dvouměsíčník 3. ročník

dvouměsíčník 3. ročník

Měsíc červen - měsíc úcty k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu Bylo by tedy přinejmenším nemoudré, kdybychom si zastírali oči před skutečností, že úcta Božského srdce prochází dnes krizí. Nebo snad v církvi zanikne? Ne tolik vinou těch, kteří ji nahlas odmítají, ale vinou těch, kteří přestanou mít o ni zájem. Nebudou mít k ní žádný vztah a když ji někdy připomenou, budou o ní hovořit jako o pozůstatku minulosti, jako např. o Pražském Jezulátku, kterého socha zdobila kredence našich babiček a ještě i dnes se tu a tam vyskytne v křesťanských rodinách. Podívejme se o 20 let dopředu. Zda to bude úřední svátek, který sice vznikl ze živé pobožnosti věřících, ale zůstal v liturgickém kalendáři jen silou setrvačnosti? Okolnosti života, které ho vytvořily, už dávno pominuly. Budeme ještě za 20 let slavit po našich farnostech „první pátky“ jako pozůstatek starých dob, které už dávno přešly? Zda po dvaceti letech ještě lidé rozumějí slovu „Božské srdce“, když

Číslo 18

1

ho náhodou zaslechnou, nebo se jim stane zastaralým a neužívaným jazykovým výrazem? Je možno si myslet, že nynější krizi úcty zavinily alespoň zčásti dnešní okolnosti, které by neměly být, a které církev překoná, neboť je vedena Duchem svatým. Myslím tu zejména na horečnou činnost a tempo života, které zachvátily věřící a klérus, dále na určitou racionalistickou suchotu srdce, úpadek kontemplativního a mystického života v církvi, zanedbávání modlitby a konečně i pokušení, které očekává i obnovu církve od vnějších změn a reforem. I kdybychom připustili, že po zimě přijde jaro, že kontemplativní a mystický život se vrátí do církve v nové a svěží podobě, to ještě uspokojivě nevyřeší krizi úcty Božského srdce. Dějiny církve nejsou jakýmsi shlukem událostí, které probíhají v časovém sledu. Dějiny církve se tvoří a skládají z rozhodnutí věřících srdcí, učiněných pod vlivem 06/2010-07/2010

Boží milosti. Nemáme se proto ptát, co bude, co se stane, ale spíše, co mám dělat já, jak se mám rozhodnout do budoucnosti, abych jednal podle svého povolání a hlasu milosti? Všechno ostatní ponechávám Pánu. Všichni uznáváme, že člověk, který se rozhodne pro silnější stranu jen proto, aby si zabezpečil podíl na vítězství a nemá odvahu se postavit za toho, kterému lidé odporují, kterého situace je nevýhodná, je vypočítavec, zbabělec, člověk bez svědomí. To platí i o církvi Ukřižovaného. Tam vítězí jen takoví, kteří umí doufat i proti naději. Po tomto úvodu se nebojím prohlásit, že úcta Božského srdce může být velkou milostí pro kněze zítřka. Pokusím se tuto větu objasnit. Nejdříve vymezím její smysl. Když hovořím o úctě Božského srdce, nemám na mysli lidové pobožnosti zítřka. Nepředpokládám, že tato úcta u

věřících prakticky zanikne, i když připouštím, že průměrní křesťané, kterých bude dostatek i v budoucnosti, mohou o ni ztratit zájem. Může se stát, že dostane esoterický ráz, jako tomu bylo ve středověku. Ať už se věci vyvinou jakkoli, nelze popřít, že tato úcta Ježíšova srdce by mohla být zvláštní milostí pro užší kruh věřících, mezi které by měli patřit i kněží. Srdce člověka je ještě vždy neznámou krajinou, kterou objeví jen budoucnost. Právě proto pochopit úctu Ježíšova srdce ve víře, naději a lásce je stále nové dobrodružství, které se završí jen tehdy, když člověk odkryje svoje vlastní srdce a zjistí, že tato děsivá hloubka je plná Boha. To platí o jednotlivci tak, jako o dnešní společnosti. (P. Karl Rahner SJ)

DIÁŘ FARNOSTI
Co je před námi:

 11. 6. pěší pouť na svatý Hostýn

Číslo 18

 3. 7. Odjezd dětí na tábor ve Spálově u Oder ve 14 h od obecního úřadu

 27. 6. koncert v 15 h – Liselotte Rokyta – panova flétna, Jan Rokyta ml. – cimbál

 3.7. v 10 h Primiční mše sv., Frýdlant n. O., novokněz Karel Rechtenberg

 1. 7. Pouť dětí na Prašivou odjezd v 8:45 od obecního úřadu

 7. 8. Odjezd starších ministrantů na Slovensko v 10 h od fary

2

06/2010-07/2010

 7. 8. v 18 h Koncert barokní duchovní hudby. Účinkují účastníci letní duchovní dílny v Rychalticích

 16. 8. Farní pouť na Svatý Hostýn

Z MATRIKY Rozloučili jsme se s těmito farníky: Oldřich Krpec Marie Mičulková Jaroslav Skala

V naší farní rodině přibyly tyto děti: Samuel Šimíček Vítej v našem farním společenství!

Kéž se jednou všichni zase sejdeme v nebi!

Svátost manželství si udělili: Petr Adámek ♥ Pavla Jedličková Václav Kocián ♥ Jana Chýlková Tomáš Juřica ♥ Daniela Kuchařová Jan Pustka ♥ Hana Jellušová

ŽIVOT VE FARNOSTI  Pouť Kozlovice – sv. Hostýn pěšky o chlebu a vodě. V našem Farníku mě vždy v rubrice „Z farní kroniky“ upoutává to, kolik lidí z farnosti se v minulosti vydávalo na pěší poutě. Dokonce i na vzdálený sv. Hostýn. Říkává se, že dnes je jiná doba, že na takové akce nemají lidi čas atp. Ale i přesto bychom rádi v naší farnosti navázali na tradici našich předků a uspořádali pěší pouť a pokusili se objevit v nás duši poutníka. Půjde se 11. - 12. 6. 2010 po trase Kozlovice-Frenštát-Veřovice-Mořkov-Hodslavice-Valašské Meziříčí-pak hřebenem Hostýnských vrchů na sv. Hostýn nebo po cestě. Odchod 11. 6. 2010 ve 20 h od kostela. Nocleh se neplánuje. O chlebu a vodě proto, neboť jako inspirace slouží to, co v minulosti i dnes museli a musí podstupovat i včetně fyzických těžkostí misionáři ve všech světadílech. A tak se k nim duchovně na chvíli připojíme. Nejde o to si něco dokazovat. Vzhledem k trase je možné na různých místech pěší pouť

Číslo 18

3

06/2010-07/2010

přerušit a dojet vlakem do Bystřice, nebo se třeba vrátit domů. Pouť se bude konat za každého počasí. Bližší informace :776 633 704 Tomáš Tabach  Termíny setkání Maminek „na mateřské“ Program na červen 2010: 16. 6. Výlet vlakem (bližší informace na vývěsce před kostelem nebo na tel. 776 125 594) 23. 6. Poslední setkání v tomto školním roce (program volný) Magda Strakošová

STŘÍPKY Z FARNÍ KRONIKY Rok 1945 je zachycen ve farní kronice velmi podrobně. Některé události tohoto roku byly popsány i v různých publikacích o Kozlovicích, proto vyberu jen ty méně známé události nebo nejdůležitější události. „V neděli dne 2. dubna slavil své prvotiny P. Josef Tabach z Kozlovic číslo 155. Prvotin se zúčastnilo mnoho kněží i věřících. Průvod se pro krátkou vzdálenost z domu primiciantova do kostela nemohl pořádně rozvinout. Mezi přihlížejícími byli také němečtí vojáci, kteří byli v Kozlovicích ubytováni. 29. až 30. dubna 1945 odjela z Kozlovic narychlo německá posádka, která zde byla ubytována od února t.r. Potom táhla již ustavičně německá vojska pěší i vozy. V pátek 4. května přivedli němečtí vojáci od Palkovic na Myslík 9 civilistů a popravili je v lomu rolníka Jana Zátopka číslo 45. V sobotu ráno 5. května byly domy i cesty volnější a nastal určitý klid. Na farském dvoře i jinde bylo plno Číslo 18

4

odhozených věcí – map, plynových masek, přileb i několik nevybuchlých granátů. Okolo poledne německá děla najednou zmizela a ve Lhotce již bylo ruské vojsko. Ze soboty na neděli dorazilo ruské vojsko do vesnice. V neděli 6. května ráno ve 2.45 hod. již přišel ruský kapitán a ruský vojín na faru. Tu neděli byla účast na mši svaté poměrně malá a ruští vojáci, kteří také byli přítomni, se chovali slušně. Na faře bylo ruské vojsko přes neděli do pondělka do 4 hod. ráno, a to ve 3 světnicích, v kuchyni a ve stodole. Hlavní ruské vojsko odešlo z Kozlovic směrem k Tiché. Po odchodu byli svezeni a pochováni padlí vojáci. V naší farnosti padlo 19 vojáků, z nich 3 byli Rusové.“ Ve farní kronice je zaznamenán tento zápis důstojníků sovětské armády ze dne 9.5.1945: (překlad) „S uznáním vyzvedáme srdečnou účast pana faráře nad ruskými vojáky padlými v bojích v prostoru Kozlovic. Zapsáno v památný historický den skončení Velké vlastenecké války. 06/2010-07/2010

Upřímně si přejeme přátelství mezi československým a ruským národem. Podpisy: Kapitán (podpis) ze Stalingradu Poručík (podpis) z Krasnojarska“

který zemřel v konc. táboře v Buchenwaldu. Ihned po válce byly konány sbírky pro postižené válkou. Bylo sebráno a odesláno mnoho peněz různým farnostem (např. Rychalticím a Hrabyni). 23. července 1945 odešli někteří farníci na pohraničí, neboť Němci se museli vystěhovat. Kozlovická farnost měla po vystěhování 3400 obyvatelů.

„V neděli 26. srpna 1945 zastavil se v Kozlovicích pan ministr pošt Msgre František Hála a navštívil hrob P. Ferdinanda Chýlka, zdejšího rodáka,

Z farní kroniky vybrala Božena Kubečková

ZA HUMNY  Ondřejník • Kaplička sv. Antonína, pouť 13. 6.

 Frýdlant n.O. • Koncert skupiny ECHO, čtvrtek 17. 6., farní zahrada • Primiční mše svatá 3. 7. v 10 h, novokněz Karel Rechtenberg (svěcení 26. 6. 2010 v katedrále v Ostravě) 

Ostrava, Salesiánské středisko volného času Don Bosco • sobota 19. 6. 2010 od 17 h, AKSANTI – Poznávejme svět skrze české dobrovolníky! • Program: 17 – 18:15 h Dobrovolníci představují svět, osobní zkušenosti dobrovolníků (Indie, Kongo, Zambie, Bulharsko,…), fotografie, skype se současnými dobrovolníky v Indii a Mexiku, video z Jihoafrické republiky, Adopce nablízko a možnosti zapojení, hudební vystoupení skupiny Malamor, 18:15 – 19:45 h zábavný program, soutěže, ochutnávka jídel, … Vstup zdarma • Doprovodný program akce v prostorách TV Noe: 20. 4. – 20. 6. Výstava velkoformátových fotografií od dobrovolníků

 Prašivá, Pouť dětí s otcem biskupem

Číslo 18

5

06/2010-07/2010

• 1. července opět pojedeme s dětmi na Pouť dětí s o. biskupem na Prašivou. Přihlášky k vyzvednutí v kostele - vzadu na stolku. Autobus bude zdarma. • Téma: „Svět mýma očima“ - chce přiblížit, jak vidí svět a prožívají svůj život děti nejen zdravé, ale také děti něčím odlišné. • Program – v 10 h (areál Kamenité) úvodní program, rozhovor s otcem biskupem F. V. Lobkowiczem, mše sv., v 11:30 h výstup na Prašivou, od 13 h (Prašivá) program na stanovištích, v 16 h závěrečné požehnání

Farník na výzvědách ... Tentokrát zvědavý Farník nakouknul do zpovědní místnosti našeho kostela. Ne v čase, kdy se zpovídá, ale během mše svaté. V té době se zvláště v neděli stává často z místnosti kající místnost kojící ☺. Co se děje za zavřenými dveřmi? Když za nimi zmizí maminka s křičícím miminkem, je to většinou jasné. Miminko hold nelze naprogramovat a hlad je hlad a těžko vysvětlovat, že do konce mše svaté už zbývá třeba jen 15 minut. Pokud za ony dveře zamíří rodič s křičícím dítkem ve věku batolecím, většinou batole v roli vítěze přejde plynule z křiku v usměvavé žvatlání, nebo je dokonce úplně tiše. Hold si vykřičelo to, co ho nejvíc baví, batolit se. Ke štěstí mu stačí těch pár metrů čtverečních, na kterých se může pohybovat. Věřte, že i v této „odříznuté“ místnosti našeho kostela se dá prožít mše svatá, aniž by rodič přišel o Boží slovo. Místnost je vybavena reprobednami, takže je možné je zapnout a slyšet vše, co se děje u oltáře. Pokud se však některé dítko nerozhodne konkurovat hlasu o. Stanislava tak, že bedničky

Číslo 18

6

nestíhají ani v poloze „volume max.“ ☺. Je pravdou, že tato část kostela je snad tou nejstudenější (možná se počítalo s tím, že zpovědník se potí nad tím, co zde vyslechne ☺), ale i to už je moderním způsobem zvládnuté. Dá se zapnout elektrické topidlo. Tak tolik Farník vyzvěděl od rodičů pro ostatní rodiče, kteří by se snad báli se svým neposedným dítkem odebrat do azylu zpovědní místnosti. Věřte, že dospěláci tam mši svatou prožívají stejně jako ostatní věřící v lavicích, není to žádná tichá cela za trest, ale ani „povídárna“ jako někdy bývá během mše svaté venku před kostelem. I když je pravdou, že někdy se smíchu nelze ubránit. To když se třeba nějaké batole chvíli upřeně dívá na velký kříž, na němž visí Pán Ježíš, a pak Pánu Ježíši nabízí svůj piškot ☺. Ale když se nad tím myšlenkovým pochodem dítěte tak zamýšlím, někdy bychom se my dospělí měli stydět, vždyť kolikrát kříž s Ježíšem bereme už jen jako součást interiéru kostela, natož aby nás napadlo během mše svaté Ježíši něco nabídnout……..

06/2010-07/2010

Věrka Kociánová

Farník se ptá farníků ... „Co se Vám (Tobě) nejvíce líbí na naší farnosti, co je podle Vás (Tebe) nejlepší?“ … tato otázka tak trošku mé dotázané farníky zaskočila. Některé z nich jsem překvapila natolik, že potřebovali více dnů na rozmyšlenou a jiní zase odpověděli po 5 vteřinách jedním slovem: „Všechno.“ :o) Každopádně poděkování patří všem osloveným. farář být, mladý nebo starý, to je Nejvíce se mi líbí duchovní vzkazy jedno. otce Stanislava. žena seniorka žena 30 let Spolupráce otce Stanislava s farníky. žena 68 let Líbí se mi, že ještě naše farnost žije a to jen proto, že jsou tady děti, mládež, hodně mladých rodin, které vedou své děti k Pánu Bohu a další lidi, kteří pro farnost hodně dělají. žena 66 let Na naší farnosti se mi nejvíce líbí otec a hodně ministrantů. chlapec 12 let Líbí se mi, že se dělají poutě, i když já sama už teď na ně jezdit nemůžu. Jinde to tak nemají. Potom je velké požehnání, že v Kozlovicích je stále farář, jinde faráři musí jen jezdit z jiných vesnic.Taky vím, že tady u nás je hodně lidí, kteří se starají o kostel, tak to mě též těší. Já už jsem stará a tak toho moc nezmůžu, ale do kostela dojdu a tak se za Kozlovice modlím, aby tu vždycky mohl nějaký Číslo 18

7

Velmi příjemná je atmosféra mší svatých, při nichž se kloubí práce farníků spolu s přívětivým otcem Stanislavem. muž 25 let To je velice zajímavá otázka a dosud mě nenapadlo se nad tím takto zamýšlet. Říká se, že člověk kvalitu něčeho nebo někoho pozná teprve tehdy, až to ztratí. Ale zpět k otázce. Vím, že před mnoha léty jsem často na nedělní mši jezdil mimo farnost. Dnes již ne, naopak hodně lidí odjinud jezdí k nám. Co je tedy jiné, lepší? Ač se to někomu nezdá, naše farnost je asi opravdu živá, i když lidí je v kostele možná méně než dříve, ale třeba to jen odpadly plevy. Není všude běžné, že je kostel krásně uklizený a vyzdobený, že u oltáře bývá deset i dvacet ministrantů, že hudební doprovod scholy je často na profesionální úrovni, že pan farář má povzbuzující a burcující kázání, že ve 06/2010-07/2010

farnosti funguje řada společenství, že bývá farní ples, zájezdy, že …. Takhle bych mohl pokračovat ještě dosti dlouho. Vím, že hodně z toho tady dříve nebylo a dnes je těžko říci, co je nejlepší. Jedno je jisté, že z tak širokého spektra si každý může vybrat. Jedno vím ale jistě. To, že naše farnost takto žije je zásluha našeho pana faráře, otce Stanislava, a taky s ním nejblíže spolupracujících farníků. A všem za to patří obrovský dík. muž 50 let

Na naší farnosti se mi líbí akčnost, přátelskost a hlavně lidi, kteří ji tvoří. dívka 18 let Nejvíce se nám líbí,že se nezapomíná na ty nejmenší a dělá se pro ně dost, aby si, jestli Pán dá, vzpomněli, kde se měli tak fajn a nehledali už nic jiného, ale zůstali pod jeho křídly. Taky se nám líbí náš pan farář, ale nejvíce to, že můžeme být tady a teď. manželé 33 a 38 let

Magda Strakošová

Místo KVÍZu pro dospěláky, tentokrát příběh pro děti, které byly u 1. sv. příjímání Vzpomínáte ještě, když se vás otec Stanislav při promluvě ptal, čím byste chtěly být v 18 letech? Někdo říkal veterinářem, někdo IT specialistou, … Ať už se toužíte stát čímkoli, nezapomeňte, že nejlepší je povídat si o tom často s Pánem Ježíšem. Ale víc už v následujícím příběhu ... Boháč v nebi Jeden bohatý člověk zemřel a přišel před nebeskou bránu. Sv. Petr ho uvítal a říká mu: „Víš co, nejdřív se tady trochu projdeme, abys viděl, jak to vlastně tady v nebi chodí.“ A tak se procházeli po nebi. Sv. Petr ukázal boháčovi zámek, který se mu moc líbil. A říká mu: „Tak tady v tom zámku bydlí tvůj bývalý řidič.“ A boháč si pomyslel: „No, když můj bývalý řidič tady má takový velký zámek, tak co teprve dostanu já?!?“

Číslo 18

8

06/2010-07/2010

A pak mu sv. Petr ukázal krásný dům a říká: „A tady bydlí tvoje bývalá služka.“ A boháč se znova zamyslel: „No, když moje bývalá služka tady má takový krásný dům, tak co teprve dostanu já?!?“ A potom přišli k takové malé nedostavěné chaloupce. „No a tohle je tvůj dům“, řekl sv. Petr. „Cože, to přece není možné! Když můj řidič tady má veliký zámek a moje služka tady má krásný dům, jak to, že já tady mám ubohou a nedostavěnou chýšku. To je přece hrozně nespravedlivé!“, hněval se boháč. „Víš, to je tak“, odpověděl mu sv. Petr. „My tady v nebi nemáme žádný cihly. A tak my vám tady můžeme postavit ty domy jenom z toho, co vy nám sem pošlete ze země. Ten tvůj řidič, to byl zbožný člověk, on nám sem pořád posílal nějaké cihly, a tak jsme mu z toho mohli postavit zámek. A ta tvoje služka, ta se co chvíli modlila a konala dobro, a tak jsme jí moli postavit krásný dům. Ale ty sis na nás vzpomněl jen párkrát, a tak z toho cos nám poslal, jsme ti mohli postavit jen tady tu chýšku.“ Chudák boháč. Podle podobenství vyprávěného o. Eliasem Vellou z Malty, nakreslil Jan Brázdil.

ZADÁNO PRO ... ty, kdo chtějí putovat Prázdniny a doba dovolených se blíží. Může to být i čas poutí. Také na území naší Ostravsko-opavské diecéze je kam putovat… Andělská Hora - Pouť ke sv. Anně na Anenském vrchu Pouť: v neděli bližší ke svátku sv. Anny (26.7.)

Cvilín - Pouť k Panně Marii Sedmibolestné Poutě začínají 30.4. a končí 5.11. dušičkovou poutí.

Bílá Voda - Pouť k Panně Marii bílovodské Poutě: na svátek navštívení Panny Marie (2.7.)

Frýdek - Neděle po svátcích Navštívení Panny Marie (2.7.), Nanebevzetí Panny Marie (15.8.), Narození Panny Marie (8.9.). Svatý otec Jan Pavel II. povýšil v roce 1999 poutní chrám Navštívení Panny Marie ve Frýdku na baziliku minor. Toto povýšení znamená poctu, kterou od Apoštolského stolce dostává

Borová - Pouť k sv. Ignáci z Loyoly Pouť: následující neděle po svátku sv. Ignáce (31.7.)

Číslo 18

9

06/2010-07/2010

zasloužilý, známý a vzácný chrám. Poutní chrám ve Frýdku je jedinou bazilikou v naší diecézi. Hrabyně - Pouť k Matce Boží hrabyňské Poutě: neděle blíže k svátku Nanebevzetí Panny Marie (15.8.) Liptáň - Pouť k Panně Marii Nanebevzaté Pouť: neděle po svátku Nanebevzetí Panny Marie (15.8.) Petřkovice - Pouť k Panně Marii ve Skále Pouť: neděle po svátku Nanebevzetí Panny Marie (15.8.) Prašivá - Pouť ke sv. Antonínu Paduánskému Pouť: neděle po svátku sv. Antonína Paduánského (13.6.) Radhošť - Pouť k sv. Cyrilu a Metodějovi (5.7.)

Rusín - Pouť k Panně Marii v Rusíně Město Albrechtice Poutě: nejbližší neděle po Nanebevstoupení Páně, po Navštívení Panny Marie (31.5.) a po posvěcení kaple (8.8.) Uhlířský vrch u Bruntálu Pouť k Panně Marii Pomocné Poutě: neděle blíž k svátkům Marie Královny (22.8.) Zlaté Hory - Pouť k Panně Marii Pomocné - Maria Hilf Hlavní pouť v sobotu blíže k svátku Nanebevzetí Panny Marie (15.8.), dále Pouť rodin (květen) a Pouť tří národů (září). Mše svaté jsou zde každou sobotu v 10:30 h a každou neděli v 15 h. Každý první pátek v měsíci se koná ve 21 h noční křížová cesta z města Zlaté Hory k poutnímu místu (asi 4 km) jako pokání za odvrácení trestů za umělé potraty.

Ruda - Pouť k Panně Marii Sněžné Pouť: první neděle v srpnu k svátku Posvěcení římské baziliky Panny Marie Sněžné

MODLITBA NA PRÁZDNINY Prázdniny Jsem šťastný, mám volno. Čas pro sebe, čas pro tebe. Očekávám mnoho slunce, oblaka, vítr, vodu, dálky, přátele. Otevři mi oči pro krásu svého světa,

Číslo 18

10

dej mi pozorný sluch pro hlas stvoření. Děkuji ti za ty dny volnosti. Dej, ať nasbírám sílu, abych byl laskavější. Setkám se s lidmi, blízkými i cizími, děkuji ti a prosím tě, abych jim dovedl naslouchat, abych se přiblížil jim i

06/2010-07/2010

jejich světu, abych jim porozuměl, neboť mám čas. Dej mi slova a činy, které dávají radost. Na všech cestách ať je se mnou

tvá láska. Dej, ať se vrátím domů bohatý zkušenostmi a novou silou.

Rok kněží Oslovili jsme dalšího z kněží, kteří působili v naší farnosti: P. Damian Frysz, narozen 28. srpna 1963 v městě Rybnik ve Slezsku, na kněze byl vysvěcen 13. května 1989 v Katowicích. Po odchodu z Kozlovic působil 2 roky v obci Ried in Oberinntal, a nyní jako farář v obcích Virgen a Prägraten am Großvenediger ve Východních Tyrolech. 1. Když se řekne farnost Kozlovice… tak myslím na krásnou obec, ve které žije mnoho hodných lidí, kteří jsou hrdí na svou obec a farnost, kteří starají se o svůj kostel, a také ho navštěvují. Vzpomínám si na krásné pobožnosti u sochy Panny Marie Karmelské, v Myslíkovských Lurdech a u křížů. Pamatuji hodně starších a nemocných lidí, kteří se těšili na mou návštěvu na první pátek v měsíci. 2. Co Vám utkvělo z kostela… živé a radostné společenství mladých a starších lidí, děti, naše scholy – ta dospělá a také ty mladší. Krásná výzdoba kostela a obětavé ženy, které se o něj starají. Hezký zpěv lidí. Starostliví kostelníci, dobří varhaníci a hodně ministrantů. 3. Co je pro Vás jako kněze vždy těžké a co byste rád změnil… Pro kněze je těžké žít ve farnosti a nemít nikoho, na koho by se mohl obrátit, když je mu těžko, nevděk lidí, neochota ke spoluprací. (Naštěstí v

Číslo 18

11

Kozlovicích jsem nebyl sám.) Změnit bych chtěl především sebe – je to úkol každého z nás – měnit se a zdokonalovat se, být lepším každý den. Pán Bůh má s každým svůj plán, něco pro nás připravil. Mým úkolem je poznat Boží vůli a snažit se ji splnit ve svém životě. 4. Ze kterých aktivit, které se ve vaší farnosti odehrávají, máte skutečnou radost? Mám radost z hezkých mší svatých, ve kterých účinkují místní sbory anebo které připravují biřmovanci a děti k prvnímu svatému přijímání. Místní charita, která se stará o staré a nemocné lidí. Akolité, kteří navštěvují nemocné se svatým přijímáním. Tříkrálová sbírka, na které se podílí hodně mladých a obětavých lidí. Krásné průvody Božího Těla, na Srdce Ježíšovo a na farní pouť, na kterých se podílí hodně lidí (místní dechovka, střelecká kompaně, hasiči, kostelní sbor, všichni nesoucí sochy a obrovské

06/2010-07/2010

prapory). 5. Chtěl byste se stěhovat? Poznat jinou farnost nebo raději zůstat na jednom místě? Stěhování nemám příliš rád, a když to není nutné, tak zůstanu raději na jednom místě delší dobu. Virgen je moje 6. farnost, tak jsem spokojen a

snažím se plnit své povinnosti jak nejlíp umím. Když zjistím, že už nemám nic nového, co bych mohl svým farníkům říci a pro ně udělat, tak se budu stěhovat na jiné místo. Pozdravuji Vás všechny a přeji Vám z celého srdce hodně Božího požehnání a radosti. o. Damian

MYŠÍ STRÁNKA

Myší stránku tvoří Eliška Toflová

FTÍPEK „Milý Bože, je to pravda, že se táta nedostane do nebe, když bude doma mluvit jako na fotbale?“ Anička (z knížky Děti píší Bohu) Číslo 18

12

06/2010-07/2010

**************************************************************************** Uzávěrka příštího čísla je 23. 7. 2010. Schránka Farníku je umístěna v zadní části kostela. Nápady a připomínky, nabídky spolupráce: o. Stanislav Kotlář – [email protected] ,Věrka Kociánová – [email protected], Jiřka Pindelová – [email protected]

Číslo 18

13

06/2010-07/2010