EFEKTIVNÍ FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Ing. Jiří Horecký, B.A.(Hons) prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR www.apsscr.cz www.socialni-sluzby.eu www.horecky.cz www.tyden-socialnich-sluzeb.cz www.stastne-stari.cz
1
Pojetí efektivnosti v ekonomické teorii P. A. Samuelson, W. D. Nordhaus – Ekonomie, Svoboda, Praha 1991 • efektivnost znamená absenci plýtvání neboli co nejefektivnější užívání zdrojů ekonomiky k uspokojování potřeb a přání lidí (str. 27) • efektivnost je takové použití ekonomických zdrojů, které přináší maximální úroveň uspokojení dosažitelnou při daných vstupech a technologiích (str. 968) • efektivní trh je takový trh, na kterém jeho účastníci rychle vstřebávají všechny nové informace a ihned je bezprostředně zahrnují do tržních cen (str. 252) 2
VÝDAJE NAvýdajů SOCIÁLNÍ SLUŽBY Vývoj na sociální služby v letech 1992 - 2008 (v mil. Kč) 35 000
30 000
25 000
20 000
15 000
10 000
5 000
0 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
3
struktura příjemců příspěvku na péči (2009) VÝDAJE NA SOCIÁLNÍ SLUŽBY podle formy poskytované péče pobytová zařízení 16,7%
ambulantní zařízení 4,1%
terénní zařízení 7,3%
žádný registrovaný poskytovatel 71,9%
4
NA PÉČI VÝDAJEPŘÍSPĚVEK NA SOCIÁLNÍ SLUŽBY
forma péče
stupeň příspěvku
pobytová
ambulantní
terénní
žádný registrovaný poskytovatel
celkem
49 576
12 180
21 746
213 203
296 705
I.
11 737
5 777
10 945
88 890
117 349
II.
14 547
3 505
6 196
63 057
87 305
III.
11 231
1 934
2 987
41 437
57 589
IV.
12 061
964
1 618
19 819
34 462
celkem
5
Rozdělení sociálních služeb z pohledu financování Služby sociální prevence • terénní, ambulantní • pobytové • Služby sociální péče • terénní, ambulantní • Pobytové • Sociální poradenství •
Služby sociální prevence terénní, ambulantní Sociální poradenství • poradny, streetwork, krizová intervence, kontaktní centra • Sociální služby bez úhrady • Zdroje: • Státní dotace • Rozdílná nákladovost • Není kontrola využití kapacit • Granty, dary • IP - EU • Princip adicionality
Služby sociální prevence Pobytové • • •
Azylové domy, noclehárny Sociální služby s úhradou (regulace) Zdroje: • Státní dotace • Rozdílná nákladovost • Není kontrola využití kapacit • Granty, dary • IP - EU • Princip adicionality
Služby sociální péče – ambulantní, terénní •
•
•
•
•
Státní dotace • Rozdílnost nákladů Úhrada od uživatelů • Cenová regulace • Neochota využití PnP • Nepochopení PnP x nedostatečná kontrola Ostatní zdroje Nedostatečná dostupnost a kapacita, nedostatečný rozvoj Malá provázanost se zdravotní terénní péčí
Pobytové služby sociální péče • • •
•
Domovy pro seniory – 37.733 lůžek Domovy se zvláštní režimem – 7.396 lůžek Domovy pro osoby se zdravotním postižením • 15.113 lůžek Týdenní stacionáře - 1.009 lůžek
Pobytové služby sociální péče - zdroje •
• •
•
•
Příspěvek na péči (neoptimální struktrura) • 10.000 osob bez PnP • 12.000 osob s PnP I. • 13.000 osob s PnP II. Úhrady uživatel – cenová regulace, 9.900 Kč/měsíc Státní dotace - nereflektování nákladovosti nemožnost dlouhodobého financování Úhrady z fondů veřejného zdravotního pojištění • Úhrada pouze 20 – 50% skutečné zdravotní péče Jiné příjmy
DOMOVY PRO SENIORY - kapacita Počet osob v DpS, které mohou být doma Počet uživatelů PS Z toho bez PnP
20.000 – 30.000 113056 63445
Nutné navýšení kapacit PS Předpoklad:
nepeněžní forma PnP cenová deregulace
12
KOLIK JE POTŘEBA DALŠÍCH MÍST
Počet osob v DpS, které mohou být doma
25000
Počet uživatelů PS Z toho bez PnP
113056 63445
Nutné navýšení kapacit PS Předpoklad:
nepeněžní forma PnP cenová deregulace
13
14
Sociálně zdravotní péče nedostatečná úhrada zdravotní péče v sociálních službách (20 – 50% skutečnosti) minimální úhrada sociálních služeb ve zdravotnických zařízeních 15.000 – 25.000 lůžek ve skrytých sociálních hospitalizacích – 4-5 miliard Kč LDN – 14.331 lůžek Celkem tedy více než 90.000 disponibilních lůžek Rozdílné financování Absence koncepce dlouhodobé péče 15
Hlavní nedostatky financování soc.sl. neefektivní alokace příspěvku na péči neefektivní redistribuce státních dotací nesystémové a neefektivní financování sociálně zdravotní péče malá dostupnost a kapacita terénních a ambulantních služeb nedostatečné odměňování pracovníků v soc.sl.
16
Pozitivní aspekty zvyšování kvality pobytových služeb zvyšování úrovně bydlení posilující role uživatele (objekt x subjekt) více zdrojové financování navýšení počtu pracovníků větší přehlednost stejné podmínky bez pohledu na právní formu
17
Předpoklady efektivního financování zavedení nepeněžní výplaty PnP vetší kontrola u neformální péče stanovení nákladových normativů služeb soc.péče stanovení personálních normativů finanční participace rodiny a zkoumání majetkových poměrů uživatele zavedení paušálů tzv. dlouhodobé péče (jak v PZSS tak v LDN) cenová liberalizace podpora soukromých poskytovatelů navýšení PnP v III. s IV. st., posílení role uživatele/zákazníka cenová liberalizace
18
Predikce vývoje změna systému financování sociálních služeb změna výplaty příspěvku na péči řešení problémů zdravotní péče v PZSS komplexní analýza sociálních služeb koncepce dlouhodobé péče koncepce sociálních služeb zvyšování kvality sociálních služeb
19
Pojetí sociální politiky Liberální státy Welfare - Reziduální systém - volný trh, rodina, malá redistribuce příjmů, nízké odvody, nízká míra dekomodifikace,oddělení státu a občanů
(Velká Británie, USA, Austrálie, Nový Zéland, Irsko) Konzervativní státy Welfare - Výkonový systém - Jistá míra intervence, vázání na status , příspěvky vázány na nároky, pojistný systém, dvoustupňový model péče (Francie, Itálie, Německo, Nizozemí) Sociálně demokratický model - Redistributivní model, vysoká míra rovnosti, vysoká míra dekomodifikace, univerzální poskytování dávek
(Švédsko, Norsko, Dánsko, Nizozemí) Rudimentární (středomořský) model - Menší sociální jistoty, silná pozice rodiny, duální stát (Španělsko, Itálie, Portugalsko, Řecko) 20
Děkuji za pozornost.
21
