Dynamika obrazu uprchlíků v médiích. Martina Křížková

Dynamika obrazu uprchlíků v médiích Martina Křížková

Obsah Úvod............................................................................................................................................2 Výběr článků...............................................................................................................................3 Srovnání vybraných deníků........................................................................................................4 MF Dnes..................................................................................................................................5 Právo.......................................................................................................................................5 Lidové noviny.........................................................................................................................6 Hospodářské noviny................................................................................................................6 Matný obraz uprchlíka v konkrétních souvislostech...................................................................6 Uprchlický tábor.....................................................................................................................7 Migrace a cesta......................................................................................................................11 Azylová a migrační politika a záměna pojmů.......................................................................15 Aktivity nestátních organizací..............................................................................................18 Uprchlíci mimo tábor............................................................................................................21 Romská migrace....................................................................................................................23 Závěr.........................................................................................................................................25 Příloha 1 - Seznam analyzovaných článků...............................................................................27

1

Úvod V jakých kontextech a jak se píše v českých novinách o uprchlících?1 Existují ustálené stereotypní obrazy uprchlíků, s nimiž média pracují? Snaží se média tyto obrazy narušovat? Nebo naopak reprodukují, byť v subtilnější podobě, stereotypní představy veřejnosti o uprchlících? Na tyto a další otázky se snažila v roce 2001 najít odpověď rozsáhlá analýza Multikulturního centra v Praze Jak se (ne) píše o uprchlících. Autoři Petra Klvačová a Tomáš Bitrich se soustředili především na identifikaci kontextů, v nichž se o uprchlících píše, a identifikaci různých charakteristik, z nichž je obraz uprchlíka poskládán. Vycházeli přitom z předpokladu, že pro českou veřejnost jsou přirozeným zdrojem informací o uprchlících hlavně média, neboť většina obyvatel z mnoha důvodů nemá bezprostřední zkušenost s uprchlíky. V českých podmínkách je azylová problematika stále poměrně novým jevem a lidé k uprchlíkům velmi často zaujímají prvotně obranný až negativní postoj. Je proto důležité sledovat, jakým způsobem se mění mediální obraz uprchlíka, a dynamiku těchto změn, jež mohou v delším časovém horizontu naznačit přístup české veřejnosti k otázkám azylu a šířeji i integrace cizinců (pokud vycházíme z předpokladu, že média mají klíčovou schopnost veřejné mínění dlouhodobě formovat). Tato analýza si klade za cíl navázat na zjištění formulovaná v práci Bittricha a Klvačové a konfrontovat je s mediálním obrazem uprchlíka v současnosti. Časový odstup pěti let dovoluje porovnat dnešní stav s výstupy předchozí analýzy a umožňuje sledovat proměny české mediální agendy o uprchlících. Pro jednodušší orientaci se struktura textu se opírá o členění dané autory předchozí zprávy tak, aby charakter případných změn byl zřejmý. První kapitola je věnována vysvětlení, jakým způsobem a podle jakých kritérií byly vybrány články pro analýzu. Následuje stručné srovnání zkoumaných deníků a samotná analýza. Na rozdíl od autorů předešlé práce nedělím analytickou část do dvou samostatných bloků. Autoři se snažili nejprve rekonstruovat, v jakých kontextech se o uprchlících píše a jaká jsou témata, která se v článcích o uprchlících objevují. Poté doplnili a posílili interpretační část vysvětlováním charakteristik obrazu 1

V rámci této analýzy se řídím širším pojetím pojmu uprchlík, tak jak je novináři běžně chápán. Pojmy jako uprchlík a žadatel o azyl, azylant, utečenec, běženec, přistěhovalec běžně v článcích splývají a pro čtenáře je velmi těžké rozlišit, kdo se konkrétně pod tímto pojmem skrývá, proto jsem i já byla nucena do jisté míry tyto pojmy ztotožnit také.

2

uprchlíka na základě hlavního tématu jednotlivých článků. V tomto textu jsou obě části propojeny. Snažila jsem se soustředit především na posun (změnu) či naopak na konzervování způsobu, jakým český tisk o uprchlících informuje. Jednotlivé podkapitoly pak sledují tématickou linii (tam, kde to bylo možné dodržet), tak jak byla autory vytyčena. Jsou však rozšířeny o nové tématické okruhy, na což vždy text upozorňuje. Text si také více všímá mechanismů produkce mediálních obsahů.

Výběr článků Články, které sloužily jako podklad této analýzy, byly vybrány ze čtyř českých deníků: MF Dnes, Lidových novin, Práva, Hospodářských novin a jejich pravidelných víkendových příloh v rozmezí jednoho roku (17.5.2005-17.5.2006). Hospodářské noviny nebyly v předchozí analýze zastoupeny, což bylo dáno především jejich tehdejším silně ekonomickým zaměřením a menším podílem „klasického“ zpravodajství. K úplnému obrazu uprchlíka na stránkách českého „seriózního“ tisku dnes však tento deník jistě patří. Soubor článků byl vybrán z mediální databáze agentury Newton podle zadaných klíčových slov: utečenec, uprchlík, běženec, přistěhovalec, azyl a jejich gramatických variant. Klíčová slova migrant a imigrant z předchozí analýzy nebyla nakonec použita, neboť se vzhledem k tématu neobjevovala v článcích samostatně (náhodný vzorek 100 článků), bez některého z výše uvedených pojmů. Způsob výběru článku oproti předchozí analýze byl také pozměněn. Autoři se rozhodli pro náhodný výběr z počtu 3165 článků z celkového výběru podle zadaných klíčových slov bez ohledu na jejich relevanci k tématu. Tento výběr proto nebyl konečný. V druhém kole vyřadili všechny články, ve kterých se zadaná klíčová slova vyskytovala ve významu prakticky nesouvisejícím se zadáním. Soubor článků pro tuto analýzu vznikl opačným způsobem. Všechny články (cca 3000 článků), které obsahovaly zadaná klíčová slova byly přečteny a rovnou vyřazeny ty, které pro analýzu nebyly přímo relevantní. Jednalo se především o texty typu: Uprchl ze ZOO, Sportovní klub našel azyl, apod. Vznikl tak soubor 245 článků, z nichž devět bylo ještě vyřazeno při druhém „kontrolním“ čtení. Výsledný soubor obsahoval 236 článků. Tento způsob výběru umožňuje v případě dalšího opakování celé analýzy dlouhodobě sledovat míru zájmu novinářů o uprchlickou problematiku. V rámci této zprávy jsem také důsledně vyhledávala pouze texty, které se týkají českého prostředí, a záměrně vynechala zahraniční zpravodajství, jež je předmětem další samostatné

3

analýzy. Nuance posunu lze vzhledem k zadání podle mého názoru navíc lépe dokumentovat na tématické agendě domácího zpravodajství.

Srovnání vybraných deníků Jednotlivé deníky se od sebe liší již jen podílem na celkové agendě týkající se uprchlíků. Nejméně článků vykazují Hospodářské noviny (17), následovány Lidovými novinami (21), Právem (83) a MF Dnes (115). Tabulka 1: Deníky-zastoupení podle počtu článků četnost procenta Valid Percent Hospodářské noviny 17 7,2 7,2 Lidové noviny 21 8,9 8,9 Právo 83 35,2 35,2 MF Dnes 115 48,7 48,7 celkem 236 100,0 100,0

Kvantitativní rozdíl mezi MF Dnes a Právem na straně jedné a Hospodářskými novinami spolu s Lidovými novinami na straně druhé lze vysvětlit při pohledu na podíl zpráv z regionů a z celostátních vydání. MF Dnes i Právo mají silné regionální mutace oproti Lidovým novinám, které mají pouze dvě, a Hospodářským novinám, jež nemají žádné. V počtu relevantních článků v celostátních vydáních již rozdíl mezi jednotlivými deníky není tak dramatický. Tabulka 2: Podíl regionálních a celostátních zpráv regionalni celostátní Celkem mutace Hospodářské 0 17 17 noviny Lidové noviny 6 15 21 Právo 46 37 83 MF Dnes 103 12 115 celkem 155 81 236

Články týkající se konkrétních lidských příběhů, problémů spojených s provozem uprchlických táborů, kriminální kauzy, nelegální přechody hranic i místní aktivity nestátních organizací mají spíše šanci na otištění v regionálních mutacích jednotlivých deníků. V celostátních vydáních vychází články, které se více týkají každodenní politické agendy (změna zákona ), články, které se zaměřují na generalizaci problematiky spojené s uprchlíky

4

(počet žadatelů o azyl), články spojené s elitní osobou (ombudsman, ministr vnitra, prezident) či články, které na sebe nabalují kontroverzi, skandál. Z tohoto rámce se vymyká pouze deník Právo, který otiskuje zejména kauzy spojené s nelegálním přechodem hranic i v celostátním vydání. Z výše uvedeného je patrné, že problematika uprchlíků v Česku není alespoň ze strany píšících novinářů chápána jako závažný celospolečenský jev, který by na stranách deníků získával větší prostor. Fakt, že problematika uprchlíků v českém prostředí významně neovládá tématickou agendu tištěných deníků, naznačuje i podíl komentářů ve sledovaném souboru.

Tabulka 3: Podíl zpráv a komentářů v jednotlivých denících rubrika zpravodajství komentáře publicistika deník Hospodářské 15 1 1 noviny Lidové noviny 16 3 2 Právo 81 2 MF Dnes 107 6 2 celkem 219 10 7

celkem 17 21 83 115 236

Ze zjištění předchozí analýzy vyplývá, že podíl komentářů a zpráv se pravděpodobně nemění dlouhodobě.

MF Dnes Charakter zpráv v tomto deníku se dlouhodobě nemění. Dominují texty o nelegálním přechodu hranic a o dění v uprchlickém táboře, obvykle se jedná o volnočasové aktivity žadatelů o azyl nebo aktivity, které mají směřovat k většímu porozumění mezi místními a „cizinci“, jež organizuje Správa uprchlických zařízení i daný tábor. Zprávy mají obvykle čistě informační charakter, citovány jsou převážně oficiální instituce, jako cizinecká či pohraniční policie, ředitelství tábora. Ti jsou také pravděpodobně zdroji těchto zpráv.

Právo Kromě článků, které se věnují nelegálnímu přechodu hranic a uprchlickým táborům, tento deník věnuje nejvíce prostoru aktivitám neziskových či nestátních organizací (charity, občanská sdružení, iniciativy jednotlivců), které se snaží na různých úrovních pomoci uprchlíkům v České republice. Právo i Mladá fronta Dnes na svých stránkách přinášejí nejkomplexnější obraz uprchlíka v rámci produkce tištěných deníků. Je to ovšem dáno spíše množstvím publikovaných textů, než inovativním přístupem k problematice. I Právo nejčastěji 5

cituje mluvčí nějaké instituce nebo organizace, takže obraz uprchlíků vystupuje obvykle nepřímo skrze výroky dalších lidí.

Lidové noviny V článcích publikovaných v Lidových novinách převažují příběhy konkrétních uprchlíků. Deník vedle Hospodářských novin jako jediný tematizuje otrockou práci a vykořisťování těch, kteří z různých důvodů nedosáhli v České republice statutu azylanta. Články o nelegálním přechodu hranic či uprchlických táborech se jinak nevymykají běžné produkci.

Hospodářské noviny Hospodářské noviny výrazně akcentují zvýšený zájem slovenských Romů o získání azylu v České republice, který stoupl v souvislosti se slovenskými ekonomickými a sociálními reformami. Romské migraci se kromě Lidových novin ve sledovaném období věnují i všechny ostatní deníky. V Hospodářských novinách má také vzhledem celkovému počtu článků (17) velký prostor v domácím zpravodajství celková situace uprchlíků. Jedná se převážně o komentované statistiky a rozbory zpráv, které vydávají Ministerstvo vnitra i nevládní organizace. Redaktoři tohoto deníku častěji než ostatní ve svých článcích vedle zástupců státních institucí citují i nevládní experty, kteří se problematikou dlouhodobě zabývají. Tabulka 4: Jednotlivé deníky a tématické okruhy článků téma migrace uprchlický azylová aromská aktivity a cesta tábor migrační migrace neziskového politika sektoru deník Hospodářské 1 3 6 5 1 noviny Lidové 4 5 4 3 noviny Právo 25 14 15 2 17 MF Dnes 34 35 12 5 15 celkem 64 57 37 12 36

Celkem uprchlíci mimo tábor 1 17 5

21

10 14 30

83 115 236

Matný obraz uprchlíka v konkrétních souvislostech Vybraný soubor článků je velmi různorodý. Od rozsahu až po formu. Pro potřeby této analýzy byly články rozděleny na šest tématických okruhů tak, aby při veškeré subjektivitě, jež 6

s sebou podobné „čtení“ přináší, pokud možno kopírovaly logiku rozdělení dané autory předchozí práce. Toto nebylo možné splnit vždy, buď vzhledem k charakteru článků nebo proto, že autoři se zabývali i zahraničním zpravodajstvím. Hranice jednotlivých tématických kategorií nejsou nijak ostře vymezeny, prolínají se a doplňují. Tématické okruhy se snaží postihnout společné rysy vybraných článků na základě kontextu. Tam, kde to charakter článků umožňoval, jsou přejaty i názvy jednotlivých tématických okruhů. Jedním z nejdůležitějších zjištění, které vyplývají z tématického členění analyzovaných textů, je nový fenomén, který vstoupil na stránky českých deníků v souvislosti s uprchlíky v posledních pěti letech. Všechny vybrané deníky zaznamenaly v nějaké formě aktivity nevládních organizací na tomto poli. V předchozí analýze takové články ve sledovaném období nebyly zastoupeny vůbec. Samotný obraz uprchlíka, jako člověka, který má vlastní život, hodnoty a charakter není ovšem o moc zřetelnější, než se jevil autorům před pěti lety. Jedním z cílů následujícího textu bude také ukázat, proč tomu tak je.

Uprchlický tábor Stejně jako v předchozí analýze se uprchlický tábor v článcích (57) objevuje v mnoha různých souvislostech a významech. Je představován jako konkrétní místo v konkrétním regionu, kde žili, žijí nebo by měli žít uprchlíci, jako centrum určitých kulturních aktivit v daném regionu, jako důležitý ekonomický faktor i jako prostředí, ve kterém je alespoň částečně slyšet hlasy samotných uprchlíků. Uprchlický tábor je stejně jako před lety identifikován jako zdroj potenciálních potíží při jeho případném zřízení v konkrétním místě. Ve sledovaném období je typickým příkladem tohoto jevu anketa v Rapoticích na Třebíčsku, která byla hojně sledovaná novináři z regionálních mutací deníků (Mf Dnes, Právo). Místní občané se rozhodovali, zda v obci chtějí vězení či nikoli. Žádný z článků neopomine zdůraznit, že důležitým faktorem, který mluvil pro zřízení věznice, byla nepotvrzená zpráva, že by jinak v obci mohl být uprchlický tábor. Podle Smekalové se zvažovalo využití k podnikatelským aktivitám. Jenže dělení majetku mezi tři vsi by bylo příliš složité. Proto všichni kývli na možnost přestavby na vězení. Tím spíš, že mezi lidmi se začaly šíři zvěsti o vzniku uprchlického tábora. „Byly to neoficiální zprávy. Ale lidé na ně reagovali hodně negativně,“ vzpomíná Marcela Smekalová. 2

2

Lidé nechtěli utečence, trestanci jim nevadí, říká starostka,MFD, 4.11.2005, region Vysočina

7

„Větší strach bych měla z utečeneckého tábora, kde je možnost volného pohybu osob. Takhle budou za mřížemi, a pokud by někdo z nich utekl, poběží spíš na opačnou stranu,“ řekla Právu účetní Radka Filípková. Michaela Matoušková, mladá maminka na mateřské dovolené, rovněž argumentovala větší bezpečností věznice v porovnání se zařízením pro uprchlíky. 3

Tato tvrzení nejsou v článcích samotných nijak komentována, přestože uprchlík je zde představován jako potenciálně nebezpečný člověk. Novináři také nenutí občany jejich obavy nějak konkretizovat, proto s nimi čtenář jen stěží může polemizovat. Přestože ojedinělý komentář MF Dnes, uveřejněný o několik měsíců dříve, podobné obavy zesměšňuje, nemůže konkurovat nekomentovaným tvrzením ve vlastním zpravodajství (4 články). Rapotičtí si mohou oddechnout. Místo uprchlického tábora, který v nich vzbuzoval téměř posvátný děs, se z bývalé raketové základny stane arest pro trestance jemnějšího zrna. To je výhra! Vážně! Obyvatelům obce spadl kámen ze srdce. Ve srovnání s volně se pohybujícími a hladovými otrapy odkudsi z Tramtárie dává houf zlodějíčků a lotrů zamčených v cele počestným občanům daleko klidnější spánek. 4

Články se stále pohybují na úrovni jednoduchých stereotypů, což dokládá i fakt, že podobně nezpochybnitelným způsobem je v textech přistupováno i k tvrzení o bezpečnosti vězeňských zařízení. Během sledovaného období jen jeden text upozorňuje, že obavy místních lidí z otevření uprchlického tábora, které tematizuje i analýza Bittricha a Klvačové, se nepotvrdily. Pět let provozu má za sebou Zařízení pro zajištění cizinců Poštorná nedaleko stejnojmenné městské části Břeclavi. Nic nezavdalo důvod ke stížnostem, které by potvrdily počáteční odpor ke vzniku zařízení.5

Pomalu se ovšem mění trend podchycený v předchozí analýze, nahlížet na uprchlíky pouze z perspektivy vztahu „naší společnosti (jednotlivců i institucí) k uprchlíkům a jejich situaci.“ V popředí je sice stále uprchlický tábor a jeho mluvčí (obvykle někdo z vedení), fungování tábora je ale představeno na pozadí konkrétního osudu uprchlíka. Stres, nejistota z budoucnosti i děsivé zážitky z minulosti. To vše prožívá devětadvacetiletá Nurije z Afghánistánu. Je jednou z bezmála stovky emigrantů, kteří v uprchlickém středisku ve Stráži pod Ralskem čekají na rozhodnutí o udělení azylu. „Poprvé nás odmítli, odvolali jsme se k soudu a ten jsme vyhráli, máme

3

Věznice lidem nevadí, protože jim dá práci, Právo, 8.9.2005, region Vysočina Neškodní lotři, buďte vítáni, MFD, 8.7.2005, region Vysočina 5 Záchytné zařízení Poštorná funguje již pět let, Právo, 28.5.2005, celostátní 4

8

dobrozdání nadace Člověk v tísni a dalších lidí, kteří znají problematiku v Afghánistánu a naši situaci, ale stále je to málo,“ říká žena.6 Drobná tmavovláska posedává po posteli a jen těžko hledá česká slovíčka. Pak raději přechází na ruštinu. Pár osobních věcí. To je vše, co nám se synem zbylo, říká. Vzali mi všechno - práci, rodinu i vlast. Dvaatřicetiletá běloruská novinářka Olga je na útěku před totalitním režimem prezidenta Alexandra Lukašenka, před tamní tajnou policií. Do Česka se dostala na podzim loňského roku. Z města, kde žila a pracovala, musela odjet vloni v srpnu hodně narychlo. 7

Připomíná mi to tady severní Irák,“ rozhlížel se po Beskydech sedmatřicetiletý Luaj Abdul Rahman z Iráku. Azyl dostal tento mladý muž u nás již před dvěma lety. V osmdesátých letech studoval v Brně ČVUT, později dokonce pracoval na českém velvyslanectví v Bagdádu. Utekl před diktátorem Saddámem Husajnem. Odjel do Jordánska, pak žil čtyři roky u bratra na Ukrajině. Nyní v Česku marně shání bydlení a práci. „Mohl bych pracovat třeba jako překladatel,“ doufá Rahman, že si nějaké bydlení a zaměstnání brzy najde. Do Česka za ním přijela i jeho matka, bratr a sestra se dvěma dětmi. Ti zatím o azyl žádají. 8

Alespoň v těchto případech se tak lze dozvědět o motivaci, která uprchlíky k útěku vedla – válka, pronásledování, hrozba vězení, nemoc (i když není vždy zřejmé, proč si vybrali jako cílovou zemi zrovna Českou republiku a jak se sem dostali) - a lze se také dozvědět o některých problémech, se kterými se zde potýkají. Stejně jako o národnostním složení dočasných obyvatel tábora. To jiné texty vesměs neumožňují. Jemnou změnu tónu podtrhuje i kauza čečenských žen z tábora v Kostelci nad Orlicí, které připravily zákusky pro ples Ministerstva vnitra. Věnují se jí všechny deníky s výjimkou Práva. S informací jako první přišla Česká televize (televizní zpravodajství obecně stvrzuje důležitost jednotlivých zpráv) a novináři z deníků o ní píší v celostátních vydáních. Zdůrazňují zejména skutečnost, že ženy za svoji práci nedostaly žádnou odměnu. Do tohoto myšlení zapadá i brigáda na policejním plese: Azylantky nám mohou být vděčné, tak proč by si část vděku neodpracovaly? Protože kdyby ve stejnou dobu někomu pohlídaly dítě nebo napsaly článek do novin, dostanou za to zaplaceno. Ještě je tady vnitru něco nejasného? 9

Tím uprchlíci na symbolické rovině přestávají být jen oběti či těmi, kteří přinášejí nějaké problémy, ale metaforicky řečeno, stávají se lidmi, kteří mají i jistá práva, jež jsou společností vnímána a akceptována. 6

Uprchlíci žijí ve Stráži již 13 let, MFD, 2.11.2005, Liberecký kraj Utekla před Lukašenkem, MFD, 4.4.2006, Liberecký kraj 8 Uprchlíci vyrazili do Beskyd, LN, 30.8.2005, celostátní 9 Čečenské brigádnice, HN, 3.4.2006, celostátní 7

9

Uzavření některých uprchlických středisek či změna jejich statusu se v článcích odráží dvojím způsobem. Jednak je akcentován ekonomický přínos táborů: pracovní příležitosti pro místní obyvatele, kteří proti uzavření protestují (ZZC Balková -5 článků) a jednak jako obava před změnou složení uprchlíků (Zastávka u Brna-1 článek). Uprchlíci zde vystupují pouze v roli objektů převozu či přemístění: „Do konce listopadu musíme převézt zadržené cizince na jiná místa v republice. Následovat budou práce spojená s inventarizací a předáním majetku. Zařízení se definitivně uzavře 31. prosince,“ popisuje Piškule. 10

"Policisté by tak zadržené cizince, kteří se pokusili o nelegální přechod státní hranice, museli vozit tam, kde by bylo zrovna místo, což bude znamenat velké časové ztráty," doplnila Fertšaková. 11

Typické pro tyto články je, že nevysvětlují zřetelně důvod těchto změn, i když ministr vnitra Bublan, stejně jako mluvčí ministerstva potvrdili, že zařízení nevyhovuje směrnicím EU: Důvody zrušení Balkové jako záchytného zařízení pro cizince vysvětlil Bublan tím, že objekt nevyhovuje normám EU. „Zdejší prostory působí příliš vězeňsky, přitom osoby, které jsou zde umístěny, nespáchaly trestný čin, pouze přestupek. Máme k dispozici zařízení, která jsou modernější a mnohem více vyhovují novým formám práce,“ doplnil ministr vnitra. 12

Nikdo z novinářů si přitom ve sledovaném období nepoložil legitimní otázku, zda tedy bylo i v minulosti přínosné do tohoto zařízení uprchlíky umisťovat. Zvláštní paradox vytvářejí články, které představují akce, jež pro uprchlíky organizuje Správa uprchlických zařízení (samostatně či s partnery) nebo vedení jednotlivých táborů. Z celkového počtu 21 článků jen jeden obsáhleji cituje dočasného obyvatele uprchlického zařízení. Zbylé texty se soustředí spíše na popis samotného dění. Články, které by mohly přispět k jasnějšímu obrysu obrazu uprchlíka (tyto akce jsou mediálně atraktivní), ho namísto toho opět lehce zamlžují. Čtenář se z informací o do značné míry výjimečných aktivitách dozví, že uprchlíci malují, hrají divadlo, chodí na koncerty, soutěží ve sportovních kláních, vaří národní jídla, účastní se literárních soutěží, lze se k nim do tábora přijít podívat atd. Nedozví se ovšem nic konkrétního ani o jejich životě v táboře ani mimo něj. Některé články zdůrazňují, že podobné akce narušují letargii, do které se uprchlíci v táborech dostali. 10

Bublan zavře středisko v Balkové, lidi si hledají novou práci, MFD, 3.11.2005, plzeňský kraj Neberte nám uprchlíky, žádají obce i policie, MFD, 22.9.2005, plzeňský kraj 12 Ministr vezl do Balkové dobré zprávy,MFD, 16.11.2006, plzeňský kraj 11

10

Nevysvětlují však již, proč k tomu došlo. Uprchlíci zde také nejsou představováni jako aktéři, ale spíše jako pasivní příjemci pomoci. Cíl projektu je jednoduchý - chce budovat toleranci k jiným kulturám a rozrušit bariéry vůči uprchlíkům, které stále v české společnosti přetrvávají. Hlavním tématem inscenace je cesta a život na cestě. Důležitým vyjadřovacím prvkem je zde hudba, kterou složili Michal Nejtek a Ivan Acher. Hudebníci se také snažili co nejvíc využít i muzikálního potenciálu uprchlíků.13

„Po loňském prvním ročníku jsme opět pozvali děti z Kostelce a děti z našeho zařízení, aby se setkaly a společně vytvořily výtvarné dílo. Tentokrát na téma Klaun,“ uvedl Právu Jan Novotný ze správy pobytového střediska. Účastníci měli na výběr různé výtvarné techniky - od kreslení, malování až například po lepení.

14

Svoje dovednosti v různých soutěžích v sobotu v Brně otestovaly čtyři stovky azylantů a žadatelů o azyl v republice. Sportovní den pro běžence uspořádala Správa uprchlických zařízení ministerstva vnitra. Do sportovních soutěží se zapojili nejen uprchlíci, ale také pracovníci nevládních organizací a mnozí další zájemci.15

Články o uprchlických zařízeních sekundárně přinášejí samozřejmě i další informace o lidech, kteří v táborech žijí. Tyto zprávy jsou však jen kusými střípky, jež vyvolávají spíše nové otázky. Několikrát je zde například zmíněno, že jen minimálnímu počtu žadatelů o azyl se podaří ho skutečně získat. Články však poté již neříkají, co se s žadatelem stane, když opravdu v azylové proceduře neuspěje. Vrátí ho zpět? Tam, kde mu pravděpodobně stále hrozí vězení či smrt? A co se stane, když naopak upěje? Žijí dále v táborech, i když azyl již získali? Jak dlouho trvá, než najdou práci a bydlení? Jak se sžívají s novým prostředím? Jak se vyrovnávají s kulturním šokem? Odpovědi na podobné otázky nenalezli ani autoři předchozí analýzy. Jistá změna perspektivy pohledu na uprchlíky ani rozšíření tématické agendy zatím ještě nezaručuje i zásadní proměnu obsahu.

Migrace a cesta Toto je nejsilněji zastoupená kategorie článků (64) ve sledovaném období. Téma je především doménou deníků Právo a Mladé fronty Dnes. Charakter textů se oproti předchozí analýze nemění. Tendence, které autoři naznačili, se spíše jen posilují. Uprchlíci (v článcích důsledně 13

Archa připravila lekci tolerance, Lidové noviny, 6.10.2005, celostátní Úkolem dětí bylo vytvořit klauny, Právo, 21.7.2005, východní Čechy 15 Uprchlíci soutěžili, MFD, 13.6.2005, Brno 14

11

nazýváni jako běženci) prochází texty jako duchové, kteří se na okamžik zhmotní ve chvíli, kdy se snaží přejít české hranice, a pak tiše zase někam zmizí. Čtenář nemá šanci dozvědět se o nich něco více, ani pochopit motivy jejich jednání. Lze předpokládat, že stejné typy článků vycházely bez větších změn i v průběhu posledních pěti let. I zde ale došlo k rozšíření tématického záběru. Téma migrace a cesty je spjaté s hranicemi, které se uprchlíci snaží nelegálně (poukazování na nelegálnost je stejně jako před pěti lety v textech klíčové) překonat sami či za asistence převaděčů a jsou zadrženi policií. Z textů je obvykle možné vyčíst zemi původu uprchlíků i to, co se s nimi stane po jejich zadržení, nebo alespoň bezprostředně poté. Pět běženců z Nigérie zadrželi policisté v noci na úterý nedaleko česko-rakouského přechodu Hevlín - Laa an der Thaya. Uprchlíkům chtěl pomoci v cestě do Rakouska dopadený 33letý převáděč. Podle mluvčího pohraniční policie počet zadržených běženců na hranicích s Rakouskem klesá, Nigerijci jsou letos nejpočetnější skupinkou, která byla zadržena. Cizince vezl převáděč k hranicím ve své felicii. Policii řekl, že od každého měl za nelegální přechod dostat 500 eur, tedy asi 15 000 korun. Nigerijci ve věku od 23 do 29 let opustili své domovy před třemi týdny. Žádný neměl cestovní doklady. Nyní jsou v záchytném táboře pro běžence. Zadrženému převáděči hrozí až tři roky vězení. 16

V článcích je nově kladen důraz na použití moderních technologií při hledání uprchlíků. Technika je tu nejdůležitější a novináři často vnímají svět její optikou. Uprchlíci jsou náhle postaveni na roveň jiných předmětů, které je možné pomocí přístrojů odhalit. Jejich příběh je zestručněn a zaměřen pouze na dobu, kdy jsou s technologií v kontaktu, a slouží její adoraci. Mobilní rentgen dovoluje operativně kontrolovat v kamiónech a kontejnerech nejen drogy, ale jakékoli zboží a další kontraband. Lidský hrob například připomínaly tři bedny v dodávce, ve kterých pašeráci lidí převáželi do Německa celkem devět Asijců. Lidský náklad odhalili celníci začátkem listopadu. Běžencům sice překazili cestu, možná jim ale zároveň zachránili život. Nikdo z dotázaných lékařů se totiž neodvážil tvrdit, že jejich přeprava by v případě neodhalení skončila stoprocentně bez neštěstí. "Jsme schopni přijet během jednoho dne kamkoli v republice. Vlastní skenování trvá několika minut," sdělil Nováček. Podle něj je unikátní zařízení v provozu takřka nepřetržitě.17

V souvislosti s nelegálním přechodem hranice se objevují i dříve neanalyzované zprávy ze soudních jednání s převaděči, které ukazují, jaké strategie pro nelegální přechod převaděči volí.

16 17

Policie zadržela běžence z Nigérie, Právo, 11.8.2005, Jižní Morava Heroin v autě odhalil mobilní rentgen, Právo, 20.12.2005, celostátní

12

Na hranicích předložila posádka dokumenty k nákladu. Podle nich převáželi autodíly od firmy z Domažlic. "Zjistili jsme, že doklady k nákladu i razítko existující firmy si převaděč vyrobil sám," upřesnil včera policista. Dvakrát dodávka hranicemi projela. Uprchlíci strávili mnoho hodin uzavřeni v bednách. Ven se dostali až na konečné ve Stuttgartu. Tam převaděči předali cizince jinému Asiatovi, který za dobrý obchod převaděčům platil.18

Uprchlíci zde figurují pouze jako statisté. Jsou převáženi z místa na místo. Není příliš specifikováno, odkud jsou, jaká byla motivace jejich cesty, kam chtěli dojet, co tam chtěli dělat apod. Těmi, kdo zde jednají, jsou převaděči a policisté. Novinkou jsou i články, které obecně popisují situaci na hranicích (počet zadržených běženců stoupl, klesl apod.) O pětinu loni poklesl i počet nelegálních migrantů. Přes hranice se pokoušelo nezákonně přejít téměř 11 tisíc osob, což je o 2511 méně než v roce 2003.19

Texty na úrovni komentovaných statistik přináší na malém prostoru velké množství informací. Kromě počtu zadržených běženců, nezřídka sledují i cestu, jakou se uprchlíci přes hranice dostávají a její inovace, zaznamenávají zemi původu největších migračních skupin. Ve vztahu k uprchlíkům jde o čistě matematický popis skutečnosti. Převáděči se snaží hledat nové způsoby, jimiž lze dostat uprchlíky do Česka. Na zelené hranici je stále klidněji, policie ale musí být ostražitější při kontrole aut na hranicích. Běženci jsou stále častěji převáženi v kufrech osobních aut nebo ukryti mezi zbožím v kamionech. Do Česka míří zejména Vietnamci, Číňané a Moldavané.20

Zdrojem zpráv jsou instituce jako cizinecká či pohraniční policie, soudy, statistická zjištění publikovaná ministerstvem vnitra. Jen málokdy je novinář přímo na místě (případy zadržení převaděčů ve městech, otevření nového přechodu, předem ohlášená novinářská asistence u prohlídek kamionů). Oblibu těchto článků u novinářů lze vysvětlit tím, že odpovídají zpravodajským rutinám. Policejní zprávy šetří novinářům z deníků čas a práci (není třeba je příliš doplňovat). Mají v sobě již obvykle zakódován dramatický lidský příběh, který je ve zkratce naznačen (uprchlíci jsou promrzlí, ve špatném stavu, bojují s počasím, krajinou, zradí je stopy ve sněhu, neznalost prostředí). Jsou akční, potencionálně nebezpečné, ale obvykle to dobře dopadne 18

Za převoz Asiatů získali tisíce dolarů, MFD, 15.11.2005, plzeňský kraj V Česku žije legálně přes 250 tisíc cizinců, Právo, 11.6.2005, celostátní 20 Běženců na hranici výrazně ubylo, MFD, 28.12.2005, východní Morava 19

13

(uprchlíci přechází hranice, jsou zadrženi policií často za pomoci nejmodernější technologie, někdy se pokouší vzdorovat, perou se a utíkají nebo je policie zachraňuje na poslední chvíli před jistou smrtí). Stojí zde proti sobě dvě znepřátelené strany - uprchlíci či převaděči se snaží policisty zmást nebo přelstít, ale policisté jsou chytřejší, silnější. To ale podle Málka nebylo všechno. Než se pracovníci celní správy dostali k vlastní kontrole dodávky, začali se z nákladního prostoru dobývat agresívní lidé asijského původu. „Museli jsme povolat další dvě hlídky a středočeskou policii. Při zákroku jsme opět byli nuceni použít donucovací prostředky,“ uvedl. 21 Trojici migrantů stačili ještě na úbočí nejvyšší české hory zajistit Poláci. Zbytek padl na vrcholu do léčky české policie, která vyhlášenou migrační stezku monitorovala. „Pouze dva se snažili utéct. Zbytek byl v klidu. Honička dlouho netrvala. Počítalo se i s touto variantou. Stejně neměli kam zdrhnout. Srázy na úbočí umožňují pouze dvě cesty,“ popsal akci jeden ze zasahujících policistů.22

Zprávy mají místní charakter, tato malá dramata se života lidí v krajích u hranic jakoby přímo dotýkají. Texty zároveň vyhovují i novinářovu zdroji – policii. Články hovoří o úspěšných zásazích, dopadených a spravedlivě odsouzených převaděčích. Počet běženců, kterým se hranice podařilo naopak přejít a nebyli zadrženi, není v článcích ani odhadován. Tato pro obě strany výhodná spolupráce může být důvodem k tomu, proč chybí texty, jež by téma jakýmkoli způsobem problematizovaly. Charakter článků připomíná spíše napínavou hru, kterou je čtenáři umožněno sledovat. Jen jediný text ve sledovaném období, který se ostatním značně vymyká, ukazuje, že situace lidí, kteří se odhodlají k nelegálnímu přechodu hranic, je realitě hry značně vzdálena. Na hranicích je Němci chytili a vrátili na českou stranu. Teď seděli na otlučených židlích policejní stanice. Zhroucení, páchnoucí, hladoví. Zeptejte se jich, odkud jsou, dostala jsem pokyn. Všichni byli z provincie Čeťiang, měli silný jižní venkovský přízvuk. Pasy prý dali někomu, kdo jim slíbil práci, nevěděli kde. Nasedli s ním do auta někde v Rusku. Jak se jmenujete? Řekli jakási jména, nad nimiž policisté mávli rukou, prý stejně nikdy nejsou pravá. Odkud přesně jste? Nevíme. Jste ženatí, vdané? Nevíme. Máte děti? To už vůbec nevíme… Báli se cokoli říct.23

Příběh mladého Íránce, který v Česku nakonec získal azyl, navíc ukazuje, že nelegální cesta zprostředkovaná převaděči je pro uprchlíka někdy jednou z mála možností, jak se před 21

Místo alkoholu a oděvů objevili čínské uprchlíky, Právo, 9.7.2005, celostátní Kyrgyzové a Uzbeci přes Sněžku neprošli, Právo, 3.6.2005celostátní 23 Internacionála pro Lili, Lidové noviny, 13.1.2006, celostátní 22

14

nebezpečím, jež mu doma hrozí, zachránit. Ani tento problém v článcích není nikdy zmíněn, stejně jako další strategie „útěku“, jež uprchlíci volí. „Zaplatil jsem za získání pasu a víza do Velké Británie. Zprostředkovatel mi řekl, že se mne po přistání někdo ujme. Čekal jsem na letišti mnoho hodin, ale nikdo se neobjevil. Teprve, když jsem se zeptal, kde vlastně jsem, dozvěděl jsem se, že v Praze,“ vzpomíná Momeni.24

Fakt, že novinář obvykle není přímo na místě, může vysvětlovat, proč jsou uprchlíci v textech stále v roli pasivních objektů, buď přímo (aktivní roli hraje policie, převaděč, technologie, statistika) nebo nepřímo (jejich příběh je převyprávěň někým jiným, nejčastěji policií či novinářem) a proč se o nich nelze prakticky nic dozvědět. V okamžiku, kdy se z uprchlíků stanou pasivní objekty, jak poznamenává Klvačová s Bitrichem, zmizí potřeba porozumění jejich činům i potřeba zamýšlet se nad systémem, který je k ilegálnímu přechodu hranice nutí.25

Azylová a migrační politika a záměna pojmů Tato kategorie článků je značně proměnlivá. Většina textů ve sledovaném období se nějakým způsobem dotýká azylové a migrační politiky českého státu. Sjednocujícím prvkem zde zařazených článků je azylová a migrační politika jako hlavní téma textu (37). Nejednoznačnost vymezení této kategorie odráží i její pojmenování spolu s problémem, který se v článcích věnovaných uprchlické tematice neustále objevuje. Novináři velmi často zaměňují pojmy uprchlík, přistěhovalec, migrant, běženec, utečenec a nerozlišují příliš mezi žadateli o azyl a těmi, kteří azyl již získali, což zdůraznili i autoři předchozí analýzy. Již samotné zmatení pojmů obraz uprchlíka zkresluje, neboť ani na úrovni jazyka nelze rozpoznat, kdo uprchlíkem v striktním slova smyslu26 vlastně je a kdo není. S jistou nadsázkou lze konstatovat, že uprchlíkem by takto mohl být vlastně každý cizinec. Dobře to ukazuje tisková zpráva Ministerstva vnitra, kterou přebraly z ČTK v prakticky stejném znění Lidové a Hospodářské noviny.

24

Cítím se tu jako ve vězení, MFD, 10.1.2006, Pardubický kraj „Kdyby se o nich psalo způsobem, ve kterém by se oni sami rozhodli namačkat do aut, zproblematizovalo by to amorálnost převaděče. A navíc by vznikl problém porozumění takovému činu. Proč něco takového dělají? Nabízí se odpověď: protože jsou v zoufalé situaci. Jenže ta komplikuje morální status státu a zákonů. Právě díky nim musí uprchlíci cestovat ilegálně. Ale když jsou uprchlíci jakoby bez motivu, jsou spíše pasivními objekty než jednajícími subjekty, takový problém nevznikne.“ 26 Tedy osobou, která získala v ČR azyl. 25

15

Vláda zvolila ofenzivní řešení otázky migrace z východoevropských zemí do Česka. Ve spolupráci s nevládními organizacemi zakládá mj. v Moldavsku, Arménii či na Ukrajině informační kanceláře, které mají za úkol některé potenciální migranty od jejich cesty do Česka odradit. Po zasedání Bezpečnostní rady státu to řekl ministr vnitra František Bublan. „Jde o to, aby se místní lidé měli možnost seznámit s tím, co by je v Česku čekalo, co by všechno museli splnit,“ uvedl. Podle něj je vládní strategie namířena hlavně proti potenciálním nelegálním utečencům, legální migranti jsou v Česku vítáni, pokud chtějí pracovat, podotkl. 27 Vláda se rozhodla pro razantnější řešení problému s přílivem imigrantů z východoevropských zemí do Česka. Ve spolupráci s nevládními organizacemi zakládá například v Moldavsku, Arménii či na Ukrajině informační kanceláře, které mají za úkol potenciální imigranty od jejich cesty do Česka odradit, uvedl včera ministr vnitra František Bublan. Podle něj je vládní strategie namířena hlavně proti potenciálním nelegálním utečencům, legální migranti jsou v Česku vítáni, pokud chtějí pracovat. 28

Zpráva zaměňuje dva naprosto odlišné pojmy migrant a utečenec, což podtrhují navíc Lidové noviny, které do podtitulku pro orientaci čtenářů vložily jako charakteristiku článku slovo utečenci. Je jen příznačné, že slovem utečenci jsou myšleni lidé, kteří přicházejí do země ilegálně, zatímco migranti zastupují ty, kteří jsou tu legálně. Dochází zde k podobnému logickému zkratu jako u textů o migraci a cestě, kde jsou lidé přecházející nelegálně hranice zřejmě jednou provždy pojmenováni jako běženci. Články se zabývají uprchlíkem na několika rovinách. Nejprve před jeho příchodem do Česka (země se uprchlíkům uzavírá, politika EU vůči potenciálním uprchlíkům a role ČR), pak jeho životem zde (azylová procedura, počet žadatelů o azyl, zákonná opatření, lékařská péče) a všímají si ho i ve chvíli, kdy dostane azyl (integrační programy, přidělení bytu, přijetí českou veřejností – to ovšem bývá omezeno na reakce příslušníků ultrapravicových hnutí). Jak konstatovali již autoři předešlé analýzy, uprchlíci se v těchto článcích objevují obvykle prostřednictvím zprávy o situacích, kdy vůči nim nebo kvůli nim byla přijata určitá opatření. Oni sami a jejich potřeby vystupují z textů jen skrze ně. A opět vyvolávají jen další otázky. Soudy musejí vždy jednat v jazyce, kterému účastníci soudního řízení rozumějí, nebo mají za povinnost ustanovit tlumočníka. Takový je verdikt Ústavního soudu, který v úterý zčásti vyhověl ústavní stížnosti Vasyla Petriva, neúspěšného žadatele o azyl v ČR. 29 Rumunský uprchlík, který byt dostal, po čase zmizel. Radnice se proto chce předtím, než dá souhlas, ujistit, že si v případě, že azylant odejde, bude moci vybrat sama, komu uvolněný byt poskytne. 30

27

Vláda imigrantům: Cestu do ČR zvažte, 14.12.2005, celostátní Vláda odrazuje imigranty před cestou do Česka, 14.12.2005, celostátní 29 Soudy musejí jednat v jazyce, jemuž účastník řízení rozumí, Právo, 17.8.2005, celostátní 30 Sokolov zvažuje byt pro zaylanty, MFD, 8.10.2005, karlovarský kraj 28

16

Ze zmínky, že soudy budou probíhat v jazyce uprchlíka, vyplývá, že zřejmě neumí česky. Jazyková bariéra jako taková je v článcích obecně tematizována jen marginálně, proto neinformovanému čtenáři vůbec není jasné, jak se žadatel s úřady dorozumíval dříve. Měl tlumočníka? Kdo mu ho platil? Azylanti dostávají od státu byty? Na neurčito? Musí si je po čase koupit? Rumunský uprchlík zmizel. Proč? Je to častý jev? Všechny tyto „technické“ mechanismy každodenního života žadatelů o azyl či azylantů bývají jen minimálně předmětem zájmu autorů článků. A pokud ano, pak jen zprostředkovaně, často formou jednovětých dekontextualizovaných prohlášení či popisů. Texty například přibližují v obecných rysech, jak vypadá azylové řízení v praxi. Novináři se zmíní o počtu udělených azylů, zkonstatují, že je tento počet nízký, ale nechávají tento fakt bez komentáře, stejně jako samotný průběh celé azylové procedury. Podobně zůstává nekomentováno například sdělení, že ani válka není důvodem k udělení azylu v České republice. V článcích je obvykle citován zástupce nějaké státní instituce a jeho tvrzení nejsou s ničím konfrontována. Jde zřejmě opět pouze o rozšířená tisková prohlášení jednotlivých institucí. Po pohovoru by mělo ministerstvo vnitra vydat do devadesáti dnů rozhodnutí, má však i právo tuto lhůtu přiměřeně prodloužit. Vyvstává pak ale otázka, co znamená podle českých poměrů přiměřeně. „Udělení je vázáno na složitost případu. Samotná válka v zemi původu nezakládá povinnost státu udělit azyl, zkoumají se pak jednotlivé konkrétní situace,“ tvrdí Haišman.31

Přesto je právě v článcích z této kategorie možné poprvé zachytit významnější kritickou reflexi (nebo její náznak) situace uprchlíků v Česku. Český stát zatím nezměnil ani svůj postoj k žadatelům o azyl. Stále se uzavírá vůči uprchlíkům, ročně tu získá azyl jen zhruba jedno až dvě procenta, zatímco například v sousedním Německu je to asi deset procent. Právě v posledních týdnech navíc parlament projednává zpřísnění azylového zákona, které by mohlo vést ještě k dalšímu snížení udělených azylů. Uprchlíků přitom do Česka přichází čím dál méně - zatímco v roce 2003 tu požádalo o azyl přes jedenáct tisíc lidí, loni to už byla jen necelá polovina.32 V případu vietnamského kuchaře nemusí jít jen o sporný výklad novely správního řádu, ale o projev arogance úřednické moci. Tvrdí to alespoň Vladan Brož z Poradny pro uprchlíky při Českém helsinském výboru. „Případ

31 32

Zájem azylantů o českou republiku stále klesá, Právo, celostátní Přistěhovalcům se Česko otvírá jen velmi pomalu, MFD, 25.6.2005, mimořádná příloha Babylon

17

je do velké míry způsoben arogancí cizinecké policie, se kterou máme z naší práce celkem bohaté zkušenosti,“ uvedl Brož. 33 Staví Česká republika žadatele o azyl do tohoto postavení úmyslně? V naprosté většině jde přitom o lidi, kteří žili normálním životem, jak jej známe. „Měli jsme dům, auto, práci a o vše jsme přišli,“ vzpomínají. Novela azylového zákona, která už prošla parlamentem, finanční situaci uprchlíků ještě zhorší. Výsledkem je jejich ponižování a zahánění do ilegality. 34

Jde většinou (ne absolutně) o komentáře či komentované analýzy, kterých je ovšem celkově ve sledovaném období velmi málo. Zatímco zpravodajské texty obvykle zachovávají novinářskou touhu po objektivitě sdělení, která se v českém prostředí projevuje právě nekomentováním jednotlivých tvrzení či citací protichůdných názorů, komentáře umožňují a priori autorům zaujmout kritický (ve smyslu reflexe) postoj k danému tématu. Na to upozorňuje i Klvačová s Bitrichem. Problematika uprchlíků však jako téma není alespoň pro tištěné deníky natolik atraktivní, aby získala na stránkách novin větší prostor (komentáře či analýzy), což je dalším důležitým zjištěním vyplývajícím z této práce. Přesto články z této kategorie o něco systematičtěji zasazují uprchlickou problematiku do dalších souvislostí (vstup do EU, bezpečnostní situace ve světě, trh práce, stárnutí populace).

Aktivity nestátních organizací Nestátní nebo neziskové organizace vstupují do textů o uprchlicích dvojím způsobem. Jednak jsou citovány jako zdroj, někdy i v protikladu k „oficiálním“ výrokům státních úředníků (ve dvou případech jsou zaměstnanci nestátních organizací sami autory článků), pro novináře jsou tedy zcela relevantním zdrojem informací. Dále díky svým aktivitám, které se soustředí na uprchlíky. V rámci sledovaného období jde o zcela nový jev, autoři předchozí analýzy aktivitu nestátních organizací nezaznamenali. Je to možná tím, že činnost nestátních organizací obecně v několika posledních letech v českém prostředí vzrostla nebo prostě jen tím, že „zdomácněla“. Články (36) z této kategorie do značné míry trpí stejným paradoxem, který je vlastní textům o volnočasových aktivitách, jež pro uprchlíky organizuje Správa uprchlických zařízení či vedení samotných táborů. Redaktoři deníků o aktivitách nestátních organizací píší relativně často. Lidé z těchto organizací novinářům informace sami přináší (velké množství tiskových zpráv zastoupených 33 34

Vyhoštění kvůli úředním hodinám, LN, 15.12.2005, celostátní Ponižujeme uprchlíky, MFD, 15.8.2005, celostátní

18

v tomto souboru) a ti je proto nemusí sami aktivně vyhledávat. Nestátní organizace dokáží svoje aktivity navíc mediálně zatraktivnit přitažlivým programem. Článkům však logicky dominuje popis samotných aktivit. Situace uprchlíků, na které se mnohé organizace snaží i tímto způsobem upozornit, však zůstává spíše skryta. Letošní bazar doplnil Den otevřených dveří ve středisku Cukrovarská. Například pracovnice poradny pro cizince a uprchlíky nabízely za zvuků hudby příchozím guláš, slovenskou polévku či arménský medovník. 35

Mezinárodní den uprchlíků si Havířov připomene v pátek na Náměstí Republiky. Nevládní organizace Centrum pro integraci cizinců zde představí od 11.00 do 17.00 hodin prostřednictvím infostánku problematiku uprchlictví, problematiku integrace lidí s uděleným azylem, svou činnost a především pak svůj pilotní dobrovolnický program. 36

Texty přesto rozšiřují mediální uprchlickou agendu o nové prvky. Na okraji pasivního (či v případě účasti samotného novináře na akci - i aktivního) líčení dění lze zkonstruovat v předchozích článcích téměř netematizované problémy. Příkladem může být aktivita občanského sdružení Slovo 21. To uspořádalo již poněkolikáté společný oběd uprchlíků s místními občany, kteří je zvou k sobě domů, pohostí je a na oplátku přijdou zase oni na návštěvu k nim do tábora či do rodiny. Akci zaznamenala ve svých regionálních mutacích Mladá fronta Dnes i Právo. Zatím se jich ale příliš do společného stolování nehrne. Mám mezi Čechy spoustu kamarádů a vycházíme dobře. I ten nápad se mi docela líbí. Lidé tu ale váhají, protože oběd má snímat televize a bydlení v azylovém středisku není zrovna nejhezčí, vysvětluje obstojnou češtinou sedmnáctiletý Ruslan Karimzade z Afghánistánu. Podle organizátorky se cizinci nechtějí zviditelňovat i proto, že mají špatné zkušenosti s českými úřady při čekání na udělení azylu.37 „Naši klienti mají o projekt zájem, ale jsou zdrženliví, proto bychom jim ho chtěli ještě jednou vysvětlit,“ zmínila Vojtková. 38 Pozvat cizince na oběd je jistě dobrá věc. Ale připomíná to spíš televizní kulinářské show, které se snaží divákům předvést, co všechno je na světě možné. Češi, kteří běžence přijmou a pohostí, nepotřebují takové akce, aby poznali, že i ve vzdálených zemích jsou lidé v podstatě stejní. Ti, co cizince nesnášejí, je domů stejně nepozvou. Běžencům návštěva přinese určitě rozptýlení, vždyť žít v utečeneckém táboře je ponižující. Pozvání 35

Výtěžek bazaru Diecézní charity v Plzni, MFD, 13.12.2005, Plzeňský kraj Náměstí bude žít uprchlictvím, MFD, 15.6.2005, Moravskoslezský kraj 37 Češi pozvou cizince na oběd, MFD, 4.5.2006, Pardubický kraj 38 Společný oběd má sblížit, Právo, 3.5.2006, Liberecký kraj 36

19

by však měli přijmou úředníci, kteří o budoucnosti běženců rozhodují. Možná by zbytečně neprotahovali rozhodnutí zda dovolit spořádané rodině nalézt si novou vlast. Vždyť Česko cizince potřebuje, jinak vymře. 39 Při předcházejících ročnících se pořadatelé setkávali s tím, že si Češi měli tendenci vybírat, které národnosti doma přijmou a které ne. Jiřina Bělohoubková vak rozdíly mezi lidmi nedělá. Dejte pokoj, nám je to jedno jaké národnosti naši hosté budou. Můj bratr kdysi emigroval do ciziny a taky mu tam pomohli. Máme tedy co vracet, říká žena.40

Díky komplikacím, které projekt doprovázejí a které články zmiňují, se čtenář dozvídá, že uprchlíci mají špatné zkušenosti s českými úřady, že azylová zařízení nejsou pěkná, (žít tam může být dokonce ponižující) a oni se tam nemusí cítit natolik dobře, aby si tam pozvali někoho na návštěvu, přestože, jak naznačuje komentář, zde pravděpodobně tráví dlouho dobu. Čtenář již ví, že důvodem k udělení azylu nemusí být válka v původní vlasti, názor novináře nyní naznačuje, že by jím mohla být spořádanost rodiny. Přijetí ze strany Čechů také nemusí být bezproblémové (vybírají si, kdo z cizinců k nim přijde domů, některé zřejmě nechtějí). Ukazuje se, že uprchlíci nejsou homogenizovaná hmota a jsou mezi nimi rozdíly už čistě národnostní, jež vnímají Češi, kteří s nimi mají konkrétní zkušenost v textu, jen stěží je však může vnímat čtenář. Národnost konkrétních uprchlíků je sice v jednotlivých článcích pravidelně uváděna, ale i články z této kategorie ve své většině hovoří prostě o uprchlících jako jednolitém souboru, což posiluje jejich anonymizaci a zjednodušuje proces jistého odlidštění v přístupu k uprchlíkům ze strany novinářů. Morální závazek k uprchlíkům, který zmiňuje žena v článku, je ve sledovaném období také ojedinělý a přestože může být pro většinu společnosti samozřejmý, zůstává v článcích překryt „technickými“ problémy, které fenomén uprchlictví do Česka přináší. Pod dojmem zpráv, jež informují převážně o vydané energii směrem k uprchlíkům (ať už je nutné jim konkrétně pomáhat, vymýšlet jim program nebo jim třeba zajistit bydlení či jen lépe střežit hranice, měnit zákony apod.) zůstává nezodpovězena základní otázka, proč to vlastně dělat. Kromě toho se díky prezentaci činnosti nestátních organizací čtenář opět dozví, že uprchlíci vaří, píší kuchařky, děti jezdí na tábory, dospělí hrají divadlo. Záběr činnosti nestátních organizací je ovšem širší, takže čtenář má možnost se zprostředkovaně dozvědět více. Sehnat práci pro uprchlíky je podle Džany Popovič z Organizace pro pomoc uprchlíkům velmi složité. Jsou to lidé, kteří na začátku píší cyrilicí nebo arabským písmem, a proto se ze všeho nejdříve musí naučit latinku a 39 40

Ať na oběd přijdou úředníci, MFD, 4.5.2006, Hradecký kraj Češi pozvou cizince na oběd, MFD, 4.5.2006, Pardubický kraj

20

zvládat češtinu. Pak mohou začít s hledáním práce, ale je potřeba jim v tom pomoci, dodala žena, která do Česka přišla sama jako uprchlice z Bosny a Hercegoviny. 41

Příběh Džany Popovič, který článek okrajově nabízí také, je oproti předchozí analýze též novinkou. „Uprchlice“ pomáhá lidem, kteří se ocitli ve stejné situaci jako ona. Uprchlíci sami díky svým zkušenostem mohou být prospěšní. Mohou hrát v celém procesu aktivní roli.

Uprchlíci mimo tábor Tato kategorie skrývá dva odlišné soubory článků (celkově 30). První z nich by mohl být nazván: lidské příběhy. Před pěti lety byli ve sledovaném období zastoupeny minimálně. Součástí textů jsou více či méně rozsáhlé portréty uprchlíků, které mají novináři pomoci dokumentovat nějaký problém (otrocká práce v Česku), trend (zvyšující se počet cizinců či náboženských skupin v zemi) či jen dobarvit život konkrétní lokality (jak se žije uprchlíkům, kteří získali ve městě byt). Texty jsou vesměs rozsáhlejší, jejich obvyklý reportážní žánr dovoluje novináři dát uprchlíkům i vlastním (často značně kritickým) názorům větší prostor. Články ve své většině ovšem nejsou a priori zaměřené na uprchlíky, jejich příběh slouží k zvýraznění jiného tématu. Nenabízí vždy čtenáři ucelený kontext (proč například uprchlík musel ze své země odejít, jak se sem dostal, proč si zvolil Českou republiku atd..), ale díky ojedinělému množství konkrétních detailů, mu dovoluje uprchlíkův příběh poprvé procítit, prožít. Před dvanácti lety přivezl ukrajinský politický uprchlík Alexandr Kozlov manželku Natálii do pražské porodnice U Apolináře. »Bude to sto padesát tisíc korun jako pro každého cizince,« sdělili mu. »Tolik peněz nemám,« řekl jim Kozlov. »Tak porodíte na dluh,« opáčili porodníci. Zatímco žena rodila syna Sašu, akademický sochař Kozlov osekával na dvanáctihodinové šichtě žulové kostky. Jednu za pět korun. V noci usínal s napuchlými dlaněmi, namočenými do oleje. 42

Uprchlíci jsou v textech s příběhy obvykle sami nositelé děje, nevystupují jen jako oběti, jednají aktivně, mohou se ke své situaci vyjádřit. „Válka vyhnala hodně lidí, ale ti, co potřebovali především sociální jistoty, šli dál na západ. Myslím, že tady je jiná sociální skupina lidí z bývalé Jugoslávie než třeba v Německu, kam lidi jezdili jako gastarbeitři. Tady jsou

41 42

Uprchlíci se budou s Čechy potkávat v kavárně, MFD, 4.4.2006, Liberecký kraj O zapadlých očích nevolníků z Ukrajiny, HN, 18.11.2005, celostátní

21

lidi městští, vzdělaní, s moderními názory, jak praví klišé - otevření novým zkušenostem,“ říká psycholožka, jež podle svých slov pochází ze „spíše netypické balkánské rodiny“.43

S těmito vlastně pozitivně laděnými (ve vztahu k uprchlíkům) texty kontrastuje druhý soubor článků zastoupený v této kategorii, jež by se mohl nazývat: kriminálníci. I v těchto článcích, byť mnohem stručněji, je někdy příběh uprchlíka lehce načrtnut, vždy je však zarámován kriminálním činem, kterého se dotyčný v Česku dopustil nebo z kterého je obžalován. Obvykle se však o uprchlíkovi dozvíme jen věk, národnost a právě fakt, že žádá o azyl či je azylantem. (V jednom případě je souzen policista, který měl napadnout uprchlíka a matrikářka, která za úplatu oddávala cizince bez platných dokladů.) Žalobce předal soudu případ dalšího muže, kterého viní ze série loupežných přepadení pražských důchodkyň. Třiatřicetiletý Makedonec, žadatel o azyl v ČR, podle obvinění během dvou měsíců přepadl sedm žen vesměs ve věku kolem 80 let. Cizinci hrozí až 12 let vězení. 44

Hlavním organizátorem skupiny, která obchodovala s kokainem a pervitinem, je podle dřívějších policejních informací 41letý Srb, kterému naše země v roce 1994 poskytla z humanitárních důvodů azyl.45

Vliv podobných článků na čtenáře nelze podceňovat. Relativně malý počet článků (12) zastoupených ve vybraném souboru může být dán i tím, že analyzované deníky (s výjimkou Práva) obvykle na svých stránkách dávají přednost kriminálním kauzám jiného typu (hospodářská kriminalita). Podobné články jsou spíše doménou bulvárních novin, které ovšem mají obrovskou čtenost. Pokud čtenáři jinak nemají příliš velkou šanci dozvědět se o uprchlících něco jiného, pak texty tohoto typu mohou silně posilovat předsudky, které česká společnost vůči uprchlíkům má. Že mohou být uprchlíci automaticky spojováni s kriminalitou dokládá i novinářem nijak nekomentované tvrzení policejního úředníka o výšce kriminality v jednotlivých krajích: „Určitě doplácíme na to, že tu hodně lidí ztratilo práci. A roli hraje i to, že severní Čechy leží blízko hranic. Přes náš region přejde hodně uprchlíků,“ říká teplický policejní ředitel Petr Sytař. 46

43

Jihočeši, LN, 25.11.2005, Pátek LN Přepadal důchodkyně, Právo, 25.8.2005, Střední Čechy 45 Pětičlenný gang půjde před soud, Právo, 21.9.2005, celostátní 46 Ráje zlodějů: Praha a Severní Čechy, MFD, 18.7.2005, celostátní 44

22

Romská migrace Devět článků, které se zabývají příchodem většího množství Romů ze Slovenska do Česka, tvoří velmi specifickou kategorii. Romové obvykle míří za známými či příbuznými nebo zde žádají o azyl a končí v uprchlických táborech. Novináři stejně jako úředníci pak nerozlišují mezi uprchlíky z jiných zemí a slovenskými Romy. Ve statistikách figuruje díky tomu Slovensko jako jedna z předních zemí, odkud k nám uprchlíci v poslední době přicházejí. Proti loňskému roku přibylo slovenských žádostí o azyl v České republice. Do přijímacího střediska ve Vyšných Lhotách jich za půl roku nastoupilo 150, z toho 64 v červnu. Ze Slovenska tak letos přichází nejvíc uprchlíků.47

Klvačová s Bitrichem v předchozí analýze zachytili spor, který na stránkách tisku probíhal, v souvislosti s tím, kdo je „skutečným“ uprchlíkem, kdo ekonomickým migrantem a zda tíživá sociální či ekonomická situace může být legitimním důvodem k udělení azylu v nějaké zemi. Články se týkaly obvykle uprchlíků, kteří o azyl žádali v jiné zemi než v České republice. Tento problém ve sledovaném období tematizován nebyl a pouze skrytě vstupuje do této analýzy právě prostřednictvím slovenských Romů. Odpovědí na výše naznačený spor je v rámci pomyslné diskuse v jednotlivých článcích opakované konstatování, že slovenští Romové v Česku nemají jako „ekonomičtí“ uprchlíci šanci azyl dostat (nejen proto, že Slovensko patří mezi tzv. „bezpečné“ země). „Jednoznačně nemají šanci u nás azyl získat. Jednak uvádějí ekonomické důvody, a především přicházejí z jiné členské země Evropské unie,“ uvedla mluvčí. 48

Geografická blízkost, téměř nulová jazyková bariéra, relativně široké povědomí o problémech v romských komunitách, jednoznačnost tématu (ohraničená skupina lidí z jedné země), očekávatelnost celé události (příchod většího množství slovenských Romů byl v důsledku slovenské sociální reformy předpokládán a stal se součástí i vládní agendy), jsou zřejmě důvodem, proč novináři zobrazují romský „exodus“ velmi detailně. Čtenář se dozví o konkrétních příčinách, které k romské migraci vedly, i z jakého prostředí tito lidé přicházejí. »Přicházejí v důsledku slovenské sociální reformy,« říká ministr vnitra František Bublan. Ministr má k dispozici zprávu, podle které jsou všichni azylanti z Košic, z romského sídliště Luník IX a z ghetta ve Vodárenské ulici. 47 48

Nejvíce žadatelů o azyl je letos ze Slovenska, HN, 19.7.2005, celostátní V Česku roste počet azylantů ze Slovenska, Právo, 22.7.2005, celostátní

23

Někteří z nich přicházejí o střechu nad hlavou při demolicích, někteří byli vyhnáni z dočasných příbytků ve sklepích paneláků. Azyl v České republice berou jako dočasné útočiště ve svízelné situaci. »Na sídlišti Luník v zimě odpojili elektřinu a vodu. Lidé tam žijí v neuvěřitelných podmínkách,« upozorňuje Roman Krištof z Mezinárodní organizace pro migraci, podle něhož Slovensko řeší své sociální potíže na útraty svých sousedů.49

V článcích je také znát, že přestože novináři i slovenské žadatele o azyl označují pojmem uprchlík, tak jsou schopni vnímat celý problém šířeji (v podstatě je za klasické uprchlíky nepovažují). Důvodem migrace Romů je trvalý nedostatek pracovních příležitostí, latentní rasová diskriminace a rozšířená lichva. Jejich postavení v SR se výrazně zhoršilo loni kvůli reformě sociálního systému. Podstatně se jim snížily sociální dávky jako mnohdy jediný zdroj obživy, a proto hledají cestu, jak se u nás postupně začlenit do štědřejšího sociálního systému. 50

Novináři dále připomínají, že český sociální systém mohou Slováci využívat jen pokud zde pracují, a poukazují i na to, že Romové ze Slovenska primárně přicházejí za prací a skutečně ji zde nachází. Tím dokonce nabourávají rozšířený stereotyp Roma v Čechách jako toho, kdo se práci vyhýbá. Články upozorňují i na fakt, že pro sociální systém v tom případě tito lidé nejsou zátěží. Pokud se budeme bavit o zaměstnávání, tak to veřejnost znepokojovat nemusí. Ti lidé sem jezdí za prací, o kterou mezi Čechy není zájem.51

Pokud legálně pracují, platí daně a pojištění, není důvod považovat je apriori za zátěž sociálního systému. Zejména v době, kdy Česká republika usiluje, aby jiné členské země zrušily omezení pro české pracovníky a nepovažovaly je za ohrožení trhu práce a za zátěž sociálního systému, uvádí Irena Dlesková.52

V souvislosti s romskou migrací se tak otevírá otázka, do jaké míry se v ostatních článcích o uprchlících odráží jazyková bariéra, neznalost prostředí, ze kterého uprchlíci přicházejí a všeobecně menší povědomí o uprchlické problematice nejen mezi novináři.

49

Nejvíce žadatelů o azyl je letos ze Slovenska, HN, 19.7.2005, celostátní O azyl žádá stále více slovenských Romů, Právo, 14.12.2005, celostátní 51 Jezdí k nám za prací, kterou místní nechtějí, MFD, 9.3.2006, celostátní 52 Ministerstvo: Romy nelze považovat za zátěž, MFD, 15.3.2006, Moravskoslezský kraj 50

24

Závěr Při „rekonstrukci“ původní analýzy jsem se do značné míry musela držet v hranicích, které její autoři před pěti lety vytyčili. Kvalitativní analýza textu je ovšem značně individuální disciplínou a to s sebou samozřejmě přináší jistá omezení. Jednoduše řečeno jsem se mohla odrazit jen od toho, co autoři sami považovali za podstatné zdůraznit a předat. Nesnažila jsem se proto (nebylo to ani mým cílem) potvrdit či vyvrátit jejich původní závěry, ale soustředit se na sledování změn tak, aby byl tento text pokud možno co nejvíce autonomní. Fakt, že se naše uvažování nad mediálním obrazem uprchlíka do značné míry shoduje, potvrzuje, že během posledních pěti let k zásadní proměně obrazu uprchlíka v českém tisku nedošlo. To však neznamená, že se tento obraz vůbec nezměnil. Již větší tématická a žánrová různorodost článků naznačuje tendenci vybraných deníků vnímat problematiku uprchlictví v širších souvislostech, než tomu bylo dříve. Přibývají také články, které nechávají zaznít hlas uprchlíka stejně jako lidí, kteří s nimi pracují. Kauza „čečenských žen“ a další texty odráží větší vnímavost novinářů vůči právům uprchlíků i větší ochotu problematizovat (ve smyslu vyvolání diskuse) současnou azylovou a migrační politikou státu a zabývat se fenoménem uprchlictví vůbec. Ukazuje se také, že pokud novináři vyslovují svůj vlastní názor, jsou texty mnohem „progresivnější“ či méně stereotypnější, než ostatní články. Tyto pozitivní jevy lze přičítat asi nejvíce faktu, že uprchlíkům se podařilo vstoupit o něco výrazněji do české mediální agendy, jistým způsobem „zdomácnět“, což se odrazilo i v jisté kultivaci mediální produkce o uprchlících. Na druhou stranu se však zároveň posilují (nebo alespoň nemizí) „nezdravé“ trendy v novinářském přístupu k uprchlíkům. Převážně vnější až institucionální perspektiva pohledu na uprchlíky znemožňuje „procítit“ příběh uprchlíka, pochopit motivy jeho jednání. Uprchlík se velmi často stává v článku pasivním a značně dekontextualizovaným objektem. Novináři s oblibou pracují s tiskovými zprávami institucí, které s uprchlíky přicházejí z moci úřední do styku, a jejich tvrzení nijak nekomentují ani je nezasazují do souvislostí. Právě ztráta kontextu je největším problémem jednotlivých článků. Texty zůstávají nedovysvětlené, nedořečené. Samozřejmě se tento jev netýká jen článků o uprchlících. Novináři vždy uzavírají se čtenáři jakousi nepsanou dohodu, která je umožněna tím, že se všichni (novinář i čtenář) pohybují v podobném sociokulturním prostředí. Je na čtenáři samotném, aby si mnohé domyslel sám a čtenář to na základě svých znalostí také automaticky dělá. Problém nastává ve chvíli, kdy jedním z mála informačních zdrojů k nějakému tématu jsou právě jen samotná média. Zdá se, že pak

tato dohoda nefunguje, protože čtenář 25

jednoduše nemůže nahradit chybějící kontext vlastní zkušeností. Dokud se tedy nezvýší všeobecné povědomí o uprchlících v České republice, nelze předpokládat, že by se jejich mediální obraz výrazněji změnil.

26

Příloha 1 - Seznam analyzovaných článků Uprchlický tábor Právo, 28.05.05, Milan Vojtek, Záchytné zařízení Poštorná funguje už pět let, celostátní Právo, 07.06.05, tr, Concentus Moraviae a uprchlíci, regionální mutace MF Dnes, 13.06.05, čtk, Uprchlíci soutěžili, regionální mutace Právo, 22.06.05, jog, Lidé nahlédnou k uprchlíkům, regionální mutace MF Dnes, 08.07.05, Roman Streichst, Neškodní lotři, buďte vítáni, regionální mutace MF Dnes, 08.07.05, Michaela Šimová, V Rapoticích bude stát kriminál, regionální mutace MF Dnes, 08.07.05, myš, Muž by rád správcoval i kriminálu, regionální mutace MF Dnes, 16.07.05, asi, Uprchlíci měli v bývalém kině slavnost. Hráli, zpívali a ochutnávali sladkosti, regionální mutace Právo, 21.07.05, lž, Úkolem dětí bylo vytvořit klauny, regionální mutace MF Dnes, 22.07.05, mlk, V Mikulově se dnes setkají etnické menšiny, regionální mutace MF Dnes, 25.07.05, mlk, čtk, Festival v Mikulově nabídl umění i kulinářské speciality, regionální mutace MF Dnes, 11.08.05, Vojtěch Smola, Prodej dalšího svazáckého majetku provázejí pochybnosti, regionální mutace Právo, 15.08.05, Patrik Biskup, Vnitro zavře řadu středisek pro azylanty, celostátní MF Dnes, 18.08.05, hos, Zrušení střediska by vzalo práci desítce lidí, regionální mutace Právo, 26.08.05, jac, Pod jedním sluncem, regionální mutace Lidové noviny, 30.08.05, Jan Král, Uprchlíci vyrazili do Beskyd, celostátní MF Dnes, 31.08.05, rš, V Konviktu žili studenti, zajatci i děti vojáků, regionální mutace MF Dnes, 31.08.05, rš, Tábor pro uprchlíky z Kosova měl hluboký smysl, regionální mutace MF Dnes, 31.08.05, Rostislav Hányš, Bude ve Vidnavě věznice? regionální mutace MF Dnes, 02.09.05, čtk, Dům pánů z Kunštátu vystavuje práce uprchlíků, regionální mutace Lidové noviny, 08.09.05, čtk, Archa bude hrát s uprchlíky, celostátní Právo, 08.09.05, Jana Pechová, Věznice lidem nevadí, protože jim dá práci, regionální mutace MF Dnes, 09.09.05, zuč, čtk, Proti rasismu bojují divadlem, regionální mutace MF Dnes, 22.09.05, Iva Hosmanová, Neberte nám uprchlíky, žádají obce i policie, regionální mutace MF Dnes, 22.09.05, Martin Polívka, Podivné hospodaření, regionální mutace MF Dnes, 26.09.05, Petra Jurčová, Lidé z Vidnavy rozhodli, že v obci chtějí vězení, regionální mutace MF Dnes, 26.09.05, Petra Jurčová, Referendum ve Vidnavě:jsme pro zřízení vězení, regionální mutace MF Dnes, 06.10.05, čtk, Uprchlíci hrají společně s herci, regionální mutace Lidové noviny, 06.10.05, Jana Machalická, Archa připravila lekci tolerance, celostátní Hospodářské noviny, 06.10.05, kul, Uprchlický tábor se stane divadlem, celostátní MF Dnes, 11.10.05, joh, Na představení je doveze autobus uprchlický tábor, regionální mutace MF Dnes, 18.10.05, Hana Zejvalová, V Bělé se učí česky děti uprchlíků, regionální mutace MF Dnes, 02.11.05, ms, Čečenky tančily hrstce Hradečáků své národní tance, regionální mutace MF Dnes, 02.11.05, ms, Čečenky tančily národní tance, regionální mutace MF Dnes, 02.11.05, Milada Prokopová, Uprchlíci žijí ve Stráži už 13 let, regionální mutace MF Dnes, 03.11.05, Kateřina Frouzová, Žena, která to v kraji dotáhla nejdál, regionální mutace 27

MF Dnes, 03.11.05, hos, Bublan zavře středisko v Balkové, lidé si hledají novou práci, regionální mutace MF Dnes, 04.11.05, myš, Lidé nechtěli utečence, trestanci jim nevadí, regionální mutace MF Dnes, 04.11.05, Michaela Šimová, Rapotická věznice zaměstná 200 lidí, regionální mutace Právo, 04.11.05, Jana Pechová, Vězni lidem z Rapotic jako sousedé nevadí, regionální mutace Právo, 08.11.05, dph, Tábory pro cizince pod MV, regionální mutace MF Dnes, 16.11.05, hos, Ministr vezl do Balkové dobré zprávy, regionální mutace Právo, 10.12.05, fr, Azylanti vystavují, regionální mutace MF Dnes, 19.12.05, asi, Uprchlíci budou slavit společně Vánoce, regionální mutace Právo, 03.01.06, Milan Vojtek, Nebudou se ucházet o svazácký majetek, regionální mutace MF Dnes, 06.01.06, čtk, Studentka z Poděbrad vyhrála literární soutěž, regionální mutace MF Dnes, 11.01.06, lap, Musím překonat svoji lenost, regionální mutace Lidové noviny,17.01.06, čtk, 24 hodin v Metropoli, regionální mutace Právo, 19.01.06, tyš, Podepisují petici, regionální mutace MF Dnes, 21.03.06, jum, Postižení si užívali atrakcí, regionální mutace MF Dnes, 03.04.06, čtk, Běženci vařili zdarma pro večírek policie, celostátní Hospodářské noviny,03.04.06, Tomáš Němeček, Čečenské brigádnice, celostátní Lidové noviny, 03.04.06, čtk, Vnitru posluhovaly žadatelky o azyl, celostátní Hospodářské noviny, 03.04.06, Robert Břešťan, Vnitro využívá uprchlíky a neplatí jim, celostátní MF Dnes, 04.04.06, Milada Prokopová, Utekla před Lukašenkem,regionální mutace Právo,10.04.06, jjí, Pelhřimov:13 milionů do rozpočtu, regionální mutace Právo, 26.04.06, ner, Máme světu co nabídnout, regionální mutace Migrace a cesta Právo, 11.05.06, Kontroly kamionů jsou čím dál častější, hev, jn, celostátní MF Dnes, 18.05.05, Psům drogy píchat nemusíme, Vojtěch Smola, regionální mutace MF Dnes, 26.05.05, Soud přehodnotí mírné tresty pro gang převaděčů, Tomáš Kábrt, regionální mutace Právo, 26.05.05, Převaděčka vezla Číňany, miy, regionální mutace Právo, 27.05.05, Převaděči znovu u chebského soudu, Romana Nájemníková, regionální mutace Právo, 03.06.05, Kyrgyzové a Uzbeci přes Sněžku neprošli, Vladislav Prouza, celostátní Právo, 09.06.05, Policisté zatkli mezinárodní převaděčský gang, David Hluštík, celostátní Právo, 11.06.05, V Česku žije legálně přes 250 tisíc cizinců, David Hluštík, celostátní MF Dnes, 09.07.05, Celníci zadrželi čínské běžence, ti se s nimi chtěli prát, Olga Franzlová, regionální mutace Právo, 09.07.05, Místo alkoholu a oděvů objevili čínské uprchlíky, David Hluštík, celostátní Právo 14.07.05, Pětici uprchlíků vrátili, naj, regionální mutace MF Dnes, 21.07.05, Policie zadržela čečenské běžence, Petra Hrušová, regionální mutace Právo, 11.08.05, Policie zadržela běžence z Nigérie, čtk, regionální mutace MF Dnes, 08.09.05, Z pestrého programu na hlavní ploše, regionální mutace MF Dnes, 20.09.05, Zastupitelství žaluje gang převaděčů, čtk, regionální mutace MF Dnes, 27.09.05, Převaděči propašovali stovky lidí, Milada Prokopová, regionální mutace MF Dnes, 29.09.05, Převaděči propašovali do Německa stovky lidí, Milada Prokopová, celostátní MF Dnes, 30.09.05, Žítková má novou silnici, už se nemusí jezdit přes Slovensko,regionální mutace

28

Právo, 30.09.05, Převaděčů sice ubývá, kontrola hranic ale bude přísnější, Marek Tvrdoň, regionální mutace MF Dnes, 12.10.05, Byt v libereckém paneláku byl křižovatkou gangu převaděčů, Milada Prokopová, regionální mutace MF Dnes, 21.10.05, Soud výrazně zpřísnil tresty gangu uvaděčů, TK, regionální mutace Právo, 03.11.05, Soud v Děčíně porušil práva obviněného, Petr Knotky, celostátní MF Dnes, 05.11.05, Olga Franzlová, Za mučení tří běženců dostali šest a půl roku, regionální mutace Právo, 07.11.05, čtk, Dva Číňané mučili krajany, celostátní Právo, 09.11.05, pab, na, Rentgen odhalil lidský hrob v náklaďáku, celostátní Právo, 10.11.05, čtk, Policii utekl zadržený Číňan, regionální mutace Právo, 11.11.05, naj, Zadržený Číňan, regionalní mutace MF Dnes, 15.11.05, Petr Ježek, Za převoz Asiatů získali tisíce dolarů, regionální mutace MF Dnes, 15.11.05, Petr Ježek, Za převoz uprchlíků získali tisíce dolarů, regionální mutace MF Dnes, 23.11.05, zed, Cizinec utekl po kolejích do Německa, regionální mutace Právo, 28.11.05, Petr Knotky, Soud potvrdil převaděčům přísnější tresty, celostátní MF Dnes, 17.12.05, Václav Janouš, Policisté budou u hranic pátrat po pohřešovaných a uprchlících, regionální mutace MF Dnes, 20.12.05, Jakub Pokorný, Tajná zbraň proti pašerákům: obří rentgen, celostátní Právo, 20.12.05, David Hluštík, Heroin v autě odhalil mobilní rentgen, celostátní MF Dnes, 27.12.05, čtk, Klesl počet chycených běženců, celostátní Hospodářské noviny, 27.12.05, čtk, Běženců na hranici se Slovenskem ubylo, celostátní MF Dnes, 28.12.05, čtk, Běženců na hranici výrazně ubylo, regionální mutace Právo, 03.01.06, čtk, Na hranici ubylo běženců, regionální mutace MF Dnes, 11.01.06, red, Chtěl převézt cizince přes hranice, regionální mutace Lidové noviny, 13.01.06, Nora Gruntová, Internacionála pro Lili, celostátní MF Dnes, 19.01.06, Milada Prokopová, Gang dostal přes hranice desítky lidí, regionální mutace Lidové noviny, 20.01.06, čtk, Asiati, kteří převáželi cizince, dostali trest, celostátní MF Dnes, 20.01.06, Deset převaděčů skončilo ve vězení, regionální mutace Lidové noviny, 20.01.06, čtk, Převaděči z Asie dostali trest, regionální mutace MF Dnes, 24.01.06, pek, Žena pašovala cizince v kufru, regionalní mutace Právo, 24.01.06, čtk, Pašovala Indy do Německa, regionální mutace MF Dnes, 28.01.06, čtk, Policisté našli čtveřici promrzlých uprchlíků, regionální mutace MF Dnes, 28.01.06, čtk, Policisté našli na hranici promrzlé Vietnamce, regionální mutace Lidové noviny, 07.02.06, čtk, Běženci překračují hranici v kufrech aut, regionální mutace MF Dnes, 07.02.06, Ivana Karásková, Na hranicích je klidněji, regionální mutace MF Dnes, 17.02.06, Václav Janouš, Policisté pátrají u hranic po pohřešovaných a uprchlících, regionální mutace Právo, 17.02.06, miv, Běžence zradily stopy, regionální mutace Právo, 20.02.06, Petr Knotky, Běženců na hranici se Slovenskem ubývá, celostátní MF Dnes, 21.02.06, kl, Tři cizinci chtěli do Rakouska, regionální mutace Právo, 07.03.06, Patrik Biskup, Soud rozdělil mezi gang převaděčů 33 let vězení, celostátní MF Dnes, 15.03.06, lum, Přísnější režim na hranici nebude, regionální MF Dnes, 24.03.06, of, V rodinném domě bylo překladiště běženců, regionální mutace MF Dnes, 24.03.06, of, čtk, Vila v Jesenici sloužila jako skrýš pro běžence, regionální mutace Právo, 24.03.06, orh, Indům zakázali Česko na pět let, regionální mutace Právo, 25.03.06, top, Severočeská policie testuje hraniční přechod na kole, celostátní MF Dnes, 28.03.06, Iva Hosmanová, Tajně do ciziny? Přes přechod, regionální mutace Právo, 29.03.06, Radim Kijonka, Gang pašeráků lidí půjde za mříže, celostátní

29

MF Dnes,10.04.06, duc, Běženci z Ukrajiny chtěli do Německa, regionální mutace MF Dnes, 12.05.06, Martin Lukeš, Celníci vážili kamiony, regionální mutace Azylová a migrační politika Právo, 18.05.05, fal, Tábor rozdělil peníze z fondu, regionální mutace MF Dnes, 01.06.05, Milan Vodička, Přiškrtí Česko pomoc chudým?, celostátní MF Dnes, 01.06.05, lšd, Město pomohlo menšinám a cizincům, regionální mutace MF Dnes, 25.06.05, Lucie Dorůžková, Přistěhovalcům se Česko otvírá jen velmi pomalu, celostátní MF Dnes, 04.07.05, čtk, Uprchlíci v Praze získali desítky bytů, regionální mutace Hospodářské noviny, 18.07.05, Petr Holub, Klaus navrhl jiný model soužití, celostátní Hospodářské noviny, 19.07.05, Petr Holub, Prostituci zákon nezakáže, celostátní Právo, 02.08.05, sil, Nové prvky hýbou radnicí, regionální mutace MF Dnes, 15.08.05, Věra Roubalová, Ponižujeme uprchlíky, celostátní Právo, 17.08.05, jac, Soudy musí jednat v jazyce, jemuž účastník rozumí, celostátní Právo, 22.08.05, Otakar Machala, Zaměstnávání cizinců azylová a migrační politika, celostátní MF Dnes, 07.09.05, pha, Radnice rozdělila služební byty, regionální mutace Právo, 17.09.05, Radek Plavecký, Nabízeli mi patnáctiletou manželku, regionální mutace Hospodářské noviny, 19.09.05, Vendula Křížová, Hajlovali a zpívali rasistické písně, policie nezasáhla, celostátní Právo, 05.10.05, tyš, Stížnosti azylantů zdržují soudce, celostátní Právo, 07.10.05, jac, Ombudsman přijede do věznic, celostátní MF Dnes, 08.10.05, čtk, Sokolov zvažuje byt pro azylanty, regionální mutace MF Dnes, 14.10.05, čtk, Uprchlíci z Iráku dostanou peníze, regionální mutace Hospodářské noviny 16.11.05, Martin Novák, Přistěhovalci mění demografickou tvář Evropy, regionální mutace MF Dnes, 21.11.05, Iva Hosmanová, Azylanti získali v kraji nové domovy, regionální mutace Lidové noviny12.12.05, čtk, Motejla čeká ještě rok ve funkci, celostátní Hospodářské noviny, 14.12.05, čtk, Vláda odrazuje imigranty od cesty do Česka, celostátní Lidové noviny, 14.12.05, čtk ,Vláda migrantům: cestu do ČR zvažte, celostátní Právo, 21.12.05, tur, Bublan odmítl žádost USA, celostátní Právo,31.12.05, čtk, Ombudsman se bude víc zajímat o ústavy a věznice, celostátní Právo 05.01.06, čtk, Vláda chce víc integrovat azylanty, celostátní Právo 07.01.06, Radek Plavecký, Škola musí propouštět, přichází o azylanty, regionální mutace Právo, 12.01.06, čtk, ik, Česko mezi nováčky EU nejčastější cílovou zemí, celostátní Právo, 13.01.06, Barbora Silná, V České Lípě budou zápisy až v únoru, regionální mutace Právo,17.01.06, jt, Loni požádalo o azyl 4000 cizinců, celostátní Lidové noviny, 02.02.06, Petr Kučera, Spor o žadatele o azyl: lékaři je odmítají ošetřit, celostátní MF Dnes, 04.02.06, Václav Pospíšil, Slušné zacházení nejen pro uprchlíky, regionální mutace Lidové noviny, 15.02.06, Robert Malacký, Vyhoštění kvůli úředním hodinám, celostátní MF Dnes, 23.03.06, amb, Obce mohou žádat peníze pro azylanty, regionální mutace MF Dnes, 29.03.06, Jana Růtková, Cizinci dluží lékařům milióny, regionální mutace Právo, 20.04.05, Kateřina Beránková, Zájem azylantů o Českou republiku stále klesá, celostátní Hospodářské noviny, 02.05.06, 100 volebních slibů, celostátní Aktivity nestátního sektoru

30

Právo, 02.06.05, ton, Budou hledat dobrovolníky, regionální mutace MF Dnes, 15.06.05,trk, Náměstí bude žít uprchlictvím, regionální mutace Právo, 15.06.05, Anna Bortlíčková, Nezaměstnaní se připravují na dobrovolnickou práci, regionální mutace Právo, 18.06.05, KG Den uprchlíků , regionální mutace Právo 20.06.05, Petr Knotky, Světový Den uprchlíků, regionální mutace MF Dnes, 22.07.05, jež, Miss Houdová táboří s dětmi, regionální mutace MF Dnes, 30.07.05, Martin Filip, České děti spojuje s běženci Vinetou, regionální mutace Lidové noviny,19.08.05, Radka Kvačková, Školné se dá splácet i deset let, celostátní MF Dnes, 08.09.05, mmb, Nejstarší soukromá škola v Praze už oslavila 15 let, regionální mutace Právo, 06.10.05, Otázka pro Janu Svobodovou, celostátní Právo,19.10.05, zr, EU podpoří výuku azylantů, celostátní Právo, 16.11.05, her, V Jabloni o Íránu, regionální mutace Právo, 24.11.05, raj, Deset let po Daytonské smlouvě, regionální mutace Právo, 06.12.05, dan, Kupte si na burze recepty uprchlíků, regionální mutace Právo, 07.12.05, Svatava Hernandézová, Bazárek představí projekty, regionální mutace Hospodářské noviny, 09.12.05, red, Ocenění pro redaktora Hospodářských novin, celostátní MF Dnes, 13.12.05, Irena Kastnerová, Výtěžek dobročinného bazaru Diecézní charity v Plzni, regionální mutace Právo, 17.12.05, her, Česká charita zahrnuje všechny aspekty práce, regionální mutace MF Dnes, 13.01.06, čtk, Brněnští muslimové obětují dvacet beranů. Shánějí je těžce, regionální mutace MF Dnes, 17.01.06, čtk, Tři králové vybrali více než loni, regionální mutace Právo 23.01.06, lev, Pomohou imigrantům aktivity neziskového sektoru, regionální mutace Lidové noviny, 06.02.06, jih ,Galerie zve děti běženců, regionální mutace Právo,17.02.06, Anna Bortlíčková, Sklon pomáhat jiným má držitelka ceny Křesadlo v genech, regionální mutace Právo, 14.03.06, her, Terénní krizová služba pomáhá, regionální mutace MF Dnes,16.03.06, hos, Plzeň hostí velkou konferenci o lidech v krizi, regionální mutace Právo, 30.03.06, li, Nové centrum azylantů ve Stráži, regionální mutace MF Dnes, 04.04.06, Michael Polák, Uprchlící se budou s Čechy potkávat v kavárně, regionální mutace Právo, 26.04.06, her, Cizinci mají málo informací, regionální mutace MF Dnes, 02.05.06, čej, Hostem Mateřinky bude Fulghum, regionální mutace MF Dnes, 03.05.06, Magdaléna Sodovková, Charita učí uprchlíky zdarma českému jazyku, regionální mutace MF Dnes, 03.05.06, pha, Kurzy pro uprchlíky a přistěhovalce, regionální mutace Právo, 03.05.06, Barbora Silná, Společný oběd má sblížit, regionální mutace MF Dnes, 04.05.06, Magdaléna Sodovková, Češi pozvou cizince na oběd, regionální mutace MF Dnes, 04.05.06, Vladimír Bílek,Ať na oběd přijdou úředníci, regionální mutace MF Dnes, 05.05.06, čej, Školky míří do Nymburka aktivity neziskového sektoru, regionální mutace Lidové noviny, 05.05.06, čtk, Imigranti mají v Praze první centrum, regionální mutace Uprchlíci mimo tábor Právo, 31.05.05, Tomáš Urban, Násilník útočil na ženy, zastavila jej až volavka, celostátní MF Dnes, 07.07.05, brm, Z českých jídel je nejlepší guláš, říká kuchař ze Srí Lanky, regionální mutace MF Dnes, 18.07.05, Jakub Pokorný, Ráje zlodějů: Praha a střední Čechy, celostátní

31

MF Dnes, 20.07.05, Jakub Pokorný, Muslimové v Česku-máme se jich bát? celostátní MF Dnes, 10.08.05, Michaela Šimová, Policie varuje, pozor na pochybné stopaře, regionální mutace MF Dnes, 11.08.05, Ivana Lesková, Cítíme se tu dobře, říká Arménka, jejíž rodina se zabydlela ve Stonavě, regionální mutace Právo, 25.08.05, čtk, Přepadal důchodkyně, regionální mutace Právo, 15.09.05, čtk, Krátce, celostátní Právo, 21.09.05, tom, čtk, Pětičlenný drogový gang půjde před soud, celostátní Právo, 07.10.05, naj, Zadrželi čtyři Vietnamce, regionální mutace Právo, 14.11.05, Lenka Hloušková, Matrikářka ve Slaném pomohla ke sňatku desítkám běženců, celostátní Hospodářské noviny, 18.11.05, Jiří Leschtina, O zapadlých očích nevolníků z Ukrajiny, celostátní Právo, 23.11.05, Tomáš Urban, Policista: svědomí mám čisté, celostátní MF Dnes, 25.11.05, Olga Franzlová, Kdo jsou lidi, kteří v Praze vraždí, přepadají a loupí, regionální Lidové noviny, 25.11.05, Vladimír Ševela, Jihočeši, celostátní MF Dnes, 30.11.05, Adéla Pospíchalová, Čtyři příběhy ze života "nelegálů" v Čechách, celostátní Právo, 01.12.05, tom, Rozsudek nad policistou odložen, celostátní Lidové noviny, 13.12.05, Jiřina Šiklová, Poděkování učitelkám jedné základní školy, celostátní Právo, 21.12.05, Lenka Hloušková, Trestné činnosti v centru dominují cizinci, regionální mutace MF Dnes, 10.01.06, pav, Cítím se tu jako ve vězení, regionální mutace MF Dnes, 10.01.06, Martin Biben, Pomáhat je třeba umět, regionální mutace Lidové noviny,10.02.06, Jiřina Veselá, Čečenská rodina má nový domov, regionální mutace MF Dnes, 11.03.06, Vladimír Bílek, Nechtěl platit za práci, proto zemřel, regionální mutace MF Dnes, 15.03.06, gal, Nejvíce azylantů přišlo z bývalého SSSR , regionální mutace MF Dnes, 17.03.06, Jan Hrudka, DG 307 ozvučí klasický horor, regionální mutace Lidové noviny, 23.03.06, Klára Tylová, Otrocká práce v Česku, celostátní MF Dnes, 12.04.06, Jaroslav Kmenta, Jak podvodník obelstil ministra vnitra, celostátní MF Dnes, 27.04.06, bo, Naháněčům nemůžete nic odpírat, regionální mutace Právo, 13.05.06, Leoš Kyša, Českých muslimů přibývá, celostátní Lidové noviny,23.03.06, Jan Němec My a novodobí otroci, celostátní Romská migrace Hospodářské noviny, 19.07.05, Petr Holub, Nejvíc žadatelů o azyl je letos ze Slovenska, celostátní Právo, 22.07.05, vac,ibi,kab, V Česku roste počet azylantů ze Slovenska, celostátní Hospodářské noviny,08.08.05, Petr Holub, Slovenští Romové chtějí český azyl, celostátní Hospodářské noviny, 05.10.05, Petr Holub, Sociální dávky jsou snadno přístupné, celostátní Hospodářské noviny, 05.10.05, Petr Holub, Varování o exodu z východu se potvrdilo, celostátní Právo, 14.12.05, Jitka Gotzová, O azyl žádá stále více slovenských Romů, celostátní Hospodářské noviny, 15.12.05, Petr Holub, Slovenské Romy, kteří přišli pracovat, stát vítá, celostátní MF Dnes, 22.02.06, Petr Broulík, Ministerstvo: počet azylantů ze Slovenska klesl, regionální mutace MF Dnes, 28.02.06, Petr Ježek, Utekli před násilím lichvářů, regionální mutace

32

MF Dnes, 09.03.06, Jan Vaca, Jezdí k nám za prací, kterou místní nechtějí, celostátní MF Dnes, 15.03.06, Petr Broulík, Ministerstvo:Romy nelze považovat za zátěž, regionální mutace MF Dnes, 15.03.06, Petr Broulík, Slovenských azylantů ubylo, regionální mutace

33