328

5 217

7 721

11 663

9 530

10 058

18 101

26 620

Celkové náklady

4 726

5 918

8 177

11 521

11 656

13 807

20 848

28 217

Rozdíl celkové výnosy bez dotací - náklady

602

-701

-456

142

-2 126

-3 749

-2 747

-1 597

Pramen: Účetní výkazy chráněné dílny Gerlich Odry z let 1999 - 2006, vlastní výpočty

Nyní ukažme, jak se situace změní, pokud dotace do výnosů započítáme: Tabulka č. 14: Porovnání celkových nákladů a výnosů zahrnujících dotace Roky

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Celkové výnosy

5 328

6 317

8 739

14 943

13 172

13 541

24 041

33 429

- z toho příspěvky a dotace

0

1 100

1 018

3 280

3 642

3 483

5 940

6 809

Celkové náklady

4 726

5 918

8 177

11 521

11 656

13 807

20 848

28 217

Rozdíl celkové výnosy - náklady

602

399

562

3 422

1 516

-266

3 193

5 212

Pramen: Účetní výkazy chráněné dílny Gerlich Odry z let 1999 - 2006, vlastní výpočty

- 75 -



Informace z obou tabulek nám dovolují prohlásit, že hypotéza H1 je potvrzena. Dílna Gerlich Odry, s.r.o. tedy je kvůli svým specifikům schopna pokrýt své náklady pouze s pomocí příspěvků a dotací na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. To je dáno zejména specifiky dílny, kterými jsou vysoké osobní náklady, nižší výkonnost pracovníků a jejich vysoká nemocnost.

6.9 Výpočet ukazatelů efektivnosti a vybraných ukazatelů finanční analýzy 6.9.1 Výsledek hospodaření Jak se vyvíjela výše výsledku hospodaření157 v jednotlivých letech, nám ukazuje následující graf: Graf č. 5: Vývoj celkového VH a jeho složek v letech 1999 – 2006 (v tis. Kč) Vývoj celkového výsledku hospodaření a jeho složek v letech 1999 -2006 6000 5047

5000 4000 3046

2986

3000 tis. Kč 2000 1270

1000

582

504

385

0 1999

2000

2001

2002

2003

-495 2004

2005

2006

Provozní výsledek hospodaření

599

382

552

2056

1509

-268

3211

5 207

Finanční výsledek hospodaření

-19

-12

-57

-206

-238

-227

-137

-127

2

15

9

1136

-1

0

-28

-33

582

385

504

2986

1270

-495

3046

5 047

-1000

Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní období (před zdaněním)

Pramen: Účetní výkazy chráněné dílny Gerlich Odry z let 1999 - 2006, vlastní konstrukce

Z grafu je patrné, že dílna ve všech letech své činnosti, s výjimkou roku 2004, produkovala kladný VH. Ztráta v r. 2004 je způsobena růstem nákladů převyšujícím růst výnosů. Zatímco tržby za vlastní výrobky a služby vzrostly oproti r. 2003 jen o 8 %, obchodní marže stoupla o 25 % (podíl tržeb za prodej zboží na celkových tržbách činil 7,4 %) a dotace o 10 %, spotřeba materiálu vzrostla o 23 %, služeb o 18 %, osobní náklady o 17 % a odpisy se dokonce více než zdvojnásobily. Finanční ztráta, která se výrazně neliší od ostatních let, prohloubila výši celkového výsledku hospodaření.

157

V dalším textu budeme označovat výsledek hospodaření také zkratkou VH.

- 76 -



V r. 2005 a 2006 provozní VH a s ním i celkový VH výrazně stoupl. V r. 2005 to bylo způsobeno zejména zvýšením tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb o 75 % a také zvýšením přijatých dotací o 76 %, přičemž obchodní marže poklesla o 54 %. Současně náklady vzrostly méně, výkonová spotřeba o 42 % a osobní náklady o 45 %. Odpisy vzrostly o 86 % ale tvořily jen 4,7 % celkových provozních nákladů. Kladný výsledek roku 2006 byl způsoben zejména obchodní činností, kde došlo ke zvýšení obchodní marže o 176 % (tržby za prodej zboží v r. 2006 již činily 14 % z celkových tržeb) a také zvýšením tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb o 44 %. Bylo přijato o 11 % více dotací než v předcházejícím roce. Naproti tomu náklady rostly méně, výkonová spotřeba o 27 %, osobní náklady o 31 % a odpisy o 13 %. Podnik nedokázal v žádném roce hospodaření vygenerovat kladný VH z finančních operací. Největší složkou finančních nákladů jsou ostatní finanční náklady, nákladové úroky jsou vždy maximálně v jejich poloviční výši. Významnějšího mimořádného výsledku hospodaření dosáhla dílna pouze v roce 2002 a to ve výši 1 133 tis. Kč, jinak je jeho výše zanedbatelná.

6.9.2 Efektivnost jako poměr výstupů ke vstupům Tento ukazatel efektivnosti vyjadřuje, jakého výstupu je podnik schopen dosáhnout z jedné Kč nákladů. K výpočtu byly použity údaje z výkazů zisků a ztrát účetních závěrek dílny v letech 1999 až 2006 z běžné i mimořádné činnosti. Aby bylo možné v jisté míře posoudit vliv dotací na efektivitu dílny, byly vypočítány dvě řady hodnot ukazatele: • •

v prvním případě do výnosů nebyly zahrnuty příspěvky a dotace na zaměstnávání OZP, v druhém případě tyto příspěvky a dotace zahrnuty byly.

Hodnoty zobrazuje následující graf s tabulkou:158

158

Výsledky jsou zaokrouhlovány na tři desetinná místa podle matematických pravidel.

- 77 -



Graf č. 6: Hodnota výnosů dosažených z jedné Kč nákladů v letech 1999 – 2006 Hodnota provozních výnosů dosažených z jedné Kč provozních nákladů v letech 1999 - 2006 1,400 1,200 1,000

Hodnoty ukazatele

0,800 0,600 0,400 0,200 0,000

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Poměr celkových výnosů bez dotací k celkovým nákladům

1,127

0,882

0,944

1,012

0,818

0,728

0,868

0,943

Poměr celkových výnosů s dotacemi k celkovým nákladům

1,127

1,067

1,069

1,297

1,130

0,981

1,153

1,185

Roky

Pramen: Účetní výkazy chráněné dílny Gerlich Odry z let 1999 – 2006, vlastní výpočty a konstrukce

Údaje v tabulce nám dovolují tvrdit, že pokud dílna získává dotace, je schopna z hodnoty svých nákladů generovat výnos, který spolu s dotacemi má hodnotu větší. Pokud by ovšem s dotacemi hospodařit nemohla, její výstup má hodnotu menší, je tedy neefektivní. Významný je závěr z grafu, kde vidíme trend vývoje ukazatele efektivnosti. Tento trend je mírně pozitivní. V letech 2005 a 2006 lze zaznamenat nárůst hodnot, které souvisí s již popsanými změnami, které ovlivnily vznik zisku v těchto letech. Proveďme nyní srovnání s hodnotami efektivnosti dosaženými ve zpracovatelském průmyslu celkem. Pokud srovnáváme efektivitu dílny počítanou z výnosů bez dotací, zjistíme, že dílna se ve všech letech pohybuje pod hodnotami dosaženými ve zpracovatelském průmyslu.Výsledky srovnání s ukazatelem, který dotace zahrnuje, jsou však již odlišné. Efektivnost podniku se pohybovala ve všech letech nad průměrem ve zpracovatelském průmyslu (s výjimkou r. 2004, kdy byla dosažena ztráta). Rozdíl se pohybuje ve výši 3 % 24 %, v posledním sledovaném roce, 2006 je to 11 % nad průměrem. V r. 2005 bylo dosaženo shodných hodnot. Pokud provedeme srovnání s plastikářským průmyslem, situace je podobná. Efektivnost dílny Gerlich Odry je v pěti sledovaných letech vyšší než v odvětví – rozdíl se pohybuje od 2 – 22 %), ve dvou letech je dosaženo stejných hodnot a v r. 2004 hodnot nižších. Celkově můžeme tedy říci, že z pohledu tohoto ukazatele je dílna efektivní, což navíc podporuje mezioborové srovnání.

6.9.3 Aktivita Pomocí ukazatelů můžeme posoudit, jak efektivně podnik hospodaří se svými aktivy. Použijeme obrat celkových aktiv (roční tržby / aktiva). Ročními tržbami rozumíme tržby dílny celkem, tzn. za obchodní i výrobní činnost. - 78 -



Tabulka č. 15: Obrat celkových aktiv v letech 1999 – 2006 Roky

1999 5 276

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

4 861

7 818

10 143

9 214

9 853

17 241

26 609

-7,9

60,8

29,7

-9,2

6,9

75,0

54,3

3 746

4 774

9 290

13 686

20 276

22 489

30 629

Meziroční změna aktiv v % -

219,1

27,4

94,6

47,3

48,2

10,9

36,2

Obrat aktiv

1,298

1,638

1,092

0,673

0,486

0,767

0,869

Tržby celkem

Meziroční změna tržeb v % 1 174

Aktiva celkem

4,494

Pramen: Účetní výkazy chráněné dílny Gerlich Odry z let 1999 – 2006, vlastní výpočty

Graf č. 7: Vývoj obratu aktiv v letech 2000 - 2006159 Vývoj obratu aktiv v letech 2000 - 2006 1,800 1,638

Hodnota ukazatele

1,600 1,400 1,200

1,298 1,092

1,000 0,800

0,767

0,673

0,600

0,869

0,486

0,400 0,200 0,000 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Roky Vývoj obratu aktiv

Trend vývoje


Aktivita celkově vykazuje negativní trend, což pro podnik není dobrým znamením. S výjimkou roku 2001 totiž tržby rostou pomaleji než aktiva. Z toho plyne, že podnik svá aktiva nedokázal účinně využít, investiční činnost tedy mohla být spíše nižší. Zde je ale nutno upozornit na specifika podniku. Některá aktiva mohla být získána darováním či výhodným zakoupením již starších strojů a zařízení. Situace se změnila v r. 2005, kdy se pozastavil růst aktiv a naopak výrazně vzrostly tržby oproti r. 2004, a to tržby za vlastní výrobky a služby o 56 % a tržby za prodej zboží o 83 %. V r. 2006 investiční aktivita opět stoupá, ale je převýšena růstem tržeb, který je složen z růstu tržeb za vlastní výrobky a služby o 72 % a z růstu tržeb za zboží o 180 % oproti minulému roku.

159

Z důvodu větší vypovídací schopnosti trendu není údaj z prvního roku činnosti dílny (1999) do grafu zařazen.

- 79 -



Srovnejme opět hodnoty obratu aktiv s hodnotami dosaženými ve zpracovatelském průmyslu a v plastikářském odvětví. Pomineme-li vysokou hodnotu obratu aktiv v r. 1999, zjistíme, že obrat aktiv dílny se ve všech letech (s výjimkou r. 2001) pohybuje pod průměrnými hodnotami zpracovatelského průmyslu. Obrat aktiv dílny byl v r. 2001 nižší o 4 % a v r. 2004 již o 68 %. Od r. 2005 se situace začíná zlepšovat, obrat byl nižší o 48 % a v r. 2006 o 25 %. Podobná situace nastane, pokud dílnu srovnáme s plastikářským odvětvím, pak byl obrat aktiv dílny v r. 2001 o 13 % nižší než oborový, v r. 2004 to bylo již 70 %. V r. 2006 byl následkem zlepšení obrat nižší už jen o 24 %. Aktivita podniku tedy v minulosti nemohla být hodnocena jako dobrá. Možným vysvětlením je odlišné získávání aktiv v chráněných dílnách (darování, sponzoring atp.).

6.9.4 Zadluženost Pomocí ukazatele celkové zadluženosti zjistíme, z jaké části jsou celková aktiva financována cizími zdroji: Tabulka č. 16: Celková zadluženost v letech 1999 – 2006 Roky

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Cizí kapitál

1 074

2 824

3 349

4 948

8 445

15 442

12 580

16 092

Celková aktiva

1 174

3 746

4 774

9 290

13 686

20 276

22 489

30 629

Celková zadluženost 0,915

0,754

0,702

0,533

0,617

0,762

0,559

0,525


Graf č. 8: Graf poměru cizího a vlastního kapitálu Vývoj poměru cizího a vlastního kapitálu v letech 1999 - 2006 100% 90% 80%

53%

Procenta

70% 60% 50%

75%

70%

56%

62%

53%

76%

91%

Cizí kapitál

40% Vlastní kapitál

30%

43%

20% 10% 0%

25%

30%

2000

2001

38%

44%

47%

2005

2006

23%

9% 1999

2002

2003

2004

Roky

Zdroj: Účetní výkazy podniku Gerlich Odry, s.r.o. z let 1999 – 2006, vlastní konstrukce

Nejvyšší zadluženost měla dílna v prvním roce své činnosti. Zadluženost nebyla způsobena přijetím úvěru, ale nízkým základním kapitálem a VH běžného období na straně jedné, a vysokými krátkodobými i dlouhodobými závazky z obchodního styku na straně druhé. V následujících letech ale zadluženost stále klesá. Na straně vlastního kapitálu dochází ke - 80 -



kladným výsledků hospodaření běžných období, které jsou kumulovány na účtu nerozdělený zisk minulých let. Na straně cizích zdrojů dochází v r. 2000 k přijetí prvního úvěru ve výši 1610 a hodnota úvěrů se zvyšuje výrazně až do r. 2003, po kterém dochází se splacení většiny úvěrů a nadále se již hodnota úvěrů pohybuje v nízkém poměru k cizím zdrojům. Tabulka č. 17: Výše úvěrů v jednotlivých letech Roky Úvěry

1999 0

Podíl úvěrů na celkovém 0 kapitálu v %

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

1 610

1 795

5 279

7 600

918

1 158

1 360

57

54

107160

90

6

9

8


V r. 2004 se v rozvaze dílny znovu objevují vysoké dlouhodobé závazky a to spolu s růstem úvěrů způsobuje, že je v r. 2003 zastaven trend zvyšování podílu vlastního kapitálu na pasivech podniku. K zastavení tohoto vývoje bylo rozhodnuto o navýšení základního kapitálu z původních 100 tis. Kč na 2 100 tis. Kč. V následujících letech se pak - navzdory vysokým dlouhodobým závazkům z obchodního styku - daří růst podílu cizího kapitálu na pasivech zastavit. Pokud provedeme srovnání zadluženosti se stavem ve zpracovatelském průmyslu, zjistíme, že zadluženost dílny se stále pohybuje pod průměrnou zadlužeností průmyslu. Ta se mezi lety 2000 – 2006 příliš neměnila a v letech činila průměrně 52,3 %. Rozdíl mezi jednotlivými hodnotami dílny a průmyslu činil od 2 % (r. 2002) do 33 % (r. 2000), v r. 2006 je jsou to 4 %. V odvětví výroby plastových a pryžových výrobků se v letech 2000 – 2006 byla průměrná zadluženost podniků 42,6 %. Zadluženost dílny se opět pohybuje ve všech letech pod hodnotami odvětví. Navzdory srovnání můžeme zadluženost dílny hodnotit jako dobrou se stále klesajícím trendem, který slibuje přiblížení hodnot se stavem ve zpracovatelském průmyslu i v odvětví.

6.9.5 Likvidita Z následující tabulky budeme schopni posoudit schopnost dílny dostát svým závazkům. Připomeňme, že běžná likvidita je postačující pro hodnotu vyšší než 1,5, ukazatel pohotové likvidity by neměl klesnout pod 1 a okamžitá likvidita je zajištěna při hodnotě ukazatele alespoň 0,2.161 Hodnotou ve jmenovateli jsou krátkodobé závazky. Ty jsou v r. 2002 záporné. Je to způsobeno položkou Stát – daňové závazky a dotace, která se ocitla v mínusu a to z důvodu vyúčtování dotací se státem, kdy na tomto účtu vznikla pohledávka ke státu za nevyplacené dotace. Účet je záporný i v letech 2000 a 2003, kdy je však kladnou hodnotou ostatních 160

V tomto roce jsou krátkodobé závazky záporné. Hodnocení likvidity podniků podle pásem je často kritizováno, ale v současnosti neexistuje jiný teoretický přístup. 161

- 81 -



závazků vyrovnán. Jedná se tedy vlastně o pohledávku vůči státu. Z toho důvodu zařadíme tento řádek, pokud bude záporný, do oběžného majetku – krátkodobých pohledávek a současně ho nezapočítáme do krátkodobých závazků. Pak dostaneme relevantnější hodnoty likvidity. Tabulka č. 18: Likvidita v letech 1999 – 2006 Roky

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Běžná likvidita

0,729

1,087

0,619

5,011

3,852

1,094

2,268

2,382

Pohotová likvidita

0,634

0,483

0,359

3,203

2,117

0,759

1,549

1,721

Okamžitá likvidita

1,268

0,275

0,305

1,502

1,950

0,439

0,235

0,744


Z údajů je zřejmé, že nejlepších hodnot dosahuje dílna v oblasti okamžité likvidity. Zdá se, že podnik byl ve všech letech schopen splatit své krátkodobé závazky z peněz a peněžních ekvivalentů, které měl k dispozici. Pohotová i běžná likvidita podniku byla v prvních letech podnikání problematičtější. Od r. 2002 ale dílna dosahuje příznivých hodnot těchto ukazatelů. Výjimkou je r. 2004, kdy podniku náhle vzrostly krátkodobé závazky oproti předchozímu roku.

6.9.6 Produktivita práce Z ukazatelů účinnosti výrobních faktorů byl vybrán ukazatel produktivity práce, který se jeví v dané oblasti problematiky jako nejvíce relevantní. Nejvyšší vypovídací schopnost o produktivitě pracovníků se zdravotním postižením v této dílně by měl poměr tržeb za vlastní výrobky a služby k průměrnému přepočtenému stavu zaměstnanců se zdravotním postižením. Protože ale nemáme k dispozici údaj o tomto počtu, použijeme k výpočtu poměr výnosů k osobním nákladům.162 Výsledkem je výše výnosů v Kč, kterou generuje jedna jednotka (1 Kč) osobních nákladů. Výnosy (jedná se o celkové výnosy) opět rozlišíme jako v předchozím výpočtu. Výsledky zobrazuje následující graf s tabulkou:163

162

Osobní náklady zahrnují mzdové náklady, náklady na sociální a zdravotní pojištění a sociální náklady (např.příspěvky na stravné) zaměstnavatele. 163 Výsledky jsou zaokrouhleny na tři desetinná místa podle matematických pravidel.

- 82 -



Graf č. 9: Produktivita práce v letech 1999 – 2006 Produktivita práce v letech 1999 - 2006 4,500 4,000 3,500 Hodnoty ukazatele produktivity

3,000 2,500 2,000 1,500 1,000 0,500 0,000

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Poměr celkových výnosů 2,863 bez dotací k osobním nákladům

3,049

2,546

3,211

2,257

2,044

2,533

2,853

Poměr celkových výnosů 2,863 s dotacemi k osobním nákladům

3,692

2,881

4,114

3,120

2,752

3,365

3,583


Opět je patrné, že lepších výsledků dílna dosahuje, jsou-li jí poskytovány dotace na zaměstnávání svých postižených pracovníků. Ačkoliv produktivita v jednotlivých letech kolísá, důležitý je pozitivní trend vývoje u ukazatele počítaného z celkových výnosů se započítanými dotacemi. Produktivita se opět zvyšuje v letech 2005 a 2006, což může být způsobeno různými vlivy, např. větší produktivitou v nově zavedené výrobě, přijetím nových, zručnějších pracovníků, lepší organizací práce atp. Pokud srovnáme produktivitu práce v dílně s průměrnými hodnotami ve zpracovatelském průmyslu i v odvětví výroby plastových a pryžových výrobků, zjistíme, že se pohybuje hluboko nimi. Takový výsledek srovnání byl ale předvídatelný a je dán právě specifičností pracovní síly i pracovních podmínek v dílně. Ve zpracovatelském průmyslu se produktivita v letech 2000 – 2006 příliš neměnila a její hodnota byla průměrně 9, 52. V odvětví výroby plastových a pryžových výrobků byla situace podobná a produktivita byla průměrně 9,59. Produktivitu práce v dílně je – namísto srovnání s oborovými hodnotami – vhodnější zhodnotit podle jejího trendu, který je pozitivní.

6.9.7 Rentabilita K analýze rentability dílny použijeme tyto čtyři ukazatele: • • • •

Rentabilita nákladů = zisk / náklady Rentabilita tržeb = zisk / tržby Rentabilita celkových aktiv (ROA) = zisk / aktiva Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) = zisk / vlastní kapitál.

Vypočítané hodnoty udávají, jakou výši zisku (v Kč) vygeneruje jedna jednotka (1 Kč) vstupů (nákladů, tržeb, aktiv, vlastního kapitálu). K výpočtu rentability nákladů a tržeb použijeme - 83 -



EBIT (zisk před úhradou všech úroků a daně z příjmů) a k výpočtu ROA a ROE čistý zisk EAT (zisk po zdanění). Dále jsou použity náklady z celkové činnosti dílny, tzn. provozní, finanční i mimořádné. Pod tržbami rozumíme součet tržeb z prodeje zboží, vlastních výrobků a služeb. Hodnotu aktiv tvoří netto hodnota celkových aktiv164 v rozvahách účetních závěrek dílny. Co se týká vlastního kapitálu165, nejvýznamnější složku tvoří základní kapitál a VH z let minulých a z běžného účetního období. Výše základního kapitálu na začátku podnikání až do r. 2005 byla 100 000,- a tvořily ji dva vklady po 50 000,- manželů Mateiciucových. V roce 2005 došlo k navýšení základního kapitálu na 2 100 000,- ze zisku minulých let. Manželé vlastní opět shodný podíl. Jinak je vytvořený zisk je používán převážně k investiční činnosti dílny nebo je zaúčtován na účet nerozděleného zisku minulých let. Hodnoty jednotlivých typů rentabilit jsou znázorněny v následujícím grafu a tabulce:166 Graf č. 10: Vývoj ukazatelů rentability v letech 1999 – 2006 Vývoj ukazatelů rentability v letech 1999-2006 70% 60% 50% 40% Hodnota ukazatele v %

30% 20% 10% 0% -10% -20%

1999

2000

2001

2002

Rentabilita nákladů

12,2%

6,5%

6,1%

25,0% 11,3%

-3,9%

14,6% 17,8%

Rentabilita tržeb

11,0%

7,9%

6,4%

29,5% 14,5%

-5,6%

17,8% 19,0%

-2,4%

13,5% 15,2%

Rentabilita celkových aktiv - 37,5% 10,2% 10,6% 27,6% ROA Rentabilita vlastního kapitálu - ROE

2003

9,1%

2004

2005

2006

41,4% 35,4% 64,2% 23,9% -10,4% 31,1% 32,3%


K lepšímu zhodnocení znázorníme trendy vývoje jednotlivých rentabilit. Současně provedeme oborové srovnání. 164

Celková aktiva jsou tvořena těmito složkami: dlouhodobý majetek (zejména pozemky, stavby, samostatné movité věci a soubory movitých věcí, nehmotný majetek – software), oběžná aktiva (zejména materiál, výrobky, zboží, pohledávky, krátkodobý finanční majetek, peníze) a účty časového rozlišení (náklady příštích období, příjmy příštích období). 165 Vlastní kapitál je tvořen těmito složkami: základní kapitál, fondy (rezervní fond, nedělitelný fond aj.), výsledek hospodaření minulých let a výsledek hospodaření běžného účetního období. 166 Výsledky jsou zaokrouhleny na tři desetinná místa podle matematických pravidel.

- 84 -




Graf č. 11: Trend vývoje rentability nákladů Trend vývoje rentability nákladů 30% 25,0% 20% Hodnota ukazatele v %

14,6%

12,2% 10%

11,3%

6,1%

6,5%

17,8%

0% -3,9% -10%

1999

Vývoj rentability nákladů 12,2%

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

6,5%

6,1%

25,0%

11,3%

-3,9%

14,6%

17,8%


Trend vývoje rentability nákladů je pozitivní, což je dobrým signálem. V r. 2003 byl zaznamenán pokles z důvodu poklesu VH, pokračující v r. 2004, kdy bylo dosaženo ztráty. Od r. 2005 se rentabilita opět zvyšuje. Provedeme-li srovnání s průměrnou rentabilitou nákladů odvětví výroby plastových a pryžových výrobků v jednotlivých letech, je zřejmé, že dílna vždy dosahovala (s výjimkou r. 2000 a ztrátového r. 2004) hodnot vyšších, a to v letech 2000 a 2001 přibližně o 15 %, v roce 2002 a 2006 je pak až 2,5krát vyšší. Hodnota rentability nákladů v tomto odvětví v letech 2000 – 2006 činila průměrně 7,2 %. Podobné je srovnání se zpracovatelským průmyslem, kde hodnota rentability nákladů ve sledovaném období činila průměrně 6 %. V letech 2005 a 2006 rentabilita dílny převyšuje rentabilitu v odvětví přibližně 1,5krát. Rentabilita tržeb

Graf č. 12: Trend vývoje rentability tržeb Trend vývoje rentability tržeb 40% 29,5%

30% Hodnota ukazatele v %

17,8%

20%

19,0%

14,5%

11,0%

10% 7,9%

6,4%

0% -10%

-5,6%

1999

Vývoj rentability tržeb 11,0%

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

7,9%

6,4%

29,5%

14,5%

-5,6%

17,8%

19,0%


Pozitivní trend vykazuje schopnost zvyšovat hodnotu zisku generovaného z tržeb v průběhu let. Od r. 2005 dochází ke zlepšování po předchozím pádu. Porovnáme-li rentabilitu tržeb s rentabilitou v odvětví výroby plastových a pryžových výrobků v letech 2000 – 2006, zjistíme, že i v této oblasti dosahovala dílna vyšších hodnot (s výjimkou r. 2000 a 2004) a to v r. 2002 téměř třikrát a v letech 2005 a 2006 více než dvakrát. Podobné je srovnání se - 85 -



zpracovatelským průmyslem jako celkem – dílna dosáhla vyšších hodnot ve všech letech s výjimkou r. 2004. Rentabilita celkových aktiv

Graf č. 13: Trend vývoje rentability celkových aktiv (ROA) Trend vývoje rentability celkových aktiv (ROA) 40% 37,5%

30% Hodnota ukazatele v %

27,6%

20% 10%

10,2%

9,1%

10,6%

0% -10%

15,2%

13,5%

-2,4%

1999

2000

2001

2002

Rentabilita celkových aktiv 37,5% 10,2% 10,6% 27,6% (ROA)

2003

2004

9,1%

-2,4% 13,5% 15,2%

2005

2006


Situace již není tak příznivá v případě ROA, která vykazuje negativní trend. Znamená to klesající schopnost generovat zisk z aktiv, určených k podnikání. V r. 2005 se však situace znovu zlepšuje, což pravděpodobně souvisí s rozšířením výroby. Navzdory klesajícímu trendu však můžeme hodnoty ROA dílny hodnotit jako velmi dobré, pokud provedeme oborové srovnání. Ve všech sledovaných letech totiž dosahovala dílna vyšších hodnot jak ve srovnání s odvětvím výroby plastových a pryžových výrobků (zde dosahovala hodnota ROA v letech průměrně hodnot 6,4 %), tak se zpracovatelským průmyslem (hodnota ROA ve sledovaných letech průměrně dosahovala 4,2 %) Rentabilita vlastního kapitálu

Graf č. 14: Trend vývoje rentability vlastního kapitálu (ROE) Trend vývoje rentability vlastního kapitálu (ROE)

Hodnota ukazatele v %

70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% -10% -20%

Vývoj rentability vlastního kapitálu (ROE)

64,2% 41,4% 31,1%

35,4%

32,3%

23,9% -10,4% 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

41,4%

35,4%

64,2%

23,9%

-10,4%

31,1%

32,3%


Negativní trend vykazují i hodnoty ROE s výrazným poklesem do záporných hodnot v r. 2004. Z oborového srovnání je ale zřejmé, že dílna dosahuje nadprůměrných hodnot ROE vzhledem k odvětví výroby plastových a pryžových výrobků i zpracovatelskému průmyslu, a - 86 -



proto je můžeme považovat v jednotlivých letech za velmi dobré. V letech 2000 – 2006 byla hodnota ROE v plastikářsví průměrně 10, 3 % a ve zpracovatelském průmyslu 9,1 %. V posledních dvou letech dosahovala dílna hodnot přibližně trojnásobných.

6.10 Zhodnocení činnosti dílny, verifikace hypotézy H2 Připomeňme si nyní druhou hypotézu, stanovenou v úvodu praktické části: H2: Zkoumanou chráněnou dílnu Gerlich Odry můžeme označit za efektivní. Znovu připomeňme, že efektivitu dílny posuzujeme na základě zhodnocení výsledků ukazatelů efektivnosti, finančního zdraví a plnění jejích vlastních cílů. Primárním cílem dílny je zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

6.10.1 Zhodnocení ukazatelů efektivnosti a rentability Z provedených srovnání je zřejmé, že příjem hmotné pomoci na podporu zaměstnávání OZP je pro dílnu klíčový. S pomocí dotací je schopna pokrýt své náklady a dosahovat velmi dobrých hodnot v mnoha oblastech. Jednou z nich je efektivnost dílny měřená jako poměr výnosů k nákladům, kdy jsme zjistili, že dílna je z pohledu tohoto ukazatele efektivní – z vložených nákladů je schopna generovat větší výnos. Tento výnos převyšuje průměrné hodnoty jak v plastikářském průmyslu, tak ve zpracovatelském průmyslu celkem a vykazuje pozitivní trend. Produktivita práce OZP v dílně je přibližně třikrát nižší než jaké jsou hodnoty v oboru. Tento výsledek jsme ale předpokládali, a je samozřejmě dán specifiky chráněné dílny. Hodnoty obratu aktiv vykazují negativní trend a situaci by bylo třeba zlepšit snížením aktiv či zvýšením tržeb. Situace ale pravděpodobně vyplývá ze specifičnosti získávání dlouhodobého majetku v podniku, kdy časté je darování či sponzoring, dílna se tak „zásobuje“ zařízením, které jí umožňuje rozšíření výroby teď či v budoucnu. Hodnoty rentabilit nákladů a tržeb můžeme hodnotit jako velmi dobré, a úspěšnost dílny v této oblasti podporuje i oborové srovnání. Výsledky rentabilit ROA a ROE mají sice klesající trend, ale v porovnání s oborem je můžeme označit také za velmi dobré, navíc hodnoty v posledních dvou letech (2005, 2006) stoupají.

6.10.2 Zhodnocení finančního zdraví Z vypočtených hodnot ukazatelů zadluženosti a likvidity můžeme usuzovat na dobré finanční zdraví podniku. Podnik má výbornou okamžitou likviditu, a i pohotová a běžná likvidita dosahují uspokojivých hodnot. Navzdory tomu, že zadluženost je mírně nad průměrnými hodnotami v oboru, můžeme její hodnoty označit za dobré. Zadluženost navíc každoročně klesá.

6.10.3 Plnění primárního cíle chráněné dílny Chráněná dílna Gerlich Odry, s.r.o. úspěšně funguje již od roku 1999. V současnosti se tedy nachází v devátém roce své existence. Za tuto dobu rozšířila svůj výrobní program a více než pětkrát zvýšila své tržby. Každý rok se zvyšuje počet zaměstnanců, z původních 10 na dnešních 53 zaměstnanců. Dílna má další plány do budoucna (založení nového podniku, investiční činnost, rozšíření výroby hraček aj.). Pracovní místa jsou tedy nejen zajištěna, ale nadále rozšiřována. To nás opravňuje k tvrzení, že primární cíl se dílně daří plnit. - 87 -



6.10.4 Verifikace hypotézy H2 Výše uvedené výsledky analýzy chodu chráněné dílny Gerlich Odry nám dovolují prohlásit, že dílna je ve svém podnikání úspěšná. Hypotéza H2 je tímto potvrzena: Zkoumanou chráněnou dílnu Gerlich Odry můžeme označit za efektivní.

- 88 -



7 SENZA DRUŽSTVO, CHRÁNĚNÁ DÍLNA 7.1 Představení firmy Chráněná dílna Senza, výrobní družstvo vznikla v roce 2000 jako součást Občanského sdružení Lipka (nestátní neziskové organizace) v Prostějově. Sdružení funguje od roku 1992 a jeho hlavním posláním je pomoc zdravotně postiženým a jejich rodinám. Toto poslání je realizováno prostřednictvím poskytování služeb sociální péče a integrace pro OZP a seniory ve středisku stacionární péče, denního stacionáře a „domovinky“ pro denní pobyt seniorů. Kromě chráněné dílny založila Lipka též speciální školu. Projekt vytvoření chráněné dílny předložilo sdružení Lipka, které také bylo jeho realizátorem v plném rozsahu. Na realizaci byly získány peněžní prostředky z programu Evropské unie Phare167 a na financování se podílel také státní rozpočet a vlastní zdroje již z produkce dílny.168 Cílem projektu bylo přispět k řešení obtížné situace nezaměstnanosti OZP. Realizace byla zahájena v říjnu r. 2000 zajištěním zázemí pro provoz a vybavením potřebnou technologií, souběžně se uskutečnila jednání k zajištění výroby a zakázek. Dílna měla od počátku samostatné hospodaření a v lednu r. 2002 došlo k vyčlenění z Občanského sdružení Lipka. Od počátku tohoto roku tedy dílna provádí svoji činnost jako samostatný právní i ekonomický subjekt, a to jako družstvo sociálního typu pod firmou Senza družstvo, chráněná dílna169. Účel družstva je uveden v jeho stanovách: „Družstvo sociálního typu je společenstvím neuzavřeného počtu osob, jehož účelem je provozování chráněné dílny jako komplexu služeb sociální péče a intervence pro znevýhodněné skupiny obyvatelstva.“170 Cílem družstva je pak: „... poskytnout možnost osobám vyloučeným z pracovního procesu integrovat se do společnosti prostřednictvím práce“.171 Družstvo bylo založeno na ustavující schůzi v září r. 2000 a v témže roce zapsáno do Obchodního rejstříku. Statutárním orgánem je pětičlenné představenstvo, které je voleno členskou schůzí družstva. Představenstvo jmenuje vedoucího chráněné dílny, který je pověřen řízením a organizací jejího provozu. Základní kapitál tvoří souhrn členských vkladů, základní vklad činí 1 000,- Kč. Nyní je výše základního kapitálu 59 000,-. Podle stanov dosažený zisk není používán k rozdělení mezi společníky, ale k naplnění nedělitelného fondu a dalších fondů, které budou tvořeny. Předmětem podnikání je provozování chráněné dílny.172 V současné době je zde zaměstnáno 82 zaměstnanců a hospodaření je ziskové. Je na místě říci, že fungování družstva ovlivnil příchod nového vedoucího v roce 2003, jehož proaktivní přístup dopomohl dílně k mnoha zakázkám a kladným hospodářským výsledkům.

167

Jednalo se o projekt podpory rozvoje mikroregionu Haná – zřízení a provozování chráněných dílen pro pracovníky se ZPS a TPS (více na http://www.oslipka.cz/projekty.htm). 168 Celkové náklady na projekt byly 80 654 EUR, z toho 40 846 EUR bylo uhrazeno z vlastních zdrojů a z podpory Úřadu práce v Prostějově, 12 263 EUR z prostředků státního rozpočtu (Ministerstvo místního rozvoje) České republiky a 27 555 EUR tvořil příspěvek z programu Phare. 169 Dále jen Senza družstvo. 170 Stanovy družstva přijaté na ustavující schůzi družstva konané v Prostějově dne 18.9.2000. 171 http://www.oslipka.cz/dilna.htm. 172 Stanovy družstva přijaté na ustavující schůzi družstva konané v Prostějově dne 18.9.2000

- 89 -



Použité informační zdroje

Informace byly čerpány ze strukturovaných rozhovorů provedených s vedoucím dílny a s ekonomickou pracovnicí a také z internetových stránek a z Obchodního rejstříku. K provedení výpočtů máme k dispozici účetní závěrky podniku z let 2000 až 2006. Výkazy z roku 2006 jsou ke dni 30.9. 2006.173 V lednu 2001 bylo požádáno o přerušení činnosti družstva až do 31.12. 2001. Bylo to odůvodněno tím, že na družstvo nemohly být převedeny dotační prostředky, se kterými počítal podnikatelský záměr.174 Proto bude následující analýza efektivnosti dílny provedena na základě výkazů z let 2002 – 2006, kdy již dílna naplno provozovala svoji činnost. Obtížnější otázkou bylo vymezení odvětví pro provedení oborového srovnání. Nakonec bylo rozhodnuto – vzhledem k rozmanité a stále se měnící výrobě – použít údaje za zpracovatelský průmysl jako celek.

7.2 Předmět činnosti 7.2.1 Výrobní program V roce 2003 měla dílna 7 středisek, které se zabývaly těmito činnostmi: • • • • • • •

opracování pryžových výrobků, montážní a kompletační práce, balící činnost, hostinská činnost – vývařovna včetně rozvozu obědů, praní, sušení, mandlování prádla a jeho drobné opravy, šicí dílna, keramická dílna, masérské služby.

Výrobní činnost byla tedy velmi různorodá, což vedlo k určitým problémům při řízení a dosahování efektivnosti. Po analýze rentability jednotlivých středisek došlo k zrušení šicí a keramické dílny a prostory určené pro masérské služby byly pronajaty soukromníkovi. Dnes má dílna tato tři základní střediska, která se věnují následující činnosti:

173 174

•

Vývařovna a jídelna: příprava a podávání obědů (včetně dietických pokrmů) pro zaměstnance, občany i drobné podniky (v současnosti cca 200 obědů denně).

•

Prádelna: praní, žehlení, mandlování a drobné opravy oděvů pro klienty z řad občanů i podniků.

•

Univerzální dílna: největší pracoviště, které se věnuje zabezpečování dílčích zakázek pro odběratele, jedná se např. o montážní a kompletační práce, balící činnost, třídění kovů, výroba a zpracování plastových a pryžových výrobků, řemeslnou výrobu a další činnosti v závislosti na charakteru zakázky.

Úplná účetní závěrka za rok 2006 nebyla ještě v době psaní této diplomové práce zpracována. Viz. objasňující dopis založený ve Sbírce listin Obchodního rejstříku.

- 90 -



Všechny tři provozy jsou ziskové, ale univerzální dílna je pro firmu nejvýznamnější. Podnik se zabývá vlastní výrobou jen z malé části. Hlavní předmět jeho činnosti tvoří zabezpečování různých zakázek svým odběratelům. Jde tedy spíše o poskytování služeb. Zakázky jsou pro chod dílny klíčové. Podle nich a termínů, zadaných zákazníkem se řídí plánování veškeré činnosti i její charakter, přičemž nejdůležitější je splnění termínu zakázky. Fungování na zakázkovém principu je pro dílnu výhodné. Odběratel dodá potřebný materiál a dílna má na splnění zakázky velmi nízké materiální i investiční náklady – sama si obstarává jen materiál jako jsou drobné nástroje a různé pracovní přípravky. Vedení dílny se snaží neustále vyhledávat nové zakázky a pracovní náplň. Zde je nutno zdůraznit jeho vysoce proaktivní přístup; příklady nových možností náplně práce jsou např. tyto úspěšně realizované zakázky: • • • •

nakupování starého elektromateriálu, který je v dílně rozebírán a vytříděné kovy (zlato, stříbro, platina) jsou dále prodávány, kompletace pozvánek na valné hromady různých firem, montáž komponentů pro významného dodavatele v automobilovém průmyslu, spolupráce s chráněnou dílnou z Rakouska na různých zakázkách.175

Hledají se také nové nápady, jak využít zbývající prostory. Na jaře r. 2007 např. dílna otevírá letní zahradní restauraci, která bude navazovat na vývařovnu a využívat přilehlou zahradu a terasu. Předpokládá se, že projekt restaurace bude ziskový a bude i určitou formou propagace chráněné dílny jako takové. Dílna se okrajově věnuje též obchodní činnosti.

7.2.2 Výrobní kapacity Dílna sídlí v poměrně rozlehlé budově bývalé mateřské školy v Prostějově. Jedná se o dvoupatrovou budovu s velkým pozemkem (zahradou). Dostatečné prostory umožnily rozšířit počet zaměstnanců podle zvyšování počtu zakázek (v roce 2003 zde bylo zaměstnáno 38 zaměstnanců, nyní je to již 82). Prostory stále ještě poskytují dostatek kapacit k rozšiřování výroby či zřizování nových pracovišť – podle slov vedení je v r. 2007 je využito asi 70 % prostor. Budova je ve vlastnictví města Prostějova, které jí družstvu pronajímá za symbolický pronájem. Za to družstvo investuje zisk i ostatní prostředky získané z dotací do opravy a modernizace zastaralé budovy (zateplení, topení, vybudování sociálních zařízení atp.) Také připravuje různé projekty ke zvýšení využití budovy, jako např. již zmíněné zřízení zahradní restaurace či vybudování výtahu, díky němuž se usnadní přístup pohybově postižených pracovníků do druhého para, kde se pak budou moci otevřít další výrobní prostory. Finanční prostředky na stavbu výtahu chce dílna získat z fondů Evropské unie.

7.2.3 Výrobní zařízení Zřízení univerzální dílny nebylo investičně náročné. Nezbytné bylo vybudovat zázemí pro zaměstnance. Materiálovým nákladem jsou drobné nástroje a přípravky. Činnost dílny je tedy spíše pracovně náročná. To dokládá i podíl osobních nákladů na celkových uvedený v tabulce č. 21.Vývařovna a prádelna musely být vybaveny speciálním zařízením potřebným k vykonávání těchto činností. Tyto počáteční investice byly uhrazeny z prostředků získaných na realizaci projektu v r. 2000.

175

Na požádání podniku nejsou uváděna konkrétní jména jeho odběratelů.

- 91 -



7.3 Odbyt Odběrateli univerzální dílny – zadavateli zakázek – jsou podniky a různé instituce. Podle slov vedoucího dílny, 90 % zakázek je získáváno prostřednictvím osobního kontaktu, přímého oslovování a dobrých obchodních vztahů. Zbylá část odběratelů firmu vyhledá prostřednictvím internetu. Podmínky a cenu zakázky většinou určí zadavatel. Pro toho je hlavní motivací ke spolupráci možnost náhradního plnění a pak také cena zakázky, která je většinou nižší, než kdyby byla zakázka zadána podniku nezaměstnávajícímu OZP. To vyplývá ze všeobecného přesvědčení, že dílny musí vyrábět levněji, protože dostávají štědrou finanční podporu od státu. Cena, podmínky a termín dokončení je vždy stanovován předem. Ředitel firmy musí činnost dílny zorganizovat tak, aby podmínkám zakázky dostál. Vývařovna a prádelna zajišťují své služby pro okruh stálých zákazníků z řad občanů města i drobných podniků v okolí. Následující graf zobrazuje vývoj tržeb dílny v letech 2002 až 2006. Vidíme, že největší podíl tvoří tržby za vlastní výrobky a služby, v posledních letech vzrůstá význam tržeb za zboží. Graf č. 15: Vývoj tržeb v letech 2002 – 2006 (v tis. Kč) Vývoj tržeb v letech 2002 - 2006 6 000

5 261

5 000

4 275

4 000

tis. Kč

3 241

3 000 2 000

1 882

2 404

1 000 0

2002

2003

2004

2005

2006

0

40

53

1 089

2 499

Tržby za vlastní výrobky a služby

1882

2364

3188

3186

2762

Celkové tržby

1 882

2 404

3 241

4 275

5 261

Tržby za zboží

Roky

Pramen: Účetní výkazy chráněné dílny Senza družstvo z let 2002 – 2006, vlastní konstrukce

7.4 Marketing Dílna nevydává na marketing prakticky žádné prostředky. Využívá prezentace na internetových stránkách, které jsou součástí internetových stránek Občanského sdružení Lipka. Stránky ale nedosahují vysoké kvality. Chybí aktualizované informace o družstvu (výrobní činnost, počet zaměstnanců, možnost plnění různých zakázek, potvrzení od úřadu práce, že družstvo je chráněnou dílnou atp.). Informace o dílně nalezneme také v různých zprávách z města Prostějov, např. na jeho webových stránkách či v regionálním tisku.

- 92 -



7.5 Zaměstnanci V současné době (r. 2007) pracuje v družstvu 82 zaměstnanců. Z toho 6 osob není osobou se zdravotním postižením – vědoucí družstva, vedoucí provozu, vedoucí výroby, ekonomická pracovnice a dvě účetní. Z OZP je 46 pracovníků poživatelem částečného invalidního důchodu, 16 poživatelem plného invalidního důchodu a 14 pracovníků jsou osobami se zdravotním postižením, které nepobírají žádný invalidní důchod (osoby zdravotně znevýhodněné). Jedná se zejména o tělesně postižené osoby (nemoci pohybového aparátu) vlivem vrozených vad, úrazů a nemocí. Většina zaměstnanců je vyučených. Dílna se setkává s poptávkou po pracovních příležitostech, která vysoce převyšuje její nabídkové možnosti. Při výběru pracovníků spolupracuje s úřadem práce a využívá také vlastní databázi kontaktů. Zdravotní postižení pracovníků je posuzováno z toho pohledu, zda je pro ně charakter pracovních činností vyhovující.

7.5.1 Organizace práce Ve středisku vývařovna pracují 4 zaměstnanci, v prádelně 3 zaměstnanci a v univerzální dílně 69 zaměstnanců. Fungování na principu plnění zakázek s sebou přináší riziko nezabezpečení pracovní náplně. Situací, kdy žádná zakázka není, je podle slov vedení velmi málo, dílna se snaží snížit riziko prováděním několika zakázek současně. V případě, že k takové situaci opravdu dojde, je řešena náhradním volnem zaměstnanců. Pokud je naopak potřeba určitou zakázku v krátkém čase dokončit, projevuje se podle slov vedení značná loajalita zaměstnanců, kteří jsou ochotni pracovat např. o víkendech. To může souviset s odlišnou motivací zdravotně postižených pracovníků k zaměstnání i s podnikovou kulturou, která v dílně vládne.

7.5.2 Nemocnost Jako významný problém se zaměstnáváním pracovníků z řad OZP je uváděna vyšší nemocnost. Podle slov vedení je průměrně 15 % zaměstnanců v pracovní neschopnosti, s čímž se musí počítat při organizaci práce na jednotlivých zakázkách.

7.5.3

Odměňování a motivace

Družstvo využívá ustanovení o krácení minimální mzdy podle zákona o minimální mzdě. Zaměstnancům vyplácí časovou mzdu v závislosti na výši této mzdy (u pracovníků s plným invalidním důchodem vyplácí 50 % z minimální mzdy, u pracovníků s částečným invalidním důchodem 75 % této mzdy, zaměstnancům bez invalidního důchodu musí být vyplacena minimální mzda v plné výši). Toto snížení se dílna snaží kompenzovat pohyblivou složkou mzdy podle odpracovaného výkonu. Na pracovištích jsou stanoveny – podle slov vedení – velmi mírné pracovní normy, podle kterých je výkon posuzován. Zaměstnanci dostávají také příplatky za práci přesčas a za práci o víkendech a svátcích, pokud je nutné pracovat na dokončení zakázky. Stimulem pro pracovníky je pohyblivá složka mzdy, ale hlavní motivací je zejména možnost být zaměstnán, mít pracovní uplatnění. Zde je poukazováno na odlišný přístup k práci poživatelů důchodů a těch, kteří žádný důchod nepobírají. Ti se pak spoléhají na povinnost zaměstnavatele vyplatit jim plnou výši minimální mzdy, jejich motivace k práci je výrazně nižší a tomu odpovídá i podávaný výkon. Vedení dílny se snaží motivovat zaměstnance i vytvářením podnikové kultury, jejímiž základními hodnotami jsou kolektivní spolupráce a společný cíl – dlouhodobá možnost - 93 -



zaměstnání pro OZP. Zdůrazňována je zejména nutnost zvýšené komunikace se zaměstnanci. Jsou pořádány nepravidelné neformální schůzky, kde je pracovníkům přibližována činnost dílny, její vývoj, budoucí projekty či problémy, se kterými se dílna potýká. V rámci zaměstnaneckých výhod jsou poskytovány příspěvky na stravování a pořádány různé akce, např. k významným událostem v životě zaměstnanců.

7.5.4 Náklady na úpravu pracovních míst Dílna dosud nezaznamenala konkrétní náklady na úpravu pracovních míst kvůli omezením vyplývajícím z postižení pracovníků Bylo nutné vybudovat klasické zázemí pro zaměstnance, které se neliší od podniků, kde OZP nepracují. V budoucnosti však dílna hodlá vytvořit z objektu bezbariérovou budovu, kde budou moci být zaměstnáni i lidé na vozíčku. Všechny úpravy, např. vybudování výtahu, si vyžádají značné finanční prostředky. Proto byl vypracován projekt na získání prostředků z Evropského sociálního fondu, který je nyní ve schvalovacím řízení.

7.6 Analýza výnosů a nákladů dílny Senza družstvo a verifikace hypotézy H1 7.6.1 Dotace na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením Družstvo je tedy zaměstnavatelem, který zaměstnává z celkového počtu svých zaměstnanců nejméně 50 % osob se zdravotním postižením, a proto mu náleží příspěvky na podporu zaměstnávání těchto osob podle § 78 zákona o zaměstnanosti. Připomeňme, že podle litery zákona musí být dílna „pracovištěm zaměstnavatele“. Současně je toto jeho jediné pracoviště, dílna, poživatelem statusu chráněné dílny, z čehož jí plynou příslušné příspěvky podle § 76 tohoto zákona.176 Družstvo je příjemcem a uchazečem o stejné dotace jako předchozí podnik Gerlich Odry. Jedná se o:177 • • • • •

příspěvek na vznik chráněné dílny, příspěvek na podporu zaměstnávání OZP podle § 78 zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti (zpětně čtvrtletně) příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů podle § 76 zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti (ročně formou záloh). příspěvky z programu na podporu obnovy nebo technického zhodnocení hmotného investičního majetku podle § 120 zákona č. 435/2004 o zaměstnanosti dotace z fondů Evropské unie.178

176

V dalším textu bude Senza družstvo, chráněná dílna uváděno jako dílna, podnik či družstvo, přičemž se jedná o synonyma. Družstvo nemá kromě provozování chráněné dílny žádný jiný předmět činnosti ani žádné jiné středisko. 177 Všechny tyto poskytnuté finanční prostředky budeme v dalším textu znovu označovat pojmem dotace, jako u předchozího podniku. 178 Podnik je v získávání dotací z Evropské unie poměrně úspěšný. Již na založení byly získány prostředky z programu Phare, v r. 2004 se podařilo získat příspěvek na investičního vybavení vývařovny a prádelny. Byl vypracován projekt na získání dotace z Evropského sociálního fondu na rekonstrukci objektu, který je v současnosti (r. 2007) ve schvalovacím řízení. V souvislosti s dotacemi z Evropské unie si družstvo stěžuje na

- 94 -



Podnik spadá do působnosti úřadu práce v Prostějově. Ten zde také provádí pravidelné kontroly. Informace o konkrétní výši a struktuře dotací bohužel nemám k dispozici.179 Vycházím tedy opět z ubezpečení dílny, že jiné výnosy nad výši dotací v kolonce ostatní provozní výnosy výkazu zisků a ztrát jsou zanedbatelné. Proto za výši dotací považuji hodnotu ostatních provozních výnosů, jinak by nebylo možno analýzu provést. Následující tabulka nám poskytuje přehled o výši dotací (resp. ostatních provozních výnosů): Graf 16: Výše přijatých dotací v letech 2002 - 2006 (v tis. Kč) Výše dotací v letech 2002 - 2006

tis. Kč

4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0

4 084 3 140 2 438 1 702

2002

1 478

2003

2004

2005

2006

Roky


Výše dotací každoročně vzrůstá, což souvisí jak se zvyšováním počtu zaměstnanců, tak se změnami dotační politiky.

7.6.2 Struktura celkových výnosů dílny Podíl na celkových výnosech dílny mají prakticky pouze provozní výnosy (tržby a dotace). Výše a struktura tržeb byla uvedena v grafu č. 15. Nyní si ukažme, jaký je podíl dotací na celkových výnosech:

častou podmínku spolupodílet se na financování projektu ze 30 %, které musí být již předem složeny na bankovní účet, což je pro družstvo velmi problematické. Většinou je to řešeno formou úvěru. 179 Vedení podniku odmítlo poskytnout informace s poukazem na jejich citlivost.

- 95 -



Tabulka č. 19: Podíl dotací na výnosech a struktura celkových výnosů (v tis. Kč) Rok

2002

2003

2004

2005

2006

Provozní výnosy

3 584

3 882

5 709

7 417

9 347

- celkové tržby

1 882

2 404

3 241

4 275

5 261

Finanční výnosy

1

0

0

0

3

Mimořádné výnosy

0

0

1

25

0

VÝNOSY CELKEM

3 585

3 882

5 710

7 422

9 350

Výše dotací

1 702

1 478

2 438

3 140

4 084

Podíl dotací na celkových výnosech v %

47,5

38,1

42,7

42,3

43,7

Pramen: Účetní výkazy chráněné dílny Senza družstvo z let 2002 – 2006, vlastní výpočty Vysvětlivky: Příspěvky a dotace se objevují v položce ostatní provozní výnosy. Kromě jich jsou provozními výnosy podle výkazu zisků a ztrát: tržby za prodej zboží, výkony (tržby za prodej vlastních výrobků či služeb, změna stavu, aktivace), tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu, zúčtování rezerv a opravných položek.

Z tabulky je zřejmé, že výše výnosů i dotací v letech stále stoupá (s výjimkou r. 2003, kdy došlo k poklesu přijatých dotací). Výše dotací je ovlivněna počtem zaměstnanců i změnami dotační politiky po r. 2004. Dotace umožňují dílně realizaci podnikatelských záměrů a tím pádem i vyšší výnosy. Není to však jediný faktor ovlivňující růst výnosů. Důležitá je zejména schopnost získat zakázky od odběratelů.

7.6.3 Struktura celkových nákladů dílny Strukturu nákladů v jednotlivých letech činnosti firmy nám ukazuje následující tabulka: Tabulka č. 20: Struktura provozních nákladů v letech 1999 – 2006 (v tis. Kč) Rok

2002

2003

2004

2005

2006

PROVOZNÍ NÁKLADY

3 401

4 400

5 402

7 082

8 796

- prodané zboží

0

43

27

1 047

2 570

- osobní náklady

1 896

2607

3 398

3 811

4 835

- materiál a energie

1 196

1723

1 869

1 975

- služby

302

- odpisy

0

0

64

175

0

- jiné provozní náklady

7

27

44

74

39

FINANČNÍ NÁKLADY

13

20

31

36

65

MIMOŘÁDNÉ NÁKLADY

- 37

0

1

1

1

NÁKLADY CELKEM

3 377

4 420

5 434

7 119

8 862

974 378

Pramen: Účetní výkazy chráněné dílny Senza družstvo z let 2002 - 2006

- 96 -



Vysvětlivky: Osobní náklady tvoří tyto položky výkazu zisků a ztrát: mzdové náklady, náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, sociální náklady; jiné provozní náklady tvoří tyto položky výkazu zisků a ztrát: daně a poplatky, zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu, změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období a ostatní provozní náklady. V roce 2006 není dostupný údaj o rozdělení výkonové spotřeby (poskytnut jen výkaz zisků a ztrát ve zjednodušeném rozsahu). Finanční náklady zahrnují v dílně Senza družstvo zejména nákladové úroky a ostatní finanční náklady.

Vidíme, že největší podíl na celkových provozních nákladech mají náklady osobní, druhou nejvýznamnější složkou je výkonová spotřeba. Jak se v jednotlivých letech měnil jejich podíl na provozních nákladech ukazuje následující tabulka:180 Tabulka č. 21: Podíl jednotlivých druhů nákladů na celkových provozních nákladech v % Rok

2002

2003

2004

2005

2006

Osobní náklady

55,7

59,3

62,9

53,8

55,0

Materiál a energie

44,0

39,2

34,6

27,9

15,4

Zbývající provozní náklady

0,2

1,6

2,5

18,3

29,7

CELKEM provozní náklady

100

100

100

100

100

Pramen: Účetní výkazy chráněné dílny Senza družstvo z let 2002 – 2006, vlastní výpočty Vysvětlivky: zbývajícími provozními náklady jsou myšleny zbývající položky výkazu zisků a ztrát v oblasti provozních nákladů.

7.6.4 Schopnost krýt náklady z generovaných výnosů – ověřování hypotézy H1 Opět je namístě připomenout si první ze stanovených hypotéz: H1: Chráněná dílna je schopna pokrýt své náklady pouze s pomocí příspěvků a dotací na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Pro ověření hypotézy byly sestaveny následující tabulky, z nichž první znázorňuje pokrytí celkových nákladů celkovými výnosy, do nichž nejsou započítány dotace na podporu zaměstnávání OPZ: Tabulka č. 22: Porovnání celkových nákladů a výnosů dílny s vyloučením dotací Roky

2002

2003

2004

2005

2006

Celkové výnosy bez dotací

1 883

2 404

3 272

4 282

5 266

Celkové náklady

3 377

4 420

5 434

7 119

8 862

Rozdíl

-1 494

-2 016

-2 162

-2 837

-3 596

Pramen: Účetní výkazy chráněné dílny Senza družstvo z let 2002 – 2006, vlastní výpočty

Nyní ukažme, jak se situace změní, pokud dotace do provozních výnosů započítáme: 180

Podíly jsou zaokrouhleny na jedno desetinné místo podle matematických pravidel.

- 97 -



Tabulka č. 23: Porovnání provozních nákladů a výnosů zahrnujících dotace Roky Celkové výnosy

2002 3 585

2003 3 882

2004 5 710

2005 7 422

2006 9 350

- z toho příspěvky a dotace

1 702

1478

2438

3140

4084

Celkové náklady

3 377

4 420

5 434

7 119

8 862

Rozdíl

208

-538

276

303

488


Vidíme, že ve všech letech, s výjimkou r. 2003, dílna pokrývá své provozní náklady provozními výnosy, pokud do nich započítáme i přijaté dotace. Záporná hodnota r. 2003 je způsobena tím, že v tomto roce dílna vykázala ztrátu, na kterou mělo mimo jiné vliv i snížení dotací oproti jiným rokům (v r. 2003 je hodnota dotací nejnižší ze všech let). Můžeme tedy prohlásit, že hypotéza H1 je potvrzena. Senza družstvo je schopno pokrýt své náklady pouze s pomocí příspěvků a dotací na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Příčinou jsou opět specifika chráněné dílny.

7.7 Výpočet ukazatelů efektivnosti a vybraných ukazatelů finanční analýzy 7.7.1 Výsledek hospodaření Následující graf zobrazuje, jak se vyvíjela výše výsledku hospodaření v jednotlivých letech:

- 98 -



Graf č. 17: Vývoj celkového VH a jeho složek v letech 1999 – 2006181 Vývoj celkového výsledku hospodaření a jeho složek v letech 2002 - 2006 800 600

488

400 200 tis. Kč

323

276

208

0 -200 -400 -600

-538 2002

2003

2004

2005

2006

Mimořádný výsledek hospodaření

37

0

0

-1

24

Finanční výsledek hospodaření

-12

-20

-31

-62

-36

Provozní výsledek hospodaření

183

-518

307

551

335

Výsledek hospodaření za účetní období (před zdaněním)

208

-538

276

488

323

Roky


Dílna dosahovala ve čtyřech z pěti kalendářních roků své činnosti kladného výsledku hospodaření. Výjimkou je r. 2003, kdy dílna realizovala ztrátu ve výši 538 tis. Kč. Z horizontální analýzy výkazu zisků a ztrát z r. 2003 vyplývá, že příčinou je růst osobních nákladů a současný pokles přijatých dotací oproti r. 2002. V r. 2003 došlo ke zvýšení tržeb za vlastní výrobky a služby o 26 % (obchodní činnost nebyla realizována) a zatímco náklady na materiál se téměř nezměnily, náklady na služby vzrostly o 8 % a osobní náklady pak o 37,5 %. Hodnota přijatých dotací klesla o 13 %. V r. 2003 byla také provedena restrukturalizace a činnost dílny byla redukována do tří středisek namísto bývalých sedmi. Za kladnou hodnotou VH v r. 2004 pak stojí jednoznačně zvýšení přijatých dotací. Ty se oproti r. 2003 zvýšily o 65 %, zatímco výkony se zvýšily o 35 %. Mírně vzrostla výkonová spotřeba (o 8 %) a více osobní náklady (o 30 %). Růst dotací o 29 % oproti předcházejícímu roku je i nejvýznamnější příčinou zvýšení zisku v r. 2005. Výkony dosáhly přibližně stejné hodnoty. Osobní náklady vzrostly o 12 % a výkonová spotřeba zůstala přibližně nezměněna. V r. 2006 výsledek hospodaření opět klesá, příčinou je pokles tržeb za vlastní výrobky a služby o 13 % a růst mzdových nákladů o 27 % oproti předcházejícímu roku. Současně ale poklesla výkonová spotřeba o 40 % (ta ale tvořila jen 11 % z celkových nákladů) a dílna přijala o 30 % více dotací než v r. 2005. Z grafu je dále patrné, že dílna v žádném období nedosáhla kladného rozdílu mezi výnosy a náklady z finanční činnosti. Dvakrát vznikl zisk z mimořádné činnosti. Výše finančních

181

Výsledek hospodaření za účetní období před a po zdanění je shodný. Dílna v žádném období své činnosti neplatila daň z příjmů, což je výsledkem uplatnění slev na dani z titulu zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

- 99 -



a mimořádných výsledků hospodaření je vzhledem k provoznímu výsledku hospodaření zanedbatelná.

7.7.2 Efektivnost jako poměr výstupů ke vstupům Ukazatel efektivnosti vypočteme opět ve dvou variantách, a sice s celkovými výnosy, které zahrnují přijaté dotace a s celkovými výnosy bez dotací. Výsledky zobrazuje následující graf s tabulkou:182 Graf č. 18: Hodnota výnosů dosažených z jedné Kč nákladů v letech 2002 – 2006 Hodnota celkových výnosů dosažených z jedné Kč celkových nákladů v letech 2002 - 2006 1,200 1,000 0,800 Hodnoty ukazatele

0,600 0,400 0,200 0,000

2002

2003

2004

2005

2006

Poměr celkových výnosů bez dotací k celkovým nákladům

0,558

0,544

0,602

0,601

0,594

Poměr celkových výnosů s dotacemi k celkovým nákladům

1,062

0,878

1,051

1,043

1,055

Roky

Pramen: Účetní výkazy chráněné dílny Senza družstvo z let 2002 – 2006, vlastní výpočty a konstrukce

Schopnost generovat z vstupů vyšší hodnotu výstupů je opět podmíněna získáváním dotací. Pak dílna dosahuje efektivnosti. Výjimkou je r. 2003, kdy je příčinou nízké hodnoty ukazatele opět pravděpodobně snížení dotací v tomto roce oproti rokům jiným. Důležitý je ale trend vývoje, a ten je v obou případech mírně pozitivní. Pokud výsledky srovnáme s průměrnými hodnotami zpracovatelského průmyslu, zjistíme, že jsou mírně pod těmito průměrnými hodnotami, s výjimkou r. 2002, kdy dílna hodnotu překračuje a r. 2003, kdy bylo dosaženo ztráty. Celkově tedy můžeme prohlásit, že dílna je z pohledu tohoto ukazatele efektivní.

7.7.3 Aktivita V tabulce jsou vypočítány hodnoty obratu celkových aktiv, pomocí kterého můžeme posoudit, jak efektivně podnik hospodaří se svými aktivy:

182

Výsledky jsou zaokrouhleny na tři desetinná místa podle matematických pravidel.

- 100 -



Tabulka č. 24: Hodnoty ukazatele aktivity v letech 2002 – 2006 Roky

2002

2003

2004

2005

2006

Tržby celkem

1882

2404

3241

4275

5261

Meziroční změna tržeb v %

-

27,7

34,8

31,9

23,1

Aktiva celkem

273

543

1 229

2 083

2 698

Meziroční změna aktiv v %

-

98,9

126,3

69,5

29,5

Obrat aktiv 183

6,894

4,427

2,637

2,052

1,950


Trend vývoje znázorňuje graf: Graf č. 19: Vývoj obratu aktiv v letech 2002 – 2006 Vývoj obratu aktiv v letech 2000 - 2006

Hodnota ukazatele

8,000 7,000

6,894

6,000 5,000 4,000

4,427

3,000

1,950

2,637

2,000

2,052

1,000 0,000 2002

2003

2004

2005

2006

Roky Vývoj obratu aktiv

Trend vývoje obratu aktiv


Obrat aktiv dosahuje vysokých hodnot, celkově má ale klesající tendenci. Z předchozí tabulky je zřejmé, že příčinou je vysoký růst aktiv dílny oproti poměrně stejnému růstu tržeb o 30 % ročně. Opět by tedy bylo vhodné zvýšit růst tržeb nebo zastavit růst investiční činnosti převyšující růst tržeb, k čemuž už v r. 2006 dochází. V porovnání s průměrnými hodnotami ve zpracovatelském průmyslu je intenzita využívání aktiv v dílně vyšší, což je dobrým signálem. V letech 2002 až 2006 dosahuje obrat aktiv ve zpracovatelském průmyslu průměrně hodnoty 1,463. Celkově tedy můžeme intenzitu využívaní aktiv v podniku hodnotit jako velmi dobrou, navzdory klesajícímu trendu. Ten by se měla dílna pokusit zastavit.

7.7.4 Zadluženost Podívejme se nyní na finanční zdraví dílny, nejprve pomocí ukazatele zadluženosti. Hodnotu celkové zadluženosti udává tato tabulka:

183


- 101 -



Tabulka č. 25: Celková zadluženost v letech 2002 – 2006 Roky

2002

2003

2004

2005

2006

Cizí kapitál

404

1234

1642

2171

2 245

Celková aktiva

273

543

1 229

2 083

2 698

Celková zadluženost

1,480

2,273

1,336

1,042

0,832


Z výsledků vidíme, že zadluženost dílny není dobrá. Hodnoty se pohybují nad doporučeným limitem 0,9 i nad průměrnými hodnotami zpracovatelského průmyslu, kde dosahuje zadluženost v letech 2002 – 2006 průměrné hodnoty 0,509. Pod doporučený limit se dílna dostala až v r. 2006. K nalezení příčin této situace je třeba analyzovat pasiva dílny. Pak docházíme ke zjištění, že příčinou problémů je nutnost financování aktiv cizími zdroji z důvodu záporného vlastního kapitálu. Vlastní kapitál je tvořen prakticky pouze účty VH běžného a minulého období, protože výše základního kapitálu je velmi nízká - 59 tis. Kč. Podnik se ale potýká s vysokým saldem účtu VH minulých let. To má svůj původ již v r. 2002, kdy se ve výkazech dílny objevuje ztráta z minulých let ve výši 417 tis. Kč. Vznikla v r. 2001, kdy na dílnu nebyly převedeny dotační prostředky a ta požádala o zastavení činnosti. Než se tak stalo, vygenerovala ztrátu v této výši. Situace byla ještě více zhoršena ztrátou z běžného období v r. 2003. I když v ostatních letech již dílna generovala zisk, vlastní kapitál se dostal do kladných hodnot až v r. 2006. Situace je patrná z následujícího grafu: Graf č. 20: Vývoj vlastního kapitálu a cizích zdrojů Vývoj vlastního kapitálu a cizích zdrojů v letech 2002 - 2006 3 000 2 000 tis. Kč

1 000 0 -1 000

2002

2003

2004

2005

2006

vlastní kapitál

-152

-691

-413

-88

453

Cizí zdroje

404

1 234

1 642

2 171

2 245

Roky


Vidíme, že vlastní kapitál dosahoval nejvyšší záporné hodnoty v r. 2003, kdy také zadluženost byla nejvyšší. S růstem kladného VH se zadluženost dílny začala snižovat. Můžeme tedy říci,

- 102 -



že podnik je silně podkapitalizován. Řešením by mohlo být navýšení základního jmění, což však může být v družstvu obtížné. Další možností je tedy převedení na jinou formu podnikání.184 Analyzujeme-li blíže cizí zdroje, vidíme, že jejich největší složkou jsou dlouhodobé a krátkodobé závazky, zejména z obchodních vztahů. Rezervy nebyly tvořeny v žádném roce. Výše úvěrů je velmi nízká: v r. 2000 dílna neměla žádný úvěr, v r. 2003 ve výši 59 tis. Kč, v r. 2004 ve výši 97 tis. Kč, v r. 2005 ve výši 123 tis. Kč a v r. 2006 ve výši 90 tis. Kč. Podle slov vedení dílny není financování formou úvěrů vhodnou formou pro chráněné dílny. I když zadluženost dílny je značná, je třeba pozitivně hodnotit její stálé snižování a to, že se podnik se ztrátou z r. 2001, která započala další vývoj, dovedl vypořádat. Nadále by ale měl usilovat o zvyšování vlastního jmění a kontrolovat výši závazků z obchodních vztahů a možnost jejich splacení.

7.7.5 Likvidita Jak je dílna schopna platit tyto své závazky, zjistíme pomocí dalšího ukazatele finančního zdraví – likvidity. Její hodnoty pro dílnu Senza družstvo obsahuje následující tabulka:185 Tabulka č. 26: Likvidita v letech 2002 - 2006 Roky

2002

2003

2004

2005

2006

Běžná likvidita

0,552

0,530

1,224

1,817

1,107

Pohotová likvidita

0,493

0,190

0,548

1,149

1,103

Okamžitá likvidita

0,238

0,070

0,088

0,090

0,123


Z ní je zřejmé, že schopnost dílny dostát svým závazkům není příliš dobrá. Běžná likvidita je zajištěna pouze v r. 2005, pohotová pouze v letech 2005 a 2006 a okamžitá likvidita jen v počátečním roce podnikání, tj. r. 2002. Příčinou jsou výše popsané problémy se záporným vlastním jměním. Pak je dílna nucena financovat aktiva pomocí cizích zdrojů, z nich podstatnou složku tvoří krátkodobé závazky. Situace je patrná z následujícího grafu:

184

O tomto kroku již Senza družstvo uvažuje. Výsledky jsou zaokrouhleny na tři desetinná místa podle matematických pravidel. V r. 2002 a 2006 se v krátkodobých závazcích dílny objevuje záporné saldo účtu stát – daňové závazky a dotace. Použijeme stejný postup, jako u dílny Gerlich Odry, a tyto záporné závazky zařadíme do oběžného majetku (pohledávky) a současně je nezahneme do krátkodobých závazků. Tak dostaneme relevantnější hodnoty likvidity. Ty se však vlivem tohoto kroku neposunuly do jiného pásma hodnocení tohoto ukazatele, jak ukázaly výpočty bez provedení výše popsaného. 185

- 103 -



Graf č. 21: Struktura cizích zdrojů v letech 2002 - 2006 Struktura cizích zdrojů v letech 2002 - 2006 2500 2 171

2 245

2000 1 642

1500 1 234

tis. Kč 1000 500 0

404

2002

2003

2004

2005

2006

0

59

97

123

90

Krátkodobé závazky

404

659

272

409

1 856

Dlouhodobé závazky

0

516

1273

1 639

299

Úvěry

Roky


Je tedy nutné situaci změnit, možným řešením je již výše zmíněné navýšení základního kapitálu, dalším je přijmutí dlouhodobého úvěru. Finanční zdraví dílny tedy po analýze zadluženosti a likvidity nemůžeme označit za dobré.

7.7.6 Produktivita práce Z ukazatelů účinnosti výrobních faktorů byla vybrána produktivita práce a to z toho důvodu, že právě výrobní faktor práce je u chráněných dílen specifický. Jedná se o podnik pracovně náročný, i z toho důvodu byla jako nejvhodnější z ukazatelů účinnosti výrobních faktorů vybrána produktivita práce. Dalším důvodem je ten, že právě v souvislosti s chráněnými dílnami bývá poukazováno na nižší výkonnost jejích pracovníků. Ukazatel je opět počítán z výnosů bez dotací a z výnosů celkem s dotacemi a z osobních nákladů. Výsledky zobrazuje následující graf s tabulkou:186

186


- 104 -



Graf. č. 22: Produktivita práce v letech 2002 – 2006 Produktivita práce v letech 2002 - 2006 2,500 2,000 1,500

Hodnoty ukazatele produktivity

1,000 0,500 0,000

2002

2003

2004

2005

2006

Poměr celkových výnosů bez dotací k osobním nákladům

0,993

0,922

0,963

1,124

1,089

Poměr celkových výnosů s dotacemi k osobním nákladům

1,891

1,489

1,680

1,948

1,934

Roky


Opět vidíme, že lepších výsledků dílna dosahuje, pokud jí jsou na podporu zaměstnávání svých pracovníků poskytovány dotace. V porovnání s průměrnou produktivitou ve zpracovatelském průmyslu – mezi lety 2002 až 2006 průměrná hodnota 9,52 – je výkonnost pracovníků v dílně Senza družstvo velmi nízká. Nízká výkonnost byla ale předpokládána. Důležitý je zde pozitivní trend vývoje ukazatele a to, že pokud do výnosů započítáme dotace ( v r. 2005 a 2006 i bez dotací), generovaná hodnota výnosů z 1 Kč osobních nákladů je vyšší.

7.7.7 Rentabilita Použijeme opět čtyři ukazatele rentability, tak jako u předchozí dílny Gerlich Odry. K výpočtu rentability nákladů a tržeb použijeme EBIT (zisk před úhradou všech úroků a daně z příjmů) a k výpočtu ROA a ROE čistý zisk EAT (zisk po zdanění). Dále jsou použity náklady z celkové činnosti dílny, tzn. provozní, finanční i mimořádné. Pod tržbami rozumíme součet tržeb z prodeje zboží, vlastních výrobků a služeb. Hodnotu aktiv tvoří netto hodnota celkových aktiv v rozvahách účetních závěrek dílny. Problémem při výpočtu ukazatele ROE byl záporný vlastní kapitál v letech 2002 – 2005. Ukazatel měří, jaká je výnosnost vlastního kapitálu. Pokud je záporný, konstrukce ukazatele postrádá smysl. Proto je vypočítán pouze pro r. 2006. Hodnoty jednotlivých typů rentabilit jsou znázorněny v následujícím grafu a tabulce:187

187


- 105 -



Graf č. 23: Vývoj ukazatelů rentability v letech 2002 – 2006 Vývoj ukazatelů rentability v letech 2002 - 2006 100% 50% 0% Hodnota ukazatele v % -50% -100% -150%

2002

2003

2004

2005

2006


6,1%

-12,2%

5,2%

7,1%

3,7%

Rentabilita tržeb

11,1%

-22,5%

8,7%

11,9%

6,2%

Rentabilita celkových aktiv - ROA

76,2%

-99,1%

22,5%

23,4%

12,0% 71,3%

Rentabilita vlastního kapitálu - ROE Roky


Podívejme se opět na trendy jednotlivých rentabilit a jejich srovnání s průměrnými hodnotami dosaženými ve zpracovatelském průmyslu ve sledovaných letech: Rentabilita nákladů

Graf č. 24: Trend vývoje rentability nákladů Trend vývoje rentability nákladů 10% Hodnota ukazatele

6,1%

5,2%

7,1%

5% 3,7%

0% -5%

2002

2003

2004

2005

2006

-10% -12,2%

-15% Roky Vývoj rentability nákladů

Trend vývoje


Trend vývoje rentability nákladů je pozitivní, ačkoliv v r. 2006 rentabilita klesá. Záporná hodnota r. 2003 je způsobena ztrátou. Ze srovnání se zpracovatelským průmyslem vyplývá, že podnik dosáhl vyšší rentability v r. 2002 (o 3%) a v r. 2005 (o 18 %). Naopak v r. 2004 dosáhl - 106 -



o 11 % nižší rentability a v r. 2006 dokonce o 48 % nižší než byl průměr ve zpracovatelském průmyslu. Rentabilita tržeb

Graf č. 25: Trend vývoje rentability tržeb Trend vývoje rentability tržeb

Hodnota ukazatele

20% 11,1%

11,9%

8,7%

10%

6,2%

0% -10%

2002

2003

2004

2005

2006

-20% -22,5%

-30% Roky Vývoj rentability tržeb

Trent vývoje


Také rentabilita tržeb má pozitivní trend a ve třech letech se nachází nad průměrem ve zpracovatelském průmyslu – v r. 2002 o 71 %, v r. 2004 o 23 % a v r. 2005 dokonce o 92 %. V r. 2006 ale dochází k poklesu hodnoty rentability až pod úroveň průměrné hodnoty ve zpracovatelském průmyslu a to o 18 % od této hodnoty. Záporná hodnota v r. 2003 je způsobena ztrátou. Rentabilita celkových aktiv (ROA)

Graf č. 26: Trend vývoje rentability celkových aktiv (ROA) Trend vývoje rentability celkových aktiv (ROA)

Hodnota ukazatele

100% 76,2%

50%

22,5%

23,4%

12,0%

0% -50% -100%

2002

2003

2004

2005

2006

-99,1%

-150% Roky Rentabilita celkových aktiv (ROA)

Trend vývoje


Až na hluboký pokles v r. 2003 je rentabilita celkových aktiv velmi dobrá. V r. 2006 sice hodnota klesá, ale stále zůstává nad průměrnou hodnotou zpracovatelského průmyslu.

- 107 -



V. 2002 je průměr zpracovatelského průmyslu překonán dokonce více než 20krát, v r. 2004 o téměř 400 %, v r. 2005 o 433 % a v r. 2006 o 231 %.

Rentabilita vlastního kapitálu (ROE)

Rentabilitu vlastního kapitálu jsme z výše uvedených důvodů spočítali pouze pro r. 2006, kdy vlastní kapitál dosáhl kladných hodnot. Hodnota ukazatele pro r. 2006 je 71,3 %, což je více než 6sti násobek průměrné hodnoty ve zpracovatelském průmyslu, která činila 10, 8 %.

7.8 Zhodnocení činnosti dílny, verifikace hypotézy H3 Připomeňme si nyní třetí hypotézu, stanovenou v úvodu praktické části: H3: Zkoumanou chráněnou dílnu Senza, výrobní družstvo, můžeme označit za efektivní. Efektivitu dílny posuzujeme na základě zhodnocení výsledků ukazatelů efektivnosti, finančního zdraví a plnění jejích vlastních cílů. Primárním cílem dílny je zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

7.8.1 Zhodnocení ukazatelů efektivnosti a rentability Porovnáním nákladů s výnosy a analýzou výsledku hospodaření opět docházíme k závěru, že přijaté dotace mají v dílně klíčový význam, větší než tomu bylo u předchozí dílny Gerlich Odry. Díky dotacím je dílna schopna pokrýt své náklady, dosahovat výrazně lepších výsledků jednotlivých ukazatelů a jejich růst je i příčinou růstu VH v letech 2004 a 2005. Z hodnoty ukazatele efektivnosti, měřeného jako poměr výnosů k nákladům, lze usoudit, že dílna provádí svou činnost efektivně, i když dosažené hodnoty jsou mírně pod hranicí dosaženou ve zpracovatelském průmyslu. V oblasti aktivity dosahuje dílna velmi příznivých hodnot, ty mají ale klesající tendenci, kterou by bylo vhodné zastavit. Produktivita práce je velmi nízká, což je vzhledem ke specifikům pracovní síly v podniku zřejmé. Pozitivně je třeba hodnotit její vzrůstající trend. Pokud hodnotíme ukazatele rentability, výborných hodnot je dosahováno zejména u rentability celkových aktiv (ROA). Hodnoty několikanásobně překračují průměrné hodnoty ve zpracovatelském průmyslu a trend je navzdory velkému poklesu v r. 2003 stabilní. Rentabilita nákladů má pozitivní trend, i když v jednotlivých letech zaznamenala velké výkyvy, kdy ve dvou letech překonala průměr ve zpracovatelském průmyslu, ale ve třech letech zaznamenala pokles pod tuto hodnotu. Lépe je na tom podnik z hlediska rentability tržeb, jejíž trend je též pozitivní. Ve třech letech se podařilo významně překonat zpracovatelského průmyslu.

7.8.2 Zhodnocení finančního zdraví Značným problémem dílny je její odkapitalizování a z toho plynoucí záporný vlastní kapitál ve všech letech činnosti dílny s výjimkou r. 2006. Dílna byla nucena financovat svá aktiva z cizích zdrojů, což mělo za následek vysokou zadluženost a velmi špatnou likviditu. Díky kladnému VH v letech 2004 – 2006 došlo k postupnému vyčerpání účtu neuhrazená ztráta minulých let a tím i k návrat vlastního kapitálu do kladných hodnot. V r. 2006 se zadluženost již stabilizovala, dílna má ale nadále problémy s likviditou. Její finanční zdraví tedy nemůžeme označit za příliš dobré. - 108 -



Je však třeba kladně ohodnotit to, jak se družstvo dokázalo s problémem, který má své kořeny ve ztrátě z r. 2001, vypořádat. Během kritického období vysoké zadluženosti a nízké likvidity podnik nebyl přinucen ukončit svou činnost. Nový vedoucí dílny provedl restrukturalizaci nerentabilních středisek a zaměřil se na vyhledávání zakázek z různých oborů. Podařilo se mu získat pro pracovníky dílny pracovní náplň, postupně zvýšit jejich počet a tak i výši dotací, plynoucích do podniku. Právě vysoké dotace pomohly dílně k dosažení zisku. V současnosti se aktivity dílny dále rozvíjejí. Její vedoucí uvažuje o přeměně na jinou formu podnikání, která by vyřešila problém nízkého kapitálu a podle jeho slov i usnadnila přístup ke zdrojům z fondů Evropské unie. Dílna zpracovala projekt na rekonstrukci budovy zahrnující vytvoření bezbariérového prostředí a nyní očekává jeho schválení.

7.8.3 Plnění primárního cíle chráněné dílny Svůj primární cíl – zaměstnávání osob se zdravotním postižením, dílna plní. Mezi lety 2003 a 2007 zvýšila počet zaměstnaných OZP z 38 na nynějších 82. Svoji činnost sice v r. 2001 přerušila, ale v lednu r. 2002 byl již provoz obnoven a od té doby dílna, navzdory finančním problémům, úspěšně provádí svoji činnost. Významný je v tomto ohledu proaktivní přístup vedoucího dílny, který přináší nové zakázky a nápady na využití areálu. Dílna má plány do budoucna, jako je změna právní formy, ale i otevření nové restaurace, rekonstrukce budovy aj. Vzhledem ke zlepšení finančního zdraví v posledním roce můžeme usuzovat na její dobrý vývoj v blízké budoucnosti.

7.8.4 Verifikace hypotézy H2 Výše uvedené poznatky, vzešlé z analýzy chodu chráněné dílny Senza družstvo, nám umožňují prohlásit, že dílna je spíše efektivní. Vyplývá z nich totiž současně, že dílna měla vážné problémy se svým finančním zdravím, které měly svůj původ v nepříznivých okolnostech v prvním roce podnikání. Pozitivní je, že dílna své problémy dokázala překonat a v současnosti se její stav zlepšuje, v r. 2006 již její zadluženost klesla pod kritickou hodnotu zadluženosti. Cíl dílny – zaměstnávat osoby se zdravotním postižením se dílně daří naplňovat. Všechny tyto souvislosti ukazují na potvrzení hypotézy H3, i když s ohledem na křehké finanční zdraví dílny nejde o potvrzení absolutní. Prohlasme tedy, že zkoumanou chráněnou dílnu Senza družstvo můžeme označit za spíše efektivní.

- 109 -



Diskuze výsledků V praktické části se potvrdila pravdivost o specifičnosti chráněných dílen, která byla popsána v části teoretické. Obě dvě zkoumané dílny se potýkají s vysokou nemocností svých zaměstnanců, dílna Gerlich Odry ve výši přibližně 20 – 40 % a dílna Senza družstvo ve výši 15 %. Bylo také potvrzeno, že pracovníci z řad osob se zdravotním postižením mají nižší pracovní výkonnost než zaměstnanci, kteří žádným znevýhodněním netrpí. V dílně Gerlich Odry je produktivita práce až třikrát nižší v porovnání s oborovým průměrem i průměrem ve zpracovatelském průmyslu jako celku, osobní náklady však tvoří druhou nejvýznamnější položku (přibližně 35 %) provozních nákladů. V dílně Senza družstvo je situace podobná, produktivita práce dosahuje hodnot až pětkrát nižších než je tomu ve zpracovatelském průmyslu, osobní náklady tvoří největší položku nákladů provozních (přibližně 55 %). Při zkoumání a pozorování chráněných dílen se ukázaly jako klíčové dva faktory. Prvním z nich je vhodná volba výrobního programu, resp. předmětu činnosti. Dílna Gerlich Odry zvolila výrobní program podle zakládající společnosti, postupem času se ale specializovala a vypracovala se na významného výrobce pomůcek pro veterináře a Policii České republiky. V oblasti dřevovýroby stále sleduje situaci na trhu v oblasti dřevěných hraček, zakoupila zaniklou společnost Blank na jejich výrobu a hodlá se v tomto oboru dále rozvíjet. Dílna Senza družstvo po počátečních problémech s příliš rozmanitým výrobním programem zvolila cestu fungování na principu poskytování kompletačních, balících, výrobních a dalších služeb pro různé odběratele. Současně provozuje ziskovou jídelnu, prádelnu a chystá otevření vlastní restaurace. Druhým faktorem, který významně přispívá k úspěchu obou zkoumaných dílen, je osobnost zakladatele či vedoucího dílny. Zakladatel a ředitel dílny Gerlich Odry, stejně jako ředitel dílny Senza družstvo, jsou velmi motivovaní k výkonu svého zaměstnání, tato jejich motivace se odráží v proaktivním přístupu dílen k hledání nových možností na trhu, získávání nových zakázek atp. a v konečném důsledku v úspěchu dílen. Z provedených analýz se také ukázalo, že pro fungování obou dílen je nezbytná státní podpora, ve formě částečné úhrady provozních nákladů, ale zejména ve formě finančních příspěvků na zaměstnávání OZP. Příspěvky a dotace tvoří u dílny Gerlich Odry přibližně 25 % a v dílně Senza družstvo asi 40 % z celkových výnosů. Bez nich by bylo hospodaření obou dílen ztrátové. Dílna Gerlich Odry byla na základě výsledků analýzy prohlášena za efektivní. S výjimkou r. 2004 dokázala ve všech letech své činnosti generovat zisk a dosahuje velmi dobrých hodnot i v oblasti rentability, efektivnosti jako poměru výnosů k nákladům a finančního zdraví. Svůj cíl plní. Naproti tomu finanční zdraví dílny Senza družstvo nebylo v uplynulých letech dobré, v současnosti se stav zlepšuje. Dílna byla ale také prohlášena za efektivní, respektive spíše efektivní, a to na základě tvorby zisku, výborných ukazatelů aktivity, velmi dobrých ukazatelů rentability a úspěšného plnění svého primárního cíle.

- 110 -



ZÁVĚR Diplomová práce se věnovala chráněnému zaměstnávání v České republice, konkrétně chráněným dílnám. Chráněné dílny představují jednu z možností pro osoby se zdravotním postižením, jak nalézt uplatnění na současném trhu práce. Na něm tvoří jednu ze skupin s nejvyšší nezaměstnaností. Práce se zabývala tím, zda dílny mohou dosahovat efektivnosti, zda tedy může být pro podnikatele či organizaci výhodné založit a provozovat chráněnou dílnu a tak získávat ekonomické i jiné užitky. V teoretické části byl nejprve charakterizován pojem osoba se zdravotním postižením. Bylo upozorněno na ukotvení práv těchto osob v mezinárodních dokumentech i v legislativních normách s důrazem na právo na zaměstnání. V další kapitole byla analyzována situace osob se zdravotním postižením na současném trhu práce v České republice, možnosti jejich zaměstnávání i podpora jejich maximální zaměstnanosti ze strany státu. V samostatné kapitole bylo pojednáno o chráněných dílnách, jejich významu, typologii i specifičnosti fungování. Nástroje, používané následně v praktické části, byly vymezeny v kapitole Efektivnost chráněných dílen, kde bylo také rozvedeno, podle jakých kritérií je efektivnost dílen posuzována. V praktické části byl analyzován chod dvou chráněných dílen – společnosti Gerlich Odry a výrobního družstva Senza. Za účelem posouzení jejich efektivnosti byla provedena analýza získaných informací (poznatků z rozhovorů, účetních výkazů) a následná syntéza výsledků. Prostředkem byla verifikace tří stanovených hypotéz: H1: Chráněná dílna je schopna pokrýt své náklady pouze s pomocí příspěvků a dotací na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Hypotéza byla potvrzena. H2: Zkoumanou chráněnou dílnu Gerlich Odry můžeme označit za efektivní. Hypotéza byla potvrzena. H3: Zkoumanou chráněnou dílnu Senza družstvo můžeme označit za efektivní. Hypotéza byla částečně potvrzena. Potvrzení platnosti první hypotézy poukazuje na význam státní podpory (hmotné i jiné) chráněného zaměstnávání. V práci byly zkoumány dvě chráněné dílny, platnost hypotézy lze ale pravděpodobně rozšířit i na další z nich. V případě zkoumaných dílen se státní podpora ukázala jako nezbytná, bez ní by organizace nebyly schopny pokrýt své náklady a tudíž generovat zisk. Poskytované finanční prostředky kompenzují zejména nízkou výkonnost zaměstnanců dílen, kterou potvrdil výpočet produktivity práce. Verifikací hypotéz H2 a H3 bylo zjištěno, že zkoumané dílny jsou efektivní, což je – vedle hmotné podpory – podmíněno několika faktory. Zejména pro druhou ze sledovaných dílen je významným faktorem úspěšnosti legislativní ustanovení o náhradním plnění povinného podílu zaměstnávání OZP. Dílna zvolila cestu nabízení kompletačních, výrobních a jiných služeb pro různé organizace, kterým tuto možnost náhradního plnění nabízí. To pro ní představuje konkurenční výhodu. Neustálé hledání nových zakázek a možností, jak uspět na trhu je klíčové pro obě sledované dílny. Dalším důležitým faktorem je motivace vedoucích pracovníků. Ukázalo se, že obě dílny mají vysoce motivované a proaktivní vedení. To včas rozpoznalo, že cesta k úspěchu nevede přes pasivní přijímání státních příspěvků, ale přes - 111 -



aktivní tržní chování, orientaci na zákazníka a nabízení kvalitních služeb. Jakkoli je dnes tržní chování považováno za samozřejmé, z mnoha rozhovorů s vedoucími pracovníky dílen vyplynulo, že řada dílen se potýká s problémy právě z toho důvodu, že ustrnula v pasivní pozici příjemce státní pomoci. Výsledkem činnosti obou dílen je pak spojení dosahování zisku s poskytováním zaměstnání občanům, kteří jen velmi obtížně nacházejí zaměstnání na otevřeném trhu práce. Za hlavní přínos práce tedy můžeme označit, že na příkladu uvedených chráněných dílen ukazuje, že tato forma podnikání může být efektivní a přinášet užitky svým zakladatelům (podnikatelům). Zdůrazněme znovu, že klíčovými faktory úspěchu jsou u v práci zkoumaných dílen vhodná volba předmětu činnosti, vysoká motivace vedení dílny, jeho aktivní přístup k trhu a v neposlední řadě také motivace zaměstnanců dílny. Tyto faktory můžeme pravděpodobně označit i za obecně platné. Vedle definování přínosů práce nám zpracování praktické části umožňuje prohlásit, že cíl práce – analyzovat provoz jedné nebo více chráněných dílen a zhodnotit jejich efektivnost za pomoci oborového srovnání – byl naplněn.

- 112 -



SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK OZP:

Osoba se zdravotním postižením

ZPS:

Změněná pracovní schopnost

OSSZ:

Okresní správa sociálního zabezpečení

PZ:

Podporované zaměstnávání

CHD:

Chráněná dílna

OSN:

Organizace spojených národů

VH:

Výsledek hospodaření

ROE:

Rentabilita vlastního kapitálu

ROA:

Rentabilita celkových aktiv

ČR:

Česká republika

- 113 -



SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Tabulka č. 2: Tabulka č. 3: Tabulka č. 4: Tabulka č. 5: Tabulka č. 6: Tabulka č. 7: Tabulka č. 8: Tabulka č. 9: Tabulka č. 10: Tabulka č. 11: Tabulka č. 12: Tabulka č. 13: Tabulka č. 14: Tabulka č. 15: Tabulka č. 16: Tabulka č. 17: Tabulka č. 18: Tabulka č. 19: Tabulka č. 20: Tabulka č. 21: Tabulka č. 22: Tabulka č. 23: Tabulka č. 24: Tabulka č. 25: Tabulka č. 26:

Význam jednotlivých kódů mezinárodní klasifikace.....................................15 Ekonomická aktivita a zaměstnanost OZP (v tis., v %).................................36 Počet uchazečů připadajících na 1 volné pracovní místo ..............................36 Maximální výše příspěvku na 1 OZP / rok ....................................................53 Maximální výše příspěvku na 1 OZP / rok ....................................................53 Maximální výše příspěvku na 1 OZP/ rok ...................................................54 Výše příspěvků na podporu zaměstnávání OZP na 1 OZP / měsíc ...............54 Počet zaměstnanců dílny v letech 1999 – 2006 .............................................68 Pracovní neschopnost v České republice v % ...............................................70 Podíl přijatých dotací na výnosech a struktura výnosů dílny (v tis. Kč) .......72 Struktura provozních nákladů podle nákladových druhů v letech 1999 – 2006 (v tis.Kč) ....................................................................................73 Podíl jednotlivých druhů nákladů na celkových provozních nákladech v % 74 Porovnání celkových nákladů a výnosů s vyloučením dotací .......................74 Porovnání celkových nákladů a výnosů zahrnujících dotace ........................74 Obrat celkových aktiv v letech 1999 – 2006 .................................................78 Celková zadluženost v letech 1999 – 2006....................................................79 Výše úvěrů v jednotlivých letech...................................................................80 Likvidita v letech 1999 – 2006 ......................................................................81 Podíl dotací na výnosech a struktura výnosů (v tis. Kč)................................94 Struktura provozních nákladů v letech 1999 – 2006 (v tis.Kč) ....................96 Podíl jednotlivých druhů nákladů na celkových provozních nákladech v % 96 Porovnání celkových nákladů a výnosů dílny s vyloučením dotací ..............97 Porovnání provozních nákladů a výnosů zahrnujících dotace.......................97 Hodnoty ukazatele aktivity v letech 2002 – 2006........................................100 Celková zadluženost v letech 2002 – 2006..................................................101 Likvidita v letech 2002 - 2006.....................................................................102

- 114 -



SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Graf č. 2: Graf č. 3: Graf č. 4: Graf č. 5: Graf č. 6: Graf č. 7: Graf č. 8: Graf č. 9: Graf č. 10: Graf č. 11: Graf č. 12: Graf č. 13: Graf č. 14: Graf č. 15: Graf č. 16: Graf č. 17: Graf č. 18: Graf č. 19: Graf č. 20: Graf č. 21: Graf. č. 22: Graf č. 23: Graf č. 24: Graf č. 25: Graf č. 26:

Kdo je osobou se zdravotním postižením............................................................18 Vývoj tržeb v letech 1999 – 2006........................................................................67 Procento nemocnosti jednotlivých zaměstnanců.................................................69 Výše dotací v letech 1999 - 2006 (v tis. Kč) .......................................................72 Vývoj celkového VH a jeho složek v letech 1999 – 2006 (v tis. Kč) .................75 Hodnota výnosů dosažených z jedné Kč nákladů v letech 1999 – 2006.............77 Vývoj obratu aktiv v letech 2000 - 2006 .............................................................78 Graf poměru cizího a vlastního kapitálu..............................................................79 Produktivita práce v letech 1999 – 2006 .............................................................82 Vývoj ukazatelů rentability v letech 1999 – 2006...............................................83 Trend vývoje rentability nákladů.........................................................................84 Trend vývoje rentability tržeb .............................................................................84 Trend vývoje rentability celkových aktiv (ROA)................................................85 Trend vývoje rentability vlastního kapitálu (ROE) .............................................85 Vývoj tržeb v letech 2002 – 2006 (v tis. Kč).......................................................91 Výše přijatých dotací v letech 2002 - 2006 (v tis. Kč) ........................................94 Vývoj celkového VH a jeho složek v letech 1999 – 2006...................................98 Hodnota výnosů dosažených z jedné Kč nákladů v letech 2002 – 2006.............99 Vývoj obratu aktiv v letech 2002 – 2006 ..........................................................100 Vývoj vlastního kapitálu a cizích zdrojů ...........................................................102 Struktura cizích zdrojů v letech 2002 - 2006.....................................................103 Produktivita práce v letech 2002 – 2006 ...........................................................104 Vývoj ukazatelů rentability v letech 2002 – 2006.............................................104 Trend vývoje rentability nákladů.......................................................................105 Trend vývoje rentability tržeb ...........................................................................106 Trend vývoje rentability celkových aktiv (ROA)..............................................106

- 115 -



SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Odborná literatura [1]

BUCHTOVÁ, B. a kolektiv Nezaměstnanost, psychologický, ekonomický a sociální problém. 2002, s. 75

[2]

KOLEKTIV AUTORŮ, Ekonomická motivace na trhu práce k zaměstnávání osob se zdravotním postižením a návrh opatření na zvýšení jejich zaměstnanosti. 1. vyd. Praha: VÚPSV, 1997. 155 s.

[3]

KOLEKTIV AUTORŮ. Texty k semináři Aplikace individuálních přístupů v péči o zdravotně postižené. 1. vyd. Praha: ALEKO a Centrum liberálních studií, 1996. 75 s. ISBN 80-85341-54-9.

[4]

KOTRUSOVÁ, M.; KUX, J. Politika zaměstnanosti ve prospěch zdravotně postižených v zemích Evropské unie v posledním desetiletí. 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2006. 28 s. ISBN 808700745X

[5]

KREJČÍŘOVÁ, O., aj. Problematika zaměstnávání občanů se zdravotním postižením: studijní texty. 1. vyd. Praha: Rytmus, 2005. 87 s. ISBN 80-903598-17.

[6]

OPATŘILOVÁ, D.; ZÁMEČNÍKOVÁ, D. Předprofesní a profesní příprava zdravotně postižených. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005. 132 s. ISBN 80-210-3718-0.

[7]

PAVELKOVÁ, D.; KNÁPKOVÁ, A. Výkonnost podniku z pohledu finančního manažera. 1. vyd. Praha: Linde, 2005. 302 s. ISBN 80-86131-63-7.

[8]

SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera: finanční analýza v řízení firmy. 2. dopl. vyd. Praha: Computer Press, 2001. 220 s. ISBN 80-7226-562-8.

[9]

SLANÝ, A., ŽÁK, M. Hospodářská politika. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 1999. 271 s. ISBN 8071792373

[10]

SPIRIT, M. Občané se změněnou pracovní schopností v obchodních organizacích. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1993. 151 s. ISBN 80-7079-231-0.

[11]

SUCHÁNEK, P. Měření výkonnosti firmy pomocí indexu ekonomické efektivnosti. In Sborník z mezinárodní vědecké konference Nová teorie ekonomiky a managementu organizací. III. díl. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, říjen 2006, s. 1411-1417.

[12]

SUCHÁNEK, P. Podnikohospodářská analýza. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006, 110 s. ISBN 80-210-3985-X.

[13]

SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 3. dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2002. 479 s. ISBN 80-7179-736-7.

[14]

VARTECKÁ, J. Přínosy zaměstnávání zdravotně postižených v chráněných dílnách na jejich začlenění do společnosti. Brno: Masarykova univerzita, 2004. 96 l.

[15]

VOTAVA, J. a kol. Ucelená rehabilitace osob se zdravotním postižením. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2005. 207 s. ISBN 80-246-0708-5. - 116 -



[16]

VYSOKAJOVÁ, M. Hospodářská, sociální, kulturní práva a zdravotně postižení. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2000. 139 s. ISBN 80-246-0057-9.

[17]

WAGNEROVÁ, E. a kol. Ekonomika a řízení podniku. 1. vyd. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2002. 234 s. ISBN 80-7248-155-X.

[18]

WÖHE, G. Úvod do podnikového hospodářství. 1. vyd. čes. překl. Praha: C. H. Beck, 1995. 748 s. ISBN 80-7179-014-1.

Legislativní normy [19]

Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

[20]

Vyhláška č. 115/1992 Sb. o provádění pracovní rehabilitace občanů se změněnou pracovní schopností

[21]

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

[22]

Vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti

[23]

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů

[24]

Vyhláška č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění

[25]

Listina základních práv a svobod České republiky

[26]

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

[27]

Zákon č. 137/2006 Sb.,o veřejných zakázkách

[28]

Nařízení vlády č. 567/2006 Sb. o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí

[29]

Zákoník práce č. 262/2006 Sb.

Internetové zdroje [30]

Úřad vlády. Zpráva o situaci zdravotně postižených a nejnaléhavějších úkolech, které je třeba vyřešit. [online]. [cit. 2007-04-14]. Dostupný na WWW: < http: /http://www.vlada.cz/files/rvk/vvzpo/zp1992.pdf/ />

[31]

Úřad vlády. Národní plán pro vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením. [online]. [cit. 2007-03-20]. Dostupný na WWW:

[32]

Oficiální webová stránka společnosti Kampi Office, v.d., [on line], [2007-03-20 ] Dostupné na WWW: < http: // www.kampioffice.cz />

[33]

České firmy obchází povinnost zaměstnávat postižené občany. Měšec. [on line], [2007-02-26 ] Dostupné na WWW: < http: // www.mesec.cz/aktuality/7116//>

[34]

Jak náhradně splnit nesplnitelné. Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených ČR [on line], [2007-03-20 ] Dostupné na WWW: < http: //http://www.nahradniplneni.cz/rady.html/ >

- 117 -



[35]

Sborník analýz analytické části projektu EQUAL č. 0026. ADIP – informační a vzdělávací portál [on line], [2007-04-17 ] Dostupné na WWW:< http://www.adip.sensys.cz/informace/analyzy-zamerene-na-problematiku.html / >

[36]

Údaje Českého statistického úřadu dostupné na WWW: http://www.czso.cz

[37]

Údaje Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky dostupné na WWW: < http: // www.mpo.cz />

[38]

Informace Integrovaného portálu Ministerstva práce a sociálních věcí dostupné na WWW: < http:// portal.mpsv.cz/sz/>

[39]

Oficiální webová stránka společnosti Gerlich Odry, s.r.o. Dostupné na WWW: < http: // www.gerlich-odry.cz />

[40]

Oficiální webová stránka společnosti Senza Družstvo, chráněná dílna dostupné na WWW: < http://www.oslipka.cz/dilna.htm />

[41]

Oficiální webová stránka společnosti Blank na WWW: < http://www.blank.cz />

Podnikové dokumenty [42]

Rozvahy a výkazy zisků a ztrát podniku Gerlich Odry, s.r.o. z let 1999 – 2006

[43]

Rozvahy a výkazy zisků a ztrát družstva Senza družstvo, chráněná dílna z let 2002 – 2006

- 118 -



SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1:

Výňatek z vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti

Příloha č. 2: Hodnoty ukazatelů používané pro oborové srovnání Příloha č. 3: Rozvahy a výkazy zisků a ztrát podniku Gerlich Odry, s.r.o. z let 1999 – 2006 Příloha č. 4: Rozvahy a výkazy zisků a ztrát družstva Senza družstvo, chráněná dílna z let 2002 – 2006

- 119 -

Příloha č. 1: Výňatek z vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti o

Povinný podíl – výpočet průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců za účelem zjištění, kolik OZP je nutno zaměstnat

§ 15 Způsob výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců (1) Do průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se započítávají pouze zaměstnanci v pracovním poměru. (2) Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako podíl celkového počtu skutečně odpracovaných hodin těmito zaměstnanci v daném kalendářním roce, zvýšeného o neodpracované hodiny a) v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, za kterou je poskytováno nemocenské, b) v důsledku čerpání dovolené na zotavenou, c) z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele, d) z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance, pokud se jedná o překážky, při kterých má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy,6) e) v důsledku ošetřování nemocného člena rodiny, za které náleží podpora při ošetřování člena rodiny,7) a celkové stanovené týdenní pracovní doby8) bez svátků připadající v daném kalendářním roce na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu.8) (3) Provozuje-li zaměstnavatel svou činnost pouze po část kalendářního roku, použije se při zjišťování průměrného přepočteného počtu zaměstnanců celková stanovená pracovní doba bez svátků připadající na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu8) v těch měsících, ve kterých zaměstnavatel činnost vykonával. (4) Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako součet průměrných přepočtených počtů zaměstnanců pracujících v jednotlivých pracovních režimech. o

Způsob výpočtu plnění povinného podílu

§ 17 Pro účely plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením podle § 81 odst. 2 písm. a) zákona (tzn. zaměstnání v pracovním poměru – pozn. autorky) se průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením, zjišťuje způsobem uvedeným v § 15; každý zaměstnanec, který je osobou s těžším zdravotním postižením, se započítává třikrát. § 18 (1) Pro účely plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením podle § 81 odst. 2 písm. b) zákona (tzn. odebíráním výrobků nebo služeb – pozn. autorky) se počet osob se zdravotním postižením, které si zaměstnavatel může započítat do plnění povinného podílu, vypočte tak, že z celkového objemu plateb, uskutečněných za výrobky, služby nebo zakázky, které zaměstnavatel odebral od jednotlivých právnických nebo fyzických osob uvedených v § 81 odst. 2 písm. b) zákona (dále jen "dodavatel") (tzn. zaměstnavatelé zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou OZP, chráněné dílny nebo OZP provozující samostatnou výdělečnou činnost – poznámka autorky) ve sledovaném kalendářním roce, se odečte daň z přidané hodnoty a výsledná částka se vydělí sedminásobkem průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí sledovaného kalendářního roku, vyhlášené Ministerstvem práce a sociálních věcí.

(2) V případě, že počet osob se zdravotním postižením vypočtený podle odstavce 1 je větší, než průměrný přepočtený počet zaměstnanců dodavatele, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, potvrzený za kalendářní čtvrtletí, může si zaměstnavatel do plnění povinného podílu za sledovaný kalendářní rok započítat osoby se zdravotním postižením jen v počtu, který byl v jednotlivých kalendářních čtvrtletích potvrzen jako nejvyšší; kalendářním čtvrtletím se pro tyto účely rozumí kalendářní čtvrtletí předcházející zdanitelnému plnění za dodání výrobků nebo služeb nebo zadání zakázek. (3) Při odebírání výrobků nebo služeb od osoby samostatně výdělečně činné, která je osobou se zdravotním postižením a nezaměstnává žádné zaměstnance, nebo při zadávání zakázek této osobě, je možno započítat maximálně jednoho zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením. § 19 Pro účely plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením podle § 81 odst. 2 písm. c) zákona (tzn. odvod do státního rozpočtu – pozn. autorky) se počet zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, za které zaměstnavatel provádí odvod, zjišťuje jako rozdíl mezi počtem zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením a které má zaměstnavatel zaměstnat ve výši povinného podílu, a počtem zaměstnanců se zdravotním postižením, jejichž povinný podíl splnil podle § 81 odst. 2 písm. a) a b) zákona. o

Způsob výpočtu ročního přepočteného počtu zaměstnanců v chráněné dílně

§ 7 (1) Pro splnění podmínky zaměstnávání nejméně 60 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců chráněné pracovní dílny. (2) Do průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se započítávají pouze zaměstnanci v pracovním poměru. (3) Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako podíl celkového počtu skutečně odpracovaných hodin těmito zaměstnanci v daném kalendářním roce, zvýšeného o neodpracované hodiny a) v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, za kterou je poskytováno nemocenské, b) v důsledku čerpání dovolené na zotavenou, c) z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele, d) z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance, pokud se jedná o překážky, při kterých má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy, e) v důsledku ošetřování nemocného člena rodiny, za které náleží podpora při ošetřování člena rodiny, a celkové stanovené týdenní pracovní doby bez svátků připadající v daném kalendářním roce na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu. (4) Je-li chráněná pracovní dílna provozována pouze po část kalendářního roku, použije se při zjišťování průměrného přepočteného počtu zaměstnanců celková stanovená týdenní pracovní doba bez svátků připadající v daném kalendářním roce na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu v těch měsících, v kterých je chráněná pracovní dílna provozována. (5) Pro účely splnění podmínky zaměstnávání nejméně 60 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, se průměrný roční přepočtený počet těchto zaměstnanců zjišťuje obdobně podle odstavců 2 až 4; každý zaměstnanec, který je osobou s těžším zdravotním postižením, se započítává třikrát. (6) Výpočet průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se provádí na dvě platná desetinná místa

Výpočet průměrného čtvrtletního přepočteného počtu zaměstnanců a zaměstnanců, kteří jsou OZP za účelem obdržení příspěvku podle §78 zákona o zaměstnanosti – na podporu zaměstnávání OZP § 11 (1) Do průměrného čtvrtletního přepočteného počtu zaměstnanců se započítávají pouze zaměstnanci v pracovním poměru. (2) Průměrný čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako podíl celkového počtu skutečně odpracovaných hodin těmito zaměstnanci v daném čtvrtletí, zvýšeného o neodpracované hodiny a) v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, za kterou je poskytováno nemocenské, b) v důsledku čerpání dovolené na zotavenou, c) z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele, d) z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance, pokud se jedná o překážky, při kterých má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy, e) v důsledku ošetřování nemocného člena rodiny, za které náleží podpora při ošetřování člena rodiny, a celkové stanovené týdenní pracovní doby bez svátků připadající v daném čtvrtletí na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu. (3) Provozuje-li zaměstnavatel svou činnost pouze po část kalendářního čtvrtletí, použije se při zjišťování průměrného přepočteného počtu zaměstnanců celková stanovená týdenní pracovní doba bez svátků připadající na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu v těch měsících, ve kterých zaměstnavatel činnost vykonával. (4) Průměrný čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako součet průměrných přepočtených počtů zaměstnanců pracujících v jednotlivých pracovních režimech. § 12 Pro účely splnění podmínky zaměstnávání více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, se průměrný přepočtený počet těchto zaměstnanců zjišťuje podle § 11; každý zaměstnanec, který je osobou s těžším zdravotním postižením, se započítává třikrát. § 13 Při stanovení průměrného přepočteného počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a průměrného přepočteného počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením, na které je poskytován příspěvek, se postupuje podle § 11. § 14 Výpočty se provádějí na dvě platná desetinná místa. U peněžitého plnění se výsledná částka zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Příloha č. 2: Hodnoty ukazatelů používané pro oborové srovnání Tabulka č. 1: Hodnoty zpracovatelského průmyslu (údaje v první části tabulky v mil. Kč) Rok

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Výnosy celkem

1 615 470 1 688 196 1 746 907 1 772 714 2 267 963 2 417 090 1 979 010

Náklady celkem

1 558 808 1 627 849 1 668 712 1 690 380 2 140 261 2 294 153 1 856 591

Osobní náklady

172002

182662

195 743

198 916

231 067

239212

192 832

Cizí zdroje

681 731

675 782

678 030

655 502

761 087

775 292

866 599

Aktiva

1 203 217 1 236 083 1 273 670 1 286 778 1 510 466 1 562 102 1 718 556

Efektivnost, aktivita, produktivita práce, zadluženost Efektivnost jako poměr výnosy / náklady

1,036

1,037

1,047

1,049

1,060

1,054

1,066

Aktivita jako poměr výnosy/aktiva

1,343

1,366

1,372

1,378

1,501

1,547

1,152

9,39

9,24

8,92

8,91

9,82

10,10

10,26

0,567

0,547

0,532

0,509

0,504

0,496

0,504

1,18

1,240

1,370

1,580

1,470

1,490

0,75

0,820

0,950

1,070

0,980

1,010

0,13

0,130

0,170

0,180

0,180

0,180

Produktivita práce jako poměr výnosy/ osobní náklady Zadluženost jako poměr cizí zdroje/aktiva Likvidita

Běžná likvidita (oběžná aktiva /krátkodobé závazky 1,13 ) Pohotová likvidita (oběžná 0,71 aktiva – zásoby) / krátkodobé závazky) Okamžitá likvidita (peněžní prostředky + ekvivalenty) / 0,11 krátkodobé závazky Rentabilita (v %) Rentabilita nákladů

5,3%

5,2%

5,9%

5,8%

6,7%

6,0%

7,1%

Rentabilita tržeb

5,9%

5,7%

6,5%

6,0%

7,1%

6,2%

7,4%

Rentabilita celkových aktiv – ROA

2,5%

2,8%

3,8%

3,9%

5,8%

5,4%

5,2%

Rentabilita vlastního kapitálu - ROE

6,1%

6,8%

8,6%

8,5%

12,1%

11,1%

10,8%

Pramen: Ministerstvo průmyslu a obchodu: Finanční analýzy průmyslu a stavebnictví za roky 20002006

Tabulka č. 1: Hodnoty oboru Výroba pryžových a plastových výrobků (údaje v první části tabulky v mil. Kč) Rok

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Výnosy celkem

59 593

69 877

90 150

96 996

134 106

140 355

117 316

Náklady celkem

55 876

66 922

85 036

89 378

124 882

133 017

110 134

Osobní náklady

6848

7580

9 801

10 284

13 055

13 891

11 502

Cizí zdroje

18460

18096

22 139

23 448

33 755

38 478

44 877

Aktiva

39 939

42 164

54 071

60 264

80 656

89 515

103 117

Efektivnost, aktivita, produktivita práce, zadluženost Efektivnost jako poměr výnosy / náklady

1,067

1,044

1,060

1,085

1,074

1,055

1,065

Aktivita jako poměr výnosy/aktiva

1,492

1,657

1,667

1,610

1,663

1,568

1,138

Produktivita práce jako poměr výnosy/ osobní náklady

8,70

9,22

9,20

9,43

10,27

10,10

10,20

Zadluženost jako poměr cizí zdroje/aktiva

0,462

0,429

0,409

0,389

0,419

0,430

0,435

1,32

1,580

1,75

2,350

1,500

1,710

0,87

1,090

1,280

1,760

1,030

1,170

0,13

0,160

0,160

0,240

0,240

0,170

Likvidita Běžná likvidita (oběžná aktiva /krátkodobé závazky 1,27 ) Pohotová likvidita (oběžná 0,84 aktiva – zásoby) / krátkodobé závazky) Okamžitá likvidita (peněžní prostředky + ekvivalenty) / 0,16 krátkodobé závazky Rentabilita (v %) Rentabilita nákladů

7,8%

5,4%

6,8%

9,1%

8,1%

6,1%

7,1%

Rentabilita tržeb

8,7%

6,2%

7,4%

9,5%

8,5%

6,4%

7,3%

Rentabilita celkových aktiv – ROA

6,3%

4,7%

6,2%

8,6%

8,1%

5,9%

5,1%

Rentabilita vlastního kapitálu - ROE

12,0%

8,5%

11,0%

14,6%

15,1%

10,6%

100,0%

Pramen: Ministerstvo průmyslu a obchodu: Finanční analýzy průmyslu a stavebnictví za roky 20002006

Příloha č. 3: Rozvahy a výkazy zisků a ztrát podniku Gerlich Odry, s.r.o. z let 1999 – 2006 Rozvahy Označení

A. B. B.

I. I.

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

B.

II.

B.

II. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

B.

III.

B.

III. 1.

2. 3. 4. 5. 6. 7. C.

řádek

1999

2000

2001

Účetní období ( Netto ) 2002 2003 2004 2005

AKTIVA CELKEM

1

1 174

3 746

4 774

9 290

13 686

20 276

22 489

Pohledávky za upsaný základní kapitál Stálá aktiva

2 7128

2361

3732

6379 10197

16 112

1639

Dlouhodobý nehmotný majetek Zřizovací výdaje Nehmotné výsledky výzkum. a vývoje Software Ocenitelná práva Goodwill Jiný dlouhodobý nehmotný majetek Nedokončený dl. nehmotný majetek Poskytnuté zálohy na DNM Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby

4

12 13

7128

2361

3732

6379 10197

14 15

6 669

6 646

6 623

11 560

80 576

Samostatné movité věci a soubory movitých věcí 16 Pěstitelské celky trvalých 17 porostů Základní stádo a tažná 18 zvířata Jiný dlouhodobý hmotný 19 majetek Nedokončený dlouhodobý 20 hmotný majetek Poskytnuté zálohy na DHM 21 Opravná položka k 22 nabytému majetku Dlouhodobý finanční 23 majetek Podíly v ovládaných a řízených osobách 24 Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem 25 Ostatní dlouhodobé cenné 26 papíry a podíly Půjčky a úvěry-ovládající a 27 řídící os., podst. Vliv Jiný dlouhodobý finanční 28 majetek Pořizovaný dlouhodobý 29 finanční majetek Poskytnuté zálohy na 30 dlouhodobý fin. majetek 31 Oběžná aktiva

603

587

562

617

592

16 112 147 11 313 2 911

16 639 171 11 052 2 893

1647

3028

5599

9358

1 883

2 854

-565

-526

-487

-448

-409

-370

-331

462

1 320

960

2 569

3 255

3 988

5 326

TEXT

3

2006 30 629

5 6 7 8 9 10 11

18 184

10

C. C.

I. I.

1. 2. 3. 4. 5. 6.

C. C.

II. II. 1. 2. 3. 4.

5. 6. 7. 8. C. C.

III. III. 1. 2. 3. 4.

5. 6. 7. 8. 9. C. IV. C. IV. 1. 2. 3. 4. D. D. D.

I. I.

1. 2. 3.

60 Zásoby 32 Materiál 33 Nedokončená výroba a 34 polotovary Výrobky 35 Zvířata 36 Zboží 37 Poskytnuté zálohy na 60 38 zásoby Dlouhodobé pohledávky 39 Pohledávky z obchodních 40 vztahů Pohledávky - ovládající a 41 řídící osoba Pohledávky - podstatný vliv 42 Pohledávky za společníky, 43 členy družstva a účastníky sdružení Dlouhodobé poskytnuté 44 zálohy Dohadné účty aktivní 45 (nevyfakturované výnosy) Jiné pohledávky 46 Odložená daňová 47 pohledávka Krátkodobé pohledávky 48 Pohledávky z obchodních 49 vztahů Pohledávky - ovládající a 50 řídící osoba Pohledávky - podstatný vliv 51 Pohledávky za společníky, 52 členy družstva a účastníky sdružení Sociální zabezpečení a zdr. 53 pojištění Stát - daňové pohledávky 54 Krátkodobé poskytnuté 55 zálohy Dohadné účty aktivní 56 (nevyfakturované výnosy) Jiné pohledávky 57 Krátkodobý finanční 402 58 majetek Peníze 35 59 Účty v bankách 367 60 Krátkodobé cenné papíry a 61 podíly Pořizovaný krátkodobý 62 finanční majetek Ostatní aktiva - přechodné účty aktiv Časové rozlišení 63 Náklady příštích období 64 Komplexní náklady příštích 65 období Příjmy příštích období 66 Kontrolní číslo

Označení

řádek

743 224

403 30

1325 286

1466 406

1 222 268

1 688 263

232

86

100

386

589

1192

174 108

938 0,5

575 99

365

233

279

419 419

320 320

694 694

965 494

1 967 423

3362 1603

107

739 16

6 28

364

789

1 725

588 2 938

4345

167

237

550

824

799

276

8 159

2 235

0,6 550

82 742

13 786

29 247

55

82

342

234

176

524

1 857

55 55

82 82

342 342

234 234

176 176

524 283

1 857

241

3 305

a

A. A. A.

I. I.

1. 2. 3.

A. A.

II. II. 1. 2. 3.

4. A. A.

III. III. 1.

A.

2. IV.

A.

IV. 1. 2.

A.

V.

B. B. B.

I. I.

1. 2. 3. 4.

B.

II.

B.

II. 1.

B. B.

c

b PASIVA CELKEM

67

1 174

3 746

4 774

9 290

13 686

20 276

22 489

30 629

Vlastní kapitál

68

100

922

1425

3988

5239

4742

9 789

Základní kapitál Základní kapitál Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly (-) Změny základního kapitálu Kapitálové fondy Emisní ážio Ostatní kapitálové fondy Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách Fondy ze zisku Zákonný rezervní fond / nedělitelný fond Statutární a ostatní fondy Výsledek hospodaření minulých let Nerozdělený zisk minulých let Neuhrazená ztráta minulých let Výsledek hospodaření běžného ú.o. (+/-) Cizí zdroje

69 70 71

100 100

100 100

100 100

100 100

100 100

100 100

2 100 2 100

14 449 2 100

20 20

20 20

20 20

20 20

20 20

172

3868

5118

4 623

7 517

4 623

7517

Rezervy Rezervy podle zvláštních právních předpisů Rezerva na důchody a podobné závazky Rezerva na daň z příjmů Ostatní rezervy Dlouhodobé závazky

86 87

Závazky z obchodních vztahů 2. Závazky - ovládající a řídící osoba 3. Závazky - podstatný vliv 4. Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení 5. Přijaté zálohy 6. Vydané dluhopisy 7. Směnky k úhradě 8. Dohadné účty pasivní (nevyfakt. dodávky) 9. Jiné závazky 10. Odložený daňový závazek Krátkodobé závazky III. III. 1. Závazky z obchodních vztahů 2. Závazky - ovládající a řídící osoba 3. Závazky - podstatný vliv 4. Závazky ke společníkům, členům družstva a k

72 73 74 75 76

77 78 79

5 5

80 81

435

802

1305

82

435

802

1305

83 84 85

3868

5118

381

504

2562

1 251

-496

3 046

4 660

2 824

3 349

4 948

8 445

15 442

12 580

16 092

440

10880

9 074

10 287

440

10880

9 074

3 644 3 184

2 348 1 535

1 074

88 89 90 91 92 93 94 95

96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106

634 48

1 214 654

1552 740

-331 474

845 595

4 445

účastníkům sdružení Závazky k zaměstnancům 107 Závazky ze sociálního 108 zabezpečení a ZP 7. Stát - daňové závazky a 109 dotace 110 8. Přijaté zálohy 111 9. Vydané dluhopisy 112 10. Dohadné účty pasivní (nevyfakt. dodávky) 11. Jiné závazky 113 Bankovní úvěry a výpomoci 114 B. IV. B. IV. 1. Bankovní úvěry dlouhodobé 115 2. Krátkodobé bankovní úvěry 116 3. Krátkodobé finanční 117 výpomoci C. Ostatní pasiva a přechodné účty pasiv Časové rozlišení C. I. 118 C. I. 1. Výdaje příštích období 119 2. Výnosy příštích období 120 5. 6.

79 12

139 81

217 72

214 84

269 96

311 106

436 160

83

-14

119 -1104

-130

23

47 15

413

354 1610 1610

404 1795 1795

15

20

155

5279 1265

7600 1734

918 918

1 158 1 158

1 360

4014

5866

92 92

120 120

88

2 2

Kontrolní číslo

Výkazy zisků a ztrát Označe ní

TEXT

ě I. Tržby za prodej zboží ř A Náklady vynaložené na prodané zboží . + Obchodní marže II Výkony . 1 Tržby za prodej vlastních výrobků a II . .2 služeb Změna stavu zásob vlastní činnosti .3 Aktivace . Výkonná spotřeba B . B 1 Spotřeba materiálu a energie . B 2. Služby . + . Přidaná hodnota C Osobní náklady .C 1 Mzdové náklady . C 2. Odměny členům orgánů spol. a družstva . C 3. Náklady na sociální zabezpečení a ZP .C .4 Sociální náklady .D . Daně a poplatky .E Odpisy DHM a DNM . II Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu I. 1 Tržby z prodeje dl. majetku II I. 2. Tržby z prodeje materiálu II F I. . Zůstatková cena prod. dl. majetku a .F 1 materiálu Zůstatková cena prodaného dl. majetku .F .2 Prodaný materiál . G 1. Změna stavu rezerv a opr. položek v . I 2. provozní oblasti avýnosy komplexních nákladů Ostatní provozní V . H 1 Ostatní provozní náklady . V .2 Převod provozních výnosů I . .1 Převod provozních nákladů . .

č. řádk u1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29

1999 51 45 6 5 225 5 225

2000

5 093 4 861 232

Skutečnost v účetním období 2001 2002 2003 2004 2005 551 1 275 778 725 1326 165 447 390 240 1102 386 827 388 486 224 7 121 8 883 8 722 9 331 16 548 7 267 8 868 8 436 9 128 15 946 -146 15 286 203 602

2 446 2 047 399 2 785 1 861 1 348

3 453 2 512 943 1 640 1 711 1 247

4 447 3 086 1 360 3 060 3 033 2 224

6 991 4 307 2 683 2 720 3 632

8 568 4 662 1 906 2 542 4 222 3 073

7 988 5 742 2 246 1 828 4 921 3 424

11 336 8 719 2 617 5 436 7 145 5 036

470 44 6 282 30

429 35 26 692 68

746 63 23 476 -39

894 87 11 204 100

1 027 122 18 248 24 24

1 164 333 19 531

1 708 401 42 988

29

-19 57

109

-39 1 100 35

1 018 34

-39 3 280 127

2006 3705 3086 619 22 799

14 356 9 062 9 330

34 1118 8

7

3 641 210

3 483 108

6 185 235

-39 6 873 286

* Provozní výsledek hospodaření V Tržby z prodeje cenných papírů a podílů J I. Prodané cenné papíry a vklady . V Výnosy z dl. finančního majetku II V 1 Výnosy z podílů v ovládaných a II 2. řízených v účetních Výnosy zosobách ostatnícha dl. CP a podílů .3 Výnosy z ostatního dl. finančního VIII. majetku Výnosy z krátkodobého finančního majetku z finančního majetku K . Náklady . I Výnosy z přecenění CP a derivátů L X Náklady z přecenění CP a derivátů . M Změna stavu rezerv a opr. položek ve . X finanční oblasti Výnosové úroky . N Nákladové úroky . X Ostatní finanční výnosy O I. Ostatní finanční náklady . X Převod finančních výnosů II P Převod finančních nákladů . * Finanční výsledek hospodaření Q Daň z příjmu za běžnou činnost . S 1 - splatná . 2. - odložená .

30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51

* * XIII . R . S .S 1 . .2 * .

52 53 54 55 56 57 58 59 60 61

* *

Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z příjmu z mimořádné činnosti - splatná - odložená Mimořádný výsledek hospodaření Převod podílu na hosp. výsledku společníkům Výsledek hospodaření za účetní o. Výsledek hospodaření před zdaněním

599

383

552

2 056

1 509

-268

3 211

5 207

1

1

1

1 1 4 210

1 69 6 176

53 2 176

21 6 122

1 10 4 122

-57

-206 422 422 -422

-238 20 20

-227

-137

-127 387

494 9

1 429 1361 225 3 3

1 251

-495

4 693

1

3 046 -24 4

-28

-33

3 046 3 046

4 660 5 047

20

1 14

-19 141

-11 4

-141

-4

438 2

3 665 15

58

2

15

9

1133

-1

440

383

503

2 562

1 250 1 270

-495 -495

33

Příloha č. 4: Rozvahy a výkazy zisků a ztrát družstva Senza družstvo, chráněná dílna z let 2002 – 2006 Rozvahy Označení

TEXT

řádek

A. B. B.

B. B.

I. I.

AKTIVA CELKEM

1

Pohledávky za upsaný základní kapitál

2

Stálá aktiva

3

1. 2.

Dlouhodobý nehmotný majetek Zřizovací výdaje Nehmotné výsledky výzkum. a vývoje

4 5 6

3. 4. 5. 6. 7. 8.

Software Ocenitelná práva Goodwill Jiný dlouhodobý nehmotný majetek Nedokončený dl. nehmotný majetek Poskytnuté zálohy na DNM

7 8 9 10 11 12

Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Pěstitelské celky trvalých porostů Základní stádo a tažná zvířata Jiný dlouhodobý hmotný majetek Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek

13 14 15

Poskytnuté zálohy na DHM Opravná položka k nabytému majetku

21 22 23

II. II. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

B.

III.

Dlouhodobý finanční majetek

B.

III. 1.

Podíly v ovládaných a řízených osobách Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly

2. 3.

C.

I.

C.

I.

2003

2004

2005

2006

273

543

1 229

2 083

2 698

95

95

691

516

554

95

95

691

516

554

516 16 17 18 19 20

38

24 25 26

4.

Půjčky a úvěry-ovládající a řídící os., podst. Vliv

27

5. 6.

Jiný dlouhodobý finanční majetek Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek

28 29

7.

Poskytnuté zálohy na dlouhodobý fin. majetek

30

C.

2002

Oběžná aktiva

31

178

349

333

743

2 144

Zásoby

32

30

22č

184

273

19

1.

Materiál

33

2.

Nedokončená výroba a polotovary

34

19

3. 4. 5. 6. C. C.

Výrobky Zvířata Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby

35 36 37 38

Dlouhodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky - ovládající a řídící osoba Pohledávky - podstatný vliv Pohledávky za společníky, členy družstva a účastníky sdružení

39 40 41

5. 6.

Dlouhodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní (nevyfakturované výnosy)

44 45

7. 8.

Jiné pohledávky Odložená daňová pohledávka

46 47

II. II. 1. 2. 3. 4.

30 88 81

Krátkodobé pohledávky

48

C.

III. 1. 2.

Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky - ovládající a řídící osoba Pohledávky - podstatný vliv Pohledávky za společníky, členy družstva a účastníky sdružení

49 50

5. 6. 7. 8.

Sociální zabezpečení a zdr. pojištění Stát - daňové pohledávky Krátkodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní (nevyfakturované výnosy)

53 54 55 56

9.

Jiné pohledávky

57

C. IV.

Krátkodobý finanční majetek

58

60

C. IV. 1. 2. 3. 4.

Peníze Účty v bankách Krátkodobé cenné papíry a podíly Pořizovaný krátkodobý finanční majetek

59 60 61 62

21 3í

D.

Ostatní aktiva - přechodné účty aktiv Časové rozlišení Náklady příštích období Komplexní náklady příštích období Příjmy příštích období

I. I.

1. 2. 3.

433

7

III.

D. D.

125

42 43

C.

3. 4.

74

5

1793 1 530

51 52

263

63 64 65 66

46

24

37

332 143 189

205

205

824

205

205

824

Kontrolní číslo

Označení

řádek

a

b

A. A. A.

I. I.

1. 2.

c

PASIVA CELKEM

67

273

543

1 229

2 083

2 698

Vlastní kapitál

68

-152

-691

-413

-88

453

Základní kapitál Základní kapitál Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly (-)

69 70 71

57 57

57 57

57 57

59 59

59 59

3. A. A.

II. II. 1. 2. 3. 4.

Změny základního kapitálu

72

Kapitálové fondy Emisní ážio Ostatní kapitálové fondy Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků

73 74 75 76

Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách

77

12 12

A.

III.

Fondy ze zisku

78

A.

III. 1.

Zákonný rezervní fond / nedělitelný fond

79

Statutární a ostatní fondy

80

IV. IV. 1. 2.

Výsledek hospodaření minulých let Nerozdělený zisk minulých let Neuhrazená ztráta minulých let

81 82 83

-417

-210

-746

-470

-147

-417

-210

-746

-470

-147

V.

Výsledek hospodaření běžného ú.o. (+/-)

84

208

-538

276

323

529

Cizí zdroje

85

404

1 234

1 642

2 171

2 245

Rezervy Rezervy podle zvláštních právních předpisů

86 87

2.

Rezerva na důchody a podobné závazky

88

3. 4.

Rezerva na daň z příjmů Ostatní rezervy

89 90

Dlouhodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky - ovládající a řídící osoba Závazky - podstatný vliv Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení

91 92 93 94 95

516

1273

1 639

299 299

Přijaté zálohy Vydané dluhopisy Směnky k úhradě Dohadné účty pasivní (nevyfakt. dodávky)

96 97 98 99

659

272

409

1 856

2. A. A. A. B. B. B.

B. B.

I. I.

1.

II. II. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

9. Jiné závazky 10. Odložený daňový závazek

100 101

B.

III.

Krátkodobé závazky

102

404

B.

III. 1. 2. 3. 4.

Závazky z obchodních vztahů Závazky - ovládající a řídící osoba Závazky - podstatný vliv Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení

103 104 105 106

256

2 100

5. 6.

Závazky k zaměstnancům 107 Závazky ze sociálního zabezpečení a 108 ZP

120 129

388 136

7. 8. 9. 10.

Stát - daňové závazky a dotace Přijaté zálohy Vydané dluhopisy Dohadné účty pasivní (nevyfakt. dodávky)

109 110 111 112

-101

-845 77

21

4

11. Jiné závazky B. B.

IV. IV. 1. 2. 3.

C. C. C.

I. I.

1. 2.

113

-4

114 115 116 117

Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé Krátkodobé bankovní úvěry Krátkodobé finanční výpomoci

59

97

123

90 90

Ostatní pasiva a přechodné účty pasiv Časové rozlišení 118 Výdaje příštích období 119 Výnosy příštích období 120

Výkazy zisků a ztrát Označení

TEXT

ěř I. A. + II. II.

1. 2. 3.

B. B. B.

1. 2. +

C. C. C.

1. 2.

C.

3.

C. D. E.

4.

III. III. III.

1. 2.

F. F.

1.

F. G.

2. 1.

IV. H. V. I. *

2. 1. 2. 1.

Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace Výkonná spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Odměny členům orgánů spol. a družstva Náklady na sociální zabezpečení a ZP Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy DHM a DNM Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu Tržby z prodeje dl. majetku Tržby z prodeje materiálu Zůstatková cena prod. dl. majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dl. majetku Prodaný materiál Změna stavu rezerv a opr. položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Převod provozních výnosů Převod provozních nákladů Provozní výsledek hospodaření

č. řádku 1 2 3 4 5

2002

40 43

Hodnota 2004 53 27

2005 1089 1047

2006 2499 2570

-3 2 364

26 3 188

42 3 186

-71 2 762 2 762

1 723

1 869

1 975

638 2 607

1 345 3 398

1 253 3 811

1 352 974 378 1 339 4 835 3 621

2003

6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19

1 110

2

104 4

5 64

6 175

30

2

2 2

1 478 25

2 438

3 140 68

4 084 35

-518

307

335

551

20 21 22 23 24 25

26 27 28 29 30

VI. J. VII. VII. 1.

2. 3. VIII. K. IX. L. M. X. N. XI. O. XII. P. * Q. S.

1. 2. **

R. S. S.

Tržby z prodeje cenných papírů a podílů Prodané cenné papíry a vklady Výnosy z dl. finančního majetku Výnosy z podílů v ovládaných a řízených osobách a v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Výnosy z ostatních dl. CP a podílů Výnosy z ostatního dl. finančního majetku Výnosy z krátkodobého finančního majetku Náklady z finančního majetku Výnosy z přecenění CP a derivátů Náklady z přecenění CP a derivátů Změna stavu rezerv a opr. položek ve finanční oblasti Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Převod finančních výnosů Převod finančních nákladů Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmu za běžnou činnost - splatná - odložená

Výsledek hospodaření za běžnou činnost XIII. Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z příjmu z mimořádné činnosti 1. - splatná 2. - odložená * Mimořádný výsledek hospodaření Převod podílu na hosp. výsledku společníkům *** Výsledek hospodaření za účetní o. Výsledek hospodaření před zdaněním

31 32 33 34

35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48

5

2

5

26

18

31

2 19 1 46

-31

-20

-36

-62

52

276

-538

299

489

53 54 55

1 1

25 1

1

24

-1

323

488

49 50 51

56 57 58 59 60

276

-538

61

276

-538

488

EFEKTIVNOST CHODU CHRÁNĚNÝCH DÍLEN Efficiency of protected workshops

Recommend Documents