Řecko v době Periklově

Řecko v době Periklově Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: listopad 2012 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: dějepis

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Anotace: Digitální učební materiál seznamuje žáky s dějinami umění starověkého Řecka z doby Periklovy. Obsah či rozsah předkládaných informací není ani úplným výčtem aktuálního poznání v příslušném oboru, ani nejnutnějším minimem informací s ohledem na danou vzdělávací oblast. Digitální vzdělávací materiál si na relativním množství ukázek uměleckých děl klade za cíl fixovat u žáků znalost základních rysů umění dané epochy a vytvořit u nich dovednost jejich rozpoznávání v kontextu dalšího vývoje výtvarného umění a to ve vazbě na politické a kulturní dějiny.


Po hrdinském vítězství nad Peršany u ostrova Salamíny a našli Athéňané ze svého města po jeho perské okupaci jen hromadu trosek. Starý chrám a svatyně na Akropoli budované již od 8. století byly zcela zničeny. Themistoklés dal proto podnět k výstavbě chrámu nového (na jiném místě Akropole než stál chrám starý). Svůj záměr však Themistoklés nemohl uskutečnit, protože po jeho vypovězení z Athén za reakční vlády Kimónovy se vážně přemýšlelo o rekonstrukci starého chrámu. Těmto snahám udělal konec Périklés, který se vrátil k Themistokleově projektu. Ke svým ambiciózním plánům sezval nejlepší umělce Řecka, především pak slavného architekta a sochaře Feidia.

Athénská akropole


Rekonstrukce původní podoby Akropole – Parthenónu

Chrám bohyně Athény – Parthenon (tj, panenské – parthenos – bohyně Athény) Mistrné Feidiovo dílo. Přestože je chrám monumentální, je přece lehký a jemný, jde o chrám v dórském stylu s osmi sloupy v průčelí a šestnácti po stranách; (II., 94-102). Architektem stavby, autorem většiny výzdoby a sochy Athény v chrámu byl Feidiás

Půdorys a průřez chrámem; schéma ukazuje umístění a velikost sochy bohyně Athény v chrámu Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Parthenón – chrám bohyně Athény, současný stav

Rekonstrukce sochy a umístění Athény v chrámu na Akropoli

modly Římská kopie a zmenšenina proslulé Feidiovy sochy bohyně Athény


Detail výzdoby (metopy) chrámu z Feidiovy dílny

Sochařská výzdoba tympanonu Parthenonu


Vlys z chrámu

Detail výzdoby (metopy) chrámu z Feidiovy dílny


Detail výzdoby chrámu –shromáždění bohů


Propylaje Monumentální vstupní brána do posvátného okrsku. Architektem tohoto snad až příliš monumentálního díla byl Mnésiklés. Stavba byla budována v letech 437-432, nebyla však bohužel dokončena. (II.,104,105)

Dnešní stav Propylají Na obrázku je patrný i slavný chrám bohyně Níké (vpravo nahoře)


Monumentální sloupy kdysi reprezentativní brány na Akropoli


Erechtheion Nádherná svatyně dvou nejstarších athénských bohů: Kekropa a Erechthea. Stavba byla provedena v iónském stylu v letech 421-407; (II., 108-109/132 a 4,93)

Boční pohled na Erechtheion Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Chrám bohyně Níké („Bezkřídlé“) Malá iónská svatyně na úpatí akropole u Propylaí. Níké – bohyně vítězství - byla zobrazována vždy s křídly, její socha v chrámu na akropoli je ovšem bez křídel – neměla už nikdy opustit Athény. (II., 104)

Malý chrám v iónském stylu. Stojí na vysoké terase na úpatí Akropole hned vedle Propylají

Sochařství Sochařství dosahuje v době Perikolě (tj. v polovině 5. století př.n.l. ) klasické dokonalosti. Výraz soch je klidný, vyrovnaný a vznešený. Sochy nevyjadřují pohnutky ani city (na rozdíl od děl helénistických) – pouze božskou vznešenost. Používaným materiálem je i nadále bronz a mramor. Ojedinělá díla (např. socha Athény na Akropoli či Dia v Olympii) jsou ovšem kompozičními díly z ušlechtilého dřeva, slonoviny, a drahých kovů (např. socha Athény byla oděna v zlatou zbroj odlitou z ryzího zlata a kůži měla ze slonoviny).


Feidiás (cca 500 – 420 př.n.l.)

Athéna Parthenos Socha, jež nahradila starý dřevěný idol (tj. obětní sochu) v Athénině chrímu na akropoli. Feidiás použil jako materiál zlato, slonovinu, ebenové dřevo atd., jedná se tedy o tzv. chrýselefantínovou socha (tj. sochu z více materiálů), viz též II., 94, Athény.


Diova socha v Olympii Její podobu známe bohužel jen z nedostačujícího vyobrazení na mincích. Vznikla v době Feidiova vyhnanství z Athén.

Krésilás – sochař 2. poloviny 5. století př.n.l.

Krésilás – Periklovo poprsí. Jasný a energický výraz.


Malířství Polygnótos (hlavní tvůrčí období kolem 450 př.n.l.) Největší malíř časů Feidiových. Feidiás sám byl v mládí jeho žákem, ale později přešel k sochařství. Nejvýznamnějším dílem jsou Fresky v stoá poikilé (tj. v sloupořadí v Athénách, které dalo později název známé filosofické škole - Stoikům). Námětem této fresky byl boj s Kentaury, Amazonkami a Peršany. Nedochováno

Keramika V době Periklově se vytvořily dvě nové techniky vázového malířství, a sice červené figury na černém podkladě a technika bílých figur.

Příklady keramiky z doby Periklovy – uplatnění bílých figur a bílé barvy


Seznam použité literatury:     

Pijoan, J.: Dějiny umění/2, Praha 1998 Mráz, M.: Dějiny výtvarné kultury 1, Praha 1995 Bauer, A.: Dějiny výtvarného umění, Praha 2001 Adkins, L.: Starověké Řecko: encyklopedická příručka, Praha 2011 Durando, F.: Starověké Řecko, Praha 2011

Seznam použitých webových stránek:   

http://www.goddess-athena.org/Museum/Temples/Parthenon/ http://en.wikipedia.org/wiki/Parthenon#mediaviewer/File:The_Parthenon_in_Athens.jpg http://en.wikipedia.org/wiki/Perikles#mediaviewer/File:Pericles_PioClementino_Inv269_n2.jpg


Řecko v době Periklově

Recommend Documents