Dva pohledy na letošní Štěpánov Seriál práva pacientů Vznik, léčba a prevence mízních otoků Recepty z babince

3 / 2004

BŘEZEN

Dva pohledy na letošní Štěpánov • Seriál práva pacientů Vznik, léčba a prevence mízních otoků Recepty z „babince“

SLOVO DO DUŠE

Milé Mammahelpky Koncem každého roku mám takové malé pokušení napsat do prvního čísla bulletinu malý úvodní článek k zamyšlení do nového roku. Zatím vždy zůstalo u pokušení a vždy si najdu dostatek výmluv sám pro sebe. Letos jsem dokonce věděl nad čím se mám zamyslet, tedy půl práce hotovo, ale nakonec jsem z mnoha „vážných“ důvodů článek nenapsal. Odložil jsem ho na květen. Tedy mám dost času. Minulý týden mě však Jana Drexlerová o úvodník požádala, tedy žádný květen - do březnového čísla… Přímo pro bulletin jsem ještě nikdy nic nepsal, ale byly v něm otištěny některé mé úvahy. Uvědomuji si, že píši pro někoho, koho nevidím a možná jsem nikdy neviděl, koho neznám a možná nikdy nepoznám. Je to škoda. Každý rok je mnoho různých akcí, kde buď chybím já, vždy k tomu mám ty své důvody, nebo vy… Máte také tolik důvodů? „Když se vzdáme jakéhokoliv styku s ostatními, zřekneme se lidí a žijeme ponořeni jen sami do sebe, v takovém osamocení, ve kterém neusilujeme o nic, dostaví se i nedostatek cokoliv udělat. Začneme špatně hospodařit s časem, který nám příroda přidělila. A to je to nejhanebnější co se může stát.“ (Seneca) Zase ten Seneka a zase má pravdu. Není to nakonec takové lehce opožděné motto pro letošní rok? Neplýtváme tak trochu každý z nás časem, který nám byl přidělen? Byli bychom schopni složit účty z hodnot, které jsme vytvořili? Neměli bychom mít více příležitostí si o tom navzájem popovídat? Neměli bychom se pokusit věnovat více našeho času druhým? Neměli bychom důrazněji nabízet svou pomocnou ruku? Neměli bychom se více zamyslet každý sám nad sebou? Neměli bychom se všichni aktivněji zapojit do činnosti našeho sdružení? Za několik týdnů bude opět valná hromada Mammahelpu. Je to nejlepší možnost se sejít a navzájem si říci co dál, nehledě na to, že to je vlastně jedna z mála členských povinností, valné hromady se zúčastnit. K začátku letošního roku je nás již ve sdružení 351. Jsme rozeseti po celé republice. Byl bych rád, aby počet zúčastněných odpovídal tomu množství práce vykonané v Mammahelpu za poslední rok. Připravit dobrý program na celý rok a realizovat jej, to je obrovské úsilí. Připravit setkání valné hromady, a o tom všem vyprávět jen několika málo zúčastněným, to je pohrdání časem. To je však stejně hanebné, jako s časem špatně hospodařit. Vezměte si hned teď do ruky Váš kalendář a napište si k datu 19. dubna: odpoledne v l6 hodin budu v Praze na valné hromadě Mammahelpu. Je na co se těšit! Vždyť všechno, co jsme udělali v loňském roce, nás určitě dobře naladí a přinese i chuť splnit všechna další předsevzetí. A přejme si navzájem, ať je nám dáno mít na to dostatek času… MUDr. Václav Pecha 2

SERIÁL

Práva pacientů VII. „Pacient má právo očekávat, že nemocnice musí podle svých možností přiměřeným způsobem vyhovět pacientovým žádostem o poskytování péče v míře odpovídající povaze onemocnění. Je-li to nutné, může být pacient předán jinému léčebnému ústavu, případně tam převezen po té, když mu bylo poskytnuto úplné zdůvodnění a informace o nezbytnosti tohoto předání a ostatních alternativách, které při tom existují. Instituce, která má nemocného převzít do své péče musí překlad nejprve schválit.“ Zdravotnický systém je všude na světě, tedy také i u nás organizován hierarchicky. To znamená, že jsou zcela jasně vymezeny kompetence, kteří lékaři a ve kterých zdravotnických zařízeních mohou provádět určitý typ diagnostických a terapeutických výkonů. Ostatně všichni známe z praxe organizační členění nejen tzv. územních lékařů (tj. obvodních, závodních a v blízké budoucnosti také „staronových“ rodinných), ale také polikliniky, jakož i okresní, krajské a fakultní nemocnice (rok vydání knihy 1996). Jistě se dohodneme na tom, že žádný lékař nemůže znát podrobně všechno a že každá nemocnice nemůže být vybavena „vším“. Je tedy logické, že specialisté pracují na pracovištích vyšší organizační úrovně a že speciální technika je koncentrovaná, čímž je dostupná „jen někde“. Bylo by neúčelným plýtváním materiálních a technických zdrojů, ale i lidských sil, kdybychom požadovali, aby v každé nemocnici bylo dostupné „všechno“. Připomeňme si v této souvislosti populární Leksellův gama nůž. Toto velmi drahé a speciální zařízení je v celé republice jen jedno jediné a po pravdě řečeno kapacitně zcela stačí. Každý pacient, jehož zdravotní stav vyžaduje výkon na tomto „noži“ je tedy doporučen a posléze přijat v pražské nemocnici Na Homolce. Leksellův nůž je unikátní přístroj a prostředky na jeho koupi věnovali podle svých sil především jednotliví občané této země. Proto si i oni pamatují, kde se takový vzácný přístroj nachází. Samozřejmě, že totéž vědí také zdravotníci. V drtivé většině případů však nemocný neví, kde a jaký výkon je dostupný, a proto potřebuje dobrou a kvalifikovanou radu ať již obvodního či nemocničního lékaře. Komentované právo na jedné straně zdůrazňuje, že je třeba vždy odpovědně zvážit reálné možnosti zdravotnického zařízení, a pokud je to možné, vyšetřit, ošetřit a léčit nemocného bez zbytečných překladů. Je-li ale dostupnost některých výkonů v daném zdravotnickém zařízení omezena nebo chybí-li docela, rozhodne ošetřující lékař o předání či o překladu nemocného. Pacient musí být s touto skutečností seznámen (s výjimkou těžkých stavů, kdy pacient není schopen danou situaci vnímat), a to pokud možno v dostatečném časovém předstihu. Překlad musí být náležitě organizačně zajištěn a pacient nesmí být odeslán dříve, než je 3

potvrzeno, že ho na základě opodstatněného doporučení lékařem zvolené pracoviště přijme. Pokud existuje více pracovišť, kde provádějí navrhovaný výkon či léčbu, má pacient právo vědět, která pracoviště to jsou a má mu být umožněno, aby si sám vybral, kde si přeje být léčen. Tímto právem není nijak dotčena svobodná volba lékaře. Do řady odborných ordinací může pacient vstoupit bez předchozího doporučení. Pokud svobodně zvolený lékař pacienta přijme do péče, pak základní schéma případného dalšího předávání či překladů zůstává stejné. Smyslem uváděného práva číslo sedm je především, aby se nemocný ve složitém systému zdravotnictví „neztratil“ a aby měl dobrý pocit kontinuální péče. (Podle knihy Prof. PhDr. RNDr. Heleny Haškovcové, CSc.)

HLÁSÍME, ŽE… 

Zatímco skoro celý měsíc leden jsme v MAMMA HELP CENTRU překonávaly nepřízeň osudu v podobě opakujících se havárií – nad hlavou nám stále praskaly trubky s horkou vodou – a posléze všechno vystěhované stěhovaly zase zpátky, když nám to konečně sádrokartonáři a malíři uvedli do původního stavu, únor byl konečně ve znamení normálního provozu a vcelku povedených odpoledních akcí.



Sluší se na tomto místě poděkovat paní Hladíkové, vedoucí domovní správy, která nám vyšla ochotně vstříc i nad rámec svých povinností a pomohla nám tak následky havárií rychle odstranit. A ráda bych poděkovala všem děvčatům, která pomohla se stěhováním a hlavně s úklidem. Věřte, že nás moc potěšilo, že kromě „služeb“ v Centru to tentokrát byla i řádka dalších mammahelpek, co přiložila ochotně ruku k dílu. Připomnělo mi to začátky budování Centra, kdy pomáhaly s nadšením opravdu všechny, co už nechodily do práce…



Ale není třeba s přílišnou nostalgií vzpomínat na naše začátky před čtyřmi lety. Na společném díle se podílíte bez prošení i dnes – stále nám totiž chodí další a další obálky s dotazníky, o jejichž vyplnění jsme vás s Idou požádaly v minulém bulletinu, a věřte, že nás příjemně překvapila tak vydatná odezva! Je vidět, že otázky vás opravdu oslovily, některé z vás si našly čas i na velmi obsáhlé odpovědi, takže máme opravdu hodně materiálu na zpracování naší prezentace na lékařské onkologické dny. Začínáme na tom pracovat, ale to neznamená, že už jsme dotazníkovou akci uzavřely, klidně pište a posílejte dál! Je spousta příležitostí, jak vaše zkušenosti použít, aby to bylo ku prospěchu všech. Vaše dopisy rozhodně nikde v šuplíku neskončí! 4



Velmi povzbudivým zjištěním je i fakt, že můžeme spoléhat na tradiční sympatizanty a podporovatele vždy, když se něčeho nedostává. Vždycky na začátku roku je samozřejmě nouze o peníze. Nepřežili bychom bez sponzorských darů – na konci prosince nás například obdarovala firma Sigmont Praha (20.000,-) a hned zkraje roku 2004 Všeobecná pojišťovna Halali (10.000). Velmi vydatnou podporou jsou vaše dobrovolné členské příspěvky, s nimiž většinou přijdete do Centra osobně, v době, kdy jsou nejvíc potřeba, tedy počátkem roku. Také na účet 27 – 4605410297/0100 nezapomínáte a využíváte i možnosti, převádět nám příspěvky opakovaně v průběhu celého roku, tedy měsíčním trvalým příkazem. Všem za tuto pomoc děkujeme!



Podpora může mít samozřejmě i jiné formy – tak jako minulý rok, i letos nám například firma Sigma-Aldrich koupila obálky a papíry v množství, pokrývajícím naši celoroční spotřebu – Daniele Dornerové za tento dar opravdu vřele děkujeme. A díky patří i vám, co pravidelně přinášíte průsvitné desky a šanony, tužky a jiné potřebné kancelářské věci, takže za ně nemusíme utrácet peníze… Firmě Janssen Cilag vděčíme za plynulé dodávky barvy do tiskárny, panu Flanderovi za reinstalaci programů a propojení počítačů, ale také za laserovou tiskárnu, když ta naše už nešla opravit, a panu Mgr. Vávrovi a firmě Roche s.r.o. za počítač pro brněnské Centrum! Vydatnou technickou pomoc nám v souvislosti s Linkou poskytl pan Jůzek z firmy APTEL, a další dva příjemní a obětaví technici z Českého Telecomu, pan Havran a pan Vodička. Díky pánové, bez vás by to opravdu nešlo!



Ministerstvo zdravotnictví ČR nám i letos přiřklo dotaci, která pokryje část provozu MH Centra, i dotace na další dva podané projekty, tedy na bulletin a rekondiční pobyty. Jeden letošní rekondiční pobyt máme úspěšně za sebou (viz články Melity a Hanky) a protože se konal už v únoru, kdy jej nebylo možno z dosud nepřidělených peněz MZ dotovat, získali jsme příspěvek na slevu pro jeho účastníky od organizace IWAP (děkujeme!), a na druhou půlku slevy si musíme i s vaší pomocí vydělat Květinovým dnem. Nicméně dotace z MZ nám umožní uspořádat kromě Chlumu a Karlovy Studánky ještě jeden podzimní běh ve Štěpánově! A pokud jde o bulletin, zbytek nákladů na celý ročník nám kromě MZ uhradí další z věrných sponzorských firem a to Roche s.r.o. Díky! Peníze na provoz naší artedílny a tělocvičny jsme stejně jako vloni požádali městskou část Praha 3, kde se v těchto dnech o grantech právě rozhoduje, takže držte palce.



A jaký byl ten únorový odpolední program v MH Centru? Velmi zajímavá a užitečná byla beseda s MUDr. Renatou Koževnikovovou, onkoložkou z DTC, na téma Podpůrné prostředky při chemoterapii. Ty, které přišly, 5

mohly zkonzultovat všechny své osobní problémy při chemoterapii, či problémy s jejími následky – největší momentální užitek z tohoto setkání asi měla pacientka, která na léčení měla dva dny nato nastoupit, či dvě mladé sestry, které chtěly své třetí mimopražské sestře, co právě s léčbou začala, opatřit další informace. Vy, které máte léčení už za sebou, ale potýkáte se s jeho následky, byste taky neměly házet flintu do žita, ale poradit se s odborníky, leccos jde ještě změnit, když si s tím dá někdo práci! Chce to nebýt pasivním pacientem, a to nám některým zase ještě moc nejde, bohužel. I v tomto případě tu nabídnutou konzultaci v neformálním prostředí mohlo klidně využít ještě víc mammahelpek, jen se zbavit obavy, že mi to stejně nepomůže, nebo že těmi načerpanými užitečnými informacemi stejně nemůžu svého ošetřujícího onkologa otravovat…MUDr. Koževnikovová je jednou z lékařek, co slouží vždy ve středu odpoledne na Lince pomoci AVON proti rakovině prsu (bezplatné číslo 800 180 880) a tak i vy máte další možnost zeptat se například i na možnosti zmírnění následků chemoterapie. Účastnice únorové besedy odcházely velmi spokojené! 

S dobrým pocitem a pyšná na své výrobky odcházela i děvčata z artedílny, kde si pod vedením Ivy Raškové vlastnoručně „utkala“ z barevných bavlnek náramky přátelství. Slavily jsme – díky Ivě a ochotným tkadlenám – s těmito náramky úspěch i ve Štěpánově, kde je od nás na památku dostal veškerý personál. A máme jeden nápad: byl by to jistě dobrý dárek i pro naše polské kamarádky, nemyslíte? Pomůžete nám s jejich výrobou? Není to opravdu nic složitého a Iva vám techniku jistě ráda vysvětlí při kterékoli další artedílně.



Úplně největší radost jsme ale v únoru měly z babince, což byl skvělý nápad Idy, a hned jeho premiéra byla úžasná, sešlo se nás hodně, skoro jsme se nevešly, a dobrot bylo neuvěřitelně mnoho, takže se nám nechtělo domů (někdo to přece musel sníst!), a moc dobře se nám sedělo a povídalo, a už se všechny těšíme na další setkání, opět poslední čtvrtek v měsíci! Přijďte i vy, nebudete litovat. (Kdo nemá čas na kulinářské majstrštyky, může klidně přispět něčím tekutým, to jistě také nikoho neurazí, a zda to bude alko či nealko, je jen na vás…)



Zbývá připomenout, že i tělocvična, kde máme také nový stropní podhled a trubky už tam nestraší, je v permanenci v pondělí (to hned dvakrát, od 15.00 a od 16,30), kdy se můžete dobře naučit potřebné rehabilitační cviky, v úterý (pokračuje tai-chi) a ve čtvrtek, kdy se od 14.00 obnovila relaxační jóga s novou lektorkou Irenou.



V únoru navíc přišlo do MH Centra v dopoledních hodinách skoro dvojnásobné množství lidí, než bývá obvyklé! Velká část z nich byly klientky, které začínaly s léčbou, hodně jich bylo mimopražských. Ani telefonické dotazy nemají sestupnou tendenci, a to jsme teprve na začátku pokud jde o provoz naší nové služby, bezplatné Linky pomoci Avon proti 6

rakovině prsu! O zkušenostech z tohoto dalšího náročného provozu napíšu v příštím bulletinu, až budeme mít za sebou první měsíc. Teď jen poznámku – nečekaly jsme tolik „planých“ hovorů, tedy volání pubertálních děcek, která linku zneužívají, protože je to zadarmo, a protože číslo vidí na nových a pro ně zřejmě přitažlivých plakátech. Utěšujeme se, že ten nežádoucí zájem časem opadne, a že linka bude sloužit jen těm, kterým je určena… 

Nakonec mi dovolte už jen jednu naléhavou prosbu: z minulého bulletinu víte, že otevíráme další MAMMA HELP CENTRUM v Brně. Myslím, že ani tentokrát se to neobejde bez vaší pomoci. Pokud se pamatujete na náš populární termín „snášet do hnízda“, který jsem použila v minulosti vždycky, když bylo potřeba nějak doplnit vybavení či inventář pražského Centra, ráda bych jej kvůli Brnu oprášila a věřím, že i tentokrát se setká s ohlasem. A pokud nevíte, co „snášení do hnízda“ znamená, vězte, že jde o darování (zaslání či přivezení) věcí, které vy už můžete postrádat a které v novém Centru pomohou dotvořit interiér tak, aby se tam všem příchozím líbilo. Aby tam bylo na čem sedět, na čem psát, na čem stolovat, v čem uvařit kafe a čaj, kam uložit brožurky, kam peřiny (i v Brně bude „modrý“ tedy relaxační pokoj, kde v případě nouze bude možné přenocovat), prostě abyste nám i vy pomohli brněnské Centrum rychle otevřít. Je to výzva samozřejmě hlavně pro děvčata z Moravy, co to nemají do Brna tak daleko, ale jestli přinesete něco do Prahy, taky to do Brna rádi přepravíme. Adresu už konečně můžeme prozradit, je to Nerudova 7, a protože tam ještě není telefon, dřív než se tam vypravíte, či budete něco posílat, volejte prosím brněnskou vedoucí MH Centra Janu Zrnéčkovou, tel.: 605 118 735. V příštím bulletinu už najdete podrobnější informace o tom, jak bude Centrum fungovat a kdy bude oficiálně otevřeno. Děkuji Vám za Vaši podporu! Jana

Výzva: Opět volám SOS! Zloději nám – již podruhé – vykradli auto a zcizili hever a rezervu, nic jiného nenašli…Vzhledem k nutným cestám do Brna a převážení věcí do MH CENTRA je dost důležité, aby tyto věci v autě nechyběly, i kvůli hrozícím pokutám! Nemáte možnost hever či rezervu bezplatně získat? Optejte se, prosím, svých partnerů či synů, zda o něčem vhodném nevědí… A ještě z jiného soudku: Donedávna jsme našim sponzorům a taky třeba lektorům, kteří přednášeli zdarma, dávali jako ocenění a na památku hezký hrníček s logem Mamma Helpu a slůvkem Děkujeme! Byl přijímán se sympatiemi – bohužel, zásoba došla. A opět, v souvislosti s Brnem, zrovna v době, kdy by bylo „děkovacích hrníčků“ třeba jako soli! Nemáte někdo kontakt na dodavatele hladkých hrníčků, cca 300 kusů, a potisk za symbolickou cenu? Pomozte, prosím! Jana 7

LISTÁRNA

Zdravíčko, pane doktore (co mám dělat pro své duševní zdraví) 1.

Rozdělit si každodenní práci na úkoly s jejich časovým plněním.

2.

Nemyslet si, že jsem v práci nenahraditelná.

3.

Začít s nepříjemnými úkoly. Ty udělat buď co nejdříve, nebo se jich zbavit.

4.

Každý den si udělat alespoň jednu malou radost – štěstíčko.

5.

Umět se odreagovat, vypadnout z pravidelného stereotypu.

Jeden starověký filosof (nevím který) řekl, že každý tvor kromě člověka ví, že jeho základním úkolem je radovat se ze života. Jarka Adamcová

Letošní Štěpánov opět zabodoval… Letošní rekondiční pobyt ve Štěpánově, který se konal od 1. – 8. února, neměl podle kalendáře vyhlídku na pěkné počasí. Týden před odjezdem napadlo spoustu sněhu po celé republice a potom zase přišla náhlá obleva. Odjížděla jsem proto se smíšenými pocity a nečekala žádné zázraky. Ale vzhledem k tomu, že jsem zde už jednou byla (v r. 2001) věděla jsem, že počasí není to nejdůležitější, ale přece… Do Štěpánova se nás sjelo 16 Mammahelpek, část nováčků (či spíš novaček), část ostřílených harcovnic. Všechny jsme chtěly prožít krásný týden bez starostí a domů se vrátit nabity novou energií do všedního života. Vedoucí nebo ještě lépe „Guru“ celého tohoto srocení žen byla opět Jana, zkušená a výborná ve všech směrech. Díky jí také všechno klapalo. Takže dopadlo všechno výborně. I když venku bylo všelijak, u Karafiátů v „zámečku“ bylo příjemně, teploučko a voňavo. Počasí nám také nakonec vyšlo a dokonce jsme zažily v tomto týdnu padání teplotních rekordů za posledních 200 let. Rtuť teploměru někde dosahovala až 16 stupňů C. Takže zatímco se venku přetahovalo o vládu jaro se zimou, my jsme si klidně vychutnávaly spoustu příjemných procedur (letos jsme jich měly naplánováno 18) a nechávaly se hýčkat a rozmazlovat personálem penzionu. Příjemné prostředí, voňavé svíčky a uklidňující hudba ke všem těm různým masážím udělalo své. Člověk se uvolňoval a zapomínal na všechno bolavé a nepříjemné. A k tomu všemu 3 x denně výtečné pokrmy z kuchyně šéfkuchaře pana Karafiáta, který doslova hýřil báječnými kulinářskými nápady a naše 8

chuťové buňky jásaly. Pokud jde o mne, jsem spokojená se vším, hlavně když nemusím sama vařit. Ale taková „kuřecí čína“ s hranolky nebo zeleninový salát, americké brambory či křenová omáčka s mandlemi atd., atd., ještě teď se mi sbíhají sliny. Díky, pane Karafiáte. Možná i to nás inspirovalo k tomu, abychom jeden večer věnovaly receptům na různé krajové pokrmy, které jsme diktovaly Janě do plánované „Kuchařky MammaHELPU“. A čas pomalu, ale jistě plynul. O vyplnění volných večerů se kromě Jany starala šikulka Iva, které se podařilo i mě – sice snaživému, leč nešikovnému nemehlu – naučit vázat „přátelské náramky“ a vyrobit papírové krabičky. Tento artikl se ve Štěpánově vyráběl ve velkém a náramky v roztomilých krabičkách byly pěknými dárky pro celý kolektiv pracovníků penzionu. Myslím, že je to potěšilo. Na tom, i na mém odborném růstu máš, Ivo, nehynoucí zásluhu.Takže díky. Ještě je třeba se zmínit o ranních rozcvičkách a odpoledním cvičení – činnosti to bohulibé, Katkou vedené, ale mnou moc nenavštěvované. Omlouvám se… Dále jsme vyslechly prezentaci firmy Cannabis – za názvem se skrývá kosmetika vyráběná z konopí. Doposud jsem si myslela, že konopí je dobré akorát na výrobu marihuany. Jak se člověk poučí. Přednášející byla konopím doslova nadšena a tak i nás zaujala, že jsme rovněž s nadšením kupovaly různé regenerační prostředky a teď budeme netrpělivě čekat na výsledky. Do počtu různých akcí musím ještě zařadit vycházky do okolí, které je zde překrásné v každém roční období. Dá se zajít do Štěpánova, Skutče, Hroubovic, Luže, Košumberka a téměř všude jdete lesem a můžete údajně dýchat nejčistší vzduch v Čechách. Snad jsem na nic podstatného nezapomněla. Jenže všechno jednou skončí – a tak i náš pobyt ve Štěpánově. Večírek na rozloučenou však nebyl vůbec smutný, naopak jsme se při rozbalování dárků z tomboly srdečně zasmály. A jak praví přísloví – „dokud se smějeme, tak nekoušeme, dokud se smějeme, tak nestřílíme“. Melita Napsala nám také „naše“ fyzioterapeutka Hana Vozková, která s námi obětavě cvičila a teď se těší na miminko, které přijde co nevidět. I když bude na mateřské, vámi vyplněné dotazníky k fyzioterapii určitě svědomitě zpracuje a výsledky využije.

Vážené členky sdružení Ráda bych všem, které se účastnily akce "dotazník" a pečlivě jej vyplnily a odeslaly zpět, moc poděkovala. Nejen za vyplnění, ale i za vzkazy, které jste mně psaly a já si je zaznamenala nejen pro vyhodnocení, ale i pro sebe samotnou. Ráda bych vám také řekla, že si u mnohých vážím odvahy a úsilí, které vám 9

nechybí při překonávání onemocnění. Moc se mi líbí i sdělování si vzájemných zkušeností v čekárnách a v Centru, které jsou velmi cenné, zvláště jsou-li podávány s pocitem sounáležitosti a účastí, která – přiznávám – někdy nám zdravotníkům v pracovním shonu chybí, ale věřte, že se mnozí snažíme. V každém případě bych vás chtěla ubezpečit, že nikdy není pozdě se přijít alespoň poradit. Buď do ordinace lékaře, fyzioterapeuta, psychologa, nebo na vaše obtíže zaměřeného Centra a pokusit se společně řešit problém bolesti, nespavosti, otoku, deprese, o kterých se občas zmiňujete. Důležité je, řešit je co nejdříve. Nemyslím, že kvalita péče o člověka záleží na datumu narození. Každý má právo na ošetření a pomoc odborníka a každý má povinnost pečovat odpovědně o svoje tělo i duši. Proto se nebojte a vyhledejte při obtížích lékaře a fyzioterapeuta, nebo jiného odborníka, který má snahu najít, proč vás něco obtěžuje, a ulevit vám, poradit. Vždy je spolupráce víc, než samopomoc, nebo potlačení emocí, bolesti na kterou si lze jen těžko zvyknout. Mnohým z vás se úspěšně podařilo aktivně se podílet na svoji léčbě a také blíže spolupracovat se zdravotníky. I my potřebujeme slyšet vaše názory, pocity. Nebojte se říci si o vysvětlení i o radu. Přeji vám hodně zdraví v celém roce 2004 a těším se na případnou další spolupráci. Vozková

Gratulace:

těm z nás, které oslaví své narozeniny v dubnu Helena V. (55) a Taťana D. – 1.4., Helena G. – 4.4. (60), Jindřiška Š., Jana Č., Alena H. a MUDr. Maria M. – 5.4., Božena L. – 7.4., Věra Ř. – 8.4., Jaroslava F. – 9.4., Jaroslava P. – 11.4., Jaroslava A. (65) – 12.4., Miloslava Š. (60) – 13.4., Marie N. – 14.4., Květoslava H. – 15.4., Marie D. – 17.4., Pavla K. – 19.4., Jaroslava H. – 21.4., Milena T. a Stanislava P. – 24.4., Antonie Š. – 25.4., Marie K. – 26.4., Alena H. – 29.4., Klára B. (40) – 30.4.

v květnu Anna V., Ludmila K. a Iva Š. – 1. 5., Jindřiška S. a Vlasta H. – 4.5., Dana B., Ivana S. a Zuzana D. – 6.5., Jiřina K.(80) – 9.5., Eva Š. – 12.5., Danuše K., Eva G. a Marcela P. – 13.5., Ing. Marie K.(50) – 14.5., Alena Š. a Jana H. – 15.5., Anna J.(55) – 17.5., Pavla K. – 18.5., Ludmila B. – 19.5., Ludmila Ř.(70) – 21.5., Ilona M. – 22.5., Ivana A., Miloslava Č. a Věra K. – 23.5., Ellen U., Olga P. a Mgr. Iveta B.(40) – 25.5., Anna F. a Jaroslava B. – 26.5., Jana A. – 27.5., Jindřiška B. (70) a Zdeňka K. – 29.5., MUDr. Jana Třicátníková – 31.5. 10

ZAPIŠTE SI DO DIÁŘE  Ve čtvrtek 25. března – přijďte pobejt na váš oblíbený babinec v MAMMA HELP CENTRU v průběhu celého odpoledne, mňamky vítány! Nenechte si ujít příležitost popovídat si s přítelkyněmi, případně nové přítelkyně nalézt!  Čtvrtek 1. dubna od 17.00 – arteterapie s Ivou, která s námi bude malovat velikonoční vajíčka, ta si samozřejmě přineste, ale taky s Lidkou Knorovou, která nám pomůže vyrobit překvapení na akci Vyšlápneme si, pojďte s námi!. Jde o oblíbenou ubrouskovou metodu, ale víc nemůžeme prozradit, když je to překvapení, a tenhle bulletin čtou i kamarádky z dalších organizací! Ale rozhodně přijďte, bude to stát za to!  Čtvrtek 8. dubna od 17.00 – kosmetika RYOR a kosmetička Jana. Nenechte si ujít bezplatnou poradnu a přijeďte si pro objednané kelímky!

POZOR: v pátek 9. dubna je v MH CENTRU zavřeno! (máme seminář k Lince pomoci)  Čtvrtek 22. dubna od 17.00 – beseda s MUDr. Michaelou Havlíčkovou, z dermatologické kliniky FNKV, na téma kožní defekty a problémy s vlasy při (po) chemoterapii a možnosti jejich zmírnění. Navazujeme tak na přednášku dr. Koževnikovové z minulého měsíce. Využijte možnost zeptat se na své osobní trable, určitě se najde cesta, jak se jich zbavit!  Čtvrtek 29. dubna – celé odpoledne a večer opět babinec, tentokrát čarodějnický. Vyhrává nejtajemnější značka kouzelnického lektvaru!

Pondělí 19. dubna od 16.00 valná hromada sdružení! Těšíme se na vás! Z JINÝCH ORGANIZACÍ  Liga proti rakovině Praha a Rekondiční onkologické centrum Praha, o.p.s., vypsaly termíny letošních rekondičních pobytů pro onkologicky nemocné v areálu Ústavu onkologie a pneumologie Na Pleši a v Paracelsu v Meziboří. Na Pleši: V Meziboří:

11. 5. – 25. 5., 26. 5. – 9. 6.,

15. 6. – 29. 6., 9. 6. – 23. 6.,

7. 9. – 29. 9. 1. 9. – 15. 9.

Máte-li zájem o některý z termínů, napište si nebo zatelefonujte o přihlášku a informační leták na adresu: Rekondiční onkologické centrum Praha, o.p.s, 11

Mánesova 64, 120 00 Praha 2, tel.: 227 726 850 (i záznamník). Přihlášku odešlete nejpozději měsíc před nástupem na rekondici.  Chorvatsko letos nabízí ženám s lymfedémem Aliance českých organizací a žen s rakovinou prsu. Pobyt s nadstandardní péčí (lymfodrenáže, cvičení, edukace) v letovisku Kangera je 14 denní (+ 2 dny na cestu autobusem) a díky sponzorskému příspěvku AVONU stojí pouhých 6.000 korun. Termín: 3. – 19. září O přihlášky žádejte v sídle Aliance, Praha 3, Sudoměřská 33, tel 222 733 733 (volejte jen v pondělí, ve středu a v pátek).  Také další organizace vám nabízí možnost přihlásit se na zahraniční ozdravné pobyty do Chorvatska. Chcete-li jet k moři a ještě si při tom léčit lymfatické otoky, kontaktujte ředitelku ARCUS ONKO LYMFO CENTRA v Brně, Mgr. Slezákovou. Na tel. čísle 543 184 240, 543 184 241 vám sdělí veškeré informace o ceně, termínech a programu jejich pobytů v letovisku Sumartin na ostrově Brač. GERIA. s.r.o, - Centrum domácí zdravotní a pečovatelské služby, nabízí odbornou zdravotní péči a pečovatelskou službu na území celého hl. m. Prahy přímo v domácnosti klienta, v době a rozsahu podle jeho individuálního přání. Ošetřují klienty v pokročilém věku, invalidní, málo pohyblivé i nepohyblivé, nemocné po operacích, úrazech a onkologicky nemocné. Poskytují služby: -

ošetřovatelské (malá i velká hygiena, převlékání apod.)

-

pečovatelské (donáška nákupu, oběda, krmení, hlídání, procházky apod.)

-

odborné zdravotní (převazy, injekce, rehabilitace apod.) – pokud jsou tyto služby ordinovány praktickým nebo obvodním lékařem – jsou zdarma.

-

Půjčování kompenzačních pomůcek (vozíky, toaletní židle, chodítka apod.)

-

Inkontinenční pomůcky (kalhotky, pleny, podložky apod.) – na základě lékařského předpisu zajistí dodání do bydliště nemocného zcela zdarma.

-

Manikůra, pedikůra.

Informace a objednávky: GERIA, Kartouzská 6, Praha 5, budova C – 1. patro. tel.: 257 324 001, 257 324 010, 257 327 249 (pondělí – pátek, 8.00 – 15.30 hod.) V naléhavých případech mobil: 603-763 706. Další informace: www.geria.cz 12

Vznik, léčba a prevence mízních otoků I. díl 1. Co je to mízní systém a proč otoky vznikají 2. Komplexní léčba otoků

1. Co je to mízní (lymfatický) systém a proč otoky vznikají Mízní, neboli lymfatický systém je jeden z cévních systémů, který se podílí na přepravě nadbytečné tekutiny a transportu odpadových složek z tělesných tkání a buněk. Tento systém se tedy zabývá mimo jiné i potenciálně škodlivými složkami v těle. Úzce spolupracuje s krví, hlavně s lymfocyty (bílé krvinky), které jsou nezbytné pro ochranu těla před onemocněním. Všechny buňky našeho těla jsou vyživovány krevním řečištěm – živiny, bílkoviny, vitamíny prostoupí kapilární stěnou do tkání, které vše zpracují. Při zpracování vzniká buněčný odpad. Jeho odvedení z tkání a návrat do krevního oběhu je úkolem mízního systému. Jestliže je tento systém někde přerušen nebo je nedostatečný, vznikají otoky. Rozeznáváme dva druhy otoků – primární čili vrozené, způsobené nedostatečným vyvinutím mízního systému a sekundární – získané, vzniklé zablokováním, poškozením nebo odstraněním uzlin při operacích nádorového onemocnění. Nás zajímají nejvíce otoky vzniklé po operacích prsu, kdy může vzniknout otok paže, a otok dolních končetin po operacích v malé pánvi, které jsou ale poměrně vzácné. U těchto onemocnění je zapotřebí před léčbou vyšetření onkologem, sonografie a případně CT operačního pole a regionálních uzlin. Patologicky zvětšené uzliny jsou kontraindikací pro léčbu. Proč otoky vznikají? Pro správnou diagnostiku, k určení správné a účinné léčby je nutné odebrat při operaci určitý počet příslušných – regionálních uzlin k histologickému vyšetření. U operacích prsu to jsou uzliny v podpaží, tzv. axilární. Záleží na počtu odebraných uzlin a v neposlední řadě i na šetrnosti tohoto výkonu. Výsledkem je částečně ztížený odtok lymfy z končetiny. K dalšímu narušení odtoku může dojít při následné radioterapii. Krátké akutní stadium, trvající několik týdnů, se vyznačuje bolestivostí a pocitem napětí. Začíná-li otok brzo po operaci, může být tento stav přisuzován spíše pooperačnímu průběhu.Toto první stadium přechází do stadia druhého, ve kterém je končetina bez klinicky patrného otoku. Doba druhého stadia (tzv. latentní) může být různě dlouhá. Po ní následuje doba chronického otoku. Zprvu je otok měkký, pastózní, tlak prstu zanechává důlky. Postupem času, vlivem městnání v podkoží, kůže zhrubne a ztuhne, vymizí žilní kresba, není možné vytvořit kožní řasu a tlak prstu důlek nevytvoří. Končetina ztrácí svůj přirozený tvar a postupně se deformuje. Na kůži mohou vzniknout puchýřky vyplněné lymfou, která po prasknutí vytéká. 13

2. Komplexní léčba otoků Před zahájením léčby musí lékař odlišit otoky vzniklé na základě selhávání srdce, jater nebo ledvin. Tyto otoky neléčíme, léčit se musí příčina, tedy srdce, játra, ledviny. Je pochopitelné, že čím dříve začneme s léčbou, naděje na úplné vyléčení je daleko větší, než u zastaralých otoků. Již zhruba po půl roce intenzivního otoku, vlivem tlaku lymfy, vznikají v podkoží fibrotické změny, které jsou neodstranitelné. Otok změkne, ustoupí, ale stoprocentní návrat k normálu nelze očekávat. Komplexní léčba pooperačních otoků se v současné době skládá z : a) b) c) d) e)

manuální lymfodrenáže přístrojové presoterapie bandážování cvičení tzv. dechové gymnastiky (nácviku dýchání) enzymoterapie

a) manuální lymfodrenáž Při manuální lymfodrenáži pracujeme s kůží a podkožím, kde je uložena převážná část lymfatických cest. Proto se liší od klasické masáže jemností a přesnými vyprazdňovacími hmaty. Drenáž začíná vždy na krku a v nadklíčku, kde vyprázdníme centrální lymfatické uzliny a nezáleží na tom, zda jde o otok paže nebo nohy. U žen po operaci prsu dále vyprázdníme i uzliny axilární (a to i na druhé straně), u otoků nohou uzliny tříselné. Pak postupujeme velkoplošnými hmaty a velmi pomalu od centra směrem k prstům a lymfu pumpujeme směrem nahoru do centra, kde si neporušený lymfatický systém s mízou poradí. Po uvolnění lymfy z kůže a podkoží nám mohou zůstat ostrůvky (rezidua). U těch stojícími prsty, krouživým pohybem zatlačujeme lymfu do žilního systému. Jsou to tak zvané antifibrotické hmaty. Ty musíme použít například kolem velkých kloubů. Velkou péči musíme věnovat prstům, dlani a hřbetu ruky. U žen po operaci prsu často dochází k městnání lymfy na hrudníku nad jizvou nebo na zádech kolem lopatky a ramene a i zde provádíme lymfodrenáž. Po částečné operaci a následném ozařování může i dlouhou dobu přetrvávat otok, zarudnutí a zvýšená teplota prsu. Lymfodrenáží posilujeme zachovalou vstřebávací schopnost a transportní funkci mízního systému. b) přístrojová presoterapie Manuální lymfodrenáž doplňujeme přístrojovou presoterapií. Jde o přístroj s návlekem na příslušnou končetinu, s programem, který pracuje podobně jako terapeut. Na postiženou končetinu se navlékne vícekomorový návlek (nejméně 7 komor), který postupným naplňováním a vypouštěním vzduchu vypumpovává ve vlnách lymfu z periferie do centra. Jednokomorový návlek, který se používal v minulosti, nemůže vytvořit tlakovou vlnu, která je velmi důležitá. Dnes jsou přístroje na vysoké profesionální úrovni, můžeme je naprogramovat dle charakteru 14

otoku u každého pacienta individuelně, nebo použít čipovou kartu se standardním programem. Dvanáctikomorový návlek pro horní končetiny překrývá i rameno, na zádech dosahuje až na lopatku a vpředu zasahuje pod klíční kostí až na hrudní stěnu. Vytlačená lymfa se nám nehromadí kolem ramene. Tam, kde potřebujeme vykompenzovat tlak, vkládáme mezi kůži a návlek molitanové, pryžové, nebo filcové vložky. Přikládáme je i na ta místa, kde jsou tuhé útvary v podkoží. Velmi důležitá je volba tlaku. Tlak nesmí být velký (je přesně určen) aby nedocházelo k poškození jemného lymfatického systému. Zásadou je, že nesmějí brnět prsty, pacient musí cítit tlakovou vlnu a presoterapie musí být příjemná. Ambulantní léčba trvá dle charakteru a velikosti otoku 4 až 6 týdnů, každý pracovní den. V některých případech je nutné volit léčbu za hospitalizace. Je to tedy léčba náročná, která vyžaduje čas a trpělivost nejen ze strany pacienta. c) bandážování Nedílnou součástí léčby je každodenní bandáž končetiny, která nám zaručuje zachování objemu získaného předcházející léčbou. Po dobu léčby se používají krátkotažná obinadla, po ukončení léčby, kdy jsme si jisti, že končetina má stabilní objem, se nahrazují sériově vyráběnými návleky. Ideální pro pacienty jsou návleky na míru. Jsou-li oteklé i prsty, vážeme každý prst zvlášť mulovým obinadlem. Poslední články prstů zůstávají pro kontrolu volné. I zde platí zásada, že konečky prstů nesmějí brnět. Smysl bandáže není stažení, ale vytvoření bariéry a tím zamezení zpětnému usazování lymfy v kůži a podkoží d) cvičení V neposlední řadě se v léčbě otoků uplatňují speciální cvičení. Cvičením ovlivníme hluboko uložené lymfatické cesty, které jsou uloženy mezi svaly. Rozproudíme tím přítok a odtok také kolem malých i velkých kloubů, kde se otok velmi rád městná. Cvičení se provádí vždy s bandáží, aby při něm nedocházelo ke zhoršení otoku. Procvičují se obě končetiny. Cvičení nesmí být namáhavé a mezi jednotlivými cviky uvolňujeme svalstvo. Jsou vypracované cviky s míčem, hůlkou i bez pomůcek. Pohyb je lepší než absolutní klid, kdy dochází ke stagnaci tekutiny v podkoží. Zpočátku by mělo cvičení probíhat pod kontrolou lymfoterapeuta, později je možné ho provádět individuálně. V poslední době se klade důraz nejen na procvičování postižené končetiny, ale stále více i na cvičení celého těla. V lázeňských zařízeních nebo při skupinových návštěvách bazénu v rámci rekondičních pobytů se může mimo plavání provádět i cvičení ve vodě, které má mnoho předností. Končetina nemusí být zabandážovaná, zdá se lehká, snadno ovladatelná, kompresivní účinek má voda sama. Tato volnost pohybu umožňuje cvičení po delší dobu. Na pacienta působí uvolnění nejen po stránce fyzické, ale i psychické. Opakováním cviků dochází ke zpevnění svalového napětí. Cvičení má být opět pomalé a kontrolované zdravotníkem. 15

Cenným doplňkem odvodňující terapie je nácvik účelového dýchání. Naše dýchání je velmi povrchové a proto se snažíme změnit dechovou formu a naučit se vědomému vnímání dechu. e) enzymoterapie Jako velmi dobrou se ukázala kombinace fyzikální terapie s podáváním enzymů, zvláště zachytíme-li otok v časném stadiu. Vedle široké škály užitku u jiných diagnóz napomáhají enzymy vstřebávání otoků, a v léčbě zánětlivých stavů. Někteří lékaři jsou toho názoru, že enzymy by se měly začít aplikovat krátce před plánovanou operací nebo ihned po operaci, neboť napomáhají též k lepšímu hojení rány. Je-li enzym nasazen v časném stadiu, je velká šance k úplnému vyléčení otoku. Při léčbě pokročilého stadia je enzymoterapie doplňkovou terapií. Velmi nepříjemnou komplikací (a ne příliš vzácnou) bývají u otoků různé infekce.Všude tam, kde jsou „stojaté vody“ bez řádného přítoku a odtoku je semeniště choroboplodných zárodků. To samé se děje v oteklé končetině. Stačí malá oděrka, říznutí, bodnutí hmyzem nebo poranění při práci na zahradě a může vzniknout prudká infekce, nejčastěji růže – erysipel. Je to horečnaté onemocnění vyvolané streptokokem. Červené zarudnutí s krajkovým okrajem na končetině je horké a velmi bolestivé. Zde je zapotřebí okamžitě nasadit antibiotika penicilinové řady a nezáleží na tom, zda je naordinuje onkolog, dermatolog, praktický lékař nebo na pohotovosti. Nejdůležitější je rychlost nasazení léku, u alergiků na penicilin je nutné zvolit jiné antibiotikum. Na postižené končetině se může vyskytnout i herpes – pásový opar virového původu.

PŘEČETLI JSME ZA VÁS

A zase Štěpánov! Po dobu členství v Mamáči jsem byla už na několika rekondicích (vždycky bylo bezvadně), ale do Štěpánova jsem jet nechtěla. Sama jsem z vesnice, kde zvlášť v zimě chcípl pes, a od některých kolegyň jsem slyšela, že Štěpánov je díra na konci světa. Tak tohle znám a to opravdu nemusím. Po léčbě a dlouhé zimě, kdy jsem si připadala často jako na infekční izolaci, jsem toužila spíš po nějakém rušnějším prostředí, rozptýlení, živosti a pestrosti života. Ale v několika dnech bylo všechno jinak. Běžné sonografické vyšetření ukázalo špatné uzliny s prognózou další léčby. Skončila jsem v září a teď byl leden. Další vyšetření pro potvrzení prognózy bylo až za 5 týdnů. Šílené, psychicky to nezvládám, jsem zhroucená, na dně a jdu se vybrečet do Mamáče. Natrefila jsem tam i na Janu a po slovech útěchy 16

a povzbuzení od všech mi právě ona navrhla, abych jela do Štěpánova. A tak jsem se na místě rozhodla. Když nic jiného, alespoň si zkrátím čas čekání a pobydu týden ve společnosti „svých“ kolegyň. A s touto myšlenkou jsem se nemohla dne odjezdu už ani dočkat. Přijela jsem celá bolavá, psychicky vyčerpaná, zoufalá a ubrečená, prostě na dně svých sil. První dojem skutečně nebyl nic moc. Penzion je na samotě v lese, asi 2 km od malé vesnice. Sotva jsem vešla dovnitř, první dojem se úplně rozplynul. Uvnitř bylo teplo, ticho a celkově velmi příjemně. V přízemí útulná jídelna, kuchyně a několik pokojů, v suterénu masážní místnosti a v patře opět ložnice. Vybavení pokojů jednoduché, ale účelné a pěkné. Každý pokoj má svou koupelnu, WC a také TV. Ubytování na pokojích po dvou nebo po třech. Jídlo bylo jednotné, 3x denně, velmi chutné, pestré a veliké porce. A každé naše speciální přání bylo již předem splněno. Majitelé penzionu i personál byli velmi milí, příjemní a vstřícní. Ve všem nám vyšli maximálně vstříc. V průběhu celého týdne jsme měli bohatý program léčebných procedur, ráno dobrovolnou rozcvičku pro probuzení těla i duše a před večeří společné cvičení s fyzioterapeutkou Katkou. Pokud jsme měli v průběhu dne nějaké delší volno mezi procedurami, vyšli jsme si do Štěpánova, do vzdálenější Skutče nebo do Luže. V kratších pauzách jsme procourali okolní les nebo jsme jen tak relaxovali na pokojích. A protože bylo ten týden skutečně nádherné počasí, na pokoji se jen tak povaloval málokdo. Po večeři jsme trávili čas společně v jídelně, dobrovolně a dlouho do noci. Večerní program byl společný nebo zcela individuální. Naučili jsme se a dověděli něco nového, vznikla nová přátelství. Péče a laskavost personálu byla maximální. Doslova nás tam rozmazlovali, mazlili se a opečovávali každý kousíček našeho těla. Procítěně, jemně, s respektem a diskrétností vzhledem k naší nemoci. Pro všechna děvčata to bylo velmi příjemné a také léčivé. Odjížděli jsme domů odpočaté, plné optimismu, síly a chuti do všedních dnů a starostí, a s přesvědčením, že se do Štěpánova určitě vrátíme. Vzhledem ke svému aktuálnímu stavu jsem nemohla mít všechny léčebné procedury jako všechna ostatní děvčata. Náhradou jsem dostala terapii reikydodávání přírodní pozitivní energie. Nikdy jsem se s podobnou léčbou nesetkala a nikdy jsem takové léčbě také nevěřila. Ale už po třech terapiích jsem se cítila jako jiný člověk. Veškerá úzkost, strach a stres byly ty tam. Sama na sobě jsem pozorovala i určitý posun ve svém myšlení a prožívání. A po léčbě a recidivě (proděláno během dvou let) a s děsivou prognózou, jsem se právě tam přistihla, že si po cestě lesem zpívám a poskakuji jako malá holka. (A to jsem nedávno oslavila padesátku!) Veškerý stres, úzkost a strach byly pryč a já jsem se naopak cítila velmi silná jak psychicky, tak fyzicky. A po té zhroucené osobnosti, která přijela do Štěpánova, nebylo ani památky. Doporučuji všem ženám, které mají z nějakých důvodů z podobného rekondičního pobytu strach či obavy, aby je hodily za hlavu a některý vyzkoušely. Pro mě je takový pobyt vždycky jako pohlazení po duši. Není čeho se obávat. Určitě si ho každá zasloužíte a pomůže vám posilnit zdraví i psychiku, a najdete tu 17

třeba i nové přátele. Rekondiční pobyty jsou tady právě pro nás, pro ženy s rakovinou prsu. Mějte se rády a využijte je! Nebudete litovat. Po návratu ze Štěpánova se v mém případě nepříznivá prognóza potvrdila. Čeká mě další léčba, již třetí. Není a nebude to pro mě lehké, počítám s tím, ale vím, že to dokážu i tentokrát. Věřím v sílu přírodní energie, kterou jsem objevila právě ve Štěpánově. Umím s ní i pracovat a vím, že mi pomůže stejně tak, jako každý rekondičák. P.S. Díky, Kamilo, za pěkné fotografie. Hana (Děkujme ti za krásný dopis Hanko, a budeme na tebe myslet a držet ti nejen palce, ale celé pěsti. Drž se!)

Prospěšnost „obyčejné“ chůze Blíží se jaro. Podle pranostiky máme sice v březnu zalézt za kamna, v dubnu tam ještě zůstat a až v květnu si vyjít do hájů, ale je škoda času tak dlouho čekat. I my, které nemusíme každý den vstávat do práce a za škaredého počasí jsme nevycházely, bychom měly začít dělat něco pro obnovení své kondice. Není to třeba přehánět. Zpočátku stačí jen „obyčejná“ chůze. Už řecký lékař Hippokrates pokládal chůzi za „nejlepší lék pro člověka“. Jedno pořekadlo dokonce říká: „Mám dva lékaře, jsou to moje pravá a levá noha“. Studie ukazují, že lidé, kteří pravidelně chodí pěšky jsou méně nemocní než ti, kteří šetří každý krok. Chůze snižuje riziko srdečních onemocnění a mrtvice. Zlepšuje využití inzulínu v těle, zpomaluje rozvoj osteoporózy, zlepšuje spánek a potlačuje depresi. Stejně jako při jiné fyzické aktivitě se do těla uvolňují při chůzi látky, které podporují relaxaci, navozují pocit klidu a pohody a zmirňují bolesti. Tělesný pohyb 10 min 3x denně přinese skoro stejný užitek jako 30 minut nepřetržitého cvičení, které může být na počátku rekonvalescence pro někoho obtížné. Stačí si pro začátek vybrat vzdálenější obchod, vystoupit z dopravních prostředků o zastávku dříve a zbytek dojít pěšky, nebo vyjít pěšky jedno patro. Večer před spaním si vyjděme na procházku s manželem nebo doprovoďme sousedku s pejskem. Pozdější půlhodinová procházka pěšky v ostřejším tempu několikrát v týdnu dokáže udělat s naším tělem divy. Zkuste to hlavně vy, které jste po léčbě strávily zimu převážně doma. Přinese vám to radost a uspokojení. A ještě několik obecných praktických rad. 1. Na chůzi používejte měkké sportovní boty s vypolstrovanou patou, která dobře tlumí otřesy páteře při chůzi. Boty by měly být o něco větší než vaše běžná obuv, aby byl dostatek místa pro prsty. 2. Při chůzi došlapujte nejdříve na patu a postupně přenášejte váhu na špičku (pro většinu lidí je to přirozený způsob chůze na který se není třeba nějak zvláště soustředit). 18

3. Tempo nemá být takové, abyste si nemohli při chůzi povídat nebo nemohli popadnout dech. Prvních 5 minut a na závěr zvolte pomalejší tempo chůze. 4. Nenoste zbytečnou zátěž, abyste nenarušili postavení a přirozené pohyby těla. Při delší procházce noste ruku ohroženou lymfedémem třeba v kapse. 5. Běžné vycházkové tempo je asi 1 km za 12 minut. Ujdete-li však kilometr za 9 minut, spálíte o 30 % kalorií více a za 7 minut, dokonce o 50 % více. Tak tedy zdar a sílu, a ať vám to hezky šlape do probouzejícího se jara.

RECEPTY Klobásové koláčky 3 nožičky klobásy, kečup, 250 g tvrdého sýra. Těsto: 350 g hladké mouky, 250 g másla, 200 ml zakysané smetany, sůl podle vlastní chuti. Zaděláme těsto, které necháme přes noc odpočinout. Druhý den z vyváleného těsta vykrájíme kolečka, pomažeme je vajíčkem, doprostřed zamáčkneme kolečko klobásy a nahoru dáme kapku kečupu, posypeme sýrem a upečeme v troubě. Dana Mayrichová

Cukína na způsob matesů 1 kg oloupané cukíny zbavené semen se nakrájí asi na půl cm proužky. Přidáme ¼ kg cibule nakrájené na nudličky, 3 polévkové lžíce soli, vše promícháme a 3 hodiny necháme odležet. Potom přidáme 1 lžičku nového koření, 3 lžičky celého pepře, ¾ dcl octa a 1,5 dcl oleje. Vše promícháme a plníme do skleniček. Na povrch každé skleničky vložíme 1 bobkový list. Uzavřené sterilizujeme 20 minut při 80° C. Majka Kleindienstová

Poděkování: Upřímně děkujeme našemu spřátelenému servisu, firmě BD Autoservis s.r.o. na Jarově, za rychlou a kvalitní opravu auta, za jeho pravidelnou údržbu a za velmi přívětivé jednání i ceny služeb, které nám dlouhodobě poskytuje! Bulletin MAMMA HELP! vydává Sdružení pacientek s nádorovým onemocněním prsu s finanční podporou Ministerstva zdravotnictví. Odborná garance: MUDr. Václav Pecha. Evidenční číslo: MK ČR E 13680 Adresa: U Vinohradské nemocnice 4/2256, 130 00 Praha 3 Tel. 272 732 691, 272 731 000, 272 738 696-8. www.mammahelp.cz, e-mail: [email protected] Redakce: Jana Drexlerová, Ida Bartošová, grafika: Helena Fialová Tisk: UNITISK Kněževes

19