Edvard Beneš na Moravě

GYMNÁZIUM A SOŠ MORAVSKÉ BUDĚJOVICE

Edvard Beneš na Moravě

Autoři: Michaela Langová, Eliška Čechová Škola: Gymnázium a Střední odborná škola, Tyršova 365, 676 19 Moravské Budějovice Kraj: Kraj Vysočina Konzultant: PhDr. Alena Zina Janáčková Moravské Budějovice 2014

Prohlašujeme, že tato práce je původním dílem a je vypracována samostatně. Všechny použité zdroje, z nichž bylo čerpáno, jsou náležitě citovány a zapsány v seznamu použité literatury. V Moravských Budějovicích dne ……….....

…………………………………. Michaela Langová, Eliška Čechová 2

Poděkování V první řadě bychom chtěly moc poděkovat PhDr. Aleně Zině Janáčkové, která nám dávala užitečné rady během psaní této práce. Dále bychom chtěly poděkovat paní Mgr. Lence Jičínské, archivářce v Moravských Budějovicích, která nám ochotně poskytovala prameny, z nichž jsme při psaní čerpaly. Jednalo se o městské kroniky a školní kroniky našeho města a blízkého okolí. Náš velký dík patří také paní Mgr. Miroslavě Kučerové, která nám vyhledala všechny potřebné fondy v Moravském zemském archivu v Brně, které nám v naší práci velmi pomohly. Děkujeme také paní Mgr. Janě Dostálové, která nám zajistila návštěvu Archivu Kanceláře prezidenta republiky v Praze. Rovněž děkujeme paní Ing. Lucii Bláhové a panu Lukáši Gregorovi, kteří nás provedli zámkem v Náměšti nad Oslavou. Díky této návštěvě jsme měly možnost prohlédnout si prostory letního sídla pana prezidenta Edvarda Beneše. Na závěr bychom rády poděkovaly paní MgA. Naděždě Rezkové Přibylové, která celý tento projekt zrealizovala.

3

Anotace Práce se zabývá druhým prezidentem Československé republiky Edvardem Benešem a jeho působením na Moravě na základě prostudovaných archivních záznamů. Mapuje především dvě cesty prezidenta Edvarda Beneše po Moravě, které byly situované do okolí Moravskobudějovicka a Třebíčska v letech 1936 a 1947. Poskytuje informace o přípravách na cestu prezidenta Beneše na Moravu a následné projevy ve městech věnované Dr. Edvardu Benešovi. Přináší také záznamy z dobových novin, které o cestách pana prezidenta informovaly a taktéž záznamy z kronik měst a školních kronik z okolí Moravskobudějovicka a Třebíčska. Objevují se zde také fotografie pořízené v době příjezdu Edvarda Beneše do různých měst na své trase po Moravě. Klíčová slova: Edvard Beneš; Morava; Moravskobudějovicko; Třebíčsko; 1936; 1947

4

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 6 1 Edvard Beneš ........................................................................................................................... 8 2 Cesty Edvarda Beneše po Moravě ........................................................................................ 10 2. 1 Vysočina ........................................................................................................................ 11 2.1.1 Moravské Budějovice .............................................................................................. 11 2.1.2 Třebíč ....................................................................................................................... 12 2.1.3 Jaroměřice nad Rokytnou ........................................................................................ 13 3 Cesta 17. června 1936 ........................................................................................................... 14 3.1 Z pohledu četnictva ........................................................................................................ 15 3.2 Z pohledu novin a novinářů ............................................................................................ 16 3.2.1 Československá strana lidová .................................................................................. 16 3.2.2 Národní socialisté..................................................................................................... 17 3. 2. 3 Rozdíly mezi lidoveckou a národosocialistickou verzí.......................................... 18 3.3 Z pohledu školních kronik .............................................................................................. 19 3.4 Městské pamětní knihy ................................................................................................... 20 4 Cesta 13. června 1947 ........................................................................................................... 22 4.1 Z pohledu školních kronik.................................................................................................. 23 4.2 Z pohledu městských kronik........................................................................................... 24 4.3 Z pohledu novin .............................................................................................................. 25 5 Závěr...................................................................................................................................... 27 6 Resume .................................................................................................................................. 28 7 Seznam pramenů a literatury ................................................................................................. 29 Archivní prameny ..................................................................................................................... 29 8 Seznam příloh ........................................................................................................................ 32

Úvod Cílem práce je zpracovat téma týkající se cest pana prezidenta Dr. Edvarda Beneše na Moravu a jeho pobytu v této části republiky. Pro kvalitnější zpracování byly zvoleny dva roky a to rok 1936 a 1947, kdy pan prezident učinil cesty do zvolených lokalit Moravskobudějovicka a Třebíčska. Základní metodou byla analýza historických dokumentů, archiválií a map. Na samém počátku výzkumu se procházely a zpracovávaly získané poznatky ze Státního okresního archivu Třebíč, pracoviště Moravské Budějovice a Státního okresního archivu Třebíč, pracoviště Třebíč (dále jen SOkA Třebíč). Zde proběhla práce s Pamětními knihami z Jaroměřic nad Rokytnou, Moravských Budějovic a Jemnice a dále průzkum kronik základních a národních škol chlapeckých i dívčích a kroniky gymnázia. V SOkA Třebíč také proběhla práce s dobovými novinami, které se zmiňovaly o prezidentových návštěvách a informovaly čtenáře o jejich uskutečnění a následně o jejich průběhu. Další výzkum proběhl v Moravském zemském archivu v Brně (dále jen MZA) a v Archivu Kanceláře prezidenta republiky v Praze, kde se bádání zaměřilo především na podrobné plánování cest pana prezidenta na Moravu a jeho program při cestách. V archivu byly poskytnuty k nahlédnutí mapy se zakreslenými místy, kterými pan prezident projížděl a kde se při své trase na jedno z letních sídel v Náměšti nad Oslavou zastavoval. Pro pochopení cílů cest pana Dr. Beneše byla nezbytná také cesta do jeho někdejšího letního sídla, na zámek do Náměště nad Oslavou. Zde proběhla komparace nynější vytvořené expozice s fotografiemi, které byly pořízeny v době, kdy byl Edvard Beneš v prezidentském úřadě. Fotografie zaznamenávají jak místnosti, kde pan prezident pobýval, tak i proměny zámku, které se zde udály za několik posledních desítek let. Neméně hodnotným zdrojem informací se staly fotografie z oslav příjezdu Dr. Edvarda Beneše a záznamy projevů, které byly předneseny při již zmiňovaných návštěvách. Návštěva hlavy státu byla pro obyvatele vybraného regionu velkou událostí, která dokonce inspirovala k napsání veršů, jako jsou tyto…

6

Slovutný pane presidente! Josef Rokyta My, děti západní Moravy,

Kde ruka těžká

vyrostlé ve stínu skalnatých strání,

jak kámen našich skal,

kde nebes azur modravý,

kde prací tíživou

se k hranicím Čech sklání,

v železo tuhne sval,

kde chudoba kvete

kde těžký úděl člověka

jako symbol kraje

je zapsán i v mladou jeho skráň,

a těžká práce s bídou

však srdce tím lepší,

o závoj si hraje.

čím tvrdší je dlaň. o zánik válek a násilí,

V ten kraj Vás vítáme

o světovou svobodu.

my děti, i všechen náš lid, díky Vám vzdáváme za Vaši práci

A zvlášť od nás malých dětí,

o blaho národa a jeho klid.

jichž osud v mlhách je skryt, za Vaši práci o budoucno naše

Za Vaše nezměrné úsilí

přijměte, pane presidente, náš

o věčný mír lidského rodu,

nejvroucnější dík.

Báseň byla otisknuta v regionálních novinách, konkrétně v třebíčských novinách Horácko. Autorem byl místní básník Josef Rokyta. Vzhledem k líbivému obsahu veršů byla báseň přednesena při návštěvě pana prezidenta v Třebíči 17. června 1936 žákem prvního ročníku měšťanské školy Daliborem Povolným.1

1

Slovutný pane presidente! Horácko: týdeník československé strany národně socialistické pro župu X. (Jihlavskou). 1936, 22.

7

1 Edvard Beneš Druhý československý prezident se narodil 25. 5. 1884 v Kožlanech na Rakovnicku a zemřel 3. 9. 1948 v Sezimově Ústí. Po studiu na vinohradském gymnáziu v Praze odchází studovat na Filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity. Poté odjíždí studovat do Francie na univerzitu v Sorbonně, kde studuje na Svobodné škole politických a sociálních nauk. Ve Francii zůstává až do roku 1907, poté odjíždí do Berlína. Své studium ukončuje zkouškou v Dijonu 1908 – doktorát práv a poté v Praze složením rigorózních zkoušek.2 Po vypuknutí první světové války Beneš založil domácí odboj Maffie zajišťující kontakt s Tomášem Garriguem Masarykem. 1915 odchází do zahraničí – do Francie. Od této doby je jeho jméno úzce spjato s Tomášem Garriguem Masarykem a Milanem Rastislavem Štefánikem. Ve Francii přednášel na pařížské

Sorboně o slovanství, psal články do

francouzských a českých zahraničních novin a snažil se spolu se Štefánikem o zřízení samostatných československých vojenských jednotek, což jim odsouhlasila a podpořila je jak Francie, tak Itálie a Rusko, kde tyto jednotky vznikly. Podílel se také na vzniku Československé národní rady, kterou Francie, Itálie a Anglie přijaly jako představitele nového československého státu.3 Po vzniku samostatného Československa 28. 10. 1918 se stává prvním československým ministrem zahraničí. Do Československé republiky se však vrací až v roce 1919 z Francie, mimo jiné kvůli zajišťování jižních hranic Slovenska. Stál u vzniku Společnosti národů, kde prosazoval politiku kolektivní bezpečnosti, uzavřel smlouvu s Francií a dále s Rumunskem a Jugoslávií, které vytvořily tzv. Malou dohodu. Hrál velkou roli jak v mezinárodní, tak ve vnitrostátní politice. 4 V letech 1918-1926 byl ministrem zahraničí, 1921-1922 byl premiérem a od roku 1929 do 1935 poslancem Národního shromáždění. Po odstoupení Masaryka z funkce byl 18. 12. 1935 zvolen prezidentem Československé republiky. Měl blízko k socialistickým myšlenkám, ale marxismus odmítal. V roce 1938 odchází do exilu a prohlašuje mnichovskou dohodu za neplatnou. V exilu si nechává potvrdit od všech spojenců exilovou

2

HAŠKOVEC, Vít. Galerie géniů, aneb, Kdo byl kdo. 2., opr. vyd. Praha: Albatros, 2004, s. 19. ISBN 80-0001298-7. 3 Edvard Beneš: 2. československý prezident. Osobnosti.cz [online]. 2009 [cit. 2014-08-20]. Dostupné z: http://www.panovnici.cz/edvard-benes 4 Edvard Beneš. Pražský hrad [online]. 2004 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://www.hrad.cz/cs/prezidentcr/prezidenti-v-minulosti/edvard-benes.shtml

8

československou vládu. Zabývá se otázkou Němců v Československu a orientací budoucí zahraniční politiky – rozhodl se uzavřít v roce 1943 smlouvu se SSSR. 5 Do Prahy se vrátil 16. 5. 1945. Po válce je podepsán pod prvními zákony, známými jako „Benešovy“ dekrety. V zahraniční politice věřil, že ČSR bude mostem mezi SSSR a západní Evropou. Toto tvrzení mu bylo vyvráceno SSSR a KSČ (Komunistickou stranou Československa) v únoru roku 1948. V červnu téhož roku abdikuje a krátce na to umírá v Sezimově Ústí.6

5

ČORNEJ, Petr. 234 českých osobností. 2. vyd. Brno: Fragment, 2004, s. 56. ISBN 80-253-0024-2. PEČENKA, Marek. Encyklopedie moderní historie. 3. rozšíř. vyd. Praha: Libri, 1999, s. 50. ISBN 8085983958. 6

9

2 Cesty Edvarda Beneše po Moravě Edvard Beneš v letech 1936-1947 konal cesty do různých koutů Československé republiky a výjimkou nebyla ani Morava a Slezsko. Edvard Beneš se na svých cestách zastavoval v mnoha větších či menších moravských městech, kde ho, dle záznamů z dokumentů, bouřlivě vítal všudypřítomný lid vlaječkami. Na své cestě po Moravě navštívil např. Jihlavu, Telč, Moravské Budějovice, Jaroměřice nad Rokytnou, Třebíč, Kyjov, Brno, Znojmo, Vranovskou ves, Rosice, Olomouc, Opavu, nebo vzdálenou Ostravu a Moravskou Ostravu – Vítkovice. Edvard Beneš si za svoje prezidentské sídlo na Moravě zvolil zámek v Náměšti nad Oslavou, který ale navštívil na svých cestách po Moravě pouze dvakrát. Zámek byl po tehdejším majiteli - hraběti Jindřichu Haugwitzovi upraven tak, aby ve všech směrech vyhovoval prezidentovým požadavkům.7 Beneš na své návštěvy po Moravě vždy jezdil v doprovodu své choti Hany Benešové. Zámek Náměšť nad Oslavou se také stal počátečním místem jeho tras po Moravě. Neméně známý je také Židlochovický zámek, bývalé letní sídlo hlavy státu, kde pan prezident na svých cestách také pobýval a odkud vyjížděl na své cesty.8 Na Moravu prezidentský pár vyjel nespočetněkrát, a proto jsme se v práci zaměřily pouze na dvě určité cesty Edvarda a Hany Benešových. Obě dvě tyto cesty vedly na Moravu, na Vysočinu a do námi vytyčeného moravskobudějovického regionu. Pan prezident na těchto cestách zavítal do Moravských Budějovic, Jaroměřic nad Rokytnou a Třebíče. První cestu do těchto destinací provedl v roce 1936, na druhou si tyto obce musely počkat celých jedenáct let až do roku 1947. Během těchto cest se mu dostalo mnoha uznání. V obcích, které navštívil, mu bylo uděleno čestné občanství města, které pan prezident s ochotou velmi rád přijímal (viz Příloha č. 1).

Cesty byly zvoleny především pro připomenutí významu Moravských

Budějovic a jeho blízkého okolí, protože ne každému městu se poštěstilo, aby mohlo prezidenta přivítat.

7

Historie v datech. Oficiální stránky Zámku Náměšt nad Oslavou [online]. 2014 [cit. 2014-05-28]. Dostupné z: http://www.zamek-namest.cz/historie/ 8 HRBEK, Vít. Přestavba zámku v Náměšti nad Oslavou na letní prezidentské sídlo v letech 1946 -1948. Brno, 2010. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/74534/ff_m/Benes-Namest_n.O.pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně. Vedoucí práce prof. PhDr. Jiří Kroupa, CSc.

10

2. 1 Vysočina Zelené srdce České republiky, malebná příroda, rozsáhlé lesy. Na druhé straně hospodářská krize a obrovská nezaměstnanost. Možná to byl jeden z důvodů, proč se prezident Edvard Beneš na Moravě objevil pouze 3x za svoji prezidentskou éru. Na Vysočině se nenacházel žádný průmysl a nezaměstnanost dosahovala vysokých čísel. Odjakživa byl tento kraj spíše zemědělsky založený, navíc se tomuto kraji nevyhnuly v letech 1936 – 1947 různé přírodní katastrofy, ať už to byly povodně z roku 1938, nebo nekončící sucha v roce 1947. Obě události vedly k silné neúrodě v kraji.9 2.1.1 Moravské Budějovice Malebné městečko ležící na Jižní Moravě po konci skončení první světové války zažívá éru rozkvětu tak, jako celé Československo. Vznikají zde různé spolky a je započata výstavba několika budov – Základní školy Tomáše Garrigua Masaryka, gymnázia, probíhá elektrifikace města.10 Ve 30. letech nastupuje hospodářská krize a roste počet nezaměstnaných v celém moravskobudějovickém regionu. Na politické scéně nedochází k žádným změnám a v Moravských Budějovicích vítězí strana sociálních demokratů.11 Dochází zde ale k velkému rozvoji spolků a klubů. V roce 1936 sídlí v Moravských Budějovicích v klášteře sestry Boromejky, které zahajují výuku vaření a šití a vytvořily prostory pro 50 dětí mateřské školy.12 Od téhož roku v místním ochotnickém divadle začíná působit Okresní osvětový sbor.13 Nejsilnější organizací v Moravských Budějovicích byl tehdy Sokol, který zde fungoval již od roku 1889. V roce 1936 se v Moravských Budějovicích konal dokonce valný sjezd sokolské župy plukovníka Švece s ukázkou cvičení na nářadí. Byly uskutečněny první

9

Sucho jako na Sahaře: zopakuje se rok 1947?. In: TÝDEN.cz [online]. 2007 [cit. 2014-08-20]. Dostupné z: http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/sucho-jako-na-sahare-zopakuje-se-rok1947_9126.html?showTab=nejctenejsi-24#.U_PTC6P9WMU 10 Z dějin Moravských Budějovic. Oficiální web města Moravské Budějovice [online]. 2014 [cit. 2014-05-28]. Dostupné z: http://www.mbudejovice.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=9890&id=42807&query=historie 11 Z dějin Moravských Budějovic. Oficiální web města Moravské Budějovice [online]. 2014 [cit. 2014-05-28]. Dostupné z: http://www.mbudejovice.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=9890&id=42807&query=historie 12 Dům sv. Antonína. Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského [online]. 2013 [cit. 2014-08-01]. Dostupné z: http://www.boromejky.cz/25moravske/25.html 13 Geografické celky: Moravské Budějovice. Databáze českého amatérského divadla [online]. 2005 [cit. 201408-01]. Dostupné z: http://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=geo&id=5797

11

Šibřinky a mnoho divadelních představení. V roce 1938 proběhl X. všesokolský slet, kterým sokolstvo ukázalo soudržnost a odhodlání bránit republiku.14 Konalo se otevření chlapecké školy v Moravských Budějovicích – dnešní Masarykovy školy, kterou na památku 60. výročí své existence postavila Městská spořitelna v Moravských Budějovicích. Během druhé světové války byla většina veřejných prostor zabrána německou správou. Po roce 1945 nabízí historický materiál popis města. „V městě je vedle obecních a měšťanských škol státní reálné gymnasium, škola pro ženská povolání, učňovská škola a mateřská školka. V přiděleném zámku zřizuje se oblastní archiv a krajinské museum. Sokol je vlastníkem rozsáhlé sokolovny s divadelním sálem. Je tu továrna na hospodářské stroje, koželužna, tovární mlékárna a lihovar, obilní skladiště, dvě parní pily.“15 2.1.2 Třebíč Vzhledem

k tomu,

že

naše

práce

popisuje

cesty

Edvarda

Beneše

po

moravskobudějovickém regionu a jeho blízkém okolí, je nutné popsat také vzhled Třebíče v letech 1936 – 1947. Po první světové válce do Třebíče přichází podnikatel Tomáš Baťa s úmyslem zřídit umělecké dílny a továrnu k výrobě obuvi – dnes zde sídlí podnik BOPO a. s. – v likvidaci. Ostatní stavební činnost jen zvolna převyšuje standart.16 Třebíč v 30. letech doprovází hospodářská krize a obrovská nezaměstnanost, kdy je město zadlužené a není schopné své dluhy splácet. Třebíč byla tak zadlužená, že jeden její věřitel – Cyrilometodějská záložna v Brně chtěla exekučně zabavit náměstí a přilehlé ulice, které chtěla následně vydražit ve veřejné dražbě. Dluh byl nakonec zaplacen 1936 Zemským úřadem.17

14

PIDROVÁ, WAAS a NOVÁK. Památník Tělocvičné jednoty Sokol. 1. vyd. Moravské Budějovice: TJ Sokol Moravské Budějovic, 2009. Dostupné z: http://mbsokol.cz/wp-content/uploads/Sokol-Moravsk%C3%A9Bud%C4%9Bjovice-1889-2009.pdf 15 Archiv Kanceláře prezidenta republiky, KPR (1919) 1948 – 1962, i. č. 1820, sig. 125436, kar. 353, Program zájezdu pana presidenta republiky na Moravu ve dnech 8. – 24. června 1947, 28. 6. 1947, Praha, s. 309. 16 Historie města Třebíč. Třebíč: město s historií [online]. 2014 [cit. 2014-05-28]. Dostupné z: http://www.trebic.cz/historie-mesta-trebic/d-1383/query=historie 17 KRATOCHVÍL, Jan. Správní vývoj města Třebíč v letech 1918 - 1939. Brno, 2011. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/330899/ff_b/Spravni_vyvoj_mesta_Trebic_v_letech_1918__1939.pdf?zpet=%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3DT%C5%99eb%C3%AD%C4%8D%26start%3D2. Bakalářská práce. Masarykova univerzita v Brně. Vedoucí práce PhDr. Jiřina Šouračová

12

30. léta jsou také spojena s dostavbou různých budov v Třebíči – Městská spořitelna, Říční lázně.18 Během mobilizace nastupovali muži z Třebíče převážně do Jihlavy nebo do Znojma. Vznikla také potřeba vybudovat protiletecké kryty, které měly být zřízeny na náklady největších třebíčských továren. 19 Po druhé světové válce v Třebíči, tak jako jinde, panuje divoký odsun německého obyvatelstva. V Zámostí je zrušen tábor pro německé kolaboranty a ti jsou přesunuti do Německa. Panovala zde stále velká bída. Po návratu lidí z koncentračních táborů se zde začal šířit břišní tyfus a úplavice. 20 2.1.3 Jaroměřice nad Rokytnou Tak jako téměř všechna města postihla i Jaroměřice nad Rokytnou silná hospodářská krize s obrovským nárůstem nezaměstnanosti. V této době je majitelkou jaroměřického zámku hraběnka Elvíra z Wrbna. Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava 18. března 1939 dorazila do Jaroměřic nad Rokytnou německá motorizovaná jednotka a ubytovala se v severním křídle zámku.21 Hraběnka Elvíra z Vrbna zámek roku 1942 prodala Říši. Po válce, roku 1945, se majitelem staly Československé státní dráhy, následně pak stát.22 Během druhé světové války zde působil odboj, což dokazuje také proces s třemi boňovskými protinacistickými odbojáři z roku 1944.23

18

Dějiny města v datech. Visit Třebíč [online]. 2014 [cit. 2014-05-28]. Dostupné z: http://www.visittrebic.eu/historie/ 19 KRATOCHVÍL, Jan. Správní vývoj města Třebíč v letech 1918 - 1939. Brno, 2011. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/330899/ff_b/Spravni_vyvoj_mesta_Trebic_v_letech_1918__1939.pdf?zpet=%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3DT%C5%99eb%C3%AD%C4%8D%26start%3D2. Bakalářská práce. Masarykova univerzita v Brně. Vedoucí práce PhDr. Jiřina Šouračová 20 MATYSOVÁ, Lenka. Život v Třebíči v letech 1939 – 1954. Brno, 2013. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/345346/pedf_m/Diplomova_prace_535my.pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně. Vedoucí práce doc. PhDr. František Čapka, CSc. 21 MELÁNOVÁ, Lucie. Návrh naučné stezky po Jaroměřicích nad Rokytnou. Brno, 2013. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/360653/ff_b/Navrh_naucne_stezky_po_Jaromericich_nad_Rokytnou.pdf. Bakalářská práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Mgr. Otakar Kirsch, Ph.D. 22 Historie města Jaroměřice nad Rokytnou. Lysá hora - královna Moravskoslezských Beskyd [online]. 2004 [cit. 2014-08-20]. Dostupné z: http://www.lysahora.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=115905 23 Archiv Kanceláře prezidenta republiky, KPR (1919) 1948 – 1962, i. č. 1820, sig. 125436, kar. 349, Program zájezdu pana presidenta republiky 1936, Praha, s. 302.

13

3 Cesta 17. června 1936 První cesta Edvarda Beneše ve funkci prezidenta vedla do našeho regionu ve středu 17. června 1936. Prezident republiky dr. Edvard Beneš se svojí chotí Hanou Benešovou započal cestu do Znojma, Moravských Budějovic, Jaroměřic nad Rokytnou, Třebíče a Náměště nad Oslavou. Ze Židlochovic Benešovi vyjeli v 8:30 a do Znojma přijeli v 9:30 dopoledne. Pan prezident do Znojma přijel ulicí Na Vídeňce, pokračoval Náměstím republiky, ulicí Buchbergerovou (dnešní ulice Čermákova) až na náměstí Mariánské, kde průvod pana prezidenta republiky zastavil. Po vystoupení se panu prezidentovi hlásil okresní hejtman pan František Laštůvka. Ten pana prezidenta vyvedl na vyvýšené pódium, kde byly proneseny projevy česky a německy. Blahopřála také školní mládež – rovněž česky a německy, která předala paní Haně Benešové květiny. Nakonec představil hejtman panu prezidentovi zástupce korporací a členy Národního shromáždění. Pan prezident opustil Znojmo v 10:00 dopoledne a odjížděl do Bítova.24 V Bítově šel pan prezident za doprovodu fanfár na vyvýšenou tribunu, kde byl po vyslechnutí státní hymny seznámen se starostou Bítova. Za žáky byl přivítán jednou studentkou a podepsal se do pamětní knihy města Bítova. Poté odešel spolu s průvodem k prvnímu železnému mostu přes přehradní jezero. Odtud pan prezident nasedl do člunu a odjel po přehradním jezeře do Vranova, kde si dal ve 12:20 oběd a po krátkém přivítání odjíždí v 13:35 směrem do Moravských Budějovic.25 Edvard Beneš s chotí přijel do Moravských Budějovic ve 14:30. Při vjezdu do města hrály fanfáry a byly zvony z věže farního kostela. Pan prezident republiky vystoupil z vozu na Havlíčkově náměstí (dnešní náměstí Míru) a vstoupil na tribunu. Hudba hrála státní hymnu a poté následovalo přivítání okresním hejtmanem, četnickým velitelem, starostou města panem Felixem Burianem, starostou města Jemnice panem Františkem Čermákem a zástupcem legionářských jednotek panem Vladimírem Javůrkem. Poté následovalo přivítání pana prezidenta školní mládeží, při kterém byly předány kytice jak panu prezidentovi, tak jeho choti. Dále se hlava státu zapsala do pamětní knihy města Moravských Budějovic. Po sestoupení pana prezidenta z tribuny mu byli představeni

24

Archiv Kanceláře prezidenta republiky, KPR (1919) 1948 – 1962, i. č. 1820, sig. 125436, kar. 349, Program zájezdu pana presidenta republiky 1936, Praha, s. 1. 25 Archiv Kanceláře prezidenta republiky, KPR (1919) 1948 – 1962, i. č. 1820, sig. 125436, kar. 349, Program zájezdu pana presidenta 1936, Praha, s. 2.

14

ostatní zástupci města a korporací. Edvard Beneš opustil Moravské Budějovice ve 14:45 a odjel do blízkých Jaroměřic nad Rokytnou. Do Třebíče přijíždí Edvard Beneš v 15:45. Zde na něj rovněž čekaly tisíce lidí. Po vystoupení na tribunu a vyslechnutí státních hymen byl opět seznámen s vedoucími osobnostmi města, panem starostou Josefem Vaňkem, předsedou starostenského sboru Rudoflem Chalupou a dalšími. Za žáky pronesl proslov Bořivoj Povolný. Poté projde Edvard Beneš špalírem dětí a vydá se na prohlídku baziliky sv. Prokopa v Poklášteří, kde je seznámen s místním farářem. Prohlídka bude trvat 15 minut. Z Třebíče pan prezident odjíždí v 17:00 odpoledne a s malou zastávkou v Náměšti nad Oslavou a Rosicích přijíždí zpět do Židlichovic v 19:30.26 Z výše uvedeného vyplývá, že návštěvy měst, měly téměř stejný scénář, proto budou v práci cesty prezidenta republiky dra Edvarda Beneše analyzovány z různých pohledů.

3.1 Z pohledu četnictva Cesta prezidenta Beneše na Moravu vyvolala rozruch, ale také radost nejen u obyčejných občanů, ale zajišťování a organizace celého průběhu akce se dotkla především četnictva, které mělo ponejvíc za úkol zajistit poklidný průběh cest. Při příležitosti návštěvy prezidenta Beneše moravskobudějovického regionu měly hlídky četníků z Jihlavy a Dačic, kteří byli přesunuti do Moravských Budějovic, pevně vyznačeny trasy, po kterých se budou pohybovat a také lokality, ve kterých musí zajišťovat pořádek (viz Příloha č. 3, 4). Na tuto akci bylo povoláno 40 četníků, kteří měli hlídat celou trasu cesty, která začínala Grešlovým Mýtem a končila hranicemi třebíčského okresu. Za účelem kontrolování hladkého průběhu cesty dostali přidělení policisté auto kontrolní silniční stanice v Jihlavě. Zajišťování bezproblémového průběhu návštěvy Moravy se zúčastnil i por. František Marek, který se o svém úkolu a nemožnosti splnění služební cesty z důvodu zabezpečovacích opatření, zmiňuje v přiložených historických dokumentech (viz Příloha č. 5). Zajišťování a zabezpečování klidné návštěvy se nejvíc dotklo obyčejných četníků, kteří museli být poučeni přednosty okresních úřadů. Z materiálů Velitelství četnického oddělení v Třebíči vyplývá, že muselo být přesunuto na zajišťovací akce i dalších 50 četníků

26

Archiv Kanceláře prezidenta republiky, KPR (1919) 1948 – 1962, i. č. 1820, sig. 125436, kar. 349, Program zájezdu pana presidenta republiky 1936, Praha, s. 4.

15

k zajištění průjezdné silnice. Zajímavostí je, že četníci měli být na místa určení dopraveni nákladními auty nebo autobusy.27

3.2 Z pohledu novin a novinářů Cesta prezidenta Beneše na Moravu nemohla uniknout pozornosti tisku. V průběhu plánování cesty na Moravu se o jeho cestě postupně zmiňovala snad všechna periodika, která byla v té době na trhu. Představitelé měst, která byla vybrána prezidentem k návštěvě, si od tohoto aktu slibovali větší prestiž pro dané město nebo obec. Současně s tímto byla prezidentu Benešovi při průjezdu obcemi udělována čestná občanství dané obce. Zvláštní kapitolu ovšem tvoří periodika jednotlivých politických stran, kterým bude v této práci také věnován prostor. 3.2.1 Československá strana lidová Periodikum československé strany lidové se jmenovalo Stráž. Cesta prezidenta Beneše na Moravu v něm nezůstala nezmíněna. Vzhledem k tomu, že se příznivci československé strany lidové hlásili k ideálům, které vyznával samotný Beneš, byla jeho cesta a také její plány velmi podrobně zaznamenávány. První zmínka o cestě prezidenta Beneše na Moravukonkrétně do Třebíče, pochází z 28. května 1936. V ten samý den vyšla v těchto novinách také krátká zpráva o prezidentových 52. narozeninách s upřímným blahopřáním.28 Podrobnější zpráva je zaznamenána v témže periodiku dne 10. června 1936, kde je již vyznačen konkrétní program v Moravských Budějovicích. Do Moravských Budějovic měl prezident republiky dorazit 17. června odpoledne, konkrétně byl čas jeho příjezdu stanoven na 14:30. Přípravami žilo celé město. Hlavně politické strany se rozhodly nic nezanedbat, což dokazuje zpráva ve zmíněném periodiku: „Obecenstvo se žádá, aby zaujalo svá místa již ve 13:30 hod. a dbalo pokynů pořadatelů opatřených červenobílou páskou na rukávě. (…) Majitelé domů v ulici Tyršově, na obou náměstích a v Palackého třídě na Podolí, kudy pan president pojede, jakož i v ostatních částech města se vyzývají, aby své domy ozdobili prapory. Kdo ho nemá, obdrží jej na radnici. Majitelé domů v ulici Tyršově, Horního a Dolního náměstí a Podolí, nechť ozdobí své domy chvojím, které každý obdrží v hasičském skladišti, nechť přijdou se svými prapory.“ 29 27

Moravský zemský archiv Brno, B 72 ZČV Brno, kart. 451, č.j. 397/1936, Program návštěvy pana presidenta republiky, 9. 3. 1937, Brno 28 K narozeninám pana presidenta republiky Dra. Ed. Beneše. Stráž: týdeník československé strany lidové pro kraj Jihlavský (X. volební kraj). 1936, 22. 29 Mor. Budějovicko. Stráž: deník československé strany lidové pro kraj Jihlavský (X. volební kraj). 1936, 24.

16

Velký ohlas zaznamenala návštěva prezidenta Beneše v Třebíči. Zvláště mladí lidovečtí stoupenci se pasovali do role pokračovatelů a následovatelů Benešových ideálů a také si nezapomněli přičíst k dobru jejich rozhodnutí podpořit Edvarda Beneše v jeho politické činnosti. Velmi dojemně je v článku ze 17. června 1936 popisováno nadšení, které doslova tepalo celou Třebíčí.30 Všichni toužili vidět svého prezidenta. Důkazem tohoto je i udělení čestného občanství města Třebíče druhému československému prezidentovi. Všichni v něm viděli pokračovatele masarykovských myšlenek a ideálů, které pouze povznesl z roviny duchovní do roviny reálné a přetransformoval je na soudobé problémy. Existuje také dobový záznam s přesným programem, který Edvard Beneš v Třebíči a jejím okolní absolvoval. Do Třebíče pan prezident přijel přes Výčapy asi v 15:45. Následuje výstup prezidenta republiky na tribunu v centru města, kde jej přivítali přední představitelé Třebíče. „Po státních hymnách uvítá pana presidenta republiky starosta obce Josef Vaněk, předseda starostenského sboru Rudolf Chalupa, zástupce legionářů a italské domobrany učitel Antonín Sedlák a žák měšťanské školy Dalibor Povolný.“31 Poté prezident prošel špalírem dětí základních škol, které jej zdravily mávátky. Dalším bodem programu byla návštěva baziliky sv. Prokopa, která dodnes patří k chloubám Třebíče. Návštěvu Třebíče ukončil pan prezident asi v 17:00, načež dál pokračoval přes Vladislav do Náměště nad Oslavou. 3.2.2 Národní socialisté Ani národní socialisté si nenechali ujít příležitost a náležitě poreferovali o chystané cestě prezidenta Beneše na Moravu. V týdeníku Horácko vyšly před jeho cestou na Moravu dva články, přičemž první z nich se více zaobíral politickým programem a teprve až druhý z nich referoval o tom, jak se především Třebíč chystá na příjezd svého prezidenta. V prvním článku, který byl vydán 29. května 1936, je vzdán hold Benešovi, jakožto pokračovateli masarykovských ideálů. Národním socialistům je také blízký Benešův volební program, který je v článku podrobně uveřejněn. Přikládají do něj však i vlastní myšlenky- o směřování k socialismu a o demokracii hospodářské. Na tyto myšlenky však nikde v Benešově programu odkaz není a lze předpokládat, že národní socialisté pouze chtěli

30

Město Třebíč vítá slavně presidenta republiky!. Stráž:týdeník československé strany lidové pro kraj Jihlavský (X. volební kraj). 1936, 25. 31 Zájezd pana presidenta republiky do okresu třebíčského dne 17. června 1936. Stráž: deník československé strany lidové pro kraj Jihlavský (X. volební kraj). 1936, 25.

17

vyzdvihnout vlastní program a zásady. Na konci tohoto článku je také krátké blahopřání prezidentovi k jeho 52. narozeninám.32 Druhý článek z 12. května 1936 se již podrobněji zabývá detaily cesty prezidenta Beneše do Třebíče, kde se na příjezd prezidenta řádně připravili a uvítání nepodcenili. „Při příjezdu na hranice třebíčského katastru začnou vyzvánět všechny zvony na všech věžích a kostelích, tovární sirény začnou houkat, aby oznámili příjezd p. presidenta do města Třebíče. Na Znojemské třídě bude první slavobrána a příjezd pana presidenta bude očekávat selská jízda u Vernerových první skupina krojovaných spolků.“33 Při příjezdu na třebíčské Karlovo náměstí měly sirény přestat houkat, zvony znít a trubači měli z věže zatroubit famfáry z Libuše. Prezident bude do města uveden za zpěvu dětského sboru Janáček a za asistence představitelů města. Všechny projevy, které pan prezident v Třebíči učiní, budou vysílány místním rozhlasem. Dalším bodem programu bude podpis do pamětní knihy města, drobné občerstvení v městské spořitelně a dále pak zastávka u třebíčské baziliky sv. Prokopa. Také v tomto článku je naznačeno, jak velké popularitě se prezident Beneš těší u běžných občanů. Z toho důvodu také budou „všechny továrny a obchodníci požádáni, aby v době pobytu pana presidenta v Třebíči dali možnost zaměstnancům, aby se vítání hlavy státu zúčastnili. Všechny školy venkovské se též vítání zúčastní, a protože se počítá s velkou návštěvou obyvatel z celého okolí, bude přítomno uvítání pana presidenta v Třebíči několik tisíc občanů.“34 3. 2. 3 Rozdíly mezi lidoveckou a národosocialistickou verzí Obě verze se příliš neliší. Více méně se shodují v časech i v místech prezidentových návštěv. Program popisují obě strany trochu odlišně, nutno ovšem dodat, že národně socialistická strana jej má detailnější. Z dobových materiálů vyplývají mnohé neshody - mezi nejčastější patří rozdílná jména aktérů.

32

Mladí za Benešem! Horácko: týdeník československé strany národně socialistické pro župu X. (Jihlavskou). 1936, 22. 33 Návštěva pana presidenta Dra E. Beneše v Třebíči. Horácko: týdeník československé strany národně socialistické pro župu X. (Jihlavskou). 1936, 24. 34 Návštěva pana presidenta Dra E. Beneše v Třebíči. Horácko: týdeník československé strany národně socialistické pro župu X. (Jihlavskou). 1936, 24.

18

3.3 Z pohledu školních kronik Příjezd pana prezidenta republiky byla obrovská akce v tomto regionu a jistě nezapomenutelný zážitek, který musel být zaznamenán také do kronik měst a školních kronik. Ve školních kronikách se zmiňuje několik kronikářů o této významné události. Přímo v Moravských Budějovicích se o této události vyjadřují kronikáři hned čtyř škol. Školní kronika chlapecké školy obecné a občanské v Moravských Budějovicích popisuje příjezd pana prezidenta na vyzdobené náměstí, kde strávil asi 15 minut a zúčastněnými občany byl vřele uvítán. Píše se zde také, jak byl pan prezident představen ostatním zastupitelům města.35 Ve Školní kronice Masarykovy školy chlapecké v Moravských Budějovicích je v zápise z roku 1936 uvedeno, jak žáci všech škol v Moravských Budějovicích, ale také všech škol v blízkém okolí nadšeně vítali na Havlíčkově náměstí pana prezidenta i s jeho chotí.36 Obecní a měšťanská škola dívčí v Moravských Budějovicích se zmiňuje o tom, jak žačky byly spolu se svými učiteli vítat pana prezidenta republiky dra Edvarda Beneše. Odnesly si z této akce mnoho dojmů.37 Kronika Gymnázia v Moravských Budějovicích popisuje vítání pana Edvarda Beneše s chotí a vítání pany Hany Benešové žačkami gymnázia.38 Ve školní kronice chlapecké a dívčí z Jaroměřic nad Rokytnou se kronikář zmiňuje rovněž o přivítání pana prezidenta na náměstí žáky základní školy, kteří mu a jeho choti předali kytici růží.39 Kronika školy obecné a měšťanské dívčí z Jemnice popisuje přivítání pana prezidenta všemi 147 žákyněmi této školy. Zmiňuje se zde také o představení paní ředitelky panu prezidentovi Benešovi.40 Chlapecká škola v Jemnici rovněž popisuje přivítání dr. Edvarda Beneše všemi žáky z Jemnické školy. Uvádí se zde, že byl z Jemnice vypravený plný vlak a že pan ředitel byl rovněž panu prezidentovi představen.41

35

SOkA Třebíč, fond Národní škola chlapecká Moravské Budějovice, i. č. 96 SOkA Třebíč, fond Základní devítiletá škola Moravské Budějovice, Kronika 37 SOkA Třebíč, fond Národní škola dívčí Moravské Budějovice, i. č. 159 38 SOkA Třebíč, fond Gymnázium Moravské Budějovice, Kronika 39 SOkA Třebíč, fond Národní škola chlapecká Jaroměřice n. R., i. č. 234 SOkA Třebíč, fond Národní škola dívčí Jaroměřice n. R. i. č. 388 40 SOkA Třebíč, Národní škola dívčí Jemnice, i. č. 41, 58 41 SOkA Třebíč, Národní škola chlapecká Jemnice, Kronika 1899 - 1940 36

19

3.4 Městské pamětní knihy O cestě na západní Moravu pana prezidenta Edvarda Beneše se samozřejmě také zmiňují obecní pamětní knihy z Moravských Budějovic, Jemnice a Jaroměřic nad Rokytnou. Pamětní kniha z Moravských Budějovic označuje červen roku 1936 za měsíc Edvarda Beneše. Zastupitelstvo v Moravských Budějovicích zvolilo dne 15. 6. 1936 pana prezidenta čestným občanem Moravských Budějovic a dne 17. 6. 1936 E. Beneš navštívil osobně se svojí chotí Moravské Budějovice. Kronikář popisuje nádherně vyzdobené město, tribunu, na níž vystupoval na Dolním náměstí před domy č. 4 a 5 a také skauty stojící hrdě pod tribunou, na prsou mající odznak Tyrše. Není zde opomenut také proslov pana Františka Staňka, který panu prezidentovi připomíná, jak silný byl v tomto kraji odboj a jak je rád, že i on navštívil sice chudý, zato překrásný jihlavský kraj.42 Z Pamětní knihy města Jemnice se dozvídáme o návštěvě Moravských Budějovic panem prezidentem, jeho chotí a velkým doprovodem. Z Jemnice byl na tuto slávu vypravený vlak, který nestačil pojmout všechny zájemce, kteří se chtěli návštěvy účastnit. Nejpočetněji byl zastoupen spolek Sokol a Orel. Dětí zde bylo na 600 a Moravské Budějovice bylo jedno z nejkrásněji vyzdobených měst západní Moravy. Pan starosta Jemnice při této příležitosti předal panu prezidentovi knihu vázanou v kůži Založení a zlatá doba Jemnice.43 Kronikář města Jaroměřic nad Rokytnou podrobně popisuje oslavy příjezdu pana prezidenta Edvarda Beneše do Jaroměřic nad Rokytnou. Uvádí, jak všechny domy musely být vyzdobeny a celé město upraveno a připraveno na příjezd p. prezidenta. Pan prezident prý přijel kolem 16:00 odpoledne. Na náměstí bylo shromážděno žactvo s praporky, které vítalo pana prezidenta. Nejvíce zastoupeny byly spolky Sokol (433) a Orel (305). Přijelo mnoho cvičenců těchto spolků také z blízkého okolí (Želetava, Příštpo, Myslibořice, Lesonice, …) Byl to obrovský zážitek pro celé obecenstvo a u některých se v očích objevily i slzy. U tribuny stáli zástupci města včele s panem starostou Leopoldem Heinigem. Z druhé strany tribuny stál pěvecký sbor Sokola. Několik písní zapělo také žactvo a nakonec jednu píseň zazpíval hoch a děvče v krojích a podali kytici paní Haně Benešové. Nejvíce smutní z této akce byli hasiči, kteří čekali ve špalíru u hřbitova, kde měl pan prezident navštívit hrob Otokara Březiny. Plán se ovšem změnil a pan prezident pouze projel okolo a pokračoval směrem k Třebíči. 42 43

Pamětní kniha Moravských Budějovic II, kopie SOkA Třebíč, fond Městský národní výbor Jemnice, neusp., Pamětní kniha I

20

Kronikář zde také popisuje malý incident, který se stal panu prezidentovi, který přijel do Jaroměřic n. Rokytnou na návštěvu. Edvard Beneš při výstupu na tribunu údajně zakopnul o koberec a na tribuně upadl.44

44

SOkA Třebíč, fond Archiv města Jaroměřice nad Rokytnou, neusp., Pamětní kniha Jaroměřic n. R. I

21

4 Cesta 13. června 1947 Podruhé vyjíždí Edvard Beneš na Moravu 8. června 1947. Pan prezident odjel z Prahy v 8:00, následovala dvacetiminutová přestávka ve Vlašimi a poté čtyřicetiminutová pauza v Pelhřimově. Z Pelhřimova odjel pan prezident v 11:30 a už ve 13:30 přijel do Náměště nad Oslavou. Návštěvy měst měl pan prezident naplánované na 13. a 22. červen. 25. června se pak měl samozřejmě s několika zastávkami vrátit zpět do Prahy.45 První návštěva proběhla 13. června a podle přesného programu navštívil pan prezident Jaroměřice nad Rokytnou, Moravské Budějovice, poté se zastavil na oběd na Vranovské přehradě, dále Beneš zavítal do Znojma, Pohořelic a Brna. Dne 22. června pak proběhl prezidentův zájezd na Moravské Slovácko, kterým jsme se ale blíže nezabývaly. Druhá cesta pana prezidenta do námi zvolených měst začala v Náměšti nad Oslavou v pátek 13. června 1947. Z Náměště manželé odjíždí v 8:00. První zastávka byla v Jaroměřicích nad Rokytnou a to na 20 minut. Celý zájezd zastavil před Muzeem Otokara Březiny, kde pana prezidenta uvítal předseda MNV Stanislav Procházka. Po návštěvě muzea je prezidentovi Benešovi předána Březinova busta, jejímž autorem je sochař Kapinus. V 9:20 odjíždí zájezd přes náměstí do Moravských Budějovic, kde se zastaví na dalších 20 minut. Do Moravských Budějovic přijíždí kolona (viz Příloha č. 10) na Stalinovo náměstí. Dr. Beneše přivítá předseda okresního národního výboru (dále jen ONV) Ing. Jaroslav Čech, vedoucí úředník ONV a okresní velitel státní národní bezpečnosti (dále jen SNB). Uvítací proslov přednese Josef Čekalský, předseda městského národního výboru (dále jen MNV). Následuje předání kytic a darů. Mimo jiné kolekce rukavic – výrobky místní továrny nebo mapy města s 12 akvarely prof. Šindeláře. Předseda ONV představí panu prezidentovi předsedu MNV města Jemnice Jana Kratochvíla, který přednese proslov a odevzdá diplom čestného občanství města Jemnice. Při odchodu z tribuny jsou panu prezidentovi hromadně představeni pozůstalí po umučených občanech z Blížkovic. Pan prezident se podepíše do pamětních knih a k autu ho doprovodí předsedové ONV a MNV.

45

Archiv Kanceláře prezidenta republiky, KPR (1919) 1948 – 1962, i. č. 1820, sig. 125436, kar. 353, Zájezd pana presidenta na Znojemsko13. června 1947 - celkový program, Praha s. 2-4

22

Pan prezident odjíždí z Moravských Budějovic v 9:55 a pokračuje bez zastávek až do Vranova. Ve Vranově je zastávka nejdelší, pro pana prezidenta je zde připraven oběd, ale absolvuje i projížďku po jezeře. Edvard Beneš s doprovodem odjíždí ve 14:30. Jeho cesta dále pokračuje do Znojma, kde si manželé prohlédli muzeum. Dále následuje krátká desetiminutová zastávka v Pohořelicích a přes Brno se zájezd vrací zpět do Náměště nad Oslavou ve 20:30.46 13. června procestoval tedy pan prezident 210 km (viz Příloha č. 9)

4.1 Z pohledu školních kronik Pro žáky/ně ať už obecních škol nebo národní byla návštěva pana prezidenta s jistotou nezapomenutelným zážitkem. Takto je nahlíženo na tuto událost i ve školních kronikách. Z Jemnice přijeli žáci i žákyně do Moravských Budějovic, aby mohli i oni přivítat a zahlédnout pana prezidenta. Z obecné školy přijelo do Moravských Budějovic 51 žákyň v doprovodu učitelů. Žákyně byly umístěny tak, aby nejlépe viděly a odnesly si v paměti obraz pana prezidenta. Z národní školy přijelo pana prezidenta přivítat 81 žákyň s učitelským sborem.47 Kroniky moravskobudějovických škol popisují, jak byly budovy školy bohatě vyzdobeny praporky, a lítost žáků, že nemohli pana prezidenta vidět déle. Žáci vítali pana prezidenta s chotí i se svými učiteli.48 Jaroměřická

školní

kronika

popisuje

návštěvu

prezidenta

jako

největší

a

nejvýznamnější událost školního roku. Uvítání se zúčastnily jak děti místní, tak i z okolí. Děti v Jaroměřicích vítaly pana prezidenta v krojích – sokolských, orelských, národních a junáckých. Děti v krojích na tribuně tvořili živou československou vlajku. Ostatní děti stály podél ulice, kudy dr. Beneš projížděl.49

46

Moravský zemský archiv v Brně, B 72 Zemské četnické velitelství Brno, Podrobný program zájezdu pana presidenta republiky na Znojemsko dne 13. června 1947. 47 SOkA Třebíč, fond Národní škola dívčí Jemnice, i. č. 41, 58 48 SOkA Třebíč, fond Národní škola dívčí Moravské Budějovice, i. č. 159 SOkA Třebíč, fond Národní škola chlapecká Moravské Budějovice, i. č. 96 49 SOkA Třebíč, fond Národní škola chlapecká Jaroměřice n. R., i. č. 234

23

4.2 Z pohledu městských kronik Města, která měl dr. Beneš navštívit, se na tuto událost pečlivě připravovala. V Jaroměřicích nad Rokytnou již začátkem května začali dláždit Březinovu ulici a staré betonové chodníky nahrazovat novými. Domy, kolem kterých prezident projížděl, byly obíleny a před nimi vše upraveno. Po obou stranách cesty stály bíle natřené stožáry, na kterých při příjezdu pana prezidenta vlály prapory. Za výzdobu a veškerou přípravu k uvítání včetně darů zaplatil MNV 80 000 Kčs. 19. května se předseda MNV Stanislav Procházka zúčastnil schůzky ve Znojmě, kde dostali zástupci obcí pokyny. Pokyny zahrnovaly odeslání uvítacího proslovu a krátkého historického a kulturního popisu obce panu prezidentovi do tří dnů. U vjezdu do města stála slavobrána, na které stálo: ,,Město Březinovo vítá milovaného presidenta.“ V Jaroměřicích vítaly pana prezidenta i četné delegace z Hrotovicka, školní mládež místní a z okolí, ale také krojované korporace. Obecenstvo již od časných ranních hodin stálo podél Březinovy ulice. Dr. Beneše přivítali slavnostní fanfáry z Libuše a po nich následovala hymna. Pana prezidenta přivítal předseda MNV Stanislav Procházka krátkým proslovem a představil mu předsedu muzejního spolku Josefa Kapinusa. Ve svém proslovu Procházka odkazuje na Františka Míču, autora prní české opery a na slavného básníka Otokara Březinu, který ve městě žil a učil ve zdejší škole. Také upozornil na to, že ho zde všechen lid vřele miluje a houževnatě pracuje, aby přispěl k výstavbě republiky.50 Poté byly panu prezidentovi předány květiny. Po návštěvě Březinova muzea předali Benešovi zástupci města bustu Otokara Březiny. A prezident se na oplátku podepsal do pamětních knih, jak měst, tak i muzejního spolku. Na rozloučenou zazpíval panu prezidentovi mužský pěvecký sbor Sokola. Edvard Beneš opouštěl Jaroměřice nad Rokytnou s přáním „mnoho zdaru do dalších let.“ 51 V Moravských Budějovicích stály na Dolním náměstí dvě tribuny. Na západní straně slavnostní tribuna citací, která byla rozsáhla a stála před domy č. 4, 5, 6, 7. A na východě byla umístěna tribuna pro obecenstvo a hudbu. Cesty byly lemovány lidmi, někteří byli oblečeni do spolkových šatů. V Moravských Budějovicích E. Beneš vystoupil z vozu za jásotu dětí. Náměstí bylo vyzdobeno prapory, na sokolské tribuně si pro pana prezidenta připravily jedinečnou podívanou děti v krojích. Uvítací řeč pronesl předseda MNV Josef Čekalský. 50

Archiv Kanceláře prezidenta republiky, KPR (1919) 1948 – 1962, i. č. 1820, sig. 125436, kar. 353, Zájezd pana presidenta na Znojemsko13. června 1947 - celkový program, Praha s. 3 51 SOkA Třebíč, fond Archiv města Jaroměřice nad Rokytnou, neusp., Pamětní kniha Jaroměřic n. R. I

24

Ve své řeči upozorňuje na fakt, že prezident město navštívil téměř na den přesně před 11 lety. Poukázal také na to, že tehdy ještě nikdo netušil, jaké hrůzy války je čekají. Josef Čekalský vzpomněl i na vojáky, kteří ve válce padli. Na důstojné uvítání pana prezidenta a jeho choti ze strany MNV, ale i občanů dr. Beneš reagoval ve svém proslovu. Po projevu byly manželům předány dary a kytice. Jedna z občanek, téměř devadesátiletá paní, dokonce panu prezidentovi ruce líbala a jeho choť, paní Hana, stařence věnovala jednu z darovaných kytic. Nadšení vyvrcholilo při odjezdu vzácných hostů, obecenstvo pana prezidenta doprovázelo s přáním: „Buďte nám dlouho zachováni.“52 Do Moravských Budějovic zavítali i zástupci z Jemnice. Panu prezidentovi předali diplom čestného občanství města Jemnice a zároveň mu bylo tlumočeno pozvání k návštěvě města. Dr. Benešovi byla předložena pamětní kniha k podpisu (viz Příloha č. 12). V této knize je také naznačeno, že zdravotní stav pana prezidenta nebyl nejlepší, jeho projevy byly krátké a také fakt, že se jednalo o jeho poslední návštěvu v tomto kraji.53

4.3 Z pohledu novin Událost, jako je návštěva prezidenta republiky, si nenechali ujít ani novináři. Již před započetím cesty vyšly články, které dopředu obyvatele měst upozorňovaly na návštěvu dr. Beneše a přibližovaly lidem prezidentovu cestu. Nejvíce článků však vyšlo až během Benešova pobytu v Náměšti a následné cestě. Jiskra, týdeník Komunistické strany Československa pro Západní Moravu, popisuje v jednom ze svých článků krátce přípravy na návštěvu, ale zejména samotnou událost. V článku je vyobrazena vděčnost obyvatel dr. Edvardovi Benešovi za jeho veliké státnické dílo. Po cestě, kterou pan prezident se svým průvodem projížděl, jej zdravili lidé, kteří přerušili práci a šli pana prezidenta vítat při návštěvě horáckého kraje. I zemědělci pracující na poli přicházeli k cestě, aby mohli pozdravit dr. Beneše. Zmínka o Jaroměřicích opět odkazuje na Březinovo muzeum a na dary, které pan prezident dostal. V tehdejším okresním městě, Moravských Budějovicích, se náměstí zaplnilo již dlouho před příjezdem pana prezidenta. Na tribuně pod nápisem „Ve svornosti síla“ nastoupily všechny složky Sokola. Nechyběli zde zástupci národních výborů z celého Moravskobudějovicka, školy z Vratěnína, Dešné a z dalších pohraničních obcí. Po vyslechnutí státní hymny následovaly proslovy a předání darů. Ve všech ulicích, kudy pan prezident projížděl, ho 52 53

SOkA Třebíč, fond Pamětní kniha Moravských Budějovic III., kopie SOkA Třebíč, fond Pamětní kniha města Jemnice, založená r. 1924

25

zdravily stovky lidí a nadšení nebralo konce. I to dokazuje, jaké oblibě se dr. Edvard Beneš těšil.54

54

Jiskra: týdeník Komunistické strany Československa pro Západní Moravu. Třebíč, 1947, III. (XXVIII.), č. 25.

26

5 Závěr Závěrem bychom mohli říct, že obě cesty byly výjimečnou událostí jak pro představitele měst, tak i pro obyvatelstvo samotné. Lidé si ze setkání, odnesli nezapomenutelné zážitky a o městech, které pan prezident navštívil, si mohli čtenáři přečíst v několika regionálních novinách. A tyto dvě události za sebou zanechaly stopu i v pamětních knihách ať už měst či škol. Všemu však předcházely náročné přípravy, mezi které řadíme výzdobu měst nebo nácvik vystoupení dětí. Návštěva pana prezidenta, byť jen na krátkých 20 minut, zasáhla i rozpočet města. Do výdajů spjatých s návštěvou Dr. Beneše započítáváme jak již zmiňovanou výzdobu města, tak i kytice a dary pro pana prezidenta i pro paní Hanu. Ze svých cest si pan prezident také odvážel čestná občanství, ale poznal i problémy, se kterými se města potýkají. Cesty si byly podobné hlavně výběrem navštívených měst, ale i data návštěvy se více méně shodovala. Mezi největší rozdíly cest pana prezidenta patří místo jeho ubytování. V prvním případě byl ubytovaný v Židlochovicích, odkud také na své cesty vyrážel. V druhém případě se přechodným bydlištěm pana prezidenta stal zámek v Náměšti nad Oslavou. Rozdíly najdeme také v politickém smýšlení obyvatel. Důkazem toho jsou přední představitelé měst, kteří vítali prezidenta při druhé cestě. Jak jaroměřický tak i moravskobudějovický předseda MNV se hlásili ke komunistické straně. Obě cesty od sebe oddělovala druhá světová válka, která ovlivnila mínění jak obyčejných lidí, tak i samotného prezidenta. Při každé návštěvě nahlížel lid na Beneše jinak. V případě první cesty bylo na Beneše nahlíženo jako na prezidenta, na váženého člověka, samozřejmě ho měl národ rád a obdivoval ho. V případě návštěvy města se všichni snažili, aby si prezident zastavení ve městě zapamatoval a cítil se v něm dobře. Avšak v případě druhé návštěvy bylo na Beneše nahlíženo jako na prezidenta „budovatele“, na člověka, který pomáhal osvobodit Československo během druhé světové války a národ ho zbožňoval. O to více se obyvatelé měst snažili, aby ukázali nejen sebe, ale i celé město v co nejlepším světle. Aby se ukázali jako ti, kteří pomáhají s budováním Československa. Na základě těchto faktů jsme si upevnily svůj názor na vnímání politiků. Na naše první dva prezidenty bylo nahlíženo jako na hrdiny a troufáme si říct, že je celý národ miloval. Návštěva města samotným prezidentem musela tedy ovlivnit chod města několik týdnu předem.

27

6 Resume Práce se zabývá cestami druhého československého prezidenta Edvarda Beneše na Moravu. Soustředily jsme se na dvě konkrétní prezidentovy cesty, a to v roce 1936 a 1947. Obě cesty proběhly v červnu a my jsme primárně zvolily návštěvy měst Jaroměřice nad Rokytnou a Moravských Budějovic. V práci se ale okrajově objevují i jiná města, která během těchto dvou cest prezident navštívil. Použily jsme materiály i z jemnických pamětních knih, přestože Jemnici Beneš nikdy nenavštívil. Obyvatelé Jemnice se však vydali za prezidentem do Moravských Budějovic. Při zpracování tématu jsme rozdělily text do kapitol, ve kterých se snažíme přiblížit Benešovy cesty na Moravu z různých pohledů. Druhý československý prezident během svých cest po Moravě navštívil mimo jiné i Jaroměřice nad Rokytnou a Moravské Budějovice. Tato dvě vybraná města navštívil dr. Edvard Beneš hned dvakrát a to v roce 1936 a 1947. Při své první cestě, tedy v roce 1936, vyjel prezident i s doprovodem ze Židlochovich 17. června. Navštívil Znojmo, Moravské Budějovice, Jaroměřice nad Rokytnou, ale i Bítov. Po náročném dni se prezident opět vrátil do Židlochovic. Při druhé cestě v roce 1947 je záchytným bodem na cestách pana prezidenta Náměšť nad Oslavou. Odtud také 13. června vyráží na svou přes 200 kilometrů dlouhou cestu. Navštíví Znojmo, Pohořelice, Brno, Třebíč, Jaroměřice nad Rokytnou, Moravské Budějovice a znovu také Bítov. A vrací se zpět do Náměště nad Oslavou. Při obou cestách, ale strávil pan prezident jak v Jaroměřicích nad Rokytnou, tak i v Moravských Budějovicích pouze krátkou chvíli, která netrvala déle než 20 minut. Nehledě na to byli však snad všichni obyvatelé z těchto návštěv nadšení a nebránili se tomu čekat na příjezd prezidenta v ulicích města od brzkých ranních hodin. Prezidenta vítaly famfáry a slavobrány, nechyběly ani krojované soubory tanečníků. Na místo setkání s prezidentem se přišlo mnoho lidí podívat a pozdravit prezidenta, mnohdy byli přítomní i lidé z okolních měst a vesnic.

28

7 Seznam pramenů a literatury Archivní prameny Pamětní kniha Moravských Budějovic II, kopie Pamětní kniha Moravských Budějovic III, kopie SOkA Třebíč, fond Archiv města Jaroměřice nad Rokytnou, neusp., Pamětní kniha Jaroměřic n. R. I SOkA Třebíč, fond Městský národní výbor Jaroměřice nad Rokytnou, neusp., Pamětní kniha Jaroměřic n. R. II SOkA Třebíč, fond městský národní výbor Jemnice, neusp., Pamětní kniha I SOkA Třebíč, fond Národní škola chlapecká Jaroměřice n. R., i. č. 234 SOkA Třebíč, fond Národní škola dívčí Jaroměřice n. R., i. č. 388 SOkA Třebíč, fond Národní škola chlapecká Jemnice, Kronika 1899 – 1940 SOkA Třebíč, fond Národní škola dívčí Jemnice, i. č. 41, 58 SOkA Třebíč, fond Národní škola chlapecká Moravské Budějovice, i. č. 96 SokA Třebíč, fond Národní škola dívčí Moravské Budějovice, i. č. 159 SOkA Třebíč, fond Gymnázium Moravské Budějovice, Kronika SOkA Třebíč, fond Základní devítiletá škola Moravské Budějovice, Kronika Archivu prezidenta republiky v Praze, fond KPR (1919) 1948 – 1962 Moravský zemský archiv v Brně, fond B 72, karton 451 Novinové články Mor. Budějovicko. Stráž: týdeník československé strany lidové pro kraj Jihlavský (X. volební kraj). 1936, 24. K narozeninám pana presidenta republiky Dra. Ed. Beneše. Stráž: týdeník československé strany lidové pro kraj Jihlavský (X. volební kraj). 1936, 22. Pane presidente, vítáme Vás do našeho kraje!. Stráž: týdeník československé strany lidové pro kraj Jihlavský (X. volební kraj). 1936, 25. Město Třebíč vítá slavně presidenta republiky!. Stráž:tý deník československé strany lidové pro kraj Jihlavský (X. volební kraj). 1936, 25. Zájezd pana presidenta republiky do okresu třebíčského dne 17. června 1936. Stráž: týdeník československé strany lidové pro kraj Jihlavský (X. volební kraj). 1936,25.

29

Mladí za Benešem! Horácko: týdeník československé strany národně socialistické pro župu X. (Jihlavskou). 1936, 22. Návštěva pana presidenta Dra E. Beneše v Třebíči. Horácko: týdeník československé strany národně socialistické pro župu X. (Jihlavskou). 1936, 24. President republiky v Moravských Budějovicích, Jiskra: týdeník Komunistické strany Československa pro Západní Moravu. 1947, 25.

Literatura Beneš ve fotografii. Praha: Orbis, 1945. ČORNEJ, Petr. 234 českých osobností. 2. vyd. Brno: Fragment, 2004. ISBN 80-253-0024-2. HAŠKOVEC, Vít. Galerie géniů, aneb, Kdo byl kdo. 2., opr. vyd. Praha: Albatros, 2004, ISBN 80-00-01298-7. PEČENKA, Marek. Encyklopedie moderní historie. 3. rozšíř. vyd. Praha: Libri, 1999, ISBN 8085983958. Internetové zdroje www.hrad.cz www.zamek-namest.cz www.mbudejovice.cz www.boromejky.cz mbsokol.cz www.amaterskedivadlo.cz www.trebic.cz www.visittrebic.eu www.tyden.cz www.lysahora.cz www.panovnici.cz Diplomové práce HRBEK, Vít. Přestavba zámku v Náměšti nad Oslavou na letní prezidentské sídlo v letech 1946 -1948. Brno, 2010. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně. Vedoucí práce prof. PhDr. Jiří Kroupa, CSc. 30

KRATOCHVÍL, Jan. Správní vývoj města Třebíč v letech 1918 - 1939. Brno, 2011. Bakalářská práce. Masarykova univerzita v Brně. Vedoucí práce PhDr. Jiřina Štouračová MATYSOVÁ, Lenka. Život v Třebíči v letech 1939 – 1954. Brno, 2013. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně. Vedoucí práce doc. PhDr. František Čapka, CSc. MELÁNOVÁ, Lucie. Návrh naučné stezky po Jaroměřicích nad Rokytnou. Brno, 2013. Bakalářská práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Mgr. Otakar Kirsch, Ph.D.

31

8 Seznam příloh Příloha č. 1: Odpověď pana presidenta republiky starostovi Burianovi, členu okr. zast. inž. Makešovi, starostovi města Jemnice Čermákovi a zástupci leg. jednotky dr. Javůrkovi - 1936 Příloha č. 2: Přepis programu pana prezidenta při jeho 1. cestě Příloha č. 3: Rozmístění četnických hlídek - 1936 Příloha č. 4: Mapa zájezdu pana prezidenta do země Moravskoslezské - 1936 Příloha č. 5: Dopisy poručíka Marka Františka - 1936 Příloha č. 6: Přepisy vybraných článků z novin o p. Edvardu Benešovi z roku 1936 Příloha č. 7: Přepisy školních kronik z roku 1936 Příloha č. 8: Přepisy městských pamětních knih z roku 1936 Příloha č. 9: Mapa druhé cesty pana prezidenta, 1947 Příloha č. 10: Přepis pořadí aut zájezdu pana presidenta republiky na Znojemsko, 1947 Příloha č. 11: Přepisy uvítacích proslovů, 1947 Příloha č. 12: Podpis pana prezidenta v Pamětní knize města Jemnice, 1947 Příloha č. 13: Přepisy ze školních kronik, 1947 Příloha č. 14: Přepisy z pamětní knihy města, 1947 Příloha č. 15: Přepis článku z novin Jiskra, 1947 Příloha č. 16: Edvard Beneš s chotí Příloha č. 17: Edvard Beneš na návštěvě v Třebíči Příloha č. 18: Edvard Beneš v Moravských Budějovicích

32

Příloha č. 1 Odpověď pana presidenta republiky starostovi Burianovi, členu okr. zast. inž. Makešovi, starostovi města Jemnice Čermákovi a zástupci leg. jednotky dr. Javůrkovi - 1936 Děkuji za upřímná slova, která jste všichni našli nejen k mému uvítání, nýbrž i proto, abyste vzpomněli mého předchůdce v úřadě a těch velikých ideálů, kterými byla vedena naše osvobozovací akce. Tyto ideály nesloužili jen k tomu, abychom jimi podnítili svůj revoluční boj a abychom v jejich jménu dosáhli úspěchu; zavazují nás stále, pro všechnu naši budoucnost. A druhou věc chtěl bych zdůraznit: vyslovujete uznání mé práci a důvěru v mou práci budoucí. Je to pro mne závazné. Politická důvěra je krásný statek, který se těžce dobývá a jak tisíce příkladů ukazuje, snadno ztrácí. Mám pevný plán pro svou práci, pevnou vůli v duchu osvobozenském jej plnit, zachovávat ideály demokracie u nás stůj co stůj, hledat vývojové cesty k uskutečňování stále větší spravedlnosti u nás – doufám tudíž, že důvěru občanstva si uchovám. Potřebuji k tomu jeho pomoci a doufám, že i té se mi dostane. Vaší další práci přeji mnoho zdaru! převzato z: Archivu prezidenta republiky v Praze, fond KPR (1919) 1948 – 1962, i. č. 1820, sig. 125436, kar. 349

33

Příloha č. 2 Přepis programu pana prezidenta při jeho 1. cestě

Dne 17. června 1936 (středa): 8.30 hod. dopol.

Odjezd ze 6idlichovic přes Rajhrad do Znojma.

9.30 hod. dopol.

Příjezd do Znojma ulicí Na vídence, Náměstím republiky, ulicí Buchbergorovou na náměstí Mariánské, kde průvod pana presidenta republiky zastaví za poct platných pro vojenské útvary. Po vystoupení z auta se hlásí panu presidentu republiky okresní hejtman František Laštůvka, posádkový velitel, správce policejního komisařství a velitel četnického oddělení. Pan president republiky bude pak uveden na vyvýšené podium, které se bude nacházeti na severní straně Mariánského náměstí při bloku dom mezi ulicemi Kolbovou a Havlíčkovou; zde přivítá pana presidenta republiky česky starosta města

Znojma

Valentin Skurský a německy I. náměstek starostův Dr. Erich Haase. Za okresní zastupitelstvo promluví česky člen okresního výboru Jan Prinz a německy člen okresního výboru

Jan

Trutschmann.

Pak

budou

následovati

blahopřání školní mládeže, které přednesou dvě české a německé školou povinné děti, jež také podají kytici a ovoce. Konečně představí panu presidentu republiky okresní hejtman přítomné členy Národního shromáždění, zástupce úřadů a autonomních korporací. 10 hod. dopol.

Odjezd

ze

Znojma

ulicí

Havlíčkovou,

Sokolskou,

Divišovým náměstím a Pražskou třídou po státní silnici do Bítova. Na křižovatce před obcí Citonicemi odbočí průvod na okresní silnici k Vranovu a projede obcemi Citonice, Miličovice, Vracovice, Liliendorf, Šumvald, Štítary, Šreflová, Chvalatice a osadou Popelná do Bítova. 34

V Bítově vystoupí pan president a projde za zvuku fanfár špalírem dětí a spolků na vyvýšené podium, zřízené na hořejší jihozápadní části náměstí před nově postaveným římsko-katolickým kostelem. Po státní hymně přestaví okresní hejtman panu presidentu republiky starostu obce Romana Klobka, který uvítá pana presidenta republiky jménem obce Bítova. Za školní mládež osloví pana presidenta republiky žákyně místní školy. Nato se podepíše pan president republiky do pamětní knihy obce Bítova. Po zastávce v Bítově odjede pan president republiky s družinou k prvnímu železnému most přes přehradní jezero, kde na nástupišti plavebního klubu přivítá pana presidenta republiky předseda klubu čsl. turistů ředitel měšťanské školy ve Znojmě Karel Zobal. 11.20 hod. dopol.

Od nástupiště plavebního klubu odjede pan president republiky s průvodem motorovým člunem „Máša“ po přehradním jezeře do Vranova. Motorový člun „Máša“ budou doprovázeti další motorové čluny plavebního klubu „Praha“ a „Znojmo“.

12.15 hod. odpol.

Příjezd na Vranovskou přehradu.

12. 20 hod. odpol.

Oběd pana zemského presidenta moravskoslezského v restauračních místnostech na přehradě.

13.20 hod. odpol.

Odjezd pana presidenta republiky od vranovské přehrady do Vranova, kde na náměstí přivítá německy pana presidenta republiky starosta města Karel Hipmann a česky člen městského zastupitelstva venkovského řídící učitel Josef Veleba. Konečně také školní mládež přednese své blahopřání panu presidentu republiky.

13.35 hod. odpol.

Odjezd pana presidenta republiky z Vranova po okresní silnici

obcemi

Liliendorfem,

Vracovicemi

a

Olbramkostelem na státní silnici budějovickou a obcemi Vranovská ves, Pavlice, Grešlovo Mýto, Lažínky do Mor. Budějovic.

35

14.30 hod. odpol.

Příjezd do Mor. Budějovic. Při vjezdu do města fanfáry z věže farního kostela. Pan president republiky vystoupí z vozu na Havlíčkově náměstí a vstoupí na tribunu. Hudba hraje státní hymnu. Nato bude následovati hlášení okresního hejtmana a okresního četnického velitele. Pak přivít pana presidenta republiky starosta města Mor. Budějovic Felix Burian, člen okresního zastupitelstva a okresního výboru Ing. Zdeněk Makeš, starosta města Jemnice František Čermák a zástupce legionářské jednoty Dr. Vladimír Javůrek. Nato bude následovati hold školní mládeže, při němž budou podány kytice. Pan president republiky se pak zapíše do pamětní knihy města Mor. Budějovic. Po sestoupení z tribuny přestaví okresní

hejtman

členy

okresního

zastupitelstva,

městského zastupitelstva, starostenského sboru, zástupce škol, úřadů a korporací. 14.45 hod. odpol.

Odjezd z Mor. Budějovic přes Jaroměřice do Třebíče. Na hranicích okresu mor. budějovického a třebíčského se hlásí okresní hejtman Josef Navrátil a velitel četnického oddělení štábní kapitán Zábuše z Třebíče.

15.45 hod. odpol.

Příjezd do Třebíče ulicí Znojemskou, náměstím Sv. Čecha, Nádražní ulicí, Masarykovým náměstím, ulicí Kateřiny z Valdštýna na Karlovo náměstí. Před radnicí vystoupí pan president republiky z vozu a vstoupí na tribunu. Po státních hymnách uvítá pana presidenta republiky starosta obce Josef Vaněk, předseda starostenského sboru Rudolf Chalupa, zástupce legionářů a italské domobrany Antonín Sedlák a žák měšťanské školy Bořivoj Povolný. Nato sestoupí pan president republiky

s tribuny.

U

tribuny

budou

okresním

hejtmanem představeny čelné osobnosti, načež obejde pan president republiky špalírem školních dětí, zástupců korporací a obecenstva.

36

Nato se odebéře pan president republiky s průvodem do dvorany městské spořitelny, do níž je vchod hned za tribunou. Ve dvoraně městské spořitelny bude podána krátká svačina. Po svačině odjede pan President republiky s průvodem Palackého ulicí, po Masarykově mostě k basilice sv. Prokopa na Podklášteří. Před basilikou uvítá pana presidenta republiky patron basiliky Emanuel Valdštejn – Wartenberg a farář p. František Doležal. Po proslovech bude následovati prohlídka basiliky sv. Prokopa, která bude trvati 15 minut. 17 hod. odpol.

Po

prohlídce

Masarykově

basiliky mostě,

odjezd

Palackého

z Podklášteří ulicí,

po

Karlovým

náměstím, ulicí Emila Osovského, ulicí Chmelovou, po Smetanově mostě, ulicí Poděbradovou a Brněnskou směrem k Brnu. Krátké zastávky v Náměšti n/Osl. a v Rosicích. 19.30 hod. odpol.

Příjezd do Židlichovic.

převzato z: Archivu prezidenta republiky v Praze, fond KPR (1919) 1948 – i. č. 1820, sig. 125436, kar. 349, s. 1 – 4.

37

Příloha č. 3 Rozmístění četnických hlídek - 1936

převzato z: Archivu prezidenta republiky v Praze, fond KPR (1919) 1948 – 1962, D8631/47

38

Příloha č. 4 Mapa zájezdu pana prezidenta do země Moravskoslezské s vyznačenými trasami 1936

převzato z: Archivu prezidenta republiky v Praze, fond KPR (1919) 1948 – 1962, i. č. 1820, sig. 125436, kar. 349

39

Příloha č. 5 Dopisy poručíka Marka Františka - 1936 Věc: Marek František, por., vzdálení se z Jihlavy (13. červen 1936) Hlásím, že jsem na telefonický rozkaz zemského četnického velitelství Brno ze dne 11/6 1936 odjel dne 12/6 1936 o 10 hod. 30 min. z Jihlavy do Grešlova Mýta a navrátil se téhož dne v 19 hod. 10 min. Dne 13/6 1936 odjel jsem na rekognoskaci tratě pro zájezd pana presidenta republiky okresem moravsko-budějovickým dne 17/6 1936 na ústní rozkaz zemského četnického velitele p. generála Mládka ve 14 hod. a vrátil jsem se téhož dne ve 20 hod. 15 min. Hlásím, že pro vyřizování nutných služebních šetření a přípravu zabezpečovacích opatření pro zájezd pana presidenta republiky nemohl jsem tuto služební cestu nastoupiti dopoledne dne 13/6 1936, takže jsem se zřetelem na nedostatek času a naléhavost služební cesty byl nucen použíti služební objížďky autem četn. pátrací stanice v Jihlavě. převzato z: Moravský zemský archiv Brno, B 72 ZČV Brno, kart. 451, č. j. 194/1, Marek František, por., vzdálení se z Jihlavy, 16. 6. 1936, Brno, s. 12

Věc: Zájezd pana presidenta republiky na Moravu Hlásím, že jsem za účelem provedení tamního rozkazu za dne 8. 6. 1936, čís. jedn. 397/3 dův. /1936 obejel dne 12. června 1936 úsek silnice, kterou projede p. president republiky obvodem zdejšího oddělení a velitele úseku (v Rapoticích – zástupce) poučil o postavení četn. hlídek. Konečná poučení obdrží velitelé úseku dne 15. 6. 1936 u velitelství oddělení v přítomnosti přednosty okresního úřadu. Po dohodě s přednostou okresního úřadu hlásím, že mimo četníků okresu třebíčského (asi 32) bude k obsazení průjezdné silnice zapotřebí ještě 50 četníků. Současně hlásím, že tento počet četníků byl již okresním úřadem v Třebíči u zemského úřadu v Brně vyžádán a dle uvědomění došlého k okresnímu úřadu bude také dodán. Z tohoto důvodu nebyl mnou potřebný počet četníků telefonicky hlášen tamnímu velitelství. Sraz soustředěných četníku navrhuji na den 17 6. 1936 v 8 hodin u ok. četn. vel. Třebíč, odkudž mohou býti nákladními auty neb autobusem rozeslány na místa určení.

40

Konečně hlásím, že z okresů Velké Meziříčí a Nov. Město na Mor. může býti soustředěno asi 40 četníků. převzato z: Moravský zemský archiv Brno, B 72 ZČV Brno, kart. 451, č. j. 233/2, Zájezd pana presidenta republiky na Moravu, 8. 6. 1936, Brno, s. 10

41

Příloha č. 6 Přepisy vybraných článků z novin o p. Edvardu Benešovi z roku 1936 Stráž, týdeník československé strany lidové pro kraj Jihlavský (X. volební kraj) 11. červen 1936 Třebíč Mor. Budějovicko Pan president republiky Dr. Edvard Beneš přijede do Moravských Budějovic 17. června od Znojma ve 14:30 hodin. Obecenstvo se žádá, aby zaujalo svá místa již ve 13:30 hod. a dbalo pokynů pořadatelů opatřených červenobílou páskou na rukávě. Bližší informace poskytne Městský úřad v Moravských Budějovicích. Majitelé domů v ulici Tyršově, na obou náměstích a v Palackého třídě na Podolí, kudy pan president pojede, jakož i v ostatních částech města se vyzývají, aby své domy ozdobili prapory. Kdo ho nemá, obdrží jej na radnici. Majitelé domů v ulici Tyršově, Horního a Dolního náměstí a Podolí, nechť ozdobí své domy chvojím, které každý obdrží v hasičském skladišti, nechť přijdou se svými prapory. převzato z: Mor. Budějovicko. Stráž: týdeník československé strany lidové pro kraj Jihlavský (X. volební kraj). 1936, 24.

Stráž, týdeník československé strany lidové pro kraj Jihlavský (X. volební kraj) 28. květen 1936 Třebíč K narozeninám pana presidenta republiky Dra. Ed. Beneše Dnes, 28. května dovršil pan president republiky 52 roků svého života. Kéž nám jest ještě dlouhé desetiletí zachován zdráv a při síle, aby mohl své služby věnovati republice, která jich tolik potřebuje. převzato z: K narozeninám pana presidenta republiky Dra. Ed. Beneše. Stráž: týdeník československé strany lidové pro kraj Jihlavský (X. volební kraj). 1936, 22.

42

Stráž, týdeník československé strany lidové pro kraj Jihlavský (X. volební kraj) 17. června 1936 Třebíč Pane presidente, vítáme Vás do našeho kraje! Dnes přijíždí do našeho kraje president republiky dr. Edvard Beneš se svojí chotí. Navštíví Znojmo, přehlédne vranovskou přehradu, navštíví Mor. Budějovice, pak starobylou Třebíč a její slavnou basiliku svatého Prokopa a Náměšť nad Oslavou. Celý kraj bude naplněn radostí. Den 17. června bude svátkem všech obcí našeho kraje, kterými pan president se svojí chotí projede. Všichni od nejmenšího školáčka po vetchého starce těšíme se z přítomnosti našeho presidenta, kterého si všichni vážíme a kterého všichni máme rádi. President dr. Edvard Beneš je osobností evropskou. Zasloužil se o vytvoření našeho československého státu. Tento stát od jeho vzniku dále buduje. Jestliže první president republiky dr. T. G. Masaryk nazývá se presidentem-osvoboditelem, jistě dr. Edvard Beneš bude jednou nazýván presidentem-budovatelem. Jeho ohromná práce v zahraničním úřadě položila základy bezpečnosti nově vytvořeného státu. Dr. E. Beneš byl a je bystrý pozorovatel mezinárodních událostí a dovedl vždy věci zaříditi tak, aby sloužili dobru našeho státu. Náš president přinesl také uklidnění v našich poměrech vnitropolitických. Demokratická soustava našeho státu nabyla v dru. E. Benešovi nový pilíř. Už se nemusíme obávat, že v naší zemi bude se hrát o demokracii. President E. Beneš je nám v tom mocnou zárukou. Je to pravý muž na pravém místě! Byli jsme si toho vědomi, a proto když náš stát potřeboval věrného strážce ústavy, Československá strana lidová přičinila se, aby jím byl dr. E. Beneš. Lidová strana zná ušlechtilé zásady presidentovy a staví se za presidenta jako státotvorný element, který chce – jak při uvítání pana presidenta v Brně úřadující místopředseda lidové strany přís. zem. výboru prof. Drobný již prohlásil – pracovali pro zabezpečení naší svobody, uklidnění hospodářských a sociálních rozporů a svým kulturním programem bude usilovati o mravní obrodu širokých vrstev našeho lidu, neboť v mravním obrození národa vidíme bezpečnou záruku lepší budoucnosti. To je také přesvědčení p. presidenta republiky, kterého dnes upřímně vítáme v našem kraji. Pane presidente, buďte nám srdečně vítán! U příležitosti Vaší návštěvy v našem kraji máme jedno přání, aby se Vám i Vaší paní choti, která Vás provází, u nás líbilo, aby pobyt v jihozápadní Moravě byl Vám vždy příjemnou vzpomínkou. převzato z: Pane presidente, vítáme Vás do našeho kraje!. Stráž: týdeník československé strany lidové pro kraj Jihlavský (X. volební kraj). 1936, 25.

43

Město Třebíč vítá slavně presidenta republiky! Den 17. června 1936 stane se historicky významným dnem našeho města, neboť v ten den bude hostiti ve svých zdech po druhé přestavitele obnoveného státu - presidenta republiky Dra E. Beneše i s jeho vzácnou paní chotí. Jest proto samozřejmým, že připravuje důstojné uvítání, přiměřené mimořádnému významu této dějinné události. Město Třebíč bude vítati také svého čestného občana! Uvítání pana presidenta súčastní se spontánně celé město – všechny vrstvy jeho občanstva v naprosté shodě a jednotě nejen proto, že velkorysá osobnost p. presidenta povahově tak jemně a šlechetně vyhrazená vynucuje si přímo neobmezenou důvěru každého, kdo má příležitost blíže ji poznati, ale také z té příčiny, že cítíme se povinni láskou a vděčnosti za ohromné zásluhy získané obětavou, vytrvalou a úspěšnou činností v odboji zahraničním, za války pak cílevědomou spoluprací při budování obnoveného československého státu, zejména organisování zahraniční služby, kde dal státu a národu své nejlepší síly a bohaté zkušenosti plně k disposici. Důstojným a srdečním přivítání p. presidenta chceme také zdůrazniti naší víru, že vysoká uznání a vyznamenání z ciziny, jež se p. presidentu jako ministru zahraničí dostalo, nebyla snad jen projevem ohledů neb zdvořilostí, nýbrž skutečným a zaslouženým zhodnocením mimořádných schopností státnických a diplomatických, kterými mladé republice nesmírně posloužil, položiv tak solidní základ českoslov. tradicí novodobé zahraniční politiky. V neposlední řadě budeme radostně vítati p. presidenta Dra Ed. Beneše jako skutečného pokračovatele díla milované presidenta-Osvoboditele T. G. Masaryka, jehož sám za svého nástupce označil a zajisté plným právem, neboť tak učinil po zralé a promyšlené úvaze. Jsme přesvědčeni, že Dr. Ed. Beneš dříve než ještě převzal z vůle národa od svého slavného velikého předchůdce otěže vlády do ruky, byl již dědicem a majitelem ideí a názorů Osvoboditelových v nejožehavějších otázkách státoobčanského života, zejména pak ve výkladu správně demokracie, která tvoří žulový základ ústavního zákona, zaručujícího právo a spravedlnost všem občanům ve státě. Toto vědomí bylo také příčinou, že povolaní zástupcové čsl. strany lidové v zákonodárných sborech v rozhodné památné chvíli abdikace presidenta Osvoboditele ani na okamžik nezakolísali v otázce kandidáta úřadu presidentského, a touto svojí vírou a pevnou rozhodností stali se za nastalé trapné situace rozhodujícím činitelem v plném vědomí své zodpovědnosti před Bohem, národem a dějinami. Proto také stoupenectvo čsl. strany lidové se svými voleným zástupci ve sborech samosprávných súčastní se slavného uvítání v plném počtu s upřímnou a srdečnou radostí a učiní všem, aby pobyt milého pana presidenta s jeho vzácnou chotí v našem městě byl nejen 44

příjemným, ale aby také přesvědčil p. presidenta, že chápeme plně vysoké intence jeho projevů o míru případně obraně státu a že jsme pevně odhodláni jeho šlechetné, mírumilovné snahy společně s ostatními státotvorným stranami účinně podporovati a že jsme také připraveni v případě nutnosti i největší oběti přinésti, budou-li to nejvyšší zájmy státu a národa nezbytně vyžadovati. Okřídlené a důvěryplné heslo p. presidenta „Vydrželi jsme při mnoha obtížích až dosud – svornou spoluprací vydržíme i v budoucnosti“ pronesené k deputaci města Třebíče na hradě českých králů béřeme velmi vážně a opravdově a bylo by si jen přáti, aby tomu tak bylo v ostatních stranách, pak bychom se o svoji budoucnost strachovati nemuseli. A myslím, že tím způsobili bychom také nejlepší radost panu presidentu při jeho milé návštěvě, kdyby mohl odejíti s blahým vědomím, že se národ aspoň ve chvíli nebezpečí našel, aby dovedl nejen držeti a užívati dědictví svatého knížete Václava, ale byl připraven toto i společně chrániti a zachovati budoucím pokolením. (…) převzato z: Město Třebíč vítá slavně presidenta republiky!. Stráž:týdeník československé strany lidové pro kraj Jihlavský (X. volební kraj). 1936, 25.

Zájezd pana presidenta republiky do okresu třebíčského dne 17. června 1936 Hranice okresu moravskobudějovického a třebíčského: Příjezd asi 15 hod. 10 minut odpoledne. Hlášení okrasního hejtmana a uvítání jménem okresního zastupitelstva za přítomnosti všech členů okresního zastupitelstva, hlášení velitele četnického oddělení štáb. kapitána Zábuše. Výčapy: příjezd 15 hod. 20 minut odpoledne – pomalý průjezd. Třebíč: příjezd 15 hod. 45 minut odpoledne. Příjezd do Třebíče ulicí Znojemskou, nám. Svatopluka Čecha, Nádražní ulicí, Masarykovým náměstím, ulicí Kateřiny z Valdštýna na Karlovo náměstí. Před radnicí vystoupí pan president republiky z vozu a vystoupí na tribunu. Po státních hymnách uvítá pana presidenta republiky starosta obce Josef Vaněk, předseda starostenského sboru Rudolf Chalupa, zástupce legionářů a italské domobrany učitel Antonín Sedlák a žák měšťanské školy Dalibor Povolný. Na to sestoupí pan president s tribuny. U tribuny budou okresním hejtmanem představeny čelné osobnosti, načež obejde pan president republiky špalírem školních dětí, zástupců korporací a obecenstva. Na to odebéře se pan president republiky s průvodem Palackého ulicí, po Masarykově mostě k basilice sv. Prokopa na Podklášteří. Před basilikou uvítá pana presidenta republiky patron basiliky Emanuel Valdštejn-Wartenberg a farář dp. P. František Doležal. Po proslovech bude následovat prohlídka basiliky sv. Prokopa, která bude trvati 15 minut. Po prohlídce baziliky 45

odjezd z Podklášteří po Masarykově mostě, Palackého ulicí, Karlovým náměstí, ulicí Smila Osovského, ulicí Chmelovou, po Smetanově mostě, ulicí Poděbradovou a Brněnskou směrem k Brnu. Odjezd z Třebíče asi v 17 hod. odpoledne. Vladislav: pomalý průjezd v 17 hod. 15 min. odpoledne. Náměšť n. Osl.: Příjezd 17 hod. 30 min. odpoledne. Krátká zastávka a uvítání starostou obce a předsedou starostenského sboru na tribuně. Na to projde pan president špalírem zástupců úřadů, korporací, školních dětí atd. Odjezd 17 hod. 40 min. odpoledne. Kralice: Pomalý průjezd v 18 hod. odpoledne. Rapotice: Pomalý průjezd v 18 hod. 30 min. odpoledne. převzato z: Zájezd pana presidenta republiky do okresu třebíčského dne 17. června 1936. Stráž: týdeník československé strany lidové pro kraj Jihlavský (X. volební kraj). 1936, 25.

Horácko – týdeník československé strany národně socialistické pro župu X. (Jihlavskou) 29. květen 1936 Třebíč Mladí za Benešem! Národní socialisté hlásí se k zásadám svého presidenta „Vše půjde ve starém duchu novým tempem!“ řekl dr. Beneš při nastoupení presidentského úřadu svým spolupracovníkům. Řekl to v pevném přesvědčení, že jedině cesta Masarykova je cestou obrody a stálého pokroku. Beneš vyrostl z Masaryka. Poznal, že na jeho základech je třeba stavět stále dál a výš, aby to, co bylo zbudováno, bylo na věčné časy. Beneš nezná odpočinku, stále a stále pracovat, jednat pravdivě, poctivě a mužně se probíjet, odvážně, statečně a vytrvale, to je jeho devisou. Pevná víra – živý optimismus vede Beneše k nové a nové práci. Dr. Beneš je si vědom toho, že národ žije a udržuje se jen těmi ideály, z nichž vznikl. Nezapomíná proto na mladé, na příští nositele národních hodnot. Cestu, po které nutno jít, ukazuje mladým svým životem a programem: -

Život je a zůstane boj: dovést je čestně probít, nikdy nezoufat, mít zdravý životní optimismus, to je první záruka životního štěstí.

-

Dělat své věci pořádně. V době vědy a racionálních strojů jen takový přesný pracovník může mít úspěch.

46

-

Pro inteligenty: Prohloubit se v odborníka v něčem ze svého širšího oboru. Ubránit se tím povrchnosti.

-

Práci měnit ponenáhlu ve smyslu těchto zásad v tvoření a tím v radost; v tom je klíč ke štěstí na světě vůbec.

-

Dělat svou práci vždy s vědomím odpovědnosti; přijmout odpovědnost otevřeně, přímo, poctivě.

-

Vytvářet se v harmonického, vyrovnaného člověka, v moderního člověka souladu srdce i rozumu.

-

Vyjít ze staré otročiny a maloměšťáctví, být Evropany a skutečnými občany světa: být dobrými Čechy, Čechoslováky a přitom dobrými lidmi.

-

Úspěch, konečný úspěch může přijít jen tam, kde vládne čestnost, poctivost, pravdivost, ale to neznamená, že pravda vítězí sama. Heslo „Pravda vítězí“ znamená, že pro pravdu jest nám pracovat, jí pomáhat, za ni vždy a bez únavy bojovat.

Beneš věří v pokrok. Nejen pro náš národ, ale pro celé lidstvo. Soustavná spolupráce národů, nesená ideály humanity, znamená vyšší úroveň mravní, kulturní, sociální a hospodářskou. Věří v demokracii. Demokracie není jen soustava politických forem a institucí, ale stálá, vytrvalá práce pro blaho všech. Provádět ji ne slovy, ale skutky. Demokracie nám dává rovná práva, ale i společné povinnosti pro všechny. Vývoj lidstva spěje k socialismu – to jest i k demokracii hospodářské. Jen sociálně zabezpečený člověk může konat svoje povinnosti k národu a jen socialismus je určen k přetvoření starého společenského řádu na nový, spravedlivý, vedoucí k stálému pokroku. Benešův světový program je pro národní socialisty a především nás mladé politickou školou a setbou. V den 52. narozenin našeho presidenta, kdy celý národ vzpomíná jeho záslužné životní práci, přislibme si, že všichni a zvláště my, mladí Čechoslováci, chceme, aby nejen Beneš byl žákem Masarykovým, ale aby celý národ šel za nimi oběma a pracoval v duchu jiných zásad. převzato z: Mladí za Benešem! Horácko: týdeník československé strany národně socialistické pro župu X. (Jihlavskou). 1936, 22.

47

Horácko – týdeník československé strany národně socialistické pro župu X. (Jihlavskou) 12. červen 1936 Třebíč Návštěva pana presidenta Dra E. Beneše v Třebíči Jest již docela jisté, že ve středu 17. června uskuteční se zájezd p. presidenta republiky na jihozápadní Moravu. Dopoledne navštíví Znojmo, pak vranovskou přehradu, po poledni Moravské Budějovice, Jaroměřice, odpoledne Třebíč a Náměšť nad Oslavou. Do Třebíče přijede pan president odpoledne o 3.45 hod. Přijede od Jaroměřic. Na hranice okresu za Výčapy pojede p. okr. hejtman se členy okresního zastupitelství. Při příjezdu na hranice třebíčského katastru začnou vyzvánět všechny zvony na všech věžích a kostelích, tovární sirény začnou houkat, aby oznámili příjezd p. presidenta do města Třebíče. Na Znojemské třídě bude první slavobrána a příjezd pana presidenta bude očekávat selská jízda u Vernerových první skupina krojovaných spolků. Příjezd kolem obchodní akademie, kolem státního gymnasia, kde u pomníku Svobody druhá skupina krojovaných spolků, další jízda ulicí Kateřina z Valdštýna, Jejkovskou branou, kde bude druhá slavobrána. Při příjezdu na Karlovo náměstí přestanou zvony vyzvánět a sirény houkat a trubači na věži zatroubí fanfáry z Libuše. Při vstupu pana presidenta a družiny, která jej bude doprovázet (přejede též choť p. presidenta, pí. Hana Benešová) na tribunu před radnici, zahrány budou státní hymny. Pěvecké sdružení Janáček přivítá pana presidenta svým sborem. Na tribuně bude se hlásit panu presidentovi pan okresní hejtman v. r. J. Navrátil, velitel četnictva major Zábrš, načež starosta města br. J. Vaněk za město, p. Rud. Chalupa za starostenský sbor a br. Ant. Sedlák za legionáře, přivítají vzácného hosta, načež za dítky přednese uvítací báseň Borek Povolný a dvě dívky podají panu presidentovi a jeho choti kytice. Poté předány budou panu presidentovi korporacemi dary, pan president podepíše se do pamětní knihy města. Všechny projevy budou vysílány místním rozhlasem. Po sestoupení z tribuny, představí p. okresní hejtman panu presidentovi zástupce úřadů a korporací, načež špalírem dětí projde se svou družinou přes náměstí a zpět do budovy městské spořitelny, kde bude podána vzácným hostům svačina. Po tomto občerstvení odjezd na basiliku, kde na nádvoří zámeckém přivítán bude p. president starostou obce Podklášteří brem Ed. Březinou, majitelem zámku p. Waldsteinem z Wartenbergu a p. konsist radou p. Doležalem. Poté bude prohlídka basiliky a v 5 hodin odjezd přes Karlovo náměstí do Náměště n. Osl., kde bude zastávka 15 minut a pak odjezd do Židlichovic. Všechny továrny a obchodníci budou požádáni, aby v době pobytu pana presidenta v Třebíči dali možnost zaměstnancům, aby se vítání hlavy státu zúčastnili. Všechny školy venkovské se též vítání zúčastní, a protože se počítá s velkou návštěvou 48

obyvatel z celého okolí, bude přítomno uvítání pana presidenta v Třebíči několik tisíc občanů. Nutno bezpodmínečně dbáti pokynů pořadatelstva, aby se při velkém návalu předešlo nějakému neštěstí. Zájezd pana presidenta republiky bude znamenati druhou návštěvu hlavy státu v našem městě, a jsme přesvědčeni, že obyvatelstvo města, ale i venkova, nadšeně a s láskou přivítá presidenta republiky dra E. Beneše, spolupracovníka p. presidenta Osvoboditele. Bude to pro nás velký svátek, na který se musíme všichni náležitě a pečlivě připravit. převzato z: Návštěva pana presidenta Dra E. Beneše v Třebíči. Horácko: týdeník československé strany národně socialistické pro župu X. (Jihlavskou). 1936, 24.

49

Příloha č. 7 Přepisy školních kronik z roku 1936 Kronika školní chlapecká – Jaroměřice n. R. Dne 17. června navštívil naše město v 15 hod. při zájezdu do země Moravskoslezské president republiky D. Ed. Beneš. Škole zúčastnila se jeho uvítání na náměstí. Ředitel školy K. Dvořák uvítal p. presidenta za legionáře. Žák 1. třídy obecné K. Dvořák uvítal p. presidenta se 2 děvčátky z dívčí školy obecné Fišerovou a Makešovou za školní děti. převzato z: SOkA Třebíč, fond Národní škola chlapecká Jaroměřice n. R., i. č. 234

Kronika školní dívčí – Jaroměřice Dne 17. června projížděl Jaroměřice n/R druhý přes. rep. čsl. Dr. Ev. Beneš v 3 hod. odpol. Žáci celé školy byli přítomni jeho vítání na Náměstí , kde mu 2 žákyně Věra Fischerová z 4. třídy a Zd. Makešová ze 4. třídy předaly s jeho chotí kytici růží. Za žáky ho vítal K. Dvořák, žák 1. tř. ob. převzato z: SOkA Třebíč, fond Národní škola dívčí Jaroměřice n. R. i. č. 388

Kronika školy obecné a měšťanské dívčí založena roku 1909 v Jemnici V červnu navštívil pan president Dr. E. Beneš Moravu. Zajel i do Znojma, zastavil se v Mor. Budějovicích dne 17. června 1947 o 3 hod. odpoledne. Setkání pana presidenta republiky se zúčastnil celý učitelský sbor se 147 žákyněmi. Ředitelka byla mezi zástupci učitelstva, kteří byli panu presidentovi představeni. převzato z: SOkA Třebíč, Národní škola dívčí Jemnice, i. č. 41, 58

50

Školní letopisy (chlapecká škola Jemnice) Po svém šťastném zájezdu do Rumunska navštívil p. president dr. Ed. Beneš ve dnech 14. až 21. června celou záp. a jižní Moravu. Na svém zájezdu stavil se i v Mor. Budějovicích, a sice dne 17. června 1936 ve 3 hod. odpoledne. Zájezdu se zúčastnila celá škola. Z Jemnice byl vyslán zvláštní vlak, který byl plně obsazen. Ředitel školy Ant. Meška by mezi zástupci učitelstva, kteří byli p. presidentovi představeni. převzato z: SOkA Třebíč, Národní škola chlapecká Jemnice, Kronika 1899 – 1940

Školní kronika chlapecké školy obecné a občanské v Mor. Budějovicích 1. 9. 1919 Ve středu 17. června 1936 projel zdejším městem pan president republiky Dr. Edvard Beneš se svou chotí. Na slavnostně vyzdobeném náměstí shromáždili se dvě hodiny odpoledne školní dítky zdejších a okolních škol, členové úřadů, obecních a okresního zastupitelstva, spolky s prapory a veliké množství občanstva z celého okolí. Pan president přijel po 3. hodině, zastavil se na náměstí asi na ¼ hodiny a byl shromážděnými nadšeně uvítán, načež odjel do Jaroměřic n. R. převzato z: Třebíč, fond Národní škola chlapecká Moravské Budějovice, i. č. 96

Gymnázium Moravské Budějovice Dne 17. června 1936 zavítal do Mor. Budějovic pan president republiky Dr. Eduard Beneš. Uvítání jeho na náměstí zúčastnilo se veškeré žactvo a celý profesorský sbor. Žákyně VIII. třídy Blažena Kolářová s Andělou Fialovou přivítala krátkým proslovem paní Annu Benešovou, choť pana presidenta a podala ji kytici růží. převzato z: SOkA Třebíč, fond Gymnázium Moravské Budějovice, Kronika

Školní kronika Masarykovy školy chlapecké Moravské Budějovice Ve středu dne 17. června 1936 navštívil p. president Dr. Eduard Beneš s chotí paní Hanou Benešovou na svém zájezdu západní Moravou město Mor. Budějovice. Žactvo zdejší školy, všech škol ve městě a žactvo skoro všech škol zdejšího okresu, úřady, spolky a korporaci účastnili se uvítání a nadšeně na náměstí Havlíčkově uvítali hlavu státu. převzato z: SOkA Třebíč, fond Základní devítiletá škola Moravské Budějovice, Kronika

51

Obecní a měšťanská škola dívčí Moravské Budějovice Dne 13. června zavítal do Mor. Budějovic president republiky Dr. Edvard Beneš. Žákyně byly s učitelským sborem přítomny slavnostnímu uvítání pana presidenta i jeho choti. Ze slavnosti si odnesly nezapomenutelné dojmy. převzato z: SOkA Třebíč, fond Národní škola dívčí Moravské Budějovice, i. č. 159

52

Příloha č. 8 Přepisy městských pamětních knih z roku 1936 Pamětní kniha města Jemnice založená r. 1924 17. června projel naším krajem p. president dr. Edvard Beneš, se svojí chotí a četným průvodem, ze Znojma přes Bítov, Vranov, Mor. Budějovice, Jaroměřice do Třebíče. Uvítání p. presidenta se účastnilo velmi mnoho občanů z Jemnice, všechny kulturní a tělovýchovné spolky, zástupcové úřadů a místní školy. Z Jemnice byl vypraven zvláštní vlak, který nestačil pojmouti všechny účastníky. Za město Jemnice vítal p. presidenta starosta města p. Fr. Čermák, který při této slavnostní příležitosti podaroval p. presidenta knihou, v kůži vázanou, „Založení a zlatá doba Jemnice“. Jemnické školy měly svoje stanoviště na náměstí Mor. Budějovic před domem p. J. Kamenského – školních dětí bylo na 600. Ze spolků nejpočetněji zastoupen „Sokol“ a pak „Orel“. Výzdoba Mor. Budějovic a úprava výzdoby na náměstí byla jednou z nejlepších ze všech měst záp. Moravy. převzato z: SOkA Třebíč, fond Městský národní výbor Jemnice, neusp., Pamětní kniha I

Pamětní kniha Moravských Budějovic II. 1921 – 1938 Červen 1936 možno nazvati měsícem druhého prezidenta ČSR Dr. Edvarda Beneše, poněvadž 15. června byl zvolen ve zvláštní schůzi obecního zastupitelstva čestným občanem našeho města a 17. června pan prezident Dr. Edvard Beneš naše město navštívil. O čestném občanství byl p. prezidentovi poslán pouze přípis, diplom mu má být odevzdán později. Naše město navštívil pan prezident ze svého letního sídla v Židlochovicích, když podnikal cesty po západní Moravě. Přijel odpoledne po státní silnici od Lažínek, proto ho vítala slavobrána „Na bráně“. Zastavil se před čestnou tribunou, jež byla postavena na Dolním náměstí před domem č. 4 a částečně č. 5, na niž vystoupil se svou chotí Hanou Benešovou, byl uvítán zástupci obce a úřadů a sám s ní promluvil k zástupcům obcí, úřadů, k spolkům, ke školní mládeži a k občanstvu, seskupujíc kolem tribuny. Tribuna byla nízká a jednoduchá, v jejím pozadí se tyčily čtyry pelony, při nízké stáli sokolové, majíce ve středu poprsí Tyrše pod státním praporem. Návštěvu zachycuje řada fotografických obrázků, vystavených v Krajinském muzeu. Je památná také tím, že při ní naposled na veřejnosti vystoupil František Staněk, který na tribuně oslovil pana prezidenta takto: „Pane prezidente! Přerušil jsem léčení v Jáchymově, 53

abych Vás dnes zde pozdravil jako čestný občan měst Mor. Budějovice, Třebíče a Jaroměřic, která mne pozvala u příležitosti Vaší dnešní návštěvy. Jsem rád, že jste navštívil náš chudý, ale krásný kraj, kterému jsem zasvětil práci celého svého života. Jihlavská župa je krajem, jehož celá řada lidí se mnou stála v čele domácího odboje. Vzpomínám zde především na své staré pracovníky, kteří pomáhali budovati národní pozici v tomto vždy odstrkovaném kraji. Jihlava a Znojmo, to byla dvě ohniska národní práce v celé župě. Ministr Zahradní, Jan Máša, můj příbuzná Dr. Fritz, Dr. Phlum, Malát, znojemský Veleba, notář Palliardi a náš mlynář sedlák Prinz, to jsou vynikající jména z mnoha jiných, které Vám dnes náš kraj připomínal. převzato z: Pamětní kniha Moravských Budějovic II, kopie

Pamětní kniha města Jaroměřic 1929 Myšlení všeho občanstva i úřadů směřovalo k ohlášené návštěvě prezidenta republiky Dra Edvarda Beneše. Pojednávají o tom zápisy o schůzích městské rady a zastupitelskou. – Stejně se touto věcí zabývalo předsednictvo všech spolků. Jest to snad již o naší národní povaze, že dbáme na vnější lesk. Okresní úřad nařídil, aby město bylo pro tuto návštěvu vyzdobeno. – Dala tedy městská rada nakoupiti v cihelně písku na úpravu náměstí, ulice u náměstí byly zameteny a náměstí posypáno pískem. Občané v ulici Poděbradově, na náměstí horního i dolního a v Březinově ulici obílili a opravili své domy. Kolem města vlály prapory. Třebaže byl všední den, byla všude zastavena práce. Od 2. hod. odpoledne shromažďovali se příslušníci jednotlivých spolků a školní mládež na svých seřadištích. Brzy na to přijely školní děti a členové sokolských a orelských jednot z hrotovska a Hrotovic samých. O 15. hodině proudilo vše v mohutných proudech na velké náměstí. Školní mládež byla rozestavena špalírem po obou stranách silnice až na horní náměstí. Všechny děti měli v rukou vlajky. Městská rada se zastupitelskou a úředníky obce, dále legionáři v krojích stáli u benzinového čerpadla firmy Vakuum Oil Company (Hoch), kde byl postaven stolek a na něm byla připravena pamětní kniha k podpisu vzácným hostem. V pozadí bylo postaveno podium pro žactvo Orla, které při příjezdu presidenta se seskupilo tak, že červeně oděné žačky utvořily na modrém pozadí žáků červený kříž. Vedle nich stanul dětský sbor hrobooských škol. Na druhé straně čerpadla směrem k tzv. Trojici stanul pěvecký sbor Sokola a za ním občanstvo. Hlava na hlavě. Zámecká okna a okna všech domů byla plně obsazena zvědavci. Po 4. hodině projelo městem auto s úředníky okresního úřadu a četníky. Brzy na to přijel průvod pana presidenta. Jeho vůz zastavil u stanoviska obecních správních sborů. President, oděn v světlešedý šat, křepce vystoupil se svou chotí z vozu a přistoupili ke shromážděným 54

obecním představitelům. – Zde oslovil pana prezidenta zástupce legionářů ředitel Karel Dvořák, načež přivítal pí. prezidentovou starosta města p. Leopold Heinige. Oslovení bylo prosté: „Vzácná paní!“ Obsah řečí byl příliš oficiální než aby stál za zmínku. President poděkoval za uvítání, načež přistoupil ke stolku a podepsal se do pamětní knihy tam, kde se v roce 1928 podepsal I. president T. G. M. Nesledoval jsem tehdy návštěvu I. presidenta tak podrobně, nemaje přístup kordonem skautů, musím však přiznati, že obě návštěvy zapůsobily mohutným dojmem i na odpůrce. Těžko říci, zda to byla jen davová psychoza, která mnohý divákům vynutila i slzy. Nemýlím-li se, bylo to to, že lid viděl – nehledě na osobu – ztělesněn svůj majestát. A to byl ten nezapomenutelný dojem a projev citu. Pěvecký sbor Sokola zapěl slavnostní sbor, školní děti zazpívaly několik sborů, 2 školní děti – hoch a děvče v krojích podali choti pana presidenta – pí Haně kytici a tím byl celý akt skončen. Zklamáni byli hasiči: sjelo se jich z města i širého okolí 244 v krojích. Byli postaveni do špalíru u hřbitova, kde měl president navštíviti hrob Otokara Březiny. V poslední chvíli však byly dispodice změněny a presidentův průvod projel jen špalírem hasičů na další cestě do Třebíče, aniž by byl návštěvu hrobu O. B. učinil. K posouzení mohutnosti celého aktu uvádím pro paměti tato čísla: Jednota Orel postavila: krojovaných žáků 74, žaček 86, dorostenců 29, dorostenek 27, členek 17, členů 31, kramný oddíl 22, v národních krojích 19 takže tato organizace sama dodala 305 členů. Tělocvičná jednota Sokol postavila v krojích 43 mužů, 22 žen, 35 dorostenců, 32 dorostenek, 119 žáků, 166 žaček, 16 žen v národních krojích, celkem 433 osob. V tomto počtu jest zahrnuto 155 z okolních jednot: Příštpo (39), Šebkovice (33), Želetava (9), Lesonice (4), Myslibořice (34), Račice (32). Proslovy viz v přílohách! Vylíčiv tak spoutání dojem, kterým návštěvou zapůsobila na prostý dav, nemohu se nezmínit o spodním tónu, který se při tom uplatnil, který je příznačný pro naši roztříštěnost politickou a z níž naši potomci mohou jednou posoudit, v jakých poměrech jsme žili. Malý incident: při vstupu na tribunu v Mor. Budějovicích zakopl p. president o koberec a upadl. Pověrčivé pokládali ho za zlé znamení. V průvodu presidenta byl poslanec zdejšího kraje František Staněk ze Želetavy. Byl již stár a kromě toho churavý. Snad to byla jeho stařičská nedůtklivost, že s průvodu presidenta nebylo souladu. Šuškalo se, že mu bylo zabráněno mluvit v Mor. Budějovicích a více ještě v Třebíči, kde prý se z toho stala veřejná aféra. Staněk odjel z Třebíče do Prahy a tam se v sanatoriu, kde se léčil, zastřelil. (…) převzato z: SOkA Třebíč, fond Archiv města Jaroměřice nad Rokytnou, neusp., Pamětní kniha Jaroměřic n. R. I

55

Příloha č. 9 Mapa cesty pana prezidenta

převzato z: Moravský zemský archiv v Brně, fond B 72, karton 451

56

Příloha č. 10 Pořadí aut zájezdu pana prezidenta republiky na Znojemsko I. Pořadatelské auto ZNV

vrchní rada p.s. CIDLÍK vrchní rada p.s. Dr. KOSTL

II. Zástupcové ČTK

vrchní zprav. Rada NOVÁK fotograf RUPRICH

III. Doprovodní hlídka SNB

4 uniformovaní členové SNB

IV. Zemský velitel SNB

pplk. MLYNÁŘ pobočník škpt. KŘUPKA

V. Zástupcové vojska

velitel divise, připadně i velitel brigády s pobočníky

VI. Zástupcové vojska

arm. gen. Zdeněk NOVÁK pobočník škpt. NOVOTNÝ

VII. Předseda ZNV

předseda PÍŠEK I. místopředseda P. FANFRDLA II. místopředseda prof. LOUBAL III. místopředseda ŠULC Rada Dr. BUMBA kancléř presidenta rep. SMUTNÝ

VIII. Doprovod pana presidenta republiky

odborový přednosta Dr. JÍNA IX. Auto státní bezpečnosti

ministerský rada Dr. HORA vedoucí zemské státní bezpečnosti škpt. VALA nebo jeho zástupce Dr. BUREŠ 2 členové SB 57

X. Vůz pana presidenta republiky

pan president republiky s paní Vrchní inspektor civilní hradní stráže

XI. Civilní hradní stráž

3 členové civilní hradní stráže

XII. Doprovod pana presidenta republiky

osobní lékař pana presidenta republiky Dr. KLINGER Osobní

tajemník

pana

presidenta

republiky Dr. SÝKORA XIII. Reservní vůz ZNV

jede prázdný pro případ nehody některého vozidla

XIV. Uzavírací vůz SNB

osazenstvo určí zemský velitel SNB

Převzato z: Moravský zemský archiv v Brně, fond B 72, karton 451

58

Příloha č. 11 Uvítací proslovy JAROMĚŘICE Uvítací proslov předsedy místního národního výboru Stanislava PROCHÁZKY Vážený pane presidente ! Vítám Vás v našem městě za všechno obyvatelstvo z místa i okolí, které Vás vřele miluje; vítám Vás ve městě, kde v zámeckém divadle byla v 1. polovici 18. století provedena první česká opera, složená naším občanem Františkem Míčou; vítám Vás ve městě, v němž žil básník Otakar Březina, který denně od roku 1913 do doku 1929 z nedalekého domu chodíval do školy a později na procházky; vítám Vás, pane presidente, v našem městě, v němž všichni houževnatě pracují, aby přispěli ke splnění všech plánů pro výstavbu naší milovaní republiky. MORAVSKÉ BUDĚJOVICE Uvítací proslov předsedy místního národního výboru Josefa ČEKALSKÉHO. Pane presidente, vzácná paní ! Je tomu přesně 11 let, kdy jsme Vás, pane presidente, vítali v našem městě po prvé. Tehdy v roce 1936 netušili jsme my, prostí občané, že se přes naše hlavy převalí bouře, jaké dějiny našeho národa nepoznaly. Čím více se vzdalujeme osudných let 1938 až 1945, tím bezpečněji zjišťujeme, že obsazení našich zemí i se svojí hrůzovládou bylo pouhou předehrou toho, co by následovala v případě vítězství germánstva nad námi a Slovany vůbec. Vítězstvím Spojenců nad Německem byla vyřešena definitivna i otázka existence našich národů. Oběti, které přinesl náš národ, jsou veliké, ale nebyly přineseny nadarmo. I my vzpomínáme řady občanů našeho města, kteří obětovali své životy za nás a naši svobodu. Pro památku padlých a pro štěstí žijících chceme vybudovat naše město ve vzornou a šťastnou obec. Zvýšeným pracovním usilým nahradíme ruce zrádných Němců. Vy, pane presidente, byl jste nám v uplynulých letech vzorem velikého bojovníka a dnes zářivým vzorem neúnavného pracovníka. Vám, pane presidente, v prvé řadě vděčíme za to, že můžeme dále žíti jako svobodní občané v této naší vlasti, zbavené jednou pro vždy Němců. 59

Vítáme Vás, pane presidente, a Vás, vzácná paní, ještě jednou, děkujeme Vám za všechno, co jste pro nás učinili, děkujeme Vám i za dnešní krásný a nezapomenutelný den. Prosíme Boha, aby Vám dal stálého a pevného zdraví, abyste naše národy ještě dlouho a dlouho šťastně vedl.

JEMNICE Uvítací proslov předsedy místního národního výboru Jana KRATOCHVÍLA

Pane presidente ! Místní národní výbor královského věnného města Jemnice Vás jmenoval čestným občanem svého města. Jsme si vědomi, že bez Vás bychom neměli ani prvé, ani nynější republiky. Jste nám nesmrtelným symbolem vůle k svobodnému životu, nenávisti k otroctví a odhodlání svobodu nejen vybojovat, ale i udržet na věčné časy. Máme ve Vás též záruku zdaru budovatelské práce naší vlády. Prosíme Vás, aby jste laskavě přijal diplom tohoto občanství. Přinášíme Vám i pozdravy všeho našeho obyvatelstva s prosbou, abyste nás laskavě, jak Vám bude možno, i navštívil. Bude to první návštěva hlavy našeho státu od dob Jana Lucemburského, který podle pověsti v r. 1312 svěřil svou choť Elišku Přemyslovnu do ochrany jemnických měšťanů. Právě tuto neděli budeme oné historické události vzpomínati. Jemnice patří k nejstarším městům moravským. Měla své doby slávu i ponížení a utrpení. Dnešní národní výbor ve vzorné spolupráci všech stran Národní fronty se usilovně snaží pozvednouti město z úpadku a učiniti z něho šťastný domov spokojených občanů. Vlastní síly však na to nestačí. Spoléháme proto na účinnou pomoc vlády a země. Vyprošujeme si, pane presidente, i Vaši laskavou podporu, hlavně ve věci vybudování dráhy Jemnice – Dačice. Předem děkujeme. Těšíme se upřímně na návštěvu Vaši i Vaší vzácné paní choti v Jemnici a přejeme Vám oběma z hloubi duše pevné zdraví a slunnou životní pohodu. A nashledanou v Jemnici! převzato z: Archiv prezidenta republiky v Praze, fond KPR (1919) 1948-1962, D8631/47

60

Příloha č. 12 Podpis pana prezidenta v pamětní knize města Jemnice

převzato z: SOkA Třebíč, fond Pamětní kniha města Jemnice

61

Příloha č. 13 Přepisy ze školních kronik 1947 Kronika Národní školy dívčí Jemnice V pátek dne 11. 6. 1947 navštívil okresní město Mor. Budějovice president republiky Dr. Edvard Beneš s chotí. Přijel autem po státní silnici od Třebíče do Jaroměřic n. Rokyt. Tam si prohlédl Březinovo muzeum a k 10. Hodině přijel v doprovodu 15 aut do slavnostně vyzdobených Moravských Budějovic. Na Stalinově náměstí byl uvítán okresním národním výborem a ostatními vynikajícími osobnostmi pozdraven. Z obecné školy dívčí zúčastnilo se zájezdu 51 žákyň z 3. a 4. Třídy v doprovodu učitelstva. Byly vhodně umístěny, aby pana presidenta uviděly a odnesly si v paměti obraz toho, jenž se o náš návrat tolik zasloužil. Převzato z: SOkA Třebíč, Národní škola dívčí Jemnice, i. č. 58

Kronika školy obecné a měšťanské dívčí Dne 13. VI. Zúčastnilo se 81 žákyň s učitelským sborem zájezdu do Mor. Budějovic, aby pozdravili pana presidenta Dr. Edvarda Beneše, který tudy projížděl. Převzato z: SOkA Třebíč, Národní škola dívčí Jemnice, i. č. 41

Kronika školní chlapecká Jaroměřice nad Rokytnou Největší nejpodstatnější a nejvýznamnější událost v tomto školním roce byla návštěva pana presidenta republiky dra Edvarda Beneše a jeho choti v Jaroměřicích n. Rok. Dne 13. června 1947. Uvítání se zúčastnilo všecko žactvo z místa a okolí. Téměř polovina dětí uvítala vzácné hosty v krojích sokolských, orelských, národních a junáckých. Děti v krojích sokolských, orelských a národních byly umístěny na slavnostní tribuně, na níž tvořili živou československou vlajku. Poněvadž vítaní dálo se pod tribunou, viděly tyto děti pana presidenta a celý jeho průvod nejlépe. Ostatní žáci vroubili ulice, kudy projížděl. Převzato z:SOkA Třebíč, Kronika školní chlapecká Jaroměřice n. Rokytnou, i. č. 234

62

Letopisy, Národní škola Moravské Budějovice Dne 13. června zavítal do Mor. Budějovic president republiky Dr. Edvard Beneš. Žákyně byly s učitelským sborem přítomny slavnostnímu uvítání pana presidenta i jeho choti. Ze slavnosti si odnesly nezapomenutelné dojmy. Převzato z: SOkA Třebíč, Národní škola dívčí Moravské Budějovice, i. č. 159

Školní kronika chlapecké školy obecné a občanské v Moravských Budějovicích Dne 13. června navštívil naše město president republiky Dr. Edvard Beneš s chotí. Okna školní budovy byla vyzdobena bohatě praporky. Žáci s barevnými chocholy vítali se svými učiteli radostně pana prezidenta s chotí. Žáci litovali, že cesta pana prezidenta viděti jej déle a lépe, aby dojem z této chvíle byl ještě mohutnější a nezapomenutelný. Převzato z: SOkA Třebíč, Školní kronika Moravské Budějovice, i. č. 96

63

Příloha č. 14 Přepisy z pamětní knihy Pamětní kniha města Jaroměřic nad Rokytnou President Budovatel Dr. Edvard Beneš v našem městě. Na příjezd se město pečlivě připravilo. Počátkem května se počala upravovati a dlážditi Březinova ulice. Staré betonové chodníky byly zde odstraněny a nahraženy nyvými. Domy, kudy projížděl, byly obíleny nebo omalovány, před nimi bylo vše upraveno. Od Bednářových až k mostu přes Rokytnou stály po obou stranách silnice bíle natřené stožáry, na nichž při příjezdu vlály dlouhé prapory. Za výzdobu a veškerou přípravu k uvítání včetně darů zaplatil místní národní výbor Kč 80.000 19.května se účastnil St. Procházka, předseda MNV (místního národního výboru), s tajemníkem schůzky ve Znojmě. Zde byly dány (všem) zástupcům obcí, kudy 13. IV. Projížděl president, pokyny. Naši zástupci přijeli s tímto: do tří dnů podati prezidentově kanceláři uvítací proslov na dobu 1 minuty a pak krátký historický a kulturní popis obce, obsahující: a) dějiny města ve zkratce, b) krátký a výstižný popis významných událostí v obci v letech 1939-47 c) nynější stav školství, kulturních institucí a průmyslu a přítomné plány do budoucna s ohledem na dvouletku d) přítomný stav obyvatelstva Oboje vypracoval kronikář. Proslov zněl takto: Vážený pane presidente! Vítám Vás v našem městě za všechno obyvatelstvo u místa i okolí, které Vás vřele miluje, vítám Vás ve městě, kde v zámeckém divadle byla v 1. Polovině 18. Století provedena první česká opera, složena naším občanem Františkem Míčou, vítám Vás ve městě, v němž žil básník Otokar Březina, který denně od roku 1908 do 1929 z nedalekého domu chodíval do školy a později na procházky, vítám Vás, pane presidente, v našem městě, v nemž všichni houževnatě pracují, aby přispěli ke splnění všech plánů pro výstavbu naší milované republiky. „Město Březinovo vítá milovaného presidenta“ tak bylo napsáno na slavobráně u vjezdu do města 13. června; nad nadpisem se vznášel znak města.

64

Presidenta zde nevítalo jenom Jaroměřicko, ale i četné delegace z Hrotovicka. Zástupy školní mládeže místní a z okolí, krojované korporace a obecenstvo vroubili od časných hodin vjezdovou Březinovu ulici. Protože president se v našem městě zastavil proto, aby zhlédl Březinovo museum, konalo se uvítání na úzkém prostranství vedle úmrtního domu básníkova, kde nebylo kde vytvořiti takový slavnostní rámec, který by plně vyjadřoval radost a úctu občanstva. Zdáli vítaly presidenta fanfáry z Libuše; po nich následovala hymna, jakmile president a jeho choť vystupovali z auta. Toto zastavilo před tribunou, obsazenou 300 dětmi, vytvořivšími vlajku, orámovanou věncem z národních krojů. Nad tribunou se týčil do výše poschoďového domu státní znak. Pana presidenta a jeho choť uvítaly děti a předseda MNV Stanislav Procházka, který přednesl proslov výše uvedený. President v odpovědi pravil: „ Obě tyto skutečnosti (totiž pobyt Fr. Míčy a Otokara Březiny) by nám mohly dáti podnět k tomu, abychom se zamyslili nad tím, že opravdová velikost může žít a tvořiti i ve městech menších, že naopak klid a pohoda takového prostředí dává často lidem, zahleděným do lidského nitra, více než ruch a neklid velkoměsta. Děkuji také za zprávu o houževnaté práci na výstavbě naší republiky. Rozumím tomu tak, že podávajíce tuto zprávu, uvědomujete si správně, že v životě národa je třeba obojího, jak této činnosti hospodářské, tak i onoho skladatelova a básníkova pohledu na osudy lidí, na svět a věčnost, na práce všední – i chvilek věnovaných životu duchovnímu. Jděte touto správnou cestou dále podle vzoru svých velikých předchůdců a budujte svůj stát oddaně v jejich duch. Bude to ku prospěchu vašemu i ku prospěchu státu a blahu všeho našeho lidu. Jen v tom spočívá naše šťastná budoucnost.“ Pak se zapsal pan president a paní Hana Benešová do pamětní knihy města a přijali dary: bustu O. Březiny a perleťovou skříňku. Autor busty Josef Kapinus byl předsedou MNV presidentovi představen a doprovodil jej do Březinova musea. Zde si president za doprovodu dr, O. Fialy prohlížel památky po básníkovi. Když opouštěl museum, zapěl mu na rozloučenou mužský „ Pěvecký sbor Sokola“ Smetanův „Slavnostní sbor“. Nadšeně zdraven odjížděl slavnostně vyzdobeným městem s přáním „ mnoho zdaru do dalších let,“ jak to také tlumočil nápis na slavobráně při výjezdu z města. Převzato z: SOkA Třebíč, Pamětní kniha města Jaroměřic nad Rokytnou

65

Pamětní kniha města Jemnice 13. června navštívil Mor. Budějovice president republiky Dr. E. Beneš s chotí. Při této příležitosti mu byl předán diplom čestného občanství města Jemnice a tlumočeno pozvání k návštěvě města. Projev za Jemnici měl předseda MNV Jan Kratochvíl, který zvlášť poukázal na budovatelskou činnost našeho města a pronesl přání, aby pan president naše snahy podporoval. Byla mu podána Pamětní kniha k podpisu. Na presidentovi byly patrny stopy zhoubné nemoci a jeho projevy byly krátké. Byla to jeho poslední návštěva v našem kraji. Převzato z: SOkA Třebíč, Pamětní kniha města Jemnice založená r. 1924

66

Příloha č. 15 Přepis článku z novin Jiskra, 1947 President republiky v Moravských Budějovicích Celý moravskobudějovický kraj a jižní Morava vůbec, prožíval dnes radostné vzrušení, neboť jej poctil svou vzácnou návštěvou první občan státu – president Budovatel. Tento kraj měl možnost pozdraviti pana presidenta poprvé a taky naposledy v dějinách prvé republiky v roce 1936, tedy před jedenácti lety. Nyní přivítal jej opět ve svobodném státě a svým nadšením prokázal, jak jest vděčen dr. Edvardu Benešovi za jeho veliké státnické dílo, které v dějinách našeho národa bude zaznamenáno zlatým písmem. Po cestě, kterou pan president se svým průvodem projížděl, zdravili jej pracující, kteří přerušili práci, pokud jim to bylo jenom trochu možné, a šli jej vítat při návštěvě horáckého kraje. Zvláště krásným dojmem působilo, když zemědělci pracující na polích, přicházeli k cestě, kudy pan president projížděl, a srdečně jej pozdravovali. V městě Otakara Březiny, Jaroměřicích nad Rokytnou sešlo se občanstvo města i širokého okolí, aby ve velkém počtu zhlédlo milovaného hosta. V Jaroměřicích byly panu presidentovi odevzdány v upomínku dary a po návštěvě Březinova musea pokračoval na cestě do sídla okresu – Morav. Budějovic. Město bylo již po mnoho dnů v horlivých přípravách. Na mohutnou tribunu se symbolickým nápisem „ Ve svornosti síla“ nastoupily všechny složky Sokola a náměstí zaplnilo se již dlouho před příjezdem občanstvem města i okolí. Přijeli zástupcové národních výborů z celého Moravskobudějovicka, školy z Vratěnína, Dešné a dalších pohraničních míst, prostě ze všech koutů okresu. Na čestném místě u hlavní tribuny zaujali místo političtí vězňové, členové MNV, poté dostavili se příslušníci závodní rady a odborové skupiny podniku Bratří Smrčků a zástupci všech celostátních organizací. Mnohatisícové shromáždění očekávalo netrpělivě znamení, že se pan president blíží. Krátce po půl desáté hodině ozvaly se fanfáry a občanstvo zdraví srdečně s neutuchajícím nadšením presidenta Budovatele. Současně s panem presidentem navštívil Mor. Budějovice předseda ZNV soudruh František Píšek, členové rady ZNV, Loubal, P. Fanfrdla a řada dalších významných osobností, mezi jinými také bezpečnostní referent ZNV soudruh Karel Svitavský, který působil jako soudce v Mor. Budějovicích. Pan president vystoupil z auta, jásot shromážděných umlkl a všichni účastníci vyslechli státní hymny. Poté přijal pan president hlášení předsedy ONV inž. Jaroslava Čecha, vedoucího úředníka ONV dr. Horňanského a okresního velitele SNB soudruha poručíka Pitoura. Neustále bouřlivě pozdravován přešel pan president na řečnickou tribunu, kde se shromáždili zástupci ZNV, 67

ONV, MNV a Národní fronty žen. Předseda MNV soudruh Josef Čekalský ujal se krátce poté slova a pravil: Před jedenácti lety vítali jsme vás, pane presidente, po prvé jako hlavu státu v našem městě a součastně jako čestného občana. Tehdy v roce 1936 netušili jsme my, prostí občané, že za dva roky převalí se přes naše hlavy bouře, jaké dějiny našeho národa nepoznaly. Vítězstvím spojenců nad Německem byla vyřešena definitivně i otázka existence našich národů. Oběti, které přinesl náš národ, jsou veliké, ale nebyly přineseny nadarmo. I my, pamětlivi oběti našich spoluobčanů, chceme pracovati k trvalé shodě všech občanů našeho města. Pro památku padlých a pro štěstí žijících chceme vybudovat naše město ve vzornou a šťastnou obec. Byl jste nám, pane presidente, v minulých letech vzorem velikého bojovníka a dnes zářivým příkladem neunavného pracovníka. Vítáme vás, pane presidente, a vás, vzácná paní, ještě jednou a děkujeme vám za vše, co jste pro nás vykonali. Pro projevu soudruha Čekalského promluvil k panu presidentovi předseda MNV v Jemnici Kratochvíl, který mu odevzdal diplom čestného občanství královského věnného města. Předseda Kratochvíl vyzdvihl ve svém projevu úkoly jemnických občanů, kteří se snaží a ze všech sil podporují budovatelské dílo naší vlády. Pan president zdůraznil ve své odpovědi, že plně souhlasí se stanoviskem zástupců moravskobudějovického MNV, kteří chtějí, pamětlivi obětí svých spoluobčanů, vybudovati vzorné město a pracovati ve vzájemné shodě všech stran. „Zájem osobní a stranický musí vždy ustoupit zájmům celku a zájmům celonárodním“ pravil pan president „ e svém budovatelském díle potřebujeme nejen podmínky materiální, ale také podmínky duševní a mravní.“ Zvláštní důraz kladl pan president na jednotu našeho lidu, všeho občanstava bez rozdílu, kterou si musíme udržet a jejímž výrazem je v budovatelském údobí Národní fronta. Jemnickým, kteří žádali prostřednictvím předsedy MNV podporu ve svém úsilí, pravil pan president, že povděkem kvituje pomoc, které se Jemnici i za dnešních těžkých podmínek dostává od ZNV i státu, jak zdůraznil sám předseda MNV a že i on, dle svých možností Jemnické podpoří. Po projevu představil předseda ONV inž. Jaroslav Čech členy předsednictva národních výborů, paní presidentová obdržela od Národní fronty žen moravskobudějovického okresu kytici růží. Následovalo odevzdávání darů okresu, města a školy Vlasty z Mor. Budějovic a poté se podepsal pan president do pamětních knih okresu, města a spolků. Při odchodu představil panu presidentovi předseda ONV pozůstalé po umučených občanech z Blížkovic. Ve všech ulicích, kudy projížděl president Budovatel, zdravily jej srdečně stovky lidí a nadšení nebralo konce. (…) Převzato z: President republiky v Moravských Budějovicích, Jiskra: týdeník Komunistické strany Československa pro Západní Moravu. 1947, 25.

68

Příloha č. 16 Edvard Beneš s chotí

převzato z: Beneš ve fotografii. Praha: Orbis, 1945, s. 52.

69

Příloha č. 17 Edvard Beneš na návštěvě v Třebíči

převzato z: SOkA Třebíč, pres. E. Beneš v Třebíči, R-14

70

Příloha č. 18 Edvard Beneš v Moravských Budějovicích

převzato z: 100 let gymnázia v Moravských Budějovicích. [online]. [cit. 2014-08-27]. Dostupné z: http://milan.iline.cz/gymnazium100let/minulost.html

71