Dětský karneval měl úspěch

Chlumečák měsíčník pro obyvatele Velkého Chlumce

I. ročník | Březen 2012 | ZDARMA

Zamyšlení na úvod

R

ozpočet je jeden z nejdůležitějších dokumentů obce. Zastupitelstvo plánuje finanční příjmy a výdaje obce pro celý kalendářní rok. Všichni posloucháme naše osvícené politiky, kteří hovoří o  plánovaném rozpočtu naší země na další rok. Plánují kolik vlastně proděláme, a o kolik zvýšíme naše zadlužení. Obec plánuje v  období listopadu kolik utratí v  jednotlivých položkách (cca 40) v  příštím roce. Já říkám to je jako koukat do skleněný koule. Samozřejmě jsou položky, které lze předvídat. Hasiči, sportovci, autobusy, školky, mzdy, elektrická energie. Ale ostatní? Jak můžeme vědět jaký bude sníh kvůli úklidu, kolik se nám ucpe kanálů, jak bude pršet, a  co odpady, kolik dostaneme na pomocné práce na obci apod. Proč plánovat kolik budeme platit za zahradníka, kolik za dary pro důchodce, kolik za školení, když

ani nevím jaká budou, kolik za opravy počítačů, když nevím kolik se jich rozbije apod. Rozpočet obce je dokument o  kterém hovoří všichni moudří a hledají kde co. Rozpočet kontrolují různé kontroly a všichni se tváří, jako by na rozpočtu stála zeměkoule. Já říkám, že obec je jako domácnost. Mohu utratit jenom kolik vydělám a plánuji jenom to o čem vím. Na rozpočtu obce je kouzelné to, že plánuji i to, co ani netuším. Ale běda, když ti někde schází a jinde přebývá. To na to musíš svolat skoro celou obec a schvalovat a schvalovat. Tomu se říká rozpočtová změna a pozor starosto, když nemáš odsouhlaseno, tak je to skoro zločin na obzoru. Obec je stát a státní byrokracie je nebetyčná. Ve státě se schová lecos, i  ukradené miliony, ale pozor, v obci musí být pořádek a vše podle směrnic.

Dětský karneval měl úspěch Lenka Kocourová

V

sobotu 3. března se konal na sále OÚ Velký Chlumec dětský karneval. Této akce se zúčastnilo 23 dětí, z toho bylo 21 masek. Nejmladšími účastníky byli: skřítek Matýsek, námořník Lucinka, beruška Viktorka a  princezna Janička. Po promenádě masek rozhodla porota (paní Loskotová, Mojžišová S., Ilja Rozsypal, starosta Pícová, Rychlíková a  paní Veselá I.), že vyhrávají všechny masky. Během celého odpoledne se Informace o současných akcích zastupitelstva obce: tančilo a  soutěžilo. Za splnění úkolů děti dostaly odměnu. Do Q oprava prasklé kanalizace v prostoru u „Ladmanů“ jedné soutěže se zapojily i dvě maminQ oprava hlavního řadu kanalizace v prostoru u Grubnerů ky Stáňa Rychlíková s Lucinkou a Lucka na sídlišti Sobotková s  Matýskem. Cenu za nejlepší Q zvednutí dvou kanálů na vozovce u Kotoučů tanečnici si převzala Adrianka Malá. Q oprava cest do prostoru k Hance Routové a dále do chat Poděkování patří zastupitelům OÚ Velký po zimním období Chlumec za nákup cukrovinek na odměnu, Q organizace divadelních představení na obecním úřadě Pekařství MaM v  Hostomicích za sponzora v Příbramském divadle ský dar, SK Chlumec za zapůjčení zvukové Q zadání opravy el. Rozvodu v „Sáčkovně“ – opravu bude aparatury, panu Janu Štěpánkovi za fotograpostupně realizovat Jiří Trejra ml. fování (další fotografie si můžete prohlédnout Q standardní úprava veřejného prostranství pracovníkem na www.obecvelkychlumec.cz) a všem členkám úřadu kulturní komise za přípravu a  organizaci karQ výstavba plůtku na dětském hřišti u „Hasičů“ nevalu.

Chlumečák | březen 2012

Nejlepší tanečnice – Adrianka Malá 1

Zprávy Obecního Úřadu OBEC VELKÝ CHLUMEC předkládá tuto

Č. j. KRPS-70738/ČJ-2011-0111IZ Č. j. 336 O /2011 ze dne 1. 6. 2011 VÝROČNÍ ZPRÁVU O POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ Č. j. KRPS-129264/ČJ-2011-0111IZ Č. j. 611 O /2011 Výroční zpráva je zveřejňována v souladu s ustanovením § 18 ze dne 21. 9. 2011 odst. 1) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k infor- Č. j. KRPS-129237/ČJ-2011-0111IZ Č. j. 613 O /2011 macím, ve znění pozdějších předpisů ze dne 21. 9. 2011 Č. j. KRPS-120232/ČJ-2011-010271 Č. j. 614 O /2011 „Výroční zpráva o poskytování informací za rok 2011“ ze dne 21. 9. 2011 Č. j. 15 EXE 8890/2011-19 Č. j. 624 O /2011 Za sledované období leden až prosinec 2011 bylo na Obecní úřad ze dne 22. 9. 2011 Velký Chlumec podáno: Č. j. 15 EXE 8110/2011-23 Č. j. 678 O /2011 ze dne 20. 10. 2011 a) Počet podaných žádostí o informace 40 Č. j. KRPS-152845/ČJ-2011-0113IZ Č.j. 731 O /2011 ze dne 10. 11. 2011 Počet vydaných rozhodnutí o odmítnutí žádosti 0 Č. j. KRPS-160691/ČJ-2011-0113IZ Č.j. 766 O /2011 ze dne 22. 11. 2011 b) Počet podaných odvolání proti rozhodnutí 0  Poskytnutí informací k žádosti o doplnění dokladů: c) Opis podstatných částí každého rozsudku soudu 0 Č. j. UZSVM/S/29031/2011-PSLO Č. j. 755 O /2011 ze dne 16. 11. 2011  Poskytnutí informací o připojení na místní komunikaci: d) Výčet poskytnutých výhradních licencí, včetně odů- 0 vodnění nezbytnosti poskytnutí výhradní licence Č. j. 265 O1 /2011 ze dne 19. 4. 2011 Č. j. 766 O/2011 ze dne 24. 11. 2011  Poskytnutí informace k žádosti o zhotovení příjezdové e) Počet stížností podaných podle § 16a zákona, 0 důvody jejich podání a stručný popis způsobu jejich cesty z veřejné komunikace: vyřízení Č. j. 868 O /2011 ze dne 16. 12. 2011  Poskytnutí informací k žádosti o připojení nemovitosti f) Další informace vztahující se k uplatňování zákona 0 a pozemku na vodovodní řad obce: Č. j. 85 O /2011 ze dne 3. 2. 2011 V průběhu roku 2011 poskytla administrativní pracovnice obec- Č. j. 777 O /2011 ze dne 15. 11. 2011 ního úřadu značné množství ústních či telefonických informa-  Poskytnutí informace k žádosti o vydání souhlasu cí, dále i pořízení kopií vyhlášek obce, usnesení zastupitelstva s napojením na kanalizační řad obce: či dalších listin, včetně informací občanům, kteří navštívili Č. j. 249 O /2011 ze dne 12. 4. 2011 obecní úřad osobně, i když se přímo neodvolávali ve svých žá-  Poskytnutí informace k žádosti ke změně užívání dostech na zákon č. 106/1999 Sb. pozemků: Počet těchto žádostí není dle ustanovení § 13 odst. 3 zákona č. Č. j. 519 O /2011 ze dne 8. 8. 2011 106/1999 Sb. v platném znění součástí výroční zprávy o poskyt-  Poskytnutí informace k žádosti o dělení nebo scelování nutí informací. pozemků: Všechny žádosti byly vyřízeny v zákonem stanovené lhůtě. Č. j. 309 O /2011 ze dne 13. 5. 2011 Výroční zprávu zpracoval starosta a administrativní pracovnice  Poskytnutí informace k žádosti o vydání stanoviska dne 24.2.2012. k ochraně ovzduší: Způsob zveřejnění: Č. j. 792 O /2011 ze dne 29. 11. 2011  Poskytnutí informace k zamýšlené stavbě rodinného  úřední deska obce  elektronická úřední deska v rámci webových stránek domu: Č. j. 265 O /2011 ze dne 19. 4. 2011 Ve Velkém Chlumci dne 24.2.2012 Č. j. 775 O /2011 ze dne 15. 11. 2011 Ilja Rozsypal, starosta  Poskytnutí informace k žádosti ohledně změny územního plánu: Příloha číslo 1 / 11 Č. j. 219 O /2011 ze dne 1. 4. 2011  Poskytnutí informací ohledně kácení stromů:  Poskytnutí informace k žádosti o vydání souhlasu Č. j. 33 O /2011 ze dne 12. 1. 2011 s umístěním jímky: Č. j. 286 O /2011 ze dne 3. 5. 2011 Č. j. 218 O /2011 ze dne 1. 4. 2011  Poskytnutí informace k žádosti o kabelovou přípojku: Č. j. 346 O /2011 ze dne 6. 6. 2011 Č. j. 408 O /2011 ze dne 23. 6. 2011 Č. j. 22 O /2011 ze dne 10. 1. 2011  Poskytnutí informace k žádosti o poskytnutí kopie Č. j. 529 O /2011 ze dne 11. 8. 2011 Č. j. 745 O /2011 ze dne 15. 11. 2011 dokladů:  Vyžádání zprávy o chování v místě bydliště: Č. j. 657 O /2011 ze dne 13. 10. 2011 Č. j. 6 C 69 /2009 Č. j. 158 O /2011 ze dne 1. 3. 2011 Č. j. 658 O /2011 ze dne 13. 10. 2011 Č. j. 1 T 256 /2009 Č. j. 159 O /2011 ze dne 1. 3. 2011  Odpovědi na stížnosti občanů: Č. j. 2 T 113 /2010 Č. j. 537 O /2011 ze dne 15. 8. 2011 Č. j. 426 O /2011 ze dne 28. 6. 2011 Č. j. ONT 30/2011 Č. j. 612 O /2011 ze dne 21. 9. 2011 Č. j. 799 O /2011 ze dne 1. 12. 2011  Vyžádání zprávy z místa bydliště: Č. j. 800 O /2011 ze dne 1. 12. 2011 Č. j. 124 EX 8294/10 Č.j. 127 O /2011 ze dne 18. 2. 2011 Č. j. 869 O /2011 ze dne 16. 12. 2011 2

Chlumečák | březen 2012

Společenská rubrika

Žijeme zdravě... Ibiškový čaj U nás se ibišek objevuje jako jedna z mála částí ovocných čajů. Ve světě se ibišek používá jako jediná součást čaje. Do čajů se používají velké sušené květy. Ibiškový čaj je v  Egyptě považován jako národní nápoj a nazývají ho Karkade. Ibiškový čaj je temně rudé barvy, příjemně nakyslé chuti s  překvapivě velkým množstvím vitamínů a  minerálů. V  zimním období oceníme přísun vitamínu C, který zvyšuje naši imunitu, působí protizánětlivě a  snižuje teplotu.

Vaříme s... Krkovička podle Slávka Ježdíka 4 plátky krkovičky, 3 lžíce oleje, 1 větší cibule, 5 stroužků česneku, 3 lžíce oleje, 4 lžičky grilovacího koření, 2 dcl bílého vína, 200 gramů ementálu, sůl

V  letním období nás příjemně osvěží v  úpravě ledového čaje. Ibiškový čaj je také nazýván čajem sportovců. Dodává potřebné vitamíny a  minerály a  při častém požívání zmírňuje pocení. Proto také v Egyptě nepotkáte upoceného místního obyvatele. Ibiškový čaj snižuje krevní tlak, má dezinfekční a antioxidační účinky a  posiluje cévní stěny. Též se používá při pročištění organismu a tím snižuje váhu. Kyselost ibiškového čaje můžeme zmírnit přidáním medu. Renata Valsová

znáte svoji obec?

Postup: krkovičku naklepeme, osolíme a  potřeme grilovacím kořením. Na části oleje zprudka opečeme po obou stranách. Nadrobno nakrájenou cibuli osmahneme na zbylém oleji a přidáme k masu. Dusíme po obou stranách na mírném ohni za občasného podlévání vínem. Nakonec přidáme nadrobno nasekaný česnek a zbytek vína. Pánev odryjeme a šťávu vysmahneme na tuk. Na talíři potřeme každou krkovičku hořčicí a posypeme silnou vrstvou sýra. Podáváme s  opečenými brambory, podléváme vypečenou šťávou. Přeji Vám dobrou chuť!

obrázky z historie Vážení čtenáři, těší nás Vaše kladné ohlasy na náš zpravodaj, zvláště na články o historii obce a  okolí. Obracíme se na Vás s  prosbou o  zapůjčení dobových fotografií nebo pohlednic Chlumce a  okolí. Pomůžete nám tak vydávat CHLUMEČÁK ještě zajímavější. (Všechny zapůjčené materiály budou v porádku vráceny!) Děkujeme, redakce Chlumečák | březen 2012

Ve třetím kole našeho kvízu se opět ptáme: kde se nachází místo, které vidíte na fotografii? Vaše odpovědi zasílejte na emailovou adresu: [email protected] nebo vhazujte do schránky na obecním úřadě do 10. dubna 2012. Jména těch, kteří poznají místo na fotografii uvedeme v dubnovém čísle CHLUMEČÁKU. Správnou odpověď na otázku z minulého čísla (strom s lavičkou na louce pod Muchovem) nám zaslali naši čtenáři: Pavík Reh z Velkého Chlumce, Kristýnka Hůlová s rodinou a Miroslav Rychlík ml. s rodinou. Děkujeme.

řádková inzerce zdarma! Dejte si inzerát do CHLUMEČÁKU Text inzerátu posílejte na email: [email protected] nebo písemně na OÚ

Vzpomínka na naše zesnulé v měsíci březnu

Josef Přívora – 19. 3. 1969 – 77 let Alžběta Přívorová – 26. 3. 1969 – 75 let Jan Šebek – 31. 3. 1969 – 84 let Jan Toul – 2. 3. 1974 – 76 let Josef Rychlý – 23. 3. 1974 – 75 let Václav Hakl – 8. 3. 1975 – 62 let Ferdinad Zíka – 8. 3. 1975 – 78 let Miroslav Kroupa – 4. 3. 1979 – 63 let Marie Linhartová – 7. 3. 1979 – 89 let Jan Vokurka – 2. 3. 1983 – 39 let Marie Vokurková – 6. 3. 1983 – 72 let Anna Frajerová – 15. 3. 1983 – 85 let Jiřina Mistalerová – 22. 3. 1984 57 let Marie Cajthamlová – 27. 3. 1985 76 let Josef Frajer – 28. 3. 1984 – 79 let František Mesztek – 22. 3. 1986 72 let Antonie Kadeřábková – rozená Krákorová – 14. 3. 1987 – 92 let Václav Grubner – 13. 3. 1989 – 58 let Jan Sudík – 21. 3. 1992 – 83 let Ladislav Taraba – 3. 3. 1995 – 85 let Josef Mezek – 14. 3. 1996 – 90 let Ilona Kofroňová – 22. 3. 1999 – 31 let Doc. RNDr. Josef Brinke – 16. 3. 2001 67 let František Veselý – 30. 3. 2001 – 74 let František Kýn – 2. 3. 2002 – 79 let Oldřich Motl – 8. 3. 2003 – 82 let Jiří Bartoš – 16. 3. 2004 – 68 let Josef Sanický – 15. 3. 2008 – 81 let Informace z dostupných smutečních oznámení poskytla paní Jaroslava Kozohorská 3

Výlety do okolí

Výlet na Koníček a Jinecké hřebeny ve Středních Brdech

Jak jsem šli na rodinný výlet po Brdech nebo také „Co se nám loni ještě podařilo“

Ohrazenice, V Luhu

V

 sobotu 7. května 2011 jsme uspořádali pod hlavičkou SERK o.s. a TSSB výlet do Středních Brd na Koníček a Jinecké hřebeny. Počítali jsme tak s 12 lidmi, což se zdálo únosné pro vstup do vojenského újezdu. Ovšem solidní propagace akce a nejspíš i vysloveně krásné počasí způsobily, že na startu na nádraží v  Jincích se sešlo 39 (!) účastníků z Chlumce, Hostomic, Dobříše, Příbrami, z Prahy a ani nevím, odkud ještě. Nás, pořadatele, ta účast poněkud zaskočila. Dav, který se dostavil nás značně znervóznil. Také skladba účastníků byla velmi široká. Od zjevných hltačů kilometrů až po pohodové vycházkáře a  od dětí sotva se vyloupnuvších z kočárku přes ty v nejlepších letech a dokonce i několik účastníků v seniorském věku. Výlet také zlákal i budoucí mamču v 7. měsíci těhotenství. No a  abychom se nenudili, doprovázela nás i početná smečka psů. Tedy z očekávané, téměř rodinné procházky, jsme se stali procesím. Nejdřív jsme si mysleli, že tomu davu zmizíme, ale jsme dost profláknutý takže se na nás vždycky někdo hned nalepil jako stopař… No, tak co se dá dělat, ujímáme se svých funkcí organizátorů, přepočítáme sešlost turistů a z davu děláme pochodový útvar. Krátce po deváté hodině vyrážíme z nádraží směrem do Jinec. Než jsme došli na 4

odbočku u pivovaru, náš průvod se pěkně roztáhl a s postupujícím časem v této tendenci zdárně pokračoval. Opouštíme Jince a stoupáme ve svazích Vystrkova, známého to naleziště trilobitů. Pokračujeme přes malebné Ohrazenice a jejich jednotlivé části. Slunce začíná docela hřát, mnozí odkládají svršky a téměř všichni se radují z  každého kousku cesty, který vede stínem. No, vždyť je máj, lásky čas… V  10.00 hod. přesně (!) podle itineráře dorážíme na lesní křižovatku na hranici vojenského újezdu nedaleko ohrazenické části V  Luhu. Po kratičkém odpočinku, který byl pro čelo průvodu povinný, protože jinak by jej konec karavany už asi v lese nenašel, se přepočítáme, srovnáme krok a výprava zahajuje nejnáročnější část cesty – stoupání na Koníček. Dokud jdeme po cestě, je to fajn. Poté co z ní odbočujeme průsekem vzhůru a  zakrátko začínáme šplhat na skalnatý hřebínek, který nás má dovést k prvnímu z vrcholů, je po idylce. Po levé ruce míjíme ohradu, kde lesáci udržují neoficiální rezervaci původních brdských bukojedlových suťových lesů. Dlouhý had pochodníků se konečně vyškrábal na hřebínek a  vydává se po něm vlevo a  na jih stálým stoupáním, které se zdá být nekonečné. Stále jdeme mimo cestu a tak má výlet k pohodlí ještě hodně daleko. To se samozřejmě projevuje i  na

dalším roztažení karavany. Naštěstí jsem se obětoval jako hlídač konce karavany. Teď může náš průvodce kráčet v čele a své obavy omezit jen na ty, které se týkají možného úrazu některého z  účastníků a na to, zda bude s takovým davem možno splnit i avizované opékání buřtů. Po 11. hodině začínají první účastníci proudit na skaliska na Koníčku (667 m). Někteří se oddávají bezuzdnému fotografování a další, hlavně ti mladší, lezou po skalách jako ještěrky a všemožně prozkoumávají okolí. Někteří hladovci zahajují občerstvování a další z čela průvodu se usazují na strategicky výhodných místech a se zájmem sledují, kterak se další účastníci klopotně škrábou kamenným mořem vzhůru. Dochází i  k  ojedinělému povzbuzování pomalejších pochodníků. Po půl dvanácté už dorazily nahoru i poslední kusy. Je rozdělán oheň a  vypuklo velké opékání buřtů. Nutno konstatovat, že probíhá vcelku disciplinovaně a ve vlnách a dostalo se (snad) na všechny. Při buřtění se od nás odděluje 5ti členná skupinka nedočkavců, kteří touží výlet absolvovat co nejdříve. Podle mého názoru proto, aby na konci pochodu, v hotelu Kratochvíl, uchvátili nejvýhodnější pozice u  pípy. Tedy vyrážejí nedočkavě dál na trasu, jako průzkumná skupina. My ostatní začínáme opouštět skály na Koníčku okolo půl jedné. Nejprve odcházejí dámy a  dívky. Jako poslední odcházíme my – chlapci a chlapi. Plníme totiž důležitý úkol obětavých hasičů ohně. Někteří chlapi, kteří již toho více pamatují, nahlas záviděli chlapcům jejich dalekonosné proudnice. Výprava se rozvážným tempem opět přeskupuje na dlouhého hada a  v  této podobě zahajuje nyní již o  něco pohodlnější výstup na další z vrcholů Jineckých Hřebenů – na Komín (689 m). Cestou se kocháme ze stále častějších vyhlídek, tu do údolí Pstruhového potoka, na hřeben Kloučku (681 m), Sádky (709 m) a  Brdy (773 m), tu naopak do údolí Ohrazenického potoka a  dál až na louku Sýkorky s palposty nedaleko Felbabky. Přes opar, vznášející se nad krajinou, vidíme poměrně zřetelně i hrad Točník. Od vrchu Komín, kde potkáváme první a již téměř rozbořenou vojenskou pozorovatelnu, už je stoupání mírnější a pohodlnější. Konečně jsme na nejvyšším bodu c Chlumečák | březen 2012

Výlety do okolí

Dobývání Koníčka výletu, na kopci Hřeben (721 m). Odtud se po skalních hranách táhne asi 200 m pás vojenských pozorovatelen. Výhled je tady fantastický. Tiše zíráme na dopadovou plochu Brda a  stejnojmenný vrch nad ní a dokonce i na pláně nejvyšší brdské hory Toku (865 m) a dopadovou plochu Jordán. I na tu dálku rozeznáváme německý bunkr na Houpáku (794 m). Nemalá část výletníků si nenechává ujít ani nenápadně v lesním porostu ukryté půvabné skalisko Kančí zub (cca 680 m). Od vrchu Hřeben již vede pohodlná vojenská asfaltka, celkem prudce klesající do hlubokého sedla (670 m) mezi Hřebenem a  Pecí (716 m), kterým prochází silnička od dopadovky směrem k  hájovně Krejčovka. My se

vydáváme vlevo – k  dopadovce. Na kraji lesa jsme se rozhodli, že vynecháme silnici. Zdá se nám, že tam je poměrně rušný provoz vojenských aut, že by po nás šli?!?. Oželíme tak prohlídku vodní nádrže Velcí, a  místo toho sestupujeme po lesní cestě kolem studánky Pod lanovkou. Lesní cesta je svým povrchem určitě pohodlnější než asfaltka, na kterou se nakonec těsně před mostem přes Pstruhový potok stejně napojujeme. Překračujeme potok, který je chráněný jako EVL v soustavě NATURA 2000 pro výskyt mihule potoční a vydáváme se už v opravdu nepříjemně pálícím slunci po asfaltce na vojenskou obec Velcí. Poslední úsek, vedoucí po silnici, je poněkud otravný a únavný, ale nakonec jej ve

zdraví absolvujeme všichni, včetně dětí a  psů. Jsme na křižovatce za vojenským prostorem. Tady se opět setkáváme já, hlídač konce karavany a náš průvodce, člověk z čela průvodu. Po krátké poradě shodně zjišťujeme, že žízeň je horší než válka. Nasazujeme svižnější tempo a společně se blížíme k hotelu Kratochvíl. Vždycky když cítím konec výletu, přidávám na tempu. Šetřím se totiž na závěr a tak rád přenechávám funkci hlídače konce karavany mnohem pomalejším kolegům a jdu… Je nad slunce jasné, že blíží-li se konec výletu, bude nutné zaujmout strategickou pozici v občerstvovně, tedy u pípy. Závěr, spojený s posezením v restauraci hotelu Kratochvíl, jeví se poněkud rozpačitě. Jednak se karavana roztáhla do nebývalých rozměrů a tak poslední příchozí se již ani nesetkali v  restauraci s  těmi, kteří dorazili mezi prvními, ale především proto, že jsme zde narazili na značně společensky unavenou obsluhu, která celou předchozí noc oslavovala vítězství našeho hokejového týmu na MS. Přesto zdravé a tvrdé jádro výpravy setrvalo v družném hovoru až do půl šesté (ne-li déle). No a co dodat. Povedlo se nám to, došli jsme všichni a kupodivu bez úrazu. Celá trasa byla dlouhá cca 15 km a zdá se, že s výletem byla většina účastníků spokojena. Příště tedy půjdeme někam jinam na „vojenské Brdy“. A my už dokonce víme kam a taky kdy. Ale nebojte se, o nic nepřijdete. Jako obvykle dáme všem a včas vědět. Zvláštní poděkování za přípravu akce a  průvodcovské služby s  výkladem patří Pavlovi (on už bude vědět…) Pro Chlumečák upravil Tonda

Obec Velký Chlumec pořádá dne 6. dubna 2012 zájezd do Divadla Příbram na představení

Tři v tom

pro občany Chlumce je zájezd zdarma, pro jiné 250,- Kč Hlásit se můžete na čísle 607 222 525 nebo [email protected] do neděle 25. března 2012 Odjezd bude z autobusových zastávek v Malém i Velkém Chlumci a bude upřesněn (mezi 17.30–18.30)

Chlumečák | březen 2012

5

Z historie obce

Chlumecké ohlédnutí, aneb trocha historie nikoho nezabije – 4. část Jan Štěpánek

V

  našem minulém vyprávění o  historii našich obcí a  jejich okolí jsme se dostali až na počátek 14. století, kdy největším panstvím v okolí byla ves Skřipel. Její tehdejší majitel Jan Vratislav z Mitrovic ji nadále rozšiřoval – mezi léty 1571 a 1575 přikoupil ves Liteň. Jeho manželka Anna Žejdlicová po smrti Jana (1581) skřipelský dvůr spravovala. Roku 1594 dvůr vyhořel a již nebyl obnoven. Synové Jana z Mitrovic – Václav a Jiří rozdělili 27. prosince 1595 svoje dědictví na dvě poloviny. Starší syn Václav si vzal Liteň, ke které dokoupil v roce 1605 ves Hodyně a Lochovice, které zdědil v roce 1612. Mladší syn Jiří si ponechal Skřipel a k ní dokoupil v roce 1598 od Karla Holana z Jiljíova za 11 500 míšeňských kop osovské panství. Svůj majetek si neponechal dlouho. V roce 1601 prodává osovskou tvrz se dvorem a mlýnem, ves Vižinu a tvrz Skřipel se dvorem, pivovarem, dvěma ovčíny a lesem za 30 000 míšeňských kop Jakubu Menšíkovi z Menštejna. Tou dobou změnila majitele i víska Chlumec, která byla společně s dobříšským panstvím prodána za 120 000 kop Kryštofu z Lobkovic. Jakub Menšík se svoji manželkou Alžbětou Pětipeskou žil v osovské tvrzi. Na svoji dobu byl velice vzdělaný a zastával vysoké funkce. Byl vrchním písařem nejvyššího purkrabství, purkrabím pražského hradu, místosoudním královským radou a prokurátorem. Napsal knihu „O mezech, hranicích, soudu a rozepři mezní i příslušenství jich“. Ta byla schválena panovníkem a stala se zákonem při soudních rozepřích ohledně rozdělování půdy. Rok před svou smrtí (zemřel 1614) prodal svoje panství – Osov, Skřipel a Bykoš) za 31 000 kop Oldřichovi staršímu z Gerštorfu, rytíři z Malševic. Oldřich byl za vlády císaře Rudolfa II. radou a purkrabím Království Českého. Stejně jako Jakub Menšík i on byl velmi vzdělaný. Bydlel střídavě ve Skřipli i Osově, ke kterému koupil od Jaroslava Otty z Losů v roce 1617 statek vOsově. Ten patřil do té doby k panství karlštejnského hradu. Oldřich z  Gerštorfu podporoval české stavy a  českého krále Bedřicha Falckého – tzv. Zimního krále. Po Bitvě na Bílé hoře (8. listopadu 1620) byl za tyto služby odsouzen. Ferdinand II. nařídil konfiskaci jeho majetku a jeho památka byla prokleta na věčné časy. Naštěstí se toho nedočkal (zemřel roku 1620). Zkonfiskovaný majetek byl statek v Osově (odhadnutý na 3 346 kop) a Osovec (3 206 kop), statek ve Skřipli (11 704 kop), vesnice Bykoš (40 502 kop). Osovský a osovecký statek koupila v roce 1623 vdova po Oldřichovi Saloména z Rejbic. Ta se již stačila znovu provdat za Jana Waltera Bordogniho de Taxis, císařského vojenského setníka. Skřipelský statek odkoupil 14. července 1623 nový manžel Salomény. Tím zůstalo panství nerozdělené až do smrti Jana Waltera. Po jeho smrti se panství opět dostala do dluhů a roku 1626 bylo prodáno Anně Černínové z  Chudenic a  posléze Janu de Witta a jeho manželce Anně. Vesnici Bykoš získala 5. června 1623 Dorota Říčanská, rozená Kuplířová ze Sulevic.

foto: J. Štěpánek

Prodej vesnice Chlumec a nový pán na Osově

Výklenková kaple v Bykoši z roku 1761, znovu vysvěcena 5. 7. 2003 zdickým farářem Z.Ponichterou byla vloni opravena. Uvnitř obraz věrozvěstů malovaný místním občanem Břetislavem Syrovým.

zlatých. Tento prodej byl zanesen i do zemských desek (knih). Neuvádí se však, že by společně s prodejem Dobříše přešla na nového majitele i vesnice Chlumec. Tu získává společně se Skřiplí v roce 1631 Kateřina Vratislavka z Mitrovic, která všechna svoje práva převádí 29. července 1638 na svého manžela Jiřího (syn Václava a  Ludmily z  Gerštorfu). Jiří z Gerštorfu, který vlastnil i Liteň a Lochovice zemřel v roce 1639 ve věku 43 let. Po jeho smrti hospodaří na skřipelském panství jeho žena Kateřina. Ta umírá v  roce 1640 a  rozděluje majetek mezi své dva syny. Starší Václav Adam dědí Lochovice a mladšímu Zdeňku Eusebiovi odkazuje Liteň, Skřipel, Vlence, Měňany, Vinařice, Skuhrov a  Svinaře. Správou skřipelského panství byl ustanoven starší syn Václav Adam. Ten umírá v roce 1647 a protože se svojí manželkou Marií Magdalenou Kocovou neměli děti, přecházejí Lochovice do majetku Václavova mladšího bratra Zdeňka Eusebia. Jejich panství a vesnice neměla ale velikou cenu. Zuřila Třicetiletá válka (1618-1648) a armády které procházely krajem většinu Pobělohorská doba a Třicetiletá válka Po Bitvě na Bílé hoře mění majitele i dobříšské panství. 14. června vesnic a panství vyplenily a vypálily. Pokračování v příštím čísle 1630 je prodáno Brunovi Filippovi, hraběti z Mansfeldů za 40 000 6

Chlumečák | březen 2012

Z okolí obce

Do hlavního skladovací objektu se vešlo 34 protiletadlových řízených střel.

Důvěřuj, ale prověřuj! V minulém čísle jsme se seznámili se začátky výstavby Klondajku, dnes se podíváme, jak to za jeho plotem vypadalo. Odpalovací plocha pro rakety.

Jan Štěpánek

Chlumečák | březen 2012

sil. Řešení se ovšem našlo. Do úseku C se mohlo vstoupit pouze oficiální bránou, u které hlídka (liknavě) kontrolovala průkazy. Pro vojáky, kteří byli teprve v procesu prověřování, byl ve zdi úseku C zřízen zvláštní vstup. Byla to vlastně jen prolomená díra v betonovém plotě, ale protože u  ní nestála žádná kontrola a  byla blíže ubikacím, všichni chodili jen tudy. Přes bránu jezdila jen auta. Když ale některý

z vojáků neprošel prověrkami, měl zakázán vstup do úseku C i neoficiální cestou. To, že tam již předtím pracoval nikomu nevadilo. Zpravidla byl převelen na část stavby která nepodléhala utajení. Naprostá většina vojáků, včetně těch, kteří pracovali přímo v úseku C ale neměla vůbec tušení k čemu celá stavba bude sloužit. To bylo zřejmě také zdrojem četných fám. Pokračování v příštím čísle

směr Podbrdy a Skuhrov C

směr Chlumec

B

zdroj: www.brdy.org, foto autor

V

ýstavba základny byla rozdělena do tří úseků A, B a C. A: ubytovny a provozní objekty stavebních útvarů. Byly to přízemní a jednopatrové montované budovy, ve kterých se nacházely štáby stavebních útvarů, ošetřovna a  marodka, ubytovna velitelské roty (kuchaři, telefonisti apod). Důstojnická ubytovna nebyla žádná, velení přespávalo ve svých kancelářích. V  roce 1984 byl úsek A již plně v provozu. B: ubytovny a zázemí budoucího „uživatele“. Tyto objekty byly dokončeny v září 1985. Výtopna, čistička (u lesa pod výtopnou), dvoupatrový panelák a velká čtvercová zděná budova ve které byla kuchyně, jídelna a shromažďovací sál. C: zóna pro umístění samotných zbraňových systémů. Zabírala největší část a  byla obehnána betonovou zdí. Dokončena byla v září 1985. Na staveništi byly dislokovány dva vojenské stavební útvary a  postupně byly přiveleny části dalších – přibližně 1000 až 1500 osob. Velení stavebních útvarů zajišťovalo provoz útvarů, samotný stavební dohled měli na starosti vojenští stavbyvedoucí. Budování technologicky nejnáročnějších objektů – např. radarových plošin měl na starosti civilní stavební podnik. Na úseku C mohli pracovat jen vojáci s  patřičným prověřením od kontrarozvědky – stupeň PTZV (útvar přísně tajné zvláštní důležitosti). Protože prověřování trvalo dlouho, 4 až 6 měsíců, byl problém sehnat dostatečné množství pracovních

směr Kytín

A Map data © 2012 Google

7

Sport | Oznámení

SK Chlumec – zimní příprava spěje ke konci Jaromír Schreiber

Tak jsme porazili Slávii Praha

Zápas jsme odehráli v  pondělí 27. února 2012 od 19,15 hodin na hřišti Slávie. Je potřeba hned na úvod napsat, že se jednalo o starou gardu Slávie a někteří hráči soupeře byli opravdu stará garda. Ale záloha složená z  několika starců kole čtyřicítky hrála „ligově“. Přesto jsme, posíleni kvůli velkým absencím reprezentantů SK Chlumec o  Luďka Vyskočila a  Petra Veselého ml., zvítězili 5:2. Jako příprava nic moc, ale zahrát si proti některým legendám Slávie byl pro naše hráče jistě zážitek.

V  zimní přípravě jsme pokračovali až do 10. týdne ve stejném trendu –nezájem většiny hráčů o trénink a hrůza a děs výkony ve dvou přípravných zápasech 4. března porážka 4:6 a 10. března hrozivých 1:7. Na hřišti to sice tak děsivě nevypadalo, ale kdo se na to ptá? Co dál psát, že to myslíme všichni vážně a chceme hrát dobrý fotbal? Tomu se, při účasti průměrně 6 hráčů na tréninku, dá těžko věřit. Sice v 10. a 11. týdnu se účast zdvojnásobila, ale obávám se, že je pozdě a dohánět kondici a formu budeme ještě v dubnu, pokud vydrží účast.

Přípravné zápasy umělá tráva Dobříš: 4. 3. 2012 neděle 12 hod. SK Chlumec 10. 3. 2012 sobota 12 hod. SK Chlumec 18. 3. 2012 neděle 12 hod. SK Chlumec

Pár slov k 40. Valné hromadě

Účast celkem 20 členů s  právem hlasovacím (z 60) 6 hostů a 1 žák (ze 17). Pozvánky rozneseny, plakáty vyvěšeny, co dodat… Průběh kvalitní na rozdíl od let minulých připravený program, materiály a  časový harmonogram dle stanov dodržený. Současná členská základna má 60 členů dospělých (18 žen a 42 mužů) a 17 žáků a dorostenců, celkem 77 členů. Výsledky voleb do výkonného výboru a  složení nového VV: předseda: Pavel Kofroň, místopředse-

Rosovice Malá Hraštice A Kovohutě

4:6 (3:2) 1:7 (1:4)

da Miroslav Rychlík, hospodářka Lenka Kocourová, sekretář Jaromír Schreiber st. Člen výboru Ladislav Jarý ml. Plány na rok 2012 – sportovní rozvoj nejen členské základny, pořádání tradičních akcí, přidat o dvě zábavy proti loňsku navíc, úprava areálu, zavlažování, zahájení stavby sociálního zařízení a opravy plotu vstupních branek. Naloženo hodně, snad to těch pár nadšenců včele s předsedou Kofroněm unese. VV prosí všechny členy i nečleny o pomoc na brigádách a při pořádání akcí.

OTEVŘENÍ ROZHLEDNY STUDENÝ VRCH DUBEN 2012 7. 4. a 8. 4. (sobota a neděle) Otevřeno bude od 10.00 do 17.00 hodin Občerstvení je zajištěno přímo ve věži. Za Vaši návštěvu předem děkujeme. Sdružení za ekologický rozvoj krajiny o.s. Velký Chlumec a Turisté severních svahů Brd

Divadlo ze stodoly uvádí reprízu úspěšné historické komedie se zpěvy

Dá si někdo utopence? Pohled na českou historii z naprosto jiného úhlu sobota 31. 3. 2012 od 19.30 hodin Malý Chlumec, sál OÚ vstupné dobrovolné Chlumecký zpravodaj CHLUMEČÁK – vydává OÚ Velký Chlumec, evidováno MKČR pod číslem 32020192, Redakční okruh: Lenka Kocourová, Pavel Kofroň, Antonín Kotouč, Ilja Rozsypal, Jaromír Schreiber, Jan Štěpánek, grafické zpracování: Jan Štěpánek, tisk: Ivan Křenek, Hořovice, adresa redakce: OÚ Velký Chlumec, Malý Chlumec 72, 26724 Hostomice tel.: 311584122, fax: 311583183, email: [email protected], za obsah a formu článku odpovídá autor, uzávěrka čísla je vždy do 17. v měsíci, svoje příspěvky můžete předávat na adresu OÚ (nejlépe v elektronicke podobě na email OÚ). Děkujeme .

8

Chlumečák | březen 2012