EdO VZDOR a SOUMRAK ALTERNATIV PROGRAM. Ekologické dny Olomouc MEDIÁLNÍ PARTNERSTVÍ:

Pořádá:

Podpora:

MEDIÁLNÍ PARTNERSTVÍ:

Sluňákov – centrum ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s. ve spolupráci s Muzeem umění Olomouc – MUO Divadlo hudby

VISEGRAD FUND, OLOMOUCKÝ KRAJ, Statutární město Olomouc, Odbor životního prostředí MmOl, Ministerstvo životního prostředí ČR, Oddělení odpadového hospodářství OŽP MmOl, MUDr. Marcel Matzenauer.

R1 Morava na Prima Love, Praděd: 51. Kanál, Český rozhas Olomouc, A2 kulturní čtrnáctideník, Vesmír, Sedmá generace, www.osel.cz, Listy – dvouměsíčník pro kulturu a dialog, Salon literární týdeník deníku Právo, Ekologické bydlení, Olomoucké noviny online, Naše příroda, OL4you – Olomoucký lifestylový magazín

Přivítáme další finanční či jinou podporu akce.

Přivítáme další mediální partnery. Změny programu při množství hostů jsou pravděpodobné. Aktuální informace o programu EDO na internetových stránkách:

grafický design: KULTIVAR

www.slunakov.cz

19. 4. – 1. 5. 2014 VZDOR a SOUMRAK ALTERNATIV

EdO Ekologické dny Olomouc

PROGRAM

Lze v  současné společnosti prosadit smysluplný protest reagující na společenské krize a civilizační hrozby? Období dětského vzdoru je třeba překonat, vydržet, však ono to přejde. Existuje nějaká podoba vzdoru, o kterou by dítě nemělo přijít? A jaké je místo vzdoru v  demokratické společnosti? Je civilizační pokrok společenským vzdorem proti složitosti přírody? Je vzdorování proti takto pojatému vzdoru smyslem ekologického hnutí? Kam se tyto pokusy o zelené alternativy od roku 1989 dostaly? Existují projevy přírody, které vzdorují vědeckému poznání a technologickému uchopení? Různé podoby vzdoru na EDO 2014 jako brána k tradičnímu diskusnímu setkání v Olomouci.

OBSAH BESEDY / 2–7

BESEDY EDO V DIVADLE HUDBY OKOŘENĚNÉ ZPĚVEM PTÁKŮ

„Obraz člověka a přírody v zrcadle biologie“, Napsal také beletristické romány „Opšlstisova nadace“, „Černý domeček“, „Mandaríni“. Je autorem sbírky básní „Kartografie, Kaligrafie, Holografie“, „Mé polopouště“. V  roce 2011 vydal knihu „Ochlupení bližní. Zvířata v  kulturních kontextech“. Absolvoval řadu poznávacích cest po celém světě. http://www.stanislav-komarek.cz/.

Pátek 25. 4.

18:00 JIŘÍ SÁDLO NEGŘI A KŘÍDLATKA

16:30 STANISLAV KOMÁREK VZDOR V PŘÍRODĚ A VE SPOLEČNOSTI Je mezi pampeliškou prorůstající asfaltem a ekologickým aktivistou nějaká podobnost? Proč přítomná doba nejvíc adoruje vzdor v teorii a vyžaduje největší konformismus všech dob v praxi? Jan Sladký – Kozina – hrdina, či zabedněný staromilec, co nepochopil dobu? Zničit prales je snadné, zničit polopoušť těžké. Proč si taoismus cení konformity? Vzdor – vlastnost dětí. Nebudete-li jako toto dítě ... versus „Společnost přerostlých batolat“. Pasivní odpory aneb proč lovci slonů prodávají hluboko pod cenou ty, kteří se nestavěli na odpor?

EKOJARMARK / 7–9 PUTOVÁNÍ KRAJINOU / 10 VÝSTAVY / 10–11 EDO 2014 PRO ŠKOLY / 12 DOPROVODNÝ PROGRAM / 12 UBYTOVÁNÍ / 12

Prof. RNDr. Stanislav Komárek, Dr. se narodil v roce 1958 v Jindřichově Hradci. Studoval entomologii na UK v Praze. Po nástupu na Parazitologický ústav emigroval do Rakouska. Pracoval v Muzeu přírodní historie, na ministerstvu zemědělství a na zoologickém ústavu Vídeňské univerzity. Měl zájem o etologické a antropologické koncepce (např. A. Portmann, J. v. Uexküll, K. Lorenz a O. Koenig). Zajímá se také o  psychologii a psychoanalýzu, zejména vídeňskou tradici freudovskou a jungovskou. Po návratu do Prahy v  roce 1990 nastoupil na katedru filosofie a  dějin přírodních věd na PřF UK, kterou založil Zdeněk Neubauer. Přednáší o vzájemných vztazích přírodních a kulturních fenoménů a biologické estetice A. Portmanna, také o dějinách biologie, o dějinách objevných cest, domestikaci jakožto biologickém fenoménu, mimikrách. Je skvělým esejistou (2006 cena Toma Stopparda), a autorem celé řady knih: „Dějiny biologického myšlení“, „Mimikry, aposematismus a  příbuzné jevy“, „Lidská přirozenost“, „Spasení těla: moc, nemoc a psychosomatika“, „Ptáci v Čechách 1360–1890 aneb tajemství rytíře von Sacher–Masocha“, „Příroda a kultura: Svět jevů a svět interpretací“,

2

Zní to nebezpečně, ale tady bude chvíli jedno, kdy jde o osud (prostitutka), o etnikum (Rom) či o druh (akát). Podstatné budou analogie – anebo dokonce homologie? Dnes ve vztahu k „těm venku“ převládá scénář pogrom: chaotická nenávist, když se dosud scénář genocida ukazuje nereálný. Řešením může být postupně rušit hranici vně/uvnitř a citlivě diferencovat vztahy. U kytek už často víme, jak na to, k všestranné výhodě. RNDr. Jiří Sádlo, CSc. je český biolog. Zkoumá vývoj krajiny v holocénu včetně jejích současných změn a  fenoménu biologických invazí v (post)moderní krajině. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK a působí v Botanickém ústa-

vu Akademie věd ČR v Průhonicích. Kromě úzce odborných či naopak zcela beletristických textů je spoluautorem knih „Biologie krajiny“ a „Krajina a revoluce“. V nevelkých dávkách přednáší na několika vysokých školách.

19:30 DAVID STORCH CO DĚLAT? Jak vzdorovat neúprosným globálním trendům? Hana Librová píše o environmentálním smutku reflektujícím neschopnost účinně bránit ničení přírody coby symptomu doby. Čím se ale současnost liší od minulosti? A jak vůbec v přírodě a ve společnosti fungují dlouhodobé, zdánlivě či skutečně nezvratné trendy? Máme schopnost poznat, co je neodvratné a s čím se ještě dá něco dělat? Na poslední otázku se pokusím odpovědět kladně a ukázat tak, jaké možnosti chránit přírodu a nás samotné se před námi rozkládají. Prof. RNDr. David Storch, PhD. je ředitelem Centra pro teoretická studia, společného pracoviště UK a AV ČR, a docentem ekologie na Přírodovědecké fakultě UK. Zabývá se makroekologií,

biodiverzitou a ekologickou teorií. Je spoluautorem knih „Jak se dělá evoluce“, „Úvod do současné ekologie“ a „Biologie krajiny – biotopy české republiky“, a editorem knihy „Scaling Biodiversity“, vydané nakladatelstvím Cambridge University Press. Je editorem časoopisu Ecology Letters a členem redakční rady časopisu Vesmír.

21:00 NOC SLAVÍKŮ >> Sraz před Divadlem hudby. Procházka do světa, kde si prožitek nejde zaplatit. Jde totiž o to, co si zrovna myslí slavíci. Julie: Miláčku, nechoď. Ještě není ráno. Ten pták, který tě zpěvem vyplašil, to nebyl skřivan, to byl slavíček. Každou noc si tu na granátovníku tak prozpěvuje. Byl to slavík, věř mi. Romeo: Ne, byl to skřivan, posel svítání. Slavíka většina lidí asi nikdy neviděla a nejspíš ani nerozeznala, když už se ozval. A to prý má nejkrásnější hlas. Přesto jsou v  Olomouci místa, kde lidé raději zavírají okna, když to na něj koncem dubna přijde. Oblíbená procházka za zpěvem slavíků s odborným komentářem. Každý slavík v každém jaru zpívá jinak. Někdy také mlčí. Počítáme i s poslední variantou a bude možno si

slavíky navzdory jejich případným protestům poslechnout alespoň z nahrávky, doplněné o další noční „hlasy přírody“. Průvodce Jaroslav Koleček.

Sobota 26. dubna 8:00 ZVLÁŠTNÍ PTÁČCI V OLOMOUCKÉM PARKU >> Sraz na Žižkově náměstí. Vítání ptačího zpěvu s  Jaroslavem Kolečkem. Pozorování ptáků, ptačí hlasy skutečné i nahrané. Ukázka odchytu a  kroužkování. Kdysi Oldřich Janota zpíval: Zvláštní ptáčci v zábavním parku / vynášejí v drápcích z košů zbytky párků, / hnízda staví ze včerejší trávy, / z pyšné slávy kartonových krabic. / Křičí, piští, skotačí den ze dne, / jednou z parků zmizí, až se vítr zvedne. / Až vítr shrábne svoje píšťalky z peří / a jedním krokem srázné cesty v parku změří“. (Z  alba Jako měsíc.). Akce je pořádána ve spolupráci s Moravským ornitologickým spolkem – pobočkou ČSO.

10:00 CYRIL HÖSCHL BEDŘICH SMETANA – CHOROBA A TVORBA Obdivná demytizace národního klasika s kompletním pitevním protokolem a výsledky exhumace včetně sérologie. Vzdoroval hluchotě a podařilo se mu i  přes ni uchovat sluchovou imaginaci. V přednášce bude zahrnuta hudební ukázka (Trio g-moll) s partiturou. Probrány budou příznaky chorob – neurologické, psychiatrické a infekční – navzdory kterým tvořil své dílo. Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych (1949) je ředitelem Psychiatrického centra Praha a projektu OP VaVpI Národní ústav duševního zdraví. Je profesorem psychiatrie na 3.  lékařské fakultě UK v Praze. V letech 2007–2008 byl prezidentem Asociace evropských psychiatrů a v letech 2008–2009 prezidentem Evropské federace lékařských akademií. Do roku 2011 byl vice-prezidentem Vídeňské školy klinického výzkumu. Je ženatý otec dvou synů a  dvou dcer. Mezi jeho odborné oblasti patří biologická psychiatrie, klinická psychofarmakologie, psychoneuroendokrinologie a lidská etologie. Je autorem a spoluautorem stovek vědeckých prací, knih a odborných i popula-

rizujících článku v mnoha časopisech a  novinách. http://www.hoschl.cz/.

13:30 ZDENĚK PINC SOUNÁLEŽITOST A PROBLÉM MORÁLNÍ TEOLOGIE VE 21. STOLETÍ „Poznání v přítomné chvíli není ani objektivní ani subjektivní ale sounáležité“. Pojem přebíráme od amerického historika maďarského původu Johna Lukacse. Pro sounáležité poznání je příznačné, že nelze zkoumajícího oddělit od zkoumaného. Badatel svým bádáním ovlivňuje jeho výsledek. Předělem k tomuto chápání jsou nejen Husserlova zkoumání ve filosofii, ale také kodaňský výklad kvantové mechaniky, Heisenbergem formulovaný princip neurčitosti a dějinné vědomí. Sounáležité poznání zakládá také sounáležité chápání skutečnosti: sounáležitost člověka a  přírody, sounáležitost mezi lidmi a především sounáležitost člověka a Boha. Podle mého přesvědčení tento vztah aktualizuje koncept morální theologie založené Kantem na přelomu 18. a 19. století. Morální theologie má v Kantově smyslu nahradit racionální, ontologic-

3

ky orientovanou theologii tak, že Boha chápe s důrazem na vztah s člověkem a to především v souvislosti s otázkou smyslu života. Ve smyslu takto koncipované theologie je Bůh nepostradatelnou lidskou představou a všechny pokusy obejít se bez ní, ztroskotaly. Patočkova představa, že je třeba budoucí křesťanství založit na posledních Kristových slovech na kříži, na představě, že nejen jeho, ale i nás Bůh opustil, neznamená, že Bůh není, nebo že je mrtev. Jenom to, ať už v prvním století našeho letopočtu, nebo někdy mnohem později, to nechal na nás. Myslím, že Václav Bělohradský jako první formuloval myšlenku, že není-li Boha, je všechno zakázáno. Tedy nikoli, jak praví Ivan Karamazov, všechno dovoleno. Není-li Boha je všechno zakázáno, protože člověk nemůže jednat, nevěří-li, že jeho eventuální omyl, může být napraven. Největší morální kapitál, kterým lidstvo disponuje je síla odpuštění. Podle mého k Poslednímu soudu nedošlo proto, že svou část úkolu, odpustit našim viníkům, jsme dosud nesplnili, a ona podle otčenáše předchází odpuštění Bohem, o kterém z dobrých důvodů netřeba pochybovat.“ Doc. Phdr. Zdeněk Pinc (1945), studoval filosofii, sociologii, historii a  divadelní vědu na FF UK, angažoval se ve studentském hnutí šedesátých let.

V letech 1968–9 pracoval jako redaktor Literárních listů a Listů, od roku 1969 interní aspirant u prof. Jana Patočky na FFUK, v roce 1973 jako odborný asistent propuštěn, po té v různých zaměstnáních noční hlídač, dokumentátor, kurátor pro otázky cikánského obyvatelstva. Po podpisu Charty 77, domácký dělník v podniku ČSI Meta s různým zařazením, později zejména jako programátor. V roce 1990 se vrací na UK a  stává se prvním a jediným ředitelem IZV UK, ze kterého v roce 2000 vznikne 17. fakulta UK, Fakulta humanitních studií UK, kde působí dodnes jako proděkan pro záležitosti studentů. Rád učí nejen na fakultě, ale na požádání vlastně kdekoli. Moc nepíše, vlastně také jenom na požádání nebo z donucení, když si pořadatelé vynutí přednesený příspěvek v  písemné podobě. Nelíbí se mu současná publikační mánie a nemyslí si, že v   sobě nosí nějakou velkou ideu. Pokládá se s trochou neskromnosti za historika myšlenek. Školením je fenomenolog, věnoval se také filosofické antropologii, filosofii výchovy, filosofii dějin a zejména v posledních letech také náboženství a dějinám představ o Bohu. Je autorem a spoluautorem několika knih, asi nejvíc stojí za přečtení knížka „Být ová-

dem obce“, osobně si cení také knížky „Počítat do pěti“. Téměř pětatřicet let je šťastně ženatý s Eliškou, rozenou Urbanovou, společně vychovali pět, dnes už dospělých synů, nějaké kočky a pejsky a také mnohé ptáky.

15:00 DANIEL FRYNTA STAV NOEMOVY ARCHY Zvířecí krása a lidské preference. Zoologické zahrady se snaží chránit některé ohrožené druhy. Jejich výběr je zřejmě ovlivněn i tím, jak se lidem tato zvířata zamlouvají. Je však nutno chránit také zvířata další, lidskému vkusu navzdory. Doc. RNDr. Daniel Frynta, PhD. (1963) pracuje na Katedře zoologie Přírodovědecké fakulty UK v  Praze. Zabývá se sociobiologií, etologií – ekologickým chováním savců, kulturní antropologií z  pohledu biologie, agresivním chováním jedinců, reprodukčními systémy a srovnáním, v jakých typech manželských a sociálních svazků zvířata a  lidé žijí. Publikoval celou řadu odborných i populárně naučných textů u nás i v  zahraničí. Daniel Frynta je znám v oboru svými netradičními přístupy. Jaroslav Flegr o něm napsal: „Můj přítel a kolega moc rád chová myši,

hady a ještěry. Takto postižených osob se mezi námi pohybuje určitě více, ale můj přítel Daniel je navíc zoolog a etolog, takže si tuto zajímavou psychickou úchylku dovede docela dobře sám před sebou a do určité míry i před svým okolím zdůvodnit. A tak má doma zhruba desítku pokojů naplněných terárii, a co chvíli si domů nosí další a další šupinaté a chlupaté miláčky. Zatímco běžným teraristům přinášejí jejich chovanci především estetické a citové prožitky, pro Daniela představují chovanci v první řadě zdroj intelektuálních podnětů. Dobrý přírodovědec se pozná podle toho, že dokáže odpovědět na otázky, na které jeho kolegové odpovědět neumějí. Výborný přírodovědec, jako třeba právě Daniel, se pozná podle toho, že si navíc dokáže položit otázky, které si nikdo z  jeho kolegů zatím nepoložil.“ Daniel Frynta se podílel na známém projektu chovu goril v projektu „Odhalení“.

16:30 MILENA BARTLOVÁ DLOUHODOBĚ UDRŽITELNÝ VZDOR ČESKÝCH HUSITŮ Jan Hus a husité patří k základním příběhům naší historické paměti. Buď

jsou to tragičtí hrdinové vzdoru „proti všem“, nebo naivní revolucionáři a vandalští ničitelé náboženských a kulturních památek. Pod vrstvami historických stereotypů a interpretací lze však odkrýt stopy toho, čím přispěli k evropským hodnotám doopravdy. Hlavní na husitismu nebylo čtrnáct let občanské války, ale dvě stě let koexistence reformní a římsko-katolické církve v jedné zemi, a to jako první v Evropě. To nebylo možné bez vzájemného uznání a tvůrčího kompromisu. Pokus o přiblížení dlouhodobě udržitelného vzdoru husitů jako politické téma. Prof. Dr. Milena Bartlová (1958), historička umění, zabývá se dějinami umění středověku, metodologií oboru, muzeologií a vizuálními studiemi. Pracovala v Národní galerii v Praze a od roku 1998 přednáší na vysokých školách (Katedra dějepisu PedF UK, Seminář dějin umění FF MU, nyní na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a na Fakulte humanitních studií UK), od 2005 je profesorkou (první a stále jedinou ženskou profesorkou dějin umění u nás). V roce 2008 byla stipendistkou Wissenschaftskolleg Berlin, 2009/10 zastupující profesorkou na Humboldtově univerzitě tamtéž. Posledními publikacemi jsou monografie Skutečná přítomnost: středověký obraz mezi ikonou

a virtuální realitou, katalog k výstavě „Ř! Česká národní identita v současném umění“ a „Obrazy + události, komentáře k vizuální kultuře“ (výbor z pravidelných komentářů na www.artalk.cz).

18:00 JIŘÍ PEHE VZDOR VŮČI NESMYSLNOSTI JE PODSTATOU LIDSKÉ SVOBODY Tvrzení, že k současnému společenskému systému s jeho mnoha neduhy neexistuje alternativa, a nejrůznější současné podoby vzdoru si tedy nemohou skutečně nic ryze alternativního vyvzdorovat, je popřením smyslu lidské svobody, a potažmo demokracie. Důležité je, o jaké alternativě či alternativách mluvíme. Jsou také environmentálně svobodně nabízené alternativy demokratické nebo nám svobody ubírají? Vzdor, který má vést k výměně celého systému, je odsouzen ke krachu, protože se situuje „nikam“ – do jakéhosi abstraktního bodu mimo systém. Vzdor, který si klade za cíl zásadní reformy existujícího systému „zevnitř“, není naopak vůbec bez šancí na úspěch. Výsledky se nedostaví hned, ale nej-

4

různější projevy odporu mají kumulativní potenciál, který se může projevit v podobě zásadních změn ve společenském uspořádání až s odstupem času. JUDr. Jiří Pehe (1955) studoval na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v  Praze, kde získal v roce 1980 doktorát. V roce 1981 emigroval z ČSSR do USA. V roce 1985 ukončil studia mezinárodních vztahů na Škole mezinárodních vztahů na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. V letech 1985 až 1988 vedl odbor výhodoevropských studíí v americké lidsko-právní organizaci Freedom House. V letech 1988 až 1994 byl nejprve analytikem a později vedoucím středoevropského výzkumu v Rádiu Svobodná Evropa v Mnichově. Od roku 1995 do roku 1997 vedl odbor výzkumu v Open Media research Institute v  Praze. V letech 1997–1999 byl ředitelem Politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla. Občansky se angažoval jako spoluzakladatel občanského hnutí Impuls 99 i jako člen správních rad několika lidsko-právních nadací. Byl mimo jiné též členem programového výboru a správní rady Nadace Forum 2000. Od roku 1999 je ředitelem New York University v Praze. Přednáší též na Fakultě sociálnich věd Univerzity Karlovy. Je komentátorem i  autorem stovek textů o české a mezinárodní poli-

tice, publikuje též v zahraničních médiích. Je autorem několika knih o politice a tří románů.

19:30 JMENUJI SE DRTIKOL JIŘÍ HOLNA, JAN NĚMEC, MICHAL MACKŮ Pořad věnovaný českému fotografovi Františku Drtikolovi. „Jmenuji se Drtikol, drtil jsem kola, která mě svírala. Jsem fotografem. Fotografoval jsem světlem. Píši do duše lidem světlem poznání.“ Těmito známými uhrančivými slovy začíná dokument režiséra Jiřího Holny „Fotograf František Drtikol“, který vypráví o životních osudech a díle této komplikované osobnosti našeho umění. Drtikolův život románově zpracoval Jan Němec v  literárním životopise „Dějiny světla“ (2013), který je autorovým dialogem s fotografem v příběhu o hledání pravdy, krásy a světla. Fotograf Michal Macků představí svou dobrodružnou cestu při znovuobjevení a zvládnutí techniky uhlotisku při práci na portfoliu slavných Drtikolových aktů. Na otázku, čím na něj František Drtikol zapůsobil, odpověděl: „Svou tvorbou, která

je úžasná, zejména když je vnímána z pohledu jeho filozofie. Já vím, že vám taková odpověď asi nestačí, ale je to právě přesně ono. U takových opravdu dobrých věcí nemá cenu hledat, proč jsou dobré (kompozice, hloubka obrazu, svícení a co já vím ještě). Ony prostě jsou dobré, jako zvuk dobrých houslí se liší od zvuku obyčejných houslí – proč? Dokážete to říct přesně? No, někdo možná ano, já ne.“ Tři pohledy na jednu osobnost, tři střípky příběhů, filmový, literární a fotografický, které se dotýkají tvorby života a tvorby člověka, který se proslavil zejména svými portréty a akty ve stylu pozdní secese, později ovlivněné kubisticko-futuristickými prvky, ale také svou duchovní praxí východních učení, především buddhismu. Setkání tří pohledů na autora, který žil a tvořil podle svých představ, idejí, snů a bez přizpůsobování se obecně uznávaným společenským pravidlům. Co člověku přináší životní lpění na svých osobitých představách? Po uvedení filmu, autorském čtení knihy a příběhu o vzniku fotografických reprodukcí, s doplňujícími výklady, bude následovat diskuse se všemi třemi hosty večera. Jiří Holna (1970) je režisér, který se věnuje dokumentu od druhé poloviny devadesátých let, kdy v autorském

okruhu spolupracoval s Českou televizí na pořadu „Artefakta“. Jako režisér natočil např. snímky s A. Hackenschmiedem a B. Grünzweigem. Jeho nejnovějším dílem je dokument „Slovo a obraz podle Tomáše Špidlíka“ dokončený v roce 2007. Jan Němec (1981) je spisovatel. Pracuje jako redaktor literárního měsíčníku Host, dramaturg České televize. Přednáší na Literární akademii Josefa Škvoreckého. Jeho prozaickou prvotinou byla sbírka povídek Hra pro čtyři ruce (Druhé město, 2009). V loňském roce vydal v nakladatelství Host román Dějiny světla a byl za něj nominován na cenu Magnesia Litera. Vypráví zde životní a umělecký příběh fotografa Františka Drtikola. Michal Macků (1963) je současný český fotograf, známý svojí technikou geláží, kterou aplikuje na „portréty těla“. Od roku 2000 začal pracovat také s historickými fotografickými procesy, hlavně s uhlotiskem. Od roku 2005 se jeho fotografické práce rozšířily o třetí rozměr výrobou skleněných fotografických objektů, kterým říká skleněné geláže. V tomto posledním pracovním obdo-

bí kombinuje všechny své předchozí technické a experimentální zkušenosti a  snaží se najít nové způsoby umění fotografie. Michal Macků se velmi zajímá o studium filozofických a mystických tradic různých kultur. Absolvoval školu Transformativní astrologie v  Praze. Zajímá se o buddhismus, šamanismus a aktivně praktikuje jógu. Je autorem mnoha výstav u nás i po celém světě a  je zastoupen v řadě galerií a sbírek.

Neděle 27. 4. 10:00 VÁCLAV BĚLOHRADSKÝ VZDORUJÍCÍ ZÁSTUPY, POVOLNÉ SPOLEČNOSTI Tradiční nedělní rozprava s  Václavem Bělohradským. Tentokrát o tom, proč jsou náměstí plná protestujících, ale společnosti jsou stále více neschopné změn. Prof. Václav Bělohradský (1944) v  Praze. Je významným a veřejně známým současným českým filosofem a  sociologem. Je možno jej považovat za pokračovatele Jana Patočky. Vystudoval na FF UK v Praze češtinu, historii a filosofii. V roce 1970 po sovětské okupaci odešel do emigrace a působil

jako pedagog na Filozofickém institutu v Janově. Od roku 1990 je profesorem politické sociologie na univerzitě v Terstu a profesorem na Fakultě sociálních věd UK v Praze. Česky vydal například: „Myslet zeleň světa“, „Přirozený svět jako politický problém“, „Člověk bez skrupulí“, „Kapitalismus a občanské ctnosti“, „Mezi světy a mezivěty“, „Společnost nevolnosti“.

14:00 JIŘINA ŠIKLOVÁ MÁ CENU VZDOROVAT NEBO TO VZDÁT? Je vzdor a odpor v současnosti utopie? Vzdorovat mohou jen naivní idealisté, „normální“ lidé to vzdají. Co je normální? Mlčet nebo protestovat? PhDr. Jiřina Šiklová, CSc. (1935) vystudovala historii a filosofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Podílela se na založení Katedry sociologie FF UK. V 70 letech spolupracovala s Petrem Pithartem na distribuci zahraničních i exilových knih do tehdejšího Československa. Za své postoje byla po roce 1968 perzekuována, včetně uvěznění za pašování nelegální literatury.

5

Spolupracovala s Vilémem Prečanem (Dokumentačním střediskem československé nezávislé kultury v Scheinfeldu). Po roce 1989 přednášela opět sociologii a iniciovala založení Katedry sociální práce na FF UK v Praze, kterou do roku 2000 vedla. Založila také Centrum a knihovnu Gender Studies v Praze (která se později rozrostla na obecně prospěšnou společnost s mnohem širším záběrem). Je členkou správních rad několika nadací (Nadace rozvoje občanské společnosti, Vize 97, Nadace Charty 77 – Konto Bariéry, Nadace VIA), členkou redakčních rad zahraničních i  domácích odborných časopisů (např. Listy, European Journal of Social Work, East Central Europe, Social Research). V roce 1995 získala ocenění Žena Evropy za svůj přínos integraci Evropy. V  posledních letech vydala oblíbené knihy „Deník staré paní“, „Dopisy vnučce“, „Matky po e-mailu“.

15:30 DANIELA MATĚJKOVÁ ZELENÍ ANEB PŘÍBĚHY ZE STRANICKÉHO ŽIVOTA Zelení 2003–2005 aneb Co tady děláš? Zmizni! Dokumentární film, který se kromě vnitřního vývoje politické strany zabývá také osobní angažovaností autorky

a  zároveň zkoumá, proč dnes společnost politikům nedůvěřuje, jak nesnadné je stát se politikem, co se skrývá pod souslovím politická intrika a jak je dnešní demokracie v mnohém neuchopitelná. Daniela Matějková: V roce 2002 jsem se stala součástí skupiny lidí, kteří chtěli postavit na nohy chátrající Stranu zelených. Krátce po přímé zkušenosti s  prací v ekologické organizaci jsem měla možnost sledovat, jak se oddělují světy občanské iniciativy a politické strany. Využila jsem tedy výjimečné možnosti postihnout reformu několika osobností a samotné politické strany zevnitř. S pomocí přátel jsem začala zlomové okamžiky tohoto procesu natáčet a rozhodla se, že budu po dobu několika let dění uvnitř a okolo Strany zelených důsledně zaznamenávat. Při natáčení jsem musela čelit změnám postojů, paranoii i byrokratizování, což je snad příslibem zajímavého politického filmu.

17:00 ALTERNATIVNÍ OBRAZY SVĚTA V POLITICE A JEJICH NADĚJE NA ÚSPĚCH

JANA DRÁPALOVÁ (SZ), JAN HOLLAN (LES), ZUZANA KOCUMOVÁ (Změna), IVAN RYNDA (LES), MATĚJ STROPNICKÝ (SZ), TOMÁŠ TOŽIČKA (Změna), a tázající se: VÁCLAV BĚLOHRADSKÝ, DANIELA MATĚJKOVÁ… a snad i někdo další z hostů EDO Vějíř názorů na smysl alternativních přístupů k řešení věcí veřejných na příkladu environmentálních témat v politice jako součásti „ekologického vzdoru“. Má smysl řešit ekologii prostřednictvím stran založených na tomto problému? Není lépe dostat zelenou politiku do tradičních stran demokratického politického spektra? Beseda s významnými zástupci tří našich politických stran, které mají ve svém působení zvýrazněno téma ochrany a tvorby životního prostředí a ekologii a zároveň s hosty, kteří si museli své názory velice složitě obhajovat. Ing. Jana Drápalová (1962) vystudovala klasické gymnázium Jiřího Wolkera v Prostějově. Každé prázdniny trávila na venkově a zvolila si studium na Vysoké zemědělské škole v Brně. Pracovala jako zootechnička, byla členkou Českého svazu ochránců přírody v Brně. Kro-

mě praktické ochrany přírody a  péče o studánky v okolí Brna se aktivně vyjadřovala k ochraně brněnské přírody, brněnských parků nebo k  přípravě územního plánu města Brna. Podílela se na vzniku ekologického poradenství v Brně, především v oblasti odpadového hospodářství. Od roku 2002 je starostkou městské části Brno–Nový Lískovec Společně s dalšími aktivními lidmi z Nového Lískovce dali dohromady kandidátku Sdružení nezávislých kandidátů s názvem Tři oříšky pro Lískovec (Nový Lískovec má ve znaku tři lískové oříšky). Jejich práci pro obec ocenili voliči v roce 2006 47% podporou. Hlavním programovým cílem byla kvalita života v městské části, otevřená radnice a podpora místních spolků a sdružení. Do strany zelených vstoupila až v roce 2003. Byla jednou z tváří brněnského referenda o  poloze hlavního nádraží. Od roku 2001 byly v  Novém Lískovci modernizovány všechny obecní byty v panelových domech, které nyní mají nízkoenergetický standard, stejně jako základní škola Kamínky i Mateřská škola Čtvrtě. Věnuje se také úpravě veřejných prostranství. Nový Lískovec se stal atraktivní městskou čtvrtí, ve které lidé rádi bydlí.

RNDr. Jan Hollan, PhD., brněnský fyzik, zasvětil téměř čtyřicet let života brněnské hvězdárně. Je jedním z mála odborníků v zemi na novodobé proměny klimatu. Po Brně jezdí většinou na kole nebo chodí pěšky. Svůj dům zkouší zateplovat slámou, na praní používá dešťovou vodu, svítí slabými „diodovkami“. Jan Hollan patří k předním českým odborníkům na klimatickou změnu a  problém světelného znečištění. „Světové špičky v oboru jasně doložily, že klima se rychle mění, i proč se to děje. Jestli chce lidská společnost přežít, musí změnit myšlení. Hlavně si uvědomit, že lidé mohou žít hezky i s menší spotřebou,“ tvrdí vědec. Od roku 2010 pracuje v Centru výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Zuzana Kocumová (1979) vystudovala bakalářský obor sportovní management na pedagogické fakultě Technické univerzity v Liberci. Pracovala jako projektová manažerka, později jako učitelka. Do roku 2001 byla profesionální sportovkyní, později působila jako externí spolupracovnice České televize, pro kterou spolukomentovala závody v běhu na lyžích. Zúčastnila se Zimních olympijských her v Naganu. Roku 1999 se stala juniorskou mistryní světa. Získala titul Jizerská královna za nejlepší součet časů z lyžařského a cyklistické-

ho závodu. V roce 2006 se stala zastupitelkou města Liberec za politické hnutí Unie pro sport a zdraví. V komunálních volbách v roce 2010 post obhájila a  navíc se stala náměstkyní primátora Liberce pro sport, dopravu a cestovní ruch. V dubnu 2011 podpořila primátora Jana Korytáře, kterého koalice odvolala, a v důsledku toho byla z postu náměstkyně odvolána i ona. V  roce 2012 byla zastupitelstvem Libereckého kraje zvolena statutární náměstkyní hejtmana. Kocumová je pověřená vedením resortu zdravotnictví, tělovýchovy a sportu. PhDr. Ivan Rynda (1953) vystudoval český jazyk a filozofii. Po několika manuálních zaměstnáních v  letech 1975–1977 pracoval do roku 1989 jako programátor a systémový analytik v oblasti výpočetní techniky. Byl poradcem ministra zemědělství. V letech 1992 až 1996 byl zástupcem ředitele Centra Univerzity Karlovy pro otázky životního prostředí. Od roku 2001 působí jako vedoucí Katedry sociální a kulturní ekologie na Fakultě humanitních studií UK v Praze, přednáší však také na řadě jiných vysokých škol. Účastnil se taktéž obou „Summitů Země“ v Riu de Janeiro (1992) a Johannesburgu (2002). Spo-

6

luzaložil Radu vlády ČR pro udržitelný rozvoj a od roku 2003 je jejím členem. Zabývá se zejména udržitelným rozvojem, ekonomikou a právem životního prostředí, globálními civilizačními problémy či vztahem médií a ekologie. Je zakládajícím členem Společnosti pro trvale udržitelný život (STUŽ). V 90. letech se stal členem mnoha akademických, státních a neziskových institucí a organizací. Publikuje hojně v mnoha médiích, včetně pravidelného pořadu v  Českém rozhlasu v letech 2000 až 2004. V roce 2002 získal Cenu Josefa Vavrouška vyhlašovanou Nadací Charty 77. Ve volbách roku 1990 zasedl do Sněmovny lidu za Občanské fórum. Po rozkladu Občanského fóra v roce 1991 působil nadále v  politice. V roce 2014 byl na ustavujícím sněmu Liberálně ekologické strany zvolen jejím místopředsedou. PhDr. Matěj Stropnický (1983) je český politik, herec a novinář. Pracoval jako asistent šéfredaktora, redaktor a editor v Literárních novinách (2003–7) a jako editor v internetovém Deníku Referendum (2010–11), přispívá do Lidových novin a Deníku Právo. Od roku 2006 zastupitel Městské části Praha 3 za Stranu zelených (v rámci koalice Žižkov nejen sobě), od června 2012 je místostarostou. Od roku 2010 je členem předsed-

nictva Strany zelených (v letech 2012 až 2014 byl zároveň místopředsedou SZ). Žil s rodiči v Lisabonu a Římě, maturoval na Francouzském lyceu v Praze, na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy absolvoval žurnalistiku a mezinárodní teritoriální studia, na téže fakultě také studoval magisterský obor mediální studia. Svoji rigorózní práci „Myslet socialismus bez tanků, o úloze svobody slova v době pražského jara 1968“ vydal v roce 2013. V  letech 2007–9 aktivně vystupoval proti umístění americké vojenské základy systému protiraketové obrany v Česku, v roce 2011 spoluzaložil sdružení „Tady není developerovo“ s cílem zachránit ohroženou funkcionalistickou budovu Nákladového nádraží Žižkov. V roce 2008 ztvárnil ve filmu „Máj“ hlavní postavu Viléma a natočil seriál „Borgia“, kde hraje snoubence Lucrezie Borgie, Dona Gaspara. Mgr. Tomáš Tožička je znám jako publicista, technik a odborník na rozvojovou problematiku. Pracoval v různých dělnických profesích, po roce 1989 se rozhodnul pro studia na pražské Evangelické teologické fakultě, rozšířené studiem v americké Atlantě. Stal se členem Ekumenického týmu Světové rady

církví při Organizaci spojených národů v New Yorku se zaměřením na témata financování rozvoje a oddlužení chudých zemí. Byl koordinátorem elektrifikačních projektů pro rozvojové země či vedoucí vzdělávacího programu zaměřeného na rozvojové cíle tisíciletí, v nichž se dlouhodobě zabývá problémy rozvoje chudých regionů, respektive chudých zemí. Podílel se na elektrifikaci střední školy či venkovského zdravotního centra v  jihoafrické Zambii. Je jedním z koordinátorů kampaně Česko proti chudobě a mimo to i zakladatelem či řídícím centra sociálních služeb pro bezdomovce a nezaměstnané v Praze a na Mostecku, kde dal vzniknout například středisku evangelické Diakonie Most s azylovým domem nebo komunitnímu centru v Litvínově. V současnosti je koordinátorem projektů EDUCON – Energie pro všechny do roku 2030 a Udržitelné technologie pro rozvoj. Byl členem volebního týmu Táni Fischerové pro prezidentské volby 2013. Tomáš Tožička se díky svému profesnímu zařazení dostal i do pozornosti dokumentaristy Víta Janečka (Robota, Závod ke dnu) a objevil se i v hlavní roli dokumentu Martina Marečka „Pod sluncem tma“, který byl oceněn Českým lvem. Usedl do křesla pro hosta v  televizním baru „Krásný ztráty“ Michala Prokopa. Tomáš Tožička přispívá svými články,

KONCERT EDO

odbornými studiemi či statěmi do celé řady tuzemských i zahraničních odborných tiskovin a má hojně navštěvovaný blog na serveru aktuálně.centrum.cz.

zivní prožitek z hudby, která by se dala zařadit do sféry acoustic-rocku. Aktuálně vydávají své debutové album. Facebookový profil: https://cs-cz.facebook.com/pages/ The-Shookies/134482759926656

1. května 2014 EKOJARMARK

Horní náměstí Olomouc

Tradiční řemesla, programy pro rodiče s  dětmi, nevládní organizace, informace o životním prostředí, divadlo pro rodiče s  dětmi na nádvoří radnice, výstavy, kulturní programy, životní alternativy a pestrost, odpady: Olomouc třídí odpad, biodiverzita přírody a lidských přístupů k ní, pohled na Olomouc z radniční věže.

Součást Ekojarmarku na Horním náměstí v Olomouci

9:30

THE SHOOKIES

10:30 TOMÁŠ KOČKO a ORCHESTR 12:30 BRATŘI ORFFOVÉ 14:00 ŽAMBOŠI 15:30 MARSHALL MALINOVSKY 17:00 KRAUSBERRY 18:30 ANDREJ ŠEBAN BAND 20:00 PETER LIPA BAND V  případě špatného počasí se koncerty uskuteční v  U klubu Olomouc u  Leoše Friedla. Koncert zvučí: František Petřík, Sound of Innovation. The Shookies je pětičlenná kapela z Vysokého Mýta, současně působící v Olomouci, která už přes tři roky brázdí českou hudební scénu. Jejich hudba navazuje na písničkářskou tradici, přičemž důraz je kladen hlavně na inten-

Tomáš Kočko a orchestr – world music inspirovaná moravskou tradiční hudbou. Dvojnásobní držitelé ceny Anděl za album roku, jejich album „Poplór“ bodovalo v prestižní TOP 20 Europian World Music Charts, album „Do kamene tesané aneb Ondráš“ se stalo předobrazem polského divadelního představení „Ondraszek – pan Łysej Góry...“ Se svou muzikou objíždějí Evropu od Ruska až po Irsko, hrají na festivalech folklórních, folkových, rockových i metalových. Zatímco jejich první album „Horní chlapci“ je folkovým holdem valašskému básníkovi Ladislavu Nezdařilovi, aktuální CD „Cestou na jih“ je etnorockovým putováním folklórními regiony Moravy ze severu na jih. A v rozpětí mezi těmito alby najdete hudbu Tomáše Kočka a jeho Orchestru. http://www.kocko.cz/ Bratři Orffové, čerství držitelé ceny Apollo, vydali nedávno, osm let od alba

7

„Bingriwingri“ další soubor písní, ve kterých se otevírá křehký svět, v němž vypráví své příběhy Serža Vantóš. Jmenuje se „Šero“ a v  písních je opět přítomna melancholie a křehké, téměř letargicky uspávající, nálady. Krnov a  krajina v  jeho okolí přitékají k  našim uším v melodiích, které nejdou vypnout: Mít tak tu moc i když je noc a nebo den / vypnout mozek, aby spal / nic necítit, nic nevědět / a nebýt tady, nebýt tam // Jenže to nejde / a i když spím, nevypínám / vím, že to přejde, až přejde ten pocit co mám – ten sebeklam. http://www.bratriorffove.cz/ Žamboši, vsetínská trojice muzikantů se jmény jako Honza Žamboch (odtud Žamboši), Stáňa Žambochová a Jiří Nedavaška. Tihle tři, kytara, akordeon, dva zpěvy a bicí společně vytvoří písničky, které přitahují pozornost i po opakovaném poslechu. Nyní pracují na třetím studiovém albu. Jejich písně bývají nejčasteji označovány jako písničkářský šanson, ale Žambochům je to srdečně jedno. V roce 2006 vydali album „To se to hraje...“ a v roce 2009 album „Přituhuje“. Za obě získali nejvyšší možné ocenění – cenu Anděl udělovanou Akademií populární hudby. Z Andělů má radost Honza, neboť je bere jako dobré znamení o kvalitě své tvorby a  smíšené pocity má Stáňa, neboť

musí z  obou sošek utírat prach. Jura má radost poloviční, protože u prvního Anděla ještě s Žambochy nebyl. http://www.zambosi.cz/ Marshall Malinovsky, normální rock ze střední Moravy. V roce 2007 se po delší hudební odmlce spojila trojice zkušených muzikantů a založila olomoucko-hranickou skupinu v klasickém složení kytara, basa, bicí. Příchodem zpěvačky-houslistky a rozšířením o druhou elektrickou kytaru se kapela přejmenovala a ustálila v dnešní podobě. Hudební pohled skupiny na svět vychází z rockových kořenů šedesátých let. Kapela produkuje vlastní tvorbu, oscilující od jazzovějších tónů až po rockový drive, a současně hledá inspiraci v řadě známých i polozapomenutých převzatých písní, v repertoáru tak můžete slyšet Mišíka, Dylana, Kalandru, Neila Younga případně hold kytarovému velikánovi Satrianimu. Tyto hudební vlivy zajímavě doplňuje zmiňovaný ženský element. It´s only rock´n´roll, but they like it:) Kapela vydala v  minulém roce LP. Marshall Malinovsky patří ke sluňákovským plesům a mnoho let sponzoruje svými vystoupeními Sluňákov. http://www.marshallmalinovsky.cz/

Krausberry je blues-rocková a hard rocková skupina založená zpěvákem Martinem Krausem v roce 1984 poté, co opustil skupinu Bluesberry. V roce 1991 se členové Krausberry rozešli kvůli neuspokojené podnikatelské činnosti, ale po pěti letech se skupina znovu zformovala a vydala jejich asi nejúspěšnější album „Šiksa a gádžo“, narážející na tehdejší rasové problémy. Martinovi Krausovi (1955) přivezl první desku otec z  Londýna. Byli to Beatles: Magical Mystery Tour. „A byla to frajeřina, protože jsem je měl první ve třídě,“ řekl Martin Kraus v časopise Muzikus (1999). „Poslouchali jsme Led Zeppelin, Uriah Heep, mám pocit, že všichni, co tady dělají bigbít, poslouchali stejnou muziku, ještě Santanu, myslím, že lidi znali víc muziky, než dneska. Taky to byla forma protestu.“ Martin Kraus na sebe upozornil ve skupině Bluesberry zpívajícího šéfa Petara Introviče, která se dala dohromady v prostředí pražské Hanspaulky. V roce 1984 si Kraus odnesl své hity do vlastní formace Krausberry, která hraje muziku příbuznou Rolling Stones, ovšem v českém duchu a s českým smyslem pro humor. http://www.krausberry.cz/ Andrej Šeban Band, Andrej Šeban je považovaný za jednoho z nejkreativnějších slovenských kytaristů s nezapo-

jazzové scény. Vytvořil osobitý vokální projev s důrazem na text. Jeho hudba vychází ze spojení jazzu a blues. Vychází z rytmických možností textu a  prenáší je do hudebního projevu. V jeho repertoáru jsou tradicionály, standardy z oblasti swingu a moderního jazzu, posledních deset roků se věnuje hlavně původním písním. Přiznává ovlivnění zpěváky, jako jsou Jimmy Rushing, Ray Charles, Al Jarreau, Joe Cocker či Bobby McFerrin. Vždy byl obklopen vynikajícími hudebníky. V 80. letech minulého století se v  žebříčku nejlepších evropských jazzových zpěváků v časopise Jazz Forum pravidelně umísťoval mezi první pětkou. V roce 1976 založil spolu s Milošom Paškom tradici Bratislavských jazzových dnů. Velkým zážitkem byl pro něj duet s Bobbym McFerrinom, ke kterému byl v roce 1986 vyzván hudebníkem. Jeho prvá skupina byla Struny a následovali namátkou Blues Five, T+R Band a Lipa Andršt Blues Band. V roku 1968 získal s Blues Five na 2. beatovém festivalu v Prahe cenu Objev festivalu. V  roce 1978 založil vlastní formaci Combo a tento projekt ho v různých podobách provází do současnosti pod názvem Peter Lipa Band. http://www.peterlipa.com/

To bude úkol pro Karolínku, které se moc nechce chodit do školy a pro kluka z  plakátu. Podaří se jim uspat lva, přelstít chytrou opici nebo zkrotit neposedného pudlíka a zachránit tak celý cirkus Hopla-Hop? Režie Roman Vencl, 45 minut.

16:00 PIRÁTSKÁ POHÁDKA Vladislav Kracík Anička a Eliška jsou úplně obyčejné malé holky. Bydlí v Olomouci a vždy po škole si chodí hrát na dětské hřiště. A jednou je napadne, že si budou hrát na piráty, jenom „jako“ samozřejmě, jenomže potom najdou v pískovišti zakopaný vzkaz v lahvi a v něm mapu úplně opravdického ztraceného pirátského pokladu, a pak se teprve začnou dít věci. Protože než bys řekl švec, ocitnou se na palubě opravdické pirátské lodi, která pluje po opravdickém moři. A tak se začíná bláznivá cesta za pokladem, na které Eliška a Anička navštíví i písečný ostrov či podmořský svět! Pohádka vhodná pro děti od tří let. Režie: Vladislav Kracík, 50 minut.

Divadlo Tramtarie Olomouc třídí na nádvoří radnice odpad

menutelným zvukem. Jako doprovodný hráč spolupracoval s  těmi největšími jmény slovenské scény, jako jsou (či byli) Dežo Ursiny a Richard Müller. Jako producent se podepsal i pod alba Jany Kirschnerové a mnohé další tituly. Spolupracoval s celou řadou slovenských, českých i zahraničních hudebníků: namátkou Jaro Filip, Michal Pavlíček, Jiří Stivín, Oskar Rózsa, Martin Valihora, Garry Husband a Mark Mondesir. V roce 2012 opět oživil svou skupinu Andrej Šeban Band, jejíž návrat se setkal s velkým ohlasem publika a kritiky. K spolupráci nečekaně přizval mladé talentované hudebníky: Dana Špinera – klavír, Petra Rusňáka – baskytara a Michala Fedora – bicí. Skupina hraje Andrejovy skladby a kompozice, jež potěší každé vnímavé publikum. Andrej Šeban je jedním z mistrů slovenské hudební scény a nepoutá pozornost jen svou muzikálností a instrumentálními výkony, ale i promyšleným a propracovaným technickým zapojením – i proto je skupina na slovenské scéně označována za kapelu s nejlepším koncertním zvukem. http://www.andrejseban.com/

11:00 O PRAČLOVÍČKOVI Vladislav Kracík

Peter Lipa Band, Peter Lipa (1943) je nejvýznamnější osobnost slovenské

Vypátrat zmizelý klaunský nos a  zdolat spoustu všelijakých nástrah.

Báječný výlet do světa dinosaurů, dinosauřic, ptakoještěrů a ptakoještěrek. Trochu poučné, ale hlavně pořádně veselé vyprávění o tom, jak pračlovíček postavil první domeček, jak musel objevit, k čemu je dobrý oheň, jak vyzrál nad tyranosaurem a jak zjistil, že ve dvou jde všechno líp. Pohádka O pračlovíčkovi sklízí jeden úspěch za druhým. Má za sebou evropské turné po Belgii, Lucembursku a Německu. V roce 2011 získala cenu diváků na prestižním festivalu divadel pro děti „Dítě v Dlouhé“, který pořádá Divadlo v Dlouhé Praha. Účastnila se mezinárodní přehlídky Jiráskův Hronov 2011. V roce 2010 vyhrála celostátní přehlídku divadla pro děti Popelka Rakovník 2010! Režie: Vladislav Kracík, 50 minut.

14:00 KLUK Z PLAKÁTU Roman Vencl, Michaela Doležalová

8

Město Olomouc se pravidelně umísťuje na prvních místech soutěží v  kvalitě třídění odpadů. Dlouhodobou veřejnou kampaň o smyslu třídění společně již několik let zajišťují: Odbor životního prostředí, oddělení odpadového hospodářství a péče o prostředí, Technické služby města Olomouce jako firma zajišťující svoz odpadů od občanů Olomouce, Sluňákov – centrum ekologických aktivit města Olomouce nabízející vzdělávací programy, EKO-KOM, a.s., společnost provozující systém sběru a recyklace obalových odpadů. VYHLÁŠENÍ VÝSLEDKŮ SOUTĚŽE „VOLÁ TAPÍR, TŘIĎTE PAPÍR“ Již tradiční soutěž pro olomoucké školy ve sběru papíru, kterou v rámci své dlouholeté kampaně „Olomouc třídí odpad“ pořádají společně Sluňákov, Odbor životního prostředí – oddělení odpadového hospodářství a péče o prostředí a Technické služby města Olomouce.

TECHNICKÉ SLUŽBY MĚSTA OLOMOUCE Prezentace společnosti pro veřejnost, ukázka třídění odpadů pro veřejnost. SLUŇÁKOVSKÝ STAN Aktivity pro rodiče a děti, včetně třídění odpadů. BAREVNÉ DNY aneb JAK SE TOČÍ ODPADY Zábavný program o třídění a recyklaci odpadů s řadou atrakcí, her a soutěží pro děti a rodiče. Maxi Domino: had k sobě příslušných odpadů, PC hry zaměřené na třídění odpadu, Popelka: soutěž v  třídění odpadu, Házecí deska, Naučná stezka: devět stanovišť s informacemi o třídění odpadu s kvízy, Skákání v pytlích k popelnici, Maskot Petka v  podobě žluté PET lahve, Šoupací puzzle: 3 desky se znázorněním koloběhu od nákupu po nové výrobky, Recyklační brána, Maxi puzzle s recyklačním koloběhem, Výstava Tondy Obala: klasická výstava recyklovaných odpadů s možností si vytřídit odpady na obrázcích a vysvětlením třídění a recyklace odpadu. Možnost vyfotit se s Tondou Obalem. Pořádají Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, a.s. (www.ekokom. cz / www.jaktridit.cz) a Olomoucký kraj.

Souboj měst Olomouc a Zlín ve sběru použitých baterií Olomoučané mohou v rámci souboje zmíněných měst nosit použité baterie v rámci Ekojarmarku na náměstí do stánku ECOBATu. Úplně každý zájemce za to obdrží schránku na použité baterie – Ecocheese. Kdo přinese více než deset použitých baterií, postoupí po vyplnění anketní otázky do soutěže o hodnotné ceny. První cenou v Olomouci je víkendový wellness pobyt pro dvě osoby v prestižním zlínském hotelu a naopak. V roce 2013 se společnosti Ecobat poprvé podařilo v České republice zpětně odebrat 32  % použitých baterií a akumulátorů uvedených na trh, neboli rekordních 1 031 tun. Meziročně je to nárůst o 12 %. Pořádá: ECOBAT – České sdružení výrobců a dovozců přenosných baterií.

Městský Máj Stavba městské májky okolo 10:00. Možnost podívat se na jarní Olomouc z radniční věže. Pořádá SMO.

Do práce na kole – zahájení 2014 Kampaň „Do práce na kole“ je soutěž mezi olomouckými firmami. Kampaň chce zábavnou formou motivovat účastníky k pravidelnému dojíždění do práce na kole. Poukázat na kolo jako na nejrychlejší a nejdostupnější dopravní prostředek šetrný k nám samotným i k našemu městu. V průběhu kampaně „Do práce na kole“ se můžete těšit na doprovodný program zahrnující: návštěvu cykloambasadora (holandského velvyslance), velká jarní cyklojízda, cyklovýlet, závěrečný večírek a vyhodnocení soutěže, kafe na triko (kafe zdarma v předem domluvené kavárně pro účastníky kampaně). Pořádá: Connect o.s., Sukova 8, Olomouc 77900, http://www.dopracenakole.net/.

Výletní plavby historickou Olomoucí >> Objednávky u mikrobusu CK PEŘEJ tours na Ekojarmarku. Netradiční prohlídka historického centra města Olomouce na raftech s počátkem plavby přímo pod novogotickou katedrálu Sv. Václava, pod Přemyslovským palácem, přes Bezručovy sady tzv. „Výpad“, podél starobylých olomouckých hradeb s výhledy na kostel sv. Michala ze 17. století s bývalým dominikánským klášterem, kolem Botanické zahrady Michalským stromořadím k mostu u Tržnice (tř. 17. listopadu). Potom mikrobusem zpět na náměstí. Na stánku si budete moct také zapůjčit netradiční čtyřkolo vhodné na projížďku po městě a přilehlých parcích. Pořádá: CK PEŘEJ tours.

PREZENTACE CENTRA SEMAFOR které se zaměřuje na dopravní výchovu a s ní spojené volnočasové

9

aktivity pro děti i nejširší olomouckou veřejnost. CENTRUM SEMAFOR ve spolupráci s CENTREM APLIKOVANÝCH POHYBOVÝCH AKTIVIT UP Olomouc umožní návštěvníkům Ekojarmarku vyzkoušet nejrůznější druhy nemotorové dopravy (www.olomouc.eu/semafor).

VIVAT COMPOSTELA aneb bioodpady pro zachování zdravé půdy. Osvětové divadlo Vivat compostela – je originální autorské divadelní představení, které s humorem a  nadsázkou pojednává o nás, o půdě, o kompostu a zdravém životním stylu. Pořádá EKODOMOV (www.ekodomov. cz).

HANÁCKÉ GLÉTOVÁNÍ Účelem tohoto projektu je, vyhledávat šikovné lidi z oblasti Hané a tyto ocenit za jejich činnost „Hanáckym stavovskym glétem“, na němž je uvedena činnost, za kterou byl vydán. A pokud se jedná o malého řemeslníka, tak spolu s glétem získává i možnost na svých výrobcích používat logo „Hanácké vérobek“. Toto logo zaručuje, že výrobek je kvalitní a je vyroben poctivýma hanáckýma rukama. Na prvním „hanáckym glétováni“ bylo uděleno sedm glétů.

Všechny jsou řemeslného charakteru. Informace o projektu jsou na www. ohkpv.cz nebo www.hrackysykora.cz, v záložce „hanácky glétováni“. Partneři glétování: Okresní hospodářská komora v  Prostějově, Institut svazu průmyslu ČR, Letokruhy – řemeslníci a umělci Hané, ŠUS o.s. /Šikulky u Sýkorek/, Platforma spolupráce praxe a škol.

LESY V OLOMOUCKÉM KRAJI – LESY PRO LIDI Zábavné aktivity pro všechny, přibližující péči lesníků o zelené bohatství Olomouckého kraje. Můžete se přímo na náměstí projít po jehličí, potočních oblázcích nebo lesním mechu. U stánků si ověříte své znalosti z  přírodovědy – poznávání základních druhů dřevin, určování přírodnin apod. Můžete vyzkoušet znalosti svých dětí o lese a jeho obyvatelích. Správné odpovědi dětí i zkušených znalců lesa odměníme dárkem. Obdivovatelé lesa si mohou odnést cenné informace o pěstování dřevin, péči o lesní zvěř anebo kontakty na subjekty zabývající se lesnictvím v  regionu. Pořádají Lesy ČR, s. p. Krajské ředitelství Šumperk (www.lesycr. cz).

PUTOVÁNÍ KRAJINOU EDO

Výlety do krajin přírodních i městských.

Středa 16. dubna PO STOPÁCH OLOMOUCKÝCH POPELÁŘŮ >> Sraz v 16 hodin na autobusovém parkovišti u Tržnice Exkurze na místo kam byste se asi jindy nevydali. Prohlídka dotříďovací linky Technických služeb města Olomouce, a. s., přes kterou prochází tříděný odpad z barevných kontejnerů ve městě. Pojďte se s námi přesvědčit, co se tu s odpadem provádí a zjistit kam suroviny putují dál. Můžeme vám slíbit nevšední zážitek a komentář doprovázený (lehce snesitelným) odpadovým zápachem. Garantem akce je RNDr. Jana Matzenauerová, vedoucí oddělení odpadového hospodářství a péče o prostředí OŽP MmOl. Nutno se přihlásit do 12. 4. 2014 na emailu: [email protected], případně na telefonu 585 378 345. Náklady na autobusovou přepravu částečně hrazeny účastníky.

Sobota 19. dubna PŘÍRODOU KLADECKA ZA POVĚSTMI A PŘÍBĚHY PAMÁTEK JÁN KADLEC Výlet po značených i neznačených cestách je zaměřen na poznání krajiny „Přírodního parku Kladecko“, putování po zdejších památkách, s  příběhy, legendami a pověstmi. Krasová území s jeskyněmi, skálami a vyvěračkami, úchvatná jeskyně Průchodnice, starý vodní mlýn, staré cesty a historie výroby vápna. Trasa: Hvozd: historie osídlení, místní památky, příběhy a pověsti, Vojtěchov: historie a památky, krasové území, Otročkov: historie a památky malé osady, Jalovčí: hájenka, rodiště Zdeňka Hostičky, autora literatury o  myslivosti, Spálený mlýn: vodní mlýn, muzeum? Jeskyně Průchodnice: průchozí jeskyně v krasovém území, přírodní památka, archeologie, pověsti, Na Srdéčku: pomník tragické události, Hvozd – místo odjezdu zpět do Olomouce okolo 16 hodiny. V případě dobrého počasí možno rozšířit trasu o údolí Špránku, Zkamenělý zámek a Kadeřín + 4 km.

>> Doprava: autobusem v  9:00 z  autobusového nádraží u tržnice Možnost příjezdu individuální dopravou do Hvozdu. Po příjezdu do Hvozdu bude sraz pro všechny účastníky v 10:00 na návsi u kaple sv. Václava. Nutno se přihlásit do 12. 4. 2014 na emailu: [email protected], případně na telefonu 585 378 345. Náklady na autobusovou přepravu částečně hrazeny účastníky.

Neděle 20. dubna FUNKCIONALISTICKÉ BRNO ARCHITEKTURA POZDNÍCH DVACÁTÝCH A RANNÝCH TŘICÁTÝCH LET S JAKUBEM POTŮČKEM. >> Sraz u Tržnice na parkovišti v 9:00. Po vzniku samostatného Československa v roce 1918 bylo Brno druhým největším městem státu. Stalo se také jedním z předních center funkcionalismu ve střední Evropě. Tento architektonický směr se naplno prosadil při výstavbě brněnského zemského výstaviště a Výstavě soudobé kultury v roce 1928, jejíž součástí byla i kolonie Nový dům, první výstava moderního bydlení v Československu. Od roku 1923 v Brně natrvalo působil Bohuslav Fuchs, jeden

z předních brněnských architektů své doby. Nejvýznamnější místní památkou funkcionalismu je sice vila Tugendhat, ale naše putování bude záměrně vedeno po méně slavných, ale navzdory tomu nesmírně zajímavých stavbách: Masarykova čtvrť, centrum a Černá Pole (kavárna ERA) s odbočkou (závěrečnou) na sídliště Lesná. Jakub Potůček se narodil v  Hradci Králové a je absolvent Katedry dějin umění FF UP Olomouc. Pracuje v Národní galerii v  Praze jako kurátor Sbírky moderního a současného umění. Nutno se přihlásit do 12. 4. 2014 na emailu: [email protected], případně na telefonu 585 378 345. Náklady na autobusovou přepravu částečně hrazeny účastníky.

Sobota 26. dubna 10:00–16:00 ZOO Olomouc na Sv. Kopečku DEN ZEMĚ V ZOO OLOMOUC Tajemný les králíka Fleka. Na zhruba 7 stanovištích se rodiče s různě starými dětmi seznámí s některými zajímavými živočichy našeho smíšeného lesa, s jeho biocenózami: u potoka, na pasece, u doupného stromu, v koruně buku,

10

v jehličí, v houští, u staré skály. Děti po cestě doprovází divoký králík Flek a jeho maminka, která ho učí poznávat les. Po cestě budou dostupné i informační panely o fauně lesa. Startovní list bude tradičně současně omalovánkou a pracovním listem. Akci pořádá ZOO Olomouc na Svatém Kopečku, DDM Olomouc, děti ze ZÚ Zooklub a mládež z organizace United games.

Úterý 29. dubna GENIUS POCIT PROCHÁZKA S POPISEM DVOU MOŽNÝCH ZPŮSOBŮ TVORBY KOMPONOVANÉ KRAJINY V LITOVELSKÉM POMORAVÍ >> Sraz v  13:30 před nízkoenergetickým domem Sluňákova v  Horce nad Moravou Pěší okruh po expozici Domu přírody Litovelské Pomoraví v Horce nad Moravou s  rozestavěnými uměleckými díly Františka Skály, Miloše Šejna, Miloslava Fekara a Marcela Hubáčka a po přesunu autobusem k Mladči a Novým Zámkům procházka po romantickém přírodě blízkém parku Lichtenštejnů z  přelomu 18. a 19. století v  okolí Nových Zámků. Průvodcem Michal Bartoš (Sluňákov). Nutno se přihlásit do 12. 4. 2014 na

emailu: [email protected], případně na telefonu 585 378 345. Náklady na autobusovou přepravu částečně hrazeny účastníky.

VÝSTAVY EDO MILOS ŠEIN TVÁŘNOST / FACIALITY

23. dubna – 23. května Muzeum umění – MUO Divadlo hudby Prostor vzpomínek a okamžitý prostor / Space of the Memory and an Immediate Space „A tvá matka, je to krajina nebo tvář? ...“ (Godard). Neexistuje tvář, která by v sobě neobsahovala neznámou, neprozkoumanou krajinu, a není krajina, jež by nebyla zalidněna milovanou nebo vysněnou tváří, která by nevytvářela nadcházející nebo již minulou tvář. Která tvář nevyvolávala krajiny, jež spojovala, moře a horu, která krajina neevokovala tvář, jež by ji dovršila a poskytla jejím liniím a rysům nečekaný doplněk.“ (Gilles Deleuze & Félix Guattari – „Tisíc plošin“ / „A Thousand Plateaus“)

Miloš Šejn (1947) absolvoval filosofickou fakultu University Karlovy v  Praze v roce 1975 (výtvarná výchova – Doc. Zdeněk Sýkora, dějiny umění a estetika – prof. Petr Wittlich, Doc. Miloš Jůzl). Roku 1976 doktorát filozofie, 1991 jmenován profesorem malířství. V letech 1990–2011 působil jako vedoucí pedagog intermediálního ateliéru na Akademii výtvarných umění v Praze a jako hostující pedagog na Akademiích v Aix-en-Provance, Carraře, Haagu, Ljubljani, Reykjavíku, Stuttgartu a Vídni. Miloš Šejn pracuje v oblastech vizuálního umění, performance, zabývá se problematikou vizuálního vnímání a organizuje workshopy, jako je Bohemiae Rosa. Jeho umělecký koncept byl formován od mládí, kdy vykonal množství cest divočinou jako reflexe vnitřní potřeby přiblížit se tajemství přírody a sledování zázračnosti, k níž zde dochází. Od počátku šedesátých let dvacátého století během putování fotografoval, kreslil, sbíral a popisoval svá pozorování přírody. V současnosti se zaměřuje na okamžité kreativní možnosti, vycházející ze vztahů historické humanizované krajiny a celistvé přírody. Vědomě laboruje oblastmi expresívního jazyka mezi textem, výtvarnou stopou, tělovým pohybem, hlasem a expanzí do prostoru. V  současnosti pracuje na „Sluneční hoře snů“ v rámci spolupráce se Sluňá-

kovem a projektu Dům přírody Litovelské Pomoraví.

MILAN KUNC ZLATÉ OBRAZY (A SOCHY)

1.dubna – 30. dubna Galerie Caesar Autorská výstava obrazů a soch. Milan Kunc (1944), po tříletém studiu na pražské Akademii výtvarných umění byl místním profesorským sborem vyloučen pro údajný nedostatek talentu. V roce 1969 odjel do Itálie a v roce 1979, možná tak trochu natruc, vystudoval v  té době nejprestižnější evropské umělecké učiliště, Akademii výtvarných umění v Düseldorfu u profesorů Josepha Beuyse a Gerharda Richtera. S Kuncem v té době studovali u Beuyse mimo jiných i Jörg Immerdorf, Imi Knöbel, Alsem Kiefer nebo Felix Droese. Dnes je Milan Kunc, jeden z nejúspěšnějších českých výtvarných umělců – exulantů. Byl součástí důležitého seskupení počátku 80. let, německé skupiny NORMAL GROUP. Jan Knap, Milan Kunc a  Peter Angermann ji založili v Kolíně nad Rýnem v roce 1980. Kuncova razantní malba měla základy v socialistickém realismu a používala symboly

komunistické politické a vojenské propagandy. Později malíř spojoval znaky komunistické ideologie s logy věhlasných západních firem, reprezentujících konzumní prosperitu kapitalistické části tehdejšího světa. Hra s atributy kýče a reklamy pak vyústila i v objekty a performance. Milan Kunc také dokázal využít fotografii a koláž. V devadesátých letech tvoří kromě obrazů, ve kterých se v té době objevují civilizační a ekologická témata, také skleněné a především nezaměnitelné, rozměrné keramické objekty. Svébytné a rozsáhlé dílo Milana Kunce je dnes nedílnou součástí české i evropské kultury.

SCHIELEMAN

30. dubna – 16. května Galerie u Mloka, P centrum SCHIELEMAN Výstava fotografických prezentací s hudbou. Vernisáž proběhne v zahajovací den výstavy od 17 hodin. Schieleman chodí světem a fotí. Nachází obrazy, zákoutí a situace, které ostatní většinou míjejí nebo je téměř s  určitostí nepovažují za vhodné fotografického záznamu. Občas zaběhne do světa detailů a struktur. Je jejich vnímavým objevitelem. Fotografuje hodně a fotky jsou pro něj možná jakýmsi

autentickým deníkem jeho vlastních vnitřních pocitů zachycených v  čase. Fotí v  rytmu svých kroků a v  hlavě mu zní melodie, pouštěné ze sluchátek nebo zachycených v paměti. Melodiemi posléze obohacuje svá fotografická pásma. Překvapivě mnoho fotek z těchto letmých záznamů světa by obstálo i  jako samostatné fotografické objekty. I  na fotografiích, kde nejsou lidé, kde jsou jen chladné obrazce zapomenutých povrchů, jsou přítomny emoce. O  svých fotkách moc nemluví, takže kdyby chtěl o sobě něco říci, řekl by určitě něco jiného. Nechce. Takže: v  jeho letmo zachycených površích světa je cítit propastná hlubina setrvalých rozporů jeho vnitřní mysli.

MÍSTA SETKÁNÍ: FRANTIŠEK SKÁLA, MILOŠ ŠEJN, MILOŠ FEKAR, MARCEL HUBÁČEK

1. dubna – 30. května Sluňákov, Horka nad Moravou Výstava modelů „galerie v  přírodě“. V areálu vzdělávacího biocentra v Horce nad Moravou realizuje o.p.s. Sluňákov – centrum ekologických aktivit města Olomouce ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a pracov-

11

níky CHKO Litovelské Pomoraví projekt návštěvnického centra „Dům přírody Litovelského Pomoraví“. V  okolí nízkoenergetického domu, který byl v  roce 2007 oceněn cenou Grand Prix architektů, vzniká na 15 hektarech vzdělávacího biocentra pro školy a  veřejnost obchůzkový okruh, na kterém se budou návštěvníci moci seznamovat s  jedinečnou hodnotou přírody Litovelského Pomoraví. Prožitek ze setkání s krajinou říční nivy řeky Moravy má návštěvníkům pomoci prohloubit v  současnosti postupně realizované unikátní umělecké instalace, na kterých se podílejí výtvarníci František Skála, Miloš Šejn, Miloš Fekar a Marcel Hubáček. Díky nim v  letech 2013 a 2014 vzniknou v  okolí Sluňákova umělecky ztvárněná „místa setkání“. Umělci si utvářeli svou představu o budoucí podobě svých děl s pomocí jimi vytvořených modelů. Tyto modely vyvolaly velký zájem všech lidí, kteří je měli možnost vidět. Proto se pracovníci Sluňákova rozhodli tyto netradiční umělecká díla opět zpřístupnit všem zájemcům.

CO VYPRÁVĚL LIST STROMU?

1. – 28. dubna Sluňákov, Horka nad Moravou Výstava prací dětí z výtvarné soutěže, které vytvářely příběh růstu, života a proměny stromu, který byl zasazen

poblíž skládky nebo místa, které bývá často znečišťováno odpady. Co všechno listy takového stromu můžou vidět? Co si asi šeptají? Možnými formami výtvarného vyjádření byly: velkoformátové výtvarné dílo s využitím tradičních i netradičních výtvarných technik (kresba, malba, koláž, grafika. Pořádají v  rámci své dlouhodobé spolupráce: Sluňákov, Oddělení odpadů OŽP MmOl a TSMO.

TAJEMSTVÍ DIVOČINY

7. dubna – 9. května Galerie DDM Olomouc Výstava dětských prací z  výtvarné soutěže POZNEJ A CHRAŇ. Vernisáž výstavy spojená s oceněním nejlepších prací proběhne ve středu 9. 4. 2014 v 16:00. Pořádá DDM Olomouc.

EDO 2014 PRO ŠKOLY DNY ZEMĚ NA ŠKOLÁCH A PRO ŠKOLY 11. dubna – 2. května

Pořádá Sluňákov ve spolupráci se školami a studenty Mezinárodních rozvojových studií z Přírodovědecké fakulty UP (Mgr. Helena Nováčková) a se studenty Pedagogické fakulty UP, zejména z Katedry primární a preprimární pedagogiky (Mgr. Alena Berčíková). Akce na školách zajišťují učitelé FZŠ Hálkova, FZŠ Rožňavská a ZŠ Samotišky 11. dubna Pro první stupeň základních škol, místo: Rozárium, čas: 8:00–12:00.



16. dubna Pro první stupeň základních škol, místo: Rozárium, čas: 8:00–12:00. 22. dubna Š a MŠ Samotišky, místo: ZŠ Samotišky, Podhůry 1/108, čas 8:00–13:00.



24. dubna Pro mateřské školy, místo: Rozárium, čas: 8:00 – 12:00. 25. dubna Pro první stupeň základních škol, místo: Rozárium, čas: 8:00–12:00. 28. dubna FZŠ Tererovo náměstí a Helsinská, místo Helsinská, čas: 8:00–12:00 30. dubna FZŠ dr. Milady Horákové a MŠ Olomouc, místo: FZŠ Rožňavská 21, čas: 8:00–12:00. 2. května FZŠ Hálkova, místo: FZŠ Hálkova, Hálkova 4, čas: 9:00–13:00

zvířat celého světa. Na každém stanovišti se děti setkají formou her a drobných soutěží se zvířaty zajímavých a krásných míst naší planety. Vstup volný. Školní kolektivy prosíme o přihlášení předem na adrese [email protected]. Akci podporuje statutární město Olomouc a ZO 71/02 ČSOP. Dům dětí a mládeže Olomouc, tř. 17. listopadu 47, 771 74 Olomouc

TAJEMSTVÍ DIVOČINY Dům dětí a mládeže Olomouc vyhlašuje u příležitosti Dne Země a EDO 2014 29. ročník výtvarné soutěže Poznej a chraň TAJEMSTVÍ DIVOČINY. Barvami zářící deštný les, vyprahlá poušť nebo životem kypící korálový útes, to je divočina. Krása divoké přírody na nás ale číhá i na těch nejméně pravděpodobných místech, zkuste navštívit severský močál, ledovcový útes nebo širou step. I zde se lze setkat s úchvatnými rostlinami a živočichy. Do soutěže přijímáme práce všech technik ve formátu A2, A3 nebo A4, zaměřené na světovou přírodu. Objevujte málo známé druhy, nebojte se zabloudit do netradičních ekosystémů, neboť krása přírody nesídlí jen v tropech. Soutěžní kategorie: mateřská škola, I. stupeň ZŠ, II. stupeň ZŠ, střední ško-

la, kolektivní dílo. U každé práce uveďte jméno, věk a adresu autora (případně adresu školy). Práce zasílejte do 31. 3. 2014 na adresu: DDM Olomouc, OPřV, tř. l7. listopadu 47, 771 74 Olomouc Práce dětí budou vystavené v galerii DDM, tř. 17. listopadu 47 od 7. 4. do 9. 5. 2014. Vernisáž výstavy spojená s oceněním nejlepších prací proběhne ve středu 9. 4. 2014 v 16:00 v galerii DDM. Soutěžní práce poštou nevracíme. Po domluvě si je můžete u nás osobně vyzvednout od 19. 5. do 27. 6. 2014. Akci finančně podporuje statutární město Olomouc.

DEN ZEMĚ pro nejmenší ZTRACENÉ SVĚTY úterý 22. dubna 8:00–12:00 trávník za Pavilonem zájmové činnosti DDM Olomouc na tř. 17. listopadu 47 Akce je určena zejména mladším dětem z přihlášených mateřských a   základních škol a rodičům s malými dětmi. Děti z oddílů Lidu Medvědího potoka, Zoo klubu a výtvarných kroužků připravují deset hravých a soutěživých zastavení motivovaných příběhy

12

DOPROVODNÝ PROGRAM EDO LESNÍ MATEŘSKÉ ŠKOLKY V PARKU sobota 12. dubna 9.00–17:00 Bezručovy sady – altán

Přijďte si vyzkoušet, co se dá prožít v lesní mateřské školce. Bohatý program pro děti 2–6 let připravili pedagogové lesních školek z okolí Olomouce. Pořádají lesní mateřské školky www.lms.pojdteven.cz; www.bazinka.cz; www.lesni-skolka-maleho-stromu.cz

Karel Nejedlý O METODĚ RUŠ

středa 30. dubna 7.30 TÉ & Café KRATOCHVÍLE Metoda RUŠ je moderní, jednoduchá, praktická, logická a věcná metoda, která se snaží přímočaře a při tom šetrně řešit skutečné příčiny aktuálních osobních problémů. Pomocí této metody můžete, pokud chcete, navzdory svým problémům žít šťastnější život. Přednášku s případnou krátkou ukázkou uvede autor terapeutické metody Karel Nejedlý.

Vstupné 120,- Kč, pořádá Daniel Tkadlčík – terapeut, (www.karelnejedly. cz, www.metodarus.cz)

UBYTOVÁNÍ NA SLUŇÁKOVĚ PO DOBU BESED Pro návštěvníky programu EDO je připravena možnost levného ubytování v  nízkoenergetické budově Sluňákova v  Horce nad Moravou. Doprava městskou hromadnou dopravou. Přespání ve vlastních karimatkách a spacácích za 50,- Kč na noc. Případně ve dvoulůžkových pokojích 150,- Kč na noc. Pouze pro přihlášené: [email protected]