Alšík
2013
4 2014
Dvouměsíčník pro žáky, učitele, rodiče a přátele ZŠ Mikoláše Alše Alšík se nám zamiloval! Ano, je to tak. Zanedlouho tu bude květen, tedy máj – lásky čas. Proto v našem zamilovaném speciálu najdete všechno, co má Alšík rád. Knihy, jaro, novinky ze školy, sport i zábavu. Příjemné zamilované čtení vám přeje redakce
P.S. Alšík miluje i historii, a tak pro vás připravil internetovou fotografickou EXTRA PŘÍLOHU „Z HISTORIE ŠKOLY“, kterou najdete pouze na školním webu nebo na facebooku. Odkazy najdete dole na této stránce.
Nenechte si ujít!
Piknik za školou
12. 6. 2014 Program: od 16.30 hod. • Zahájení • Přivítání budoucích prvňáků • Vystoupení současných prvních tříd • Vystoupení školního sboru • Odpoledne plné her • Bohatý výběr občerstvení za dobré ceny od 19.00 hod. • Rozloučení s deváťáky • Diskotéka
Obsah
Z obsahu tohoto čísla vybíráme: Nenechte si ujít: 12. 6. Piknik za školou Strana 2–3 Rozhovor s ředitelkou školy Strana 7 Povídka Moje slovenská babička Strana 1
www.zssuchdol.cz/tridy/skolni-noviny-alsik/
Všichni žáci naší školy i budoucí prvňáčci včas obdrží pozvánku na piknik ve škole nebo ve své školce.
www.facebook.com/pages/Alsik/555965491146443
1
[email protected]
...rozhovor
...rozhovor
Rozhovor s ředitelkou školy Mgr. Alexandrou Kejharovou
Jaká paní učitelka na vás udělala velký dojem? Na mě největší dojem udělá paní učitelka, která umí s dětmi dělat legraci, umí se s dětmi smát, která to nebere tak moc vážně. Nakupujete ráda? A co? Nakupovat mě moc nebaví, ale třeba knížky nakupuju ráda, to ano.
Paní Alexandra Kejharová byla jmenována do funkce ředitelky ZŠ Mikoláše Alše 16. dubna 2013. U příležitosti ročního působení v naší škole jsme se jí zeptali na všechno, co o ní ještě nevíme a vědět chceme. Otázky jsou ponechány tak, jak je novináři z redakce Alšíka vymysleli, a v pořadí, v němž je paní ředitelce položili. Jaké to je být ředitelkou školy? Na to není úplně jednoduchá odpověď, ale má-li být stručná, tak je to strašně moc zajímavé a někdy je to dost veselé. Zároveň je to i těžké, protože to obnáší hodně práce. A to i práce, kterou jsem nikdy dřív nedělala, takže já jsem trochu jako vy, protože se tady učím každý den spoustu věcí.
přestalo bavit. Měla jsem pocit, že to není hezké, že se na to nekouká dobře. Ale chtěla bych to umět.
Jak se vám líbí tahle škola? Hodně mě zaujalo, že jsou tu dvě budovy základní školy. Takové spojení budov – stará budova a nová budova – jsem nikde jinde neviděla. Bylo trochu zvláštní si na to zvyknout. Nejdřív jsem myslela, že se tu vůbec nevyznám. Na první pohled je to hrozné bludiště, ale člověk se to rychle naučí, když tu probíhá chodbami. Jinak se mi tady ve škole líbí, já jsem tady spokojená.
Jaký zákusek máte nejraději? Nějaký hodně čokoládový.
Který typ učitelů nemáte ráda? Nemám ráda typ učitelů, na nichž poznáte, že práci učitele nedělají rádi. Pak nemám ráda učitele, kteří jsou nespravedliví k dětem nebo mají nějaké osobní problémy a přenášejí je do své práce.
Jaký máte oblíbený sport? Mám ráda docela dost sportů, ale čemu se opravdu věnuju, je jízda na kole, někdy chodím běhat a ráda lyžuju a plavu.
Líbí se vám, jak pracují žáci ve třídách? Líbí se mi, jak někteří žáci pracují. Nejde to říct obecně o všech stejně, protože jsou mezi žáky a třídami velké rozdíly. Nejvíc mi vadí, když tam někdo sedí, jako by tam nebyl, když dává najevo, že ho to ale vůbec nezajímá. Děkujeme za váš čas a za rozhovor.
Kde jste pracovala před nástupem do naší školy? Pracovala jsem na ZŠ Petřiny – sever, takže na Praze 6. Odtud je to kousek, vzdušnou čarou je to pár minut. Stěhovala jste se někdy? Stěhovala jsem se z Břevnova na Petřiny. Celý život žiju na Praze 6, od narození.
Jak se kamarádíte s moderní technikou? S moderní technikou se kamarádím průměrně. Nemám tu výhodu, že jsem se s ní mohla kamarádit od dětství, ale až jako dospělá, a to jde všechno hůř a pomaleji. Kamarádím se s ní díky panu zástupci, který mi v tom hodně pomáhá. Takže díky Petrovi Máchovi s ní trošku kamarádím. (smích)
Když jste nastupovala sem, věděla jste, co máte dělat? Nebo jste měla nějaké obavy? Věděla jsem, že se musím co nejdříve seznámit s co největším počtem dětí a se všemi učiteli. To bylo to první, co jsem začala dělat. Poznávat, co si myslí učitelé, jaké jsou děti ve škole.
Když jste nastupovala do funkce ředitelky, chtěla jste v naší škole něco změnit? Co z toho jste už uskutečnila? Při svém nástupu jsem měla takové zprávy o suchdolské škole, že nemá úplně dobrou pověst. To bylo to hlavní, co jsem chtěla změnit. Jestli se mi to už trošičku podařilo, to musí asi posoudit hlavně děti, rodiče a učitelé. Doufám, že trošku lepší to už je. Není to jen díky mně, ale díky všem, kteří v této škole jsou, kteří sem chodí.
Když jste byla malá, učila jste se ráda? Ne. Moc ne, radši jsem běhala venku a hrála si. Do jaké školy jste chodila jako dítě? Chodila jsem na jazykovou ZŠ Pod Marjánkou v Břevnově.
Máte ráda zelenou barvu? Jakou barvu máte ráda? Nemám jednu nejoblíbenější barvu. Každá barva s něčím souvisí, takže zelenou mám ráda, protože mi připomíná přírodu. A černou mám ráda, protože nosím černé kalhoty. Bílou mám ráda třeba na květinách. Jaké je vaše nejoblíbenější zvíře, máte nějaké doma? Jela jste někdy na koni? Zvířata mám obecně ráda, strašně těžko snáším zprávy, že někdo ubližuje zvířatům. Nemůžu se například vůbec dívat na zprávy o tom, že někdo týrá koně nebo psy. Ale protože jsme psa měli dvanáct let, strašně jsem ho milovala a on mě, tak mám nejraději asi psy. Teď máme jen akvarijní rybičky, ale mívali jsme doma kromě psa i želvu. Přiznám se, že na koni jsem nikdy nejela.
Slovo má Hurvínek Pavel Grym
Hon na Vermeera Blue Balliettová
Winx Club – Ples pro Bloom Regina Bizziová
Jak se Vojta ztratil Petra Braunová
O čem to je? O Hurvínkovi, který si koupil výherní los. Výhra byla velmi veliká – africký slon. A Hurvínek nečekaně vyhrál!
O čem to je? Petra a Calder spojí své schopnosti a účastní se napínavého pátrání po odcizeném obrazu Píšící dáma od holandského malíře Jana Vermeera.
O čem to je? Víla Bloom z Clubu Winx byla pozvána na velký rytířský ples, který se měl konat v sobotu 28. dubna t.r. od 20.00 v královském paláci v Eraklyonu.
Bude se vám to líbit, protože je to detektivka! ary
Bude se vám to líbit, protože kniha má krásné obrázky a velká písmena! moni
O čem to je? Na konci vesnice stojí domek. Má červenou střechu, bílou fasádu a modrá okna. Kromě černé kočky s bílou skvrnkou na nose v něm bydlí i kluk Vojta. Ale je nějaký malinký, jako drobeček…
Kobercové Terry Prattchet
Máte ráda kávu? Mám. Mám ráda dobrou kávu a piju ji každý den několikrát.
2
A jaké knihy čtou děti v redakci Alšíka? Začtěte se…
Jaké máte ráda květiny? Obecně mám ráda všechny květiny. Ve váze mám ráda jarní květiny – tulipány, narcisy.
Jaká je vaše oblíbená knížka? Oblíbených knížek mám opravdu hodně. Z těch dětských jsem jako malá holka asi desetkrát četla knihu „Pouští a pralesem“.
Víme o vás, že umíte hezky zpívat. Umíte i hezky kreslit? Myslím si, že ne. Ve škole jsem dokonce mívala i trojku z kreslení, a tím jsem si vlastně přestala věřit a kreslení mě
Během návštěvy v místní knihovně jsme vybrali naše nejoblíbenější knihy a napsali o nich pár slov. Poděl se s námi o NÁZEV TVÉ NEJOBLÍBENĚJŠÍ KNIHY. Když se sejde dostatečný počet tipů, vytvoříme z nich KNIŽNÍ HITPARÁDU, a zvolíme tak nejčtenější knihu v naší škole. Název oblíbené knížky se jménem jejího autora vhoď do schránky Alšík v přízemí staré nebo nové budovy naší školy do 30. 5. 2014. Knihomolové, těšíme se na vaše příspěvky!
Bude se vám to líbit, protože je to velká legrace! kuk
Jaké máte ráda vůně? Mám ráda vůni lesa nebo vůni venku po dešti. A pak mám v noci v přírodě ráda vůni táboráku.
Redakce
...knižní hitparáda
Chutná vám ve školní jídelně? Mně ve školní jídelně chutná. Za dopoledne mám vždycky tak obrovský hlad a nejsem vybíravá.
Máte ráda přírodu? Mám, moc. Když nejsem ve škole, trávím v přírodě hodně času.
Máte ráda módu? Mám.
Foto: abe
O čem to je? Na začátku nebylo nic, jen koberec. Na tento koberec jen padal prach. Z toho prachu díky elektrodám vznikl život a nebyl to ledajaký život. Žilo zde mnoho kmenů pospolu. Jednou se napříč kobercem prošel Smet, a tak začalo dobrodružství dvou bratrů, Nerudela a Vzteklana z kmene Mizvoňů, kteří se vydají sledovat Smeta. Kdo nebo co je to Smet, se dozvíte po přečtení této knihy. Bude se vám to líbit, protože je to fantasy a pravděpodobnost, že se to opravdu stane, je nulová! palko
Zlobilky Martina Drijverová
Encyklopedie zvířat Pavel Auda
O čem to je? Byly jednou holčičky a ty moc a moc zlobily. Jedna si pořád vymýšlela, že ji něco kousne, druhá se nechtěla mýt, jiná stále na někoho neslušně ukazovala. Další se toulaly a byly strašné nepořádnice. A co teprve ostatní! S takovými zlobilkami si nevěděli rady ani rodiče. Ale na každého jednou dojde. A co že se těm holčičkám stalo? Přečtěte si sami, zlobit se opravdu nevyplácí!
O čem to je? V encyklopedii najdete kapitoly: Savci, Ptáci, Plazi a obojživelníci, Ryby, Hmyz a pavouci, Nižší živočichové, Vyhynulá zvířata, Chování zvířat, Životní prostředí Evropy, Životní prostředí naší Země, Ochrana přírody. Bude se vám to líbit, protože je tam všechno o zvířatech, která žijí v Evropě i v divočině. Nejsou tam jen zvířata, ale i jejich ochrana a vyhynulé druhy – dinosauři. nas
Bude se vám to líbit, protože je to o zlobivých holčičkách! svo
3
Bude se vám to líbit, protože je to první knížka, do které jsem se v první třídě se zájmem začetl! dav Tajemství cirkusu Lombardi Karin Müllerová O čem to je? Kristýna, Filip a Karolína jsou nadšením bez sebe. Na pozemcích, které patří ke statku Kristýniných rodičů, přezimuje cirkus Lombardi! Jenže v okolí se hned začnou množit krádeže. Trojice členů detektivní kanceláře Podkova se rázem ocitne uprostřed zapeklitého případu… Bude se vám to líbit, protože je to napínavé! evik
…co se děje ve škole a kolem školy Pravěká třída 3.B
…Alšíkův výlet do historie Tady je Krakonošovo
(moni) I na jaře jsme se učili v centrech, teď na téma Život v pravěku. Ve třídě máme dvě centra, ve kterých se vytváří jako ve výtvarné výchově. Je to Ateliér a Matematika. V Ateliéru se tentokrát vyrábělo pravěké obydlí a v Matematice se dělala zbraň ze škrobu a papíru. Děti si musely donést klacky, na které uvázaly kámen z papíru. Jiné děti mezitím pracovaly ve zbylých centrech (Čtení a Objevy).
(nas) Ve dnech 8. 2.–15. 2. 2014 byli sedmáci a osmáci na lyžařském výcvikovém kurzu v Krkonoších. Byli jsme ubytováni v Kněžické chalupě u Vrchlabí. Bylo to docela dobré, až na ten kopec, který jsme museli vyjít. Jinak jsme si to hodně užili. Jako dozor s námi jela paní ředitelka, paní učitelka Radová a pan učitel Václavík. Už jsme se moc neučili jezdit, spíš jsme jen měli volné jízdy. Potkali jsme tam i krásné koně. Pohladila jsem si je, ráda bych se na nich i projela, koně pro mě hodně znamenají. Po návratu domů jsem šla hned pomáhat ke koním, pro koně udělám všechno.
Prahou kráčí lev!
(dav, svo) V březnu 2014 jsme s naší třídou 3.A byli v pobočkách Městské knihovny v Praze. Nejdřív jsme si povídali o knihách, které jsme třeba neznali, v knihovně na Břevnově. 24. března jsme byli v Národní technické knihovně v Dejvicích. Povídali jsme si o knížkách o Praze. Byla tam i mapa Prahy, kde byly všechny slavné stavby Prahy. Jedna kniha dostala cenu za krásné ilustrace, jmenuje se Prahou kráčí lev.
Co možná nevíte o Boženě Němcové
• narodila se 4. 2. 1820 • zemřela 21. 1. 1862 • rodné jméno: Barbora Novotná, později Panklová • její manžel se jmenoval: Josef Němec • chodila pouze na základní školu • její čtyři děti se jmenovaly: Karel, Hynek, Jaroslav, Theodora • její otec pracoval jako panský kočí • její matka byla hospodyně • samotná Božena Němcová byla spisovatelka • její nejznámější díla: Babička, Divá Bára, Chyže pod horami
Zeleno-žluto-kloboukovým dnem začalo jaro
(evik) 20. 3. 2014 jsme ve třídě 4.B měli zeleno-žluto-kloboukový den. Všichni v naší třídě byli zeleno-žluto-kloboukově oblečení. Dostali jsme různé úlohy, paní učitelka pustila písničku a začala okolo nás tancovat. Měli jsme dokonce test z vlastivědy. Dělali jsme všechno ve dvojici, i test. A z testu jsem dostala dvojku.
Poznatky z hodiny literatury 5. 3. 2014 v místní knihovně zpracoval palko
ZZZVÍŘEEE Ve dnech 8.–9. 4. 2014 probíhaly ve škole projektové dny na téma Zvíře. Žáci druhého stupně například navštívili zvířecí útulek, pražskou ZOO nebo se originální formou připojili k hnutí Greenpeace. Děti z prvního stupně navštívily farmu, četly bajky, zpívaly písně o zvířatech, kreslily ZOO, počítaly zvířata s dědou Lesoněm z oblíbené „frausovské matematiky“, řešily zvířecí pexeso na interaktivní tabuli, dozvěděly se mnoho o volně žijících zvířatech, dramatizovaly pověst o králi s oslíma ušima… Výstupy z projektu můžete kromě školního webu vidět i ve spojovacím proskleném tunelu mezi starou a novou budovou školy. Na projekt tematicky naváže výstava ZVÍŘE. Výstavu výtvarných prací žáků ZŠ Mikoláše Alše můžete navštívit na suchdolské radnici v Alšově kabinetu od 30. dubna do 10. června tohoto roku. Reportáž z výstavy vám přineseme v dalším čísle Alšíka. A jaký byl projekt Zvíře očima dětí? Zajímavý a pro každého jiný…
P přemýšlivý R revoluční O originální J jednoduchý E encyklopedický K kreslící T tančící
Z zábavný V veselý Í interaktivní Ř řečnický E evoluční
Vzkazy do minulosti (abe) V pondělí 24. března 2014 se uskutečnilo na ÚMČ Praha - Suchdol setkání žáků ZŠ Mikoláše Alše a studentů Gymnázia Přírodní škola o.p.s. Rozhodně se nejednalo o setkání náhodné. Gymnazisté z Prahy 7 totiž stáli u zrodu projektu Vedem 2010. Tomuto projektu a časopisu Vedem, vydávaném 13–16letými chlapci v letech 1942–1944 v terezínském ghettu, byla věnována výstava „Vedem – Cesta terezínských kluků stále pokračuje“. Své pocity ze zprostředkované atmosféry života uprostřed druhé světové války pak naši žáci, studenti gymnázia a redaktoři Alšíka vyjádřili v básních a vzkazech adresovaných terezínským klukům. Pokusili se o jakýsi „komunikační most“ ze současnosti do doby před zhruba sedmdesáti lety. Ty nejzajímavější si můžete přečíst na této straně.
Žid Žlutou hvězdu nosíme Němců se však bojíme Spoustu zákazů máme, ale nějak se s tím vyrovnáme
moc edem V n i v podno psaní ové hrozné okázaje i s k a d a e „Ahoj, dyž máte t bych to n mohli k já těžké, Myslím, že oda, že jste “ k . … mínky řežila. Je š lik měsíců o k ep ě n n a la nom vat je praco Eva
Žijeme teď v ghettu Vymýšlíme ŠKID Proč musím být Žid? Jsme nemocní a máme hlad Co ještě můžem´ postrádat? Rodinu a přátele Či zvířátka veselé Nesmíme je doma míti Jinak bychom byli biti Snad brzo skončí Neb úzko je mi… Snad brzy budu mezi přáteli Ema, Eva, Miloš
žké žít sti bylo tě V minulo mít potraviny A dobré udoba hlad a ch Trápil je dobrota? ela lidská Kam zmiz i hrát li touhu s ě m k a š v A polu stát Navždy s y jídla i za zbytk u bída Byli rádi ot opravd iv ž l y b e s a č h V jejic ytečkách malých b v ě n d a ohli hrát Žili hrom když si m , li y b i d Však rá olu stně posp Ale žili šťa bídu, chudobu ali A zažehn , Ondra ina, Klára b á G r, te Es
Za horou je pl áč, všichni spí, ne slyší, potom uvidím stín. Už se nikdo nevrátí.
Ahojky , neztrá c spolu. Nasťa Ona ta ejte naději a d 2. svět a získá ová vá ržte pote svob lka sko odu. Sn v ghett nčí ažt u prací k a neodjíždějt e se zůstat e. Ta c ončí jis esta za tou sm žít. My rtí. ,ž váš osu áci z budouc Snažte se pře nosti – d už zn 21. stole áme. tí, Ester, G ábina, Klára, O ndra Ahoj kluci, v dnešní době jsou všichni svobodní. M áme spoustu nové elektroniky. Časop isy píšeme na počítači a tiskneme ti skárnami. Šk oda, že jste se nenarodili v dnešní době , kdy je vše lepší. Žije me ve 21. stol etí a jmenujeme se Pavel a Filip Milí kluci! Chodíme do školy Mikoláše Alše v Praze – Suchdole, do páté třídy. Četly jsme si vaše časopisy, jsou krásné. Držte se. My jsme z roku 2014 a víme, že válka brzo skončí. Hodně vás přežije. Držíme vám palce, Republiko ŠKID. Doufáme, že se o vás dobře starají. Andrea a Kateřina
Ahoj, ja k se m á vaše n oviny a te v Terezíně ? Co kamará v květn d u 1945 , držte i? Válka skon čí se. David, Šárka
Připravila redakce
4
Noc tmavá, vš ude je tma, nevidím tebe já. Jenom odraz světla. Pod stromem je stín, kdo tam je, ne tuším, jediné, co te ď vím, je, že noc se blíží.
5
…z ohlasů našich čtenářů
…z literární tvorby žáků naší školy Honzík Krumpholc ze 2.B nám dokonce poslal do redakce návrh svého oblíbeného jídelníčku. Pochutnali byste si také?
Na naši anketní otázku Těšíte se na jaro? A proč? jsme obdrželi zajímavé odpovědi od dětí z 1.B a dokonce i jeden obrázek. Moc děkujeme! Čtěte a dívejte se zde: Těším se na jaro, protože budeme grilovat. A na jarní sporty, třeba na florbal a fotbal a na procházky se psem. Táda Dub, 1.B Já se těším na jaro, protože na jaře mám narozeniny. A protože na jaře jsou Velikonoce a 1. dubna je „apríl“. Malvínka Chamrádová, 1.B
PO
Polévka: Rajská Špagety po boloňsku Ovocný čaj, sirup
ÚT
Polévka: Vývar 1. Svíčková na smetaně, brusinky, šlehačka 2. Koprová omáčka, vajíčko Černý čaj, sirup
ST
Polévka: Kulajda Smažený sýr, brambor nebo hranolky Jahodový čaj, sirup
ČT
Polévka: Květáková Buchtičky se šodó Ovocný čaj, sirup
PÁ
Polévka: Bramboračka Kuře, brambor, hořčice, tatarka Černý čaj, sirup
Rozhovor s Barborkou Kočíbovou, vítězkou mezinárodní literární soutěže A máš na to nějaký zvláštní sešit, máš někde uložena svá díla? Začala jsem psát knížku a píšu do ní pohádky, které mě napadnou. Píšu je na počítači.
Žákyně naší školy Barbora Kočíbová získala 1. místo v 9. ročníku mezinárodní Literární soutěže Jána Kollára. Nedávno se zúčastnila slavnostního vyhlašovacího ceremoniálu v Nostickém paláci v Praze a převzala ocenění za svou povídku „Moje slovenská babička“. Přinášíme vám rozhovor s autorkou a otiskujeme i její vítězné literární dílo.
Chtěla bys být spisovatelkou nebo novinářkou? To ještě nevím, zatím jsem chtěla být spíš zvěrolékařkou, ale ještě nejsem rozhodnutá.
Ahoj Barborko, kolik ti je let a do které chodíš třídy? Je mi osm a čtvrt roku a chodím do 2.B.
Možná by bylo úplně nejlepší být zvěrolékařkou a současně psát knihy o zvířatech, tak by se obojí propojilo. My všichni se na tvé knihy budeme těšit!
Píšeš opravdu krásné příběhy. Zdědila jsi po někom literární talent? Moje babička i děda oba píšou, jsou novináři, tak asi po nich. Píšeš denně nebo píšeš, když máš nějaký nápad? Vždycky chvíli počkám, než mě něco napadne.
Připravily Vladimíra Čunátová a Šárka Ábelová
MOJE SLOVENSKÁ BABIČKA
Když se jim to podařilo, vzal táta náš krásný dort a položil si ho na závoru, protože potřeboval vzít ještě jiné věci. Vtom přišla babička, která konečně našla čip a volala na nás, ať se nebojíme, že nás už pustí dovnitř. Zmáčkla tlačítko na čipu, závora se otevřela a dort letěl velkým obloukem a nedopadl moc dobře. Z jedné strany už nebyl kulatý, velké piškoty, co byly kolem na ozdobu, se rozdrtily, a pečlivě naskládané jahody už nebyly vůbec pečlivě naskládané. Babička ale řekla, že to vůbec nevadí, že je dort aspoň zajímavý a potom, když se s ním fotila, snažila se rozbité části dortu zakrýt vlastním tělem. Jinak se oslava docela vydařila, až na to, že strejda Petr vypil za krátkou dobu tolik vína, že pak musel jít ven, spát do auta. Babička dostala spoustu krásných dárků, například krajkovaný deštník, který se hned po prvním otevření rozbil, a od tety Zuzky dostala blahopřání, kde bylo napsáno, že je babička stejně stará jako třeba zpěvák Nohavica. Taky dostala strašně moc květin, takže ještě dodnes má nějaké u sebe doma. My děti jsme se na oslavě bavily dobře hlavně kvůli strejdovi Martinovi, který pro nás vymýšlel tolik her, že vůbec nestihl posedět s dospělými, což trochu vadilo tetě Zuzce. Když si přece jenom na chvíli sednul a vyhlásil soutěž o to, kdo sní první dvacet slaných tyčinek bez zapití, my děti jsme ho tahaly, ať jde s námi hrát vybíjenou před restauraci ke garážím. Naštěstí měl můj malý bratříček s sebou míč, protože on s sebou vždycky nosí nějaký míč, a tak nám ho nerad půjčil. Do hry na vybíjenou jsme postupně zapojili skoro všechny dospělé, takže v restauraci zůstala jen moje prababička a můj praděda. Byla to hrozná legrace, protože všichni hráli ve slavnostních šatech, a my děti jsme byly rády, že máma a ostatní tety mají podpatky, a tím pádem moc nestíhají. Potom jsme objevili, že v zadní části restaurace mají klavír, a tak jsme my děti dost dlouhou chvíli všechny najednou na ten klavír hrály. Byla to velmi povedená oslava, některé děti usnuly už cestou domů v autě a všichni ostatní pak odpadli doma. Jsem ráda, že mám tak nádhernou a legrační slovenskou rodinu. (převzato z česko-slovenské revue
Barbora Kočíbová
Autor obrázku: Ondřej Bouda, 1.B
Jaro na Suchdole
(kuk) Suchdol nám rozkvetl a zvířátka mají mláďata. I k nám domů přišlo jaro, koupili jsme kozy. Dvě jsou těhotné a jedna z nich je teprve měsíční kůzle. Každý den je chodíme krmit. Moje sestřenice dokonce vstávala ve tři ráno kvůli měsíčnímu kůzlátku. Výherci z minulého čísla: Správné znění tajenky osmisměrky z třetího čísla školních novin zní: Škola v přírodě. V redakci jsme vylosovali tři úspěšné luštitele. Jsou to: Filip Šturma (2.A), Jan Krumpholc (2.B), Martin Šíp (2.A). Výherci obdrží svůj osobní výtisk školních novin Alšík č. 4 a drobný dárek. Gratulujeme!
6
Moje babička je moc hodná a skoro vždycky mi všechno dovolí. Je ze Slovenska, mluví slovensky a je s ní legrace. Umí nakreslit jenom prasátko a taky zná vtipy jen o prasátkách. Když jsme spolu na dovolené, nechodí nikdy do vody, pokud není úplně horká. Půjčuje nám své šperky a nevadí jí, když je zamotáme. Každou chvíli si někde něco zapomene a nebo někde zabloudí. Minule si doma zapomněla klíče, a když se pro ně vrátila, nechala zas doma telefon. Je výjimečná tím, že není tak stará jako ostatní babičky, aspoň si to myslím, ona je jenom strašně roztržitá. A tahle babička slavila v létě kulaté narozeniny. A že to byly opravdu kulaté narozeniny, pozvala na ně asi dva tisíce lidí, hlavně ze Slovenska, a všichni to byli naši příbuzní. No možná jich nebyly dva tisíce, ale v té restauraci to tak vypadalo, protože byli dost hluční. Samozřejmě že my jsme byli hlavní hosté, a proto jsme měli za úkol přivézt dort. Teta Kristina sice řídila auto, ale táta ji musel navigovat, protože přijela z Velkého Grobu. Před restaurací byla závora, abychom tam mohli jenom my, a ne jiní lidé z Čech. Závoru nám měla přijít otevřít babička, ale nemohla od ní najít čip. Táta měl pocit, že bude rychlejší závoru objet, než čekat, až babička čip najde, a tvrdil tetě Kristině, že vysoký obrubník její auto bez problému přejede. Ale bez problému to nebylo. Auto zůstalo viset na obrubníku a nemohlo tam ani zpátky. Teta Kristina se hádala s tátou, že jí tam neměl navádět, protože zpátky do Grobu asi už nedojede, máma se hádala s tátou, že bylo jasné, že se tudy nedá projet, a děda, který mezitím přišel, se hádal s tátou, že měl počkat. My děti jsme se jenom zoufale dívaly, co bude dál. Pak děda zavolal další chlapy, aby tátovi pomohli vytlačit auto zpět na silnici.
ZRKADLENIE – ZRCADLENÍ , č. 1–4/2013)
7
… zábava, sport
14. 6. 2014 10.00 – 13.00 Poznejte své okolí, udělejte něco pro své zdraví a přijďte se pobavit!
Zasoutěžte a zasportujte si v sobotu 31. 5. 2014 v areálu fotbalového hřiště Slavoje Suchdol! Soutěže „Dětského dne“ startují od 10 do 12 hod. Julijan Laznik, 3.B
… co se děje v redakci
Pátrali jsme ve školním archivu a vypátrali exkluzivní materiály!
Foto: abe
V osmistránkové internetové příloze jsme se zaměřili na místo, na němž v současnosti stojí nová budova naší školy. Fotografie vás provedou likvidací požáru původní budovy, stavbou a slavnostním otevřením nové školní budovy. Aby to bylo ještě zajímavější, vyfotografovali jsme i současný stav. Proto se určitě podívejte na EXTRA PŘÍLOHU „Z HISTORIE ŠKOLY“ na školním webu (http://www.zssuchdol.cz/ tridy/skolni-noviny-alsik/) nebo na facebookové stránce Alšíka.
Uzávěrka příspěvků do dalšího čísla je 30. 5. 2014. Těšíme se na zprávy z akcí vašich tříd, fotografie, postřehy a také na vaše oblíbené knížky. Alšík č. 5 vyjde na začátku června 2014. Alšík – dvouměsíčník pro žáky, učitele, rodiče a přátele ZŠ M. Alše. Vydává ZŠ Mikoláše Alše Praha-Suchdol, Suchdolská 360/61, 165 00 Praha-Suchdol, IČ: 60434651. Redakce: Anastasia Gasanova (nas), Arina Yuferova (ary), David Ábel (dav), Eva Bostanzijeva (evik), Kateřina Jana Kuklová (kuk), Monika Růžičková (moni), Pavel Penk (palko), Šárka Svobodová (svo). Vedoucí redakce: Mgr. Šárka Ábelová (abe). E-mail:
[email protected] Toto číslo vyšlo 22. 4. 2014. Náklad: 100 výtisků. Vydáváno výlučně pro vnitřní potřebu vydavatele.