číslo
10
zdarma zima 2013
První lyže Kam s dětmi na hory?
t
Děti v zimě
Jak o ně pečovat Posilujte jejich imunitu
ř T vá rany: t ní s l u it áš
y t a M upl Štr
Vychovávejte své dítě jako partnera a s respektem
Novinky od Hamánka: kojenecké nápoje v plastu
Novinky od Hamánka Nové kojenecké nápoje v plastu Řada kojeneckých nápojů Hamánek se rozrostla. V nabídce jsou nyní 4 nové nápoje o objemu 500 ml v praktickém plastovém balení. Jsou vhodné pro miminka od dokončeného 4. měsíce. Obsahují řadu vitamínů, jsou bez přidaného cukru a lepku, rovněž bez umělých aromat, umělých barviv a konzervantů. Obsahují pouze přirozeně se vyskytující cukry v ovoci. Můžete je podávat přímo, nebo naředěné pitnou vodou. Na výběr máte: Nápoj ze žlutého ovoce (zajišťuje vysoký přísun vitamínů a minerálů, posiluje imunitní systém) Nápoj z hroznů, jablek a třešní (působí příznivě při zažívání, žaludečních a střevních potížích) Jablečný nápoj s fenyklem (pomáhá uvolnit křeče v oblasti žaludku a střev, je vhodný při nadýmání) Nápoj z červeného ovoce (posiluje imunitní systém)
První oběd První oběd pro vaše miminko? Můžete si vybrat připravenou mrkev nebo skvěle namíchanou zahradní zeleninu. Hamánek První oběd jsou speciálně připravená jídla doporučená pro miminka od ukončeného 4. měsíce. S nimi máte jistotu, že svému děťátku dáváte opravdu to nejlepší, co pro zdravý růst potřebuje.
Hamánek s brusinkami Nový Hamánek s brusinkami je kojenecká výživa vhodná pro děti od dokončeného 6. měsíce. Brusinky obsahují v hojném množství vitamín C a především kyselinu elagikovou, která ničí bakterie způsobující urologické obtíže.
pár slov úvodem
Vážení rodiče, milí čtenáři, zimní období je pro mnohé z nás spíše časem odpočívání, lenošení a nabírání sil. Zatímco v létě není prob- lém vyrážet za různými aktivitami, v chladných měsících je až příliš svůdné zůstat v teple domova. Jako bychom se snažili jen důkladně „zazimovat“ a takto schováni přečkat do jara. Nenechte se však zlákat „zimním spánkem“, buďte se svými ratolestmi aktivní i v zimě. V dalším vydání Hamánka vám přinášíme velkou porci rad třeba o tom, jak a kdy začít děti učit zimní sporty, kam s nimi vyrazit na lyže, podíváme se detailněji i na to, co vám nabízejí nejrůznější mateřská centra a zda stojí za to do nich vyrazit. Připravili jsme rovněž nápadité a zdravé recepty pro vaše nejmenší. Vyzkoušejte třeba zimní minestrone s bylinkami, polévku, jež přinese do mrazivých měsíců trochu slunné Itálie. Hodit se vám budou i další nápady do kuchyně, třeba jednohubky alpských horalů či dýňová polévka, která prozáří sychravé počasí nejen svou oranžovou barvou. V Hamánkově poradně jsme se zaměřili na vše okolo kojení, v tématu čísla pak na stále populárnější metodu R+R, tedy „respektovat a být respektován“, v rámci níž hledají rodiče cestu ke svým dětem jako partnerům. Neméně zajímavé jsou i příběhy maminek, které se nám svěřily se svými radostmi a strastmi spojenými s adopcí dětí. Třeba jejich cesta inspiruje i některé z vás.
Věřím, že při listování časopisem narazíte i na spoustu dalších zajímavých témat, která vám zpříjemní chvíle třeba u dobré kávy. V závěru časopisu navíc najdete tradiční hádanky a soutěže pro bystré hlavičky, do nichž samozřejmě můžete zapojit své děti. Příjemné čtení a spoustu smíchu a pohody s nejbližšími vám přeje Marcela Mitáčková společnost Hamé
Předp l Hamáaťte si n v Vychá tištěné poka z d zájmuíme vstříc ro obě! sto ma časop minek o za ucímu Od no isu Hamán sílání možné vého roku ek. b Sleduj si ho předp ude či face te naše strá latit. boo nky kde se kový profil , dozvít již brzy e více.
Tiráž: Magazín Hamánek, 1/2013, ročník IV. Vydavatel: HAMÉ, s. r. o., Na Drahách 814, 686 04 Kunovice Tel.: 572 534 111 E-mail:
[email protected] www.hamanek.cz Produkce a grafické zpracování: Corporate Publishing, s. r. o., Hornoměcholupská 565, 109 00 Praha 10, www.copu.cz Redakce: Martin Kavka, Martina Dvořáčková, Petra Vychodilová Client service manager: Hana Súkalová Jazyková úprava: Petra Vychodilová Art director: Vladimír Trčka Registrace: MK ČR E 19368
téma čísla
Jak vychovávat své dítě? Jako partnera a s respektem Výchova dětí založená na uplatňování autorit je minulostí. Jednak je málo účinná, jednak je vyčerpávající. Navíc brání správnému rozvoji dětí. Takto se k tradičnímu modelu výchovy dětí staví autoři knihy a kurzů „Respektovat a být respektován“. Neskončili přitom v půli cesty a přišli s vlastní alternativou v podobě partnerského, respektujícího přístupu k výchově. Jak být dětem správným partnerem? A nesmažou se při podobné výchově základní hranice, které by měly děti akceptovat? Jaká je tzv. metoda R+R zblízka? Většina z nás touží vychovávat své děti správně. Neradi děláme chyby, o to víc jako rodiče. Sami si z dětství dobře pamatujeme, co se nám líbilo a co ne. Nové vzorce chování je však poměrně těžké přenést do vlastní výchovy, neboť se velmi často pohybujeme po kolejích, které nám vytyčili rodiče. Často pak také opakujeme jejich chyby, ať už vědomě, či nikoliv. V minulosti se nejčastěji v souvislosti s výchovou hovořilo o „poslušných“ dětech. Poslušnost měla jednoznačně kladné znaménko. Podle autorů „Respektovat a být respektován“, jimiž jsou psychologové Pavel a Tatjana Kopřivovi spolu
téma čísla
s Janou Nováčkovou a Dobromilou Nevolovou, je však poslušné dítě snem nepoučených rodičů. Nemá totiž vlastní vůli a nejen v dětství, ale i v dospělosti pak poslouchá toho, kdo má moc.
Důležitá je vlastní zodpovědnost Měli bychom tedy chtít dítě neposlušné? Autoři a lektoři stále populárnějších kurzů tvrdí, že jde především o vštípení vlastní zodpovědnosti dětí. Ty by si vždy měly uvědomovat následky vlastních kroků, svého chování a nést za to důsledky. Taková zodpovědnost pak funguje, i když není nablízku rodič s přísným pohledem. To by přitom mělo být cílem partnerského a respektujícího přístupu k výchově
Poslušné dítě je snem nepoučených rodičů. Nemá totiž vlastní vůli a nejen v dětství, ale i v dospělosti pak poslouchá toho, kdo má moc.
– pomoci dětem způsoby přiměřenými jejich věku, vštěpit jim vlastní hodnotový žebříček, jimž se budou samy řídit, aniž by potřebovaly nápovědu starostlivých rodičů. Zkrátka připravovat hotové, zralé lidi. „Dítě by mělo dělat dobré věci samo od sebe, a ne proto, aby od vás mělo pokoj, nebo proto, že se vás bojí,“ vysvětluje pětatřicetiletá Tereza, která absolvovala kurz Respektovat a být respektován. „V určitém momentu jsem si nebyla jistá, jestli dělám věci správně. Jestli s dětmi mluvím dobře. Přineslo mi to nový pohled a s mými dětmi to rozhodně funguje,“ říká.
Děti zraňují stejné věci jako dospělé Dětem vadí to samé co dospělým. Sami nechceme být uráženi, nelíbí se nám vulgarity, sakrování, ironické šlehy, komandování, výčitky ani citové vydírání. Přesto se takto rodiče občas ke svým dětem chovají, i když to „myslí dobře“. Takový přístup děti zraňuje a potlačuje jejich sebevědomí i sebeúctu. Kolikrát třeba maminkám kontrolujícím dětské prádlo ujede hláška o „čuňátkách“… „Děti nejsou jiný živočišný druh než dospělí, není proto žádný rozumný důvod chovat se k nim jinak. Ovšem to, co k dětem, bychom si k jiným dospělým asi nedovolili,“ doplňuje Tereza. Dodává, že upustit od autoritativní výchovy rozhodně neznamená zbourat všechny hranice. Naopak. „I v kurzu nám říkali, že když děti nemají jasné, pevné hranice,
téma čísla
i t ě t í d e Dávejt í č u n e t , r na výbě ování rozhod nosti. d ě v o p d o a z
ztrácejí pocit bezpečí. Když jednou něco platí a podruhé ne, vyvolává to v nich úzkost a nejistotu. A kvůli tomu se mohou chovat i agresivně,“ říká. Psychologové navrhují vytvářet hranice nikoliv pro děti, ale s dětmi. V takovém přístupu k tvorbě hranic je ukryt významný rozdíl – nevytvářejí se totiž mocensky pevnou rukou rodičů, ale s respektem a ohledy na samotné děti. „Nelze vychovávat autoritativně a pak očekávat, že se děti budou chovat demokraticky,“ tvrdí autoři.
Popis, výběr, pozitivní sdělení Možností, jak převést teorii do praxe a sdělovat dítěti oprávněné požadavky, je více. Rodiče mohou použít popis situace a přizvat děti na pomoc. Pokud jsou v pokojíčku neuklizené hračky, je lepší vyhnout se klasickým výčitkám: „Jak to, že zase není
uklizeno?“ Nebo: „To by byl zázrak, kdybys měl někdy v pokoji uklizeno!“ Místo toho můžete začít: „Hračky nejsou uklizené.“ A doplnit: „Co s tím uděláme?“ Další možností je podání obecné informace, například: „U nás doma v botách nechodíme, aby tu nebyla špína.“ Namísto rozčíleného: „Zuj si okamžitě ty boty, nebo dostaneš na zadek!“ Lepší je také používat pozitivní sdělení místo negativních („Máme mluvit pravdu“ místo „Lhát se nemá“ apod.) či vyjádřit otevřeně svá přání, očekávání a pocity („Přála bych si, aby věci na vyprání byly vždy v koši“ nebo třeba „Rád bych, abychom naše spory řešili jen mezi námi“). Vhodnou alternativou je rovněž dát dítěti na výběr, ten učí rozhodování a zodpovědnosti. Navíc jsou pak děti spokojenější, že mohly o určitých věcech rozhodnout samy jako „ti velcí“. „Funguje to přitom i u maličkostí, volby ale musí být jasně zformulované, reálné k věku dítěte a výsledek přijatelný i pro mě či manžela. Dítětem zvolenou možnost pak totiž musíme respektovat, a ne ji shazovat,“ říká maminka Tereza. Respektující přístup učí dítě čerpat životní zkušenosti z toho, jaké dopady mají jeho volby. Například když odbude domácí úkol, měli by mu rodiče umožnit druhý den ve škole zažít důsledky podobného rozhodnutí. Podle autorů knihy i kurzu by mámy a tátové měli zasahovat do rozhodování dětí jen tehdy, pokud jsou v ohrožení života. Pak komunikační prostředky ustupují do pozadí. Na vše ostatní ale bohatě stačí.
Jak stravovat děti v zimě? Posilte jejich imunitu! Po dobu, co jsou miminka kojená, posilují jejich imunitní systém látky obsažené v mateřském mléce. Když se ale do stravy začnou zařazovat další suroviny, musíme dbát na to, aby příjem vitamínů a minerálů zůstal vyvážený a aby dítě netrpělo nedostatkem živin, který by mohl ohrozit správnou funkci nejen jeho imunitního systému. Čím tedy můžeme podpořit dětskou imunitu?
zdravé a dobré Připravila Bc. Monika Divišová, výživová poradkyně studia Wellnessia
Vitamín C: nejen zimní nezbytnost Prvním důležitým krokem při posilování imunitního systému je zvýšený příjem vitamínů, zejména vitamínu C. Ten se v hojné míře nachází zejména v citrusových plodech. Ale pozor, exotické ovoce často činí malým dětem problém. Při neopatrné konzumaci se může objevit vyrážka kolem pusinky, ale i ekzém jinde po těle. Opatrné musí být zejména maminky „atopických“ dětí. Při zařazování citrusových plodů do jídelníčku dítěte proto postupujte maximálně obezřetně, všímejte si reakcí dítěte a rozhodně nezačínejte s jejich podáváním před dosažením 1. roku života. Nemusíte ale sahat hned po exotice - vitamín C najdete také v běžně používaných surovinách, jako jsou brambory, jablka, hrušky
či hroznové víno. Velký obsah vitamínu C má kysané zelí, které také můžete podávat (ale pozor, nesmí být sterilované!). Pokud je tedy strava vašeho dítěte dostatečně pestrá, nemusíte se nedostatku vitamínu C rozhodně obávat. Náš tip: Vitamín C je rozpustný ve vodě, při vaření se z potravin vytrácí. Brambory proto vařte ve slupce a až poté je oloupejte. Řada důležitých látek při takovéto úpravě zůstane zachována. Vhodné a extrémně zdravé je také vaření v páře.
Vitamín D: vzpruha pro imunitní systém Když se ochladí a sluneční paprsky zeslábnou, mohou děti často trpět nedostatkem vitamínu D. Doplnit se však dá vhodnou
zdravé a dobré
Co by v jídelníčku dětí nemělo chybět? Nejen v zimě by dětská strava měla obsahovat řadu živin, vitamínů a minerálů, které posilují tělo, ale především imunitu. Podívejte se, co by ve složení jídelníčku rozhodně nemělo chybět a proč.
stravou i pravidelným pobytem na čerstvém vzduchu. Proč je právě tento vitamín pro dětskou imunitu tak důležitý? V prvé řadě posiluje kosti a zuby, neboť reguluje hladinu vápníku a fosforu v krvi. Působí jako prevence proti osteoporóze a cukrovce a samozřejmě také podporuje imunitní systém. Jak malému tělíčku vitamín D dodat? Nejvíce ho organismus získává z UV záření, v menší míře je obsažen také v mateřském mléce, mléčných výrobcích, žloutku, játrech, houbách, ale obsahuje ho i populární rybí tuk, který si z dětských let jako univerzální podporu imunity pamatuje snad úplně každý. Vhodné jsou také tučné ryby, například losos. Děti od dvou let by je v jídelníčku měly mít alespoň jedenkrát týdně!
Když ovoce není po ruce… Vitamíny a minerály můžete dětem dodávat i v syntetické podobě, tedy ve formě kapslí či rozpustných tablet. Většina lékařů i expertů na výživu se však samozřejmě shoduje, že není nad přirozenou formu. Takže hurá pro ovoce a zeleninu!
Bílkoviny – Zařazujte je do jídelníčku dítěte v pokrmech, které obsahují celo- zrnné obiloviny, luštěniny, netučné bílé maso, neslazené kysané mléčné výrobky a vejce. Nedostatek bílkovin v jídelníčku může znamenat zpomalení růstu a vývoje či snížení obranyschopnosti. Omega-3 mastné kyseliny – Dětem je dodáte v potravinovém doplňku s rybím tukem a konzumací mořských tučných ryb. Jsou velice důležité zejména pro správný vývoj mozku a nervové soustavy. Vitamín C (kyselina askorbová) – Kromě notoricky známých citrusů se nachází také v paprice, bramborách, brokolici, zelí, ale třeba i v šípcích. Nedostatek vitamínu C se projevuje zejména oslabením imunity organismu. Vitamín E (tokoferol) – Je obsažen například ve slunečnicovém a olivovém oleji, nejrůznějších semínkách, klíčcích, luštěninách a celozrnných výrobcích. Při dlouhodobém nedostatku může docházet k vyčerpanosti a únavě organismu. Hrozí dokonce rozpad červených krvinek.
zdravé a dobré
Dětskou imunitu podporují také probiotické kultury obsažené v mléčných produktech, zejména v kefírech a některých jogurtech s živými kulturami. Zakysané mléčné výrobky podporují střevní mikroflóru, čímž vytváří a podporují přirozenou ochranu lidského organismu. Významný vliv pro růst mikroflóry má také vláknina obsažená v obilovinách, celozrnných produktech, ale i v ovoci a zelenině.
Bakterie mají rády cukr V jídelníčku dětí se ale nachází také řada surovin, které bychom měli nejen v zimním období omezit! Výživová poradkyně Monika Divišová mezi ně řadí například cukr: „Ten totiž oslabuje schopnost přemýšlet a soustředit se nejen u dospělých, ale i u dětí. Také má velký vliv na snížení naší imunity. Jestli chcete svému organismu udělat velkou službu, tak cukr z domácnosti nejlépe úplně odstraňte. Vzhledem k tomu, že je obsažen doslova na každém kroku kolem nás, tak se s ním stejně vaše dítko několikrát za den potká. Ať už v bonbónech od kamarádů, nebo v buchtě od babičky. Sladkou chuť děti samozřejmě potřebují. Naučte se tedy pracovat s přírodními sladidly, které tělo neoslabují tak jako bílý cukr. Do kaší, kompotů i do mrkvového salátu můžete použít sirup z agáve nebo koncentrovanou jablečnou šťávu. Při pečení se zase hodí datlový či rýžový sirup. Tato sladidla koupíte v prodejnách zdravé výživy nebo v některých drogeriích. Skvělým sladidlem je i sušené rozmixované ovoce (vhodné je předem jej namočit) nebo banán.“
Vitamín D - Potraviny bohaté na vitamín D jsou například makrely, sardinky či rybí olej. Potřebné množství vitamínu D můžeme získat také pobytem na slunci. Vitamín D hraje důležitou roli pro imunitní systém, bojuje proti chřipce a nachlazení a je důležitý pro růst a správnou funkci kostí. Vitamín B5 (kyselina pantothenová) – Můžete jej podávat prostřednictvím kvasnic, droždí, kuřecího, telecího a rybího masa, obilovin, ale také v ořeších a semínkách. Vitamín B5 je klíčový pro zdraví nervového systému, mozku a srdce. Selen – Nachází se v semínkách, ořeších, obilovinách a celozrnné mouce, dále potom v mořských plodech a rybách. Zinek – Ukrývá se zejména v dýňových, slunečnicových a sezamových semínkách, v máku, hovězím mase, sardinkách, cereáliích a také v játrech a houbách. Železo – Je obsažené v mase a vnitřnostech, luštěninách, celozrnných výrobcích, ořeších a semínkách, žloutku a listové zelenině.
Živiny pro buňky Jak už bylo řečeno, aby se dětské tělíčko ubránilo všem zimním bacilům, jeho buňky potřebují dostatek všech výživných látek – vitamínů, minerálních látek, enzymů i správných tuků. „Zeleninu zařazujte ideálně v rámci každého jídla,“ radí Monika Divišová ze studia
zdravé a dobré
Prvním důležitým krokem při posilování imunitního systému je zvýšený příjem vitamínů, zejména vitamínu C. Dávejte proto dítěti dostatek ovoce. Zeleninu zařazujte ideálně v rámci každého jídla. Omezte příjem bílého cukru a neopomíjejte ani dodržování pitného režimu!
výživových poradců Wellnessia. „Mezi zimní zeleninu řadíme hlavně zelí, kapustu, kapustičky, mrkev, petržel, celer, řepu, dýně, mražený špenát, hrášek či fazolky. Cizokrajné avokádo je také plné důležitých tuků. Jedná se však o nenasycené a pro tělo prospěšné tuky, které příznivě ovlivňují hladinu cholesterolu v krvi a dodávají energii. Pokud máte zdroj babiččiných bio jablíček, tak je určitě neodmítejte. Pro děti jsou důležité i kvalitní tuky obsažené v oříškách, mandlích a semenech. Určitě však nekupujte ty slazené, pražené ani obalované v čokoládě. Ideální jsou v původní podobě. Kromě zdravého zobání je můžete rozmixovat na moučku a přidávat dětem do kaší a ovocných salátů.“ V každém případě si však na ořechy dávejte pozor! Jsou to jedny z nejsilnějších alergenů ve stravě a jejich konzumace může skončit i prudkou alergickou reakcí. Proto při jejich začleňování do jídelníčku nepospíchejte, zkoušejte snášenlivost s malým množstvím a rozhodně nezačínejte dřív než po třetích narozeninách dítěte.
Zklidněte hladinu cukru v krvi Bílá mouka a cukr, které jsou obsažené skoro v každém soustu, jsou velmi rychle vstřebávány do krve. Spustí se tak celý řetězec reakcí – stoupá hladina krevního cukru, vyplavuje se inzulin, což velmi přispívá nejen k celkovému
zdravé a dobré
Specifika zimního jídelníčku podle RNDr. Petra Fořta Co se týče pokrmů, mnohdy panuje mylná představa, že v zimě je vhodné konzumovat těžší pokrmy. Není to ale úplně pravda. Moukou zahuštěné omáčky nejsou pro děti vhodné nikdy. Tradiční „zimní“ sladkosti, kterými dříve byly křížaly, nyní nahradily buchty. Naše rozumné babičky jedly v zimě místo čerstvé zeleniny již zmíněné kysané zelí. Když česnek, pak v podobě tradiční česnečky nebo bez tuku připravených topinek potřených čerstvým česnekem a máslem. V zimě přijde stejně jako v létě na řadu také zelenina. V zimě bychom se však měli snažit připravovat ji tepelnou úpravou – například na grilu. Namísto „studených večeří“ podávejte raději čerstvě připravené cereální kaše. Stačí ve vodě uvařit jáhly nebo ovesné vločky, přidat trochu jogurtu nebo zakysané smetany, kousek másla, sušené či kompotované ovoce a dochutit kapkou javorového sirupu. oslabení organismu, ale z dlouhodobého hlediska vede také k poruchám soustředění a vzniku nadváhy, cukrovky či srdečních onemocnění! Pro stabilní hladinu krevního cukru zařazujte do jídelníčku svých dětí celozrnné obiloviny. Mezi ně patří například ovesné vločky, jáhly, pohanka, celozrnná rýže a těstoviny.
Pitný režim hraje prim Při snaze o zvýšení odolnosti dítěte neopomíjejte ani dodržování pitného režimu! Dostatek kvalitních tekutin má značný význam na správný
chod lidského organismu. V závislosti na tom, kolik dítě vypotí či vysportuje, je nutné, aby vypilo alespoň 1,5 litru tekutin denně. RNDr. Petr Fořt, výživový specialista, doporučuje dětem podávat teplé nápoje, například v podobě čerstvě připraveného, zředěného a ohřátého kompotu s přídavkem citronové šťávy. Vhodné jsou samozřejmě také čaje, a to zejména bílé nebo zelené, slazené medem či s čerstvou citronovou šťávou.
Jen zdravý jídelníček nestačí Imunitní systém však neovlivňuje jenom strava, ale také další faktory. Speciálně spánek je zejména u dětí to, co posiluje zdraví nejvíce. Novorozenci by měli prospat přibližně 18 hodin, batolata cca 13 hodin a předškoláci 10 hodin. Na druhou stranu nezapomínejte ani na pobyt na čerstvém vzduchu. Je dokázáno, že děti, které cvičí nebo sportují, mnohem lépe vzdorují infekcím – posilují totiž nejen svou kondici, ale také imunitní reakce. A když dítě pořádně oblečete a dáte pozor, aby se pod vrstvou oblečení příliš nepotilo, neublíží mu ani pobyt v chladu.
rozhovor
Připravila Petra Vychodilová Foto Hamé s. r. o.
Miminko z titulní strany: Generálnímu řediteli Hamé určuje pravidla syn Matyáš Na tomto místě v každém vydání Hamánka přinášíme rozhovor s některou ze slavných maminek nebo tatínků ze světa showbyznysu. Protentokrát jsme se rozhodli pro malou změnu a vyzpovídali někoho, kdo má k dětské výživě velmi blízko – tím je Ing. Martin Štrupl, generální ředitel Hamé s. r. o. V březnu letošního roku se stal tatínkem malého Matyáše a to je ten pěkný chlapeček, jehož obličej zdobí titulní stranu časopisu. V březnu se vám narodil váš první syn. Jak si užíváte poměrně čerstvé role otce? Většinou užívám, ale někdy je to náročné, protože je dost živý, což je ale na druhou stranu zase dobře - má být po kom. (směje se) Jaké nové emoce vám syn přinesl do života? Je to hlavně o změně životního stylu, trávení volného času a tak dále. Je tu teď někdo, kdo určuje pravidla, která byla dříve jen na mně. Zároveň je to naplňující a zavazující. Jak zvládáte péči o něj? Jaké činnosti kolem děťátka rád vykonáváte? Nejlepší je, když se směje nebo spí… Takže koupání, které ho baví, dlouhé procházky s kočárem venku, cpe se taky docela slušně.
Jak Matyášek prospívá? Myslím, že roste velmi rychle a vypadá silný a zdravý. Je dost neklidný a živý, vyžaduje pozornost, ale to je asi lepší než nějaký flegmatik.
rozhovor
vní r p o h e J „ i úsměvusju, pamatměje on se zsky he .“ a často
Už vás potrápily nějaké dětské bolístky? Samozřejmě standardní dětské potíže – rostoucí zuby, zpočátku nadýmání, také nespavost… Kojí vaše manželka? Kdy jste začali s příkrmy? Právě teď s kojením končí – v devátém měsíci. Od čtvrtého měsíce začal baštit kojenecké výživy a postupně se to rozšiřovalo.
Jaké příkrmy volíte? Co Matyáškovi nejvíce chutná? Jí skoro všechno, není vybíravý a chutná mu… Vyzkoušel už různé příkrmy, ale nejvíce jí samozřejmě Hamánka. A co mu dáváte k pití? Vodu, čaj a kojenecké nápoje. Poznáváte v něm už nyní nějaké vlohy? Jak jej vidíte za pár let? Bude to sportovec, skoro hyperaktivní, umíněný a půjde si za svým… (směje se)
rozhovor
„Od čtvrtého měsíce začal baštit kojenecké výživy. Jí skoro všechno, není vybíravý a chutná mu.“ Jak si společně rádi hrajete, co ho baví? Nejraději do něčeho bouchá, kouše, nebaví ho dlouho stejná činnost, takže musí mít po ruce mnoho věcí… Oblíbené jsou mobily a televizní ovladače. Jaká „slůvka“ už vaše děťátko žvatlá? Pamatujete si jeho první úsměv? Ještě nemluví, ale pořád žvatlá a křičí. Ano, první úsměv si pamatuju, on se směje hezky a často.
Nastínil jste, že v noci špatně spinká. Kdo k němu vstává? To je bohužel problém – špatně a málo spí. A vstává k němu maminka. Jak vůbec zvládáte skloubit péči o syna se svou jistě náročnou prací? Je to trochu náročné skloubit všechny aktivity a mnoho společensko-pracovních záležitostí musím vynechat. Práce samotná by nevadila, nejsem workoholik, ale bohužel s tím spojené aktivity a cestování jsou problém.
bio koutek
Stejně jako u zvířat, také u zemědělských plodin, ovoce i zeleniny se vyplatí na kvalitu počkat. Plodiny pěstované v ekologickém režimu rostou pomaleji, takže obsahují méně vody, mají vyšší obsah sušiny a výraznější chuť.
Kvalita chce svůj čas O přínosech, které mají biopotraviny pro lidské tělo, už toho bylo napsáno mnoho. Jistě víte, že plodiny pěstované v ekologickém režimu se nesmí chemicky ošetřovat, měly by být pěstovány v souladu s přírodou a stejně tak by mělo být zacházeno i se zvířaty, u kterých se dbá na jejich pohodu čili welfare. Přínosy biopotravin jsou také dobře známé – lepší a plnější chuť, více živin v ovoci a zelenině, pevnější struktura masa… Napadlo vás však někdy přemýšlet o rozdílech mezi konvenčními a bio surovinami z časového hlediska? Tušíte například, jak dlouho trvá, než vyroste kuře na biofarmě a kolika
dní se dožije jeho příbuzný z klecového chovu? My jsme to zjistili za vás.
Za vším hledejte peníze Konvenční zemědělství hledí zejména na výnosy, které je možné zvýšit tím, že přirozenou dobu zrání plodin nebo výkrm zvířat zkrátí
bio koutek
Křehčená kuřecí prsa… Co to vlastně je? Určitě už jste je viděli, možná dokonce i koupili a pak s hrůzou v očích zjistili, že obsahují pouze asi 80 % masa! Kuřata chovaná konvenčně nemají mnoho pohybu, proto se jejich svaly nezpevňují, ale supersměsi přesto urychlují jejich růst. Aby kuřecí maso získalo správnou konzistenci (a samozřejmě také z ekonomických důvodů), vpichuje se do něj voda, sůl, škrob a nějaká ta éčka. A hle, křehčené maso je na světě. Řekněte - není lepší dát si zdravé kuře z venkovního chovu?
na minimum. Slouží k tomu růstové hormony, průmyslová hnojiva a nejrůznější stimulátory. Tohle vše v ekologickém zemědělství chybí. Ekologičtí zemědělci pěstují plodiny bez umělých hnojiv, chov zvířat se obejde bez stimulantů, antibiotik a krmných směsí plných růstových hormonů a masokostní moučky. Zvířata i rostliny proto rostou pomaleji, suroviny z nich jsou zdravější a mají plnou chuť, rostliny mají vyšší obsah sušiny (jsou méně naředěné vodou než konvenční produkty). Z pomalého způsobu pěstování rostlin také plyne vyšší cena ekologického hospodaření. Zvyšuje a prodlužuje se totiž práce, a tak jsou náklady na produkci biopotravin mnohem vyšší. Podobné trable jsou i se zvířaty, o která je nutné se déle starat. Dražší
jsou také přírodní krmné směsi, které odpovídají přirozené stravě zvířete. Nejen z výše uvedených důvodů vyplývá, že vyšší cena za biopotraviny je opodstatněná.
Jak si žijí prasata na biofarmě Prasata jsou stádová zvířata zvyklá žít v malých skupinách. Tahle přirozená potřeba se jim vyplní jedině v domácích chovech nebo na ekologických farmách. Zde jsou selátka u matky až do 40 dnů věku. Poté jsou přemístěna do „rodinné stáje“, kde ve společnosti ostatních selátek a prasnic žijí asi do 3 měsíců. Teprve tehdy jsou úplně oddělena od matky. Na rozdíl od konvenčních velkochovů, kde se prasnice musí s mláďaty rozloučit již po měsíci. Dospělá prasata i selátka mají celoroční přístup do výběhu, což zaručuje dostatek pohybu. Musí být krmena čerstvým objemovým krmivem. Jejich maso je však daleko chutnější a není cítit čpavkem - charakteristickou vůní, která doprovází maso z velkovýkrmů. Vysokou kvalitu ekologického vepřového zásadně ovlivňuje respektování přirozených potřeb zvířat, kvalitní krmivo, bezstresový život, delší výkrm prasat zaručující vyzrálost masa a v neposlední řadě i bezstresový transport na co nejkratší vzdálenost k porážce.
Nejchutnější telecí pochází z ekochovu Na rozdíl od konvenčních chovů, kde se mláďata oddělují od matky někdy už pár dní po porodu, jsou telata chována s krávami po většinu roku venku. Na výkrm zvířat se nespěchá. Díky přirozeně pomalejšímu růstu
bio koutek
zvířat je jejich maso vyzrálejší, což ocení nejen praví gurmáni. Zdravější je také mléko… V konvenčních chovech je běžná snaha o co nejvýraznější navýšení dojivosti u krav. I to ale nakonec může odnést naše zdraví. Podle všeho přípravky přidávané do krmení mohou být spouštěčem alergií na laktózu.
Lepší život pro slepice Také „obyčejné“ slepice mají na ekologické farmě delší a bohatší život. Hospodáři jim umožňují naplňovat jejich životní potřeby. Jejich snůšku neovlivňuje umělé světlo, ale přirozené změny ročních období a cyklus dne. Není divu, že se nosnice dožívají mnohem vyššího věku. Také kuřata určená k výkrmu si žijí mnohem lépe. Zatímco běžné
Společnost Hamé dbá při výrobě kojeneckých výživ Bio Hamánek na dodržování přísných kontrolních standardů, které zaručují, že se k maminkám dostává produkt té nejvyšší prémiové kvality.
konvenční kuře prožije svůj krátký život trvající 35 dní pouze v budově bez možnosti výběhu, kuře chované v bio režimu žije až třikrát déle a může svobodně hrabat, popelit se a hledat si potravu.
Plnější chuť a bez vody Stejně jako u zvířat, také u zemědělských plodin, ovoce i zeleniny platí, že na kvalitu se vyplatí počkat. Bio ovoce a zelenina obsahují větší počet vitamínů, minerálních látek, stopových prvků a naopak méně těžkých kovů. Plodiny pěstované v ekologickém režimu rostou pomaleji, takže obsahují méně vody a mají vyšší obsah sušiny. S tím souvisí i jejich plnější a výraznější chuť. Obsah vody je totiž minimální, chuťové a aromatické látky jsou koncentrovanější. Výhodou bioplodin je také fakt, že jsou skutečně čerstvé, můžete se spolehnout, že dozrávaly postupně po dobu svého růstu, a ne v bedně během letu přes půl světa, jak se to celkem běžně děje u konvenčního ovoce.
Hamánek Bio – prémiová kvalita pro vás Jak je vidět, připlatit si za kvalitu se v mnoha případech opravdu vyplatí. Víme, že je dobré mít na výběr, proto jsme pro vás, starostlivé maminky a tatínky, připravili ekologickou řadu Bio Hamánek. Svému děťátku tak můžete nabídnout extra kvalitu za rozumnou cenu a zároveň mít jistotu, že veškeré použité suroviny byly získány a zpracovány v souladu s přírodou.
papání a jiné dobroty
Zimní recepty pro nejmenší jedlíky Zahřejte se v zimě nejen vlněným svetrem a pobytem za pecí, ale také dobrým jídlem. Opět jsme si pro vás připravili tipy na nápadité, zdravé a přitom chutné recepty, které potěší bříška vašich malých i velkých jedlíků.
Zelný salát po tyrolsku
od 2. roku
Připravte si originální a zdravou přílohu plnou vitamínů podle tyrolských receptů, která vás i vaše děti připraví na třeskutou zimu.
Hamánkův nepečený dort
Suroviny: hlávka bílého zelí, sůl, pepř, kmín, lžíce oleje, 150 g slaniny (tyrolského špeku), 1-2 lžíce octa od 1. roku
Suroviny: sáček piškotů, balení rozinek, skořice, 2 jablka, 2 balení libovolné ovocné přesnídávky Hamánek Jablka nakrájíme na tenké plátky a smícháme spolu se skořicí, rozinkami a přesnídávkami od Hamánka. Dno formy poklademe vrstvou piškotů, přidáme směs ovoce a přesnídávky. Takto vrstvíme, dokud není forma naplněná - poslední vrstva by měla být piškotová. Hotový dortík přiklopíme talířem a necháme v lednici uležet. Náš tip: Pro vyváženou jablečno-skořicovou chuť dortu použijte přesnídávku Hamánek s jablky.
Zelí nakrájíme na drobné nudličky, které osolíme, opepříme a jemně posypeme kmínem. Slaninu nebo špek rozkrájíme na kousky a pomalu opékáme na oleji. Na opečenou slaninu přidáme ocet (pro vylepšení může být jablečný nebo vinný) a horkou směs nalijeme na zelí. Promícháme a podáváme jako přílohu nebo jako netradiční zimní salát, který zasytí a zahřeje. Náš tip! Zelí je nejen plné vitamínů, podporuje také dobré trávení a příznivě ovlivňuje imunitní systém. Rozhodně by proto nemělo v přiměřeném množství chybět v dětském jídelníčku.
papání a jiné dobroty
od 2. roku
Krůtí prsa na pomerančích
od 2. roku
Zimní minestrone s bylinkami Suroviny: 2 lžíce olivového oleje, 1 cibule, 100 g anglické slaniny, 2 mrkve, 2 řapíky celeru, 1 brambora, 2 stroužky česneku, konzerva krájených rajčat (400 g), 1 l zeleninového vývaru, lžička sušených šalvějových lístků, zelné listy, konzerva bílých fazolí (400 g), mořská sůl, hrst nasekané petrželky V hrnci rozehřejeme olej, opečeme na něm cibuli a slaninu. Přidáme mrkev, řapíkatý celer, brambory a česnek. Vše dobře promícháme a pár minut opékáme. Přidáme rajčata, vývar a šalvějové lístky. Za občasného míchání směs přivedeme k varu. Poté ztlumíme a necháme vařit asi půl hodiny, zhruba v polovině vaření přidáme zelí. Nakonec ještě vsypeme scezené fazolky a petrželku, dochutíme a italská delikatesa je na světě. Polévku podáváme s pečivem nebo opečenými krutonky.
Suroviny: 1 pomeranč, pepř, sůl, 2 plátky anglické slaniny, 2 plátky krůtích prsíček, 2 snítky tymiánu, 5 kuliček pepře, 2 lžíce žervé, 1 lžíce sekaných bylinek Omytá prsíčka dobře usušíme, rozklepeme natenko, osolíme a opepříme. Z pomeranče vykrájíme měsíčky a zbavíme je slupky. Ze zbytku pomeranče vymačkáme šťávu a smícháme s roztlučeným pepřem. Z opraného a osušeného tymiánu otrháme lístky a odložíme stranou. Žervé utřeme s bylinkami, dle potřeby osolíme a vzniklou bylinkovou pomazánkou potřeme krůtí prsa. Navrch poklademe kousky pomeranče a posypeme tymiánem. Takto připravené plátky krůtího masa srolujeme a obalíme plátkem anglické slaniny. Rolky omotáme nití a zprudka restujeme nebo připravujeme pod grilem cca 15 minut. Hotové maso přelijeme pomerančovou šťávou se špetkou pepře a podáváme s rýží nebo bramborami.
papání a jiné dobroty
Předkrm alpského horala od 3. roku
Houbové karbanátky Zbyla vám od podzimu zásoba hub? Zužitkujte je a připravte sobě i své rodině chutnou zimní dobrotu. Suroviny: 500-600 g hub, voda, 1-2 cibule, 3 stroužky česneku, sůl a pepř, kmín, muškátový květ, sekaná petrželka, 2 vajíčka, strouhanka, 50 g másla, hladká mouka Očistíme a pokrájíme houby, propláchneme je studenou vodou a vložíme do vařící slané vody s kmínem. Vaříme asi 3 minuty. Povařené houby slijeme, osušíme a rozsekáme nožem nadrobno. Již nasekané houby vložíme do mísy, přidáme 2 vajíčka, pepř, česnek, sůl, muškátový květ, sekanou petrželku a cibuli, bešamelovou omáčku a strouhanku. Těstíčko důkladně propracujeme, pokud se nám hmota zdá řídká, zahustíme strouhankou. Pomocí lžíce tvoříme ploché karbanátky, které obalíme ve strouhance a opečeme. Podáváme s pečivem, bramborami nebo zimním zeleninovým salátem.
od 2. roku
Síla horalů z Alp se v třeskuté zimě rozhodně hodí. Získejte ji díky jednoduchým a chutným jednohubkám. Suroviny: 5-6 starých rohlíků, mléko, 300 g strouhaného sýru (gouda), cibule, polévková lžíce polohrubé mouky, 3 vejce, polévkové lžíce nasekané pažitky/ petržele, sůl, máslo Příprava je velmi snadná. Rohlíky nakrájíme na kostičky, které opražíme na pánvi. Přidáme všechny zbylé přísady a důkladně promícháme. Ze vzniklého těstíčka vytvoříme podlouhlé noky, které 10-15 minut povaříme ve vroucí vodě. Hotové noky pokapeme horkým máslem a posypeme sýrem.
papání a jiné dobroty Ná „zavařenšýtip: Takto skladova “ čaj můžeme připravit t a kdykoliv s cca 1 lžíchorký nápoj tak,i vodou. Zi zalijeme horkouže můžeme pracovat takto ovoce – čprakticky jakékoli erstvé v a dokonc, mražené i kompot e ované.
Zahřívací zimní čaj
od 2. roku
Po náročné koulovačce nebo sáňkování nic nezahřeje prokřehlé tělo lépe než ovocný čaj. Připravit si ho můžete i do zásoby. Suroviny: 1 kg ovoce (jahody, maliny, jablka, hrušky, broskve, rybíz), 125 g cukru, hřebíček, badyán, voda, skořice Větší ovoce pokrájíme na kousky, malé můžeme nechat v celku. Dáme vařit s cukrem, vodou a kořením. Vše povaříme asi 20 minut. Hotový čaj ihned dáváme do sklenic, zavíčkujeme a otočíme dnem vzhůru. od 2. roku
Dýňová polévka
Suroviny: 300 g očištěné dýně, 300 g brambor, 2 cibule na proužky, 3 stroužky česneku, lžička čerstvého zázvoru, 3 mrkve, 1,3 l zeleninového vývaru, 200 g čerstvého špenátu, 1 lžička semínek koriandru, polévková lžíce másla, sůl, pepř, olivový olej
Ve velkém hrnci rozehřejeme máslo, po dobu asi 5 minut na něm orestujeme koriandrová semínka, nadrobno nakrájenou cibuli a nadrcený česnek. Přidáme nahrubo nakrájenou dýni, brambory, mrkev a zázvor, zalijeme vývarem a vaříme přibližně 25 minut na mírném ohni. Poté polévku rozmixujeme na jemný krém, vrátíme na oheň, přidáme nasekaný špenát a lehce ještě 5 minut povaříme. Před podáváním zakápneme olivovým olejem a podle potřeby dochutíme.
Bolesti bříška a nadýmání dokážou kojence potrápit Při bolestech bříška prožívá spolu s miminkem muka celá rodina. Dítě naříká vysokým plačtivým tónem, občas vysloveně křičí, propíná nožičky a přitahuje je k břichu, rudne v obličeji. To způsobuje tzv. kojenecká kolika.
Víte, že… … nejčastější příčinou bolesti u kojenců je nezralá trávicí soustava způsobující plynatost? Při ní dochází k tlaku na střevní stěnu, což vyvolává koliku.
Přítomnost plynů v těle je přirozená, dostávají se tam polykáním vzduchu či tvorbou při trávení potravin. Většina plynů se ve střevech vstřebá, část odchází ven konečníkem. Pokud je však narušena rovnováha mezi jejich tvorbou a odchodem, je to problém. Kojenecké koliky vznikají náhle a bez jednoznačné příčiny i u zcela zdravých dětí. Platí, že miminko s kolikou může trpět nadý-
máním, ale miminko s nadýmáním nemusí mít nutně koliky. Ty pak u kojenců většinou vymizí do čtvrtého měsíce věku. V případě kolik hraje svou roli jídelníček kojících maminek, které by se měly především vyhýbat nadýmavým jídlům. Problematická je též tzv. aerofagie, kdy děti spolu s mlékem nasávají a polykají vzduch. V případě dětí s umělou výživou je možné tomu zabránit co nejmenšími dírkami na savičkách a malým protřepáváním mléka při přípravě, aby nenapěnilo. Narušenou rovnováhu mezi příjmem a výdejem plynů je rovněž možné mírnit pauzami na odříhnutí během krmení. Nadýmání předchází i pravidelné stravování a pohyb. Případně pomohou léky.
otázky správných maminek
Připravili MUDr. Tomáš Vychodil, Vlasta Bouchalová, gynekologicko-porodnická ambulance
Hamánkova poradna Máte otázky ke zdraví a výchově svých dětí, na něž těžko hledáte odpověď? Napište nám, s čím byste chtěli poradit či pomoct, třeba právě dotazy ostatních rodičů a odpovědi na ně pomohou i vám. Tentokrát jsme se zaměřili na kojení a první dětskou výživu. Kdy se začne u matky v prsou tvořit mléko a co obsahuje? Do zhruba tří dnů po porodu je v prsou matky hustá žlutá tekutina, které říkáme mlezivo, neboli kolostrum. To je velmi výživné, obsahuje velké množství protilátek, které se kojením dostanou do těla miminka. Obsahuje především vysoké množství imunoglobinu A, jenž pokryje sliznici tenkého střeva dítěte, a tím jej chrání před mikroorganismy. Látky obsažené v prvním mléku rovněž pomáhají předcházet vzniku potravinových alergií. Obvykle třetí až pátý den po porodu se pak tvoří zralé mateřské mléko.
Pokud je dítě zdravé a dobře prospívá, doporučuje se začít s příkrmy kolem šestého měsíce. Současně s příkrmy je mateřské mléko stále důležitým zdrojem živin i energetického příjmu dítěte.
Jak vypadá správné přisátí miminka k prsu? Miminko by při kojení mělo mít široce otevřená ústa, nos a brada se dotýkají prsu, ale ne příliš natěsno, aby mělo prostor pro dýchání, bradavka je položena na jazýčku. O správném přisátí vypovídá i to, že miminku se při sání pohybují ouška a spánky. Jaký je správný počet kojení během dne? Platí, že děťátko by za jeden týden mělo mít váhový přírůstek asi 150 až 250 gramů. Tomu musí odpovídat příjem mléka. K vyprázdnění žaludku novorozence dochází zhruba za 2 až 3,5 hodiny (záleží na množství vypité dávky a na velikosti žaludku), to je tudíž přibližný časový interval mezi kojením. Z toho vyplývá, že průměrný zdravý kojenec potřebuje asi sedm kojení denně, z toho jedno v noci. Drobnější dítě pak může mít i 8-10 kojení denně. Pauza mezi kojením by neměla být delší než 4 hodiny (během dne). Může mít na kojení vliv tvar a velikost bradavek? Některé matky mají problémy s kojením z důvodu deformace bradavek. Vpáčené a ploché bradavky lze napravovat již během
otázky správných maminek
těhotenství nošením speciálních vložek v podprsence. Pomoci při kojení může tzv. klobouček ze silikonu, který se na bradavku nasadí a dítěti usnadní sání. Dalším důvodem potíže s kojením ze strany matky mohou být odřené bradavky a trhlinky na nich. To se stává při nesprávné technice kojení. Na tuto potíž existují speciální masti. Ty je však před kojením nutné omýt. Pokud se objeví tyto obtíže, řešením je odstříkávání mléka. Návrat ke kojení po uzdravení prsou je pak obvyklý. Co může být důvodem k odmítnutí prsu ze strany miminka? Miminkům někdy vadí různé okolní ruchy (hluk z televize, hádky rodičů apod.), uspěchané chování maminky, její nebo jeho
kojeně o p s o k n i Mim se mu saje, když hybují o p í n e j o při k ánky. ouška a sp
otázky správných maminek
nemoc, změna chuti mléka (například při menstruaci), ale také zdánlivé „maličkosti“ jako změna vůně matky (deodorant, parfém, aviváž apod.). Zásadní je kojit v klidu, měnit kojící polohy.
odsávačky, na podporu tvorby mléka lze pít speciální čaje, vhodný je také anýz, fenykl či heřmánek. Nedávejte dudlík a nepoužívejte příkrmy. Základní rada stále zní být v klidu a bez stresu.
Proč není dobré dávat miminku dudlík, když maminka začíná kojit? Krátce po narození není vhodné dávat děťátku dudlík, měl by mu stačit maminčin prs. Sání dudlíku je totiž jiné než sání prsu a novorozencům může narušit techniku kojení. Dudlík můžete poskytnout až po šestinedělí, kdy už je technika kojení dobře naučená.
Dokdy je správné kojit? To je otázka, na které se všichni odborníci asi nikdy neshodnou. Horní hranice doby kojení vlastně neexistuje, je to na uvážení samotné matky. Dolní hranice je jasnější - obecně se doporučuje plně kojit do ukončeného 6. měsíce věku a poté pokračovat v kojení spolu s příkrmy. Podle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) platí, že všichni kojenci by měli být plně kojeni od narození do zhruba 6 měsíců věku a přinejmenším po dobu prvních 4 měsíců věku.
Proč není dobré dokrmovat z lahvičky? Pokud dokrmujete dítě odstříkaným mateřským mlékem nebo umělým mlékem, nedoporučuje se jej podávat z lahvičky, protože by se mohla narušit technika kojení. Můžete proto použít některou alternativní pomůcku: prst, injekční stříkačku, kádinku, lžičku nebo suplementor… Proč se objevují problémy s kojením kolem 3. měsíce věku miminka? S tímto problémem se setkává řada miminek. Kolem třetího měsíce totiž dítě potřebuje větší přísun mléka a stává se, že maminka na to není připravena a tolik mléka zrovna nemá. Zvýšení množství mléka je většinou záležitostí psychiky a nepřijde ráz naráz. Je třeba přikládat miminko k prsu častěji (12-15krát za den), střídat prsy, používat správnou techniku, mezi kojením odstříkávat asi 8krát nejlépe pomocí elektrické
Kdy začít s příkrmy? Pokud je dítě zdravé a dobře prospívá, doporučuje se začít s příkrmy mezi půlrokem a rokem. Současně s příkrmy je mateřské mléko stále důležitým zdrojem živin i energetického příjmu dítěte. U některých kojenců se však může stát, že potřeba příkrmů nastane dříve, ještě před 6. měsícem věku (platí však, že příkrmy by neměly být zaváděny před 4. měsícem věku). Tuto potřebu může způsobit kromě onemocnění také nedostatečné přibírání dítěte na váze nebo to, že dítě při neomezeném kojení projevuje známky hladu. S jakými příkrmy lze začít už po 4. měsíci věku? Po 16. týdnu (ukončený 4. měsíc) lze doporučit z nabídky Hamánka produkty s názvem
otázky správných maminek
První oběd. Jedná se o zeleninové výživy v druzích mrkev nebo zahradní zelenina. Skleničky jsou o obsahu 125 g. Důležité je začínat nejdříve s jedním druhem zeleniny a postupně děťátko navykat na další. Až poté přecházet na ovoce a postupně zkoušet i další druhy. Existují nějaká rizika při pozdějším zavedení příkrmů? Pokud s příkrmy začnete až později, tj. zhruba po jednom roce věku, vystavujete své dítě určitým možným rizikům, jako je zpomalení růstu, podvýživa, nedostatečný příjem energie, nedostatek stopových prvků (železo, zinek) a další. Jak může pomoci laktační poradkyně? Protože je pro správné kojení důležitá především vnitřní pohoda maminky, je dobré vědět, že v tom není sama. S kojením jí poradí dětský lékař nebo může využít služeb laktační poradkyně. Jednoduše si seznam
těchto poradkyň můžete vyhledat na internetu, vybrat si tu „svou“, se kterou je možné problémy řešit jak po telefonu, tak osobně, poradkyně dojíždějí k maminkám domů a předvádí jim správnou techniku kojení. Laktační poradce je speciálně vyškolen proto, aby pomáhal a podporoval ženu při problémech s kojením. Důležitá je také informovanost ženy ještě před porodem, proto nejsou na škodu také předporodní přípravy na kojení, kde vás podrobně seznámí s technikou kojení a s tím, co vás během kojení pravděpodobně potká.
Své dotazy můžete zasílat i vy na stránkách www.hamanek.cz nebo na Facebooku (www.facebook.com/ hamanek).
hamánek jistota pro rodiče
Běžná zelenina z obchodu není vhodná pro kojeneckou výživu Předkládat dětem hotové, nebo domácí příkrmy? Naše babičky by nejspíš měly jasno a vsadily by na přípravu výživy ze zeleniny a ovoce nakoupené v běžných obchodech. Tehdy však na trhu nebyla velká nabídka kojenecké výživy. Nyní je situace odlišná a vše hovoří spíše ve prospěch hotových ovocných, zeleninových a masozeleninových příkrmů. Klíčovou otázkou je, zda jsou vůbec maminky schopny se v domácích podmínkách přiblížit kvalitě hotových příkrmů. Pokud si myslíte, že stačí nakoupit čerstvou zeleninu, doma z ní uvařit dítěti jídlo a máte vyhráno, mýlíte se. Ostatně i deník MF Dnes v testu provedeném už před pěti lety zjistil, že kupované zeleninové a masozeleninové přesnídávky jsou lepší a zdravější. Podle výsledků zmíněného testu obsahovaly vlastnoručně uvařené pokrmy nadmíru dusičnanů. V dobré víře tak mohli rodiče dítěti i uškodit, zněl nepříliš povzbudivě závěr testu. Společnost Hamé přitom kontinuálně zvyšuje kvalitu Hamánků, zatímco situace na trhu se zeleninou se příliš nezlepšila. Možná s výjimkou zemědělců, kteří striktně dodržují bio principy. Tyto suroviny jsou pak ale výrazně dražší a domácí příkrmy z nich tak nepřinášejí kýženou přidanou hodnotu v podobě výhodnější ceny.
Pesticidy neodhalíte Jestliže hovoříme o kvalitě příkrmů, v případě hotové výživy Hamánek se není čeho bát,
díky sterilaci jsou příkrmy mikrobiologicky nezávadné. Doma je naproti tomu obtížné zabezpečit dostatečnou hygienu, optimální dobu vaření či zajistit správné skladování zeleniny a dalších surovin.
hamánek jistota pro rodiče
Navíc zelenina kupovaná v běžné obchodní síti obsahuje celou řadu látek, které organismus dospělého většinou ani nezaznamená, ovšem ten dětský se s nimi nepopasuje. Řeč je například o pesticidech, jejichž hladina na zelenině je velmi vysoká vzhledem k rozšířenosti těchto přípravků v zemědělství. Používají se k ochraně rostlin před škůdci, ovšem v lidském těle mohou páchat větší škody, neboť narušují hormonální systém. Pesticidy se podle nejnovějších zjištění nejčastěji objevují v salátu, rajčatech,
Na první lžičku patří zeleninové příkrmy Odborníci doporučují začínat se zeleninovými příkrmy, zelenina totiž neobsahuje tolik alergenních látek. Proto je dobré vsadit na mrkev, brambory, rýži či třeba brokolici. Příkrmy jsou zpočátku především doplňkem kojení či umělé výživy, svému mrňouskovi proto zařaďte do jídelníčku jen jednu výživu denně, ideálně v poledne jako oběd. V nabídce Hamánka najdete celou řadu ideálních pokrmů, například zeleninový příkrm z těch nejlepších surovin s názvem První oběd. Je dostupný ve dvou variantách – se zahradní zeleninou či mrkví. Zeleninové příkrmy od Hamánka jsou okamžitě po otevření připraveny ke konzumaci, jsou rozmixovány dohladka a nepůsobí dětem sebemenší problémy jak při jídle, tak při následném trávení.
okurkách či pórku, ale jejich zvýšená hladina je i na jiné zelenině kupované v běžných obchodech. Tyto problematické látky jsou přitom pouhým zrakem a bez sofistikované kontroly nezjistitelné.
Pozor na dusičnany Tím ale trable s běžnou zeleninou z obchodů nekončí. Velkým tématem při přípravě zeleninových a masozeleninových příkrmů v domácích podmínkách jsou dusičnany. Zatímco jejich obsah v hotové výživě
hamánek jistota pro rodiče
Hamánek je hluboko pod povolenou hranicí 200 mg na kilogram, v kupované zelenině dusičnany limity výrazně překračují. Potvrdil to i výše zmiňovaný test MF Dnes. Je pak lepší se pro klid v srdci takové zelenině vyhnout, především v klíčovém prvním roce života dítěte. Takové škodlivé látky totiž odhalí jen podrobné analytické testy, jimiž prochází veškerá zelenina ještě před zařazením do výroby ve společnosti Hamé. U každého Hamánka tak mají rodiče jistotu, že byly použity jen suroviny naprosto vhodné pro výrobu kojeneckých příkrmů. A nemusí riskovat, že připraví svým nejmenším pokrm z kontaminované zeleniny. O to víc to platí v případě zeleninových a masozeleninových příkrmů pod hlavičkou Bio Hamánek či příkrmů ze speciální série První oběd.
Zatímco doma je obtížné zabezpečit dostatečnou hygienu u koupené zeleniny, v případě hotové výživy Hamánek se není čeho bát, díky sterilaci jsou příkrmy mikrobiologicky nezávadné.
Radíme jak na to
Učíme děti zimním sportům: první lyže Sněhové vločky působí na děti přímo magicky. Můžete se na sněhu se svými dětmi procházet, koulovat, bobovat a sáňkovat, válet se a dělat „sněžné anděly“, můžete ale také děti učit zimní sporty. Tak jako tak je to bude bavit – děti mají zimu radši než většina dospělých, vybízí totiž k nejrůznějším radovánkám.
Hurá na lyže! Je spousta rodičů, kteří své děti postaví prvně na lyže už ve dvou letech. Je však také spousta těch, kteří tento nejoblíbenější zimní sport svým dětem odepírají, většinou proto, že sami nelyžují. Pravdou je, že by toho děti jednou mohly litovat. Lyžařské (a nejen ty školní) zájezdy jsou u dětí i dospívající mládeže velmi oblíbené a později vám váš sedmák bude vděčný, že na hory se školou jede se základními dovednostmi a nebude se muset „trápit“ v nejhorší skupině. Začněte tak s lyžemi včas, nejen proto, že děti mají do učení nových věcí větší chuť a navíc nemají takový strach postavit se na příkrý svah jako v pozdějším věku. I v případě lyNáš tip: tem ítě žování totiž platí – co se v mláu Pokud s d a veřejnotí n e ít z a r y v dí naučíš, ve stáří jako když , vypla sjezdovkut mu svítivou ou najdeš. se obléknvanou) vestičku. (perforoe své dítě dobře Kdy tedy začít učit děti Nejenž ale hlavně bude lyžovat? První lyžařské zauvidíte, viděno dalšími dobře yhnete se tak čátky však neuspěchejte. Polyžaři. V říjemným nep kud začnete příliš brzy, sotva střetům. vaše dítě pořádně chodí, můžete v něm vyvolat nejen strach a odpor,
Radíme jak na to
Základním pravidlem je dítě do ničeho nenutit. Lyžování musí chápat jako zábavu, nikoli jako povinnost. Začněte s malými kopečky klidně za domem, než prvně vyrazíte na sjezdovku.
ale také zdravotní problémy – v první řadě je nutné počkat na dostatečně vyvinutou koordinaci pohybů, příliš včasné lyžování může také zatěžovat klouby. Vhodným věkem jsou zhruba tři až čtyři roky věku nebo o něco později, záleží na tom, jak je vaše dítě šikovné. Základním pravidlem je dítě do ničeho nenutit. Lyžování musí chápat jako zábavu, nikoli jako nutnou povinnost. Začněte tím, že budete dítě se sněhem postupně seznamovat – bobovat, klouzat se a podobně, aby sníh dítě bavil a nebálo se pádu do něj.
První lyžařské vybavení Nepodceňte výběr prvních lyží pro své dítě. Nechte si poradit ve speciální prodejně. Lyže nesmí být příliš dlouhé, jako ideální délka se uvádí do podpaží. Vyberte také kvalitní vázání (při pádu se musí vypnout, aby se dítě nezranilo). Ve velmi útlém věku se děti učí lyžovat bez hůlek, kolem 5-6 let jsou však hůlky nezbytné. Nenechávejte starší děti lyžovat bez nich – koordinace lyžařských pohybů je pak nesprávná. Bez hůlek malí lyžaři nechávají veškerou práci na nohách a nezapojují horní část těla. Kupte jim proto hůlky správné délky – když
dítě postavíte s hůlkami v rukou, loket by měl svírat pravý úhel. Správná délka hůlek je nezbytná pro správné odpichování. Je třeba myslet na to, že na lyžích se vždy nejezdí jen z kopce dolů, ale občas se musíme přiblížit k vleku, zdolat kus rovné cesty apod. Samostatnou kapitolou jsou lyžařské boty. Ty musí mít rovněž správnou velikost a v žádném případě netlačit. Zatímco lyže a hůlky se dají snadno pořídit v půjčovně nebo bazaru, dětské boty je vhodné pořídit nové. Každé dítě má totiž jinak tvarovanou nožičku a několikrát půjčované boty by vašemu dítku nemusely sedět a tlačily by. Pokud se rozhodnete se svým dítětem lyžovat, nešetřete na lyžařském vybavení. Jakmile bude něco tlačit nebo nesedět, setkáte se akorát s odporem, pláčem a nechutí do dalšího lyžování. Nejinak tomu je i v případě lyžařské helmy - její nutnost není třeba vyzdvihovat, opět platí správná velikost pro ochranu zdraví i pro pohodlí. Pokud dítě při lyžování upadne a helma mu spadne z hlavy – něco je špatně, helma je málo utažená nebo je zkrátka příliš velká. Smiřte se s tím, že lyžování není nejlevnější sport a vaši peněženku zatíží nejen cena skipasů, ale především
Radíme jak na to
dětské vybavení. A to nemluvě o tom, že se musí zhruba jednou za dva roky pořizovat nové. Děti totiž rostou a boty, lyže ani hůlky časem nestačí… Pořiďte svému dítěti také velmi vhodné termo prádlo, které odvádí pot a zahřeje. Nejdůležitější jsou teplé ponožky a rukavice – jakmile studí prstíky, je s chutí do lyžování konec.
První pády Buďte trpěliví – to je heslo, které si budete muset na svahu opakovat neustále. Začněte na malých kopcích, klidně za barákem. K prvnímu lyžování není nutné navštívit rovnou ski areál. Zpočátku učte dítě jezdit po rovině – můžete ho tahat za hůlky. Až zvládne základní klouzání a držení rovnováhy, můžete vyrazit na kopeček a zkoušet se spustit dolů. Učte děti „sedat do kolen“. Těžiště musí tlačit dolů. Ručičky mohou být na kolenou – nutí to děti skrčit se. Nohy
jsou do pluhu. Učte děti, že lyže musí stále svírat „véčko“. Samozřejmostí budou časté pády. Připravte se na to, že zpočátku budete dítě pořád zvedat. Nenuťte jej zvedat se samo – unaví ho to. Musí cítit vaši podporu. Učte dítě velké, široké oblouky. Malé děti mívají pocit, že musí jet přímo dolů. Učte je proto svah sjíždět ze strany na stranu. Lyže se jim tolik nerozjedou. Rovněž je naučte pravidlo, že je vždy lepší pád „na zadek“ než zběsilá jízda mimo svah. Bude-li se vaše dítě někam nezadržitelně řítit, nebojte se zakřičet „Spadni!“. Vysvětlujte, že spadnout není ostuda, že padají i dospělí. Děti totiž někdy mívají špatný pocit, že upadnout je ostudné. Až zvládnete základní pluh, teprve pak můžete začít s přenášením váhy. Nebuďte s dětmi na sjezdovce příliš dlouho. Z věčných pádů budou nejspíš unavené a prochladlé. Zpočátku bohatě stačí dvě hodinky. První dny na sjezdovce
Přehrát video
Radíme jak na to
se také úplně vyhněte vlekům! Děti mají z kotvy a pomy obvykle strach. Dokud nezvládnou základní lyžařské dovednosti, do kopce vždy jen pěšky!
Rodiče nebo školička? Pokud se necítíte jako vhodný lyžařský instruktor, není na škodu umístit dítě do lyžařské školky. Stačí hodina denně. Instruktor zná přesné postupy učení, a tak dítě zvládne techniku snáz. Většinou od cizího člověka přijímá pokyny lépe než od rodiče, navíc se nevzteká. Lyžařské školy disponují pomocným vybavením – jezdící koberce místo vleků, nejrůznější pomůcky a hračky, které dětem pobyt ve školičce zpestří. Vaše dítě bude mít spoustu nových zážitků, které vám pak večer u odměny třeba v podobě horkých malin bude horlivě vyprávět.
Kdy začít se zimními sporty Lyže – Nejlépe ve 3-4 letech nebo o něco později. Dvouleté dítě ještě není dostatečně vyvinuté a nechápe, co se po něm chce. Brusle – Nejdříve ve 4 letech. Dítě musí mít dostatečně vyvinutý kotník. Běžky – Nejdříve v 5-6 letech. Menší děti nemají dostatečnou rovnováhu, koordinaci pohybu a sílu v rukou pro odpichování hůlkami. Snowboard – Lyže jsou vzhledem k volným nohám pro menší děti vhodnější, u malých dětí hrozí na snowboardu ošklivé pády. Se snowboardem začněte až kolem 8 let.
Radíme jak na to
Děti v zimě: jak o ně pečovat Mnoho maminek v zimě pečuje o svou pleť mnohem více než v jiných obdobích. Stejně tak by ale rodiče měli dbát o dětskou pokožku. Především novorozenci a malá miminka nemají dostatek přirozeného mazu, a jejich pleť proto není tak chráněná. Navíc je dětská pokožka pětkrát tenčí než pleť dospělých, což je další důvod, proč je vůči chladu méně odolná.
Děts a rty je ký obličej tře ochranba mazat mastm nými iu do mra rčenými ziv počasí.ého
Už při deseti stupních pod nulou má dětská pleť problémy. Rychleji se vysušuje, ztrácí teplo. Proto je potřeba mazat častěji dětský obličej a rty ochrannými mastmi určenými do mrazivého počasí. Právě při péči o kůži v zimních měsících rodiče občas tápou.
Lékaři doporučují kůži častěji promašťovat, zejména na obličeji a rukou, což jsou oblasti nejvíce vystavené chladnému počasí. Vzhledem k častým virózám a nachlazení se zaměřte také na rty a okolí nosu, kde se kůže vysušuje více a může pak i praskat. Zhruba
Radíme jak na to
půlhodinu před odchodem na procházku namažte dítěti kůži ochranným krémem, po návratu domů či po koupání pak ošetřete pokožku přípravky s obsahem panthenolu, který kůži zklidní. Navíc je v zimě nutné dbát i na další zásady – dostatečný pitný režim, který je stejně důležitý jako v létě, a možná ještě o něco víc, protože v chladu nepociťujeme takovou žízeň, a vhodné oblečení a boty. Těsný oděv či obuv totiž zabraňuje proudění krve a způsobuje dětem problémy s termoregulací. Ideální je vsadit na více vrstev volného oblečení a především zahřát místa, kudy teplo z těla uniká, tedy hlavu a ruce. Čepice, šála a rukavice jsou tudíž naprostou nezbytností.
V inverzi a velkých mrazech zůstaňte doma Pokud dodržíte tyto základy, je možné s dětmi vyrážet ven i v mrazivém počasí. Každodenní procházky děti ocení a mírný mráz by vás neměl od vycházek s kočárkem odradit, nejvhodnější je přitom vyrážet zhruba
na hodinku či dvě okolo poledne, přesto jsou ale dny, kdy je lepší zůstat doma. Třeba když uhodí větší mrazy, v případě kojenců pět stupňů pod nulou, u větších dětí pak deset a více stupňů pod nulou. V takovém případě hrozí obligátní nachlazení či virózy, děti jsou ale rovněž náchylnější k omrzlinám. Ty se projevují jako bílé skvrnky. Již o tom byla řeč – dětská termoregulace ještě nefunguje jako u dospělých. Dětský organismus nedokáže udržet tělesnou teplotu tak dobře. Zůstat doma je lepší i tehdy, pokud venku panuje inverzní ráz počasí. Zhoršené rozptylové podmínky jsou pro malé děti velmi nebezpečné. Při inverzi vdechujeme škodlivé látky, které přímo dráždí dýchací cesty. Na sliznici působí jako kyseliny, narušují ji a každý člověk je pak náchylnější k infekcím. O to více děti. Mohou pak lehce chytit chřipku či nepříjemnou virózu. Inverze také zhoršuje chronická onemocnění, například astma apod. V závislosti na míře škodlivých látek ve vzduchu přitom může uškodit byť jen čtvrthodinová procházka.
tipy a nápady
Co vám mohou nabídnout mateřská centra? Mateřská dovolená je úžasným obdobím v životě ženy. Sledovat vývoj a růst vašich nejmenších je nesmírně pozitivní zážitek, vedle toho však „mateřská“ přináší i některé problémy. Kromě náročných povinností, včetně nepříliš doceňované péče o domácnost, je to především ztráta společenského kontaktu. Ženy se po odchodu z práce ocitají v sociální izolaci, na kterou nebyly zvyklé. I proto vznikla tzv. mateřská centra.
V mateřském centru si najd nové kamará ou dy nejen děti, ale i jejich maminky. Myšlenku mateřských center přenesla do českého prostředí Rút Kolínská z Německa – tam začala vznikat v sedmdesátých letech minulého století. Kolínská před dvěma desítkami let založila vůbec první mateřské centrum v YMCA, a umetla tím cestičku dalším. Od roku 1992 vyrostly v Česku už přes tři stovky mateřských center, jejich síť se přitom stále rozšiřuje a najdete je prakticky v každém větším městě.
Seberealizace a potkávání Centra zprovozňují jako občanská sdružení samy matky na mateřské dovolené a zároveň zajišťují jejich kompletní program. Umožňují tak ženám seberealizaci v období, kdy nemohou pracovat. Mnohé z nich se pak vracejí zpět
tipy a nápady
k profesi, kterou vykonávaly před mateřstvím, některé ale v centrech zůstávají. Ty maminky, které se nechtějí na tvorbě náplně pro mateřská centra podílet, mohou alespoň využívat nové útočiště a najít si svůj prostor ve společnosti. Za dobu svého fungování si mateřská centra vydobyla svébytnou a důležitou pozici, neboť plní celou řadu rolí. Zdaleka už přitom nejde jen o pouhé uspokojování potřeby společenských kontaktů, mateřská centra nabízejí rovněž rekvalifikační kurzy pro matky, kulturní, sportovní a tvořivé vyžití pro jejich děti, fungují také v rámci prevence kriminality. Spektrum činnosti je velmi rozsáhlé. Mateřská centra sama organizují také celou řadu kampaní, například Město pro děti - jejím cílem je upozorňovat na stav veřejných prostranství, jako jsou parky či hřiště, z pohledu malých dětí a nabízet návrhy na zlepšení. Další kampaní pak třeba je Společnost přátelská rodině, která oceňuje organizace vstřícné k rodinám s dětmi či zaměstnavatele nabízející příznivé podmínky pro sladění rodinného a pracovního života.
Program záleží na maminkách Samotná náplň mateřských center z velké části záleží na složení a kvalifikaci maminek, které se na tvorbě programu podílejí. Nejčastěji mateřská centra nabízejí krátkodobé hlídání dětí, jazykové kurzy pro maminky i pro děti, umělecké programy (taneční, hudební, výtvarnické či dramatické dílny), cvičení čistě jen pro maminky, ale i pro matky s dětmi, masáže, prenatální kurzy, plavání s miminky apod. Vedle toho nabízejí i laické poradenství, pomáhají rodinám s postiženými dětmi, jimž rovněž zprostředkovávají kontakty, spolupracují s různými experty, pořádají vzdělávací
Co jsou mateřská centra Fungují jako občanská sdružení, zakládají je samy matky, aby v nich mohly společně trávit volný čas. Vyplňují tak vakuum společenských kontaktů, zároveň centra fungují jako výchovně-vzdělávací instituce nabízející různé volnočasové aktivity. Jsou přístupné všem maminkám a tatínkům s jejich dětmi. Mateřská centra nespadají pod legislativu o školských zařízeních, kam patří například mateřské školky. Jejich financování je různorodé, stejně jako jejich program, peníze pocházejí nejčastěji z rozpočtů obcí, nadačních fondů a grantů či z různých firem, ale i od státu prostřednictvím ministerstva práce a sociálních věcí.
programy, organizují rovněž výměny oblečení či třeba hraček a spoustu dalšího. V každém mateřském centru je volná herna, prostor, kde mohou rodiče s dětmi nezávazně trávit volný čas. Děti najdou neokoukané hračky i nové kamarády, stejně tak jejich rodiče. Mateřská centra tak mohou do určité míry fungovat i jako náhrada za „nedostatkové zboží“ v podobě mateřských škol. Těch je v tuzemsku stále nedostatečné množství. Proto mnoho rodičů využívá krátkodobého hlídání v centrech. Někde přitom nabízejí dokonce i každodenní hlídání s určitými prvky předškolního vzdělávání. Děti, které nebyly přijaty do školky, se tak mohou„otrkat“ mezi svými vrstevníky a vyzkoušet si, jaké to je dál od máminy sukně.
příběhy maminek
Příběhy maminek: Adopce dětí V České republice je ročně adoptováno kolem 500 dětí. Nejčastěji o adopci dítěte žádají páry, které nemohou mít vlastní děti, a nejžádanějšími dětmi jsou ty, jež jejich biologická matka opustila ihned po porodu – souhlasila s přidělením do náhradní rodinné péče. Do této skupiny patří i maminky Radka a Dáša, které se svěřily s tím, jaké to je vychovávat adoptované dítě.
Snesla bych jí modré z nebe „Dlouho jsme se s manželem pokoušeli o miminko, vyzkoušeli jsme všechny možné způsoby léčby, nepomohlo ani umělé oplodnění a zbyla nám poslední, jediná možnost – adopce,“ začíná své vyprávění dnes 45letá
Radka, která má doma 16letou dceru Ivu. „Měla jsem z toho velké obavy, nebyla jsem si sama sebou jistá, jestli zvládnu ten maraton záležitostí kolem - čekací list, ověřování, zda jsme vhodnými rodiči, čekání a čekání, rozhodnutí soudu… A když to klapne,
příběhy maminek
abych byla dobrou matkou pro cizí dítě. Ale když jsem si na misky vah položila celý život bez dítěte a adopci, druhá možnost zvítězila a šli jsme do toho,“ říká Radka. Věci dále probíhaly tak, jak Radka nastínila. Manželé podali žádost, byli zapsáni do evidence čekatelů, poté byla důkladně prověřena jejich situace – finanční, bytová, psychická stránka obou budoucích rodičů, jejich zdravotní stav, motivace k osvojení apod. „Po zhruba osmi měsících a několika návštěvách sociální pracovnice přišla ta radostná zpráva: máme pro vás holčičku!“ vzpomíná Radka se slzami v očích. „Biologická matka naší dcery byla silně věřící, s manželem odmítali
Náhradní rodinná péče má vždy přednost před ústavní výchovou. Adopce, jinak řečeno osvojení, je státem garantovaná a zákonem ošetřená nejvyšší forma této náhradní rodinné péče, při níž manželé či jednotlivci přijímají za vlastní opuštěné dítě a získávají plnou rodičovskou zodpovědnost. Adoptované dítě získává novou rodinu se vším všudy, nosí stejné příjmení, získává nové příbuzenské vztahy, stává se dědicem a současně zanikají veškeré jeho vazby na biologickou rodinu.
jakýkoli druh antikoncepce a naše Iva byla jejich už šesté dítě, přičemž druhé určené k adopci. Tato informace mě dost uklidnila. Věděla jsem, že naše holčička bude pocházet ze slušné rodiny a že je velmi pravděpodobné, že si rodiče souhlas s adopcí nerozmyslí.“ Několik dní po porodu si už Radka s manželem jeli do porodnice pro svou malou Ivu, která se tehdy ještě jmenovala Bohuslava. „To jméno se nám nelíbilo, proto jsme ho změnili na Ivu,“ vysvětluje Radka. Dnes je Ivě 16 let a Radka přiznává, že to s ní ve výchově vždycky nebylo úplně jednoduché: „Vždy jsem bojovala a stále bojuji s tím, jakou mám být matkou. Můj manžel je přísnější, já dovolím všechno, často se kvůli tomu hádáme, ale já se prostě nedokážu zbavit svého pocitu, že Iva už měla v životě dost smůly, ztratila své biologické rodiče, a proto mám tendence snést jí modré z nebe.“ Radka trpí častým komplexem adoptivního rodiče – ze strachu, aby ji adoptovaná dcera jednou neopustila nebo neměla nutkání hledat své biologické rodiče, jí všechno dovoluje a je více její kamarádkou než vychovávající matkou. Psychologové se shodují v tom, že je to chyba. „Vím, že jsem někdy moc měkká, ale vzpomenu si na to, jak jsme si před několika lety Ivušku vymodlili, a prostě jí nedokážu dát pohlavek nebo domácí vězení, když něco provede.“ Přitom jsou Radčiny obavy zcela nemístné. Iva informaci o tom, že je adoptovaná, přijala ve svých 6 letech s klidem, vyrovnaně, nikdy svým adoptivním rodičům nevyhrožovala útěkem ani nic nevyčítala. „Na toto téma jsme spolu mluvily už mnohokrát. Ivča
příběhy maminek
naštěstí bere svou adopci dobře, dali jsme jí odpovědi na všechny její otázky a nikdy nechtěla vědět, kdo jsou její praví rodiče a kde bydlí. Myslím, že mě to trápí více než ji,“ říká Radka a nastiňuje záležitost, která jí často zaměstnává hlavu: „Je tu totiž ještě jeden strašák. Pokud se nic nezměnilo, její biologičtí rodiče bydlí na vesnici asi 25 km od nás a je velmi pravděpodobné, že jejich děti studují nebo pracují v našem městě. Může se tak stát, že se Iva potká s jedním ze svých sourozenců. Ani nevím, kolik jich dnes je, může jich být víc než deset. A ani nechci domyslet tu skoro až filmovou situaci, že by si Iva jednou přivedla domů chlapce, který by byl jejím bratrem. Manžel se mi často směje, že jsem touto myšlenkou postižená – každého kluka v jejím okolí si totiž prohlížím přísným okem a hledám, zda nemá podobné rysy,“ říká už s lehkým úsměvem Radka. Své vyprávění ale uzavírá tím, že přes
„Největší rána pro mě přišla krátce poté, co jsme Míše řekli, že je adoptovaná. Pořád za mnou chodila a ptala se: Ty teda nejsi moje mamka?“
všechny drobné starosti jí adopce dítěte přinesla do života tu největší radost a nepopsatelné štěstí.
Poučili jsme se z vlastní chyby Trochu jinou zkušenost má 41letá maminka Dáša. Její dcera Míša se s informací o adopci nedokázala vyrovnat tak snadno. Dáša s manželem si holčičku adoptovali čtyři roky po Dášině těhotenství, které skončilo tragicky. Plod se špatně vyvíjel, lékaři museli vyvolat předčasný porod mrtvého plodu, přičemž byla její děloha tak poškozena, že musela být odstraněna. Jiná možnost než adopce jim nezbývala. „Na období, kdy nám Míša byla svěřena k osvojení, vzpomínám moc ráda. Byla jsem zničená, vyčerpaná a nešťastná ze ztráty svého prvního dítěte, a když nám z úřadu oznámili, že se pro nás narodí holčička, byl to pro mě nový impuls do života,“ vypráví Dáša. Čekání na adopci a celý proces vyřizování kolem toho hodnotí jako snesitelný a nikterak zdlouhavý. „Když si tolik přejete dítě jako my a když pak víte, že splňujete všechny podmínky pro adopci, čekání na vhodné děťátko není tak strašné. Prostě se těšíte a už nesejde na tom, jestli to bude za měsíc nebo za dva roky. My jsme s manželem věřili a dočkali se,“ uvádí adoptivní maminka. Malá Michalka se narodila 17leté ženě, která ani neznala jméno otce a neměla zájem se o dítě starat. „Často přemýšlím o tom, nakolik hraje roli v charakteru dítěte dědičnost a nakolik výchova,“ opatrně říká Dáša a naznačuje tím, že u malé Míši se občas objevují jakési divoké, nespoutané rysy, které jí nebyly dány zázemím, ve kterém
příběhy maminek
vyrůstá. „Největší rána pro mě přišla krátce poté, co jsme Míše řekli, že je adoptovaná. Bylo jí osm a chodila do druhé třídy. Nedokázala tu informaci vstřebat. Pořád za mnou chodila a ptala se: Ty teda nejsi moje mamka?“ vzpomíná Dáša s lítostí. „Dnes už vím, že jsme jí to měli říct dřív, ještě než začala chodit do školy. Byla hodně zklamaná, ztratila v nás důvěru. Asi rok poté, když ve škole dostala špatnou známku a navíc přišla pozdě domů, od nás dostala vynadáno, že se musí víc učit, zkrátka klasické rodičovské kázání, jenže jsme nečekali, jaká bude její reakce – dostala záchvat a začala na nás křičet, že nám to může být jedno, že stejně nejsme její rodiče. Byla to pro mě rána přímo do srdce,“ vzpomíná Dáša. Krátce na to vyhledala pomoc psychologa, s nímž se radila, jak má ve výchově dále postupovat. Dnes je Míše 11 let a její chování se srovnalo, musel však zasáhnout psycholog. „Radím všem adoptivním rodičům, aby tu nepříjemnou chvíli sdělení dítěti, že je adoptované, neodkládali. My jsme se s manželem poučili, že se to nevyplatilo,“ uzavírá Dáša.
Kdy je vhodný čas seznámit dítě s jeho původem? Psychologové doporučují říct dítěti o adopci ještě před jeho nástupem do školy, tedy nejpozději v 6 letech. Právě v tomto věku se totiž utváří jeho osobnost, dítě si buduje svou identitu, zjišťuje, kdo je, jak přišlo na svět a kam patří. Jakékoli pozdější zjištění může vést ke zklamání a ztrátě důvěry či autority. Pokud se rodiče bojí říct dítěti pravdu, nechávají ho vyrůstat v nepravdivé identitě, může to v budoucnu vést k psychickým problémům. Úplně nejhorší možností je, když se dítě o své minulosti dozví od někoho jiného. Pravdu by mu vždy měli sdělit sami oba rodiče. Navíc je zřejmé, že dítě takovou zprávu přijme lépe v co nejnižším věku, naopak nejhorším obdobím na odhalování takových zpráv je puberta. Že by se adoptované děti měly o svých skutečných rodičích dozvědět ještě před zahájením školní docházky, stanoví i nový občanský zákoník, který vstoupí v platnost od roku 2014. Pokud by rodič tuto povinnost nesplnil, je tu i možnost, že by se s ním dítě mohlo v dospělosti soudit.
V.I.P. rodiče
Zpěváci Elton John i Bryan Adams budou podruhé otci Radosti i strasti zažívají v těhotenství a rodičovství i slavné celebrity. Zatímco mnohé se těší na nové potomky, jako třeba Elton John či Bryan Adams, jiní řeší s dětmi trable. Například Jon Bon Jovi, jehož dcera se předávkovala drogami a navíc ji zatkla policie.
Foto: ČTK
„Buď jí Alicia příliš mnoho čokoládových dortíků, nebo čekáme další dítě… Myslím, že to bude ta druhá varianta,“ smál se zpěvák, který strávil závěr roku na americkém turné. Adams je zároveň velkým fotografickým nadšencem a v listopadu vydal i vlastní knihu fotografií pod názvem Exposed.
Bryan Adams bude znovu otcem Populární zpěvák bude mít další námět k novému hitu: stane se podruhé otcem. Třiapadesátiletý Adams má s manželkou Alicií Grimaldi téměř dvouletou dceru Bunny, nyní se těší na druhého potomka. „Byl jsem úplně rozzářený a nadšený, když jsem se dozvěděl, že z Bunny bude velká sestřička,“ podotkl rocker. Sám zpěvák si přitom lehce tropil žerty z nadouvajícího se bříška své manželky.
Lejla Abbasová jede s ročním Davidem do Afriky Pořádnou výpravu přichystala pro svého ročního syna Davida moderátorka Lejla Abbasová. Chce ho totiž vzít zkraje nového roku do Afriky. Tam se chce ohřát, zároveň má ale v plánu řešit i záležitosti okolo své charity Asante Kenya, která pomáhá masajským dívkám uniknout před ženskou obřízkou. „Cestu intenzivně připravuji. Snad seženu adekvátní ubytování, aby mohl jet i Davídek,“ uvedla pro deník Blesk populární moderátorka a partnerka Michaela Kocába.
V.I.P. rodiče
Tori Spelling prožila krušné těhotenství Foto: ČTK
Dodala, že v Súdánu bude bydlet u rodiny, vrásky na čele jí ale trochu dělá shánění kvalitního hotelu v Keni, což podle jejích slov není úplně jednoduché.
Další miminko pro Eltona Johna
Proslavila se rolí Donny v teenagerském seriálu Beverly Hills 90210. Od té doby už ale uplynulo hodně vody v mnoha řekách a dnes se 39letá herečka Tori Spelling spíše věnuje rodině. Spolu s manželem Deanem McDermottem mají už čtyři děti. Nedávno se jí narodil syn Finn Davey. Poslední těhotenství přitom bylo velmi obtížné kvůli tzv. vcestnému lůžku. Zatímco většina žen má placentu uloženu na zadní straně dělohy, v případě Tori Spelling to bylo v dolní části dělohy a placenta navíc překrývala vnitřní děložní branku. To je velká komplikace, která může zavinit krvácení v těhotenství či při porodu a ohrozit život matky. „Jen jsem si hladila bříško a mluvila s Finnem. Pořád jsem mu opakovala, že všechno bude v pořádku a že se nemůžu dočkat, až ho budu držet v náručí,“ uvedla Spelling, která má vedle Finna ještě 13měsíční Hattie, 4letou Stellu a Liama, jemuž je pět a půl. Pár navíc vychovává i čtrnáctiletého Jacka, McDermottova syna z předchozího manželství.
To Elton John se svým partnerem Davidem Furnishem už mají jasno – rodinu rozšíří o čtvrtého člena. Dlouho se s tím nepárali, miminko už je na cestě. Pětašedesátiletý slavný hudebník má už dvouletého syna Zacharyho, dalšího potomka homosexuálnímu páru donosí stejná žena.
Dcera Bon Joviho po uši v problémech Jiný rocker, Jon Bon Jovi, řeší větší potíže s dětmi. Přesněji se svou devatenáctiletou dcerou Stephanie, která se předávkovala drogami a na poslední chvíli ji zachraňovali lékaři. Rovnou z prestižní a hodně drahé soukromé školy v New Yorku, kam chodí, ji odvezla záchranka. Policie ji zároveň obvinila z držení heroinu a marihuany. Jako hodně mladý měl problémy s drogami i samotný zpěvák. „Lítal jsem v tom až po uši, ale
V.I.P. rodiče
dostal jsem naštěstí celkem brzo rozum,“ svěřil se před časem magazínu Best Life. Nyní doufá, že se to samé podaří i jeho dceři. Stephanie je nejstarší ze čtyř zpěvákových dětí s manželkou Dorothe.
Foto: ČTK
Dcera Halle Berry prosí v modlitbách o sestru nželství a m é h u r D tí dítě. a s ním tařeReese Herečk oon je Witherspnou šťast u. maminko
Reese Witherspoon má třetí dítě Několikanásobnou matkou je i herečka Reese Witherspoon. Sympatická blondýnka přivedla v září na svět už své třetí dítě, syna Tennessee Jamese. Jedná se však o prvního potomka, jehož má s manželem Jimem Tothem. Další dvě děti už jsou poměrně velké, Ava má třináct a Deacon osm a půl. Po svatbě s Tothem ale herečka toužila po miminku. „Hned to také řekla dětem z dřívějšího svazku. Byla k nim velmi otevřená a brzy po svatbě prohlásila, že chce rodinu rozšířit,“ řekl americkému magazínu People zdroj z blízkosti herečky. Ta přitom dlouho těhotenství tajila, až v létě vše odhalila novinářům.
Šestačtyřicetiletá hollywoodská kráska Halle Berry ve Wendy Williams Show s úsměvem přiblížila večerní modlitby své dcery Nahly Ariely. Čtyřapůlletá holčička se prý vždy před usnutím modlí k bohu, aby jí přinesl sestřičku. „Nemůže přitom pochopit, proč to trvá tak dlouho, když se tak poctivě modlí,“ smála se herečka. Další dítě neplánuje a neřeší, ovšem je přesvědčena, že mít děti v pozdějším věku je mnohem lepší než ve dvaceti. „Jsem nadšená, že mohu pomáhat další malé duši rozvíjet se a růst. Jsem šťastná, že jsem si počkala a že jí mohu předat více životních zkušeností. Je to obrovská zodpovědnost,“ uvedla Halle Berry.
výlety s dětmi
Kam v Česku vyrazit na lyže? Lyžování patří v tuzemsku mezi populární zimní sporty. Aby ne, k dispozici jsou spousty areálů, v nichž je možné provětrat lyže i snowboardy, případně se protáhnout na běžkách. Řada míst je vhodná pro lyžaře nejrůznějších výkonností a stále častěji i pro rodiny s dětmi, jimž zajišťují kompletní zázemí. Kam se tedy v Česku vydat za lyžařskými radovánkami?
Skiareál Kašperky Pro děti je v areálu v Kašperských horách na jihu Čech připraven dětský park se spoustou atrakcí. Mohou vyzkoušet snowtubing, tedy jízdu na nafukovacích duších, projíždět na lyžích slalomové dráhy s podjezdy, tunely
a pohádkovými postavičkami či zvířaty. Lyžařským zelenáčům je určen kolotoč, na němž získají jistotu na lyžích. V dětském areálu je navíc i 30metrový pohyblivý koberec pro začátečníky nebo 50metrový provazový vlek pro zkušenější malé lyžaře. V dětském parku
výlety s dětmi
Monínec
Pro zobrazení galerie klikni na obrázky
Jen pár desítek kilometrů za Prahou na tzv. České Sibiři se můžete vyřádit jak na sjezdovce, tak na běžeckých tratích. Běžkaři si užijí příjemné tratě, které zvládnou i aktivní rodiny s dětmi. Okolí Monínce je typická česká krajina bez extrémních stoupání a sjezdů, nastoupit do tratí o délce 85 kilometrů lze na zhruba desítce míst s dostatečnou kapacitou parkování. Stejně tak se dá na Monínci lyžovat i na sjezdovce. Ty jsou tady tři, nejdelší má přes kilometr, hotelová sjezdovka s pomou je určena začátečníkům a dětem a má 170 metrů, nejkratší školní sjezdovka s 93 metry je určena pro výuku. Děti se mohou nejen učit na lyžích a snowboardu, ale také si vyzkoušet adrenalinový tubing. Na start přitom jezdí pohyblivý koberec a tubing je v provozu po celý rok. I když zrovna moc nenasněží. Více informací na www.moninec.cz.
funguje rovněž školička, v níž se mohou děti učit pod vedením instruktorů na lyžích či na snowboardu. Více informací na www.snowhill.cz/kasperky.
Jen pár kilometrů za Prahou na Monínci se děti mohou učit nejen na lyžích a snowboardu, ale také si vyzkoušet adrenalinový tubing. Pro zobrazení galerie klikni na obrázky
výlety s dětmi
Lyžařský areál Zadov Celkem sedm sjezdovek, většinou lehkých až středně těžkých. Celková délka asi 4,5 kilometru. Takové jsou podmínky pro lyžaře v zadovském areálu na Šumavě. Dá se tu lyžovat i večer za umělého osvětlení, takže den nekončí ve čtyři odpoledne. Rodina může využít slevy díky tzv. family passu. Pokud vás omrzí sjezdovky, v okolí Zadova je přehršle běžeckých tratí. Ostatně právě tady trénovala i česká královna bílé stopy Kateřina Neumannová. Více informací na www.lazadov.cz.
Navštivte výuková lyžařská Děti tu mhřiště. využívat ohou koberce, pojízdné p i talířovérovazové lyžařský k vleky, nebo slaol lotoč om. Pro zobrazení galerie klikni na obrázky
výlety s dětmi
Skiareál Hlubočky
Skiareál Lipno
Zimní středisko na rozhraní Nízkého Jeseníku a Oderských vrchů leží necelých deset kilometrů od Olomouce. Je přitom jako stvořené pro rodinné lyžování. V areálu je lyžařská a snowboardová škola, půjčovna vybavení i herna pro děti. Více informací na www.skiarealhlubocky.cz.
Na Lipně najdete zábavu v létě i v zimě. Pokud Lipno zasype sníh, užijí si zde lyžaři, běžkaři, ale třeba i milovníci bruslení. Jakmile se totiž na hladině Lipenské přehrady vytvoří dostatečná vrstva ledu, promění se jezero v obrovské kluziště. Bruslařská dráha má až jedenáct kilometrů, což spolehlivě utahá nejednoho dětského nezbedu. A samozřejmě i rodiče… Proslulý je i lyžařský areál v Lipně-Kramolíně. Je zde sedm sjezdovek, na nichž si zajezdí začátečníci i pokročilí, děti i jejich rodiče. Když se vaše ratolesti unaví, a vy přitom chcete jezdit dál, můžete využít dětský koutek. Postarají se tam o děti od tří let a zabaví je nejrůznějšími hračkami, společným malováním, cvičením či stolními hrami. Nebo televizními pohádkami. Více informací na www.zima.lipnoservis.cz.
Pro zobrazení galerie klikni na obrázky
Pro zobrazení galerie klikni na obrázky
výlety s dětmi
Skicentrum Deštné
Pro zobrazení galerie klikni na obrázky
V areálu Deštné v Orlických horách mají tzv. Yettiho hřiště, což je cvičný areál pro malé lyžaře, vybavený pojízdným pásem, lyžařským kolotočem, nejrůznějšími překážkami i dětským koutkem v originálním stanu ve tvaru eskymáckého iglú. Samozřejmostí je i lyžařská škola se zkušenými instruktory. Více informací na www.skicentrumdestne.cz.
Skiareál Bílá
Pro zobrazení galerie klikni na obrázky
V tomto beskydském lyžařském resortu najdete asi nejmodernější moravské výukové hřiště. Děti tu mohou využívat dva pojízdné koberce pro pohodlnou dopravu na svahu, provazový i talířový vlek, lyžařský kolotoč, slalom s nejrůznějšími pohádkovými postavičkami a zvířátky, je tu i obligátní trampolína či houpačky. Více informací na www.skibila.cz.
soutěže a hádanky
Soutěže a říkačky pro šikovné hlavičky Jak strávit pošmourné zimní dny a zabavit nezbedná dítka? Stejně jako v předchozích číslech, i v tomto mohou malé i větší děti potrápit své hlavičky a zároveň při troše štěstí vyhrát hezkou cenu od Hamánka. Tak hurá do luštění! Zasoutěžte si o dárkové balíčky od Hamánka Tělo tlusté, kožich bílý, oči černé, rudý nos. V teple hubne, v mrazu sílí, nemá boty, není bos. 1
2
1 3
2 3 4
4
5
5 6 7
Nevíte, co se skrývá v hádance? Pomůže vám naše tajenka. 8 A až najdete řešení, napište nám ho nebo nakreslete a pošlete do 15. 3. 2013 na adresu Magazín Hamánek, Corporate Publishing, Hornoměcholupská 565, 109 00 Praha 10. Když budete mít štěstí, můžete vyhrát skvělou odměnu – dárkové balíčky plné dobrot od Hamánka!
6
7 8
soutěže a hádanky
Šikovné holčičky i kluci určitě bleskově objeví všech deset ukrytých rozdílů!
SKi areál Malá Úpa SKiMU, lyžařský areál v Horní Malé Úpě ve východních Krkonoších, je ideálním místem pro rodiny s dětmi. Dokonale snoubí kvalitní sportovní podmínky a romantiku starých krkonošských chalup a bud. Areál nabízí celkem 3 600 m lyžařských tratí ve dvou střediscích vybavených plně automatickým zasněžováním. Pravidelně se koná večerní lyžování a SKiMU Aktivní týdny, doprovodný program pro děti i dospělé. Celým areálem projíždějí dvě linky skibusu.
Ideální středisko pro rodiny s dětmi
Děti do 6 let lyžují ZDARMA Speciální ceny pro rodiny s dětmi – děti (starší 6 let) lyžují již za 400 Kč za týden Skipas přenosný mezi rodiči – jeden jezdí, druhý hlídá! SKiMU Parky pro děti
Výhody SKiMU
Garance kvalitního sněhu po celou sezónu – plně automatické zasněžování Lyžování v pravých horách – vysoká nadmořská výška Romantika tradiční krkonošské obce
Více na www.skimu.cz