Střelcová, K., Škvarenina, J. & Blaženec, M. (eds.): “BIOCLIMATOLOGY AND NATURAL HAZARDS” International Scientific Conference, Poľana nad Detvou, Slovakia, September 17 - 20, 2007, ISBN 978-80-228-17-60-8
Dynamika půdní vlhkosti za extrémních srážkových situací Dynamic of soil moisture during extremely precipitation totals T. STŘEDA, V. VLČEK and J. ROŽNOVSKÝ Český hydrometeorologický ústav, Kroftova 43, 616 67 Brno, Česká republika (e-mail:
[email protected])
Abstract
The results of soil moisture monitoring on clayey-loam soil under maize canopy are described in the paper. The observation has been carried out in experimental area of Mendel university agriculture enterprise in Žabčice near Brno in maize growing area since 2005. VIRRIB detectors for measurement of volumetric moisture content are steadily placed in land with grain maize monoculture. The measurement has been proceeded in depth of 20, 50 and 70 cm horizontally and 10 to 40 cm vertically. The data registration period is one hour. The influence of abnormally high precipitation total during the winter 2005/2006 and during the summer months during the year 2006 were registered. In those periods the longtime lasting episodes with soil moisture above full water capacity were found out. Also significant influence of high level of underground water to moisture regime in whole area was evinced.
Úvod Různé scénáře vývoje klimatu se liší v odhadech míry změny sledovaných meteorologických prvků. Shodují se však v otázce zvýšení variability a četnosti výskytu extrémních povětrnostních jevů. V oblasti atmosférických srážek byla v posledních letech zaznamenána zejména změna jejich distribuce, když byl zaznamenán posun rozdělení směrem k vyšším srážkovým úhrnům (Kalvová et al., 2002). Za extrémní jsou považovány buď srážky přívalové, charakteristické velkou intenzitou a krátkou dobou trvání anebo srážky s malou intenzitou a dlouhou dobou trvání. První typ vyvolává povodňové stavy na malých povodích a způsobuje erozní jevy v důsledku rychlého odtoku vody z povodí. Druhý typ vyvolává nízké odtoky z povodí do naplnění podpovrchových horizontů infiltrací, poté dochází rovněž ke vzniku povodňových stavů (Hrádek, Kuřík, 2002). Při delším trvání deště nebo při několika deštích následujících v krátkém časovém rozmezí může dojít k plnému nasycení půdy. Důsledkem je okamžitý odtok všech dešťových vod, při kterém může dojít ke vzniku eroze a k vytvoření povodňového stavu (Sedláčková, 2007). Kyselý, Kakos a Pokorná (2003) uvádí na základě analýzy dlouhodobé řady v Praze-Klementinu od poloviny 19. století do 80. let 20. století rostoucí trend výskytu vícedenních srážkových extrémů v letním pololetí. V zimním pololetí zaznamenali trend opačný. V posledních čtyřiceti letech uvádí trend nevýrazný, v zimě spíše rostoucí a v létě mírně klesající. Z extrémních srážkových T. Středa et al.
úhrnů zaznamenaných v ČR uvádějí Klímová et. al. (2001) jako čtyřiadvacetihodinové absolutní maximum 345 mm, dosažené 29.-30.7.1897 na stanici Bedřichov – Nová Louka (780 m n. m.). Při povodni v roce 1997 se v nejhůře postižených oblastech pohyboval maximální červencový úhrn srážek okolo 800 mm. Během povodně v srpnu 2002 přesáhly srážkové úhrny v jižních Čechách 400 mm. Při červnové povodni na Dyji v roce 2006 činil čtyřiadvacetihodinový srážkový úhrn na srážkoměrné stanici Slavonice 159 mm, apod. (Sklenář, 2007). Změnami časové a prostorové variability výskytu extrémních srážek a přívalových povodní na Moravě (Bílé Karpaty) od 19. století do roku 2005 se zabývali Prosová, Štěpánek (2006). Překonání 200leté srážky v období 1921-2000 zjistili na stanicích Bojkovice, Luhačovice a Strážnice v prvním 40letí. U sledovaných stanic potom stanovili pravděpodobnost překonání denní srážky nad 100 mm jednou za 200 let. Mimo zmíněné důsledky v podobě povodní a eroze mají extrémní srážkové úhrny značný vliv také na pěstování zemědělských plodin. Kromě extrémních situací se obsah vody v půdě pohybuje mezi hydrolimity bod vadnutí a polní vodní kapacita. Bod vadnutí je definován jako nejnižší půdní vlhkost, při které jsou rostliny ještě schopné z půdy získávat vláhu. Polní vodní kapacita je stav, kdy jsou kapilární póry plně zaplněny vodou. Po překročení optimálního rozpětí (dlouhodobém převlhčení půdy) dochází k hromadění pro kořeny toxického CO2 v půdě, anaerobnímu stresu pletiv (hypoxii) a uhnívání kořenů rostlin.
Střelcová, K., Škvarenina, J. & Blaženec, M. (eds.): “BIOCLIMATOLOGY AND NATURAL HAZARDS” International Scientific Conference, Poľana nad Detvou, Slovakia, September 17 - 20, 2007, ISBN 978-80-228-17-60-8
Dynamiku zm�n p�dní vlhkosti v pr�b�hu roku popisují nap�. Novák et al. (2002). Ro�ní chod vlhkosti p�dy se vyzna�uje výrazným nár�stem na po�átku roku (leden až b�ezen). V tomto období je minimální evapotranspirace a infiltrace se omezuje pouze na krátká období tání sn�hové pokrývky. Do p�dy se najednou dostává velké množství vody a dochází k rychlému nasycení. Vysychání p�dy po takové saturaci trvá �ádov� týdny a v jeho pr�b�hu sta�í i slabší srážky k op�tovnému nasycení. Nejvyšších hodnot potom dosahuje vlhkost p�dy zpravidla v jarních m�sících (b�ezen až kv�ten). Období minimální vlhkosti p�dy potom koreluje s nejteplejší �ástí roku (letní m�síce). Nejvlh�í m�síce (kv�ten až �íjen) jsou zárove� nejteplejší a vlhkost p�dy je tak ovliv�ována intenzivním výparem, respektive evapotranspirací. Infiltrace srážkové vody je v tomto období kontinuální a p�da ji tak m�že snadno transportovat. K p�esycení p�dy vodou m�že v tomto období dojít zejména p�i opakovaných p�ívalových srážkách. Pro úsp�šné p�stování zem�d�lských plodin uvádí Antal (2000) udržení optimální vlhkosti v ko�enové zón� v pr�b�hu celé vegetace s d�razem na kritická (suchá nebo nadm�rn� vlhká) období. V dlouhodobém pokusu zjistil možnost regulace vlhkostního režimu p�d agrotechnickými opat�eními, zejména osevním postupem a obd�láváním p�dy. Z pohledu osevních postup� na vlhkost p�dy uvádí Antal, Igaz, Špánik (2003) negativní vliv monokultur na vlhkostní režim p�dy. Vlivem agrotechniky a porostu na zásobu vody v ornici t�žkých p�d (fluvizem glejová) se zabývali Ivan�o et al. (2000, 2003). Ve všech hodnocených letech konstatují o 4,10 až 5,78 % vyšší obsah vody p�i použití bezorebné technologie ve srovnání s klasickou agrotechnikou. Špánik, Repa (1999) uvádí u kuku�ice ve fázi tvorby klasu pokles p�dní vlhkosti v hloubce 10 cm v pr�m�ru o 16 % hmot., v hloubce 0,5 m o 13 % hmot.
Materiál a metodika Popis zájmové lokality Pokusná plocha se nachází na pokusném pozemku Mendelovy zem�d�lské a lesnické univerzity v Brn� v katastru obce Žab�ice (20 km jižn� od Brna). Rovinatý pozemek je situován v niv� �eky Svratky v pr�m�rné nadmo�ské výšce okolo 184 m n. m. �eka Svratka a její pravostranný p�ítok �í�ka Šatava výrazn� ovliv�ují hydrický režim p�d v oblasti. Podle agroklimatického �len�ní (Kurpelová, Coufal, �ulík, 1975) je lokalita �azena do makrooblasti teplé, oblasti velmi teplé, podoblasti p�evážn� suché, okrsku s p�evážn� mírnými zimami. Z hlediska zem�d�lské kategorizace se jedná o kuku�i�nou výrobní oblast. Ro�ní teplotní normál v období 1961 – 1990 �iní 9,2 °C, ro�ní srážkový normál 483 mm. Srážkov� nejbohatšími m�síci jsou v Žab�icích podle normálu 1961-1990 kv�ten s 62,8 mm, �erven s 68,6 mm, �ervenec s 57,1 mm a srpen s 54,3 mm srážek. P�dní pom�ry Zrnitostn� t�žká p�da, fluvizem glejová (FLq), je vytvo�ena na holocénních, vápenitých nivních usazeninách. Prakticky celý profil je jílovitohlinitý (49,3 – 58,3 % jílnatých �ástic), v hloubce okolo 50 cm se potom vyskytuje zrnitostn� t�žší úsek, který je jílovitý (69,4 % jílnatých �ástic). P�dní profil je pod stálým vlivem podzemní vody, což má za následek intenzivní glejový proces, jehož intenzita s hloubkou roste. Redoximorfní znaky jsou patrné již od hloubky 70 cm. Odb�r neporušených vzork� na fyzikální analýzy byl provád�n do Kopeckého vále�k� ve t�ech opakováních z každé hloubky. Obsah jílnatých �ástic byl stanoven pipetovací metodou rovn�ž ve t�ech opakováních. Bod vadnutí byl stanoven dopo�tem dle Váši (1959). Výsledky p�dních analýz jsou uvedeny v Tab. 1.
T. Středa et al.
Střelcová, K., Škvarenina, J. & Blaženec, M. (eds.): “BIOCLIMATOLOGY AND NATURAL HAZARDS” International Scientific Conference, Poľana nad Detvou, Slovakia, September 17 - 20, 2007, ISBN 978-80-228-17-60-8
Tab. 1 P�dní hydrolimity monitorované p�dy Hloubka [cm] 10 20 30 40 50 60 70
Plná vodní kapac. [% obj.] 45,09 42,29 42,93 43,83 47,67 45,42 44,79
Reten�ní vodní kapac. [% obj.] 27,41 26,32 26,65 26,53 34,26 32,58 32,18
Bod vadnutí [% obj.] 18,94 18,79 18,79 19,69 24,82 21,52 21,50
Obsah jílnatých �ástic [%] 49,80 49,30 49,30 52,30 69,40 58,40 58,32
Monitorování p�dní vlhkost K monitorování p�dní vlhkosti jsou používána elektromagnetická �idla VIRRIB s dataloggerem. Sníma�e registrují objemovou vlhkost p�dy v hloubce 20, 50, 70 cm a vertikáln� orientované �idlo m��í pr�m�rnou vlhkost p�dy v hloubce 10 až 40 cm pod povrchem. Údaje jsou zaznamenávány v hodinovém kroku. M��ící rozsah p�ístroje se pohybuje od 5 do 50 % objemové vlhkosti, s p�esností m��ení ± 1 %. Lokalizace �idel na pokusné ploše a situa�ní plán jsou uvedeny na Obr. 1. Obr. 1 Pokusná plocha. Situa�ní plán.
Mapový podklad: zdroj GEODIS M��ení meteorologických prvk� K m��ení teploty vzduchu je používán elektronický registrátor HOBO (výrobce Onset Computer, USA) s intervalem m��ení 15 minut. Z nam��ených hodnot byly spo�ítány denní pr�m�ty. �idlo je stabiln� umíst�no do výšky 5 cm nad povrchem p�dy. D�vodem je v�tší vypovídací hodnota p�ízemní teploty pro rostliny než teplota m��ená ve 2 m nad povrchem. Srážky jsou monitorovány automatickým �lunkovým srážkom�rem s p�esností m��ení 0,33 mm, umíst�ným v bezprost�ední blízkosti sníma�� p�dní vlhkosti VIRRIB. Nam��ené hodnoty byly sumovány do denních srážkových úhrn�. Stavy podzemní vody Týdenní údaje o stavu hladiny podzemní vody pochází z vrtu VB0326 Nosislav sít� �HMÚ, který se nachází na okraji pokusné plochy (podrobn� na Obr. 1). T. Středa et al.
Střelcová, K., Škvarenina, J. & Blaženec, M. (eds.): “BIOCLIMATOLOGY AND NATURAL HAZARDS” International Scientific Conference, Poľana nad Detvou, Slovakia, September 17 - 20, 2007, ISBN 978-80-228-17-60-8
Vegeta�ní kryt M��ení p�dní vlhkosti probíhá na pozemku s dlouhodobou monokulturou kuku�ice na zrno. Po sklizni kuku�ice následuje vždy m�lké zpracování p�dy (podmítka). P�ed setím na ja�e následujícího roku je pozemek jen m�lce nakyp�en a následn� oset. V roce 2006 byl porost založen dne 28.4. a sklizen 19.10. Kuku�ice spot�ebuje na tvorbu 1 kg sušiny p�ibližn� 256 l vody. Má 3 – 6krát v�tší sací sílu než oves nebo pšenice. Podle p�dních podmínek je schopna �erpat vláhu až z hloubky 3 m. P�i vyšší hladin� podzemní vody vytvá�í p�evážnou �ást ko�enového systému do hloubky 0,3 – 0,4 m.
Výsledky Pr�b�h vlhkostí p�dy v aera�ní zón� (10 – 50 cm) a týdenní stavy hladiny podzemní vody na pokusné lokalit� ve srážkov� specifickém roce 2006 jsou uvedeny v Grafu 1. Zpo�átku roku nedocházelo vlivem nízkých teplot k tání v této oblasti nezvykle vysoké sn�hové pokrývky a vlhkost p�dy v m��eném profilu tak setrvávala na úrovni okolo 20 – 28 %. Zejména vlivem zvýšení teplot (Graf 2) a následného tání sn�hové pokrývky došlo ke krátkodobému zvýšení vlhkosti p�dy a také hladiny podzemní vody. Citelné oteplení a srážky ve t�etí dekád� b�ezna p�isp�li k nasycení p�dního profilu vodou na úrove� plné vodní kapacity a zna�nému vzestupu hladiny podzemní vody až do výše cca 60 cm pod povrch p�dy. Nep�íznivý stav trval s krátkou p�estávkou až do konce první dekády dubna a zp�sobil opožd�ní jarních polních prací. Koncem dubna, po významn�jších srážkových úhrnech, došlo k op�tovnému n�kolikadennímu p�esycení p�dního profilu vodou, provázeného vzestupem hladiny podzemní vody. Vlivem teplého po�así a rostoucí evapotranspirace kuku�ice se v následujícím období udržovala vlhkost p�dy pod úrovní plné vodní kapacity a klesala. Výkyv byl zaznamenán pouze po extrémní jednodenní srážce 68 mm dne 8.7.2006. K dosažení abnormálních hodnot p�dní vlhkosti a hladiny podzemní vody došlo po sedmidenní srážkov� extrémní epizod� mezi 1.-8.8.2006, kdy spadlo v lokalit� 116 mm srážek (tj. více než dvojnásobek srpnového normálu). Dynamiku vlhkosti p�dy s velice podobným pr�b�hem uvádí v témže období na stejné lokalit� z m��ení pod porostem pšenice ozimé Flekalová et al. (2007). Stav pokusné plochy dne 8.8. je patrný na Obr. 3. Díky komplikovanému hydrickému režimu p�dy (t�žká p�da s vysokou hladinou podzemní vody) byla znemožn�na v dalším období sklize� zejména je�mene jarního, došlo k por�stání zrna v klasech a znehodnocení �ásti polních pokus�. Obr. 2 Stav p�dy v porostu kuku�ice na pokusné ploše v suchých m�sících
T. Středa et al.
Obr. 3 Pokusná plocha 8.8.2006
Střelcová, K., Škvarenina, J. & Blaženec, M. (eds.): “BIOCLIMATOLOGY AND NATURAL HAZARDS” International Scientific Conference, Poľana nad Detvou, Slovakia, September 17 - 20, 2007, ISBN 978-80-228-17-60-8
Graf 1 Pr�b�h vlhkosti p�dy a hladiny podzemní vody na pokusné lokalit� v roce 2006 150
50,0
120
40,0
90
30,0 60
20,0
30
10,0 0,0
0
vlhkost ve 20 cm
-10,0
vlhkost v 10-40 cm
-20,0
podzemní voda
-30
vlhost v 50 cm
-60
-30,0 -90
-40,0
-120
-50,0
-150 1.1.2006 8.1.2006 15.1.2006 22.1.2006 29.1.2006 5.2.2006 12.2.2006 19.2.2006 26.2.2006 5.3.2006 12.3.2006 19.3.2006 26.3.2006 2.4.2006 9.4.2006 16.4.2006 23.4.2006 30.4.2006 7.5.2006 14.5.2006 21.5.2006 28.5.2006 4.6.2006 11.6.2006 18.6.2006 25.6.2006 2.7.2006 9.7.2006 16.7.2006 23.7.2006 30.7.2006 6.8.2006 13.8.2006 20.8.2006 27.8.2006 3.9.2006 10.9.2006 17.9.2006 24.9.2006 1.10.2006 8.10.2006 15.10.2006 22.10.2006 29.10.2006
-60,0
hladina podzem. vody [cm]
vlhkost p�dy [obj. %]
60,0
Graf 2 Pr�b�h vybraných meteorologických prvk� (pr�m�rná denní teplota v 5 cm a denní srážkové úhrny) a stavy podzemní vody v roce 2006 150
srážky p�ízemní teplota
25,0
120
podzemní voda
20,0
90
15,0
68 mm
60 116 mm
30
5,0
0
0,0 -5,0
-30
-10,0
-60
-15,0 -90
-20,0
-120
-25,0
-150 1.1.2006 8.1.2006 15.1.2006 22.1.2006 29.1.2006 5.2.2006 12.2.2006 19.2.2006 26.2.2006 5.3.2006 12.3.2006 19.3.2006 26.3.2006 2.4.2006 9.4.2006 16.4.2006 23.4.2006 30.4.2006 7.5.2006 14.5.2006 21.5.2006 28.5.2006 4.6.2006 11.6.2006 18.6.2006 25.6.2006 2.7.2006 9.7.2006 16.7.2006 23.7.2006 30.7.2006 6.8.2006 13.8.2006 20.8.2006 27.8.2006 3.9.2006 10.9.2006 17.9.2006 24.9.2006 1.10.2006 8.10.2006 15.10.2006 22.10.2006 29.10.2006
-30,0
hladina podzem. vody [cm]
p�ízemní teplota [°C]
10,0
srážky [mm]
30,0
V Grafu 3 je samostatn� uveden pr�b�h vlhkosti p�dy z �idla VIRRIB umíst�ného v hloubce 70 cm pod povrchem p�dy a týdenní stavy hladiny podzemní vody z vrtu na pokusné lokalit�. B�hem roku 2006 došlo t�ikrát k p�ímému kontaktu nejhloub�ji umíst�ného �idla se souvislou hladinou podzemní T. Středa et al.
Střelcová, K., Škvarenina, J. & Blaženec, M. (eds.): “BIOCLIMATOLOGY AND NATURAL HAZARDS” International Scientific Conference, Poľana nad Detvou, Slovakia, September 17 - 20, 2007, ISBN 978-80-228-17-60-8
vody. Z�ejmý je tak bezprost�ední vliv podzemní vody na hydrický režim p�dy v této hloubce (glejové procesy). Hladina podzemní vody 50 cm pod povrchem u vrtu VB0326 Nosislav, zjišt�ná v týdnu od 10. do 16.8.2006, je t�etí nejvyšší zm��ená úrove� od roku 1965, od kdy je vrt v provozu. Srovnatelná výška hladiny podzemní vody byla zjišt�na pouze v b�eznu 1970 (46 cm pod povrchem), v únoru 1969 (48 cm pod povrchem) a v �ervenci 1997 (50 cm pod povrchem). Graf 3 Pr�b�h vlhkosti p�dy v hloubce 70 cm a stav hladiny podzemní vody v roce 2006 150
60,0
vlhkost p�dy [obj. %]
50,0
120
40,0
90
30,0 60
20,0
30
10,0
0
0,0 -10,0
vlhkost v 70 cm
-20,0 -30,0
hloubka, ve které je umíst�no �idlo
-30 -60 -90
-40,0
-120
-50,0
-150 1.1.2006 8.1.2006 15.1.2006 22.1.2006 29.1.2006 5.2.2006 12.2.2006 19.2.2006 26.2.2006 5.3.2006 12.3.2006 19.3.2006 26.3.2006 2.4.2006 9.4.2006 16.4.2006 23.4.2006 30.4.2006 7.5.2006 14.5.2006 21.5.2006 28.5.2006 4.6.2006 11.6.2006 18.6.2006 25.6.2006 2.7.2006 9.7.2006 16.7.2006 23.7.2006 30.7.2006 6.8.2006 13.8.2006 20.8.2006 27.8.2006 3.9.2006 10.9.2006 17.9.2006 24.9.2006 1.10.2006 8.10.2006 15.10.2006 22.10.2006 29.10.2006
-60,0
hladina podzem. vody [cm]
podzemní voda
Záv�ry � � �
� �
Vlhkost p�dního profilu na pokusné lokalit� Žab�ice dosahovala v roce 2006 dlouhodob� abnormáln� vysokých hodnot. Všechna �idla (od hloubky 10 cm do hloubky 70 cm pod povrchem p�dy) zaznamenala více n�kolikadenních epizod, kdy byla p�da dlouhodob�ji p�emok�ena. Vysoká vlhkost p�dy byla zp�sobena rychlým táním nadpr�m�rné sn�hové pokrývky na ja�e a opakovanými extrémními srážkami v letních m�sících v kombinaci s vysokou hladinou podzemní vody v oblasti. Intenzivní vliv podzemní vody souvisí zejména s vodním režimem blízké �eky Svratky a jejich p�ítok�. Nejhloub�ji umíst�né vlhkostní �idlo (70 cm pod povrchem p�dy) bylo v pr�b�hu roku 2006 minimáln� t�ikrát p�ímo zaplaveno podzemní vodou, což dokumentují stavy hladiny podzemní vody z vrtu sít� �HMÚ. Hladina podzemní vody v tomto roce vystoupila až na 50 cm pod povrch p�dy, tj. na úrove� jako p�i povodních v roce 1997. Vysoký obsah jílnatých �ástic v p�d� (až 69,40 %) výrazn� omezuje pr�sak srážkových vod do hlubších vrstev a zp�sobuje intenzivní vzlínání spodní vody. Popsaný hydrický režim p�dy m�že komplikovat zejména jarní a podzimní p�ípravu p�dy, v p�ípad� vysokých letních srážkových úhrn� také sklize� n�kterých zem�d�lských plodin.
Pod�kování Práce vznikla jako výstup projektu MŠMT �R �. 2B06101 s názvem „Optimalizace zem�d�lské a �í�ní krajiny v �R s d�razem na rozvoj biodiverzity“. T. Středa et al.
Střelcová, K., Škvarenina, J. & Blaženec, M. (eds.): “BIOCLIMATOLOGY AND NATURAL HAZARDS” International Scientific Conference, Poľana nad Detvou, Slovakia, September 17 - 20, 2007, ISBN 978-80-228-17-60-8
Použitá literatura [1] [2]
[3]
[4] [5]
[6] [7]
[8] [9]
[10] [11] [12]
[13] [14]
[15]
Antal, J. Niektoré aspekty regulácie vlhkostného režimu pôd agrotechnickými opatreniami. In Bioklimatológia a životné prostredie, XIII. Bioklimatologická konferencia SBkS a �BkS, Košice, 12.-14. september 2000. Antal, J., Igaz, D., Špánik, F. Vplyv meteorologických faktorov na predvegeta�n� pôdnu vlhkos� v rôznych pestovatelských systémoch. In Seminá� „Mikroklima porost�“, Brno, 26. b�ezna 2003. Ed. Rožnovský, J., Litschmann, T. �BKS a �HMÚ, 2003. s. 15-22. ISBN 8086690-05-9. Flekalová, M. et al. Posouzení historického vývoje a vlhkostního režimu p�d na území ŠZP Žab�ice a následný návrh obnovy zelen� – díl�í výsledky. In MendelNet´06 Agro – sborník z mezinárodní konference poslucha�� postgraduálního doktorského studia. MZLU v Brn�, Edi�ní st�edisko MZLU v Brn�, 2006. s.63-64. ISBN 80-7157-999-8. Hrádek, F., Ku�ík, P. Hydrologie. �eská zem�d�lská univerzita v Praze, Lesnická fakulta, Praha, 2002. Skriptum. 271 s. ISBN 80-213-0950-4. Ivan�o, J. et al. Vplyv agrotechniky na zásobu vody v zóne aerácie fluvizemí glejových na Východoslovenskej nížine. In Bioklimatológia a životné prostredie, XIII. Bioklimatologická konferencia SBkS a �BkS, Košice, 12.-14. september 2000. Dostupné z: http://www.cbks.cz/sbornikKosice/kosice.htm . Ivan�o, J., Pavelková, D., Mati, R. Dynamika zásob vody v pôdnom profile �ažkých pôd na Východoslovenskej nížine. Acta Hydrologica Slovaca, 2003, vol. 4, no. 1, s.74-85. Kalvová et al. Zp�esn�ní scéná�� projekce klimatické zm�ny na území �eské republiky a odhad� projekce klimatické zm�ny na hydrologický režim, sektor zem�d�lství, sektor lesního hospodá�ství a na lidské zdraví v �R. Národní klimatický program �eské republiky, Praha, 2002, 151 s. Klímová, E. a kol. (2001): Rekordy �eské republiky. P�íroda. 1. vyd. Bratislava: Mapa Slovakia. ISBN 80-8067-025-0. Kyselý, J., Kakos, V., Pokorná, L. Povodn� a extrémní srážkové úhrny v �R a jejich �asová prom�nlivost. In Bioklimatologické pracovné dni. Funkcia energetickej a vodnej bilancie v bioklimatologických systémoch, Ra�ková Dolina, 2.-4.9.2003. Ed. Šiška, B., Igaz, D., Mucha, M. SPU v Nitre, Nitra, 2003. s. 6. Novák, P. et al. Monitorování sezónních zm�n p�dní vlhkosti metodou pulzní reflektometrie. Zprávy o geologických výzkumech v roce 2002. �eská geologická služba, 2002, s. 199-200. ISBN 80-7075-610-1. Prosová, O., Št�pánek, P. Extrémní srážky a p�ívalové povodn� v Bílých Karpatech. In Sborník z mezinárodní mezioborové konference Venkovská krajina, Slavi�ín a Host�tín, 12.-14. kv�tna 2006. ZO �SOP Veronica, 2006. s. 164-168. ISBN 80-239-7166-2. Sedlá�ková, R. Zm�na fyzikálních vlastností a infiltra�ní schopnosti p�dy v závislosti na použitém systému zpracování. In 9. Odborná konference doktorského studia „Juniorstav 2007“. VUT v Brn�, Brno, 2007. Dostupné z: http://www.fce.vutbr.cz/veda/JUNIORSTAV2007/Sekce_3/Sedlackova_Radovana_CL.pdf . Sklená�, J. Povodn� na území �eské republiky a povod�ová m��ení. Spisy Zem�pisného sdružení, 2007, vol. 17, no. 1. Dostupné z: http://www.sweb.cz/spizem/cislo1_2007.htm . Špánik, F., Repa, F. Analytický vz�ah medzi pôdnou vlhkos�ou pod porastom kukurice na zrno a ornicou – štandardom agrometeorologickej stanice. In Acta horticulturae te regiotecturae, príloha Voda v bioklimatických systémoch – Zborník z medzinárodnej konferenci BPD. 1999, vol. 2, s. 278-279. Váša, J. Stanovení p�dních hydrokonstant. Vodní hospodá�ství 3, Praha, 1959.
T. Středa et al.
