E-ZPRAVODAJ CECHU ROK 2012
ŘÍJEN
Mor včelího plodu na tapetě Ve Státním veterinárním ústavu v Olomouci se uskutečnila informativní schůzka mezi veterináři a zástupci Cechu profesionálních včelařů k možnostem prevence a tlumení moru včelího plodu. Za Státní veterinární ústav Olomouc se jej zúčastnil MVDr. Jaroslav Bzdil, Ph.D., za Český svaz včelařů předseda RNDr. Václav Švamberk, za Cech profesionálních včelařů prezident Jan Kolomý a farmáři Ing. Kamil Kurtin a Jan Kubeš. Z VARROÁZY NA MOR Jednání zahájil prezident cechu Jan Kolomý seznámením s problémy z praxe v oblasti prevence a tlumení moru včelího plodu , s navrhovanými změnami vyhlášek a závěry
dosavadních jednání k této problematice. Jaroslav Bzdil představil činnost a možnosti SVÚ Olomouc jako instituce zabývající se zdravím včel v České republice. Ústav je schopen provést v jednom roce plošné vyšetření včel na výskyt moru včelího plodu v celém Česku. Jednalo by se pravděpodobně o 5 000 vzorků po 100 včelstvech. Cena jednoho vzorku činí 500 Kč (tj. celkem 2,5 milionu korun pro celé území republiky). Bylo shodně konstatováno, že by v jednom roce stačilo vyšetřit poloviční množství včelstev a v následujícím roce druhou polovinu. Ohledně zajištění financování je možno vést i diskusi o přesunu peněz z vyšetření na varroázu, vedení ČSV se této diskusi nebrání. Členové Cechu profesionálních včelařů spatřují hlavní problém v nízkém početním stavu veterinárních pracovníků. Ten je příčinou jejich velké pracovní přetíženosti. Soudí, že za dodržení všech stávajících vyhlášek by mohlo dojít ke kolapsu. Václav Švamberk v této souvislosti navrhl, aby po zveřejnění výsledků šetření v případě hrozícího kolapsu byly při řešení situace preferovány oblasti s koncentrací výskytu moru včelího plodu, kde by byla zahajována správní řízení. Bylo jednoznačně konstatováno, že v Česku chybí národní program eradikace moru včelího plodu poskytující ucelený přehled o výskytu nákazy, stanovující lokality k provedení šetření a množství odebraných vzorků, popisující organizaci dohledávání (Pokračování na straně 3)
STRANA 2
KALENDÁRIUM
E-ZPRAVODAJ CECHU
Říjen na včelí farmě Desátý měsíc v roce označujeme za klidnější, i když to zdaleka neznamená, že je pro nás úplně odpočinkový. Je to ale doba, kdy se věnujeme evidenci včelstev, hodnocení ekonomičnosti provozu a plánování dalšího rozvoje chovu. K tomu všemu si musíme najít čas na vzdělávání – konkrétně na studium odborné literatury. PERIODIKA Měly by nám pomoci i časopisy určené pro chovatele – měsíčník Českého svazu včelařů Včelařství a také po několik let již vycházející Moderní včelař, periodikum Pracovní společnosti nástavkových včelařů CZ. Mnohým z nás je přístupný také slovenský svazový časopis Včelár. Pro ty, kteří ovládají cizí jazyky, není problémem sehnat informace na internetu. A ti, co umějí jenom česky a slovensky, najdou nemalé množství rad i na českých a slovenských webových stránkách. Vstřebávání množství nových informací sloužících k sebevzdělávání nemusíme zvládnout hned v říjnu. Máme na to přece celou řadu dalších týdnů a měsíců. Sebevzdělávání je celoživotní činností. REGENERACE Říjen rovněž vybízí k obnově našich tělesných a duševních sil. Zvláště při překročení určité věkové hranice je pobyt v lázních dobrou přípravou na následující sezonu. CO DĚLAT Také na stanovištích včelstev máme stále prostor pro naši činnost. Věnujeme se přípravě preventivních opatření proti šíření varroázy. Je také čas na zúžení česen a vkládání podložek. Při těchto aktivitách si prověřujeme stav včelstev.
Důležitá je i činnost směřující k zabránění vniknutí myší do úlů. V našem případě (na Včelí farmě Lom na Mostecku) je to zúžení česna. Pokud máte jinak upravená česna a vstup je vyšší než 7 milimetrů, česno zajistěte mřížkou. (Ale pozor! Nepoužíváme mřížku vyrobenou z klasické mateří! Na to již doplatil mnohý včelař. Při náhlém velkém proletu dojde zaručeně ke katastrofě!) PROBLÉM K ZAMYŠLENÍ Pokusme se – jako vždy – zamyslet nad jedním z problémů. Dnes to bude způsob postupu uplatňovaný během aplikace preventivních opatření proti šíření roztoče Varroa destructor. Příslušné veterinární opatření připomíná podle mého názoru přílišné vodění za ručičku. Ve spojení s následným vyšetřením zimní měli je to značné plýtvání nedostatkovými státními finančními prostředky. Ty by se jistě daly pro zajištění zdraví včel použít efektivněji. Navíc v mnohých základních organizacích Českého svazu včelařů všechna ošetření provede za včelaře určený dobrovolník. Můj názor je ten, že chovatel, který není schopen se o své hospodářské zvíře (potažmo o zvíře obecně) řádně postarat, má si najít jinou činnost (koníček). Souvisí to také s problémem, na který soustavně upozorňujeme. Tím je velmi nízká vzdělanostní úroveň včelařů. Existence tohoto problému je nepochopitelná. Vždyť do vzdělávání včelařů proudí takové množství peněz! Nutno konstatovat, že i kvalitních přednášek se účastní stále méně a méně včelařů. Ti, co na ně docházejí, jsou stále stejní. Vědí hodně z teorie i praxe. Jsou to ti, kteří znalosti vyhledávají sami a zajímají se o nové poznatky. Bohužel, takových příkladných chovatelů je žalostně málo. Petr TÁBORSKÝ Včelí farma Lom
ROK 2012
INFORMACE
STRANA 3
Mor včelího plodu na tapetě (Pokračování ze strany 1)
odpovězeno, že žádnou možnost nemá. Jednání bylo velmi otevřené, užitečné, pro účastníky zajímavé ve všech projednávaných bodech, posloužilo k získání dalších informací. Schůzka trvala tři hodiny, přitom bylo stále o čem diskutovat. Velmi pozitivní přístup Václava Švamberka, jenž navíc seznámil s kritikou situace vznesenou nákazovou komisí působící při republikovém výboru ČSV, svědčí o tom, že i svaz si uvědomil vážnost situace a má snahu o posun při řešení problémů kolem výskytu moru včelího plodu. Jan KOLOMÝ prezident CPV
ohnisek moru včelího plodu. Problémem je, že nejsou vyčísleny finanční náklady celoplošného šetření, ani kým budou uhrazeny. Za vzor může posloužit slovenský plán eradikace moru včelího plodu. Na dotaz, zda má profesionální včelař možnost si přes Státní veterinární ústav za své prostředky nechat provést orientační monitoring včelstev na své farmě na eventuál- Douška pod čarou: Jaroslav Bzdil prohlání přítomnost spor moru včelího plodu bez sil, že včely jsou z ekologického hlediska okamžitého zahájení správního řízení, bylo důležitější než krávy.
Trápení Francouzů: Modrý med! Včelaři z francouzského městečka Ribeauville nevěřili vlastním očím, když zjistili, že jejich úly jsou plné modrého a zeleného medu. Za jeho neobvyklé zbarvení zřejmě mohou zbytky pestrobarevných bonbonů, z nichž se v nedaleké továrně vyrábí bioplyn. VINÍK: MARS Včelaři z městečka v Alsasku si nepřirozeného zbarvení medu všimli poprvé v srpnu. Jejich pátrání je dovedlo až ke čtyři kilometry vzdálené bioplynové stanici, jež zpracovává odpad ze štrasburské továrny společnosti Mars, známého výrobce čokoládových tyčinek a různých cukrovinek. V bioplynové stanici se zpracovává také odpad z bonbonů M&M´s, což je v podstatě obdoba našich lentilek. HOTOVÉ NEŠTĚSTÍ Včelaři dospěli k závěru, že právě potravinářské barvivo ze sladkých skořápek těch-
to čokoládových bonbonů je příčinou jejich neštěstí. Obarvený med totiž prý nikdo nechce kupovat. „Pro mě tohle není med. Je to neprodejné,“ postěžoval si podle webu Telegraph.co.uk šéf organizace místních včelařů André Frieh. Barevný med není jejich jedinou starostí. V minulých letech jejich včelstva decimovaly nemoci a kruté zimy. Zdroj: iDnes.cz
STRANA 4
PŘEDSTAVUJEME VČELÍ FARMY
E-ZPRAVODAJ CECHU
Lom: v dlouhodobém útlumu Počínaje tímto číslem E-zpravodaje cechu začínáme s představováním farem včelích či jiných, v nichž je jednou z nosných činností aktivita z oboru včelařství. Dnes nám poslouží jako ukázka Včelí farma v Lomu na Mostecku. Ta postupně přechází do útlumu. Potýká se s problémem, který čeká obdobné podniky, pokud nemají nástupce. Jejich prodej je velmi obtížný (zvláště v dnešní nelehké době). CHARAKTERISTIKA Početní stav včelstev na vrcholu činnosti: necelých 300 Kontakty:
[email protected], telefonní číslo 602 43 43 44 Webové stránky: www.vcely.cz Historie: Včelí farma vznikla v prostorách bývalé stavební firmy. Její základ tvořilo 50 včelstev v rodinné včelnici. Tuto základnu rozšířila včelstva zakoupená ze Včelí farmy Kolomý ve Starém Městě u Bruntálu a následně systém oddělků brzy navýšil stav na již zmíněné množství tří set. Součástí provozu byla i truhlárna a vyučený truhlář v rodině zajistil dostatek provozních prostředků. Vše bylo připraveno v provedení tenkostěnných úlů na rámkové míře 39 x 24 cm, kterých využívala Včelí farma Kolomý. Technika: Veškerá potřebná technika pro obdobné podniky nebyla k dispozici, a tak byly zadány požadavky na její výrobu. Podařilo se docílit takového stavu, že lomská farma byla na svoji dobu na Sběr zimní měli. opravdu velmi dob
ré technické úrovni. Zařízení ještě nyní dožívá ve zbytkovém podniku. Služby: Ke včelí farmě od samého počátku patřila včelařská prodejna, ale i včelařské vzdělávací centrum. Součástí farmy bylo také výkupní místo na Prodej v Sasku. med a včelí vosk. Zpočátku jsme vykupovali med pro Včelu Předboj. To byl podnik ještě v majetku ČSV. Později jsme vykupovali med i pro jiné výkupce. Jak docházelo ke snižování cen včelího produktu, spolupráci na výkupu jsme ukončili. Důvodem bylo naše znechucení. Nadávky na cenu medu ze strany včelařů byly adresovány nám (a nikoli viníkům tohoto stavu). Nyní farma vykupuje pouze propolis. Vybavenost: Stáčírna a plnírna medu byla budována podle systému HACCP a prošla přísným schvalovacím řízením (v době, kdy požadavky byly přímo absurdní, téměř shodné s předpisy pro provozovny na zpracování masa). Odbyt medu: Hlavní včelí produkt jsme dodávali do maloobchodní sítě. Kromě toho náš med byl součástí dortu medovník pečeného a do obchodní sítě distribuovaného firmou Medova. Dalším větším odběratelem bylo řeznictví Radoš, které uvedlo na trh medovou šunku. Ocenění: Med a dort medovník získaly ve svých kategoriích hned v prvním ročníku soutěže Regionální potravina Ústeckého kraje – kraje Přemysla Oráče hlavní cenu. Také medová šunka dostala řadu ocenění. Zaměstnanci: Stálé zaměstnance farma (Pokračování na straně 5)
ROK 2012 (Pokračování ze strany 4)
PŘEDSTAVUJEME VČELÍ FARMY
STRANA 5
sech vyšly články pojednávající o těchto návštěvách a naší farmě). Včelí farmu Lom navštívil také ministr zemědělství Petr Gandalovič a projednával s námi (jako vedením farmy) a představiteli cechu, kteří se u nás tehdy sešli, aktuální otázky českého profesionálního včelaření, které se tehdy nacházelo v plenkách.
neměla. Brigádníci byli přijímáni na pracovní dohodu v době kumulací prací. Jen v prodejně byl zaměstnáván prodavač (na zkrácený úvazek). Ten ještě vypomáhal při nárazových pracích (příprava rámků, opravy zařízení a jiné). Propagace: Od samého počátku existence farmy jsme si uvědomovali nutnost proPOSTŘEH pagace její činnosti i včelích produktů. Ši- Závěrem jeden postřeh: Již delší dobu nepřiroká veřejnost vzala na vědomí a vepsala bývá podniků podobných naší včelí farmě. Zato v Česku byla založena mamutí firma – společnost s ručením omezeným Zelená Bohdaneč (http://www.agnesprodukty.cz/ cs/vcelarstvi/vcelarstvi-zelena-bohdanec) s plánovanou tisícovkou (perspektivně možná i několika tisícovkami) včelstev. Domníváme se, že na území naší republiky nejsou pro obrovské podniky tohoto typu ideální podmínky. Je jen několik míst, kde by se tak rozsáhlý projekt dal uskutečnit (zřejmě ale s menšími ambicemi). Často vznikají chovy a provozy, jež mají za úkol jen doplnit rodinný rozpočet. Podmínkou pro jejich založení jsou Medobraní na Včelí farmě Lom. co nejmenší vklady a provoz nejlépe bez daňového zatížení. Jsme proto velmi zvědavi do svého povědomí pojem Medové Váno- na další vývoj. ce, což bylo pojmenování naší (po léta při- Všem těm, kteří to myslí se zřizováním ropravované) nejzdařilejší akce, o níž lidé dinných včelích farem či ještě větších podnijevili velký zájem. Byla založena v Lomu, ků vážně, fandíme a chceme jim podat popo několika letech jsme ji přemístili do mocnou ruku v podobě cenných rad praktiLitvínova a záhy do Mostu. Nyní najdete ků. I to je ostatně jeden z cílů Cechu profesiakce s pojmenováním Medové Vánoce po onálních včelařů. celé republice. Na jedné takové (právě Petr TÁBORSKÝ v Litvínově – konané v aule Scholy HumaVčelí farma Lom nitas, střední školy pro ochranu životního prostředí) vznikl i Cech profesionálních včelařů. V rámci Dne otevřených dveří jsme pravidelně v době medobraní předváděli práci na farmě. Tyto akce jsme pořádali v době konání tradiční Lomské poutě navštěvované obyvateli mosteckého, teplického a chomutovského okresu. Organizovali jsme také návštěvy včelařů na farmě spojené s přednáškami. Zavítali k nám kupříkladu včelaři z Francie a německého Schwarzwaldu (ve francouzských a německých včelařských časopi- Medové Vánoce v Litvínově.
Cech profesionálních včelařů ČSV, o. s.
Kontakty: Včelařské centrum, s. r. o. ČSA 184 435 11 Lom u Mostu Telefonní čísla: 602 43 43 44 605 31 57 55 E-mailová adresa:
[email protected]
www.apiscech.cz
Chcete dostávat E-zpravodaj cechu pravidelně? Je to velice jednoduché! Na adresu
[email protected] potvrďte svůj zájem a sdělte adresu elektronické pošty.
Pranostiky: Je-li říjen zelený, bude leden studený. Teplý říjen - studený únor. Hledáš-li matku v říjnu - najdeš ji nejčastěji na česně.
Korektury a grafika:
Mgr. Petr Prokeš
STRANA 6
O AKCI
E-ZPRAVODAJ CECHU
Cech v Lysé Již popáté byl Cech profesionálních včelařů spolupořadatelem (společně s Výzkumným ústavem včelařským) podzimního celodenního odborného semináře na výstavišti v Lysé nad Labem. Pravidelní účastníci dobře vědí, že tato akce je tradičně spojena s udělováním cen za kvalitu medu. Bohužel, je to vlastně hlavní lákadlo pro návštěvníky – a to i přesto, že seminář doprovázejí kvalitní přednášky. Zatímco na vyhlašování ocenění za nejkvalitnější med se dostavilo nejméně 100 přihlížejících, tak na přednáškách byla v sále sotva třetina tohoto počtu. Je to nepochopitelné, když jsme na vlastní uši slyšeli velmi kvalitní přednášky – například ohledně zdraví včel přednesenou vedoucím výIng. Dalibor zkumu a zástupcem ředitele VÚVč Ing. DaliboTitěra, CSc. rem Titěrou, CSc. Kdo pozorně poslouchal, dobře ví, že v ní zaznělo mnoho nových podnětů a racionálních pohledů na probíranou problematiku. Proto doufáme v to, že se nám podaří v některém z příštích vydání E-zpravodaje cechu zveřejnit na toto téma článek právě z dílny včelařských výzkumníků. A nebyla to jediná zajímavá přednáška. Ředitel ústavu Dr. Ing. František Kamler představil profesionální včelaření ve Finsku. MVDr. Ludvík Bělohlávek a Petr Táborský společně a v plné šíři prezentovali problematiku profesionálního včelaření v Česku a seznámili s uceleným návrhem cechu na řešení prevence moru včelího plodu. Cech má zájem rozvinout na toto téma všeobecnou diskusi. Výsledkem debaty by měl být kvalitní návrh na úpravu legislativy týkající se tohoto složitého úseku práce včelařů – velkochovatelů i malochovatelů. Rada CPV
