e-revoluce začala. Malé obce jsou nespokojené

01_mh0309

27.3.2009 10:01

Stránka 1

REGIONÁLNÍ INFORMACE

BŘEZEN 2009

HLAVNÍ TÉMA INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE VE STÁTNÍ SPRÁVĚ

ZAOSTŘENO NA OPUŠTĚNÉ AREÁLY

V dubnu se uskuteční konference @ebrno.cz

Přehled Top brownfieldů na Moravě

3

Rozhovor s hejtmanem Jaroslavem Palasem

8–10

13

e-Revoluce začala. Malé obce jsou nespokojené MINISTERSTVO VNITRA STARTUJE INFORMATICKÝ PŘEVRAT VE STÁTNÍ SPRÁVĚ. PŘESTOŽE MĚSTA VĚTŠINU PROJEKTŮ VÍTAJÍ, MALÉ OBCE ZATÍM NETUŠÍ, ZDA NOVÉ ZAŘÍZENÍ VŮBEC VYUŽIJÍ. Morava – KdyÏ si starosta Václav Nûmec ze Slavíkova na Havlíãkobrodsku pfieãetl, Ïe na jeho úfiadû má do konce roku fungovat CzechPoint, zaãal se velmi divit. „Na co potfiebujeme dal‰í komplikaci. Jsem neuvolnûn˘ starosta. Chci pomáhat obci a rozvíjet ji. Nechci sedût na úfiadû a dûlat úfiednickou práci,“ uvedl Nûmec. Ve Slavíkovû Ïije tfii sta padesát lidí. Vût‰ina

z nich dojíÏdí za prací do okolních mûst. Podle starosty CzechPoint obyvatelé vyuÏívat nebudou. Podobnû reagují i dal‰í zástupci vesnic do pûti set obyvatel. Zástupci ministerstva vnitra proto nyní objíÏdí jednotlivé regiony a pofiádají semináfie urãené právû pro starosty mûst a obcí. „Chceme jim vysvûtlit, Ïe revoluce ve státní správû uÏ nejde zastavit. A také jim musíme vysvûtlit, Ïe projekty e-Governmentu naopak sníÏí byrokracii,“ uvedl námûstek ministra vnitra Zdenûk Zajíãek. Na Moravu do kvûtna zamífií se svou prezentací je‰tû tfiikrát. 31. bfiezna se uskuteãní semináfi v Ostravû, 2. dubna v Brnû a 7. kvûtna ve Zlínû. PfiestoÏe zástupci mal˘ch obcí jsou vÛãi novinkám skeptiãtí, snaÏí se vût‰ina z nich spolupracovat. Bojí se totiÏ toho, Ïe by mohli

poru‰it zákony. Od ãervence tohoto roku musí b˘t totiÏ pfiipraveni na spu‰tûní druhého pilífie e-Governmentu: datov˘ch schránek.

Semináře pro starosty „My jsme problémy v komunikaci s obcemi na‰eho správního obvodu nezaznamenali. Zhruba v polovinû února jsme si v‰ech devûtapadesát starostÛ svolali k pfiedstavení projektÛ. Nበinformatik jim vysvûtlil, co jednotlivé kroky v e-Governmentu pro nû obná‰ejí,“ uvedl tajemník pfierovského magistrátu Jifií Bakalík. Podle nûj ale samotné ministerstvo bude muset je‰tû mnohé objasnit. Námûstek Zajíãek si napfiíklad pfiedstavuje, Ïe by vût‰ina

obcí mûla vlastnit spisovou sluÏbu. Odborníci se ale domnívají, Ïe taková investice není potfiebná. „Men‰í obce si oprávnûnû stûÏují na nedostatek penûz nutn˘ch k pofiízení spisové sluÏby. Mohou pfiitom vyuÏít takzvané hostované spisové sluÏby“ myslí si Jaromír Filipa ze spoleãnosti Gordic. Podle Bakalíka trojkové obce neví víc vûcí. „Dostaneme sice aÏ ãtyfii miliony, ale nikdo nám nefiekl, zda máme fungovat jako poradci i v dal‰ích letech a zda na to dostaneme dal‰í dotace,“ podotkl Bakalík. Vedení ministerstva chce prvního ãervence spustit datové schránky, do konce tohoto roku zavést CzechPoint do v‰ech obcí. Pfií‰tí rok v ãervenci zaãne platit zákon o základních registrech.

TERMÍNY VÝVOJE DATOVÝCH SCHRÁNEK ■ Do 1. Května 2009 Vývoj a implementace informačního systému datových schránek, zapracování vyhlášek Ministerstva vnitra ■ Od 1. května 2009 Zkušební provoz a pilot s vybranými úřady ■ Od 1. června 2009 Veřejné testovací prostředí pro spisové služby a další aplikace ■ Od 1. července do 28. září 2009 START Přebírání údajů od správců dat, zřizování datových, schránek ze zákona (orgány veřejné moci, právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku) a na základě žádosti, rozesílání. Zdroj: www.egoncentrum.cz

Více na stranû 2–6

Miliardy do zateplení Je krize, proto musíme zateplovat. S takov˘m heslem vstoupila vláda do boje s ekonomickou recesí. A do balíku penûz na zateplování panelov˘ch domÛ a revitalizaci sídli‰È chce poslat dal‰í miliardy korun. Ministerstvo Ïivotního prostfiedí pro podporu stavebnictví otevfie od dubna nov˘ program Zelená úspora neboli GIS. Pfiedpokládá, Ïe mÛÏe rozdûlit aÏ pûtadvacet miliard korun. Z nûj mohou ãerpat Ïadatelé na opravu nepanelov˘ch domÛ, v˘mûnu kotlÛ a podobnû. Tfiináct miliard by mûl poskytnout také evropsk˘ strukturální fond ERDF. Program Regenerace panelov˘ch sídli‰È vypisuje kaÏdoroãnû Ministerstvo pro místní rozvoj. Letos v nûm bylo 150 miliónÛ korun. Pfiedev‰ím pro vlastníky panelov˘ch domÛ je urãen program PANEL. Letos je v nûm 4,1 miliardy korun.

Foto: Miroslav Hradeck˘

Hospodářství partnerem ISSS Moravské hospodáfiství se letos stalo mediálním partnerem konference Internet ve státní správû a samosprávû v Hradci Králové. Dvoudenní akce se uskuteãní od pondûlí 6. do úter˘ 7. dubna. Zástupci státní správy, mûst a obcí a IT firem se v Kongresovém centru Aldis setkají jiÏ po dvanácté. Leto‰ními hlavními tématy jsou napfiíklad aktuální otázky rozvoje e-Governmentu, datové schránky, rozvoj projektu CzechPoint. Úãastníci se dovûdí, jak mohou ãerpat dotace nebo si mohou poslechnout pfiedná‰ky o digitalizaci televizního vysílání. „Samozfiejmou souãástí konference ISSS 2009 bude jako obvykle v˘stavní ãást, které se v posledních letech pravidelnû úãastní pfies sto dodavatelÛ sluÏeb a technologií pro vefiejnou správu. Organizátofii oãekávají, Ïe poãet registrovan˘ch úãastníkÛ opût v˘raznû pfiesáhne dvû tisícovky,“ uvedl Prokop Konopa z pofiadatelské agentury Triada. Přijďte navštívit i zástupce Moravského hospodářství. Budeme se na vás těšit na stánku číslo 74, který se nachází v přízemí.

Více na stranû 7

Moravu by měl z krize vyvést Haškův MOZEK JIHOMORAVSKÝ KRAJ LETOS PŘIJDE O VÍCE NEŽ PŮL MILIARDY KORUN. HEJTMAN MICHAL HAŠEK PROTO VYRAZIL DO BOJE S MOZKEM. Brno – Úfiad Jihomoravského kraje mûl letos pÛvodnû rozdûlit pût a pÛl miliardy korun. UÏ teì je ale jasné, Ïe kvÛli krizi bude krajská pokladna o pÛl miliardy chud‰í. Hejtman Michal Ha‰ek se proti recesi rozhodl bojovat vytvofiením MOZKU. Tedy devatenáctiãlennou Moravskou záchrannou ekonomickou komisí. Ta se shodla na tom, Ïe kraj musí nejen ‰etfiit ve vlastních fiadách, ale zároveÀ také masivnû investovat. „Základním úkolem MOZKU bude oznaãit oblasti, do kter˘ch bude kraj investovat. MÛÏe se jednat o dopravní infrastrukturu, cestovní ruch nebo napfiíklad oblast vûdy a vzdûlávání,“ upfiesÀuje Ha‰ek. Na investice si hodlá kraj pÛjãit peníze od Evropské investiãní banky. âástka urãitû pfiesáhne hranici miliardy korun. „Evropská investiãní banka ani nepÛjãuje ménû neÏ pÛl miliardy korun,“

V komisi sedí také starosta Miroslavi Augustin Forman.

vysvûtlil Zdenûk Dufek, pfiedseda finanãního v˘boru zastupitelstva Jihomoravského kraje. V MOZKU zasedají zástupci krajské koalice, opozice, akademici, starostové, podnikatelé, pfiedstavitelé odborÛ a zástupci neziskov˘ch organizací. „Takto váÏná situace si vyÏádá opatfiení, ke kter˘m bychom hledali v ménû váÏn˘ch

dobách fie‰ení velmi tûÏko. Krize v˘raznû maÏe dûlicí ãáru mezi krajskou koalicí a opozicí. Budu velmi stát o to, aby protikrizová rozhodnutí, která budeme pfiijímat, na‰la oporu ve v‰ech politick˘ch stranách,“ fiekl Ha‰ek. Jihomoravsk˘ hejtman si postûÏoval na ‰patnou komunikaci s vládou a premiérem Mirkem Topolánkem, kter˘ podle nûj nere-

aguje na maily, ani dopisy. Právû z MOZKU by mûla jít fiada podnûtÛ k NERVU. Jeden z prvních krokÛ MOZKU bude napfiíklad návrh vládû na zmûnu v rekvalifikaãních kurzech pro nezamûstnané, které jsou podle Ha‰ka nastaveny na dobu rÛstu a ne krize. Podle Ivany Ondrákové z Úfiadu práce se ale oproti loÀskému roku rekvalifikaãní kurzy v˘raznû nav˘‰í, bude i ‰ir‰í nabídka. Kurzy budou placeny ze sociálního fondu Evropské unie. âlenové MOZKU se budou scházet podle potfieby. Zatím není jasné, jak dlouho bude MOZEK fungovat. „Krize neskonãí za t˘den, moÏná ani do konce volebního období. Mohl by se stát uÏiteãn˘m poradním orgánem hejtmana i v dobû klidu,“ fiekl Ha‰ek. MOZEK nebude daÀové poplatníky nic stát, ãlenové komise povaÏují svou úãast za ãest. Zasedání MOZKU vÏdy obohatí host, ke kterému se bude daná problematika vztahovat. Takov˘m hostem mÛÏe b˘t napfiíklad primátor Brna Roman Onderka. Ekonom Marek Hatlapatka ze spoleãnosti Cyrrus je k MOZKU spí‰e skeptick˘. „V souãasné dobû mÛÏeme pfiivítat kaÏdou iniciativu. Ale moÏnosti na kraji jsou omezené. A v‰echny tyto iniciativy mají vÏdy vût‰í publicitu, neÏ Ïe by mûly skuteãnû reálné (ad) dopady,“ myslí si Hatlapatka.

02_mh0309

24.3.2009 12:31

Stránka 1

BŘEZEN 2009

CO POTŘEBUJETE Počítač S frekvencí procesoru nejméně 2GHz a dvěma jádry. Minimální operační paměť RAM 2 GB. Integrovaná grafická karta s minimálním rozlišením 1280 x 1024 (4:3) 1440 x 900 (širokoúhlé).

STRANA 2

CZECHPOINT V REGIONECH

CzechPoint do každé vesnice

JAK ŽÁDAT O PENÍZE

Morava: 43 % CzechPoint v obcích: 1049 z 2427 Počet kontaktních míst: 1551

Pevný disk musí mít alespoň 160 GB s rozhraním serial ATA II. Počítač musí mít interní DVD mechaniku, zvukovou kartu a integrovanou síťovou kartu (100 Mb/sec, konektor RH – 45).

Moravskoslezský kraj

80 %

Olomoucký kraj

50 %

Kraj Vysočina

V počítači by měl být nainstalovaný operační systém Microsoft Windows Vista Business v české verzi. Samozřejmostí je klávesnice a myš s USB výstupem.

20 %

Počet obcí: 299 Počet terminálů: 241

Počet obcí: 398 Počet terminálů: 199

Počet obcí: 704 Počet terminálů: 128 Zlínský kraj

Jihomoravský kraj

43 %

54 %

Počet obcí: 722 Počet terminálů: 314

Počet obcí: 304 Počet terminálů: 167

Monitor obsluhy Musí mít úhlopříčku nejméně 19 palců s rozlišením 1280 x 1024 (4:3) 1440 x 900 (širokoúhlé) se zabudovanými reproduktory. Monitor klienta Je stejný jako monitor obsluhy, musí mít ale funkci PIVOT – otočení na výšku kvůli čtení dokumentů. Multifunkční zařízení TISKÁRNA Laserová barevná A4 s pamětí RAM alespoň 128 MB. Rozlišení 600 x 600 dpi. Musí tisknout černobílé stránky minimálně 8 stran za minutu, barevné 4 strany za minutu. SKENER Skener můžete mít buď zabudovaný přímo v tiskárně, nebo může být zvlášť. Důležité je, aby měl funkci „podavač“, do kterého můžete vložit dvacet listů. To znamená, že u skeneru nemusí nikdo stát a přístroj funguje automaticky. Rozlišení je stejné jako u kopírky. Skener musí být barevný (24 bitů). Tiskárna i skener musí zvládnout nápor minimálně 1000 stran za měsíc. Čtečka čipové karty pro obsluhu Jedná se o investici do budoucna. Stát počítá s tím, že elektronické občanky budou mít čip. Čtečka 2D kódu Každá elektronická občanka bude mít čárový kód. Certifikát elektronického podpisu a token Ostatní Sluchátka s mikrofonem a kabelem 3,5 mm (stereo jack), kabely (dostatečné USB, VGA (DVI), a jiné kabely pro propojení komponentů.

Pfiehled pokrytí terminálÛ CzechPoint na jednotliv˘ch obecních ãi mûstsk˘ch úfiadech v moravsk˘ch krajích. Zdroj: www.czechpoint.cz

Moravské úřady: Polovina už terminály má V PĚTI MORAVSKÝCH KRAJÍCH NEMAJÍ CZECHPOINT ZEJMÉNA MALÉ OBCE.

Moravskoslezský kraj 386 míst Moravskoslezsk˘ kraj vyhrává pomyslné první místo v pokrytí terminálÛ CzechPoint na Moravû. Více neÏ osmdesát procent obcí uÏ vydává lidem v˘pisy na jednom místû. V kraji, kde existuje 299 mûst a obcí, jich nabízí sluÏby CzechPointu 241. Vlastní ho i obec Petrovice, která je zfiejmû nejmen‰í obcí, která zfiídila kontaktní místo. V obci na Bruntálsku Ïije 132 obyvatel. V Moravskoslezském kraji mohou lidé získat v˘pisy i na 101 poboãkách âeské po‰ty ãi u v‰ech jedenaãtyfiiceti notáfiÛ. Modré cedule mají pfiipevnûné i tfii hospodáfiské komory.

Zlínský kraj 237 míst Obyvatelé Zlínského kraje mají moÏnost vybrat si z 237 míst, kde si mohou nechat vytisknout

hned nûkolik v˘pisÛ najednou. 167 obecních ãi mûstsk˘ch úfiadÛ uÏ nyní nabízí sluÏby CzechPointu. Obce ve Zlínském kraji jsou tak pokryty z 54 procent. Stát se tak musí pfiipravit na to, Ïe ho zfiejmû poÏádá o zfiízení kompletního terminálu 137 obcí. O upgrade nebudou Ïádat jen vût‰í mûsta. Terminál mají i men‰í obce. Od prvního ledna jsou pfiipojeny napfiíklad i Lechotice na Hole‰ovsku s necel˘mi ãtyfimi sty obyvateli. I ve Zlínském kraji mají CzechPoint zfiízen v‰ech jednadvacet notáfiÛ ãi ãtyfii hospodáfiské komory. V okresech Zlín, Uherské Hradi‰tû, KromûfiíÏ a Vsetín naleznou lidé témûfi padesát terminálÛ na poboãkách âeské po‰ty.

Olomoucký kraj 289 míst Pfiesnû polovina mûst a obcí v Olomouckém kraji jiÏ nemusí Ïádat o dotace na pofiízení plné verze CzechPointu. 199 z 398 totiÏ uÏ své terminály má a nyní si je bude pouze vylep‰ovat. V kraji tak bude nové kopírky, skenery a dal‰í povinnou techniku potfiebovat 199 z nich. Obce jako jsou napfiíklad Kfienovice,

Struktura vydaných výstupů v projektu CzechPoint k 15. 3. 2009 BODY 12,38 % Rejstřík trestů 45,62 %

Stfiíbrnice ãi Suchonice. Ty budou muset vybavit své úfiady novou technikou. Lidé mohou vyfiídit nûkolik vûcí najednou napfiíklad i na ‰esti hospodáfisk˘ch komorách, ‰edesáti poboãkách âeské po‰ty ãi u v‰ech ãtyfiiadvaceti notáfiÛ.

Jihomoravský kraj 447 míst V Jihomoravském kraji je 447 míst, kde uÏ mají funkãní CzechPoint. Nejãastûji si lidé mohou nechat vypsat rÛzné dokumenty na obecních a mûstsk˘ch úfiadech. Tfiiaãtyfiicet procent obcí tak poskytuje ovûfiené listiny na jednom místû. Ze 722 obcí a mûst v Jihomoravském kraji jiÏ zprovoznilo terminály 314 samospráv vãetnû brnûnsk˘ch mûstsk˘ch ãástí. O dotaci na kompletní zafiízení zfiejmû zaÏádá 428 úfiadÛ. Kromû okresních mûst jako je Vy‰kov, Bfieclav, Hodonín ãi Znojmo, umí ovládat CzechPoint i úfiedníci v men‰ích obcích kraje. Napfiíklad ve Vratûnínû, kde Ïije necel˘ch tfii sta lidí, zfiídilo vedení úfiadu pracovi‰tû minul˘ rok v dubnu. Nejvíce kontaktních míst je v Brnû. Lidé si mohou vybrat ze

Internetové připojení ADSL Může stát na jeden rok maximálně 10 000 korun (náklady navíc hradí obec)

Kraj Vysočina 192 míst Nejvíce práce mají je‰tû obce na Vysoãinû. Pokud totiÏ samosprávy budou chtít naplnit cíl ministra vnitra Ivana Langera a zavést CzechPoint do v‰ech obcí, musí zaÏádat témûfi osmdesát procent z nich o plnou verzi terminálu. Ovûfiené dokumenty vydává pouze 128 obcí a mûst ze 704. V‰echna okresní mûsta, v‰echny obce s roz‰ífienou pÛsobností i obce s povûfien˘m obecním úfiadem v‰ak vybaveny jsou. Zafiízení na stanici CzechPointu potfiebují zejména malé obce. A tûch je na Vysoãinû nejvíce na Moravû. V kraji je moÏné si nechat udûlat v˘pis na ãtyfiech hospodáfisk˘ch komorách, jedenaãtyfiiceti poboãkách âeské po‰ty ãi u devatenácti notáfiÛ. Celkovû tak na Vysoãinû funguje 192 kontaktních míst.

Struktura vydaných výstupů v projektu CzechPoint k 15. 3. 2009

Ostatní 0,39 % Katastr nemovitostí 25,52 %

47 míst. Do projektu se v Jihomoravském kraji zapojila také âeská po‰ta. Ta vydává deset druhÛ v˘pisÛ v pûtaosmdesáti poboãkách. Dal‰í ãtyfii terminály zfiídily okresní komory. I notáfii pochopili, Ïe CzechPoint jim mÛÏe usnadnit práci. Na jiÏní Moravû investovalo do zafiízení v‰ech ãtyfiiaãtyfiicet notáfiÛ.

Ostatní 2,41 %

Obec I 10,42 %

Obec II 5,11 %

Česká pošta 38,15 %

Obec III 18,45 %

Náklady na administraci 1000 korun CELKEM: 93 927 KORUN STÁT PROPLATÍ 85 PROCENT = 79 837, 95 KORUN

Obchodní rejstřík 14,46 % Živnostenský rejstřík 1,31 %

Notáři 2,24 %

Statutární města 23,22 %

Ministerstvo vnitra chce mít jistotu, že každá malá obec bude mít na svém úřadě CzechPoint. Proto vyčlenilo 65O milionů na to, aby se obce mohly na revoluci v úřadě připravit. Města a obce mohou zasílat žádosti o dotace na pořízení či vylepšení Czechpointu na Odbor strukturálních fondů Ministerstva vnitra České republiky. Výzva CzechPoint byla vyhlášena Integrovaným operačním programem v prioritní ose 2, oblast intervence 2.1 – Zavádění ICT v území veřejné správě. Obec, která CzechPoint ještě nemá, má možnost dostat až 85 procent z 93 927 korun včetně DPH. Od státu tak mohou získat 79 838 korun. Úřady, které chtějí zařízení vylepšit, můžou dostat 85 procent z 68 540 korun. Na účet jim tak může stát poslat maximálně 58 259 korun. Pokud tedy obec bez CzechPointu zažádá o maximální částku, pak si musí přichystat čtrnáct tisíc korun. Z evropského fondu tak ministerstvo uvolní šest set padesát milionů korun. Dotace na zřízení CzechPointu může získat pouze obec nebo město. Například notáři či hospodářské komory nárok na peníze nemají. Ministerstvo doporučuje „jedničkovým“ a „dvojkovým“ obcím zaslat svou žádost na obec s rozšířenou působností. Ta jejich žádost zpracuje a pošle na ministerstvo. Za administraci si může účtovat tisíc korun. Na tuto službu musí obce mezi sebou sepsat smlouvu. Částku, o kterou si konkrétní obec zažádá, bude ministerstvo posuzovat také podle toho, zda všechnu nakoupenou techniku úřad potřebuje. „Zveřejnili jsme technické požadavky na kontaktní místa CzechPointu, jež musí obec splnit. Vzhledem k tomu, že jsou brány jako minimální, může obec překročit výši dotace. V tomto případě si náklady navíc platí ze svého rozpočtu,“ uvedla ředitelka odboru strukturální fondů Ministerstva vnitra Radka Soukupová.

KDY ČERPAT PENÍZE 1. Výzva: vyhlášena 1. prosince 2008 ■ „CzechPoint obcím“ v této výzvě chce ministerstvo zajistit provizorní konektivitu, připojit k internetu všechny obce a vybavit je skenery pro zajištění konverze dokumentů 2. Výzva: 12. ledna 2009 ■ Vzdělávací centra krajů a obcí s rozšířenou působností ■ Technologická centra krajů a obcí s rozšířenou působností 3. Výzva: 28. února 2009 ■ Ostatní projekty implementace Smart Administration v kraji či obcích 4. Výzva: 31. března 2009 Regionální služby Technologických center ■ Zřízení nebo update stávající spisové služby na krajích či obcích ■ Digitální mapa veřejné správy ■ Digitalizace a ukládání dat ■ Datové sklady ■ CzechPoint@home 5. Výzva: 30. června 2009 ■ Analýza procesů veřejné správy v návaznosti na zavedení „Technologických center“ ■ Integrace vnitřního chodu úřadu Pozn. Termíny ukončení a případné změny v implementaci v současnosti projednávají úředníci na Ministerstvu vnitra. Do uzávěrky Moravského hospodářství nevydali žádné rozhodnutí.

03_mh0309

24.3.2009 12:33

Stránka 1

BŘEZEN 2009

STRANA 3

INZERCE

Brněnský informační systém zblízka INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE PRORŮSTAJÍ SPOLEČNOST TAK RYCHLÝM TEMPEM, ŽE NEZASVĚCENÍ ANI NESTAČÍ VŠECHNY ZMĚNY SLEDOVAT. Je to ‰koda, protoÏe mnoha lidem unikají dÛleÏité informace, které by jim usnadnily práci i Ïivot. ¤e‰ení nabízí [email protected]., která ve dvou dnech shrne dosaÏen˘ stav a pfiedstaví dal‰í zámûry mûsta Brna v oblasti informaãní a dopravní politiky. Konference probûhne ve dnech 22. a 23. dubna ve Snûmovním sále

Ilustraãní foto

na Nové radnici v Brnû, pofiadatelem je Magistrát mûsta Brna ve spolupráci s Regionální hospodáfiskou komorou Brno. Zá‰titu nad akcí pfievzal primátor mûsta Brna

Roman Onderka. Podnikatelské vefiejnosti se zde otevírá jedineãná pfiíleÏitost získat detailní informace o novinkách pfiímo od jejich tvÛrcÛ. Odborníci pfiedstaví nov˘ infor-

maãní systém mûsta Brna, kter˘ je nejvût‰í metropolitní sítí na Moravû, stejnû jako integrovan˘ dopravní systém Jihomoravského kraje a stále zdokonalovan˘ jednotn˘ systém dopravních informací. Mezi pfiedná‰ejícími bude autor projektÛ eGovernmentu, námûstek ministra vnitra pro vefiejnou správu, informatiku, legislativu a archivnictví Zdenûk Zajíãek, kter˘ osvûtlí revoluci v informaãních systémech vefiejné správy. Hlavním tématem [email protected] je nov˘ informaãní systém brnûnského magistrátu, kter˘ obãanÛm pfiiná‰í fiadu v˘hod. Mûsto zefektivnilo nástroje pro chod úfiadu a s vyuÏitím elektronické podatelny a internetu vytvo-

fiilo nové a pohodlné komunikaãní prostfiedí. Systém umoÏÀuje zvefiejnit na portále mûsta informace v reálném ãase. Napfiíklad obãan, jehoÏ záleÏitost právû vyfiizují úfiedníci, mÛÏe on-line sledovat, co se s jeho Ïádostí dûje. Dozví se o zji‰tûn˘ch nedostatcích i pfiípadné potfiebû doplnit chybûjící doklady. Obãané pouÏívající informaãní systém tak nemusejí ztrácet ãas osobní náv‰tûvou úfiadu, ale vyfiídí Ïádost v pohodlí svého domova. Efektivnû fungující informaãní systém je dÛleÏitou podmínkou komunikace a spolupráce v‰ech v˘znamn˘ch subjektÛ mûsta Brna. Na úspû‰ném fie‰ení se podílí nejen magistrát, mûstské ãásti a jejich úfiady, ale také organizace zfiizované

mûstem a partnefii z fiad IT spoleãností. Na Nové radnici se bude hovofiit i o tématech jako bezpeãnost dat, spisová sluÏba v ãeském právním prostfiedí nebo pfiipravované projekty pro statutární mûsto Brno. Druh˘ den [email protected] je vûnován problematice dopravní obsluÏnosti a úãastníci zde získají informace o v˘znamn˘ch projektech rozvoje dopravní infrastruktury v Brnû a Jihomoravském kraji. Posluchaãe se seznámí s aktuálním stavem pfiestavby Ïelezniãního uzlu Europoint Brno a dal‰ími fázemi dostavby velkého mûstského okruhu. ZároveÀ se otevfie diskuse na téma zavedení m˘tného v Brnû. Více na www.rhkbrno.cz

Program: Statutární město Brno ve spolupráci s Regionální hospodářskou komorou Brno

22. dubna 2009

„ebrno”

si Vás dovolují pozvat na akci konanou pod záštitou primátora města Brna Romana Onderky

9:00 9:30 – 12:00

Úvodní slovo – primátor statutárního města Brna Roman Onderka Informační systém města - Univerzální komunikační rozhraní – Metropolitní síť / Ing. Luděk Tichý, OMI MMB - Městské části a magistrát společně implementují AIS / Ing. Miroslav Bublík, IDS Scheer - Spisová služba versus legislativa / Petr Oplátek, ICZ a.s. - Data v mapách (GIS) / Ing. Marek Lesák, T-Mapy s.r.o. - Data v bezpečí (zálohy a archivace) / Ing. Petr Sušila, 3S.CZ Oběd formou rautu ISVS / MVCR Pracovní skupiny - Jak komunikovat s úřadem elektronicky / Vladimír Halm, OMI MMB - www.brno.cz – průvodce / Ing. Petr Jelínek, OMI MMB - Projekty pro Brno (návrhy a podněty)

12:00 – 13:30 13:30 – 14:30 14:40 – 16:00

Určeno pro všechny, kterým není život v našem městě lhostejný. Podnikáte ve městě Brně? Chcete komunikovat se svým úřadem elektronicky? Pokud jste alespoň na jednu otázku odpověděli kladně, pak Vás srdečně zveme.

22. až 23. dubna 2009

23. dubna 2009

„Dopravní obslužnost”

9:00 9:15 – 10:15

Úvodní slovo – primátor statutárního města Brna Roman Onderka Významné projekty rozvoje dopravní infrastruktury v Brně a Jihomoravském kraji – přestavba železničního uzlu Europoint Brno, velký městský okruh, atd. Ing. Pavel Kremitovský, SŽDC, ŘSD ČR Správa Brno / Ing. Josef Luňáček, BKOM Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje / Ing. Jaromír Holec, KORDIS Jednotný systém dopravních informací / Ing. Tomáš Miniberger, František Vaške, VARS BRNO Dopravně-informační centrum Brno a vazba na NDIC Ostrava / Ing. Roman Nekula, Ing. Antonín Havlíček, Jiří Matouš, BKOM Oběd Mýtné ve městě Brně? / Ing. Vladimír Bielko, OD MMB

10:30 – 11:00 11:10 – 11:40 11:50 – 12:20

Sněmovní sál Nové radnice v Brně

Dominikánské nám. 1

12:30 – 13:00 13:00 – 13:30

rhk_inzerce_konference_265x100_final.indd 1

REGIONÁLNÍ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA BRNO

■ VZDĚLÁVÁNÍ: – Více než 120 akcí, kurzů a seminářů ročně – Dotované semináře a kurzy na RHK Brno – Hodnotový management a marketing MSP V rámci kurzu strategického řízení malých a středních podniků vyškoleno 77 firem.

Staňte se členem a využijte výhod:

■ PORADENSTVÍ: – Finanční a ekonomické poradenství (dotace z EU 2007–2013) – Podpora pro začínající podnikatele – Celní a právní poradenství (pomoc při sporech před Rozhodčím soudem) Poskytli jsme konzultace pro 1196 firem s celkovou dotací přes 500mil. Kč.

Brno – Invex tak ztratí svou masovou podobu a zamûfií se na experty a instituce potfiebující znát aktuální informace ze svûta IT. „Budoucí podoba setkání informatikÛ v Brnû není dÛsledkem vlivu hospodáfiské krize. Má pfiímou souvislost se spoleãenskou poptávkou. Koncepce veletrhÛ informaãních technologií typu Invex ve své pÛvodní podobû celosvûtovû splnily svoje poslání a vyãerpaly svÛj potenciál,“

vysvûtluje vedoucí PR brnûnsk˘ch veletrhÛ David Pokorn˘. Podle nûj v˘stavi‰tû chce navázat na loÀskou úspû‰nou konferenci e-Vize. Ta mûla oslovit zejména vefiejnou správu. Invex Fórum má v‰ak pfiilákat zejména odborníky z ICT.

Může za to trh, ne krize Pfiedná‰ející tak zamûfií své prezentace nejen na klasická témata Invexu, jako jsou projekty o elektronizaci státní správy a samosprávy, podnikov˘ch informaãních systémech ERP, poãítaãové bezpeãnosti ãi aplikacích a vyuÏití IT v oblasti ‰kolství.

„Program chceme obohatit také o outsourcing, insourcing a moÏnosti i úskalí jejich vyuÏití v dobû krize. Setkání seznámí s inovaãním potenciálem ICT ãi rozsáhl˘mi tématy o virtualizaci, síÈovém fie‰ení, podnikov˘mi mobilitami a telekomunikací,“ fiekl fieditel projektu Radek Mal˘. V˘stavi‰tû oãekává, Ïe pfiiláká do Brna více neÏ dva tisíce odborn˘ch náv‰tûvníkÛ. Premiérové Invex Forum se uskuteãní v prostorách brnûnského V˘stavi‰tû ve dnech 5. aÏ 6. fiíjna 2009 oddûlenû od tfiídenních veletrhÛ Digitex a Interkamera, které se opût budou konat soubûÏnû a budou zahájeny aÏ 8. fiíjna 2009. Veletrh Digitex se v leto‰ním roce je‰tû více zamûfií na oblast

WWW.RHKBRNO.CZ

■ ZAHRANIČNÍ VZTAHY: – Přímé zastoupení Czechtrade přímo v budově RHK – Obchodní mise, veletrhy… – Pomoc pro obchod na trhu EU (EEN)

■ NEJLEPŠÍ FIRMY BRNA – soutěž TOP MSP – pořadí 2008: 1. Real Spektrum , a. s. 2. Hutira-Brno, s. r. o. 3. Kuličkové šrouby Kuřim, a. s.

Během projektu B2Fair proběhlo 1400 jednání pro více než 200 firem.

Regionální hospodářská komora Brno, Výstaviště 1, 648 04, 532194911, www.rhkbrno.cz [email protected]

Konec masového Invexu. Veletrhy chtějí odborníky INVEX SKONČIL. AŤ ŽIJE INVEX FÓRUM. S TAKOVOU TEZÍ VSTOUPILO BRNĚNSKÉ VÝSTAVIŠTĚ DO NOVÉ VELETRŽNÍ SEZONY.

20.3.2009 13:24:31

digitální zábavy a veletrh Interkamera potom pfiinese laick˘ i více odborn˘ program v‰em zájemcÛm o fotografování.

Klesající zájem Vedení brnûnského v˘stavi‰tû se rozhodlo zmûnit smûr Invexu poté, co více neÏ tfii roky klesal nejen poãet náv‰tûvníkÛ, ale i vystavovatelÛ. Je‰tû v roce 2007 pro‰lo branami v˘stavi‰tû osmdesát tisíc lidí. Loni Invex zajímal tfiiapadesát tisíc náv‰tûvníkÛ. Podobnû klesal i poãet stánkÛ. Pfied dvûma lety vystavovalo na Invexu 510 firem. Loni podepsalo s veletrhy smlouvu 310 spoleãností. (hrd)

Uherskobrodští odpojili svět od internetu Uhersk˘ Brod – âeská firma odpojila pûtinu svûta od internetu. Staãila k tomu jedna ‰patnû zadaná cifra. Na pfiípad jako první upozornily Hospodáfiské noviny. Zamûstnanec malé firmy v Uherském Brodû zadal omylem pfii nastavování jednoho ze serverÛ do kolonky místo jednociferného trojciferné ãíslo a bez internetu byli rázem lidé v západní Evropû, USA nebo âínû. Lidé si nemohli prohlíÏet webové stránky ani posílat po‰tu pfiibliÏnû hodinu. Uherskobrodská firma, která se Ïiví poskytováním sluÏby internet, chtûla zmûnit zpÛsob, jak pfies jejich síÈ prochází data z internetu. „Ve skuteãnosti to

není tak, Ïe by firma takzvanû shodila celou síÈ. Tím, Ïe udûlali ‰patn˘ zápis v Domain name serveru (DNS), pouze rozpojili slovní název serverÛ a jejich IP adres. Chyba se potom ‰ífiila lavinovitû dál,“ uvedl Daniel Zuth z Vysokého uãení technického v Brnû. Odborníci se v‰ak shodují na tom, Ïe za v˘padek nemÛÏe pouze uherskobrodská firma. Na vinû je podle nich také stáfií nûkter˘ch serverÛ a zastaral˘ software v nich. Podle Zutha nehrozí, Ïe by podobnou chybu zpÛsobil i fiadov˘ uÏivatel internetové sítû. „KaÏdá doména musí mít svého administrátora a ten pfiidûluje uÏivatelÛm jednotlivá práva,“ vysvûtlil. Experti pfiipou‰tûjí, Ïe by se situace mohla opakovat.

04_mh0309

24.3.2009 14:27

Stránka 1

BŘEZEN 2009

STRANA 4

P TA L I J S T E S E

Na CzechPoint máte nárok. Neudělejte chyby. MINISTERSTVO VNITRA CHCE, ABY DO KONCE ROKU MĚLY VŠECHNY OBCE V ČESKU FUNKČNÍ CZECHPOINTY. Co tato zpráva bude znamenat pro jednotlivé úfiady? Jak mají správnû zaÏádat o dotaci, na kterou podle námûstka ministra vnitra ZdeÀka Zajíãka mají nárok v‰echny obce? Redakce Moravského hospodáfiství pfiiná‰í pfiehled nejãastûj‰ích otázek, které obce na ministerstvo zasílají. Detailní otázky mÛÏete zasílat nejen skrz webovou stránku www.egoncentrum.cz, své podnûty, pfiipomínky, návrhy pro zlep‰ení zavádûní e-Governmentu zasílejte také na adresu [email protected]. Co pfiesnû se myslí „pracovi‰tûm CzechPoint“? Název âesk˘ Podací Ovûfiovací Informaãní Národní Terminál –

tedy CzechPoint, kter˘ má za úkol zredukovat úfiednickou byrokracii ve vztahu obãan – vefiejná správa. CzechPoint má vytvofiit garantovanou sluÏbu pro komunikaci se státem prostfiednictvím jednoho universálního místa, kde bude moÏné získat a ovûfiit data z vefiejn˘ch i nevefiejn˘ch informaãních systémÛ, úfiednû ovûfiit dokumenty, provést takzvanou konverzi dokumentÛ, obsluhovat datovou schránku a podat podání pro zahájení fiízení správních orgánÛ. Jde tedy o maximální vyuÏití dat ve vlastnictví státu, tak aby byly minimalizovány poÏadavky na obãany. V souãasné dobû je moÏné vyuÏít pracovi‰tû CzechPoint na úfiadech, poboãkách âeské po‰ty, Hospodáfiské komory a u notáfiÛ. CzechPoint bude od 1. ãervence 2009 zároveÀ slouÏit jako Konverzní pracovi‰tû? Ano V˘zva na CzechPoint se vztahuje i na organizace zfiízené ob-

Ke staÏení – Dokumenty – Smlouva obce. Je moÏné pofiídit pro stávající pracovi‰tû CzechPoint více tokenÛ, nebo je jejich poãet omezen? Poãet je omezen poãtem pracovi‰È, tedy jedno pracovi‰tû jeden token. Samozfiejmû je moÏné jich pofiídit více, ale uznateln˘m v˘dajem v rámci v˘zvy bude v˘daj pouze za jeden token.

cemi. Mohou si podat Ïádost o CzechPointové místo napfiíklad matefiské ‰kolky?

ã. 300/2008 Sb. V pfiípadû, Ïe jsou zapsány v obchodním rejstfiíku, jim budou automaticky zfiízeny

MÁ MÍT TERMINÁL I ŠKOLKA? ·kolám a ‰kolsk˘m zafiízením nebude zfiizována ani datová schránka orgánu vefiejné moci, neboÈ nejsou orgánem vefiejné moci ve smyslu zákona

datové schránky právnické osoby, nejsou-li zapsány v obchodním rejstfiíku, mohou si o zfiízení datové schránky právnické osoby poÏádat.

Musí b˘t mezi obcí s roz‰ífienou pÛsobností a obcemi jejího správního obvodu uzavfien nûjak˘ speciální smluvní vztah t˘kající se administrace projektÛ CzechPoint? Ministerstvo vnitra doporuãuje administrovat projekty prostfiednictvím obce s roz‰ífienou pÛsobností. Vzor smlouvy mezi trojkovou obcí a vesnicí je na adrese www.egoncentrum.cz –

Pokud jiÏ obec má zfiízeno pfiipojení k vysokorychlostnímu internetu a platí internetovému poskytovali mûsíãní poplatky za pfiipojení, bylo by moÏné, aby pfii zfiízení CzechPointu z dotace IOP byla úhrada této ãástky na jeden rok hrazena z dotace? Ano, v technick˘ch poÏadavcích je Internetové pfiipojení ADSL na jeden rok maximálnû 10 tisíc korun. Dotazy týkající se e-Governmentu zasílejte na e-mailovou adresu [email protected]

INZERCE

e-Občanky potřebují čtečky Nákupem vybavení pracovi‰tû CzechPoint se jedná o dotaci neinvestiãní nebo investiãní? V podmínkách rozhodnutí je uvedeno, Ïe se jedná o dotaci neinvestiãní. Tuto informaci potvrdil i odbor strukturálních fondÛ Ministerstva vnitra. Má nûjak˘ praktick˘ v˘znam ãteãka ãipov˘ch karet a ãárov˘ch kódÛ na pracovi‰ti CzechPointu? Jde ãásteãnû o investici do budoucna, napfiíklad kvÛli elektronick˘m obãansk˘m prÛkazÛm. 2D ãteãka by mûla po zavedení elektronick˘ch obãansk˘ch prÛkazÛ z ãipu na tomto dokladu identifikovat Ïadatele se v‰emi osobními údaji.

dardy mezi PC a tiskárnou, lze to vykládat laicky tak, Ïe je dÛleÏité, aby pofiízená tiskárna korektnû komunikovala s poãítaãem. Tedy je dÛleÏité, aby tiskla. Nic speciálního za tím nehledejte. Je barevná tiskárna povinná? Staãí klasické ãernobílé laserové zafiízení? V technické specifikaci je multifunkãní zafiízení barevné uvedeno pfiedev‰ím v souvislosti s pfiedpokladem, Ïe na tomto pracovi‰ti se bude provádût konverze dokumentÛ podle zákona ã. 300/2008 Sb. Je tedy pfiedpo-

Staãí jako monitor obsluhy LCD s VGA (15-pinÛ D-Sub) vstupem bez DVI, PIVOTu, USB Hubu a audio vstupu a v˘stupu?

Máte chaos v procesech?

TECHNICKÉ POŽADAVKY

Bude CzechPoint funkãní i v jiném operaãním systému neÏ v poÏadovaném Windows Vista bussines (napfiíklad Windows XP)? Ano, napfiíklad ve Windows XP je funkãní. UÏ v dne‰ní dobû pod nimi bûÏí nûkteré CzechPointy, ale podle v˘zvy jsou Windows Vista bussines poÏadovány.

klad, Ïe se zde budou pfievádût z papírové do elektronické podoby i dokumenty, na kter˘ch je napfiíklad razítko a podpis odli‰nou barvou od textu dokumentu. Aby byly obû verze (elektronická i papírová) shodné, je tfieba dodrÏet i barevnost dokumentÛ. Proto je poÏadavek na barevné multifunkãní zafiízení.

MÛÏeme pouÏít i jin˘ software neÏ Windows Vista? MS Office a ani dal‰í roz‰ifiující software není zpÛsobil˘m v˘dajem.

Jak máme postupovat, pokud není moÏné pfiipojení prostfiednictvím ADSL? Z technického pohledu pracovi‰tû CzechPoint pfiipojení k internetu nutnû vyÏaduje.

V podmínkách pí‰ete, Ïe máme pouÏívat tiskov˘ jazyk GDI. Lze za tiskov˘ jazyk GDI povaÏovat jazyky CARPS a UFRII-LT? Vzhledem k tomu, Ïe technická specifikace uvádí v‰echny tfii obvyklé komunikaãní stan-

V tomto pfiípadû za‰lete oficiální dotaz s uvedením konkrétních jednání s firmou O2 a s jak˘mi v˘sledky. SvÛj dopis za‰lete na adresu: Ing. Jindřich KOLÁŘ, Vrchní ředitel sekce rozvoje a projektového řízení ICT v oblasti veřejné správy Ministerstvo vnitra Náměstí Hrdinů 3 140 21 Praha 4

V na‰í lokalitû nelze prostfiednictvím O2 ani jiného operátora, ãi Wi-Fi zajistit vysokorychlostní internet. Má smysl tedy Ïádat o dotaci, kdyÏ nebudeme schopni zajistit CzechPoint s vysokorychlostním pfiipojením?

Funkce Pivot je dÛleÏitá z dÛvodu moÏnosti otoãení obrazovky "na v˘‰ku", která moÏná bude v budoucnu zvolena jako standard. Proto se doporuãuje pofiízení monitoru s funkcí PIVOT. Lze v rámci zakoupené PC sestavy repro monitoru nahradit externími reproduktory? Ano, lze nahradit externími reproduktory Je monitor klienta povinná souãást CzechPointu? Monitor není povinná souãást CP, ov‰em nelze za tyto prostfiedky koupit nic jiného, neÏ je uvedeno ve v˘zvû. Monitor klienta zvy‰uje komfort pro obãana pfii práci s CzechPointem. Pfiipomínáme, Ïe pro zabezpeãení funkce CzechPointu dle 300/2008 Sb. bude monitor klienta nezbytn˘.

ARIS: Nástroje a konzultační služby pro řízení procesů

Business Process Excellence www.ids-scheer.cz

05_mh0309

24.3.2009 12:38

Stránka 1

BŘEZEN 2009

STRANA 5

P TA L I J S T E S E

S administrací pomůže vesnicím trojková obec ZÁSTUPCI MĚST SE ČASTO PTAJÍ NEJEN NA TO, JAK MAJÍ VYPLNIT ŽÁDOST, ALE I NA TO, CO MOHOU ZA EVROPSKÉ PENÍZE KOUPIT. MÛÏe si obec podat Ïádost samostatnû, nebo lze Ïádost podat pouze prostfiednictvím obce s roz‰ífienou pÛsobností? A na co je urãena poloÏka „náklady na administraci“ a jak ji musíme vykázat? Ministerstvo vnitra doporuãuje podávat Ïádost prostfiednictvím obcí s roz‰ífienou pÛsobností. Na administraci projektu je plánována v uznateln˘ch nákladech ãástka tisíc korun, kterou mÛÏe ORP obci vyúãtovat. Musíte se s trojkovou obcí domluvit, sepsat smlouvu. Pokud ORP odmítne administraci Ïádosti provést, je moÏné zajistit si tuto sluÏbu pfies externí subjekt nebo si Ïádost mÛÏete podat sami. Náklady na administraci jsou i v takovém pfiípadû uznatelné. NezapomeÀte, Ïe Ïádost podává obec sv˘m jménem se sv˘mi údaji. KaÏd˘ Ïadatel vyplÀuje Ïádost samostatnû a kaÏd˘ také samostatnû provede v˘bûrové fiízení ãi prÛzkum trhu. Jedná se o správnou úvahu? Ano Vy‰la jiÏ avizovaná druhá pfiíruãka pro Ïadatele na projekt CzechPoint? Kde ji mÛÏu naleznout? Existuje pfiedloha monitorovací a závûreãné zprávy? Novelizace pfiíruãky ve verzi 1.2. nebude. ¤ídící v˘bor operaãního programu (Ministerstvo pro místní

rozvoj) nedoporuãil zmûny v prÛbûhu v˘zvy, aby nedocházelo ke zbyteãn˘m zmatkÛm pfii pfiedkládání Ïádostí. Platí tedy dosud zvefiejnûná verze 1.1. Tato verze i dal‰í materiály jsou uvedeny na stránkách: http://www.mvcr.cz/clanek/vyzva-kpredkladani-typovych-projektu-vramci-integrovaneho-operacnihoprogramu.aspx

poÏádat o prostfiedky na zfiízení druhého pracovi‰tû? Poãet pracovi‰È CzechPoint v obci není omezen. Pokud jste si pofiídili pracovi‰tû CzechPoint z vlastních zdrojÛ, mÛÏete zaÏádat o dotaci na upgrade nebo pofiídit dal‰í pracovi‰tû a zaÏádat o dotaci na plnou verzi.

Kdo je oprávnûn˘m Ïadatelem o finanãní podporu? Pfii pfiípravû v˘zvy se muselo uvaÏovat i o variantû, Ïe obce nemusí mít stabilní budovu obecního úfiadu nebo úfiad obce je v podstatû v místû bydli‰tû starosty. Pro takové pfiípady jsme se snaÏili vytvofiit i mimofiádné podmínky a moÏnost zfiídit pracovi‰tû CzechPointu na jiném vefiejném místû, napfiíklad ve ‰kole nebo ‰kolce. Oprávnûn˘m Ïadatelem je skuteãnû podle souãasné v˘zvy pouze a jenom obec.

Smí podat statutární mûsto Ïádosti o dotaci za mûstské obvody? Aktuální verze v˘zvy CzechPoint byla koncipována tak, Ïe na zapojování regionálních a místních pracovi‰È k takzvan˘m CzechPoint mají nárok pouze obce, které mají IâO. Na základû tohoto dotazu oslovili úfiedníci gestora a doporuãili mu, aby zváÏil moÏnost modifikace v˘zvy i na jednotlivé mûstské ãásti. Po projednání s gestorem bude informace o pfiípadném roz‰ífiení nebo ne-roz‰ífiení v˘zvy publiko-

MÛÏeme z dotace na CzechPoint vybavit kanceláfi nábytkem? Pofiízení nábytku není zpÛsobil˘ v˘daj. V technické specifikaci pro plnou verzi a upgrade je uveden soupis zafiízení, které lze v rámci této v˘zvy nakoupit. Je moÏné pfii upgrade pracovi‰tû CzechPoint pofiídit multifunkãní kopírku A3 v cenû vy‰‰í jak ãtyfiicet tisíc korun? Ministerstvo nedoporuãuje nakupovat draωí zafiízení, neÏ uvádí ve svém pfiedpisu. Pokud by si napfiíklad obec v tomto pfiípadû pofiídila kopírku draωí neÏ ãtyfiicet tisíc korun, povaÏovalo by ministerstvo tento nákup za investici. A ta by nebyla uznateln˘m v˘dajem.

Co máme dûlat, pokud obec nemá interní smûrnici k zadávání vefiejn˘ch zakázek? Ze zákona není urãeno. Doporuãujeme oslovit minimálnû tfii dodavatele.

Je moÏné poãítaãové vybavení, které obec pofiídí z dotace v souvislosti se zfiízením pracovi‰tû CzechPoint, pouÏívat i pro jiné úãely? Napfiíklad úãetnictví obce, evidence obyvatel a podobnû?

JAK NEUDĚLAT CHYBU PŘI PODÁVÁNÍ ŽÁDOSTI Jsou poloÏky za instalaci software akceptovatelné? Vámi uvádûné poloÏky nejsou uznateln˘m v˘dajem. Ministerstvo vám tyto peníze neuhradí. Do Ïádosti instalaci neuvádûjte. MÛÏe se stát, Ïe stanoven˘ finanãní limit Ïadatel nesplní. Stanoven˘ rozdíl jde tedy do neuznateln˘ch v˘dajÛ pfii vyúãtování? Ano v˘‰e v˘dajÛ je maximální, vãetnû patnácti procentního podílu obce. Pokud Ïadatel pfiekroãí maximální v˘‰i v˘dajÛ, rozdíl bude hrazen Ïadatelem.

Ano. Prioritnû je ale ve‰keré zafiízení pracovi‰tû CzechPoint zamûfieno na komunikaci a styk s obãanem – klientem. Dále je vybavení urãeno pro fungování datov˘ch schránek podle zákona ãíslo 300/2008 Sb. VyuÏití pro dal‰í ãinnosti se nepfiedpokládá, ale zákon to ani nezakazuje. Vybavení musí slouÏit v úfiedních hodinách pro poskytování sluÏeb obãanÛm a zabezpeãení funkce datové schránky. V pfiípadû, Ïe obec pofiídila pracovi‰tû z vlastních prostfiedkÛ, mÛÏe

vána na Internetu (napfi. www.egoncentrum.cz, www.mvcr.cz). Nûkteré na‰e obce mají CzechPoint jiÏ zaveden˘, ale mají k dispozici star‰í PC. Je moÏné pro upgrade pracovi‰tû pofiídit v rámci dotace nov˘ poãítaã se v‰emi ostatními pfiíslu‰enstvími? Pro upgrade není moÏné zakoupit nov˘ PC. Lze v rámci v˘zvy pofiídit technologie pro MOBILNÍ CZECH POINT? Ne, nelze.

Je moÏné v rámci Upgrade CzechPoint pofiídit více kusÛ 2D ãteãek a ãteãek karet? Uznateln˘m v˘dajem bude pouze po jednom kusu od kaÏdého druhu. MÛÏe obec Ïádat o upgrade pracovi‰tû CzechPoint i v pfiípadû, Ïe si pracovi‰tû pofiídila z vlastních prostfiedkÛ? Pokud si obec pofiídila pracovi‰tû CzechPoint z vlastních prostfiedkÛ, mÛÏe zaÏádat o dotaci na upgrade pracovi‰tû. Pracovi‰tû CzechPoint musí mít tiskárnu, kopírku a skener. Pokud jiÏ máte zafiízení splÀující technické parametry, mÛÏete pofiídit jen skener. Technické poÏadavky jsou uvádûné jako minimální, mÛÏete pofiídit v˘konnûj‰í zafiízení. Je moÏné pofiídit pro stávající pracovi‰tû CzechPoint více tokenÛ, nebo je jejich poãet omezen? Poãet je omezen poãtem pracovi‰È, tedy jedno pracovi‰tû jeden token. Jaké jsou nejãastûj‰í chyby ÏadatelÛ? Îadatelé ãasto neuvádí interní akt fiízení o v˘bûru dodavatele nebo jin˘ dokument, kter˘ popisuje postup dané obce pfii vefiejné soutûÏi. Statutární zástupci musí také podepsat a orazit Podmínky rozhodnutí v pûti paré. Stejnû tak musí podepsat ãestné prohlá‰ení. Îádost musí b˘t svázaná, se‰itá a opatfiena parafovanou (oraÏenou) pfielepkou.

INZERCE

Ministerstvo v bezpečí a recepty v úložišti OCHRANA DAT JE STÁLE ŽHAVÝM TÉMATEM DNEŠKA. I proto je více neÏ zajímavé, Ïe vítkovická spoleãnost NETPROSYS zpracovala pro Ministerstvo zdravotnictví âR (MZ âR) projekt implementace certifikaãních sluÏeb, jehoÏ cílem je vytvofiit prostfiedí, které by podstatn˘m zpÛsobem zv˘‰ilo zabezpeãení pfiístupu do stávající interní sítû (IS) národních zdravotních registrÛ. Podle hodnocení MZ âR pouÏívání digitálního podpisu, ‰ifrování a autentizace na bázi digitálních certifikátÛ v˘znamnû zv˘‰ilo bezpeãnost informaãních systémÛ a rozlehl˘ch datov˘ch sítí. Implementace certifikaãních sluÏeb také zajistila vy‰‰í bezpeãnost pfii ovûfiování uÏivatelÛ pfii pfiihla‰ování do operaãního systému a pfii pfiístupu do národních zdravotních registrÛ.

Přínosy a řešení projektu PKI Hlavním pfiínosem projektu je bezesporu kompletní zv˘‰ení bezpeãnosti dat zaji‰tûné ovûfiováním uÏiva-

tele pfii pfiístupu do národních zdravotních registrÛ a interního IS, stejnû tak jako zv˘‰ené zabezpeãení fyzick˘ch, bezdrátov˘ch i VPN sítí. Dal‰í v˘hodou implementace certifikaãních sluÏeb je moÏnost roz‰ífiení o dal‰í certifikaãní autority pro jednotlivé organizace pfiímo fiízené MZ âR. Na základû poÏadavkÛ MZ âR spoleãnost NETPROSYS navrhla, nainstalovala a nakonfigurovala tfiívrstvou hierarchii PKI sloÏenou z pûti certifikaãních autorit. Soukromé klíãe certifikaãních autorit jsou uloÏeny ve dvou HSM modulech a uÏivatelské certifikáty slouÏící k ovûfiení vlastníka jsou uloÏeny na ãipové kartû nebo USB tokenu. NavrÏen˘ systém je koncipován jako souãást centrálního fie‰ení s moÏností dal‰í ‰kálovatelnosti a je plnû vyuÏiteln˘ i pro dal‰í aplikace v rámci organizací MZ âR. Certifikáty mohou b˘t vyuÏívány pro elektronick˘ a digitální podpis, ‰ifrování elektronické po‰ty, pfiihla‰ování do operaãního systému, k ovûfiování pfiístupu k bezdrátov˘m a VPN sítím i k národním registrÛm. Systém je rovnûÏ schopn˘ vydávat certifikáty pro servery a zafiízení

k zabezpeãení chránûné komunikace. Ministerstvo má v plánu systém do budoucna dále rozvíjet a plnû vyuÏívat ve‰ker˘ch jeho nabízen˘ch moÏností.

■ společnost má hlavní sídlo v Brně, pobočky v Praze a Ostravě, ■ společnost je držitelem certifikátů ISO 9001:2000, ISO 14001:2004, ISO 27001:2005, ■ úspěšné prověření NBÚ na stupeň ’D’ ve smyslu zákona č. 412/2005 Sb. o ochraně utajovaných informací, ■ součástí holdingu VÍTKOVICE se společnost stala v roce 2008. Fúzí se silným partnerem v podobě společnosti VÍTKOVICE získává NETPROSYS větší

jistotu a stabilitu, otevírají se jí nové možnosti, stává se konkurenceschopnější, může snáze vstupovat do zakázek většího rozsahu a nabídnout svým zákazníkům více služeb, ■ významné reference z poslední doby: ČEPRO, Telefónica 02 Czech Republic, Státní ústav pro kontrolu léčiv, statutární město Brno, RWE Interní služby, Skanska CZ, UNIVERZITA PARDUBICE. ■ www.netprosys.cz

Recepty v úložišti Mimo to spoleãnost NETPROSYS získala zakázku na vybudování centrálního úloÏi‰tû elektronick˘ch receptÛ u Státního ústavu pro kontrolu léãiv, jehoÏ nadfiízen˘m orgánem je MZ âR. Centrální úloÏi‰tû má v prvé fiadû slouÏit pacientÛm k vedení jejich osobních medikaãních záznamÛ, ale i k usnadnûní práce lékafiÛm a lékarníkÛm. V rámci projektu spoleãnost NETPROSYS implementuje systém pro zaji‰tûní bezpeãného sbûru dat a jejich uloÏení. Systém zahrnuje vybudování certifikaãní autority podfiízené MZ âR, dále implementaci kryptaãních zafiízení umístûn˘ch v datovém centru, ale i kryptaãních zafiízení (VPN klientÛ) pro lékárny v celé âR. Souãástí projektu je i zaji‰tûní servisních a dohledov˘ch sluÏeb v reÏimu vysoké dostupnosti 24 hodin dennû 7 dnÛ v t˘dnu.

CO MOŽNÁ NEVÍTE… ■ NETPROSYS byl založen v roce 1997, ■ už v druhém roce svého působení společnost podle hodnocení Deloitte & Touche postoupila mezi 50 nejdynamičtěji se rozvíjejících firem v regionu Moravy, ■ během prvních dvou let svého působení na českém trhu se NETPROSYS zařadil mezi přední společnosti v oblasti telekomunikací s pravidelným obratem přes 100 mil. Kč (v současnosti roční obrat dosahuje 290 mil. Kč),

inzerat 210x297_image.indd 1

26.2.2009 7:35:51

06_mh0309

24.3.2009 12:39

Stránka 1

BŘEZEN 2009 ANKETA SPOLUPRACUJÍ S VÁMI OBCE NA IMPLEMENTACI E-GOVERNMENTU? NA JAKÉ PROBLÉMY NARÁŽÍTE NEJČASTĚJI?

Za odeslání zprávy zaplatí úřady

Obce vyuÏily moÏnosti získání dotace na CzechPoint. Jsou pravidelnû informovány o dal‰ích novinkách t˘kajících se datov˘ch schránek. Nûkteré z nich se rozhodly jít svou vlastní cestou bez ohledu na na‰e doporuãení. Nejvût‰ím problémem je nevyjasnûnost financování a ve‰ker˘ch dopadÛ na JI¤Í FURIK, obec. tajemník, R˘mafiov

Spolupráce s patnácti obcemi na‰eho správního obvodu pfii zavádûní e-Governmentu je bezproblémová. Nበmikroregion Vala‰skomezifiíãsko-Keleãsko je sv˘mi hranicemi shodn˘ s územím „obce s roz‰ífienou pÛsobností“ a spolupracovat na spoleãném rozvoji, aÈ uÏ jde o ãerpání evropsk˘ch dotací, nebo tfieba na uÏ zmínûné implementaci e-Governmentu, povaÏujeme za samozfiejmost.

ANKETA S obcemi spolupracujeme. Dohodli jsme se, Ïe podepí‰eme smlouvu o administraci. Spisovou sluÏbu, která by umoÏÀovala zfiízení datov˘ch schránek, budeme fie‰it tak, Ïe upravíme stávající. Co se t˘ãe Ïádostí obcí o CzechPoint, v na‰em správním obvodu poÏaduje plnou verzi ãtrnáct obcí, upgrade devût obcí. Do konce pfií‰tího t˘dne budou hotové Ïádosti pro zb˘vající obce mikroregionu, asi tfii obce se zatím neozvaly a jedna obec (Milasín) urãitû kontaktní místo CzechPoint nebude zfiizovat.

Ve správním obvodu máme tfiiaãtyfiicet obcí. Obce mají zájem na spolupráci pfii podávání Ïádostí na CzechPoint, rovnûÏ chtûjí spolupracovat pfii zavádûní datov˘ch schránek v návaznosti na elektronickou spisovou sluÏbu. Zatím jsme podali tfiiadvacet Ïádostí obcí, dal‰ích ‰estnáct máme rozpracovan˘ch. Problémem jsou ãasto rozporuplné ãi neúplné informace z rÛzn˘ch zdrojÛ, dále pak neexistence provádûcích pfiedpisÛ a zpoÏdûní pfii vypisování dal‰ích v˘zev na vybavení technologick˘ch a vzdûlávacích center pro obce. JOSEF KUPâÍK, tajemník, Blansko

STRANA 6

D AT O V É S C H R Á N K Y

EVA ·PATKOVÁ, tajemnice, Bystfiice nad Pern‰tejnem

Foto: âeská po‰ta

KONEC DLOUHÝCH FRONT NA ÚŘADECH. ÚSPORA OBECNÍCH POKLADEN. S TAKOVÝM HESLEM PODEPSALI SMLOUVU O PROVOZOVÁNÍ DATOVÝCH SCHRÁNEK MINISTR VNITRA IVAN LANGER A GENERÁLNÍ ŘEDITEL ČESKÉ POŠTY PETR SEDLÁČEK. Praha – I pfies pÛvodní sliby, Ïe obce za odeslání datov˘ch zpráv nebudou âeské po‰tû nic platit, si úfiady peníze ve svém rozpoãtu musí pfiece jen pfiichystat. Státní podnik se totiÏ rozhodl, Ïe se v‰ech penûz nechce vzdát. A protoÏe nechce odradit firmy a obãany âeské republiky, peníze bude vybírat jen od úfiadÛ. „Pfiesto ale úfiady u‰etfií. Od prvního ãervence, kdy se spustí systém datov˘ch schránek, zavedeme jednotnou cenu 17,90 korun za odeslání. Nyní se ceny za obálky s barev-

n˘mi pruhy pohybují v rozmezí jednatfiiceti aÏ dvaceti korun. âím víc se budou datové schránky pouÏívat, tím rychleji klesne i cena sluÏeb. Úfiady tak zpoãátku u‰etfií aÏ ãtyfiicet procent,“ vysvûtlil generální fieditel âeské po‰ty Petr Sedláãek. Podle nûj âeská po‰ta pfiesto pfiijde o 800 milionÛ korun. Stát by naopak mohl roãnû u‰etfiit aÏ tfii sta milionÛ korun. „Pokud by teì âeská po‰ta zaváhala, mohlo by se stát, Ïe by se zachovala podobnû jako továrna, která vyrábí svíãky a bude je vyrábût i ve chvíli, kdy zaãne fungovat elektrick˘ proud,“ myslí si ministr vnitra Ivan Langer. Po‰tû se uÏ nyní otevírají nové moÏnosti podnikání. Kromû samotného provozu datov˘ch schránek, mÛÏe nabízet i dal‰í sluÏby. Po‰ta napfiíklad chce oslovit velké firmy. Ty by totiÏ mohly zaãít se sv˘mi klienty komunikovat podobnû, jako stát bude komunikovat se sv˘mi obãany. Po‰ta také plánuje rozvíjet svou sluÏbu certifikaãní autority POST SIGNUM. Tento komerãní certifikát by mûl nadstandardnû zabezpeãit data v datov˘ch schránkách.

Ceny za odeslání datové schránky budou klesat v závislosti na využívání této služby

JOSEF MATOCHA, tajemník, Vala‰ské Mezifiíãí

Hranice transakcí 0–33 milionu 33–66 milionu 66–100 milionu 100–123 milionu Nad 123 milionu

Cena s DPH 17,90 15,90 13,90 11,90 9,90

CO TO JE DATOVÁ SCHRÁNKA? Datová schránka je elektronické úložiště, které je určeno ke komunikaci s orgány veřejné moci. Její pomocí je možné podávat podání orgánům veřejné moci a naopak přijímat od nich úřední rozhodnutí v elektronické podobě. Tento způsob komunikace nahrazuje klasický způsob doručování v listinné podobě. Oznámení o doručení nové zprávy bude zasíláno buď na mobilní telefon (za poplatek), nebo zdarma do e-mailové schránky. CO NENÍ DATOVÁ SCHRÁNKA? Datová schránka není e-mailová schránka. Jejím prostřednictvím není možné komunikovat přímo s jednotlivými úředníky, ale pouze s celým úřadem. Datovou schránku nelze použít pro komunikaci s přáteli, kamarády, firmami atd. Na druhou stranu do ní nebudou chodit reklamy, zavirované přílohy apod. Dokumenty doručené do datové schránky v ní také nezůstanou neomezeně dlouhou dobu. Datová schránka slouží pro jejich doručování a nikoliv uschovávání. CO BUDE DATOVÁ SCHRÁNKA UMĚT? ■ odesílat zprávy ■ přijímat zprávy ■ zjišťovat stavy odeslaných zpráv ■ přijímat doklady o dodání a doručení ■ ověřovat, zda adresát má datovou schránku ■ propojení s elektronickými formuláři KDO MŮŽE A KDO MUSÍ MÍT DATOVOU SCHRÁNKU? Datovou schránku mohou bezplatně získat fyzické osoby, nepovinná je také pro podnikající fyzické osoby, naopak zřízení pro právnické osoby je povinné a totéž platí pro orgány veřejné moci. Přechodnou lhůtu pro zřízení datových zpráv mají advokáti, notáři nebo daňoví poradci.

Cena bez DPH 15,04 13,36 11,68 10,00 8,32

Státní podnik také pfiedpokládá, Ïe zpoãátku budou uÏivatelé vyuÏívat i sluÏby Hybridní po‰ta. Zprávu zaslanou do datové schránky po‰tovní úfiedníci vytisknou a ode‰lou jako klasickou zásilku. Peníze také mÛÏe strÏit za sluÏbu dlouhodobého uchovávání dat ãi odeslání SMS zprávy v momentû, kdy do datové schránky dorazí nov˘ dokument.

Dva miliony lidí Skrz datové schránky od prvního ãervence bude komunikovat více jak tfiináct tisíc úfiadÛ a institucí a 450 tisíc právnick˘ch osob. âeská po‰ta také pfiedpokládá, Ïe se do systému dobrovolnû zapojí také více jak dva miliony lidí. „Tento pfiedpoklad opíráme o fakt, Ïe internetové bankovnictví dnes vyuÏívá jeden a pÛl milionÛ lidí,“ dodal Sedláãek. Po‰ta tak musí sepsat se v‰emi úfiady smlouvy o poskytování sluÏeb. Na úfiad pfiijde po‰tovní agent a podepí‰e se zástupci smlouvu o provozování datov˘ch schránek. Cena 17, 90 15, 90 13, 90 11, 90 9, 90

Úspora u zásilky 31 korun 40 % 47 % 54 % 60 % 67 %

Podle ministerstva by se mûly nyní obce a firmy pfiipravovat na spu‰tûní datov˘ch schránek systematicky. Obce budou pfiipraveny v pfiípadû, Ïe budou mít zafiízení potfiebné pro terminál CzechPoint. Na ten nyní z pûtaosmdesáti procent pfiispívá Ministerstvo vnitra. Vût‰í obce, které uÏ nyní uvaÏovaly o pofiízení spisové sluÏby, budou mít zjednodu‰enou práci, pokud zafiízení na kontrolu údajÛ o dokumentech koupí. Na webové adrese Ministerstva vnitra je zvefiejnûn˘ seznam firem, které s ministerstvem podepsaly memorandum o v˘robû a v˘voji spisov˘ch sluÏeb. Vût‰í mûsta, zejména s roz‰ífienou pÛsobností, se spu‰tûní systému nebojí. Obavy ale mají o men‰í obce, které v souãasnosti nemají ani CzechPoint. „Nechápu, jak to máme v‰echno stíhat. My jsme na úfiadû jen dva. Já a sekretáfika. Metodické pokyny a provádûcí vyhlá‰ky dostaneme aÏ v kvûtnu a za dva mûsíce na to máme fungovat,“ stûÏuje si starosta Pavlova na Bfieclavsku Vladimír Folt˘n. Veronika Hrdá Úspora u zásilky 26 korun 31 % 39 % 47 % 54 % 62 %

Úspora u zásilky 20 korun 11 % 21 % 31 % 41 % 51 % Zdroj: âeská po‰ta

JAK SI ZŘÍDÍM DATOVOU SCHRÁNKU? ■ Fyzické osoby mohou o zřízení datové schránky požádat na CzechPointu. Fyzické osoby mohou požádat jak o zřízení, tak o zneplatnění své datové schránky opětovně. ■ Podnikající fyzické osoby mohou o zřízení datové schránky požádat na CzechPointu. ■ Právnickým osobám bude zřízena datová schránka ze zákona, přístupové údaje obdrží poštou do vlastních rukou. ■ Orgánům veřejné moci bude zřízena datová schránka ze zákona, přístupové údaje obdrží poštou do vlastních rukou. JAK BUDEME DO DATOVÉ SCHRÁNKY PŘISTUPOVAT? K datové schránce bude možné přistoupit přes webový portál Informačního systému datových schránek. K tomu potřebujete běžný počítač s připojením k internetu a obsluhu schopnou pracovat s internetovým prohlížečem na úrovni základní počítačové gramotnosti. Další možnost počítá s napojením ISDS na elektronickou spisovou službu organizace. Toto napojení bude možné pomocí tzv. Webových Služeb, jejichž návrh je definován v Memorandu mezi MV ČR a výrobci spisových služeb. KDO MŮŽE DATOVOU SCHRÁNKU POUŽÍVAT? V prvním okamžiku může do schránky přistupovat jen tzv. oprávněná osoba, tedy ta, která obdržela přístupové kódy. Tou může být samotná fyzická osoba, která si nechala schránku na svou žádost zřídit, či fyzická podnikající osoba. U orgánů veřejné moci, kde dochází ke zřízení ze zákona automaticky, je touto oprávněnou osobou statutární orgán, člen statutárního orgánu, vedoucí organizační složky nebo vedoucí orgánu veřejné moci. Tato osoba může poté delegovat tuto činnost, tak jako v případě papírové pošty, na další osoby. Těmi může být tzv. administrátor a také pověřená osoba, na kterou může spravování schránky delegovat jak oprávněná osoba, tak administrátor. V praxi to může například znamenat, že oprávněnou osobou je starosta obce, který deleguje administrátorská práva na vedoucího odboru IT a pověřenou osobou učiní pracovníka podatelny.

V rámci e-Governmentu s námi spolupracuje pût obcí z na‰eho správního obvodu, kter˘m jsme pomohli se zpracováním a odesláním Ïádosti o dotaci na CzechPoint. Zatím se v‰echny obce nevyjádfiily k tomu, zda s námi budou spolupracovat v oblasti datov˘ch schránek a elektronické spisové sluÏby. DÛvodem je nedostatek informací o technologické implementaci datov˘ch schránek. ProtoÏe ORP chybí kompetence v zákonû, nebyla zatím na poskytování tûchto sluÏeb Ïádná smlouva mezi Otrokovicemi a pfiíslu‰nou obcí uzavfiena. MARIE MALÍKOVÁ, tajemnice, Otrokovice

V tuto chvíli spolupracujeme se ‰esti obcemi na podání Ïádosti na zfiízení nebo upgrade pracovi‰tû CzechPoint. V ostatních záleÏitostech eGovernmentu zatím sbíráme podklady pro pfiijetí rozhodnutí, zda obcím spolupráci nabídneme, ãi nikoliv. Za dÛleÏitou nyní povaÏuji vzájemnou komunikaci a v˘mûnu informací. Jako problémov˘ vidím tok informací z centra a pfiedev‰ím vnitfinû nesouhlasím s administrativní nároãností a neefektivitou procesu financování projektu. TOMÁ· VINDI·, tajemník, Nov˘ Jiãín

JAKÉ VÝHODY BUDOU MÍT DATOVÉ SCHRÁNKY PRO OBČANA? Přístupnost z kteréhokoliv místa planety, pokud je dostupný internet, úspora času, odpadnou problémy s doručováním a chozením na poštu, atd. Výhodné může být zřízení datové schránky pro všechny, kdo pobývají mimo své trvalé bydliště resp. korespondenční adresu. POKUD ZE STRANY OBČANA DOSTANE ÚŘAD PODÁNÍ V PAPÍROVÉ PODOBĚ, JE NUTNÉ, ABY ODPOVÍDAL ELEKTRONICKY? Mohlo by se zdát, že zvolil-li někdo ke komunikaci s veřejnou správou papírovou formu, přeje si takto komunikovat. Zákon č. 300/2008 Sb. upřednostňuje, je-li to možné, elektronickou komunikaci. Proto i u reakcí na ta podání, která úřady obdrží papírovou formou, musí zjišťovat, zda má odesílatel datovou schránku. Pokud zjistí, že tato schránka existuje, odpověď je nutné odeslat elektronicky jejím prostřednictvím. JAK SPOLU SOUVISÍ KONTAKTNÍ MÍSTO CZECHPOINT A DATOVÁ SCHRÁNKA? CzechPointy zájemcům zprostředkují – kromě již běžných služeb – přístup do datové schránky. Pracovník na přepážce za poplatek dokument z datové schránky vytiskne, nebo naopak donesený dokument zkonvertuje do elektronické podoby, opatří elektronickým podpisem a odešle danému orgánu veřejné moci. KDE ZÍSKÁME VÍCE INFORMACÍ? ■ www.mvcr.cz ■ www.datoveschranky.info ■ www.egoncentrum.cz ■ www.egovernment.cz ■ infolinka na tel. č. 270 005 200

Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR

07_mh0309

26.3.2009 9:33

Stránka 1

BŘEZEN 2009

STRANA 7

B E Z P E Č N É DATOV É S C H R Á N K Y

Smolík: Osobní údaje stojí statisíce NA ŽÁDNÝ ODKAZ NEKLIKEJTE. MŮŽETE NALETĚT PODVODNÍKOVI.

byl zamûstnanec, v jin˘ch to byli napfiíklad dodavatelé, ktefií tam peãovali o systém. Ukazuje se, Ïe nejvût‰í hrozbou jsou ale samotní správci neÏ koncoví uÏivatelé.

Datové schránky jsou ideální pro phishing.

88 % správců zneužilo firemní data

Text: Veronika Hrdá Radek Smolík bezpeãnostní expert spoleãnosti Symantec

Jaká rizika skr˘vají datové schránky? Je to ideální místo pro phishing uÏivatelÛ. Pokud vám totiÏ pfiijde do elektronické schránky dopis od nûjakého úfiadu, tak vy se to nûjak musíte dozvûdût. Budete mít dvû moÏnosti. Buì vám pfiijde na vበosobní mail zdarma oznámení, nebo si zaplatíte za sluÏbu pfies sms zprávu. Pfiedem tedy víte, jakou sluÏbu si vût‰ina lidí vybere. Vyberou si email. To je ale platforma, kterou se posílá phishing. Proto Teì musí technici pracovat na tom, aby zabránili tomu, Ïe na tento mail se budou posílat veledÛleÏité detaily. Nesmí tam b˘t jak˘koli odkaz, ãi dokonce ãíslo datové schránky. Toto si musí v‰ichni zapamatovat, protoÏe samozfiejmû budou nûktefií podvodníci posílat maily s podvodn˘m obsahem a vy jim nechtûnû poskytnete údaje, které nikdy nesmíte dát z ruky. Pravidlo tedy zní: nikdy neklikejte na odkaz, kter˘ se tváfií jako pfiístup do va‰í datové schránky. Jen tak nenaletíte na phishing. Proã o taková data mÛÏou hackefii stát? ProtoÏe tato data mají obrovskou cenu. MÛÏou se dobfie prodat. A my víme, Ïe jsou také nejdraωí. Jen si uvûdomte, co tam je za data. Napfiíklad finanãní úfiad vás mÛÏe vyzvat k tomu, abyste upfiesnila detaily k daÀovému pfiiznání, mÛÏe po vás chtít doloÏit potvrzení od zamûstnavatele o mzdû. Nevûdomky tak mÛÏete poskytnout spoustu informací o sv˘ch dûtech. V tomto momentû se mÛÏe stát, Ïe mi nûkdo vleze do schránky a ukradne data, která potfiebuje? Toho se ani tak nebojím. To by se mohlo jednodu‰e odhalit. Spí‰ si

Pfii na‰em prÛzkumu jsme se anonymnû ptali správcÛ sítí, zda nûkdy ukradli data, nebo zda by na takové jednání pom˘‰leli. 88 procent z nich nám fieklo, Ïe uÏ to udûlalo a Ïe by to udûlali znovu, protoÏe se jim takové chování vyplatí.

dovedu pfiedstavit, Ïe to budou dûlat podobnû jako s internetov˘m bankovnictvím. To jsou systémy, které jsou uÏ dnes hromadnû napadány, právû proto, Ïe poskytují tolik cenn˘ch informací. Podvodníci totiÏ vûdí, Ïe nejslab‰í ãlánek sedí mezi klávesnicí a obrazovkou. Na tyto útoky nejãastûji naletí samotní lidé, ktefií jsou ochotni nûjaké v˘zvû uvûfiit a nûco pro ni udûlat.

Fiktivní stránky MÛÏe se tak jednodu‰e stát, Ïe je takov˘ podvodník pfiivede na fale‰n˘ web, kter˘ vypadá úplnû stejnû jako jejich webové rozhraní pro komunikaci s bankou. Oni se vám tam v pohodû zalogují, zadají hesla, pin. Pak uÏ není nic jednodu‰‰ího neÏ jít vybrat jejich úãet. Myslím, Ïe ale nebude ani tak snaha ten systém zesmû‰nit, jako nenápadnû vykrádat ta samotná data, aniÏ by to nûkdo vûdûl. Proã jsou lidé ochotní kliknout na odkaz, kter˘ je v pochybném mailu? ProtoÏe to není tak jednoduché poznat. Budu velmi tvrdû doporuãovat státu, aby si zaregistroval nejen domény, které vyhlásí jako oficiální, ale také ty, které mohou b˘t velmi podobné. Napfiíklad www.datoveschranky.cz i www.datovechranky.eu. Na tûchto zdánliv˘ch maliãkostech právû staví podvodníci. Oni

jsou totiÏ schopní vytvofiit stránku, která je velmi podobná tomu, co vytvofií stát. A vy jim pak ochotnû pfiedáte v‰e, co si tak peãlivû chráníte. Nebudete mi asi vûfiit, ale kdyÏ se na toto zeptáte témûfi v kterékoli bance, tak do takovéto vûci neinvestují. A to i pfiesto, Ïe jde o minimální náklad. O jaká data je na ãerném trhu nejãastûji zájem? Jsou to osobní data o nemocn˘ch, zdravotnû postiÏen˘ch lidech nebo naopak o bohat˘ch lidech. Zajímavá jsou data o majetku, adresách. Prostû jakákoli data, kvÛli kter˘m se nûkdy mÛÏe za vás nûkdo vydávat. UÏ jsem vidûl miliardové obchody, které probíhají na internetov˘ch aukcích. Nezapomínejte na to, Ïe v dne‰ním internetovém svûtû se dá udûlat cokoli. Pokud znají va‰e indentifikaãní kódy, pak si na vás mÛÏou pÛjãit pÛjãku nebo napfiíklad cokoli zastavit. Kolik taková data stojí? Napfiíklad identifikaãní ãísla slu‰n˘ch bonitních úãtÛ stojí i tisícovky dolarÛ. Znám pfiípad paní, která takto pfii‰la o v‰e, co si kdy v Ïivotû uspofiila. Takov˘ ãlovûk se pak na bezpeãné chování v prostfiedí internetu dívá úplnû jinak. Kdy se nûco podobného stalo? Je toho mnoho. VzpomeÀte si na nedávnou kauzu s Libimseti.cz. Tehdy se na internetu objevilo ‰est tisíc mlad˘ch holek, které se nechaly cudnû vyfotit v bikinkách

i v docela hardcorov˘ch polohách se sv˘mi milenci. Ty holky si myslely, Ïe mÛÏou sv˘m nápadníkÛm posílat bezpeãnû cokoli. A toto pfiesvûdãení nabyly pouze na základû toho, Ïe se nûkde pfiihlásily a zaheslovaly. O samotném serveru nevûdûly nic. A pak se divily, Ïe se jeden trouba naboural do systému a zaplavil jejich fotkami v‰echny volné servery. A kdo obchodoval napfiíklad s daty lidí? Napfiíklad T-mobil prodal data o sv˘ch klientech Komerãní bance. A to úplnû beztrestnû. Jen na základû toho, Ïe lidem nabídla nûjakou pidislevu.

Miliardový černý trh s osobními daty Jejich zákazníci podepsali souhlas s tím, Ïe mobilní operátor mÛÏe operovat s jejich osobními údaji a dávat je komu chtûjí. Komerãní banka pak mûla daleko jednodu‰‰í cestu v oslovování lidí, kter˘m nabízela své produkty. Nyní budou v‰echna data centrálnû uloÏená na jednom místû. Jakou máme jistotu, Ïe s na‰imi údaji nebudou obchodovat napfiíklad státní úfiedníci? V zásadû o nic men‰í ani vût‰í, neÏ ji máme dnes. I v pfiípadû ãesk˘ch ãi slovensk˘ch bank jsme jiÏ vidûli pfiípady, kdy v tom jeli lidé zevnitfi. Ve slovenské poji‰Èovnû to

Správci, ktefií pfiiznávají, Ïe kradou data, budou dohlíÏet nad základními registry? Je potfieba, aby jeden ãlovûk nedûlal v‰echno a aby mu úfiad nedovolil kumulovat funkce. Pokud podezfiíváte stát z toho, Ïe nemá tuto stránku o‰etfienou, pak vûfite, Ïe krok, kter˘ nyní dûlá, naopak zlep‰í stávající stav. Zru‰í se totiÏ rodné ãíslo a dostanete jin˘ identifikátor bez vypovídající hodnoty. Navíc nebude moÏná v‰echna data spojit a zjistit, kdo je kdo. TûÏko ale po nûm mÛÏete chtít, aby vyfie‰il problém, kter˘ sedí na konci. Jaké jsou preventivní kroky k tomu, aby se o na‰ich údajích nedozvûdûli obchodníci s daty? První, co si musíte hlídat jako nejzákladnûj‰í vûci jsou login a heslo. Systém ale nemÛÏeme zaloÏit na tom, Ïe toto bude jediná ochrana. Myslím, Ïe není ani bezpeãné, aby byl systém poji‰tûn nûjak˘m certifikátem uloÏen˘m ve va‰em poãítaãi. Tvrdû prosazujte komplikovanost hesel. Osm písmen prostfiídan˘ch ãíslicemi je absolutní minimum. Známe pfiípad, kdy slovensk˘ server národního bezpeãnostního úfiadu byl zaheslován zkratkou nbusr123. Takové idiotské heslo pak zpÛsobilo, Ïe se kdokoli mohl dostat do systému celého úfiadu. Na internetu visí slovníky potencionálních hesel, protoÏe hackefii ví, Ïe lidé si hromadnû zadávají hesla podle toho, co proÏívají. Napfiíklad kdyÏ ‰li chlapi na Pána prstenÛ, do t˘dne mûla vût‰ina z nich heslo Gandalf.

O Petrovicích si můžou zjistit informace i Číňané INTERNETOVÉ STRÁNKY V ČÍNŠTINĚ, SEMAFOR POPLATKŮ NEBO BOUŘLIVÁ ONLINE DISKUZE S OBČANY. I TAK VYPADAJÍ WEBOVÉ STRÁNKY PETROVIC A MIKULOVA. Brno – Za to, Ïe jejich webové stránky mÛÏou jít ostatním pfiíkladem, získaly zaãátkem bfiezna také ocenûní. V kanceláfiích starostÛ se nyní budou vyjímat diplomy s nápisem Zlat˘ erb Jihomoravského kraje. „Na‰e stránky mají ‰est jazykov˘ch mutací. PfieloÏili jsme je také do ãín‰tiny a tureãtiny. Zatím sice nemÛÏu potvrdit velk˘ nárÛst turistÛ, ale nûkolik z nich se uÏ ubytovalo v místním penzionu. Chceme b˘t pfiipravení na v‰echno. Pokud zaujmete jeden region v âínû, znamená to, Ïe si vás v‰imnou miliony lidí,“ uvedl starosta Petrovic na Blanensku Vladimír Paulík. V obci Ïije ‰est set

Vítûzové ankety Zlat˘ erb Jihomoravského kraje. Foto: Zlat˘ erb

lidí. Proto si také mohl obecní úfiad dovolit zapojit v‰echny obãany do projektu poplatkov˘ semafor. Na sv˘ch stránkách vyvûsili úfiedníci tabulku s pfiehledem o uhrazen˘ch taxách. O tom, zda má jednotliv˘ dÛm zaplaceno za hrob, popelnici ãi psa se kaÏd˘ jednodu‰e dozví díky systému tfií barev. âervená znamená, Ïe obec ãeká na zaplacení poplatku, Ïlutá signalizuje, Ïe je obãan od poplatku osvobozen˘

a zelená, Ïe úfiad uÏ peníze vybral. Za tento projekt získal starosta ocenûní Nejlep‰í elektronická sluÏba.

Aktuální weby Porota oceÀovala nejen netradiãní nápady. Hodnotila jak profesionálnost stránek, tak také jejich aktuálnost. „Nûkteré obce se pre-

zentují nejen atraktivnû, ale i aktuálnû. V novinkách vyvû‰en˘ch na stránkách se ãasto objevily informace nûkolik hodin po konání akce,“ uvedl pfiedseda poroty pro Jihomoravsk˘ kraj Jan Forbelsk˘. Toto kritérium na plné ãáfie splnilo mûsto Mikulov. NeÏ se ale vedení mûsta podafiilo spustit aktuální a pfiehledné stránky, museli si souãasní radní projít tvrd˘m bojem. „Stránky nás stály témûfi pÛl milionu korun. Mnoho zastupitelÛ bylo proti. Teì alespoÀ vidí, Ïe se snaha vyplatila. Chceme uspût i v celostátním kole,“ tvrdí mikulovsk˘ starosta Rostislav Ko‰tial. Podle nûj vedení radnice pocítilo v˘hody interaktivního webu i jinak neÏ jen ocenûním od pofiadatelÛ Zlatého erbu. „Lidé s námi diskutují. I kdyÏ to nûkdy není pfiíjemné, dozvíme se, co je potfieba zmûnit, udûlat. Bez internetu bychom nemûli tolik zpûtné vazby na na‰i práci,“ myslí si Ko‰tial. SoutûÏ Zlat˘ erb vrcholí na konferenci Internet ve státní správû a samosprávû v Hradci Králové. Ta se letos uskuteãní 6.–7. dubna.

VÍTĚZOVÉ OLOMOUCKÉHO KRAJE: Nejlepší webová stránka města: 1. Přerov (http://www.mu-prerov.cz) 2. Hranice (http://www.mesto-hranice.cz) 3. Moravský Beroun (http://www.morberoun.cz) Nejlepší webová stránka obce: 1. Lipová-lázně (http://www.lipova-lazne.cz) 2. Křelov-Břuchotín (http://www.krelov.cz) 3. Náměšť na Hané (http://www.namestnahane.cz) Nejlepší elektronická služba: 1. Olomouc: Mapa drobných rekreačních ploch v Olomouci 2. Grygov: AIS Grygov 3. Hanušovice: IS Městské knihovny Cena veřejnosti: Pavlovice u Kojetína (http://www.pavlovice.cz/)

AKTUÁLNĚ RADNIČNÍ SMS SLAVÍ ÚSPĚCH Vsetín – Novou komunikaãní sluÏbu vsetínské radnice, která spoãívá v odeslání sms zprávy v okamÏiku vyhotovení obãanského prÛkazu ãi pasu, vyuÏily za necel˘ uplynul˘ rok bezmála tfii tisícovky lidí. Ze statistik odboru tak vypl˘vá, Ïe oznámení o vyhotovení dokladu si nechal zaslat kaÏd˘ ãtvrt˘ klient. Nová aplikace funguje pfiesnû rok. Po poãáteãní zdrÏenlivosti obyvatel se sluÏba ujala. Lidé si u‰etfií zbyteãné cesty a telefonáty na radnici. SMS si chválí i úfiedníci. „SluÏba se nám velmi dobfie osvûdãuje. Do oznámení lidem napí‰eme, kdy si mohou doklad vyzvednout, ãímÏ pfiedcházíme fiadû telefonátÛ,“ fiíká vedoucí oddûlení obãansk˘ch prÛkazÛ a cestovních dokladÛ Daniela Sehnálková.

DOTACE NA EKOLOGICKÉ AUBOTUSY Jihov˘chod – Témûfi 250 miliónÛ korun na autobusy vefiejné dopravy a dal‰ích 240 miliónÛ na nákup a opravy vlakÛ mÛÏe zaãít pfierozdûlovat regionální rada Jihov˘chod. Evropská komise totiÏ schválila ãesk˘ reÏim podpory, která je urãená provozovatelÛm vefiejné dopravy v regionech. Peníze musí b˘t vyuÏity do roku 2013. V ãervnu leto‰ního roku tak vyhlásí regionální rada Jihov˘chod v˘zvu, ve které rozdûlí 200 miliónÛ korun. Îadatelé tak mohou pfiedkládat projekty na nákup ekologick˘ch autobusÛ. V druhém ãtvrtletí pfiijde také nová kontinuální v˘zva s 240 milióny korun. Z nich se mají nakoupit osobní vlaky.

PROTIKRIZOVOU KOMISI MAJÍ I NA ZLÍNSKU Zlín – Po NERVU a MOZKU si zafiídili protikrizovou komisi také Zlín‰tí. Má tfiináct ãlenÛ a jejím pfiedsedou je námûstek hejtmana Jaroslav Drozd. Komise se shodla na tom, Ïe je v kraji potfieba udrÏet zamûstnanost a zvy‰ovat kvalifikaci zamûstnancÛ, a to i za cenu urãit˘ch organizaãních opatfiení. „Je tfieba, aby firmy udrÏely vlastní zamûstnance a pfii opûtovném rÛstu ekonomiky mohly znovu získat více zakázek s kvalifikovan˘mi pracovníky. Nûktefií zamûstnavatelé, ktefií byli nuceni plo‰nû sniÏovat mzdy, aby nemuseli propou‰tût, v‰ak potvrdili, Ïe se tak dûje ve shodû s odborov˘mi organizacemi,“ uvedl hejtman Zlínského kraje Stanislav Mi‰ák. Komise chce proti krizi bojovat také zv˘‰ením vefiejn˘ch investic, které budou podpofiené operaãními programy. Ty by mûly na trh pfiinést dal‰í peníze a nové zakázky, napfiíklad do stavebnictví. Právû tady by mohli najít uplatnûní lidé z automobilového prÛmyslu, na kter˘ dopadla krize nejvíce. „Apelovali jsme také na banky, aby se nebály pÛjãovat peníze a tûm, ktefií mají se splácením problémy, aby pomohly napfiíklad dal‰ím rozloÏením splátek,“ fiekl hejtman. (ad)

08-09_mh0309

24.3.2009 12:37

Stránka 1

BŘEZEN 2009

Brownfield není zřícenina Morava – Ne každý opuštěný areál je odsouzený k demolici. Některé brownfieldy dokážou novému majiteli nabídnout to, co na zelené louce jen stěží může najít. Redakce Moravského hospodářství spolu s regionálními kancelářemi agentury CzechInvest sestavila žebříček těch nejzajímavějších zpustlých nebo jen částečně využívaných areálů. Jsou zajímavé nejen polohou, cenou, stavem technických sítí. Pro zájemce je také jednoduché domluvit se s majiteli, kterých není mnoho nebo je často pouze jeden. V pěti Moravských krajích je téměř pět tisíc brownfieldů. Moravské hospodářství přináší aktuální informace a přehled o třinácti nejzajímavějších areálech.

STRANA 8

T O P B R O W N F I E L D Y N A M O R AV Ě

„Investoři, kteří hledají místo pro své podnikání, si brownfieldy vybírají v sedmi procentech případů. Vše trvá mnohem déle, než postavit budovu na zelené louce. Nevýhodou tří čtvrtin brownfieldů je také fakt, že jsou v malých obcích pod deset tisíc obyvatel a jsou v soukromém vlastnictví,“ uvedl Igor Gargoš z agentury CzechInvest. Investoři mohou opravu brownfieldů částečně zaplatit také z peněz Operačního programu Podnikání a inovace z programu Nemovitosti. Žádosti mohou směřovat i na Operační program Životní prostředí či Program rozvoje venkova. Více informací o možnostech čerpání naleznete na www.moravskehospodarstvi.cz

Intea II v Třešti Majitel chce za areál získat osm milionÛ korun.

Sklárny Bohemia Úsobí SKLÁŘSKÁ HISTORIE SKONČILA. KDO PŘIJDE DALŠÍ? Dvû století mífiilo úsobské sklo do svûta. Pfied tfiinácti lety jihlavská sklárna Bohemia závod zavfiela. Usobí, kde se brousilo sodnodraselné sklo a olovnat˘ kfii‰Èál, tak ztratilo svou tradiãní v˘robu. UÏ tfiináct let areál opravují noví majitelé. Ve ãtyfiech budovách nyní podnikají nájemníci a spí lidé, ktefií potfiebují levnûj‰í pronájem. Majitelé v‰ak nevyluãují, Ïe více neÏ 1500 metrÛ ãtvereãních zastavûné komerãní plochy prodají. „Areál oÏivujeme od roku 2005. Komerãní ãást jsme pfievzali bez dodávky elektrické energie. V˘mûnili jsme transformátor, plynofikovali jsme v˘robní ãást, probûhly opravy hlavních rozvodÛ vody. V leto‰ním roce jsme dokonãili rekonstrukce posledních bytÛ,“ uvedla majitelka Ivana Krpálková. Podle ní uÏ o areál mûlo zájem nûkolik investorÛ. Jednu z hlavních budov uÏ také prodali. „BohuÏel v fiadû pfiípadÛ jsou prostory pfiíli‰ velké, nebo naopak pfiíli‰ malé pro potfieby nájemcÛ. Jsme

Nemovitosti leÏí dva kilometry od dálnice.

ale ochotni prostory pfiedûlat tak, aby jim budovy vyhovovaly,“ dodala Krpálková. ManÏelé Krpálkovi nyní nabízejí zbylé tfii budovy, které jsou ve velmi dobrém stavu. V souãasné dobû pronajímají metr ãtvereãní mûsíãnû za jednadvacet korun.

O prodejní cenû chtûjí majitelé vyjednávat. Nemovitosti leÏí dva kilometry od dálnice D1 u exitu Vûtrn˘ Jeníkov. Mûstys Úsobí se nachází patnáct kilometrÛ od Havlíãkova Brodu a Jihlavy. Humpolec je vzdálen˘ deset kilometrÛ.

KRAJ VYSOČINA

Areál bývalých jatek v Třebíči JATKA JAKO NOVÁ. JEN V NICH CHYBÍ PODNIKATEL. FUNKČNÍ JSOU NEJEN CHLADICÍ ZAŘÍZENÍ, ALE I BUDOVY URČENÉ K VÝROBĚ

LUKRATIVNÍ PARCELY U HISTORICKÉHO CENTRA Ne v‰echny opu‰tûné areály jsou urãeny k prÛmyslové v˘robû. Pfiedváleãnou nábytkáfiskou fabriku v Tfie‰ti na Jihlavsku nabízí dnes majitelé jako místo ideální pro bydlení, sluÏby ãi lehkou v˘robu. „Mûsto uÏ nechce, aby tak blízko historického centra vyrostla dal‰í v˘robna,“ vysvûtluje majitel areálu INTEA II Vilém Fránek. Podle nûj tak nové byty mÛÏou mít v˘hled na tfie‰Èsk˘ zámek a na nedaleké historické centrum. Souãasn˘ majitel uÏ s hektarov˘m areálem mnohé udûlal. „Zbourali jsme nûkteré budovy, ãást jsme sanovali a postavili trafostanici. Tu

nyní vyuÏívá spoleãnost E.on jako záloÏní zdroj,“ fiekl Fránek. V areálu také nejsou Ïádné ekologické zátûÏe. Nov˘ majitel by pak mûl nûkolik moÏností, jak s parcelami naloÏit. Buì se mÛÏe rozhodnout budovy úplnû zbourat, nebo mÛÏe vyuÏít jejich historick˘ ráz. Majitel chce za areál získat alespoÀ osm milionÛ korun. „Uvûdomujeme si, Ïe nejzajímavûj‰í jsou samotné pozemky,“ dodal Fránek. Ten b˘valou v˘robnu prodává necel˘ mûsíc. Mûsto Tfie‰È leÏí uprostfied âeskomoravské vrchoviny, nedaleko Jihlavy na v˘znamné regionální silnici Jihlava – Telã – Daãice – Slavonice. Od krajského mûsta je Tfie‰È vzdálená necel˘ch dvacet kilometrÛ. V historickém mûstû Ïije necel˘ch sedm tisíc obyvatel. V únoru v Tfie‰ti hledalo práci ‰est procent lidí.

Témûfi nov˘ areál jatek v Tfiebíãi uÏ tfii roky ãeká na nového majitele. Souãasní vlastníci koupili více neÏ hektarové parcely v prÛmyslové zónû v roce 2006. Chtûli tam zaãít znovu zpracovávat maso. „Vzhledem k situaci na trhu s masem to ale není reálné. ProtoÏe jin˘ zámûr nemáme, chceme areál prodat, pfiípadnû pronajmout s vyuÏitím dotaãních programÛ,“ uvedl Milo‰ Vránek z druÏstva Developer PKKP.

Areál z roku 1989 Podle agentury CzechInvest nov˘ investor mÛÏe získat dotaci, která pokryje aÏ ‰edesát procent nákladÛ z Operaãního programu podnikání a inovace Nemovitosti.

âtyfii budovy mohou slouÏit jako sklady ãi prodejny.

Areál byl vybudován v roce 1989. V roce 2004 jej tehdej‰í vlastníci kompletnû zrekonstruovali. „My nyní zaji‰Èujeme kompletní údrÏbu a ostrahu,“ dodal Vránek. V areálu je moÏné podnikat v nejrÛznûj‰ích oborech. MÛÏe rozjet nejen provoz jatek nebo jiné potravináfiské v˘roby. K tomu mohou noví investofii vyuÏít také funkãní chladící prostory.

âtyfii budovy mohou slouÏit jako skladovací, prodejní ãi v˘robní haly. „Prodejní cena k jednání je tfiináct milionÛ korun, vãetnû ve‰keré funkãní technologie nebo dvanáct milionÛ korun bez technologie,“ prozradil Vránek. Podle nûj je kupní cena uznateln˘m v˘dajem dotaãního programu OPPI Nemovitosti.

Areál vojenské posádky v Mikulovicích BUDOVY BEZ POZEMKŮ VE ZLATÝCH HORÁCH. Danajsk˘ dar. Tak by se dal charakterizovat pfievod armádního majetku do rukou obce Mikulovice ve Zlat˘ch Horách. Obec s témûfi tfiemi tisíci obyvateli získala sto padesát skladÛ, ve kter˘ch je‰tû pfied tfiemi lety chránili vojáci munici. Pfievod má ale jeden velk˘ háãek: pfiestoÏe obec vlastní budovy, témûfi dvû stû hektarÛ pozemkÛ jí zatím nepatfií. Ty vlastní státní podnik fiízen˘ ministerstvem obrany – Vojenské lesy a statky. „Armáda se zachovala mace‰sky. Pfiedala nám budovy bez pozemkÛ, silnice a ostatních ploch. Pozemky pod budovami a lesy zÛstávají v rukou státu,“ uvedl mikulovick˘ starosta Ivan Dost. Podle nûj je tak situace zablokovaná a kvÛli tomu nemají pfiípadní zájemci o areál obklopen˘ lesy zájem. „V souãasné dobû zmizel nejv˘znam-

nûj‰í investor. Americko-ãeská firma tam chtûla vybudovat továrnu na v˘robu roznûtek. Pracovat tam mohlo aÏ 250 lidí. Dal‰í investofii jsou velmi opatrní, neboÈ dvojí vlastnictví je odrazuje. Navíc nevyfie‰ené vlastnictví majetku brání moÏnosti pouÏít evropské i tuzemské dotace,“ upozornil Dost.

Armáda: Je nám to líto Armáda se ale nafiãení, Ïe by se zachovala neserioznû, brání. „Je nám líto, Ïe obec má s pozemky takové problémy. My jsme pfiedali v‰echno, co jsme mohli. Dokonce jsme ãást pozemkÛ od Vojensk˘ch lesÛ a statkÛ pomohli bezplatnû pfievést. Nyní ale tento podnik oãekává návrh na fie‰ení od obce a podle m˘ch informací je ochotn˘ jednat,“ uvedl mluvãí ministerstva obrany Jan Pej‰ek. Slovo jednat znamená, Ïe státní podnik bude chtít pozemky pronajmout, smûnit za jiné nebo prodat. A na to v souãasnosti nemá obec peníze. Navíc situaci

OLOMOUCKÝ KRAJ kilometry mimo obec. Budoucí majitel by pak musel do území je‰tû investovat. „Aby se podnikateli podafiilo areál vyuÏít a zamûstnat v nûm dvû stû lidí, musel by investovat je‰tû dal‰ích 49 aÏ 80 milionÛ korun. Pokud by areál byl rozdûlen na nûkolik zón, pak v té nejv˘hodnûj‰í podobû je potfiebné vynaloÏit deset aÏ dvanáct milionÛ korun. Pak by mohl zaãít podnikat v ãtyfiech temperovan˘ch halách o velikosti tisíce metrÛ ãtvereãních,“ myslí si Dost.

Dvû stû hektarÛ v lese je ideálních pro turistiku i v˘robu.

Unikát s hustou sítí silnic

komplikují i církevní parcely. Ty ale v souãasnosti nemají majitele, protoÏe stát ãeká na zákon o církevních restitucích.

Trpûlivost by se ale mohla investorovi vyplatit. Pokud by se stát s obcí dohodl, mohl by získat dvû stû hektarÛ leÏících dva

Agentura CzechInvest vidí v mikulovickém areálu potenciál pro v˘robní i turistické vyuÏití. „Jsou tam nádherné lesy v blízkosti hranic s Polskem. Je to unikátní areál propojen˘ hustou sítí silnic,“ uvedla fieditelka olomouckého zastoupení agentury CzechInvest Pavlína Slepiãková.

08-09_mh0309

24.3.2009 12:37

Stránka 2

BŘEZEN 2009

T O P B R O W N F I E L D Y N A M O R AV Ě

Beskydská kasárna, Frýdek ČTYŘICET BUDOV V JEHLIČNATÉM LESE. Vojenské budovy obklopené lesy. To jsou Beskydská kasárna ve Fr˘dku-Místku. Mûsto chce, aby areál se ãtyfiiceti budovami zaãal vyuÏívat nov˘ vlastník. Proto mu chce umoÏnit svobodu volby. V ‰estadvaceti hektarovém areálu tak mÛÏe zaãít vyrábût nebo pfiedûlat b˘valá kasárna na ubytovací ãi volnoãasové zafiízení. „Zatím vyãkáváme na to, s jak˘mi plány pfiijde váÏn˘ zájemce. Cenu i podrobnosti o vyuÏití vyjednáme aÏ s konkrétním investorem,“ uvedl Pavel Osina z odboru ekonomického rozvoje fr˘decko-místeckého magistrátu. âást areálu získalo mûsto do svého vlastnictví v roce 2004. Od armády tak získalo velitelskou budovu, garáÏe, dílnu, venkovní pfiístfie‰ky, autodílny, ãerpací stanice pohonn˘ch hmot, plynovou kotelnu, stráÏnici, vûznici, psinec a b˘valé sklady raket a vojenského materiálu. Vût‰ina z objektÛ je funkãních. Mûsto nyní Ïádá o dotaci z Ministerstva pro místní rozvoj na opravu vodovodu. Za oplocen˘m areálem mûsta se nachází dal‰ích témûfi sto padesát hektarÛ lesÛ. Ty nyní vlastní státní podnik Vojenské lesy a statky.

Kolem budov povede rychlostní silnice R48.

Pokud se nûkdo rozhodne investovat do tohoto areálu, musí poãítat s men‰ími ekologick˘mi komplikacemi. PrÛzkumníci se totiÏ pfii posledním v˘zkumu zamûfiili pfiedev‰ím na nejrizikovûj‰í objekty. U nich na‰li jen nepatrné zneãi‰tûní. Nevyluãují ale, Ïe ekologické zátûÏe mohou b˘t na jin˘ch místech v areálu. Pro budoucího investora je v˘hodné, Ïe se areál nachází u silnice vedoucí do Fren‰tátu pod Radho‰tûm ãi tfii kilometry vzdá-

leného Fr˘dku-Místku. Stát chce do tfií let také postavit obchvat mûsta, kter˘ by byl souãástí rychlostní silnice R48. Vojensk˘ areál by tak byl pfiímo napojen na no‰ovickou prÛmyslovou zónu, Ostravu, Slovensko a na dálnici D1. „Jednáme s krajem také o tom, Ïe by nám pomohl pfiispût na zpracování studie vyuÏitelnosti. Ta by mohla pomoci zájemcÛm více pfiiblíÏit moÏnosti v Beskydsk˘ch kasárnách,“ myslí si Osina.

Zemědělské družstvo v Těškovicích Agentura CzechInvest odhaduje, Ïe aÏ ãtyfiicet procent z pust˘ch objektÛ tvofií b˘valé kravíny. A jen málokdy je pro investory zajímavé staré zemûdûlské budovy opravovat. NeÏ by totiÏ rozpletli komplikovanou síÈ majitelÛ, mohlo by se jim stát, Ïe zchátralé budovy do té doby spadnou. Jinak je to v obci Tû‰kovice na Opavsku. Tam vlastní dvouhektarové pozemky se ãtyfimi halami obec. Proto, aby byla jedin˘m majitelem, udûlala hodnû. Za to chce jediné: najít investora, kter˘ zpustl˘ kravín vyuÏije. A zastupitelé mu dopfiedu slibují, Ïe nebudou klást Ïádné pfiekáÏky. „O zuÏitkování areálu se snaÏíme od roku 2004, kdy jsme podali Ïádost o vypracování projektové dokumentace na Ministerstvo pro místní rozvoj âR, Kanceláfi zmocnûnce vlády pro Moravskoslezsk˘ kraj a tato Ïádost byla vyhodnocena jako úspû‰ná a vypracoval se projekt na vyuÏití celého areálu,“ uvedl starosta Tû‰kovic Martin Sedlák. Podle nûj mají o areál zatím zájem pouze soukromníci, ktefií potfiebují skladovací haly.

Opravu zemûdûlského druÏstva podporuje i kraj.

Obec také chce brzy podepsat smlouvu s kovoobrábûcí firmou. Ta by obsadila polovinu budov. „Vedle areálu je také projektován investiãní zámûr závodu na zpracování biomasy, ale není v silách na‰í obce najít partnera,“ fiekl Sedlák. V areálu jsou funkãní ãtyfii haly, které potfiebují opravit. SiláÏní jámu, poÏární nádrÏ ãi vrátnici doporuãují technici zbourat.

SLIBNÝ VÝROBNÍ AREÁL U RUŠNÉ SILNICE Ne kaÏd˘ brownfield smutnû ãeká na nového majitele. PfiestoÏe o kasárna ve ·ternberku nemûli podnikatelé nûkolik let zájem, dnes je vedení radnice optimistiãtûj‰í. Jednání o vyuÏití vypadají slibnû. A to

i v dobû recese. „Z pÛvodních zájemcÛ odstoupili od zámûru pouze dva se zdÛvodnûním nejistoty jejich dal‰í existence,“ uvedl vedoucí odboru správy majetku mûsta Miroslav Fiala. Mûsto, které získalo majetek armády pfied tfiemi lety, se nejdfiíve snaÏilo nachystat areál tak, aby v nûm mûli soukromníci co nejménû práce. KdyÏ ale

PRVOREPUBLIKOVÁ TEXTILKA S ARISTOKRATICKOU MINULOSTÍ. Bruntál. Hlavní silnice smûrem na Olomouc. Stará ale zachovalá textilka pozdûji obsazená vojáky. To jsou hlavní charakteristiky areálu Marburg. „Dfiíve vlastnil areál ‰lechtick˘ rod MarburgÛ. V dobû socialismu se do nûj nastûhovali vojáci,“ vysvûtlil Josef Novák z firmy Developer PKKP. Investor, kter˘ by se rozhodl koupit pûtihektarov˘ pozemek, by mûl nûkolik moÏností. Buì by mohl vyuÏít stávajících tfiináct budov jako skladovací haly, nebo by z nûj mohl udûlat nákupní, kanceláfiské ãi bytové

centrum. Územní plán poãítá i s lehkou v˘robou. „TfiípodlaÏní budovy prodáváme uÏ ãtyfii roky. Od té doby mûlo o areál zájem mnoho developerÛ, ale vÏdycky ztroskotala jednání na cenû,“ uvedl Novák. V areálu nejsou funkãní technické sítû. Kotelna je zakonzervovaná. Pfiípojky jsou ale pfiichystány pfiímo na pozemcích. O tom, Ïe areál nabízí mnoho moÏností, svûdãí i plány zájemcÛ. Nûktefií odhadovali opravy budov na padesát milionÛ. Jiní mûli pfiedstavy o rezidenãním bydlení za pÛl miliardy korun. Bruntál leÏí 70 kilometrÛ od Ostravy, 55 kilometrÛ od Olomouce, 50 kilometrÛ od polsk˘ch hranic a 40 kilometrÛ od Opavy. V lednu tohoto roku bylo na Bruntálsku 6 509 lidí bez práce. V okrese je tak 12,4 procent nezamûstnan˘ch.

Průmyslový park Karviná VÝROBNÍ HALY V CENTRU ČEKAJÍ NA NÁJEMCE.

PfiestoÏe jde o b˘val˘ kravín, na pozemcích nejsou Ïádné ekologické zátûÏe. V obci Tû‰kovice Ïije osm set obyvatel. „Nejhlavnûj‰ím problémem je asi dostupnost po komunikacích II. a III tfiídy, které mají omezenou kapacitu pro vût‰í nákladní automobily,“ dodal Sedlák. Do okresní Opavy trvá jízda autem témûfi pÛl hodiny.

Hospodáfiská recese dopadla i na majitele dvanáctihektarového areálu b˘valé Kovony v centru Karviné. Aby nov˘ majitel – spoleãnost Bamki – udrÏel stávající nájemce a pfiilákal nové zákazníky, nabízí pronájem v˘robních hal za vstfiícnûj‰ích podmínek. „V Moravskoslezském kraji se pohybuje nájem v podobn˘ch areálech prÛmûrnû za tisíc korun za metr ãtvereãní za rok. My nabízíme cenu aÏ o polovinu niωí. SnaÏíme se udrÏet nájemce i nadstandardním pfiístupem,“ uvedl vedoucí PKK spoleãnosti Bamki Milan Piatko. Podle nûj je patnáct budov zaplnûn˘ch z pûta‰edesáti procent. Firma, která se rozhodne v Karviné podnikat, mÛÏe vyuÏít Ïelezniãní vleãku a pohodlné napojení na silnici první tfiídy smûrem do Ostravy, No‰ovic, Polska, ãi Slovenska. DÛvodem, proã je nájem v areálu b˘valé Kovony levnûj‰í, je také stav

budov. Areál letos slaví 104 let od svého zaloÏení. „Mnoho budov ale pochází z ‰edesát˘ch, sedmdesát˘ch let. V‰echny jsou funkãní a mÛÏou ihned slouÏit,“ dodal Piatko. Spoleãnost Bamki nyní jedná také s celním úfiadem o postavení celních skladÛ. Tak aby nájemci mohli své zboÏí ihned proclít. Kromû v˘hod samotného areálu je v okrese Karviná také dostatek kvalifikovan˘ch zamûstnancÛ. Úfiad práce evidoval v únoru 5641 lidí. To pfiedstavuje patnáctiprocentní míru nezamûstnanosti. Je‰tû v listopadu loÀského roku mûlo práci o témûfi tisíc lidí více. Nezamûstnanost ve mûstû byla o ãtyfii procenta niωí.

Drožďárna Olomouc

Kasárna Šternberk Mûsto jedná s deseti regionálními podnikateli.

Areál textilky Marburg Investofii o Marburg mûli zájem, v dobû krize opadl.

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

OPRAVTE NÁŠ KRAVÍN, ŽÁDÁ OBEC.

STRANA 9

nebylo s Ïádostmi o dotace úspû‰né, zahájilo jednání se zájemci. Nyní se do devítihektarového areálu chce nastûhovat zhruba deset regionálních podnikatelÛ. O pozemky na okraji mûsta v bezprostfiední blízkosti plánovaného obchvatu projevil zájem i developer, kter˘ má zájem postavit obchodní centrum. „Zájem investorÛ se rodil pomalu. Pokud se objevili, jejich zájem opadl v souvislosti s neexistující infrastrukturou a nutností provedení znaãného poãtu demolic,“ popsal situaci Fiala. Teì se situace zmûnila: investofii se pfiihlásili a mûsto si mÛÏe poslechnout více nabídek a udûlat si názor na to, kdo bude areál nejlépe vyuÏívat. A to i pfiesto, Ïe oprava do kasáren nebude levná. „Do v˘stavby dopravní a technické infrastruktury je potfiebné investovat devadesát milionÛ korun. Z operaãního programu Podnikání a inovace je moÏné získat aÏ ‰edesátiprocentní dotaci,“ dodal Fiala. Podle nûj nabízí mûsto prostor i pro pfiípadnou expanzi kasáren. Za areálem se totiÏ nachází dal‰ích pût hektarÛ mûstsk˘ch pozemkÛ.

SEDM HEKTARŮ NA OKRAJI KRAJSKÉHO MĚSTA. Olomouãtí byli na svou droÏìárnu py‰ní. Kvasnice z Olomouce mífiily do celého svûta. Dnes v areálu sídlí jeden z pfiedních obchodníkÛ s pekafisk˘mi surovinami. V témûfi pûtihektarovém území vyuÏívá ãást administrativní budovy, ãást areálu pronajímá men‰ím firmám. A chce ho pronajímat do doby, neÏ se objeví jeden nebo maximálnû dva zájemci, ktefií b˘valou droÏìárnu koupí.

„Nov˘ majitel mÛÏe vyuÏít nejen samotné budovy, které jsou v pomûrnû dobrém stavu, ale mÛÏe zúroãit i v˘hodnou polohu parcel. Sídlíme v ulici, která je v tûsné blízkosti dálnice. Pozemky mohou b˘t zajímavé i pro bydlení. Kolem areálu povede Jantarová stezka,“ fiíká Jana Kysilková ze spoleãnosti Lesaffre âesko. V zasíÈované oblasti droÏìárny stojí tfii funkãní budovy ze sedmdesát˘ch let, které potfiebují opravit. V areálu ãi na jeho hranici funkãní kanalizace, vodovod, plynovod, parovod a elektrická rozvodna.

10_mh0309

24.3.2009 12:38

Stránka 1

BŘEZEN 2009

Zámek v Miroslavi chátrá ZÁMEK SROVNATELNÝ S PERNŠTEJNEM POTŘEBUJE OPRAVIT Obrovsk˘ zámek, kter˘ má hodnotu známého Pern‰tûjna. Jen má jeden háãek: uÏ ‰estnáct let chátrá a ãeká na nového zámeckého pána. Pokud se nûkter˘ z investorÛ rozhodne památku z roku 1212 opravit, bude mít jednu v˘hodu. Souãasn˘ majitel – mûsto Miroslav udûlá v‰e pro to, aby zájemci pomohl zámek opravit a nekladl mu Ïádné pfiekáÏky. „Pokud se investor rozhodne zámek vyuÏít, musel by jen za nutné opravy zaplatit minimálnû sto milionÛ korun. Proto jsme se rozhodli zámek de facto vûnovat. Abychom ale mûli jistotu, Ïe zájemce má ãisté úmysly, nechali bychom si pfiedem sloÏit zálohu deseti milionÛ korun, ze kter˘ch by se poté platily první opravy,“ uvedl místostarosta Miroslavi Roman Volf. Ten se stará o propagaci prodeje památky. A potencionální investofii se díky jeho snaze do Miroslavi obãas pfiijedou podívat. Ne v‰ichni ale vedení radnice zaujali. „Nûktefií si mysleli, Ïe kdyÏ se tady objeví se zlat˘m fietûzem na krku a ve vypÛjãeném autû, Ïe si nezjistíme, Ïe

Ze zámku obyvatelé vyklidili tfiicet tun holubího trusu.

se jedná o mezinárodnû hledané zloãince. Takoví mají zájem pouze o získání úvûru a za nûkolik let by pak poslali pohled z Baham,“ myslí si Volf. Pokud by se solventní zájemci rozhodli v Miroslavi usadit, mohli by vyuÏít i dal‰í v˘hody. Zámek leÏí dvacet kilometrÛ od rakousk˘ch hranic a dva kilometry k silnici první tfiídy, která vede do Znojma. Mûsto se také uÏ nûkolik let stará o to, aby bylo okolí zámku udrÏované. Aby mohli do zámku chodit náv‰tûvníci, muselo mûsto napfiíklad vyklidit tfiicet tun

holubího trusu. Na rozdíl od jin˘ch chátrajících památek má také opravenou stfiechu, a tak do zámku nezatéká. Pfiesto je ale nutné podle Volfa nevhodnû zvolenou bonnskou ‰indel ãasem vymûnit. „Problémem je havarijní stav. Zdivo je vlhké a potfiebuje okamÏité statické zaji‰tûní. V budovû nejsou ani vyhovující rozvody. ZároveÀ je nutné opravit cesty a provést sadové úpravy v zámeckém parku,“ uvedl fieditel jihomoravské kanceláfie agentury CzechInvest Martin PotÛãek.

Vojenské cvičiště Pánov v Hodoníně

Kromû zámûru mûsta pfiilákat do zóny prÛmyslové v˘robce má lokalita i dal‰í moÏnosti vyuÏití: kolem prÛmyslové zóny se nachází témûfi stohektarov˘ pozemek b˘valého vojenského cviãi‰tû. To má v‰ak jedno velké ALE. Areál je evidovan˘ v seznamu Natura 2000. Mûsto se teì snaÏí pfiem˘‰let nad tím, jak obrovsk˘ pozemek vyuÏít. Oblast ale nemusí b˘t vhodná pouze pro adrenalinové sporty ãi jízdy na koních. Mûsto také jedná s ministerstvem Ïivotního prostfiedí o umoÏnûní zuÏitkování cviãi‰tû jako prostoru pro fotovoltaickou elektrárnu. „Získali jsme areál v roce 2005 v rámci ru‰ení vojensk˘ch posádek. Od tohoto roku se sna-

UÏ dvacet let se obyvatelé Dolní Beãvy dívají na to, jak jim stfied obce hyzdí rozestavûné nákupní stfiedisko. Îivotopis zakonzervované dvoupatrové budovy chvíli pfiipomínal spí‰e ping-pong neÏ slibn˘ projekt. Poté, co ji po revoluci obec prodala dvûma podnikatelÛm, ktefií budovu zneuÏili pro úvûrov˘ podvod, obec areál koupila zpût. Nyní se snaÏí b˘t úspû‰nûj‰í neÏ pfiedchozí soukromníci. Multifunkãní budovu opravuje a nabízí k prodeji nejen firmám, ale i lidem, ktefií chtûjí v Dolní Beãvû nedaleko RoÏnova pod Radho‰tûm bydlet. „V horním patfie stavíme ãtrnáct bytÛ, spodní ãást je urãena pro sluÏby. V první fázi zkusíme budovu prodat po jednotliv˘ch ãástech. Pokud se nám nepodafií oslovit kupce, pak ji budeme pronajímat. A pokud nevyjde ani tato varianta, pak horní patro nabídneme jako apartmány pro lidi, ktefií se nechtûjí

PROSTORNÉ HALY NEPOTŘEBUJÍ VELKOU INVESTICI Sklady na cukr v Hru‰ovanech nad Jevi‰ovkou leÏí nedaleko hraniãního pfiechodu Hevlín. Soukrom˘ majitel dvû deset metrÛ vysoké haly neustále vyuÏívá a spí‰e jen ãeká na vhodného investora. Pavel Sapou‰ek od revoluce zatím nejednal s nik˘m, kdo by splnil jeho oãekávání. „Se zájemci se pouze oÈukáváme. Ale nic konkrétního jsme nevyjednali. Svou pfiedstavu, za kolik

chci areál prodat, fieknu jen potencionálnímu partnerovi,“ uvedl Sapou‰ek. Podle nûj mÛÏe pfiípadn˘ zájemce vyuÏít nejen témûfi jeden a pÛl hektarÛ pozemkÛ. B˘valé sklady na cukr jsou stále funkãní, jsou v nich zavedeny nûkteré pfiípojky, vãetnû kanalizace. Chybí plyn. Podle ekologÛ není ani nutné odstraÀovat Ïádnou zátûÏ. „V˘hodou je napojení na místní silnici. Sklady leÏí na okraji obce nedaleko hranice s Rakouskem. Proto zde doporuãujeme prÛmyslové vyuÏití nebo zachovat skladové prostory,“ uvedl fieditel jihomoravské poboãky CzechInvestu Martin PotÛãek.

Bývalé UP Bučovice PATNÁCT HEKTARŮ U VÝPADOVKY NA SLOVENSKO

Areál je evidovan˘ v seznamu Natura 2000.

Ïíme najít vhodné uplatnûní pro tuto lokalitu,“ uvedl Zdenûk ·tûpanovsk˘ z mûstského úfiadu v Hodonínû. Zájemce do Hodonína nejvíce láká blízkost rychlostní komunikace R55, z které se dá po dvaceti kilometrech najet na dálnici D2. V˘hodou je také pomûrnû

rovn˘ terén, kter˘ není v záplavové oblasti. Investora by mohl také lákat zájem mûsta udrÏet areál tak, aby nezpustl. „Mûsto nechce pozemky prodávat. Jedinou podmínkou je, aby zámûr nemûl negativní vliv na Naturu 2000,“ dodal ·tûpanovsk˘.

Nákupní středisko a dům služeb PODNIKATELÉ SELHALI. BYTY PRODÁ OBEC.

Sklady v Hrušovanech nad Jevišovkou V areálu není Ïádná ekologická zátûÏ.

JIHOMORAVSKÝ KRAJ

OSM HEKTARŮ VOLNÝCH PARCEL S TECHNICKÝMI PŘÍPOJKAMI. OCHOTA MĚSTA HODONÍNA SPOLUPRACOVAT S INVESTOREM. TO JE PRŮMYSLOVÁ ZÓNA PÁNOV.

STRANA 10

T O P B R O W N F I E L D Y N A M O R AV Ě

Kdysi tam pracovaly stovky lidí z Buãovic. Dnes je areál b˘valého nábytkáfiského pozemku prázdn˘. Investor, kter˘ potfiebuje vyrábût nedaleko hranic se Slovenskem, má tak moÏnost koupit sedm hektarÛ zasíÈovan˘ch pozemkÛ. Poté, co stát dostaví obchvat Buãovic, bude prÛmyslová oblast pfiímo napojená na novou silnici smûrem na Slovensko nebo Brno. Majitelé chtûjí získat z prodeje nûkolik desítek milionÛ korun. Pfiesnou ãástku ale nechtûjí prozradit. „Nov˘ investor získá zajímavé pozemky. Na druhou stranu bude potfiebovat hodnû penûz na demolici vût‰iny budov. PouÏitelná je jen jedna,“ uvedl Marek Hauke z âeské investiãní a správcovské, která má prodej areálu na starosti. O koupi

areálu mûlo zatím zájem nûkolik investorÛ, ktefií si svÛj zámûr nakonec rozmysleli. Chtûli zde postavit sluneãní elektrárny nebo skladové haly. DÛvodem, proã si svÛj plán rozmysleli, jsou zfiejmû men‰í ekologické zátûÏe, které musí budoucí majitel zlikvidovat. Pokud se ale do této práce pustí, bude mít v ruce jiÏ zpracovan˘ ekologick˘ audit. Souãasn˘ vlastník se také rozhodl odstranit Ïelezniãní vleãku. Zjistil totiÏ, Ïe nefunkãní vleãka není pro zájemce lákadlem.

Průmyslový areál Brumov SEDM BUDOV MŮŽE IHNED SLOUŽIT.

Byty nebo luxusní apartmány? Rozhodnou zájemci.

ZLÍNSKÝ KRAJ starat o chalupu, ale chtûjí mít náhradní bydlení v pfiírodû,“ uvedl starosta obce Dolní Beãva Pavel Mana. Ten se ale nebrání tomu, aby obec prodala budovu jedinému zájemci. Tentokrát by ale úfiad byl obezfietnûj‰í. Hrubá zastfie‰ená stavba stojí ve stfiedu obce, padesát metrÛ od silnice první tfiídy. V tûsné blízkosti jsou tenisové kurty,

zastávka, základní i matefiská ‰kola, sportovní hala ãi kostel. „Nevím, co bychom uÏ mohli lidem nabídnout více,“ myslí si Mana. Obec chce nejmen‰í byt o rozloze ãtyfiiaãtyfiiceti metrÛ ãtvereãních prodat pfiibliÏnû za 1,25 milionÛ korun. Nejdraωí pak bude stát 2,13 milionÛ. Za pronájem nejmen‰ího bytu chce obec získat pût tisíc korun za mûsíc.

Funkãní ãistiãka odpadních vod, v‰echny technické sítû, sedm budov k okamÏitému vyuÏití. To je v˘robní a skladov˘ areál v Brumovû – Bylnici nedaleko Vala‰sk˘ch KloboukÛ. Poslední dûlníci v nûm pracovali je‰tû pfied tfiemi lety. Dnes ho chce majitel zaãít pronajímat. „O areál se uÏ starám dva roky. Objekty byly rekonstruované v roce 1973. Tehdy stály opravy tfii a pÛl milionu korun,“ uvedl jedin˘ vlastník Radek Míãa. V areálu se tak kromû skladovacích hal nacházejí i funkãní kanceláfie s nov˘m topením. Míãa uÏ jednal se tfiemi zájemci. Nûktefií z nich mûli nároãné poÏadavky na pfiedûlání areálu, s jin˘mi se nedohodl na podmínkách. Podle Jakuba Nováka ze zlínské poboãky agentury CzechInvest investor, kter˘ se rozhodne podnikat v Brumovû, nebude litovat. Nejen, Ïe se nájem pohybuje v ãástkách o polovinu men‰ích neÏ v nedalekém Zlínû. Region je zajímav˘ i díky lidem, ktefií v Brumovû-

-Bylnici Ïijí. Vût‰ina z nich totiÏ pracovala dfiíve v prÛmyslové v˘robû. Nyní aÏ dvû stû z nich hledá práci. PfiestoÏe se mÛÏe zdát, Ïe lokalita není strategická, Míãa si myslí opak. „Za dva roky povede nedaleko obce rychlostní silnice R49 smûrem na Îilinu. Areál tak bude leÏet na spojnici mezi No‰ovicemi a Îilinou, kde se nacházejí dvû v˘znamné automobilky,“ myslí si Míãa. Podle nûj mÛÏe nûkteré investory lákat také zámûr majitele pozemky a areál pouze pronajímat. „V dobû krize mají v˘robci zájem spí‰e o pronájem neÏ o koupi,“ fiíká Míãa.

11_mh0309

24.3.2009 12:40

Stránka 1

BŘEZEN 2009

STRANA 11

Z AT E P LO VÁ N Í B Y T Ů

Vláda chce zateplovat byty. Začne asi v dubnu. MILIARDY KORUN CHCE VĚNOVAT ČESKÁ VLÁDA NA ZATEPLOVÁNÍ BYTŮ. ZATÍMCO OSTATNÍ DOTACE NA OPRAVY A VÝSTAVBY DOMŮ VLÁDA POZASTAVILA, NEBO OMEZILA, DO FONDŮ PODPORUJÍCÍCH IZOLACI A ZATEPLOVÁNÍ CHTĚJÍ MINISTŘI POSLAT MNOHEM VÍCE PENĚZ. Novinkou by mûla b˘t dotace na zateplování nepanelov˘ch domÛ. Zatím ale není jasné, z jak˘ch fondÛ mÛÏou Ïadatelé pfiíspûvky na nepanelové domy ãerpat. „Peníze urãitû budou, ale kdy pfiesnû a z jak˘ch fondÛ, to je‰tû musíme projednat,“ fiekl Jaroslav Orel, vrchní fieditel sekce politiky bydlení z Ministerstva pro místní rozvoj. V souãasné dobû je klíãov˘ program PANEL ze Státního fondu rozvoje bydlení. Vláda letos na základû doporuãení protikrizové rady nav˘‰ila jeho rozpoãet o ‰est set miliónÛ korun. Celkovû je tedy v programu PANEL 4,1 miliardy korun.

Vláda chce ãerpat také z evropsk˘ch penûz. âeské republice pfiipadnou z Evropského fondu pro regionální rozvoj asi ãtyfii procenta celkového objemu, tedy asi 560 miliónÛ eur. Zda úfiedníci peníze opravdu rozdûlí na teplené izolace, zatím není jisté.

Ministerstvo Ïivotního prostfiedí chce na zateplování domÛ uvolnit aÏ 25 miliard korun.

Úspora až 30 % energie

Foto: Jifií Sláma/Foto Sláma

Nezávisle na PANELU pfiipravuje svÛj program také Ministerstvo Ïivotního prostfiedí. Fond Green Investment Scheme (GIS) by byl primárnû urãen˘ na zateplování nepanelov˘ch domÛ. Peníze jel sehnat ministr Bursík do Japon-

ska. Chce tam prodat emisní povolenky. Kromû zateplování by mûl fond slouÏit napfiíklad k v˘mûnû oken, v˘mûnû kotlÛ na uhlí za tepelná ãerpadla, k penûÏní podpofie solárních systémÛ na ohfievy vody

a vytápûní. Zdali ov‰em Japonsko zaplatí za povolenky pÛvodnû plánovan˘ch pûtadvacet miliard není jasné. Podle Bursíka by mûl program odstartovat na zaãátku dubna a mûla by ho doprovázet informaãní kampaÀ.

Revitalizace: šance uspět už po čtvrté VÍCE PARKOVACÍCH MÍST, DVĚ HŘIŠTĚ PRO DĚTI, ZÁZEMÍ PRO SPORTOVCE NEBO PODZEMNÍ KONTEJNERY NA TŘÍDĚNÝ ODPAD. TAKTO BUDE ZA DVA ROKY VYPADAT SÍDLIŠTĚ MOHELNICKÁ A PLZEŇSKÁ V UNIČOVĚ. MĚSTO ZA REVITALIZACI ZAPLATÍ POLOVINU NÁKLADŮ. Uniãov – Na osmi milionovou investici Ïádá Uniãov o grant z programu Regenerace panelov˘ch sídli‰È, kter˘ poskytuje Ministerstvo

pro místní rozvoj. Vedení mûsta poãítá, Ïe dotace pokryje padesát procent nákladÛ, tedy asi kolem ãtyfi miliónÛ korun. Po úspû‰né rekonstrukci sídli‰tû v ulici Generála Svobody a mezi ulicemi Mohelnickou a Novou pfiichází na fiadu sídli‰tû mezi ulicemi Mohelnickou a PlzeÀskou. Radní chtûjí zrekonstruovat pfiedev‰ím vnitroblokové parkovi‰tû vãetnû pfiilehl˘ch silnic a chodníkÛ. Pro nejmen‰í dûti by mûla vzniknout dvû hfii‰tû, pro ty star‰í sportovi‰tû pro mládeÏ. Uniãov‰tí jiÏ Ïádají o grant po ãtvrté v fiadû, tfiikrát z toho uspûli. „Projekt si zpracováváme sami, projektovou pfiípravu nám dûlá architekt. Poté jezdíme projekt konzultovat na Ústav územního rozvoje,“ uvedl Pavel Hodulák z Odboru

investic a regionálního rozvoje mûsta Uniãov. Konzultace je zdarma a podle Evy Rozehnalové, architektky z Ústavu územního rozvoje, je prospû‰ná pro obû dvû strany. „Pro nás je to velik˘ pfiínos, díky konzultacím sledujeme projekty prÛbûÏnû a nemusíme pak fie‰it devadesát aÏ sto projektÛ najednou ve dvou t˘dnech po uzávûrce dotace,“ dodává Rozehnalová. Ústav totiÏ pak také projektovou ãást schvaluje, o samotné dotaci pak rozhoduje komise Ministerstva pro místní rozvoj. Uniãov‰tí uÏ mají naplánovan˘ i dal‰í projekt, tentokrát by mûly b˘t zregenerovány ulice HrdinÛ, Litovelská a Dukelská. Jejich oÏivení by mûlo stát osmatfiicet miliónÛ korun. Modernizace bude rozloÏena do nûkolika etap. Projektová dokumentace poãítá s 205 parkovacími místy,

jedenácti stáními pro motocykly a ‰esti dûtsk˘mi hfii‰ti. „Samozfiejmostí je obnova zelenû, rekonstrukce chodníkÛ a instalace nového mobiliáfie. Na sídli‰ti také pravdûpodobnû vznikne první louãka pro venãení psÛ ve mûstû. Program regenerace sídli‰È se snaÏíme je‰tû kombinovat s Operaãním programem Ïivotního prostfiedí. Z toho se chystáme platit napfiíklad pût stanovi‰È podzemních kontejnerÛ na tfiídûn˘ odpad,“ fiíká Hodulák. Poslední regenerace ze zmiÀovan˘ch se v‰ak uskuteãní aÏ v roce 2011. „Mûsto na‰í velikosti si nemÛÏe dovolit investovat nûkolik desítek miliónÛ do jednoho sídli‰tû najednou,“ dodala starostka Uniãova Jarmila Kaprálová. (ad)

„PANEL a GIS se nyní v nûkter˘ch bodech setkávají, v souãasné dobû jednáme s ministrem Bursíkem o tom, co se pfiesnû bude z obou programÛ podporovat,“ uvedl fieditel Státního fondu rozvoje bydlení Jan Wagner.

Podle tiskové mluvãí ministerstva pro místní rozvoj Zuzany Goj‰ové by takové fie‰ení pfiicházelo v úvahu nejdfiíve za pÛl roku. „MoÏnost vyuÏití ãtyfi procent z ERDF na zateplování bytÛ má zatím jen podobu legislativního návrhu. Nafiízení musí je‰tû schválit evrop‰tí poslanci. âeská vláda se pak bude muset s Evropskou komisí dohodnout na tom, ve kterém ãeském operaãním programu se budou tyto peníze pfierozdûlovat,“ dodává Goj‰ová. Na Moravû lidé Ïijí ve více neÏ milionu a pÛl bytech. Pokud by se Moravané doãkali zateplení v‰ech bytov˘ch domÛ, mohli by u‰etfiit aÏ tfiicet procent energie na vytápûní. To by pfiedstavovalo jednodenní v˘kon obou blokÛ temelínské jaderné elektrárny. Alice Dvofiáková

Kde je možné čerpat dotace na bydlení a byty? ■ PODPORA A REGENERACE PANELOVÝCH SÍDLIŠŤ Státní program Ministerstva pro místní rozvoj Žádosti byly ukončeny 4. března, ovšem už na podzim tohoto roku bude možné žádat o dotaci na rok 2010 Pro rok 2009 bylo v programu 150 milionů korun ■ Program PANEL Program poskytovaný Státním fondem rozvoje bydlení V Panelu je celkem 4,1miliardy korun ■ Zelená úspora (GIS) Program je poskytován ministerstvem životního prostředí Peníze do programu chce získat ministr Bursík z prodeje emisních povolenek Japonsku (10 až 25 miliard korun) Spuštěn by měl být začátkem dubna ■ ERDF Strukturální fond Evropské unie Do roku 2013 je ve fondu 560 milionů eur Zatím není jasné, přes jaké programy se budou peníze přerozdělovat, legislativní opatření musí schválit Evropský parlament a Evropská komise

Architektka: Opravená sídliště mají mít individualitu i soulad KARVINSKÁ SÍDLIŠTĚ RÁJ A HRANICE SE DOČKAJÍ REGENERACE NA PŘÁNÍ. VYLEPŠOVAT SE BUDOU ULICE, SPORTOVIŠTĚ A HŘIŠTĚ NEBO PLOCHY PRO DENNÍ RELAXACI, SÍDLIŠTĚ PROPOJÍ S LÁZNĚMI KOLONÁDA.

Eva ·paãková

Jedním z architektÛ, ktefií vytvofiili návrhy na základû ankety mezi obyvateli obou sídli‰È, je Eva ·paãková. Proã se v âesku panelová sídli‰tû opravují, zatímco napfiíklad ve Francii je bofií? U nás je situace jiná neÏ ve Francii. Ve Francii jsou to slamy,

u kter˘ch není nadûje, Ïe by se je‰tû jejich stav mohl zlep‰it. Navíc tam není panelov˘ch domÛ rozhodnû tolik, jako tady u nás. V âesku Ïije v panelácích spoustu lidí a nemají pocit, Ïe by si Ïili nûjak v˘raznû ‰patnû. Kromû toho, panelové domy sk˘tají spoustu moÏností na vylep‰ování. Jaká je Ïivotnost panelov˘ch domÛ po jejich regeneraci? To je sloÏitá otázka, panelové domy uÏ stojí dvacet, tfiicet, ale i padesát let a zatím Ïádn˘ nespadl. Spekulovat o jejich Ïivotnosti si netroufám. Známky, Ïe jejich Ïivotnost konãí, jsem nezaznamenala. Jak se vám zpracovával projekt karvinsk˘ch sídli‰È na základû ankety tamních obyvatel? Anketa je jednou z podmínek pro to, aby mûsto obdrÏelo na regeneraci dotaci. Byla rozhodnû pfiínosem, jak pro mû, tak pro správu mûsta. Vût‰ina pfiipomínek obãanÛ souvisela s údrÏbou sídli‰tû, dodrÏováním vefiejného pofiádku a parkováním, coÏ jsou úkoly, které nemÛÏe beze zbytku vyfie‰it sebelep‰í architektonick˘ návrh.

Vizualizace: ·paãek projekt s. r. o.

Co bylo pro vás u projektu na karvinském sídli‰ti nejdÛleÏitûj‰í? Byl to motiv, kter˘ by sídli‰tû pov˘‰il a dal mu nov˘ akcent. Já jsem si jako tento motiv vybrala propojení s blízk˘mi Láznûmi Darkov. MÛÏe to obohatit jak sídli‰tû, tak láznû. V místû, kde Ïijí stovky lidí, by mohl vzniknout lázeÀsk˘ park. Jaké jste navrhla fie‰ení? V projektu jsem zv˘raznila osu, která sídli‰tûm prochází a navazuje na láznû. Navrhla jsem, aby se ten prostor stal více parkem, tamûj‰í zeleÀ by

byla více upravená a pfiistupovalo by se k ní jako k té lázeÀské. Na osu navazují dva prostory, které budou plnit funkci námûstí. V˘znamné je také rozli‰ení dÛleÏitosti prostoru. Obyvatelé si stûÏovali na nedostatek parkovacích míst, poãítá projekt s jejich nav˘‰ením? Parkování samo o sobû je tûÏk˘ problém. Architektura to mÛÏe zkusit fie‰it, ale zároveÀ to musí fie‰it samospráva. Proto by se mûlo vedení mûsta rozhodnout, zda bude sluÏbu poskytovat bez omezení, ãi zda se na

ní mají obyvatelé podílet. My jsme vytipovali dal‰í parkovací plochy, tak aby nedo‰lo k naru‰ení zelenû, ale podle dne‰ní normy je to stále nedostaãující. Je tfieba vyfie‰it, zda chceme stavût parkovací domy, nebo zavedeme systém pau‰álních karet. V‰ude jinde v Evropû je parkování placenou sluÏbou. Co vás láká na projektech regenerací sídli‰È? Mnû to pfiijde jako velice zajímavá práce, protoÏe je to hledání zpÛsobu, jak mÛÏe prostor pov˘‰it. Je

to sloÏité v tom, Ïe neustále hledáte kompromis mezi tím, co by se mûlo odli‰ovat a co by mûlo zÛstat koordinované. Chci vnést do projektu individualitu a pfiitom udrÏet soulad. DokáÏete si pfiedstavit, Ïe byste bydlela na sídli‰ti? Ale jistû, já vlastnû na takovém sídli‰ti bydlím. I v paneláku se dá vyfie‰it spoustu vûcí individuálnû a kreativnû. MoÏná i lépe neÏ v nûkter˘ch nov˘ch bytovkách. Není to tak uniformní, jak si nûktefií lidé myslí.

12_mh0309

24.3.2009 14:22

Stránka 1

BŘEZEN 2009

STRANA 12

O P R AVA V Y LO U Č E N Ý C H LO K A L I T

AKTUÁLNĚ NEZAMĚSTNANÍ UKLIDÍ BOHUMÍN Bohumín – Ulice Bohumína bude od dubna uklízet sto dlouhodobû nezamûstnan˘ch lidí. Mûsto má na jejich práci vyãlenûno ze svého rozpoãtu letos 1,8 milionu korun. Z nich bude hrazena mzda mistrÛ, pracovní obleãení a nástroje. V˘platu jim naopak zaplatí úfiad práce. Pohybovat se budou jak v centru Bohumína, tak v jeho mûstsk˘ch ãástech. V evidenci bohumínského úfiadu práce je pfies pût set dlouhodobû nezamûstnan˘ch lidí, mûstské technické sluÏby budou vybírat ze tfií stovek uchazeãÛ. Jednou z podmínek pro jejich pfiijetí je pÛlroãní evidence na úfiadu práce. „Hlavní problém vidíme v motivaci tûchto lidí. V práci vefiejnû prospû‰n˘ch pracovníkÛ jsou zãásti i nedobrovolnû, a kdyÏ o ni pfiijdou, dostanou peníze v dávkách,“ uvedl starosta mûsta Petr Vícha.

BANKY CHTĚJÍ ŽIVÉ REGIONY Zdravé a krásné Ïivotní prostfiedí, podmínky pro dobr˘ a aktivní spoleãensk˘ Ïivot to jsou hodnoty, které chtûjí podpofiit grantové fondy âSOB a Po‰tovní spofiitelny. V obou jsou dohromady dva miliony korun. O dotaci z tûchto fondÛ mÛÏou zaÏádat obce a jejich sdruÏení nebo pfiíspûvkové organizace. Maximální v˘‰e dotace je sedmdesát tisíc korun, obec mÛÏe dosáhnout aÏ na padesáti procentní dotaci projektu. Uzávûrka Ïádostí je do 14. dubna.

ŠVÉDSKÉ IT FIRMY HLEDAJÍ PARTNERY Praha – Trojice ‰védsk˘ch klastrÛ sdruÏujících spoleãnû pfies sedm set seversk˘ch IT spoleãností hledala druh˘ bfieznov˘ t˘den v Praze mezi padesátkou ãesk˘ch firem nové obchodní partnery. „Informaãní technologie tvofií v˘znamnou ãást hospodáfiství i ve ·védsku. V porovnání s âeskem ov‰em musejí tamní podnikatelé poãítat s pfiece jenom vy‰‰ími náklady na odmûÀování sv˘ch v˘vojáfiÛ. A to je pfiíleÏitost pro ãeské firmy – nabídnout své sluÏby ‰védsk˘m kolegÛm a vyuÏívat vzájemné obchodní a v˘vojové sítû,“ vysvûtlil Jan Fried, z agentury CzechInvest.

Město chce opravit brněnský „Bronx“ BRNĚNSKÉ „GHETTO“ UŽ ZA PĚT LET MŮŽE ZÁŘIT BARVAMI. KDYŽ MĚSTO USPĚJE SE SVÝM PROJEKTEM, NA KTERÝ CHCE ZÍSKAT EVROPSKÉ PENÍZE, MŮŽE DO OBLASTI MÍŘIT AŽ PŮL MILIARDY KORUN. Brno – Jedna tramvajová zastávka dûlí oblast brnûnského „Bronxu“ od centra mûsta. Zatímco v takzvané ohroÏené oblasti mají lidé strach, aby si nesedli na nakaÏenou injekãní stfiíkaãku, nûkolik set metrÛ od ní sedí v luxusních kavárnách. Mûsto chce tento rozdíl postupnû do pûti let alepoÀ ãásteãnû setfiít. Rozhodlo se proto vypracovat projekt, ve kterém poãítá s tím, Ïe by mohlo investovat do oblasti aÏ pÛl miliardy korun. „Máme plán, jak docílit toho, aby vylouãená oblast mohla b˘t postupnû zaãlenûná zpût do centra mûsta. V‰e bude záleÏet na tom, zda získáme alepoÀ padesáti procentní podporu Integrovaného operaãního fondu,“ prohlásil námûstek brnûnského primátora Oliver Pospí‰il. Vedení mûsta tak chce nejen opravit ulice a domy, chce také investovat do projektÛ, které pomÛÏou místním, ãasto nevzdûlan˘m a ne-

Brno nebude pouze opravovat budovy, ale po‰le peníze i neziskov˘m organizacím. Text a foto: Veronika Hrdá

zamûstnan˘m, lidem. „Nechceme zaplatit za nûco, co bude za chvíli vypadat jako teì. Proto budeme podporovat také takzvané mûkké projekty,“ dodal Pospí‰il. Podle nûj napfiíklad v mûstsk˘ch domech vznikne institut domovníka nebo recepce, mûsto také poskytne dotace neziskov˘m organizacím pro práci s lidmi. Sociologové odhadují, Ïe v brnûnském „Bronxu“ Ïije deset tisíc lidí. Více neÏ jedenatfiicet procent z nich je nezamûstnan˘ch. Témûfi polovina z nich má základní

vzdûlání. „âtyfiicet aÏ padesát procent z nich jsou Romové,“ pí‰e ve své zprávû o vylouãen˘ch lokalitách sociolog Ivan Gabal.

Fasády ano, byty ne Mûsto se také rozhodlo, Ïe nebude opravovat byty uvnitfi domÛ. Zatím zrekonstruje hlavnû fasády, opraví ulice a vysází stromy. „Vytipovali jsme vnitrobloky, kde

Sociální bydlení: znovu dotace VÝSTAVBU AŽ 8 500 BYTŮ TAKZVANÉHO SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ HODLÁ OD LETOŠNÍHO ROKU PODPOŘIT MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. DOTACE MŮŽE ZÍSKAT NEJEN MĚSTO, ALE I SOUKROMNÍK.

dva tisíce domácností mÛÏe b˘t dokonce situace kritická. DÛvodem souãasné situace jsou buì privatizace obecního bytového fondu, nebo neexistence nové nájemní v˘stavby. „Lidé se obracejí na místní úfiad, na svého starostu s Ïádostmi o odpovídající bydlení, ale vût‰ina obcí bohuÏel nemá dostatek vhodn˘ch bytÛ anebo jsou drahé,“ fiíká fieditel odboru bytové politiky Pavel Rakou‰.

Byty budou slouÏit handicapovan˘m. Tedy star˘m lidem, zdravotnû postiÏen˘m nebo lidem s nízk˘m pfiíjmem, ãi nezamûstnan˘m. Dotace jsou urãeny pfiedev‰ím pro mûsta nad dvacet tisíc obyvatel. Ministerstvo tak chce znovu rozjet podporu sociálního bydlení, kterou zastavilo v loÀském roce. Podle ministerstva se situace s postupem deregulace nájemného pfiiostfiuje a v roce 2010 mÛÏe mít aÏ ãtyfiicet tisíc domácností problémy s placením nákladÛ na bydlení. Pro

Sto milionů korun Ministerstvo chce problematiku sociálního bydlení fie‰it dvûma zpÛsoby. První zpÛsob je takzvaná investiãní forma podpory, tedy v˘stavba nov˘ch bytÛ. „Jde pfiibliÏnû o 8 500 bytÛ postaven˘ch do tfií let v pfiesnû definovan˘ch lokalitách,“ upfiesÀuje Rakou‰. O tom, kde se budou stavût rozhodnou úfiedníci na základû cen trÏního nájmu a skladby bydlení.

Podmínky by mûly b˘t pro v‰echny investory stejné, o dotaci by tak od nynûj‰ka mohly zaÏádat nejen obce, ale i neziskové organizace nebo soukromé firmy. Druh˘m zpÛsobem, jak pomoci sociálnímu bydlení, je provozní neboli neinvestiãní forma podpory. Tato podpora by se uplatÀovala v místech, kde není moÏné stavût nové byty. Stát chce touto pomocí motivovat soukromé pronajímatele ke spolupráci s obcemi. „Je omyl se domnívat, Ïe v‰echny sociální situace lze vyfie‰it pouze sociální dávkou. Pokud potfiebn˘ neseÏene pfiimûfien˘ byt, není mu na co pfiispívat,“ fiíká Rakou‰. Dotace na sociální bydlení budou zfiejmû poskytovány ze Státního fondu rozvoje a bydlení. Podle fieditele tohoto fondu Jana Wagnera s nimi SRFB poãítá ve svém rozpoãtu. Zku‰ebnû se zaãíná s ãástkou sto miliónÛ korun. Poté se vláda rozhodne, zda bude dal‰í peníze rozdûlovat pfies SFRB anebo vyhlásí speciální program. (ad)

chceme postavit hfii‰tû a obnovit parky, tak aby se mohly naveãer zamknout. Ulice vybavíme také kamerov˘m systémem,“ uvedl Pospí‰il. Zámûr mûsta se líbí i ministrovi pro místní rozvoj Cyrilu Svobodovi. „Je správné udûlat z vylouãené lokality ãtvrÈ, která patfií do jednadvacátého století,“ uvedl Svoboda. Mûsto nyní vlastní v oblasti ohraniãené ulicemi Cejl, Francouzská a Bratislavská zhruba deset bytov˘ch domÛ.

Podle Pospí‰ila vedení mûsta nechce souãasné nájemníky z domÛ vystûhovat na periferii mûsta. Radnice obyvatele sice pfied opravou vyzve k vystûhování, ale nabídne jim doãasné bydlení v prázdn˘ch mûstk˘ch bytech poblíÏ. „Investicí do této lokality o ni zcela jistû stoupne zájem pfiedev‰ím z fiad investorÛ a developerÛ. Následnû i z fiad obchodníkÛ, firem i lidí, ktefií vyhledávají bydlení ve stfiedu metropole,“ myslí si PR manaÏerka Realitní kanceláfie STING Regina Szpyrcová.

Deregulace nájemného potrvá o dva roky déle Deregulace nájemného se zfiejmû prodlouÏí o dva roky. Rozhodnutí Ministerstva pro místní rozvoj se bude t˘kat zejména moravsk˘ch krajsk˘ch mûst kromû Ostravy. Ministr Cyril Svoboda totiÏ podpofiil návrh poslance Tomá‰e Kvapila. Poslanci pustili KvapilÛv návrh do druhého ãtení. „Plnû podporuji návrh Tomá‰e Kvapila, kter˘m by se po jeho schválení prodlouÏil termín deregulace nájemného o dva roky. Takto získan˘ ãas by Ministerstvo pro místní rozvoj vyuÏilo k dokonãení svého projektu bytové politiky pro nové podmínky v hospodáfiské krizi,“ uvedl Cyril Svoboda. V âeské republice je asi 750 tisíc domácností s regulovan˘m nájemn˘m. Ministerstvo by sv˘mi kroky chtûlo

vrátit regulované nájemné do pÛvodnû plánovan˘ch kolejí. Nájemné totiÏ roste na základû v˘poãtÛ z trÏních cen, a ty se v minul˘ch letech neãekanû zv˘‰ily. RozloÏení deregulaãního procesu se t˘ká asi ãtyfiiceti procent z deregulovan˘ch bytÛ, tedy asi tfii sta tisíc. Vesmûs jsou to byty ve mûstech, kde dosavadní deregulace nav˘‰ila pfievaÏující hladinu nájemného nad ãtyfiicet korun na metr ãtvereãní. „Nepfiimûfiené skokové zv˘‰ení regulovaného nájemného by se zpomalilo pfiedev‰ím v Praze, ve v‰ech krajsk˘ch mûstech s v˘jimkou Ostravy a Ústí nad Labem a také mûst nad deset tisíc obyvatel ve Stfiedoãeském kraji,“ fiekl Pavel Rakou‰, fieditel odboru bytové politiky z Ministerstva pro místní rozvoj. Alice Dvofiáková

INZERCE

Institute for International Research GmbH Vyberte si z naší nabídky konferencí: Řízení podniku v době krize, 28. – 29. dubna 2009, Praha Podnikové právo v praxi, 28. – 29. dubna 2009, Praha Help Desk Forum 2009, 12. – 13. května 2009, Praha Robert S. Kaplan, 21. května 2009, Praha Veřejné zakázky 2009, 9. – 10. června 2009, Praha Neživotní pojištění, 16. – 17. června 2009, Praha Řízení lidských zdrojů, 16. – 17. června 2009, Praha Efektivní management pohledávek, 22. – 24. června 2009, Praha ČEPKON 2009, 16. – 17. června 2009, Praha www.konference.cz • +420 222 074 555 • [email protected]

Know how to achieve

Institute for International Research

IIR

Jsou i lepší způsoby, jak získávat informace! ...proč hledat data roztroušená po různých zdrojích, když je můžete pohodlně dostat na jednom DVD disku? Creditinfo - Firemní Monitor poskytuje na jednom místě maximum údajů o více než 2.500.000 firmách včetně kontaktů, činností, ročních obratů, statutárních zástupců, účetních závěrek, platebního chování, kreditního hodnocení, přehledu vlastněných nemovitostí atd. CREDITINFO CZECH REPUBLIC, s. r. o. Nad Botičem 593/8 102 00 Praha 10 tel.: +420 271 960 166-9 fax: +420 271 960 161 email: [email protected] www.creditinfo.cz www.creditinfo.sk www.anopress.cz

13_mh0309

24.3.2009 12:40

Stránka 1

BŘEZEN 2009

STRANA 13

ROZHOVOR S HEJTMANEM

Ať nám Třinecké železárny pomůžou s obchvatem HEJTMAN MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE JAROSLAV PALAS UŽ V NEJVYŠŠÍCH PATRECH POLITIKY JEDNOU STÁL. PŘED ČTYŘMI LETY BYL MINISTR ZEMĚDĚLSTVÍ. KdyÏ v roce 2006 musel ãelit kritice za prodej státní firmy Setuza spoleãnosti âesk˘ olej, vy‰krtli ho jeho straniãtí kolegové z kandidátky sociální demokracie. Palas jim pak dva roky na to ukázal, Ïe dokáÏe to, co nikdo neãekal: porazil EvÏena To‰enovského o témûfi dvacet procent hlasÛ. K tomu mu dal antimonopolní úfiad dal‰í dárek. Uznal, Ïe jako ministr neudûlal chybu. Firmu Setuza prodal stejnû, jako by ji prodal soukrom˘ investor. Proã jste se vrátil do politiky? Mûl jsem dvû motivace. EvÏen To‰enovsk˘ byl siln˘ soupefi a nûktefií sociální demokraté deklarovali, Ïe je neporaziteln˘. My jsme ho ale dokázali nejen porazit, ale dokonce vyhrát volby nejlépe ze v‰ech krajÛ. Myslím, Ïe dílem to bylo i tím, Ïe jsme kampaÀ zvládli dobfie organizaãnû. Nasadili jsme úÏasné tempo. Dopfiedu mû hnala také my‰lenka na to, Ïe jsme schopní volby v Moravskoslezském kraji nejen vyhrát, ale také vést cel˘ tento úfiad. Myslím, Ïe zku‰enosti z vedení ministerstva zemûdûlství na to mám. Jak se vám kandidovalo za stranu, o které tvrdíte, Ïe její ãlenové ‰li proti vám? Nedovedu si pfiedstavit, Ïe bych kandidoval za jinou politickou stranu. Sociální demokracie má svÛj program, kter˘ ctím a dokáÏu se s ním ztotoÏnit. Je v nûm hodnû lidského, sociálního. Nemyslím si, Ïe jsem mûl problém se stranou. Mûl jsem problém s nûkter˘mi lidmi, ktefií mûli své ambice a potfiebovali se sv˘ch konkurentÛ zbavit. Chcete tedy za svou minulostí na ministerstvu udûlat tlustou ãáru? Nemám za ãím dûlat tlustou ãáru. Vûci, které jsem fie‰il, bych znovu fie‰il úplnû stejnû. S Jifiím Paroubkem jsme si mnohé vysvûtlili. Zná dÛvody m˘ch krokÛ. Navíc v dne‰ním svûtle ví, Ïe jsem se ani nemohl chovat jinak. Nemám proto dÛvod se za nûco schovávat. VÏdy jsem si za sv˘mi rozhodnutími stál.

bezpeãnostní systém za miliardu korun. Samozfiejmû chceme vybudovat vlakovou pfiípojku a leti‰tní plochy. Uvûdomujeme si, Ïe základem tohoto leti‰tû je nákladní doprava. Proto jednáme s DHL a v˘robcem léãiv Teva a chceme, aby se u leti‰tû usídlily.

První muÏ Moravskoslezského kraje Jaroslav Palas o sobû tvrdí, Ïe mu narostla hro‰í kÛÏe. Text: Veronika Hrdá Foto: Miroslav Hradeck˘

Jak˘ je odhad poklesu daÀov˘ch v˘nosÛ? To si teì netroufnu fiíct. Rozpoãet kraje je sedm a pÛl miliardy korun, bez penûz, které dostáváme prÛbûÏnû od státu. Uvidíme na podzim. Jak˘ je protikrizov˘ plán pro Moravskoslezsk˘ kraj? Udûlali jsme opatfiení v regionálních operaãních programech. Zmûníme osy. Chceme urychlit zahájení nûkter˘ch projektÛ. Vypsali jsme seznam investic za tfii ãtvrtû miliardy korun, tak aby se zaãaly realizovat neprodlenû.

Ve va‰em vánoãním projevu v krajsk˘ch novinách jste mluvil o obchvatech nûkter˘ch mûst. Chybûla mi tam ale zmínka o Tfiinci. Nebyl v tom Ïádn˘ zámûr. V krátké dobû se snad ukáÏe, Ïe se Via LybÏice pfiece jen stavût bude. Ten projekt, ale musíme hodnotit z nûkolika pohledÛ. Jeden je nesporn˘: pro Tfiinec i kraj bude obchvat znamenat rozvoj. Druh˘ úhel ale fiíká, Ïe se bude stavût tfii sta metrov˘ podjezd za tfii sta milionÛ korun. Nûktefií kolegové, vãetnû mû, se ptají, proã by mûl takovou ãástku zaplatit kraj. Proã nepfiispûje také mûsto. Pokud se naplní dohody, o kter˘ch jsme jednali, Via LybÏice se budovat bude. O jaké dohody jde? Jednáme s Tfiineck˘mi Ïelezárnami. Pokud dohody, které jsme pfii jednáních vyslovili, budou mít i smluvní podobu, pak se projekt Via LybÏice realizovat bude v termínech, které jsou naplánovány. To je dost neobvyklé, aby se podnik v dobû krize podílel na stavbû silnice. I ten podnik má zájem na tom, aby infrastruktura vzrÛstala. Pokud dojde k dohodû mezi Tfiineck˘mi Ïelezárnami a krajem na jejich podílu, pak by se mohlo zaãít stavût. Kdy by mohli mít Tfiineãtí jistotu, Ïe se zaãne stavût a kdy by mohli obchvat pouÏívat?

Moje informace jsou ty, Ïe projekt je pfiipraven˘. Teì jde jen o to, dohodnout podrobnosti okolo spoluúãasti Tfiineck˘ch Ïelezáren. Proã se podobné jednání neotevfielo uÏ za minulého vedení? Znovu fiíkám. Tfii sta metrÛ cesty za tfii sta milionÛ pfiedstavuje stop stav dal‰ích deseti projektÛ. Ty by se za tyto peníze realizovaly. Napfiíklad rekonstrukce metru vozovky stojí ‰est korun. Spoãítejte si, kolik desítek kilometrÛ silnic mÛÏeme za tfii sta milionÛ korun opravit. V jak˘ch projektech b˘valého vedení nechcete pokraãovat? Ihned mÛÏu fiíct jeden projekt, kter˘ je dobr˘, ale je ‰patnû pfiipraven. Tím je knihovna. Ta mûla b˘t pÛvodnû postavena za 750 mili-

onÛ korun. Za tu dobu, co se ale projekt pfiipravoval, vzrostly náklady na stavbu na jeden a pÛl miliardy korun. Vznesli jsme proto dotaz na ministerstvo kultury, zda bude mít v této dobû zhruba pÛl miliardy, které nám pÛvodnû pfiislíbilo. Pokud nám odpoví, Ïe v rámci úsporn˘ch opatfiení peníze neuvolní, pak se knihovna nezaãne stavût. Je mi líto, Ïe jen pfiíprava projektu stála padesát milionÛ korun. V dobû krize pfiece stát chce podporovat stavebnictví. Uvidíme, co nám odpoví ministerstvo kultury. Oni mají u‰etfiit pût procent. Co vy‰krtají, je na nich. My jsme ale samozfiejmû vdûãní za kaÏdou investiãní akci, která pfiinese práci firmám a lidem v tomto kraji.

Kdo je Jaroslav Palas Jaroslav Palas se narodil 2. října 1952 v Bruntále. Dětství prožil ve Dvorcích v učitelské rodině. Vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Plovdivu v Bulharsku. Od roku 1981 do roku 1994 byl členem, později i poslancem KSČM. Od roku 1992 zastával poslanecký mandát. V roce 1994 ho komunisté vyloučili ze strany za účast při formování Levého bloku. Rok na to vstoupil do ČSSD, za kterou znovu usedl do poslanecké sněmovny. V letech 2002–2005 byl ministrem zemědělství. K jeho zálibám patří zejména myslivost, příroda a sport. Během vysokoškolských studií závodil v atletice na úrovni první národní bulharské ligy. Je ženatý, má jednoho syna.

PfiedraÏená Via LybÏice a knihovna. Neplánujete udûlat audit, podobnû jako ve Stfiedoãeském kraji? Co se t˘ká Moravskoslezské vûdecké knihovny, to je projekt, kter˘ neudrÏelo v rukou b˘valé vedení kraje. Tam není, co kontrolovat. V‰ichni víme, Ïe se stala chyba. Selhaly mechanismy v tomto úfiadû. Je to projekt, na kterém mûl participovat stát, Evropská unie a kraj. Na poãátku se v‰ak mluvilo o jin˘ch fiádech penûz neÏ nyní. Na druhou stranu o projektu Via LybÏice si netroufnu fiíct, Ïe je pfiedraÏen˘. Pokud se má vybudovat podjezd pod Ïelezniãním koridorem, kde jezdí dennû desítky vlakÛ, pak se jedná o komplikovanou stavbu. Otázkou ale je, zda v‰echno musí platit kraj. Které projekty nebudete chtít zastavit ani v dobû hospodáfiské recese? Dálnice. Tam státu nebudeme bránit k tomu, aby dokonãil, co má v plánu. Pak jsou to investice, které jsou spjaty s prÛmyslov˘m areálem v No‰ovicích. Fr˘dekMístek bude mít obchvat a napojení smûrem na Slovensko. Co nezastavíme, je také rozvoj leti‰tû. Ale i v balíku penûz urãen˘ch do této oblasti musíme rozhodnout, co je více prioritní a co ménû. Budeme stát pfied otázkou, zda je úplnû nutné budovat integrovan˘

Jak hodnotíte protikrizov˘ plán vlády? Nevím, zda to, co udûlala vláda, pomÛÏe tomuto kraji. Velk˘m podnikÛm jako jsou ArcelorMittal, Vítkovické ãi Tfiinecké Ïelezárny by pomohlo, pokud by vláda pomohla administrativnû sníÏit elektrickou energii o dvacet procent. Tyto firmy sice jedou na polovinu v˘konu, ale fixní náklady jim zÛstávají. Tûmto firmám nepomÛÏe odstranûní mfiíÏky v autech. Proã jste dal pfiednost podpofie prvnímu máji pfied oslavami 20. v˘roãí sametové revoluce? První máj pokládám za mezinárodní svátek pracujícího lidu. Poctivé práce si váÏím stejnû, jako si váÏím toho, Ïe probûhl demokratizaãní proces. Ale já jsem dal pfiednost prvnímu máji. Jak se vám spolupracuje s KSâM? Naprosto standardnû. Nûkteré z nich znám z dfiívûj‰í doby. Napfiíklad mÛj námûstek Svatomír Recman dfiíve pracoval v Poslanecké snûmovnû v rozpoãtovém v˘boru. Jsou to lidé, ktefií jsou uváÏliví. Myslím, Ïe své ideologie do práce pro kraj nevná‰ejí, ani co by se za nehet ve‰lo. Naopak jsme se shodli na mnoha prospû‰n˘ch vûcech. Napfiíklad na tom, Ïe chceme znovu investovat do krajsk˘ch nemocnic. ProtoÏe je minulé vedení pfiipravovalo k privatizaci, mnoho oprav v nich nedûlalo.

BLESKOVÝ ROZHOVOR ■ První máj Svátek pracujícího lidu a pokroãilého jara. Obzvlá‰È v Moravskoslezském kraji jej musíme vnímat jako svátek práce. TûÏk˘ prÛmysl, hutnictví. To vyvolává asociace vztahující se k práci. ■ Leviãák Je ãlovûk, kter˘ má sociální cítûní a není mu lhostejné, kdyÏ je druh˘ ãlovûk v jak˘chkoli problémech. Je nutné, aby mezi lidmi

existovala jistá míra solidarity. Ten, kdo ji necítí, o sobû nemÛÏe fiíkat, Ïe má sociální cítûní a Ïe je leviãák. ■ Václav Klaus Jeden ze dvou politikÛ, kter˘ch si jako profesionální politik váÏím. Ten druh˘ je Milo‰ Zeman. Oba byli extraligou ãeské politické scény. PfiestoÏe s nûkter˘mi prezidentov˘mi názory nesouhlasím, musím uznat, Ïe jeho ideje

jsou konzistentní. A toho si velmi cením. ■ Ostravice Krásn˘ kout na‰í pfiírody. Nic se ale nesmí pfiehánût a projekt, kter˘ se tam buduje, je zbyteãnû moc komerãní. Podobnû jako v âeladné to tam pánové pfiepálili. ■ Dûlnická strana Pojem, o kterém je‰tû v negativním slova smyslu usly‰íme.

âasto pfiipomínám, Ïe bychom nemûli lidi stra‰it komunismem. Komunistické strany ve stfiední Evropû nemají takov˘ vliv jako pfied dvaceti, tfiiceti lety. S pfiíchodem krize mÛÏou vyplout na povrch právû tyto radikální strany. AÈ uÏ ultrapravé ãi ultralevé. A ty budou podobné, jako byla Sládkova partaj. Pokud se zamyslím nad tím, zda by bylo spravedlivé, aby soud rozhodl o jejím zru‰ení, pak se musím podivit nad tím,

proã soud získal od ministerstva vnitra materiály, které dostal. Ministerstvo zde sehrálo roli úfiadu, kter˘ soudu pfiedal ‰patné podklady. Soudce pak nemohl rozhodnout jinak. ■ Îeny v medicínû Nepochybuji o tom, Ïe Ïeny v medicínû jsou rovnocenné muÏÛm. Vím to z vlastní zku‰enosti, protoÏe má snacha je v‰eobecná lékafika a Ïena je stoma-

toloÏka. Na adresu pana prezidenta lékafiské asociace Koubka mÛÏu fiíct, Ïe jeho v˘rok byl ne‰Èastn˘ a vûfiím, Ïe byl i jinak mínûn˘. Na co by se ale nemûlo zapomenout je fakt, Ïe Ïeny mají své postavení ztíÏené. Kromû toho, Ïe se snaÏí dûlat svou práci stejnû plnohodnotnû jako muÏ, má na sv˘ch bedrech naloÏenou i starost o domácnost. Obvykle Ïeny chtûjí a musí uvafiit, vyprat i vyÏehlit.

14_mh0309

24.3.2009 12:40

Stránka 1

BŘEZEN 2009

STRANA 14

JAK UŠETŘIT V DOBĚ KRIZE

Šetřete: GPS kontroluje i stav nafty v nádrži NĚKTERÉ FIRMY ZJISTILY, ŽE JIM Z AUT, KTERÉ SVĚŘILY SVÝM ZAMĚSTNANCŮM, MIZÍ ZBYTEČNĚ STATISÍCE KORUN. POTÉ CO NAINSTALOVALY DO KABIN A NÁDRŽÍ GPS SYSTÉMY, ZTRÁTU SNÍŽILY. Morava – KdyÏ pfied rokem a pÛl instalovaly technické sluÏby v Jeseníku do sv˘ch ãtyfiiceti aut GPS systémy, netu‰ily, Ïe u‰etfií roãnû aÏ pÛl milionu korun. Sliby obchodníkÛ, ktefií jim doporuãili kontrolní ãipy pofiídit, se splnily. Technické sluÏby do dvou let splatí více neÏ milionovou investici. Pak uÏ budou jejich vozidla jezdit levnûji. „Odborné prÛzkumy ukázaly, Ïe stfiednû velká dopravní firma dokáÏe díky zafiazení GPS GPRS,

svÛj chod maximálnû zefektivnit a tím u‰etfiit aÏ pûtadvacet procent nákladÛ. UÏ za dva roky se tak investice vyplatí,” uvedl technick˘ specialista spoleãnosti Elko Trading Bohumil Hrnãífi. Napfiíklad v Jeseníku mají systém tak detailní a podrobn˘, Ïe dokáÏe sledovat i pohyb nafty. „Pfiíbytek i úbytek ihned vidíme. V pfiípadû, Ïe by auto tfieba zastavilo a nûkdo by z nádrÏe odãerpal pÛl litru, tak to zafiízení zaznamená,“ uvedl fieditel Technick˘ch sluÏeb Jeseník Jan Prejda.

Zdroj: geo.gfpvm.cz

V Jeseníku ušetřili půl milionu korun Kvalitní GPS systém je pro firmy, které jsou dopravnû orientované, také jednou z podmínek, jak splnit podmínky pro udûlení ISO. Napfiíklad svozová firma

AVE CZ instalovala GPS do poloviny sv˘ch aut. A letos chce osadit i zb˘vající polovinu. „Dá se fiíci, Ïe v dne‰ní dobû je GPS systém nezbytnou nutností pro oblast

na‰eho podnikání. Kromû úspor pohonn˘ch hmot a ãasu slouÏí i jako podklad pro kontrolu a hodnocení smluv. V dne‰ní dobû je také poÏadavek na provoz systému

mu zemfiela v jedenácti letech a podle jeho slov, byla jedinou cestou k vysoko‰kolskému vzdûlání armáda. Ode‰el na vojenské technické uãili‰tû ve slovenském Liptovském Mikulá‰i, kde také pozdûji vyuãoval. V Brnû vystudoval Vojenskou akademii a slouÏil u rÛzn˘ch útvarÛ v tehdej‰ím âeskoslovensku. „Po ‰kole mû pfieveleli na Karlovarsko, pak jsem Ïil asi pût let v Kralovicích u Plznû, devût let v Karviné,“ popisuje seznam sv˘ch bydli‰È a pÛsobení sedma‰edesátilet˘ Stru‰ka. Za svého pÛsobení v armádû se stûhoval celkem sedmkrát. Pfies pût let pracoval na Ministerstvu národní obrany v Praze, poté zastával funkci velitele Ústfiední zbrojní základny v Olomouci.

neztrácejí ãas v zácpách, dokáÏou se vyhnout uzavfien˘m silnicím,“ dodal Hrnãífi. PfiestoÏe spoleãnost v Jeseníku díky GPS systému u‰etfiila, podle Prejdy na chvíli mezi lidmi zhoustla atmosféra. „Nûktefií zamûstnanci dokonce ode‰li. MÛÏeme se pouze domnívat, Ïe jim vadil nov˘ systém a tedy i snadnûj‰í zji‰tûní nedostatkÛ,“ uvedl Prejda. Podle psychologa Jifiího Branãíka je kontrola ze strany zamûstnavatelÛ oprávnûná, a proto by se vedení firem nemûlo obávat toho, Ïe zavedením sledovacího systému rozvífií vztahy mezi lidmi. „Lidé si zvykli na to, Ïe si musí píchat pfiíchod a odchod, zvykli si na to, Ïe je na kaÏdém kroku mÛÏe snímat kamera. Sledování nebudou brát jako projev nedÛvûry, ale jako ochranu pfied tûmi, kdo pravidla poru‰ují,“ myslí si Branãík. Veronika Hrdá

Terminál pro sto tisíc lidí

PŘEDSTAVUJEME STAROSTU BRUNTÁLU MÁ HODNOST PLUKOVNÍKA, RÁD CHODÍ PO HORÁCH. VZHLEDEM KE SVÉMU DŘÍVĚJŠÍMU VOJENSKÉMU POVOLÁNÍ JE PROCHODIL OD ŠUMAVY AŽ PO TATRY.

GPS velmi ãasto souãástí vût‰iny v˘bûrov˘ch fiízení v na‰em oboru,“ uvedl fieditel marketingu AVE CZ Odpadové hospodáfiství Jaroslav Nálevka. Podle Hrnãífie se cena za kvalitní GPS systém pohybuje od devíti do pûtadvaceti tisíc. Pokud se nûkterá z firem rozhodne investovat do podobného projektu jako v Jeseníku, musí se pfiipravit na to, Ïe jí nebude staãit pouze první investice. Data jsou totiÏ z nádrÏe odesílaná pfies mobilního operátora. A ten si za své sluÏby nechá zaplatit. âástka se ale pohybuje v nûkolika stovkách korun na jedno auto. Podle Hrnãífie firmy nevydûlají pouze na u‰etfiené energii. „GPS systémy zejména ‰etfií peníze tím, Ïe jejich vozidla nikde nebloudí, nenajíÏdí zbyteãné kilometry, ãi netrpí na silnicích niωích kategorií. Díky technologii RDS-TMC fiidiãi

Nov˘ terminál v Otrokovicích bude stát témûfi 70 milionÛ korun.

madná doprava, sportovci dostali umûl˘ fotbalov˘ trávník, kino zaãalo po havárii stfiechy opût promítat,“pochvaluje si Stru‰ka. Stru‰ka by také rád udrÏel mladé lidi v regionu. Podle nûj je nejvût‰ím problémem Bruntálska nedostatek kvalifikovan˘ch pracovníkÛ. „Jsem hrd˘ na to, Ïe u nás vzniklo konzultaãní stfiedisko ostravské Vysoké ‰koly podnikání. Letos jiÏ promovala druhá skupina studentÛ“ fiíká starosta. Do budoucna by chtûli bruntál‰tí zfiídit pfiímo poboãku této ‰koly a umoÏnit tak místním studovat v místû bydli‰tû nebo pokraãovat v magisterském studiu.

„KdyÏ se blíÏil vojensk˘ dÛchod, usoudil jsem, Ïe je‰tû nechci strávit zbytek Ïivota na laviãce v parku,“ fiíká bruntálsk˘ starosta. Ode‰el z armády a zaãal pracovat jako technickoekonomick˘ fieditel záchranné sluÏby v Bruntále, od roku 1998 pÛsobil jako vedoucí kanceláfie pfiednosty na Okresním úfiadu Brun-

tál. V roce 2000 byl zvolen starostou mûsta Bruntál. Po skonãení v armádû jsem chtûl je‰tû nûco dokázat, nûjak b˘t uÏiteãn˘ pro tohle mûsto, zúroãit své zku‰enosti z práce s lidmi a Ïivot mû zavál na radnici, pokraãuje Stru‰ka. Jako starosta má Franti‰ek Stru‰ka dvû hlavní priority. Ta první je zlep‰ení komfortu obyvatel, poskytnout zdej‰ím obãanÛm v‰e, co patfií k plnohodnotnému Ïivotu. Druhou starostovou prioritou je zv˘‰it v Bruntálu turistick˘ ruch. „Já tomu fiíkám posunout hranici Moravskoslezského kraje za Opavu,“ upfiesÀuje starosta. Podle Stru‰ky trpí kraje pfiíli‰nou centralizací. V Ostravû ãasto nemají pfiehled, co se u nás dûje, nebo co je potfieba. Jejich pfiehled konãí u Opavy, fiíká starosta. Stru‰ka by také rád, aby Bruntál více vyuÏíval své zemûpisné polohy mezi Pradûdem a Slezskou Hartou a mohl tak turistÛm co nabídnout. „Myslím si, ale Ïe mnoho vûcí se jiÏ za tûch uplynul˘ch dvacet let v Bruntálu podafiilo, mûsto rozkvetlo a je k nepoznání. Upravili jsme námûstí, zrekonstruovali historickou budovu Spoleãenského domu, vybudovali na tfii sta bytÛ v b˘val˘ch kasárnách. Roz‰ífiila se mûstská hro-

V dal‰ím volebním období uÏ starosta kandidovat nechce. „Pfiedám ‰tafetu mlad‰ím,“ fiíká. Rád by se vûnoval sv˘m zálibám a rodinû. Dfiíve byl jeho nejvût‰ím koníãkem sport, hlavnû fotbal. Teì se Jifií Stru‰ka tû‰í hlavnû na aktivní odpoãinek na chalupû. „Stra‰nû se tû‰ím, aÏ se budu moci vûnovat zahrádce. Nejradûji mám ãerstvé kvûtiny, které mají velké kvûty“. (ad)

Otrokovice – UÏ pfií‰tí rok v únoru bude souãasn˘ terminál rozdûlen˘ na tfii ãásti. „Centrální ãást, pfied v˘chodem z nádraÏí âD bude slouÏit jako pû‰í zóna. Druhá ãást bude vyhrazena pro v˘stup a nástup MHD a autobuso-

ŠKODA LONI ZVÝŠILA PRODEJ AUT

ČEZ STAVÍ NOVÝ TRANSFORMAČNÍ UZEL

NA LINKU PLYNÁREN VOLAJÍ NON–STOP

SKANSKA: VYŠŠÍ TRŽBY, MÉNĚ ZAMĚSTANCŮ

ZAMĚSTNANCI OKD SE CHYSTAJÍ NA EVEREST

EU BOJUJE PROTI KRIZI VZDĚLÁVÁNÍM

Mladá Boleslav – Více prodan˘ch aut, ale ménû penûz. Takovou zprávu vyslala ·koda Auto. Loni mífiilo do svûta o více neÏ sedm procent ‰kodovek více neÏ v roce 2007. ·koda Auto tak prodala 674 530, tedy o 44 498 vozÛ více neÏ pfied dvûma lety. TrÏby v‰ak kvÛli posilování koruny klesly o dvaadvacet miliard korun. DÛvodem je celosvûtová finanãní krize, pokles trhÛ a pfiedev‰ím negativní v˘voj ãeské koruny. Zisk a dal‰í finanãní ukazatele klesly pod úroveÀ pfiedchozího roku. TrÏby v nejvût‰í automobilce v âesku dosáhly hodnoty 200,2 miliard korun. ·koda oãekává letos je‰tû vût‰í otfiesy. „Obchodní vyhlídky na rok 2009 v‰ak nadále zÛstávají nejisté a zatíÏené znaãn˘mi riziky. Spolehlivá prognóza na rok 2009 je témûfi nemoÏná. âeká nás krajnû sloÏité období," prohlásil Holger Kintscher, ãlen pfiedstavenstva spoleãnosti ·koda Auto za oblast ekonomie.

Kletná, Lískovec – Moravskoslezsk˘ kraj bude mít stabilnûj‰í dodávku elektrické energie. Spoleãnosti âEZ a âEPS zaãaly budovat nov˘ transformaãní uzel v Kletné. ZároveÀ âEZ upravil svou rozvodnu v Lískovci na Fr˘decko-Místecku tak, aby tam âEPS mohl budovat svÛj tfietí transformátor. „Jedná se o jednu z nejv˘znamnûj‰ích investiãních akcí v regionu v tomto roce. Rozvodna Lískovec je dÛleÏit˘m energetick˘m uzlem, kter˘ zásobuje energií dal‰í distribuãní rozvodny. Tato investice pomÛÏe pokr˘t pfiirozen˘ nárÛst spotfieby energie v oblastech Vratimov, Paskov, Ostrava-Vítkovice a âerná Louka, Fr˘dek-Místek, Fr˘dlant, Fren‰tát pod Radho‰tûm, Pfiíbor, Suchdol nad Odrou a Kopfiivnice,“ uvedla mluvãí Skupiny âEZ pro stfiední a severní Moravu Alice Luti‰anová. Jen za úpravy v rozvodnû âEZ zaplatí 63 milionÛ korun. Skupina âEZ v loÀském roce pfiipojila o ãtvrtinu více nov˘ch odbûratelÛ neÏ v roce 2007.

Brno – Doba, kdy zákazníci Jihomoravské plynárenské museli plánovat vyfiizování sv˘ch Ïádostí na pracovní dobu, je pryã. Operátofii linky 840 11 33 55 vyfiizují od bfiezna poÏadavky zákazníkÛ ãtyfiiadvacet hodin dennû, sedm dní v t˘dnu. „Zavedením nepfietrÏitého provozu call centra vycházíme vstfiíc potfiebám na‰ich zákazníkÛ. PovaÏujeme za nezbytné zjednodu‰ovat vyfiizování poÏadavkÛ a tím zvy‰ovat úroveÀ sluÏeb,“ uvedl Jifií Bezdûk, regionální mluvãí RWE. Telefonick˘ a e-mailov˘ kontakt patfií v souãasné dobû k nejvyuÏívanûj‰ím a v˘znamnû pfiispívá ke sníÏení poãtu nutn˘ch osobních náv‰tûv zákaznick˘ch kontaktních center a tím i ke znaãné úspofie ãasu zákazníkÛ. Prostfiednictvím zákaznické linky lze fie‰it samoodeãty, fakturaci, platby, zmûny záloh, zmûny smluv, reklamace, stíÏnosti, pohledávky, technické dotazy, informace o cenách a distribuci.

Skupina Skanska v âeské a Slovenské republice zv˘‰ila meziroãnû trÏby o 5 procent na 37,6 miliardy korun. Provozní zisk poklesl v roce 2008 o osmnáct procent na 1,4 miliardy korun. Skupinû se dafiilo pfiedev‰ím v segmentu rezidenãního developmentu a dopravního stavitelství. „Za poklesem provozního zisku stojí tfii aÏ ãtyfii ztrátové projekty. Pokud by jich nebylo, v˘sledky by pfiedãily rok 2007,“ uvedl Dan Ëok, generální fieditel Skanska CS a. s. V loÀském roce spoleãnost dokonãila napfiíklad nemocnici ve Vy‰kovû, úsek dálnice v okolí KromûfiíÏe. Zahájila elektrizaci Ïelezniãního úseku ·atov–Znojmo a zaãala stavût obchvat kolem Opavy. PrÛmûrn˘ poãet jejích zamûstnancÛ meziroãnû klesl o tfii procenta na 6873 pracovníkÛ.

Dva zamûstnanci OKD Vûslav Chrzaszcz a Milan Pûgfiímek 47 a 55 let se chystají dob˘t Mount Everest. Jejich horolezecká expedice zaãne koncem bfiezna. Horolezci vyrazí z 1156 metrÛ hlubokého Dolu Paskov. JestliÏe se jim skuteãnû podafií vystoupit na nejvy‰‰í horu svûta, pfiekonají v˘‰kov˘ rozdíl 9698 metrÛ. „V OKD uÏ mám nûco odfáráno, ale v˘stup z ‰achty vlastními silami, to pro mû bude novinka. Je to originální v˘zva,“ fiekl Pûgfiímek, kter˘ pracuje na úseku vûtrání v Dole âSM. Expedice bude dále pokraãovat do Vídnû, kde odcestuje do Tibetu, aby se zde ve v˘‰ce 5200 metrÛ nad mofiem aklimatizovala. Everest by chtûli horolezci zdolat ze severní strany severov˘chodním hfiebenem podle aktuálních podmínek zhruba kolem 20. kvûtna. „Víme, Ïe nejdÛleÏitûj‰í je bezpeãnost a tu mÛÏe zajistit jen odpovûdná pfiíprava,“ fiekl Chrzaszcz, kter˘ je mistr v Centru servisních sluÏeb.

Nov˘ projekt s názvem „Vzdûlávejte se!“ zahajuje Ministerstvo práce a sociálních vûcí. Hlavním cílem projektu je zmírnûní dopadÛ ekonomické krize a udrÏení zamûstnanosti i v období poklesu v˘roby a odbytu. ZároveÀ by mûl podpofiit odborn˘ rozvoj zamûstnancÛ. Projekt je ãásteãnû placen˘ z Evropského sociálního fondu, zamûfieného na udrÏení zamûstnanosti a souãasnû zvy‰ování vzdûlanosti zamûstnancÛ. Zamûstnavatelé mohou získat peníze na vzdûlávací kurzy sv˘ch zamûstnancÛ, ktefií jsou ohroÏeni kvÛli organizaãním zmûnám v podniku v dÛsledku svûtové recese. Celkem je na projekt vyãlenûno 1, 5 miliard korun. Îádosti o zapojení do projektu mohou zamûstnavatelé podávat do 30. ãervna 2011.

Franti‰ek Stru‰ka starosta mûsta Bruntálu

AÏ skonãí se starostováním, bude se vûnovat zahradniãení. Do Bruntálu chce pfiitáhnout mladé vysoko‰koláky, rád by sv˘m pÛsobením na radnici naplnil heslo Bruntál – místo mezi horami a vodou. ¤eã je o bruntálském starostovi Franti‰ku Stru‰kovi. Narodil se v malé vesniãce na Vala‰sku, ale rodina se brzy vydala dosídlit pohraniãí v Horním Mûstû u R˘mafiova. V Uniãovû maturoval na strojní prÛmyslovce. Maminka

Od Šumavy k Tatrám

Ve funkci naposledy

Vizualizace: Mûsto Otrokovice

VLAKEM, AUTOBUSEM, TROLEJBUSEM, AUTEM NEBO NA KOLE. DO ZLÍNSKÉHO KRAJE SE BUDE OD PŘÍŠTÍHO ROKU JEZDIT POHODLNĚJI.

v˘ch linek pfiímûstské dopravy. Tfietí ãást poãítá s parkovi‰tûm,“ vysvûtlil mluvãí otrokovické radnice Milan Plesar. Terminál tak bude slouÏit nejen místním. Vedení radnice pfiedpokládá, Ïe bude také dopravním uzlem pro více jak sto tisíc lidí ze Zlínského kraje. Rekonstrukce potrvá jeden rok. Zatímco dûlníci budou pracovat, cestující mohou i nadále vyuÏívat souãasné zastávky, jen si musí dát pozor. „Rekonstrukce pfiednádraÏního prostoru je velk˘m pfiínosem nejen pro Otrokovice, ale je také vstupní bránou pro cel˘ Zlínsk˘ kraj,“ pronesl hejtman Stanislav Mi‰ák

15_mh0309

24.3.2009 14:22

Stránka 1

BŘEZEN 2009

STRANA 15

AKTUALIT Y

Konec spekulací: Autosalon bude. Menší OSMÝ ROČNÍK BRNĚNSKÉHO AUTOSALONU NAVZDORY VŠEM SPEKULACÍM BUDE. PROBĚHNE VE ZKRÁCENÉ DOBĚ OD ŠESTÉHO DO JEDENÁCTÉHO ČERVNA. USTOUPÍ SE OD NÁROČNÝCH EXPOZIC. Brno – PÛvodnû plánovan˘ desetidenní veletrh se kvÛli svûtové krizi zkrátí na ãtyfii dny, ale zÛstane zachován. V˘stavu osobních automobilÛ letos doplní vozy z kategorie lehk˘ch uÏitkov˘ch vozidel do 3,5 tuny. „Autosalon bude mít ãtyfii hlavní tematické okruhy: Ekologie a hospodárnost, Bezpeãnost, Auto jako hobby a Îena a auto,“ uvedl v˘konn˘ fieditel projektu Jifií âikl. Díky novû dostavûnému pavilonu P získalo brnûnské v˘stavi‰tû o patnáct tisíc ãtvereãních metrÛ kryté plochy navíc. Salon se uskuteãní ve vnitfiních prostorách. Náv‰tûvníci ani vystavovatelé se

tak nemusejí obávat nepfiíznû poãasí.

Pětatřicet přihlášených Otevfiení pavilonu P by chtûli organizátofii spojit se zahájením Autosalonu a festivalem ohÀostrojÛ Ignis Brunensis.

„Jako vstfiícn˘ krok BrÀanÛm, plánujeme na první den Autosalonu symbolické vstupné. Mohou si tak prohlédnout nov˘ pavilon. ZároveÀ bude z v˘stavi‰tû odpálen ohÀostroj,“ uvedl generální fieditel BVV Jifií ·krla. ZároveÀ popfiel informace Mladé Fronty Dnes, Ïe by o Autosalon mûlo zájem jen pût automobilek. „Pro leto‰ek je zatím pfiihlá‰eno pûtatfiicet automobilek, dva-

cet velkosériov˘ch a patnáct malosériov˘ch. Koneãné ãíslo vyhlásíme na zaãátku kvûtna,“ dodal âikl. V roce 2007 pfiijelo na veletrh asi tfii sta vystavovatelÛ z deseti zemí. Podle Jifiího ·krly se z dvanácti automobilov˘ch veletrhÛ pofiádan˘ch svûtov˘m automobilov˘m svazem OICA rozhodli pofiadatelé letos osm z nich zru‰it.

To ale BVV udûlat nechce. „Na‰ím cílem je udrÏet kontinuitu a pomoci automobilkám k vût‰ímu odbytu,“ fiíká ·krla. „Letos to nebude o nároãn˘ch expozicích, bude to o znaãkách,“ doplÀuje vedoucí komunikace VeletrhÛ Brno David Pokorn˘. Kromû sníÏeného nájmu za v˘stavní plochy se BVV snaÏí garantovat vystavovatelÛm jistotu také nov˘m poji‰tûním. To by mûlo kr˘t ‰kody po poÏáru aÏ do v˘‰e sto miliónÛ korun. Dal‰í ãást poji‰tûní se vztahuje k expozicím. Zde dosahuje ãástka aÏ pût set miliónÛ. PfiestoÏe Autosalon bude letos skromn˘, pofiadatelé se pfiipravují na dal‰í expanzi. Pfií‰tí rok by chtûli uspofiádat veletrh motocyklÛ v Praze. Se stejnou znaãkou se rok na to pfiesunou do Brna. BVV letos pfiedpokládá sníÏení obratu mezi pûti aÏ deseti procenty. U‰etfiit musí sto aÏ sto padesát miliónÛ korun. ·etfiit se bude pfiedev‰ím na opravách, investicích a prémiích. SniÏování poãtu zamûstnancÛ BVV neplánuje.

UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE: do 10. 4. 2009 VYDAVATEL: Jihomoravská hospodářská agentura, s. r. o., Dvořákova 14, 602 00 Brno, telefon: 542 425 257, fax: 542 425 235, e-mail: [email protected], www.jmha.cz ŘEDITELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová, e-mail: [email protected] REDAKCE: šéfredaktorka: Bc. Veronika Hrdá, gsm: 774 112 671, e-mail: [email protected] redaktorka: Bc. Alice Dvořáková, e-mail: [email protected] foto: Jiří Sláma/FOTO Sláma a Miroslav Hradecký INZERTNÍ ODDĚLENÍ: obchodní ředitel: Petr Dostál, tel: 542 425 247, gsm: 774 112 643 e-mail: [email protected], obchodní zástupci: Vladislav Drda, tel: 542 425 250 gsm: 774 112 138, e-mail: [email protected] PRODUKCE: Nela Parmová, tel.: 542 425 248, gsm: 774 112 139, e-mail: [email protected] SAZBA: JONATÁN, grafické sdružení, Dvořákova 13, 602 00 Brno, www.jonatan.us TISK: Tiskárna Helbich, a. s., Valchářská 36, 614 00 Brno, www.helbich.cz REGISTRACE: MK ČR E 18141

Alice Dvofiáková

FIRMY V POHYBU TÉMATA DUBNOVÉHO VYDÁNÍ: ■ Způsoby protipovodňových opatření ■ Budou mít moravské obce nad dva tisíce obyvatel do roku 2010 vlastní kanalizaci? ■ Čištění vodních nádrží, přehrad a revitalizace řek v regionech ■ Možnosti dalšího vzdělávání, dálkové, MBA a celoživotní studium ■ Ukážeme místa, kde lze příjemně strávit volný čas – lázeňství, wellnes centra, golfová hřiště, zážitkové restaurace: přehled atraktivních míst pro setkávání s firemními partnery a kolegy Vycházíme každý měsíc v nákladu 17 000 ks

Koho oslovujeme? STÁTNÍ SPRÁVU ■ starosty, náměstky, tajemníky a vedoucí odborů – z celkem 2 378 měst a obcí ve všech moravských krajích ■ ředitele významných státních institucí, členy hospodářských komor, úředníky

FIRMY ■ top management

ÚČASTNÍKY ODBORNÝCH KONFERENCÍ A VELETRHŮ

Firmy se sídlem v Čechách 31 %

Firmy se sídlem na Moravě 38 %

Konference a veletrhy 13 %

Státní správa 18 %

TATRA KOPŘIVNICE ■ Kopřivnická Tatra má nového finančního ředitele. Už od ledna finance v automobilce řídí bývalý náměstek generálního ředitele České Pošty Ladislav Musil. Dvaačtyřicetiletý Musil uspěl v devítiměsíčním výběrovém řízení. Dříve působil také jako finanční ředitel ve firmách Datart a Geco Tabák. ČNB ■ Ředitelem legislativního a právního odboru České národní banky se stal Tomáš Rýdl. Bankovní rada ho jmenovala do funkce od 1. dubna. Tomáš Rýdl je v ČNB od září roku 1999, nejdříve působil v sekci bankovního dohledu a od roku 2008 pracuje jako vrchní právník v legislativním a právním odboru. PROLOGIS ■ Společnost ProLogis má novou viceprezidentku. Jedenatřicetiletá Marta Tesiorowská bude zodpovědná za marketing a komunikaci v v České republice, Polsku, na Slovensku, v Maďarsku a Rumunsku. Tesiorowská pracuje v ProLogis od roku 2002. Dříve zastávala pozici marketingové a komunikační manažerky pro stejnou oblast. VODAFONE ■ Šestatřicetiletý Colin Shea se stal novým viceprezidentem společnosti Vodafone ČR. Shea bude mít na starosti strategii a plánování, cenotvorbu a oddělení výzkumu a roaming. Před příchodem do Vodafonu ČR Shea pracoval pro skupinu Core Group a dříve v holandské společnosti KPN Telecom. Telefonica O2 ■ Telekomunikační gigant vytvořil divizi korporátních a SME zákazníků. Tu INZERCE

povede František Schneider. Schneider doposud působil jako výkonný ředitel pro korporátní prodej, předtím zastával post generálního ředitele české pobočky Dell Computer. Jeho náměstkem se stal David Šita, který bude v roli viceprezidenta řídit druhou nově vzniklou jednotku, která bude mít ve své kompetenci zákazníky ze státní správy a ICT služby Professional Services. HP ■ Ředitelem komunikace společnosti Hewlett-Packard pro Českou republiku a Slovensko se stal Karel Taschner. Evropské vedení se totiž rozhodlo změnit strategii přístupu k českému a slovenského trhu. HP vzhledem k jejich podobnosti uplatňuje shodný strategický model na obou trzích. Tento krok má sjednotit komunikaci v obou zemích. Ze své dosavadní pozice manažera marketingové komunikace českého zastoupení společnosti Hewlett-Packard přechází Karel Taschner do evropského expertního centra PR a AR divize Technology Solution Group. ČEZ ■ Největší česká energetická společnost ČEZ má novou manažerku marketingové komunikace. Stala se jí Alice Filipovičová. Nahradila tak Janu Sedláčkovou, jež odchází do skupiny PPF. Filipovičová přichází ze společnosti Lighthouse Marketing Solutions, kde působila na pozici senior account managera. Dříve pracovala v marketingu firmy Danone. SKANSKA REALITY ■ Pavel Němec se stal novým obchodním ředitelem rezidenčně developerské společnosti Skanska Reality. Na nové pozici bude odpovědný především za

akvizice nových pozemků a strategické plánování rozvoje nových rezidenčních projektů. Němec přichází ze společnosti Skanska Property Czech Republic. ČEPRO ■ Člen představenstva a personální ředitel společnosti Čepro Tomáš Zikmund odstoupil. Ve společnosti působil od podzimu 2005, kdy došlo k zásadní personální obměně tehdejšího výkonného vedení. Firma Čepro zatím neoznámila, kdo Zikmunda nahradí. Nový člen představenstva nastoupí 1. dubna. FOXCONN ■ Tchajwanská společnost Foxconn má od března nového výkonného ředitele. Stal se jím Miloslav Rut. Ve funkci nahradil Jima B. Changa, viceprezidenta společnosti Foxconn Technology Group. Rut bude odpovědný za řízení výrobních kapacit v Pardubicích a Kutné Hoře. Během své kariéry působil například na pozicích obchodního šéfa v Mars/Masterfoods a Dell Computers. Do Foxconnu přišel v září 2008 ze společnosti Cisco Systems, kde působil jako generální ředitel pro Čechy a Slovensko. PARK INN OSTRAVA ■ Novou generální manažerkou hotelu Park Inn Ostrava se stala Gabriela Dítětová. Na této pozici vystřídala Philippa Clarinvala, který hotel řídil ve fázi před otevřením a při zahájení provozu. Gabriela Dítětová přestupuje do ostravského hotelu z hotelu Radisson SAS Carlton Bratislava, kde pracovala jako obchodní a marketingová ředitelka. Na stejné pozici dříve působila v hotelu Radisson SAS v Bukurešti.

16_mh0309

24.3.2009 12:41

Stránka 1

BŘEZEN 2009

STRANA 16

INZERCE

N e z a p l ň u j t e p r o s t o r, v y t v o ř t e h o . . .

Nabízíme služby bytového architekta. Profesionální řešení kancelářského nábytku.

BRNO - Brno Business Park, Londýnské nám. 1, tel. +420 541 215 062 | PRAHA - Dělnická 5, tel. +420 737 241 602 OSTRAVA - Brandlova 6, Moravská Ostrava, tel. +420 731 506 532 | [email protected] | www.toka.cz

Vážení obchodní partneři,

Uspořádejte si vlastní golfový turnaj nebo společenskou akci s golfem v golfovém areálu Kaskáda. Firemní akce s golfem již od 9 000 Kč bez DPH. Kontaktujte naše marketingové oddělení o vypracování nabídky na Vaši akci: Iva Černá mobil: 604 290 817, e-mail: [email protected] Lukáš Veselý mobil: 603 560 142, e-mail: [email protected]

nacházíme se v současné době v nelehké pozici. Situace na trzích není nejlepší a v takové době je zvláště důležité hledat inspiraci. Zvolte si proto pro svoji prezentaci kvalitní reklamní plochy – přesně takové, jaké nabízí v golfový areál Kaskáda. Golfový areál Kaskáda poskytuje široké reklamní možnosti i velmi zajímavou potencionální klientelu. Reklamní prezentace je v areálu Kaskáda nyní ještě výhodnější - díky nové reklamní nabídce se „zavádějícími“ cenami. Za celou dobu provozu golfového areálu Kaskáda se ještě nestalo, abyste si reklamní prezentaci na Kaskádě mohli pořídit tak výhodně. Uvedené ceny však nebudou trvat věčně a proto neváhejte a oslovte klientelu v jednom z nejprestižnějších sportovních areálů ve střední Evropě mezi prvními. V současné době je potřeba být na trhu co nejvíce vidět a mít před konkurencí náskok. Vynikněte společně s Kaskádou!

Reklamní nabídku si můžete stáhnout na webových stránkách

www.golfbrno.cz